Soud rozhodl: Sál patří obci

ZPRAVODAJSTVÍ

www.sedlcansky-kraj.cz

Do Českého Meránu láká nová stezka V sobotu 28. června se Ateliér Prčice na Vítkově náměstí stal místem slavnostního otevření naučné stezky Od vítkovské růže k zázračnému prameni. Projekt byl podpořen Místní akční skupinou Krajina srdce a byl spolufinancován Evropskou unií z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. „Naučná stezka má délku 7,3 kilometru. Informační panely, jejichž součástí jsou i různé herní prvky, přináší pestré informace o minulosti i současnosti města a jeho okolí. Dozvíte se o Vítkovcích, starém šlechtickém rodu, který míval v erbu růži a ze kterého vzešli i slavní Rožmberkové. O archeologickém průzkumu v roce 2011, při kterém byly objeveny pozůstatky pravděpodobného sídla Vítkovců z druhé poloviny 12. století. O panských sídlech rozesetých po krajině a jejich dávných obyvatelích. O místních pověstech a legendách. O významných osobnostech regionu i o současném dění v něm. Povíme vám i o místním

SEDLEC-PRČICE

Zdeněk Sedláček při instalaci jednoho z jedenácti panelů nové naučné stezky.

fenoménu jména Pištěk a zavedeme vás k půvabné mariánské kapličce zvané Ježovka. Přímo z jejích základů vyvěrá pramen, o kterém pověst praví, že pokud se z něho napijete, bude se vás po celý rok držet zdraví,“ představil stezku Zdeněk Sedláček. František Vávra

strana

3

Soud rozhodl: Sál patří obci P R O S E N I C K Á L H O TA

Po osmi letech skončil spor o budovu pohostinství. Obec v této kauze absolvo-

senické Lhoty k budově hospody, která v té době patřila Jednotě, sál. Jednota prodala objekt bývalé

Budova, o niž se osm let obec soudila.

vala celkem šest veřejných soudních přelíčení, dvě dovolání u Nejvyššího soudu a nakonec ústavní stížnost u Ústavního soudu. „V akci Z přistavili v roce 1981 občané Pro-

hospody kupci, který ji předělal na pekárnu. Pekárna poté zkrachovala a budovu vlastnila banka. Obec mezi tím vybudovala z části sálu novou hospodu. Pět let na to koupil od banky

pekárnu nový majitel, který přišel s tím, že k ní patří i sál a má na něj tedy nárok,“ vysvětluje stručně začátek soudní tahanice starosta obce Petr Červenka. Okresní soud v Příbrami nejprve rozhodl, že majitelem sálu je obec. Odvolací soud v Praze tento výrok zrušil a zapravdu dal kupci. S tím se však obec nesmířila a podala dovolání k Nejvyššímu soudu. Teď je se soudními spory konec. Ústavní soud přiřkl sál obci. Proti tomuto rozsudku se nelze odvolat. „Jsme tomu samozřejmě rádi, protože soud-

ní spory nebyly pro nikoho příjemné. Protistrana rozhlašovala dosti nepravdivé informace o celé kauze a nakonec to vyvrcholilo tím, že celé bývalé zastupitelstvo a další účastníci sporu byly předvoláni k výslechu na kriminální policii, kde nám hrozilo trestní stíhání za porušení pravomocí veřejného činitele. Ze strany policie bylo toto udání prošetřeno a zamítnuto pro nepodloženost,“ říká starosta. Celý tento od samého začátku nesmyslný soudní spor stál obec dle jeho slov bezmála čtvrt milionu korun. -red-

Městských strážníků je opět sedm. Nové posily se představují Dokončení ze strany 1

Markét a Hadáčková a Petr Vondráček zatím nemají určenou danou problematiku, kterou by se měli do budoucna zabývat. „Je nutné, aby se předně zorientovali ve všech problémech, které sedlčanská městská policie řeší,“ říká Petr Krch s tím, že zvládnutí obsáhlé činnosti trvá většinou kolem tří let. Noví kolegové zatím podle něho obstáli a zdá se, že je práce, kterou se rozhodli vykonávat, naplňuje. „Rekord, kterým se moc nechlubíme, je, že jeden ze strážníků, kterého jsme v minulosti přijali, vydržel ve službě jen tři týdny, potom odešel, že na tuto práci nemá nervy,“ říká Petr Krch s tím, že ne každý se pro práci městského policisty hodí. Začátkem června, tedy v době, kdy byla Markéta Hadáčková a Petr Vodráček, již několik měsíců ve službě, jsem jim položila několik otázek. Proč jste se rozhodl/a pracovat u městské policie? M. H.: Ze začátku jsem ani netušila, co vše musí strážníci absolvovat, umět a hlavně co do jejich veškeré pracovní náplně spadá. Když jsem se však dočetla

o této příležitostí stát se strážníkem, tak jsem to roz-

Strážnice Markéta Hadáčková

hodně chtěla zkusit, zda-li by nevybrali zrovna mě. A můj pokus stát se strážníkem se náhle stal realitou. P. V.: Mně se v Sedlčanech vždy moc líbilo. Když jsem se dočetl, že město Sedlčany vypisuje výběrové řízení na pozici strážníka, rozhodl jsem se chopit příležitosti v Sedlčanech pracovat a žít. Byla tato práce pro vás z počátku náročná? Setkali jste se již s nějakou negativní zkušeností? M. H.: Strážník musí znát několik zákonů a ty obsahují mnoho paragrafů, dále vyhlášky a nařízení města. To bych řekla, že bylo zpočátku to nejnáročnější – vše se naučit a složit z toho zkoušku, bez které bych nemohla být strážníkem. S negativní zkušeností vět-

šího rázu jsem se zatím nesetkala. P. V.: Ano byla. Nejprve bylo nutné projít vzdělávacím kurzem, který byl zakončen závěrečnými zkouškami. Ty, jako každé důležité zkoušky, byly psychicky náročné. Negativní zkušeností je pro mě každé setkání s čím dál mladšími lidmi závislými na drogách. Překvapilo vás něco na práci městských strážníků v Sedlčanech? M. H.: Práce strážníků mě zas natolik nepřekvapila, přestože jsem neměla ponětí o veškeré jejich práci. Spíše co mě překvapilo je, že Sedlčany zas tak klidným městem, za které jsem je měla, nejsou. P. V.: Nepřekvapilo. Myslím si, že s vývojem d o by p o s t u p uj e r u k u v ruce i rozmanitost kriminality, a tak pro strážníky městské policie nastupují i neobvyklé úkoly. Jaká problematika, které se strážníci městské policie věnují, je pro vás nejzajímavější? Čemu byste se chtěl/a do budoucna věnovat? M. H.: Strážník se nemůže věnovat jen jedné problematice, aby bylo ve městě bezpečno pro obyvatele města a udržo-

val se veřejný pořádek, stejně tak jako čistota veřejného prostranství, musí se věnovat veškeré problematice města. Ani nedokážu říci, co je nejzajímavější. Zatím je to pro mě asi veškerá práce strážníků. P. V.: Myslím, že v tuhle chvíli je ještě brzy na to,

Strážník Petr Vondráček

abych mohl zodpovědně posoudit, která problematika je pro mě nejzajímavější. Je něco, o co byste občany Sedlčan z pozice nových městských strážníků požádali? M. H.: Aby se snažili respektovat naši nelehkou práci a hlavně zákony, vyhlášky a nařízení města. P. V.: Věřím, že spolu s občany Sedlčan budeme vycházet vstřícně, protože i strážník městské policie je jejich spoluobčan, který pouze vykonává svoji práci. Jana Spálenková

4

ZPRAVODAJSTVÍ

strana

Speciální třída končí, v září už se neotevře Dokončení ze strany 1

Právě jí jsme se zeptali na otázky týkající se zrušení speciální třídy. „Speciálka“ byla slavnostně otevřená v lednu 1999. Kolik dětí jí až do června letošního roku prošlo? Naší speciální třídou celkem prošlo za celou dobu její existence deset žáků, a to včetně čtyř dětí, které se zde vzdělávaly v tomto posledním školním roce. V péči o ně a jejich vzdělávání se celkem vystřídalo devatenáct pracovníků – sedmnáct zaměstnanců (učitelek, asistentek, asistentů) a dvě dobrovolnice. Myslím, že z toho velice jasně vyplývá, jak je takový provoz finančně náročný a to je třeba ještě připočíst materiální zázemí a s ním spojené provozní zaměstnance. Je třeba zmínit, že by provoz nebyl myslitelný bez spolupráce s občanským sdružením Děti – škola, které založil pan Cihelka. Kdy se začalo spekulovat o tom, že speciální třída nebude od září otevřená? Bylo tomu tak již na podzim loňského roku. Zdravotní stav jednoho z žáků se zhoršil tak, že v letošním školním roce ukončil povinnou školní docházku. Od září bychom ve třídě měli jen tři žáky, což by byl počet pod zákonnou normou a vzdělávání těchto dětí by musel hradit zřizovatel školy – tedy městys Vysoký Chlumec. Provoz by již nebyl udržitelný, právě kvůli velké finanční náročnosti. Kam po ukončení školní docházky děti z vysokochlumecké „speciálky“ nastoupí? Děti v naší speciální třídě byly postižené kombinovanými vadami, mnoho možností dalšího uplatnění bohužel nemají. Docházka se může prodlužovat do dosažení dvaceti šesti

let věku. Děti většinou přecházely do zařízení s chráněnými dílnami, jako je například Mela v Sedlčanech nebo Stéblo v Boroticích, případně zůstávaly v domácí péči. Jejich možnosti se především odvíjejí od stupně postižení. Děti s lehkým hendikepem až středním mohou pokračovat na praktických školách, takové děti ale v naší třídě nebyly. Kam se tedy podařilo umístit tři děti, které by jinak v září do speciální třídy nastoupily? Jedna naše dívka přechází do sedlčanské Mely, nevidomý chlapec nastoupí do speciální školy v Dobříši a jedno z dětí nastoupí do speciální třídy v Kamýku nad Vltavou. Ve speciální třídě učily učitelky a s dětmi pracovali asistenti. I ti školu opustí? Jeden asistent byl zaměstnaný na dobu určitou, další asistentka a také učitelky (jedna je na rodičovské dovolené) dostaly už na podzim informaci, že bude třída zrušená, stejně jako pracovní místa. Všem pracovníkům, kteří se podíleli na vzdělávání dětí ve speciální třídě, patří velké poděkování za to, že vyvinuli maximální úsilí při vzdělávání hendikepovaných dětí s přihlédnutím k jejich zdravotnímu a psychickému stavu. Zvláště bych chtěla vyzdvihnout takřka mateřskou péči paní asistentky Lyubov Krushinové, která ve speciální třídě pracuje od jejího počátku a s dětmi i jejich rodiči si vypěstovala hezký vztah. Vysokochlumecká škola je bezbariérová a má zkušenosti s provozem speciální třídy. Je reálné – při dostatečném zájmu – „speciálku“ v budoucnu opět otevřít? Reálné by to bylo, ale pouze pokud by k nám děti dojížděly. Žáky totiž

svážel speciální automobil – jeden z asistentů pro ně ráno dojel a po výuce je opět rozvezl. Speciální automobil začal dosluhovat, a tak se nám podařilo koupit v loňském roce automobil nový – běžné osobní auto. Bez darů bychom na něj nedosáhli. Zajišťování dopravy bylo velmi velmi náročné. Co se týče vybavení ze zrušené třídy – pomůcky pro hendikepované věnujeme do „speciálky“ v Kamýku, uvolněné prostory využijeme pro zájmové kroužky. Co se stalo s automobilem? Získali jsme ho velmi svízelnou cestou z darů a i když jsme měli nabídky jej prodat, chtěli jsme, aby posloužil dobré věci. Proto jsme se jej rozhodli darovat sedlčanské Mele. Věříme, že ještě dobře poslouží. Jak se vy osobně díváte na zrušení speciální třídy? Myslím, že to bylo opravdu nevyhnutelné. Speciální třída za patnáct let své existence splnila svůj účel. Prošlo jí deset dětí, které zde získaly základy vzdělání dle svých možností, našly zde pochopení pedagogických pracovníků a přátelství zdravých dětí. Jsme rádi, že jsme tímto způsobem jejich život dokázali obohatit. Právě pro zdravé děti bylo, jak předpokládám, každodenní setkávání se s žáky speciální třídy přínosné? N e p o c hy b n ě . J s m e malá škola, v mateřské škole bylo v právě ukončeném školním roce dvacet osm žáků, na prvním stupni základní školy devatenáct, ve speciální třídě čtyři. Většinu akcí konaných na půdě školy absolvovaly děti společně. Jsme skutečná inkluzivní škola. Jana Spálenková

www.sedlcansky-kraj.cz

Podle průzkumu si policie vede dobře REGION Podle výzkumu ve-

řejného mínění, který v dubnu provedla policie na Příbramsku, vyplynulo, že ze sto osmdesáti dotazovaných je s činností policistů spokojeno 87,7 procent občanů. Bezpečně se zde cítí 80 procent dotazovaných. „Občané na Příbramsku se nejvíce obávají vandalství a poškozování cizí věci – 48,9 procent, vloupání do bytu či domu – 45,6 procent, následně fyzického napadení - 38,3 procent, poté vloupání do vozidla – 37,8 procent, krádeže vozidla – 37,8 procent a nejméně krádeže jízdního kola,“ říká příbramská poli-

cejní mluvčí Monika Schindlová s tím, že v loňském roce se nejvíce lidé obávali vloupání do bytu a je možné, že k menším obavám o obydlí přispěly i informace o snižující se kriminalitě, za prvních pět měsíců letošního roku poklesla o 23,5 procent oproti stejnému období loňského roku a objasněnost narostla o tři procenta. Občané si také svůj majetek začínají sami lépe zabezpečovat. 83,9 procent obyvatel na Příbramsku si myslí, že pokud budou v místě bydliště potřebovat naléhavě pomoc od policie, že jim bude poskytnuta rychle a účinně. -red-

Zabezpečovací zařízení, kamerové systémy, přístupové systémy E-mail: [email protected], tel.: 603 504 097

ČERNÁ KRONIKA KOSOVA HORA Přívěsný vo-

zík hnědé barvy ukradl kdosi neznámý mezi 21. a 23. červnem v Kosově Hoře ze zahrady domu. Na vozíku byl naložený železný šrot a vodárna. Celkem činí vzniklá škoda 22 tisíc korun. SEDLČANY V době od 20. do 23. června zatím nezjištěný zloděj vykradl velkosklad potravin v Sedl-

čanech v ulici Na Skalách. Dovnitř se dostal oknem a odcizil zde deset kartonů kávy v hodnotě deseti tisíc korun. Navíc v šatně zaměstnanců poškodil nezjištěným předmětem betonovou podlahu a část lina. Informace v této rubrice pocházejí ze svodek od příbramské policejní mluvčí Moniky Schindlové.

Kebab Istanbul

"NOVĚ" - Italská pizza Akce - celý červenec 2+1 pizza zdarma (Kebab, falafel, twister, domácí hamburger)

Restaurace u Krčína Denně 5 - 7 druhů hotovek, gril, minutky

Rozvoz jídel po Sedlčanech zdarma Tel.: 728 440 805 Náměstí T. G. M.

ZPRAVODAJSTVÍ

www.sedlcansky-kraj.cz

strana

5

Příčováci pokřtili a přestěhovali Noemovu archu PŘÍČOVY Bezmála dvě desítky obyvatel obce se sešly v sobotu 28. června na dvoře jednoho z příčovských domů, aby zde pokřtily plavidlo, jemuž se začalo mezi místními říkat Noemova archa. Jejím autorem je Pavel Kymla, který je živnostníkem a zároveň se věnuje stavbám dřevěných konstrukcí. Názvu Noemova archa se ale šikovný řemeslník brání a říká, že se jedná o hausbót, na němž pracoval od září loňského roku.

Honosný název dal plavidlu Příčovák Luboš Bém, který má rád recesi a nadsázku. Kdyby ale přišla opravdová potopa světa, kapitán archy by prý tohoto kamaráda už na palubu vzít nemohl. Všechna místa už jsou totiž zamluvena. „Několik let jsme trávili dovolenou na Orlíku a při této příležitosti jsme si vždy vypůjčovali hausbót,“ řekl Pavel Kymla. „Potom jsme začali uvažovat o tom, že bychom si hausbót koupili, ale když jsme se seznámili s cenami, rozhodl jsem se,

že si plavidlo sám postavím. Loni v září jsem byl pro plováky a potom začal stavět.“ Pavel Kymla se zároveň svěřil, že neobvyklá stavba v obci vyvolala trochu pozdvižení, lidé nevěděli, co se děje a dokonce vzniklo několik fám. Křest hausbótu provedl jeho stavitel v pravé poledne. Křtilo se lahví piva. Následovalo naložení Noemovy archy na speciální podvozek a její ukotvení ve Zvíroticích. David Myslikovjan

V loňském roce vyměnili pracovníci Magdalény v Sedlčanech narkomanům tři tisíce jehel Dokončení ze strany 1

takzvané terénní programy. Jde o nestátní neziskovou organizaci, která působí ve Středočeském kraji a v Praze a poskytuje ucelený systém zdravotních a sociálních služeb a pomoci v oblasti prevence a léčby různých typů závislostí. O odpovědi na otázky týkající se drogové scény v regionu jsem se zeptala vedoucí Centra adiktologických služeb Magdaléna Příbram Hany Vavřincové a manažerky vztahů s veřejností obecně-prospěšné společnosti Magdaléna Zory Kasikové. Jak lze charakterizovat drogovou scénu na Sedlčansku v porovnání s okolními regiony – Benešovskem a Příbramskem? H. V.: Regiony nelze porovnávat co do počtu kontaktů s klienty či počtu výměn injekčních setů. Práce s klienty je vždy individuální, v každé lokalitě se s klienty pracuje s jinou intenzitou a po jiné časové období. Prostředí uživatelů drog je v Sedlčanech uzavřené, což je dáno i demografií - jedná se malé město, které nemá žádnou takzvaně sociálně vyloučenou lokalitu. Na jedné z posledních tiskových konferencí města Sedlčany novináře místostarosta Miroslav Hölzel informoval o stoupajícím počtu narkomanů v Sedlčanech a v jejich osadách, což se negativně

projevuje na kriminalitě ve městě. Skutečně narkomanů přibývá? Z. K.: Nemáme k dispozici takové údaje, které by potvrzovaly nárůst počtu uživatelů návykových látek. Za loňský rok byli terénní pracovníci Magdalény v Sedlčanech v kontaktu s čtyřiadvaceti klienty, za první tři měsíce roku letošního se šesti klienty. Jaké je nejužívanější tvrdá droga na Sedlčansku? H. V.: Na Sedlčansku je nejrozšířenější drogou THC, dále pervitin a v menší míře pak opiáty jako jsou subutex a heroin. Jak staří jsou vaši klienti, a snižuje se i na Sedlčansku věková hranice, při níž lidé začínají experimentovat s drogou? H. V.: Průměrný věk klientů našich terénních programů je osmadvacet let. Věková hranice, na níž lidé začínají experimentovat s drogou, souvisí s dostupností a postojem společnosti k návykovým látkám. Objevují se stále mladší uživatelé – experimentátoři s THC, stále častěji se užívá pervitin takzvaným šňupáním, což je rozšířené mezi mladšími uživateli na diskotékách a v klubech – jedná se o cílovou skupinu sedmnáct let a více. Jak si vlastně můžeme představit terénní práce vašich zaměstnanců? Z. K.: Terénní program stojí na pomyslném začátku

v systému péče o uživatele drog a často jsou terénní pracovníci vůbec první službou, se kterou se uživatelé návykových látek setkávají a prvním pozitivním kontaktem s nějakou institucí. Smyslem terénních programů je především snížit zdravotní a sociální rizika spojená s užíváním návykových látek, navázat a udržet kontakt s uživateli těchto látek, zvýšit jejich informovanost o rizicích a ovlivnit jejich motivaci ke změně životního stylu. V rámci terénních programů Magdaléna vyhledávají naši pracovníci klienty v jejich přirozeném prostředí, monitorují situaci v oblasti užívání návykových látek v dané lokalitě, distribuují informační materiály týkající se ochrany zdraví a nabízených služeb. Snaží se klienty stabilizovat po zdravotní, psychické a sociální stránce tak, aby v budoucnu měli šanci na léčbu a abstinenci. Vedle toho nabízíme možnost výměny použitého materiálu - injekčních stříkaček a jehel – či testování na infekční choroby, zejména hepatitidu. Klienti mají možnost nás anonymně kontaktovat na takzvaných streetmobilech a setkání s nimi pak probíhají individuálně. Součástí terénních prací je i výměna injekčních stříkaček zdarma? Proč tomu tak je, když i diabetici si musí injekční stříkačky kupovat? Kolik

injekčních stříkaček jste v Sedlčanech vyměnili za uplynulý rok? ZK: Je důležité zdůraznit, že se jedná právě o výměnu, tedy sběr použitého materiálu a distribuci čistého vybavení s cílem, který je společný pro všechny takzvané harm reduction služby, do nichž terénní program patří - snížit rizika, která z užívání drog plynou pro samotného uživatele i pro jeho okolí

Z. K.: Terénní programy byly v minulých několika letech hrazeny z takzvaného Individuálního projektu Středočeského kraje, který byl financován z Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost a z Evropského sociálního fondu. Nyní jednáme o možných způsobech podpory. Důležitá je pro nás i vzájemná komunikace s městy a obcemi, morální podpora a to, že si vedení

Výměna injekčních jehel snižuje rizika jak pro narkomany, tak pro jejich okolí. Ilustrační foto: idnes.cz

a širokou veřejnost. Terénní program je - jak je uvedeno výše – komplexem služeb, které spolu vzájemně souvisejí – jde mimo jiné o navázání kontaktu s uživatelem, stabilizaci jeho stavu a v ideálním případě motivaci k léčbě. V roce 2013 byla v Sedlčanech provedena výměna přibližně tří tisíc injekčních stříkaček, v prvním čtvrtletí letošního roku to bylo pět set padesát kusů. Podporují vás města či obce na Sedlčansku, nebo byste uvítali větší finanční či materiální podporu?

města či obce uvědomuje potřebnost a efektivitu služeb harm reduction, tedy služeb, které eliminují negativní důsledky užívání drog a pomáhají chránit veřejnost před infekčními nemocemi. S Městským úřadem v Sedlčanech a odborem sociálních věcí máme velmi dobrou komunikaci a navázanou spolupráci. Jana Spálenková

6

ZPRAVODAJSTVÍ

strana

Sháníte místo ve školce? Teď už nemusíte PROSENICKÁ LHOTA Až osmadvacet dětí bude moci od 1. září letošního roku navštěvovat zbrusu novou mateřskou školu. Budova roste od 17. března „na zelené louce“ u hospody v Prosenické Lhotě. V současné době jde o hrubou stavbu, ta by ale měla být do konce srpna plně zařízená, stejně jako kuchyně a jídelna, které budou její součástí. „V naší obci žije čtyřicet dětí do šesti let, z toho asi třicet jich je pod čtyři roky. Jejich rodiče pro ně museli shánět místa ve školkách v okolních obcích, například v Sedlčanech, v Kosově Hoře, v Maršovicích nebo v Křečovicích a do těchto školek je dovážet. Obec za umísťování dětí v okolních školkách neplatila, ale rodiče občas měli problém do školek dítě umístit. Školky jsou totiž plné,“ vysvětluje důvod, proč se obec rozhodla zřídit vlastní školku, starosta Prosenické Lhoty Petr Červenka. Když se o návrhu hlasovalo, byli prý všichni zastupitelé pro. „Ani od občanů jsem neslyšel výhrady,“ dodává. Obavy z toho, že by jednotřídní školka v následujících letech neměla dostatek dětí, nemá. „V poslední době se v obci dost staví. Stěhují se sem mladé rodiny. I bývalou budovu školy jsme zrekonstruovali na pět bytových jednotek. Dva z nich jsou už prodané, tři prodáváme,“ říká

starosta s tím, že kdyby přece jen nastal problém s nedostatkem dětí, lze nízkou zděnou budovu využít k jiným obecním účelům. Začátkem roku vypsala obec výběrové řízení na ředitelku či ředitele školky. Stala se jí Marcela Horníková, původem z nedalekého Suchdola, bydlící ve Vojkově.

ště a navíc – v prvním školním roce se nebude vybírat poplatek za pobyt dětí, pouze stravné. Mít vlastní kuchyň se prý školce vyplatí – i když je jednotřídní. „Když jsme si spočítali náklady za případný dovoz jídla a jeho ohřívání, je pro nás jednodušší, když bude mít školka vlastní ku-

Školka v Prosenické Lhotě roste před očima.

„V kompetenci paní ředitelky je vybrat si spolupracovníky. Ve školce bude působit jedna učitelka, dále kuchařka a bude zřízené ještě místo pomocného personálu.“ Naplánovaný je i zápis do školky. „Rodiče s dětmi se mohou dostavit 17. července od 9 do 16 hodin na Obecní úřad v Prosenické Lhotě, protože školka ještě nebude dokončená,“ upozorňuje Červenka. Podle něho může děti do školky přilákat právě to, že půjde o novou, moderní budovu, školka bude mít velkou zahradu, v její blízkosti se nachází velké dětské hři-

Akce Vánoce v létě k nákupu dárek Sedlčany: www.nabytekkunc.cz tel. 318 822 433, 739 026 969 e-mail: [email protected]

chyň. V případě zájmu by zde mohly být vařeny obědy zájemcům, například seniorům,“ vysvětluje starosta. Rychle rostoucí prosenická školka je příkladem toho, že když se chce, všechno jde. I bez dotace. „Loni na jaře jsme si řekli, že školka v obci citelně chybí a vyřešila by problémy řadě občanů. O dotační peníze jsme sice žádali, ale nebylo nám vyhověno. Šest milionů korun jsme investovali z rozpočtu. Museli jsme provést změnu územního plánu, vypracovat projekt, vyřídit vrt, aby měla školka vodu, udělat výběrové řízení a získat nejrůznější povolení,“ dodává Petr Červenka. Slavnostní tečkou za výstavbou školky bude 30. srpen. V tento den u příležitosti šesti set padesáti let od první písemné zmínky o osadě Prosenice bude školka slavnostně otevřena. Jana Spálenková

ODS pošle do boje o senátorské křeslo Jiřího Buriana REGION Občanská demokratická strana

schválila na svém celorepublikovém sněmu v Brně většinu kandidátů pro podzimní senátní volby. Je mezi nimi také sedlčanský starosta Jiří Burian, který se

pokusí zaujmout voliče v příbramském volebním obvodu. První kolo senátních voleb se bude konat společně s komunálními volbami 10 a 11. října. Jana Spálenková

www.sedlcansky-kraj.cz

Fenomén léta: Točená zmrzlina. Kde mají v Sedlčanech nejlepší? Dokončení ze strany 1

Zmrzlina od rána do večera Cukrárny v Sedlčanech nedrží víkendy, otevřeno je i v sobotu a neděli. Dalším pozitivem je, že zmrzlinu je možné dostat od rána do večera. První cukrárna vám totiž otevře v 7 hodin ráno a poslední zavře v 7 hodin večer, takže si můžete dát zmrzlinu v podstatě k snídani, obědu i večeři. A jaká je cena? Nebudu dělat nějaké srovnání a vyhodnocování jednotlivých cukráren, protože objem zmrzliny se může v každé z nich podstatně lišit. Někde když se na prodavačku usmějete, tak dostanete větší nálož, jinde to může být naopak. Pokud však zajdete na „velkou“, připravte

si v průměru dvacku za kus, někde více, někde méně. Jestli někoho zajímá příchuť, tak vanilkovou dostanete všude. Nevím, zda jsem chodil ve špatnou dobu, ale nikdy jsem nenarazil na moji oblíbenou čokoládovou. Jahodová, borůvková, pistáciová a další příchutě asi v dnešní době frčí mnohem více. Zda je čokoládová už mimo hru, nebo jsem měl zrovna smůlu, se dozvím patrně až na konci léta. Do té doby budu doufat, že se někde objeví. A kde mi chutnala nejvíce? To si nechám pro sebe. Rovnou vám můžu sdělit, že přemýšlím o anketě, kde se v Sedlčanech dá zajít na jedno točené. Asi by to nebyl tak sladký článek, ale patrně by byl mnohem zábavnější. -jp-

Dětský den zahájil čas letních prázdnin NEDRAHOVICE V pátek 28. června byl na školách slavnostně zakončen školní rok 2013 – 2014. Učitelé předali závěrečná vysvědčení a odměny za výbornou práci. Pro nedrahovické děti

předvedli vyprošťovací hydraulické nářadí. Radost dětí se znásobila, když zjistily, že budou mít možnost si osahat tu úžasnou červeno-bílou hasičskou techniku. Samozřejmě hlavně pro kluky bylo

připravil Klub maminek ve spolupráci s místním hasičským sborem a obecním úřadem Dětský den konaný u příležitosti zahájení prázdnin. Pozvání pořadatelů na dětskou oslavu přijali profesionální hasiči ze Sedlčan. Příjezd zásahového vozu oznámili sirénou. A děti byly z jejich přítomnosti nadšené. Hasič Michal Pejša jim představil vybavení vozu a ostatní členové posádky

ohromným zážitkem posadit se do kabiny hasičského auta. Děti plnily nejrůznější soutěžní disciplíny s hasičskou tématikou. Za jejich splnění byly odměněny sladkostmi. Pořadatelé vykouzlitli Dětský den plný radosti, smíchu a především zábavy. Příjemně strávený podvečer byl pro nedrahovické děti „odrazovým můstkem“ do školních prázdnin. František Vávra

ZPRAVODAJSTVÍ

www.sedlcansky-kraj.cz

strana

Mini moto air show se zúčastnili žáci ze sedmi základních škol ČERVENÝ HRÁDEK Poslední červnové úterý se za krásného slunečného počasí na hřišti Středního odborného učiliště na Červeném Hrádku ve spolupráci s 1. ZŠ Sedlčany uskutečnila akce

programu nejdříve zhlédli ukázku dálkově řízených modelů vrtulníků v podání Zbyňka Švagra, jenž předvedl se svými modely různých velikostí velmi zajímavé akrobatické ukázky. Poté následo-

nesoucí název Mini moto air show, v níž se v řízení RC modelů automobilů na dálkové ovládání prezentovalo dvacet čtyři žáků z těchto škol: 1. ZŠ Sedlčany, 2. ZŠ Propojení, ZŠ Kosova Hora, ZŠ Votice, ZŠ Sedlec- Prčice, ZŠ Jesenice, ZŠ Petrovice. Početnou diváckou kulisu vytvořili mladší spolužáci soutěžících a naši žáci. Po skončených rozjížďkách závodníci spolu s diváky v rámci doprovodného

vala ukázka Airsoftu, při níž byly zájemcům představeny zbraně, střelivo a ochranné pomůcky používané při tomto sportu. Každý, kdo se přišel na ukázku podívat, si také mohl vyzkoušet střelbu ze zbraní na terče. Pokud

se vyskytly nějaké otázky, byly zodpovězeny zástupci zájmové organizace nesoucí název 2. Skupina zvláštních operací Sedlčany. Martin Macík z KM Racing teamu umožnil všem zájemcům prohlédnout si soutěžní stroje vystavené v jejich závodní stáji, která se nachází v areálu naší školy. Součástí prohlídky se stala i autogramiáda závodníka Martina Macíka mladšího, který při ní odpovídal na otázky a podepisoval plakáty s jezdci hájícími při letošní Rallye Dakar barvy této stáje. Sportovně soutěžní dopoledne vyvrcholilo třemi finálovými jízdami. Role ředitele závodu a moderátora se úspěšně zhostil Miroslav Hes, učitel z 1. ZŠ, který v závěru příjemně stráveného předprázdninového dopo-

ledne vyhlásil tři nejlepší závodníky RC modelů. Ředitel učiliště Josef Nádvorník jim předal diplomy a věcné dary. Na 1. místě se umístil Jiří Habart z 1. ZŠ, na druhém Zdeněk Barták z téže školy a na třetím Lukáš Kubíček ze ZŠ Petrovice. Tato akce se mohla uskutečnit díky projektu Hrajeme si s řemesly II., v jehož rámci naše škola již přes rok spolupracuje se základními školami v regionu Sedlčanska s cílem podporovat motivaci žáků druhého stupně základních škol k přípravě v technických a řemeslných oborech prostřednictvím technických kroužků, odborných soutěží, odborných exkurzí a dnů otevřených dveří. Josef Nádvorník, ředitel SOU Červený Hrádek

Podle průzkumu hospodařilo město loňském roce lépe než většina obcí SEDLČANY Ve středu 4. června se konala tisková konference, kde společnost CRIF — Czech Credit Bureau, a. s. představila souhrnné výsledky hospodaření obcí České republiky za rok 2013. Výsledky analýzy hospodaření obcí byly publikovány v médiích včetně reportáže České televize, ve které byly také uvedeny pozitivní příklady obcí, jež od společnosti získaly nadprůměrné hodnocení. Město Sedlčany bylo touto nezávislou společností hodnoceno jako město v kategorii B+. Téměř bez rizika. To znamená, že převyšuje rámec srovnatelných subjektů. Ekonomické ukazatele prokazují vy-

nikající finanční stabilitu, která není výrazně ovlivněna okolním prostředím a horšími ekonomickými podmínkami regionu. Tohoto druhého stupně na sedmistupňové hodnotící škále dosáhlo 14 % obcí v České republice. Rating poskytuje hodnocení obcí či krajů, které odráží míru rizika, zda daný subjekt plní své finanční závazky. Pro potenciálního věřitele tedy přináší informaci o důvěryhodnosti jeho klienta, poskytuje informaci o jeho finanční situaci. Systém iRating pro hodnocení obcí, který byl v našem případě použit, vychází z veřejně dostupných údajů o podmínkách, za jakých obec hospodaří. Přidělení

jednoho z ratingových stupňů obcí z kvalitativní škály sedmi stupňů ( nejlepší je A+ a nejhorší C -) závisí na vyhodnocení dvacet finančních a sedmi nefinančních ukazatelů. K nejdůležitějším finančním ukazatelům patří dluh a to, jak v přepočtu na obyvatele, tak ve vztahu k hodnotě pasiv, saldu rozpočtu, zejména běžných příjmů a výdajů, výši dluhové služby. Do skupiny nefinančních ukazatelů se řadí základní informace o vybavenosti či infrastruktuře obce, nebo věková skladba obyvatel, která ovlivňuje řadu výdajů obce. Rating je vlastně ukazatelem pro souhrnné hodnocení obce. Přináší významnou informaci obyvatelům obce o tom, jak

s obecními penězi hospodaří jimi zvolení zastupitelé. Zpracovatel ratingové analýzy nabídl městu vyhotovení reprezentativního certifikátu. Ten je dokumentem potvrzujícím zodpovědné a stabilní vedení obce jejími představiteli. Je používán při komunikaci a argumentaci s veřejností a obchodními partnery. Certifikát se ale vedení města rozhodlo neobjednat. „Cena za objednání certifikátu nám přišla poměrně vysoká a navíc mají poskytovatelé úvěrů a dotací své mechanismy, jak zjistit finanční situaci našeho města,“vysvětlil místostarosta Sedlčan Miroslav Hölzel. Přesto – i bez certifikátu – je výsledek analýzy potěšující. Jana Spálenková

7

Farní charita Starý Knín pomáhá rodinám s dětmi SEDLČANSKO Farní charita Starý Knín v rámci projektu Farní charita Starý Knín pomáhá rodinám s dětmi pořádá semináře, přednášky a workshopy. Projekt je podporován z dotačního programu Rodina a ochrana práv dětí MPSV. „Zaměřili jsme se především na podporu rodin ohrožených různými krizovými jevy, ať už jde o důvody sociální či různé osobní nebo i rodinné problémy. Součástí projektu je také podpora pro rodiny s hendikepovanými dětmi,“ uvádí Markéta Štěpánová, asistentka vedoucí projektu. Tyto aktivity mají pomoci rodinám předcházet situacím, jejichž zvládnutí jim činí potíže. Získané informace pomohou překonávat negativní stereotypy ve vztahu k dětem i k partnerovi. Během projektu jsou plánovány semináře na témata vedení rozhovoru v obtížné situaci, práce s negativními emocemi, výchovná úskalí, psychohygiena, rodina pečující o dítě s hendikepem, práce s tělem, organizace času v rodině, kdy a jak vyhledat odbornou pomoc, závislosti, vzdělávání a volnočasové aktivity dětí a společné slavení v rodině. Pro rodiny, které jsou aktuálně ohroženy vážnou krizí rodiny (především vztahy mezi rodiči a dětmi, dětmi navzájem či vztahy s prarodiči), je připraveno odborné poradenství na kontaktních místech, kterými jsou Azylový dům sv. Ludmily v Mokrovratech, ústředí Farní charity Starý Knín v Novém Kníně a fara v Kamýku nad Vltavou. Poradenství je zaměřeno i na rodiny s dětmi se specifickými potřebami a je poskytováno také v oblasti péče o dítě a jeho zdraví. Díky podpoře ministerstva práce a sociálních věcí je i toto poradenství pro klienty bezplatné. -red-

8

ZPRAVODAJSTVÍ

strana

Co připravuje Petrklíč na léto? SEDLČANY Rodinné centrum

Petrklíč nabídne o prázdninách novinku – pro malé školáky pořádá příměstský tábor. První turnus je již zcela naplněn – a bude hned první týden prázdnin, druhý turnus poběží od 18. do 22. srpna, a jsou v něm stále volná místa. Základním tématem příměstského tábora je Asie – děti budou mít možnost vyrábět například ruční papír, seznámí se s kaligrafií, technikou origami, čínskými horoskopy, a budou zkoušet hrát pravé orientální divadlo. Kromě toho jsou připravené výšlapy do přírody a návštěvy hostů, kteří se zabývají něčím, co má spojitost s Asií, například nožíře, bonsajisty nebo mistra v kung-fu. Co dalšího si Petrklíč nejen pro děti na dva letní měsíce přichystal, jsem se zeptala vedoucí centra Ludmily Hegerové a místopředsedkyně sdružení Jany Synkové. Část prázdnin prý bude patřit aktivitám maminek? J. S.: Druhý červencový týden bude v Petrklíči za-

dán pro projekt Matky matkám. Půjde o svépomocný programový týden pro děti od dvou let. Program budou připravovat na každý den vždy dvě až tři maminky, přičemž další maminky budou mít možnost si odpočinout a svěřit své ratolesti do jejich péče. Program bude vždy od 9 do 13 hodin. Podmínkou zapojení do týdne Matky matkám je zapojení každé z maminek do programu alespoň jednoho dne. Za každý

den maminky zaplatí padesát korun, za které zajistíme dětem drobnou svačinku a materiál na program. Oběd rodiče budou nosit připravený v krabičce a my jej dětem ohřejeme. V tomto týdnu nabízíme i běžné hlídání dětí, jako přes celý rok – je nutné jej nahlásit dva pracovní dny předem, a jeho cena je 30 korun, se slevou až 23 korun za jednu hodinu a jedno dítě. Bude zařízení fungovat o prázdninách v běžném provozu? L. H.: V minulosti jsme mívali o prázdninách většinou zavřeno. Nyní budeme mít v některých týdnech otevřeno od pondělka do středy. V červenci však chystáme po týdnu Matky matkám ještě malování a úpravy části prostor, kdy bude muset být volná herna pro veřejnost taktéž zavřena. Od konce července však již mohou rodiče s dětmi přicházet v obvyklé provozní době od 9 do 12 hodin., od pondělka do středy. Výjimkou bude týden příměstského tábora – tedy od 18. do 22. srpna.

Aktuální rozpis provozní doby o prázdninách najdou rodiče na našem webu. Těšíme se na společně prožité a nabité prázdniny. Největší radostí pro nás je, když se to v Petrklíči jen hemží! Kromě toho máme nově vybavenou a vymalovanou hernu, tak kdo ji ještě neviděl, nechť ji přijde omrknout! Přes prázdniny bude v provozu také rodinné a právní poradenství. Jana Spálenková

www.sedlcansky-kraj.cz

Petrovice ani Chlumec v soutěži neuspěly PETROVICE U SEDLČAN/ VYSOKÝ CHLUMEC Vesnicí

roku Středočeského kraje se stala obec Kněžice na Nymbursku. Slavnost-

Oranžovou stuhu za spolupráci obce a zemědělského subjektu získal Vraný na Kladensku a Zelenou stuhu za péči o zeleň a ži-

centrum Sluníčko a obřadní síň. Pak jsme přešli do mateřské školy, do knihovny, základní školy a na hřiště, kde měli ukázku mladí ha-

Uvítání komisařů před zámkem v Petrovicích.

ní vyhlášení výsledků 20. ročníku tradiční soutěže Vesnice roku v Programu obnovy venkova se konalo 19. června. Do soutěže se přihlásilo třicet šest obcí. Vítěze vybrala krajská hodnotitelská komise. „Obec Kněžice zaujala krajskou hodnotící komisi hlavně vyváženým celkovým rozvojem obce s 500 obyvateli,“ řekl radní Středočeského kraje Karel Horčička, který se slavnostního vyhlášení zúčastnil. Zlatou stuhu získala Kněžice jako vítěz krajského kola a nyní se může ucházet o vítězství v celostátním kole. Modrou stuhu za společenský život získal městys Davle v okrese Praha - západ, Bílou stuhu za činnost mládeže obec Dolní Hbity na Příbramsku,

votní prostředí obec Soutice na Benešovsku. Petrovice u Sedlčan ani Vysoký Chlumec, kteří se do soutěže přihlásili v letošním roce, hodnotící komisi letos nezaujali natolik, aby jim bylo uděleno některé ocenění. Petrovice u Sedlčan navštívila hodnotitelská komise soutěže Vesnice roku 2014 v úterý 12. června. „Komisi jsme přivítali před petrovickým zámkem fanfárami a písní Petrovický zámek, dále chlebem se solí a kalvádosem z jablek z Petrovicka. Následovala prezentace obce promítaná v zasedací místnosti, při níž se představili i zástupci spolků. Na zámku si komise prohlédla učebny výtvarné a hudební výchovy základní umělecké školy, mateřské

I v mateřince jsou prázdniny SEDLČANY Prázdninový

provoz v Mateřské škole Sedlčany je zajištěn po celé dva měsíce, a to tak, že jednotlivé mateřské školy se budou „střídat“. Od 30. června do 18. července bude otevřená jenom mateřská škola v Šafaříkově ulici, poté převezme na čtrnáct dní pomyslnou štafetu mateř-

ská škola v Sokolovské ulici a od 11. srpna do konce prázdnin bude otevřená jenom školka na Severním sídlišti. „Aby mohly děti navštěvovat školku o prázdninách, museli je rodiče přihlásit,“ vysvětlil Hölzel s tím, že školné o prázdninových měsících je ve výši patnáct korun na dítě a den. -red-

siči z Kojetína. Představili jsme naši přírodní učebnu u základní školy. Odtud jsme přejeli autobusem do svobodné a nezávislé republiky Kuní, kde celá návštěva skončila. Vyhrazené dvě hodiny se pro naši prezentaci ukázali jako strašně málo času. Nestačili jsme komisi ukázat ještě obrovskou spoustu zajímavých věcí,“ řekl starosta Petrovic Petr Štěpánek. Podle něho nebylo před návštěvou komise třeba nikterak více obec uklízet. „Naše obec je průběžně uklízena jak občany, tak pracovníky obce,“ dodal. Jana Spálenková

Krásné kulaté životní jubileum oslavil 27. června pan

Pavel Hlaváček ze Sedlčan

Pevné zdraví, mnoho štěstí, pohody, spokojenosti a stálý úsměv na tváři do dalších let přeje rodina - maminka, manželka a děti s vnoučaty

Domov seniorů Vojkov hledá nového zaměstnance na pozici

vedoucí kuchyně Požadavky: vyučení v oboru, praxe min. 3 roky, zkušenosti s vedením kolektivu, znalost práce na PC (Word, Excel), organizační a řídící schopnosti

Své nabídky společně s životopisem zasílejte do 20. 7. 2014 na e-mail:

[email protected] tel.: 317 835 186  Koupím automobil jakékoliv značky a v jakémkoliv stavu, havarované, nepojízdné, bez TP a SPZ nebo plně pojízdné s SPZ. E-mail: [email protected], tel.: 605 879 335. 232/14  Pohledná žena 45 let hledá muže pro vážný vztah do 47 let. E-mail: [email protected] 233/14  Prodám stavební parcelu v Příčovech směrem na Sedlčany, 1 039 m2, zasíťovaná + zavedená přípoj. na kanalizaci. Tel.: 737 011 121. 234/14  Pronajmu byt 4+1 v Klučenicích. Nejlépe dlouhodobě. Výborný stav. Tel.: 776 720 989. 235/14  Hledám dlouhodobý pronájem bytu 2+1 za rozumnou cenu. Tel.: 775 409 880. 236/14  Pronajmu byt po celkové rekonstrukci, 50 m2 v Kosově Hoře na náměstí. 3 500 Kč + poplatky. Tel.: 603 266 297.237/14  Pronajmu byt 2+1 v Sedlčanech. Tel.: 724 232 555. 238/14  Prodám novou selskou sedací soupravu - stůl, 4 židle, lavice. Cena dohodou. Tel.: 604 280 604. 239/14  Prodám stavební pozemek v Sedlča2 nech, 937 m , kompletně zasíťovaný. Tel.:

w w w. n

Nedroplast s. r. o.

edrop

Tel.: 318 877 180, fax: 318 877 190, e-mail: [email protected]

last.cz

Plastová okna

SLEVA Objednejte přímo u výrobce 40 % značkové 5 a 6komorové profily tepelně-izolační dvojsklo a trojsklo odborné montáže na klíč

Vchodové dveře

Volejte zdarma 800 138 428

Interiérové dveře

SLEVA 15 % Tel.: 728 468 512; e-mail: [email protected] 604 280 604. 240/14  Sháním byt 2+1 nebo 2+kk k dlouhodob. pron. v Sedlč. Tel.: 728 729 903. 241/14

Sedlčanský pivovar Krčín Otevíráme 24. července od 13 hodin - přijďte ochutnat pivo přímo do našeho výčepu v pivovaru - otevřeno čtvrtek - neděle od 14 hod. - objednejte si prohlídku pivovaru, grilovaní krůt, selete a dalších specialit Kontakt: [email protected]; tel.: 725 119 601

www.pivovarkrcin.cz Firma Jan Hubený s.r.o. přijme šikovného pracovníka

PRO OBSLUHU CNC FRÉZKY (řídící systém Heidenhain)

Zaškolení zajistíme, vyučení v oboru a praxe není podmínkou, chuť pracovat ano Pracoviště v Sedlčanech, plat 100 - 140 Kč/hod. čistého

Kontakt: 602 134 587

www.dverepribram.cz

VRTANÉ STUDNY TEPELNÁ ČERPADLA vyhledání pramene se zárukou zař ízení patř ičných povolení vrtání průměrem 150 - 254 mm montáže čerpadel a vodáren vrty pro tepelná čerpadla kompletní dodávky Tel.: 606 840 202, 602 370 948 e-mail: [email protected] www.studnarstvi.cz

ENGLISH CAMP 2014 - SEDLČANY

20. 7. - 27. 7. 2014 příměstský tábor rodilí mluvčí z USA cena 1000 Kč super program Tel.: 775 697 761 e-mail: [email protected] ECM SEDLČANY

ZAJÍMAVÉ POVOLÁNÍ

10 strana

www.sedlcansky-kraj.cz

Lovec bouří je muž mnoha tváří, který si rozumí s mraky a blesky Roman Szpuk žije na jih od Sedlčan, profesně se zabývá meteorologií, miluje psaní, literární tvorbu, zdolávání všech kopců nejrůznějších nadmořských výšek, ale nejvíce jej vzrušují atmosférické bouře, nejenom ty blízké, jež se počítají do tří kilometrů od místa, odkud je sledujeme. Roman dokáže trpělivě, až téměř stoicky, dlouhé hodiny čekat na ty nejdivočejší mraky, rozumí si s blesky. Nedávno dostal infarkt, když na jedné šumavské věži sledoval, jak se blíží kupovitá oblačnost. Kdo jednou přežije svou smrt, jak se říká s lehkým mravenčením v zádech, bude žít věčně.

Neopakovatelné dětství Každé dětství je něčím kouzelné. I když na něj dopadnou stíny. „Otec od matky záhy odešel a pak se s ní soudil. Usiloval o moje umístění v psychiatrickém ústavu pro děti v Dubí, kde jsem strávil

zí, a všechno těžké přináší i své pozitivní plody. Vyrůstal jsem spíš sám pro sebe. Chytal jsem do sklenice různé vodní brouky, komáří larvy a podobně. Brousil jsem z litografických kamenů, které jsem nacházel v hromadách písku, rakve. A lezl jsem do zpustlých zahrad v okolí. Ve škole jsem prošel šikanou, která se v té době nijak neřešila. A tak jsem jako jedináček prožíval šťastné chvíle takřka výlučně na cestě ze školy a do školy. Měl jsem to naštěstí přes dva kilometry.“ Romanův otec pocházel z polsko-ukrajinského pomezí, od Přemyšle. Byl to architekt a malíř. Potkal se s ním až ve svých pětačtyřiceti letech. Matka vyšla z česko-německé rodiny z Liberce. Pracovala celý život jako úřednice.

Tisíc a jedna profese Roman prošel během života mnoha nejrůznějšími

získat vztah k lidem, které člověk pravidelně potkává na obchůzce, ale také si tam z nervů vysloužil žaludeční vředy. Na nádraží cítil spojení s celým světem, vždyť by se mohl ze Sedlčan vlakem vypravit kamkoliv a když pak dostal režijku, mohl přespávat za jízdy v nočních

„Manželka nechtěla bydlet v Teplicích. A tak jsme hledali možnost, kam se přestěhovat. Seděl jsem v práci, rozložil jsem si mapu a našel si pěkná města v kopcovité krajině. Táhlo nás to bytostně na jih, někam k Vltavě. Žena končila konzervatoř, zavolal jsem proto do tehdejší lidové školy umění a zeptal jsem se, zda nepotřebují učitelku na cello.

Řekli, že ano. Zeptal jsem se pak, jestli nám seženou byt. „Ano,“ zněla opět odpověď. A tak jsme to vzali. Začátky byly obtížné, já nemohl sehnat kloudnou práci, byt, který jsme dostali, byl již dva

lometrů, výš než Sagarmátha, jeho vrchol jasně svítí a je nehybný, dole letí temné cáry bouřkového límce, člověk nemůže být v klidu, má pocit, že je zván do esoterického společenství, že je mu poskytnuta audience u jurodivých andělů. Co k tomu dodat? Kdybych si směl vybrat smrt, chtěl bych zemřít v bouři.“

Zamilovaný do fotografie „Fotografoval jsem už v dětství. Nadchl mě k tomu otčím Jirka, který pracoval jako vedoucí propagace v jednom podniku. Proto měl k dispozici i vybavenou fotokomoru. Brzy jsem si tedy začal také vyvolávat filmy a zvětšovat fotky. Měl jsem dvouokou zrcadlovku Ljubitěl 2, foťák za pár stovek, ovšem s vynikající optikou. Sehnal jsem na něj v NDR i barevné filtry. Později jsem si opatřil Zenit a také jsem fotil se stařičkou Flexaretou. S digitály jsem se spřátelil až z nutnosti.“

Ze severu na jih

Bouřkový mrak cumulonimbus incus capilatus

několik měsíců. Poté jsme bydleli u prarodičů, ovšem zahořklost a asi i psychická choroba babičky nám udělala z života peklo. Ale nestěžuju si, dětství má schopnost přijímat s důvěrou vše, co přichá-

roky vyňat z bytového fondu, šlo vlastně o holobyt, dlouho jsme měli připojenou elektřinu načerno a pro dříví jsme chodili s batohem do lesa.“

Plány a výzvy

profesemi. Každé z těch zaměstnání bylo inspirativní, v chemičce se setkal s lidmi na okraji společnosti, Rómy, trestanci, negramotným četl dopisy. Jako figurant u geodetů v Lesprojektu mohl ochutnat dlouhé služební cesty, kdy chlapi spávali po hájovnách a samotách severních Čech a trávili celé dny v mokřadech nebo lesích. Jako hlídač kravínů a prasečáků si sáhl na dno alkoholismu a pocitu marnosti mezi uřvanými dojičkami a hulvátským ředitelem statku. Coby lesní dělník zakusil opravdovou fyzickou dřinu a mohl obdivovat staré ženské, jejichž tempu při sázení stromků nikdy nemohl stačit. V chráněné dílně směl komunikovat s mentálně postiženými a bojovat za ně proti hamižným šéfům. S poštovní brašnou poznal, jaké to je

osobácích. Díky za každou zkušenost. Ovšem jako pozorovatel počasí je asi nejšťastnější, vždyť může nahlížet do budoucnosti, smí jako první vědět, co bude zítra.

Bouře ho fascinuje „Bouře mě fascinuje. Přiblíží-li se na ‚dotek‘, dostanu se do extáze. Mám pocit, jako by za mě hromy, vichry a krupobití vyjadřovaly něco, na co sám nemám dostatek sil a vnitřního ohně, nějaký vzdor, sílu, radost, odvahu. Blesky zapisují rychlé záznamy, hromy vytvářejí zvukové květy, přívalový liják bije do korun stromů a já do toho divadla vstupuju a křičím, tančím, jako bych zdravil nějakého rozervance, blížence někde na sousedním skalnatém vrcholku. Bouřkový mrak stoupá do výše deseti ki-

Na chvíli se zamyslí, vzápětí se rozpovídá: „Neleží přede mnou žádná výzva. Nemusím už ani vydávat další knížky. Z Obce spisovatelů jsem se odhlásil a dal jsem přednost lesům. Na Šumavě jsem objevil podivíny, kteří si vyrobí samizdaty, obálku polepí listím či kůrou ze stromů a hotovo. Takové miniknížky mám moc rád a přijímám je s velkým pochopením. Možná, že se zařídím nějak podobně. K životu mi stačí, když si budu moci vyjít do hor. Vydám se na výlet s dětmi, dokud mě ty menší potřebují. Rád si zabubnuju a když se ke mně přidají další bubeníci, budu nejspokojenější. A sejdu-li se s přáteli během svých volných dnů někde na šumavských samotách, otevřeme si lahváče a odevzdáme své životy času, tak jak proudí v našem hovoru i v putování hvězd nad našimi hlavami. Někdy je nedokáži ani spočítat.“ Vladimír Stibor

CESTOVÁNÍ

www.sedlcansky-kraj.cz

strana

11

Škoda 120 není vrak, ale skvělé auto na cestování po světě Devětadvacetiletý Pavel Mikulanda z Heřmaniček má rád českou škodovku, fotografování a cestování. Obě tyto záliby spojil – od roku 2008 podniká společně se svými přáteli expedice do zahraničí. Nevybírají si žádné známé a cestovními agenturami nabízené destinace, naopak, láká je svět, kde nevládne člověk, ale příroda a dobrodružství z neznámého. S automobily, které jsou starší, nebo stejně staré jako sami cestovatelé, jezdí do míst, která turisty zatím příliš nelákají. „V roce 2008 jsme se poprvé s kamarády domluvili, vzali si společnou dovolenou a auty vyrazili na Slovinsko. Jelo se tím, co kdo měl, nebyly to jenom škodovky.“ V dalších letech navštívili Albánii, Gruzii, Makedonii, Rumunsko, Bulharsko a Arménii. „To už se jelo škodovkami a formanem. Zjistili jsme, že pro naše cesty jsou to nejvhodnější auta. Jsou to

Na googlu pak vyhledáváme trasu, určujeme si pevné body, podle nichž se orientujeme, zjišťujeme, jak jsou v dané zemi (ne) sjízdné silnice, kde se dá najíst nebo přespat,“ přibližuje přípravy na cestu Pavel Mikulanda. Obvykle vyráží na expedici dvě až tři auta. „Trávíme v nich třeba i tři týdny, proto se posádky vozů střídají, aby se předešlo ponorkové nemoci. V autě většinou zůstává pouze jeho majitel. Aby to bylo pestřejší, střídáme se i v řízení. Rády a dobře řídí i holky, které s námi na cesty vyrážejí.“ Jídlo si bere výprava na první tři dny. „Pak je třeba využít místních zdrojů. Máme sice s sebou například polévky z pytlíku nebo sušenky, ale snažíme se ochutnat v zemi, do níž jedeme, její typické pokrmy. Mně se to samozřejmě vymstí během každé výpravy, asi mám slabší žaludek než kolegové,“ říká Pavel Mikulanda. Když líčí barvité zážitky

takové skládačky, když se něco rozbije, utrhne nebo upadne, poradíte si s tím. Například když nám v Albánii v silentblokách upadl motor, spravili jsme tuto závadu klackem a podrážkou z boty. Zkuste ale třeba sami opravit nová auta, to je takřka nemožné,“ říká Pavel Mikulanda.

z cest, není se čemu divit, že mu občas bylo špatně. „Například v gruzijském hlavním městě Tbilisi jsem si objednal místní specialitu. Přinesli mi kamennou misku s vnitřnostmi ze skopového. Ty vnitřnosti plavaly v horkém loji. Umíte si představit, jak to vypadalo, když pokrm chladl. Vyzobal jsem z jídla všechny tuhé části, a ač mám skopové rád, s tím, jak lůj chladl, stávalo se jídlo nepoživatelné. Snědl jsem ale k němu hodně místního chleba. Ten byl naopak výborný.“

Auta opravují tím, co je zrovna po ruce „Expedici začínáme plánovat už v době, kdy se vracíme z té předchozí.

Bulharsko je zklamalo Členové jednotlivých posádek se na cestě domlouvají přes vysílačky. „Ale znáte to, když máte vysílačky tři, většinou jedna z nich nefunguje. Naštěstí jsme vždy dojeli tam, kam jsme chtěli, až jednou, v Bulharsku jsme nějak nemohli najít cestu k moři. Holky po něm každou výpravu teskní. Tenkrát jsme moře viděli, ale dostat se k němu byl nepřekonatelný oříšek.“ Pokud selže itinerář cesty a mapa, doptají se cestovatelé místních. „Stará auta a v nich čeští dobrodruzi vzbuzují značnou pozornost. Lidé jsou k nám milí a pohostinní, snaží se nám poradit. Jedinou nepříjemnost jsme zažili v bulharském obchodě, kde byla jedna z členek expedice neprávem obviněná, že ukradla müsli tyčinku. Po několikahodinovém výslechu jsme zjistili, že obchod chce pouze zaplatit trojnásobek ceny tyčinky – na naše peníze v přepočtu sedmnáct korun, což bylo trochu směšné vzhledem k tomu dlouhosáhlému výslechu. V tom nás Bulhaři zklamali. Také proto, že jsme zaparkovali na jednom místě, kde nám bylo auto odtaženo. Když jsme pátrali po tom, kde škodovka je, snažili se nám odtáhnout i druhé auto. Vše jsme museli zaplatit – bez dokladu, takže pánům, kteří auta odtahovali, šly peníze přímo do kapes.“ S policií a úřady ale cestovatelé problém nikdy neměli. Naopak, pokud bloudili ve větším městě, policisté je ochotně vyvedli a ukázali jim další cestu. „Docela jsme se nasmáli na makedonských hranicích. Mladý celník po nás chtěl, abychom mu ukázali zavazadlový prostor. Nemohl pochopit, že škodovka ho má vepředu. Když

přijelo další auto – forman, už tak říkajíc machroval, šel dopředu, a když předek

otevřel, vykoukl na něho motor. Mávl rukou a jeli jsme dál.“

O humorné historky nebývá nouze Veselými historkami se to při cestování škodovkami do „zemí východu“ jen hemží. „Například v Albánii šli všichni zdolat jakousi horu. Já jsem ale docela líný, zůstal jsem proto u aut s tím, že zdokumentuji vesnici. Nějakou hloupou náhodou jsem zabouchl klíčky od všech vozů ve formanovi. Popadla mě panika a po vzoru zlodějů jsem se do auta začal dobývat. Z nějakého pobořeného plotu jsem si vzal drát a snažil se auto vyháčkovat. V tu ránu jsem vzbudil pozornost snad celé vesnice. Naštěstí se mi povedlo klíče vydolovat. Poté, co jsem nafotil vesnici, jsem dostal hlad. Vytáhl jsem propanbutanovou bombu, kterou ale před tím někdo špatně utěsnil. Když jsem škrtnul, vzplály mi tehdy dlouhé vlasy, obočí i řasy…Domů jsem přijel ostříhaný,“ směje se Pavel Mikulanda. Při výpravách spí v autech nebo pod širákem. „Třeba v Albánii jsme přespávali na nějaké soukromé pláži, ale hrozně to tam foukalo. Zjistil jsem, že poblíž stojí nějaký domeček, tak jsem si tam zalezl a usnul. Ráno mě docela překvapilo, že spím na tureckém záchodě.“ Expedice se snaží co

nejvíce proniknout do života místních lidí. „Vozíme s sebou drobné dárky, třeba sušenky pro děti. Výborným platidlem, na které slyší snad všichni bez rozdílu věku, je české pivo. S ním máte dveře všude otevřené.“ Cestovatelé vyhledávají také místní hospody a bary. „V jednom z nich hráli kluci karty. Zapojili jsme se do hry a řekli si, že je naučíme prší. Kluci se chtěli pořád o něco sázet a nám nedošlo, že už se s turisty setkali a tuto karetní hru umějí. Tenkrát jsme s nimi prohráli denní rozpočet naší expedice,“ říká Pavel Mikulanda. Zážitků má nepřeberně. „S cestovkou jsem na dovolené už také byl, vůbec to neodsuzuji, ale dovolenou strávenou vleže na pláži v nějakém hotelovém komplexu proloženou fakultativními výlety si už představit neumím.“ Krásy zemí, které procestovali, se Pavel Mikulanda společně s kamarádem Jaroslavem Fryšem rozhodli předávat dál. „Děláme přednášky s promítáním a vyprávěním našich příhod po celé České republice, většinou si nás pozvou místní kluby cestovatelů. Posluchačům se tento druh cestování líbí, ale podle toho co říkají, sami by do něj nešli. Tohle cestování asi není pro každého, určitě ne pro zhýčkané. Po třech dnech jízdy člověk moc nevoní. Na hygienu dbají hlavně naše děvčata. Například nás donutily zajet do samoobslužné myčky aut a tam jsme se sprchovali hadicí. Bylo z toho hotové pozdvižení. Jedna z cestovatelek totiž měla jen bílé tričko. Dokonce po nás ani nechtěli za použití myčky zaplatit,“ uzavírá povídání Pavel Mikulanda, který se svou partou vyráží letos v létě na kratší výpravu do Bosny. Jana Spálenková

12 strana

REGIONÁLNÍ PRODUCENTI

Největší poptávka po krůtím je před Vánoci a Velikonocemi, ale také v létě SEDLČANY Prázdniny – čas koupání, ale také grilování. Co zkusit místo kuřecího a vepřového i jiné druhy masa? Třeba krůtí. Majitel krůtí Farmy Druhaz v Sedlčanech Tomáš Hrdlička tvrdí, že dobře chutná a hloupý ten, kdo ho na grilu ještě nezkusil. „Kromě dobré chuti ocení jeho ,vlastnosti‘ také ti, kteří se snaží žít zdravě. Krůtí maso má nízké

Majitel krůtí Farmy Druhaz Tomáš Hrdlička

hladiny takzvaného špatného cholesterolu a tuků při zachování energetické vydatnosti,“ říká Tomáš Hrdlička. V příštím roce „oslaví“ krůtí farma dvacet let svého trvání. „Jatka byla kompletně zrekonstruována v roce 2004 na základě směrnic a pravidel Evropské unie a jsou držiteli osvědčení o způsobilosti pro porážku krůt a zpracování

krůtího masa. Stejně jako u jiných jatek jsou i ty naše – krůtí – pod stálým veterinárním a hygienickým dohledem. Na to se u nás dost dbá – v celé historii společnosti nedošlo k žádnému porušení směrnic a pravidel pro potravinářské provozy a každý, kdo se v potravinářství pohybuje, ví, že normy jsou velice striktní.“ Kromě porážky krůt se znovu po roce a půl od jara krůty na farmě chovají, a to od kuřat až ke kusům, které mají porážkovou hmotnost. „Krůty jsou na chov docela náročné, masné hybridy zvláště do 6. týdne věku ohrožují nejrůznější nemoci.“ V loňském roce začala firma Druhaz prodávat také mladá živá zvířata, nejen krůťata, ale i kuřata, kachňata a housata. „Samozřejmě dnes není doba jako před dvaceti lety, kdy bylo obvyklé, že lidé měli u domů i v menších městech malé hospodářství – slepice, husy, králíky… Také proto se naše firma specializuje i na půjčování potřeb pro grilování a před prázdninami jsme v jedné z nevyužitých hal zřídili pivovar,“ dodává Tomáš Hrdlička. Jana Spálenková

www.sedlcansky-kraj.cz

Město se dočkalo farmářského obchodu SEDLČANY Málokomu se

chce jezdit za jedním farmářem pro máslo, za jiným pro med a za třetím pro vajíčka. Toto cestování za pochoutkami našeho kraje je však pryč. V Sedlčanech se v pondělí 30. června vedle pekárny Bejšovec v ulici Na Potůčku otevřel farmářský obchod, kde všechny tyto dobroty najdete. Podobně zaměřené prodejny jste mohli navštívit například v Benešově nebo Příbrami. Obchod otevřela Šárka Křesinová, místní rodačka, která vystudovala obchodní akademii a nyní dálkově studuje v Praze. „Byla jsem už unavená z věčného postávání v supermarketech a pročítání etiket výrobků. Při hledání kvalitního baleného salámu mi nejednou prošlo rukama několik druhů a na závěr jsem stejně zjistila, že více jak šedesát pět procent masa v něm nenajdu. Když jsem se pak sehnula pro vaničku s něčím, co vypadalo jako mleté maso a zjistila, že je to vlastně jen mastný výrobek z půlky nastavený vším možným, jen ne masem, rozhodla jsem se s tím něco udělat,“ říká. Mnoho mladých lidí má v současné

době tendenci stěhovat se do větších měst. Šárce však Sedlčansko přirostlo k srdci a žádné stěhování rozhodně neplánuje. Naopak chce tím-

Majitelka nového obchodu Šárka Křesinová

to podpořit místní farmáře a pěstitele. Nejobtížnější prý bylo najít prostory, kde by mohla tento plán zrealizovat. Poté zamířila na Sdružení obcí Sedlčanska, kde byli nápadem nadšeni a poskytli jí kontakty na místní prodejce. „Pak už to šlo hladce. S většinou z nich jsem se potkala na farmářských trzích, nebo za nimi rovnou zajela a získala i mnoho dalších kontaktů.“ Díky tomu najdete v obchodě Křepenický kvasový chléb, Sedlčanské těstoviny, sirupy z Mrákotic, štrycle z Chyšecké pekárny a mnoho dalšího. „V několika případech

jsem musela za kvalitou vyrazit i mimo náš region.“ Na místního chlazeného králíka, kuře nebo holoubě si tak můžete nasypat Plzeňské Rojíkovo koření s nízkým obsahem soli, bez glutamanu. Pokud si potrpíte na uzeniny, můžete vybírat z Podblanických uzenin. Pěstitele ovoce a zeleniny, který by mohl pravidelně dodávat zboží do obchodu, Šárka bohužel nesehnala. „Než abych vozila zboží z Polabí nebo z Moravy, raději počkám, až místním úroda doroste.“ Obchod tedy není jen pro zákazníky, ale i pro prodejce. „Uvítám, pokud se mi přihlásí další farmáři, pěstitelé a nabídnou tak k prodeji svoje výrobky a výpěstky,“ dodává Šárka, která bude v obchodě sama obsluhovat. „Mám ráda osobní přístup k zákazníkovi a myslím, že to k menším městům neodmyslitelně patří.“ Ví, že velkým obchodům nebude moci konkurovat. Věří však, že si místní lidé po záplavě chemie rádi připomenou chuť poctivých potravin a turisté ochutnají speciality kraje Toulava. Ostatně můžete se sami přesvědčit. -red-

„Sázíme na kvalitu,“ říká Jaromír Dvořák PŘÍČOVY Uzenářství Dvo-

řák je rodinná firma, která vyrábí uzeninu bezmála čtvrt století. Malý podnik postupně rostl a vyvíjel se. Dnes zaměstnává Jaromír Dvořák ve výrobně a v šesti prodejnách – v Sedlčanech, v Jílovém u Prahy, v Dobříši, v Hořovicích a v Příbrami – více než osmdesát zaměstnanců. „Od začátku vyrábíme uzenářské výrobky podle tradičních domácích receptur. Prioritou je pro nás kvalita. Ta je zárukou toho, aby se k nám spokojený zákazník vracel. Výrobky od salámů a šunek až po párky a klobásy jsou vyráběny pouze z masa bez použití běžně

používaných potravinových náhražek,“ říká Jaromír Dvořák. Již před časem se rozhodl, že ve svých prodejnách bude prodávat uzeninu bez lepku, sóji a glutamátů. „Chceme se odlišit od jiných výrobců a hlavně od nabídky marketů. Tam sice zákazník sežene uzenářské výrobky za nižší cenu, ale je obvyklé, že obsahují náhražky masa, právě již zmíněnou sóju, lepek, potravinářskou gumu a lojové emulze, tedy látky, které ve velké míře neprospívají lidskému tělu. A řada z nás je alergická na glutamáty. To jsou zvýrazňovače chuti, které jsou nuceni používat všichni, kteří nevyrábějí z kvalitních surovin. Ostatně

na to lidé již začínají sami přicházet a vyhledávají spíše kvalitu podle nutričních

hodnot.“ Důležité na chuti uzenin je čerstvá surovina, nikoli mražený dovoz, a po-

Pracovnice příčovské výrobny při výrobě klobás.

chopitelně také lidský faktor a kvalitní udírna. Největším dodavatelem masa jsou pro Uzenářství Dvořák sedlčanské jatky. Takže jde o regionální potraviny. „Akorát nám chybí to logo. Když jsem chtěl před lety přihlásit výrobek do soutěže Klassa, úředníci po mně žádali deset tisíc korun. Proto jsme bez loga.“ Nejprodávanějším výrobkem v těchto dnech je samozřejmě špekáček, hned za ním uhlířky se sýrem a ďábelská klobása. „Na letní grilování bych doporučil norimberskou grilovací klobásu,“ dodává Jaromír Dvořák. Jana Spálenková

TURISTIKA

www.sedlcansky-kraj.cz

strana

V Klučenicích otevřeli nové infocentrum KLUČENICE Pokud budete trávit dovolenou v kempu Podskalí, nebo si chcete jen udělat hezký odpole-

leznete také turistické informační centrum. Na podrobnosti o službě určené nejen výletníkům, jsem se

Starosta Klučenic Jiří Veselý s kronikářkou obce Věrou Hlinomazovou v galerii v Hospodářském dvoře v Klučenicích

dní výlet, určitě zavítejte do Klučenic. V galerii Hospodářského dvora v č. p. 69 najdete expozici zabývající se historií obce i přilehlých osad, ale také současností Klučenic. Výstavní prostory v obou sálech galerie jsou doplněny dobovými exponáty ze zemědělství i domácnosti. Nově zde od června na-

zeptala starosty Klučenic Jiřího Veselého, a kronikářky obce Věry Hlinomazové. Z jakého důvodu jste se rozhodli otevřít infocentrum? Vzhledem k tomu, že Klučenice leží v turisticky velmi atraktivní oblasti, rozhodli jsme se vybudovat zde turistické infor-

mační centrum, které bude zároveň sloužit jako důstojný vstup do místní galerie. V letním období bude k dispozici nejen turistům, kteří přijíždějí k Orlické přehradě vzdálené pouze tři kilometry od obce, ale také majitelům chat u jezera. Jde o informační centrum zařazené do sítě celorepublikových TIC? Naše turistické centrum je zařazeno do celorepublikové sítě a obec na ně získala krajskou dotaci. Turistické informační centrum je certifikované a nese označení D, to znamená sezonní centrum. Podle toho je také upravena otevírací doba. Jakou jste zvolili otevírací dobu? V červnu a v září je infocentrum otevřeno o víkendech od 10 do 17 hodin, v červenci a v srpnu denně kromě pondělí od 10 do 17

hodin. Mimo sezónu bude přilehlá galerie otevřená na požádání. Jaké služby infocentrum poskytuje? Informační centrum poskytuje informace o obci a jejích místních částech a tato služba souvisí i s průvodcovskou činností v galerii. Jde o informace o historických, kulturních a přírodních památkách regionu, informace o možnostech ubytování, stravování, o místních službách, firmách a jízdních řádech. Pracovníci infocentra – studenti brigádníci Luboš a Lukáš Řezníčkovi – zajišťují prodej Sborníku s názvem Klučenice, historie a současnost, keramických hrnečků s motivem obce a knih o místním regionu. Turisté mohou získat i razítko a také je zde možnost využít veřejný internet a kopírovací služby. Jana Spálenková

Slavná jména turisty moc nelákají REGION Co nebo kdo láká,

nebo by mohlo lákat turisty do sedlčanského kraje? Tuto otázku si kladla Žaneta Malendová, která se tímto tématem zabývala ve své bakalářské práci na Ekonomické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. „Nenalezneme zde žádné památky velkého významu, ale i přesto má Sedlčansko turistům co nabídnout. Žily a působily zde významné osobnosti, jejichž odkaz je v našem regionu stále patrný. Jsou po nich pojmenovávány naučné stezky, památníky a další místa. Zajímalo mě proto, zda tyto osobnosti mohou na turisty působit jako magnet,“ říká Žaneta. Na mysli má majitele sedlčanského panství, rybníkáře Jakuba Krčína, houslistu a hudebního skladatele Josefa Suka a mecenášku a majitelku vrchotojanovického panství Sidonii Nádhernou. Sidonii turisté příliš neznají, Krčín je na tom lépe Žaneta Malendová udělala průzkum – na sedlčanském náměstí T. G. M., v místním regionálním infor-

mačním centru a na zámku ve Vrchotových Janovicích oslovila celkem sto šedesát dva náhodně vybraných lidí. „Z nich osmaosmdesát bylo místních,“ říká a dodává: „Z mého výzkumu vyšlo najevo, že známější byl dotazovaným lidem Krčín. Zřejmě proto, že jeho jméno nese z Jelčan a Sedlčan. Právě ty Sedlčany se zřejmě respondentům ve spojení s Krčínem vybavily. Zajímavé je, že lidé o těchto osobnostech vědí velmi málo a rozhodně to není důvod, proč navštěvují Sedlčansko.“ Naopak nejčastěji turisté vyhledávají region kvůli cykloturistice a přírodě.

sedm zastavení a propojuje Vrchotovy Janovice s Olbramovicemi. Na naučnou stezku navrhuje změnit pěší Sukovu stezku. Ta by mohla být osazena dvěma panely – na Chalupách a ve Zhorném. Informační panely v počtu po čtyřech kusech by slušely oběma

panelů na nejvýznamnější stezky nesoucí pojmenování po významných osobnostech by mělo prohloubit znalosti nejen návštěvníků, ale i místních. Vypočítala jsem, že na tyto inovace by byla potřebná částka takřka čtyři sta dvacet tři tisíc korun,“ říká Žaneta, která ví, že sehnat

Cyklo a pěší stezky by si zasloužily infopanely Na základě svých poznatků navrhla Žaneta Malendová inovace některých turistických atrakcí spojených s významnými osobnostmi na Sedlčansku. Za vzor jí posloužila stezka Po stopách Sidonie Nádherné, vybudovaná v roce 2007. Stezka v délce osm kilometrů má

Infopanely naučné stezky Po stopách Sidonie Nádherné patří, co se kvality poskytovaných informací i grafického zpracování týče, k velice zdařilým.

cyklotrasám Sukova okruhu. Podobnými panely v počtu celkem sedm kusů by si zasloužily doplnit i obě trasy Krčínova okruhu – Obděnická a Křepenická. „Osazení informačních

na tuto aktivitu peníze není vůbec lehké. „Mohlo by se to podařit Sdružení obcí Sedlčanska. Další možností je dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj,“ dodává. -red-

13

Na cyklistiku a přírodu láká turisty i Regionální informační středisko SEDLČANY Redakce Sedl-

čanského kraje požádala vedoucí sedlčanského RISu Janu Špalovou a p ra c ov n i c i M a rk ét u Křivskou, aby se vyjádřily k výzkumu Žanety Malendové. Pomohly by inovace stezek a cyklookruhů, tak jak je navrhla Žaneta, zvýšit povědomí lidí o slavných osobnostech ze Sedlčanska? Určitě je dobré a prospěšné propagovat region jak na webu, propagačními letáky, tak i prostřednictvím kvalitních infopanelů. Je podle vás reálné doplnit pěší Sukovu stezku a Krčínovy okruhy naučnými infopanely a bylo by opravdu třeba tolik peněz? Tvorba infopanelů je opravdu nejen finančně náročná, ale současně je třeba ošetřit ji i administrativně, pozemkově a zajistit budoucí údržbu. Stávající naučné a informační panely v regionu byly řešeny Sdružením obcí Sedlčanska, které na tuto realizaci získalo dotace. Setkáváte se občas při své práci s tím, že lidé nevědí, kdo byl a kdy žil Josef Suk nebo Jakub Krčín? Rybníkář Jakub Krčín a skladatel Josef Suk jsou natolik známé osobnosti, že naopak domácí i zahraniční turisté vyhledávají a požadují podrobnější informace. Jste také toho názoru, že turisty na Sedlčansko láká hlavně cyklistika a příroda? Jsme a souhlasíme, a proto v některém příštím vydání Sedlčanského kraje doporučíme výlet na kole kombinovaný se zážitkovými zastaveními. Jana Spálenková

KULTURA

14 strana

Jára Cimrman má přátele i na Vysokém Chlumci VYSOKÝ CHLUMEC Mnoho-

krát jsem slyšel milovníky ochotnického divadla hovořit o zvláštním divadelním souboru z podhradí Vysokého Chlumce. Jeho duší je cimrmanolog Luboš Hlaváček. Právě jeho jsem požádal o rozhovor. Kdy a kdo založil divadelní spolek Vichr z hor? Byl založen 6. 6. 2006, 66 minut po půlnoci. Vznik spolku mají na svědomí bratři zakladatelé Hlaváček s Nulíčkem. Jaká byla loňská sezóna? A co chystáte pro nedočkavé obecenstvo na letošek? Již rok a půl máme divadelní prázdniny. Tyto divadelní prázdniny občas využíváme k nácviku hry Vražda v salonním kupé. Kdo se ujímá režie? Svatou trpělivost s na-

Rádi bychom hráli pro peníze, kdyby z toho nějaké káply, to se bohužel

Cimrmanolog Luboš Hlaváček

neděje, takže hrajeme pro radost. Génius Jára Cimrman rozhodně nepotřebuje, aby mu někdo pomáhal k nesmrtelnosti. Na místním úřadě mi opatrně sdělili, že působíte v utajení. Je to pravda? Je to pravda, „úřad“ se nikdy nemýlí.

Z představení ochotnického souboru Vichr z hor

ším pánským kolektivem má režisérka Jitka Švadlenová. Podle jakého klíče vybíráte nové hry? Novou hru vybírá bratr diktátor Hlaváček. Hrajete pro radost, peníze, nebo jen proto, abyste šířili nesmrtelnost a věčnou slávu Járy Cimrmana?

Nelze se nezeptat, kdy jste poprvé českého génia Járu Cimrmana potkal? Určitě měl radost, že i na Vysokém Chlumci našel přítele. Jára Cimrman má přátele všude, tedy i na Vysokém Chlumci. Poprvé jsme ho potkali v obci Liptákov v roce 1914 (plus minus 100 let). Vladimír Stibor

www.sedlcansky-kraj.cz

Kulturní dům Josefa Suka v létě nespí Na červenec a srpen „vyhlašuje“ Kulturní dům Josefa Suka jako již tradičně divadelní prázdniny. Ty ale rozhodně neplatí pro milovníky filmů. V loňském roce bylo kino o letních měsících z důvodu rekonstrukce zavřené. Letos nabídne divákům své projekce v rámci projektu nazvaného Vosum tejdnů – každej jinej. Jak název napovídá, na každý týden prázdnin v KDJS připravili jiné téma. Na program sedlčanského filmového léta jsem se zeptala ředitele kulturního domu Martina Severy. Letní přehlídka filmů v kině bude poměrně pestrá. Na jaké filmy se mohou diváci konkrétně těšit? Chtěli jsme našim divákům nabídnout něco jiného než běžnou projekci nových filmů. Díky nedávné modernizaci budeme promítat jak z digitálních nosičů, tak z klasických třicetipětimilimetrových filmových pásů. Každý prázdninový týden bude promítání zaměřeno na filmy s jedním tématem. Můžete tato témata prozradit? Témata už nejsou tajná a jedná se o Filmy natáčené v okolí Sedlčan, Letní komedie, Muzikály, Kriminálky či detektivky, Westerny, Horory, České Scifi a Dětské filmy. Na zakončení projektu připravujeme společně s Filmovým klubem Sedlčany na víkend 23. a 24. srpna první ročník přehlídky Sedlčanská filmová školka. Je určená nejen malým divákům. Na co se mohou diváci filmové školky těšit? Na programu jsou filmy Cesta do pravěku, Slepičí úlet, Cesta do fantazie, Dobrodružství na Zlaté zátoce a vzhledem k času konání – konci prázdnin přehlídku zakončí symbolicky film Cesta do školy. V kulturním domě sice

SEDLČANY

budou divadelní prázdniny, ale jak je to v těchto měsících s pořádáním společenských akcí nebo koncertů? Mimo projekcí kina je

Ředitel Kulturního domu Josefa Suka Martin Severa

připravován na počátek července kytarový koncert. Na srpen cyklus závěrečných koncertů či představení umělecky orientovaného dětského tábora z Hrachova pořádaného společností Centrum dětí. Tyto koncerty probíhaly v KDJS i v roce 2013. V čase prázdnin a dovolených není příliš zájem o kulturní pořady v „kamenných budovách“, je sezóna „open air“ akcí, a proto jsou i u nás kulturní prázdniny. Zajišťujeme pouze privátní akce (komerční či společenské). My se připravujeme na novou sezónu po stránce technické, dramaturgické a také připravujeme prostory, abychom mohli návštěvníky v nové sezóně pozvat do pěkně připravených sálů a hlavně jim nabídnout zajímavé a atraktivní pořady v širokém žánrovém záběru. Budou v kulturním domě v červenci a srpnu prováděny nějaké úpravy? Například generální úklid, malování a podobně? Na období prázdnin je plánována zejména údržba objektu, provádění revizí, oprava technologií. Proběhne i takzvaný „velký úklid“ – a to je opravdu velká akce zahrnující vše od drátkování a pastování parket, přes mytí oken, praní záclon a závěsů, bezpečnostní

protipožární nástřiky divadelních textilií a opon, čištění koberců, sedadel, židlí, malování části objektu, a to mnohdy ve velkých výškách. Mimo certifikovaných činností si vše provádíme svépomocí, takže se opravdu nenudíme. Na co se mohou příz n i vc i d i v a d l a t ě š i t na podzim? Můžete prozradit, které soubory a která hudební tělesa uvidíme na sedlčanských prknech? Pro příznivce divadla jsme připravili pestrou nabídku. Zahájíme předst avením Rychlé šípy v provedení Divadla A. Dvořáka Příbram, v jednání je i hostování ochotníků z Petrovic. V cyklu předplatného uvedeme hru Dezertér z Volšan, se kterou přijede Divadelní společnost Julie Jurištové, Divadlo Na Zábradlí uvede hru Další roky ve stejnou dobu, pokračovat budeme muzikálem Jeptišky v provedení Východočeského divadla Pardubice. V prosinci se místní ochotnický spolek představí ve hře Zítra to roztočíme, drahoušku aneb Absolutně nevinný žertík. Pro děti připravujeme oblíbené nedělní pohádky. Z dalších pořadů nabídneme např. A. Strejčka v pořadu Bedřichu Smetanovi s láskou, koncert zpěvačky L. Filipové s dcerou Lenny, jazzovou legendu Laca Decziho s kapelou Celula NewYork, talkshow dvojice Šíp a Náhlovský, koncert domácího orchestru Blue orchestra ze ZUŠ Sedlčany, poetický hudební večer se souborem Two voices, Kamila Střihavku s kapelou, koncert Š. Kojana či koncert souboru Chorea Bohemica. Skoro samozřejmostí jsou vánočně laděné koncerty z „domácích zdrojů“ – besídky škol, pěvecké koncerty sboru Záboj a Zábojáček a podobně. Jana Spálenková

FILMOVÁ MÍSTA

www.sedlcansky-kraj.cz

strana

15

Po stopách filmařů na Sedlčansku REGION Letní prázdniny vy-

bízejí nejen k dovoleným a lenošení, ale i k výletům. Kromě hradů, zámků nebo

bojovala o Oscara za nejlepší zahraniční neanglicky mluvený snímek. Film prý vznikl vlastně náhodou,

o ni totiž zavadil jeden zbrklý družstevník, který zapomněl sklopit korbu u náklaďáku. A jak na natáčení na Sedlčansku vzpomíná kameraman Jaromír Šofr, který tu obrazově zaznamenal hned několik známých filmových titulů? „Já jsem Sedlčansko poznal v roce 1968, kdy jsem v obci Počepice natáčel pro Evalda Schorma film Farářův konec. Pokud režiséři

často. Vzniklo zde například několik záběrů do socialistického seriálu Třicet případů majora Zemana, kdy například hned v prvním díle se Jan Zeman vrací domů do rodné vísky, tak přichází vlastně od jihozápadu ke Kosově Hoře. Obec Plánici, kde jsou zavražděni tamní funkcionáři KSČ, ztvárnila obec Vojkov. V jedenáctém díle se pak zase objeví Chlum u Sedlčan,

Chalupa dědy Komárka ve filmu Na chalupě u lesa

koupališť ale můžete vyrazit třeba i na místa, kde se natáčely známé české filmy a seriály. A že se jich na Sedlčansku natočilo poměrně dost. Filmaři se do našeho kraje vracejí i v současnosti. Režisérem, který se na Sedlčansko poměrně často vracel, je Jiří Menzel. Vznikly tady jeho snímky Na samotě u lesa (1976) a Vesničko má, středisková (1985). Známou chalupu dědy Komárka alias Josefa Kemra z komedie Na samotě u lesa najdete nedaleko Petrovic, a to konkrétně v Radešicích. Bohužel stavení, které je k vidění ve zmíněném filmu už asi nepoznáte, pro-

protože scénárista Zdeněk Svěrák prý dostal vyplacený na Barrandově dvakrát honorář za scénář k filmu Na samotě u lesa a tak aby nemusel vracet peníze, zasedl ke stolu a napsal synopsi k filmu s názvem Ta naše vesnička česká o české národní povaze. Filmový štáb s domorodci doslova splynul a na výsledném filmu a jeho atmosféře je to rozhodně vidět. Mnozí obyvatelé Křečovic si ve snímku zahráli jako komparzisté. Od poloviny 80. let se toho v obci změnilo pramálo. Najdete zde vrata Otíkovy chalupy, naproti hřbitov, kde kameník vytesával náhrobky pro nové nebožtíky z neexis-

Současný stav chalupy dědy Komárka

potřebovali pro film nějaké zajímavé místo s malebnou krajinou, vždy jsem jim Sedlčany doporučoval a nebylo problémem je přesvědčit. Takže jsme se tam vraceli několikrát. V minulosti jsme tam natočili populární snímek Vesničko má, středisková. Natáčení probíhalo v obci Křečovice, jež je rodiště Josefa Suka. Poblíž v obci Radešín jsme točili film Na samotě u lesa. V polovině osmdesátých let, jsem tam také dovedl režiséra Otakara Vávru a v tamní krajině u bludných balvanů jsme natočili významnou dramatickou scénu do filmu Putování Jana Amose Komenského. Jinak já jsem Sedlčany poznal i jako usedlík. Na začátku sedmdesátých let jsem si tam to-

který se v seriálu jmenuje Krásné pole a v tamním kostele se schovává Zemanův úhlavní nepřítel – imperialistický agent Bláha v podání Radoslava Brzobohatého. Tam mu veze zprávu postava jménem Michálek, kterého hrál Jiří Vala, a úvodní záběry z jeho příjezdu se natáčely na silnici mezi Cholínem a Nalžovicemi, konkrétně na křižovatce u vsi Křepenice. V roce 1977 se na Sedlčansku natáčela také populární pohádka s Jiřím Kornem v hlavní roli Honza málem králem (1977). Scény z vesnice, ve které Honza sloužil u sedláka v podání Petra Nárožného, se natáčely v Jistebnici a scény s Naďou Konvalinkovou u rybníka zase u Dolního

Statek Chýnov u Radíče ve filmu Zdivočelá země

tože je před několika lety současný majitel Václav Kašpar zrekonstruoval. „Plánoval jsem i setkání s tvůrci snímku po letech takzvaně na místě činu, ale nepodařilo se mi domluvit takový termín, kdy by měli všichni volno, tak z tohoto nápadu sešlo,“ řekl mi v roce 2012 Václav Kašpar. Druhý Menzelův snímek proslavil obec Křečovice, a to komedií Vesničko má, středisková, která dokonce

tujícího pelhřimovského krematoria, uprostřed náves, kde se točily scény z pouti… Chybí jen železná vjezdová brána s hrdým nápisem JZD Mír a obří rudou hvězdou. A i ta zmizela de facto ve stylu „Vesničky“. Asi si vzpomínáte na scénu, kdy Marián Labuda alias řidič Pávek náklaďákem zboří Pražákovi sloupek u vrat u chalupy… No a podobně vzala za své i brána JZD. Kdysi

Dnešní stav statku Chýnov u Radíče

tiž postavil chalupu,“ řekl. V 70. letech jezdili filmaři na Sedlčansko poměrně

solopyského rybníka. Natáčení této pohádky dokonce přimělo herečku

Naďu Konvalinkovou, aby si pak na Sedlčansku pořídila chalupu. Koncem sedmdesátých let se v regionu natáčel z části například ve své době velmi populární krimi snímek Smrt stopařek. Areál, ve kterém pracuje hlavní postava filmu řidič Charvát, který znásilňuje stopařky, které sveze, je dnešní areál Správy a údržby silnic mezi Příbramí a Drásovem u sjezdu na Strakonickou ve směru na Prahu. Místo, kde výjimečně Charvát stopařce nezastaví, se natáčelo u motorestu na Zrůbku. V roce 1980 několik záběrů z hořké komedie Jak napálit advokáta (1980) vzniklo na náměstí T.G.M. v Sedlčanech. Zdeněk Podskalský a Zdeněk Svěrák se pak v témže roce objevili na zámku Červený hrádek, kde vznikaly záměry s Jurajem Kukurou a Hanou Zagorovou pro komedii Trhák (1980). V poslední době je Sedlčansko spojeno především s natáčením seriálu Zdivočelá země, který vznikl z části na statku Chýnov v Radíči. Ten pro tři řady tohoto seriálu sloužil jako statek pilota Antonína Maděry, jehož si zahrál Martin Dejdar. V Hrazanech se podle seriálu nacházel Maděrův rodný dům, který v jednom z prvních dílů vyletí do povětří. Po ukončení natáčení třetí řady seriálu ale začala nová majitelka statku s prováděním rozsáhlých oprav, a tak pro závěrečnou čtvrtou řadu se filmový štáb přesunul na statek nedaleko Orlíka nad Vltavou a do Příbrami. Zatím v žádné z obcí, kde se natáčelo (i když v Křečovicích prý o něčem podobném uvažují), nevznikl „filmový skanzen“ alá jihočeské Hoštice, které už víc jak dvacet let profitují z Troškovy trilogie Slunce, seno… Proto musíte při případných výletech za filmovými místy na Sedlčansku trochu pátrat. Václav Čermák

PORTRÉT

16 strana

www.sedlcansky-kraj.cz

Rejdař ze Slap Viking řekl „ne“ životu na souši Říkají mu Viking, asi pro hustý plnovous a dlouhé vlasy. Potkat ho můžete ve vesele pomalovaném automobilu. Jinak se Jan Paroubek živí stavěním a půjčováním hausbótů. Jejich kouzlu propadl natolik, že v „domě na vodě“ o rozměrech patnáctkrát čtyři metry žije už čtyři roky. Trvale – tedy i v zimě, kdy řeku pokryje led. Janu Paroubkovi je padesát let a pochází ze Sedlčan. Vystudoval veterinárního technika, oboru se věnoval osm let. Poté vyzkoušel i řadu jiných profesí, od dělníka po náměstka. „Na pozvání kamarádky jsem v roce 1988 ve svém trabantu odjel do západního Německa. Začínal jsem u krumpáče, a učil se cizí jazyk. V polovině devadesátých let jsem se vrátil do Čech, kde jsem pracoval jako recepční hotelu na Monínci, pak jako obchodní zástupce Tesly Votice a náměstek, obchoďák a šéfmontér firmy Bios,“ říká Jan Paroubek s tím, že člověk se nesmí bát žádné výzvy. V roce 1999 dokončuje svůj první hausbót. „Nebyl to nějaký můj dětský sen, ačkoli jako malí jsme jezdili k strýci, který měl jachtu na Orlíku. Plachetnice mě sice neberou, zato mě baví rybaření. A pro rybaření je hausbót ideální. V době, kdy jsem se rozhodl pro jeho stavbu, panovala jakási představa, že hausbóty jsou zakázané. Kontaktoval jsem proto plavební správu, abych zjistil, že tato plavidla nebyla nikdy zakázána, jen byly zpřísněny technické zkoušky, jimiž většina hausbótů, postavených v sedmdesátých a osmdesátých letech na vojenských pontonech, neprošla. Můj

první hausbót technickou zkouškou prošel. Nakonec

mou se rozešel a začal se živit stavbou hausbó-

jsem ho ale prodal a postavil si větší, v němž plánuji strávit důchod.“ V době, kdy stavěl svůj první „dům na vodě“, pracoval Jan Paroubek pro firmu, která vyrábí schody. „Třináct let jsem byl den co den na jiném místě, s jinýma lidma, v jiném interiéru. Každý den znamenal stres. Dostaneš paket dříví, nevíš, jak schody vypadaj, nevíš, kam jedeš a do čeho jdeš. Nevíš, co je to za lidi, kdy skončíš, jestli jsou ty schody dobře vyrobený a budou pasovat. Pak najdeš adresu a chlap tě zprcá, že užs tam měl bejt před třemi dny. Průsery z výroby padaj na tvoji hlavu. Byl to záhul a poznal jsem, že hodnejch lidí je málo. Každej den jsem byl rád, že už je konec. Sednul jsem si na dvě hodiny k přehradě a jen čuměl na vodu.“ Jednoho dne se Jan Paroubek rozhodl, že takhle už to dál nechce. S fir-

tů. Před dvěma roky je začal půjčovat. „Myslím, že lidé se už přejedli dovolené v cizině, kde týden leží na pláži a maximálně

marádovi dům v Norsku a znám hodnotu peněz. Na Slapech fungují čtyři půjčovny hausbótů. Já se vždycky snažil nabídnout lidem něco navíc. Ten, kdo si ode mě loď pronajímá, ví, že jde opravdu o menší dům na vodě – a plně zařízený – kuchyň, záchod, DVD, postele a lůžkoviny.“ Pokud si lidé hausbót pronajmou, poskytne jim Jan Paroubek školení. „Jezdím s lidmi tak dlouho, dokud si nejsou jistí, že plavidlo zvládnou sami. Většinou to trvá půl hodiny, ale někdy i dvě. Když se lidé bojí, vždycky se ptám, zda umí řídit auto. Je to podobné.“ Řeč se stočí také na to, zda na Vltavě platí nějaká „dopravní pravidla“. „Postihy jsou tady větší než na silnici. Hausbót může řídit každý starší osmnácti let, netoleruje se alkohol. Vždy říkám, že řeka je širší než silnice, takže se lidé nemusí ničeho bát. Pravidla jako ,plachetnice má absolutní přednost‘ si vodáci osvojí poměrně brzy. Řízení zvlá-

spustil na vodu v pátek 16. května. „Nový hausbót je určený pro dva, třeba pro mladý manželský pár, studenty či rybáře. Půjčovné je u něho samozřejmě levnější než u většího plavidla.“ Jan Paroubek je jednou z osobností, jejíž medailon vyšel v rámci projektu Galerie, multimediální internetové galerie odvážných lidí, kteří se nebojí vyjádřit zápor, odmítnutí, nesouhlas. Nedovolit, co jiní mají za samozřejmé, nemyslet v běžných pojmech, nechtít, po čem ostatní touží, nejít předem danou cestou, nepřitakat tupě, nerozhodovat se bez užití kritického rozumu, nepodvolit se, neohnout, nenechat se zlomit, nepřidat se, nevybrat si jednodušší cestu, neuhýbat. Viking žije životem, nad kterým my, zhýčkaní bytem či domem na pevném podloží, ohrnujeme nos. Jenže – Jan Paroubek žije v hausbótu o třiceti metrech čtverečních – má tam veškerý servis a ještě je v tomto bydlišti spokojený. „Kdo alespoň jednou

Jeden z hausbótů, který Jan Paroubek postavil a pronajímá zájemcům.

si udělají výlet s cestovkou a hledají alternativy a možnosti, jak netradičně a v klidu strávit volné dny,“ říká Jan Paroubek. „Postavil jsem lodě a ka-

dají maminky s malými dětmi i senioři.“ O zákazníky nemá Jan Paroubek nouzi. Dnes vlastní na Sejcích půjčovnu se dvěma plavidly, třetí

nevyzkouší, jaký je pohled na řeku přímo z její hladiny, nemůže se pokládat za vodáka,“ dodává Jan Paroubek. Jana Spálenková

…Vaše úspěšná profesní budoucnost…

Jste spokojeni s Vaší finanční situací? Potřebujete peníze a nevíte jak je vydělat? Nebo prostě chcete v životě něco změnit? Jste komunikativní a jdete si za svým cílem?

PŘIJMEME

Mateřská škola Lípánek v Prosenické Lhotě Prosenická Lhota 47, 264 01 Sedlčany vyhlašuje

ZÁPIS DO MATEŘSKÉ ŠKOLY pro školní rok 2014/2015

MAKLÉŘE pro pobočku VOTICE NABÍZÍME: Slušný finanční příjem Zaškolení Časovou nezávislost Mediální a obchodní podporu Know-how velké společnosti Životní změnu Volejte tel: 776 788 418 nebo pište na e-mail: [email protected]

ve čtvrtek 17. 7. 2014 od 9.00 do 16.00 hodin na Obecním úřadě v Prosenické Lhotě Při zápisu rodiče předloží občanský průkaz a rodný list dítěte.

Den otevřených dveří se bude konat 30. 8. 2014 od 13.00 do 16.00 hodin. Dárek: bezúplatné předškolní vzdělávání v celém školním roce 2014/2015 Bližší informace: Mgr. Marcela Horníková - ředitelka školy tel.: 602 751 292 e-mail: [email protected]

automatické koWOH‡tepelná þerSDGOD‡VROirQtV\Vtémy úVtĜHGQtY\WiSČQt‡vodoinVtDODFH‡rekonVtrukce koupelen

! PŘIPRAVTE SE, V ZÁŘÍ MÁ BÝT ZAHÁJEN PŘÍJEM ŽÁDOSTÍ ! 3.HPLVQtWĢtGDNRWOtNRYiGRWDFH .Ā z Benekov C15 Economix, výkon 5–14 kW,QiV\SNDOLWUĤ z Benekov C25 Economix, výkon 7– 25 kW,QiV\SNDOLWUĤ z Benekov C50 Economix, výkon 13– 48 kW,QiV\SNDOLWUĤ

4.HPLVQtWĢtGDNRWOtNRYiGRWDFH .Ā z Benekov C16 Economix, výkon 6–19 kW,QiV\SNDOLWUĤ z Benekov C26 Economix, výkon 7–25 kW,QiV\SNDOLWUĤ z Benekov C51 Economix, výkon 14–49 kW,QiV\SNDOLWUĤ

Navrhneme vhodný kotel a zpracujeme nabídku na kompletní instalaci. Pokud nabídku odsouhlasíte, tak zpracujeme zdarma dotační dokumentaci. V případě instalace kotle Benekov C vč. ekvitermního regulátoru získáte prodlouženou záruku a provoz bude ještě úspornější a komfortnější.

KALENDÁŘ

18 strana KONCERTY  Sedlčany – KDJS 6. 7. Karel Fleischlinger – Barokní a renesanční kytara, theorba 19:30

DIVADLA  Vojkov – špejchar 5. 7. Bylo nás pět divadelní představení na motivy stejnojmenného humoristického románu Karla Poláčka sehraje Divadelní spolek Oujezďáček; 19:00

ZÁBAVY  Jesenice – hřiště 4. 7. Parkán 21:00, svoz zajištěn  Kosova Hora – dvůr U Havlíčků 19. 7. Country ve dvoře s výukou country tanců hrají Klikaři; 20:00

VÝSTAVY  Sedlčany – knihovna Sedlčanské střípky výstava na chodbě – výstava spisovatelů a ilustrátorů žáků čtvrtých tříd sedlčanských základních škol potrvá do 31. srpna  Hrachov – Ochrana fauny ČR expozice sladkovodního světa Po – Pá 9:00 – 16:00, So – Ne 10:00 – 16:00

KINA  Sedlčany 4. 7. Vesničko má, středisková komedie ČR; 20:00

5. 7. Na samotě u lesa komedie ČR; 20:00 11. 7. Svatba jako řemen komedie ČR; 20:00 12. 7. Trhák komedie ČR; 20:00 18. 7. Kdyby tisíc klarinetů muzikál ČR; 20:00 19. 7. Noc na Karlštejně muzikál ČR; 20:00  Sedlec-Prčice 4. 7. Příběh kmotra film ČR; 20:00

SPORT  Sušetice – hasičárna 12.7. Turnaj v hodu šipkami a Posezení pod lípou 20:00

křtem a autogramiádou knihy Lidé od vody - plavecké historky 17:00

 Kosova Hora – park Za Potokem, náměstí 5. 7. Kosohorské peřeje sjíždění Mastníku na netradičních plavidlech soutěže pro děti i dospělé, živá hudba; 14:00  Sedlčany – U Zahrádek 12. 7. Rockfest 2014 12. ročník multižánrové hudební soboty

Další číslo Sedlčanského kraje vyjde 23. července. Inzerci přijímáme nepřetržitě na tel. čísle: 774 822 213 nebo e-mailu: [email protected]

 Prosenická Lhota – náves 26. 7. Lhotecký pětiboj soutěž dvojic v netradičních disciplínách, 13:00 od 20:00 taneční zábava s Franťák rockem z Vlašimi

OSTATNÍ  Kamýk nad Vltavou – U Krůtů 3. 7. Setkání pamětníků voroplavby, spojené se

V pondělí 21. července uplyne dlouhých deset let, kdy ze své rodné vísky Mokřany č. p. 24 u Sedlčan navždy odešel pan

 Sedlčany – hvězdárna 4. 7., 11. 7., 18. 7. Pozorovací program pro veřejnost 21:00 - 23:00

Redakční dovolená od 2. do 18. července

 Sedlčany – kotlina 19. - 20. 7. Rallycross FIA zona So od 12:00, Ne od 8:00

www.sedlcansky-kraj.cz

začátek ve 13:00 hrají: Znouzectnost, Peshata, Traktor, Sára, A bude hůř, RV4, Detroit, Zlomená 14 a další  Nová Ves u Nalžovic – louka 18. 7. – 20. 7. Broken open air 2014 multižánrový hudební víkend začátek 18.7 v 18:00, konec 20. 7 v 6:00 hrají: Madnbassbeatz (Dj. KymyK, Dr. Loméz, Dessouse, Pajka), Selector Boldrik, MessenJah a další

ZÁMKY

František Daněk K jste si ho vážili, nebo jste ho Kdo měli rádi, vzpomeňte se mnou m Za vzpomínku děkuje Marta Z

 Radíč Zámek Radíč červenec: Út, St, Čt, So a Ne a svátky 10:00 – 17:00 v So a v Ne projížďky na ponících pro děti; 11:00, 16:00  Vrchotovy Janovice Zámek Vrchotovy Janovice červenec: St až Ne 9:00 – 12:00 a 13:00 – 17:00

SKANZENY, MUZEA A PAMÁTNÍKY  Sedlčany Městské muzeum červenec – Út až Ne 9:00 – 16:00  Vysoký Chlumec Skanzen červenec: Út až So 9:00 – 18:00 19. 7. Folklorní den vystoupení národopisného Chodského souboru Mrákov; 14:00 – 17:00  Drážkov Váchův špýchar červenec: St až Ne 12:00 – 17:00 12. 7. Vernisáž výstavy Katka Sušková – akvarely, Michal Chodanič – kresby a malby jako host Lída Doubravová - šperky; 18:00 výstava potrvá do 24. srpna

 Klučenice galerie Hospodářský dvůr výstavy Klučenice slovem a obrazem a Klučenické osady červenec: Út až Ne 10:00 17:00  Prostřední Lhota Muzeum Špýchar červenec: Út až Ne 9:00 – 18:00 Pozor, křehké! Výstava užitkové a dekorativní keramiky v měšťanské domácnosti výstava potrvá do 31. října  Křečovice Památník Josefa Suka červenec: So a Ne 10:00 – 17:00

ROZHLEDNY  Osečany Drahoušek červenec: Út až Ne a svátky 10:00 – 17:00  Onen svět Langova rozhledna červenec: 9:00 – 21:00  Petrovice Kuníček červenec: Út až Ne 10:00 – 12:00, 13:00 – 19:00  Mokrsko Veselý Vrch červenec: Út až Ne 10:00 – 17:00

PRŮTRŽ DRAČEN děkuje sponzorům a partnerům závodu dračích lodí na sedlčanské přehradě: Údržba silnic s. r. o. - Osečany, EMU Velkoobchod nápoji, Povltavské mlékárny a. s., Medové pečivo Hejhalovi - Počepice, Řeznictví Jaromír Dvořák - Příčovy, Město Sedlčany Děkujeme rovněž posádkám za účast a divákům za podporu závodu

KULTURA

www.sedlcansky-kraj.cz

U Zahrádek bude znít rock SEDLČANY V přírodním

areálu U Zahrádek pod tenisovými kurty v sobotu 12. července potěší uši hlavně rockových fanoušků osm kapel – Znouzectnost, Peshata, Traktor, A bude hůř, Rv4, Sára, Detroit a Celtime. Sedlčanský Rockfest startuje již hodinu po poledni a vyplatí se přijít včas – do šestnácti hodin nabízí pořadatel zvýhodněné vstupné. Pořadatelem je Roman Šneller, jemuž jsem položila několik otázek. Pořádáte již dvanáctý ročník. Jak je těžké zaujmout stále náročnější posluchače? Určitě není jednoduché výběrem kapel zaujmout všechny příznivce sedlčanského festu. Hodně se snažím mluvit s kamarády a společně probíráme kapely, které přicházejí

v úvahu. Z těchto kapel potom vybírám. Pro letošní rok jste vybral osm kapel. Je některá z nich na Rockfestu poprvé? Na dvanáctém ročníku vystoupí hned pět nových kapel, které na festu nevystupovaly, a to kapela Traktor, jejíž členové přijedou až z Havířova, dále A bude hůř z Prahy, Rv4 z Benešova, Celtime Příbram a po deseti letech na festu vystoupí sedlčanská Sára. Která z kapel je podle vás největším tahákem festivalu a na které vy-

stoupení se těšíte nejvíce? Já coby pořadatel se těším samozřejmě na všechny kapely. Myslím si, že posluchači si hodně užijí kapelu A bude hůř a že hodně fanoušků si získají rockeři z kapely Traktor. Nabízíte zvýhodněné vstupné. Jak ho mohou návštěvníci festivalu získat? Tím, že přijdou mezi třináctou a šestnáctou hodinou. Dělám to proto, aby byl fesťák finančně dostupný všem věkovým kategoriím. Samozřejmě děti mají vstup zdarma. Jana Spálenková

strana

19

Učitel ze základní umělecké školy se ve světě neztratil SEDLČANY Základní umělecká škola Sedlčany se může pochlubit nejen úspěchy svých žáků, ale také pedagogů. Jedním z nich je dvacetiletý Jan Marhoul, který vyučuje na škole od září roku 2012. Je členem akordeonového tria The Crazy Accordion Trio, se kterým

hrajeme na nástroj v hodnotě půl milionu. V letadle nám s tím trochu dělali problémy, ale nástroje jsme převezli v pořádku,“ říká mladý akordeonista. Soutěž byla rozdělena do několika kategorií. „Já jsem soutěžil v kategorii klasické hudby patnáct let a starší. Zde jsem se umístil

12. ročník Sedlčanského Rockfestu sobota 12. července - areál U Zahrádek, Sedlčany vystoupí: Znouzectnost, Peshata, Traktor, A bude hůř, Rv4, Sára, Detroit a Celtime Úspěšný akordeonista Jan Marhoul učí na ZUŠ v Sedlčanech.

Plavecké historky z Vltavy a Otavy mohou být tím pravým prázdninovým čtením KAMÝK NAD VLTAVOU Knižní novinka píseckého Nakladatelství J&M s názvem Lidé od vody – plavecké historky z Vltavy a Otavy, se minulý týden vydala na svoji pouť za čtenáři. Autoři Radka Velková a Jiří Fröhlich se ve své druhé společné knize opět věnují fenoménu zaniklého řemesla voroplavby. Přinášejí čtenářům příběhy plavců, kteří se na vorech plavili po Vltavě, Otavě a Lužnici, ale zaznamenávají i vyprá-

vění lidí, kteří u vody žili, pracovali a jimž řeka přirostla k srdci. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie, pohlednice a dokumenty z rodinných alb, ze soukromých i muzejních sbírek a archivů, které společně s příběhy pamětníků oživují zaniklé kouzlo staré řeky. Jedna z kapitol knihy je věnována i Kamýku a okolí, nechybí vzpomínky na zdejší hospody, kde plavci často přespávali – ne náhodou se křest a autogramiáda usku-

teční 3. července od 17 hodin právě v hospodě U Krůtů, která si zachovala svůj původní ráz. Setkání se zúčastní jeden z posledních přímých pamětníků voroplavby Václav Husa, rodák z vyhlášené plavecké osady Hladná, který je živou kronikou zaniklého řemesla a jeho zajímavé vyprávění jistě zpestří společné setkání. Nebudou chybět ani plavecké písničky a také domácí občerstvení podle receptů z plaveckých osad. -red-

koncertuje nejen po republice, ale po celém světě, naposledy na Světové soutěži a festivalu akordeonů USA – Seattle – Leavenworth. „K této soutěži jsme se dostali úplnou náhodou. Jednoho dne jsme hledali s kamarádem na internetu různé akordeonové soutěže, jaké a kde vůbec jsou. Tato soutěž nás zaujala hned na první pohled. Emailem jsme se spojili s prezidentkou akordeonové společnosti pro Západní Ameriku Bonie Birch a vše si domluvili. Největší problém byl pro nás transport nástrojů, protože každý

na prvním místě. Dále jsem soutěžil s mými spolužáky Marií Čejnovou a Michalem Karbanem v kategorii Hudební soubory. Naše skupina The Crazy Accordion Trio také tuto kategorii vyhrála.“ Kromě soutěže hrálo trio za oceánem na dvou koncertech, kde jsme prezentovali českou národní folklorní a lidovou hudbu. Ta prý měla v USA obrovský úspěch. „Po ukončení festivalu nám byly nabídnuty nové koncerty v San Francisku a dalších amerických státech, “ dodává Jan Marhoul. Jana Spálenková

Žáci základní umělecké školy zamkli Brány SEDLČANY Na zahradě ZUŠ

se ve čtvrtek 26. června konalo tradiční rozloučení se starým školním rokem, v jehož rámci se početnému publiku v bohatém programu představili žáci školy, učitelé a také řada hostů. Zahradní slavnost nesla podtitul Brány, což je projekt, který vznikl v roce 2008 a učitelé i jejich žáci jej berou jako symbol vstupování do různých prostorů, do sebe samých, do snů i fantazie. Při této příležitosti byly také na zahradě ZUŠ před pěti lety instalovány

„zdi“ a vybudovány další prostory, které slouží k prezentaci všech oborů školy. O zahájení programu se letos postaral učitel Stanislav Drozd se svými žáky a všichni společně fanfárami vybídli k vystoupení před rodiči, dalšími příbuznými a kamarády celou plejádu účinkujících. Ještě předtím se ale ředitelka ZUŠ Sedlčany Vladimíra Severová ohlédla za událostmi právě končícího školního roku a došlo také k ocenění žáků, kteří se zúčastnili krajských soutěží

a celostátních přehlídek. „Na několika místech v za-

hradě jsme umístili textilní závěsy, které jsou vyvrchole-

Na Zahradní slavnosti zahrál lidový soubor ZUŠ Sedlčany, jehož členkami je také tato pětice mladých houslistek. Zleva Kamila Poláková, Michaela Stolaříková, učitelka Iveta Balková, Anna – Marie Hlaváčková a Anežka Doležalová.

ním celoročního výtvarného projektu Cesta,“ připomněla zástupkyně ředitelky ZUŠ Vlaďka Křenková. „Závěsy dělali nejstarší žáci výtvarného oboru a jsou součástí tématu Brány.“ Zahradní slavnost ZUŠ patřila hlavně školním uměleckým souborům. Dále zahrála kapela Repete, k završení projektu Předávání českého kulturního dědictví vystoupil smíšený pěvecký sbor Záboj a na cestu domů vyprovodil účastníky slavnosti Blue Orchestra. David Myslikovjan

HASIČSKÝ SPORT

20 strana

Na stadionu zněly výkřiky „Tak jsme první, no a co?!“ VLAŠIM V neděli 22. červ-

na se ve Vlašimi uskutečnilo krajské kolo dorostenců v požárním sportu.

ně Kristýna Dejmková. „Zapisovali si tři osmnáctkové časy a dvě nízké devatenáctky. Nejlépe

Markéta Chocholoušková (vlevo) se raduje s Kristýnou Dejmkovou ze svého postupu na mistrovství ČR jednotlivců.

Dorostenci ze Sestrouně měli na tomto klání své zástupce. „Nejprve kluky čekal slavnostní nástup a pak běh na 100 metrů s překážkami. V této disciplíně kluci zvítězili,“ popisuje úspěch v první disciplí-

se umístil Radek Míka, který skončil bohužel na nešťastné bramborové pozici s časem 18,26 s,“ pokračuje Kristýna Dejmková. Po běhu se přešlo na testy, které se podařilo napsat bez chyby a tím pádem ukořistit

další první místo. „Tréninky útoků, oběd a konečně štafeta 4x100 m. Z této disciplíny brali druhou příčku za družstvem z Kostomlátek. Záleželo tedy na útoku, který kluci vyhráli, a tak se radovali z vítězství. Po areálu stadionu se rozléhalo: „Tak jsme první, no a co?!" My všichni jsme radost sdíleli s nimi,“ pokračuje Kristýna Dejmková. Radost z předvedeného výkonu byla odměněna, neboť dorostenci ze Sestrouně postoupili na mistrovství České republiky dětí a dorostu v Brně. Mezi jednotlivci zazářila Markéta Chocholoušková, která se probojovala na republikový šampionát mezi jednotlivkyněmi. „Vyhrála vše, co mohla, a jsme na ni opravdu pyšní,“ zakončuje Kristýna Dejmková. Složení týmu: Radek Míka, Marek Švec, Ondra Mašek, Pája Litoš, Filip Prinz, Marek Mulač, Vítek Křížek a Krištof Švagr Jiří Prášek

www.sedlcansky-kraj.cz

Okrskové hasičské klání se konalo v Boru u Sedlčan BOR U SEDLČAN V sobotu 28. června uspořádal SDH Bor u Sedlčan okrskovou hasičskou soutěž. V rámci jejího programu položili místní hasiči věnec k pomníku padlým v první světové válce. K slavnostnímu nástupu se před hasičskou zbrojnicí seřadilo jedenáct družstev mužů, dvě družstva žen a pět družstev dětí. Přihlížejícím divákům předvedla „královskou disciplínu“ - požární útok. Závodní dráha v Boru měla svou dramatickou zá-

ce. Druhé místo získalo družstvo SDH Mezné I. Na třetím místě se umístilo družstvo SDH Mezné II. V soutěži mužů nad 35 let bylo následující pořadí. Na nejvyšší příčku se probojovalo družstvo SDH Jesenice. Druhou příčku obsadilo družstvo SDH Dobrošovice a třetí příčku družstvo SDH Bor. V soutěži žen první místo obsadilo družstvo SDH Martinice a druhé místo družstvo SDH Dobrošovice. V soutěži dětí zvítězilo družstvo SDH Je-

pletku. Je však třeba zdůraznit – bezpečnou. Po startu soutěžící družstva mužů a žen probíhala mezi stromy. Vítězem okrskové hasičské soutěže v kategorii mužů se stalo družstvo SDH Jeseni-

senice. Druhé místo vybojovalo družstvo SDH Nedrahovice a třetí místo získalo družstvo SDH Dobrošovice. Hostující družstva SDH Kvasejovice startovala mimo soutěž. František Vávra

Dorostenky SDH Petrovice míří na mistrovství ČR PETROVICE Po úspěšně zdo-

laném okresním kole dorostu v požárním sportu se dorostenky z SDH Petrovice ve složení Jitka Doubravová, Lucie Všetečková, Eliška Spilková, Aneta Spilková, Lucie Martínková, Miloslava Plavcová, Kamila Sirotková, Nela Černá vydaly bojovat o postup na mistrovství ČR v požárním sportu, do Vlašimi, kde letos proběhlo krajské kolo. Spolu s nimi odjel bojovat o dobré umístění i náš jediný mladší dorostenec jednotlivec Aleš Lesák. Nekonečné hodiny tréninku dávaly naději na úspěch. Jako první se dorostenky i dorostenec jednotlivec vrhli na vědomostní test požární ochrany. Své výkony pak měly dorostenky možnost předvést hned v druhé disciplíně a to v běhu na sto metrů překážek. Svou soustředě-

ností a chutí bojovat ukázaly, že dokážou zaběhnout kvalitní časy a udržet si první příčku v této disciplíně, před druhou Pískovou Lhotou. Vítězkou této disciplíny se pak stala Lucie Všetečková s časem 18,93 s. Ani Aleš Lesák však nezahálel a v běhu na sto metrů s překážkami ukázal, že se s „hendikepem“ nejmladšího a nejméně zkušeného závodníka dokáže poprat. V této disciplíně si doběhl pro 3. místo. S dobrou náladou, posledním startovním číslem a plné očekávání nastupovaly dívky na další disciplínu, kterou byla štafeta 4 x 100 metrů. Hned prvním pokusem s časem 67,77 s. se naše dorostenky zařadily na druhé místo, v této disciplíně, za vedoucí Pískovou Lhotu. Po třetí disciplíně se dorostenky z SDH Petrovice děli-

ly s družstvem dorostenek z Pískové Lhoty o celkové prvenství. Rozhodovala tedy

Snad vidina úspěchu, nervozita, anebo dosažené časy ostatních družstev za-

Výprava z Petrovic na krajském kole ve Vlašimi

opět královská disciplína, neboli požární útok. Mezi tím však stihly ještě podpořit Aleše Lesáka v jeho poslední diciplíně zvané dvojboj. A nevedl si vůbec špatně! Časem 20,54 si připsal 4. místo a celkově obsadil krásnou třetí příčku ve své kategorii.

příčinily u našich dorostenek chybu na pravém proudu a i přes dobrý nástřik na světelné tabuli svítil čas 35,86 s., který znamenal až páté místo z této disciplíny. Toto umístění však dívky ve druhém pokuse již vylepšit nemohly. Těsně před vy-

pršením času pro přípravu disciplíny se jedna ze savic skutálela na zem, a tak se dorostenky musely spokojit s časem prvního pokusu. Ani tím však radost neopadla. Děvčata moc dobře věděla, že tento výsledek jim stačí k celkovému druhému místu na krajském kole dorostu v požárním sportu a postupu na mistrovství ČR dorostu 2014, které se bude konat 5. až 6. července v Brně. Spolu s našimi dorostenkami budou Středočeský kraj na mistrovství ČR dorostu reprezentovat dorostenky z SDH Písková Lhota, dorostenci z SDH Sestrouň a dorostenci z SDH Kostomlátky. Gratulujeme a držíme pěsti na MČR v Brně. Veronika Šejbová, SDH Petrovice

SPORT

www.sedlcansky-kraj.cz

strana

Vítězství v KH CUPu obhájili lonští vítězové KRÁSNÁ HORA NAD VLTAVOU V sobotu 28. června

se na krásnohorských kurtech odehrál druhý ročník KH CUPu, tedy tenisového turnaje dvojic. Účastnilo se ho třináct dvojic v kategorii mužů a čtyři dvojice žen. Základní skupiny mužů byly odehrány během dopoledne a odpoledne vypukly vyřazovací boje a turnaj žen. Mezi ženami zůstaly pod stupni vítězů Simona Dušková s Danou Hořovskou, bronzovou medaili získaly Jarmila Marchevková s Adélou

Herec Pavel Nový (vlevo) si zahrál s Pavlem Hadáčkem.

Zelenkovou, stříbrné byly Veroniky Krůtová a Zelenková a zlato se na krku zalesklo Michaele Balounové a Gabriele Vávrové, které si odnesly také putovní trofej. Mužské finále bylo ostře sledované, neboť se v něm utkali nakonec zlatí obhájci Martin Hadač a Tomáš Kadlec s nejlepšími domácími Vratislavem Krůtou a Michalem M a c ke m . Č e s t n ý h o s t Pavel Nový se spolu se svým parťákem Pavlem Hadáčkem umístil na 12. místě. -red-

Holky prý berou fotbal mnohem víc osobně SEDLČANY V našem regionu

je spousta děvčat, která si libují v nazouvání kopaček a pobíhání s míčem na travnatém hřišti. Jednou z těch výraznějších tváří je patnáctiletá Tereza Zrůbková z Prosenic, která ovšem většinu své kariéry hrála za mužské týmy. V poli střední záložnice a žákyně 2. Základní školy Propojení začala kopat do balónu již v útlém dětství. „Pochopitelně jsem si jako malá holka hrála s panenkami, ale táhlo mě to i k autíčkům a největší radost mi dělalo, když jsem si mohla vzít míč a okopávat s ním stodolu. Asi se není čemu divit, celá naše rodina žije fotbalem. Táta je momentálně trenérem Jesenice, moje starší sestra hrála několik let a teď začíná v přípravce i můj mladší bratr,“ představuje rodinnou zálibu v kopané Tereza Zrůbková. A právě v přípravce v Jesenici, odkud pochází, začínala i ona. Později své sportovní umění předváděla v Kosově Hoře, kde odehrála i své první mistrovské utkání. Střílela jednu branku za druhou, čehož si všimly fotbalové kapacity z Tatranu Sedlčany. Netrvalo dlouho a už si vychutnávala sedlčanské hřiště, když nastupovala za místní žáky. „Trenéři v Kosově Hoře mě přemlouvali, ať tam nechodím, že budu vysedávat na lavičce. I přesto jsem za Sedlčany chtěla hrát. Kvalita a frekvence tréninku byla

úplně na jiné úrovni a to se mi hodně líbilo. Dnes si alespoň můžu říct, že jsem hrála divizi za kluky.“ V dívčím týmu se objevila až v pozdějším věku. V současnosti obléká dres ženského týmu Minerva, hrající II. ligu dorostenek. Toto družstvo v minulém roce, ještě v žákyních, dotáhla jako správná kapitánka k druholigovému titulu. Pokud se však někdo domnívá, že fotbal v dívčím podání je jemnější a uhlazenější, tak je na omylu. „Jednou jsem byla svědkem boxerské bitvy, dvě hráčky se začaly prát během zápasu. Je možné, že holky to berou všechno mnohem víc osobně.“ Nedávno se o tvrdosti fotbalu přesvědčila i na mezinárodním turnaji v Dánsku, kde se představily přední týmy Skandinávie, Německa, Anglie a dalších fotbalem „načichlých“ zemí. „Všechny holky hrály hodně do těla, až mě to překvapilo, jaká tvrdost se v zahraničním fotbale praktikuje.“ Na mezinárodním klání, kde reprezentovala Mělník, se herně neztratila, naopak se stala nejlepší střelkyní týmu a české družstvo dovedla k celkovému vítězství.

Hrát proti klukům není jednoduché Klukům se ne vždy zamlouvaly její dovednosti s míčem a dost často jim tím pocuchávala nervy a škádlila jejich ego. „Potýkám se

s tím neustále, žádný kluk se nechce nechat obehrát holkou. Z tohoto důvodu se možná proti mně i více snaží. To mi ovšem dodává motivaci. Nadále hraji i v Jesenici okresní přebor za žáky, kde mě

moc složité, letos v červnu ji ukončuji a poté se uvidí.“ Tereze pomůže i fakt, že se hlásí na Zdravotnickou střední školu obor Bezpečnostně právní činnost v Praze. „Už se na to těším, protože mi v současné době chybí tréninkové vytížení. V Jesenici v žácích trénujeme pouze jednou týdně a v Minervě vůbec, s ní jezdím pouze na turnaje. V Praze budu moci trénovat častěji.“

Neusíná na vavřínech mají už vytipovanou a dávají si pozor.“ Vzápětí přiznává, že kdyby nebylo možnosti hrát většinu kariéry za mužské týmy, nebyla by dovednostmi ani z poloviny tam, kde je teď. Bylo jen otázkou času, než si fotbalového nadání všimnou i nejlepší dívčí celky republiky. „Celé léto jsem trénovala v Příbrami. Vyzkoušela jsem si to i ve Spartě a Slavii. I když jsem byla vždy fanouškem Sparty, více mě zaujala Slavia, která ke mně měla osobnější přístup. Za Duklu jsem pro změnu odehrála několik zimních turnajů. V nedávné době se mi ozvala i Bohemka, jestli za ně nechci hrát.“ Tak velké spektrum možností hrát za velký klub, zajímalo mě tedy, jak to, že ještě není v nějakém věhlasném týmu nastálo. „Na základní škole by dojíždění do Prahy bylo

Svět Terezy se netočí pouze kolem fotbalu. Někoho možná překvapí, že ho v televizi ani moc nesleduje. Ve škole je vzornou studentkou se samými jedničkami. Na druhou stranu přiznává, že kantorům dělá vrásky na čele. „Mám hodně energie, tak si možná někdo myslí, že jsem zlobivá, doufám, že se učitelé nade mnou slitují a moji zlobivost nazvou všestranností,“ naznačuje, že ne vždy byla vzorná i v chování. I přesto, že se o ni dlouhodobě zajímají nejlepší pražské celky a v podstatě ji přemlouvají, aby za ně hrála, snaží se zůstat nohama při zemi. „S fotbalem skončit nechci, po turnaji v Dánsku jsem si uvědomila, že by se mi líbilo hrát v zahraničí. Ale neusínám na vavřínech, počítám s tím, že v budoucnu budu mít fotbal jako koníčka, ať už k práci či ke studiu.“ Jiří Prášek

21

Podíval se do Brazílie PODMOKY U KRÁSNÉ HORY/ RIO DE JANEIRO Na fotbalové

mistrovství světa, které právě vrcholí v Brazílii, příliš mnoho českých fanoušků neodcestovalo, možná také proto, že se na něj čeští reprezentanti nekvalifikovali. Asi zcela je-

diným fandou ze Sedlčanska, který se na mistrovství podíval, byl Jiří Zelenka z Podmok. Po návratu z Brazílie, kde strávil necelý týden, nám odpověděl na několik otázek. Dostat se na světový šampionát do Brazílie zřejmě nebylo jednoduché? Spolupracujeme s firmou, která nám nabídla jedno místo ve dvou dvanáctičlenných skupinách. Trochu jsem si to pojistil a vyšlo to. Letěli jsme z Prahy do Amsterdamu a odtud do Ria. Zpět jsme letěli přes Paříž. Celá cesta trvala něco málo přes dvanáct hodin. Jaká utkání jste v Riu navštívil? Španělsko – Chile a Rusko – Belgie. Oba zápasy se hrály na stadionu Maracaná, který měl dříve kapacitu sto tisíc diváků. Z různých, hlavně bezpečnostních důvodů, dnes utkání může sledovat sedmdesát devět tisíc lidí. Bylo vyprodáno a atmosféra se snad ani nedá popsat. Na prvním utkání bylo padesát tisíc Chilanů, patnáct tisíc Španělů, zbytek Brazilců a všichni dohromady dělali neuvěřitelný rachot. Brazílie je nejfotbalovější zemí světa. Jak místní šampionát prožívají? Hospody jsou přeplněné fanoušky a snad u každého druhého stolu je televize. Lidé stojí na ulicích a neustále fandí. Žádná nevraživost tam vidět není, ale domácí nemají rádi Argentince, a tak fandí jejich soupeřům. -dav-

LETNÍ FEJETONY

22 strana

Hurá na tábor Pokud se opět po roce chystáte na letní rodinnou dovolenou a nedej bože s dětmi, přeji vám pevné nervy. Dva týdny „rodinného štěstí“ (více vám asi zaměstnavatel těžko najednou dá) však rychle utečou. A pak nastává pro rodiče bojová hra nazvaná Kam s ním. Letošní prázdniny mají celkem devět týdnů, dva „spolkne“ rodinná dovolená, týden vezme jedna babička, týden druhá, ale pět týdnů pořád zbývá. Tak tedy: Kam s ním? Nabízí se letní tábor. Proč ne, i když ten, který by trval pět měsíců a bude mít ještě volná místa, stěží najdete. Myslím, že ani neexistuje – ne že by pět měsíců na táboře nevydržely děti, ale s psychickým zdravím vedoucích by to bylo horší… Pokud máte obavy pustit svoje děcko na letní tábor, vůbec nemusíte. O táborech a tábornících se vypravují

všelijaké vtipy. Tak třeba: Pepíček píše rodičům dopis z tábora v Ruprechtově: „Je tu hezky. Hodně jím a odpočívám. Buďte klidní a nebojte se o mě. P. S. Co je to epidemie?“ Anebo: „Vidím jediný způsob, jak dostat všechny naše táborníky před desátou do stanů,” řekla hlavní vedoucí ostatním vedoucím. „A jak myslíš, Báro?“ ozval se jeden z nich. „Udělat smíšené dvojice, chlapec a dívka.” Anebo „Pane vedoucí, v našem stanu je krysa!” „Buďte rádi, že není v kuchyni, to už byste ji měli na talíři.” Dětské tábory tříbí charakter, zocelují tělo i ducha a posilují rodinnou pospolitost. Málokterému rodiči se během pobytu dítěte na letním táboře po ratolesti alespoň jednou nezasteskne a jsem si jistá, že nejedno dítko uroní na palandě slzu, když si vzpomene na doma zcela bezprizorní rodiče. Jana Spálenková

www.sedlcansky-kraj.cz

Bacha na nářezák aneb Co umí prázdninový brigádník Každoročně projevoval můj táta, vlastnící menší stavební firmu, notnou dávku trpělivosti a smyslu pro charitu, když na letní měsíce přijímal brigádníky, většinou studenty učňáků, středních škol a dokonce se k míchačce a ke kolečku jednou postavil také vysokoškolák, pro něhož byla práce přidavače na stavbě natolik velkou motivací, že po letech lelkování začal od října pilně docházet do školy a za rok už se pyšnil titulem magistra a … v červenci už na brigádu nenastoupil. Táta už brigádníky nenajímá, s přibývajícím věkem na ně nemá nervy – po tom posledním, kterému nebylo ještě ani osmnáct, chtěl „sto pade na hodinu a pátky nechodim“ hodil lopatou. Netrefil se. Nebojte se vyhnat svoje

potomky na brigádu. Určitě není nemorální po nich požadovat alespoň jeden odpracovaný týden. Pořád jich jim zbude volných ještě osm. Možná budou někteří z nich trochu v šoku z toho, že chodit do práce každý všední den, od školy až do důchodu (pokud se ho tedy dožijeme) není žádný med a možná je vážně větší pohoda ve školní lavici než u pokladny nebo u pásu. Osobně na svoje první vydělané peníze vzpomínám s nostalgií. Po kolotoči ranních, odpoledních, nočních jsem čtvrtý týden celý prospala. U pana vedoucího jsem si pak celá šťastná vyzvedla čtyři tisíce pět set dvacet korun. Dneska by asi za čtyřicet korun na hodinu dělal málokterý středoškolák, mně to ale tentokrát připadalo jako neuvěřitel-

ný balík, který se mi však stejně neuvěřitelně rychle podařilo utratit. A brigády, jimiž jsem prošla, beru jako nutnou průpravu do života – na brigádě jsem se naučila, jak rozpéct dva dny staré housky, aby je zákazník považoval za čerstvé, jak vnutit hloupým lidem tu nejhloupější a nejnevýhodnější půjčku, jak poznat padaná jablka od trhaných nebo jak se seznámit třeba s nastávajícím manželem. Rozhodně k tomu nepoužívejte nářezák. Myšlenka, že někoho okouzlíte tím, že mu ukážete, jak vám jde práce pěkně od ruky, může být také pěkně nebezpečná. Zvláště, pokud při tom krájíte vysočinu. O tom, že se nevyplatí hrát si na profíka, když jste jenom letní brigádník, bych mohla vyprávět… Jana Spálenková

Hledá se superfejetonista. ZN: Spěchá. Ale ne zas tak moc Jedna věc nás v naší redakci trápí. Jak málo je v této zemi výborných fejetonistů. Vlastně známe jen jednoho. Ale já tu nebudu věčně, že. A tak jsme se jednoho dne rozhodli uspořádat konkurz, jehož úkolem bylo najít novou fejetonistickou hvězdu. První a poslední kolo tohoto konkurzu se uskuteční hned po naší redakční dovolené. Tak-

že: Pokud vám humor není cizí, pokud se nebojíte vyjít s kůží na trh, pokud byste se rádi zabavili, naštvali svoje kamarády a rodinu a pobavili naše čtenáře, obraťte se na naši redakci! Jak jistě uznáte, nových talentů není nikdy dost. Třeba právě ve vás dříme nový superfejetonista. Redakce Sedlčanského kraje

Pěkné prázdniny, milí učitelé! Snad ještě více než žáčci jsou na prázdniny natěšení učitelé. Kdo nikdy neučil, nepochopí. I přes všechny ty klady pedagogického řemesla, které nám vštěpovali na pedagogických fakultách, není snad učitele, který by se netěšil na první prázdninový den. A pokud takový je – nechť se nechá vyšetřit. Je totiž zcela pravděpodobné, že se zbláznil. Ono totiž dnešní učitel není jen ten, který ve dne děti učí a místo rodičů vychovává a po nocích opravuje úkoly, chystá prezentace, budí se hrůzou ze spaní při vzpomínce na poslední školní výlet… Dnešní učitel má mnohem víc funkcí a úkolů, od nichž si přes prázdni-

ny potřebuje odpočinout… Tak například moderní učitel se stává často neplaceným dárcem času, a to při všemožných školeních, které jemu a výuce sice moc nepomohou, školiteli a škole v rámci plnění projektu ale ano. Najděte dnes někoho, kdo vám tak snadno daruje čas… Učitel je také výběrčím. Vybírá od dětí, respektive rodičů, peníze na exkurzi, divadlo, sešity… Čas od času se stává reklamním agentem a rozdává žáčkům nabídky na letní tábory, kurzy a kroužky. Pokud je to nutné, udělá i nábor. Další funkcí, kterou v průběhu roku vykonává, je pracovník charity. Sám jako vzor pro své žáky přispěje nejednou na africkou

Aničku. Někteří učitelé se proměňují i v dělníky. To když si škola usmyslí, že zorganizuje sběr. Čehokoli. Nejhorší je papír a kaštany. První přenášíte jak kočka koťata, to druhé zase musíte o přestávkách přehazovat, aby se plody podzimu náhodou nezapařily. Učitel je často také dobrým sponzorem – na mnoha školách je zvykem, že svého zaměstnavatele sponzorujete kupováním jak drobných kancelářských věcí, tak také užíváním vlastního notebooku, využíváním vlastního internetu při komunikaci s rodiči z domova, mobilního telefonu… Správný učitel je totiž správným sponzorem své školy. Ani další funkce nebude učite-

lům o prázdninách chybět – role příležitostného klauna – té si na nejrůznějších akademiích, besídkách a slavnostech užili koncem roku dost. Přeji vám, milí učitelé, abyste si o prázdninách od dětí i jejich rodičů, všech vašich funkcí a povinností odpočinuli. Abyste tuhle glosu brali s humorem

a nejpozději v polovině prázdnin se zase začali těšit před tabuli. A abychom ten začátek prázdnin začali opravdu zvesela, znáte tenhle? Učitel si o prázdninách přivydělává jako výčepní v jedné z hospod: „Chlapi, jestli mi budete do toho čepování kecat, tak vás rozsadím.“ Jana Spálenková

Týdeník vychází ve středu, uzávěrka v pondělí v 11 hodin Šéfredaktorka: Jana Spálenková, tel.: 774 414 225 ([email protected]) Redaktoři: David Myslikovjan (společnost, kultura, sport), tel.: 721 784 743 ([email protected]); Jiří Prášek (sport, kultura), tel.: 604 655 852 ([email protected]); Inzerce: tel.: 774 822 213 ([email protected]) Adresa redakce: Havlíčkova 514, 264 01 Sedlčany Návštěvní hodiny v redakci: pondělí až pátek 8 - 12 hodin Korektura: Jana Stejskalová. Sazba: redakce. Tisk: Van druck Sedlčany. Vydavatel: Zdeněk Kolář. Registrační číslo: MK ČR E 11724. Internet: www.sedlcansky-kraj.cz