Bulletin č.6. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR

Bulletin č.6 www.zdravotnickeodbory.cz Poškodily vaše kolegy povodně? Dejte nám vědět! Výkonná rada Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR schválila, že odborový svaz vyhlásí sbírku na pomoc obětem letošních povodní i ostatních přírodních živlů. Pro tyto krizové situace má OS stanovena kritéria finanční pomoci, podle kterých bude i v těchto případech postupovat. Prosíme o vaše předběžné informace, zda je ve vašem okolí odborář nebo odborářka, které přírodní živly vážně poškodily. Informace posílejte, prosím, na e-mailovou adresu: [email protected] Děkujeme za spolupráci

Stanovisko výkonné rady Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR k prohlášení Shromáždění delegátů Asociace českých a moravských nemocnic a jednání AČMN s Českou lékařskou komorou ze dne 27. dubna 2010 1) OSZSP ČR sdílí obavy AČMN o osud regionálních nemocnic. 2) Výkonná rada OS vyzývá Unii zaměstnavatelských svazů k objektivizaci informací týkajících se dopadů úhradové vyhlášky na rok 2010 a zálohování nemocnic pojišťovnami v roce 2010 a ke společnému hledání východisek pro jednotlivé segmenty zdravotní péče včetně využití orgánů RHSD pro jednání s vládou. To se týká i normativů pro personální zajištění a zjednodušení a ztransparentnění úhradových mechanismů nemocniční péče. 3) Výkonná rada OS podporuje návrh na zvýšení platby pojistného na zdravotní pojištění za osoby, za které pojistné platí stát. Výkonná rada OS požaduje navýšení úhrad zdravotní péče, které zajistí současně poskytování kvalitní zdravotní péče a finanční ohodnocení zaměstnanců. 4) Výkonná rada OS oceňuje, že AČMN vnímá společenskou potřebu zvýšení ceny práce ve zdravotnictví a odměny zaměstnanců za práci. 5) Výkonná rada OS projednala návrh LOKu na jednotnou právní normu pro odměňování lékařů, která je formulována jako mandatorní náklad zaměstnavatele stanovený státem bez řešení finančních souvislostí, a to pouze ve prospěch lékařů. Výkonná rada OS se pozastavuje nad tím, že AČMN takový návrh podpořila. 6) Výkonná rada OS bude nadále prosazovat jednotný systém odměňování všech zaměstnanců ve zdravotnictví a v sociálních službách jako veřejné služby platem bez ohledu na vlastnictví a právní formu. Výkonná rada OS současně upozorňuje zaměstnavatele, že odbory, ne ČLK, jsou jediným legitimním partnerem zaměstnavatelů pro řešení pracovněprávních záležitostí odměňování nevyjímaje. 7) Výkonná rada OS bude podporovat zjednodušení systému profesního vzdělávání pro lékaře i nelékařské zdravotnické pracovníky, které povede k lepší ekonomické i místní dostupnosti, ale současně nesníží kvalitu. Výkonná rada OS vyzývá k dodržování pracovněprávních předpisů při zaměstnávání lékařů ve výchově a současně se obrací na mladé lékaře s výzvou ke vstupu do Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, který je připraven obhajovat jejich zájmy, stejně jako tak činí i u všech dalších profesních skupin zaměstnanců. Pavlov dne 20. května 2010 Předseda OSZSP ČR Jiří Schlanger

17. 6. 2010 Flexikurita - zaklínadlo pro cestu z krize, nebo jen šidítko pro nepřipravené? V letech 2008 – 2009 jsem měla možnost se účastnit projektu k flexikuritě. V projektu byli zástupci zaměstnanců - a pozor - i zaměstnavatelů z Dánska, Nizozemí a Velké Británie a ČR. V červnu letošního roku jsem měla možnost s tímto tématem vystoupit v Jelení Hoře v Polsku. Uvědomila jsem si, jak postoupila krize, jak bylo téma flexikurity nastaveno v čase, kdy se krize blížila. Když vyslovíte slovo fleObecná zásada flexikurity: Větší počet a xikurita, máte vyšší kvalita pracovních míst prostřednicz některých retvím flexibility a jistoty akcí pocit, že jde o vulgarismus, a pokud někdo jen trochu že jsou zaměstnanci holdingu a projeví zájem, o souhlasu nemůžou být přehazováni z místa mluvě, je nepřítelem všech zana místo… A tady je role odboměstnanců… Ale je to tak? rů: hlásit se o jistoty! Každý se denně setkáváme s tím, Zaměstnanci budou například jak zaměstnavatelé využívají, přejíždět z místa svého bydliště zneužívají flexibilní formy kamsi, ale doba cesty by měla práce, ale to je jen první část slobýt zohledněna, cestu by měl va flexikurita. hradit zaměstnavatel. Druhá část slova je securita – Také se může stát, že půjde ochrana. Odboráři celou svou o jistotu zaměstnání u jiného zaenergií a silou ochraňují zaměstnavatele. Například z resorměstnance a je bezpodmínečně tu kultury budou zaměstnanci nutné, aby při každém jednání, přecházet do sociálních služeb. kde se jen mihne slovo flexibilní V tomto případě je nutná rekvaforma práce, projevili nesouhlas lifikace. Zaměstnanci s touto s tímto nahým slovem, které se flexibilitou můžou souhlasit za musí zahalit do ochrany. podmínky, že jim bude zajištěna Ochrany, jistoty zaměstnanců ochrana v podobě rekvalifikace. jsou různé. Je jistota pracovního Rekvalifikaci by měl hradit stát, místa – sedím u stejného zapopřípadě zřizovatel. městnavatele, ve stejném zařízePokud se zaměstnavatelům, ní, na stejné pracovní pozici, za zřizovatelům, státu zalíbí prostejným stolem. Moje jistota je jekt flexikurity, musíme být přiv tom, že až mě zaměstnavatel pravení a požadovat finanční propustí kvůli organizační kompenzace, jinak bude flexikuzměně, získám odstupné. rita jen nástrojem ke zhoršení V době krize, různých spojepracovních podmínek zaměstní, holdingů, se více uplatňuje nanců, našich členů. A to neu jednoho zaměstnavatele jistota smíme dopustit. zaměstnání. Už nyní je zaměstIng. Ivana BŘEŇKOVÁ, nancům do smluv podsouváno, [email protected]

obsah Konference sekce nezdravotnických pracovníků Ing. Petr Popule . . . . . . . . . . .str. 4 Konference

v

Psychiatrické

léčebně Dobřany Soňa Vytisková . . . . . . . . . . . .str. 5 Porada Brno MUDr. Pavel Sychra . . . . . . .str. 6 Důvody a důsledky pracovního násilí Mgr. Kateřina Hofmannová . .str. 8 Ústecká KR o sociálních službách Dagmar Žitníková . . . . . . . . .str. 9 Druhé kolo o sociálních službách Dana Slavíková . . . . . . . . . . .str. 9 Povodňové drama Zdeněk Sovík . . . . . . . . . . . . .str. 9 Konference Právní minimum pro výkon

povolání

nelékařského

zdravotnického pracovníka Dagmar Žitníková . . . . . . . .str. 10 Pojistit lze dnes asi cokoli JUDr. Zdenko Litavský . . . .str. 11 Setkání orgánů odborových svazů ČR a SR PhDr. Jana Veselá . . . . . . . . .str. 12 První evropský summit biologické bezpečnosti PhDr. Jana Veselá . . . . . . . . .str. 14 Švédská zkušenost RNDr. Jiří Schlanger . . . . . .str. 15 Sbírka od 13. 5. do 4. 6. 2010 JUDr. Hana Lisá . . . . . . . . . .str. 15 Připomínáme si dvacáté narozeniny odborového svazu PhDr. Marie Klírová . . . . . . .str. 16 Perspektivy stárnutí – recenze Prof. PhDr. RNDr. H. Haškovcová, CSc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 18 Sjednocení výše výživného na děti JUDr. Vratislav Tomek . . . . .str. 19 Výsledky uzavřených KS za rok 2009 Ing. Tereza Koňaříková . . . .str. 20 Sdílení práce JUDr. Vratislav Tomek . . . . .str. 22 Odboroví inspektoři BOZP v Liptovském Jánu Věra Moldrzyková . . . . . . . .str. 23 Konference Sociální služby Dagmar Žitníková . . . . . . . .str. 24 Současné problémy hygienické služby Doc. MUDr. Jaroslav Kříž . .str. 26 Projekt „Dobrá práce“ pokračoval setkáním v Jelení Hoře PhDr. Jana Veselá . . . . . . . . .str. 28

2

Povolební kocovina Překvapení pro vítěze, překvapení pro poražené. Tak by se dal charakterizovat výsledek voleb. Vítězi jsou teoreticky sociální demokraté, skutečně však pouze teoreticky. Za prvé nedosáhli předpokládaného výsledku, podlehli iluzi předvolebních průzkumů a chvástali se vítězstvím týdny před volbami, zapomněli, že nemusí mít koaličního spojence. Jednou zásadní chybou ČSSD bylo, že se v posledních letech snažila získat podporu voličů, kteří tíhnou ke KSČM. To se jí nemohlo povést a nepovedlo. Naopak tím ztrácela voliče ve středu, nekonkurovala ani Zeleným, ani KDU-ČSL a naopak byla snadnou obětí hrátek Zemanovy party a one girl show Jany Bobošíkové. Druhou chybou byl styl. Ten byl na hony vzdálen kultivované moderní sociální demokracii západního světa a kopíroval skutečnost, že řada současných lídrů testovala své politické ambice ve straně národních socialistů. Doufejme, že se nad nimi na nejbližším sjezdu ČSSD uzavře hrob. Sociální demokracie v celé Evropě mají problémy, jak se originálně vymezit vůči levicově myslícím lidem, ta česká nad tím moc ani nepřemýšlela. Zatímco všude v Evropě jsou sociální demokraté podporováni mladými lidmi, u nás, zvláště kvůli stylu, tomu bylo právě naopak. Vítězi každopádně nejsou občanští demokraté. Strana zřejmě ještě nedosáhla stability a její věrchuška se ještě může rozpadat. Budou odcházet ti neúspěšní z těchto voleb, ale také ti, kteří nebudou k možnosti vládnout připuštěni a budou to cítit úkorně, zejména s ohledem na osobní úspěch ve volbách. To, že v ODS vyhráli, ještě neznamená, že vyhráli celkově. Vyhráli nad kmotry v rámci ODS, ale mezitím podle médií kmotři podpořili TOPku a VVéčka, zejména finančně. V kuloárech se říká, že co do

ODS nepřinesl Ivan Langr, to tam zřejmě již před volbami nebylo. A ODS bude pod velkým tlakem, chce-li zůstat lídrem pravice, aby se zapojila do všeho, co vlivné lidi z byznysu zajímá. Nelze proto předpokládat, že by boj proti korupci přestal být fikcí a začal být realitou. Halas týkající se korupce a osudu Řecka, to byly spolu s několika obličeji nejsilnější marketingové tahy šedých eminencí TOPky a VVéček. Proto se třetina voličů rozhodla, respektive změnila názor v posledních dvou týdnech před volbami. Ve skutečnosti pak tito lidé nevolili program, ale iluzi, kterou jim vnutila média a politici v nich. Proto bude nejspíš řada občanů překvapena, co se bude na české politické scéně a v českém vládnutí dále dít. Každopádně zatím se tři strany, které sepsaly dohodu o pokusu sestavit koalici a vládu, shodují v máločem. Povede-li jejich vyjednávání k úspěchu, bude to cesta trnitá. Podle toho, jak se výsledek bude lišit od jejich programu, bude se rýsovat jejich budoucnost v koalici, ale i ve společnosti. Čím více bude ta která strana zahnána do kouta oproti původním představám, tím bude koalice nestabilnější, protože nestabilními budou jednotlivé strany. To je velká šance pro opozici. Volby semlely strany, které byly s ODS součástí dřívější vládní koalice. Ukazuje se, že paměť na jejich roli z hlav voličů nevyprchala. Zeleným a KDU-ČSL se nepodařilo voliče přesvědčit ani tím, že se jako

strany krátce před volbami očistily. Zelení se zbavili všech nesourodých součástí a získali reálný cíl – protikorupční politiku a zásady udržitelného rozvoje mírně přibarvené do zelena. Tak to ostatně u zelených má být. Proto mají Zelení perspektivu. Bohužel ale nemají peníze. A pokud se zase nezavšiví, budou je složitě shánět. Mohli by na-

úvodník dále oslovovat mladé lidi, pokud ČSSD nedostane rozum. Očistila se i KDU-ČSL, stala se křesťansko sociální stranou. Ale pozdě, bez peněz a bez charismatických osobností. Cyril Svoboda stejně jako Jiří Paroubek měli z funkcí odejít před volbami a ne až po volbách. Co bude výsledek znamenat pro zemi, pro její občany a jednotlivé skupiny, nás odboráře nevyjímaje, na to je ještě příliš brzy. Samozřejmě, že koalice ODS, TOP a VV má našlápnuto k reformám k stabilizaci veřejných financí, k uvolnění trhu včetně toho pracovního. Každá ze stran na to má jiný názor, jiné prostředky, jiné lidi a jejich odlišné znalosti a schopnosti. Vše se bude teprve tříbit v následujících týdnech. Bylo by pošetilé si myslit, že odbory budou čekat, jak to dopadne, jako králíček zaskočený fretkou. Nikoliv. Čas i prostor pro jednání už tu je. Musí být využit a také využíván je a bude. RNDr. Jiří SCHLANGER, [email protected]

Účinnost katalogu prací opět odsunuta! Na svazových internetových stránkách i v předchozích vydáních Bulletinu jsme vás již několikrát informovali o účinnosti nového katalogu prací, který by měl nahradit stávající katalog pod číslem 137/2009 Sb. Účinnost nového katalogu prací byla několikrát odložena, naposledy na červenec 2010. Avšak podle nejnovějších informací Ministerstva práce a sociálních věcí by měla vláda katalog projednávat na svém zasedání dne 14. června (tj. po uzávěrce tohoto vydání Bulletinu) a ministerstvo doporučilo vládě, aby účinnost katalogu byla odsunuta až na 1. říjen 2010. Nicméně konečné rozhodnutí o účinnosti je na vládě. Jakmile budeme znát přesné datum účinnosti katalogu prací včetně jeho znění, budeme vás ihned informovat prostřednictvím e-mailu a na internetových stránkách odborového svazu www.zdravotnickeodbory.cz v rubrice Odměňování. Ing. Tereza KOŇAŘÍKOVÁ, [email protected]

Výkonná rada v květnu Schůzka výkonné rady se tentokrát konala výjimečně v jiném termínu a na jiném místě než obvykle - 19. a 20. května v Pavlově, kde následovalo také pravidelné každoroční setkání se členy výkonného výboru Slovenského odborového svazu zdravotnictví a sociálních služeb (SOZZASS). Zápis výjimečně pořizovala PhDr. Jana Veselá. Jednání začalo informacemi o povodňové situaci v některých regionech. Výkonná rada rozhodla o vyhlášení sbírky pro postižené. Výkonná rada současně rozhodla, aby bylo navrženo založení tísňového fondu svazu. Návrh přesných pravidel pro fungování fondu bude předložen sjezdu svazu. Výkonná rada se opět věnovala situaci v hygienické službě. Odpověď z kanceláře Úřadu vlády, kterou předseda Schlanger dostal na svůj dopis, považuje výkonná rada za naprosto nedostačující a neřešící problém protiprávní transformace zdravotních ústavů. Vedení svazu se bude muset této problematice věnovat i nadále, za případné podpory Českomoravské konfederace odborových svazů. Diskutovalo se o členských kartách, podrobněji se jimi bude zabývat výkonná rada v červnu. Čestné prohlášení k užívání SIMkarty bylo některými členy výkonné rady přijato s značnými rozpaky a výhradami, na příští jednání výkonné rady bude přizván vedoucí hospodářského oddělení JUDr. Zdenko Litavský a podá k němu doplňující vysvětlení a informace. Výkonná rada schválila v hlasování prodej rekreačního zařízení ZO OSZSP ČR Oblastní nemocnice Rychnov nad Kněžnou v Deštném v Orlických horách. Členové výkonné rady podali zprávu o předvolebních setkáních krajských rad s politickými stranami a o vývoji situace v jednotlivých krajích. Projekt bipartitního sociálního dialogu (BIDI) byl na Ministerstvu práce a sociálních věcí schválen, ale s finančním krácením. Projekt je plánován na tři roky, takže bude moci být zahájen, jakmile svaz obdrží oficiální schválení. Finanční krácení projektů je běžné, obvykle se jedná o částku kolem 25 % z požadované výše. Další část jednání byla věnována přípravě materiálů pro sjezd OSZSP ČR. Počítá se s postupným vznikem regionálních organizací svazu, byly projednávány otázky s tím spojené – problematika právní subjektivity, vstup individuálních členů do těchto

organizací atd. Diskutovalo se o budoucí dělbě pravomocí mezi nejvyššími představiteli svazu. Členové výkonné rady byli seznámeni s klíčem pro stanovení počtu delegátů na konference a sjezd. Ve svazových materiálech bude zakotveno opatření, že pokud nebude do výkonné rady zvolen žádný zástupce z některé sekce svazu, bude zástupce této sekce v určitých pravidelných intervalech přizván na jednání výkonné rady. Členové výkonné rady dostali výroční zprávu společnosti Bona Serva. Zpráva, včetně předem zaslaných připomínek, bude projednávána na valné hromadě Bona Servy 14. června. Výkonná rada přijala stanovisko k prohlášení Shromáždění delegátů

Asociace českých a moravských nemocnic a jednání AČMN s Českou lékařskou komorou ze dne 27. dubna 2010. Návrh stanoviska předložený výkonné radě byl prodiskutován a bude na základě diskuse patřičně upraven. Především jde o požadavek OSZSP ČR, aby vznikla jednotná tabulka odměňování pro všechny zaměstnance ve veřejných službách. Celé stanovisko přinášíme na první straně tohoto Bulletinu. V diskusi se členové výkonné rady opakovaně velmi pochvalně vyjadřovali o konferencích v Hustopečích a v Bratislavě a vysoce ocenili práci obou místopředsedkyň na jejich přípravě. Především konference v Hustopečích, která se věnovala problematice sociálních služeb, byla hodnocena velice vysoko. Podobné konference by se měly opakovat i v budoucnu, a to ve spolupráci s naším partnerským svazem na Slovensku. Na závěr samostatného jednání české výkonné rady přednesl Ing. Petr Popule zprávu členů dozorčí rady OSZSP ČR. Žádné zásadní problémy zjištěny nebyly, drobné nedostatky jsou řešeny průběžně. Následovalo společné jednání se slovenským výkonným výborem. PhDr. Jana VESELÁ, [email protected]

Povolební novinky v Pardubickém kraji Pardubická krajská rada se sešla ke svému zasedání těsně po volbách do Poslanecké sněmovny dne 2. června 2010. Po sdělení novinek z ústředí, se kterými nás seznámila regionální pracovnice Květoslava Boháčková, jsme se hbitě daly do sice brzkého, ale velmi důležitého hodnocení situace po volbách. Záměrně píši ypsilon, neboť tentokrát jsme se sešly pouze v dámském obsazení. Kolegové se omluvili. Po volbách u nás došlo k těmto změnám: Naše předsedkyně odborové organizace v Pardubické krajské nemocnici MUDr. Štěpánka Fraňková byla zvolena do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Z časových důvodů proto abdikovala na funkci předsedkyně ZO. Místo ní byla zvolena Lenka Háková z výboru ZO, členka naší krajské rady. Hned se dala s pilností jí vlastní do práce a informovala nás o kolektivním vyjednávání, které jistě nebude lehké.

Také informovala, že v nemocnici byly ihned zavedeny poplatky. O situaci v sociálních službách podrobně informovaly členky krajské rady Hana Hýblová a Jarmila Stejskalová. Situace je stále na hraně možností pracovníků. Nově jsou přijímáni na zaškolení lidé doporučení školicí firmou Marlin, což indikuje další pracovní zatížení stávajících zaměstnanců, nehledě na velkou zodpovědnost. Díky jednání členky krajské rady Jarmily Stejskalové nyní školicí firma alespoň zajišťuje zdarma školení pro stávající zaměstnance jako protislužbu. Při dalším jednání jsme si naplánovaly naši činnost v dalším období a uvidíme, co nám dále volby přinesou. A jak u vás, milí kolegové z dalších krajských rad? Tak hodně sil nám všem! Ivana BUREŠOVÁ, předsedkyně KR OSZSP ČR Pardubického kraje

stalo se 12. května * Konference Právní minimum pro výkon povolání nelékařského zdravotnického pracovníka se konala v Domě odborových svazů. Sál Přítomnost zaplnilo přes sto účastníků, kteří si se zájmem vyslechli přednášky odborných pracovníků Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. Konferenci moderovala místopředsedkyně OS Dagmar Žitníková. 13. května * Ministerstvo práce a sociálních věcí uskutečnilo druhé kolo jednání dotační komise. Dotační komise se vyjádřila k rozdělení financí pro poskytovatele sociálních služeb. Členkou komise za OS je místopředsedkyně OS Ing. Ivana Břeňková, která se jednání účastnila. 13. a 14. května * V Hustopečích u Brna se konala mezinárodní konference Sociální služby jako výzva 21. století – sociální dialog v sociálních službách, která se uskutečnila ve spolupráci vedení českého a slovenského odborového svazu a za podpory nadace Friedricha Eberta. 14. května * Odborová organizace v Psychiatrické léčebně Dobřany uspořádala konferenci Právní minimum pro výkon povolání nelékařského zdravotnického pracovníka. Kulturní sál byl plně zaplněn. Akce měla úspěch díky kvalitním přednášejícím, jimiž již tradičně byli Ing. Tereza Koňaříková, JUDr. Zuzana Chudobová, advokát JUDr. Dominik Brůha, Ph.D., a expertní spolupracovnice Mgr. Eva Prošková. Za vedení odborového svazu se účastnila místopředsedkyně Ing. Ivana Břeňková. 17. května * Dalšího kola kolektivního vyjednávání se v Krajské zdravotní, a.s., účastnila místopředsedkyně OS Ing. Ivana Břeňková. Jednání je proti předchozím obdobím komplikované z důvodu nedostatku podkladových materiálů ze strany zaměstnavatele. 18. května * Odborový svaz projednal se zástupci ZZS hl. m. Prahy a pražských fakultních nemocnic možnosti, které poskytuje výzva magistrátu hl. m. Prahy na podávání návrhů projektů. Jde o snahu realizovat projekt prevence násilí na

3

stalo se pracovištích i u pražských zaměstnavatelů, kteří nemají možnost se podílet na projektech financovaných z ESF. Odborový svaz dal k dispozici veškeré podklady a výstupy z již probíhajícího projektu a nabídl spolupráci při přípravě návrhu projektu i jeho realizaci. * Předseda OS dr. Jiří Schlanger poskytl zástupcům zaměstnavatelů konzultaci k roli a možnostem vzniku organizace zastupující zájmy pojištěnců. 19. května * Předseda OS dr. Jiří Schlanger besedoval s představiteli hesenské organizace německého odborového svazu veřejných služeb ver.di, kteří byli na návštěvě Českomoravské konfederace odborových svazů. 19. a 20. května * V Pavlově se uskutečnilo jednání výkonné rady OS a společné jednání výkonné a dozorčí rady OS. 20. - 22. května * V Pavlově se konalo již tradiční setkání výkonné rady Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR a výkonného výboru Slovenského odborového svazu zdravotnictví a sociálních služeb. 21. – 23. května * Seminář zaměřený na osobnostní potenciál a jeho využití při řešení stresu na pracovišti a k projektu prevence Násilí na pracovištích se uskutečnil v Pavlově. 24. května * Sérii konferencí sekcí ukončila akce sekce nezdravotnických pracovníků s názvem Principy spolupráce zdravotnických a nezdravotnických pracovníků ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb. Konferenci moderovali Ing. Petr Popule a místopředsedkyně OS Dagmar Žitníková. 25. května * V Nemocnici v Teplicích jednala krajská rada Ústeckého kraje s radní zodpovědnou za sociální služby Bc. Janou Ryšánkovou. Krajská rada seznámila radní Ryšánkovou s problémy zaměstnanců v sociálních službách a požádala o možnost mít svého zástupce v sociální komisi. Jednání se jako hosté zúčastnili předseda regionální rady ČMKOS Jiří Cingr a místopředsedkyně OS Dagmar Žitníková. * Předseda OS dr. Jiří Schlanger

4

Konference sekce nezdravotnických pracovníků se věnovala bezpečné práci Konferenci pod názvem Principy spolupráce zdravotnických a nezdravotnických pracovníků ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb uspořádala v pondělí 24. května 2010 sekce nezdravotnických pracovníků. Konala se v Praze v Domě odborových svazů za účasti více než 20 zájemců, zdravotníků i nezdravotníků. Cílem konference bylo zvýšit právní vědomí pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách a na konkrétních příkladech z praxe ukázat, jak může být spolupráce mezi zdánlivě odlišnými profesemi užitečná všem zúčastněným. Program konference byl rozdělen do čtyř tématických okruhů: V první části vystoupil advokát JUDr. Dominik Brůha, PhD., s obsáhlou prezentací na téma: Práva a povinnosti zdravotnických a nezdravotnických pracovníků při provozování přístrojů a technických zařízení. V úvodu seznámil přítomné se

Dále JUDr. Brůha podrobně probral formy zavinění: Úmysl (přímý/nepřímý) a nedbalost (vědomou/nevědomou). Tato klasifikace je velmi důležitá pro posuzování každého případu a od ní se odvíjí případný postih. Stranou tématu nezůstal ani institut promlčení ve smyslu zákoníku práce a občanského zákoníku.

základy právní úpravy této oblasti a se zákony. Podrobně popsal také navazující legislativu, vyhlášky a nařízení vlády. Z nich vyplývá právní odpovědnost zaměstnanců, a to tzv. nemajetková odpovědnost za protiprávní jednání a majetková odpovědnost za způsobenou škodu. První je v oblasti pracovněprávní, především ve smyslu odpovědnosti za porušení pracovní kázně nebo odpovědnosti za přestupek, případně za trestný čin. Ta druhá, majetková odpovědnost za způsobenou škodu, postihuje pracovněprávní odpovědnost pracovníka ve smyslu hmotné odpovědnosti, speciálně ve zdravotnictví a sociální sféře také přímý vztah majetkové odpovědnosti za škodu mezi zaměstnancem a pacientem.

Podrobně byly probrány povinnosti vyplývající z pracovního poměru, základní zásady pracovněprávních vztahů a z nich vyplývající důsledky, například dohody o náhradě škody. Sem samozřejmě patří časté případy odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů a podmínky jejího uplatnění vůči zaměstnancům. Podstatným prvkem k předcházení negativních událostí je prevence před nimi a znalost právních předpisů. Vyplývá z toho tedy nutnost vzdělávat se v oblasti poznatků svého oboru, sledovat aktuální změny a novinky v legislativě, vést pečlivě a prokazatelně příslušnou dokumentaci a na vznikající problémy (písemně) upozorňovat vedoucí zaměstnance. A pokud už

k nějaké nepříjemné situaci dojde, je vhodné být na ni připraven a být také proti riziku dobře pojištěn. Na možnost takového pro naše členy výhodného pojištění byli účastníci konference upozorněni. V závěru svojí prezentace JUDr. Dominik Brůha seznámil přítomné s kazuistikou. Uvedl několik konkrétních zajímavých příkladů, které se vyskytly v praxi. Ve druhé části konference vystoupil svazový inspektor BOZP Zbyněk Moravec s přednáškou na téma bezpečnosti práce u zdravotnických přístrojů. Vyjmenoval právní předpisy, které se bezpečností a ochranou zdraví zabývají, a podrobně se věnoval roztřídění zdravotnických prostředků. Specifickými

zdravotnickými prostředky jsou zdravotnické elektrické přístroje a jejich bezpečné používání. Podrobně probral stěžejní zákon č. 123/2000 Sb., zejména s ohledem na podmínky bezpečného provozování zdravotnických prostředků, kvalifikaci a znalost obsluh a bezpečnost pacientů. Probral také důsledky nedodržování zásad a povinností. Zbyněk Moravec zdůraznil nutnost mít u každého zdravotnického prostředku, a u elektrického zvlášť, příslušnou technickou a provozní dokumentaci, především příslušné návody k obsluze, a to v českém jazyce. Nezbytná je také odborná instruktáž, prokazatelně zadokumentovaná pro případná šetření při mimořádných událostech nebo haváriích. Neméně důležitým

aspektem provozování zdravotnických prostředků je pravidelný servis a údržba v předepsaných intervalech. Za to nese plnou odpovědnost provozovatel zařízení. Třetí část konference se zabývala podmínkami pro provozování vyhrazených technických zařízení. To jsou ta technická zařízení, která mohou způsobit zvýšené riziko ohrožení života, zdraví a majetku. Jedná se o tlaková, zdvihací, plynová a elektrická zařízení. Tato zařízení se v hojné míře vyskytují i ve

ků, kterou je metrologie. Je to nauka o měření, měřicích jednotkách, cejchování měřicích přístrojů a ověřování jejich kvality. Problematiku odprezentoval Josef Karlík, metrolog Fakultní nemocnice v Plzni. Seznámil přítomné se zákonem o metrologii, ze kterého vyplývají podnikům, organizacím i jednotlivým fyzickým osobám poměrně tvrdé podmínky pro provozování měřidel, zejména těch, která se používají pro prodej, ale také pro měření důležitých veličin. A takových je ve

techniky musí mít zaveden tzv. Metrologický řád a dodržovat ho. Sankce za jeho porušování jsou značné a v konečném důsledku mohou dopadnout i na zaměstnance. Josef Karlík představil Metrologický řád FN Plzeň a na několika příkladech okomentoval důležitost metrologie ve zdravotnictví. Konference se setkala s příznivým ohlasem přítomných, o čemž svědčí zajímavé dotazy i diskuse k daným tématům. Obsah prezentace jednotlivých

zdravotnictví a sociálních službách. Tam navíc vstupuje kromě vlastního zařízení a obsluhy další prvek, a tím je pacient nebo klient. Nastávají vzájemné interakce a potenciální nebezpečí narůstá. Problematiku těchto vyhrazených technických zařízení (VTZ) podrobně probral Ing. Petr Popule, který se tím dlouhá léta profesně zabývá ve Fakultní nemocnici Plzeň. Probral postupně všechna VTZ a uvedl konkrétní příklady zařízení ve zdravotnictví a jejich specifické vlastnosti. Na příkladech uvedl potenciální hrozby při nesprávné manipulaci, neodborném zacházení nebo nesprávné údržbě. Uvedl podmínky provozování VTZ, a to jak technické, tak personální. Sem patří hlavně dodržování kvalifikačních předpokladů u obsluh a koordinace činností zdravotníků a nezdravotníků. Na grafickém znázornění vazeb ukázal, že při výpadku jednoho článku v systému není výsledek činnosti použitelný, není-li dokonce nebezpečný. Poslední část konference se zabývala specifickou oblastí použití zdravotnických prostřed-

zdravotnictví mnoho: Každý si umí představit důležitost měření krevního tlaku, vážení v laboratořích nebo měření důležitých fyziologických parametrů. Proto musí být tyto přístroje pravidelně ověřovány a cejchovány. Každá organizace zabývající se činností s využitím měřicí

bloků bude uvedena na webových stránkách OS (www.zdravotnickeodbory.cz) v rubrice O nás – Sekce – Sekce nezdravotnických pracovníků. Ing. Petr POPULE, garant sekce nezdravotnických pracovníků Foto autor

Mezioborová konference pro členy odborové organizace Psychiatrické léčebny Dobřany V pátek 14. května 2010 se uskutečnila v Psychiatrické léčebně Dobřany ve spolupráci s Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče ČR meziooborová konference Právní minimum pro výkon povolání nelékařského zdravotnického pracovníka. Obsahem této konference byly přednášky JUDr. Dominika Brůhy, Ph.D., Ing. Terezy Koňaříkové, JUDr. Zuzany Chudobové a Mgr. Evy Proškové. Vedení konference jsme velmi rádi přenechali místopředsedkyni odborového svazu Ing. Ivaně Břeňkové. Celkově byl o tuto konferenci z řad našich členů odborové organizace velký zájem, což potvrzuje i cca 90 zúčastněných. Přestože jako obvykle nebylo na místě vzneseno mnoho dotazů,

všechny informace jsou nadále středem zájmu nyní i všech zaměstnanců. Přestože máme mezi svými členkami vrchní, staniční sestry i hlavní sestru, bohužel se nikdo z těchto pracovníků nezúčastnil. Když říkám bohužel, tak vím, o čem mluvím. Po konferenci jsem se jim snažila podat co nejvíce informací, ale reakce na sdělené informace dosud nebyla žádná. Je samozřejmé, že to, co jsme na konferenci dozvěděli a v našem zařízení není v pořádku, se budeme snažit prosazovat. Ještě jednou bychom tímto chtěli poděkovat všem, kteří se na výše uvedené akci podíleli. Soňa VYTISKOVÁ, Odborová organizace Psychiatrické léčebny Dobřany

stalo se přijal pozvání na jednání kulatého stolu o elektronickém zdravotnictví. * Místopředsedkyně OS Ing. Ivana Břeňková se účastnila s předsedkyní odborové organizace Dětského domova Aš Ivanou Buškovou a regionálním pracovníkem Václavem Matouškem jednání na Krajském úřadě Karlovy Vary. Vybraní zaměstnanci, sestry, neměly podle odborového svazu přiznánu správnou platovou třídu. Poté co Ministerstvo práce a sociálních věcí i Ministerstvo zdravotnictví potvrdily stanovisko odborového svazu, rozhodl kraj o nápravě. Zástupci kraje sdělili, že s tímto krokem není spojena žádná negativní informace. Pozn.: V současné době ředitel navrhuje propustit několik zaměstnanců. 26. května * Předseda OS dr. Jiří Schlanger se zúčastnil jednání tripartitní pracovní skupiny pro sociální otázky. Na programu byla příprava informace o realizaci novely zákona o nemocenském pojištění pro plénum tripartity. Skupina pak projednala informaci o přípravě malé novely zákona o sociálních službách a o problémech při zaměstnávání zdravotně postižených občanů. Na závěr zástupci sociálních partnerů a náměstek ministra Marián Hošek podepsali dohodu o realizaci projektu analýzy sociálních služeb. Podpis za Asociaci krajů připojil její zástupce v pondělí 31. května. 27. května * Na pražském magistrátu jednali místopředsedkyně OS Dagmar Žitníková, regionální pracovnice Dagmar Nováková a vedoucího oddělení ekonomiky sociálních služeb a zdravotnictví JUDr. Leoš Kabát. Řešili problematiku sociálních služeb v zařízeních magistrátu. 27. a 28. května * Předseda OS dr. Jiří Schlanger se zúčastnil dvoudenního zasedání výkonného výboru Evropské federace odborových svazů veřejných služeb (EPSU). Nejvíce pozornosti bylo věnováno reakci odborů na dopady hospodářské krize a situaci veřejných rozpočtů v členských zemích EU. Výkonný výbor přijal dokument k daňové politice ve prospěch veřejných služeb. Výkonný výbor se rovněž zabýval nekorektně formulovanou iniciativou Evropské komise

5

stalo se k revizi Směrnice o některých aspektech pracovní doby a projednal aktivity ve všech odvětvích veřejných služeb a mandát orgánů k jednání se zaměstnavateli a Evropskou komisí v následujícím půl roce. 28. května * Výroční schůzi členů základní organizace OS Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje navštívili regionální pracovnice Dagmar Nováková, Miloslav Toušek z organizačního oddělení OS a místopředsedkyně OS Dagmar Žitníková. Jednání se konalo v netradičních prostorách penzionu Dřevěnka v Provodíně a odborářům se moc povedlo. Děkujeme za pozvání. 31. května * Místopředsedkyně OS Ing. Ivana Břeňková se účastnila dalšího kola vyjednávání o mzdách v Krajské zdravotní, a.s. 31. května – 2. června * V polské Jelení Hoře pokračoval přeshraniční projekt Dobrá práce. Početnou delegaci OS vedly místopředsedkyně Ing. Ivana Břeňková a Dagmar Žitníková. * Předseda OS dr. Jiří Schlanger zastupoval odborový svaz na regionální schůzce členských svazů Evropské federace odborových svazů veřejných služeb (EPSU) a odborové Internacionály veřejných služeb (PSI) ze Střední a Jihozápadní Evropy, která se uskutečnila v Bělehradě. Mimo jiné byl i koreferujícím k vystoupení zástupce generální tajemnice EPSU k aktivitám EPSU a práci stálého výboru EPSU pro zdravotnictví a sociální služby. Předseda Schlanger rovněž tlumočil nabídku českých členských svazů podílet se na přípravě a realizaci projektů ve prospěch odborů v zemích bývalé Jugoslávie. Součástí regionální schůzky byl i seminář k rozšíření Evropské unie o země Balkánu, kterého se zúčastnil velvyslanec EU v Srbsku. 3. června * Předseda OS dr. Jiří Schlanger se zúčastnil jednání výboru pro sociální dialog v nemocničním sektoru EU. Na pořadu bylo projednání společného dokumentu zaměstnavatelských svazů a evropských odborových odvětvových federací k prevenci násilí na pracovištích. Tento dokument má nižší sílu než případná dohoda sociálních partnerů, ale je význam-

6

Porada předsedů odborových organizací se zástupci OS - Brno 22. 3. 2010

Byly připomenuty i další akce, které se chystají, a to konference k sociálnímu dialogu sekce nemocnic - Bratislava, sekce sociální - Hustopeče, sekce ZZS - Praha. Sportovní akce - odbíjená Blansko, nohejbal České Budějovice. Předseda Schlanger upozornil

slední platná úhradová vyhláška. Na novelizacích obou zákonů (tzv. lékařského i nelékařského) se pracuje. Stabilizační platová opatření pro zdravotní sestry a porodní asistentky se specializací VZP ponechává i v roce 2010. Rozdělení těchto peněz v jedno-

ských zdrojů kraje a jednání sociální komise při Radě hospodářské a sociální dohody Jihomoravského kraje. Na jihomoravskou krajskou radu se opakovaně obrátil předseda ZO OSZSP z Nemocnice Kyjov s žádostí o pomoc při jednání s ředitelem nemocnice. Podle něj jednání jsou prakticky nemožná pro nespolupráci a jednoznačně odmítavý postoj ředitele při jednání s odboráři OSZSP ČR. Na únorovém jednání krajské rady byly opět podány informace z jednání tripartity, bylo uloženo, aby zástupci KR ve zdravotních komisích a sociální ko-

na práce spojené s novelizacemi zákonů č. 95 a 96/2004 Sb., jejichž dosavadní znění je špatné, některé paragrafy jsou nejen nevyhovující, ale i demotivační, způsobují odliv zdravotnického personálu, a to nejen lékařského, buď mimo zdravotnictví nebo odchod po ukončení studií mimo republiku. S tím je spojený někde už kritický nedostatek personálu ve zdravotnických zařízeních, který již nyní vede ke snížení nebo omezení zdravotní péče a její dostupnosti pro obyvatele, což nikdo nehodlá připustit. A k tomu všemu nadále trvá nedostatek financí určených pro zdravotnictví a snížení objemu prostředků pro smluvní zdravotnická zařízení ze strany zdravotních pojišťoven po přepočtu všech regulačních mechanismů, jak jim to umožňuje po-

tlivých zdravotnických zařízeních záleží na konkrétních kolektivních smlouvách. Zde je dána velká možnost odborářům při kolektivním vyjednávání. V plném proudu je i analýza sociálních služeb. Byla připomenuta Petice OS ke sjednocení odměňování pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách pod jednotný tarifní systém. Druhý blok jednání byl věnován práci krajské rady. Přehled její činnosti za rok 2010 nastínil místopředseda Pavel Sychra. Na prvním lednovém jednání krajská rada diskutovala o informacích z jednání tripartity. Závažný problém je růst počtu nezaměstnaných v důsledku uzavírání velkých podniků na území kraje. Součástí zprávy byly údaje z Rady pro rozvoj lid-

misi požádali o vysvětlení, proč v návrhu krátkodobých opatření východiska z krize na velké tripartitě zcela vypadla kapitola zdravotnictví. Je dobré, že v krátkodobých opatřeních na úrovni kraje už se v kapitole „D“ zdravotnictví objevilo. Krajská rada byla informována o koncepci a realizaci služeb LSPP na území kraje pro rok 2010. Od vedoucího odboru zdravotnictví Jihomoravského kraje dostala krajská rada dopis o vyvolání jednání mezi vedením Nemocnice Kyjov a ZO OSZSP ČR v Nemocnici Kyjov na Krajském úřadě. Toto jednání se konalo 16. 3. 2010. Dobrým výsledkem by mohlo být, že se odborům přece jen podařilo převést jednání z počáteční konfrontační roviny ze strany vedení nemocnice na

Po přivítání přítomných předsedů nebo jejich zástupců ze základních organizací OSZSP ČR místopředsedou KR OSZSP Jihomoravského kraje Pavlem Sychrou a uvítání zástupců vedení OS informoval o životě odborového svazu jeho předseda Jiří Schlanger. Připomněl blížící se sjezd, jemuž budou předcházet krajské konference, na nichž by měli být vybráni a voleni členové výkonné rady, dal ke zvážení návrh, aby na krajských konferencích byli voleni také kandidáti dozorčí rady, z nichž by potom na sjezdu bylo vybráno devět členů a pět náhradníků.

rovinu konstruktivní, zazněly i určité přísliby ředitele pro nadcházející jednání o kolektivní smlouvě. Radní pro zdravotnictví kraje přislíbil, že bude nadále situaci sledovat. Na hodnocení výsledku jednání je zatím brzo.

probíhá vyhodnocování a hledají se možnosti zlepšení sítě zdravotnické záchranné služby, několik zařízení bylo sloučeno pod nově vzniklé Jihomoravské dětské centrum specializované zdravotní péče, vedení Jihomo-

Plán rozvoje kraje, kde je jednou z jeho součástí i zdravotnictví a sociální péče v kraji. Obsahuje analýzu za roky 2006-2009, návrhovou část na roky 2010-2013 a implementaci na roky 20102013, včetně alokačních opatře-

Na jednání předsedů zazněly i další zprávy od členů krajské rady, kteří podali informace o situaci v sociálních službách na území kraje a informace z jednání zdravotní komise a z jednání sociální komise při RHSD Jihomoravského kraje a informace z jednání komise zdravot-

ravského kraje založilo organizaci, která vybírá, organizuje a provádí nákupy pro krajská zdravotnická zařízení, což by mělo přinést úspory proti dosavadní praxi, kde si každé zařízení zajišťovalo tuto činnost samo. Ve spojení s těmito akcemi nelze vyloučit možnost, že ně-

ní a mechanismů financování. S tímto dokumentem postupně seznamuje člen zdravotní komise krajskou radu. Určitě bude řada témat a situací, které budou mít vliv na život zdravotnických i nezdravotnických pracovníků, a to nejen odborářů, v zařízeních zdravotních a sociálních služeb

ní rady Jihomoravského kraje. Ve všech třech komisích působí členové z krajské rady. Ti potom také pracují na příslušném úseku a pomáhají při řešení problémů základních organizací. Ke každému informačnímu bloku byl dán účastníkům jednání čas k diskusi. Z informací o práci obou zdravotních komisí vyplývá, že závažné akce jsou zejména tyto: realizace rozsáhlé rekonstrukce a dostavby nemocnice Znojmo,

které z nich přinesou i možné problémy pro zaměstnance krajských zařízení, tím i potažmo pro členy odborů. Proto byli členové krajské rady, kteří se jednání komisí účastní, zavázáni k přenášením informací na schůze KR a naopak pověřeni krajskou radou, aby problémy odborářů zmínili i na jednáních krajských komisí. Na jednání komise zdravotní rady Jihomoravského kraje byl předložen delší dobu očekávaný

kraje. Takže lze předpokládat, že s nastalými problémy bude mít hodně práce i jihomoravská krajská rada. MUDr. Pavel SYCHRA, místopředseda KR OSZSP ČR Jihomoravského kraje [email protected] Foto Radka Sokolová Další fotografie najdete u tohoto článku na webu OS (www.zdravotnickeodbory.cz) v rubrice O nás – Krajské rady – KR Jihomoravského kraje

stalo se ným aktem vyjadřujícím shodu sociálních partnerů ve věci násilí a způsobu prevence. Předseda Schlanger podal návrh, aby sociální partneři ve zdravotnictví pokračovali ve specifikaci metod a procesů směřujících k prevenci násilí dále a do větších detailů, než se povedlo v meziodvětvových jednáních. Projednáván byl také návrh dokumentu k politice udržení a získávání zdravotnických profesionálů a návrh plánu aktivit na léta 2010 až 2012. Výbor si minutou ticha připomněl zmařený život 36leté Tamary Gossens, která se po čtyři roky účastnila práce výboru v roli tajemnice odborové části výboru. Tamara podlehla 30. května zákeřné nemoci. * Výbor Českomoravské konfederace odborových svazů pro rovné příležitosti projednával zásadní otázky svého dalšího angažmá v době po sjezdu ČMKOS a po volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Jednání se účastnila místopředsedkyně OS Ing. Ivana Břeňková, členka tohoto výboru, a také Ing. Terezie Kalfusová s francouzskou stážistkou Elodií Heckmann. Výbor mladé kolegyně přijal s nadšením. 4. června * Předseda OS dr. Jiří Schlanger jednal s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslavem Zavadilem o situaci po volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a povolebních jednáních mezi odbory a stranami vyjednávajícími vládní koalici. 4. – 6. června * V Českých Budějovicích se konal nohejbalový turnaj, který je již po léta nedílnou součástí svazových sportovních her. 7. - 11. června * Předseda OS dr. Jiří Schlanger se zúčastnil sjezdu švédského odborového svazu zaměstnanců veřejné správy a služeb Kommunal na pozvání jeho předsedkyně Ilvy Thörn, která je současně předsedkyní celosvětové odborové Internacionály veřejných služeb (PSI). 8. června * V Plzni se konalo jednání výběrové komise, která zahájila výběrové řízení na ředitele Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje. Odbory na jednání zastoupila místopředsedkyně OS Dagmar Žitníková.

7

Důvody a důsledky pracovního násilí

V minulých článcích této rubriky jsme se zabývali tím, co je pracovní násilí. Jak lze rozpoznat jeho formy a jaké máme možnosti řešení této situace. Tentokrát se zaměříme na příčiny a důsledky vzniku pracovního násilí. Co motivovalo Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR, aby se začal zabývat problematikou pracovního násilí? A proč právě v této oblasti nacházíme společné téma se zaměstnavateli? Co znamená pracovní násilí pro oběť a co pro organizaci, kde se vyskytuje? Ke vzniku násilí v pracovním prostředí přispívá mnoho faktorů. Mezi nimi například nízká úroveň etiky, která pramení především v lidských povahách a ve vzájemných konkurenčních vztazích na pracovišti. Velmi častý je stres z přepracovanosti, kdy jsou zaměstnanci přetěžováni, dostávají nesrozumitelná těžko splnitelná zadání a jsou přehnaně kontrolováni. Setkat se ale můžeme i s opačným případem, kdy si zaměstnanec zajišťuje vlastní potřebnost tím, že kolegy neinformuje o dění v organizaci, nedeleguje úkoly, nepředává vzkazy, nespolupracuje s ostatními, zkresluje informace atd. Ostatní kolegové, kterým tyto informace scházejí, pak častěji chybují, mohou si připadat podceňovaní a nevytížení. Dlouho trvající stereotyp a jednotvárnost je může natolik demotivovat, že začnou podceňovat sami sebe, bát se okolí a stranit se kolektivu. V obou případech se jedná o špatnou organizaci práce ze strany nadřízených, vedoucí k neschopnosti vzájemně spolupracovat. Stres na pracovišti vzniká i v důsledku špatného pracovního prostředí. Jedná se především o nevyhovující vybavení pracovišť nebo práci s nedostatečnými zdroji (ať už materiálními, finančními, personálními nebo klientskými). Každý zaměstnavatel by měl svým zaměstnancům zajistit dostatek pracovního prostoru, dostatečné vybavení pracovními pomůckami, informovanost, přístup ke zdrojům a zpětnou vazbu. Zapomenout bychom neměli ani na vhodnou teplotu a větratelnost pracovního prostředí, zajištění základních hygienických potřeb a možnost občerstvit se. Jedním z faktorů vzniku konfliktů na pracovišti je i rozdílnost

8

v názorech a způsobu práce. Proto by vedení společnosti mělo vždy dobře zvážit, koho pověří vedením jednotlivých týmů. Mělo by vybrat takové osoby, které budou odborníky v daném oboru a zároveň schopni zajistit klidné a bezpečné pracoviště pro své podřízené. Právě to je cílem našeho projektu. Společně se zástupci zaměstnavatelů chceme poskytnout zdravotnickým zařízením i zařízením sociální péče možnost proškolení zaměstnanců v problematice pracovního násilí a pomoci omezit vznik násilí na jejich pracovištích. Rizikových faktorů pracovního prostředí můžeme najít mnoho. V závislosti na společenském vývoji bohužel neustále přibývají. Řadíme sem i šíření strachu ze ztráty zaměstnání potažmo dlouhodobé nezaměstnanosti, snižování sociálních jistot, zvyšující se tlak na konkurenceschopnost, efektiv-

nost, výkonnost a prosperitu a bohužel i rozpad tradičních hodnot. Pracovní násilí nikdy není vyvoláno pouze jedním faktorem, vždy jde o souběh několika z nich. Jsme si vědomi, že dlouhodobé působení pracovního násilí přináší mnoho negativních dopadů jak oběti, tak jejímu zaměstnavateli. Oběť pracovního násilí se stává uzavřenou, zhoršují se její pracovní výsledky, často má poškozené nebo znečištěné věci, stále nějaké věci postrádá, mění své pracovní návyky, vyhledává důvody absence, mívá odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které omlouvá nedůvěryhodnými historkami. Často mívá poruchy spánku, proto bývá často unavená. Objevují se deprese, poruchy koncentrace, sklon k závislostem, poruchy sebehodnocení, sebereflexe, sebedestrukce až myšlenky na sebevraždu. Mnoho obětí nejen pracovního násilí má i posttraumatické stresové poruchy, fobie, zažívací a psychosomatické potíže. Postupně se dostavuje i sociální izolace, rodinné, finanční a jiné problémy. Důsledky pracovního násilí může oběť pociťovat i roky po incidentu. Proto je velmi důležité, aby včas vyhledala odbornou pomoc a situaci řešila. Dopady pracovního násilí jsou nemalé také pro zaměstnavatele.

Mezi nejčastější řadíme klesající motivaci a vyšší fluktuaci zaměstnanců, potíže udržet si stávající odborníky a potíže spojené s náborem nových zaměstnanců. Dále sem patří nárůst nemocnosti zaměstnanců i nespokojenost a úbytek klientů. Zaměstnavatel je nucen zaškolovat nové zaměstnance, řešit zástup zaměstnanců, kteří jsou v pracovní neschopnosti, dle znění zákoníku práce zajistit úhradu odškodného poškozeným zaměstnancům a řešit mnoho dalších problémů spojených s výskytem násilí na pracovišti. To vše pro zaměstnavatele znamená celkový nárůst nákladů, snižovaní produktivity práce a celkový ekonomický propad organizace. Jak je vidět, bezpečné a přátelské pracovní prostředí je stejně důležité pro zaměstnance i jejich zaměstnavatele. Buďme tedy k sobě i okolí tolerantní a vytvořme si takové pracovní prostředí, ve kterém se budeme cítit co nejlépe. Nadchází období dovolených a odpočinku. Proto všem přeji, aby si svou jistě zaslouženou dovolenou krásně užili a odpočatí se vraceli mezi kolegy, na které se budou moci těšit. A pokud vám zbude chvilička, rádi vás přivítáme na našich školeních Prevence pracovního násilí. Termíny školení brzy naleznete na svazové internetové adrese (www.zdravotnickeodbory.cz) v rubrice Vzdělávání – projekt Prevence pracovního násilí. Mgr. Kateřina HOFMANNOVÁ, [email protected]

e-mailové úsměvy

☺ ☺ ☺ ☺ ☺ ☺ ☺ ☺ ☺ ☺ ☺ ☺ Když muž griluje a žena odpočívá Po dlouhých studených měsících konečně přichází léto a s ním sezóna grilování. Je proto nesmírně důležité si zopakovat pár pravidel etikety této specifické outdoorové aktivity, protože je to jediný druh vaření, kterého se skutečný muž chopí, pravděpodobně proto, že v sobě obsahuje prvek nebezpečí. Pokud se muž rozhodne grilovat, uvede do pohybu následující sled události: Běžný postup: (1) Žena nakoupí všechny potraviny. (2) Žena připraví salát, očistí zeleninu a připraví dezert. (3) Zena připraví maso na grilování a uloží ho na podnos se všemi nástroji a omáčkami a přinese to muži, který pohodlně sedí u grilu s pivem v ruce. Teď přichází to podstatné: (4) MUŽ DÁ MASO NA GRIL. Další běžný postup:

(5) Žena jde dovnitř pro talíře a příbory. (6) Žena vyjde ven, aby muži oznámila, že maso se pálí. On jí poděkuje a hned ji požádá, aby mu přinesla další pivo, než on vyřeší situaci! Opět to důležité: (7) MUŽ VYTÁHNE MASO Z GRILU A ODEVZDÁ HO ŽENĚ. Další běžný postup: (8) Žena připraví talíře, salát, chleba, nádobí, ubrousky a omáčky a přinese je na stůl. (9) Po jídle žena uklidí ze stolu a umyje nádobí. A nejdůležitější ze všeho: (10) Každý POCHVÁLÍ MUŽE a poděkuje mu za jeho KUCHAŘSKÉ UMĚNÍ. (11) Muž se zeptá ženy, jak si užila svůj volný večer bez vaření. A po její nevrlé reakci si udělá závěr, že některým ženám prostě nikdy nevyhovíš...

Ústecká krajská rada jednala s radní Ryšánkovou o sociálních službách Sociální služby jsou v popředí trvalého zájmu Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. O sociálních službách svaz jedná na všech úrovních a jednají o nich všechny orgány odborového svazu. Dne 25. května se konala schůzka krajské rady Ústeckého kraje s radní pro oblast sociálních věcí Bc. Janou Ryšánkovou. Odboráři byli na jednání připraveni. Členka krajské rady Dana Slavíková zmapovala konkrétní problémy v zařízeních sociálních služeb a přednesla je paní radní. Největší problém, na který upozornila, spočívá v nesprávném zařazení jak pracovníků sociálních služeb, tak v zařazení všeobecných sester. Stále pokračuje trend snižování počtu všeobecných sester v zařízení sociální péče. Dále existují problémy s nedodržování rozpisu směn, s neproplácením přesčasové práce a v několika případech ve špatné komunikaci vedení některých zařízení a jejich přístupu k odborům. Radní Bc. Ryšánková byla velmi dobře zpracovanou zprávou

překvapená. Vzhledem k rozsáhlosti problémů se s odbory dohodla, že se ke konkrétním záležitostem sejdou na krajském úřadu za účasti vedoucího odboru sociálních věcí a přislíbila jednotlivé problémy postupně řešit. Informace Dany Slavíkové doplnili člen krajské rady MUDr. Tomáš Zelenka a regionální pracovnice Dagmar Nováková. Konkrétní příklad ze své praxe uvedl jako o vrchol ledovce v souvislosti s nedostatkem sester v zařízeních MUDr. Zelenka. Informoval o případu zanedbání povinné péče ze strany jednoho zařízení sociálních služeb, které zřejmě skončilo úmrtím pacien-

Druhé kolo jednání o sociálních službách v Ústeckém kraji Jednání o situaci v sociálních zařízeních Ústeckého kraje se konalo ve čtvrtek 3. června 2010 na Krajském úřadu v Ústí nad Labem. Zúčastnili se radní pro oblast sociálních věcí Ústeckého kraje Bc. Jana Ryšánková, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Krajského úřadu Ing. Petr Severa, vedoucí oddělení sociálně zdravotní péče odboru sociálních věcí a zdravotnictví Krajského úřadu Ústeckého kraje Ing. Jitka Pémová a členka Krajské rady OSZSP ČR Ústeckého kraje Dana Slavíková. Jednání bylo pokračováním sociálního dialogu ze dne 25. dubna 2010 v teplické nemocnici, kterého se zúčastnila místopředsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková, regionální pracovnice Dagmar Nováková a všichni členové krajské rady Ústeckého kraje. Účelem jednání bylo pomoci vyřešit problémy v sociálních zařízeních, týkající se platového zařazení SZP do 10. platové třídy a pracovníků PSS přímé péče do 5. platové třídy. Výhledově bylo dojednáno, že do konce roku 2010 odborový svaz předá Ing. Pémové podklady od zaměstnanců zařízení, na základě kterých by krajský úřad přehodnotil pracovní náplně a skutečně vykonávanou práci zaměstnanců. V tomto sociálním dialogu odboráři s radní Ryšánkovou vážně probrali případy, kdy je v sociálních zařízeních podceňována zdravotní péče a dochází k tomu, že zdravotní sestry nejsou obsazovány na noční směnu a slouží pouze pracovník PSS

přímá péče. Členka krajské rady Dana Slavíková poukázala rovněž na připravované transformace sociálních zařízení a na informovanost zaměstnanců ze strany krajského úřadu o změnách vyplývajících z této transformace a o jejich dopadech na zaměstnance zařízení sociální péče. Dana Slavíková předala radním zprávu o kontrolní činnosti odborového svazu v zařízeních Ústeckého kraje za 1. čtvrtletí 2010. Tato zpráva obsahovala kontrolní zjištění ze sedmi sociálních zařízení v okrese Děčín. Jednání bylo konstruktivní a sociální dialog byl známkou zájmu krajského úřadu o spolupráci s odborovým svazem a KR OSZSP Ústeckého kraje. Další jednání je plánováno na podzim 2010 po schválení nového katalogu prací. Dana SLAVÍKOVÁ, členka KR OSZSP ČR Ústeckého kraje, předsedkyně MO OSZSP ČR sociální péče Děčín

ta. Na zařízení je podáno trestní oznámení. Na jednání se také diskutovalo o koncepci kraje věnující se poskytování sociálních služeb a o procesu transformace. Místopředsedkyně Žitníková upozornila na nedostatečné zpracování projektů transformace a na nedořešené financování sociálních služeb. Další účastník schůzky před-

seda regionální rady Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Cingr informoval o možnosti řešení problémů přes krajskou tripartitu. Jednání trvalo skoro dvě hodiny a bylo velmi přínosné. V závěru se odboráři s radní Bc. Ryšánkovou dohodli na další výměně informací a paní radní zajistí možnost účasti zástupců zaměstnanců v sociální komisi. Dagmar ŽITNÍKOVÁ, [email protected]

Povodňové drama Milé kolegyně a kolegové, u nás v Přerově teď vyhlásili 2. stupeň, řeka Bečva stoupá a všichni s hrůzou vzpomínáme 7. 7. 1997. Zahrádky v okolí nemocnice Přerov jsou již jedno jezero, v noci jsme poslouchali zpravodajství z Beskyd a Valašského Meziříčí, dva lidé z Ostravska přišli o život. Dejme si navzájem informace, co se děje zrovna u Vás, a podpořme se. Nemocnice Přerov – Zdeněk Sovík Tento e-mail jsem psal svým odborářským kolegům v pondělí 17. května tohoto roku na Sdružení odborových organizací skupiny AGEL a na výkonnou radu OSZSP ČR. Bylo zamračené pondělní dopoledne a z městského požárního hlásiče každou hodinu hlásili stav a průtok Bečvy. Zprávy šly nejprve od varování 1. stupně, potom druhého a odpoledne již 3. povodňového stupně. I když byl magistrát města Přerova v pozoru, přesto nastal v Přerově chaos. Ředitelé základích škol posílali děti domů, lidé začali obléhat supermarkety a vykupovali pitnou balenou vodu, pečivo a uzeniny. Odpoledne za stálého deště začali řidiči stahovat svá auta na vyšší místa a daleko od řeky. Magistrát otevřel volná vojenská kasárna, které se během dvou hodin staly velkoparkovištěm těchto aut. Večer, když byl vyhlášen 3. stupeň, všichni spěchali domů a očekávali věci příští. Bečva se vylila večer a v noci zaplavila již jednou zkoušenou obec Troubky. V úterý ráno byla obec evakuo-

vaná a zaplavená. Lidé byli převezeni do haly do Tovačova a prázdné domy hlídala Městská policie a hasiči. Hlavní povodňová vlna přišla kolem třetí hodiny ranní a voda vystoupila místy až k 1,7 m. Byly zaplaveny sklepy garáže a také obytné části domů. Většina domů je po zátopě z roku 1997 postavena na vyšších základech. Přesto měli někde 15 cm, někde 50 cm vody, což poničilo nábytek, koberce a příslušenství. Ve středu 19. května výkonná rada odborového svazu vyhlásila sbírkovou pomoc postiženým povodněmi na Moravě a Středomoravská nemocniční a.s., která spravuje také nemocnici Přerov, přijímá požadavky našich zaměstnanců na finanční pomoc, kterou by realizovala z podpůrného fondu AGELu. Pomoc Troubkám přispěchala nejen od hasičů, záchranářů, ale i psychologů, Českého červeného kříže a dalších neziskových organizací. Pomoc přišla také od cizích lidí v podobě mycích a desinfekčích prostředků, oblečení a balených potravin. Lidem pomáhá rovněž obec a magistrát, který zapůjčuje vysoušeče, lidé na sociálních dávkách pomáhájí s odklízením bahna a vyvážením zničených textilií a nábytku. Opět se ukázala solidarita a pomoc druhým, takže i volby 28. a 29. 5. se mohly v Troubkách konat. Troubečáci spolu se svým starostou Mgr. Brázdou budou určitě iniciovat přes nově zvolené poslance Olomouckého kraje Povodí Moravy k vybudování ochrany, aby potřetí voda obec nepřekvapila. Zdeněk SOVÍK, Nemocnice Přerov [email protected]

9

Konference Právní minimum pro výkon povolání nelékařského zdravotnického pracovníka Více než stovka účastníků konference Právní minimum pro výkon povolání nelékařského zdravotnického pracovníka zaplnila ve středu 12. května sál Přítomnost Domu odborových svazů. Nelékaři všech profesí a z celé republiky se sjeli na přednášky, které se dotýkaly jejich práce. JUDr. Zuzana Chudobová informovala přítomné o problémech v oblasti pracovní doby a náhrad mzdy a platu v době nemoci. Mgr. Kateřina Hofmannová hovořila o projektu, který odborový svaz spolu se sociálními partnery připravuje ke snížení násilí na pracovištích. Mgr. Eva Prošková „proběhla“ připravované změny do vyhlášky č. 424/2004 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků. Ing. Tereza Koňaříková seznámila přítomné s aktuálním návrhem katalogu prací, který stále ještě není schválen vládou. JUDr. Dominik Brůha, Ph.D.,

10

se zaměřil na praktické problémy v oblasti pracovněprávních vztahů v letošním roce. Konferencí přítomné provázela místopředsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková. Všechny přednášky sklidily u účastníků velký ohlas. Sezná-

mit se s nimi lze na webových stránkách odborového svazu (www.zdravotnickeodbory.cz) v rubrice O nás – Sekce – Sekce nelékařských zdravotnických pracovníků. Dagmar ŽITNÍKOVÁ, [email protected]

Foto Kateřina Hofmannová Další fotografie najdete u tohoto článku na webu OS (www.zdravotnickeodbory.cz) v rubrice O nás – Sekce – Sekce nelékařských zdravotnických pracovníků

Pojistit lze dnes asi cokoli aneb Nahradí pojišťovna odbory? Pojistit lze dnes asi cokoli. V zásadě u pojištění musí fungovat i určitý systém solidarity mezi pojištěnými, tedy těmi z nich, kterým se nic nestane, a těmi pojištěnými, kterým se něco přihodí a mají to samozřejmě kryto smluvně sjednanými pojistnými podmínkami, pokud jde o charakter škody a zejména její příčiny. Také v principu platí, čím je to, co pojišťujete, dražší a hodnotnější, a k tomu navíc větší riziko vzniku pojistné události vyšší, tím je i pojistné, které se pravidelně hradí, adekvátně vyšší. kolika míst. Dokonce nám byla Nyní lze pojistit nově i řadu zaslána z Českomoravské konfeprávních rizik, která vyplývají ze derace odborových svazů, mimo života samého. Zdá se, že za jedto ji ústředí odborového svazu ponotnou cenu. Jde o asistenční postoupil jeden člen dozorčí rady jištění právní asistence, které je odborového svazu, obrátil se na zaměřeno na konkrétní oblasti, mne i předseda velké ZO OS. včetně té pracovněprávní. Co je Z uvedených důvodů jsem se inpředmětem a účelem pojištění? formoval přímo u příslušného Jak pojištění v této oblasti fungusubjektu, jehož název z důvodu je? Z prvého pohledu je to velmi korektnosti neuvádím. jednoduché. Z druhého pohledu, Abych se nedopustil nějakých po zamyšlení, každého napadne, zásadních nepřesností, podíval zda nakonec není lepší se pojistit jsem se na asistenční služby, které na životní nebo majetkové či jiné souvisejí s uzavřenými různými riziko. Pokud jde o pracovněprávpojistkami. Jde vždy o vymezený ní rizika, je jednoznačně nejlepší soubor plnění, která pojišťovna vstoupit do odborů. Zamyšlení poskytuje s nějakou skutečností. o pojištění právní asistence je Například když dojde benzín potřebné nejen z hlediska vlastní v autě, tak vám ho dovezou nebo kapsy, ale i zejména z hlediska jivás odvezou k pumpě, kde si jej stoty požadovaného a očekávanékoupíte apod. ho výsledku. O co jde? Právní asistence v nabízeném Po odborových organizacích a pojetí je něčím jiným, navíc tím, patrně nejen našich začíná „běhat“ co nesouvisí s hlavním charaktenabídka asistenčního pojištění tzv. rem například majetkového pojišprávní asistence, která má krýt a těním. Je to služba, která vlastní zejména hradit náklady na právní pojištění může podporovat, ale je pomoc v různých sporech a řešeto služba, která s pojištěním neních, které život může přinést, musí mít nic společného. Může které mohou vzniknout zejména vám pomoci prodat dům, uplatnit tím, když někdo něco opomene a záruku, řešit sousedský spor nebo vznikne škoda nebo se objeví jen pomoci v jednání s pronajímateurčitý právní problém. Zdůrazlem bytu. ňuji, že se v tomto případě nejedProtože se jedná o pojištění vyná o pojištění majetku nebo odmezených případů, kde se právní povědnosti z nějaké činnosti, ale asistence uplatní, je i v tomto jde o pojištění, které ve vymezepřípadě, jako u každého pojištění, ných případech kryje náklady na třeba se seznámit s výlukami poprávní pomoc poradenstvím pojištění. Výluky v pojištění definumocí poskytnutých informací, adjí vše, co není pojištěním kryto. Je ministrativních podkladů, přítřeba otevřeně říci, že pro členy padně na právní pomoc prostředOS pojištění v oblasti pracovněnictvím advokáta, pokud se věc právní tato právní asistence asi ne„dostane“ před soud nebo se alesmá ten pravý důraz. V tomto ohlepoň tato hrozba začíná rýsovat. du se bude hledat řešení, jak poPojištění takové asistence není jisílit jiné oblasti a současně jak postě drahé, na druhé straně je jištění právní asistence i finančně zřejmé, že právní asistence mne zvýhodnit tak, aby bylo pro naše neuchrání od náhrady škody, počleny pro aplikaci v jiných právkud jsem ji zjevně způsobil. Tam ních odvětvích atraktivní. mi asi nepomůže ani svěcená voda Možná, že pro odborové svazy, kropící tvář, která se může podokteré si o servisu ústředí našeho bat tváři nevinného dítěte. OS pro své členy mohou nechat Nabídka právní asistence šla z ně-

jenom zdát, to je k úvaze, ale i tak velmi pečlivé. Na druhou stranu každá služba ve skutečnosti samozřejmě něco stojí. Aniž si to určitě pojišťovna uvědomuje, je to nechtěný útok na servis odborů, protože v baličku je ona pracovněprávní asistence klíčová a v tomto ohledu z prvého pohledu bychom svou právní pomoc mohli zrušit. To se samozřejmě nestane. Navíc je třeba jednat i o ceně pojištění, která by mohla být mnohem nižší. Vždyť každý člen, který je zaměstnán, přispěje na činnost ústředí odborového svazu formou odvodů ročně (určitě jen) 600 Kč. Z této částky se však hradí příspěvek ČMKOS, platy zaměstnanců, odměny za provedenou práci desítkám funkcionářů odborového svazu a řada dalších věcí, kterých je plný roční rozpočet. Činnost odborového svazu je velmi bohatá, rozmanitá a věřím, že pro každého ze specificky subjektivního hlediska užitečná. Z hlediska financí je činnost odborového svazu efektivní a troufám si říci i v tomto kontextu také velmi hospodárná. Navíc, jak už jsem se výše zmínil, u právní asistence, která je nabízena, jistě nezůstane, protože pojišťovna musí logicky reflektovat potřeby klienta, kterým by mohli být naši členové a jejich rodiny. Zda to tak bude, uvidíme. Při komunikaci se zástupci pojišťovny jsme se dohodli, že se pokusíme najít průsečík možností a potřeb a

vytvořit vedle toho pro naše členy i velmi přijatelnou cenu. Nic není zcela dokonalé, jako také není nic zadarmo. Kdo má problémy nebo očekává problémy v oblastech mimo pracovní právo, respektive v oblastech krytých pojištěním právní asistence, tomu se pojištění určitě vyplatí. Komu jde například o to mít jistotu v konkrétní oblasti, například pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli, tam již působí související asistence pojišťovny, která je přirozená, protože pojišťovna bezhlavě nic nebude platit, ale bude usilovat, aby nezaplatila ani korunu. A tak je tomu u každého možného dalšího klasického pojištění, zvláště je-li za přijatelnou cenu. Společně s pojišťovnou, která pojištění právní asistence nabízí, budeme zkoumat, zda a jak tento produkt uplatnit tak, aby přinesl našim členům a jejich rodinným příslušníkům co největší užitek. Pojištění právní asistence za vás sice neuhradí žádnou vámi způsobenou škodu, ale zajistí, abyste ji nehradili neoprávněně. Je třeba především přesně ujasnit, o co jde konkrétně a jak to pro nás bude užitečné a kolik to bude stát. Budeme vás o vývoji, jednání a možných řešeních informovat. JUDr. Zdenko LITAVSKÝ, vedoucí hospodářského oddělení ústředí OSZSP ČR [email protected]

e-mailové úsměvy

☺ ☺ ☺ ☺ ☺ ☺ ☺

11

Setkání orgánů odborových svazů zdravotnictví a sociální péče v ČR a SR

práce s posledním nájemcem končí u soudu. Slovenská Rada hospodářské a sociální dohody (RHSD, tripartita), jejímž členem je i předseda Szalay, schválila zavedení

účastníci ale jen obtížně hledají společnou řeč. Příkladem může být ujednání o zdravotních pojišťovnách z roku 2006, které měly být vráceny do veřejnoprávního systému. Podle ministerstva zdravotnictví k tomu došlo, podle odborů ne: nejsou zastoupeny v žádných orgánech všeobecné a státní pojišťovny, která je největší veřejnoprávní pojišťovnou na Slovensku (3,2 milionu pojištěnců). Stát by měl pojišťovnám přispívat za své pojištěnce 5 % ze základu, ale tuto povinnost

Dalším velkým tématem je odměňování zaměstnanců zdravotnictví a sociální péče. Koeficienty se odvíjejí od minimální mzdy, takže základy jsou velmi nízké. Opticky se sice celkový průměrný plat zvýšil, ale jen díky tomu, že existují velké individuální rozdíly v platech: zatímco několik málo lékařů má velmi vysoké příjmy, velká většina ostatních zaměstnanců nedosahuje ani na průměr. Systémů odměňování je mnoho a rozdíly stále rostou. SOZZASS chce podepsat komuniké

elektronického zdravotnictví. Zatím je ale značný problém s finančním krytím. Existují rozpory mezi ministerstvem zdravotnictví, které systém prosazuje, a ministerstvem financí, které je proti. Konfederace odborových svazů (KOZ) doporučila hledat zdroje financí především v účelnějším využívání zdrojů. Vláda projekt elektronického zdravotnictví schválila, bude tedy muset hledat cesty k jeho realizaci. Zřizovatelé a provozovatelé nemocnic se obávají zvýšených nákladů spojených se zaváděním nového systému elektronického zdravotnictví, vláda je přesvědčena, že by o velký nárůst jít nemělo. Jednání tripartity pokračují,

plnil jen půl roku. V současné době platí jen 4,7 % a u státních pojištěnců náklady pojišťoven na léčbu převyšují příspěvky od státu. K deficitnímu financování přispívají také fakultní nemocnice, které neodvádějí pojištění za své zaměstnance. Vláda slíbila, že daňovými úlevami a odloženým splácením dluhu podpoří zařízení, která předloží vhodné projekty. Podpořeno bylo takto 25 nemocnic. Podle SOZZASS však nejde o řešení podstaty problému, ale jen o odsunutí dlužných splátek do budoucna. Nesplněné zůstaly i sliby o podpoře záchranných služeb. Počet stanovišť byl sice zvýšen z 264 na 272, ale platby z roku 2006 se nezvýšily.

s ministerstvem zdravotnictví, ve kterém chce požadovat odměňování vztažené k průměrné mzdě ve státě. Plat lékaře by tak v průměru měl být trojnásobkem, plat sestry 1,5násobkem průměrné mzdy. Pozitivem v posledním vývoji byla úprava cen léků. V úvahu je bráno 6 nejnižších cen léku v EU a cena na Slovensku nesmí překročit průměr z těchto 6 cen. Na Slovensku existují personální normativy, ale nejsou příliš striktně dodržovány. Průměrný věk zaměstnanců ve zdravotnictví je 47 let. Věk pro odchod do důchodu je v současné době 62 let pro ženy i muže, ale má být zvýšen na 65 let. Sestry se domáhají nižšího věku pro odchod

Letošní pravidelné každoroční setkání členů výkonné a dozorčí rady Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR a výkonného výboru Slovenského odborového svazu zdravotnictví a sociálních služeb (SOZZASS) se konalo na Moravě, v malebné vinařské vesnici Pavlov. Součástí programu setkání byla tedy samozřejmě i ochutnávka výborných vín místní provenience. Především ale šlo, jako vždy, o výměnu zkušeností funkcionářů z obou zemí s vývojem situace v našich resortech a o případných koordinovaných reakcích na něj. Na začátku položil předseda Schlanger slovenskému předsedovi Antonu Szalayovi otázky týkající se společných československých seminářů a konferencí, změn v odborové práci na Slovensku a zavádění elektronického zdravotnictví. Konference v Hustopečích (Sociální služby jako výzva 21. století) a v Bratislavě (Sociální dialog v nemocničním sektoru – právo a skutečnost), jichž se zúčastnili odboráři z obou zemí, hodnotil předseda Szalay velmi vysoce. Navrhl, aby se podobné akce opakovaly pravidelně i v budoucnu, příště třeba na Slovensku. Skupina AGEL, která působí na Moravě, se rozšiřuje i na Slovensko, takže se nabízejí i další společné okruhy problematiky. SOZZASS připravuje svůj 6. sjezd na květen 2011. Zúčastnit by se mělo na 130 delegátů z osmi slovenských krajů. Měli by zvolit nové vedení OS, ve kterém by měl být předseda, místopředseda, osm členů výkonného výboru zvolených podle krajů a jeden zástupce zařízení sociální péče. Dále sjezd zvolí dva revizory účtů. SOZZASS nemá dozorčí radu podobnou české, provádí jen kontrolu financí. Podobně jako OSZSP ČR potýká se i slovenský partnerský svaz s úbytkem členů a nedostatkem financí na služby poskytované členům svazu. Rozdělení financí je zatím takové, že 80 % zůstává v ZO a 20 % je odváděno do ústředí svazu v Bratislavě. Projednává se rozdělení v poměru 75 % a 25 %, zatím ale nebylo obecně schváleno. Svaz tak pracuje v rámci rozpočtu se zvyšujícím se deficitem. K němu přispívají také náklady na rekreační a školicí zařízení OS v Dubovici, které se nedaří výhodně pronajmout tak, aby neprodukovalo ztráty. Spolu-

12

do důchodu, protože mají oprávněné obavy, že v novém předdůchodovém věku nebudou schopny řádně plnit své povinnosti v péči o pacienty. Důchodový systém má být podepřen třemi pilíři, na soukromé a podnikové spoření ale není dostatek financí. Důchody tak zůstávají velmi nízké a naděje na zlepšení zůstává v nedohlednu. Vedení českého odborového svazu pak seznámilo slovenské kolegy se situací v ČR. Budoucnost systému IZIP je nejistá – systém si už vyžádal (a dále vyžaduje) značné náklady,

ale praktické využití stále chybí. Projevují se problémy s odchodem lékařů do zahraničí. Úhradová vyhláška zůstává beze změny, cena práce zůstává velmi nízká. Ve snaze o její zvýšení hrozí lékaři hromadnými výpověďmi. Stanovisko OSZSP ČR je takové, že je třeba změnit úhradovou vyhlášku a cenu práce zvýšit. Cena práce by pak měla být stejná ve všech typech zařízení. Zatím jsou uplatňovány tři různé platové tabulky – pro THP, úředníky a zdravotníky. OSZSP ČR prosazuje jednu společnou tarifní tabulku pro všechny zaměstnance veřejných služeb, a to bez ohledu na to, zda pracují například ve státním zařízení nebo v akciové společnosti. Předseda Jiří Schlanger upo-

zornil na hrozící novelizaci směrnice o pracovní době, kdy by mohlo dojít k další liberalizaci, a tím navyšování počtu odpracovaných hodin s neadekvátní dobou odpočinku. Ani na Slovensku se nesleduje celková odpracovaná doba. Podle zákoníku práce je maximum 56 hodin týdně, ale není sledováno, v kolika pracovních poměrech je člověk takto zaměstnáván. Problémem jsou i sami zaměstnanci, kteří ve snaze dosáhnout vyššího příjmu dobrovolně překračují zdravotně přijatelné maximum práce. Z části pracovního poměru lékařů se dokonce neodvádí důchodové pojištění, protože by příliš brzy splnili povinné penzum a mohli by odejít do důchodu dříve.

V diskusi bylo probráno ještě několik dalších témat – střední zdravotnické školy, jejichž absolventi jsou zaměstnáváni jen jako asistenti, redukce počtu nemocnic, problematika zaměstnanců zprivatizovaných lázeňských zařízení, problematika hygienických služeb atd. Diskuse by jistě probíhala ještě déle a stále by bylo o čem hovořit. Čas ale neúprosně plynul a členy orgánů obou OS ještě čekala exkurze do nemocnice v Břeclavi. Ta se konala následující den dopoledne ke všeobecné spokojenosti. Na dotazy účastníků odpovídal nejen předseda odbo-

rové organizace v nemocnici, ale i ředitelka a vrchní sestra. Po skupinkách si pak všichni, každý podle svého zájmu a zaměření, prohlédli různá oddělení nemocnice. Celou návštěvu slovenských kolegů tak lze považovat za velmi úspěšnou jak z hlediska výměny informací, tak i udržování osobních kontaktů s kolegy z partnerského svazu. Poděkování patří všem, kteří se podíleli na jeho průběhu, a Mgr. Ladislavu Kucharskému za bezchybnou organizaci. PhDr. Jana VESELÁ, [email protected] Foto Ladislav Kucharský

13

První evropský summit biologické bezpečnosti Setkání vysokých představitelů k tématu biologické bezpečnosti se konalo ve dnech 1. a 2. června v Madridu, v prostorách Španělské generální rady pro ošetřovatelství. Výstupem ze schůzky je „Výzva k akci“ pro národní vlády spadající do okruhu rozsahu evropské směrnice o prevenci poranění ostrými předměty. Právě tato směrnice přijatá na základě dohody evropských sociálních partnerů HOSPEEM a EPSU byla předmětem jednání summitu. Summit vyjádřil uznání autorům myšlenky prevence poranění ostrými předměty, ať už jde o zdravotnické nebo nezdravotnické zaměstnance, jimž poranění ostrými zdravotnickými nástroji hrozí. Ocenil práci sociálních partnerů na dohodě, která se stala základem oficiální evropské směrnice. (V Bulletinu jsme o přípravách směrnice opakovaně referovali - jedním ze členů jednacího týmu sociálních partnerů za EPSU byl i předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Jiří Schlanger.) Směrnici summit označil za klíčový krok vpřed v prevenci poranění ostrými medicínskými předměty, ale zároveň upozornil, že teprve teď začne „skutečná práce“ na uvádění směrnice do života tak, aby se stala skutečně platným nástrojem pro každodenní praxi zdravotnických i nezdravotnických pracovníků ohrožených možností poranění ostrými předměty.

Vedoucí akademici a představitelé klíčových organizací v rámci působení směrnice zdůraznili následující hlavní body při zavádění směrnice do praxe: - nutnost přijetí příslušných školení pro prevenci úrazů ostrými předměty ve zdravotnickém resortu; - povědomí o důležitosti kvalitního proškolení a jeho pravidelného opakování; - nutnost začlenit do proškolení skutečně všechny ohrožené zaměstnance včetně pomocného personálu, zaměstnanců na částečný úvazek, na dobu určitou, agenturních zaměstnanců atd. Dále byly za velmi důležité a užitečné uznány části směrnice, které se týkají: a) bezpečného pracovního prostředí a pracovních postupů. Sem patří hierarchie kontroly a řízení, vytvoření „neobviňující“ podnikové kultury, provádění odhadu rizik, zapojení zaměstnanců do vypracovávání zpráv a protokolů o událostech, a propagace a zavádění bezpečných postupů při zacházení s potenciálně

nebezpečnými nástroji i při jejich likvidaci. b) používání bezpečnějších medicínských nástrojů. Především jde o výhradní užívání jednorázových injekčních jehel. Na summitu byl rozdán návod vydaný nově vytvořenou Evropskou sítí biologické bezpečnosti (European Biosafety Network EBN), který definuje dostatečně bezpečné nástroje. Důležitá bude spolupráce mezi výrobci zdravotnických nástrojů a jejich uživateli, aby byly vyráběny účelné, účinné a bezpečné výrobky za přijatelnou cenu. c) ochrany ohrožených zaměstnanců a pacientů. Summit zdůraznil, že je nutná i ochrana těch skupin zaměstnanců a klientů, kteří jsou mimo sektor zdravotnictví, ale přesto jim poranění ostrými předměty hrozí. Empirickým výzkumem a analýzou i poučením z traumatizujících životních zkušeností skutečných obětí je třeba zjistit a zajistit podmínky pro skutečnou ochranu a prevenci všech ohrožených skupin. Takto široce pojatá prevence je spojena se so-

Evropské odbory požadují méně škrtů a více růstu Méně škrtů, více růstu – tak zní klíčové motto protestů evropských odborů, které se konají v jednotlivých členských zemích EU. V úterý 8. června se uskutečnila například demonstrace v Dánsku - jde o výjimečnou situaci, protože v Dánsku se prakticky mnoho let vůbec nedemonstrovalo, na 24. června se chystá velká demonstrace všech odborových ústředen ve Francii, 29. května se konala velká demonstrace v Lisabonu za účasti 300 000 lidí a portugalské odbory se chystají na generální stávku. Co je důvodem? Evropská odborová konfederace důrazně upozorňuje, že nebylo vůbec vyvozeno poučení ze současné krize, nebyla provedena detailní analýza jejích příčin, nedošlo k rozumné regulaci finančních trhů, a tak naprosto chybějí záruky, že se věci nebudou opakovat. "Začínáme být svědky zneužívání krize, kdy úsporná opatření nejvíce dopadají na zaměstnance a hrozí nárůst chudoby. Proč by měli zaměstnanci nést náklady chamtivosti bank?", uvedl nedávno v Praze John Monks, generální tajemník Evropská odborová konfederace. Evropské odbory se domnívají, že drastický návrat ke konsoli-

14

daci rozpočtů bez investiční podpory ekonomického růstu může být kontraproduktivní. Evropská odborové konfederace organizuje svoji celoevropskou odpověď na 29. září 2010 v Bruselu, kde se na velké demonstraci sejdou zástupci 82 členských odborových centrál z 36 zemí. V tento evropský akční den se zároveň bude konat řada odborových akcí v jednotlivých zemích v nejrůznějších podobách. Českomoravská konfederace odborových svazů, která je členskou organizací EOK, podpoří tuto akci a vyšle na demonstraci své zástupce. O vlastních protestních akcích ČMKOS je zatím předčasné hovořit. České odbory na nedávném sjezdu vyzvaly politiky, aby z krize nedělali záminku k bezdůvodnému omezování práv v zaměstnání a jednoznačně deklarovaly, že využijí všech možností, zákonných prostředků a oprávnění, pokud by mělo dojít k devastaci pracovního práva v ČR. Zda těchto prostředků použijí, bude záviset na tom, s jakou změnou v oblasti pracovního práva přijde nová rodící se vládní koalice. ČMKOS znovu upozorňuje, že ČR podle srovnání, která udělala Evropská komise, patří mezi země s vysokou pružností pracovního trhu a nižší ochranou zaměstnanců. Mgr. Jana KAŠPAROVÁ, tisková mluvčí ČMKOS

ciálními a ekonomickými náklady, ale je nutná. Proto ani v současné hospodářské situaci nesmí být toto téma opomíjeno, protože z dlouhodobého hlediska ekonomické výhody prevence převažují. Příští kroky Druhý (každoroční) evropský summit se bude konat 1. června 2011 v některém evropském hlavním městě, aby zhodnotil pokroky v uplatňování směrnice o prevenci poranění ostrými předměty v EU i práci EBN v plnění svých cílů. Datum je zvoleno tak, aby se shodovalo s prvním Evropským dnem biologické bezpečnosti 1. 6. 2011 a s výročím publikace evropské směrnice o ostrých předmětech. Summit se zavázal k vytvoření Evropské sítě biologické bezpečnosti (EBN) - virtuální začleňující sítě, jejímž úkolem bude šířit informace a nejlepší praxi uplatňování směrnice o ostrých předmětech v EU i mimo ni. Členy sítě by měli být všichni účastníci letošního summitu a další organizace sdílející jeho cíle. Všichni členové sítě by měli aktivně spolupracovat na šíření cílů EBN a na jejich plnění, i na rozšiřování samotné sítě. Důležitým cílem je samozřejmě praktické využívání evropské směrnice o ostrých předmětech za pomoci všech klíčových partnerů (jejichž aktivní vyhledávání je také jedním z úkolů a cílů sítě). Dalším cílem je také vytvoření Evropské observatoře biologické bezpečnosti (European Biosafety Observatory.) Výzva k akci Výzva adresovaná vládám všech členských zemí EU obsahuje kroky, které by měly vlády přijmout pro zdárné uplatňování evropské směrnice o prevenci poranění ostrými předměty ve zdravotnictví. Týká se národní legislativy, rozšíření opatření směrnice i na nezdravotnické pracovníky, školení, bezpečných pracovních praktik, odhadu rizik, monitorování bezpečnostní situace, zavádění preventivních opatření atd. Více na: www.europeanbiosafetynetwork.eu. PhDr. Jana VESELÁ, [email protected]

Švédská zkušenost varující i inspirující aneb Proč jsem sociální demokratkou Píši v úterý 8. června ze Stockholmu, kde jsem hostem 27. Kongresu švédského odborového svazu veřejných zaměstnanců Kommunal a stého výročí založení tohoto odborového svazu. Současně se tu loučíme s Ylvou Thürn, která 14 let předsedala tomuto odborovému svazu čítajícímu půl milionu členů a 8 let stála v čele světové konfederace veřejných služeb Public Services International (PSI). Ylva odchází do důchodu. Hned první den kongresu mi legátů kongresu má kolem sebe přinesl nezapomenutelný zážimladého absolventa, který je bez tek. Ve Švédsku bylo v pondělí práce. Současná vláda to bagate103 dní do voleb do švédského lizuje, zatímco sociální demokraparlamentu a na kongresu vyté chtějí, aby každý, kdo má chuť stoupila Mona Sahlin, předsedpracovat, práci nacházel. Nejen kyně Švédské sociálně demokrapráci ledajakou, ale pokud chce tické strany a tedy kandidátka na pracovat na plný úvazek, aby premiérku Švédska. Delegátům mohl. Aby práce na částečný se svěřila, proč je sociální demoúvazek byla určena těm, kterým kratkou. to vyhovuje ke sladění pracovZa prvé na ni měl vliv Olaf ního a soukromého života. Aby Palme, jedna z největších osobto nebyla nutnost, ale příležitost. ností evropské a světové politiky K tomu chce sociální demokracie minulého stolení. Sociálně demimo jiné posílit rozpočty samomokratický předseda vlády správ, aby se zlepšila dostupnost Švédska, který se mimo jiné poa kvalita veřejných služeb, hodlá dílel na transformaci fašistických věnovat prostředky na péči o děa vojenských režimů poválečné ti, aby rodiče získali prostor pro Evropy (Španělsko, Portugalsko, pracovní aktivity. K tomu chce Řecko) v demokracie. Zaplatil za vrátit zdanění výnosů a důchodů to životem, když ho při návratu z kapitálu a ostatních výnosů na z divadla nočním Stockholmem úroveň zdanění práce, protože právě snížením daní současná zastřelil neznámý vrah. konzervativní vláda podtrhla rozZa druhé je pro ni práce ve počty obcí a regionů pochopišvédské sociální demokracii telně na úkor veřejných služeb. konkrétním naplněním slova SOTo známe dobře od nás. Také LIDARITA. Toto své vyznání u nás vláda snížením daní právdoplnila desaterem, se kterým jenických osob a zastropováním jí strana jde do parlamentních pojistného na sociální pojištění voleb. způsobila deficit veřejných fiVe Švédsku za pravicové nancí v řádu desítek miliard kovlády stoupla nezaměstnanost run. A další způsobila, když nao cca 4 % a blíží se k 10 %. U abplánovala v době zřejmě se rozsolventů škol je nezaměstnanost víjející krize výdaje státu na 30%. Jak se ukázalo, každý z de-

výnosy z daní při hospodářském růstu 4,8 %. Realita měla opačné znaménko a výsledný deficit zněl 168 miliard. A to byly finance v rukou Miroslava Kalouska! Mona Sahlin pak hovořila o zdravotní péči a péči o stárnoucí populaci. Švédsko díky politice sociálního státu dosáhlo nejvyššího průměrného věku dožití ve světě. U žen je to 80 a u mužů 78 let. Je úctyhodné, v jaké svěžesti odcházejí naši kolegové v 65 letech do důchodu. Aby tomu tak bylo nadále, hodlá sociální demokracie investovat další prostředky do péče o staré a zdravotně postižené občany, a to zejména prostřednictvím zvyšování kvalifikace zaměstnanců institucí, které o ně pečují. Mona Sahlin se také dotkla ve Švédsku palčivého problému dětské zdravotní péče. Konzervativní vláda (křesťanští demokraté) nastavili obsah zdravotní péče solidárně hrazené ze státního rozpočtu tak, že část péče o děti přešla do komerčního připojištění. Tím však přišlo o úhradu péče 28 % zdravotně postižených a oslabených dětí. Saturováno, tedy rovnoprávných, je pouze 62 % dětí. To je křesťanská politika, to je v souladu s Písmem, ptala se Mona Sahlin. Tato otázka je aktuální pro nás, když všechny politické strany kromě KSČM před volbami uvedly, že počítají se zavedením zdravotního připojištění. Co bu-

de u nás součástí balíčku hrazené péče a kdo půjde s jakými onemocněními z kola ven? Konkrétní politika pro konkrétní lidi, spolupráce s odbory na všem, co je zaměstnaným lidem vlastní a co v sobě obsahuje slovo SOLIDARITA, to je co spojuje švédskou sociální demokracii s odbory a s odborovým svazem Kommunal konkrétně. Švédové vědí, jakou mají volbu. V mnohém jim můžeme závidět. Ale jen my sami tlakem na politiky a politické strany od komunální politiky počínaje můžeme stav věcí veřejných měnit a změnit k obrazu demokracie, jakou má dnes Švédsko. Mona Sahlin se delegátům kongresu svěřila, proč je sociální demokratkou. Možná, že by mnoho odborářů u nás podobně jako v odborovém svazu Kommunal bylo členem sociální demokracie, kdyby politika ČSSD více naplňovala pojem SOLIDARITA, kdyby ČSSD obsahem a stylem navazovala na takové osobnosti evropské sociální demokracie, jako byl Olaf Palme. Možná bych byl sociálním demokratem i já. RNDr. Jiří SCHLANGER, [email protected]

Přehled právních předpisů publikovaných ve Sbírce zákonů v období od 13. 5. do 4. 6. 2010 (výběr) 135. Nález Ústavního soudu ze dne 23. března 2010 ve věci návrhu na zrušení § 15 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění 141. Zákon, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 145. Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů 149. Zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 152. Zákon, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 153. Zákon, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony 154. Zákon, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 157. Zákon, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

162. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů 166. Zákon, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010 167. Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, přijatému Parlamentem dne 13. dubna 2010 a vrácenému prezidentem republiky dne 29. dubna 2010 170. Vyhláška o bateriích a akumulátorech a o změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů 177. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 54/2008 Sb., o způsobu předepisování léčivých přípravků, údajích uváděných na lékařském předpisu a o pravidlech používání lékařských předpisů, ve znění vyhlášky č. 405/2008 Sb. JUDr. Hana LISÁ, advokátka, [email protected]

15

připomínáme si dvacáté narozeniny odborového svazu Začínalo se s názvem Odborový svaz pracovníků zdravotnictví, sociálních a technickozdravotnických služeb Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR se chystá na svůj VI. sjezd, který se bude konat letos 24. až 26. listopadu. Poohlédněme se proto do historie svazu, za jeho prvními sjezdy a za těmi, kdo ve svazu v předcházejících letech ve funkcích pracovali. I. sjezd - 27. června 1990 Volf. Předsedou revizní komise Hradec Králové se stal Miloš Starecký a místoV Hradci Králové na zimním předsedou Karel Koch. stadionu se 27. června 1990 koSjezd dále zvolil stočlenou ranal sjezd Odborového svazu du OS a sedmnáctičlenné předpracovníků zdravotnictví, socisednictvo OS ve složení: RNDr. álních a technickozdravotnicJiří Schlanger, Jana Dvořáková, kých služeb. Byl řádným sjezMVDr. Bohumil Volf, Milan dem delegátů základních organiZaoral, MUDr. Karel Novák, zací odborového svazu a uložil, CSc., JUDr. Břetislav Nakládal, mimo jiné, vypracovat návrh Miloslava Kočová, MUDr. nového názvu svazu a zavést ho, Pavel Barták, MUDr. Ivana pokud získá podporu nadpoloVondřichová, MUDr. Karel viční většiny členů rady. A jakHitzger, MUDr. Jiří Ševčík, koliv se ve svazových mateOldřich Štěpánek, RNDr. Ing. riálech tento sjezd neoznačuje Miroslav Rössler, Alena Štěpánžádnou číslicí, šlo o I. sjezd poková, MUDr. Pavel Holub, listopadového odborového svaMUDr. Helena Janská a MUDr. zu. Zvolenými uvolněnými Miroslav Musil. funkcionáři se stali předseda Do devítičlenné revizní komiRNDr. Jiří Schlanger, místose byli zvoleni: Miloš Starecký, předsedkyně Jana Dvořáková a Karel Koch, MUDr. Alexander místopředseda MVDr. Bohumil Kolský, MUDr. Tomáš Roith,

Ing. Marie Klímová, Zdeňka Kovářová, Ing. Jaroslava Dvořáková, doc. MUDr. Jiří Ehrmann, CSc., a MUDr. Jaroslav Tomáš. Existují-li vůbec nějaké fotografie, zachycující tento první sjezd, ústředí odborového svazu je, bohužel, nemá k dispozici. Zkrátka technika tehdy ještě nebyla příliš pokročilá, zato doba byla přímo překotná, řešily se věci zásadní a dokumentování pro historii přišlo zkrátka. První informační Bulletin odborového svazu vyšel jako číslo věnované právě tomuto sjezdu. Pravidelně vydávaný Bulletin s číslem 1 se objevil v září 1990 a byl ve formátu A5. V čísle 3 vydaném v listopadu téhož roku se poprvé objevuje nový název svazu – Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče České republiky, který se bude psát se zkratkou ČR místo posledních dvou slov. Jak sděluje úvodník

II. sjezd OSZSP ČR 28. a 29. 5. 1994

II. sjezd OSZSP ČR 28. a 29. 5. 1994

16

předsedy Schlangera, kromě tohoto shodou členů rady přijatého názvu přišly ještě další dva návrhy – Skalpel a Humanitas. V tomto Bulletinu se ještě dočteme, že v říjnu byl z funkce místopředsedy svazu uvolněn MVDr. Bohumil Volf, který „se z mladické nerozvážnosti ještě před řádným sjezdem přihlásil do konkursu, kde mezi 130 uchazeči zvítězil.“ Na listopadovém zasedání předsednictva OS byl do funkce místopředsedy svazu tajným hlasování zvolen Milan Zaoral. II. sjezd – 28. a 29. května 1994 Brno II. sjezd Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče se konal v Brně a jeho delegáti zvolili znovu do funkce předsedy RNDr. Jiřího Schlangera, místopředsedkyní se znovu stala Jana Dvořáková a místopředsedou Milan Zaoral. Sjezd zvolil pětadvacetičlennou výkonnou radu ve složení: Eva Beranová, Jiří Boháč, Vladimíra Bučková, Jana Čermáková, Jana Dvořáková, Ing. Jitka Hájková, Alena Ježková, Jana Kocábová, Marta Kocmanová, Miloslava Kočová,

II. sjezd OSZSP ČR 28. a 29. 5. 1994

Miroslav Kučera, Iva Merhautová, Stanislav Mišo, Bohumil Mudra, Milada Petrová, RNDr. Zdeněk Rozlívka, RNDr. Ing. Miroslav Rössler, RNDr. Jiří Schlanger, Dáša Skoumalová, Roman Soukup, MUDr. Roman Splítek, Zdeňka Šimonová, Oldřich Štěpánek, MUDr. Miroslav Tiller a Milan Zaoral. Sjezd zvolil devítičlennou dozorčí radu ve složení: předseda Miloš Starecký, místopředsedkyně Zdeňka Kovářová, doc. MUDr. Jiří Ehrmann, CSc., Jana Horáková, Jaroslava Kartáková, MUDr. Alexander Kolský, MUDr. Emerich Majer, Neklan Střecha a MUDr. Jaroslav Tomáš. Předsednictvo odborového svazu naposledy zasedalo v Brně před začátkem sjezdu. Výkonná rada jako nový svazový orgán se poprvé sešla na jednání 14. června 1994. V lednu 1996 vychází poprvé Bulletin ve formátu A4 a už není jen černobílým sešitkem, má i modrou barvu. Téhož roku vychází i zvláštní číslo Bulletinu věnované volbám – rozebírá, jak se jednotlivé strany věnují ve svých slibech a programech otázkám zdravotnictví a sociální a péče a dalším pro odboráře důležitým tématům. III. sjezd – 29. a 30. května 1998 Žďár nad Sázavou Na III. Sjezdu odborového

III. sjezd OSZSP ČR 29. a 30. 5. 1998

III. sjezd OSZSP ČR 29. a 30. 5. 1998

svazu se delegáti sešli 29. a 30. května 1998 ve Žďáru nad Sázavou. Vedení odborového svazu se na sjezdu nezměnilo – předsedou zůstal RNDr. Jiří Schlanger, místopředsedkyní

Jana Dvořáková a místopředsedou Milan Zaoral. Spolu s nimi se členy celkem devatenáctičlenné výkonné rady stali: MUDr. Martin Adamec, Eva Beranová, Jana Čermáková, doc. MUDr. Jiří Ehrmann, CSc., MUDr. Jiří Havlovic, Ing. Jitka Hájková, Alena Ježková, Marta Kocmanová, Iva Merhautová, Stanislav Mišo, Bohumil Mudra, Dáša Skoumalová, Roman Soukup, MUDr. Roman Splítek, Oldřich Štěpánek a MUDr. Miroslav Tiller.

Sjezd zvolil devítičlennou dozorčí radu ve složení: Jana Horáková, Jiří Ježek, Jaroslava Kartáková, MUDr. Alexander Kolský, Zdeňka Kovářová, MUDr. Emerich Majer, Ing. Petr Popule, Miloš Starecký a Neklan Střecha. PhDr. Marie KLÍROVÁ, [email protected] Pokračování v příštím čísle Bulletinu. Foto archiv odborového svazu

III. sjezd OSZSP ČR 29. a 30. 5. 1998

III. sjezd OSZSP ČR 29. a 30. 5. 1998

III. sjezd OSZSP ČR 29. a 30. 5. 1998

17

OS státních orgánů a organizací upozorňuje, že politici neříkají pravdu o počtu úředníků Některé politické strany prezentují své záměry snížit zaměstnanost ve státním sektoru, z nichž některé předpokládají plošné snižování počtu zaměstnanců a jedna z politických stran dokonce uvádí, že stát zaměstnává cca 450 000 úředníků. Tyto názory se zjevně neopírají o věcnou znalost problematiky zaměstnanosti ve státním sektoru. Z dostupných informací vyplývá, že zaměstnanost ve státním sektoru postupně klesá. Je zcela zjevné, že plošné snižování počtu zaměstnanců již není možné. Snižování respektive optimalizace počtu zaměstnanců je možná pouze tam, kde ještě určitý prostor existuje, ten však již po provedených restrikcích v posledních několika letech není velký. Je evidentní, že bez předchozí revize agend a následné změny zákonů již není významnější snížení počtu zaměstnanců možné. Stát zajišťuje vyjma správy státu také řadu základních veřejných služeb, které lze vykonávat v patřičném rozsahu a kvalitě jen za předpokladu, že příslušná organizace disponuje odpovída-

jícím počtem zaměstnanců. Totéž v plném rozsahu platí i o správě státu. Podle státního závěrečného účtu za rok 2009 činil počet zaměstnanců v organizačních složkách státu a v příspěvkových organizacích odměňujících podle § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, celkem 436 680 funkčních míst (skutečnost 2009 - přepočtené stavy). Z toho v organizačních složkách státu celkem 201 621 funkčních míst (z toho příslušníci bezpečnostních sborů 64 544 funkčních míst), v příspěvkových organizacích 235 059 funkčních míst (z toho regionální školství 196 939 funkčních míst (pedagogičtí pracovníci a obslužný personál)). Počet zaměstnanců ve státní správě celkem činil 160 687 funkčních míst. Z toho: a) v organizačních složkách státu státní správy 49 802 funkčních míst, b) v ústředních orgánech státní správy 17 059 funkčních míst, c) ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany ( státní zastupitelství, soudy, Vězeňská služba) 93 826

Perspektivy stárnutí z pohledu psychologie celoživotního vývoje Petr Gruss vyzval ke spolupráci 13 předních, především německých, vědeckých pracovníků z Institutu Maxe Plancka. Výsledkem je pěkný a přehledný text o stárnutí a stáří s přáním, aby „konstruktivně přispěl k celospolečenské diskuzi na téma stárnutí“. Po nezbytném úvodu, který napsal editor 11 příspěvků, tedy Peter Gruss, prezentuje Paul B. Baltes svůj text s názvem Stáří a stárnutí jako oslava rovnováhy mezi pokrokem a důstojností (kapitola 1). Autor nejen rekapituluje celkem známá demografická data, ale zdůrazňuje i pozitivní stránky stárnoucího lidstva: plasticitu osob třetího věku, možnost osobní odpovědnosti za své stáří. A osobní postoje ke stáří mohou být přece i optimistické. Neskrývá však problémy čtvrtého věku, jmenovitě demence a biokulturní nedostatečnost. Gerd Kempermann v příspěvku Nevydán na milost a nemilost času a světu: plasticita stárnoucího mozku (kapitola 2) prezentuje poslední výzkumy o procesech stárnutí a všímá si především plasticity mozkové činnosti seniorů. James W. Vaupel a Kristin G. von Kistowski se zamýšlejí nad plasticitou průměrné délky života (kapitola 3). Ta se totiž ve vyspělých zemích zvyšuje průměrně o 1-3 roky za každé desetiletí a je otázkou, zda bude tento trend zachován i v budoucnosti. Budeme pořád starší a starší? Nejen to zajímá Annete Baudischovou, která pod souhrnným názvem Stárnutí ve světle evoluce (kapitola 4) uvádí jak klasické teorie stárnutí, tak i úvahy o tom, že „stárnutí a dlouhověkost jsou dvě strany téže mince“. Jak to ale udělat, abychom žili nejen dlouho (což si přejeme), ale i „věčně mladí“, předpokládá znalost mechanismů stárnutí, které jsou studovány z pochopitelných důvodů „na modelových organismech“. Jak se to vlastně provádí a k čemu vědci už došli, je shrnuto v příspěvku Adama Antebi. (kapitola 5). Logicky je pak zařazen příspěvek Floriana Holsboera Stařecká onemocnění: vrozená dispozice nebo způsob života? (kapitola 6). Lidé vždy toužili „zastavit“ proces stárnutí, a proto byly historicky populární nejrůznější elixíry mládí. I dnes máme jejich moderní varianty (např. doplňky stravy/).

18

funkčních míst, z toho příslušníci bezpečnostních sborů 64 544 funkčních míst. V organizačních složkách státní správy včetně ústředních orgánů státní správy bylo tedy celkem 66 861 funkčních míst, z nichž část je nutné pokládat za funkční místa určená pro obslužné činnosti. To znamená, že klasická státní správa bez administrativního a obslužného personálu soudů, státních zastupitelství, celní správy, Vězeňské služby, Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR činila v roce 2009 (skutečnost) pouze 66 861 funkčních míst (včetně funkčních míst pro obslužný nikoliv úřednický personál). Podle státního rozpočtu na rok 2010 činí schválený počet zaměstnanců pro rok 2010 v organizačních složkách státu a v příspěvkových organizacích odměňujících podle §109 odst. 3 zákoníku práce celkem 418 009 funkčních míst (přepočtené stavy). Z toho v organizačních složkách státu celkem 184 409 funkčních míst (z toho příslušníci bezpečnostních sborů 65 423 funkčních míst), v příspěvkových organizacích 233 600 funkčních míst (z toho ministerstvo škol-

ství 220 470 funkčních míst). Ze srovnání počtu funkčních míst schválených ve státním rozpočtu roku 2010 (418 009) se skutečným počtem funkčních míst za rok 2009 (436 680) vyplývá, že došlo ke snížení počtu funkčních míst o 18 671 funkčních míst. Výrazný pokles počtu funkčních míst byl především ovlivněn Usnesením vlády z 8. 6. 2009 (snížení o 13 287 funkčních míst), Usnesením vlády č. 436 k návrhu snižování počtu funkčních míst ve státní správě do roku 2010, a to nejméně o 3 % ročně z 25. 4. 2007 a dalším snížením počtu funkčních míst z jiných důvodů. Lze důvodně předpokládat, že skutečný počet funkčních míst v roce 2010 bude nižší, než je schválený počet funkčních míst pro rok 2010, neboť do skutečného stavu počtu funkčních míst v roce 2010 se promítne snížení počtu funkčních míst o 3 % v roce 2009 a případně i další vlivy. Skutečný počet funkčních míst v roce 2010 bude znám až ze Státního závěrečného účtu za rok 2010. Alena VONDROVÁ, předsedkyně OS státních orgánů a organizací

naše recenze F. Holsboer a Hans Schöler se však zabývají Terapií budoucnosti (kapitola 7) a prozrazují čtenářům, do kterých z nich se vkládají naděje (některé hormony, „chytré drogy“, ale třeba i kmenové buňky). Moderní společnost je charakteristická existencí technických vymožeností. Ty jsou zpravidla seniorům „cizí“. Ulman Lindenberger ale ukazuje, že technika může také pomáhat, a to právě tam a tehdy, kdy stárnoucího člověka postihuje ztráta kognitivních funkcí (kapitola 8). Vzdělávání a učení po padesátce: plasticita a realita (kapitola 9) je pojednání z pera Ursuly M. Staudingerové a Jürgena Baumerta. Českého čtenáře jistě překvapí výchozí premisa, totiž tvrzení, že „vzdělání a učení po padesátce rozhodně není v Německu pravidlem“. Autoři se ale věnují výhradně profesnímu zdokonalování, nikoliv celoživotnímu vzdělávání a univerzitám případně akademiím třetího věku, které jsou u nás populární. Michael Stolleis se ve svém příspěvku Historie a sociální relativita stárnutí (kapitola 10) zamýšlí nejen nad tím, jak jednotlivé dějinné etapy vnímaly staré lidi, ale především nad tím, co perspektivně udělat pro spokojenost seniorů, která je mj. podmíněna materiálním zajištěním. Stručně lze říci, že se autor věnuje problematice: kdy a za kolik do důchodu dnes i zítra, a to z pozice právníka. Jisté je, že se musí mnoho věcí změnit, a proto se nad problematikou Politiky stárnoucí společnosti: od generační smlouvy ke generačnímu konfliktu (kapitola 11) zamýšlí také Wolfgang Streeck. Přínosnou publikaci uzavírají poznámky a stručné profesní charakteristiky autorů. Knihu vřele doporučuji ke studiu, protože její autoři o problematice stárnutí a stáří uvažují z jiných a mimořádně důležitých úhlů pohledu, než je u nás zvykem. Gruss P. (Ed)/: Perspektivy stárnutí z pohledu psychologie celoživotního vývoje, Praha, Portál 2010, ISBN 978-80-7367-605-6, 220 stran, cena neuvedena Prof. PhDr. RNDr. Helena HAŠKOVCOVÁ, CSc.

Sjednocení výše výživného na děti Vzhledem k tomu, že v současné době se vyskytují často dotazy o výši výživného na děti, podávám v tomto článku stručnou informaci. Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová na setkání širší odborné veřejnosti dne 16. března 2010 představila návrh na sjednocení výše výživného. Jedná se o doporučující tabulku se stanovením poměrných částí platu určených na výživné. Za velmi přínosné považuje Ministerstvo spravedlnosti vyjádření podpory ze strany Nejvyššího soudu a vnímá ho jako signál, že se vydalo správným směrem. Odborníci také vyřkli názor, že by navrhovaný díl z platu, který na výživné připadne, měl být vyšší, a tento názor bude podroben další analýze. Tabulka by pro soudce měla být doporučujícím materiálem při rozhodování, není ale závazná a soudce vždy může přihlédnout k okolnostem jednotlivých případů. Rodič, který bude o výživné u soudu žádat, tak bude mít k dispozici důležité vodítko, jak velkou částku od druhého rodiče požadovat. Důležité je, aby se děti podílely na životní úrovni svých rodičů stejně. Soudce však samozřejmě bude řešit každý případ individuálně podle potřeb dítěte. Tabulky se zhruba od května budou moci začít využívat. Jak jsem již uvedl, tabulka má orientační charakter, konečné rozhodnutí bude vždy v rukou soudce, který především zohlední prospěch dítěte. Navrhovaná tabulka vypadá následovně:

Věk dítěte

Díl z platu připadající na výživné

0 - 5 let

9 - 13 %, popř. 11 – 15 %

6 - 9 let

11 - 15 %, popř. 13 – 17 %

10 – 14 let

14 - 18 %, popř. 15 – 19 %

15 - 17 let

17 - 21%, popř. 16 – 22 %

18 a více let

20 - 24%, popř. 19 – 25 %

Ministerstvo spravedlnosti doporučuje používat vyššího rozpětí, tj. rozpětí po slovu popř. Tabulka vychází z rakouského modelu. Rakousko vybrala pracovní skupina proto, že tato země má podobný typ rodinného práva jako Česká republika, mají také podobnou daňovou zátěž obyvatelstva, téměř shodnou strukturu spotřeby domácností. Rakouský model byl pak upraven podle českých poměrů. Výhodou postupu podle rakouského vzoru je, že se výživné na dítě stanovuje poměrnou procentuální částkou z čistého příjmu povinného rodiče. Standardně se soudy řídí § 85 odst. 2 (Oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů) a 96 odst. 1 (Při určení výživného přihlédne soud k odůvodněným potřebám oprávněného, jakož i k schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného zkoumá soud, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika) zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a výklady k těmto ustanovením. K této problematice ještě uvádím, že 27. ledna 2010 postoupil v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR do druhého čtení návrh zákona poslanců ČSSD, který stanovuje minimální výživné na dítě a zároveň také navrhuje takzvané náhradní výživné. To by mělo dosáhnout půlky minimálního výživného a týkalo by se rodin, kde jeden z rodičů dluží na výživném. Podmínkou by bylo, aby rodina měla nárok na přídavek na dítě. Podle ministryně spravedlnosti přijetí takové novely povede k tomu, že rodiče se mezi sebou budou domlouvat a výživné pak požadovat od státu. Potrestání neplatičů výživného nově upravuje také nový trestní zákoník, který je účinný od 1. ledna 2010. Neplatiče výživného bude možné nově odsoudit již po čtyřech měsících neplacení výživného (místo nyní nejméně po šesti měsících), přičemž pachateli – neplatiči – bude hrozit v případě recidivy trest až na pět let vězení. JUDr. Vratislav TOMEK, [email protected]

Rubrika odměňování na svazovém internetu má novou tvář Odměňování zaměstnanců

naleznete jména a kontakty na osoby, které se

u vybraných zaměstnanců, články týkající se

a vyjednávání o něm na

problematikou odměňování zabývají. Dále

katalogu prací, dotazníková šetření a jejich

všech úrovních věnuje

zde budou uvedeny vždy důležité aktuální in-

výsledky.

Odborový svaz zdravot-

formace z oblasti odměňování, petice apod.

nictví a sociální péče ČR

V záložce Aktuality jsou uvedeny všech-

mimořádnou pozornost.

ny články z našeho Bulletinu týkající se od-

Našim členům i základním organizacím

měňování.

Ve zcela nové záložce Plat versus mzda, bude uvedena přehledná tabulka srovnávající příplatky ve mzdové a platové sféře. Záložky Vývoj zdravotnictví a Vývoj re-

poskytujeme bezplatně odborné konzultace

V záložce Právní předpisy naleznete ak-

sort MPSV byly přejmenovány na Statistika

v oblasti mezd a platů, pomáháme s určením

tuální právní úpravu týkající se odměňování,

zdravotnictví a Statistika sociální služby.

správné platové třídy, podílíme se na přípravě

a to jak v platové, tak i ve mzdové sféře, a

Vedle článků týkající se odměňování a počtu

katalogu prací, sledujeme právní předpisy,

nově se dočtete o minulých či připravova-

zaměstnanců, zde nově naleznete i tabulky

účastníme se kolektivního vyjednávání a při-

ných změnách právních předpisů.

s nejnovějšími dostupnými statistickými úda-

pravujeme statistická šetření z resortu zdravotnictví i sociálních služeb.

Záložka Minimální mzda byla zrušena a přesunuta do archivu Aktualit.

ji o průměrných platech a mzdách zaměstnanců v daných odvětvích.

Abychom zjednodušili práci výborům od-

Od počátku června byla zavedena nová

borových organizací či jednotlivým zaměst-

záložka Katalog prací. Zde najdete aktuální

Věříme, že nová tvář rubriky Odměňování

nancům, připravili jsme zcela nové pojetí

informace týkající se účinnosti nového kata-

vám přinese spoustu zajímavých informací a

rubriky Odměňování na našich internetových

logu prací, výkladová stanoviska odborového

pomůže vám při vaší práci.

stránkách www.zdravotnickeodbory.cz.

svazu i Ministerstva zdravotnictví. Rovněž je

Ing. Tereza KOŇAŘÍKOVÁ,

zde uvedeno aktuální znění katalogu prací

[email protected]

Na úvodní straně rubriky Odměňování

Záložka Vývoj NH byla zrušena.

19

Výsledky uzavřených kolektivních smluv za rok 2009

Šetření se zaměřuje na ujednání zaměstnavatelů a odborových organizací v oblasti odměňování, pracovní doby a dovolené, pracovních podmínek zaměstnanců a jejich benefitů, spolupráci smluvních stran apod. V roce 2009 byly analyzovány vybrané údaje o mzdových a pracovních podmínkách z celkem 1673 kolektivních smluv z 24 různých odborových svazů. V rámci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR bylo analyzováno celkem 90 kolektivních smluv, z toho 21 z podnikatelské a 69 z nepodnikatelské sféry. Odměňování obecně Mzda zaměstnanců v podnikatelské sféře, tedy v nemocnicích akciových společnostech, společnostech s ručením omezeným a obecně prospěšných společnostech (dále jen „obchodních společnostech“), může být buď sjednána v kolektivní smlouvě nebo jednostranně stanovena zaměstnavatelem ve vnitřním předpise. Ve více než 60 % případů bylo odměňování zaměstnanců sjednáno v kolektivní smlouvě, ve 38 % jednostranně stanoveno zaměstnavatelem ve vnitřním předpise a v pouhých 14 % případů byly mzdy zaměstnanců sjednávány individuálně prostřednictvím smluvních mezd. V nepodnikatelské sféře, tj. zejména v příspěvkových organizacích, je v oblasti odměňování velmi malá možnost pro kolektivní vyjednávání, proto se sleduje zejména ujednání týkající se zvláštního způsobu stanovení platového tarifu. Tento zvláštní způsob byl sjednán ve 41 % kolektivních smluv pro zaměstnance v 1. – 5. platové třídě a v 1 % kolektivních smluv pro zaměstnance ve zdravotnických zařízeních v 6. a vyšší platové třídě.

20

Ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím společnosti Trexima provádí každoročně rozsáhlé šetření kolektivních smluv, jehož výsledkem je tzv. Informační systém o pracovních podmínkách, který je dostupný na internetových stránkách www.kolektivnismlouvy.cz. Účelem tohoto šetření je mapovat a analyzovat kolektivní vyjednávání v ČR a poskytovat smluvním partnerům dostatek informací pro uzavření kolektivní smlouvy. ■ Příplatek za práci v soboMzdový vývoj tu a neděli byl sjednán opět v 81 V celém národním hospo% KS. Průměrná výše příplatku dářství byl mzdový vývoj sjeddosáhla hodnoty 25,3 % průnán v pouhých 56 % kolektivměrného výdělku. ních smluv (dále jen „KS“) z cel■ Příplatek za práci ve kového počtu 1673. Nejčastější svátek byl sjednán v 81 % KS, a formou sjednání mzdového to ve shodné výši, jako stanoví vývoje bylo zvýšení průměrné zákoník práce, tj. 100 % průnominální mzdy, a to průměrně měrného výdělku. o 4,4 %. Ve zdravotnictví v pod■ Poskytování příplatku za nikatelské sféře byl mzdový ztížené pracovní prostředí bylo vývoj sjednán v 66 % KS, a to v sjednáno v pouhých 43 % KS, zejména prostřednictvím zvýšea to ve výši dané zákoníkem, tj. ní průměrné nominální mzdy 10 % základní sazby minimální v průměru o 5,1 %. V nepodnimzdy. katelské sféře ve zdravotnictví a Nad rámec zákona se v jedné sociálních službách (tj. zejména KS sjednal příplatek za směnv příspěvkových organizacích) nost ve výši 400 Kč za měsíc, byl nárůst platu sjednán v poudále příplatek za zastupování hých 10 % KS, a to nejčastěji ve 24 % KS. V 57 % KS byly prostřednictvím zvýšení průměrsjednány jiné příplatky, které ného platu o 2,6 %. nebyly blíže specifikovány. Výše nejčastěji používaných Mimo zákoník práce byly dále příplatků sjednávány další složky mzdy. V příspěvkových organizacích Nejčastěji se v kolektivních jsou výše příplatků k platu pevně smlouvách sjednávala další stanoveny zákoníkem práce a mzda při dosažení kladného nelze je navýšit. Proto se šetření hospodářského výsledku (ve v této části zabývá pouze příplat28 % KS) a odměny či prémie ky ke mzdě zaměstnanců v obv 52 % KS. Za pracovní pohochodních společnostech. Infortovost mimo pracoviště zaměstmační systém o pracovních podnavatele náleží zaměstnanci mínkách sleduje jak poskytování odměna ve výši nejméně 10 % příplatků ke mzdě, jejichž miniprůměrného výdělku. Tato mální výši stanovuje zákoník odměna byla sjednána ve 48 % práce, tak poskytování dalších KS, a to v průměrné výši 16,7 %. příplatků a jiných složek mzdy, Pracovněprávní podmínky které jsou zaměstnancům poskyUjednání o délce pracovní továny nad rozsah daný zákodoby obsahuje 86 % KS. nem. Pružná pracovní doba byla ■ Příplatek za práci přesčas sjednána v pouhých 19 % KS. byl sjednán v 76 % KS. Ve 47 % Dále Informační systém o praKS byl příplatek za práci přesčas covních podmínkách sleduje rozlišen na pracovní dny (ve výši u obchodních společností zvýše25 %) a soboty a neděle (nejní nároku na dovolenou nad častěji ve výši 50 %), tedy stejně rámec 4 týdnů daných zákojako v nepodnikatelské sféře. níkem práce. V 90 % KS byla V necelých 30 % KS se pracovdélka dovolené prodloužená o jení dny a soboty a neděle nerozliden týden, takže činila 5 týdnů. šovaly a za všechny tyto dny byl Pro srovnání, v celém národním sjednán příplatek 25 %. hospodářství byla dovolená pro■ Příplatek za noční práci dloužena o týden v cca 75 % KS. byl sjednán v 81 % KS, a to Délka dovolené v nepodnikatelv průměrné výši 18,9 %, což je ské sféře se nesleduje, protože je nejvyšší hodnota příplatku za pevně stanovena zákoníkem noční práci v celém národním práce, a to v délce 5 týdnů. hospodářství.

V rámci pracovněprávních podmínek bylo rovněž sledováno navýšení odstupného nad zákonem stanovený trojnásobek průměrného výdělku. V podnikatelské sféře bylo navýšení odstupného dojednáno ve 14 % KS, a to o 2 – 3,5 násobek více. V nepodnikatelské sféře bylo zvýšení odstupného sjednáno v 16 % KS a navýšení činí 1 – 3 násobek průměrného výdělku, a to nejčastěji v závislosti na délce pracovního poměru. Péče o zaměstnance – stravování V celé ČR obsahuje ujednání o příspěvku zaměstnavatele na závodní stravování více než 93 % KS. Průměrná výše příspěvku v % z ceny jídla činí 54,7 % a v korunovém vyjádření činí příspěvek 33,32 Kč. V rámci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR v obchodních společnostech byl příspěvek na závodní stravování sjednán v 86 % KS. Průměrná výše příspěvku z nákladů zaměstnavatele v % z ceny jídla činila 55 % a v korunách průměrně 29 Kč. Ze zisku přispívali zaměstnavatelé průměrně 6,50 Kč na 1 jídlo. Cenově zvýhodněné stravování pro bývalé zaměstnance – důchodce bylo sjednáno ve 33 % KS. V příspěvkových organizacích byl příspěvek na stravování sjednán v 84 % KS. Z rozpočtu zaměstnavatelé přispívali průměrně 26 Kč nebo 55,3 % z ceny jídla. Z fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „FKSP“) přispívali zaměstnavatelé na 1 jídlo průměrně 12,52 Kč nebo 50 % z ceny 1 jídla. Příspěvek na stravování bývalým zaměstnancům – důchodcům byl sjednán ve 49 % KS. Péče o zaměstnance – penzijní připojištění Stále významnější součástí KS se stávají ujednání o poskytování příspěvku na penzijní připojištění. Zatímco v roce 2008 obsahovalo toto ujednání 55 % KS v celém národním hospodářství, v roce 2009 to bylo již 59,2 % KS, přičemž průměrný měsíční příspěvek činil 418 Kč. V rámci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR byl příspěvek na penzijní připojištění sjednán v 67 % KS ob-

chodních společností, a to v průměrné výši 294 Kč/měsíc. V příspěvkových organizacích byl příspěvek sjednán v pouhých 35 % KS, a to v průměrné výši 259 Kč/měsíc. Péče o zaměstnance – životní pojištění Naproti tomu příspěvek na životní pojištění byl v roce 2009 sjednán v pouhých 19,5 % KS v národním hospodářství a průměrný měsíční příspěvek činil 472 Kč. V rámci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR byl příspěvek na životní pojištění sjednán ve 33 % KS obchodních společnosti ve výši 388 Kč/měsíc a v příspěvkových organizacích v pouhých 4 % KS v průměrné výši 183 Kč/měsíc. Péče o zaměstnance – ostatní benefity Jako další zaměstnanecké výhody sleduje Informační systém o pracovních podmínkách příspěvek na přechodné ubytování (ten byl sjednán pouze v 1 KS), příspěvek na dopravu (v žádné KS), poskytování výrobků či služeb zaměstnavatele za nižší cenu (ve 29 % KS) – zejména poskytování nadstandardních pokojů v nemocnicích zaměstnancům. Dále se u obchodních společností sleduje ujednání o tvorbě sociálního fondu ze zisku po zdanění, jehož tvorba byla sjednána ve 29 % KS. Péče o zaměstnance - FKSP K zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců a jiných osob v příspěvkových organizacích je tvořen ze zákona fond kulturních a sociálních potřeb. O čerpání prostředků z tohoto fondu spolurozhoduje se zaměstnavatelem odborová organizace. V 78 % KS byla pravidla pro čerpání FKSP sjednána v KS a ve 47 % KS byl rozpočet fondu součástí KS. Největší část prostředků z FKSP byla používána na příspěvky na rekreaci, na závodní stravování a na penzijní připojištění. Naopak nejméně se z FKSP přispívá na sportovní vybavení, na provoz kulturních, rekreačních či sportovních zařízení a na pracovní oděvy, obuv a jednotné oblečení. Překážky v práci Informační systém o pracovních podmínkách sleduje, zda byla v KS sjednávána kompenzace za první 3 dny pracovní neschopnosti, za kterou ze

zákona nenáleží zaměstnanci žádná náhrada mzdy či platu. Avšak v rámci našeho odborového svazu nebyla v žádné KS tato kompenzace sjednána. Nad rámec zákona mohou být v KS sjednány další dny pracovního volna za překážky v práci. V obchodních společnostech bylo nejčastěji sjednáváno další pracovní volno při úmrtí člena rodiny (1,5 dne navíc). Podobně tomu bylo i u příspěvkových organizacích, kde bylo sjednáno při úmrtí člena rodiny 2,8 dne navíc a dále pracovní volno při hledání nového zaměstnání 5,3 dnů více. Podmínky pro činnost odborových organizací Výběr členských příspěvků srážkou ze mzdy byl sjednán v 90 % KS obchodních společností, v příspěvkových organizacích v 73 % KS. Pro výkon činnosti odborové organizace bylo v KS sjednáváno zejména používání místností zaměstnavatele (v 90 % KS obchodních společností; 75 % KS příspěvkových organizací). Poskytnutí finančních prostředků od zaměstnavatele bylo v obchodních společnostech sjednáváno zejména prostřednictvím úhrady nákladů na potřebné podklady (33 % KS), příspěvek zaměstnavatele na činnost odborové organizace byl sjednán v pouhých 9 % KS. V příspěvkových organizacích tomu bylo naopak. Úhrada nákladů na potřebné podklady byla sjednána v 9 % KS, zatímco příspěvek na činnost odborové organizace byl sjednán ve 38 % KS. Závěr Ačkoliv jsou výsledky z 90 kolektivních smluv, které se nám podařilo v loňském roce od odborových organizací získat, zajímavé a mohou být inspirací pro jiné odborové organizace, pro větší vypovídací schopnost statistiky o pracovních podmínkách by bylo zapotřebí větší počet kolektivních smluv. Proto apelujeme na všechny odborové organizace, které doposud nezaslaly kolektivní smlouvu, aby tak neprodleně učinily a pomohly nám získat větší přehled o pracovních a mzdových podmínkách zaměstnanců vyjednaných v kolektivních smlouvách. Děkujeme! Ing. Tereza KOŇAŘÍKOVÁ, [email protected]

Odborové svazy veřejných služeb požadují alternativní reakce na krizi Tisková zpráva EPSU z 31. května2010 Vedoucí představitelé odborových svazů ve veřejných službách z celé Evropy se na schůzce v Bruselu shodli na tom, že snižování platů, počtu pracovních míst a služeb je příliš jednostrannou, neadekvátní a nespravedlivou reakcí na hospodářskou krizi. Zavázali se ke spolupráci a vzájemné podpoře a k celoevropské mobilizaci za prosazování kvalitních veřejných služeb, obranu pracovních míst a důstojných platů a pracovních podmínek pro zaměstnance veřejných služeb. Výkonný výbor Evropské federace odborových svazů veřejných služeb (EPSU) vyslechl informace o tom, jak se zmrazování a snižování platů šíří po celé Evropě. Byly podány zprávy ze 17 zemí včetně pěti z Východní Evropy mimo EU, kde zmrazování a snižování platů, snižování počtu pracovních míst a nepřijímání nových zaměstnanců je součástí konsolidační strategie nařízené národními vládami, často na základě požadavků EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Generální tajemnice EPSU Carola Fischbach-Pyttel řekla: „Veřejné služby jsou dnes mnohem důležitější než kdykoliv předtím. Nejsou jen důležitým stabilizačním mechanismem, ale poskytují i základní podporu milionům občanů, na které důsledky krize dopadají nejvíce.“ Uvedla, že EU, MMF i národní vlády se hluboce mýlí, jestliže si myslí, že úroveň a kvalitu veřejných služeb lze udržet, když se sníží počet pracovních míst a pracovní morálka zbývajících zaměstnanců bude podrývána zmrazováním a snižováním platů. „Máme vážné obavy, že vlády v celé Evropě podléhají stádní mentalitě v přijímání těchto útoků na platy a pracovní podmínky zaměstnanců veřejných služeb. Snižování není řešením a existují jiná opatření, která je třeba zvažovat. Je nanejvýš nutné vypořádat se s daňovými zpronevěrami a úniky a zvažovat i zvyšování daní. Progresivní zdanění je základní způsob, který zajistí spravedlivý podíl pro financování veřejných služeb a řešení hospodářské krize. Velké korporace a bohatí jednotlivci se vyhýbají daním, zaměstnávají armádu poradců, aby našli skuliny v zákonech, a tento účet mají zaplatit zaměstnanci.“ Dostatečné financování je v evropských veřejných službách zásadní pro kvalitní uspokojování

požadavků občanů na daňovou správu, inspekci práce, zdravotnictví a péči o starší občany, na policii, hasiče a další akutní služby, na agentury ochrany životního prostředí a řadu dalších služeb. Národní zástupci hovořili o tom, jak některé vlády zcela odsunuly stranou řádný sociální dialog, aby mohly provádět restriktivní opatření. Objevily se však i pozitivní příklady toho, jak odbory úspěšně ovlivnily vládní rozhodnutí o veřejném financování a přispěly k vyrovnanějším ozdravným programům. Zástupce generální tajemnice EPSU Jan Willem Goudriaan zdůraznil, že návrhy Evropské komise na větší hospodářskou koordinaci znamenají, že se debata o fiskální konsolidaci přenesla především na evropskou úroveň. Řekl: „Chápeme logiku zlepšené koordinace a většího dohledu nad evropskými ekonomikami a veřejným financováním. EPSU se nicméně velmi obává toho, že zaměření je příliš úzké a nebere ohled na sociální spravedlnost, rovnost, investice a základní úlohu veřejných služeb v reakci na krizi.“ Dodal, že EPSU a její afilace zajistí, aby sdělení, že existuje alternativní postup, bylo jasně vyjádřeno na národní i evropské úrovni ještě před schůzkou Evropské rady 17. června a v říjnu. EPSU podporuje volání po koordinovanějším postupu. Odbory také přijaly společné prohlášení. Vedoucí představitelé odborů se sešli 28. května a svůj postoj sdělí výkonnému výboru Evropské odborové konfederace (EOK) na schůzce 1. června. Více informací: http://www.epsu.org/r/447 Přeložila PhDr. Jana VESELÁ, [email protected]

21

Sdílení práce V současné době se setkáváme s pojmy sdílení práce („work sharing“) a kurzarbeit („short time work“). Pojmu kurzarbeit používají i vrcholoví představitelé jednotlivých odborových svazů a Českomoravské konfederace odborových svazů, a proto v tomto článku tyto pojmy vysvětlím. Sdílení práce řeší problémy vyvolané na trhu práce současnou ekonomickou krizí. Sdílení práce je součástí oživovacích strategií nejvyspělejších zemí světa v oblasti trhu práce s cílem pomoci zaměstnavatelům zcela nebo zčásti se vyhnout hromadnému propouštění. Součástí této metody je částečná náhrada ztraceného pracovního příjmu zaměstnancům, kteří jsou zapojeni v některé z forem sdílení práce buď zvláštní sociální dávkou nebo podporou v nezaměstnanosti. Sdílení práce a programy kratší pracovní doby jsou utvářeny tak, aby pomohly zaměstnavatelům i zaměstnancům, kteří čelí dočasnému poklesu poptávky, vyhnout se hromadnému propouštění zaměstnanců. Tato opatření jsou plně dobrovolná a uplatňují se pouze v případech, kdy se pro to zaměstnavatelé a zaměstnanci (odbory) rozhodnou. Podstatou těchto opatření je kompenzace podstatného poklesu mzdy zaměstnanců (typicky vyššího než 10 % mzdy) postižených zkrácením pracovní doby (částečnou nezaměstnaností). Vláda Spolkové republiky Německo připravila dva balíčky svých opatření proti krizi: Za prvé daňovou podporou spotřeby stimulovala výrobu a služby, a to zejména rodičovským bonusem a šrotovným, za druhé rozšířila možnosti kurzarbeitu, který v zemi existuje od roku 1957. V současné době v Německu existují tři formy kurzarbeitu: 1) ekonomická forma, a to pro všechna odvětví, 2) sezónní forma, využívaná ve stavebnictví a 3) transformační forma pro

22

případy podnikových restrukturalizací spojených se snižováním počtů zaměstnanců. Kurzarbeit je v Německu považován za mimořádně významné opatření proti krizi, jeho využívání se rozšířilo zejména za krize z počátku 90. let a nyní za světové hospodářské krize. Cílem politiky německé vlády a zaměstnavatelů je udržet zaměstnance v práci. Při kurzarbeitu dostává zaměstnanec od zaměstnavatele jen 60 % mzdy a jako kompenzaci poklesu výdělku získává dodatečnou dávku (kurzarbeitgeld). Agentura práce vyplácí zaměstnavateli 60 %, popř. 67 % (zaměstnanec s dítětem) čistého mzdového rozdílu ve mzdě zaměstnance postiženého kurzarbeitem. Od 1. 2. 2009 je podmínkou pro uplatnění kurzarbeitu pokles mzdy alespoň jedné třetiny zaměstnanců o 10 %. Za této podmínky náleží zaměstnanci kurzarbeitgeld a stát se podílí i na úhradě pojistného na sociální pojištění. Pojistné na sociální pojištění je po dobu prvních šesti měsíců kurzarbeitu hrazeno z poloviny zaměstnavatelem a z poloviny agenturou práce. Za dalších šest měsíců hradí toto pojistné plně agentura práce. V roce 2009 činila maximální doba poskytování kurzarbeitgeldu 24 měsíců, zatímco v roce 2010 činí již jen 18 měsíců tak, jak se objevují první známky zlepšování situace podniků. Tato možnost se vztahuje i na zaměstnance pracující na dobu určitou. Zaměstnavatel, který oznámí agentuře práce dočasný pokles zakázek a uvede ve své žádosti o povolení kurzarbeitu též počet zaměstnanců, kterých se tento pokles do-

týká, po schválení agenturou spočte pro jednotlivé zaměstnance jejich nárok na kurzarbeitgeld a tuto peněžitou dávku vyplácí spolu se mzdou v pravidelném výplatním období. Také americký příklad je založen na premise, že je vždy výhodnější než zaměstnance při přechodných odbytových potížích zaměstnavatele propustit, zkrátit pracovní dobu, snížit náklady zaměstnavatelů a podporovat příjem takto postižených zaměstnanců z veřejných zdrojů. Dávka vyplácená zaměstnancům, podobně jako podpora v nezaměstnanosti, plní tuto významnou funkci, když pomáhá udržet příjmovou situaci v rodinách zaměstnanců postižených kratší pracovní dobou. Podmínkou je, že musí jít o zaměstnance v pracovním poměru na dobu neurčitou s pracovní dobou v rozsahu 35 až 40 hodin týdně. Zaměstnavatel nesmí přijmout po dobu uplatnění tohoto programu jiné zaměstnance na příslušné pracoviště. Úřad práce schválí nebo odmítne program pro konkrétního zaměstnavatele na základě splnění základních podmínek týkajících se zejména prokázání přechodného snížení výroby či zakázek, které mají příčinu v běžných výkyvech ekonomického cyklu. Tento program se považuje za výhodný pro všechny dotčené strany. Více lidí má zachovánu práci, stát vynaloží méně peněz na nezaměstnané, zaměstnavatel sníží své náklady a udrží zaměstnance, do jejichž vzdělání často investoval nemalé prostředky. Praktické zkušenosti ukazují, že se ušetří veřejné peníze, šetří i zaměstnavatel a zaměstnanec získá kompenzaci svého dočasného poklesu svého výdělku. Zaměstnavatel musí při podání žádosti o zapojení do tohoto programu podrobně popsat svoji ekonomickou situaci. Samotná administrativní procedura spojená s vyřízením této žádosti je

velmi rychlá, obecně úřad práce posoudí vše a rozhodne do dvou týdnů. Dávka se zaměstnancům poskytuje maximálně na 26 týdnů. Sdílení práce (kratší pracovní doba, částečná nezaměstnanost apod.), je opatřením politiky trhu práce zaměřeným na udržení pracovních míst v situaci cyklických výkyvů přizpůsobením počtu pracovních hodin současným zaměstnancům, místo toho, aby došlo ke snížení počtu zaměstnanců. Spočívá tedy v redukci pracovní doby a jeho záměrem je rozdělit snížený objem práce mezi stejný (podobný) počet zaměstnanců, aby se bylo možné vyhnout propouštění (například realizuje se 20% snížení počtu pracovních hodin místo toho, aby bylo propuštěno 20 % zaměstnanců). Jde tak o opatření, které rozděluje dopady tíživé ekonomické situace na zaměstnance mezi zaměstnance, zaměstnavatele a stát. O sdílení práce se nejedná, jestliže jde o tzv. „Job Sharing”, kterým se rozumí takové rozvržení pracovní doby, kdy dvě osoby pracující na částečný úvazek sdílejí společně odpovědnost za práci odpovídající plnému úvazku. Rakouský „Kurzarbeit“ je určen firmám, které trpí dočasnými ekonomickými obtížemi z vnějších příčin. Nejprve musí tito zaměstnavatelé vyčerpat jiné možnosti řešení těchto problémů, jako jsou např. konta pracovní doby. Pro předložení žádosti o kurzarbeit je zapotřebí dohoda sociálních partnerů. Zaměstnanci zapojení do tohoto programu obdrží kompenzaci přinejmenším ve stejné výši, v jaké se vyplácí podpora v nezaměstnanosti a přídavek. Podpůrčí doba činí obvykle 6 měsíců, maximálně 24 měsíců. Tento program zachránil v Rakousku loni celkem cca 8400 pracovních míst. Podobný systém existuje ve Francii, kde mohou zaměstna-

vatelé čelící finančním obtížím dočasně zkrátit délku pracovní doby s tím, že zaměstnanci, jichž se toto opatření týká, se ocitají v tzv. dočasné nezaměstnanosti, při které náleží částečná kompenzace za neodpracované hodiny. Výše této kompenzace byla dohodou sociálních partnerů zvýšena od dubna 2009 na 75 %. Tuto kompenzaci vyplácí zaměstnanci přímo zaměstnavatel spolu s pravidelnou výplatou mzdy. Zaměstnavatel pak obdrží od státu fixní částku na zaměstnance. V Nizozemsku existuje program sdílení práce, který je za-

městnavatelům k dispozici pouze v případě velkého poklesu prodeje. V průběhu krize byly podmínky tohoto programu nejprve uvolněny a poté byl vytvořen nový, méně restriktivní systém, tj. částečná nezaměstnanost) na těchto principech: - pracovní doba může být snížena nejvýše na polovinu, a to na dobu nejvýše 15 měsíců. Za neodpracované pracovní hodiny dostane zaměstnanec 70 % své mzdy; tato částka může být v kolektivním vyjednávání zvýšena. - zaměstnanci zařazení do tohoto programu se musí zapojit do vzdělávání.

Sdílení práce představuje poměrně velmi rozšířený institut aktivní politiky zaměstnanosti, u něhož je oceňováno široké spektrum pozitivních dopadů. Obecně se vnímá, že je dobré mít v zemi k dispozici takový program, který je dokladem péče státu o zaměstnanost, podporu sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání, a který je výrazem aktivního přístupu k řešení důsledků krize způsobem, který konec konců občané i podnikatelé od svého státu očekávají. Existují důkazy o tom, že země, které mají rozvinuté tyto programy, čelí mnohem nižšímu

nárůstu nezaměstnanosti ve srovnání se zeměmi, které tyto programy rozvinuty nemají. Německo je klasickým příkladem tohoto pozitivního efektu sdílení práce. Již jen z tohoto důvodu je velmi prospěšné programy sdílení práce (kratší pracovní doby) s poskytováním podpory zaměstnancům zavádět a udržovat je, a to nikoliv jen jako efektivní protikrizové opatření, ale též obecně jako standardní nástroj aktivní politiky zaměstnanosti doplňující prorůstová hospodářská opatření státu. JUDr. Vratislav TOMEK, [email protected]

Odboroví inspektoři BOZP se setkali v Liptovském Jánu na Slovensku Ve slovenském Liptovském Jánu se ve dnech 19. až 21. května 2010 konalo setkání členů Sdružení IBP BOZP při Konfederaci odborových svazů Slovenské republiky (KOZ SR), zástupců NIP (národní inspektorát práce) a IP (inspektorát práce) včetně generálního ředitele. A přijel i prezident KOZ SR PhDr. Miroslav Gazdík. Pozvání přijali také zástupci Českomoravské konfederace odborových svazů v zastoupení Českomoravského odborového svazu pracovníků školství, OS KOVO, OS UNIOS a Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. První blok ve středu 19. květodbor preventivního pracovního na odpoledne pojednával hlavně lékařství. Samotný název napoo předávání informací a o konvídá, že se jednalo o otázky zdratrolní činnosti nad stavem bezvotní péče zaměstnanců, prevenpečnosti a ochrany zdraví při tivní lékařské prohlídky zaměstpráci z pohledu kontrolních ornanců, dohled nad pracovními gánů, tedy inspektorů bezpečpodmínkami a podobně. nosti práce na Slovensku a KOZ Nejzajímavější však byla inSR. Byli jsme velice překvapeni, formace o tom, že v nově vyjak perfektně funguje spolupráce daném zákonu, který je účinný mezi jednotlivými inspektoráty od března letošního roku, má a konfederací. Společně řeší každý zaměstnavatel, který zaproblémy a nedostatky v bezměstnává zaměstnance pracující pečnosti práce, spolupracují na v kategorii 3 a kategorii 4, podle nových návrzích a návrzích zařazování prací do kategorií změn k jednotlivým předpisům, (u nás vyhláška č. 432/2003 Sb., podávají podněty k jejich řešekterou se stanoví podmínky pro ní. Dozvěděli jsme se, že za pozařazování prací do kategorií, lirušení zákonů mohou být zamitní hodnoty ukazatelů bioloměstnavatelé pokutováni částgických expozičních testů, podkou až do výše 100 000 euro, mínky odběru biologického macož je částka opravdu velice vyteriálu pro provádění biologicsoká! U nás nejvyšší pokuta dle kých expozičních testů a náležizákona č. 251/2005 Sb. o inspektost hlášení prací s azbestem a ci práce, nepřekračuje 2 miliony biologickými činiteli) povinnost Kč. poskytnout těmto zaměstnancům Příští den, ve čtvrtek, se nám rekondiční pobyty jednorázově představila se svou prezentací v délce dvou týdnů nebo rehabiMUDr. Ludmila Ondrejková litační léčbu, v souvislosti s praz Úřadu veřejného zdravotnictví – cí, v délce 80 hodin. Způsob po-

skytování a seznam těchto zaměstnanců zvolí zaměstnavatel vždy po dohodě se zástupci zaměstnanců a zástupci odborových organizací. Účast na těchto pobytech je povinná a opakuje se vždy po pěti letech u kategorie 3 a po čtyřech letech u kategorie 4. Tak to si zaměstnavatel určitě řádně „provětrá“ svou peněženku. Nebo má možnost přijmout a realizovat taková opatření, aby snížil, změnil nebo i zcela odstranil fyzikální chemické a biologické činitele, prach, fyzickou zátěž, zátěž teplem a chladem, psychickou a zrakovou zátěž nebo další faktory, které mají vliv na zdraví jeho zaměstnanců a kvůli nimž jsou zařazeni do uvedených kategorií 3 nebo 4. Odpoledne pak byla předsta-

vena „Jednotná metodika pro výkon odborové kontroly nad BOZP“, poznatky a zkušenosti. V tomto směru jsou naše postupy, až na výjimky, téměř totožné. Na závěr byli oceněni jednotliví odboroví inspektoři BOZP z odborových svazů sdružených v Konfederaci odborových svazů Slovenské republiky. Této akce se zúčastnilo asi padesát účastníků. Diskuse byly věcné a velmi živé. Zapojili se do nich i naši zástupci z ČMKOS. Páteční návrat domů byl zakalen velmi kalnými vodami na československé hranici v okolí Jablunkova a po celé trase do Ostravy. A jak jinak – přivítal mne v Ostravě pořádný liják. Věra MOLDRZYKOVÁ, inspektorka BOZP, [email protected]

23

Konference Sociální služby jako výzva 21. století Stejně jako zdravotnictví, tak i sociální služby jsou předmětem trvalého zájmu Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. Ve dnech 13. a 14. května 2010 se v Hustopečích u Brna konala mezinárodní konference Sociální služby jako výzva 21. století. Více než 80 účastníků z České republiky a ze Slovenska si zde vyslechlo informace o situaci v oblasti sociálních služeb v obou státech a mělo možnost diskutovat o svých problémech a vedení sociálního dialogu. Konferenci zahájili předsedové odborových svazů – za českou stranu RNDr. Jiří Schlanger a za slovenskou Mgr. Anton Szalay. Třetím vystupujícím byla Mgr. Zuzana Strapatá, která zastupovala Nadaci Friedricha Eberta, za jejíž finanční podpory konference probíhala. Následně se už pilně pracovalo. Všechny bloky přednášek byly koncipovány paritně. Témata byla dána shodně a v přednáškách se k nim vždy vyjádřili zástupci z obou republik. Přednášky měli téměř všichni přítomní zpracovány v prezentacích, nebo písemně, takže jejich obsah naleznete na webových stránkách OS v rubrice Aktuality – Stalo se. Jako první vystupovali zástupci zaměstnavatelů. Předsedkyně slovenské Asociace poskytovatelů sociálních služeb Ing. Milada Dobrotková hovořila o aktivitách asociace a seznámila přítomné hlavně s problémy neziskových organizací, které pracují v oblasti sociálních služeb na Slovensku. Předseda Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky Ing. Jiří Horecký informoval o práci české asociace a hovořil o prioritách asociace ve vztahu k novele zákona o sociálních službách. Místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková po jeho vystoupení poděkovala asociaci za spolupráci, ale také připomněla, že ne ve všech bodech se OS s asociací shodne. Odbory jsou zásadně proti vnášení tržních principů do sociálních služeb a za základní poskytovatele sociálních služeb v oblasti pobytových zařízení považují kraje a obce. Těmto institucím tuto povinnost ukládá zákon a veřejná správa se nemůže zbavit povinnosti, která jí byla uložena. Žitníková připomně-

24

la negativní zkušenosti z transformace nemocnic a řekla, že odbory v této situaci s myšlenkou změnit zřizovatele zařízení zásadně nemohou souhlasit. Další téma přednášky Orga-

nizace a právní úprava sociálních služeb si za své vzali právníci odborových svazů. Za slovenskou stranu nás jejich zákonem provedla JUDr. Zlata Saská a český OS zastoupila Mgr. Ivana Štěpánková. Problémy s financováním sociálních služeb jsou v obou zemích. Slovenská strana si přizvala k tématu ředitelku odboru Ministerstva sociálních věcí a rodiny Mgr. Lýdiu Brichtovou. Českou stranu reprezentovala Ing. Terezie Kalfusová z odborového svazu. Obě přednášky byly velmi zajímavé a také vzbudily u posluchačů emoce. Ve vzrušené diskuzi se zástupci slovenské strany pozastavili nad údajem, který se vztahoval k průměrnému platu zaměstnanců v sociálních službách. Slovenští zástupci jednomyslně konstatovali, že ani jeden z nich nedosahuje uváděného průměru. Česká strana zase upozornila na bídné platy zaměstnanců v soci-

álních službách a na neobvyklý nárůst fluktuace, který souvisí se změnou spektra zaměstnanců – snížení počtu zdravotnických pracovníků a jejich nahrazení pracovníky v sociálních službách. Do zařízení dnes v mnoha případech přicházejí zaměstnanci z řad nezaměstnaných, kteří absolvovali kurz pracovníka v sociálních službách a neuměli si představit náročnost této práce. Zaměstnanci v zařízení vydrží jen několik dnů, týdnů a odcházejí, následně přijdou jiní a kolotoč se opakuje. Práce je

náročná a odměna za ni nízká. Posledním tématem prvního dne bylo poskytování zdravotní péče v sociálních službách. Informaci o českém systému přednesla členka výkonné rady odborového svazu Jana Hnyková, za slovenskou stranu vystoupila PhDr. Margita Kosturiková, předsedkyně ZO Domova pro seniory v Likavke a zároveň místopředsedkyně Slovenské asociace sester. Obě přednášející byly excelentní. Připomněly spektrum pacientů, které dnes v zařízeních

nacházíme a „macešský“ přístup obou států k sestrám. Po vzrušené diskuzi bylo jednání prvního dne uzavřeno. K prvnímu dni je nutno zmínit ještě dvě skutečnosti. Na konferenci přijel předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil, aby si vyslechl problémy, se kterými se sociální služby potýkají a aby nám mohl pomoci při jejich řešení. Sociální služby bude totiž zřejmě potenciálně potřebovat kdokoliv z nás. Druhá skutečnost byla příjemnější. Po večeři následoval společenský večer, kde si účastníci mohli v neformálních diskuzích vyměnit své zkušenosti a mohli se pobavit při dobré muzice, kterou jim namixoval Ladislav Kucharský. Druhý den konference začal blokem informací ke vzdělávání pracovníků. Český systém představila přítomným Mgr. Ivana Štěpánková a slovenskou stranu zastoupil předseda OS Mgr. Anton Szalay. Oba přednášející se shodli na tom, že zákonné normy obou států upravují vzdělávání jako celoživotní povinnost a dávají tuto povinnost k tíži zaměstnavateli, což znamená, že náklady na vzdělávání nese zaměstnavatel a vzdělávání je výkonem práce, který má mít zaměstnanec uhrazen jako pracovní směnu. Praxe je však mnohdy jiná. Zaměstnanci si vzdělávání platí sami a o úhradě pracovní doby si mohou ve většině případů jen nechat zdát. V následné diskuzi se ovšem vyskytly i první vlaštovky. Jak za slovenskou, tak za českou stranu se našli dva účastníci, kteří ostatním sdělili, že jim zaměstnavatel vzdělávání hradí a dokonce jim hradí i dobu strávenou na vzdělávacích aktivitách jako dobu pracovní. Jak je vidět, opět se potvrdilo, že vše je jen o lidech. S aktuální situací v sociálních službách a aktivitami OS seznámili přítomné za českou stranu předseda OS RNDr. Jiří Schlanger a za slovenskou stranu člen výkonného výboru slovenského OS Stanislav Tichý. Předseda Schlanger přednesl informace o postojích odborového svazu k novele zákona o sociálních službách a o zastoupení odborového svazu v jednotli-

vých komisích. Podrobný výčet naleznete v předcházejících Bulletinech a samozřejmě také na svazových webových stránkách. Vystoupení Stanislava Tichého se týkalo zákona o sociálních službách a úskalí jeho zavádění do praxe na Slovensku a také seznámil posluchače s konkrétním příkladem ze Žilinského kraje. Jeho vystoupení je také v plném znění na webu OS. Poslední blok přednášek se

zaměřil na sociální dialog a odborovou práci. Úvodní slovo patřilo předsedovi ČMKOS Jaroslavu Zavadilovi. Začal netradičně, neboť zřejmě velmi dobře poslouchal všechny přednášky. Spočítal si, že k rozvoji sociálních služeb, které by měly kopírovat stávající systém, chybějí asi čtyři miliardy korun a přenesl ony čtyři miliardy jako protipól k nákupu tanků a gripenů. Dodal, že vždy záleží jen na společnosti, co považuje za svoji prioritu. A pro občany jsou sociální služby nepochybnou prioritou. Připomněl výsledky reformy veřejných financí a snížení objemů peněz do státní kasy z menšího výběru daní, které dnes vede liberální a pravicové politiky k tvrzení, že se musí šetřit. Šetřit se musí, ale ne na potřebných a zaměstnancích. ČMKOS opakovaně upozorňovala na obrovské nebezpečí, které plyne ze špatných rozhodnutí a ekonomicky vede ke zvyšování počtu chudých a přenášení zátěže na zaměstnance. V závěru poděkoval přítomným odborářům za jejich práci a to

jak pro klienty, tak pro zaměstnance. A vyzval je, aby šli k volbám a volili podle programů politických stran. Podle toho, kdo má program, který je pro zaměstnance příznivý a nechce snižovat jejich jistoty. Vyhazov ze zaměstnání bez udání důvodu, prodlužování pracovní doby, pracovní poměry na dobu určitou jsou návratem ne do dvacátého, ale do 19. století. Další dva příspěvky k sociálnímu dialogu patřily předsedkyním základních organizací. Za českou stranu vystoupila Marie Hrdinková a za Slovensko Emilia Čmaraďová. Obě kolegyně hovořily o postavení předsedy ZO a o vyjednávání. Marie Hrdinková svoje vystoupení obohatila o sociální dialog na úrovni kraje a o svůj příběh se zajištěním sociálních služeb pro svoji maminku. Emilia Čmaraďová zase kolegy seznámila s výsledky vyjednávání jejich ZO a se sociálními výhodami, které mají jejich zaměstnanci. Před závěrem konference se opět rozpoutala bohatá diskuze, která ukázala, že přednesená té-

mata účastníky zaujala a také, že stále máme mnoho společného i přes to, že naše státy již netvoří jeden celek. Závěr opět patřil zástupcům obou svazů a nadace. Mgr. Zuzana Strapatá hovořila o tom, že je ráda, že Nadace Friedricha Eberta může podporovat takováto setkání a že konference určitě není poslední akcí, kterou spolu pořádáme. Jiří Schlanger hovořil o tom, co spojuje jak naše národy, tak oba odborové svazy. Anton Szalay poděkoval přítomným za jejich práci a popřál jim hodně osobních i pracovních úspěchů. K poděkování účastníkům i organizátorům se připojila Dagmar Žitníková, která konferenci moderovala. Vyjádřila přání, abychom se zase na obdobné akci ve zdraví všichni sešli i příště. Dagmar ŽITNÍKOVÁ, [email protected] Foto Ladislav Kucharský Další fotografie najdete u tohoto článku na webu OS (www.zdravotnickeodbory.cz) v rubrice Aktuality – Stalo se

25

Současné problémy hygienické služby Referát na konferenci sekce pracovníků hygienické služby OSZSP ČR 4. května 2010 Výbor Společnosti hygieny a komunitní medicíny ČLS JEP se zabýval situací a změnami v hygienické službě v posledních letech a zpracoval k těmto otázkám kritickou analýzu, která je k dispozici na webových stránkách společnosti. Neosobuje si právo, mluvit za všechny hygieniky, a uvítá proto další názory a stanoviska na situaci v hygienické službě v rubrice Diskuse na svých webových stránkách www.spolecnosthygieny.cz. Dnes prezentované sdělení obsahuje podstatné části citované analýzy, není s ní však totožné. Nekoncepční a netransparentní řízení hygienické služby Jedním z nedostatků, který změny v hygienické službě doprovází, je nekoncepčnost a malá transparentnost jejich přípravy a řízení ministerstvem zdravotnictví. Dalším je skutečnost, že změny neflektují potřeby společnosti, nevycházejí z odborně fundované přípravy ani z veřejně dostupných analýz nebo důkazů a výrazně se liší od schválené koncepce oboru hygiena. Jednoznačně je v ní uvedeno, že činnost hygieny zahrnuje ochranu zdraví a výkon státní správy, podporu zdraví, výchovu ke zdraví, primární prevenci nemocí a hodnocení a řízení zdravotních rizik. Aniž by kdykoli byla ministerstvem tato koncepce zpochybněna, je v praxi hrubě porušována. Nejde o transformaci, jak jsou tyto změny nazývány, ale o jednostranné kroky zaměřené na zúžení působnosti a kapacity hygienických stanic a zejména zdravotních ústavů. Ministerstvo začalo nadměrně preferovat státní dozor, který sice je v ochraně zdraví nezbytný, stejnou, ne-li vyšší prioritou by dnes měla být efektivní primární prevence neinfekčních chorob. Hygienická služba pro ni mohla poskytnout kvalitní infrastrukturu, ale tzv. transformace ji těžce narušila. Zvláštní kapitolou nekoncepční práce, doprovázené mnoha manažerskými nedostatky, bylo rozdělení hygienické služby na hygienické stanice a zdravotní ústavy. Důvody byly bezpochyby hodné zřetele, protože senát požadoval odstranit konflikt zájmů při poskytování placených laboratorních služeb hygienickými stanicemi, ale provedená transformace byla a stále ještě je chaotická, špatně řízená, neměla předem stanovený a veřejně známý cíl a citelně zasáhla do práce těchto ústavů a života jejich zaměstnanců. Po svém zřízení se zdravotní ústavy začaly rozvíjet v nových podmínkách financování, získávaly personál, prostory a zařízení,

26

po několika letech však přišel zlom, slučování ústavů, nulový příspěvek zřizovatele a další náhlé změny a propouštění pracovníků. Při náležité přípravě a řízení mohly tyto změny proběhnout jako plánovitý, všem srozumitelný a cílevědomý proces. Co nakonec přineslo vyčlenění zdravotních ústavů pro řešení citovaného konfliktu zájmů? Problém vyřešen nebyl: zdravotní ústavy opět poskytují služby jako dřív oběma partnerům – státní správě i soukromému sektoru. K nešťastným krokům při reorganizacích zdravotních ústavů patřila náhlá reorganizace, spíše destrukce pracovišť podpory zdraví, která se, při respektování potřeb péče o zdraví, naopak mohla stát významným prvkem rozvoje primární prevence i zdravotních ústavů. Na úseku podpory zdraví by v ČR mělo pracovat přinejmenším 100 erudovaných pracovníků. Po několika vlnách trestuhodného propouštění jich zůstává okolo 20. Jestliže resort ušetřil na příspěvcích zdravotním ústavům 600 mil. Kč ročně, měly se, alespoň z části použít pro priority v primární prevenci, zejména pro realizaci programu vlády Zdraví 21, včetně zajištění aktivit v podpoře zdraví. Na mnoha místech se náměstek Šnajdr chlubil těmito ušetřenými stamiliony. Přitom ministerstvo zdravotnictví ztrácí špatným hospodařením miliardy, např. špatnou politikou v hospodaření s léky. Významný vzrůst nákladů na léky je způsoben především tím, že ministerstvo a SÚKL náležitě neplní své povinnosti regulátora cen (Prohlášení ČLK, 28. 4. 2010). K náměstku Šnajdrovi bych se chtěl ještě vrátit autentickým výňatkem z jeho projevu v Poslanecké sněmovně 18. 3. 2010. Když poslancům vysvětloval, co jsou zdravotní ústavy, prohlásil (citace): „Na jedné straně je to čtrnáct krajských hygienických stanic, jejichž jedinou nebo základní činností je vykonávání státní správy a státního zdravotního dozoru… Pak zde máme Státní zdravotní ústav jako celorepublikově působící instituci, jejíž činnost je zaměřena na vědu, výzkum, referenční činnost a prevenci a podporu zdraví … Mezi tím bez jakékoliv vazby, souvztažnosti a kooperace zde máme takzvané zdravotní ústavy, jejichž jedinou činností nebo základní činností je poskytování standardních laboratorních činností, to znamená chemických laboratoří, hygienických laboratoří, mikrobiologických laboratoří, hlukových laboratoří a podobně.“

Dále Šnajdr říká: „…Je zásadní nedorozumění a hluboká mýlka, že zdravotní ústavy většinou své činnosti nebo kapacitou své činnosti se zaobírají činnostmi ve prospěch státu, ve prospěch hygienických stanic či jiných orgánů státu, respektive Ministerstva zdravotnictví. ***Je to hluboká nepravda a neznalost. Pro vaši informaci, z celkové kapacity zdravotních ústavů činí činnosti pro krajské hygienické stanice a pro stát pouhých 7 %, slovy sedm procent …“ Je to překrucování skutečnosti.

Nebudu opakovat, jaké úkoly stanovuje zákon o ochraně zdraví zdravotním ústavům, jen připomenu, že ministerstvo, v rozporu s tímto zákonem, v nich zrušilo útvary podpory zdraví a dalšími redukcemi zaměstnanců a rozpočtu je přimělo zlikvidovat poradny AIDS a podobná pracoviště a teď první náměstek říká, že se nezaobírají činností ve prospěch státu. V době, kdy se zdravotní stav obyvatelstva nevyvíjí příliš dobře, by zdravotní ústavy naopak měly představovat kapacitu daleko víc využívanou pro primární prevenci. Transformace Státního zdravotního ústavu v roce 2008 byla dalším příkladem špatně koncipované a neracionální akce, vyvolané jakýmisi partikulárními zájmy v zákulisí ministerstva. Na ústav byl bez výběrového řízení dosazen nový ředitel, který od ministerstva dostal za úkol rozdělit osvědčené a dobře fungující uspořádání do oborových center na dva nové celky, celek laboratorních činností a tzv. odborných činností. Uměle a bezdůvodně byl k řízení transformace jmenován krizový štáb, který měl reorganizaci realizovat. Dokument o transformaci, který ředitel vydal, beze vší pochybnosti vznikl v jakési zájmové skupině a explicitně v něm bylo uvedeno, že z laboratoří má vzniknout SZÚ a.s., případně ZÚ ČR a.s. Ze zbytku Státního

zdravotního ústavu by vzniklo nefunkční torso, které by v Evropě nemělo obdoby. Záhy se od toho upustilo, protože náklady na zřízení takové a.s. by činily desítky milionů Kč, nehledě na další důsledky. Záměr se z jakéhosi důvodu neuskutečnil, laboratoře však přesto byly odděleny, takže odborné týmy, které se skládaly z odborných expertů i laboratorních pracovníků, byly násilím rozděleny. Tehdejší ředitel na racionální námitky neuměl nikdy odpovědět jinak, než že plní příkazy ministerstva. Špatná komunikace ministerstva s odbornou a laickou veřejností Legislativní změny, které ministerstvo v uplynulých letech provádělo, postrádaly koncepci a probíhaly netransparentně. Před odbornou veřejností dokonce byly utajovány a příprava probíhala bez dostupného zdůvodnění a projednání na odborných fórech. Tak vznikl návrh novely zákona o ochraně zdraví, v němž jsou rušena ustanovení, která se týkají krajských hygienických stanic a jejich aktivit v primární prevenci a zdravotní politice regionů a v podpoře zdraví. Odbory veřejného zdraví, které se na krajských hygienických stanicích těmto otázkám věnovaly a byly nositeli pokroku a nových trendů, byly zrušeny. Takové kroky přináší škody, které se těžko napravují. V daleko složitějších společenských podmínkách na počátku devadesátých let existovaly dobré zpětné vazby mezi ministerstvem a hygienickou službou. Pořádala se všem přístupná diskusní fóra k důležitým otázkám a existovala Asociace hygienických stanic, která se byla dobře fungující organizací hájící zájmy hygienické služby a předkládající ministerstvu názory na závažné problémy. Dnes se v úseku hlavního hygienika naopak projevují prvky autokratického vystupování a přeceňování direktivních forem řízení. Pracovníci hygienické služby mají strach vystoupit s kritickými připomínkami k práci ministerstva, aby nebyli považováni za neloajální státní úředníky a potrestáni. Také informační aktivita ministerstva a útvaru hlavního hygienika směrem k laické veřejnosti je nedostatečná. Vystoupení jsou jen pasivní reakcí na popud sdělovacích prostředků k medializovaným, často okrajovým problémům. K důležitým otázkám zdravotního stavu a jeho vývoje, ke snižování zdravotních rizik jako je kuřáctví či rizika z nezdravé výživy nebo ze znečistěného prostředí, představitelé resortu aktivně nevystupují. Selháním komunikace s ve-

řejností byla problematika pandemické chřipky H1N1. Nejde jen ekonomické důsledky, daleko horší je posílení nedůvěry laické a bohužel i odborné veřejnosti v oprávněnost vakcinačních programů. Podobné problémy doprovázely změnu v distribuci vakcín, která se připravovala bez potřebných informací pro příslušná pracoviště a nakonec se provedla v rozporu se zákonem, který do současné doby nebyl odstraněn. Kdyby se tyto a podobné záležitosti řešily transparentními přípravnými postupy, nedocházelo by k tolika chybám. Další komunikační selhání je zřejmě na spadnutí v otázkách zvýšení přípustných hladin hluku nebo automatů na čerstvé mléko. Nejhrubším porušením komunikace mezi ministerstvem a pracovníky hygienické služby a hygieny na fakultách a ústavech, jaké jsem zažil, byl zmanipulovaný seminář 18. 3. 2010 na ministerstvu. Měl být věnován otevřené a neregulované výměně názorů na situaci v hygienické službě a primární prevenci. Konal se z iniciativy výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny s výslovným přáním, aby byli přizváni i zástupci lékařských fakult a ústavů. Pozvánku od misterství však nedostali, a když přesto na seminář přišli, ochranka je do budovy nepustila, stejně jako jiné zájemce, např. novináře, nebo zástupce některých politických stran. Referáty tedy poslouchali jen ředitelé KHS a ZÚ. Hlavní hygienik měl, podle programu, přednést sdělení na téma Vize hygienické služby, od kterého jsem si sliboval, že se konečně dozvím, jaké koncepční myšlenky vedou ministerstvo při provádění transformací, ale místo toho zazněl jen přehled dosavadního vývoje hygienické služby. Ředitelka odboru strategie a řízení hygienické služby měla přednést referát o transformaci zdravotních ústavů, ale nepřednesla nic. Seminář demonstroval úpadek vedení útvaru hlavního hygienika a jeho neschopnost stát v čele tak důležité části resortu, jakou je hygienická služba. Apel na obnovu demokratického stylu práce v ministerstvu zdravotnictví se ozývá i z jiných stran, z ČLK a poslední době také z Asociace českých a moravských nemocnic. Byrokratizace činnosti a omezování aktivit v primární prevenci a podpoře zdraví V posledních letech se zvýšila tendence orientovat hygienickou službu na úzce zaměřenou inspekční činnost. Nedávno ještě platily pokyny ministerstva k vykazování kontrol do nejmenších podrobností a vedoucí plnění kontrolovali. Když se plán nestíhal plnit, pracovníci se logicky zaměřili na jednodušší subjekty, aby jich udělali co nejvíc. Vedlo to k formalizmu a zhoršení pod-

mínek pro kvalitní práci. Dnes už se snad ty absurdity zmírnily. Hygienická služba se od jiných inspekcí, které se podílejí na ochraně veřejného zdraví, vždycky lišila schopností hlouběji posoudit zdravotní rizika, nejen stíhat nedodržení předpisů, ale také radit a pomáhat řešit zdravotní problémy. Při úzké orientaci na úřední povahu práce, tuto výlučnost hygienická služba ztratí ke své škodě i ke škodě společnosti. Nejsou ojedinělé názory, že dnešní hygienickou službu řídí právníci, či jiní úředníci bez zdravotnické erudice, kteří neznají jiný způsob práce než kontroly plnění právních norem. Začíná se ztrácet rozdíl mezi hygienickou službou a jinými inspekcemi a není divu, že jejich představitelé přicházejí s myšlenkou hygienickou službu k nim připojit. Schopnost hygieniků objektivně posoudit zdravotní rizika přitom výrazně pomohla racionálně vynakládat prostředky na ochranu zdraví a zabránit plýtvání v důsledku neodůvodněných a někdy zveličených obav veřejnosti či politiků (např. strach ze zdravotních rizik TV vysílačů) nebo naopak se podílet na zvládnutí skutečných zdravotních ohrožení jakým byly povodně v r. 1997 a 2000, účast na mimořádně úspěšném řešení jódového deficitu v české populaci nebo v minulosti potlačení obrovské epidemie virové hepatitidy A koncem 70. let. Je na místě připomenout, že hygienická služba velmi přispěla k úspěšnému řešení čistoty ovzduší v 90. letech svými výsledky studia zdravotních důsledků znečistění v období totalitního státu. Epidemiologické studie zdravotního stavu obyvatelstva, které na dobré úrovni hygienická služba prováděla ještě před 10 lety, se z jejího pracovního repertoáru vytratily a monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k prostředí vedené Státním zdravotním ústavem se trvale potýká s nedostatkem prostředků a dnes už i pracovních kapacit na zdravotních ústavech. Stát musí neustále sledovat a vyhodnocovat zdraví populace, aby řízení péče o zdraví bylo opřeno a objektivní fakta. Zatím tomu tak není. Problematická personální politika ministerstva na úseku hygienické služby Vážnou výtku zasluhuje personální politika ministerstva zdravotnictví a obsazování významných funkcí na úseku hlavního hygienika i dalších vedoucích funkcí bez výběrového řízení se stalo se běžnou praxí. Zakládá to podezření, že jde o součást kabinetních praktik, kterými se realizují netransparentní skupinové zájmy. Když jsem v r. 2001 rezignoval při odchodu do důchodu na místo ředitele SZÚ, hlavní hygienik nevypsal konkurs, ale do místa se obsadil sám. Po

dvou letech zcela nedostatečného plnění ředitelských funkcí ho vypudila teprve kritika ve sdělovacích prostředcích. Před několika lety byl do místa ředitele SZÚ opět bez konkursu dosazen ředitel s předem vymezeným úkolem ústav rozdělit. Po dvou letech byl odvolán, když se ukázalo, že se na funkci nehodí. Podobné to bylo s náměstkyní pro odbornou činnost, která po roce odešla a později s ekonomickým náměstkem, který v místě zůstal pouhého čtvrt roku. Ani ředitelka odboru strategie a řízení hygienické služby na MZ nebyla vybrána konkursem, jestli se nemýlím. Podobné praktiky se týkají i obsazování funkcí některých ředitelů zdravotních ústavů v poslední době. Nejsou ovšem jmenováni, ale pověřeni řízením, takže z právního hlediska není co vytknout. Zdravotní stav populace a péče o něj v České republice Změny působnosti a organizace hygienické služby se odehrávají v době, kdy řada ukazatelů zdravotního stavu populace se nevyvíjí nijak příznivě. Úmrtnost na neinfekční choroby je v ČR stále vyšší než v západoevropských zemích (EU 12) a prodlužování střední délky života, které bylo v 90. letech rychlejší než západní Evropě, se poslední dekádě v ČR zpomaluje. Minulý rok se vzestup v podstatě zastavil: u žen střední délka života zůstala na úrovni roku 2008 a u mužů se zvýšila jen o 0,2 roku. Střední délka života je dnes v ČR na úrovni, kterou měly vyspělé státy západní Evropy před 17 lety. Výskyt zhoubných nádorů má stále vzestupný trend a jejich incidence je o čtvrtinu vyšší než např. ve Spojeném království nebo v Německu. Prevalence kuřáctví je vyšší než ve vyspělých státech a u dospělé populace se přestala snižovat, u mladých žen dokonce stoupá a u žen pak logicky stoupá i výskyt rakoviny plic. Významně se zvyšuje výskyt diabetu II. stupně, mezi roky 2000 a 2007 přibylo 120 tisíc nových nemocných. S každým diabetem stoupá riziko ischemické choroby srdce, cévní mozkové příhody a dalších závažných chorob. Roste počet lidí s nadváhou či obezitou, za posledních pět let se zvýšil o více než 100 tisíc. V důsledku přidružených metabolických chorob zkracuje obezita postiženým lidem střední délku života o 12 – 15 let. Strmě stoupá incidence HIV/AIDS. Výskyt dětských úrazů se v dekádě 1995 – 2005 zvýšil o 25 %. Na řadě míst se znovu objevily nepříznivé dopady znečistěného ovzduší na zdraví a expozice dopravnímu hluku se snížila jen na málo místech. Přes tyto varující trendy se stát, resp. ministerstvo zdravotnictví, otázkami zdravotního stavu, jeho vývoje a pozitivního ovlivňování účinně nezabývá. Ročně se tím

ztrácí miliardy korun. Ztráta způsobená kuřáctvím činí okolo 15 mld. Kč/r. Kdyby se zvýšil počet nekuřáků ze 70 % na 80 %, přineslo by to do rozpočtu zdravotních pojišťoven skoro 5 mld. Kč ročně. Je to obsaženo v cíli č. 12. programu vlády Zdraví 21, který se ale neplní. Roční ztráty z pracovních úrazů a chorob z povolání jsou vypočteny na 27 mld. Kč. Kdyby se splnil cíl citovaného programu a úrazy a choroby se snížily do r. 2020 o polovinu, přineslo by to 12,5 mld. Kč/r. Náklady na léčení diabetu a jeho komplikací představují 28 mld. Kč./r. Diabetes je preventabilní choroba, u které není nereálné předpokládat snížení alespoň o 5 % a roční úspory by činily 1,4 mld. Kč. Lze pokračovat dalšími nemocemi a ekonomickou výhodností jejich prevence. Američtí ekonomové počítají, že efektivními preventivními programy lze ušetřit okolo 5 % nákladů na zdravotní péči. Při 240 mld. Kč výdajů na zdravotnictví v Česku to znamená získat ročně 24 mld. Kč. Do efektivní prevence se samozřejmě musí investovat, zpravidla se kalkuluje, že náklady tvoří asi 10 %, takže čistý zisk by byl okolo 22 mld. Kč ročně. Byl by to zdroj financí podstatně vyšší než konfliktní regulační poplatky. Organizační bází pro preventivní programy by mohla být hygienická služba. Dnešní vedení ministerstva zdravotnictví však něco takového není schopno zvládnout. Okruhy otázek, které chce výbor SHKM projednat s hlavním hygienikem 1. Jak vrátit na všechny zdravotní ústavy a krajské hygienické stanice činnosti, které jim ze zákona náležejí, 2. jak revitalizovat podporu zdraví, 3. jak zásadně zlepšit postavení primární prevence v péči o zdravotní stav populace ČR, 4. jak odstranit formalizmus v plnění programu ZDRAVÍ 21 a zahájit realizaci efektivních preventivních programů podporovaných státem a z dalších zdrojů, 5. jak zajistit, aby se strategická rozhodnutí a legislativní změny připravovaly v široké odborné a demokratické diskusi, 6. jak zařídit, aby obsazování významných vedoucích funkcí bylo prováděno transparentně a po výběrovém řízení, 7. jak zvýšit odbornou úroveň činnosti krajských hygienických stanic a obnovit jejich úlohu jako poradního orgánu ve vztahu k samosprávě a veřejnosti v otázkách hygieny a zdravotní politiky. 8. Projednat představu ministerstva zdravotnictví o působnosti a organizaci hygienické služby vč. SZÚ a ZÚ v nejbližším časovém horizontu 1 – 2 let. Doc. MUDr. Jaroslav KŘÍŽ

27

Projekt „Dobrá práce“ pokračoval setkáním v Jelení Hoře Účastníci projektu příhraniční spolupráce z ČR, Polska, Německa a Rakouska se znovu setkali ve dnech 31. 5. - 2. 6. 2010, tentokrát v Polsku. Základna, kde se konaly semináře, byla v hotelu „Chata za vsí“ u Jelení Hory. Odtud nás pak autobus dovezl do Kowar a Jelení Hory na exkurzi do místních zdravotnických zařízení, na prohlídku muzea miniatur a dokonce na večerní slavnostní koncert Dolnoslezské filharmonie ke 30. výročí založení odborového svazu Solidarita v kostele sv. Erasma a Pankráce v Jelení Hoře.

Hlavním tématem setkání byly mzdy a platy ve zdravotnictví v účastnických zemích projektu. Úvodní referát přednesla magistra pečovatelských služeb Alžběta Poznaňská z plicního sanatoria v Kowarech. Měla k dispozici oficiální statistické údaje z roku 2008 svědčící o typických poměrech v odměňování, které trvají dodnes. Zaměstnanci veřejného sektoru jsou v Polsku odměňováni lépe než zaměstnanci soukromého sektoru, což neplatí pro nejvyšší vedení podniků. Tam je situace opačná. Vyšší úředníci ve veřejných službách dosahují v soukromém sektoru výdělku 246 % celostátního průměru, ve veřejném sektoru „jen“ 189 % průměru. Mezi nadprůměrně placené zaměstnance patří zaměstnanci námořní a letecké dopravy, vyšší úředníci a techničtí specialisté. Ve zdravotnictví jsou velké rozdíly mezi platy odborných lékařů a středního zdravotnického personálu. Ten se pohybuje značně pod celostátním průměrem. Sestry vydělávají až pětkrát méně než lékaři. Projevuje se také genderový rozdíl v platech, kdy v celostátním průměru muži vydělávají o 10 % více než ženy.

28

Ve feminizovaném zdravotnictví je tento genderový rozdíl zvláště markantní. Při požadavcích EU na vyšší vzdělání sester se projevuje další problém: polské sestry stárnou (průměrný věk je 44 let, zatímco před 25 lety to bylo pouhých 21 let) a nové absolventky zdravotnických škol buď odcházejí do jiných oborů nebo pokračují ve studiu a do praxe ve zdravotnictví nenastupují. Začíná se projevovat nedostatek pomocného zdravotnického personálu. V regionu Jelení Hora je průměrný hrubý plat sestry 1300 zlotých (tj. asi 270 euro), což je částka, která nestačí na důstojné pokrytí životních nákladů. Sestry tak poměrně často pracují v několika pracovních poměrech v různých zařízeních. To znamená velké pracovní přetížení a snížení kvality léče o pacienty. I když povolání zdravotní sestry má v Polsku stále poměrně vysokou prestiž u veřejnosti, úroveň odměňování tomu zdaleka neodpovídá. Vystoupení bylo doplněno zkušenostmi z ostatních zemí. Všude jsou lékaři placeni daleko lépe než sestry, ale například v Rakousku může mít zkušená sestra stejný nebo i vyšší plat než

mladý začínající lékař, protože spadá do stejného nebo i vyššího tarifního pásma. V průměru mají lékaři dvojnásobný plat než sestry. V ČR existuje několik platových tabulek pro různé profese veřejných služeb. OSZSP ČR usiluje o zavedení jednotného systému odměňování pro všechny zaměstnance bez ohledu na to, zda pracují ve zdravotnickém či nezdravotnickém zařízení, v nemocnici či v ústavu sociální péče, jako „zdravotnický“ či „technický“ personál atp. Odpoledne navštívili účastníci semináře plicní léčebnu v Kowarech. Toto zařízení v krásné historické budově funguje od roku 1902. Obnova a údržba památkově chráněného objektu je po všech stránkách velmi náročná. Navštívili jsme nemocniční muzeum seznamující s historií tohoto zařízení a moderně vybavené oddělení bronchoskopie. Dopoledne druhého dne bylo věnováno problematice odměňování, různým způsobům tvor-

silná vlna protestů, demonstrací a stávek, které nakonec vedly ke změně zákona a k možnosti uvolnění vyšších finančních částek pro zdravotnictví. Daří se uzavírat lepší kolektivní smlouvy nižší úrovně, a díky tomu se daří i zastavení poklesu členské základny odborů. Lidé zřejmě začínají chápat, že dobrou kolektivní smlouvu může uzavřít jen odborový svaz, který se může opřít o početně silnou organizaci. Kolektivní vyjednávání je všude, nejen v Německu, jedním z hlavních úkolů odborů. Jejich vyjednávací pozice je tím silnější, čím více členů mají a čím více jsou tito členové ochotni se za prosazování svých zaměstnaneckých práv skutečně postavit. Přitom je třeba zvážit krátkodobé a dlouhodobé výhody a cíle. Když zaměstnanci pochopí, že za cenu ztráty momentální výhody (např. jednorázového příplatku na dovolenou) mohou získat trvale vyšší mzdu, a jsou ochotni se za své vyjednavače

by mezd a platů a roli odborů v nich. Úvodní referát přednesla Gizela Mende, vedoucí odborné sekce německého odborového svazu veřejných služeb ver.di pro zdravotnictví v regionu Sasko, Sasko-Anhaltsko a Duryňsko. V Německu je dlouholetá tradice tvorby mezd v kolektivních smlouvách vyššího stupně. Při postupující privatizaci a oslabování pozice odborů je to stále obtížnější. Před dvěma lety proběhla v Německu velmi

postavit, pak mají velkou šanci na dobrou dohodu. V Německu se to podařilo. Proč by to nemělo jít jinde? Vždyť podmínky jsou dnes ve všech našich státech podobné. Ve druhé části dopoledního programu jsme navštívili nemocnici v Jelení Hoře. Je to nový, teprve deset let fungující komplex na místě původní staré nemocnice. Chodby jsou široké, místnosti veliké, všude plno světla, ale vzdálenosti mezi odděleními jsou obrovské, stejně

jako náklady na vytápění a údržbu. Nemocnice má 22 oddělení, na kterých pracuje asi 1000 zaměstnanců, z toho 128 lékařů. Vloni nemocnice ošetřila 68 000 pacientů. Téměř všechna lůžková oddělení mají také své ambulance. Pacient tak může být ošetřen buď ambulantně, nebo v případě nutnosti být okamžitě hospitalizován, přičemž ho ošetřuje stále stejný personál. V rámci exkurze jsme si prohlédli „podzemní továrnu“ nemocnice – sterilizační oddělení, a pak ještě oddělení dialýzy (17 lůžek, dvousměnný provoz, 170 pacientů týdně) a oddělení ambulantní rehabilitace. Odpolední blok patřil zprávě o dotazníkovém šetření ke studii, kterou přednesla doc. PhDr. Kateřina Ivanová, Ph.D., přednostka Ústavu sociálního lékařství Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Velmi podrobně a srozumitelně shrnula dosavadní etapy práce na studii o „dobré práci“, která je hlavním tématem tohoto projektu – vytvoření dotazníku, jeho připomínkování a distribuci. V současné etapě byly dotazníky vyplněny ve vybraných nemocnicích v ČR, teď je dotazník vyplňován ve vybraných nemocnicích v Německu a v Rakousku, do polštiny přeložené dotazníky k distribuci v Polsku byly předány na tomto semináři. Všechny dotazníky by měly být vráceny k dalšímu zpracování na koordinační schůzce projektových partnerů v Kadani 22. 6. 2010. Další etapou pak bude statistické zpracování výsledků z dotazníků a závěrečná zpráva. Ta bude předložena ve všech jazycích projektu na závěrečné konferenci v říjnu 2010. V roce 2011 pak budou výsledky dále publikovány v odborné literatuře, na konferencích a seminářích a poslouží jako podklad pro diskuse se zaměstnavateli. Poslední den semináře byl věnován úpravě minimální mzdy v účastnických státech projektu a legislativní úpravě v oblasti pracovního práva. V úvodním vystoupení seznámila Ing. Ivana Břeňková z OSZSP ČR účastníky s průběhem a výsledky mezinárodního projektu s podporou Evropské

komise k problematice flexikurity. Pojem flexikurita lze stručně popsat jako snahu o vytvoření většího počtu kvalitních pracovních míst prostřednictvím větší flexibility na jedné straně a

(představitelů svazů zaměstnavatelů a zaměstnanců). Tento právní rámec by měl splňovat řadu předpokladů: měl by být adaptabilní, jednoduchý, transparentní, hájit práva zaměstnan-

pracovní jistoty na straně druhé. Pro vytvoření patřičné rovnováhy mezi flexibilitou a jistotou je třeba vytvořit vhodný právní rámec, a to za účinné spolupráce příslušných sociálních partnerů

ců, právo na kolektivní vyjednávání a obsahovat i soudní vymahatelnost práva. Podle sdělení Evropské rady z března 2009 by opatření v rámci flexikurity měla na ev-

ropském trhu práce zajistit aktivní začleňování mužů i žen do pracovního trhu, usnadnit přechody mezi zaměstnáními pomocí prohlubování a rozšiřování kvalifikace, chránit před nezaměstnaností a bránit předčasným odchodům do důchodu. K vyhodnocení aplikace zásad flexikurity do praxe evropského trhu práce by mělo dojít v Evropské radě v roce 2013. Referát vyvolal živou diskusi mezi zastánci a odpůrci způsobů, jakými je flexikurita zaváděna do praxe států, regionů i jednotlivých zařízení, a zazněla i řada konkrétních příkladů dobré a špatné praxe především z ČR a Rakouska. Wolfgang Anschütz přednesl referát o zápasu německých odborářů za zavedení oficiální minimální mzdy v Německu. Vidí v ní prostředek proti dumpingovým mzdám zahraničních zaměstnanců v některých odvětvích (především stavebnictví), ale i vyrovnání mzdových rozdílů mezi východní a západní částí Německa, které ani po dvaceti letech po opětovném sjednocení země nebyly zdaleka překonány. Snaha o zavedení minimální mzdy zatím nenašla dostatečnou podporu v Parlamentu, zvláště při silné lobbovací pozici zaměstnavatelů. Odbory však svůj zápas nevzdávají. Poslední vystoupení projektového setkání patřilo polskému právníkovi z Wroclavi Kryštofovi Wolkovi Laniewskému, který účastníky seznámil se stávající pracovní legislativou v Polsku a na závěr zodpověděl i řadu dotazů z pléna. Polská úprava pracovní legislativy podle zákoníku práce je podobná české. O té v rámci diskuse stručně poreferovala místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. Celé setkání se konalo, jako už tradičně, ve velmi přátelském a velmi pracovním duchu, i když se našel čas i na relaxaci a návštěvu kulturních akcí. Polským kolegům z regionu Jelení Hora patří dík za dobrý výběr místa a výbornou organizaci setkání. PhDr. Jana VESELÁ, [email protected] Foto Ladislav Kucharský

29

pečeme s Helenou Šveřepovou Maminčin plzeňský závin 35 dkg hladké mouky, 20 dkg tuku - Stela (mléčný, žlutý), 2 žloutky, špetka soli, 1 polévková lžíce octa, trocha vody - dle potřeby Zpracujeme vláčné těsto, nemusí odpočívat, ale je lepší chvilku nechat v chladu. Falešný listový závin Helena Šveřepová 35 dkg hladké mouky, 25 dkg tuku – bílý, 1 žlouúčetní tek, 2 dcl mléka, špetka soli Zpracujeme vláčné těsto, musí odpočívat v chladu, rozdělíme na 4 díly. Dia závin 20 dkg hladké mouky, 8 dkg másla (neb žlutý tuk Stela), 1 žloutek rozkvedlat ve 4 polévkových lžících mléka, 1 polévková lžíce octa, 2 cukeriny, špetka soli Dobrý a rychlý závin 25 dkg hladké mouky, 25 dkg tuku (žlutý mléčný STELA), 25 dkg měkkého tvarohu Levný a rychlý závin 37 dkg polohrubé mouky, 25 dkg tuku (žlutý mléčný STELA), cca 2 dcl vody (spíš méně než více) Tažený závin z Okrouhlice 50 dkg hladké mouky, 2 celá vajíčka, 3 polévkové lžíce vody, ořech sádla, 1 polévková lžíce octa Vláčné těsto nechat odpočinout pod teplým hrncem. Jablkový koláč od Míši Těsto: 200 g mouky (100 g hladké, 100 g polohrubé), špetka soli, 100 g másla pokojové teploty nakrájeného na kousky, 1 žloutek, 2-3 lžíce studené vody Náplň: 4-5 jablek (nejlépe Golden Delicious), 3 lžíce přírodního cukru krupice, 50 g másla, 4-6 lžiček meruňkové zavařeniny, 2 lžíce aromatického alkoholu Postup: Mouku prosejeme na vál, utvoříme v ní důlek a do něj vložíme kousky másla se žloutkem a rozmělníme prsty tak, aby směs připomínala míchaná vejce. Spojíme, přelijeme vodou a znovu zpracujeme. Vytvoříme vláčnou kouli, kterou zabalíme do fólie a dáme na půl hodiny do ledničky. Před další úpravou necháme těsto znovu zvláčnit při pokojové teplotě. Troubu předehřejeme na 200°C, horkovzdušnou na 180°C. Formu o průměru 25 cm vymažeme máslem. Jablka oloupeme, zbavíme jádřince a nakrájíme na tenké plátky, zbytek na nepravidelné kousky. Z těsta vyválíme placku a tu přendáme do formy. Pokryjeme ji kousky jablek a teprve na ně pokládáme po kruhu plátky. Posypeme cukrem a poházíme kousíčky másla. Pečeme 45 minut, pak přepneme na 5 minut na gril, ale pozor na něj, ať cukr nezhořkne! Pak troubu vypneme a necháme v ní koláč ještě 5 minut odpočívat. V kastrůlku na mírném ohni rozmícháme zavařeninu s alkoholem. Směsí potřeme upečený koláč. Koláče vázané od Hanky kvásek - 2 kostky droždí rozpustit v 250 ml teplé šlehačky s 5 lžičkami cukru 1 kg hladké mouky, ½ kg tuku (hera), 3 lžíce cukru, 1 vanilkový cukr, 7 žloutků Vypracujeme těsto a nenecháváme kynout. Náplně dáme dle zvyku a chuti. Koláčky buď obalujeme upečené v moučkovém cukru, nebo před pečením potřeme vajíčkem a namočíme do žmolenky. Jsou křehké a lze je i zamrazit a i pak jsou moc dobré. Řezy z listového těsta s pudinkem a ovocem Listové těsto rozdělíme na dvě poloviny a z každé vyválíme plát velikosti hlubšího plechu. Z 1,3 litru mléka, 4 vanilkových pudinků a 3 vanilkových cukrů uvaříme hustý pudink. Na vymazaný plech dáme jeden plát těsta, na něj rozetřeme chladný pudink, do kterého vmícháme různé kousky kompotovaného nebo čerstvého ovoce a přikryjeme druhým plátem. Ten pomažeme vejcem a v předehřáté troubě na 180ºC pečeme 35 minut. Horký moučník hned namažeme 1 zakysanou smetanou a posypeme 1 skořicovým cukrem.

30

Biskupský chlebíček Těsto: 26 dkg cukru krupice, 14 dkg oříšků jemně sekaných, 14 dkg mouky hrubé, 10 dkg rozinek, 10 dkg kandovaného ovoce rozkrájeného na drobné kousky Vše smícháme na sucho, opatrně vmícháme tuhý sníh z 8 bílků, nakonec vmícháme 5 dkg rozpuštěného vychladlého másla, 1 lžíci rumu. Pečeme v dobře vysypané formě (nejlépe strouhankou) v troubě vyhřáté na 200ºC asi 40 minut. Před vyklopením z formy uvolníme okraje, jinak se těsto může utrhnout. Střecha z Bé bé sušenek Suroviny: 1 balíček světlých, 1 balíček tmavých Bé bé sušenek, 15 dkg moučkového cukru, 20 dkg másla, 50 dkg obyčejného jemného tvarohu (ne z vaničky), rum, 2 banány. Postup přípravy: Utřeme máslo s cukrem, tvarohem a ochutíme rumem (lze využít ruční šlehač). Na alobal naskládáme jako šachovnici Bé bé sušenky 3 řady po 7 kusech, střídáme světlou a tmavou barvu. Potřeme polovinou tvarohového krému. Aby se sušenky nerozjížděly do stran, lze alobal trochu ohrnout. Tvarohový krém zakryjeme znovu sušenkami Bébé poskládanými jako šachovnice, ale tentokrát na tmavou světlou a obráceně. Rozetřeme zbytek krému a na prostřední řady položíme oloupané banány. Vezmeme tento alobal a z obou delších stran přiklopíme k sobě tak, že se sušenky nahoře spojí do střechy. Nejsnáze to uděláme tak, že opatrně podebereme z každé delší strany alobal (pravou rukou pravou stranu, levou rukou levou stranu) a přitiskneme k sobě do tvaru střechy. Jde to krásně. Po zatuhnutí v lednici rozbalíme, střechu polijeme čokoládovou polevou a dáme znovu vychladit. Pak už jen krájíme. Helena ŠVEŘEPOVÁ, [email protected]

Hotel BONA SERVA ***

nabízí zajímavé ceny při prázdninovém pobytu v Praze v době od 1. června do 31. července 2010 hotel BONA SERVA nabízí zájemcům o levný pobyt krásný pohled na letní Prahu při akci „levné prázdniny“ v Praze Níže uvedené ceny platí pouze při ubytování po dobu letních prázdnin na tři a více nocí a při platbě předem, není-li s jednatelem společnosti dohodnuto jinak. Zaplacená cena za ubytování je zároveň jedinou rezervací, není-li s jednatelem společnosti dohodnuto jinak. Ostatní podmínky ubytování zůstávají ve stejném rozsahu. Pokud klient bezdůvodně nenastoupí dohodnuté ubytování, je storno ve výši 100 %. Stornopoplatky je vždy nutno konzultovat s jednatelem společnosti BONA SERVA spol. s r.o. Letní velmi nízké ceny ubytování včetně snídaně v hotelu BONA SERVA*** 1 osoba 2 osoby 2 osoby +přistýlka 3 osoby (apartmán) 3 osoby + přistýlka

590 Kč/pokoj a noc 890 Kč/pokoj a noc 1190 Kč/pokoj a noc 1490 Kč/pokoj a noc 1890 Kč/pokoj a noc

Možnost parkování v těsné blízkosti hotelu Při ubytování na pět a více nocí na pokoj balíček dle vlastního výběru zdarma. Za stejných podmínek a při ubytování na sedm nocí a více je JEDNA NOC PRO CELÝ POKOJ ZDARMA. Těšíme se na Vás a přejeme příjemný pobyt Hotel BONA SERVA spol. s r.o., Koněvova 1107/54, 130 00 Praha 3 Ing. Venuše Bečvářová 776 034 889, 222 716 691 GSM: T- Mobile: 605 204 804, Vodafone: 775 230 775, O-2: 722 765 065 www.bona-serva.cz, www.bona-serva.eu , www.bona-serva.com e-mail: [email protected]

křížovka Satira je zvláštní druh zrcadla, ... (viz tajenku).

Ochutit solí

1. část tajenky

Kůň orientál. původu

Evropan

Starší spojka

Geometr. útvary

Pracovat na stavu

Postupně vadnout

Výhry za vítězství

Části hlavy

Rohovina

Anglická předložka

Luštěniny

Cvičná skladba

2. část tajenky

Španěl. královna

Hrdlo Plakat Vojenský oddíl

Domácky Otakar

Náš tel. moderátor Pře

Pekelník

Kostra hlavy

Sídlo v Etiopii Sarmat

Silné provazy

Míti dovoleno

Potlesk

Třpyt Sport. zápasy

Ostrovan

Značka auta Dužnatá bylina Šumivé víno

Náměty

Nebeský pokrm Mužské jméno

Značka thulia Klevetit

Pevný spoj Přítok Dunaje

Základní číslovka Jaký počet Slůvko násobení Demolovat

Alkaloid v čaji Ptačí pera

Domácky Eva

Vodní hlodavci Získat závětí

Druh trávy Pigment. skvrna

Česká řeka Část ruky Úder

Gen (zast.)

Obyvatel doliny Náčelník

Lesní porost

Opak dlužníka Přístavní hráze

Typ básnictví

Spojka Sídlo v Alžírsku

Student lékařství Hlídka

Hmotnost Vlhčit

Citosl. syčení Srbská čepice

Vybírat Provdat

Trhavá nálož

Stepní pták Luskovina

Kutálet Část lat. mše

Domácky Adolf

Pádová otázka

Část úst

Oškubat Římskými čísl. 49

Míč Ludolfovo číslo

Orientál. knížectví

Oslavná báseň (řídce)

Mláďata skotu

Celovati

Pomůcka: Silet, Sodo.

Tajenkou je citát, jehož autorem je Jonathan Swift. Tajenka z minulého čísla: Nahromaděné peníze vládnou nebo slouží.

31

osmisměrka

ohlédnutí

PŘÍSLOVÍ Lásce jako prstýnku ... (viz tajenku). A T

E

L

B

U

D

E

R

M

A

T

O

L

O

Ž

K

A

A K

T

A

Š

O

P

I

C

E

S

T

A

T

O

R

N

A

D E

E

Á

K

P

Ř

E

S

T

U

P

K

K

E

Ř

K

S

N L

L

L

O

I

M

C

E

N

V

B

Č

N

I

Č

O

P

A U

I

E

Č

O

R

E

C

N

E

P

A

E

A

T

O

Y

G K

E

C

K

A

R

T

I

Z

R

P

L

V

L

D

N

L

A R

V

A

A

T

E

K

N

I

E

P

O

D

L

A

H

A

P A

L

O

U

K

R

A

J

I

N

S

K

É

Í

U

B

K

O T

Ř

K

N

S

D

O

E

O

I

F

Š

P

M

L

B

O

R I

R

A

N

Ě

M

S

L

P

T

K

O

A

O

A

P

P

P V

B

A

J

R

P

O

O

Ý

A

A

K

R

O

T

U

A

I

N

É

N

K

O

O

R

K

O

Z

R

O

K

M

S

L

K

L O

O

N

N

T

P

R

A

V

D

A

S

E

N

A

E

C

O S

C

Y

A

O

O

S

Ý

P

O

B

Y

T

O

P

C

I

T T S O N M O R K S E Ň V K O U L E AKCIE, ANTIKA, APOKALYPSA, AUTORKA, BANKET, BEZNADĚJNOST, BULVA, CETKA, ELEKTROLÝZA, GULÁŠ, INFORMACE, INTRIKA, KOALA, KOČKA, KOLEJNICE, KORZO, KOULE, KUPEC, LAKOMEC, LUKRATIVNOST, MANÉVR, MOTOR, OBALEČ, OKLIKA, OPICE, OŠATKA, PALOUK, PARKET, PASTA, PENCE, PĚNOVKA, PILOT, POBYT, POČIN, PODLAHA, PODLÉŠKA, POÉMA, PRAVDA, PROPAGANDA, PROPISOVAČKA, PŘESTUP, PULEC, ROLBA, RORÝS, SKROMNOST, SKŘEK, SMĚNA, SMOKVOŇ, SPOJAŘ, STATOR, SUVERENITA, SYNOPSE, TRAKCE, TRAKTOR, VYSOKOŠKOLAČKA. Po vyškrtání všech uvedených výrazů zbývajících 9 písmen čtených po řádkách tvoří tajenku Tajenka z minulého čísla: . . .KAŽDÝ DEN

Dejte vědět, jak jste spokojeni se svou nemocnicí! V březnu začal již 5. ročník celostátního a komplexního hodnocení 160 fakultních, krajských a městských nemocnic. Vítězná nemocnice získá nemocniční lůžko v hodnotě 300 000 Kč. Nově se bude hodnotit také přívětivost zdravotníků v nemocnicích tzv. Nejusměvavější nemocnice roku 2010. Toto komplexní hodnocení probíhá prostřednictvím: 1. průzkumu spokojenosti pacientů nemocnic – externí hodnocení trhu klienty 2. průzkumu spokojenosti zaměstnanců nemocnic – hodnocení těch, jenž mají kvalitu poskytované péče přímo ve svých rukou a znají úroveň procesů své nemocnice 3. ratingu finanční kondice nemocnic – finanční stabilita nemocnice Organizátorem tohoto komplexního projektu je nezisková organizace HealthCare Institute. Vyplněné dotazníky se sbírají do 31. října 2010. Pacienti mohou hlasovat pomocí tištěných dotazníků umístěných v prostorách svých nemocnic nebo formou elektronických dotazníků, které jsou dostupné na internetových stránkách projektu www.nejlepsi-nemocnice.cz. Na této adrese jsou také k dispozici žebříčky z minulých let. Informace o akci najdete také na webu odborového svazu (www.zdravotnickeodbory.cz) v rubrice Aktuality – Nezapomeňte.

Tak máme po volbách. Volám hurá – bez ohledu na to, že jejich výsledek mne nepotěšil. V čase předvolebním trvajícím tentokrát dlouhé měsíce už ale opravdu šlo o zdraví, zejména psychické. Před protivnými tvářemi počítačově vylepšených nebo naopak zironizovaných politiků nebylo úniku ani ve městě, ani na venkově, o čtení novin nemluvě. Tam byly inzeráty korunované vylhanými hesly informujícími o tom, že svou volbou můžeme zemi připravit řecký osud, či příběhem zubožené ženy, která nutně potřebuje endoprotézu, ale Paroubek zavinil, že ji nedostane. Podle katastrofických scénářů zručně sepisovaných redaktory pravicově zaměřených listů, což jsou s výjimkou Práva všechny významné deníky, časopisy i weby, by se rovnou daly točit horory. Argumenty o levicí chystaném zruinování naší země útočily na rozum čtenářů, nejrůznější ankety potom na jejich city. A oblíbení známí lidé v nich unisono odpovídali, že budou volit pravici. Pomyslnou korunku této vybičované atmosféře pokaždé nasadila informace o výzkumu veřejného mínění, podle něhož měla levice své drtivé vítězství jisté. Eva Pilarová se už chystala emigrovat. To Dominik Hašek alespoň řekl, že proti levici nic nemá, ale protože je proti zadlužování, bude volit napravo. MF Dnes měla na svých stranách v anketě desítky osobností, s výjimkou Kateřiny Brožové, Michala Davida a Jiřího Krampola všichni další oslovení umělci, sportovci, lékaři, vědci a ostatní horovali pro pravici - a ještě v tónu, který přesvědčoval o tom, že nic jiného, proboha, přece u nich nepřichází v úvahu. O tom, že mediální masáž byla úspěšná a vyjádřit veřejně sympatie k levici by v ní mohl jen úplný idiot, anarchista, bolševik nebo ten, kdo se chce veřejně zcela znemožnit a zničit svou pověst, existuje i písemný důkaz. Jeden oslovený známý člověk na otázku MF DNES odpověděl, že chce volit ČSSD. Přiznal se manželce, ta mu hrozně vynadala (ne za to, koho chce volit, ale za to, že to na sebe řekl), on naléhavě prosil, aby noviny jeho odpověď nevydaly. A ony mu vyhověly. Máme přece svobodu a demokracii. Nebo zase tak úplně ne? PhDr. Marie KLÍROVÁ, [email protected]

BULLETIN

Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky Vydává v Praze OSZSP ČR IČ 225509 v Nakladatelství Květa Dědovská. Redaktorka PhDr. Marie Klírová Adresa redakce: OSZSP ČR, Koněvova 54/1107, 130 00 Praha 3, telefon: 267 204 316, fax: 222 718 211, e-mail: [email protected], internet: www.zdravotnickeodbory.cz Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta s. p. O. Z. Střední Čechy, č j. 12901/98 dne 3. 3. 2000. MK ČR 7493