Soukromé a veřejné financování vědy a výzkumu

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Soukromé a veřejné financování vědy a výzkumu Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracoval:

Ing. Pavel Breinek, Ph.D.

Štěpán Horký

Brno 2012

Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce, panu Ing. Pavlu Breinkovi, Ph.D., za cenné připomínky, rady a odborně vedené konzultace, které mi poskytl při zpracování mé práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Soukromé a veřejné financování vědy a výzkumu“ vypracoval samostatně za použití zdrojů uvedených v seznamu. V Brně dne 25. května 2012

_______________________

Abstract Horký, Š. Private and public funding of science and research. Bachelor thesis. Brno, 2012. This thesis deals with public and private funding of science and research in the Czech Republic, Finland, the United Kingdom and Slovakia. In the thesis, there are described the systems of research and development in the chosen countries and the instruments for mutual cooperation between the two sectors. There is conducted an analysis of mutual dependence between private and public expenditures on research and development and intensity of mutual cooperation. Then, there are defined some recommendations which would contribute to improving the system and cooperation between enterprises and the public sector in the Czech Republic. Keywords Science, research and development, public-private cooperation, direct support, indirect support, tax relief.

Abstrakt Horký, Š. Soukromé a veřejné financování vědy a výzkumu. Bakalářská práce. Brno, 2012. Předložená bakalářská práce se zabývá soukromým a veřejným financováním vědy a výzkumu v České republice, Finsku, Spojeném království a na Slovensku. V práci je popsán systém výzkumu a vývoje v těchto zemích a nástroje vzájemné spolupráce mezi oběma sektory. Je zde provedena analýza vzájemné závislosti soukromých a veřejných prostředků na výzkum a vývoj a dále míry spolupráce mezi nimi. Následně jsou stanovena doporučení, která by přispěla ke zlepšení systému a vzájemné spolupráce mezi podniky a veřejným sektorem v České republice. Klíčová slova Věda, výzkum a vývoj, spolupráce veřejného a soukromého sektoru, přímá podpora, nepřímá podpora, daňová zvýhodnění.

Obsah

5

Obsah Úvod

10

1

11

2

3

Cíl a metodika práce 1.1

Cíl práce .......................................................................................................... 11

1.2

Metodika práce............................................................................................... 11

Charakteristika vědy a výzkumu 2.1

Základní pojmy .............................................................................................. 14

2.2

Význam a úloha vědy a výzkumu .............................................................. 15

2.3

Podpora výzkumu a vývoje ......................................................................... 18

Systémy podpory vědy a výzkumu ve vybraných zemích 3.1

4

5

14

19

Česká republika ............................................................................................. 19

3.1.1

Institucionální prostředí výzkumu, vývoje a inovací ...................... 19

3.1.2

Veřejná podpora vědy a výzkumu v České republice..................... 21

3.1.3

Možnosti z Evropské unie.................................................................... 23

3.2

Finsko .............................................................................................................. 25

3.3

Spojené království.......................................................................................... 27

3.4

Slovensko ........................................................................................................ 29

3.5

Shrnutí ............................................................................................................. 30

Vývoj důležitých charakteristik výdajů na výzkum a vývoj ve vybraných zemích 32 4.1

Výzkum a vývoj v jednotlivých zemích ..................................................... 33

4.2

Srovnání sledovaných zemí ......................................................................... 37

Vymezení vzájemných vazeb mezi soukromým a veřejným sektorem

45

5.1

Finsko .............................................................................................................. 45

5.2

Spojené království.......................................................................................... 47

Obsah

6

5.3

Česká republika ............................................................................................. 48

5.4

Slovensko ........................................................................................................ 50

5.5

Shrnutí analýzy .............................................................................................. 50

6

Návrh opatření

52

Závěr

55

Zdroje

57

A

62

Podklady pro korelační analýzu

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obr. 1

Struktura poskytovatelů podpory ze státního rozpočtu

21

Obr. 2

Struktura podpory ze státního rozpočtu

22

Obr. 3 Výdaje na výzkum a vývoj vztažené k hrubému domácímu produktu v roce 2010 32 Obr. 4

Výdaje na výzkum a vývoj ve Finsku (mil. eur)

34

Obr. 5

Výdaje na výzkum a vývoj ve Spojeném království (mil. eur)

35

Obr. 6

Výdaje na výzkum a vývoj v České republice (mil. eur)

36

Obr. 7

Výdaje na výzkum a vývoj na Slovensku (mil. eur)

37

Obr. 8 Celkové výdaje na výzkum a vývoj ve vybraných zemích vztažené k HDP 38 Obr. 9 Vládní výdaje na výzkum a vývoj ve vybraných zemích vztažené k HDP 39 Obr. 10 Podnikatelské výdaje na výzkum a vývoj ve vybraných zemích vztažené k HDP 39 Obr. 11 Podíl zdrojů financování na celkových výdajích na výzkum a vývoj u vybraných zemí

40

Obr. 12 Struktura zdrojů financování ve třech hlavních sektorech provádění ve Finsku (2010)

46

Obr. 13 Struktura zdrojů financování ve třech hlavních sektorech provádění v Británii (2010)

48

Obr. 14 Struktura zdrojů financování ve třech hlavních sektorech provádění v České republice (2010)

49

Obr. 15 Struktura zdrojů financování ve třech hlavních sektorech provádění na Slovensku (2010)

50

Seznam obrázků

8

Obr. 16 Finance spotřebované v podnikatelském sektoru, jejichž zdrojem byla vláda (mil. eur) 62

Seznam tabulek

9

Seznam tabulek Tab. 1

Celkové prostředky vyčleněné na operační programy

25

Tab. 2 Státní rozpočtové výdaje a dotace na VaV v roce 2010 dle socioekonomických směrů v procentech z celku

42

Tab. 3 Přímá podpora výzkumu a vývoje ve sledovaných zemích v procentech (2010)

43

Tab. 4 Struktura prováděného výzkumu a vývoje v Británii, České republice a na Slovensku v procentních podílech

44

Tab. 5 Podnikatelské a vládní výdaje na výzkum a vývoj ve zvolených zemích v mil. eur (1995–2010)

62

Úvod

10

Úvod Věda a výzkum a celkově technologický pokrok byly po celou historii lidstva zdrojem růstu ekonomiky, společnosti a nástrojem zlepšování života. Různé vynálezy a výsledky výzkumu ovlivňovaly život lidí po celou jeho existenci. Stejně je tomu i dnes. Výzkum a vývoj jsou v současné době významným zdrojem hospodářského růstu a ekonomické konkurenceschopnosti. Státy a oblasti světa, které soustřeďují nemalé prostředky do vědy a technologického rozvoje se dostávají do popředí, naopak státy, které směřují své prostředky na jiné oblasti než je výzkum a vývoj, s nimi začínají ztrácet krok. Bývalé Československo patřilo ve svých počátcích k nejvyspělejším ekonomikám světa a čeští vědci byli známí a vážení po celém světě. Postupem času tato pozice upadala. Se vstupem České republiky do Evropské unie se nám ale otevřely nové možnosti, a to i v oblasti vědy a výzkumu, kterých můžeme využít. Co se týče celé Evropy a její úlohy ve výzkumné aktivitě, dochází v některých oblastech k útlumu jejího vlivu a do popředí se dostávají americké a zejména asijské státy. Jedním z velkých témat je samotné financování vědy a výzkumu. To zahrnuje určení, které subjekty by měly vynakládat prostředky do této oblasti a v jakém vzájemném poměru by se měly na financování podílet. Vědeckovýzkumné aktivity mohou být financovány ze čtyř základních zdrojů – z veřejných (vládních), soukromých (podnikatelských), zahraničních (veřejných i soukromých) a z ostatních národních zdrojů. Přičemž z výše uvedených směřuje nejvíce prostředků na vědu a výzkum z vládních a podnikatelských zdrojů. Každá z těchto oblastí má svá specifika. Tyto dva dominantní sektory financování si mohou na trhu s výzkumem a vývojem konkurovat, anebo naopak mohou spolupracovat, být na sobě závislé a vzájemně, propojeně přispívat k rozvoji společnosti. A právě vzájemnému vztahu mezi těmito dvěma nejvlivnějšími hráči na trhu vědy a výzkumu je třeba věnovat velikou pozornost a přizpůsobit politiku nastavenou v dané zemi.

Cíl a metodika práce

11

1 Cíl a metodika práce 1.1

Cíl práce

Cílem bakalářské práce je na základě analýzy systémů podpory a identifikace vzájemných spojení soukromých a veřejných výdajů na vědu a výzkum ve vybraných zemích zhodnotit český systém podpory vědy a výzkumu. Tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím dílčích úkolů. Nejdříve budou charakterizovány systémy podpory výzkumu a vývoje ve vybraných zemích. Následně budou tyto systémy popsány kvantitativně prostřednictvím analýzy nedůležitějších ukazatelů spojených s výdaji na výzkum a vývoj ve zvolených státech. Poté bude nastíněn vzájemný vztah mezi soukromými a vládními výdaji na vědu a výzkum, tedy zda jsou investice firem a vlády do oblasti výzkumu a vývoje orientovány shodně či nikoliv. Zejména budou popsány veřejné programy sloužící k podpoře spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem ve zkoumané oblasti ve zvolených zemích. Na základě těchto skutečností bude zhodnocen český systém výzkumu a vývoje, budou stanovena doporučení a opatření, která by bylo vhodné do něj implementovat.

1.2

Metodika práce

K dosažení cíle práce jsou použity zejména metody popisu, analýzy a komparace. V úvodní části práce je uvedena charakteristika vědy a výzkumu. Nejdříve jsou zmíněny základní pojmy pojící se ke zkoumané problematice. Dále je vyzdvihnut význam výzkumu a vývoje a možnosti jejich podpory ze strany státu. Pro tuto část práce byla použita zejména odborná literatura, zákony upravující oblast výzkumu a vývoje a publikace OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). V další části jsou popsány jednotlivé systémy výzkumu a vývoje u vybraných států, kterými jsou Česká republika, Finsko, Spojené království a Slovensko. Informace pro tuto část práce byly získány zejména z internetových stránek příslušných institucí ve sledovaných zemích. Důvodem pro výběr zvolených čtyř států byly zejména rozdíly ve výši a struktuře financování výzkumu a vývoje. Pokud vyjádříme výdaje na výzkum a vývoj relativně jako podíl na hrubém domácím produktu, lze jednotlivé státy porovnat. Při zvolení této charakteristiky zjistíme, že Finsko zaujímá přední světové pozice. Financování Spojeného království se pohybuje na úrovni


12

Evropské unie, Česká republika se nachází již více pod evropským průměrem. Slovensko do výzkumu a vývoje situuje dlouhodobě velmi málo prostředků a nachází se tak na evropském chvostu. Zvolené státy byly vybrány také proto, že jsou všechny členy Evropské unie, což je zavazuje k plnění společných cílů a k integraci národních politik. Pro znázornění fungování vědeckovýzkumných systémů v jednotlivých zemích jsou v další části práce detailně popsány výdajové charakteristiky vědy a výzkumu. Což znamená, že je pojednáno o vývoji veřejných, soukromých a celkových výdajů na výzkum a vývoj. Z důvodu lepšího znázornění trendu je zmíněná charakteristika uvedena nejprve v absolutních částkách a poté, pro lepší porovnatelnost, i jako podíl k hrubému domácímu produktu. Pro určení vlivu na celkové financování je dále popsán vzájemný poměr jednotlivých sektorů na celkové částce směřující do oblasti výzkumu a vývoje. Následně je porovnáno, do kterých oblastí výzkumu a vývoje investují státy své prostředky a relativní výše přímé podpory ze strany státu. V další části práce jsou popsány veřejné programy na podporu vzájemné spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem. Prostřednictvím korelační analýzy a analýzy mezisektorálních finančních toků je v dále určen vzájemný vztah mezi soukromým a veřejným sektorem při financování výzkumu a vývoje. Na základě určení vzájemné provázanosti výdajů na výzkum a vývoj ve vybraných státech jsou identifikována opatření podporující spolupráci veřejné a soukromé sféry ve vědě a výzkumu, a je zhodnocena jejich implementace do českého prostředí. Zdrojem dat pro praktickou část práce byla databáze Eurostatu (Evropského statistického úřadu), jelikož poskytuje data zpracovaná dle stejné metodiky a umožňuje tak srovnání evropských zemí. Jednou z použitých metod, jak bylo zmíněno dříve, je korelační analýza. Jelikož se jedná o odbornější analytickou metodu, je v následujícím textu uvedena její stručná charakteristika. Daná metoda slouží k určení závislostí mezi dvěma či více statistickými znaky (proměnnými). Pomocí korelační analýzy můžeme určit tzv. příčinnou souvislost mezi jevy, tedy situaci, kdy existence jednoho jevu má vliv na jev jiný. Korelační analýza se více zabývá zejména existencí a intenzitou vzájemného působení mezi jevy. [8] Klíčovým ukazatelem závislosti je tzv. koeficient korelace, který lze vyjádřit následujícím vztahem: s xy rxy = s x2 s 2y


13

Koeficient korelace je tedy definován jako podíl kovarianace1 a odmocniny ze součinu rozptylů souboru hodnot zkoumaných veličin. Důležitější než jeho definice je ovšem jeho interpretace. Koeficient může nabývat hodnot v intervalu − 1;1 . Pokud nabývá hodnoty 1, jedná se o přímou lineární závislost, a naopak dosahuje-li hodnoty −1, jedná se o nepřímou lineární závislost. Čím blíže se koeficient blíží extrémním hodnotám, tím je přímá či nepřímá závislost intenzivnější. Blíží-li se hodnotě 0, vypovídá to o vzájemné nezávislosti mezi dvěma zkoumanými veličinami. Nicméně ani vysoká hodnota korelačního koeficientu nemusí nutně znamenat vysokou závislost mezi veličinami, totéž platí naopak o velmi nízké hodnotě, která nemusí nutně znamenat nezávislost. Výsledný koeficient korelace je proto nutné podrobit statistickému testování. Toto provedeme standardním způsobem, kdy stanovíme nulovou a alternativní hypotézu. V našem případě se nulovou hypotézou rozumí hodnota korelačního indexu rovna nule a alternativní hypotézou jeho hodnota různá od nuly. [8] Korelační analýza v této práci byla provedena prostřednictvím programu Gretl. Pro určení statistické významnosti korelačního koeficientu poskytuje statistický software tzv. p-hodnotu, kterou lze interpretovat jako nejnižší možnou hladinu významnosti pro zamítnutí nulové hypotézy. Pokud je p ≤ α , pak nulovou hypotézu na hladině významnosti α zamítáme. Jestliže je p > α , nulovou hypotézu na hladině významnosti α nezamítáme. [2]

1

Střední hodnota součinu odchylek obou náhodných veličin X a Y od jejich středních hodnot.

Charakteristika vědy a výzkumu

14

2 Charakteristika vědy a výzkumu 2.1

Základní pojmy

Před popisem systémů financování vědy a výzkumu a jednotlivých subjektů působících v této oblasti, je nutné nadefinovat základní pojmy, které danou oblast popisují. Nejdříve je třeba objasnit obsah samotných slov – věda, výzkum, vývoj, inovace. Obsah jednotlivých pojmů nalezneme v základním zákonném dokumentu upravujícím oblast výzkumu, vývoje a inovací v České republice. Tímto dokumentem je Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů). Stejné či podobné definice nalezneme také v Příručce Frascati, jež je standardem provádění průzkumů výzkumu a vývoje v členských zemích OECD. Pod pojmem věda si každý člověk může představit něco jiného. Jednou z možností jak tento pojem nadefinovat je například možnost označit vědu jako „postupné, systematické poznávání, které směřuje k určitému cíli, především k poznání, pochopení či vysvětlení určitého jevu či skutečnosti.“ [9] Podobně také Boer [1] popisuje vědu jako proces objevování. Její zvláštní charakteristikou je věčná platnost vědeckého objevu. Pokud někdo učiní vědecký objev, už není nutné tuto skutečnost provádět znovu. Podle Příručky Frascati [20] můžeme výzkum a experimentální vývoj definovat jako „tvořivou práci konanou na systematickém základě za účelem zvýšení znalostí, včetně znalostí o člověku, kultuře a společnosti, a použití těchto znalostí k vytvoření nových aplikací.“ Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací [36] dělí výzkum a experimentální vývoj na tři složky – základní výzkum, aplikovaný výzkum a experimentální vývoj. Základním výzkum je definován jako „teoretická nebo experimentální práce prováděná zejména za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi.“ [36] Aplikovaný výzkumem se rozumí „teoretická a experimentální práce zaměřená na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb.“ [36] Experimentální vývoj je uveden jako „získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných


15

poznatků a dovedností pro návrh nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb.“ [36] Pro jednoduché shrnutí můžeme tedy uvést, že základní výzkum je orientován na poznání a získání nových vědomostí, ovšem jeho cílem již není nabyté informace nějak uplatnit. Oproti tomu aplikovaný výzkum si klade za cíl zejména praktické uplatnění svých výsledků. Experimentální vývoj je de facto již dalším stupněm, který dále rozvíjí výsledky výzkumu. K dalším důležitým pojmům můžeme řadit inovace, jež představují „zavedení nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb do praxe.“ Přičemž rozlišujeme dva druhy inovací – inovace postupů a organizační inovace – dle toho, zda došlo k vylepšení postupů výroby nebo už následné obchodní distribuce. [36] U inovací rozlišujeme též tzv. inovační stupeň. Jednoduše řečeno, čím razantnější je novost technického řešení, čím větší je trh nebo čím intenzivnější je jejich vzájemné propojení, tím většího stupně inovace dosahují. Podle toho je lze dělit do tří skupin – radikální, substanční a inkrementální (postupné). Radikální inovace tvoří jeden z extrémů a nastávají v případě, kdy jsou všechny dimenze naprosto nové. Protipólem jsou tzv. inkrementální inovace, u kterých dochází pouze k přírůstkovým, malým změnám. Substanční inovace tvoří hranici mezi těmito dvěma extrémy. Inkrementální inovace nejsou nijak výrazně náročné a bývají prováděny často. Naopak radikální inovace jsou vzácné a obtížně zvládnutelné pro podniky. [34] K posledním dvěma pojmům, které budou zmíněny, náleží infrastruktura a velká infrastruktura. Infrastruktura je dle zákona „zařízení nebo podpůrná činnost výzkumu, vývoje a inovací, která je podporována z veřejných prostředků.“ Velkou infrastrukturou je již myšleno „jedinečné výzkumné zařízení, včetně jeho pořízení, souvisejících investic a zajištění jeho činnosti, které je nezbytné pro ucelenou výzkumnou a vývojovou činnost s vysokou finanční a technologickou náročností a které je schvalováno vládou a zřizováno jednou výzkumnou organizací pro využití též dalšími výzkumnými organizacemi.“ [36]

2.2

Význam a úloha vědy a výzkumu

Věda, výzkum, vývoj a inovace patří k jedněm z mnoha zdrojů ekonomického růstu a společenského blahobytu. Oblast výzkumu a vývoje z makroekonomického pohledu náleží do kategorie tzv. intenzivních (kvalitativních) zdrojů ekonomického růstu, tzn., že umožňují zvýšení a zdokonalení produktivity výrobních faktorů. [9] V současné době dominují rozvoji ekonomik a společnosti zejména znalosti. A ty jsou spjaty s výstupy výzkumu a vývoje. Velmi významné


16

ekonomické veličiny, jakými jsou ekonomický růst, nezaměstnanost, či konkurenceschopnost firem, jsou dle Pekové ze čtvrtiny či dokonce z poloviny závislé na výsledcích výzkumu a vývoje. Ty totiž generují růst a stabilitu zejména do budoucna, což je velice důležité. [21] Důležitost výzkumu a vývoje pro ekonomiku dokládá i jejich častá figurace v teoriích ekonomického růstu, jakožto jednoho z jeho zásadních zdrojů. V mnoha teoriích hrál sice technologický pokrok významnou úlohu, ovšem důležitost výzkumu a vývoje byla zdůrazněna v tzv. R&D modelech (modelech výzkumu a vývoje). Zmíněné modely se zabývají motivy firem k investici do výzkumu a vývoje a následným ovlivněním okolí touto skutečností. Tyto studie došly k závěru, že hlavním motivem je samozřejmě zisk. Faktorem, který činí výzkum a vývoj ziskovými, je dočasné monopolistické postavení na trhu. Pro ekonomiku je dobré, že pokud jedna firma inovuje, ostatní firmy na ni poté navážou. Věda a výzkum se tak stávají generátorem pozitivních externalit. [37] Výzkum a vývoj je velmi důležitý i na mikroekonomické úrovni. Pro firmy může figurovat jako způsob, kterým lze přeměnit finanční prostředky na příležitost. Firma si výzkumem a vývojem tvoří podmínky pro růst ziskovosti a velikosti. Pokud má firma dostatek peněz, ale nedostatek příležitostí, je účelné tyto prostředky přeměnit na příležitosti. Naproti tomu, pokud má firma dostatek příležitostí, ale nemá peníze, je výzkum a vývoj opět výhodou, jelikož jeho výsledky může licencovat nebo prodat. [1] Výzkum a vývoj jsou důležité zejména v odvětvích, kde zákazníci požadují neustále nové produkty, a jestliže by je firma neměla, neobstála by v konkurenčním boji. Pokud daný podnik nemá možnost si nové technologie koupit, musí si je sám vyvinout. Často tedy firmám nic jiného, než provádět tyto aktivity, nezbude. Společnosti, které podstupují výzkum a vývoj, jej musí brát jako součást celé své obchodní strategie, což znamená, že musí zvažovat, zda je nebo není potřeba. [17] Investice do vědy a výzkumu jsou důležitým zdrojem dalšího rozvoje jednotlivých podniků a zvyšování jejich hodnoty. Jak tvrdí Boer, výzkum a vývoj má pouze zlomkový dopad na růst firmy, ovšem tato malá část s sebou přináší obrovské konkurenční výhody a významně zvyšuje hodnotu podniku pro jeho vlastníky. Investice do výzkumu a vývoje sice nepřinášejí růst hodnoty podniků a zisků okamžitě, ovšem jsou zdrojem dlouhodobé stability a jistější budoucnosti. [1] A právě výzkum a vývoj prováděný na mikroekonomické úrovni je strategicky důležitý pro každou ekonomiku. Je zřejmé, že výzkum, vývoj a inovace posouvají firmy o krok napřed před jejich konkurenty


17

prostřednictvím dočasných konkurenčních výhod. Jelikož na úrovni jednotlivých podniků existuje konkurenční prostředí, ve kterém musí firmy soupeřit o každého zákazníka, musí neustále přizpůsobovat svoji činnost jeho potřebám, vymýšlet nové strategie a postupy, aby získaly konkurenční výhodu. Vše uvedené se samozřejmě děje, jak již bylo zmíněno, za účelem zisku, díky kterému dochází k velmi efektivní alokaci zdrojů. Stát by rozhodně neměl politiku směrem k podnikům zanedbávat a měl by klást větší důraz na propojení soukromé a veřejné sféry a na větší a snadnější transfer znalostí a aplikace mezi subjekty. [9] Důležitost vládní podpory podnikového výzkumu a vývoje zdůrazňuje rovněž OECD [19]. Chápe je jako důležitý zdroj dlouhodobého ekonomického růstu. V zemích OECD byl významným zdrojem ekonomického rozmachu nárůst produktivity výrobních faktorů, který jde ruku v ruce s nárůstem veřejného a soukromého výzkumu a vývoje. Intenzita R&D a ekonomický růst jsou významně korelovány právě s podniky financovaným výzkumem. Věda a výzkum takto přispívají výrazně k mezinárodní konkurenceschopnosti a správně nastavená podpora této oblasti může přilákat významné zahraniční investiční hráče. Důležitým znakem výzkumu a vývoje je jejich vysoká rizikovost. Pouze u zlomku projektů existuje vysoká jistota, že skončí velmi úspěšně. Proto je potřeba snížit míru rizika pro podniky a podpořit je, aby do této oblasti investovaly své peníze. Jak již bylo zmíněno dříve, věda a znalosti na sebe navazují a dále se rozvíjejí a posouvají napříč celou společností. [19] Význam výzkumu a vývoje v poslední době ještě stále více roste. Důvodem nárůstu důležitosti je fenomén dnešní doby – globalizace. Svět je v moderní době mnohem více provázán a vzájemné spojení jednotlivých zemí se neustále zvyšuje. V mezinárodním prostředí dochází k čím dál větší konkurenci a výzkum a vývoj je stále cennějším zdrojem dlouhodobě udržitelné konkurenční výhody. Jelikož ve vzájemně propojeném světě, kde působí významnými hráči veliké sítě nadnárodních společností, není problém přesunutí výrobních faktorů z jednoho místa na jiné, musí se státy výrazněji zajímat o jejich udržení na svém území, a proto musí vytvářet příznivé podmínky pro realizaci vědy a výzkumu. Pro velké ekonomiky může špatně nastavená politika způsobit odliv výrobních faktorů do jiných zemí, ovšem pro malé ekonomiky, jako je například Česká republika, znamená globalizace příležitost. Je důležité nastavit politiku tak, aby veřejné instituce i podniky existující v daném regionu navázaly spolupráci s těmito nadnárodními giganty, a dále se tímto rozvíjely. [11]


2.3

18

Podpora výzkumu a vývoje

V předchozím textu byly uvedeny základní pojmy, se kterými se při popisu výzkumu a vývoje setkáváme. Následně byla vyzdvihnuta důležitost těchto aktivit na mikroekonomické i makroekonomické úrovni. V následující části jsou obecně charakterizovány možnosti podpory, které v této oblasti může vláda v daném státě poskytnout. Soukromý výzkum a vývoj je pro stát důležitý a existuje široká škála nástrojů, kterými je možné podpořit podniky v této činnosti. Podporu lze rozdělit na dvě formy – přímou a nepřímou. Rozdíl je zřejmý, buďto vláda podpoří podniky poskytnutím finančních prostředků (přímá podpora), nebo jim naopak odlehčí, sníží jejich náklady (nepřímá podpora). Přímá podpora může být poskytnuta formou veřejné zakázky, ale nejčastěji používaným nástrojem je v tomto případě dotace (grant). Granty jsou pro vládu výhodné, jelikož může rozhodovat, které oblasti podpoří, a může zaměřit podporu na ten výzkum a vývoj, který přinese největší společenský užitek. [19] Nepřímá podpora se provádí prostřednictvím fiskálních stimulů, nejčastěji skrze daňové úlevy. Role nepřímé podpory neustále sílí, jak dokládá OECD. Z jejích členských států používalo fiskální úlevy na stimulaci soukromého R&D v roce 1995 celkem 12 států, v roce 2004 už to bylo zemí 18, a v současnosti je jich již více než 20. Nepřímá podpora není na rozdíl od té přímé adresná, což znemožňuje vládám cílit na konkrétní socioekonomické oblasti. Pro podniky tento způsob naopak představuje jistotu a svobodu v rozhodnutí, kam investovat a kam ne. Další rozdíl lze nalézt ve skutečnosti, že daňové úlevy podporují výzkum a vývoj spíše v krátkodobém měřítku, kdežto granty mají dlouhodobější charakter. [19]

Systémy podpory vědy a výzkumu ve vybraných zemích

19

3 Systémy podpory vědy a výzkumu ve vybraných zemích 3.1 3.1.1

Česká republika Institucionální prostředí výzkumu, vývoje a inovací

Pro celkový popis systému vědy a výzkumu v České republice je nezbytné zmínit charakteristiku institucionálního prostředí, ve kterém se vědeckovýzkumná činnost provádí. Institucionální prostředí zahrnuje právní rámec (předpisy a zákony) a organizace, které mají na starost jejich tvorbu a dodržování. Jak již bylo zmíněno, nejdůležitějším předpis v oblasti výzkumu a vývoje představuje zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů. [11] Jelikož patří Česká republika do Evropské unie, je vázána též jejími předpisy a evropská legislativa je výrazně implementována do té české. Nejdůležitějším orgánem státní správy, který má největší působnost na poli vědy a výzkumu je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Má na starosti střední a vysoké školy, vědní politiku, výzkum a vývoj a samozřejmě také mezinárodní spolupráci na tomto poli. [11] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je tedy úřad odpovědný za výzkum a vývoj v České republice kromě oblastí, které spadají do kompetencí Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Jak již bylo zmíněno, do povinností ministerstva spadá zajišťování mezinárodní spolupráce České republiky, zejména na úrovní Evropské unie. Musí jednat nejen s příslušnými institucemi a orgány Unie, ale i členských států, které se zaměřují na oblast výzkumu a vývoje. Ministerstvo rovněž hospodaří s prostředky z unijních fondů. O průběhu a výsledcích v rámci mezinárodní spolupráce předkládá společně s Radou pro výzkum, vývoj a inovace zprávu vládě. Ministerstvo dále odpovídá za koncepci velké infrastruktury, specifický vysokoškolský výzkum a vykonává správní funkci jakožto ústřední správní úřad pro výzkum a vývoj. [36] Dalším, neméně důležitou organizací je Rada pro výzkum, vývoj a inovace, která plní úlohu odborného a poradního orgánu vlády v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Rada dohromady s Ministerstvem mládeže, školství


20

a tělovýchovy připravuje Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací2 a dohlíží na její realizaci. Dále připravuje Metodiku hodnocení výsledků výzkumných organizací a realizovaných programů a podle ní toto hodnocení provádí. Mezi její další úlohy patří zpracovávání pravidelných ročních analýz výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím, zpracovávání stanovisek k návrhům předkládaným vládě. Dále stanovuje priority aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací. Mimo jiné komunikuje též s poradními orgány států v rámci Evropských společenství i dalších zemí. Rada též zpracovává návrh střednědobého výhledu podpory výzkumu a vývoje a navrhuje výši celkových výdajů na výzkum a vývoj u jednotlivých rozpočtových kapitol a navrhuje jejich rozdělení. [36] Velmi důležitou organizací na poli vědy a výzkumu je Grantová agentura České republiky. Vystupuje jakožto samostatná účetní jednotka, která hospodaří zcela samostatně se svěřenými prostředky ze státního rozpočtu. Mezi její hlavní úlohy patří příprava a vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji na podporu grantových projektů. Hodnocení a výběr těchto projektů, poskytování účelové podpory na základě smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory, kontrola plnění těchto smluv nebo rozhodnutí a čerpání účelové podpory. U všech grantových projektů kontroluje a dohlíží na průběh plnění cílů a hlavně na dosažené výsledky. [36] V roce 2009 došlo ke zřízení Technologické agentury České republiky, která plní podobné funkce a má obdobný charakter jako Grantová agentura. Předně je zaměřena na podporu vzájemné spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem a působí jako poradní instituce pro aplikační sféru. [36] Dalším významným subjektem je Akademie věd, která uskutečňuje základní výzkum v široké škále vědních oblastí. Má na starosti přispívání k řešení dlouhodobých výzkumných úkolů k rozvoji vědeckého poznání, vzdělanosti a kultury. Akademie věd se skládá ze soustavy autonomních vědeckých pracovišť a mimo jiné se též podílí na medializaci a popularizaci vědy, na vědní výchově a na praktickém využívání výsledků výzkumů. [21] Následující graf zobrazuje poměr, kterým se podíleli jednotliví poskytovatelé na celkové podpoře.

Dokument obsahující základní cíle podpory, její věcné zaměření a priority aplikovaného výzkumu a vývoje na období 4–6 let. Dále obsahuje předpokládané výše výdajů na výzkum, vývoj a inovace ze státního rozpočtu, ze zdrojů z Evropské unie a též soukromých zdrojů. 2

Systémy podpory vědy a výzkumu ve vybraných zemích Obr. 1

21

Struktura poskytovatelů podpory ze státního rozpočtu

Zdroj: Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím 2011 [23]

Graf pouze dokládá, že výše vyjmenované subjekty patří mezi hlavní hráče na poli veřejných organizací v oblasti výzkumu a vývoje a znázorňuje výsadní postavení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Mezi další organizace, které působí spíše na nižších úrovních samosprávy, patří například krajské a okresní pobočky Hospodářské komory, informační a poradenské agentury, Asociace výzkumných organizací, Asociace inovačního podnikání, Společnost vědeckotechnických parků, Česká asociace rozvojových agentur a mnoho dalších. [11] 3.1.2

Veřejná podpora vědy a výzkumu v České republice

V současnosti je systém veřejné podpory vědy a výzkumu velice komplikovaný, velmi rozvrstvený a administrativně náročný. [11] Přímá podpora je v České republice realizována prostřednictvím dvou základních typů financování – účelovým a institucionálním. [21] Základním kamenem účelového financování jsou většinou tzv. granty, což jsou účelově poskytnuté peněžní prostředky, určené na financování grantových projektů. Účelové financování je důležité pro soukromou sféru, neboť o získání prostředků pomocí této podpory se může ucházet jakákoliv právnická či fyzická osoba. Výběr úspěšných projektů probíhá prostřednictvím veřejné soutěže. [21] Institucionální financování je poněkud více zaměřeno na samotný výzkum a prostředky v rámci tohoto způsobu podpory může získat pouze právnická osoba, jež nebyla založena za účelem podnikání, ale za účelem provádění


22

výzkumu. To znamená, že prostředky prostřednictvím institucionální podpory jsou přidělovány přímo konkrétním výzkumným institucím. [21] Následující graf dokládá podíl jednotlivých druhů podpory na celkové podpoře ze státního rozpočtu České republiky. Obr. 2

Struktura podpory ze státního rozpočtu

Zdroj: Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím 2011 [23]

V roce 2010 byla účelová podpora relativně větší než v roce 2005. Toto zvýšení se z velké části uskutečnilo na úkor institucionální podpory. Účelová podpora nyní převažuje, což je příznivá skutečnost. Tento jev můžeme ohodnotit kladně, neboť k účelové podpoře mají přístup i soukromé podniky a takto mají možnost získávat více prostředků ze státního rozpočtu. Do nepřímé podpory výzkumu a vývoje můžeme řadit veřejné zakázky a zejména různé daňové pobídky. V České republice je využíván především druhý nástroj, tedy daňový princip. Od roku 2005 je možné si od základu daně odečíst náklady vynaložené na výzkum a vývoj ve výši 100 % (podle § 34 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Další z daňových úlev, které lze ve sledované oblasti využít, je odečet darů poskytnutých na výzkum a vývoj. [11] Dary fyzických osob jsou upraveny v § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů a dary právnických osob v § 20 odst. 8 téhož zákona. V případě fyzických osob lze odečíst hodnotu darů až do výše 10 % základu daně (minimální hodnota darů je 2 % ze základu daně nebo 1 000 Kč). U právnických osob lze odečíst 5 % základu daně, přičemž v případě poskytnutí darů vysokým školám a veřejným výzkumným institucím je možné základ daně snížit ještě maximálně o dalších 5 % (minimální hodnota daru je 2 000 Kč). [38] Výše zmíněná daňová zvýhodnění slouží tedy jako nepřímý nástroj podpory vědy a výzkumu a jako motivační prostředek. Další možností, jak


23

podpořit výzkum a vývoj v České republice a jak více zatraktivnit tuto oblast pro soukromé subjekty, jsou prostředky z Evropské unie, o kterých bude pojednáno později. Sytém výzkumu, vývoje a inovací prochází v současné době reformou, jejíž hlavní heslo zní: „Věda dělá z peněz znalosti, inovace dělají ze znalostí peníze.“ Celkově lze tento cíl vyjádřit i tak, že je důležité, aby veřejné prostředky vynakládané na základní výzkum skutečně přinášely kýžené znalosti a poznatky, a naopak, aby veřejné prostředky, vkládané do aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací, generovaly konkrétní ekonomický či jiný užitek. Celá reforma je zaměřená na zatraktivnění České republiky pro zahraniční investory, výzkumné pracovníky, navazování výraznější spolupráce se zahraničím, ale též na tuzemskou ekonomiku, na spolupráci veřejné a podnikatelské sféry, na transfer znalostí a snadnější přístup a transfer výsledků vědy a výzkumu do praxe. Reforma si klade za cíl hlavně zjednodušit a zefektivnit český výzkum a vývoj. [24] Před zahájením reformy bylo v České republice 22 poskytovatelů veřejné podpory, z čehož přirozeně vyplývá vysoká administrativní zátěž pro státní rozpočet. [11] Celkově je takový počet poskytovatelů spíše matoucí. 3.1.3

Možnosti z Evropské unie

Se vstupem České republiky do Evropské unie se jí otevřely nové a zajímavé možnosti financování různých aktivit a projektů i v oblasti vědy a výzkumu. Pro oblast vědy a výzkumu existuje v rámci Evropské unie tzv. Evropský výzkumný a inovační prostor (ERA). Hlavním cílem tohoto prostoru je lepší soudržnost evropských států v oblasti vědy a výzkumu a zvýšení konkurenceschopnosti Evropy vůči světovým velmocím ve vědeckovýzkumné činnosti, kterými jsou Spojené státy a v posledním období velmi dynamicky se rozvíjející asijské státy. Tato idea je postavena na skutečnosti, že zájem o působení v oblasti výzkumu a vývoje celkově upadá, a Evropa začíná ztrácet krok se světovými lídry. Důležitou součástí ERA jsou tzv. Rámcové programy, které jsou hlavním nástrojem výzkumné politiky EU a spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje mezi členskými státy. [22] V současné době (na období 2007– 2013) je aktuální 7. rámcový program, který zajišťuje podporu výzkumu ve vybraných oblastech. [11] Z rámcového programu platného pro určité období vycházejí tzv. operační programy. Tyto programy si dojednává každá členská země za účelem čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie. [7]


24

Pro oblast výzkumu a vývoje jsou důležité tři operační programy: Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, Operační program Podnikání a inovace a Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Operační program Podnikání a inovace spadá pod Ministerstvo průmyslu a obchodu, zbylé dva jsou v kompetenci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. [11] Tyto operační programy tvoří vzájemně propojený systém zásahů s cílem zajistit dlouhodobě udržitelnou konkurenceschopnost České republiky v oblasti znalostní ekonomiky. [14] V následujícím textu budou uvedené programy stručně charakterizovány a popsány jejich hlavních úlohy ve vědeckovýzkumné oblasti. Jako první je uveden operační program Výzkum a vývoj pro inovace. Tento program je postaven na studiích, které prokázaly, že Česká republika spíše ztrácí v oblasti vědy a výzkumu. Hlavní problémy představují struktura, vybavenost lidmi a technikou a rovněž slabá mezinárodní spolupráce a menší uplatnění výsledků v praxi. Proto se toto téma stalo pro příslušné programové období jednou z hlavních priorit. Za jednu z nejdůležitějších ambicí tohoto OP je považováno výraznější zapojení podnikové sféry do výzkumu a inovací. Globálním cílem je posilování výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu České republiky. Dále je OP zaměřen na podporu a budování menšího počtu interdisciplinárních výzkumných center vysoké kvality, která budou vybavena moderní infrastrukturou (tzv. Centra excelence). Centra mají přispět k významnému rozvoji znalostí a mají pomoci České republice v mezinárodní konkurenceschopnosti a spolupráci a zvýšit uplatnění výsledků v praxi. Další podpora už půjde do výzkumných institucí, které budou mít blíže k aplikační sféře (tzv. Regionální VaV centra). Celkově je program zaměřen na snadnější transfer technologií a spolupráci výzkumných institucí s aplikačním sektorem a na popularizaci a propagaci vědy a výsledků výzkumů a inovací a na přilákání více lidí do této oblasti a rozvíjení jejich znalostních kvalit. Příjemcem podpory na realizaci projektů v rámci operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace mohou být právnické osoby, jejichž hlavní činnosti jsou realizovány v oboru výzkumu a vývoje. Zisk nabytý těmito činnostmi musí být zpětně investován do její hlavní činnosti, šíření výsledků nebo do výuky. [14] Dalším důležitým programem je OP Podnikání a inovace, který je pro spolupráci mezi soukromým a veřejným sektorem významný. Globálním cílem je opět zvýšení konkurenceschopnosti České republiky a přiblížení se na poli průmyslu k evropským lídrům. Podpora by měla směřovat hlavně malým a středním podnikům. [13]


25

Program je rozdělen na sedm prioritních os, které jsou v následujícím textu stručně shrnuty. Prostředky programu mají zvýšit motivaci k započetí podnikání a pomoci k snadnějším začátkům. Rovněž mají zjednodušit přístup k novým výrobním technologiím, zajistit rozvoj informačních a komunikačních technologií. Program podporuje úsporu energie a klade důraz na inovační činnosti podniků. Důležitým aspektem je podpora výraznější spolupráce průmyslového sektoru s institucemi působícími ve vědeckovýzkumné oblasti a umožnit tak podnikům technologický a inovační rozvoj. Podnikům by měly být poskytnuty poradenské služby a technická pomoc. [13] V neposlední řadě je důležité se krátce zmínit také o operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Globálním cílem tohoto programu je opět posílení konkurenceschopnosti České republiky. Klade důraz na posílení vzdělanosti ve společnosti prostřednictvím modernizace vzdělávání a na vytvoření lepších podmínek výzkumu a vývoje. [15] Pro důležitost jednotlivých programů z hlediska finanční podpory je uvedena následující tabulka. Tab. 1

Celkové prostředky vyčleněné na operační programy

Operační program Podnikání a inovace Výzkum a vývoj pro inovace Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Celkem vyčleněno (mld. €) 3,04 2,07 1,83

Zdroj dat: Strukturální fondy EU [32]

Tabulka udává celkový objem finančních prostředků, které byly z evropských fondů vyčleněny pro jednotlivé operační programy na období 2007–2013. Jedná se o významné částky, jejichž součet činí téměř sedm miliard eur. Tato suma dokládá, jak významné prostředky může Česko čerpat z fondů Evropské unie.

3.2

Finsko

Finsko patří k zemím, které přikládají investicím do vědy, výzkumu a inovací velikou důležitost. Při poměru vynakládaných prostředků ve vztahu k hrubému domácímu produktu, se vždy tato země umísťuje na vedoucích pozicích v Evropě i ve světě. Rovněž ve všech ostatních statistikách zveřejňovaných v souvislosti s výzkumem, vývojem a inovacemi se vždy objevuje na předních místech. Pro finský systém je charakteristická významná spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem. Je zajímavé, že významnou


26

pozici v zemi má jedna velká firma, Nokia, která tvoří téměř polovinu soukromých investic do výzkumu a vývoje, přičemž soukromé investice zde tvoří 71 % celkových investic do této oblasti. Vysoké výdaje směřující na vědu a výzkum, příznivé makroekonomické prostředí a vcelku vysoký přístup k tzv. rizikovému kapitálu3 ústí k velmi významným vědeckým a technickým výsledkům a k důležitému postavení Finska. Finský systém je však stále mírně uzavřený a finanční prostředky plynoucí ze zahraničí nejsou tak významné. Tato relativní izolace ovšem nahrává dalšímu potenciálnímu rozvoji v této oblasti. Finský systém tvoří soubor navzájem provázaných producentů a spotřebitelů nových informací, technologií, znalostí, know-how, jejich interakcí a vzájemnou spoluprácí. Právě vzájemná spolupráce mezi sektory je klíčovou úlohou tohoto systému. [5][18] Důležitou roli plní, a tvůrcem politiky vědy, technologií a inovací je Rada pro výzkum a inovace (Research and Innovation Council), jíž předsedá premiér. Mimo jiné plní též úlohu poradního orgánu pro vládu a její ministerstva v oblasti vědy a výzkumu. [16] Její role je v podstatě obdobná jako u jejího českého protějšku. Samotné plány a aplikaci vědeckotechnické politiky mají na starosti ministerstva, zejména Ministerstvo vzdělání a kultury (Ministry of Education and Culture) a Ministerstvo zaměstnanosti a hospodářství (Ministry of Employment and the Economy). [16] Pro veřejně financovaný výzkum a vývoj jsou důležité zejména čtyři instituce – Tekes, The Academy of Finland, Sitra a Finnvera. [31] Tekes – the Finnish Funding Agency for Technology and Innovation – tato instituce je ze všech čtyř nejdůležitější a slouží k veřejnému financování a podpoře širokého spektra aktivit výzkumu, vývoje a inovací ve Finsku. The Academy of Finland – instituce je zaměřena na základní výzkum. Jejím úkolem je podporovat vědecký výzkum, mezinárodní spolupráci a vystupuje spíše jako expertní poradce na poli vědy a výzkumu. Sitra – the Finnish Innovation Fund – nezávislá instituce, která působí pod dohledem parlamentu. Zaměřuje se na ekonomickou prosperitu a vytváření budoucího úspěchu Finska. Finnvera – specializovaná finanční společnost spravovaná státem, která poskytuje podnikům půjčky, záruky, nabízí investice rizikového kapitálu a poskytuje též záruky vývozcům. [31]

Nástroj, pomocí kterého se financují rychle rostoucí inovativní projekty. Funguje na principu vstupu investora do podniku tak, že navýší jeho základní kapitál.

3


27

Následující text se více zaměří na popis Finské agentury pro podporu technologií a inovací (Tekes). Instituce je hlavním inovačním nástrojem a hlavním poskytovatelem dotací v oblasti výzkumu a vývoje. Tekes financuje jak veřejné, tak soukromé vědeckovýzkumné projekty. Jejím hlavním úkolem je zvýšení konkurenceschopnosti finského průmyslu a sektoru služeb. [33] Uvedeného cíle dosahuje stimulací podniků a výzkumných skupin k vědeckovýzkumné činnosti, k inovacím, vytváření a udržování kontaktů a většímu mezinárodnímu zapojení. Dále implementuje strategicky významné programy. Podpora, kterou poskytuje, je zaměřena zejména na požadavky zákazníků. Agentura je řízena radou, složenou z představitelů jak veřejné, tak komerční sféry. Jak dále Modrá kniha uvádí, pro Českou republiku by tato agentura mohla být velkou inspirací, neboť spojuje širokou škálu nástrojů a cílů (jako je zmíněná implementace programů, popularizace a komercionalizace výsledků vědy a výzkumu, tvorba vazeb mezi sektory a jiné) pod jednu střechu. [10] Financování této instituce je zaměřeno především na dlouhodobě přínosné projekty pro ekonomiku a společnost, přičemž si nenárokuje žádný zisk či vlastnická práva z podporovaných projektů. Tekes podnikům nabízí buďto půjčky s nízkým úrokem (takto lze profinancovat 70 % nákladů na projekt) nebo granty (25 % nákladů na projekt pro velké podniky a 35 nebo 50 % nákladů pro velké i malé a střední podniky), vždy záleží na povaze projektu a na vzdálenosti projektu od příslušného trhu. Čím větší je přínos a délka trvání projektu, tím je přirozeně podpora vyšší. Velký důraz je kladen na malé a střední podniky (kam směřuje 50–60 % prostředků), a také na ty začínající, kterým pomáhá v růstu a internacionalizaci. [31] Na oblasti nepřímé podpory je zajímavé, že ve Finsku nemá tradici. Systém daňových úlev pro podniky působící ve výzkumu, vývoji a inovacích není implementován, jelikož se za daleko efektivnější považují přímé pobídky. [12]

3.3

Spojené království

Dalším státem, na jehož systém podpory výzkumu a vývoje se tato práce zaměřuje, je Spojené království. Hlavní vládní orgán řídící oblast výzkumu a vývoje v Británii představuje Ministerstvo pro podnikání, inovace a dovednosti (Department for Business, Innovation and Skills). Spojené království má velmi silnou vědeckou základnu, vždyť v tomto společenství najdeme významné vědecké instituce a přední světové univerzity. Ovšem britské podniky investují méně prostředků do výzkumu a vývoje, než jejich


28

mezinárodní konkurenti. Ministerstvo si dalo za cíl tuto mezeru zacelit a více podpořit podnikatelské výdaje na vědu a výzkum. [35] Podobně jako ve Finsku, i ve Spojeném království existuje instituce zaměřená na poskytování přímé podpory – Technology Strategy Board. Jedná se o výkonnou mimorezortní veřejnou instituci, jejímž hlavním posláním je podpora technologických inovací s důrazem na podnikatelskou sféru s hlavním cílem podpořit ekonomický rozmach Spojeného království. [10] Hlavní veřejnou institucí, která má na starosti provádění výzkumu a vývoje, jsou tzv. Research Councils UK. Jedná se o strategické partnerství sedmi nezávislých britských výzkumných rad. Toto partnerství bylo uzavřeno za účelem větší efektivnosti prováděného výzkumu, čímž dochází k lepšímu přispívání k plnění vládních cílů. [35] Vláda nabízí široké spektrum podpory výzkumu, vývoje a inovací buď formou přímou (např. grantů) nebo formou nepřímou (zejména daňové úlevy). Následující text se více zaměří na jednotlivé nástroje, se kterými se v Británii setkáváme. Jedním z důležitých programů v oblasti grantů je tzv. Smart programme. Pomocí tohoto programu se poskytují granty malým a středním podnikům působícím v jakémkoliv sektoru s cílem podpořit projekty, které přinesou největší výsledky. Tedy, pokud se podnik uchází o grant z tohoto programu, musí být schopen prokázat vysokou návratnost. V tomto programu existují tři typy grantů [3]: První typ slouží k financování průzkumu trhu (tzv. Proof of Market) a poskytuje se až do výše 25 000 liber, ale ne více než 60 % celkové ceny projektu. Projekt nesmí trvat déle než 9 měsíců. Druhým typem je tzv. Proof of Concept. Tento grant se používá k financování vývoje prototypů, testování a zvažování výrobní techniky. Poskytuje se až do výše 100 000 liber, ale maximálně do výše 60 % celkové ceny projektu. Projekt nesmí trvat déle než 18 měsíců. Třetím typem je tzv. Development of prototype. Slouží k vývoji a demonstraci prototypů a ochraně osobního vlastnictví. Tento typ je poskytován do výše 250 000 liber, maximálně však do výše 35 % pro střední podniky a 45 % pro malé podniky. Projekt nesmí trvat déle než dva roky. Ve Velké Británii je velmi značně rozvinuta nepřímá podpora podnikatelského výzkumu a vývoje formou široké škály daňových úlev. Korporátní daně lze snížit o určitou částku, nebo je dokonce možné obdržet platbu ve prospěch podniku. Existují dvě schémata daňových úlev rozlišené podle velikosti podniků. První schéma platí pro malé a střední podniky, druhé


29

pro velké podniky. Za malý a střední podnik je považována společnost nebo organizace, která má méně než 500 zaměstnanců a zároveň její roční obrat nepřesahuje 100 milionů eur nebo pokud bilanční suma rozvahy nepřesahuje 86 milionů eur. [25] Pro malé a střední podniky činí daňové zvýhodnění na výzkum a vývoj 200 %. Což znamená, že své náklady odečtou od základu daně v plné výši, a ještě si jej mohou o tuto částku snížit znovu. Tato výše zvýhodnění platí od 1. dubna 2011 a od 1. dubna 2012 se počítá s navýšením na 225 %. [25] Pro velké podniky platí, že daňová úleva je dostupná pouze, pokud je v daném účetním období vynaloženo alespoň 10 000 liber ročně na výzkum a vývoj. Výše odečtu v tomto případě činí 130 %. Podnik si tedy v takovém případě uplatní 100 % jako běžný náklad, a poté znovu odečte již jen 30 %. [25]

3.4

Slovensko

Poslední zemí, o které tato práce pojednává, je Slovensko. Ústřední orgán státní správy pro oblast vědy a techniky představuje Ministerstvo školstva, vedy, výskumu a športu Slovenskej republiky. Mezi důležité činnosti, které v této oblasti ministerstvo provádí, patří zejména tvorba podmínek pro uskutečňování výzkumu a vývoje prostřednictvím koordinačních, finančních a legislativních nástrojů a tvorba podmínek pro mezinárodní spolupráci, čímž přispívá k rozvoji vědy a techniky na Slovensku. To znamená, že tato instituce sehrává nejdůležitější úlohu v rámci vědeckotechnické politiky. [26] V oblasti veřejného financování výzkumu a vývoje hraje ústřední roli Agentúra na podporu výskumu a vývoja. Byla zřízena v roce 2005. Jedná se o rozpočtovou organizaci napojenou na státní rozpočet, která působí pod hlavičkou ministerstva školství. Agentúra poskytuje finanční podporu veřejným projektům, projektům v rámci agentury i projektům v rámci mezinárodní spolupráce. [27] Finanční podpora poskytovaná ze státního rozpočtu, prostřednictvím ministerstva školství má nenávratný charakter. Podporu lze rozdělit, stejně jako v rámci České republiky, do dvou forem – institucionální a účelové. Účelová podpora je poskytována prostřednictvím veřejné soutěže na řešení projektů výzkumu a vývoje a na řešení rozvojových projektů. Účelově vázané prostředky jsou rozdělované prostřednictvím Agentúry nebo prostřednictvím státních programů. Institucionální podpora poté směřuje přímo do Slovenskej akadémie vied a veřejným a státním vysokým školám. [27] Podpora výzkumu a vývoje formou daňových zvýhodnění na Slovensku téměř neexistuje. Jedinou možností, jak podpořit tuto oblast, je poukázání


30

určitého podílu ze zaplacené daně příjemci (právnické osobě) vymezeném v § 50 odst. 4 zákona č. 595/2003 Z. z., zákona o daních z príjmov. Právě subjekty výzkumu a vývoje jsou jedním z vymezených subjektů. Obdržené prostředky musí použít pouze na účely, které jsou předmětem jejich činnosti, pokud tímto předmětem jsou činnosti vymezené v odstavci 5 tohoto zákona. V případě fyzické osoby činí tento podíl 2 % ze zaplacené daně (při splnění zvláštních podmínek lze převést i 3 %). V případě právnické osoby jsou to rovněž 2 %, navíc je tato částka omezena dalšími podmínkami – musí ve zdaňovacím období, kterého se převod týká, nebo nejpozději do lhůty pro podání daňového přiznání, darovat jím určenému poplatníkovi, který nebyl založený za účelem podnikání, finanční prostředky minimálně ve výši 0,5 % zaplacené daně na účely vymezené v § 50 odst. 5 zákona o daních z príjmov. Pokud toto procento nedaroval, smí poukázat pouze 1,5 % zaplacené daně. [28] Ovšem za subjekty výzkumu a vývoje, kterým je možno zmíněná 2 % odkázat, se považují pouze Slovenská akadémia vied, právnické osoby uskutečňující výzkum a vývoj zřízené ústředními orgány státní správy a sektor vysokých škol a jimi založené právnické osoby uskutečňující výzkum a vývoj (§ 7 písm. a) a b) zákona č. 172/2005 Z. z). [27]

3.5

Shrnutí

V předchozím textu byly charakterizovány jednotlivé podmínky pro provozování výzkumu a vývoje ve zvolených zemích. Ve všech státech mají na starost tvorbu vědeckovýzkumné politiky příslušená ministerstva, která úzce spolupracují s odbornou radou. V každé zemi také existují veřejné instituce, jež se zaměřují zejména na provádění výzkumu a vývoje. Porovnání jednotlivých programů orientujících se na přímou podporu výzkumu a vývoje ve zvolených zemích není dost dobře možné, protože každá země a dokonce každá její instituce nabízí široké spektrum unikátních programů se specifickými a různorodými podmínkami. Pro názorné porovnání jednotlivých systémů podpory výzkumu a vývoje jsou znázorněny důležité ukazatele v analytické části práce, kde je také kvantitativně porovnána výše přímé podpory vědy a výzkumu ve zvolených zemích. V oblasti nepřímé podpory můžeme jako nejštědřejší označit Spojené království a Českou republiku, jelikož nabízejí nejvyšší úlevy ze sledovaných zemí. Finsko a Slovensko nemají nepřímou podporu formou daňových opatření v podstatě zavedenu. Hodnocení, zda je to dobrá či špatná charakteristika, je obtížné, protože, jak již bylo popsáno, přímá i nepřímá podpora mají každá své klady i zápory.


31

Myslím, že nepřímá podpora vědy a výzkumu plní důležitou roli, a v moderních ekonomikách by rozhodně měla být implementována. Její výhodou je její plošná působnost a stoprocentní platnost při splnění stanovených podmínek. Pro podniky představuje tato forma zmírnění nákladů jistotu, protože s ní mohou počítat dopředu. V případě žádosti o grant totiž není předem jisté, zda bude žádosti vyhověno nebo nikoliv. Proto je zajímavé, že ve Finsku daňová podpora nefunguje.

Vývoj důležitých charakteristik výdajů na výzkum a vývoj ve vybraných zemích

32

4 Vývoj důležitých charakteristik výdajů na výzkum a vývoj ve vybraných zemích Následující část práce je zaměřena na porovnání vývoje důležitých charakteristik spojených s výdaji na výzkum a vývoj. Zejména pojednává o kontrastu veřejného a soukromého financování ve vybraných zemích. Financování výzkumu a vývoje je ve zkoumaných státech poměrně odlišné. Pro ilustraci celkové pozice sledovaných zemí je uveden následující graf. Obr. 3

Výdaje na výzkum a vývoj vztažené k hrubému domácímu produktu v roce 2010

Země

Výdaje na výzkum a vývoj (% HDP) Finsko Japonsko Švédsko Jižní Korea Island Dánsko Švýcarsko Německo USA Rakousko Francie Slovinsko Evropská unie Belgie Nizozemsko Irsko Spojené král. Norsko Lucembursko Estonsko Portugalsko Česká republika Čína Španělsko Itálie Maďarsko Rusko Turecko Litva Polsko Chorvatsko Slovensko Malta Lotyšsko Řecko Bulharsko Kypr Rumunsko 0,00

3,87 3,45 3,42 3,36

2,26 2,11

3,11 3,06 2,99 2,82 2,79 2,76

2 1,99 1,83 1,79 1,77 1,71 1,63 1,62 1,59 1,56 1,47 1,39 1,26 1,16 1,11 0,85 0,79 0,74 0,73 0,63 0,63 0,6 0,6 0,6 0,5 0,47 0,50

1,00

1,50

2,00

2,50

3,00

3,50

4,00

4,50

% HDP Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování Pozn.: Island, Turecko – 2009; Čína, Japonsko, Jižní Korea, Švýcarsko, USA – 2008; Řecko - 2007


33

Graf uvádí celkové výdaje na vědu a výzkum stanovené jako podíl na hrubém domácím produktu4 v roce 2010. Tato statistika je zde uvedena pro všechny země Evropské unie a pro významné země, které nejsou její součástí. Z grafu je patrné, že Finsko je světovým lídrem v intenzitě výzkumu a vývoje, jelikož v roce 2010 činily výdaje na výzkum a vývoj vztažené k hrubému domácímu produktu 3,87 %. Spojené království, jehož výdaje činily 1,77 % HDP, se nachází těsně pod celkovým, agregovaným údajem Evropské unie. Financování České republiky je s jejími 1,56 % už mnohem více pod evropským průměrem, nicméně nechává za sebou takové země jakými jsou Čína či Španělsko. Nejhorší postavení ze čtyř sledovaných států má Slovensko, které se nachází na samém chvostu uvedených států. Podíl výdajů na vědu a výzkum na Slovensku činil v roce 2010 pouze 0,63 % hrubého domácího produktu. Dále je práce zaměřena na vývoj vládních, podnikatelských a celkových výdajů u vybraných zemí. Celkové výdaje uvedené v grafech zahrnují kromě výše zmíněných sektorů také soukromý neziskový, vysokoškolský a zahraniční sektor. Tato charakteristika je nejdříve pro lepší znázornění trendů uvedena v absolutních částkách v milionech eur. Následně, pro vzájemnou komparaci, bude uvedena v relativním vyjádření jakožto podíl na hrubém domácím produktu.

4.1

Výzkum a vývoj v jednotlivých zemích

Jak již bylo popsáno výše, ve Finsku jsou do oblasti výzkumu a vývoje směřovány veliké objemy finančních prostředků. Následující graf zobrazuje vývoj výdajů na výzkum a vývoj v absolutních částkách v milionech eur. Rok 1996 byl z důvodu nedostupnosti údajů pro jednotlivé sektory vynechán.

4

Tato charakteristika bývá označována též jako intenzita výzkumu a vývoje.

Vývoj důležitých charakteristik výdajů na výzkum a vývoj ve vybraných zemích Obr. 4

34

Výdaje na výzkum a vývoj ve Finsku (mil. eur)

Výdaje na výzkum a vývoj Finsko 8 000,000 7 000,000

Miliony eur

6 000,000 5 000,000

Celkové výdaje

4 000,000

Podnikatelské výdaje

3 000,000

Vládní výdaje

2 000,000 1 000,000

19 95 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10

0,000

Rok

Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování

V grafu je vidět, že celkové výdaje na výzkum a vývoj se téměř každým rokem zvyšují. Rovněž peníze plynoucí z podnikatelské sféry mají výrazně rostoucí charakter. Vládní výdaje jsou výrazně nižší než podnikatelské, jejich růst není tak výrazný a jsou téměř konstantní. Výraznou stoupající tendenci na počátku sledovaného období je možné přisoudit vstupu Finska do Evropské unie a možnosti čerpat finanční prostředky z jejich fondů. Zajímavé je, že od roku 2006 začaly prudce stoupat podnikatelské výdaje, které táhly dopředu veškeré výdaje na výzkum a vývoj. Tato skutečnost mohla být důsledkem zavedení tzv. Strategických center pro vědu, technologii a inovace, o kterých je pojednáno v páté kapitole. Po roce 2008 zaznamenaly výdaje na výzkum a vývoj ve Finsku mírný propad. V té době spadl svět a zejména Evropa do recese a to se promítlo i na financování vědy a výzkumu. Zřejmé je, že pokles je zapříčiněn zejména úbytkem podnikatelských prostředků. Prostředky v absolutním vyjádření, které vynakládá Spojené království, jsou vyšší než v případě Finska a intenzita výzkumu a vývoje se pohybuje na agregované úrovni evropské sedmadvacítky. Následující graf zobrazuje obdobnou statistiku z pohledu Británie. Výdaje jsou zde uvedeny v milionech eur.


35

Výdaje na výzkum a vývoj ve Spojeném království (mil. eur)

40 000,000 35 000,000 30 000,000 25 000,000 20 000,000 15 000,000 10 000,000 5 000,000 0,000

Celkové výdaje Podnikatelské výdaje Vládní výdaje

19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10

Miliony eur

Výdaje na výzkum a vývoj Spojené král.

Rok


Celkové výdaje na výzkum a vývoj mají v Británii rovněž rostoucí charakter, podnikatelské a vládní výdaje už rostou pomaleji. Mezi podnikatelským a vládním sektorem již není tak výrazný rozdíl jako v případě Finska. Podnikatelské zdroje mají mírně rostoucí trend, k tomu mohlo přispět zavedení daňových úlev na náklady na výzkum a vývoj a průběžné procentní navyšování možnosti odpočtu. Lze tvrdit, že v období globální hospodářské krize podniky ani vláda nezvyšovaly své investice do výzkumu a vývoje, což se promítlo na poklesu celkových prostředků vynakládaných na tuto oblast. V Česku bylo na výzkum a vývoj vynakládáno relativně malé množství prostředků, ale situace se každým rokem zlepšuje. Následující graf znázorňuje vývoj výdajů na výzkum a vývoj v absolutních částkách v milionech eur mezi lety 1995–2010.


36

Výdaje na výzkum a vývoj v České republice (mil. eur)

Výdaje na výzkum a vývoj ČR 2 500,000 Miliony eur

2 000,000 Celkové výdaje

1 500,000

Podnikatelské výdaje 1 000,000

Vládní výdaje

500,000

19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10

0,000

Rok


Z grafu je patrné, že výdaje na výzkum a vývoj mají v Česku rostoucí trend, jednak celkově, ale i v případě obou sledovaných sektorů. Rovněž je zřejmé, že v České republice jsou vědeckovýzkumné aktivity financovány z větší části z podnikatelských zdrojů, nicméně rozdíl není tak markantní jako v případě Finska. Opět můžeme vidět útlum podnikatelských zdrojů v období hospodářské krize. Z grafu je zřejmé, že se český výzkum a vývoj začíná ubírat dobrým směrem, neboť před vypuknutím krize došlo k výraznému nárůstu v obou hlavních sektorech, což se samozřejmě promítlo na celkové statistice. Možnou příčinou takového nárůstu od roku 2005 může být zavedení možnosti odpočtu dodatečných 100 % výdajů na výzkum a vývoj od základu daně. Ovšem pravděpodobněji větším stimulem byl vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004. Jak bylo popsáno dříve, vstupem do Unie se České republice otevřely nové možnosti financování, zejména čerpání prostředků ze strukturálních fondů. Výzkum a vývoj na Slovensku má velmi slabou intenzitu. Špatnou situaci dokládá i následující graf, který má poněkud odlišný charakter v porovnání s předešlými. Výdaje jsou zde uvedeny opět v milionech eur.


37

Výdaje na výzkum a vývoj na Slovensku (mil. eur)

450,000 400,000 350,000 300,000 250,000 200,000 150,000 100,000 50,000 0,000

Celkové výdaje Podnikatelské výdaje Vládní výdaje

19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10

Miliony eur

Výdaje na výzkum a vývoj Slovensko

Rok


Uvedený graf dokazuje, že je na tom Slovensko hůře než srovnávané země. Výdaje vykazují malý růst, a pokud proložíme křivku podnikatelských výdajů trendovou přímkou, zjistíme, že je trend je dokonce mírně klesající. Od roku 2003 jsou věda a výzkum na Slovensku financovány více z vládních zdrojů a zájem podnikatelů o tuto oblast je v dlouhodobém horizontu nízký. Na zobrazeném grafu je možné vidět vyšší nárůst vynakládaných výdajů od roku 2004, kdy se Slovensko, stejně jako Česko, stalo součástí Evropské unie a získalo tak přístup k prostředkům ze strukturálních fondů.

4.2

Srovnání sledovaných zemí

Grafy uvedené v předchozí části práce určily sílu financování výzkumu a vývoje ve Finsku, Spojeném království, České republice a na Slovensku. Na finském případě je vidět velmi rostoucí trend napříč sektory, zejména u podniků, které jsou zde dominantním zdrojem financí do vědy a výzkumu. Financování ze strany Británie a České republiky rovněž působí příznivě, jelikož má rostoucí trend a podnikatelské zdroje převažují. Slovenská situace je již horší a ne tolik uspokojivá, protože financování výzkumu a vývoje roste pomaleji a vládní sektor čím dál více zaujímá roli hlavního subjektu financujícího tuto oblast. Abychom dostali jasnější představu o vzájemném postavení vybraných zemí, je v následujících grafech porovnán vývoj celkových, vládních


38

a podnikatelských výdajů ve vztahu k hrubému domácímu produktu a vývoj podílů jednotlivých sektorů na celkovém financování. Následující graf zobrazuje tuto charakteristiku pro veškeré prostředky, které byly v daných zemích vynaloženy na výzkum a vývoj mezi lety 1995– 2010. Obr. 8

Celkové výdaje na výzkum a vývoj ve vybraných zemích vztažené k HDP

4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00

Finsko Spojené království Česká republika Slovensko

19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10

Výdaje (% HDP)

Celkové výdaje na výzkum a vývoj

Rok


Tímto se potvrzuje postavení Finska, jakožto státu, ve kterém se vynakládají výrazné prostředky do vědeckovýzkumných činností. Jeho pozice se rovněž během let upevňuje, neboť investované prostředky v průběhu času rostou. Spojené království vynakládá víceméně konstantní procento prostředků ve vztahu k hrubému domácímu produktu a Česká republika, což je příznivé, mírně posiluje. Slovenská intenzita výzkumu a vývoje je mírně na ústupu. Následující dva grafy vytvoří přesnější obrázek o tom, jak si jednotlivé státy vedly z hlediska vládního a podnikatelského sektoru.


39

Vládní výdaje na výzkum a vývoj ve vybraných zemích vztažené k HDP

Vládní výdaje na výzkum a vývoj

Výdaje (% HDP)

1,20 1,00 Finsko

0,80


0,60

Česká republika

0,40

Slovensko

0,20

19 95 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10

0,00

Rok


Vidíme, že Finská vládní podpora je výrazně vyšší než u ostatních zemí. Česká republika a Spojené království se těší zhruba stejnému množství prostředků vzhledem k hrubému domácímu produktu. Na Slovensku vláda moc prostředků na oblast výzkumu a vývoje nevynakládá. Obr. 10

Podnikatelské výdaje na výzkum a vývoj ve vybraných zemích vztažené k HDP

Podnikatelské výdaje na výzkum a vývoj

Výdaje (% HDP)

3,00 2,50 Finsko

2,00


1,50

Česká republika

1,00

Slovensko

0,50

19 95 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10

0,00

Rok


Podnikatelské výdaje jsou významným zdrojem financování výzkumu a vývoje. Je vidět, že ve Finsku je tato oblast velice přitažlivá a podnikatelé


40

vynakládají čím dál větší prostředky do této oblasti. Finské prostředí pro vědu a výzkum by mohlo být zdrojem inspirace pro Českou republiku. Nyní se zaměříme na srovnání zemí z hlediska podílu jednotlivých sektorů na celkovém financování výzkumu a vývoje. V následujícím grafu je vždy uveden rok 1995 a pro srovnání rok 2010, jakožto hraniční roky sledovaného období, které zachycují směr vývoje této charakteristiky. Obr. 11 zemí

Podíl zdrojů financování na celkových výdajích na výzkum a vývoj u vybraných

Podíl zdrojů financování 100% 80% Ostatní

%

60%

Podnikatelské 40%

Vládní

20% 0% FI 1995

FI 2010

UK 1995

UK 2010

CZ 1995

CZ 2010

SK 1995

SK 2010

Země/rok

Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování a dopočty

Z grafu je zřejmé, že největšího podílu financování výzkumu a vývoje z podnikatelských zdrojů dosahuje Finsko. Pozice podnikatelského sektoru jakožto majoritního zdroje finančních prostředků se navíc v tomto státě upevňuje. Na začátku sledovaného období měl soukromý sektor dominantní postavení rovněž v České republice, ale ukazuje se, že postupem času je český výzkum a vývoj financován soukromými financemi méně. V Británii není vidět markantní rozdíl mezi dvěma hlavními sektory a podnikatelský sektor se tak pouze mírně více podílí na financování výzkumu a vývoje. Tento podíl je víceméně konstantní v průběhu času. Slovensko je na tom, co se týče sledované statistiky nejhůře. Graf ukazuje, že několik let po rozdělení federace byly ještě dominantním zdrojem financí podnikatelé, ovšem v současnosti už je tato oblast více záležitostí vládních financí. Je tedy zřejmé, že zatímco v silném Finsku zaujímají podniky čím dál více dominantnější postavení v oblasti financování výzkumu a vývoje, v České


41

republice je tomu naopak. Jak již bylo popsáno v teoretické části, v podnikatelském, silně konkurenčním prostředí, existuje větší tlak, který nutí podniky využívat své prostředky efektivněji a zdokonalovat své produkty rychleji. A pokud v českém systému dochází k nárůstu podílu veřejných prostředků na celkovém objemu financí vynakládaných na vědu a výzkum a naopak k útlumu těch podnikatelských, snižuje se efektivita a zvyšuje se nákladovost této oblasti. I z tohoto důvodu by měla Česká republika implementovat do svého systému opatření, která by pozvedla atraktivitu investic do dalšího výzkumu a vývoje a vzbudila zájem podniků o tuto oblast. Pokud chceme kvantifikovat výzkum a vývoj ve vybraných zemích, je vhodné též uvést, na jaké oblasti svůj výzkum a vývoj daná ekonomika orientuje. K tomuto účelu je možné použít charakteristiku nazvanou Státní rozpočtové výdaje a dotace na výzkum a vývoj (GBAORD). Prostřednictvím této statistiky je možné popsat tzv. socioekonomické směry, na které orientuje stát svoji přímou podporu. Díky této statistice mohou evropské státy jednoduše poměřit svoji pozici se zahraničím a zjistit, kde mají výhodu a v jakých oblastech naopak ztrácejí, a tím pádem jaké oblasti více podpořit. [29] Následující tabulka uvádí GBAORD statistiku za rok 2010. Čísla uvedená pod jednotlivými zeměmi vyjadřují podíl částky vynakládané na danou oblast na celku v roce 2010.


42

Tab. 2 Státní rozpočtové výdaje a dotace na VaV v roce 2010 dle socioekonomických směrů v procentech z celku

Oblast Průzkum a využití Země Životní prostředí Průzkum a využití kosmu Doprava, telekomunikace a ostatní infrastruktura Energie Průmyslová výroba a technologie Zdraví Zemědělství Vzdělání Kultura, rekreace, náboženství a média Politické a sociální systémy, struktury a procesy Všeobecný rozvoj znalostí: VaV financovaný z všeobecných univerzitních fondů Všeobecný rozvoj znalostí: VaV financovaný z ostatních zdrojů Obrana

Finsko 1,0 1,5 1,5

Británie 2,7 2,7 1,9

Česko 1,7 2,4 1,7

Slovensko 1,7 2,8 0,4

1,9

1,3

2,4

2,4

8,1 23,9 5,2 4,8 0,2

1,0 2,4 18,1 2,8 0,7

3,5 13,6 5,6 4,5 0,2

2,2 6,3 6,0 5,9 1,5

0,7

1,9

0,4

3,8

4,3

2,1

0,9

1,4

24,6

24,6

26,3

28,9

19,6

19,5

34,5

34,6

2,7

18,3

2,2

2,2

Zdroj dat: Eurostat; český překlad socioekonomických směrů: ČSÚ

Pokud se podíváme na výše uvedenou tabulku můžeme zpozorovat řadu shodností i rozdílů. Z tabulky je patrné, že Finsko významně podporuje průmyslovou výrobu a technologie, což může být příčinou jejich dobrého postavení. U britského výzkumu a vývoje vidíme, že je hodně zaměřen na zdraví a obranu, ve zbylých třech státech nejsou tato dvě odvětví nijak výrazněji podporována. Dále je velice výrazný rozdíl v přístupu ke všeobecnému rozvoji znalostí. Česká republika a Slovensko podporují tuto oblast výrazně více, než Finsko a Británie. Tato charakteristika by mohla být právě tím, co odlišuje slabé hráče od silných. Zatímco česká a slovenská věda a výzkum jsou více zaměřeny na teoretickou podstatu, Británie a Finsko se více orientují na praxi a aplikaci. Určitě je důležité investovat do teoretického rozvoje znalostí, neboť kdyby nebylo znalostí, nebylo by samozřejmě ani aplikace a praxe. Ovšem důraz by měl být kladen spíše na aplikaci, neboť ta


43

přináší hmatatelné výsledky. A aplikační sféra je dominantou podniků. Opět je vidět na porovnání postavení Finska a Británie oproti Česku, že je potřeba zvýšit zájem podniků o oblast vědy a výzkumu. Jak bylo popsáno, statistika GBAORD člení přímou podporu výzkumu a vývoje do socioekonomických směrů. Ovšem pokud vezmeme zmíněné výdaje jako celek a vztáhneme jej k HDP, můžeme takto poměřit intenzitu přímé podpory vědy a výzkumu ve sledovaných zemích. Následující tabulka zobrazuje právě zmíněnou charakteristiku. Dále je uveden podíl GBAORD na celkových vládních výdajích. Tab. 3

Přímá podpora výzkumu a vývoje ve sledovaných zemích v procentech (2010)

Ukazatel GBAORD/HDP GBAORD/VV

Finsko 1,14 2,06

Británie 0,66 1,31

Česko 0,60 1,36

Slovensko 0,30 0,75

Zdroj dat: Eurostat Pozn.: VV = vládní výdaje

Pokud se podíváme na výši přímé podpory ve vztahu k HDP, vidíme, že rozložení mezi zeměmi je obdobné jako v ostatních statistikách. V předchozí části práce bylo uvedeno, že ve Finsku neexistuje nepřímá podpora výzkumu a vývoje formou daňových úlev a že je zde preferována přímá forma. Výrazný odstup Finska od Spojeného království a České republiky tuto skutečnost dokládá. Z druhé části tabulky můžeme pouze zkonstatovat, že Finsko ze svého rozpočtu uvolňuje výrazně větší prostředky, než jeho mezinárodní konkurenti. Spojené království a Česká republika jsou v této charakteristice na podobné úrovni. Pokud bychom se ale podívali do databáze Eurostatu i na starší ročníky, zjistili bychom potěšující fakt, že Česká republika každým rokem mírně navyšuje toto procento, zatímco v britském rozpočtu důležitost výzkumu a vývoje naopak klesá. Je zřejmé, že výrazný odstup Finska v této charakteristice je způsoben zčásti tím, že tato země musí nějak kompenzovat absenci nepřímé podpory výzkumu a vývoje. Ovšem je patrné, jakou důležitost této oblasti Finsko přikládá a podniky zajisté motivuje možnost zisku výrazné finanční podpory a ulehčení jejich vlastních výdajů. Jak již bylo popsáno v teoretické části, výhodou přímé podpory je její adresnost. Řečeno jinými slovy, stát si takto může vybrat, který výzkum a vývoj podpoří a který naopak preferovat nebude. V teoretickém úvodu bylo popsáno rozdělení výzkumu a vývoje na tři důležité části – základní výzkum, aplikovaný výzkum a experimentální vývoj. Následující tabulka zobrazuje podíl jednotlivých druhů na celku. Tyto


44

elementární údaje nejsou bohužel dostupné pro Finsko, proto tabulka obsahuje pouze tři ze čtyř sledovaných států. Pro Českou republiku a Slovensko jsou dostupné nejaktuálnější údaje za rok 2010, pro Spojené království je to rok 2009. Tab. 4 Struktura prováděného výzkumu a vývoje v Británii, České republice a na Slovensku v procentních podílech

Typ Základní výzkum Aplikovaný výzkum Experimentální vývoj

Británie 8,8 40,6 50,6

Česko 26,9 30,3 42,9

Slovensko 46,3 23,7 30,1


Uvedená čísla průkazně dokreslují již zmíněné rozložení sil a zobrazují nedostatky, které český a slovenský výzkum a vývoj mají. Opět je dobře vidět, že Británie je více zaměřená na aplikaci, na rozdíl od dvou dalších zemí. V této skutečnosti lze spatřit výraznou slabinu českého systému, tedy malou orientaci na praxi a velké vynakládání prostředků na teorii.


45

5 Vymezení vzájemných vazeb mezi soukromým a veřejným sektorem Spojení a vzájemná souvislost mezi sektory financování výzkumu a vývoje je velice zajímavá záležitost. Existují tři základní nástroje, jakými se může veřejný sektor podílet na financování výzkumu a vývoje. Nejjednodušším způsobem je provádět tyto aktivity samostatně, což znamená provozovat vědeckovýzkumné činnosti prostřednictvím veřejných organizací nebo univerzit. Výzkum, který provedli D. Guellec a B. van Pottelsberghe, autoři zabývající se touto tématikou, poukázal, že takový způsob financování spíše vytlačuje soukromý sektor z vědeckovýzkumných aktivit. Dalšími dvěma nástroji, které byly již popsány v předchozích kapitolách, jsou dotace (granty) nebo nepřímá forma podpory, nejčastěji daňové úlevy. Výzkum poukázal na skutečnost, že uvedené dvě skupiny nástrojů spíše podporují a stimulují soukromý výzkum a vývoj. [6] Následující text je více zaměřen na spojení veřejného a soukromého sektoru ve financování výzkumu a vývoje ve vybraných zemích. V předchozím textu byly již uvedeny jednotlivé systémy podpory vědy a výzkumu, nyní budou popsány jednotlivé nástroje, které slouží k podpoře vzájemné spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem při provádění výzkumu a vývoje. Bude kvantitativně zhodnocena míra kooperace prostřednictvím mezisektorálních finančních toků a následně bude určena míra závislosti mezi těmito sektory prostřednictvím korelační analýzy.

5.1

Finsko

Jak již bylo popsáno v předchozím textu, ve Finsku neexistuje daňová podpora výzkumu a vývoje. I přes tuto skutečnost je finský systém velmi efektivní a velmi výkonný a podnikatelské sféra úzce spolupracuje s tou vládní. Pro Finsko je charakteristická velká úloha státu na jedné straně, ovšem na druhé straně je zde několik velkých firem s výrazným vlivem, jako například Nokia. [33] Jelikož daňová podpora téměř neexistuje, musí být příčina spolupráce na straně přímé podpory. Velký vliv na tuto spolupráci má jistě Finská agentura pro podporu technologií a inovací (TEKES), která, jak již bylo napsáno výše, je zaměřena na úzkou spolupráci mezi sektory. Programy, které se uskutečňují pod hlavičkou Tekes, jsou zaměřeny na strategicky důležité oblasti. Program trvá běžně 4–6 let a Tekes hradí zhruba polovinu nákladů na projekt. Kromě


46

finančních prostředků jsou tyto programy zaměřeny na výměnu informací, služeb a know-how. Důležitým nástrojem vzájemné spolupráce soukromého a veřejného sektoru jsou tzv. Strategická centra pro vědu, technologie a inovace (Strategic Centres for Science, Technology and Innovation). Tato centra zajišťují dlouhodobou intersektorální spolupráci, která se orientuje na nejdůležitější oblasti finského průmyslu. Půda pro jejich fungování byla připravena v roce 2006 a již v roce 2007 bylo spuštěno první z nich. Centra fungují na principu, kdy jsou vlastně tvořena neziskovou organizací, vlastněnou průmyslovými a veřejnými partnery, a virtuální výzkumnou organizací. V centrech dochází ke vzájemné spolupráci tvůrců technologií a služeb a konečných uživatelů, což velmi významně přispívá k alokaci produkce a k efektivnímu využívání výsledků. Každoročně je zde vyčleněno na výzkum 40–60 milionů eur. [31] Pro zhodnocení spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem jsou zobrazeny grafy za rok 2010, které znázorňují skladbu zdrojů financování, jež byly spotřebovány ve vládním sektoru, v sektoru vyššího vzdělání a v podnikatelském sektoru. Obr. 12

Struktura zdrojů financování ve třech hlavních sektorech provádění ve Finsku (2010)


Z uvedených grafů je patrné, že spolupráce funguje dobře, neboť podnikatelská sféra se velmi výrazně podílí na financování výzkumu a vývoje prováděného ve vládním sektoru a na akademické půdě. Naopak veřejné prostředky nejsou v podnikatelském sektoru až tak výrazné. Názornější představu ovšem dostaneme po porovnání s ostatními zeměmi. Po provedení korelační analýzy mezi podnikatelskými a vládními výdaji u Finska dostáváme hodnotu koeficientu korelace 0,96 při p-hodnotě menší než 0,001. Tato hodnota korelačního koeficientu se velmi výrazně blíží 1 a lze tvrdit,


47

že oba sektory jsou ve Finsku ve velmi intenzivním pozitivním vztahu. Tato skutečnost se dá zdůvodnit rostoucím trendem prostředků, které poskytuje vládní sektor do podnikatelského (viz příloha A, obr. 16).

5.2


Zatímco ve Finsku jsou podniky podporovány pouze přímou cestou, v Británii je silně rozvinutá nepřímá podpora formou daňových úlev a bonusů. O tomto způsobu koordinace vědní politiky bylo již pojednáno v předchozím textu. Následující text je více zaměřen na jednotlivé iniciativy, které přispívají k vzájemnějšímu propojení podniků s veřejnou sférou. Britská Technology Strategy Board nabízí pro podniky široké spektrum možností využití nástrojů a mechanismů spolupráce s veřejným sektorem. Jedním z nástrojů jsou tzv. Sítě pro předávání znalostí (Knowledge Transfer Networks), což jsou národní sítě zaměřené na specifické oblasti technologií a podnikání. Slouží především ke spolupráci subjektů z různých sektorů a k výměně informací a znalostí subjektů z různých oborů. Zapojení do tohoto systému přináší podnikům velké výhody. Mohou zde získat informace a rady ohledně financování výzkumu a vývoje, mohou se účastnit různých událostí a mítinků, získají zdarma přístup k aktuálním informacím a mohou také více zasahovat do regulací a politik nejen v Británii ale též v EU. [3] Dalším nástrojem jsou tzv. Partnerství pro předávání znalostí (Knowledge Transfer Partnerships). Tato partnerství pomáhají podnikům získat informace a znalosti od subjektů ze sektoru vyššího vzdělání a ze sektoru veřejných výzkumných institucí a pomáhají jim s využitím těchto znalostí. Pro veřejné instituce je to naopak přirozeně nástroj, jakým mohou snadně uplatnit své výsledky a více je přiblížit podnikatelskému sektoru, a pro absolventy univerzit je to ideální příležitost pro budování kariéry. Celé partnerství funguje na principu, kdy si podnik najde veřejnou instituci či univerzitu podle oblasti, ve které chce provádět svoji podnikatelskou činnost, a uzavře s ní projekt trvající od jednoho do tří let. Během této doby působí nedávno kvalifikovaná osoba od veřejného partnera přímo v onom podniku a tvoří tak jakýsi můstek pro transfer znalostí z veřejného do soukromého sektoru. [3] Dalším programem je tzv. Collaborative Research and Development. Tento program slouží k financování a povzbuzení spolupráce mezi jednotlivými subjekty vědy a výzkumu. Je důležitý pro vzájemnou spolupráci jak mezi podniky navzájem, tak mezi podniky a veřejným sektorem, jelikož projekt v rámci tohoto programu musí mít nejméně dva spolupracující subjekty,


48

přičemž minimálně jeden musí být z podnikové sféry. Poskytnutá podpora se pohybuje mezi 25–75 % z celkových nákladů na projekt. [3] Spolupráce soukromého sektoru s veřejným je v Británii celkově nižší než ve Finsku, neboť v roce 2010 tvořily podnikatelské zdroje financí 8 % z celku, který byl spotřebován ve vládním sektoru, a 5 % z vysokoškolského. Obr. 13

Struktura zdrojů financování ve třech hlavních sektorech provádění v Británii (2010)


Z grafu je tedy zřejmé, že podniky se podílí na financování ve veřejném sektoru již méně než ve Finsku, a naopak spotřebovávají více prostředků z vládních zdrojů. Po provedení korelační analýzy s britskými daty dojdeme ke koeficientu korelace v hodnotě 0,93 při p-hodnotě menší než 0,001. Tento koeficient značí taktéž významnou korelaci mezi podnikatelským a vládním sektorem, ovšem již menší než v případě Finska. Opět lze tento stav odůvodnit rostoucím přísunem financí do podnikatelského sektoru ze strany vlády (viz příloha A, obr. 16).

5.3

Česká republika

Celkově spolu oba důležité sektory v České republice příliš nespolupracují a finance umísťují spíše do svých sektorů. [23] Podobný typ nástrojů, které byly uvedeny u Finska a Spojeného království, v českém systému zatím nemá takovou tradici. Teprve v roce 2011 byl Technologickou agenturou spuštěn program Centra kompetence, který je zaměřen na spolupráci soukromého a veřejného sektoru a realizaci výsledků v praxi. Uchazeči musí stanovit dlouhodobé strategické a operativní cíle ve


49

výzkumu, vývoji a inovacích, ke kterým se chtějí dopracovat. Program je založen na dlouhodobé spolupráci a bude trvat osm let (2012–2019) a je na něj vyčleněno 6 016 milionů Kč. Předpokládá se vznik přibližně 35 center s průměrně pěti partnery v každém z nich skládajícími se minimálně ze tří podniků a jedné výzkumné organizace. [4] Chybou v českém systému je přikládání malého důrazu na aplikaci výsledků výzkumu a vývoje, zejména skutečnost, že se velká část prostředků přerozděluje prostřednictvím institucionální podpory. [30] Jak již bylo popsáno dříve, institucionální podpora míří pouze ke konkrétním institucím, působícím ve veřejném sektoru, nikoliv k soukromým podnikům. Špatnou úroveň spolupráce ukazuje také fakt, že v roce 2010 tvořily podnikatelské finance na celkových financích spotřebovaných ve vládním sektoru pouhých 5 % a na vysokoškolském se téměř nepodílely. Naopak v podnikatelském sektoru se uplatnilo velké procento vládních výdajů. Vše dokládá následující graf. Obr. 14 Struktura zdrojů financování ve třech hlavních sektorech provádění v České republice (2010)


Při provedení korelační analýzy soukromých a veřejných výdajů na výzkum a vývoj v prostředí České republiky docházíme k výsledku koeficientu korelace v hodnotě 0,98 při p-hodnotě nižší než 0,001. Můžeme tedy tvrdit, že podnikatelské a vládní výdaje jsou na sebe silně pozitivně navázány. Opět bylo grafem v předchozí části ukázáno, že finance směřující od vlády do podniků mají rostoucí trend, a tudíž s nimi mohou podniky počítat a být více závislé na státu (viz příloha A, obr. 16).


5.4

50

Slovensko

Nepřímé podpory se podnikům na Slovensku téměř nedostává. Tok prostředků mezi podniky a vládou vychází na Slovensku překvapivě nejlépe ze sledovaných zemí, když celých 13 % z celkových financí spotřebovaných ve vládním sektoru plynulo z podnikatelských zdrojů. Ovšem na Slovensku jsou výdaje na vědeckovýzkumné aktivity opravdu na nízké úrovni a finanční prostředky směřující do této oblasti jsou malé. Z tohoto důvodu by mohla být tato statistika mírně zkreslena. Ostatní statistiky jsou již odpovídající. Obr. 15 (2010)

Struktura zdrojů financování ve třech hlavních sektorech provádění na Slovensku


Po provedení korelační analýzy mezi výdaji na výzkum a vývoj plynoucí z podnikatelských a vládních zdrojů na Slovensku dostáváme koeficient korelace 0,59 a p-hodnotu 0,0154. Hodnota indexu je nízká oproti předchozím případům a lze tvrdit, že oba sektory jsou na sobě již méně závislé než v případě předchozích zemí. To by se dalo zdůvodnit skutečností, že finance směřující od vlády do podniků mají sestupný trend a velmi vysoké výkyvy (viz příloha A, obr. 16). Podniky jsou tímto faktem v nejistotě, a proto nejsou příliš závislé na vládním sektoru. Výsledek této analýzy pouze dokumentuje méně příznivou situaci, ve které se slovenská věda a výzkum nacházejí.

5.5

Shrnutí analýzy

Pokud bychom měli charakterizovat podmínky pro spolupráci mezi soukromou a veřejnou sférou, rozhodně v této charakteristice vynikají Finsko


51

s Británií. V těchto státech funguje řada programů, institucí a aktivit, které jsou úzce zaměřeny na spolupráci mezi teoretickou a aplikační sférou. V České republice a na Slovensku takové aktivity buď nejsou, nebo jsou omezené. Opatření podporující vzájemnou spolupráci mezi soukromým sektorem a vládou, která fungují ve Finsku a Spojeném království, můžeme rozdělit do dvou skupin. Vzájemné spojení může být buďto jednorázové nebo intenzivnější. Do první skupiny lze zařadit britské Sítě pro předávání znalostí či Collaborative Research and Development. Sem tedy patří možnost předávání si znalostí prostřednictvím webových portálů nebo spojení v rámci jednoho projektu. Do druhé skupiny lze zařadit naopak finská Strategická centra či britská Partnerství pro předávání znalostí. Oba nástroje už zavazují zainteresované subjekty k dlouhodobější spolupráci. V britském a finském systému lze tedy nalézt mnoho aspektů, ze kterých by si česká věda a výzkum mohly vzít příklad. Spolupráce mezi oběma důležitými sektory totiž pomáhá snadnějšímu přesunu teoretických poznatků blíže k aplikaci a podporuje vzájemnou důvěru mezi oběma stranami. Ovšem i na slovenském systému lze nalézt inspiraci. Skutečnost, že české podniky spolupracují s vládní sférou méně než finské či britské, dokládá i provedená analýza intersektorálních finančních toků za rok 2010. Ve té bylo zjištěno, že ve Finsku a Británii se ve veřejném sektoru uplatní relativně více podnikatelských prostředků než v České republice a naopak podniky nespotřebovávají tolik vládních prostředků. Částečnou výjimkou v této statistice bylo Slovensko. Po provedení korelační analýzy zjišťujeme, že soukromé a veřejné výdaje na výzkum a vývoj jsou vzájemně silně korelovány a shodně orientovány. Jinak napsáno, za zvolené období se oba tyto ukazatele vyvíjely téměř identickým směrem. Zjištěná skutečnost dokládá důležitost rozvíjení vzájemné spolupráce a budování důvěry mezi těmito strategickými sektory. Hlavním důvodem je samozřejmě silná závislost mezi oběma stranami. Každé opatření, které se vláda chystá implementovat do svého systému, je třeba pečlivě zvážit. Chybné opatření by mohlo vyústit například v odchod podniků do zahraničí za lepšími podmínkami. Z provedené analýzy je zřejmé, že pokud by vláda přestala podporovat výzkum a vývoj, klesla by i aktivita podnikatelské sféry v této oblasti. A stát, jež se nezdokonaluje a neposouvá dál, by neobstál v mezinárodní konkurenci. Proto je důležité tuto oblast podporovat a budovat důvěrné prostředí, ve kterém je prostor pro vzájemnou spolupráci a realizaci podnikatelských aktivit.

Návrh opatření

52

6 Návrh opatření V předchozích kapitolách byly popsány jednotlivé systémy podpory vědy a výzkumu ve Finsku, Velké Británii, České republice a na Slovensku. Dále byla uvedena specifika těchto systémů zaměřená na vzájemnou spolupráci soukromého a veřejného sektoru a byla provedena analýza vzájemné závislosti a míry spolupráce mezi těmito sektory. Další část práce je zaměřena na návrh opatření, která by mohla být implementována do českého systému fungování výzkumu a vývoje a která by mohla ovlivnit jeho chod a mít určitý dopad na výkonnost ekonomiky státu. Jak korelační analýza dokázala, finance směřující na výzkum a vývoj ze soukromých a vládních zdrojů jsou spolu velmi intenzivně korelovány. Proto je důležité oba sektory podporovat a stimulovat a rozvíjet jejich vzájemnou kooperaci. Jelikož spolupráce v České republice ještě nefunguje tak jako například ve Finsku či Británii, bylo by dobré zkvalitnit a rozšířit portfolio nabízených možností, které by napomohly větší vzájemné kooperaci mezi teoretickou a aplikační sférou. Navržená opatření se opírají o nástroje fungující v ostatních sledovaných zemích. Opatření, které by sice zřejmě nestimulovalo nijak výrazně vynakládané prostředky na výzkum a vývoj, nicméně by výrazně přispělo k propojení podnikatelské a veřejné sféry i k vzájemné spolupráci mezi jednotlivými subjekty z téhož sektoru, funguje v Británii. V předchozích kapitolách byly zmíněny tzv. Knowledge Transfer Networks, tedy Sítě pro předávání znalostí, které fungují na principu online portálu, do kterého se zapojují podniky i veřejné instituce a vzájemně si předávají znalosti a zkušenosti a ještě se účastní celé řady akcí. Toto propojení představuje nádherný příklad využití možností moderních technologií. Veřejné instituce se tímto dostávají blíže aplikační sféře a naopak soukromé podniky mohou využít znalostí a poznatků, které vznikly ve veřejném sektoru. Česká republika zaujímá často poněkud opatrný postoj k moderním technologiím a postupům a často je zavádí až v časech, kdy už zastarávají. Existuje také velmi velký korupční potenciál při vytváření takového portálu. Pokud by ale vše proběhlo bez problémů, rozhodně by zmíněné opatření přispělo k intenzivnější spolupráci jednotlivých subjektů a zvýšilo důvěru v oblasti vědy a techniky. Dalším příkladem nástroje vzájemné spolupráce mohou být finská tzv. Strategická centra. Fungují na principu, kdy subjekty z veřejné a podnikatelské sféry uzavřou partnerství a vzájemně vytvoří další právnickou osobu, prostřednictvím které realizují společně výzkum a vývoj. Tento způsob už

Návrh opatření

53

představuje mnohem intenzivnější spojení soukromých a veřejných prostředků a mnohem větší zainteresovanost jednotlivých subjektů. Vzájemný transfer znalostí a zkušeností v uvedených centrech dopomůže k efektivnímu vynakládání prostředků a ke snadnějšímu propojení veřejných výzkumných pracovníků a jejich výsledků s aplikační sférou. Právě takováto centra by poté zajišťovala uplatnění výsledků výzkumných projektů, které v případě veřejných institucí (například vysokých škol) často bývají neefektivní či zbytečné. V podstatě na podobném principu působí v Británii tzv. Partnerství pro přenos znalostí, kde ovšem spojení probíhá pouze přes jednoho pracovníka, který je vyslán od veřejné instituce do podniku, aby zde předával své znalosti. Takovýto princip se nabízí méně, jelikož dle mého názoru vede spíše ke kariérnímu a zkušenostnímu růstu daného člověka, nikoliv k růstu vzájemné spolupráce a podpory výzkumu a vývoje jednotlivých výzkumných subjektů. Předchozí opatření, ačkoliv významně utužuje vzájemnou kooperaci a vztah jednotlivých subjektů, značně zasahuje do jejich struktury a organizace. To ovšem neplatí u tzv. Collaborative Research and Development, tedy programů, které fungují v rámci britského systému. Myšlenka projektů, na kterých se musí podílet minimálně jeden subjekt z podnikatelské sféry, čímž je podmíněno poskytnutí podpory z těchto programů, je velice zajímavá. Takovéto projekty by jistě měly efektivnější zaměření a vynakládání prostředků než projekty, které dělají veřejné výzkumné subjekty. U podniků je třeba více dbát na zbytečně vynaložené peníze, než v některých nesoukromých organizacích, které často netlačí konkurenční prostředí a nemusí se proto nutně zajímat o své prostředky do detailů. Pozitivní skutečností je, že v České republice startuje od roku 2012 podobný projekt, tzv. Centra kompetence. Tento fakt dokládá, že Česko začíná podporovat vzájemnou spolupráci mezi soukromými a veřejnými subjekty ve vědě a výzkumu. Pokud shrneme celou oblast přímé podpory vědy a výzkumu v České republice, můžeme zkonstatovat, že existuje ještě mnoho aspektů, které lze vylepšit. Jak si dala za cíl současná reforma výzkumu, vývoje a inovací, je třeba snížit množství poskytovatelů této podpory. Dále by bylo žádoucí směřovat větší podíl prostředků do účelově vázaných forem podpory. Jelikož u institucionálních prostředků existuje větší pravděpodobnost neefektivního využití. Co se týče nepřímé podpory, její úroveň je v České republice dle mého názoru uspokojivá, nicméně některá vylepšení by celému systému prospěla. V Česku lze dodatečně odečíst 100 % vynaložených nákladů na výzkum a vývoj od základu daně. S tímto procentem se od jeho zavedení nehýbalo. Zvýšení

Návrh opatření

54

odpočtu zmíněných nákladů by výrazně motivovalo firmy ke zvýšení jejich investic do výzkumu a vývoje, neboť zvýšení výdajů by jim bylo kompenzováno v podobě nižších daní. Ve Spojeném království existují dvě různá schémata. Malé a střední podniky mají možnost větších úlev, než ty velké. To jednoznačně motivuje začínající a menší podniky k rozvoji. V oblasti nepřímé podpory si lze vzít rovněž příklad ze slovenského systému. Ačkoliv na Slovensku téměř neexistuje nepřímá podpora výzkumu a vývoje, můžeme tam nalézt pravidlo zmiňované v předchozích kapitolách. V jednoduchosti shrnuto, mohou na Slovensku daňoví poplatníci odkázat 2 % ze zaplacené daně jiné právnické osobě, která je poté využije na předmět své činnosti, pokud je tímto realizace výzkumu a vývoje (tento odečet je možný i na jiné oblasti, ovšem vzhledem k zaměření práce o nich nebude uvažováno). Pokud na toto pravidlo nahlédneme v makroekonomickém měřítku, jsou zmíněná 2 % zanedbatelná, ovšem pro menší instituce by takto získané prostředky mohly být výrazným zdrojem. V tomto opatření bych viděl významnou budoucnost rozvoje nepřímé podpory české vědy a výzkumu. Uvedené řešení má totiž významnou výhodu. Pokud jsou peníze rozdělovány pomocí institucionální podpory, k podnikatelským subjektům se nedostanou. A prostřednictvím účelové podpory vznikají podmínky pro možnou korupci a neefektivní rozdělení veřejných prostředků. Ale pravidlo transferu zlomku zaplacené daně jinému subjektu dodatečně nezatíží příslušného poplatníka na jedné straně a naopak peníze putují přímo ke konkrétnímu subjektu na straně druhé. Pomocí takového pravidla by se najednou výrazně zvýšil objem celkových prostředků putujících do vědy a výzkumu, a jelikož by byly takovéto prostředky vázány přímo na konkrétní oblast, zvýšil by se výkon českého výzkumu, a tím i zvuk České republiky v zahraničí.

Závěr

55

Závěr Cílem této práce bylo zhodnotit postavení a situaci českého výzkumu a vývoje v porovnání s Finskem, Spojeným královstvím a Slovenskem. Charakterizovat podmínky a nástroje vzájemné spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem v oblasti provádění vědy a výzkumu. Vyhodnotit podmínky a podporu, která podněcuje podniky k investicím do této oblasti. Následně stanovit opatření, která by stimulovala spolupráci mezi sektory a zvýšila soukromé a veřejné investice do sledované oblasti. Nejdříve byla vyzdvihnuta důležitost výzkumu a vývoje pro ekonomiku a zejména význam jeho provádění v podnicích. Zvlášť důležitá je podpora soukromého výzkumu a vývoje ze strany státu a stimulace vzájemné spolupráce s podniky prostřednictvím široké variety nástrojů. Následně byly rozebrány systémy fungování a podpory výzkumu a vývoje ve Finsku, Spojeném království, České republice a na Slovensku. Analýza byla provedena slovní charakteristikou, následně byla problematika popsána kvantitativně. V důležité části bylo charakterizováno, jak jednotlivé státy podporují vzájemnou spolupráci mezi podniky a státem. Lze tvrdit, že ze sledovaných zemí je systém nejlépe nastaven ve Finsku a naopak nejhůře na Slovensku. Zatímco silné státy ze sledované čtveřice – Finsko a Británie – se více orientují na praxi a aplikaci získaných poznatků, Česko a Slovensko směřují větší část prostředků spíše na teoretické získávání poznatků. Rovněž v později zmiňovaných zemích není tak významná přímá podpora vědy a výzkumu ze strany vlády. V roce 2010 se nacházela výše přímé podpory ze státního rozpočtu vzhledem k HDP České republiky téměř na úrovni poloviny finského ukazatele. Finsko má rovněž daleko menší počet poskytovatelů přímé podpory a většina je orientována zejména na jednu agenturu. Zatímco v České republice existuje široké množství těchto poskytovatelů a celý systém je tak chaotický a roztříštěný. V oblasti nepřímé podpory má Česká republika v porovnání se sledovanými zeměmi slušenou pozici. Jelikož ve Finsku a na Slovensku tato forma není implementována a ve Velké Británii se možnost daňových úlev pohybuje na podobné procentní sazbě jako u nás. V České republice je tato forma podpory poměrně nová, poněvadž byla zavedena v roce 2005. Zmíněná skutečnost dokládá snahu českých zákonodárců zatraktivnit české prostředí výzkumu a vývoje pro domácí i zahraniční firmy. Ovšem v Británii dochází navíc k postupnému zvyšování sazby pro daňový odpočet. Nelze přesně určit, jaká je optimální výše daňového zvýhodnění, ale lze si vzít příklad z britského

Závěr

56

dvojsazbového schématu. Ten mírně zvýhodňuje malé a střední podniky, kterým nabízí vyšší možnost daňových úlev. Pokud by Česká republika zvýšila sazbu pro malé a střední podniky, začínající firmy by mohly být motivovány k investicím do dalšího výzkumu a vývoje a k většímu růstu výdajů a výsledků v této oblasti. Lze říci, že v oblasti podpory vzájemné spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem je situace v České republice a na Slovensku nepříznivá oproti silnějším konkurentům. Ve Finsku a Británii existuje široká škála možností, ať už se jedná o krátkodobější spolupráci prostřednictvím moderních technologií, dlouhodobější formu kooperace prostřednictvím zakládání společných podniků či vzájemnou výměnu lidského kapitálu. Propastný rozdíl mezi oběma stranami prokázala i provedená analýza intersektorálního financování. V České republice se na financování vládního a vysokoškolského výzkumu a vývoje podílejí podniky pouze zlomkově, kdežto ve Finsku a Británii je zmíněné procento vyšší. Naopak vláda se v Česku podílí na financování v podnicích výrazněji oproti oběma uvedeným vyspělejším zemím. Tento jev je nepříznivý, jelikož zatímco v Británii a Finsku může vládní sektor využívat více financí plynoucích ze soukromé sféry a naopak méně prostředků směřovat do ní, v Česku je tomu naopak. A pokud spolu sektory spolupracují málo, některé teoretické nápady logicky zůstanou pouze na papíře a do praktického využití se nedostanou. Je důležité podniknout kroky, které by podpořily podniky k vyšším investicím do výzkumu a vývoje a k větší spolupráci s veřejnými institucemi. Zdrojem inspirace by mohly být právě programy fungující ve Finsku a Spojeném království. Tato opatření by mohla vést ke snadnějšímu transferu znalostí a výsledků do praxe a aplikačního sektoru a k průmyslovému využití.

Zdroje

57

Zdroje [1] BOER, P. Oceňování technologií: Podnikatelské a finanční aspekty výzkumu a vývoje. Brno: Zoner Press, 2007, 432 s. ISBN 978-80-86815-66-4. [2] BUDÍKOVÁ, M., M. KRÁLOVÁ a B. MAROŠ. Průvodce základními statistickými metodami. Praha: Grada Publishing, 2010, 272 s. ISBN 978-80247-3243-5. [3] BUSINESS LINK. Business support, innovation and advice [online]. © 2012 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.businesslink.gov.uk/bdotg/action/home [4] Centra kompetence. Technologická agentura České republiky [online]. © 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.tacr.cz/programy-ta-cr/centrakompetence/ [5] EUROPEAN COMMISSION. Innovation Union Competitiveness report 2011: Overall review of EU Member States and Associated countries. [online]. 2011. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/research/innovationunion/pdf/competitiveness-report/2011/country_review.pdf [6] GUELLEC, Dominique; VAN POTTELSBERGHE, Bruno. The impact of public R&D expenditure on business R&D. Economics of Innovation and New Technology. 2003, Volume 12, Number 3, s. 225-243. [7] HERZÁNOVÁ, R. a A. KOVÁŘOVÁ. Financování vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010, 65 s. ISBN 978-80-87240-25-0. [8] HINDLS, R., S. HRONOVÁ, J. SEGER a J. FISCHER. Statistika pro ekonomy. Osmé vydání. Praha: Professional Publishing, 2007, 420 s. ISBN 978-8086946-43-6. [9] JÍLKOVÁ, E. Ekonomie vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010, 77 s. ISBN 978-80-87240-27-4. [10] KLUSÁČEK, K., Z. KUČERA a M. PAZOUR. TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AKADEMIE VĚD ČR. Kniha zahraničních dobrých praxí při realizaci politik výzkumu, vývoje a inovací. Praha: SLON, 2008. ISBN 978-807419-000-1. [11] KLUSÁČEK, K., Z. KUČERA a M. PAZOUR. Zelená kniha výzkumu, vývoje a inovací v České republice. Praha: Technologické centrum Akademie věd ČR, 2008, 100 s. ISBN 978-80-86429-89-2. [12] KUČERA, Z. a M. PAZOUR. TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AKADEMIE VĚD ČR. Role států při podpoře inovací ve vybraných zemích [online]. 2008 [cit.

Zdroje

58

2012-02-23]. Dostupné z: http://www.vyzkum.cz/storage/att/4CDC7DE24D131CB07C65FAA7D04B9 418/Studie%20-%20Role_statu_final_2008_12_09.pdf [13] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Operační program Podnikání a inovace. [online]. Praha, 2011. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument94351.html [14] MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace: 2007 - 2013. [online]. Praha, 2008. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/operacniprogram-vyzkum-a-vyvoj-pro-inovace-1 [15] MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, mládeže a tělovýchovy. Operační program Vzdělávání pro konkurenceshcopnost. [online]. Praha, 2007. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/op-vzdelavani-prokonkurenceschopnost-verze-z-1-10-2007 [16] MINISTRY OF EDUCATION AND CULTURE, Finland. OKM - Ministry of Education and Culture, Finland [online]. [cit. 2012-02-21]. Dostupné z: http://www.minedu.fi/OPM/?lang=en [17] NAVRÁTIL, M. Mýty a realita výzkumu a vývoje. Praha: Alfa Nakladatelství, 2008, 150 s. ISBN 978-80-87197-11-0. [18] ORGANISATION FOR ECONOMIC CO-OPERATION AND DEVELOPMENT (OECD). OECD Science, Technology and Industry Outlook 2008: Science and Innovation: Country Notes. [online]. 2008. [cit. 2012-02-20]. ISBN 978-92-64-04991-8. Dostupné z: http://www.oecd.org/document/19/0,3746,en_2649_34273_46680723_1_1_1_ 1,00.html [19] ORGANISATION FOR ECONOMIC CO-OPERATION AND DEVELOPMENT (OECD). R&D tax incentives: rationale, design, evaluation [online]. 2010 [cit. 2012-02-25]. Dostupné z: http://www.oecd.org/dataoecd/61/13/46352862.pdf [20] ORGANIZACE PRO HOSPODÁŘSKOU SPOLUPRÁCI A ROZVOJ (OECD). Příručka Frascati: Navrhovaná standardní praxe průzkumů výzkumu a experimentálního vývoje. OECD Publications, 2002, 177 s. ISBN 92-64-199039. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/frascati_manual_2002_v_ceske_verzi/ $File/frascati_manual_2002.pdf

Zdroje

59

[21] PEKOVÁ, J., J. PILNÝ a M. JETMAR. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3, přepracované vydání. Praha: ASPI, 2008, 712 s. ISBN 978-807357-351-5. [22] PRNKA, T., K. ŠPERLINK, M. BLAŽKA, F. HRONEK a M. CHVOJKA. Průvodce systémem veřejné podpory výzkumu a vývoje v České republice 2010. dvanácté aktualizované a doplněné vydání. Ostrava: TANGER, 2010, 238 s. ISBN 978-80-87294-16-1. [23] RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE. Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2011 [online]. Praha: Úřad vlády České republiky, 2011 [cit. 2012-02-23]. ISBN 978-807440-058-2. Dostupné z: http://www.vyzkum.cz/storage/att/EDBAB26C97F0059A42994457E45F0D4 7/Analyza%20VaVaI%202011.pdf [24] Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice. RADA PRO VÝZKUM VÝVOJ A INOVACE. Výzkum a vývoj v ČR [online]. © 2012 [cit. 2012-02-21]. Dostupné z: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=495405 [25] Research and Development (R&D) Relief for Corporation Tax. HM Revenue & Customs [online]. © 2012 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.hmrc.gov.uk/ct/forms-rates/claims/randd.htm [26] Riadenie štátnej vednej a technickej politiky. Centrálný informačný portál pre výskum, vývoj a inovácie [online]. © 2008-2012 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: https://www.vedatechnika.sk/SK/VedaATechnikaVSR/Stranky/Riadenie% C5%A1t%C3%A1tnejatechnickejpolitiky.aspx [27] Slovenská republika. O organizácii štátnej podpory výskumu a vývoja a o doplnení zákona č. 575/2001 Z. z. o organizácii činnosti vlády a organizácii ústrednej štátnej správy v znení neskorších predpisov. In: Zbierka zákonov č. 172/2005. 2005. [28] Slovenská republika. Zákon o dani z príjmov. In: Zbierka zákonov č. 595/2003. [29] Státní rozpočtové výdaje a dotace na výzkum a vývoj (GBAORD). Český statistický úřad [online]. © 2012 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statni_rozpoctove_vydaje_a_dotace_ na_vyzkum_a_vyvoj_gbaord [30] TC AV ČR A NHÚ AV ČR PRO MMR ČR. Bariéry růstu konkurenceschopnosti České republiky [online]. 2005 [cit. 2012-02-23].

Zdroje

60

Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/fb998f25-73e0-4392b0f6-cb99bf681e58/Bariery-rustu-konkurenceschopnosti-CR [31] Tekes – the Finnish Funding Agency for Technology and Innovation [online]. © 2011 [cit. 2012-02-21]. Dostupné z: http://www.tekes.fi/en/community/Home/351/Home/473 [32] Tematické operační programy. Strukturální fondy EU [online]. [cit. 2012-0228]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/cbbd7af9-afef448c-8030-1da7e87b4aa7/Tematicke-operacni-programy [33] TOIVANEN. Innovation Policy, Entrepreneurship, and Development: A Finnish View [online]. Helsinki, 2009 [cit. 2012-02-23]. ISBN 978-92-9230-227-6; ISSN 1810-2611. Dostupné z: http://www.wider.unu.edu/publications/workingpapers/research-papers/2009/en_GB/rp2009-48/. Research Paper. University of Helsinki. [34] TROMMSDORFF, V. a F. STEINHOFF. Marketing inovací. Praha: C. H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-092-8. [35] UK Department for Business, Innovation and Skills [online]. © 2011 [cit. 201202-23]. Dostupné z: http://www.bis.gov.uk/ [36] Úplné znění zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), jak vyplývá z pozdějších změn. In: Sbírka zákonů. 2009, 63. [37] VARADZIN, F., J. FRAIT a M. ČERVENKA. Ekonomický rozvoj a růst. Praha: Professional Publishing, 2004, 329 s. ISBN 80-86419-61-4. [38] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Přílohy

61

Přílohy


62

A Podklady pro korelační analýzu Tab. 5 Podnikatelské a vládní výdaje na výzkum a vývoj ve zvolených zemích v mil. eur (1995–2010)

Finsko BUS GOV

Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

1 345,661

Česko BUS GOV

Slovensko BUS GOV

8 163,489

5 561,414

254,326 130,073

83,545

52,309

8 377,488

5 556,033

281,541 164,012

87,044

59,965

906,287 10 574,462

6 498,917

324,283 166,898 129,118

70,187

2 129,528 1 001,673 10 875,732

7 002,431

381,786 233,665

80,626

70,561

2 596,788 1 131,804 12 468,622

7 505,001

337,260 273,216

62,734

60,241

3 106,850 1 160,050 14 042,658

8 787,531

381,022 331,150

77,744

60,867

3 269,394 1 179,000 13 392,828

8 486,895

436,354 362,554

83,764

61,617

3 358,176 1 262,179 13 304,866

8 832,379

515,391 403,616

79,448

65,418

3 503,623 1 287,342 12 130,491

9 129,191

520,941 423,544

76,260

85,974

3 638,211 1 382,968 13 145,278

9 820,245

581,049 460,789

66,638

99,394

3 659,590 1 404,229 13 335,917 10 377,157

753,379 579,151

71,139 110,854

3 834,499 1 446,718 15 383,747 10 847,147

992,937 686,090

75,702 120,330

4 257,658 1 501,431 16 786,523 11 295,454 1 026,430 805,372

89,740 135,932

– 1 847,176

793,992

Británie BUS GOV

–

4 829,527 1 500,274 14 626,348

9 873,813 1 107,522 895,622 105,771 159,597

4 621,740 1 628,892 12 929,622

9 450,668

4 607,897 1 790,833 13 570,001

9 664,724 1 142,650 930,979 145,979 206,399

934,393 919,268 106,375 153,199

Zdroj dat: Eurostat Obr. 16

Finance spotřebované v podnikatelském sektoru, jejichž zdrojem byla vláda (mil. eur)

180,000 160,000 140,000 120,000 100,000 80,000 60,000 40,000 20,000 0,000

Finsko Trendová přímka

19 95 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10

Miliony eur

Finsko

Rok


63

Británie

Miliony eur

2 000,000 1 500,000 Británie

1 000,000

Trendová přímka

500,000

19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10

0,000

Rok

Česko

Miliony eur

200,000 150,000 Česko 100,000

Trendová přímka

50,000

19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10

0,000

Rok

Slovensko 30,000 Miliony eur

25,000 20,000 Slovensko

15,000

Trendová přímka

10,000 5,000

19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10

0,000

Rok


Soukromé a veřejné financování vědy a výzkumu

Recommend Documents