Soukromý energetik. Elektronický informační bulletin. Svaz podnikatelů pro využití energetických zdrojů

Svaz podnikatelů pro využití energetických zdrojů Na Pankráci 1062/58, 140 00 Praha 4 Tel./fax: (+420) 244 467 062 e-mail: [email protected]

Soukromý energetik

Elektronický informační bulletin

Ročník XXI

5/2012

Časy jsou zlé? Časy jste vy! (sv. Augustin, 5. stol. n. l.) Vážení kolegové elektrárníci Dostává se k vám závěrečné vydání našeho svazového bulletinu v roce 2012. Dovolte mi, abych vám i vašim blízkým popřál jménem členů redakční rady bulletinu spokojené prožití vánočních svátků a dobré vykročení do roku 2013. Všem provozovatelům malých energetických zdrojů přejeme úspěšný a bezproblémový přechod na nový platební systém za vyrobenou elektřinu, dle nového zákona o POZE. V příštím roce budeme usilovat o další zkvalitnění informovanosti naší členské základny, jak formou bulletinu, tak rozvíjením webových stránek, či zasíláním aktuálních oznámení od vedení svazu. Vzhledem k tomu, že současná situace v oblasti využívání OZE se jeví do značné míry jako nepřehledná a objevují se protichůdné informace zejména o budoucnosti tohoto odvětví, uveřejňujeme informace z některých konferencí k dané tématice, které proběhly v nedávné době a které mohou být pro řadu z vás nové a objevné. Rok 2013 bude bezpochyby od nás vyžadovat, abychom v zájmu rozvíjení našich aktivit v oblasti využívání „malé vody“ maximálně spolupracovali (v souladu s mottem v úvodu) při hájení těchto činností, zejména při vyvracení různých tendenčních a často i nepravdivých tvrzení našich různých oponentů. Za redakční radu Pavel Štípský

OB SAH: 1. Slovo předsedy SPVEZ

str. 3

2. Konference „Říční krajina 2012“

str. 4

3. Konference „MVE v ČR 2012“ – teze min. zemědělství

str. 6

4. Konference Energetika a klimatické změny – budoucnost a vize (dokumenty)

str. 7

5. Již hodně vody uplynulo …

str. 21

6. Obnovitelné zdroje do energetického mixu patří

str. 23

7. Úprava chlazení generátoru 55 kW

str. 24

-2 -

Vážení přátelé, Končící rok 2012 byl pro nás více než hektický. První pololetí bylo ve znamení nového zákona o podporovaných zdrojích, který vyšel v lednu a který pro nás znamená značné změny v našem podnikání. V průběhu roku byla aktivována Komora OZE, jejímž zakládajícím členem náš Svaz je. Členství v Komoře přináší pro náš Svaz mnoho užitečného a to především v oblasti legislativy, možností konzultací a společných postupů výrobců elektrické energie a další. Druhá polovina roku pak byla ve znamení prováděcích předpisů k zákonu o podporovaných zdrojích. Všechny návrhy vyhlášek Energetického regulačního úřadu a Ministerstva průmyslu a obchodu jsme společně s Komorou OZE projednávali a připomínkovali. Některé vyhlášky k dnešnímu dni nejsou ještě zcela hotové, především na Ministerstvu průmyslu a obchodu, ačkoli se předpokládá jejich účinnost již od 1.1.2013. Posledních několik měsíců bylo v této oblasti skutečně hektických a pravidla se stále měnila a upravovala. Domnívám se, že MPO situaci zcela podcenilo a výsledkem je neutěšený stav v přijímání prováděcích předpisů. K uvedení vyhlášek do běžného života nám pak zbude velice málo času. S tímto vědomím jsme pořádali několik seminářů s našimi členy právě k připravovaným změnám. Dne 24. listopadu 2012 byl uskutečněn v Praze Seminář pro všechny členy, ale i ostatní zájemce na téma „Legislativní změny v systému podpor obnovitelných zdrojů“. Domnívám se, že tato akce byla velice zdařilá a přítomní si mohli odnést mnoho zajímavých informací. V této souvislosti bych rád poděkoval především panu Robertu Turinskému, který se velice aktivně zúčastnil všech pořádaných seminářů i jako lektor. Mohu potvrdit, že v této „funkci lektora“ se velmi dobře dokázal zorientovat a odvedl pořádný kus práce. V příštím období nás čeká rovněž nelehká úloha, a to zajistit, aby všichni naši členové bez velkých problémů přešli na nový systém dodávek elektřiny a úhrad za vyrobenou elektřinu. Bude záležet na každém jednotlivci, aby pochopil tento systém a jeho smysl tak, aby vždy a řádně dostal zaplaceno za svoji výrobu elektřiny a v tomto chceme každému být nápomocni, bude-li pomoc potřebovat. Dovolte mi jménem celého vedení našeho Svazu popřát všem našim členům příjemné a ničím nerušené prožití svátků vánočních a do příštího roku pevné zdraví, dobré nervy, mnoho štěstí v životě i podnikání a maximální výkon elektrárny bez velkého úsilí na údržbu a opravy a co nejméně administrativních zásahů do vaší práce.

Za vedení Svazu JUDr. Jiří Vrba předseda SPVEZ

-3 -

Vážení kolegové, dne 19.-20. 10. 2012 proběhla v Praze Konference říční krajina 2012. Do programu bylo přihlášeno 35 příspěvků. Zde přikládám odkaz na program: http://www.koaliceproreky.cz/wp-content/uploads/2011/02/Program-konference4.pdf . Za SPVEZ jsem se zúčastnil 19. 10. Většina příspěvků se nesla v duch absolutní negace všeho , co kdy lidská ruka na vodních tocích vykonala. Cílem této skupiny lidí je odstanit většinu technických opatření, která byla v minulosti na tocích postavena. Požadují ukončit údržbu s důsledkem samovolného rozpadu, či dokonce řízenou likvidaci toho, co bylo dříve učiněno z důvodu splavnění toku, ochrany okolí před účinky velkých vod, ochrany břehů před erozí, vodních děl sloužících energetice atd. O tom, kde a co postihne tento osud rozhodnou samozřejmě oni, jakožto nositelé té pravé pravdy. Dalším tisíckrát omílaným termínem byla revitalizace vodních toků. V praxi má jít o nákladná opatření, která znamenají: v místě kde teče řeka rovně, se má takzvaně rozvlnit (bagrem narušit břehy, případně do toku naházet zbytky břežního kamenného opevnění a nechat řeku meandrovat do okolních pozemků. Co na to jejich majitelé nikdo neřešil), tam kde má řeka dostatečný průtočný profil bude zasypávána stěrkem a balvany, aby opět začala (jejich terminologií) dynamicky měnit své okolí. S příspěvek, který se otíral o MVE přišel jakýsi Jan Dušek. Název měl Červená zelené energii z vody? Přednášející v úvodu pravdivě zkonstatoval, že vodní energetika není nejlépe prosazovaným oborem z obnovitelných zdrojů. Pohovořil o historii využívání energie z vody, šel pouze do období konce Rakouska- Uherska. Uvedl číslo 4000 vodních děl na území českých zemí v době začátku dvacátého století. Tím historický přehled v jeho podání skončil. Další byla statistika instalovaných výkonů a výrob ve vodních a malých vodních elektrárnách. Převzato ze statistik Erú. Další část prezentace obsahovala graf naší oblíbenosti mezi různými skupinami ochránců přírody. Nikdy jsem nic podobného neviděl, ani nebyl zmiňován autor. Tím skončila část pracující s ověřitelnými daty a začalo to, co všichni dobře známe. Omezujeme migraci ryb a nechceme spolupracovat při výstavbách rybích přechodů. Naše turbíny zraňují, či dokonce usmrcují ryby. Měli to dokazovat promítané fotky, ovšem s nulovou důkazní hodnotou, neuvedeno kde, kdy a za jakých okolností. Velké vodní elektrárny ryby nesekají, zato jim způsobují tlakové šoky, z velké hloubky v přehradách se ryby rychle dostanou do nízkého tlaku pod hrází. Elektronické odpuzovače ryb na našich MVE prý zase nefungují za nízkých teplot. Padlo z úst p. Duška mnoho obvinění, pro žádné však nepřinesl žádný důkaz, podložený nezávislým výzkumem, studií či nějakým auditem. Svoje místo v příspěvku mělo taktéž tzv. nedodržování sanačních průtoků. Zase jsme viděli mnoho fotek suchých jezů a koryt řek, k nímž nebyla uvedena žádná informace: kde, proč, kdo a co to zapříčinilo. Jenom další spílání na MVE.

-4 -

Jediný příspěvek, z nějž zazněly pro nás důležité informace měl p. Tomáš Just. "Potřeba aktualizace přístupů ke zlepšování morfologického stavu vodních toků v systému vodohospodářského plánování" V současně platném 1. plánovacím období se realizují investiční revitalizace zahrnuté do aktuálních Plánů oblastí povodí v takzvaných zásobnících revitalizací, které obsahují konkrétní lokality. Přednášející si postěžoval, že správci vodních toků nesprávně chápou význam revitalizačních opatření. Měli by je považovat za protipovodňová a nahlížet na ně s touto prioritou, což nečiní. Jelikož se právě zpracovává metodika pro tvorbu Směrného vodohospodářského plánu, který bude závaznou osnovou pro tvorbu jednotlivých Plánů oblastí povodí, je záměrem p. Justa, jak doslovně uvedl, vpašovat do metodiky rozšíření plánovacích nástrojů. Podle jeho představy by měly být čtyři. Rozdělené podle razance, s jakou budou měnit toky k původnímu stavu. Chtěl by prosadit zavedení Rámcové kategorie, která v daném plánu oblasti povodí vymezí úseky toku, které budou revitalizacemi postiženy. Neopomenutelnou oblastí, v níž chce zavádět své metody je územní plánování. Chce prosazovat změny v nadregionálních územních plánech, aby bylo pro AOPK snažší postupovat ve stavebních řízeních. Domnívám se, že si budeme muset kroky tohoto pána hlídat, protože by nám mohl v budoucnu přinést nespočet komplikací. Celkově vzato byla konference přehlídkou ztraceného času a se skupinou lidí okolo Koalice pro řeky, která akci pořádala, nemá cenu polemizovat, existuje pro ně pouze jejich přesvědčení bez ohledu na okolní svět. S pozdravem Robert Turinský

-5 -

Konference „MVE v ČR 2012“

Přístup ministerstva zemědělství k realizaci MVE – teze

Rozvoj vodních elektráren je žádoucí – podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě má vzrůst do roku 2020 na 20%, v tom cca 8% vodní elektrárny (což znamená zdvojnásobení dnešního stavu). Celkem je v provozu 1 450 MVE s instalovaným výkonem 353 MWe a s roční produkcí 1 017 GWh. s.p. Povodí provozují v určeném státním majetku 90 MVE, ostatní jsou ve vlastnictví privátních subjektů. Úkol do budoucích let – zvýšit počet vodních elektráren – tedy i MVE. Vyhledávání vhodných profilů. Politika rozvoje MVE z pohledu vodního hospodářství směřuje k budování MVE tam, kde to vodní poměry dovolují. K využití jsou stávající vodní díla nebo nově pořízená Profily nejsou s.p. Povodí blokovány – mají uplatněno 12 profilů, ve kterých do pěti let zahájí realizaci. Ostatní jsou „volné“. Úvahy o zpoplatnění MVE – ve většině zemí EU se za využití energetického potenciálu platí.

-6 -

Opatření pro inovaci a rehabilitaci českého průmyslu, energetiky a životního prostředí Situační zpráva Rady vlády pro udržitelný rozvoj z roku 2009 zdůraznila, že energetická náročnost HDP, spotřeba primárních energetických zdrojů, podíl energie z obnovitelných zdrojů, emise skleníkových plynů na jednotku HDP i na obyvatele a materiálová spotřeba prokazují zaostávání ČR v mezinárodním srovnání a vzdalování se od udržitelného rozvoje. Český průmysl, energetika, doprava atd. produkují na obyvatele větší množství ekvivalentu CO2 než Rusko, jehož rozloha je dvousetnásobná a téměř tolik CO2 a jen desetinu HDP na obyvatele při srovnání s USA. Nezávislá komise České akademie věd konstatovala, že roční spotřebu ČR lze (a je nutno) snížit o 173 PJ. Naše republika se propadla až 36. místo konkurenceschopnosti. Evropská unie chystá směrnici pro zvýšení energetické účinnosti, podle níž budou dodavatelé energie povinni snižovat energetickou spotřebu zákazníků o 1,5 procenta ročně. Ing. Milan K. Jermář, DrSc. em. rozvojový poradce OSN, EU, Světové banky, KfW, GTZ http://www.Milan.Jermar.sweb.cz,Google, Open Library, etc.:Milan K. Jermar Globálně-politické, ekonomické,

technické, hydrometeorologické a environmentálná zdůvodnění viz autorovy publikace Vliv člověka na oběh vody (Energetický institut, Praha 1982) a zejména Globální změna - cesta ze světového chaosu do budoucnosti (nakladatelství AULA Praha,- 2.vydání).

Schema evropského projektu DESERTEC a budoucí evropské rozvodné sítě. Prázdné kroužky označují inteligentní energetické sítě lidnatých států. Elektrárny: S – sluneční, ∆ – větrné, V – vodní - přečerpávací, G – geotermické, B – bioenergetické. Plocha čtverce S v Alžíru odpovídá velikosti sluneční elektrárny, schopné pokrýt současnou evropskou potřebu energie.

-7 -

Snížení specifické energetické spotřeby je základním předpokladem dosažení hospodárnosti průmyslové výroby v České republice. Tuto cestu nastoupily nejen západní státy, ale i Čína, jejíž vláda právě zastavila provoz více než dvou tisíc cementáren, ocelářských, papírenských a dalších podniků 18 průmyslových odvětví, protože neodpovídaly novodobým požadavkům hospodárnosti. Ministerstvo životního prostředí sousedního Německo předpokládá (viz dokument Neues Denken – neue Energie, Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz und Reaktorsicherheit a další), že v roce 2020 podíl jaderné energie poklesne k 8%, až 38,6% pokryjí obnovitelné zdroje, a ty pak v roce 2050 zajistí plných 100% potřeb elektrické energie. Při tom tam poklesne i energetická náročnost výroby, která je v současnosti, ve srovnání s českou, méně než poloviční. V období 1918-39 byl československý životní standard podstatně vyšší než německý a technická úroveň byla srovnatelná. V období 1989-2010 se Česká republika německému životnímu standardu poněkud přiblížila, avšak technicky zaostala. Česká strategie udržitelného rozvoje musí proto v současné hospodářské situaci reagovat tak jako západní sousedé. Musí snížit energetickou náročnost výroby i bydlení na polovinu až třetinu, inovovat rozvodné sítě, rozšířit jejich akumulační kapacitu, vyrovnávat špičkové potřeby i nadbytek energie prostřednictvím decentralizace a inteligentních sítí. a přejít na obnovitelné energie stejně rychle jako sousední státy. Jinak dojde k dalšímu poklesu konkurenceschopnosti a k radikálnímu vzdalování se od standardu západních států. K vyrovnání spotřeby a dodávky energie mohou přispět i elektroauta a domácnosti, budou-li odebírat proud v době nadbytku energie a v době špičkové potřeby přispívat k doplňování energie v síti svou akumulací. Těmito inovacemi, které se v západní Evropě rozbíhají, budou postupně nahrazovány neúsporné procesy i energeticky náročné stroje. a zhospodárněna výroba, přeprava i spotřeba. Rozvoj větrné a sluneční energie či energie biomasy by měl podporovat rozvoj geotermické energie, neboť pro vytápění lze geotermicky zhodnotit i malé rozdíly teplot vzduchu a půdních vrstev, zejména prostřednictvím tepelného čerpadla. Sluneční energie u nás skýtá 300 W.m-2 vyjma zimních měsíců, na rovníku je zajištěn výkon jen o třetinu vyšší, avšak po celý rok. Sluneční energie ze Sahary a BlízkéhoVýchodu (evropský projekt Desertec - viz schema na 1.straně), bude během desetiletí levnější než všechny fosilní energie. Její kolísání lze vyrovnávat energii vodních zdrojů, zmnoženou přečerpáním (na př. mezi nádržemi v bývalých povrchových dolech Podkrušnohoří, zásobených nádrží Nechranice a nádržemi na krušnohorských vrcholech a pláních, případně přečerpávacími elektrárnami, naplánovanými v rámci SVP - bývalého Státního vodohospodářského plánu), což by umožnilo i výhodný export drahé špičkové energie. Nezávislá odborná komise pro posouzení energetických potřeb a její nástupci by měli Státní energetickou koncepci aktualizovat při zvážení předchozích důvodů a definovat z hlediska setrvale udržitelného rozvoje: 1. způsob, metody a limity setrvalého zásobení energií, řešící i problémy politické závislosti, zejména pak na Rusku, 2. roční zvyšování podílu energie z obnovitelných zdrojů: vodních, solárních, biologických, geotermických a větrné energie, 3. časový průběh poklesu podílu fosilní energie včetně jaderné a způsob nakládání s jaderným odpadem, při čemž by jeho náklady měly být zahrnuty do ceny elektrické a tepelné energie, vyrobené jadernými elektrárnami, -8 -

4. způsob úspor a snížení specifické spotřeby energie pro dosažení srovnatelných parametrů se zeměmi EU, 5. způsob a procentuální podíl snížení a emisí v energetice, dopravě, zemědělství, atd. Do aktualizované energetické koncepce by měla být zahrnuta opatření pro zvládnutí nežádoucího trendu nízké účinnosti využití paliv a značného množství energetických emisí energetiky, zejména: 1. zajištění realistických cen paliv, zejména fosilních (včetně zahrnutí zneškodnění CO2) i štěpných materiálů (zahrnutí trvalého uložení radioaktivního odpadu), zahrnujících tedy všechny škody způsobené prostředí a lidské společnosti, se záměrem hospodářské a hospodárné podpory rozvoje obnovitelných energií a zpomalení průběhu klimatické změny, 2. zvýšení účinnosti využívání fosilních zdrojů pro dosažení co nejvyšší hospodárnosti, při stanovení povinného podílu obnovitelných energií pro jednotlivé dodavatele a jeho postupného zvyšování, zajišťujícího postupnou náhradu fosilních zdrojů obnovitelnými, 3. záměnu uhelných paliv plynem a využitím zbytkového tepla pro vytápění či přidružené výroby, také výstavbou blokových plynových minielektráren s teplárnami (zvyšují efektivitu celkového využití paliva dvojnásobně), 4. systematické využívání všech druhů energií, zákonná a institucionální opatření pro zvyšování efektivity výroby, distribuce a využívání energie, a to ve smyslu příslušných směrnic EU, 5. poplatky za produkci CO2 i dalších skleníkových plynů, zejména prostřednictvím certifikátů, a to v exponenciální závislosti na produkovaném množství a stupni rozvoje, 6. technologie pro omezení, zachycení, odvedení, skladování a využití skleníkových plynů při převzetí vzniklých nákladů výrobci, zejména pak využití CO2 jako pohonné hmoty, 7. státní podpora rychlého rozvoje všech obnovitelných zdrojů energie, především solární, vodní, větrné a vodíkové energie prostřednictvím dotací a daňových úlev, alespoň do míry, jako byl podporován rozvoj jaderné energie, čímž dojde i ke snižování závislosti na dovozu energie, 2 8. podpora rozvoje bioenergie a biopaliv při důsledné a přísné kontrole surovin jejich původu, aby bylo zaručeno, že při jejich pěstování a sklízení se neplundrují lesy, pralesy či zemědělská půda a nezvyšuje únik skleníkových plynů, 9. zkrácení distribučních vzdáleností a snížení energetických ztrát inovačními technologiemi, např. kompaktními rozvodnami, 10. technologie dálkového přenosu stejnosměrného proudu o velmi vysokém napětí, zejména prostřednictvím supravodivých materiálů, 11. řízení kolísání spotřeby energie prostřednictvím ekonomických i technických nástrojů včetně nejmodernějších komunikačních technologií, 12. zajištění výroby špičkové energie pro časové úseky s vysokou potřebou energie, zejména pak inovačními technologiemi (akumulátory elektroaut, domovní akumulací, využitím vodíkového granulátu, atd.) a výzkumem dalších možností jejího skladování a opětného užití, 13. zákonná opatření pro podporu zásad směrnic Evropské unie i Evropského parlamentu a rady č.2002/9/ES, zaměřená na omezení emisí CO2.

-9 -

Specifikovat a lokalizovat je třeba i opatření pro snížení oxidu uhličitého CO2 při průmyslové výrobě, především: 1. využití obnovitelných energií, 2. minimalizaci rozměrů a hmotnosti výrobků, 3. využití energeticky méně náročných technologií a lepších strojů a nástrojů, s vyšší efektivitou a nižší spotřebou energie, dodržování technologické kázně, 4. využití materiálů, při jejichž výrobě dochází k nižší produkci skleníkových plynů, 5. využití vhodnějších a kvalitnějších surovin, zejména dřeva, dále speciálních ocelí, duralu, umělých hmot, 6. zachycení a využití zbytkového tepla a energie, snížení ztrát tepla při topení či chlazení a při jeho přívodu, 7. optimalizaci výrobních procesů a snížení dopravních vzdáleností, 8. seskupení výrob do proudů a celků, recirkulaci výrobků, zavádění nízkoodpadových a bezodpadových technologií i nanotechnologií, 9. zavedení uzavřených okruhů chlazení, zvýšení stupně recirkulace a opětovného využívání vody při následném využívání odpadů, 10. zachycení úniků skleníkových plynů, na příklad při výrobě železa a oceli, cementu, čpavku, elektrodami při výrobě hliníku, zneškodnění unikajícího CO2 , 11. využití zbytkových surovin a odpadů v jiných výrobách, pro výrobu energie či v zemědělství, získávání cenných surovin při zneškodňování odpadů a čištění odpadních vod, jejich zpracování na stavební materiál a jiné užitkové hmoty, v potravinářském průmyslu extrakci bílkovin a jejich zpracování na hnojiva, 12. rychlé zavádění inovací, norem a technologických postupů, vypracovaných na základě vysoké technické úrovně a náročnosti, 13. snižování množství odpadů inovacemi zejména obalové techniky, soustavné třídění odpadů a jejich využití recyklací, jako druhotné suroviny, kompostací a jako paliva, 14. soustavné třídění odpadů spotřebiteli, aby mohly být úsporně recyklovány, využity jako druhotné suroviny, odstraňování biologicky rozložitelných odpadů kompostováním, či mechanicko-biologickými úpravami, hořlavých spalováním, 15. soustavné odvádění odpadních vod kanalizací a jejich zneškodňování čistírnami odpadních vod, zachycování bioplynu, unikajícího z objektů čistíren odpadních vod, anaerobních průmyslových stanic, zemědělských anaerobních fermentačních jednotek a skládek komunálních odpadů a jeho využití pro výrobu tepla či elektřiny, 16. skladování zachyceného oxidu uhličitého CO2 v podzemních prostorách a jeho využití. Surovinovou a energetickou náročnost lze snížit: 1. rozvojem surovinově nenáročných výrob s vysokou přidanou hodnotou, 2. usměrněním poptávky po nerostných surovinách z neobnovitelných zdrojů, 3. zaváděním bezodpadových technologií a využitím vybraných odpadů jako stavebních hmot , 4. zaváděním a certifikací soustav managementu prostředí, 5. zaváděním moderních přístupů prevence odpadů (čistší produkce, provázáním výroby od těžby surovin, užívání výrobku a k jeho neškodnému odstranění (LCA – Life Cycle Assessment) 6. uplatňováním prevenčních opatření před zahájením výroby (vyhodnocením ekologické únosnosti příslušného území – EIA – Environmental Cycle Assessment (zákon č. 10/2001

- 10 -

Sb.), integrovanou prevencí znečištění – IPPC – Integrated Polluttion and Prevention Control (zákon č. 76/2002 Sb.), ekodesignem atd., 7. směrováním k vyššímu využívání druhotných surovin a šetrným využíváním domácích nerostných zdrojů. Nadměrnou produkci emisí při vytápění městských a jiných aglomerací či ohřívání vody i nadměrnou spotřebu energie i vody v obytných, úředních a provozních budovách je třeba snížit; nízkou účinnost elektrospotřebičů a jejich využívání zlepšit: 1. stanovením hodnoty 50 kWh.m-2 podlahové plochy jako limitu maximální energetické spotřeby nových budov a 100 kWh.m-2 jako limitu maximální energetické spotřeby sanovaných budov, 3 2. daňovými úlevami, ale případně také finančními dotacemi na renovace budov a na snižování jejich energetické náročnosti, a to včetně: a) snižování tepelné prostupnosti střech, stropů či fasád; b) výměny oken za tepelně izolační; c) instalace zemních výměníků tepla, tepelných čerpadel a úsporných topných soustav, 3. zavedením povinné certifikace všech budov podle energetické hospodárnosti a finanční podporou: a) energetické sanace energeticky nehospodárných budov; b) výstavby budov energeticky hospodárných, 4. zákonnými opatřeními pro podporu zásad směrnic Evropské unie i Evropského parlamentu a rady č. 2002/9/ES, zaměřených na omezení emisí CO2 a směrnice 2002/91/ES o energetické náročnosti budov, novelizací vyhlášky o energetické náročnosti budov č.148/2007 Sb., 5. důslednou kontrolou, zda je plněno ustanovení revidované národní normy ČSN 73 05402:2007 – Tepelná ochrana budov, případně její novelizací, 6. postupným zaváděním inteligentních elektroměřidel, schopných rozlišit odběr energie v době jejího nadbytku či nedostatku; úpravou tarifů tak, aby byly podporovány energetické úspory a odběr energie v době jejího nadbytku a spotřebitel, využívající energie v době její nižší spotřeby (např. v noci), měl z toho finanční přínos, 7. zahrnutím externích nákladů do ceny fosilních paliv umožnit její realistickou ekonomickou srovnatelnost s ostatními druhy tepelných energií, a urychlit tak zavedení hospodárnějších druhů energií, 8. uvalením daně na výrobu tradičních žárovek a elektrických spotřebičů třídy C až G (vzhledem k jejich vysoké spotřebě energie a tepelným ztrátám), a podpořit tak výrobu úsporných spotřebičů, 9. vytvářením městských struktur, začleněných do zeleně, hospodářsky trvale udržitelných a organicky napojených na venkovské osídlení, 10. výstavbou parkovišť a vyloučením osobní automobilově dopravy z center měst, vytvořením pěších zón, podporou chůze a jízdy na kole v centrech, (i ze zdravotních důvodů), 11. zlevněním městské osobní hromadné dopravy ve srovnání s dopravou osobními auty, a to i pro několik spolucestujících. Aktuální jsou i tato opatření: 1. Zvýšení informovanosti obyvatelstva o zásadních hospodářských, technických, společenských a jiných globálních problémech blízké budoucnosti přiblížením zainteresovanosti, standardu i obsahu našich sdělovacích prostředků úrovni deníků i časopisů Internatitional Herald Tribune, Le Figaro, Die Zeit, Der Spiegel, Süddeutsche - 11 -

Zeitung, Frankfurter Allgemeine, Time, The Economist, úrovni televizního vysílání ARTE, ARD, 3sat, Phoenix, úrovni západního rozhlasového vysílání atd., 2. financování výzkumu a vývoje zaměřených zejména na snížení energetické a materiálové náročnosti, snížení produkce skleníkových plynů v průmyslu, dopravě a výstavbě, výzkumu inovací obnovitelných energií, vyrovnání kolísání výkonu, inovačním zabezpečení pološpičkových a špičkových potřeb: prostřednictvím inteligentních sítí, stlačeného vzduchu, akumulovaného vodíku, akumulačních schopností domácích slunečních elektráren a zaparkovaných elektromobilů, na přenos energie na velké vzdálenosti stejnosměrným proudem, posílení zainteresovanosti a odpovědnosti za realizaci vyřešených úkolů, 3. přímý přenos know-how a inovací kritických sektorů ze západní Evropy, zejména prostřednictvím postgraduálních kurzů, seminářů, přímé mezinárodní spolupráce technických umiverzit i výzkumných pracovišť s obdobnými ve vyspělých státech, 4. zvýšení procentuálního poměru úspěšných absolventů vysokokoškolského studia technického zaměření na úroveň států západní Evropy, širší podpora jazykového studia a studia na zahraničních univerzitách, zajištění návratu absolventů a jejich odpovědného využití, import špičkových odborníků či jejich know-how ze zahraničí, 5. zvýšení odborné úrovně koncepčních pracovníků v administrativě i jejich zainteresovanosti na udržitelném rozvoji, vytvoření prostředí jednoznačné odpovědnosti za převzaté úkoly, 6. dokumentace průběhu privatizace a rozpadu velkých českých průmyslových i zemědělských podniků, projekčních a výzkumných ústavů, zahrnující i analýzu příčin a postupů, rozbor úlohy a přínosu zahraničních investorů a poradců, administrativního perzonálu, nadnárodních institucí i politických činitelů. Plýtvání konzumní společnosti, ve které ani výrobci ani spotřebitelé nesledují maximální účinnost a omezenost zdrojů, vyčerpaných z velké části již v minulosti, vyúsťují do napjaté hospodářské situace. Je třeba omezit úsilí o neustálé zvyšování osobních zisků i neoprávnění nadměrné zmnožování majetku a založit vlastní život na zásadách obecné střídmosti i racionálně vyvážené životní úrovni, která vyžaduje udržitelný avšak nikoliv trvalý hospodářský růst. 21. století, plýtvání, krize a eurokrize, populační boom některých států, stárnutí a zvyšování standardu obyvatelstva i důsledky globálního oteplování vyžadují zásadní změny myšlení, hospodářské politiky, společenského a duševního života i mezinárodního soužití. Skutečný rozmach národního hospodářství lze dosáhnout jen provedením inovací a splněním všech hospodářských, environmentálních a společenských kriterií pro setrvale udržitelný rozvoj.

Pouze státy, které uvedené inovace zavedou včas, udrží krok se světovým rozvojem.

- 12 -

Společnost pro Evropu

Výzva 2012

([email protected])

Svět spěje ke třetí průmyslové revoluci. Populační změny, zvyšování životního standardu, plýtvání, plundrování ubývajících zásob surovin intenzifikovaly v uplynulých dvou stoletích (zejména spalováním fosilních paliv a změnami užívání půdy) koncentraci skleníkových plynů v atmosféře. Přispěly ke změně klimatu a rozevírají nůžky sociálních rozdílů. Tyto otřesné skutečnosti se staly výzvou globálního hospodářství i světové politiky. Česká politická elita řídila po sametové revoluci republiku v představě, že síla trhu řeší i problémy budoucnosti. Ideologie české vyjímečnosti i složení politické elity brání potřebnému otevření Evropě a světu dosud. Privatizací, probíhající v rozvráceném právním prostředí a při vytvoření kapitálových skupin nejasného propojení i dosahu, přešla již řada i tradičních podniků do rukou hazardérů, korupčníků, postkomunistů a Rusů i asijských firem. Mnoho výzkumných či vývojových pracovišť i významných projekčních ústavů (Energoprojekt, Hydroprojekt, Interprojekt atd.), schopných konkurovat globálně, bylo decimováno nebo rozpuštěno. Tak se snížil i domácí inovační potenciál a zvýšila závislost na zahraničním know-how. Český průmysl se stal montovnou zahraničních výrobků. Česká republika se vzdálila od udržitelného rozvoje, což konstatovala v roce 2009 i Rada vlády pro udržitelný rozvoj. Octli jsme se až na 36. místě světového žebříčku konkurenceschopnosti a 57.místě vnímání korupce. Zaostáváme technologicky i v energetické náročnosti výroby, jež je až dvojnásobná ve srovnání s konkurenty. Na obyvatele produkujeme větší množství ekvivalentu CO2 než Rusko, jehož rozloha je dvousetnásobná a na obyvatele téměř tolik CO2 a jen desetinu hrubého domácího produktu HDP na hlavu při srovnání s USA. Energetické rezervy se nevyužívají. Evropská unie připravuje směrnici pro zvýšení energetické účinnosti, podle níž budou dodavatelé energie povinni zajišťovat snížení energetické spotřeby svých zákazníků o 1,5 procenta ročně. Zvýšení výkonu jaderných elektráren či těžebních limitů se stalo zbytečnou investicí do zastaralých a nebezpečných technonologií. Potřebujeme modernizovat elektroenergetické systémy, zavést nové technologie skladování elektrické energie ve velkém měřítku a dosáhnout online řízení a kontroly zatížitelnosti všech prvků systémů. Můžeme využít řadu ekologicky přijatelných stanovišť pro velké přečerpávací elektrárny a jinou akumulaci energie. Snížení energetické náročnosti průmyslové výroby, sídlení i dopravy je nezbytným předpokladem dosažení hospodárnosti i v ČR. Tuto cestu nastoupily západní státy (Dánsko, Belgie, Švédsko, Finsko, Německo…), ale i Čína, jejíž vláda zastavila provoz více než dvou tisíc nehospodárných cementáren, ocelářských, papírenských a dalších podniků 18 průmyslových odvětví. Evropská unie si stanovila za cíl snížit emise skleníkových plynů v roce 2020 oproti roku 1990 v průměru o 20%, v čemž je započítán závazek Německa snížit emise o 40%. Ministerstvo životního prostředí sousedního Německo usiluje o redukci podílu jaderné energie na 8% a krytí 38,6% potřeb obnovitelnými zdroji v roce 2020, v roce 2050 pak na 0 a 80% (20% fosilních). V Německu bylo již zřízeno 30 tisíc blokových a sklepních minielektráren o výkonu do 15kW. Náklady na zřízení fotovoltaiky klesly prudce na 16 tisíc euro pro 1kW výkonu (velký byt),což je přístupné i mnohým soukromníkům. RWE, Siemens i řada dalších rozvíjejí evropský projekt Desertec, jenž kolísání výkonu solární, větrné a mořské energie z jihu vyrovná severskými vodními zdroji, k nimž by ČR při rekonstrukci své sítě mohla ekonomicky výhodně připojit i potenciál stanovišť přečerpávacích elektráren Šumavy i Krušných hor a 1300 m hlubokých dolů v Příbrami.

- 13 -

Naše budoucnost závisí na prosazení principu předběžné opatrnosti všude a na modernizaci sídlení i všech odvětví národního hospodářství, což prosazuje OSN i EU. Chaos, nikoliv pořádek, je základem všech přírodních a společenských procesů. Katastrofám jaderných elektráren s následnou neobyvatelností rozsáhlých území nelze proto zabránit. Cílená mediální prezentace klíčových globálních problémů vede obyvatelstvo k odpovědnosti, evropskému i světovému občanství. Svobodu, zaměření i úroveň našich medií však omezuje kapitál a politické zájmy.

Společnost pro Evropu, Praha O žádoucích opatřeních rezortů, měst a vesnic, stanoviscích OSN, EU a G20 informuje monografie Globální změna – cesta ze světového chaosu do budoucnosti (2.vydání). Vysvětluje způsoby i přínosy inovace a rehabilitace českého průmyslu, energetiky, dopravy, bydlení, zemědělství, lesnictví, odpadového a vodního hospodářství i životního prostředí. Je odborně přístupná všem: zejména pracovníkům obecních, městských, okresních a krajských úřadů, pedagogům, politikům, rozvojovým pracovníkům všech oborů, ministerstev i investorům - též jako středoškolská i vysokoškolská učebnice. K publikaci se pozitivně vyjádřili nezávislí odborníci, vědci, předseda české vlády, ministři, členové parlamentu a senátu, předseda Akademie věd, a řada významných politiků. Autor: Ing. Milan K. Jermář, DrSc. Google,Open Library,etc.: Milan K. Jermar, www.Milan.Jermar.sweb.cz.

- 14 -

∆ ∆

∆

∆ ∆

∆ ∆ ∆

∆

∆

∆ ∆ ∆ Schema budoucí evropské rozvodné sítě o velmi vysokém napětí, jež zahrnuje solární projekt DESERTEC a vybrané zdroje obnovitelné energie: solární (S), vodní (V), větrné (∆), geotermické (G) a bioenergie (B). Umožní i energetické zásobení České republiky bez závislosti na ruských zdrojích. Prázdné kroužky označují inteligentní energetické sítě vybraných států včetně jejich fotovoltaických a virtuálních zdrojů. Vnitřní plocha čtverce v Alžíru odpovídá svou velikostí sluneční elektrárně na Sahaře, jež by postačila krýt spotřebu elektrické energie všech států Evropské unie. Vyrovnání nabídky a poptávky energie zajistí zejména přečerpávací elektrárny norského koncernu Statkraft. Kabel vysokého napětí stejnosměrného proudu spojí Norsko s Německem již v roce 2015.

Česká energetická koncepce a energetický mix Společnost pro Evropu Praha

Ministerstvo průmyslu a obchodu hledá energetický mix, stabilní elektřinu za přijatelnou cenu a považuje jadernou energii jako pilíř výroby elektřiny, jak publikovalo 10.července v příloze Hospodářských novin. Energetická náročnost výroby dosahuje v České republice dvoj- až trojnásobku zahraniční. Na obyvatele se produkuje více ekvivalentu oxidu uhličitého CO2 než v

- 15 -

Rusku o dvousetnásobné rozloze a téměř tolik jako v USA při desetině HDP na hlavu. V letech 1918-39 nezaostával československý životní standard za předními evropskými státy a energetická náročnost ani technická úroveň našeho průmyslu také ne. Úspory energie v průmyslu, energetice a v budovách jsou naším prvořadým problémem, což uznává i Státní energetická komise. Ústav jaderné fyziky Akademie věd považuje v uvedeném dokumentu pořizovací cenu za největší nevýhodu jaderné energetiky. Technologický princip výroby této energie se však nezměnil od výstavby první elektrárny světa u Moskvy roku 1951 a náklady od té doby rapidně vzrostly. Dvě třetiny této energie unikají chladícími věžemi a Temelín by mohl zásobovat teplem České Budějovice, Dukovany Brno. Reaktory využívají jen 60-70% uranového paliva. Konečné uložení tohoto radioaktivního odpadu nebyly zajištěny nikde a ochrana před teroristickým či kybernetickým útokem taky ne. Největší nevýhodou je proto jaderná havárie 7.stupně (GAU). Ztráty a oběti na životech a zdraví mohou při ní přesáhnout 5 biliónů eur, dvojnásobku ročního HDP Německa. Důsledkem GAU se v závislosti na směru větru stanou neobyvatelnými po tisíce let rozsáhlá území. Po katastrofě Fukušimy vál vítr směrem na moře, zahynulo 20 tisíc obyvatel - jiný směr větru by učinil Tokio neobyvatelné. Katastrofa Černobylu vysídlila 64 tisíc obyvatel a 3,5 miliónu Ukrajinců je registrováno jako oběti. V okruhu 150 km se zdesetinásobil počet dětí, zasažených rakovinou.Česká media to přezírají. Stabilní geologické prostředí není zárukou bezpečného provozu jaderných elektráren, jak České energetické závody ČEZ předpokládají. Anarchie a chaos jsou totiž podstatou všech přírodních a společenských procesů. Nikoliv řád, jak věda po staletí věřila. I malá porucha (efekt motýlích křídel, osudový dotek), výpadek technologických systémů nebo lidská rutina, může vyvrcholit katastrofou. Pražské metro bylo chráněno proti osmnáctimetrové vlně vzniklé protržením vltavských přehrad. Zatopilo je lidské selhání. Velká města bývají chráněna proti stoletým povodním. V roce 2011 bylo v provozu po cca 50 let 443 jaderných reaktorů, z nichž 7 či 8 vybuchlo. 443:16 = 27,7 let. Stupeň ochrany proti GAU je tedy ve srovnání s protipovodňovou ochranou čtvrtinový. Škody na životech a majetku tisícinásobné. Tolik nehradí žádná pojišťovna. Německá spolková republika, ale i Japonsko a řada dalších států vyřazují proto jaderné elektrárny z provozu. Příloha Hospodářských novin mylně uvádí, že společná evropská energetická koncepce neexistuje, ačkoliv DESERTEC (www.desertec.org) zná každý odborník. Za vedení pojišťovny Münchner Rück jej připravuje Dii GmbH (www.dii-eumena.com), sdružující arabské i evropské banky a firmy: Deutsche Bank, Commerzbank, UniCreditGroup, Shell, e.on, RWE, Siemens, ABB......Počítá se 70% krytí obnovitelnými energiemi vnitrostátně a 20% (1100 TWh ročně) importu sluneční energií Afriky a Středního Východu. Hlavní evropskou zátěž má pokrýt větrná energie: Severní moře a atlantické pobřeží (dnes 100GW - 50 Temelínů), dále vodní, geotermická a bioenergie. Solární zdroje energie DESERTECu, situované zejména od Omanu na Blízkém Východě k Maroku v severozápadní Africe, ve Španělsku, v Itálii, Turecku, mají krýt denní špičku. Kolísání výroby i spotřeby vyrovnají zejména vysokohorské přečerpávací elektrárny Alp a norského pobřeží i moderní technologie. Stabilitu sítě zajistí dálkové trasy stejnosměrného vedení o velmi vysokém napětí, inteligentní sítě, virtuální zdroje, a v budoucnosti i akumulátory milionů elektroaut. Pokud se do cen všech energií, fosilních i obnovitelných, započítají i skryté náklady a způsobené škody, je většina obnovitelných energií již dnes levnější než fosilní energie. V Německu dosahuje jejich podíl již čtvrtiny (140 TWh ročně), - 16 -

v roce 2020 přesáhne 35%. Cena větrné energie klesne o pětinu během deseti let a k roku 2050 na polovinu. Cena solární energie do deseti let sníží na polovinu a v roce 2050 importem z pouští na třetinu. Stabilitu evropské rozvodné sítě zajistí nové dálkové trasy stejnosměrného vedení o velmi vysokém napětí, inteligentní sítě, virtuální zdroje, a v budoucnosti i akumulátory desítek milionů elektroaut. Druhý největší energetický koncern světa e.on zavádí v Německu akumulaci elektrického proudu prostřednictvím výroby vodíku a jeho skladováním v existující síti zemního plynu. Česká republika je geograficky vklíněna mezi severní a jižní spolkové státy Německa a Rakousko. Za podpory Evropské unie bylo zde instalováno 1,7 GW výkonu fotovoltaických elektráren, instalace 4GW povolena. To by pokrylo minimální spotřebu republiky a odpovídá výkonu 2 Temelínů. Příloha Hospodářských novin oprávněně kritizuje jejich situování: ?lány solárních polí hyzdící mnoho a mnoho kdysi tak krásných českých a moravských plání a strání...vzbudily poměrně silný odpor veřejnosti?. Řada z nich byla totiž postavena nezodpovědně, na úrodné půdě atd. Energetický regulační úřad, jež podle zákona rozhoduje o udělení licence pro jakékoliv podnikání v energetice, jejich stavbu povolil. Licence jím vydávané jsou obdobou státních autorizací, které vydávalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR podle zákona č. 222/1994 Sb. Procesu státního souhlasu o situování solárních elektráren se účastnily také orgány ministerstva životního prostředí. Nejvyšší kontrolní úřad pak jako nezávislý orgán, nese odpovědnost za kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Okolnost, že ani jeden z rozhodujících orgánů nezabránil výstavbě nevhodně situovaných zdrojů a nesplnil své povinnosti při schvalování tohoto využití dotace Evropské unie, lze vysvětlit pouze jejich závislostí na kapitálu a zájmu jeho představitelů. Rozhodovaly zřejmě ekonomicky zainteresovaných skupin, jejichž cílem je zisk a nikoliv hospodářská spolupráce v rámci Evropy a zvýšení celostátní technickohospodářské úrovně. Odrazilo se to zřejmě a oprávněně v rozhodnutí Evropské komise opětně pozastavit miliardové podpory, které pravidelně získáváme z fondů Evropské unie. Prosazení zastaralé jaderné technologie, pro níž není globálně dostatek uranového paliva, je drahá, nebezpečná a osamocená cesta. Reálná cena jaderné energie začala stoupat nad cenu obnovitelných energií. Získá-li ČEZ pro ni státní podporu, stane se to pouze na úkor daňových poplatníků. Cena solární energie se během deseti let sníží na polovinu a v roce 2050 využitím levné energie pouští na třetinu. Cena větrné energie klesne o pětinu během deseti let a k roku 2050 na polovinu. Zneužitá a nadměrná podpora fotovoltaických elektráren, dotovaná Evropskou unií, přinesla nadměrné zisky především velkým investorům: ČEZ, Czech Coal. Připojování malých fotovoltaických elektráren bylo poté úředním rozhodnutím redukováno na mizivých 5MW ročně. Rada vlády pro udržitelný rozvoj zjistila, že se vzdalujeme od udržitelného rozvoje. Český průmysl se změnil na realizátora cizích myšlenek a montovnu cizích výrobků. Republika tím klesla až na 36.místo konrenceschopnosti ve světě. Nezávislá energetická komise uznává, že naše energetika je založena ve velké míře na plýtvání a vyčíslila rozsah dosažitelných energetických úspor 173 PJ ročně. Využití zdrojů naší obnovitelné energie by za předpokladu optimalizace a odpovědného řízení nabídky i poptávky pokryly energetickou spotřebu našeho státu. Proto by česká vláda měla soustavně a důsledně zavádět energetické inovace a uplatňovat zákony a další administrativní, daňové, tarifní a finanční nástroje pro redukci specifické energetické - 17 -

spotřeby ve všech rezortech. Tak postupují západoevropské státy, ale i Čína. Zastavila provoz 2000 nehospodárných cementáren, ocelářských, papírenských a dalších podniků 18 průmyslových odvětví, Pro nás je příkladem Dánsko, stát s malým počtem obyvatel, původně plně závislý na fosilní energii. Měsíčně instaluje 36MW solárních modulů. cíle stanoveného pro rok 2020, dosáhlo již letos. Dánský ostrov Samsö je soběstačný nejen energeticky, ale i z hlediska zásobování potravinami. Vláda si dnes uvědomuje, zatím především teoreticky, že energetickou efektivitu průmyslu, energetiky i sídlení lze řídit administrativními, daňovými, tarifními a finančními nástroji. Ani jedna z našich vlád po sametové revoluci neuzákonila tak rozhodná opatření, aby byly odstraněny nehospodárnosti, vzniklé i za socialismu i poté. Podle záměrů EU by obnovitelné zdroje energie měly během 10 let krýt třetinu spotřeby a k roku 2050 celou spotřebu. Unie chystá také směrnici pro zvýšení energetické účinnosti, podle níž budou dodavatelé energie povinni snižovat energetickou spotřebu zákazníků o 1,5 procenta ročně - což z hlediska jejího stavu v naší republice nepostačuje. Nastoupíme-li cestu energetické úspornosti, stane se jakékoliv zvyšování celkového energetického výkonu zbytečnou investicí. Také rozšíření Temelína novým reaktorem se zastaralou a životně i hospodářsky nebezpečnou technonologií. Není zapotřebí prolomit limity těžby uhlí. Budoucí inteligentní ovládací sítě, snížení spotřeby materiálu a energeticky úsporné technologie v průmyslu, omezení množství odpadu, energeticky pasivní domy, o něž usiluje Česká rada pro šetrné budovy, úsporné spotřebiče atd. vyrovnají energetickou nabídku s poptávkou. Umožní postupně rušit neúsporné a zastaralé elektrárny na fosilní paliva. Uspořené uhlí se střednědobě využije pro centrální zásobování teplem, jehož spotřeba poklesne systematickým měřením, zlepšením tepelné izolace budov a využíváním zemního tepla i tepelných čerpadel. Zisky energetiky zvýšené úsporami při výrobě energie podpoří financování přechodu na obnovitelné energie. Zvýšené kolísání energetického výkonu, jež je vlastností zejména solární a větrné energie, lze vyrovnat akumulací chemické (výrobou vodíku, vodíkového granulátu atd.), magnetické, tlakové, tepelné a vodní energie, tedy zejména přečerpávacími elektrárnami. Státní vodohospodářský plán evidoval v roce 1986 26 nevyužitých stanovišť pro přečerpávací elektrárny se spádem 250 až 730 m a výkonem 0,2 až 1,4 GW, který převyšuje výkon jaderného reaktoru. Vzhledem k devastaci Podkrušnohoří i Krušný hor lze tam identifikovat stanoviště ekologicky přijatelná a využívat zejména vodu předimenzované nádrže Nechranice. Stanoviště Vilémov na Jizeře, Kratošín na Blanici, Rejštejn na Otavě a snad i Spálov na Odře budou pravděpodobně ekologicky sporná. Hydrocentrálu vodního díla Orlík na Vltavě lze technologicky inovovat ireversibilními turbinami, které tam navrhoval hlavní inženýr tohoto díla ing. Libor Zárubou již před jeho výstavbou. Nádrž Lipno nabízí dokonce několik alternativ pro přečerpávání. Nejvýhodnější je využití spádu až k Dunaji, tunelem vedeným k hladině vodního díla Aschach v Rakousku, což je naprosto přijatelné ekologicky i v chráněném území Šumavy. Lze tam získat i 2GW energie. Náklady výstavby i provozu přečerpávacích elektráren jsou méně než poloviční ve srovnání jadernými elektrárnami stejného výkonu, což lze potvrdit srovnáním nákladů na výstavbu (včetně skrytých nákladů) Temelína a přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně v Jeseníkách (0,65GW). Výstavba přečerpávacích elektráren umožňuje výhodný export až desetinásobně dražší špičkové energie a její levný nákup z evropské sítě v době jejího nadbytku. Česká strategie udržitelného rozvoje by měla plně využít nejen těchto výhod své polohy a krajinné morfologie, ale i zkušeností sousedního Německa. Tamní vláda rozhodla vyřadit - 18 -

všechny jaderné elektrárny z provozu do roku 2022 a přecházet postupně na obnovitelné energie i při postupním rušení fosilních elektráren. Tato energetická změna, (Energiewende, slovo přejímané i angličtinou) neprobíhá bez potíží. V současnosti byl uveden do provozu plynovod Nord z Ruska a jeho kapacita bude využita jen z třetiny. Výstavba velké skupiny větrných elektráren v Severním moři i výroba kabelů pro velmi vysoké stejnosměrné napětí se zpožďují z technických důvodů. Provozovatelé zastaralých elektráren se brání jejich rušení, neboť jim způsobuje značné ztráty Subvence instalovaných fotovoltaických elektráren jsou nadměrné, neboť náklady jejich výstavby i provozu značně poklesly. Obyvatelstvo protestuje proti výstavbě moderních tras vysokého napětí stejnosměrného proudu (jejich energetické ztráty jsou šestkrát nižší ve srovnání se ztrátami tras střídavého proudu). Do roku 2020 s počítá jen s desetiprocentní energetickou úsporou, vzhledem k nedostatku finančních prostředků pro podporu sanace tepelně neúsporných budov, jež by snížila jejich energetickou spotřebu až o 70%. Vzhledem ke zmíněné vysoké nehospodárnosti by se energetická náročnost v naší republice měla snížit razantně, snad na polovinu, a to co nejdřív. Toho lze docílit jednoduše i rychle, avšak nikoliv snadno: uzákoněním již jmenovaných nástrojů. Česká vláda podporuje doplnění a inovaci rozvodných sítí. Měla by se však zaměřit i na rychlé rozšíření akumulační kapacity a to i nejmodernějšími, u nás dosud nezaváděnými metodami. Špičkové potřeby či nadbytek energie lze též intenzivně vyrovnávat prostřednictvím decentralizace a inteligentních sítí. K vyrovnání spotřeby a dodávky energie mohou přispět i domácnosti. V budoucnosti pak zejména elektroauta, odebírající levný proud v době nadbytku energie (v noci) a v době denní špičky doplňující chybějící dražší energii v síti (zaparkována doma nebo na pracovišti). Výkon milión elektromobilů dosahuje 10-20 GW, až pětinásobku minimální spotřeby naší republiky. Rozvoj větrné a zejména solární energie i bioenergie by měl být řízen důsledně a podporován rozvojem geotermické energie. Pro vytápění lze totiž geotermicky zhodnotit i malé rozdíly teplot vzduchu a půdních vrstev prostřednictvím tepelného čerpadla, což je výhodné i pro soukromníky. Pokud nezahájíme zmíněnou inovaci energetiky, průmyslu, sídlení a ostatních oborů národního hospodářství co nejdřív, dojde k dalšímu poklesu naší konkurenceschopnosti a k dalšímu vzdalování se od západního standardu. Všechny inovace, které se v západní Evropě rozbíhají, by měly postupně nahrazovat neúsporné procesy i energeticky náročné stroje, aby se i u nás docílilo významného zhospodárnění výroby, přepravy i spotřeby. Plýtvání konzumní společnosti, ve které ani výrobci ani spotřebitelé nesledují maximální účinnost a omezenost zdrojů, vyčerpaných z velké části již v minulosti, vyúsťují do napjaté hospodářské situace. 21. století, plýtvání, krize a eurokrize, vzniklé podvody a katastrofálními omyly (i neznalostmi ) na nejvyšších úrovních, nadměrný či nedostatečný populační nárůst některých států, stárnutí a zvyšování standardu obyvatelstva i důsledky globálního oteplování vyžadují však zásadní změny myšlení, hospodářské politiky, společenského a duševního života i mezinárodního soužití. Skutečný rozmach národního hospodářství lze dosáhnout jen provedením inovací a splněním všech hospodářských, environmentálních a společenských kriterií pro setrvale udržitelný rozvoj. Je třeba omezit úsilí o neustálé zvyšování osobních zisků i neoprávněné nadměrné zmnožování majetku a založit hospodářství naší republiky i vlastní život na zásadách obecné střídmosti i racionálně vyvážené životní úrovni. Je třeba omezit úsilí o neustálé zvyšování osobních zisků i neoprávněné nadměrné zmnožování majetku a založit hospodářství naší republiky i vlastní život na zásadách obecné střídmosti i racionálně vyvážené životní úrovni. Současnost vyžaduje udržitelný a přiměřený, avšak nikoliv trvalý a neustálý hospodářský růst. - 19 -

Pouze státy, které uvedené inovace zavedou včas, udrží krok se světovým rozvojem. Státní podpora, vyžadovaná pro dostavbu Temelína bude dosahovat 20 až 25 miliard Kč ročně. Je proto nepravděpodobné, že 3. a 4. jadernýblok budou kdy dostavěny. Cena proudu by se tím v ČR zvýšila o 10-12%. Stabilní geologické prostředí není zárukou bezpečnosti jaderných elektráren. Anarchie a chaos jsou totiž podstatou všech přírodních i společenských procesů. Nikoliv tedy řád, jak vědci (včetně Eisteina) věřili po staletí. I malá porucha , výpadek technologie, lidská rutina, selhání, sabotáž, mohou končit katastrofou jaderního reaktoru (Černobyl – 3,5 miliónu úředně evidovaných postižených, Fukušima 20 tisíc mrtvých). Pražské metro bylo chráněno proti protržení vltavských přehrad. Zatopila je nerozhodnost úředníků. Společnost pro Evropu Jermář, DrSc.

Ing. Milan K.

- 20 -

Již hodně vody uplynulo…. Petr Pešek Již hodně vody uplynulo od doby, kdy si soudruzi uvědomili, že někde udělali chybu a povolili provozování malých vodních elektráren. Tomu se stalo ještě před rokem 1989, byl povolen maximální výkon 35 kW a roční dodávka 200 000 kWh. Výkupní cena elektrické energie se tehdy pohybovala cca na cenách(NN 0,50 Kč a VN 0,40Kčs)tj. za kolik se přibližně prodávala zákazníkům. Vlastně šlo jen doplnění energie v místě spotřeby. Množství dodané energie nedosahovalo ani ztrát v síti. Tento trend byl ještě dobře patrný i v polovině 90. let. Pravda, měnila se legislativa, zpřísňovaly a měnily se technické podmínky připojení. Náš Svaz zde mnohokráte sehrál důležitou roli se snahou stabilizovat situaci a garantovat dlouhodobou jistotu podnikání v tomto oboru. Do určité míry zde bylo možné jednat i s rozvodnými závody, jako např. se ZČE dohodnout oboustranně výhodnou dodávku ve dvoutarifu, kdy byla cenově preferována dodávka v době špiček a vlastní spotřeba v době přebytku, tj. v noci a celé soboty a neděle. Další změnou ve výkupu bylo rozdělní ceny na silovou složku a zelený bonus a další platby. Konečná cena energie je tak komplikovaněji tvořena. A ještě komplikovanější a méně pochopitelné je toto pro běžného zákazníka, který si energii kupuje. A to stále za vyšší cenu. Rozhodnutí ERÚ o výši zeleného bonusu u fotovoltaiky nejdříve způsobilo její boom a nyní zvedá nevoli vůči obnovitelným zdrojům. Obnovitelné zdroje jsou dávány jako jedna z hlavních příčin zvedání celkové ceny pro konečného zákazníka. Ve sdělovacích prostředcích se to hemží různě vysvětlujícími články. Laikovi, konečnému a v myšlení pohodlnému zákazníkovi je zde viník předhozen. Nepotřebuje již žádné další uvažování. Stačí se však trochu zamyslet při čtení podobných článků. Například na novinky.cz (celý článek http://www.novinky.cz/ekonomika/286491-elektrina-od-cez-podrazi-az-o-dva-tisice-korun.html) by měl být v archivu do 30.12.2012 k dispozici. Dovídáme se zde mimo jiné:….“ cena za kilowatthodinu zvýší z letošních 4,83 koruny na 4,91 koruny.“ A dále:“ Cenu elektřiny tvoří regulovaná složka, kterou stanovuje Energetický regulační úřad (ERÚ), a cena silové elektřiny. Regulovaná složka ceny, která tvoří asi 55 procent výsledné ceny, se příští rok zvýší o 9,4 procenta, především kvůli podpoře obnovitelných zdrojů energie.ČEZ pro příští rok zlevňuje silovou elektřinu v průměru o pět procent. "Zlevnění silové elektřiny kompenzuje část nárůstu dalších složek ceny. Pro zákazníky je tak velmi pozitivním faktem nízká cena elektřiny na burze," uvedl na internetových stránkách firmy obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda.“ A kdo jiný by měl mít přehled než obchodní ředitel ČEZ. A to co tam nedodá obchodní ředitel, to tam pravděpodobně přidá redaktor. Obnovitelné zdroje se teď stávají solí v očích lidem, pro které je stále vše dražší. Čeká nás těžké období, kdy se šíří „vymývání“ mozků o příčině zvyšování cen energií. Když se podíváme na počátek našeho podnikání, energie z MVE cenu konečnému zákazníku nezvyšovala. Jak již bylo řečeno na začátku, malé zdroje dodávají energii do sítě a téměř v místě je spotřebována. Je zpravidla dodávána za cenu nižší, než si ji o pár metrů dále někdo zakoupí prostřednictvím sítě.

- 21 -

Čeká nás těžký rok, kdy bude nutné obstát těmto a dalším tlakům. Jen jako jednotní, bez různých šarvátek, budeme mít lepší šanci se uplatnit, informovat veřejnost, že provozovatelé MVE nejsou ti, kteří zvyšují ceny energií. Je na každém z nás, jak se s tímto vypořádáme a co pro to dokážeme společně udělat, abychom zabránili soudruhům zase někde neudělat chybu.

- 22 -

Obnovitelné zdroje do energetického mixu patří Bedřich Moldan (MFD 10. 12. 2012)

Už jsem si zvykl na jednostranné útoky proti fotovoltaickým elektrárnám. O tom, že obnovitelné zdroje jsou v principu dobrá a potřebná věc, se nemluví. Cena elektřiny, na níž se fotovoltaika podílí, má více složek. Podpora obnovitelných zdrojů je jenom jedním z jejích faktorů. Když se podíváme na dlouhodobý trend cen elektřiny, vidíme, že za posledních dvacet let stoupají vcelku pravidelně o šest až sedm procent ročně, s podporami nebo bez nich. Navíc specificky u fotovoltaiky byly – byť opožděně – přijaty potřebné korekce. Zdražování energie odráží skutečnost, že ceny služeb a statků závislé na přírodních službách – ať už jde o nerostné suroviny, potraviny, či další komodity a služby odvozené z přírody – v krátkodobé i dlouhodobé perspektivě nutně stoupají, protože jsou stále vzácnější. Je to velmi jednoduchá rovnice. Lidí na Zemi přibývá, jsou bohatší a jejich materiální nároky rostou, zatímco planeta a její zdroje jsou konečné, jakkoliv se díky sofistikovanějším technologiím může zdát, že jsou neustále k dispozici nové a nové. Zaráží mne, že to lidé všeobecně nechápou, zatímco v jiných oblastech (třeba u zdražení nájmů nebo nemovitostí) nevyhnutelnost zvýšení cen přijali bez emocí. U cen energie hraje důležitou úlohu další významný faktor, totiž probíhající a zrychlující se globální změna klimatu, která s sebou nese řadu negativních důsledků (častější sucha, větší hrozbu povodní, zvyšování hladiny oceánu, mohutnější bouře). Špičkoví ekonomové se shodují v tom, že je naléhavě potřeba investovat do mitigačních opatření, která mají zpomalit a zmírnit průběh změny klimatu. Představitelé OECD podrobně rozebírají vysokou „cenu za nečinnost“, kterou v budoucnosti zaplatíme za každé dnešní váhání. Mezi potřebná opatření patří i investice do nové energetiky, kterou si nelze bez masivního uplatnění obnovitelných zdrojů představit. Je zřejmé, že jejich podpora, zčásti i ve formě vyšších cen elektřiny, mezi taková opatření patří. Nejefektivnější jsou přitom investice, jejichž cílem je zvýšení efektivity využívání stávajících energetických zdrojů. Znamená to například účinnější motory, osvětlení a zejména systémy vytápění. Všechny vyspělé země tímto směrem kráčí. Místo toho však u nás někteří navrhují (naposledy Roman Makarius v MFD 3. 12.), aby se zvyšovala těžba hnědého uhlí prolomením ekologických limitů, s odůvodněním, že jinak by se neúnosně prodražilo vytápění. Dokonce jdou tak daleko, že žádají, aby byli pohnáni k zodpovědnosti ti, kteří jsou zodpovědní za zdražování energií. Během několika málo příštích let se však spíše budeme ptát, kdo je odpovědný za to, že jsme setrvali v krátkozrakých stereotypech, na rozdíl od vyspělého světa neinvestovali do perspektivních technologií, už nyní tolik potřebných a nutných v budoucnosti nepříliš vzdálené.

- 23 -

Úprava chlazení generátoru 55 kW Zasílám zkušenosti a několik málo fotek k technickému řešení dokonalejšího ventilátoru u generátoru 55 kW/750 min, provedení v osové výšce 280 mm. Jedná se o ventilátor se směrovým řešením lopatek pro jeden daný směr otáčení, nahrazující původní obousměrný ventilátor typu "prkno na hřídeli" (terminologie tvůrce návrhu - vedoucí katedry vzduchotechniky z ČVUT). Výhodou je o cca 20 procent vyšší průtok chladicího vzduchu při menší spotřebě energie pro vlastní ventilátor (tišší chod, ventilátor odebírá generátoru méně energie, kterou ale lépe využívá). Vzhledem k nepřístupné instalaci generátoru ve strojovně kousek nad podlahou byla odstraněna i bezpečnostní mřížka, což představuje větší nasávací plochu a dalších skvělých cca 10 procent průtoku chladicího vzduchu navíc. Technicky je šířka kola o 30 mm menší oproti seriovému plastovému a o tuto délku byl zkrácen i kryt ventilátoru. Pokud by někdo řešil podobný problém, je typ kola po přepočtu použitelný i pro generátory jiných osových výšek. Prakticky byla konstrukce chlazení prověřena hned první zimu, kdy při namrzlém jezu běžel generátor 55 kW trvale¨několik týdnů s výkonem 65 - 67 kW při teplotě vinutí (zabudováno měření v jednotlivých fázích) 110 - 115 C. Teplota ve strojovně přitom byla 20 C. Na závěr si dovoluji malý postřeh. Krabice svorkovnice je stále menší a menší a kabely se tam obtížněji upevňují. To platí i pro vývodové šrouby jednotlivých fází (40 kW mělo M12, 55 kWnyní má M10). Nakonec nám nezbylo než přendat s úpravou krabici z původního generátoru 40 kW, neboť do té nové se naše masivní kabelová oka prostě nevejdou. Bernášek Svatopluk, majitel a provozovatel MVE Švihov

- 24 -

- 25 -

- 26 -