Speciál GLOBE JARO-LÉTO 2007 císlo 29 + 30 - rocník XII Reportáž ze sveta: Vladimír Križ
Za krokodýly do Mam ba Village - Kena
Podle mého odhadu je to neco kolem dvaceti, petadvaceti kilometru. Ale já se musím ješte dostat z vedlejších silnic práve na tu hlavní, která k ní vede. Slunce praží a prátelský a usmevavý policista, který se pred ním skrývá ve stínu místní radnice, me ujištuje, že behem dne nejaký autobus urcite prijede. Vyrážím radeji pešky, ale už po pár stech metrech se objevuje zdejší malebné domorodé taxi, podobné tem, jako jsem videl už na Srí Lance a kterým tam ríkají Tuk-tuk. Motorová tríkolka s jedním kolem vpredu, pokrytá plachtou a podobající se hodne zvetšené pojízdné psí boude. Kluk, který ji rídí, je ochoten odvézt me za nevelký obnos 50 kenských šilinku nekolik kilometru na jednu z hlavních silnic. Za okamžik už kostitras s námi uhání za notného zápachu a rachotu motocyklového motoru po prašné silnici. Na križovatce, kde už je mnohem vetší provoz, skácu rychle do omláceného mikrobusu plného domorodcu, který se práve chystá odjet. Cestující nevypadají príliš duveryhodne, ale chovají se prátelsky, podávají mi ruce a vyptávají se na Evropu. A také mi do posledního halére v porádku vracejí drobné z bankovky, kterou jsem platil jízdné. Na další križovatce silnic se se mnou loucí jako se starým známým a já zustávám sám pod pálícím sluncem. Ale už za chvilku se objevuje zdejší "rikša", kluk na otrískaném starém bicyklu, který má vzadu ješte jednu sedacku omotanou hadrem a s kolíky, kterých se mohu pridržet. A tak si sedám a nechávám se odvézt ješte nekolik kilometru až pred bránu krokodýlí farmy, která, jak pozdeji zjištuji, návštevníky príliš vrele nevítá, ale po zaplacení vstupného (asi 6 dolaru v kenských šilincích) muže kdokoli vejít a farmu si prohlédnout. Samozrejme se ale nemužete toulat po
farme sami. Doprovází vás zamestnanec, který dbá o dodržení peclive vymezené trasy. Jak mi prozrazuje, pracuje zde už pres 10 let. Celá farma má na šedesát zamestnancu a skutecne kolem deseti tisíc krokodýlu, o které se starají. Pricházíme k prvním velkým betonovým bazénum, peclive ohrazeným vysokým dráteným plotem. Tady žijí "ukázkoví" krokodýli, ve stárí od 25 do 70 let. Nekterí z nich proplouvají pod námi, jiní se vyhrívají na slunci na brehu. Odhaduji jejich velikost až na 2,5 metru. A pak prichází to pravé prekvapení - velký bazén jen s melkými loužemi sluncem prohráté vody, ve které se doslova hemží desítky malých krokodýlu. Mládata ve velikosti zhruba jednoho metru pobíhají nekdy dost hbite po dne bazénu, ale presto nestací unikat nekolika cernochum v pracovních vestách a holinkách, kterí je lapají, vylamují jim ty nejostrejší a dlouhé zuby a hbite je vkládají do pytlu, ve kterých budou putovat do továrny na zpracování krokodýlích kuží. Tohle opatrení, jak mi vysvetluje pruvodce je nutné, aby si bujní mládenci navzájem nepokousali cenné kuže a také aby se neprokousali z pytlu. Porizuji pár fotografií a také zábery na videokameru, což ale vzbuzuje znacnou nelibost u predáka ve vysokých holínkách, který se na me rozkrikuje. Hrube se utrhuje i na mého pruvodce, který se snaží o vysvetlení. Radeji se oba ztrácíme, než by došlo k prípadnému fyzickému napadení, ke kterému rozlícený muž nemá zrejme daleko. Ješte navštevujeme bazén, ve kterém si hoví mohutný devadesátikilový krokodýl, odhadem asi trímetrový. A pak ješte ten poslední bazén, kde mají opravdového stoletého krokodýlího kmeta. Na oplocení jeho bazénu je nápis: "Pošlete mi další turisty! Ten poslední byl opravdu velice dobrý."
Po obdržení bakšiše me pak pruvodce predává svému kolegovi, který obhospodaruje další cást prohlídkové trasy - botanickou zahradu s tropickými rostlinami Keni a hlavne také terárium s jedovatými pavouky a hady, kterí žijí na této cásti afrického pobreží. Tady jsou k videní prudce jedovaté mamby - podle kterých je nazvána celá farma - i další plazi. Do dlane si tu mohu vzít velkou tarantuli nebo baziliška. Nakonec také tento pruvodce nastavuje ruku a za bakšiš vyndává z terária porádne velkého hada škrtice pythona, kterého mi hbite omotává kolem krku. Je to porádný kus a mám co delat, abych ho udržel v klidu, než se dá do škrcení a než mi pruvodce porídí snímek na památku. Vracím se ze zalesneného údolí nahoru k bráne a pres obchod s predraženými a celkem nevkusnými suvenýry se dostávám zase na rozpálenou prašnou silnici. Mám štestí, protože brzy nato jede kolem mikrobus s domorodci. Ochotne zastavil a za prijatelný peníz me odvezl dokonce i mimo svou puvodní trasu až do mého výchozího místa, do osady Schanzu. Odtud to už nemám daleko na breh Indického oceánu, kde v teplé a pruzracné vode mohu smýt prach z dnešní cesty.
60 let od první spolecné cesty cestovatelu Hanzelky a Zikmunda (Afrika 1947-2007) V dubnu letošního roku roce uplynulo neuveritelných šedesát let od první cesty legendární cestovatelské dvojice Hanzelky a Zikmunda proslulé mezi verejností 10gem H+Z do tehdy velice exotické a tajuplné koloniální Afriky. Dávná touha po poznávání neceho nového, neznámého je cloveku vlastní od jeho prvopocátku. Myšlenka vypravit se do sveta vznikla
v hlavách dvou kamarádu, spolužáku a pozdeji mladých inženýru na Vysoké škole obchodní v Praze v roce 1938. V dobe protektorátu se sice pripravovali, studovali a plánovali, ale nejintenzivneji až po válce. Protože jím samozrejme chybely peníze, dokonale pripraveným projektem presvedcili zástupce automobilky v Tatre Koprivnice že je budou zastupovat, propagovat a prípadne sjednávat obchody behem cesty, kterou zase na oplátku cástecne podporí automobilka a další si vydelají z provizí z uzavrených smluv, publikováním, filmováním atd. Na svou vytouženou první cestu se vypravili 22. dubna 1947 v tehdy nejmodernejším modelu vozu Tatra 87, kterou jím firma bezplatne zapujcila. Den:l. 22. dubna 1947 - Praha - Na chodníku v Rímské ulici do dvou v noci ukládáme zavazadla do Tatry. Pred Autoklubem v Opletalove ulici cekají gen. reditel Tatry J. Ružicka s námestkem F. Svobodou, skupina prátel, nekolik novináru, fotografu a filmaru. Dostali jsme maskota pro štestí - figurku sv. Kryštofa. 10.15 - start - první metry vysnené cesty kolem sveta, snažíme se nedat najevo dojetí. Všechno kvete. V Plzni rozloucení s Mirkovými rodici. Z marocké Casablanky projeli severní Afrikou do Egypta, jako první projeli celou Núbijskou pouští do Súdánu a dále východní Afrikou až do Kapského Mesta. Den: 190. 28. ríjna 1947 - Wádí HalfaPovolení k ceste Núbijskou pouští - podepsali jsme revers, že jedeme na vlastní nebezpecí. Den: 191. 29. ríjen 1947 - poušt - 43°C, motor 105°C. orientace, hledáme stopy. Fata morgana: kuželovité domky vypadají jako plachetnice na Ni/u. Den:193. 31. ríjna 1947 - Poušt: kamenitý, velmi nerovný terén. Stopy rídno,/! a mizí,
uvízli jsme. Pak mekký písek, ztrácíme stopu, hrozný terén, skály. Ze zbytku vody ve vaku varíme caj. Znovu vezíme v písku. Pomocí sand channels jsme vyjeli. Znovu v hlubokém písku. Nejhorší z dosavadních situací, velmi unaveni. Jejich více jak rocní cesta byla unikátní proto, že se již nedala nikdy zrealizovat. Byli prvními a soucasne posledními, kterí projeli tehdejšími zememi koloniální Afriky, jež se ruzným osvobozeneckým hnutím rozpadla v šedesátých létech minulého století, až do Kapského Mesta. Den: 411. 5. cerven 1948 - Kapské Mesto, Oficiální príjezd do Kapského Mesta, uvítání pred radnicí, vII. 05 formální zakoncení Afriky, novinári, snímky, interview, organizacní nedopatrení, filmari neprijeli, bude nutno natocit dodatecne. Ubytování v hotelu Avalón, odjezd do prístavu, vážení vozu - 2206 kg, vyložení zavazadel, dokonceny poznámky, orazít-kována sbírka poštovních známek s datem príjezdu do Kapského Mesta. Po umytí a vycištení vozu odeslán telegram o zakoncení afrického úseku. Den: 431. 25. cerven 1948. BoissevainOdjezd do prístavu, celní odbavení, nalodení Tatry a zavazadel. V 16 hod se s námi prišli rozloucit prátelé, prinesli balícky a stoh cs. novin. V 16.35 odplouváme vstríc dalšímu svetadílu. Ceká nás pout obráceným smerem: pres rovník na severní polokouli. Soucasné státy Afriky, zejména politické a bezpecnostní pomery jsou zcela jiné a takový projekt, jaký ucinili oba cestovatelé, by byl dnes jenom velice obtížne realizovatelný. Dnešní Afrika tretího tisíciletí je proste zcela jiná i když mnohé problémy stále zustávají a nové, jiné vznikají. Projeli 27 zememi a najeli celkem 37 270 km. Odeslali stovky reportáží do ruzných médií, vytvorili dva
celovecerní filmy a napsali známou trilogii Afrika snu a skutecností. Obrovské množství unikátních materiálu, fotografií, dokumentu, poznámek atd. nejenom z této cesty, ale i z dalších svetadílu jež pozdeji navštívili jsou dnes soucástí sbírky Muzea jíhovýchodní Moravy ve Zlíne a jsou prístupné badatelum, cestovatelum a vážným zájemcum. Dnes je naprosto samozrejmé odejet kdykoliv, kamkoliv a na jakékoliv místo na svete. Bohužel po roce 1948 to takové zdaleka nebylo. Málokdo si už vzpomene na ponižující podávané žádosti o devizový príslib, netrpelivé ocekávání a kádrování, aby vetšine z nás bylo vše bez udání duvodu zamítnuto. A pokud nekdo vyjel za hranice smerem na Západ, musel stejne ponižujícím zpusobem prihlížet prohlídkám a šikanování na hranicích, zpracovávat hlášení s kým se v zahranicí stýkal, o cem mluvil atd. Kolem naší republiky byla postavena železná opona. Vysnené dálky a svet kolem se pro drtivou vetšinu z nás smrsknul jenom na cetbu starých cestopisu a prípadnou návštevou nekolik sprátelených státu, do nekterých z nich nebylo rovnež snadné se dostat (napríklad všechny zeme tehdejší SSSR mimo urcení trasy cestovních kancelárí o individuální turistice ani nemluve) ... A tak poutave napsané knihy "Afrika snu a skutecnosti" stejne jako tehdejší rozhlasové reportáže pozdeji ohlašované populární lidovou argentinskou melodií Yerba buena se stalo vytouženými a netrpelive ocekávanými okny do sveta. I proto jejich reportáže a pozdeji besedy mely tehdy tak obrovský ohlas a cestopisy doslova ovlivnily celé generace. Pri vernisáži stálé expozice "S inženýry
Hanzelkou a Zikmundem peti svetadíly" ve Zlíne v listopadu 1996 se vedení našeho klubu spolecne s panem Zikmundem a Hanzelkou zastavili pred vitrínou s prvním vydáním této knihy. Pri pohledu na obálku obnažené cernošky s dítetem se oba cestovatelé zasmáli. Pan Zikmund nám vysvetlil, že snímek do pul pasu nahé cernošky musel být zcenzurován - proste oríznut tak, aby obnažená prsa nebyla videt vubec, ale že postupne svádeli s cenzorem úporný boj o to, aby nakonec byla zakryta alespon cástecne ... Vehlas obou cestovatelu je dodnes obrovský, stací jenom do internetového vyhledávace Google napsat Hanzelka a Zikmund a kliknout. Objeví se stovky odkazu ve všech jazycích sveta na stránky kde je zmínka o H+Z ... Je nám velikou ctí, že náš klub v Prosimericích nese jména obou legendárních cestovatelu a cestných clenu klubu, stejne tak že na klubové akce dlouhá léta pravidelne jezdí pan Miroslav Zikmund, bohužel sám bez svého partáka, kamaráda Jirího Hanzelky, který odejel na svou nekonecnou cestu ... Letošní jubilejní 20. rocník setkání cestovatelu CESTY 2007 porádaný poslední víkend v ríjnu (www.globe.euweb.cz) bude mít jako ústrední motto celého setkání práve toto zajímavé výrocí. (ijh) (Strucné úryvkY z deníku cestovatelu napsané kurzívou jsou prevzaté z leporela vydaného obcanským sdružením Klub H+Z ve Zlíne v roce 2004)
~
ZE ZIVOTA KLUBU
* POZOR - zmena klubového úctu! Z organizacních duvodu jsme založili nový úcet u CSOB pobocka Znojmo, jehož císlo je 211758540/0300 - každé jiné císlo úctu je neplatné! * V Ledcích u Slaného je
od zárí otevrené verejnosti Malé Asijské muzeum. Bližší informace a kontakt: MAM, Ledce 87, 273 05 Smecno, PhDr. Šíma Jirí, DrSc, e-mail:
[email protected] Koncem cervence 2007 vyšla nová knížka cestného clena Klubu cestovatelu Globe moreplavce Rudolfa Krautschneidera nazvaná "Co prinesly vlny a odvál vítr". Je rozdelena do trí tématických cástí: Victoria a její plavci, Proc plout do polárních morí a v poslední cásti jsou príbehy o výjimecných lidech, bez ohledu na to, zda jsou spjati s morem ci nikoliv. Soucástí knihy je i CD s 500 barevnými fotografiemi z plaveb po všech oceánech, stavby lodí, príroda. Je zde i 300 foto z podmorského sveta jak jej zachytil Zdenek Tobola. Cenaje 180,- vcetne DPH. Více informací na http://krautschneider.sweb.cz nebo si ji lze prímo objednat na adrese: Nakladatelství Magalhaes Cano, Rudolf Krautschneider, Velká Skrovnice 73, 562 01 Ústí nad Orlicí, tel: 465 320860, e-mail:
[email protected] * Koncem srpna byla uzáverka nabídky prednášek pro letošní setkání Cesty 2007. Nabídky jsou velice kvalitní a máme tedy z ceho vybírat. Program bude zverejnený ve druhé polovine ríjna. Pro návštevníky ríjnového setkání Cesty pripravujeme prekvapení v podobe vydání první z rady sborníku v nové edici Klub popisující pocátky a další historii uplynulých dvaceti let setkání Cesty. Sborníky budou mít pocetné fotografické prílohy.
~
NASE KRONIKA
II Pred pár týdny
!
oslavili nekteré s Klubem spjaté osobnosti své jubilejní narozeniny. Jmenujme predevším: Hladík Jarda (60 let) a Roušar Franta (65 let).
BLAHOPREJEME a prejeme ješte hodne zdraví a sil do další práce ... (samozrejme ve prospech Kc H+Z Globe)
~ L!STARNA (jaro - léto)
II ~
Dekujeme našim príznivcum a prátelum, kterí nám poslali pozdravy z domova i ze sveta: Martin Mykiska (Praha) z Venezuely, M. Danek + A. Žákovská (Blansko Brno) z Konga, Sadílkovi (Praha) z Finska a Kréty, P. Rybár (Hradec Králové) z Nového Zélandu, Lenka Lisá (Praha) z Irkutska, George F. Kisa (Frýdek - Místek) a Charles Ludek Sobota (Uherský Brod) .
SPONZOR! KLUBU
Mestys Prosimerice, zš Prosimerice, ZEA Hosteradice, Spolecnost prátel Afriky, Jihomravské muzeum ve Znojme, Mesto Znojmo, ZVS - Znojemský vinný sklep, Vinarství Libal s.r.o. Horní Dunajovice, Agra s. r. o. Horní Dunajovice, Znovín a. s. Znojmo, Vinarství Tvaružek Prosimerice,
•••••i ..•
,lj'
S ohledem na blížící se dvacáté Cesty vkládáme do Speciálu c. 29 + 30 unikátní archivní snímek z prvních Cest, které se v prostorách prosimericeké Strelnice konaly v zárí 1988. Na snímku zleva: Jaroslav Hladík, Leoš Malec, Jaromír Polák, Jaroslav Hrdý, Zdenek Prikryl, Jana Pecoldová?, Miro Kadlubiec a František Roušar. Více informací v naší nové výrocní publikaci 20 let CEST. .. Tiráž: Speeiál GLOBE c. 29+30 (roc. XII, jaro -léto 2007). Neprodejný, nepravidelný
clenský zpravodaj Ke H+Z GLOBE Prosimeriee, www.globe.euweb.ez Kontakt: Ing. Hladík 1., mobil: 776239471, e-mail:
[email protected] (Svet na dlani - www.hladik.euweb.cz), Mgr. Polák 1., 67161 Prosimerice 149, mobil: 723 472 144 e-mail:
[email protected] Redakce: 1. Hladík, 1. Polák, K. Poláková, M Hladíková (M Beleš - internetová verze)
