SOUHRN ÚDAJģ O PěÍPRAVKU CEFTRIAXON TORREX 0,5 g CEFTRIAXON TORREX 1,0 g CEFTRIAXON TORREX 2,0 g 1. NÁZEV PěÍPRAVKU CEFTRIAXON TORREX 0,5 g CEFTRIAXON TORREX 1,0 g CEFTRIAXON TORREX 2,0 g 2. SLOŽENÍ KVALITATIVNÍ I KVANTITATIVNÍ CEFTRIAXON TORREX 0,5 g: Ceftriaxonum dinatricum trihemihydricum 596,5 mg (odpovídá ceftriaxonum 0,5g) v jedné lahviþce. CEFTRIAXON TORREX 1,0 g: Ceftriaxonum dinatricum trihemihydricum 1,193 g (odpovídá ceftriaxonum 1,0g) v jedné lahviþce. CEFTRIAXON TORREX 2,0 g: Ceftriaxonum dinatricum trihemihydricum 2,386 g (odpovídá ceftriaxonum 2,0g) v jedné lahviþce. 3. LÉKOVÁ FORMA Prášek pro pĜípravu injekþního roztoku. Popis pĜípravku: témČĜ bílý nebo nažloutlý krystalický prášek 4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1 Indikace PĜípravek CEFTRIAXON TORREX je indikován k léþbČ infekcí, mikroorganismy. Mohou to být napĜ. tyto infekce:
vyvolaných citlivými
- sepse - meningitida - disseminovaná lymská borelióza (þasná i pozdní stadia) - bĜišní infekce (peritonitidy, infekce žluþových cest, žaludeþní a stĜevní infekce) - infekce kostí, kloubĤ, mČkkých tkání, kĤže i ran - infekce ledvin a moþových cest - infekce dýchacích cest, zejména pneumonie a infekce v oblasti otorinolaryngeální - infekce pohlavních orgánĤ, vþetnČ gonorey. Dále se používá k profylaxi infekcí v perioperaþním období a u pacientĤ s oslabenými imunitními reakcemi. 4.2 Dávkování a zpĤsob podání Dávkování dospČlým, mladistvým a dČtem starším než 12 let: Obvykle se podává 1 - 2 g ceftriaxonu jednou dennČ (každé 24 hodiny). PĜi tČžkých, život ohrožujících infekcích, jako napĜ. pĜi sepsi, nosokomiálních pneumoniích, bakteriálních meningitidách aj. a pĜi infekcích jen slabČ vnímavými mikroby je možné dávku zvýšit na jednou dennČ 4 g.
1/9
Dávkování kojencĤm od 15. dne vČku a dČtem do 12. roku: Podává se jednou dennČ (každé 24 h) dávku 20 až 80 mg/kg tČlesné hmotnosti podle závažnosti infekce. DČtem o tČlesné hmotnosti 50 kg anebo více je tĜeba podávat dávku pro dospČlého. Dávkování nedonošencĤm a novorozenmcĤm do 14. dne: Podává se jednou dennČ dávka 20 mg/kg až maximálnČ 50 mg/kg tČlesné hmotnosti podle závažnosti infekce. Není tĜeba rozlišovat mezi dČtmi nedonošenými a narozenými v termínu. Dávkování pacientĤm vyššího vČku: Používá se dávkování, doporuþené pro dospČlé stĜedního vČku; není tĜeba dávky zvlášĢ upravovat. Dávkování pĜi poruchách renálních a jaterních funkcí: Pokud jsou jaterní funkce intaktní, není tĜeba u pacientĤ s poruchou renálních funkcí dávkování ceftriaxonu upravovat; jenom u pacientĤ s preterminální renální insuficiencí (s kreatininovou clearancí <10 ml/min) se denní dávka 2 g ceftriaxonu nesmí pĜekroþit. PĜi poruchách jaterních funkcí není tĜeba dávkování ceftriaxonu snižovat, pokud jsou renální funkce intaktní. PĜi souþasné tČžké insuficienci ledvin i jater je tĜeba pravidelnČ kontrolovat koncentrace ceftriaxonu v plazmČ a podle potĜeby dávkování upravovat. U dialyzovaných pacientĤ není tĜeba po ukonþení dialýzy podat dodateþnou dávku ceftriaxonu. RozhodnČ by se však mČly monitorovat koncentrace ceftriaxonu v séru, aby se zjistilo, zda je nutná úprava dávkování. U tČchto pacientĤ by totiž mohla být rychlost vyluþování antibiotika snížena. Trvání terapie: Trvání terapie se Ĝídí prĤbČhem choroby. Tak jak je to bČžné pĜi terapii antibiotiky, má se ceftriaxon podávat ještČ nejménČ 48 až 72 h poté, kdy pominula horeþka anebo kdy byly bakterie prĤkaznČ zniþeny. Zvláštní dávkování pĜi vybraných indikacích: Dávkování pĜi meningitidČ: PĜi bakteriální meningitidČ dČtí a malých dČtí se terapie zahajuje dávkami 100 mg/kg tČlesné hmotnosti jednou dennČ, pĜiþemž však celková denní dávka nesmí pĜekroþit 4 g. Jakmile se podaĜilo indentifikovat pĤvodce onemocnČní a jeho citlivost, je možné dávkování odpovídajícím zpĤsobem snížit. OsvČdþila se tato trvání léþby v závislosti na pĤvodci onemocnČní: Neisseria meningitidis 4 dny Haemophilus influenzae 6 dnĤ Streptococcus pneumoniae 7 dní Dávkování pĜi lymské borelióze: DČtem a dospČlým se podává jednou dennČ 50 mg/kg tČlesné hmotnosti, maximálnČ až 2 g. Terapie trvá 14 dní. Dávkování pĜi gonoree: PĜi infekci kmeny produkujícími penicilinázu i kmeny neprodukujícími penicilinázu se jednorázovČ podá i.m. 250 mg ceftriaxonu. Dávkování pĜi profylaxi v perioperaþním období:
2/9
Aby se zabránilo infekcím pĜi výkonu v kontaminovaném anebo potenciálnČ kontaminovaném terénu, doporuþuje se v závislosti na riziku infekce podat jednorázovou dávku 1 až 2 g ceftriaxonu, a to 30 až 90 minut pĜed zaþátkem operaþního výkonu. PĜi kolorektálních výkonech se mĤže buć podat ceftriaxon samotný, anebo se mĤže podat souþasnČ (ale v oddČlené injekci) s nČkterým derivátem metronidazolu. ZpĤsob podání a pĜíprava injekþního roztoku: PĜípravek se aplikuje injekþnČ anebo infúzí jednou dennČ. Po rozpuštČní v odpovídajícím rozpustidle, které nesmí obsahovat soli vápníku, musí roztok zĤstat þirý.
Intravenózní infúze: Infúze sama by mČla trvat nejménČ 30 minut. K i.v. infúzi se používá pĜípravek CEFTRIAXON TORREX 2g; 2 g ceftriaxonu se rozpustí ve 40 ml nČkterého z tČchto infúzních roztokĤ, neobsahujících soli vápníku: 0,9% roztok chloridu sodného; roztok s 0,45% chloridu sodného + 2,5% glukózy; 5% roztok glukózy; 10% roztok glukózy; 5% roztok levulózy; 6% roztok dextranu v roztoku glukózy; 10% roztok hydroxyethylškrobu; 5% roztok hydroxyethylškrobu; voda pro injekci. (Pokud by se použil pĜípravek CEFTRIAXON TORREX 1g, rozpustí se 1 g ve 20 ml nČkterého z uvedených rozpustidel; pokud by se použil CEFTRIAXON TORREX 0,5 g, rozpustí se v 0,5 g v 10 ml.) Intraarteriální krátkodobá infúze: Ceftriaxon se mĤže podat také intraarteriálnČ. Používá se pĜípravek CEFTRIAXON TORREX 2 g. 2 g ceftriaxonu se rozpustí v 50 ml 0,9% roztoku chloridu sodného a perfúzní pumpou se aplikuje v prĤbČhu 15 minut do arteria femoralis. Intramuskulární injekce: CEFTRIAXON TORREX 2 g: Pro intramuskulární injekci se 2 g ceftriaxonu rozpustí ve 20 ml vody pro injekci anebo - k zamezení bolestivosti injekce - v 7 ml 1% roztoku lidokainu. PĜipravený roztok se injikuje hluboko intragluteálnČ. Doporuþuje se nepodávat více než 1 g do jednoho gluteu. Roztok s obsahem lidokainu se nikdy nesmí podat intravenóznČ. CEFTRIAXON TORREX 1 g: Pro intramuskulární injekci se 1 g ceftriaxonu rozpustí v 10 ml vody pro injekci anebo - k zamezení bolestivosti injekce - v 3,5 ml 1% roztoku lidokainu. PĜipravený roztok se injikuje hluboko intragluteálnČ. Doporuþuje se nepodávat více než 1 g do jednoho gluteu. Roztok s obsahem lidokainu se nikdy nesmí podat intravenóznČ. CEFTRIAXON TORREX 0,5 g: Pro intramuskulární injekci se 0,5 g ceftriaxonu rozpustí v 5 ml vody pro injekci anebo - k zamezení bolestivosti injekce - ve 2 ml 1% roztoku lidokainu. PĜipravený roztok se injikuje hluboko intragluteálnČ. Doporuþuje se nepodávat více než 1 g do jednoho gluteu. Roztok s obsahem lidokainu se nikdy nesmí podat intravenóznČ. Intravenózní injekce: Pokud by potĜebná jednotlivá i.v. podávaná dávka dosáhla anebo pĜekroþila 50 mg na 1 kg tČlesné hmotnosti, doporuþuje se podávat ji ve formČ infúze po dobu alespoĖ 30 minut. CEFTRIAXON TORREX 2 g: Pro intravenózní injekci se rozpustí 2 g ceftriaxonu ve 20 ml vody pro injekci a podává se pomalu intravenóznČ po dobu 2 až 4 minut. CEFTRIAXON TORREX 1 g:
3/9
Pro intravenózní injekci se rozpustí 1 g ceftriaxonu v 10 ml vody pro injekci a podává se pomalu intravenóznČ po dobu 2 až 4 minut. CEFTRIAXON TORREX 0,5 g: Pro intravenózní injekci se rozpustí 0,5 g ceftriaxonu v 5 ml vody pro injekci a podává se pomalu intravenóznČ po dobu 2 až 4 minut. 4.3 Kontraindikace PĜípravek je kontraindikován pĜi pĜecitlivČlosti vĤþi cefalosporinovým antibiotikĤm. 4.4 Zvláštní upozornČní PĜi pĜecitlivČlosti vĤþi penicilinovým antibiotikĤm je tĜeba mít na zĜeteli možnosti zkĜížené alergie. Studie in vitro ukázaly, že ceftriaxon stejnČ jako nČkterá jiná cefalosporinová antibiotika mĤže vytČsĖovat bilirubin z vazby na sérový albumin. Proto je tĜeba opatrnosti pĜi léþbČ novorozencĤ s hyperbilirubinémií. NovorozencĤm a zejména nedonošencĤm by se ceftriaxon mČl podávat jen zcela výjimeþnČ, pokud jsou pro to velmi závažné dĤvody: u tČchto pacientĤ je možné riziko bilirubinové encefalopatie. Vznik anafylaktického šoku nelze plnČ vylouþit ani po peþlivé anamnéze, zacílené na tuto možnost. V takovém pĜípadČ je tĜeba okamžitá terapie vzniklé situace. PĜi alergické diatéze (zejména pokud je známo, že pacient trpí alergiemi na léþiva) je tĜeba uvážit zvýšené nebezpeþí senzibilizace. Stíny, které se obvykle po vyšších než doporuþených dávkách ceftriaxonu objeví pĜi ultrazvukovém vyšetĜení žluþníku, se dĜíve omylem pĜisuzovaly žluþovým kamenĤm. Ve skuteþnosti to však jsou jen vápenaté soli ceftriaxonu, které vypadly z roztoku a které po ukonþení nebo pĜerušení léþby ceftriaxonem opČt vymizí. Tyto nálezy jsou v naprosté vČtšinČ pĜípadĤ asymptomatické. Pokud vzácnČ vyvolávají pĜíznaky, doporuþuje se konzervativní, nechirurgická terapie. Ukonþení terapie ceftriaxonem u pacienta s tČmito pĜíznaky je tĜeba ponechat na úvaze lékaĜe. V prĤbČhu dlouhodobČjší terapie se doporuþuje pravidelnČ kontrolovat krevní obraz. PĜi tČžkých a setrvávajících prĤjmech je tĜeba pomyslet na pseudomebranózní kolitidu, vyvolanou antibiotickou terapií; projevuje se vodnatými prĤjmy s obsahem krve a hlenu, tupou difúzní až kolikovitou bolestí v bĜiše, horeþkou, pĜíležitostnČ tenesmy. Pseudomembranózní kolitida mĤže ohrožovat život pacienta. Proto je tĜeba v tČchto pĜípadech aplikaci ceftriaxonu okamžitČ ukonþit a zahájit terapii v závislosti na prokázaném pĤvodci kolitidy (napĜ. p.o. vankomycin 4krát dennČ 250 mg). PĜípravky tlumící peristaltiku jsou kontraindikovány. Tak jako pĜi terapii jinými antibiotiky se i po ceftriaxonu mohou objevit superinfekce necitlivými mikroorganismy. Ceftriaxon mĤže prodlužovat tromboplastinový þas. PĜi podezĜení na hypovitaminózu K se proto doporuþuje kontrola Quickovým testem. Pokud pĜi terapii gonorey je souþasnČ podezĜení i na lues, je tĜeba zároveĖ provést potĜebnou diagnostiku vþetnČ vyšetĜení v temném poli. V tČchto pĜípadech je pak nutné serologické monitorování pacienta nejménČ po další 4 mČsíce. Obsah natria v jedné lahviþce pĜípravku CEFTRIAXON TORREX 2 g s 2,386 g ceftriaxonum dinatricum je 166 mg Na (7,2 mmol Na). Obsah natria v jedné lahviþce pĜípravku CEFTRIAXON TORREX 1 g s 1,193 g ceftriaxonum dinatricum je 83 mg Na (3,6 mmol Na). Obsah natria v jedné lahviþce pĜípravku CEFTRIAXON TORREX 0,5 g s 596,5 mg ceftriaxonum dinatricum je 41,5 mg Na (1,8 mmol Na). 4.5 Interakce ExperimentálnČ byl prokázán synergismus ceftriaxonu a aminoglykosidĤ na þetné gramnegativní baktérie. Aþkoliv zvýšená úþinnost takové kombinace není vždy jistá, je vhodné mít tuto možnost na
4/9
pamČti pĜi tČžkých, život ohrožujících infekcí, vyvolaných napĜ. Pseudomonas aeruginosa. Protože tyto dvČ látky jsou farmaceuticky (fyzikálnČ) inkompatibilní, je tĜeba podávat je vždy oddČlenČ. Ve studiích in vitro bylo nalezeno antagonické pĤsobení chloramfenikolu a ceftriaxonu. Nebyly nalezeny nežádoucí úþinky na renální funkce pĜi kombinaci ceftriaxonu se silnými diuretiky, napĜ. furosemidem; nebyly nalezeny náznaky zvýšené nefrotoxicity aminoglykosidĤ pĜi kombinaci s ceftriaxonem. Nebyl nalezen "disulfiramový" úþinek ceftriaxonu pĜi požívání alkoholu; na rozdíl od nČkterých jiných cefalosporinĤ ceftriaxon neobsahuje N-methylthiotetrazolovou skupinu, která by mohla zpĤsobit intoleranci alkoholu a krvácivost. Probenecid neovlivĖuje eliminace ceftriaxonu.
4.6 TČhotenství a kojení V pokuse na zvíĜatech nebyly nalezeny mutagenní úþinky ani nepĜíznivé ovlivnČní fertility; nejsou známy ani údaje o poškození lidského plodu. Protože však výsledky objektivnČ hodnotitelných klinických testĤ u þlovČka nejsou k dispozici, doporuþuje se v graviditČ a zejména v jejím prvním trimestru použít ceftriaxon pouze, pokud jsou pro to obzvlášĢ závažné dĤvody. Ceftriaxon se v nízkých koncentracích vyluþuje mateĜským mlékem, a proto se kojícím ženám mĤže podávat jen po peþlivém zvážení míry oþekávaného prospČchu a možného rizika. 4.7 Možnost snížení pozornosti pĜi Ĝízení motorových vozidel a pĜi obsluze strojĤ CEFTRIAXON TORREX lze považovat za pĜípravek z tohoto hlediska bezpeþný. 4.8 Nežádoucí úþinky Ceftriaxon se obvykle dobĜe snáší, vzácnČ se však mohou objevit nežádoucí úþinky; ty odeznívají buć spontánnČ v prĤbČhu léþby anebo po vysazení léku. Celkové nežádoucí úþinky: Trávicí ústrojí: MČkké stolice až prĤjem, nauzea, zvracení, stomatitida, glositida. Krev: Eosinofilie, leukopenie, granulocytopenie, hemolytická anémie, trombocytopenie. OjedinČle se objevila agranulocytóza (<500 bunČk/mm3), vČtšinou po 10denním podávání a po celkových dávkách 20 g anebo více. KĤže: Exantémy, alergická dermatitida, pruritus, urtikarie, edém. OjedinČle se objevily tČžké kožní reakce (erythema multiforme, StevensĤv-JohnsonĤv syndrom nebo LyellĤv syndrom - toxická epidermolýza). Jiné poruchy: Bolesti hlavy, závratČ, zvýšená aktivita jaterních enzymĤ, vypadávání vápenaté soli ceftriaxonu v žluþníku s prĤvodními pĜíznaky, oligurie, zvýšená hladina kreatininu v séru, mykózy genitálního ústrojí, horeþka, zimnice, anafylaktické anebo anafylaktoidní reakce. OjedinČlé poruchy: Pseudomembranózní enterokolitida, poruchy koagulace. Tak jako po jiných cefalosporinech mĤže následkem pĜerĤstání Candida albicans vzniknout vaginitida. Ve velmi vzácných pĜípadech byla popsána precipitace cefalosporinu v ledvinách, a to vČtšinou u dČtí starších než 3 roky, které dostávaly velmi vysoké dávky ceftriaxonu (napĜ. 80 mg/kg a více dennČ) anebo velmi vysoké celkové dávky (více než 10 g), pĜiþemž se u nich vyskytovaly další rizikové faktory (napĜ. omezení pĜíjmu tekutin, klid na lĤžku aj.). Vysrážení v ledvinách mĤže probíhat asymptomaticky anebo vyvolávat pĜíznaky, mĤže zpĤsobit insuficienci ledvin, ale je reverzibilní po ukonþení aplikace ceftriaxonu. ZmČny laboratorních parametrĤ: PĜi terapii ceftriaxonem se vzácnČ mĤže objevit chybnČ pozitivní CoombsĤv test. Také neenzymatické metody stanovení glykosurie mohou být chybnČ pozitivní; proto je tĜeba stanovit cukr v moþi enzymatickými metodami. Tak jako jiná antibiotika také ceftriaxon mĤže zpĤsobit chybnČ pozitivní výsledky stanovení galaktosémie. Lokální nežádoucí úþinky: Intramuskulární injekce bez pĜísady lidokainu je bolestivá.
5/9
VzácnČ se po i.v. injekci mĤže vyvinout zánČtlivá reakce žilní stČny; pomalou aplikací (trvání i.v. injekce 2 - 4 minuty) minimalizuje incidenci i závažnost tČchto zmČn. 4.9 PĜedávkování NadmČrnČ vysoké koncentrace ceftriaxonu v plazmČ nelze snížit ani hemodialýzou, ani peritoneální dialýzou. Specifické antidotum neznáme. PĜípadné pĜedávkování se léþí symptomaticky.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1 Farmakodynamické vlastnosti CEFTRIAXON TORREX je cefalosporinové antibiotikum. Ceftriaxon je dlouhodobČ pĤsobící cefalosporinové antibiotikum 3. generace se širokým spektrem a k parenterálnímu použití. Tak jako jiná cefalosporinová antibiotika inhibuje syntézu bunČþné stČny vnímavých mikrobĤ a vyvolává bakteriolýzu. Mikrobiologie: Baktericidní pĤsobení ceftriaxonu je dáno inhibicí tvorby bunČþné stČny vnímavých mikrobĤ. Ceftriaxon pĤsobí in vitro na široké spektrum gramnegativních i grampozitivních mikroorganismĤ. Ceftriaxon se vyznaþuje vysokým stupnČm rezistence vĤþi beta-laktamázám grampozitivních i gramnegativních bakterií, a to jak vĤþi penicilinázám, tak i vĤþi cefalosporinázám. In vitro i pĜi klinických infekcích je obvykle možné charakterizovat jednotlivé skupiny mikrobĤ podle citlivosti na ceftriaxon takto: Citlivé bakterie (prĤmČrná MIK 50 i MIK 90 nejvýše 2 mg/l): Streptococcus pneumoniae, beta-hemolytické streptokoky skupiny A (Str. pyogenes), B (Str. agalactiae), C, G a F, Streptococcus viridans, Streptococcus bovis, Aeromonas spp., Escherichia coli, Haemophilus ducreyi, Haemophilus influenzae (vþetnČ kmenĤ produkujících penicilinázu), Haemophilus parainfluenzae, Klebsiella spp. (vþetnČ K. pneumoniae), Morganella morganii, Neisseria gonorrhoeae (vþetnČ kmenĤ produkujících penicilinázu), Neisseria meningitidis, Plesiomonas shigelloides, Proteus mirabilis, Providencia spp., Salmonella spp. (vþetnČ S. typhi), Shigella sp., Vibrio spp. (vþetnČ V. cholerae), Moraxella spp. (nikoli catarrhalis), Hafnia alvei, Pasteurella multocida, Citobacter diversus. - Borrelia burgdorferi. - Treponema pallidum Peptostreptococcuus spp., Gaffkia anaerobica (dĜíve: Peptococcus). OmezenČ citlivé bakterie (prĤmČrná MIK 50 2 mg/l a vyšší, MIK 90 4 mg/l a vyšší): Acinetobacter spp. - Staphylococcus aureus (kmeny citlivé vĤþi methicilinu, vþetnČ kmenĤ produkujících penicilinázu), koagulázonegativní stafylokoky. - Alcaligenes spp., Moraxella (B.) catarrhalis (beta-laktamázonegativní i beta-laktamázopozitivní kmeny), Citrobacter spp. (nikoli diversus), Enterobacter spp. (nČkteré kmeny jsou rezistentní), Klebsiella oxytoca, Proteus vulgaris, Serratia spp., Yersinia spp. (vþetnČ Y. enterocolitica), Clostridium spp. (s vyjímkou Cl. difficile), Fusobacterium spp. (s vyjímkou F. mortiferum a F. varium). - Pseudomonas spp. (nikoli aeruginosa), Rezistentní bakterie: Klinické izoláty Pseudomonas aeruginosa jsou vČtšinou vĤþi ceftriaxonu rezistentní. Enterokoky (E. faecalis, E. feacium), methicilinrezistentní stafylokoky (S. aureus, S. epidermidis, S. haemolyticus) a Listeria monocytogenes jsou rezistentní vĤþi cefalosporinĤm vþetnČ ceftriaxonu. Enterobacteriaceae, vytváĜející beta-laktamázu tĜídy C (napĜ. Enterobacter cloacae, Citrobacter freundii a Serratia marcescens) jsou vĤþi ceftriaxonu rezistentní. Enterobacteriaceae - pĜedevším Klebsiella pneunoniae vytváĜející široké (extendované) spektrum beta-laktamáz (ESBLA), se pĜi bČžných testech citlivosti nedají spolehlivČ poznat, a jsou v závislosti na typu ESBLA rezistentní vĤþi cefalosporinĤm 3. generace vþetnČ ceftriaxonu. Bacteroides spp. a Clostridium difficile jsou þasto rezistentní. - Tak jako všechna beta-laktamová antibiotika je i ceftriaxon neúþinný proti mykoplazmatĤm, chlamydiím a ureaplazmatĤm.
6/9
UpozornČní: ýetné kmeny výše uvedených mikrobĤ, které mají mnohonásobnou rezistenci vĤþi jiným antibiotikĤm (napĜ. penicilinĤm, starším cefalosporinĤm a aminoglykosidĤm), jsou citlivé na ceftriaxon. Treponema pallidum je citlivá in vitro i v pokuse na zvíĜeti. Klinické výzkumy naznaþují, že primární i sekundární syfilis je ceftriaxonem dobĜe ovlivnitelná. Citlivost na ceftriaxon se dá urþit diskovým difúzním testem anebo diluþním testem na agaru nebo bujónu; používají se standardizované metodiky, napĜ. postupy doporuþené National Committee for Clinical Laboratory Standards (NCCLS). NCCLS k interpretaci citlivosti va ceftriaxon vymezuje tyto hraniþní hodnoty: __________________________________________________________________ Test
citlivé
mírnČ citlivé
rezistentní
__________________________________________________________________ Diluþní test, inhibiþní koncentrace v mg/l
nejvýše 8
16 - 32
64 a více
Difuzní test (disk se 30 mikrog ceftriaxonu) prĤmČr inhibiþního
nejménČ 21
20 - 14
13 a ménČ
dvorce v mm __________________________________________________________________ Mikroorganismy by se mČly testovat ceftriaxonovým diskem, protože se pĜi testech in vitro ukázalo, že ten je úþinný i proti urþitým kmenĤm, rezistentním vĤþi diskĤm, pokrývajícím celou skupinu cefaslosporinĤ. Namísto doporuþení NCCLS se mohou pro stanovení míry rezistence použít i jiná normovaná kriteria, jako napĜ. DIN (Deutsche Industrie Norm) nebo kriteria ICS (International Committee for Standardization). 5.2 Farmakokinetické vlastnosti Farmakokinetika ceftriaxonu nemá lineární charakter a všechny základní parametry s výjimkou eliminaþního poloþasu jsou závislé na podané dávce resp. dosažené koncentraci léþivé látky. Absorpce: Po intramuskulárním podání 1,0 g ceftriaxonu je maximální koncentrace v plazmČ zhruba 81 mg/l dosaženo za 2 až 3 hodiny. AUC (plocha pod kĜivkou koncentrace v plazmČ - þas) po i.v. i i.m. podání jsou ekvivalentní; biologickou dostupnost po i.m. podání lze proto hodnotit jako 100%. Distribuce: Distribuþní objem je závislý na dávce a pohybuje se mezi 7 a 12 l. Po intravenózním podání ceftriaxon rychle pĜestupuje do intersticiální tekutiny, kde se déle než 24 hodiny udržují koncentrace, baktericidní vĤþi citlivým mikrobĤm. Po dávce 1 až 2 g ceftriaxon dobĜe proniká do tkání a tČlesných tekutin. Koncentrace, pĜevyšující minimální inhibiþní koncentraci pro vČtšinu patogenĤ, bylo možno zjistit ve více než 60 tkáních resp. tkáĖových tekutinách, vþetnČ plic, srdce, žluþových cest, jater, stĜedního ucha, nosní sliznice, kostí, prostaty, cerebrospinální tekutiny, pleurální tekutiny i synoviální tekutiny. Ceftriaxon prostupuje placentární bariérou a v nízkých mlékem. Vazba na bílkoviny:
7/9
koncentracích se vyluþuje mateĜským
Ceftriaxon se reverzibilnČ váže na bílkoviny. Vazba se snižuje se zvyšující se koncentrací látky - pĜi celkové koncentraci 100mg/l je vazba zhruba 95%, pĜi celkové koncentraci 300 mg/l je vazba zhruba 85%. Protože koncentrace albuminu v intersticiální tekutinČ je nižší než v plazmČ, je v intersticiální tekutinČ podíl volného a tedy úþinného ceftriaxonu vyšší. PĜestup do likvoru: Ceftriaxon proniká do zánČtlivých mening novorozencĤ, batolat i vČtších dČtí. PĜi bakteriální meningitidČ dosahuje ceftriaxon v likvoru zhruba 17 % plazmatické koncentrace, pĜi aseptické meningitidČ zhruba 4 %. Za 24 hodiny po i.v. injekci ceftriaxonu v dávkách 50 až 100 mg/kg (u novorozencĤ resp. batolat) byly v likvoru zjištČny koncentrace ceftriaxonu vyšší než 1,4 mg/litr. Maximální koncentrace v likvoru je dosažena zhruba za 4 hodiny po i.v. podání a dosahuje v prĤmČru 18 mg/l. - U dospČlých pacientĤ s meningitidou dosahuje po podání 50 mg/kg hladina ceftriaxonu v likvoru v období mezi 2 až 24 h po podání koncentrace nČkolikrát vyšší, než odpovídá minimálním inhibiþním koncentracím pĤsobícím proti nejþastČjším pĤvodcĤm meningitidy. Metabolismus: Ceftriaxon se systémovČ nemetabolizuje; na inaktivní metabolity se pĜemČĖuje teprve úþinkem stĜevní flóry. Vyluþování: Celková plazmatické clearance je 10 až 22 ml/min. Renální clearance je 5 až 12 ml/min. 50 až 60 % injekþnČ podané dávky ceftriaxonu se nezmČnČnČ vyluþuje moþí, zbývajících 40 až 50 % se nezmČnČnČ vyluþuje žluþí. Eliminaþní poloþas u zdravého dospČlého þlovČka je zhruba 8 hodin. Kinetika za zvláštních klinických situací: U novorozence se ledvinami eliminuje zhruba 70 % podané dávky. U kojence mladšího než 8 dní a u osob starších než 75 let je prĤmČrný eliminaþní poloþas zhruba dvojnásobný až trojnásobný ve srovnání s mladými dospČlými lidmi. U pacientĤ s poruchou renálních nebo jaterních funkcí je farmakokinetika ceftriaxonu pozmČnČna jen málo a eliminaþní poloþas je jen mírnČ prodloužen. Jsou-li postiženy pouze renální funkce, zvyšuje se eliminace ceftriaxonu žluþí; jestliže jsou naproti tomu postiženy pouze jaterní funkce, zvyšuje se eliminace ledvinami. 5.3 PĜedklinické údaje vztahující se k bezpeþnosti pĜípravku Opakované podávání ceftriaxonu experimentálním zvíĜatĤm vyvolalo známé reverzibilní nežádoucí úþinky parenterálnČ podávaných cefalosporinĤ 3. generace (napĜ. zmČny laboratorních testĤ, poruchy stĜevní þinnosti a mírné nefrotoxické zmČny). Speciální nežádoucí úþinek ceftriaxonu je tvorba žluþových kamenĤ u psĤ a v omezenČjší míĜe také u opic. Ceftriaxon nemČl nepĜíznivé úþinky na reprodukþní funkce ani úþinky mutagenní a nepĤsobil jako antigen. 6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1 Seznam všech pomocných látek PĜípravek neobsahuje pomocné látky. 6.2 Inkompatibility Pro možné inkompatility se roztoky ceftriaxonu nesmí mísit s roztoky jiných antibiotik anebo s roztoky urþenými k rozpuštČní jiných antibiotik. Také se nesmČjí mísit s jinými infúzními a injekþními roztoky než s tČmi, uvedenými v bodČ 4.2 jako jedinČ vhodné, a zejména se nesmČjí mísit s roztoky obsahujícími soli vápníku (napĜ. s Hartmannovým nebo Ringerovým roztokem) anebo podávat spoleþnČ s nimi. Dále existují literární údaje, že ceftriaxon je inkompatibilní s tČmito látkami: S amsakrinem, vankomycinem, flukonazolem a s aminoglykosidovými antibiotiky. 6.3 Doba použitelnosti V neporušeném obalu: 12 mČsícĤ.
8/9
Ceftriaxon Torrex 0, 5 g a 1 g: Chemická a fyzikální stabilita po naĜedČní vodou nebo 1 % roztokem lidocainu byla prokázána na dobu 24 hodin pĜi teplotČ 2 – 8°C. Ceftriaxon Torrex 2 g: Chemická a fyzikální stabilita po naĜedČní vodou byla prokázána na dobu 24 hodin pĜi teplotČ 2 – 8°C. Po naĜedČní 1 % roztokem lidokainu použít okamžitČ. Z mikrobiologického hlediska má být pĜípravek použit okamžitČ. Není-li použit okamžitČ, doba a podmínky uchovávání pĜípravku po otevĜení pĜed použitím jsou v odpovČdnosti uživalete a normálnČ by doba nemČla být delší než 24 hodin pĜi 2 až 8° C, pokud rekonstituce / ĜedČní neprobČhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek. 6.4 Uchovávání PĜi teplotČ do 25o C, uchovávat vnitĜní obal v krabiþce. O uchovávání po naĜedČní viz bod 6.3.
6.5 Druh obalu a velikost balení Obal: Zapertlovaná lahviþka z bezbarvého skla s propichovací pryžovou zátkou, hliníkový kryt, (šedý – 0,5 g, zelený - 1 g, žlutý – 2 g ) plastový chrániþ, pĜíbalová informace v þeském jazyce, papírová skládaþka. Velikost balení: CEFTRIAXON TORREX 0,5 g: 1 lahviþka. CEFTRIAXON TORREX 1 g: 1 lahviþka. CEFTRIAXON TORREX 2 g: 1 lahviþka.
6.6 Návod k užití Viz bod 4.2; jinak bez zvláštních pokynĤ.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Torrex Pharma s.r.o., Na KvČtnici 33, 140 00 Praha 4, ýeská republika 8. REGISTRAýNÍ ýÍSLO Ceftriaxon Torrex 0, 5 g: 15/309/02-C Ceftriaxon Torrex 1 g: 15/310/02-C Ceftriaxon Torrex 2 g: 15/311/02-C 9. DATUM REGISTRACE/DATUM PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 4. 12. 2002 10. DATUM POSLEDNÍ REVIZE TEXTU 4. 12. 2002
9/9
