Soukromý energetik. Elektronický informační bulletin. Svaz podnikatelů pro využití energetických zdrojů

Svaz podnikatelů pro využití energetických zdrojů Na Pankráci 1062/58, 140 00 Praha 4 Tel./fax: (+420) 244 467 062 e-mail: [email protected]

Soukromý energetik

Elektronický informační bulletin

Ročník XXI

4/2012

OB SAH: 1. Úvodník

str. 3

2. Odpověď ministra zemědělství

str. 5

3. OTE

str. 6

4. Tisková zpráva komory OZE

str. 10

5. Pozvánka 1 (Mašek)

str. 18

6. Pozvánka 2 (Vochta)

str. 19

7. Ing. Bouška - stručné poznámky k historii výroby elektřiny II

str. 20

8. Josef Mojžíš - Ing. Erich Roučka

str. 24

9. příspěvek Turinský

str. 26

10. Kongres OZE v ČB - Ing. Bernášek.

str. 28

11. Příprava výstavby MVE

str. 29

12. Dodavatel dílů pro MVE

str. 44

-2 -

Vážení kolegové Dostává se k Vám další číslo našeho elektronického bulletinu s informacemi z oblasti našeho podnikání. V souladu s usnesením z letošní valné hromady našeho svazu a z důvodu odlehčení od víceméně administrativní práce spojené s přípravou bulletinu našemu panu předsedovi, byla ustavena redakční rada, ve složení: Pavel Štípský, Ing. Petr Pešek, Ing. Svatopluk Bernášek, Josef Mojžíš, Robert Turinský a Jiří Studnička. Tato redakční rada bude připravovat a koordinovat vydávání bulletinu a to čtyřikrát ročně (Březen, Červen, Září, Prosinec). Pokud bude potřeba mimořádně aktuálně a operativně informovat naše členy, budou Vám zasílány další zprávy od vedení svazu, tak, jak se tomu děje již nyní. Byla zřízena nová E-mailová schránka pro bulletin : [email protected] Pokud budete mít připomínky, náměty, materiály pro zveřejnění z našeho oboru – pište nám. Jak jistě všichni sledujete ve sdělovacích prostředcích, situace v oblasti OZE a jejich budoucí využívání v naší zemi se stává do značné míry spolu s aktuální politickou situací nepřehlednou. Od 1. 1. příštího roku, v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č.165/2012 Sb. O podporovaných zdrojích energie, nastanou mimo jiné změny v zúčtování zeleného bonusu (místo distributora jej bude proplácet OTE), přibude opět příspěvek za decentrální výrobu, zúčtování se bude dít pouze elektronicky, takže se zvyšuje důraz na správné vyplňování předepsaných měsíčních a čtvrtletních hlášení (o výrobě i spotřebě), pod hrozbou případných sankcí. Náš svaz se zapojil do činnosti nově vzniklé Komory obnovitelných zdrojů energie, která si stanovila za cíl zastřešit celé toto odvětví a bránit zájmy podnikajících v tomto oboru. Čas ukáže, zda toto uskupení bude efektivní ve své činnosti a zda v jeho činnosti nepřevládnou případné partikulární zájmy jednotlivých asociací před společným zájmem rozumného rozvíjení celého oboru OZE. Členové vedení našeho svazu v čele s předsedou v letním období navštěvovali řadu různých konferencí a seminářů k problematice OZE a MVE. Předseda, JUDr. Vrba, komunikuje průběžně s představiteli řady státních úřadů a institucí (ministerstev zemědělství, průmyslu a obchodu, ERU, OTE, …) a seznamuje se s řadou nových prováděcích předpisů k zákonu č. 165/2012 Sb. O podporovaných zdrojích energie a také s těmi, které se teprve připravují, tak, abychom byli schopni naši členskou základnu kvalifikovaně seznámit s připravovanými změnami a připravit ji na ně. V souladu s usnesením letošní valné hromady jsme připravili setkání s elektrárníky v regionech, kde budou předneseny informace o všech změnách a nových povinnostech pro provozovatele MVE. V pátek 2. 10. proběhlo první setkání ve Slavkově u Brna pro elektrárníky v regionu Jižní Morava, kde jsme o celé této problematice změn v našem podnikání hovořili. Pozvánky na setkání v regionech severní Morava a východní Čechy jsou přiloženy, zveme všechny elektrárníky, i nečleny našeho svazu, přijďte se seznámit s těmito závažnými informacemi zásadního významu pro naše podnikání. V bulletinu uveřejňujeme materiály k výše popsané problematicea pozvánky na setkání členů v regionech. -3 -

Vychází další část materiálu Stručné poznámky k historii výroby elektřiny, které skvěle zpracoval náš bývalý dlouholetý místopředseda našeho svazu Ing. Bouška, za což mu tímto chci vyslovit poděkování a který má velmi kladnou odezvu od našich členů. Věřím, že i příspěvek od pana Mojžíše o životě podnikatele Ing. Ericha Roučky Vás zaujme. Místopředseda našeho svazu, Ing. Bernášek, se zúčastnil kongresu k OZE v Českých Budějovicích, kde získal velmi pěkně zpracované materiály k jednotlivým přednáškám. Vzhledem k jejich velkému rozsahu je však nemůžeme zařadit do bulletinu, ale budou Vám zaslány jako samostatné dokumenty. Vážení, budeme se snažit, aby kvalita a informační hodnota a pestrost našich bulletinů měla postupně stoupající tendenci. Avšak vzhledem k tomu, že se tomu postupně „za pochodu“ teprve učíme, prosím Vás jménem celé redakční rady o určité pochopení a strpení, za což Vám děkuji. Za redakční radu bulletinu Pavel Štípský.

-4 -

Zákon o podporovaných zdrojích energie Dne 30. 5. 2012 vešel v platnost Zákon o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů - zákon č. 165/2012 Sb. Proti dosud platné právní úpravě přináší významné změny do mechanismu zúčtování podpor ekologicky šetrné výrobě energie a do obchodování s takto vyrobenou energií. Do konce roku 2012 bude i nadále elektřinu vyrobenou šetrným způsobem povinně vykupovat a vyplácet příslušnou podporu podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERU) provozovatel distribuční soustavy (PDS) za výrobny zapojené do jeho sítě přímo nebo prostřednictvím lokální distribuční soustavy nebo jiné výrobny. Výrobce elektřiny je povinen v souladu s Energetickým zákonem se do 30 dnů od udělení licence na výrobu elektřiny u operátora trhu zaregistrovat a tím se stává registrovaným účastníkem trhu s elektřinou. Zdaleka ne všichni dosud připojení výrobci tuto povinnost splnili. Prováděcí předpisy k současně platné právní úpravě umožňují výplatu podpory i v případě, kdy výrobce nesplnil tuto povinnost, protože ji za něho splnil provozovatel distribuční soustavy. Všichni výrobci energií s nárokem na podporu podle shora uvedeného zákona a připojení do soustavy před účinností shora uvedeného zákona budou registrováni v centrálním systému OTE (CS OTE) příslušným provozovatelem distribuční sítě nejpozději do 31. ledna 2013. Změna Zákona o podporovaných zdrojích energie umožňuje výrobcům energií (elektřiny i biometanu), aby vyrobenou energii prodávali počínaje lednem 2013 obchodníkovi podle svého výběru, případně povinně vykupujícímu obchodníkovi pro daný region. Při uzavírání smlouvy o dodávce se musí výrobce rozhodnout o formě podpory zeleným bonusem, nebo o podpoře formou výkupní ceny. Výši zeleného bonusu i výši výkupní ceny určí cenové rozhodnutí pro rok 2013, které připravuje ERU. Vyúčtování zeleného bonusu s výrobcem, který zvolil tuto formu podpory je novou povinností OTE a. s. Pokud výrobce zvolí možnost prodávat svoji produkci povinně vykupujícímu obchodníkovi za výkupní cenu stanovenou ERÚ, nebude mít potřebu navázání spolupráce s OTE a případné rozdíly výkupní ceny a reálné ceny energie na denním trhu bude vypořádávat OTE s obchodníkem. Pro zajištění nových povinností musí společnost OTE, a. s. do konce tohoto roku naplnit řadu podmínek. Většina z nich bude konkretizována v prováděcích předpisech, které nyní připravují MPO a ERÚ. Z dosavadní přípravy změn mechanismu zúčtování podpory v podobě výkupní ceny nebo zeleného bonusu vyplývá: • Povinnost pro výrobce zaregistrovat se v CS OTE se všemi svými výrobnami včetně identifikace jejich předacích míst.

OTE, a.s. Sokolovská 192/79 186 00 Praha 8

T +420 296 579 160 F +420 296 579 180 [email protected] www.ote-cr.cz

IČ: 26463318 DIČ: CZ26463318 Banka: KB, a.s. č. ú.: 195582760247/0100

Registrace: OR vedený MS v Praze, odd. B, vložka 7260

• Výrobce je povinen registrovat nárok na podporu v systému CS OTE. V případě elektřiny registruje i druh podpory a ten může pro následující rok nejpozději v listopadu měnit. Veškeré registrace a změny bude výrobce provádět v CS OTE přímo, elektronickou formou zabezpečenou bezpečnostními prvky vydanými certifikační autoritou. V některých částech bude umožněna registrace prostřednictvím provozovatelů sítí, zásobníků nebo vykupujícími obchodníky. Pro každou z výroben bude muset provozovatel sítě, resp. podzemního zásobníku plynu, zaregistrovat v CS OTE předávací místo výrobny připojené přímé k jím provozované soustavě i výrobny elektřiny připojené prostřednictvím odběrného místa nebo jiné výrobny. Součástí registrace je přiřazení obchodníka a subjektu odpovědného za odchylku k příslušné výrobně postupem dle Pravidel trhu v CS OTE. V CDS OTE bude registrována každá výrobna vlastním kódem EAN/EIC. Předpokládaný rozsah registrovaných údajů o předávacím místě výrobny elektřiny a biometanu z bioplynu bude: Název výrobny EAN 18 (pro elektroenergetiku) EIC kód (pro plynárenství) Adresa výrobny Typ zdroje: • OZE /sluneční, větrná vodní bioplyn biomasa geotermální/ • KVET • Druhotný zdroj Instalovaný výkon výrobny Napěťová hladina Typ měření Číslo sítě Datum uvedení do provozu Zvolený druh podpory (scénář podpory) • Režim výkupní ceny • Zelený bonus (roční/hodinový) • Zelený bonus + decentrální výroba • Decentrální výroba Název výrobce EAN / EIC kód výrobce Adresa sídla výrobce Doručovací adresa výrobce IČ





DIČ /pokud existuje/ Číslo bankovního spojení Číslo licence na výrobu Prováděcí předpis, resp. manuál OTE určí, které z údajů registruje nebo aktualizuje výhradně PDS/PPS, které výrobce nebo vykupující obchodník. Výrobce elektřiny i vykupující/povinně vykupující může registrovat následující změny svých kmenových údajů přímo v CS OTE dálkovým zabezpečeným přístupem: Údaje týkající se výrobny mění výrobce, příp. PDS: • Zvolený druh podpory může měnit výrobce podle zákona, změnu bude registrovat i PDS pokud po rekonstrukci výrobny dojde ke změnám kmenových dat. • Změna sazby zeleného bonusu dle Cenového rozhodnutí v případě rekonstrukce. • Rozšíření výrobny bude posuzováno jako nová, samostatně měřená výrobna. • Údaje týkající se registrovaného účastníka trhu (výrobce / vykupující / povinně vykupující): • Změna názvu, nebo adresy pokud byla zároveň změněna v registraci licencí na ERU a Obchodním rejstříku. • Změnu bankovního spojení a adresy pro zasílání pošty vč. elektronické.

Datové a finanční toky po registraci účastníků V případě varianty podpory formou povinného výkupu za výkupní cenu pro malé vodní elektrárny do 10 MW včetně, ostatní zdroje do 100 kW včetně bude naměřené údaje o výrobě a hodnoty ostatní lokální spotřeby předávat do CS OTE příslušný provozovatel sítě v členění po jednotlivých hodinách dne podle jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů. OTE a povinně vykupující si vypořádají rozdíl výkupní ceny a tržní ceny na denním trhu v každé hodině, vč. ceny za činnost povinně vykupujícího. Mezi povinně vykupujícím obchodníkem a výrobcem proběhne fakturace za energii, která byla dodána z jednotlivých výroben do sítě. Mezi provozovatelem a výrobcem proběhne vypořádání za služby vztahující se k lokální spotřebě výrobce. V případě varianty podpory formou zeleného bonusu (tj. roční zelený bonus u výroben do 100 kW a hodinový zelený bonus u výroben nad 100 kW) bude zadávat výrobce naměřené údaje o výrobě a o své lokální vlastní spotřebě bez technologické vlastní spotřeby do systému OTE přímo zabezpečeným vzdáleným přístupem. Provozovatel distribuční soustavy bude zadávat údaje o naměřené výrobě předané do distribuční soustavy. Konkrétní postup bude popsán prováděcími předpisy.





Mezi výrobcem a vykupujícím obchodníkem proběhne fakturace objemu dodaného do sítě za dohodnutou cenu z jednotlivých výroben. Mezi výrobcem a provozovatelem sítě proběhne vypořádání za služby vztahující se k lokální spotřebě výrobce a případně další distribuční služby. Mezi výrobcem a OTE dojde k platbě podpory zeleným bonusem. Výše platby se bude odvíjet od objemu výroby energie ekologicky šetrným způsobem a výše zeleného bonusu, kterou určí ERU. Toto plnění bude vyúčtováno dokladem, který nebude daňovým dokladem ve smyslu režimu DPH. Shora uvedené informace budou adekvátně platit i pro podporu výroby biometanu. Provozní podporu tepla, stejně jako příspěvek za decentrální výrobu a kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v této předběžné informaci neuvádíme. Informace bude doplněna později. Stejně tak termíny zúčtování a další konkrétní postupy budeme zveřejňovat průběžně podle postupu prací na řešení a obsahu prováděcích předpisů. S provozovateli distribučních sítí byla zahájena diskuse o postupu změn současných právních vztahů a o plánu migrace kmenových dat do CS OTE.

S případnými dotazy se obracejte na naši adresu [email protected]





ENERGETICKÉ PLÁNY MPO: VZHŮRU K SOCIALISTICKÝM ZÍTŘKŮM Výzva vládě k odmítnutí návrhu Státní energetické koncepce STANOVISKO KOMORY OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ k návrhu Státní energetické koncepce Praha, 11.9.2012

Zatímco moderní státy investují do efektivity, energetických úspor a nahrazují neobnovitelné zdroje energie zdroji obnovitelnými, ministerstvo průmyslu a obchodu ignoruje tyto trendy a prosazuje vizi České republiky, která bude v roce 2040 muzeem uhlí a atomu. Ve stejném roce má být dle MPO podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové výrobě elektřiny pouze 15 %, zatímco moderní ekonomiky v té době plánují nahradit obnovitelnými zdroji energie zhruba 60 % spotřeby. Aby mohlo MPO zachovat status quo a vyhnout se radikální modernizaci energetiky, plánuje prolomení limitů těžby hnědého uhlí v Severozápadních Čechách, rozšíření těžby uranu, výstavbu nových jaderných reaktorů a masivní spalování odpadu namísto recyklace. To má být vize budoucnosti. Bude-li SEK vládou ČR schválena a realizována, dojde ke zhoršení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Nekritická orientace země na jádro způsobí zdražení elektřiny pro konečné zákazníky, a to s jistotou ve větším rozsahu než kdyby stát zvolil orientaci na energetické úspory a obnovitelné zdroje. Komora OZE, která sdružuje profesní asociace zastupující výrobu elektřiny z malých vodních elektráren, větrných elektráren, solárních elektráren, elektráren na biomasu a geotermálních elektráren a také výrobu tepla z biomasy a geotermální energie, doporučuje vládě, aby návrh SEK vrátila předkladateli MPO k přepracování. Komora OZE žádá, aby byla přizvána k přípravě nové verze návrhu Státní energetické politiky II. a mohla tak zajistit uplatnění obnovitelných zdrojů energie odpovídající jejich významu. Výhrady Komory OZE k návrhu Státní energetiké koncepce ČR: 1) Návrh SEKu nepracuje s variantními scénáři Základním nedostatkem SEKu je skutečnost, že nepracuje s variantními scénáři vývoje energetiky a ekonomiky ČR. Všechny dosavadní vládami schválené koncepce modelovaly různé scénáře vývoje a umožňovaly vládě volbu z několika variant. Aktuální návrh žádnou volbu nenabízí. Dva bloky v Temelíně, jeden až dva v Dukovanech, zastavení podpory obnovitelných zdrojů energie, nedostatečné využití potenciálu úspor energií. Berte, nebo neberte.

www.komoraoze.cz

Strana 1

2) Nekritická podpora jaderné energetiky a podcenění rizik výstavby, provozu, havárie a ukládání radioaktivního odpadu se vymstí Strategické rozhodnutí o výstavbě dalších dvou reaktorů v JETE a jednom v Dukovanech není ekonomicky zdůvodněno. Věta o tom, že "ekonomicky se výstavba jaderných bloků uplatňuje při nízkých úrokových sazbách, což váže na konkurenční výhodu české ekonomiky systematicky vykazovanou za posledních 15 let" nemůže být základem pro tak zásadní strategické rozhodnutí vlády. Záměr vlády vytvořit prostředí pro investici polostátní firmy ČEZ a. s. do dvou jaderných bloků v JETE a jednoho bloku v Dukovanech je zdá se zcela na vodě. Není známa ekonomika výstavby, ekonomika provozu, ekonomika likvidace elektrárny po odstavení jaderných bloků po ukončení životnosti, ekonomika uskladňování vyhořelého paliva apod. SEK se staví k výstavbě nových jaderných reaktorů v Temelíně (a Dukovanech) standardně tak, jak se stát staví ke všem plánovaným megaprojektům: tj. systematicky přehání výhody projektu a podceňuje rizika a nevýhody projektu. SEK si nedělá práci se zdůvodněním, proč by to měly být právě jaderné elektrárny, které postupně nahradí uhelnou energetiku. Proč by měly jaderné elektrárny pokrývat nad 50 % výroby elektřiny v ČR? Není ani zřejmé, jak hodlá stát tohoto cíle dosáhnout, když v několika předchozích letech souhlasil s investicemi polostátní ČEZ a. s. do výstavby nových zdrojů v Prunéřově II, Tušimicích, Počeradech, Ledvicích a v dalších lokalitách. Je přitom zřejmé, že z důvodu návratnosti těchto investic bude v zájmu provozovatele provozovat tyto zdroje nejméně po dobu 40ti let. Výstavba nového Temelína se stane nekončícím příběhem odkládání termínu dostavby elektrárny a stále rostoucích nákladů. Současná tržní cena elektřiny, kterou tlačí dolů tzv. merit order efekt, způsobený dodávkami elektřiny z fotovoltaických elektráren, nedává šanci na návratnost investice do nových jaderných bloků. Posílení orientace na jádro přinese ČR další rizika, zvýší se pravděpodobnost havárie jaderné elektrárny. Dojde ke zvýraznění etického problému vyplývajícího ze skutečnosti, že jaderná elektrárna zanechává radioaktivní odpad, který je třeba zajistit po dobu nejméně sta tisíce let, což technicky lidstvo neumí. Problémem se stane i přebytek instalovaného výkonu jaderných elektráren, které pracují v základním zatížení a požadují z principu stoprocentní odbyt elektřiny. Instalovaný výkon vzroste z dnešních 3,76 GW (Dukovany 1 760 MW, Temelín 2 000 MW) na cca 7,5 GW a překročí tím nejnižší zatížení soustavy, které je na úrovni cca 5,5 GWh. Z toho logicky vyplývá předpoklad, že jaderné bloky v ČR nebude možné provozovat bez zajištění odbytu elektřiny v zahraničí. Jenže pokračování v orientaci na export elektřiny narazí velmi pravděpodobně na další etický problém: ČEZ bude mít reálný problém uplatnit elektřinu na evropském trhu. To proto, že obchodníci s elektřinou ze sousedních zemí, které se rozhodly pro odchod z jaderné energetiky (Rakousko, Německo), budou vázáni tam v budoucnu přijatými etickými pravidly a prostě nebudou nakupovat žlutou elektřinu z ČR. 3) K obnovitelným zdrojům přistupuje SEK ideologicky, podceňuje jejich roli. Chce vláda skutečně zastavit rozvoj OZE a místo toho zavést podporu jaderné energetiky formou tzv. "kompenzačních mechanismů"? www.komoraoze.cz

Strana 2

Kapitola Obnovitelné zdroje energie vykazuje řadu nedostatků. Projevuje se zde skutečnost, že zástupci profesních asociací OZE ani experti na danou problematiku nebyli přizváni k práci ani v Pačesově komisi, ani při formulování SEKu. K roli obnovitelných zdrojů energie je přistupováno ideologicky, a priori negativně bez pochopení role, kterou OZE mají ve všech moderních energetických politikách ve vyspělých zemích. Stanovený minimální cíl 15% podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny v roce 2040 je nedostatečný, vývoj posledních let a plánovaný rozvoj v Evropě i ve světě směřuje k daleko ambicióznějším cílům. Obnovitelné zdroje by měly být využívány v největší možné míře i v ČR. Proto navrhujeme minimální uvažovaný podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny zvýšit minimálně na 30 %. Např. perspektivní zdroje obnovitené energie z větru a solární jsou v SEKu společně odbyty odstavcem o sedmi řádcích, jehož základem je konstatování, že ČR má vzhledem ke svým geografickým podmínkám relativně omezené možnosti využití větrné a solární energie. Namísto toho, aby SEK pracoval s expertními odhady investičních nákladů jednotlivých typů OZE v budoucnosti, s tzv. "křivkami učenlivosti" (learning curves), SEK pouze konstatuje, že technologický vývoj v oblasti OZE je sice velmi rychlý, ale odhad doby, kdy budou nové technologie plně konkurenceschopné, je stále vysoce spekulativní. Je zjevné, že autoři neměli k dispozici predice nákladů na výrobu z OZE. Přitom renomované organizace, včetně International Energy Agency, takové odhady publikují. Podle nejnovějšího výhledu IEA World Energy Outlook 2011 se předpokládá plná konkurenceschopnost větrných elektráren v EU v roce 2020. Technická Universita ve Vídni odhaduje pro případ Německa plnou konkurenceshopnost fotovoltaické elektřiny v intervalu 2015 až 2017. V roce 2018 by měl celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v Evropě překonat celkový instalovaný výkon jaderných elektráren a do roku 2028 by měly PV elektrárny vyrábět více než jaderné. Z uvedeného je zřejmé, že budoucí konkurenceschopnost je při plánování struktury výroby energie do r. 2040 zásadním parametrem. Nelze projektovat téměř třicetiletou budoucnost na bázi nominálních cen roku 2012. SEK se jednostranně zabývá vícenáklady na podporu výroby elektřiny z OZE, aniž by srovnal tyto náklady s externalitami výroby elektřiny z uhlí, plynu či jádra a aniž by srovnal vícenáklady na OZE s náklady, které souvisí s výrobou elektřiny z tzv. konvenčních zdrojů. Navíc, při výpočtu vícenákladů OZE, které jsou přenášeny na koncové zákazníky v podobě navýšení konečné ceny pro spotřebitele, by měl být ku prospěchu obnovitelných zdrojů energie započítán vliv výše popsaného merit order efektu, který působí na snižování ceny elektřiny na spotovém trhu. Nová energetická koncepce povede k dalšímu posílení dominantního postavení elektrárenské společnosti ČEZ na trhu. Ta svým politickým vlivem nejen, že stanoví pravidla tzv. soutěže na elektroenergetickém trhu v ČR, ale současně systematicky pracuje na odstranění konkurence na trhu. O vlivu ČEZu na legislativu z dílny MPO i na znění návrhu SEK nikdo nepochybuje, ani Bezpečnostní informační služba. SEK se ani nesnaží skrýt záměr zlikvidovat budoucí konkurenci ČEZu v podobě decentralizované výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Tento záměr je patrný od počátku. I přes žádosti jednotlivých asociací OZE nebyl ani do tzv. Pačesovy komise www.komoraoze.cz

Strana 3

ani do týmu připravujícího návrh SEKu pozván jediný zástupce oboru, resp. expert v oboru obnovitelných zdrojů energií. Zastavení podpory obnovitelným zdrojům energie povede k zastavení investic do těchto technologií v ČR. To bude mít bezprostřední dopad na cca 15,000 zaměstnanců v oboru výroby a provozu OZE v ČR. Čekáním na dobu, kdy budou jednotlivé technologie OZE vyrábět levněji než konvenční zdroje, povede k tomu, že ČR ztratí krok s vyspělými ekonomikami, ve kterých směřuje cca 80 % všech investic do energetiky právě do obnovitelných zdrojů energie. Dojde-li skutečně k zastavení rozvoje OZE, unikne ČR příležitost udržet, příp. posílit pozici ve výrobě a užití nejmodernějších technologiích obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor, což jsou oblasti energetiky, kam směřuje dominantní podíl soukromých i veřejných investic v EU. Navzdory konstatování, že "odhad doby, ve které budou nové technologie (OZE) plně konkurenceschopné ... je stále vysoce spekulativní" (str. 15), navrhují autoři SEKu "odstranit do roku 2015 provozní podporu pro nové technologie OZE". Z toho lze odvodit, že MPO se rozhodlo bez ohledu na to, kdy budou jednotlivé typy OZE plně konkurenceschopné na trhu s elektřinou, zastavit administrativně jejich podporu s vysokým rizikem, že tím zastaví další rozvoj instalací OZE v ČR. Paradoxní na situaci je skutečnost, že selhání MPO při regulaci fotovoltaických elektráren (MPO nepředložilo Poslanecké sněmovně včas drobnou novelu zákona, která by korigovala pravidlo omezující ERÚ v možnosti snížit meziročně výkupní cenu elektřiny z OZE o více než 5 %) má být důvodem zrušení ověřeného podpůrného mechanismu založeného na pevných výkupních cenách a jeho nahrazení aukcemi. Toto vše v době, kdy denně čteme v médiích zprávy o zneužívání čerpání dotací z EU na všech úrovních, o zmanipulovaných výběrových řízeních, zmanipulovaných a podplacených výběrech úspěšných uchazečů. Kdo uvěří MPO, že dokáže zorganizovat transparentní, nediskriminující aukce pro instalace nových zdrojů OZE? MPO tři měsíce poté, kdy nový zákon o podporovaných zdrojích vešel v účinnost, navrhuje MPO jeho zrušení resp. zrušení podpory podle tohoto zákona s účinností od r. 2015? Není toto projevem nekoncepční práce MPO, kterou může dosáhnout jediného: odradit potenciální investory do nových instalací OZE, a tím zcela zastavit rozvoj tohoto perspektivního odvětví? Vyjadřujeme zcela zásadní nesouhlas se záměrem zrušit provozní podporu OZE a nahradit tento systém netransparentními aukcemi. Ve světle návrhu na zrušení současného způsobu podpory OZE působí jeden z cílů "v návaznosti na systémy podpory rozvoje obnovitelných zdrojů podpořit maximální účast tuzemských dodavatelů a zvýšit technologickou úroveň jejich produkce" jako čirá proklamace. Jak by se mohla zvýšit technologická úroveň výrobců technologií OZE v ČR, když stát zruší systém podpory a plánuje stagnaci rozvoje OZE v ČR? Návrh SEK sice deklaruje podporu rozvoje OZE na lokální úrovni, ale neobsahuje žádné konkrétní návrhy týkající se např. odstranění současných administrativních bariér při povolování malých lokálních zdrojů energie, posilování sítě pro zvýšení absorpční kapacity pro tyto zdroje apod. Není zřejmé, jak hodlá stát zajistit naplnění Národního akčního plánu OZE do r. 2020 např. v oblasti nejekonomičtější výroby elektřiny ve větrných elektrárnách či z biomasy a malých vodních elektráren, když od r. 2015 hodlá zrušit podpůrné schéma podle nového zákona o podporovaných zdrojích. Podle některých zdrojů plánuje MPO zrušení dokonce již od r. 2014. www.komoraoze.cz

Strana 4

Otázkou je také, proč chce stát regulací podpořit záměnu přímotopného vytápění pouze za tepelná čerpadla a ne za kotle na biomasu a solární kolektory? Není to proto, že to vyhovuje dominantnímu dodavateli elektřiny ČEZ? SEK pracuje správně s potřebou nahradit neefektivní, drahé a neekologické přímotopné vytápění tepelnými čerpadly. Jejich účinnost je zhruba o 2/3 vyšší ve srovnání s přímotopným vytápěním. Z hlediska efektivity, provozních nákladů i ochrany životního prostředí je ve většině případů vhodnější náhrada za solární kolektory, kotle na biomasu nebo kombinaci těchto dvou opatření. Tyto technologie jsou návrhem SEKu však zcela opomenuty. Ohromný potenciál lokální výroby tepelné energie pro ohřev teplé užitkové vody TUV a vytápění solárními kolektory je odbyt konstatováním, že využití sluneční energie nemá dostatečný potenciál pro centralizované dodávky. 4) Chybí ekonomická analýza nákladů výstavby jaderných reaktorů ve srovnání s investicemi do energetických úspor a obnovitelných zdrojů energie. Proč asi? Chybí kapitola, která by posuzovala ekonomiku výroby elektřiny. Koncepce vůbec nepracuje s projekcemi budoucích nákladů výroby elektřiny v různých typech elektráren tj. "learning curves" - křivkami, popisujícími snižování nákladů v důsledku rostoucího počtu instalací a zvyšování účinnosti technologií. Kdyby návrh takovou kapitolu obsahoval, došli by autoři k závěru, že v horizontu několika let (podle typu OZE) bude výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů levnější než výroba v uhelných, plynových či jaderných elektrárnách a že je proto racionální umožnit další rozvoj decentralizované výroby elektřiny. Taková analýza by vedla ke konstatování, že výstavba nových jaderných elektráren III+ generace EPR je při současných tržních cenách elektřiny neekonomická. SEK nepracuje s tzv. "merit order" efektem, který způsobuje snižování tržní ceny elektřiny v důsledku zapojování obnovitelných zdrojů do systému. Podle Frauenhofer Institutu snížily solární elektrárny v Německu cenu elektřiny na EPEX v průměru o 10 % a špičkovou elektřinu až o 40 %. Právě solární elektrárny snižují nejvíce cenu elektřiny, protože vrchol jejich výroby koresponduje s vrcholem ceny špičkové ceny elektřiny na trhu. Princip merit order efektu je založen na skutečnosti, že poptávka po elektřině je realizována energetickými zdroji, které se řadí za sebou postupně na principu nejnižších mezních nákladů. Mezní náklady jsou náklady na výrobu další požadované jednotky elektřiny. Cena na spotovém trhu je stanovena podle nejdražší elektřiny tak, jak se skládají zdroje podle ceny za sebou. Protože obnovitelné zdroje energie mají nejnižší mezní náklady, jsou řazeny před jaderné, uhelné či plynové elektrárny. Současně vytlačují při stanovení spotové ceny elektřiny ze hry nejdražší zdroje a tržní cena elektřiny na spotovém trhu se snižuje. S tímto efektem však úvahy SEKu o návratnosti investic do nových jaderných reaktorů nepracují. Je přitom zřejmé, že při dnešní tržní ceně elektřiny není investice do nových jaderných bloků návratná. SEK nepracuje asi se skutečností, že v důsledku zpřísňujících se bezpečnostních požadavků na jaderné elektrárny po havárii jaderné elektrány Fukushima Daiichi se mění i ekonomika jaderných elektráren. Investiční náklady na jednotku instalovaného výkonu jaderných elektráren stoupají a v Evropě realizované projekty Olkiluoto ve Finsku a Flamaville III ve Francii zápasí s oddalováním spuštění a připojení reaktorů k síti a se závratně stoupajícími nárůsty nákladů www.komoraoze.cz

Strana 5

oproti předpokládaným rozpočtům (v obou případech byly rozpočty přeročeny o více než 100 %). 5) Ústup od uhlí přichází pozdě a je nedůsledný. Chybí strategický cíl náhrady uhlí při vytápění energetickými úsporami, obnovitelnými zdroji energie a zemním plynem Materiál popisuje přechod od uhlí k jiným energetickým zdrojům pro výrobu elektřiny. To je správný cíl, který je však ze strany MPO formulován poněkud pozdě. O stamiliardovém programu obnovy uhelných zdrojů je rozhodnuto (Ledvice 660 MW, Tušimice II 4 x 200 MW, Prunéřov II 5 x 210 MW, Počerady 3 x 200 MW, resp. 660 MW). To je celkem 3 170 MW nových energetických zdrojů na bázi hnědého uhlí. Na 40 až 50 let je tedy o roli uhlí v elektroenergetice rozhodnuto. Současně však konstatuje, že "i přes některé ekologické aspekty využití uhlí je tato domácí surovina nenahraditelná". SEK pracuje též s tezí, že soustavy CZT založené na uhlí představují konkurenční výhodu pro průmysl a obyvatelstvo a že je nezbytné tuto výhodu udržet. Zásadně nesouhlasíme s touto tezí. Nesouhlasíme s názorem, že obnova, transformace a stabilizace soustav zásobování teplem má být založena na uhlí a že je nezbytné tuto údajnou "konkurenční výhodu" zachovat. Spalování uhlí není perspektivní technologií výroby energie 21. století, jeho dopady na stav ovzduší a zdraví jsou fatální. MPO by mělo velet k vystoupení z uhelné energetiky a ponechání uhlí jako strategických zásob komplexních uhlovodíků pro případné budoucí inteligentnější využívání. Návrh SEK neřeší chronický problém ovzduší na venkově, tj. vytápění uhlím v lokálních topeništích, které zamořují ovzduší jemným polétavým prachem a dalšími znečišťujícími látkami. Nahrazení uhlí automatickými kotli na biomasu, solárně-termickými kolektory, tepelnými čerpadly či kombinací těchto technologií (ještě v kombinaci se zateplením budov) by situaci velmi prospělo. SEK však nenavrhuje žádné nástroje či programy, kterými by byl tento žádoucí trend podpořen. Skutečně hodlá vláda rekonstruovat systémy centrálního zásobování teplem při zachování uhlí jako primárního zdroje energie? Skutečnost, že podstatná část teplárenských provozů CZT v posledních 22 letech neprošla zásadní modernizací a nepřešla na ekologický způsob výroby a dodávek tepla z biomasy a zemního plynu, nelze donekonečna omlouvat. Negativní dopady spalování uhlí, zejména emise jemného polétavého prachu a na něj vázaných aromatických uhlovodíků a dalších znečišťujících látek, konstatuje sám návrh SEKu. Z pohledu ochrany ovzduší a zdraví nevidíme rozdíl mezi spalováním uhlí pro účely výroby elektřiny, tepla či jejich kombinace. Samozřejmě jsme si vědomi rozdílu v účinnosti různých technologií, ale v principu by měl stát řešit problém znečišťujících látek, které při spalování uhlí unikají do ovzduší a atmosféry a mají negativní vliv na zdraví obyvatelstva a klima. Podle našeho názoru by měla SEK obsahovat strategický cíl nahradit uhlí jako primární zdroj energie jinými, ekologičtějšími technologiemi. Potřeba tepla pro vytápění by měla být primárně zajištěna energetikými úsporami na straně spotřeby (tzn. komplexním či dílčím zateplováním domů, bytů a provozů), zapojením tepla vyrobeného solárními kolektory, dodávkou tepla vyrobeného z biomasy a v provozech na zemní plyn. www.komoraoze.cz

Strana 6

6) SEK podceňuje energetické úspory a efektivitu. Projekce nárůstu spotřeby elektřiny do r. 2040 ignoruje moderní trendy ve spotřebě energií v domácnostech, službách a průmyslu Podpora energetických úspor v návrhu SEKu je pouze proklamativní. Přitom podpora využití potenciálu úspor v domácnostech, průmyslu, službách i dopravě by vedla k žádoucímu snížení energetické náročnosti české ekonomiky a k posílení její konkurenceschopnosti. Státní energetická koncepce by se neměla zabývat pouze vyrobenými MEGAwatty, ale také uspořenými NEGAwatty. Cíle dosažených standardů ve výstavbě, které uvádí návrh SEK, jsou v rozporu se směrnicí o energetické náročnosti budov EPBD i s přijatou legislativou v ČR. Vztahovat k roku 2020 cíl výstavby nízkoenergetických budov, když směrnice stanoví k tomuto termínu výstavbu budov se spotřebou blízkou nule, je nepochopitelné. SEK obsahuje jediný konkrétní nástroj, kterým stát hodlá podporovat energetické úspory program "Efekt" MPO. To je však program, jehož vliv na mobilizaci potenciálu úspor v ČR byl doposud zcela zanedbatelný. Podceněný potenciál úspor na straně výroby a spotřeby dokládá i projekce struktury konečné spotřeby elektřiny. Autoři kalkulují s nárůstem celkové spotřeby elektřiny ze 71 TWh na 80 TWh v roce 2020 a 92 TWh v roce 2040. Přitom jediný reálný argument pro zvýšení spotřeby elektřiny, totiž rozvoj elektromobility, hraje v projekci zcela zanedbatelnou roli (0,3 TWh). 7) SEK je v rozporu se závazkem ČR podle směrnice 28/2009/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů Problém SEKu je v tom, že projektovaná výroba elektřiny z OZE neodpovídá vládou schválenému Národnímu akčnímu plánu OZE. Např. SEK počítá s tím, že hrubá výroba elektřiny z větrných elektráren vzroste ze 335,5 GWh v roce 2010 na 774 GWh v roce 2015 a na 1 188,8 GWh v roce 2020. Navíc není zřejmé, jak hodlá stát zajistit tak významný nárůst výroby, resp. instalovaného výkonu větrných elektráren, když od roku 2015 zruší veškerou provozní podporu OZE. Ale především, cílová hodnota 1 188,8 GWh je v rozporu s cílem v NAP OZE, kde je schválený cíl na úrovni 1 496 GWh. Klimaticko-energetický balíček z r. 2009 uložil členským státům dosáhnout závazného cíle podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů energie na hrubé domácí spotřebě energie, a to do r. 2020. V případě ČR byl stanoven závazný cíl 13% podílu s tím, že vláda tento cíl upřesnila v Národním akčním plánu obnovitelných zdrojů energie na 13,5 %. Česká vláda se schválením SEKu vystaví riziku řízení o porušení závazků ze strany Evropské komise.

www.komoraoze.cz

Strana 7

Kontakty: Martin Bursík předseda Komory OZE [email protected], +420 602 435 804 Jan Habart místopředseda Komory OZE, předseda sdružení CZBiom [email protected], +420 603 273 672 Štěpán Chalupa místopředseda Komory OZE, místopředseda České společnosti pro větrnou energetiku ČSVE [email protected], +420 603 420 387 Zuzana Musilová výkonná ředitelka České průmyslové fotovoltaické asociace CZEPHO [email protected], +420775 867 405 Jan Vrba předseda Svazu podnikatelů pro využití energetických zdrojů SPVEZ (malé vodní elektrárny) [email protected], +420 777 276 300 Vlastimil Myslil předseda České geotermální asociace [email protected], +420 602 381 707 Martin Kloz Ředitel Centra pro výzkum litosféry CVEVL [email protected], +420 602 348 386

www.komoraoze.cz

Strana 8

POZVÁNKA Vedení SPVEZ pořádá regionální schůzku majitelů a provozovatelů MVE pro východočeský region a přilehlé okolí, na kterou srdečně zve všechny majitele a provozovatele MVE, bez rozdílu členství v profesních organizacích a také neorganizované elektrárníky. Schůzky se zúčastní předseda SPVEZ JUDr. Vrba a další členové vedení – regionální mluvčí. Termín konání: pátek 26. 10. 2012 Místo konání: restaurace U Maršíků, Úpice (restaurace je na výpadovce směr Náchod) Čas konání: od 16-ti hodin

PROGRAM: Seznámení s aktuální situací v legislativě v oblasti MVE. Seznámení se záměrem ERÚ zrušit podpory OZE. Seznámení s novými vyhláškami v oblasti MVE a s povinnostmi z vyhlášek vyplývajícími. Seznámení s dopady nového zákona č. 165/2012 Sb. O podporovaných zdrojích energie na naši činnost. Správné vyplňování výkazů, předepsaných aktuálními vyhláškami. Představa OTE o mechanismu zúčtování podpor ekologicky šetrné výroby energie od 1. 1. 2012. Povinnost elektronické fakturace od 1. 1. 2013, nutnost elektronického podpisu. Diskuze k aktuálním otázkám, výměna názorů a zkušeností. Situace v oblasti našeho podnikání se stává nepřehlednou a stále složitější z hlediska našeho zatěžování novými výkazními povinnostmi a dalšími povinnostmi, vyplývajícími z podzákonných norem, náš SPVEZ na toto dění reaguje.

Vážení kolegové, přijměte prosím všichni toto pozvání a přijeďte se seznámit s důležitými aktuálními informacemi, nutnými pro naši činnost a vyměnit si zkušenosti a názory se svými kolegy. Předejte prosím tuto pozvánku dalším elektrárníkům ve svém okolí ! Dotazy, náměty, informace: Milan Mašek mluvčí SPVEZ pro východočeský region, 724 100 846, E-mail: [email protected]

tel.:

…………………………………………………………………………………………………... Setkání elektrárníků pro severomoravský region bude v sobotu 20. 10. 2012 od 10.00 hod na MVE Horka nad Moravou, Petra Bezruče 2 a organizuje je mluvčí SPVEZ Antonín Vochta, tel.: 777 145 694, E-mail: [email protected]

- 18 -

REGIONÁLNÍ SETKÁNÍ PROVOZOVATELŮ MALÝCH VODNÍCH ELEKTRÁREN Kde: Mlýn Horka nad Moravou, Petra Bezruče 2 Kdy: Sobota 20.října 2012 v 10.00 hodin Program: 10.00 zahájení / 10.30 přednáška předsedy SPVEZ JUDr. Jiřího Vrby 12.30 oběd / 13.30 prohlídka MVE / 16.00 ukončení Kontakt/info: Antonín Vochta tel. 777145694

- 19 -

Stručné poznámky k historii výroby elektřiny v českých zemích. (2. část – období od roku 1950 do 1980) V prvé části uveřejněné v Bulletinu č.1/2012 byla popsána historie výroby elektřiny v českých zemích od konce 19. století do poloviny 20. století. Nyní se budeme zabývat obdobím do cca roku 1980. Po znárodnění energetického průmyslu v letech 1949/1950 dochází k rušení malých vodních elektráren, neboť velké energetické státní podniky o MVE neměly zájem. Jak již bylo uvedeno, do tehdejšího ústředního ředitelství ČEZ bylo v převzato 152 větších malých vodních elektráren s instalovaným výkonem cca 84 MW. Další malé MVE zůstaly v držení JZD, místních národních výborů a znárodněných průmyslových podniků. Většina z nich postupně dosloužila nebo byla zrušena. Jen mezi roky 1967 až 1979 bylo vyřazeno z provozu 25 MVE o výkonu 7,6 MW. V té době byla zcela potlačena nová výstavba MVE s instalovaným výkonem do 200 kW. Tehdejší generel rozvoje hydroenergetiky výstavbu MVE o těchto výkonech označil za neúčelnou a všeobecně nehospodárnou. Tento názor tehdejších vedoucích pracovníků energetiky nám dnes zní značně povědomě. Avšak ani v padesátých létech se nepodařilo zastavit výstavbu MVE s výkony nad 200 kW. V období 1950 až 1962 došlo k největšímu rozmachu výstavby velkých vodních elektráren, především s velkými akumulačními nádržemi. Jednalo se zejména o Vltavskou kaskádu, kde k dříve vybudovaným elektrárnám Vrané a Štěchovice I byly dobudovány rozhodující velké přehrady a elektrárny. Pro úplnost do následujícího přehledu zahrneme i tyto elektrárny.

vodní dílo Vrané Štěchovice I Štěchovice II Slapy Lipno I

typ vodní elektrárny akumulační jezová akumulační přehradová přečerpávací akumulační přehradová akumulační přehradová

tok

uvedení do provozu

max. spád (m)

počet soustrojí (MW)

Vltava

1936

12,0

2 x 6,94

Vltava

1944

20,0

2 x 11,25

Vltava

1947

219,5

2 x 2,01

Vltava

1955

56,0

3 x 48,0

Vltava

1959

162,0

2 x 60,0

Lipno II

průtočná

Vltava

1957

9,6

1 x 1,5

Orlík

akumulační přehradová akumulační přehradová

Vltava

19611962

71,5

4 x 91,0

Vltava

1961

15,5

4 x 10,0

Kamýk

typ turbiny Ø OK Kaplan 1580 mm Kaplan 3600 mm Francis 2400 mm Kaplan 3700 mm Francis 2200 mm Kaplan 2120 mm Kaplan 4600 mm Kaplan 3800 mm

Pozn.: Všechny údaje v tabulce jsou uváděny k termínům uvedení elektráren do provozu.

- 20 -

Instal. výkon celkem 13,88 MW 22,5 MW 42 MW 144 MW 120 MW 1,5 MW 364 MW 40 MW

Celkem tedy do roku 1961 elektrárny na Vltavské kaskádě měly instalovaný elektrický výkon téměř 750 MW (vč.přečerpávací elektrárny Štěchovice II). Vltavská kaskáda samozřejmě je u nás výjimečná z hlediska průtoků, spádů i akumulované vody. Na př.průtok Q30d se pohybuje od 178 m3/s (Orlík) do 240 m 3/s (Vrané). Při tom i při minimálních průtocích (při Q300d) má zůstatkový průtok ve Vltavě v profilu Vrané zaručit odtok ve výši 40 m 3/s. Spád mezi VD Orlík a VD Vrané je v maximu 163,6 m (průměrně 142,5 m). Z hlediska zásobního prostoru je největší VD Orlík (374,4 mil.m 3) a VD Slapy (200,5 mil.m 3). V období od roku 1950 až do cca 1960 bylo ve stavbě průměrně sedm až devět vodních elektráren. Vodní elektrárny byly pak postupně plynule uváděny do provozu. Souběžně až do let kolem roku 1970 probíhala i výstavba významnějších malých vodních elektráren. Z větších elektráren charakteru MVE vybudovaných v této době lze uvést:

vodní dílo Spytihněv Hodonín Smiřice Hradištko Předměřice Práčov I Kostomlátky

typ vodní elektrárny průtočná jezová průtočná jezová průtočná jezová průtočná jezová průtočná jezová akumulační derivační průtočná jezová

tok

uvedení do provozu

max. spád (m)

počet soustrojí (MW)

Morava

1951

4,2

2 x 0,96

Morava

1952

3,8

2 x 0,96

Labe

1952

9,5

1 x 2,4

Labe

1953

2,9

2 x 0,96

Labe

1953

8,5

1 x 2,1

Chrudimka

1953

91,9

1 x 8,8

Labe

1954

3,7

2 x 1,25

typ turbiny Ø OK Kaplan 3000 mm Kaplan 3000 mm Kaplan 2450 mm Kaplan 3620 mm Kaplan 2450 mm Francis 1260 mm Kaplan 3620 mm Francis 1150 mm Francis 880 mm Kaplan 1320 mm

Instal. výkon celkem 1,92 MW 1,92 MW 2,4 MW 1,92 MW 2,1 MW 8,88 MW 2,5 MW

Vír I

akumulační

Svratka

1956

69,0

2 x 6,0

12,0 MW

Meziboří

akumulační

Fláje

1961

261,0

2 x 3,8 MW

Hracholusky

akumulační

Mže

1963

27,0

1 x 2,55 MW

Kružberk I

akumulační

Moravice

1964

78,6

1 x 4,08 MW

Francis 1000 mm

4,08 MW

Kadaň

akumulační

Ohře

1972

8,85

1 x 2,5 MW

Kaplan přímoproudá

2,5 MW

7,6 MW 2,55 MW

Pozn.: Všechny údaje v tabulce jsou uváděny k termínům uvedení elektráren do provozu.

V období po roce 1970 začalo být jasné, že vodní energie nemůže být v další perspektivě zdrojem pro pokrytí energetických potřeb státu. V zásadě šlo o to, že spotřeba elektrické energie překročila technicky využitelný potenciál našich toků. - 21 -

Do té doby vybudované vodní elektrárny využily snáze dostupný hydroenergetický potenciál. Zbývající nevyužitý potenciál se nacházel většinou v lokalitách charakteru malých MVE s nižšími spády a průtoky a většinou výkonově v oblasti do 1,0 MW, což vedlo i k vyšší investiční náročnosti. To samozřejmě pro státní velkou energetiku nebylo zajímavé. Po roce 1970 se začala orientovat výstavba na velké přečerpávací vodní elektrárny (Dalešice 450 MW, ve výstavbě byla elektrárna Dlouhé Stráně), opomenuta zůstala výstavba malých vodních elektráren. Negativní vliv na rozvoj MVE měla skutečnost, že byly stavěny do protikladu k velkým tepelným elektrárnám. Byly porovnávány s nižšími investičními náklady tepelných zdrojů, ale bez zahrnutí nákladů na výstavbu dolů, na dopravní síť, pracovníky, skládkování popílku atd. Tyto názory však se znovu objevují i v současné době. Problematika ekologie nebyla dosud zvýrazněna, fosilní elektrárny měly dostatek relativně levného paliva (zejména hnědého energetického uhlí) a spotřeba elektrické energie rychle rostla v důsledku naší tehdejší politicky motivované orientaci na energeticky náročný těžký průmysl. Jiné paliva (zemní plyn, ropa) použitelná pro výrobu elektřiny byla dostupná pouze dovozem z cizích států, především z tehdejšího Sovětského svazu. Jejich využívání v elektrárnách bylo ekonomicky nevýhodné a stále přetrvávala snaha o energetickou soběstačnost státu. To samozřejmě v navazujícím období vedlo k rozvoji velkých tepelných (uhelných) elektráren jako rozhodujícího energetického zdroje. V prvé části našeho pojednání o historii výroby elektřiny v českých zemích (bulletin č.1/2012) bylo již uvedeno, že jednotkové výkony tepelných elektráren v období do roku 1950 se pohybovaly na úrovni do 30 MW. Po roce 1950 se český energetický průmysl orientoval na výstavbu tepelných elektráren s bloky o výkonu 50 MW. V roce 1954 byl uveden do provozu první blok o výkonu 50 MW v elektrárně Třebovice a postupně byly vybaveny bloky 50 až 55 MW tehdy budované uhelné (kondenzační) elektrárny (Hodonín původně 200 MW, Poříčí 165 MW, Tisová I 183,8 MW, Mělník I 330 MW, Opatovice 330 MW). Po roce 1960 dalším technologickým krokem byl přechod na bloky o výkonu 110 a 200 MW (Tisová II 112 MW, Prunéřov I 440 MW, Ledvice 330 MW, Mělník II 220 MW, Počerady 1000 MW. I tento výkonový skok byl českým energetickým průmyslem zvládnut. Tyto bloky pak sloužily jak pro výstavbu tuzemských elektráren, tak i pro vývoz do zahraničí. Po roce 1980 byl pak vybudován prvý blok o jednotkovém výkonu 500 MW (Mělník III). Již v počátcích byla výroba elektřiny spjata s dodávkami tepla, nejdříve pro průmyslové podniky (viz Bulletin č.1/2012). V zásadě šlo o využití výhod kombinované výroby elektřiny a tepla, které spočívá v možnosti využít teplo pro zásobování průmyslových podniků a bytové výstavby, které by jinak v kondenzační elektrárně bylo odváděno do okolí v chladících věžích (úspora cca 20%). Po roce 1950 došlo k rozvoji teplárenství na bázi centrálních zdrojů často spalujících naše uhlí. Do roku 1980 byly prakticky všechna větší města zásobovaná aspoň zčásti z centrálních zdrojů tepla.

- 22 -

Z technického hlediska byl stav centralizovaného zásobování teplem charakterizován uhelnými teplárnami s protitlakými a odběrovými turbinami o el. výkonech 6,0 až 66,0 MW. Dále některé starší kondenzační elektrárny s bloky 32 MW, 55 MW a 100 MW, byly postupně rekonstruovány na teplárny. Tento směr se v té době stal základem koncepce rozvoje teplárenství. Vznikla řada soustav centralizovaného zásobování teplem (CZT) zásobujících celé aglomerace (Opatovice, Hradec Králové, Pardubice, Komořany, Most, Litvínov, Chomutov, Ostrava atd.). Centrální zdroje tepla zásobovaly nejen průmysl, ale zejména novou bytovou výstavbu ve městech (sídliště). Celkem bylo evidováno 67 lokalit zásobovaných teplem ze soustav CZT. Po roce 1950 byla dokončována elektrifikace obcí na území České republiky. Stojí za zaznamenání, že poslední elektrifikovanou obcí v ČR byla obec Hrčava (okres FrýdekMístek) v roce 1955. Samozřejmě rozvoj elektroenergetiky byl spjat s výstavbou elektrických rozvodných sítí a rozvoden. Po propojení izolovaně pracujících elektrizačních soustav v padesátých létech minulého století byly rozšiřovány sítě s napětím 110 kV. Byla zahájena výstavba nadřazené přenosové soustavy vč. rozvoden nejdříve s napětím 220 kV a následně s páteřní sítí o napětí 400 kV. Vzhledem k lokalizaci největších tepelných elektráren na severozápadě našeho území a potřebě zajistit dodávky elektrické energie na východní část republiky (Slovensko) byly hlavní páteřní linky vedeny ze západu na východ. Trasy vedení 400 kV (vícenásobných i jednoduchých) dnes měří 2979 km. Transformace 400/220, 400/110 a 220/110 kV je zajišťována 68 transformovnami s transformačním výkonem cca 18 830 MVA. Zároveň došlo k propojení našich sítí se sousedními státy (Rakousko-Bisamberk 220 kV, Dürhrohr 400 kV, Německo-Etzenricht,Röhrsdorf 400 kV, Polsko-Dobrozen, Wielopole 400 kV, Kopanina,Bulakow 220 kV, Slovensko-Stupava,Križovany,Varín 400 kV, Senica,P.Bystrica 220 kV ). Nadřazenou přenosovou síť dnes řídí ČEPS a.s. V třetí částí stručné historie výroby elektřiny v českých zemích bude popsán vývoj od let 1980/1981 až do dnešní doby, to je do roku 2012. Ing.J.Bouška 22.8.2012 ___________________________________________________________________

- 23 -

Ing. Erich Roučka (1888 – 1986) Erich Roučka založil v roce 1911 v Blansku první středoevropskou továrnu na výrobu měřících přístrojů. Blanenská továrna mladého podnikatele od samého začátku dobře prosperovala, zisky z výroby brzy uhradily finanční úvěry a v následujících letech zabezpečily její další technický a hospodářský růst. Kvalitní měřicí přístroje, označené charakteristickým symbolem “ER“, se významnou měrou podílely na tehdejších elektrifikačních programech. O dokonalé práci podniku svědčí různé medaile z výstav, uznání zásluh i znamenité reference domácích i zahraničních odběratelů. Následujícím průkopnickým a perspektivním projektem byly na začátku dvacátých let minulého století Roučkovy automatické regulátory vysokotlakých parních kotlů, které sestavil po zkušenostech získaných v zámoří. Některé své prognostické náměty konzultoval s T. A. Edisonem. Roučkovy automatizační mechanismy vysokotlakých parních kotlů, nazvané se souhlasem spisovatele Karla Čapka “E. R. Robot“, přinášely mnoha uživatelům v našich i zahraničních energetických centrálách progresivní ekonomické výhody, především nevídanou úsporu paliv. Současně umožňovaly dokonalejší spalování, proto byly také značným přínosem pro ekologii, zejména v průmyslových oblastech. Roučkova firma získala v této profesi evropský primát. Zanedlouho patentoval Roučka samočinně řízené kotelní jednotky na ústřední vytápění větších objektů levným hnědým uhlím. Poněvadž se nedohodl s představiteli města Blanska, kteří neschválili výstavbu dalších výrobních provozů, prodal továrnu na elektrické měřicí přístroje roku 1934 podnikateli Robertu Sochorovi a nový program realizoval až v Brněnském podniku. Kotle otopných soustav, dodávané ze Slatiny, nalezly záhy široké uplatnění v mnoha oblastech republiky zejména v Praze, kde jimi byly vybaveny desítky nemocničních, průmyslových, vládních a společenských budov. Roučka touto koncepcí moderních tepelných zdrojů předstihl v mnoha směrech ostatní výrobce. V Brně si také zřídil fyziologickou laboratoř, v níž rozsáhle experimentoval. Už více než před půl stoletím upozorňoval na rizika, která jsou při nevhodném stravování příčinami rozličných civilizačních chorob, včetně rakoviny. Sestavil medikament pro prevenci a používal ho jako podpůrný prostředek při léčbě zhoubných nádorů ve vlastním malém sanatoriu, vedeném zkušeným lékařem. Nakonec dosáhl i předpokládaného osobního cíle, tj. vysoce produktivního bezmála staletého věku. Po znárodnění slatinského podniku v roce 1948 nesměl Roučka provozovat trvale ani samostatné výzkumné pracoviště, přestože chtěl pozitivní výsledky prací předávat státu. Jako důchodce s neobyčejně malou penzí získal později místo externisty v brněnské pobočce výzkumného ústavu energetického. Odvedl opět perfektní práci. Oponenti však s opatrností preferovali dovoz nespolehlivých zahraničních výrobků, takže Roučkovo dlouholeté úsilí bylo nakonec zmařeno.

- 24 -

Těžké zklamání ho vedlo k osudovému rozhodnutí, že v 70 ti letech odešel do exilu v SRN, kde ještě řadu roků pracoval jako technik u firmy AEG. Ing. Erich Roučka byl výjimečný tvořivý technik a badatel, který se svým celoživotním dílem trvale zařadil k pokrokovým historickým osobnostem, jejichž jména si s úctou připomínáme. Neobjektivnost a až fanatické pohrdání ve čtyřicátých až osmdesátých letech minulého století hodnotami, které vytvořili naši předkové, vykonaly své. Mnoho osobností, zvláště ve vědě a technice bylo zapřeno a dosud zůstává opominuto, v horším případě i zapomenuto. Doufejme, že zmíněná druhá varianta nepotká osobnosti jako byl Emil Kolben, Ing. Erich Roučka z Blanska, Ing. Josef Sousedík ze Vsetína, Ing. Miroslav Sigmund z Lutína, Tomáš Baťa ze Zlína a další, kteří se podíleli na tom, že Česká republika byla jedna z deseti nejvyspělejších zemí světa. Spolehlivé měřící přístroje ER byly často používány na malých vodních elektrárnách. Krásný příklad použití je v elektrárně Albrechtice nad Orlicí u našeho kolegy pana Čápa.

- 25 -

Jak dál? Je to již třetí desetiletí, co se nám daří úspěšně obnovovat vodní díla, která nám byla předána minulými generacemi a která byla jedinou hnací silou při zrodu technické revoluce. Někteří z nás mají i to štěstí, že dokázali vybudovat vodní dílo s elektrárnou v místech, kde předtím nikdy nestálo a takto napomohli k rozvoji vodní energetiky naší vlasti. Jsou to již tři desetiletí, co tehdejší mocipáni uznali, že nebylo tak docela dobré po únoru 1948 zlikvidovat většinu zdrojů energie, které poháněla voda. Dospěli k názoru, že každá MWh, vyrobená nad rámec tehdejších státních energetických zdrojů, se hodí a otevřeli stavidla naší tvořivosti. Podmínky tehdy nebyly jednoduché, nikdo si nemohl příliš vydělat, aby náhodou nebyl bohatší než soused ale přesto přese všechno se nám začalo dařit a první malé turbíny se v českých zemích začaly roztáčet. Naše elektrárny byly v té době pojaty jako zdroje, které měly za úkol kompenzovat ztráty v rozvodných sítích a podle toho byla také stanovena a doposud je stanovována cena za naši vyrobenou energii. Jak šel čas a vývoj v oblasti netradičních zdrojů energie, došli jsme do situace, že v oboru, ve kterém jsme jednoznačně dominovali, začíná být velmi těsno. Nebudu nikterak konkrétní, jelikož všichni víme, kam situace v obnovitelných zdrojích energie dospěla. Jsme dnes v situaci, kdy celý tento obor je plně závislý na krátkodobých politických rozhodnutích, již je tak veliký, že náklady na jeho provoz dosahují oproti našim pionýrským dobám astronomických částek a zdůvodnění pro jeho existenci je snad akceptovatelné v dobách, kdy panuje ve společnosti všeobecný blahobyt. Současná politická a ekonomická situace nejenom na evropském kontinentu, jejíž změna je v nedohlednu, však dává přednost spíše pragmatickým a na ekonomiku hledícím řešením. Malé vodní elektrárny jsou producentem něčeho, bez čehož si svůj praktický život již nedokáže představit téměř žádný člověk. Vyrábíme něco, co všichni potřebují. Je velmi mnoho věcí, bez kterých člověk dokáže žít. Bez elektrické energie se však současná lidská společnosti ocitne na prahu apokalypsy. Vyrábíme jednu z nejpotřebnějších věcí a vyrábíme ji blízko těch, kteří ji spotřebují. Naši elektřinu totiž není nutné transportovat na velké vzdálenosti. Je spotřebována tam, kde je vyrobena. Tato naše konkurenční výhoda však přináší užitek někomu jinému a to provozovateli distribuční soustavy. Současný systém obnovitelných zdrojů energie nás pasuje do role jakýchsi novodobých spasitelů lidstva v oblasti jeho energetických potřeb. V budoucnu nás čeká neustálé obhajování důvodů, pro které jsme byli do této role pasováni. Každá další změna politické reprezentace ať už v našem státě či na úrovni Evropské unie bude znamenat další pilování a korigování argumentů této obhajoby. - 26 -

Kladu si otázku, jaká budoucnost nás čeká. Máme donekonečna obhajovat svoji existenci, založenou na nedobrovolné podpoře od všech odběratelů elektrické energie a nebo se alespoň pokusit postavit naše další bytí na principu „vyrábím něco, co někdo druhý chce a potřebuje a je ochoten za to zaplatit.

Robert Turinský mluvčí SPVEZ

- 27 -

Vážení kolegové, Dnes, 11 září jsem se s p. předsedou SPVEZ a kolegy p.Turinským a p.Tomaschkem zúčastnil kongresu „obnovitelné zdroje energie“ konaného v rámci projektu „efektivní energetický region Jižní Čechy, Dolní Bavorsko“. Kongres se konal na výstavišti v Českých Budějovicích od 9 do cca 16 hodin. Během této doby zaznělo celkem 10 přednášek z témat všech odvětví OZE. Tyto přednášky v plném znění zasílám v příloze. Musím konstatovat, že všechny přednášky byly po stránce odborné na úrovni a byly prosté propagací toho či onoho odvětví či výrobce. Kongresu se kromě přednášejících zúčastnilo cca 80 dalších účastníků, odhaduji, že z řad odborné veřejnosti. Z řad našich „protihráčů“ typu ministerstev, ERU, OTE zde nikdo nevystupoval. Za sebe a své kolegy uvádím několik postřehů: -

-

-

-

-

-

fosilní paliva mají omezené zásoby a jejich konec již není v nedohlednu ( rok 2018, 2030, při prolomení těžebních limitů 2040, 2060, 2120), jednotlivé letopočty značí vyčerpání zásob v jednotlivých těžebních lokalitách. Podrobně v přednášce Větrná elektrárna vše o ní a kolem ní ing. Špičáka ČSVE technologie OZE se vyvíjí společně s dotačními podporami a tím se vyvíjí i návratnost do OZE, dovozy a vývozy surovin, energetická bezpečnost a energetické závislosti, sociální přínosy OZE, obecní rozpočty, pracovní místa, podrobně v přednášce význam OZE v České republice a v Evropě ing. Schwarzer, Ph. D. ČVUT Praha ve věci struktury energetické spotřeby ČR, Rakouska, Německa hodnoceno, že nejsou zásadní rozdíly ve skladbě odběru ( domácnosti 23- 31 procent, průmysl 27 – 37 procent, doprava 25 – 31 procent) bioplynové stanice jako decentralizovaný zdroj energií pro distribuci vyrobeného tepla budují vlastní sítě, pro distribuci vyrobené elektřiny však stále využívají sítě místně příslušného distributora, podrobně v přednášce bioplynové stanice decentralizovaný zdroj energií, Miroslav Kajan, Česká bioplynová asociace OZE jsou schopny tvořit místní kritickou infrastrukturu zásobování energií (hlavně u bioplynu) větrné elektrárny jsou dnes již ve stavebním povolení povolovány jako stavba dočasná na dobu pouhých 20 let. Podobná „obce“ (možnost prodloužení při rekonstrukci či technickém zdokonalení) jako mají vodní elektrárny ve vodním zákoně ve věci prodloužení povolení k nakládání s vodami při „slušném“ chování větrným elektrárnám zcela chybí pokud někdo z řad elektrárníků uvažuje o využití ještě jiné energie než vodní, vřele doporučuji přiložené přednášky pročíst. Získáte dobré vstupní informace pro základní rozvahu o projektu.

S pozdravem Bernášek Svatopluk, místopředseda SPVEZ

- 28 -

Příprava výstavby MVE - Seminář k aktuálním otázkám budování a provozu MVE, 12. ročník v roce 2012. Místo konání: Petrovice u Sušice

příspěvek přednese:

Ing. Michal Douša, www.jamiprojekt.cz, tel.: 602 940 505

Vypracováno: Dne: 11.4.2012 v Kladně

- 29 -

Pohled do historie, MVE v Čechách Dle seznamů z roku 1930-34 vznikla mapa Vodních děl Republiky československé, z které jsou následující údaje

Pozn.: u drobných vodních mlýnů jsou údaje mírně podhodnoceny cca o 10%, řada jich byla již v této době opuštěna, pramen... www.mve.energetika.cz - instalace turbín probíhaly do počátku války a nejsou již zde Zaznamenány - roku 1951 začala hromadná likvidace malých vodních mlýnů a provozů

poznámky:

- 30 -

Současnost v ČR

- k 2/2012 je v ČR registrováno 83,9 MW instalovaného výkonu. Jedná se o výrobny do 500 kW - u výroben do 0,5 MW se jedná o roční průměrný přírůstek v letech 2008 až 2012 o velikosti cca 1,7 MW/rok - obtíže přípravy výstavby MVE jsou nemalé, prosazují se převážně záměry investorsky přijatelné (prostá návratnost do 11-12 let), nebo....je třeba najít výrazné úspory nákladů při Stavbě

poznámky:

- 31 -

Současnost v ČR Jaké jsou lokality k dispozici ....... -řada lokalit je ve velmi špatném stavu, jezy jsou zchátralé, napřimování řek, zavežené náhony, provalené neudržované jezy, staré MVE ve špatném stavu-provoz a údržba vodního díla nepokryje pomalu náklady nebo turbína zcela chybí a dílo je nefunkční atd.)….. velký prostor za cenu značného úsilí -je třeba vyřešit majetkoprávní vztahy (vlastnictví pozemků pod MVE, přístupovou cestu, vedení trasy el. přípojky - lokality kde je dostatek průtoku, který je nevyužit (postavení MVE na druhém břehu), pokud se nejedná o jednoho jediného provozovatele ……téměř nerealizovatelný scénář výstavby

- 32 -

ZÁMĚR VÝSTAVBY MVE – postup - vytypovat lokalitu..... vlastními silami - oslovit odborníka vodohospodáře (projektanta) případně výrobce turbín... základní ohodnocení lokality, závěr jak dál ANO/NE. Každá lokalita je specifická a má své obtíže a klady. Za dotaz nic nedáte - pokud je technicky proveditelná, pak stojí zato zpracovat studii v rozsahu dle možností a zvážení investora, která nastíní základní otázky a provede jejich rozpracování, pokud má lokalita řešitelné obtíže stojí za to na ní pokračovat, tedy: dát na stůl možná rizika a jejich vyčíslení v přesnosti možné v této fázi projektu, tvorba investiční rezervy, základní otázky: - jaká bude technická koncepce MVE - jaké jsou možné technologie a jejich ceny - viz další strana…..

poznámky:

- 33 -

POČÁTEČNÍ ROZVAHA VÝSTAVBY MVE - jaký bude instal. výkon (hrubý spád, průtoky Q m-denní) - cena za stavební část - projekty, geodeti, geolog, ichtyologický průzkum, inženýrink….celkem cca (5-8% celkové investice) - jaké budou předpokládané výnosy, atd. K čemu je dobrá studie. Slouží investorovi k vytypování slabých míst realizace MVE, je tedy dost často vypracována v několika variantách které je třeba mezi sebou porovnat (finančně, realizovatelností technickou ale i obtížností při projednávaní s dotčenými účastníky atd.). Je to vlastní „domácí úkol“ který připraví investora pro další kolo jednání a potvrdí že má smysl v záměru pokračovat - ANO/NE - zvolená nejprůchodnější varianta ze studie je následně pokud je to třeba pro investora dále rozpracována a vyčíslena

poznámky:

- 34 -

PROJEKT VÝSTAVBY MVE – PROJEDNÁNÍ -následně je zapotřebí takzvaný inženýrink, jedná se o komunikaci se stavebním úřadem, správcem povodí, rybáři, ochranáři, profesanty (geolog, geodeti, el., technologie MVE), správci sítí atd. Dle dohody s projektantem vodařem může vykonávat investor část inženýrinku vlastními silami, studie může být co nejednodušší v této fázi…. max. úspora nákladů -jsou shromážděna první vyjádření od stěžejních účastníků územního řízení ke studii (výsledné variantě) - připomínky a požadavky jsou známy a zapracovány do studieprojektu (přehodnocení koncepce návrhu MVE a zvolené varianty ze studie.... dopady na investiční náklady vers. návratnost), nalezení vhodného řešení - opětovné projednání s cílem se dohodnout na pro investora unesitelných podmínkách……..

poznámky:

- 35 -

PROJEKT VÝSTAVBY MVE – PROJEDNÁNÍ …….vhodné konzultovat s projektantem vodařem a rozmyslet se jak dál - pokud je učiněna dohoda u zásadních vyjádřeních, jsou osloveni i ostatní účastnící řízení a projekt je z konceptu pro územní řízení následně dopracován do konečné podoby a autorizován k podání na stavební úřad - probíhá územní řízení, jehož výsledkem je územní rozhodnutí. Tento celý proces trvá u MVE min. 1,5 až 2 roky (vč. práce na studii) dle situace. Zde jsou dohodnuty zásadní podmínky pro výstavbu a provoz MVE, technická koncepce MVE a hlavní parametry vodního díla, jsou vyřešeny majetkoprávní vztahy. Nejtěžší je vykonáno a pokud se investor dostane přes toto, je již záměr realizovatelný - je zpracován projekt pro stavební řízení a vodoprávní řízení, který rozpracuje koncepci řešení vzešlou z územního řízení po technické stránce v daných parametrech. V projektu pro stavební řízení je podrobněji řešeno technické řešení, s kterým je následně osloven již mnohem užší okruh účastníků (povodí, ochranáři, rybáři atd.) kterých se to týká

poznámky:

- 36 -

PROJEKT VÝSTAVBY MVE – PROJEDNÁNÍ - stavební část je vzájemně sladěna s dodavatelem technologie MVE, jsou řešeny vzájemné připomínky - jsou získány vyjádření účastníků pro stavební a vodoprávní řízení, projekt pro stavební řízení jejich připomínky absorbuje, je dokončen a autorizován, podána žádost na stavební úřad - získáno stavení povolení a povolení k nakládání s vodami (30 let u MVE). Časová délka min. 1 rok - v podmínkách ČR se jedná o 3-4 roky v současnosti

poznámky:

- 37 -

REALIZACE STAVBY MVE -v průběhu je projekt živý, než získá stavební povolení a je třeba neustále reagovat, to pokračuje následně během přípravy realizace stavby, vlastní realizace a provoz. zkoušek MVE - jsou vybrání dodavatelé jednotlivých části MVE (stavební a technologické) - již v průběhu stavebního řízení - zhotovena realizační dokumentace stavební části dle potřeby investora a stavby, dodavatele technologie - řádná příprava realizace -výběr dodavatelů jednotlivých částí MVE je základem pro hladký průběh investice a provoz s minimem obtíží (za krátký čas – řádově 6-12 měsíců je proinvestováno přes 90% prostředků, toto je třeba mít na zřeteli). Závěr... odborný stavební dozor pomáhá již při výběru zhotovitelské stavební firmy, má mnoho funkcí. Dobře probíhající stavba, kvalita stavby, dodržení času a udržení investic na uzdě

poznámky:

- 38 -

HLAVNÍ OBTÍŽE VÝSTAVBY MVE -veškeré obnovitelné zdroje nejsou zcela koncepčně podporovány ze strany státu, jsou zde rezervy (zjednodušení administrativních pravidel, lépe prováděná dotační politika, legislativní podpora atd.). Obtíže jsou u všech OZE, závazky ČR vůči EU jsou dány, stát je bude v roce 2020 těžko dohánět. Každopádně připravení investoři zde mohou dostat prostor a svést se s nějakou narychlo připravenou pobídkou. Nkteré kroky jsou konány, jde však často o snahu vyvolanou odbornou veřejností, či trendem širší společnosti po udržitelném rozvoji - strategická koncepce rozvoje MVE - majetkoprávní vztahy - zmapování stávajícího stavu a hydroenergetického potenciálu ČR, jeho zveřejnění pro investory. Kdy by byl položen a připraven základ pro další případné koncepční konání

poznámky:

- 39 -

VYUŽITELNÝ POTENCIÁL MVE - využitelný potenciál je v ČR odhadován v současnosti okolo 190200 MW instal. výkonu - cca 50% stávajících MVE využívá původních Francisových turbín s nižší účinností, je dostatečně využit hydroenergetický potenciál v místě. Dále je zde potenciál pro výměnu za novou, účinnější a ekonomicky a provozně výhodnější technologii, získán větší instalovaný výkon - určitý prostor je v MVE do 100 kW pro menší investory (řádově desítky MW ?), při obnově zcela zpustošených vodních děl. Nemalé nároky.... zvládnout se vypořádat s majetkoprávními obtížemi, volba vhodné u nás netradiční technologie (Archimédes, moderní Zuppinger atd.) s cílem investice do MVE co nejvíce efektivní. Nízko-spádové lokality s průtokem několika m3/s a lokality pro středně a vysokotlaké MVE s malým průtokem několik desítek l/s.

poznámky:

- 40 -

CO NEJČASTĚJI PRODLUŽUJE PROJEDNÁVANÍ A VÝSTAVBU MVE, PŘÍPADNĚ JI ZCELA ZASTAVÍ -majetkoprávní vztahy, často vysoké představy o hodnotě lokality…lokality zatím spí - nedostatek finančních prostředků - snaha udělat si vše sám a ušetřit nemusí vést k efektivní investici, která bude nejen funkční ale i provozně spolehlivá. Požadavky investice kladou ve mnoha odvětvích čím dál větší nároky (efektivitu návrhu a provedení, provozní spolehlivost, výkonnost). Dříve stačilo znát hrubý spád, co vše má MVE pohánět a „jestli je pro to v řece dostatek vody“. Dnes je hydroenergetický návrh MVE optimalizační úlohou, kde je snaha po max. výkonu a výdělku vers. unesitelná investice do stavby, atd.

poznámky:

- 41 -

Děkuji za pozornost ☺ prostor pro dotazy a diskuzi……

- 42 -

www.jamiprojekt.cz zabýváme se…. Projekty vodohospodářských staveb inženýrská činnost konzultační činnost - projekty MVE, specializace na technologii s Archimédovou turbínou

Pokud máte dotaz zavolejte, nás to stojí několik minut a Vám to může pomoci si rozvážit jak dál.

- 43 -

Dodavatel dílů pro malé vodní elektrárny - REKO s.r.o. Všichni jsme si vědomi, že je v obecném zájmu využívat obnovitelných zdrojů energie, kde k nejvýznamnějším výrobcům určitě patří malé vodní elektrárny. Reko s.r.o. spolupracuje s mnohými z nich, avšak rádi bychom všem představili naše výrobky, které jsou přímo pro malé vodní elektrárny speciálně určeny. Přenos výkonů vodní turbíny je realizován nejčastěji pomocí plochých hnacích řemenů. Tento způsob ověřený mnohaletým používáním je stále ekonomicky i technicky nejvýhodnější. Účinnost správně navrženého převodu plochým řemenem může dosahovat hodnot až 98% a při dodržení zásad provozování tímto způsobem je životnost celého systému velmi vysoká a bezproblémová. Dnes jsou k dispozici vysoce kvalitní typy řemenů s různými pevnostními vložkami i třecími vrstvami s vysokým koeficientem tření. Renomovaný dodavatel, jakým je Reko s.r.o. / viz. www.reko-sro.cz / je připraven navrhnout vhodný typ řemenu , poskytnout spolupráci s konstrukcí a samozřejmostí je i montáž a servis těchto řemenů. Reko s.r.o. má s těmito řemeny má dvacetiletou zkušenost a nabízí svoje produkty všem provozovatelům malých vodních elektráren. Dalším vhodným výrobkem je spojovací element do spojky mezi turbínou a generátorem. Tyto spojky ( špalíky ) tlumí nárazy, nepřenáší chvění a skvěle přenáší kroutící moment mezi turbínou a generátorem. Reko s.r.o. dodává tyto spojky z vláknité usně mnoha vodním elektrárnám, kde mají starší stroje. Reko s.r.o. těší, že svými produkty napomáhá dobré věci . Výroba MVE patří k nejlevněji získávané elektrické energii, která je nejen ekologicky čistá, ale v mnoha směrech i kladně ovlivňuje režim vodního toku, což je právě důvod pro který by si MVE zasloužily více pozornosti.

- 44 -

Soukromý energetik. Elektronický informační bulletin. Svaz podnikatelů pro využití energetických zdrojů

Recommend Documents