Rychlost pulzové vlny 1 Úvod 1.1 Odpovězte na otázky 1. Jaké faktory mají vliv na rychlost pulzové vlny (2 ovlivnitelné, 2 neovlivnitelné). Popište mechanismus:
2. Nakreslete pulzovou vlnu v aortě a na periferii, jak se od sebe bude lišit?
2 Cíl Cílem cvičení je pochopení principu měření rychlosti pulzové vlny nepřímou metodou a praktický nácvik měření Praktikum zahrnuje:
Pochopení matematicko-fyzikální podstaty měření rychlosti pulzové vlny Nácvik a provedení měření na jednotlivých místech měření Pochopení nedostatků měření a její možné korekce
3 Metodika 3.1 Princip metody PWV charakterizuje míru rigidity příslušného úseku tepenného řečiště; čím rychleji se tlaková vlna šíří, tím tužší je studovaná céva. Lze ji měřit například sonograficky, nebo také sfygmogragicky. Při druhém způsobu, který se používá častěji, je změřena vzdálenost dvou míst na povrchu těla (například při měření tuhosti aorty vzdálenost tepu na a. brachialis a na a. radialis, nebo od a. carotis k a. femoralis) a zjištěn časový posun vln mezi těmito dvěma místy.
Obrázek 1 Schémetický nakres měření rychlosti pulzové vlny
Zlatým standardem v klinické praxi je měření karotido-femorálního indexu. Měří se tranzitní čas a.carotis-a. femoralis a vzdálenost mezi dvěma místy. Rychlost se pak vypočítá z poměru těchto dvou veličin v metrech za sekundu. Na základě této metody byla z několika klinických studií sestavena tabulka referenčních hodnot (graf 1 ) Protože je vzdálenost kořene aorty k registračnímu místu na a. carotis přibližně stejná jako vzdálenost odstupu kyčelních tepen k registračnímu místu na a. femoralis, odpovídá změřený tranzitní čas mezi oběma snímacími místy také době šíření pulzové vlny v aortě ( RVPa), kdy délku aorty přibližně určíme jako vzdálenost horního okraje manubria sterni k hornímu okraji symfýzy. Tato metoda je dobře reprodukovatelná (rozdíly mezi dvěma vyšetřujícími jsou do 5 %) a její výhodou je fakt, že je studován určitý arteriální segment jako celek. Při hodnocení je třeba vzít v úvahu aktuální TK, který je funkční determinantou tepenné tuhosti: vysoký TK zvyšuje rigiditu tepny. Největší význam má sledování rychlosti na aortě, kdy tento parametr charakterizuje nárazníkovou funkci centrálního řečiště.
RYCHLOST PULZOVÉ VLNY – KAROTIDOFEMORÁLNÍ INDEX [M/S] 20 18
RPV [M/S]
16 14 12 10 8 6 4
PERCENTIL [‰] 2,5
5
10
50
75
90
95
97,5
20 let
5,93
5,72
5,59
5,57
5,7
6,1
6,48
7,15
30let
6,31
6,15
6,07
6,1
6,27
6,63
7,15
7,89
40 let
6,75
6,66
6,63
6,71
6,94
7,36
7,93
8,7
50 let
8,36
8,45
8,63
8,9
9,33
9,96
10,72
11,68
60 let
9,28
9,47
9,7
10,14
10,68
11,38
12,27
13,39
70 let 10,27
10,58
11,02
11,51
12,17
13,09
14,04
15,23
80 let 10,94
11,33
11,86
12,43
13,18
14,15
15,21
16,48
90 let 11,58
12,05
12,66
13,3
14,13
15,19
16,32
17,67
Graf 1 Referenční intervaly RPV pro karotido-femorální index. Na Y ose se nacházejí hodnoty rychlosti pulzové vlny typické pro jednotlivé roky. Na X ose potom percentilového zastoupení. Pokud se naměřené hodnoty pohybují výše než je referenční hodnota 90. percentil v odpovídající věkové kategorii jde o určitý ukazatel na kardiovaskulární patologii. V tabulce pod grafem jsou hodnoty rychlosti pulzové vlny.
3.2 Postup práce 1. Měření provádíme ihned po skončení měření polygrafického záznamu 2. Vypneme program pro měření polygrafie a spustíme program RVP 3. Dobrovolník ležící na lehátku si ponechá elektrody na měření EKG z předešlého měření a v položce BioAmp nastavíme vhodnou citlivost kanálu EKG (2. kanálu) 4. Uchopte opatrně snímač pulzové vlny a přiložte na průběh a. carotis (dle obrázku 1 bod A) tak aby drát vedoucí ze snímače vedl kolmo k průběhu tepny. 5. Zapněte záznam a sledujte křivku 1. kanálu, až se bude podobat ilustrační křivce (na obrázku ….) zaregistrujte 15-20 s záznam. Snímání je velmi citlivé na jakýkoliv pohyb proto by měl dobrovolník ležet zcela v klidu a neměl by být rozptylován, stejně tak měřící si může podložit nebo opřít ruku tak aby sám neovlivňoval měření. Pokud je amplituda křivky příliš nízká nastavte vyšší citlivost zesilovače na 1. kanálu. Po skončení měření zaregistrujte místo měření barevným fixem. 6. Stejný postup aplikujte při měření na bodech B ,E a F
7. Uložte si každý záznamy do složky Dokumenty pod názvem „RPV XY_A“ kde XY odpovídá iniciálám vyšetřované osoby s koncovkou a A odpovídá měřením bodu *.adicht
4 Výsledky Zaneste do tabulky výsledky měření: Čas [ms] 1. 2. Vzdálenost od R kmitu k začátku vzestupu křivky na a.carotis Vzdálenost od R kmitu k začátku vzestupu křivky na a. femoralis Vzdálenost od R kmitu k začátku vzestupu křivky na a. brachialis Vzdálenost od R kmitu k začátku vzestupu křivky na a. radialis
3.
4.
5.
Průměr
Δ t1 (A) Δ t2 (B) Δ t2 (E) Δ t2 (F)
Tabulka 1 Tabulka změřených časových zpoždění od vlny R ke vzestupu pulzové křivky
Vzdálenost [m] Vzdálenost mezi a. carotis a a. femoralis Vzdálenost mezi a. manubrium sterni a symfýzou Vzdálenost mezi a. brachialis a a. radialis
d1 d2 d3
Tabulka 2 Tabulka naměřených vzdáleností na těle
5 Výpočet Výpočet rychlosti pulzové vlny je definován rychlostí posunu pulzové vlny mezi dvěma místy tedy například z místa a. carotis do a. femoralis (d) v určitém čase který pulzové vlně potřebuje k uražení této vzdálenosti tedy Δt2-Δt1 : 𝑅𝑃𝑉 =
RPV cf - karotido-femorální index RPVa – aortální RPV hk – brachio-radiální index
d Δt2−Δt1
Výpočet d1/(Δt2-Δt1)
(1)
RPV [m/s]
(d2 – 0,05m)/ (Δt2-Δt1) d3 /(Δt4-Δt3)
Tabulka 3 Tabulka vypočítaných RPV
Místo pro výpočty: (zde zapište výpočty z jednotlivých měření a poté zapište do tabulky 3)
6 Závěr Shrňte všechny naměřené výsledky a stručně popište fyziologické jevy, které se s nimi pojí. V závěru by nemělo chybět porovnání naměřené hodnoty s fyziologickými hodnota PWV, zhodnocení spolehlivosti metody a jejich nedostatků a důvod měření pulzové vlny (co znamená její zrychlení?)
