Soukromý sektor v rozvojovém rámci po roce 2015

HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY www.komora.cz

Soukromý sektor v rozvojovém rámci po roce 2015 Ivan Voleš, poradce prezidenta HK ČR pro mezinárodní vztahy a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru Praha, 23. dubna 2014


Zapojení soukromého sektoru po roce 2015 ■ Evropská komise požádala o průzkumné stanovisko EHSV o zapojení

soukromého sektoru do rozvojové agendy po roce 2015, kdy by měly být nové udržitelné rozvojové cíle dohodnuté mezinárodním společenstvím.

■ Stanovisko bylo přijato v říjnu 2013 – řada doporučení jak zapojit soukromý sektor do rozvojové spolupráce.

■ Je zřetelný posun v přístupu EU k soukromému sektoru a jeho role v rozvoji. Oficiální rozvojová pomoc nemůže přinést sama o sobě potřebné změny a soukromý sektor je považován za motor rozvoje.

■ Potřeba nastavit platformu pro dialog soukromého sektoru s evropskými a finančními institucemi;

Strana 2


Role soukromého sektoru v rozvoji Soukromé přímé zahraniční investice jsou vyšší než oficiální rozvojová pomoc

§

§

1) Soukromý sektor z dárcovských zemí - dodavatel zboží a služeb financovaných z ODA, investor v rozvojových projektech, filantropie a charitativní činnost, účastník partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. 2) Místní soukromý sektor v přijímajících zemích - zdroj potenciálu růstu a vytváření nových pracovních míst a hlavní nástroj boje proti chudobě.

Cílené programy rozvoje soukromého sektoru v RZ jsou financovány z mnoha zdrojů - EU, mezinárodních finančních institucí, OSN, USAID a také místními programy Soukromý sektor by se měl zavázat respektovat principy trvale udržitelného rozvoje a jeho tři pilíře - ekonomický, sociální a environmentální Strana 3


Podmínky pro splnění role soukromého sektoru v rozvoji ■ Soukromý sektor potřebuje ke splnění své rozvojové úlohy:

- Uznání jako strategického partnera a jeho zapojení do zjišťování potřeb příslušných zemí a nástrojů k jejich dosažení; - Integraci všech finančních zařízení a nástrojů a vývoj inovativních nástrojů jako jsou blending, záruky, zvýhodněné úvěry, úrokové sazby; - ODA by měla sloužit jako multiplikátor investic soukromého sektoru - Potřeba hledat nové zdroje investic – převody úspor od migrantů

■

Příznivé prostředí pro podnikání v přijímajících zemích = transparentnost, právní stát, nezávislé soudnictví, otevřené zadávání veřejných zakázek, spravedlivé daňové systémy,

Strana 4


Využití zkušeností EU Přenos zkušeností EU z řádné správy věcí veřejných založené na tržních nástrojích: § Podpora malých a středních podniků, hospodářská soutěž, dobře fungující

finanční trhy, dodržování mezinárodních obchodních pravidel, respektování práv duševního vlastnictví. § Místní tradice musí být respektovány, pokud nevedou ke korupci a neefektivnímu rozdělování příjmů. § ODA by měla sloužit především k podpoře inovací v rozvojových zemích inovativní projekty, podnikatelské inkubátory, klastry, transfer technologií, vzdělávání a odborná příprava v oblasti klíčových technologií apod. § Investice by měly být zaměřeny nejen do výrobních odvětví, ale také do sítí a služeb nutných k podnikatelské činnosti - finanční instituce, pojištění, doprava, služby na podporu podnikání atd. Strana 5


Eliminace rizik působení soukromého sektoru v rozvoji ■ Soukromý sektor je motorem rozvoje, ale existují rizika,

která musí být

zohledněna: - Vytváření nových pracovních míst musí dodržovat konvence Mezinárodní organizace práce - Nová pracovní místa by měla být v souladu se zásadami důstojné práce

■ Společenská odpovědnost podniků v rozvojové spolupráci

by měla zůstat dobrovolná, ale posílena tím, že bude stanoven rámec základních principů

■ Těžební průmysl by měl striktně dodržovat sociální a environmentální normy

a daňové předpisy

■ Měly by být vytvořeny ukazatele pro vyhodnocení přínosu

sektoru k rozvoji

soukromého Strana 6


Konkrétní formy podpory soukromého sektoru q Zapojení podnikatelských reprezentativních organizací (obchodní komory, podnikatelské a oborové svazy) do programů rozvoje soukromého sektoru prostřednictvím programů budování institucí a spolupráce s partnery v EU; q Vzdělávání místních podnikatelů by mělo být cíleně podporováno a Erasmus pro mladé podnikatele by měl být rozšířen na rozvíjové země; q Zvláštní pozornost věnovat podpoře malým a středním podnikům, jejich vytváření a přežití (mikroúvěry, školení), zapojení do dodavatelských řetězců; q Přednostně podporovat inovace, vzdělávání a transfer technologií a adaptaci v rozvojových zemích; q Zaměření na cílové zranitelné skupiny (ženy, starší lidé, mladí) a hlavní hospodářská odvětví - zemědělství, agroprůmysl, řemesla, maloobchod atd. Strana 7


Děkuji za pozornost ! Ivan Voleš [email protected]

Hospodářská komora České republiky, Freyova 27, 190 00 Praha 9 T: 266 721 300, F: 266 721 690, E: [email protected]

Soukromý sektor v rozvojovém rámci po roce 2015

Recommend Documents