Spěchejte pomalu – naučte se rychločíst! Tomáš Kubina | 9. 5. 2007 Začněme hravě. V tomto úvodním díle seriálu si máte možnost vyzkoušet vlastní rychločtecí schopnosti, ať je z čeho vycházet:-) Připravte si stopky, pohodlně se usaďte a až se dostanete k nápisu STOP, stopky vypněte. Takžeee: START! Co je vlastně "rychločtení"? "Je to technika čtení, jež umožní dosáhnout míry chápavosti nad 70 procent při rychlosti čtení 300-800 slov za minutu," říká Angličan G.R.Wainwright. Vidíme, že nejde jen o počet přečtených slov za minutu, ale i o chápání a zapamatování si základních myšlenek a faktů z textu. Bez kontroly míry chápavosti nemá nácvik rychločtení žádný smysl. Pro zajímavost: rychlost čtení průměrného čtenáře je 200 slov za minutu (průměry pro studenty vysokých škol jsou asi 250-280 slov) a průměrná míra chápavosti je 40-70 procent (dobrá míra chápavosti je už nad 60 procenty). Rychlost čtení závisí samozřejmě i na druhu četby - lehké novinové články budeme číst (a chápat) rozhodně rychleji, než učebnici anatomie :-) Beletrie je samozřejmě kapitolou sama pro sebe. Pokud nejste přímo studenty literatury s tunou nepřečtených románů na stole, je škoda se ochuzovat o zážitky, které beletrie přináší. Nejde přece primárně o fakta a informace. V čem se můžeme zlepšit? Fixace na řádcích: Hodně lidí si myslí, že se oči při čtení pohybují plynule zleva doprava, pravdou však je, že očima skáčeme po řádku a fixujeme jen pár bodů na řádku. Informace z textu získáváme právě v momentech, kdy je oko zafixováno, a právě tímto se bude zabývat druhý díl seriálu o rychločtení, tedy fixacemi. Artikulace při čtení: Prvním způsobem artikulace je zapojení motoriky do procesu čtení (pohybujeme rty, jazykem, hlasivkami). Jedná se o tzv. rozvinutou formu vnitřní řeči. Druhý způsob artikulace nazývaný "subvokalizace" (vnitřní řeč) je tvořen artikulačními obrazy v mysli. To je v románech častý případ vnitřního monologu (u někoho i dialogu). I vnitřní řečí se snižuje rychlost čtení (uváděné maximum rychlosti čtení s artikulačním zlozvykem je 475 slov). Regresní pohyby: Vracení se zpět v textu je velký zlozvyk. Zvlášť u zmíněné "zábavné" četby, jakou anatomie bezesporu je:-), zjistíme, že jsme půl stránky přečetli, ani nevíme jak, ale ani nevíme co... V díle o regresních pohybech si řekneme i o dalších pohybech při čtení (ukazováček na řádku apod.), které snižují rychlost čtení. Redundance textů: Nadbytečnost textů dosahuje v některých článcích až 75 procent! Do redundance textů patří i samotný výběr čtiva. Nezdá se, ale chvilka strávená nad obsahem časopisu ušetří spoustu drahocenného času. Je dobré si uvědomit, jaký typ "literatury" držíme v ruce - jsou to noviny, které musíme mít každý den, stůj co stůj, zaplnit nebo je to odborný měsíčník, kde je třeba informace zhušťovat, protože není na papír? V čem se tedy můžeme zlepšit? Z krátkého výčtu hlavních bodů si můžeme všimnout, že tu nejde o to, naučit se nějaké "superschopnosti", ale jako často v životě, o odnaučení se chybám. Článek by se tedy neměl jmenovat "Spěchejte pomalu - naučte se rychločíst!" Měl by se spíš jmenovat "Proč čteme pomalu?" STOP STOP STOP Tak co, jak vám to šlo? Věřím, že dobře:-) Pár "koleček" na rozehřátí máme za sebou, zbývá jen zhodnotit dnešní výsledky. Článek od STARTU po STOP má 448 slov. Druhým číslem je údaj na displeji vašich stopek. Vzorcem Rychlost čtení = Počet slov x 60 / údaj ze stopek v sekundách, zjistíte svoji rychlost čtení. Údaj si zatím napište na papírek, a než se kouknete znovu do článku na průměrné hodnoty rychlosti čtení, budu na vás mít pár otázek... Psal jsem, že není důležitá jen rychlost čtení, ale i chápavost textu. Testy na rychločtení mají určený i jistý stupeň obtížnosti, podle kterého se jednotlivým odpovědím na otázky přidělí body (100 = 100 procentní chápavost). Zde improvizuji, takže bodovat nemusíte. Druhy otázek, které uvedu, byste si však měli klást sami po přečtení jakéhokoliv textu. Přehledové otázky: 1. Heslovitě napište nejdůležitější body z textu
2. Každý z těchto bodů zkuste popsat pár větami (1-3) Otázky na fakta: 1. V jakém okamžiku z procesu čtení získáváme informace z textu? 2. Jaká je průměrná rychlost čtení vysokoškolského studenta? 3. Jak by se správně měl jmenovat tento článek? 4. Co v článku označuji jako "zábavnou" četbu? 5. Jak se nazývá druhý způsob artikulace při čtení? 6. Jakému problému se budu věnovat v příštím článku? 7. O co také jde v rychločtení, kromě samotné rychlosti? 8. Aspoň rámcově napište definici rychločtení. Míru chápavosti si zde můžete určit alespoň přibližně tak, že 50 bodů rozdělíte mezi přehledové otázky (ty jsou pořád stejné) a 50 bodů rozdělíte mezi otázky na fakta (ze začátku je dobré, aby vám je někdo sestavil). Ještě existuje třetí oblast otázek, která se velice doporučuje vzhledem ke spojení právě přečtených vědomostí s vědomostmi, které už máme. Toto už zcela bez bodování: zkuste si pár větami napsat, co o daném tématu víte vy sami a čím byste přispěli do případné diskuse. Dnes jsme si řekli, co je to rychlé čtení. Obecně jsme si řekli, jakým způsobem můžeme zvýšit naši vlastní rychlost a taky jsme se dozvěděli, že se nad jednotlivými body zvyšování rychlosti čtení opět sejdeme v dalších dílech o rychlém čtení. Příště to bude fixace na řádcích. Jelikož jedním z důležitých aspektů rychlého čtení je "mít cíl", uvádím zde rychlost čtení některých známých osobností: ● ● ● ●
Honoré de Balzac prý postihoval jedním pohledem až 8 řádků Theodore Roosevelt přečetl prý tři knihy denně John F. Kennedy prý četl rychlostí 1200 slov za minutu Thomas Alva Edison si prý pamatoval i několikastránkový text
Rychločtení II: Dáma v červených šatech Tomáš Kubina | 16. 5. 2007 Dereme se davem lidí jdoucích proti nám ulicí. V hlavě se nám motá, vedle pozdního příchodu na obchodní schůzku, ještě deset dalších témat - např. globální oteplování i včerejší díl Rodinných pout. NAJEDNOU se z šedého davu vyloupne matrixová "dáma v červených šatech". Dlouhý pohled, hmm, ANO, tu si budeme pamatovat... A jak to souvisí se čtením? Mohl bych to smést ze stolu výrokem, že "všechno přece souvisí se vším" a dámě v červených šatech tak určit roli chytlavé reklamy, na kterou stále ještě někdo kliká. Povedlo se. Ale jelikož bych rád, abyste klikli i příště, tady je vysvětlení... Důležitá místa, kde si rádi "odpočineme" Minule jsem se vám snažil nastínit oblasti, které jsou hlavní příčinou pomalého čtení. Mohli jste si vyzkoušet, jaká je vaše rychlost, ještě před jakýmkoliv "tuningem" schopností v rychlém čtení a taky jste se mohli těšit na další díl, který měl být a skutečně je o fixacích na řádku. Stejně jako na ulici potkáváme spoustu lidí a naši pozornost upoutá pouze někdo, i po řádcích tištěného textu brouzdáme ledabyle a pouze na určitých místech se na chvilku zastavíme, nadechneme, abychom pak opět pokračovali v chůzi/čtení. To, že se po řádcích pohybujeme ve skocích bylo objeveno již v předminulém století (konec 19.st) francouzským oftalmologem Javalem. Přesto si i dnes spousta lidí myslí, že se oči po řádku pohybují plynule. Není tomu tak! Navíc další dva pánové (Erdmann a Dodge) zjistili ještě důležitější věc. Informace o psaném písmu získáváme pouze v této odpočinkové době, kdy má oko dostatek času zaostřit a promítnou obsah mozku. Důležitá místa, kde si rádi "odpočineme", se v terminologii rychlého čtení nazývají fixace. Průměr je asi 7-9 fixací na řádek. My bychom po pravidelných cvičeních mohli dosáhnout zhruba 3 fixací na řádku (připomenu, že Honoré de Balzac údajně četl 8 řádků pouze na jednu fixaci). Jedna fixace trvá v průměru 0,2 - 0,4 sekundy a čas strávený fixacemi zabírá až 90 procent celkového času čtení. Snížení fixací dosáhneme dvěma druhy cvičení - rozšířením periferního vidění a samotným snižováním fixací. Testů není nikdy dost Abychom mohli začít snižovat počet fixací, musíme nejdříve umět postihnout pohledem co nejširší blok textu. Připravil jsem vám další z praktických cvičení, kde si budete moci takříkajíc online vyzkoušet, jak na tom jste. Zde jsou testovací znaky, na kterých si to můžete předem vyzkoušet: aha K otestování budete potřebovat nejlépe kousek papíru, čtvrtky (dnes to budeme zkoušet na monitoru, ale samozřejmě je lepší, když si podobná cvičení vytisknete na papír). Papírem zakryjte testovaný výraz tak, abyste jej před tím neviděli, a pak uděláte velice rychlý dvou-pohyb. Rychle pohnete papírkem dolů (na šířku jednoho řádku) a hned zas nahoru - prostě takové cuknutí. Pohyb musí být opravdu bleskový, aby to mělo smysl (přesně 1/20 sekundy, jestli máte dobrý odhad). Na tuto krátkou chvíli se vám tedy odhalila skupina znaků, která se promítla do vaší ultra-krátkodobé paměti. Tak a teď si tu skupinu znaků zkuste z paměti vybavit a následně se koukněte, jestli jste si ji vybavili správně. Připravil jsem vám ukázku zkušební skupiny znaků, který si můžete vyrábět doma : ( … — tady chybí obrázek — … ) Jedná se vždy o skupiny znaků po 8 řádcích. Při testování si počítejte chyby, které jste udělali (nejčastější chybou je záměna znaků). Pokud jste v celém testovaném sloupci, který má 24 skupin, udělali 4 chyby a méně, je to v pořádku a můžete pokračovat dalším sloupcem s větším počtem znaků. Když naopak uděláte více chyb, vraťte se na jednodušší cvičení (ne však na to samé, protože si ho budete ještě zhruba pamatovat). Uvádí se, že byste touto metodou měli zvýšit svoje zrakové rozpětí až na 9 znaků. V normálním textu bude rozpětí samozřejmě větší (asi 20 znaků), protože celý text dává smysl. Sami jste si mohli ověřit, že poslední skupina byla vždy na zapamatování nejtěžší, než třeba skupina sestávající se jenom z čísel. Dalším dobrým cvičištěm jsou například čtverce nebo pyramidy. Takový čtverec na SUDOKU je výborným "pískovištěm na hraní" pro rychločtenáře. Chvilku se dívejte na jedno místo a snažte se postihnout všechna čísla v okolí, zavřete oči a představte si celý čtverec se všemi čísli. U těchto cvičení není dobré si čtverce, pyramidy apod. vyrábět sám, protože byste si obsah pamatovali.
Jedna knížka na jeden pohled Teď přemýšlím, jestli je to nadpis opravdu nadhodnocený, nebo ne. Co byste řekli? Myslím, že na dnešní dobu to není vůbec žádné zveličování, chraň bohu nadsázka. Zkuste si přijít do knihkupectví a hned tam na vás kouká publikace s názvem "Radovan Krejčíř" - víc než jeden pohled ji nebudete věnovat (omlouvám se všem poctivým pisálkům, kterým jsem neudělal reklamu). Jinými slovy, při rychločtení je důležité kreativně myslet, hrát si. Právě proto je celkem praktické hrát různé hry stylu slovní fotbal, vymyslet všechna slova začínající na "x" a končící na "x" atd., v důsledku rozšíření slovní zásoby. Druhým krokem je samotné snižování fixací. Čtěte knížku a vědomě dávejte pozor, kde se vaše oči zastavují. Je dobré si ze začátku udělat na stránkách svislé čáry tužkou, aby se na těchto bodech oči sami zastavovaly. Počet fixací můžete sami snižovat buď postupně, nebo můžete zrovna přejít na nejnižší hodnotu, které chcete dosáhnout. Chvilku budete plavat, ale časem si zvyknete. Důležité je mít dobré zrakové rozpětí, to je základ! Záběr na závěr Dnes jsme se dozvěděli hodně informací o fixacích na řádku v procesu čtení. Řekli jsme si, co fixace jsou, do jakých skupin rozdělujeme cvičení pro snižování fixací a mohli jsme se inspirovat i různými testy, které není problém si zhotovit doma u rodinného krbu. Ještě jednou zopakuji, že nejdůležitější v celém procesu učení se rychlému čtení je zvýšit svoje zrakové rozpětí. Je to vždy první věc, které se lektoři na kurzech věnují i proto, že je to poměrně efektivní cvičení a za krátkou dobu jsou vidět pokroky (což každého začátečníka jistě potěší). Efektivnější je věnovat se rychločtecím cvičením půl hodiny až hodinu denně než 7 hodin jednou za týden. Příště budeme mluvit o další chybě v procesu "pomalého" čtení. Budeme se věnovat artikulacím a dalším pohybům, včetně vrtění se na židli, které při čtení obvykle děláme a neměli bychom. Tak co, pamatujete si ještě na "dámu v červeném"?
Rychločtení III: Nečtěme jako děti Tomáš Kubina | 30. 5. 2007 V první třídě základní školy jsme se učili nahlas spojovat písmena do slabik, slabiky do slov, slova do vět... Při takovém způsobu čtení mnoho lidí stále zůstává, akorát si čte v duchu pro sebe. Dnes ve čtecí technice o pár let poskočíme. Přečtěte si jak... Předchozí díl seriálu o rychlém čtení byl o problematice fixací na řádku. Mohli jste se dozvědět o způsobu, jak zvětšit zrakové rozpětí z pěti znaků na výborných dvacet a snížit si počet fixací z běžných sedmi na dobré tři. Čteme jako děti Zvyk přenést každé slovo přes sluchový kanál (fonetizace, vokalizace), jak nás to učili na základní škole, zůstává mnohým lidem po celý život. Ve vyšších třídách základní školy nás jen ještě přeučili z hlasitého čtení na čtení tiché, jež je také špatné. Rozlišujeme dva typy vnitřní řeči: • prvním typem je tzv. "rozvinutá forma vnitřní řeči", při níž zapojujeme motoriku. Jsou to například pohyby hlasivek, jazyka, nebo dokonce rtů • druhým typem je tzv. "subvokalizace". Při ní vytváříme artikulační obrazy skutečné řeči, jako bychom si v mysli povídali sami se sebou. Můžeme si tak představovat slova nebo celé shluky slov. Potlačení "subvokalizace" je tedy sporné, protože představa shluku slov je sama o sobě zrychlením čtení. Jedná se tak už o vyšší úroveň čtení než na základní škole, kde bylo posledním kompletním objektem slovo. Avšak hranice, kterou není možno "subvokalizací" překročit, se odhaduje na 475 slovech za minutu. Je to sice rychlé čtení, ale dá se číst i větší rychlostí. Odstranění "subvokalizace" Panují rozpory, zda jde vůbec "subvokalizace" úplně odnaučit. Někteří autoři se domnívají, že nikoliv. Někdo zase udává jako nejlepší způsob odnaučení se na "subvokalizaci" prostě zapomenout. V literatuře se uvádí, že odnaučit se tomuto zlozvyku půjde lépe lidem s dobrou vizuální představivostí, protože jedním ze způsobů odnaučení se je představa slov v obrazech. Místo daného slova si tedy představíme objekt, který ono slovo zastupuje. Artikulační vlivy se sice neodstraní, ale podstatně se sníží. Dále uvádím zajímavé cvičení: Čtěte nějakou dobu snadnější text a při čtení tužkou vyťukávejte do stolu rytmus. Při tom si v duchu počítejte od jedné do tří, pořád dokola. Ze začátku nebudete textu moc rozumět, ale časem se čtení textu "rozpojí" s vnitřním čtením. Odstranění "rozvinuté formy vnitřní řeči" Tužka z minulého cvičení je zde opravdu jen jako pomůcka, protože samotné vyťukávání rytmu zpomaluje celý proces čtení. Dá se říci, že většinu motoriky zapojené při čtení, dokážeme odstranit pouhým uvědoměním si daných pohybů. Ať se jedná o vrtění na židli, palec "pomáhající" udržet řádek, pohybující se rty nebo chvějící se hlasivky. Každý z těchto pohybů jsme schopni si uvědomit a při odnaučování na ně myslet. Usnadnit nám to mohou tyto pomůcky: • abychom nejezdili prstem po řádku, vezmeme si do ruky nějaký předmět. Radím předmět příjemný na dotek, protože při čtení je důležitá i psychická pohoda, kterou dotek s příjemným materiálem určitě vyvolává. • mezi pohybující se rty si vložíme kousek papíru nebo tužku • jazyk přišpendlíme na horní patro • pokud se nám pohybují hlasivky, dlaní si budeme kontrolovat krk, zda se hlasivky nechvějí Postup při odnaučování Pokud se něčemu odnaučujeme, je třeba brát ohledy na lidskou psychiku. Nemůžeme se odnaučit všechno najednou, ale postupně přidávat jednu věc za druhou. Minule jsem uváděl, že první věcí v procesu rychlého čtení, na kterou je dobré se zaměřit, jsou fixace na řádku. Vcelku rychle si můžeme zvýšit zrakové napětí (netřeba říkat, že rychlý úspěch na začátku je výborný motivační prvek). Až zvládneme snížit počet fixací, můžeme se vrhnout na odstraňování artikulačních zlozvyků. Nejdřív bych doporučil zlozvyky související s motorikou, potom zkoušet odstranit "subvokalizaci".
