Součást Komunity SOLACE
Modlitby matek Zpravodaj pro ČR • říjen 2009
...každodenně skládám svou naději v Tebe“ Žl. 25,5
52 5505555
Zamyšlení
Drahé sestry! Předkládáme vám novénu Odevzdanosti. Tato novéna zcela vystihuje spiritualitu našeho hnutí. Navrhuji Vám a prosím Vás, modleme se tuto novénu od čtvrtku 1. 10. (svátek sv. Terezie od Dítěte) do pátku 9. 10. ve velkém očekávání věcí příštích. Odevzdejme Pánu všechny své představy, zklamání, bolesti z odmítnutí a nepřijetí a nechejme jednat Toho, který nás na tuto cestu pozval. To, co je pro děti přirozené a jednoduché, je pro nás heroické, jak čteme v novéně. Proto bychom si mohly napsat na lístky texty na jednotlivé dny a co nejčastěji si je během dne připomínat. Pán si přeje, abychom k němu přicházely jako děti. „Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevejde.“ (Mar 10,15). Těším se na svědectví, která na toto téma zaznějí na našem setkání, ale nejvíc se těším na každou z Vás. Růžena
Duchovní okénko Novéna odevzdanosti 19. 11. 1970 zemřel ve věku 88 let kněz don Dolindo Ruotolo, kterému Pater Pio jednou řekl: „Ve Tvé duši je celé nebe.“ Jeho jméno „Dolindo“ znamená „bolest“ a jeho život byl opravdu poznamenán velkou bolestí. Jako dítě, jako mladík, jako seminarista i jako kněz prožíval jedno pokoření za druhým v takové míře, že se na něm vyplnila prorocká slova jednoho biskupa: „Budete mučedníkem, ale mučedníkem srdce, nikoli krve.“
2
Ve svém obrovském utrpení se stával Dolindo stále více dítětem, které se více a více odevzdávalo nebeskému Otci. „Jsem úplně ubohý, ubohé nic! Mou mocí je modlitba, mým vůdcem je Boží vůle, kterou se nechávám vést za ruku. Mou jistotou na nerovné cestě je Nebeská matka Maria!“ Tato slova plná důvěry Bůh odměnil ze své strany mimořádnou důvěrností, s jakou promlouval k duši tohoto pokorného kněze. Když budeme číst tato následující slova, která nám Ježíš dává pro zkoušky našeho života, čtěme je tak, jako by byla určena jen osobně pro mě, tak jako by je Ježíš říkal jenom mně. Když se nám zdá, že Pán v loďce spí, znamená to, že v bouřích máme jít k němu plni důvěry, abychom mu vše odevzdali a abychom očekávali pomoc od něho samotného.
1. den Přenechej mi své starosti Proč se tak neustále znepokojuješ a staráš? Přenechej mi své starosti a všechno se uklidní. Vpravdě ti říkám: Každý úkon opravdové, hluboké a úplné důvěry vyvolá účinek, který požaduješ, a obtížná situace se vyřeší.
„Ó, Ježíši, zcela se Ti odevzdávám, postarej se o všechno!“ 2. den Dítě spící v matčině náručí Odevzdat se mi neznamená nejprve se soužit, bouřit se, zoufat si a pak se teprve obrátit na mě v modlitbě plné neklidu, abych spěchal za vámi. Odevzdat se mi znamená klidně zavřít oči své duše, abych tě já sám přenesl ve své náruči na druhý břeh jako dítě, které spí v matčině náruči. To, co působí zmatek a velmi ti škodí, je tvoje zbytečné rozumování a přemýšlení po svém, tvoje nápady a vůle poradit si sám za každou cenu s tím, co tě trápí. Co všechno bych neudělal, když se duše ve svých duchovních i hmotných potřebách obrátí na mě a s plnou důvěrou mi řekne: „Postarej se o to Ty!“
„Ó, Ježíši, zcela se Ti odevzdávám, postarej se
3
3. den Buď vůle Tvá Ještě více by měla tvoje duše zavřít své oči a odpočívat v mé náruči! Když se trápíte a snažíte se získat mnoho milostí, obdržíte jich málo. A naopak – když je vaše modlitba tichým odevzdáním, obdržíte jich velice mnoho. V utrpení prosíte, abych vaše utrpení vzal, ale přesně podle vašich představ. Obracíte se na mne, ale chcete, abych se přizpůsoboval já vám. Tehdy jste jako nemocní, kteří prosí lékaře o vyléčení, ale sami mu vše ordinují. Nepostupujte tak, ale modlete se, jak jsem vás naučil v modlitbě Otče náš: „Posvěť se jméno Tvé“, to znamená – buď veleben v této mé nouzi a těžkosti. „Přijď království Tvé“, to znamená, ať se všechno přičiní o slávu Tvého království v nás a ve světě. „Buď vůle Tvá jako v nebi tak i na zemi“, to znamená: Ty rozhoduj v této potřebě, učiň to, co Ty pokládáš za nejlepší pro náš časný i věčný život. Jestliže mi opravdu řekneš: „Buď vůle Tvá“ anebo „Postarej se o to Ty sám!“, tehdy já přijdu s celou svou všemohoucností a vyřeším i nejobtížnější situace!
„Ó, Ježíši, zcela se Ti odevzdávám, postarej se o všechno!“
4. den „Ó, Ježíši, zcela se Ti odevzdávám, postarej se o všechno!“ Když vidíš, že se tvoje potíž zvětšuje, místo aby se zmenšovala, netrap se. Opět zavři oči srdce a řekni mi s velkou důvěrou: „Buď vůle Tvá, Pane. Postarej se o to Ty.“ A já ti slibuji, že se o to postarám a vložím se do té záležitosti jako lékař s celou svou božskou mocí! A bude-li třeba, udělám zázrak. Když pak uvidíš, že záležitost se zhoršuje, neztrácej ducha, ale zavři oči své duše a opět řekni: „Postarej se o to Ty!“ A já tě ujišťuji: Já se o to postarám!
„Ó, Ježíši, zcela se Ti odevzdávám, postarej se o všechno!“
4
5. den Zavři oči svého Já Starost, zmatek, přemýšlení o důsledcích nějaké záležitosti jsou v rozporu s důvěrou v naprosté odevzdání! Je to podobný zmatek, jako když se děti domáhají, aby se matka postarala o jejich záležitosti, a přitom to chtějí zařizovat samy, a tak překážejí svými nápady a vrtochy její práci. Zavřete oči svého Já a dovolte mi působit. Klidně zavřete oči a svůj vnitřní zrak nasměrujte na mě a myslete jen na přítomnost! Od myšlenek na budoucnost se odvraťte jako od pokušení! Jednoduše si ve mně odpočiňte, opřete se o mě a věřte v mou dobrotu, a já vám přísahám při své lásce, že když v takovém postoji řeknete: „Postarej se o to Ty!“, já to zcela zařídím, potěším vás, uklidním a povedu.
„Ó, Ježíši, zcela se Ti odevzdávám, postarej se o všechno!“
6. den Zásah mé milosti A když tě budu muset vést jinou cestou, než kterou chceš ty, potom tě ponesu ve své náruči, protože neexistuje účinnějšího léku, než zásah mé milosti. Ale uvědom si jedno: Já mohu převzít všechno jen tehdy, když upřeš zrak duše pouze na mě, to znamená jen tehdy, když chceš ty sám, a kdy mi zcela důvěřuješ. Ano, když se mi zcela svěříš!
„Ó, Ježíši, zcela se Ti odevzdávám, postarej se o všechno!“
7. den Pravá důvěra Když chceš vše zhodnotit, všechno vypátrat, na všechno myslet, nemůžeš spát. Důvěřuješ tak lidským silám, nebo co horšího – důvěřuješ jen lidskému zásahu. To překáží plánům, které s tebou mám. Ó, jak toužím po tvé skutečné důvěře. Chci ti prokázat dobrodiní. A jak velmi mě zarmucuje, když tě vidím pobouřeného a zoufalého. A o to vlastně usiluje satan: za každou cenu tě chce znepokojit, aby tě pobouřil a skryl před působením mé milosti a hodil tě napospas lidskému konání. Proto mi důvěřuj! Opři se o mě! Svěř se mi se vším! Dělám zázraky úměrně tvé důvěře, s jakou se mi
5
odevzdáš, a nikoli úměrně tvým starostem. Když se nacházíš v úplné „bídě“, vylévám na tebe poklady svých milostí. Jestliže máš svoje zásoby pomoci, třeba nevelké, a staráš se, abys je získal, zůstáváš v přirozeném prostoru a přenecháváš věcem přirozený průběh, kterému často překáží satan.
„Ó Ježíši, zcela se Ti odevzdávám, postarej se o všechno!“
8. den Já, Tvůj Bůh, se postarám Žádný člověk, který uvažuje jen podle lidské logiky, neudělal zázrak, ani ne nikdo ze svatých. Božským způsobem koná ten, kdo Bohu důvěřuje! Když vidíš, že tvoje záležitosti se komplikují, řekni se zavřenýma očima: „Ježíši, postarej se o to Ty!“ A úplně se odvrať od svého Já, protože tvoje rozumování ti to jen komplikuje. Takto postupuj ve všech svých těžkostech. Počínejte si tak všichni a uvidíte velké, ustavičné i tiché zázraky. Zázraky, které navenek nebudou ničím senzační, ale pro vás budou velké, a kromě toho budou posilovat vaši důvěru a lásku ke Mně. Já, váš Bůh, se o to postarám! To vám přísahám při své lásce.
„Ó, Ježíši, zcela se Ti odevzdávám, postarej se o všechno!“
9. den Neboj se, já se o všechno postarám Vždy se modli v takovém postoji a s takovou odevzdaností a budeš mít velký vnitřní pokoj a budeš sklízet plody mé lásky a to i tenkrát, když ti daruji milost oběti a lásky, která sebou nese utrpení. Zdá se ti to nemožné? Opět zavři oči a z hloubi své duše volej: „Ježíši, postarej se o všechno Ty!“ Neboj se, já se opravdu o všechno postarám! Pak budeš mé Jméno oslavovat tím, že se zcela ponížíš! Tvoje modlitby nemají takovou cenu, jako jediný skutek důvěrné odevzdanosti. Dobře si to uvědom: Neexistuje účinnější novéna než tato: „Ježíši, zcela se Ti odevzdávám, vezmi všechno do svých rukou, postarej se o všechno!“
6
Odevzdanost je heroická, ale zároveň ji zvládnou malé děti. To, co je pro malé děti úplně jednoduché, to je pro nás často až heroické – když se máme vzdát svých představ a přání v našich životech. Sjednoťme se proto nyní s odevzdaností Panny Marie a společně s ní se modleme:
„Ať se mi stane podle Tvého slova, “vzdejme se všeho,zcela se odevzdejme!“
Slovo kněze
P. František Petrík O rodině, manželství a normálním životě
Otče, co prospívá dobrému vztahu manželů? Asi není dobré, když mají ti dva na růžích ustláno, když mají všecko, co si přejí mít, když se nemusí o nic snažit. Také není dobré, když mají čas na všechno ostatní, ale nemají čas jeden na druhého, nemají čas na to, aby pěstovali, rozvíjeli svůj vztah, protože ten pak zaniká. A jaký je tvůj vztah, takový je tvůj stav. Jaký je manželský vztah mezi mužem a ženou, takový je stav srdce a duše každého z nich.
7
S jakými problémy se nejčastěji v rodinách setkáváte? Těžké je ve vztahu snášení různých odlišností, rozdílností povah, které ti dva neznali před uzavřením manželství. Do manželství si přináší každý spoustu návyků, zlozvyků ze své rodiny, party, a ty se poznají často až v manželství. Je nutné se před manželstvím dobře poznat v různých životních situacích – v rodině, partě, při práci i zábavě si všímat, jak se ten druhý chová. Z nedostatku vzájemného poznání vyplývají velké těžkosti v počátcích manželství. Dalším problémem je zevšednění života, to, že je to všecko kopie předešlých, předcházejících dnů, žádné vzrůšo, proto je dobré si nějaké to „vzrušení“ občas jeden druhému připravit v tom dobrém slova smyslu. Najít si možnost nějakého společného odreagování, společné zábavy, věnovat se jeden druhému. Manželé se málo snaží získávat si lásku toho druhého celý život znovu a znovu. Zvítězí často takový ten pocit spokojenosti s tím, že on už je můj, ona už je moje, a myslí si, že se to nějak nemusí změnit, proto už nepotřebují vynakládat žádnou energii, aby si znovu a znovu získávali lásku toho druhého. To je velký omyl a plynou z něho mnohá zranění a havárie ve vztahu. Pracujete i mezi odsouzenými ve věznicích, z jakých rodin jsou tam lidé? Převážně z neúplných rodin, z dětských domovů, v naprosté většině se na nich podepsal špatný vztah mezi otcem a matkou. Hezký vztah mezi rodiči je základní startovací dráhou pro celý život dítěte na celý jeho život. Co radíte rodičům, co dělat, aby jejich děti nespadly do otroctví závislosti? Žít, nic víc. Normálně žít. Děti nasávají, vdechují normální život svých rodičů. Není potřebná žádná křečovitá snaha vychovávat. Nevychovává slovo, vychovává životní styl, který ta děcka odpozorují u svých rodičů. Životním stylem, postoji, vztahy, které se v rodině vytvářejí, aniž by se jakkoli snažili vychovávat, tehdy vychovávají nejlépe. A co řeknete rodičům, jejichž děti jsou na špatné cestě? Aby důvěřovali, že Bůh jejich děti vede, aby nepřestávali za ně prosit, modlit se, aby jim nezametali cestičku, aby jim neulehčovali jejich existenci, aby s důvěrou Bohu se snažili dětem ukázat, že za svůj život jsou zodpovědni sami. Kdyby rodiče chtěli vyřešit každý problém, děti se nikdy nedostanou na samostatnou cestu, nepostaví se na vlastní nohy a pořád budou mými klienty v kriminále. Máte velké zdravotní problémy, jak snášíte svůj kříž? Těžce. Remcám často a jsem nespokojený, ale pak si řeknu, že to k ničemu není, že je dobré vydržet…kdybych ho dokázal nést lehce, tak bych asi nemohl pochopit ty druhé, kteří ten svůj kříž snášejí těžce. Když se mě někdo zeptá, jak se mi daří, říkám: Špatně – to je pravda, ale dodávám, ale dobře to snáším.
8
Ohlédnutí Pojď za mnou! Pán si nás zavolal. Zavolal si nás jménem a pozval nás, abychom šly za ním. Zavolal nás na třídenní plavbu na lodi Modliteb matek. Podle původního plánu tato plavba byla určená pro maminky, které složily slib do komunity Solace a měla se uskutečnit v Brně, ale řízením Božím se stalo, že nakonec plavba od pátku 7. 8. 2009 do neděle 9. 8. 2009 se konala v Kroměříži v klášteře Kongregace Milosrdných sester sv. Kříže a záměrem bylo vytvořit síť žen, které budou ochotny ve své oblasti více sloužit našemu hnutí jako pomocné koordinátorky. Čas, který dáme Bohu, se nám mnohonásobně vrátí a služba Bohu je vždy radostná. Nemusíme se bát, že na ni nemáme. Duch svatý nás vybaví potřebnými dary. Takto nás ujišťovala Růženka. Pátek večer společná modlitba, adorace, posezení. V sobotu nastoupil s duchovním programem o. Josef Červenka a věnoval se nám s velkou láskou až do závěrečné hodiny, kdy už z vrátnice kláštera volali, že se zavírá. V neděli jsme se společně pomodlily ukázkovou modlitební hodinu MM, která nás všechny naplnila nesmírnou důvěrou v Boží Lásku, dále jsme probíraly problémy ve skupinkách, taky jsme „naťukly“ říjnovou konferenci v Brně. Nelze se nezmínit ještě o jednom překvapení. Na sobotu byla mezi nás pozvána sestra Jana, která nám sloužila přímluvnou modlitbou do pozdních večerních hodin. Toto volání jsme mohly uslyšet skrze poslední číslo Zpravodaje a následně z úst Růženky, která telefonem toto volání jistila! Kolik učedníků volání uslyšelo? Uslyšelo mnoho, ale některé nechaly Ježíše projít, aniž by na zavolání odpověděly. Marie, Anička, Jana, Ludmila, Libuše, Růženka, Věrka, Lenka, Oldřiška, Vlasta a Janička uslyšely a odpověděly. I já jsem byla ta, která uslyšela, ale nebyla jsem si jistá, zda je to Pán, který volá. Potřebovala jsem ujištění. Pán to věděl. Aby mě Pán ujistil, že je to ON, kdo volá, použil jako nástroj Růženčin telefon. Jenže, jak to říct doma? Jeden syn má zrovna svátek, druhý narozeniny, doma mě potřebují! Volala jsem přítelkyni, ať se na ten úmysl modlí se mnou, abych se správně rozhodla podle Boží vůle. A tak obracím svůj
9
upřený zrak srdce na Pána: „Pane, jestli chceš, abych šla za Tebou do Kroměříže, tak to zařiď doma tak, aby nikdo z těch, které musím opustit na tu chvíli, kdy budu s Tebou, neplakal!“ A přišla mi SMS: „Jani, jeď! Když volá Pán, je to nad všechna volání.“ A než nastal den D, Pán pro mě připravil ještě jedno příjemné ujištění - tzv. bonus. Volala mi přítelkyně z Kroměříže a mimo jiné mi řekla, že zrovna v pátek 7. 8. pojede z návštěvy od tety, právě z města, odkud jsem se potřebovala dostat na místo setkání s Pánem. Když jsem jí řekla, kde že to setkání máme, že u sestřiček, tak nejen, že mi tam ukázala cestu, ale jelikož sestřička Františka z kongregace, která se o nás s láskou starala, jí byla velmi blízká, její srdíčko zajásalo, když jí ona sama pak zavolala, aby se k nám přidala k páteční večerní adoraci. Na rozjezd nám o. Josef představil jednu z mnohých cest duchovního růstu, a to cestu budovanou na přirozených ctnostech (2. list Petrův 1, 2-7). A jaká byla další lekce v Ježíšově škole? Ježíš kráčí po moři! Chceš-li kráčet po vodě, musíš vystoupit z lodi. Chceš? (Mt 14, 25-33) Pane, poruč a já půjdu za Tebou! Co potřebuji, abych mohl kráčet po vodě? V prvé řadě rozpoznat Boží přítomnost, na Ježíšův příkaz vystoupit z lodi, nebát se vystoupit, nebát se selhání. Ti, kdo kráčejí po vodě, dokážou svá selhání zvládat, selhání může být novou příležitostí k růstu. Ti, co kráčejí po vodě, se učí čekat na Pána. Kráčení po vodě přináší bližší vztah k Bohu. Kráčíme silou Jeho moci a to nám NIKDO nemůže vzít!
Pane, jsi-li to Ty, poruč, ať přijdu k Tobě!
Rozhovor s Pánem V noci jsem nemohla spát, a tak jako většinou, když nemohu usnout, jsem vzala do rukou růženec. Někdy mezi prsty posunu několik zrníček Zdrávasů a usnu, jindy tiše odpočívám a myšlenky mi utíkají za prožitým dnem. Tak nějak to bylo i v tu noc ze soboty na neděli v Kroměříži a já jsem s úžasem zjistila, že mi Pán odpovídá na otázky, na které jsem potřebovala slyšet odpověď, a protože toto mé svědectví může být pro druhé třeba povzbuzením k odvaze jít za Ježíšem, když bude procházet kolem, dělím se s vámi se zápisky z tohoto rozhovoru. OTÁZKA: Pane, co pro mě chystáš, když jsem potřebovala tolik ujištění, že mám jít za
10
Tebou právě tam do Kroměříže? ODPOVĚĎ: Chci tě uzdravit, ovečku nemocnou a zraněnou, neboť jsi mi vzácná. JÁ: Ježíši, chceš-li, můžeš mě uzdravit. ON: A Ježíš mě vzal do náruče, svou ovečku zraněnou, tiskl mě na své zraněné Srdce a šeptal mi: „Jano, ty jsi má milovaná dcera …“. JÁ: Miluji Tě, Hospodine, má SÍLO! ON: Moje drahá dcero, a taky Tě chci použít jako nástroj přímluvné modlitby pro uzdravení druhých. JÁ: Pane, použij mě dle Tvé svaté vůle. ON: Jano, a taky tě chci pozvat na novou lekci chůze po vodě. JÁ: Ale já mám strach a Ty to, Pane, víš. Vždyť už jsem tolikrát vystoupila z lodi, abych kráčela po vodě za Tebou, ale nějak jsem uhnula Tvému pohledu, začal ses mi ztrácet na obzoru a já se začala znovu topit. Lidé se mi smáli. Říkali, podívejte se na ni hříšníci, jak si teď hraje na „svatou“, všude chodí za Ježíšem, kde je ON, tam všude ji vidíme s ním … ON: Mé drahé dítě, copak mi nedůvěřuješ, že se mnou se nemusíš bát nikoho a ničeho, že já Tě nikdy neopustím? Copak jsem Tě někdy zradil? JÁ: Já to, Pane, všechno vím, a přesto mám strach opustit znovu tu svou vybudovanou lodičku. Lodičku domova, ve které jedu spolu s rodinou, a ONI se bojí vystoupit a já nevím, jak na ně. Já vím, že když nevystoupím z lodi, nemohu za Tebou na vodu, a Ty jsi mě ujistil, že právě teď na té vodě jsi. ON: Nedívej se na ně, ale dívej se na mě! Až budou chtít oni sami vystoupit z lodi, budu to Já, kdo je chytne za ruku. Teď volám Tebe, Jano! JÁ: DĚKUJI TI, JEŽÍŠI!
JM
11
Svědectví Cesta za láskou Jak moře hluboká je má bolest. Temná, zdrcující. Drtící, jako tlak toho velkého množství vody v hloubce. Nelze se nadechnout, otevřít oči, vidět světlo, naději, radost. Člověk tápe v temnotě a neví, kam jít, co má vlastně udělat. Zoufale vnímá jen hluboký smutek a touhu po lásce. A jako by to bylo málo, k té tíživé bolesti je duše ještě zraňována dotěrnými myšlenkami. V hlavě se míhají jedna za druhou: „Vědí to ostatní? Co si asi říkají, když mě vidí? Jistěže vědí, a vědí víc než já! Jistě dávají vinu i mně. Ale to on byl nevěrný! Já jsem se snažila rodinu udržet! Nějakou vinu na tom asi přece mám. Ale jakou? Co jsem měla ještě udělat, abych rodinu zachránila? Abych vydržela ….. Nevím, nevím,….“ Zaslepena bolesti své vlastní ublíženosti zapomínám na naše děti. Moje děti. Jak krutým obdobím procházejí ony? Proto jsem je přivedla na svět, abych jim připravila tohle? Měla jsem vydržet, vytrpět to, jen aby rodina zůstala pohromadě. Už jsem však nedokázala dál všechno snášet. Neměla jsem sílu. ,,Jsem stvořena pro lásku!“ říkám až s překvapující sebejistotou svému muži. Za touto sebejistotou však lze vytušit vzdor, zoufalství a volání o pomoc. Až po čase začínám chápat rozdíl mezi láskou a Láskou. Po čase zrání do pokory, trpělivosti a odpouštění. Po čase znovu objevení radosti a sebe samotné. Můj čas zrání a poznání stále trvá a nepřestane, dokud neskončí má cesta za Láskou. Ef 3,17-19 „A aby Kristus skrze víru přebýval ve vašich srdcích; a tak abyste zakořenění a zakotvení v lásce mohli spolu se všemi bratřími pochopit, co je skutečná šířka a délka, výška i hloubka: poznat Kristovu lásku, která přesahuje každé poznání a dát se prostoupit vší plnosti Boží.“ Vidím se jako kus špinavé, beztvaré hroudy hlíny na hrnčířském kruhu. Té hroudy hlíny se chtějí dotknout něčí ruce. Ruce Boží, aby jí daly tvar. A já konečně, pozvolna, dovoluji těmto rukám dotýkat se mě. V MM vše pokorně odevzdávám do rukou Milosrdného Ježíše. O tom, že nejsem už opuštěná, mě přesvědčuje Bible: Iz 54,5. ,,Tvým manželem je přece ten, jenž tě učinil, jeho jméno je Hospodin zástupů, tvým vykupitelem je Svatý Izraele, nazývá se Bohem celé země.“ L. PS: Při psaní těchto řádků myslím na všechny Jany, Libušky, Lenky, Báry, Vlasty, Marušky, Aničky, Heleny a mnoho dalších žen prožívajících stejný, či podobný příběh. Nejste nikdy samy, On vás nese.
12
Sestry provázejí modlitbou nastávající maminky i neplodné manžele Před porodem třetího dítěte jsem měla zdravotní problémy a celé těhotenství probíhalo komplikovaněji než ta dvě předchozí. Objevila jsem adresu sester z Doksan, které se modlí za těhotné ženy a poprosila je o modlitbu. Povzbuzovaly mě a věřím, že vymodlily šťastný porod a pokoj, který jsem v sobě měla. Díky, sestřičky! To bylo před sedmi lety. Nedávno jsem měla cestu kolem Doksan. Zastavila jsem se, abych se podívala na fotku naší třetí dcery, kterou jsem po porodu sestřičkám poslala s poděkováním za jejich modlitby. Naši Johanku jsem nakonec v té spoustě fotek ani nenašla. Za 10 let, co se sestřičky modlí, těch dětí nějak přibylo. Patnáct stovek! Milá sestřička mě nad spoustou fotografií šťastně narozených miminek ráda pověděla o tom, jak to vlastně všechno vzniklo. „Když se v Doksanech obnovoval kontemplativní život, tak jeden náš spolubratr, P. Norbert, hledal na Strahově něco o Doksanech. Našel tam i modlitbu z roku 1749 a zjistil, že sv. Norbert je patronem, který pomáhá těhotným ženám a neplodným manželstvím. A P. Norbert nám řekl: To byste tu měly dělat znovu, měly byste mít myšlenku, za kterou půjdete, modlit se na nějaký úmysl, aby to bylo něco pro svět. Dělat apoštolát, který se s kontemplativním zaměřením nebude rušit. Dal nám tu modlitbu a my jsme prostřednictvím tisku daly vědět lidem, že se na nás mohou v těchto záležitostech obracet. Rozjelo se to ohromně, za 10 let už máme 1.500 dětí. Tak se na nás vyloženě plní to, že kdo opustí otce, matku, pole, dostane 100x víc! My máme ještě víc,“ směje se sestra F. Sestřičky tomu říkají: tichý apoštolát pro svět. Mají radost, když jim šťastní rodiče následně pošlou fotku svého potomka. „Ono neexistuje jen mateřství tělesné, existuje i duchovní. My už jsme tolikrát duchovními mámami! My se za to dítě i celou jeho rodinu modlíme dál. Těšíme se, až přijdou třeba ty děti v 18 letech se podívat na svoji fotku, tak budeme vědět, co z nich vyrostlo,“dodává. Stává se, že sestry požádá o modlitbu někdo známý nebo příbuzný nevěřících rodičů, tak se někdy modlí i za děti, které to ani netuší, ani jejich rodina. „Ta pomoc Boží, která se nad nimi drží, to je přece v pořádku, ne?“, říká sestra.
13
„My už jsme měly i případy, že se nechali rodiče pokřtít a nechali i děti pokřtít. Stali se věřícími. Přijel sem jednou kněz, který měl ve farnosti ženu, která se připravovala ke křtu. Říkal nám, že už 13 let žije v manželství a nemohou mít děti. Přivezl ji k nám i s manželem. Pán stál , ani se neusmál, nekomunikoval, byl nevěřící. Byl policajt, tak jsme i pár fórů policajtských daly a on pořád nic. Říkaly jsme si, že ten pán musí být nějaký moc nešťastný. Slíbily jsme jim modlitbu. Oni po čase přijeli, rozzáření, já je nemohla poznat, pán byl úplně jiný člověk. Čekali dítě. Jeho žena nám říkala, kolikrát si dělala těhotenský test, protože tomu nemohla věřit, že se po 13 letech dočkali. Měli syna, dali ho pokřtít tady u nás. Bylo až dojemné, když si ten tatínek šel u přijímání pro křížek, jako malé děti v kostele. Když člověk věděl, jak dlouho čekali a znal tu situaci v rodině…... Dnes už je pokřtěný, mají svátostné manželství a ještě se jim narodilo děvčátko. Už je to rodina, jak patří. Já říkám, opravdu i v dnešní době dělá svatý Norbert zázraky,“ je přesvědčená sestra F. Denně klečí sestry před svátostným Kristem. Při adoraci se modlí za všechny, kterým modlitbu slíbily. Jak se na vás mohou lidé obracet? „Mohou napsat, zatelefonovat, bude pěkné, když něco napíší o sobě, a až se miminko narodí, jsme rády, když se nám ozvou a pošlou fotografii děťátka a dají vědět, jak se jmenuje, kdy se narodilo a tak. Provázíme dál celou rodinu modlitbou,“ uzavírá sestřička. Klášter sester premonstrátek 411 82 Doksany 1 tel.: 416 861 197 e-mail:
[email protected] www.klasterdoksany.cz č.ú. na opravy: KB-2079120257/0100 Roudnice nad Labem.
14
Ze začátku, v r. 1998, přišly do Doksan čtyři sestry, dnes jich tu žije osm. Ale je to docela dost náročný život. V klášteře v Doksanech byla vychovávána svatá Anežka Česká, Přemyslovna. Za své poslání pokládají sestry život podle Kristova evangelia po vzoru prvotní církve, podle Řehole sv. Augustina a v duchu sv. Norberta. Skládají slib chudoby, čistoty, poslušnosti a stability života na tomto místě. Pokračují tak ve stejném životním stylu, který zde vedlo mnoho generací sester před nimi po více než 600 let trvání kláštera. Práce sester spočívá kromě obvyklých domácích prací v péči o kostel, šití liturgických rouch a pěstování léčivých bylin. Do svých modliteb zahrnují celý svět, všechny lidi a jejich potřeby, církev, řádové spolubratry, příbuzné, přátele, dobrodince, nastávající matky – samozřejmě zvláště pamatují na ty, kteří je konkrétně žádají o přímluvu ve svých těžkostech.
Modlitba k svatému Norbertovi za šťastné narození dítěte pro nastávající maminky
Svatý Norberte, velký a věrný služebníku Boží! Zvláštním způsobem jsi uctíval svaté a podivuhodné narození našeho Spasitele, kterého nejčistší Panna Maria, jeho matka, počala bez poskvrny a porušení svého panenství a porodila jej beze vší bolesti. Proto jsi i vznik svého premonstrátského řádu spojil se dnem narození Ježíše Krista. V pokoře tě tedy prosím, svatý Norberte, jako zvláštního ochránce, aby mi Bůh dal na tvou přímluvu milost donosit a porodit tento plod života. Ať také dá svou milost, aby toto počaté dítě bylo křtem přijato do Kristovy církve a Jemu, našemu Pánu, celý život věrně sloužilo, abychom nakonec spolu dosáhli věčné spásy. Skrze Ježíše Krista našeho Pána. Amen. Svatý Norberte, pomocníku neplodných manželů a těhotných žen – oroduj za nás!
(modlitba z Hodinek ke cti a chvále svatého Norberta, v Praze v Královském dvoře, u Františka Karla Hladkého 1749)
15
Z vašich dopisů ...Máme tu dvě skupinky MM. Jedna je skupina starších žen. Jsem vám vděčná, snad rozšíření skupinek MM přinese plody. I v mém životě se mění věci, hlavně mé srdce více přilnulo k Bohu a začala jsem číst Bibli. Díky. Magdaléna P.
21. února 2009 došlo v plzeňské katedrále k zasvěcení první vdovy v naší republice. Tento stav zasvěcených vdov existoval v prvotní církvi a nyní je opět obnovován, stejně tak jako stav zasvěcených panen a poustevníků. Je to povolání, kterým Bůh volá ženu k následování Krista tím, že jí daruje snoubeneckou lásku ke Kristu a touhu sloužit mu uprostřed světa. Vdova ve slibu skládaném do rukou biskupa říká:".... chci zachovávat dokonalou čistotu, následovat Krista." Jejím úkolem je pak modlitba, půst a konání dobrých skutků podle darů Ducha svatého. Stav zasvěcených vdov byl ustanoven v plzeňské diecézi biskupem Františkem Radkovským. O toto zasvěcení se zajímají i další vdovy, je jich zatím asi 10. Už dvakrát jsme se setkaly na biskupství v Českých Budějovicích. Pokud by některou vdovu oslovilo toto krátké sdělení a chtěla by vědět víc, ať se mi ozve, ráda odpovím.
[email protected], tel. 736779178.
Radost Milí farníci, přátelé a kamarádi, chtěla bych se s Vámi rozdělit o svou velikou radost. Máme vícero dětí a znáte to – starosti, radosti, je toho každý den plno. Před pár lety jsme se domluvili s kamarády, že když jsme na té mateřské dovolené a „máme čas“budeme se s těmi našimi nejmenšími ratolestmi scházet. Aby se i ti naši Maličcí mohli učit přicházet s radostí k Němu. A věřte – přicházejí… V našem úterním seznámku máme nyní šestnáct maminek a téměř třicet malých dětí (starší sourozence, tzn. školou povinné, nepočítáme). To úterní dopoledne bývá fara „jejich“; navzájem se na sebe těší a těšíme se na sebe i my – rodiče. Svůj pohled na naše společenství vám představí Klárka.
16
A protože v tom dětském šumu a ruchu nebývá na vážnější témata prostor, spontánně posléze vzniklo několik skupinek „MM“, kde radosti a starosti našich rodin a dětí můžeme nést společně. O tom vám napíší něco Nikol a Jana. Maminky, moc velké díky za vaši aktivitu a elán. Totéž poděkování patří i všem otcům, sestřičkám a pracovníkům fary. Je nám tu dobře. Katka P.S. Tento článek i s fotkou z výletu maminek s dětmi do Hnojníku byl doručen do redakce informátoru těšínské farnosti COR a se souhlasem maminky Katky byl dán k dispozici i pro Zpravodaj matek. I my máme velikou radost, že rostou řady modlících se maminek.
17
Modlitby matek v naší farnosti V naší farnosti vznikly první skupinky modlících se matek před necelými dvěma lety a stále více rozšiřují. Dnes máme v naší farnosti asi kolem osmi skupinek. Scházíme se pravidelně v domluvené době, většinou co jeden až tři týdny. Pro vedení modlitby používáme brožurek, které obsahují jednotlivé body modlitby. Ve skupince platí přísná zásada mlčenlivosti. S čím se maminky při setkání svěří, nesmí být ze skupinky vyneseno. Musíme podotknout, že se dají založit i modlitby otců, které nejsou u nás tolik rozšířené. Prozatím je v naší farnosti jen jedna skupinka, věříme však, že i tyto skupinky se brzy rozrostou. Vždyť také modlitby našich otců jsou potřebné, aby naplnily naše srdce i rodiny Boží silou a milostí. Můžete se přijít podívat do některé z našich skupinek, a budete-li mít zájem, můžete se také připojit. Chcete-li blíže poznat maminky naší farnosti, tak vás všechny srdečně zveme na naše pravidelná SETKÁNÍ MAMINEK S DĚTMI, která se konají každé úterý od půl desáté dopoledne v sálku pod farou a nebo, pokud máme výlet, po domluvě i jinde.
Jana a Nikol
Prosba o modlitbu • • • •
za ochranu a všechny potřebné milosti pro papeže Benedikta XVI. za ochranu a vedení Veroniky při jejích cestách a požehnání pro všechny v komunitě Solace abychom se s velkou důvěrou všichni modlili Novénu odevzdanosti za naše setkání abychom se všichni vytrvale modlili za posvěcení kněží, aby rozpoznal i svůj dar
18
• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •
za maminku Vlaďku, jejíž manžel je členem sekty, a za Boží ochranu jejich pěti dětí za Romanu 32 let, 3 malé děti, rakovina štítné žlázy za přijetí Božího milosrdenství pro manžela Josefa, rakovina v celém těle za poznání Boží vůle při léčbě Evy (53let) – velké bolesti, srůsty v břiše a jiné problémy s nemocí související za Markétu - 4 děti, rakovina prsu, prosme za uzdravení a Boží pomoc pro celou rodinu za Standu - v lednu těžký úraz hlavy na horách, momentálně ležící, stav je velice špatný, prosme také za manželku (3 malé děti) a celou rodinu za dar zdraví pro Moniku, maminku 3 dětí za trpělivost ve zkoušce, vítězství v pokušení a přijeti Boží vůle v životě i v hodině smrti pro Jaroslava za úspěšnou operaci oka manžela Pavly za duchovní uzdravení manžela Vladimíra za uzdravení Denisy, matky 2 dětí – nádor na páteři za stanovení správné diagnózy a uzdravení ze záchvatů sestry Zdeňky za uzdravení dcery Katky a nalezení vhodného zaměstnání za uzdravení Petry, maminky 2 dětí (nádor na mozku) abychom se s velkou důvěrou všichni modlili Novénu odevzdanosti za naše setkání za vysvobození syna Rosti ze závislosti a duševní uzdravení Tomáše za Irenu, 33 let, v požehnaném stavu, nemocnou rakovinou, v současné době k hrudníku ochrnutou (prosí o zázrak na přímluvu Sv. otce Jana Pavla II.) za Petru trpící depresemi za maminku Janu a její děťátko – miminko, které nosí (je ve 4. měsíci), má vážnou srdeční vadu. Pokud se rozběhne po porodu srdíčko, je možná operace. za trpělivost ve zkoušce, vítězství v pokušení a přijeti Boží vůle v životě i v hodině smrti pro Jaroslava za duchovní uzdravení syna Josefa A. a vytrvalost ve studiu za úspěšnou operaci oka manžela Pavly za duchovní uzdravení manžela Vladimíra za pevnou vůli pro o. Josefa ke zhubnutí před operací a ochranu Panny Marie při operaci. Za všechny potřebné dovednosti a milosti Pána pro zdravotnický personál během jeho pobytu v nemocnici i při rekonvalescenci. za Boží milosrdenství pro duši maminky o. Jana za maminku Markétu - uzdravení poporodních komplikací a zdravý vývoj její dcery Natálky
19
• • • • • • •
za dar zdraví pro maminku Michaelu 34 let- ochrnutá po iktu, její děti 7 a 5 let a manžela. Za Boží pomoc pro celou rodinu Za 3- letého Tomáška po operaci nem. jater a zvládnutí chemoterapie. Za Boží pomoc pro celou rodinu za naše politiky, aby ve své službě mysleli na dobro občanů za Miroslava (25 let), který má obtížně léčitelný nádor na mozku za duševní uzdravení naší sestry v Kristu Mileny za dar víry pro manžela Vladimíra za uzdravení a osvobození syna Stanika
Poděkování Děkujeme všem, kteří se modlili za dceru Dariu, která se uzdravuje z rakoviny mozku. Uzdravení probíha mimořádně dobře.
Vítáme nové skupinky: v Laškově, dodatečně v Otrokovicích, dvě skupinky v Benešově, Vlašimi, v Jalubí, Mohelnici, Uherském Brodě, Praze 4, v Českém Těšíně, Otaslavicích, Březové, Hnojnici - Šternberk, Vyškově, v Otrokovicích, Přemyslovicích, v Pěnčíně Maminky, radujeme se z každé z vás. Modlíme se za vás, aby vás vedl Duch sv., aby vás naplnil radostí a nadějí. Je dobré, abychom se modlily v jednotlivých skupinkách za sebe navzájem, i když se neznáme.
20
Mothers Prayers Vyneste odpadky Nedávno jsem slyšela kněze říkat, že podobně jako každý týden vynášíme odpadky k odvozu na skládku, aby se nám doma nehromadily, měli bychom vyvézt nepořádek z nás – to znamená jakýkoliv hřích. Ten se také může hromadit a nepříznivě nás ovlivňovat, a to nejen v duchovním životě, ale může zasáhnout i naše tělo a mysl. Je tedy velmi důležité žádat Pána o odpuštění a uzdravení. Ti, kdo mají dostupnou svátost smíření, vědí, že je to nádherný způsob, jak „začít znovu“. Jsem si jistá, že všichni křesťané vědí, že Bůh je úžasně milosrdný, když se k Němu obracíme v modlitbě a žádáme o odpuštění. Děkujeme Mu také za to, že dal zvláštní milost těm, které povolal ke službě uzdravování. (Ačkoliv bych tady ráda zmínila opatrnost). Slyšela jsem o křesťanech, kteří byli velmi zraněni a ovlivněni tím, že jim někdo řekl, že jejich nemoc je způsobena nevyznaným hříchem. Stalo se to příbuznému členky našeho hnutí, který měl nemoc pohybového ústrojí. Když mu jeho nemoc diagnostikovali, byl zničený a šel požádat o modlitbu někoho, kdo měl údajně schopnost uzdravovat. Šel tam, protože doufal v uzdravení a slova útěchy, ale řekli mu, že jeho nemoc způsobil nevyznaný hřích v jeho životě. Byl tak rozčilený, že se bohužel od té doby nevrátil do církve! Buďme velmi opatrní vzhledem k těm, kterým dovolíme, aby se nad námi modlili. Bohužel, jsou lidé, kteří si mohou myslet, že mají schopnost uzdravovat, ale ve skutečnosti ji nemají. Může být velmi nebezpečné dovolit někomu, aby na nás položil ruce, pokud není povolán tak učinit z Ducha Svatého. Proto bych ráda požádala všechny členky skupinek MM, aby se nemodlily a nevkládaly na sebe ruce, i když cítí, že jsou k tomu povolány. Existují speciální modlitební setkání pro tuto službu – hlavně setkání v kruzích charismatické obnovy. V MM jsme volány k tomu, abychom se modlily v JEDNODUCHOSTI a ODEVZDANOSTI (zanecháváme všechny naše problémy a problémy našich dětí v
21
DŮVĚŘE Bohu). Necháme Jeho, který všechno ví, aby odpověděl na naše prosby Jeho způsobem a v Jeho načasování. A jak jistě víte, už tolikrát úžasně vyslyšel naše modlitby a uzdravil naše potíže duše i těla. Pamatujme si, že ne všechny nemoci mají duchovní příčinu a že pro někoho, kdo je nemocný, může být velmi zraňující, když mu ostatní namlouvají, že jeho nemoc pochází z duchovních problémů, zvlášť když odevzdal vše do Božích rukou a nabídnul své utrpení Bohu jako modlitbu. Snažme se být vždy citliví k našim bližním.
Nejdražší Ježíši Děkuji, že jsi neustále milující Bůh, A že nás nikdy neodmítáš. Ukazuješ nám, že jsi vždy ochotný nám odpustit, ať už jsme udělali cokoliv. Tak jako jsi odpustil kajícímu zloději, který vedle tebe zemřel na kříži. Děkuji ti, že nikdy není pozdě žádat tě o odpuštění. Amen.
Obnova Drahé sestry, jsem si jistá, že největší touhou v našich srdcích je, aby mladí lidé poznali a zamilovali si našeho Pána! Během několika posledních týdnů se slovo OBNOVA často objevuje a já cítím, že to je volání od Pána k nám všem, abychom se za to upřímně modlili. Cítíme, že je důležité, abychom se VŠICHNI modlili v našich městech a zemích – nejen obecné modlitby, ale opravdu modlitbu od srdce s prosbou o seslání Ducha Svatého, aby změnil srdce a myšlení lidí, aby se jeho lid k němu navrátil a naše země byly obráceny. Je velmi zajímavé vědět, že několik velkých obnov nastalo díky modlitbám pouze dvou žen. Nedávno jsme se modlili a diskutovali o tom, když jsme se dozvěděli o obnově Lewisu – ostrova na Hebridech. Cituji zde část popisu, jak se to stalo… Jsem si jistý, že vás bude zajímat, jak se stalo, že v lednu 1948 dvě staré ženy, jedna 84, druhá 82 letá (jedna z nich zcela nevidomá), byly obě zdrceny stavem jejich farnosti. Bylo to tak, že ani jeden mladý člověk nechodil na bohoslužby. Ani jeden mladý muž
22
nebo žena nechodili do kostela. Trávili svůj čas čtením nebo procházkami, ale kostel byl mimo jejich zájem. A tyto dvě ženy z toho byly opravdu nešťastné a začaly se za to modlit. Zaujal je verš: “Já vyleji vody v místa zprahlá žízní, bystřiny na suchou zemi” (Izajáš 44,3a). Byly tak zarmouceny, že se rozhodly modlit se dvakrát týdně. V úterý si klekly v deset hodin večer a zůstaly na kolenou až do tří nebo čtyř hodin ráno – dvě staré ženy ve skromném domečku. Jednou v noci měla jedna ze sester vidění, kde viděla kostel jejich předků plný mladých lidí, zaplněný až ke vchodu, a na kazatelně zvláštního kněze. Byla tímto tak oslovena, že nechala zavolat místního faráře. Ráno pak řekla farářovi: „Musíte s tím něco udělat. Navrhuji, abyste svolal nás všechny starší a abyste s námi strávil alespoň dvě noci v týdnu na modlitbách, v úterý a v pátek. Když svoláte starší, můžete se sejít ve stodole nebo ve farním centru, a když se tam budete modlit, my se budeme modlit zde.” A tak se to stalo, kněz svolal starší a sedm z nich se scházelo ve stodole k modlitbě vždy v úterý a v pátek. A ty dvě staré ženy klečely a modlily se s nimi. To trvalo několik týdnů a pak jednou v noci, jak klečeli ve stodole a modlili se o splnění zaslíbení „Já vyleji vody v místa zprahlá žízní, bystřiny na suchou zemi,“ jeden mladý muž vstal a četl Žalm 24, 3 – 5a: „Kdo vystoupí na Hospodinovu horu? A kdo stanout smí na jeho svatém místě? Ten, kdo má čisté ruce a srdce ryzí, ten, kdo nezneužije mou duši, ten, kdo nepřísahá lstivě. Ten dojde požehnání od Hospodina, spravedlnosti od Boha, své spásy ”. A pak ten mladý muž zavřel svou bibli. Podíval se dolů na kněze a starší a řekl tato slova: „Zdá se mi, že je to příliš pokrytecké modlit se a čekat jako my se modlíme, když vnitřně nejsme plně spojeni s Bohem.” A pak zvedl ruce a modlil se „Bože, jsou mé ruce čisté a mé srdce ryzí?” Ale nedostal se dál. Padl na kolena, pak upadl do tranzu a při slovech kněze on a všichni ostatní pocítili přesvědčení, že Bohem seslaná obnova musí být podpořena svatostí a božskostí. Jsou mé ruce čisté? Je mé srdce ryzí? Toto je člověk, kterému bude Bůh důvěřovat s obnovou; to bylo jejich přesvědčení. Když se toto stalo ve stodole, Boží moc se přehnala nad farností. A celé komunity se zmocnila touha po Bohu, jaká zde nebyla více než sto let. Touha po Bohu, to je obnova! A následujícího dne: stavy byly tiché, málo se pracovalo na farmách, protože muži i ženy se oddali přemýšlení nad věčností, byly zasaženi vědomím věčného života. Více než sto lidí bylo na místní tancovačce ve farním sále, ale vůbec nemysleli na Boha nebo na Věčnost. Bůh nebyl v jejich myšlenkách. Byli tam, aby strávili příjemný večer, když najednou přišla Boží síla během tance. Hudba přestala a během několika minut byl sál prázdný. Všichni utekli ze sálu, jako když lidé utíkali před morem a běželi ke kostelu. Stáli venku a viděli, že v kostele je světlo a že je to dům Boží, a tak vešli
23
dovnitř. Muži i ženy, kteří už šli spát, se vzbudili, oblékli a šli také do kostela. Nikdo nic nevyhlásil, neoznámil, pouze kněz v pátek večer hlásil z kazatelny, že se chystá několik přednášek vedených jedním člověkem ve farnosti po dobu deseti dní. Ale Bůh vzal situaci do svých rukou. On sám se stal svým hlasatelem. Hlad a žízeň se zmocnily lidí. Šest set jich nyní stálo před kostelem. A pak, jeden dobrý člověk, kovář, se ke mně otočil a řekl: „ Myslím, že bychom si měli zazpívat žalm.” A všichni zpívali a zpívali, sloku za slokou. Jaký to byl nádherný zpěv! Jaký zpěv! A pak se otevřely dveře a shromáždění vešlo do kostela. Kostel byl nyní plný. Kostel, kde bylo přes osm set míst, byl zaplněný. A pokračovali tam až do půlnoci. Toto požehnání se rozšířilo na celý ostrov – je to velmi nádherný příběh a celý si ho můžete přečíst na www.Life & Liberty Ministries Lewis revival.
Byly to jen dvě staré ženy, které se začaly modlit a pak následovaly úžasné věci Další příběh o Obnově byl v našem druhém zpravodaji, kde jsme citovali následující...... .." V jedné vesnici v Americe se sešlo několik křesťanských žen, aby se modlily za požehnání v jejich rodinách; ale po nějaké době jich začalo ubývat, až zbyly jen dvě. Máme to vzdát, byla jejich otázka. Myslely na Boží věrnost jeho slibu, na jeho sílu a dobrotu a rozhodly se pokračovat. Scházely se tedy jen dvě, stále dál. Modlily se za zaslíbení a navzájem se v modlitbách povzbuzovaly. Nakonec přišla odpověď. Bůh vyzkoušel jejich víru. Některé ženy se k nim vrátily, jiné nové přišly; místo modlitby bylo brzy naplněno, Bůh vylil svého Svatého Ducha na ně a ony se modlily upřímně, dokud nedosáhly požehnání. Celá církev tím byla ovlivněna; děti se doma začaly ptát, co mají dělat, aby byly spaseny. – Matky je přivedly k Ježíši a modlily se s nimi. Jejich manželé a děti se vrátili k víře a celá církev prožila pozoruhodnou obnovu“ V obou případech stačilo několik žen, které se staly Božími nástroji v těchto nádherných konverzích a Obnově. My také chceme prožít změnu, jistě! Ačkoli se věci mohou zdát beznadějné, není tomu tak... Náš Bůh je mocný Bůh a může a chce změnit věci, pokud my budeme upřímní v našich modlitbách. Vyžaduje to oddanost a vytrvalost. Ale já se opravdu cítím být povolána toto od Vás chtít… Jste ochotné? Byly byste připraveny modlit se navrhovanou modlitbu za Obnovu každý den a modlit se proti drogám, potratům, násilí a zneužívání a za obrácení lidských srdcí? Také žádáme všechny členky, aby zmapovaly svou oblast a domluvily, aby se za jednotlivé úseky modlil každý den někdo z jejich skupiny nebo někdo známý.
24
Tímto způsobem bude každý dům v každé ulici v jejich městě pokryt modlitbou každý den.
Modlitba za OBNOVU Otče, modlíme se za OBNOVU Prosím, vylij svého Ducha na svůj lid A dej nám nové vidění Tvé Slávy, Novou zkušenost s Tvou Mocí Novou víru ve Tvé Slovo A zasvěcení se do tvé služby Aby tvá láska mezi námi rostla A Tvé království přišlo. Věříme Ti, Otče, ve Tvou ochranu Proti úkladům ďábla, Který chce zničit Tvé Plány a Úmysly Prohlašujeme Tě Pánem v našich životech A ať se stane Vůle Tvá. Amen
Myslím, že původně jsme všechny cítily, že Pán nás povolal k Modlitbám matek, abychom se modlily jen za děti, ale nyní si uvědomuji, že je to mnohem víc. My jsme také byly požehnány a změněny, když jsme se modlily společně a také jsme viděly, že to byl jeho plán překonat bariéry mezi denominacemi a přivést ostatní k Němu skrze tuto službu. Nyní cítíme, že jsme povolány modlit se za OBNOVU. Je to velké privilegium! Na světě je tolik členek Modliteb matek - naše modlitby opravdu mohou něco vykonat.
ww.modlitbyotcu.cz Jan Brázdil,
[email protected], tel.: 608 512 565, Mirek Liška,
[email protected], tel.: 602 413 539
25
Aktuálně
Do vašeho diáře: Modlitební triduum v září 2009 V Brně v kostele sv. Jakuba v 18 hod. v neděli 27. 9. se spojíme při mši svaté s papežem Benediktem XVI. V Klokotech - v pátek 25. 9.2009 v 15.45 hod. v Emauzích (poutní dům) - v sobotu 26. 9.2009 v 15.45 hod. v Emauzích - a v neděli 27. 9.2009 v 15.00 hod. v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Klokotech vždy po mši sv. , spojené s adorací
Ve Šternberku v pátek ve 14.30 v NST, v sobotu v 18.00 v kapli sv. Leopolda a v neděli ve 14.30 v kapli sv. Leopolda. Každý den vede modlitbu jiná skupinka. V pátek vždy vychází na poslední pátek v měsíci a po modlitbě MM je v 15.00 modlitba korunky a po ní mše sv. k Božímu milosrdenství, kde věřící z farnosti přidávají prosby napsané na lísteček a čtou se při mši sv .Jsme rády, že se můžeme modlit před Nejsvětější svátostí.
V Opavě ve školní kapli v CZŠ sv. Ludmily v Opavě Jaktaři. Pátek a sobota od 17 do 18 hodin, v neděli od 15 hodin - spojeno s agapé.
Ve Vyškově pátek – začátek v 16.15 hod. kostel Nanebevzetí Panny Marie sobota – začátek v 17.45 hod. nemocniční kaple ve Vyškově, neděle – začátek v 16.45 hod. kostel Nanebevzetí Panny Marie Všechna setkání jsou přede mší sv.
26
Ve Valašském Meziříčí pátek v 19,30 h. V kostele Nanebevzetí Panny Marie sobota v 18,00 h. v Hrachovci v kapli
Ve Slavkově pátek v 17 h. v kostele Vzkříšení Páně sobota v 8 h. (po mši sv.) v kostele Vzkříšení Páně
Prosím, napište nám kdy a kde budete pořádat Triduum v lednu (přeloženo z prosince) 29. 1. - 31. 1. 2010
Národní konference MM 16. – 18. 10. 2009 „Veď mě cestou své pravdy a poučuj mě, vždyť jsi Bůh, má spása, každodenně skládám svou naději v Tebe“ Žl. 25,5 Milé maminky, již v minulém čísle zpravodaje jsme Vás vyzývaly a prosily, abyste na toto naše setkání pozvaly duchovní správce ze svých farností, podle jejich možností alespoň na jeden den. Zvláště v letošním Roku kněží by byla jejich přítomnost mezi námi velmi důležitá a žádoucí, modlitby za kněze budou též součástí programu. Těšíme se na ně! Prosíme o pozvání Vašich kněží a jáhnů, o rozšíření informací o MM a Národní konferenci - též prostřednictvím tohoto zpravodaje. O zaslání zvýšeného množství kusů si můžete požádat!
27
Národní konference MM 16. – 18. 10. 2009 Biskupské gymnázium v Brně, Barvičova 85
Program: Pátek 16. 10. : 19 hodin mše sv. v kostele sv. Jakuba v Brně, cel. P. Jan Bezděk Sobota 17. 10.: od 7.30 - prezentace 9 hod. - chvály 9.30 - pozdrav Mons. Vojtěcha Cikrleho 9.40 - přednáška farářky Evy Matějkové z CČH 11.00 - mše sv. – P. Vladimír Vojtěch Záleský od 12 hodin - sv. smíření a žehnání - v přilehlých prostorách auly 12.30 - oběd 14.00 - svědectví přestávka 16.00 - modlitby matek 17.30 - agapé 19.00 - večerní program: Modlitby za uzdravení vnitřních zranění doprovází br. Ignác, OFM
Neděle 18. 10.: 8.30 - chvály 9.00 - mše sv. – br. Šebestián, OFM Výstav Nejsvětější svátosti oltářní a modlitba za kněze přestávka 10.45 - sliby do komunity Solace 11.45 - přednáška P. Vojtěcha Kodeta,O.Carm. 13.00 - oběd 14.30 - reflexe ze setkání, závěr konference Sobotní program doprovází schola ze šternberské farnosti Večerní a nedělní program doprovází schola z farnosti Kašava
Slovo pro konferenci:
„Veď mě cestou své pravdy a poučuj mě, vždyť jsi Bůh, má spása, každodenně skládám svou naději v Tebe“ Žl. 25,5
28
Doprava: Z hlavního nádr.: tram. č. 4 na Komenského nám. (6 min. ) přestoupit na trolejbus č. 39 na konečnou Barvičova (9 min.) Ze Zvonařky: tram č. 4, 12 nebo 13 na Českou, odtud přejít na Komenského nám. A dále trolejbusem č. 39 na Barvičovu (konečná stanice) Na místo ubytování - Petrinum, Veveří 15: tram. č. 12 nebo 13 ze zastávky Hlavní nádraží na Českou nebo Grohovu a odtud pěšky. Ubytovat se můžete v pátek od 17 hodin., v sobotu do 9 hodin., v areálu Petrina je možnost zaparkovat auto, před gymnáziem také.
Maminka, která vaří, žehlí, uklízí a třeba ještě k tomu chodí do práce, se nemusí stresovat tím, jestli si urve čas na modlitbu nebo mši svatou ve všední den, a aby byla dost zbožná. Ona je zbožná tím, co dělá po celý den ve spojení s Bohem, z lásky k Bohu, manželovi a dětem. To je ostatně klíčem k pochopení toho, proč mnohé z našich maminek dosáhly skutečné svatosti a krásné harmonie duchovního života, ačkoli se neuměly modlit breviář, nečetly pravidelně Písmo a na mši se dostaly většinou jen v neděli, při čemž často ji ještě prožily kvůli dětem nepozorně. Modlily se jinak, prostě a obyčejně, modlily se možná při práci růženec, svoje ranní a večerní modlitby, zpívaly si při vaření duchovní písně. Přitom s věrností a láskou konaly to, co měly a nabízely Bohu v oběť drobné i velké nesnáze života. Tím vším dorostly k opravdové svatosti, a není divu, vždyť to, co člověka posvěcuje, je láska. Ona je v duchovním životě tím nejpodstatnějším. Z knihy Marta a Marie trochu jinak od o. Vojtěcha Kodeta Drahé sestry v Kristu! Nyní se vám opět hlásí váš provianťák se zcela praktickou informací. Tentokrát bude na celostátním setkání MM agapé již v sobotu večer (to už ostatně víte z minulého zpravodaje). Nikdo tedy nepřijde o dobroty ze společného stolu, jak tomu bylo minule, kdy některé z vás odcházely v neděli časně po obědě, vzhledem k dopravě do vzdálených míst. Předem děkuji těm, které přispějí čímkoliv - pečivem, ovocem atd. Také děkuji i jedné z Vás, mamince, která připomenula, že chybí něco na zub pro diabetiky. Bude provedena náprava. Víte, když vidím ten prostřený stůl, vzpomenu si na zázrak o rozmnožení chlebů. Láska má stále své pokračování, a to je dobře. Pozdravuji a těším se na setkání Vaše sestra v Kristu Fanynka
29
Trasa z Hlavního nádraží (železniční), bus od Grand Hotelu a bus nádraží Zvonařka
30
Pěší trasa od konečné stanice tramvaje číslo 4 k Biskupskému gymnáziu – příjemná 10 minutová procházka.
Odjezdy trolejbusu č. 39 z Komenského náměstí : v 6.20, 6.50, v 7.20, 7.42 v 8.04, 8.24, 8. 44 v 9. 04, 9.24, 9. 44
Intervaly odjezdu tramvaje č. 4 jsou v rozmezí 6 - 10 min. Zastávka KOMENSKÉHO NÁMĚSTÍ je za Červeným kostelem, po směru jízdy tram. č. 4, tam můžete přestoupit na trolejbus. Pokud to nestihnete, nic se neděje, vystoupíte na konečné č. 4 a projdete se na ul. Barvičovu. Viz mapka výše.
31
Drahé sestry, povzbuzeny Novénou odevzdanosti přicházejme na naše Setkání s velkým očekáváním. Vždyť Bůh dává Ducha Svatého těm, kteří o něj prosí. To Vám ze srdce přejí a vyprošují Růžena, Oldřiška a Věrka
Pohotovostní skupinka: Jana Bartáková, Brno, tel. 774 706 626; Marie Hamříková, Brno 16, mobil 731 208 537; Božena Orlovská, Uherský Brod, tel. 606 466 763; Václava Smejová, Frýdlant n. Ostr., tel. 558 678 917, mobil 777 610 919; Anděla Suchá, Batelov, tel. 737 915 277, 724 743 883; Jitka Kořenková, Moravany, tel. 547 244 315; Marie Kotvrdová, Slavkov, tel. 544 227 227; Ludmila Štěpánková, Holubice 242; Mirka Prokopová, Jaroměřice n. Rok., tel. 724 510 727; Bohumila Vendů, Lipník n. Beč., tel. 581 771 555; Josefka Doležalová, Lovčičky 192, tel. 544 240 306; Růžena Fialová, Brno 16, mobil 608 618 822; Terezie Šimonova, Velešovice u Slavkova, tel. 737 083 661; Helena Štěpánková, Brno 12, tel. 549 247 622; Leona Řezaninová, Ostrovačice, tel. 546 427 255; Jana Pláteníková, Kroměříž, tel. 774 838 824; Barbora Králíková, Brno, mobil 775 642 385; Marie Ventová, Plzeň, tel. 377 531 488, mobil 736 779 178; Lucie Růžičková, Praha 9, tel. 281 971 261; Marcela Krejčí, Opava 5, tel. 553 730 530; Františka Vajčerová, Strážnice, tel. 518 334 227; Věra Krejčí, Zlín-Štípa, tel.: 577 915 220; Noela Frolková, Zlín, tel. 577 212 041, mobil 605 131 548; Marie Berková,tel. 381 233 474; Věra Papežová 691 65 Křepice 133, tel. 775 062 460; Jana Strašáková, Partyzánská 338, 570 01Litomyšl, tel. 461 615 099,
[email protected]; Františka Dvořáková, mobil 737 875 974; Markéta Netušilová, Pardubice, tel. 466 511 560; L. Králová,
[email protected]; Kamila Varmusová, mobil 724 784 096;
[email protected]; Marcela Macháčková, Rudoltice1, tel. 465 324 893, mob. 776 559 793, Janka Pecherová, Pražského povstání 2309, 390 03 Tábor, tel. 381 233 034, mob. 723 331 951,
[email protected].
Prosíme, obracejte se na pohotovostní skupinku pouze s prosbami v urgentních případech. Dlouhodobé prosby o modlitbu patří do rubriky Prosba o modlitbu. Pokud potřebujete modlitby v tíživé životní situaci, můžete zavolat na telefon 545 243 952 - Modlitba SOS, komunita Emanuel, každé pondělí od 19 do 21 h.
Kontaktní adresa: Modlitby matek, P. O. BOX 2, nám. Svornosti 6, 616 00 Brno 16 Pro osobní setkání: Brno, Jakubská 11, telefon 511 111 689 Koordinátorka: Růžena Fialová, mobil 774 618 822 (T-mobile), 608 618 822 (Vodafone) E-mail:
[email protected] Číslo účtu: 170498518/0300, ČSOB divize IPB Brno Zapsán do evidence periodického tisku pod evid. č. MK ČR E 13146; vychází čtvrtletně Redakce: Mgr. Marcela Macháčková Tisk: Jiří Brauner, Kartuziánské nakladatelství, Brno Náklad: 2 700 výtisků
32
