Součást Komunity SOLACE
Modlitby matek Zpravodaj pro ČR • březen 2011
...V soužení po mně budou toužit: „Nuže, vraťte se k Hospodinu!...“ Oz 5, 15c; 6,1
58 5505555
Zamyšlení Nastal čas na změnu Za poslední rok zemřelo kvůli umělému potratu dalších 25 tisíc dětí. Zůstali zde jejich zranění rodiče. Nastal čas na změnu – to je název článku v oběţníku Hnutí pro ţivot, kde nás vyzývají k účasti na XI. Pochodu pro ţivot. Článek končí slovy: „a bez vás to možné nebude“. Ano, drahé sestry; 25 tisíc mrtvých dětí je alarmující číslo. Je třeba se rozhodnout, zda budeme souhlasit s dalším usmrcováním nenarozených dětí, nebo se postavíme na stranu ţivota. Ţádná střední cesta není. Zaposlouchejme se, co nám říká náš Nebeský Otec: „Hleď, vryl jsem si tě na dlaně svých rukou...“ (Iz 49, 16, Jeruzalémská bible), na jiném místě říká: „...Ať se modlíte sebevíc, neslyším. Vaše ruce jsou celé od krve. Omyjte se, očistěte se, odkliďte mi své zlé skutky z očí, přestaňte páchat zlo. Učte se činit dobro. Hledejte právo, zakročte proti násilníku, ...(Iz 1, 15-17). Dr. Radomír Malý ve svém článku „Jak se správně modlit za nenarozené“ říká: „Jiţ staré římské právo znalo pravidlo: ´kdo není od zločinu odstrašen domluvou, bude odstrašen trestem.´ Potraty jsou zločiny proti lidskosti, genocidou na nejbezbrannějších lidských bytostech, … Pokud některé z vás, sestry v Kristu, nemáte ještě zcela jasno, zda má člověk právo na ochranu uţ od početí, vřele vám doporučuji článek ve zmíněném oběţníku Hnutí pro ţivot s názvem Ultrazvuk, který změnil můj ţivot. Výpověď paní Abby Johnson, která byla ředitelkou pobočky propotratové společnosti v Texasu. Po asistenci při potratu, kdy sledovala celý zákrok pomocí ultrazvuku, říká: „Byla jsem ztuhlá, neochotná tomu uvěřit. Aniţ jsem si to uvědomila, přestala jsem drţet sondu ...Snaţila jsem se silně se nadechnout, ale nebyla jsem schopna se nadechnou ani vydechnout. ...Obraz malinkého těla, roztrhaného a odsátého, se znovu promítal v mé mysli a s obrazem prvního ultrazvuku Grace (jejího narozeného dítěte), která byla asi stejně velká. Vzpomněla jsem si na jednu z mnoha pří o potratu, které jsem měla se svým manţelem. ´Kdyţ jsi byla těhotná s Grace, to nebyl fetus, bylo to dítě,´ řekl Doug. A nyní mě to zasáhlo jako blesk: On měl pravdu! To co bylo v děloze této ţeny jen před chvíli, bylo ţivé. Nebyla to jen tkáň, jen buňky. Bylo to lidské dítě. ...Co jsem po léta říkala lidem, co jsem věřila, učila a hájila, je leţ.“ Tolik citát.
2
...A pravda vás osvobodí – jestliţe jsme poznaly pravdu, děkujme Bohu, hlásejme ji a braňme ji! Obracím se zvláště na vás, sestry z Prahy a okolí, nebo na ty, které by se rozhodly spojit příjemné s uţitečným a udělaly si třeba i s celou rodinou výlet do Prahy, ZÚČASTNĚTE SE POCHODU ZA ŢIVOT. Svou účastí na tomto shromáţdění veřejně demonstrujete Boţí svrchovanost nad ţivotem a smrtí. Doprovodný program začíná již dopoledne v 9 hod. v prostorách dominikánského kláštera, kde se můţete dozvědět, co vše se v ČR dělá pro ţivot, rodiny a ty, kdo hledají pomoc, můţete zhlédnout nový dokument o vývoji člověka. Od 13 do 14 hod. bude v kostele sv. Jiljí mše sv. obětovaná za děti zabité při umělých potratech, za uzdravení a obrácení rodičů a lékařů, od 14 do 16 hod se koná Pochod pro život – z Husovy ul. na Václavské náměstí. My ostatní, které se z jakýchkoliv důvodů nemůţeme této akce zúčastnit, provázejme je modlitbou, postem a obětmi. Děkuji vám
Růžena
Nabídka: Díky spolupráci se společnosti The Endowment for Human Development se podařilo připravit českou verzi dokumentu Biologie prenatálního vývoje. Dokument za pomoci záběrů z prenatálního vývoje i přehledných animací zobrazuje nádherný biologický vývoj člověka od početí aţ do porodu. Film je zpracovaný tak, aby byl vhodnou učební pomůckou pro všechny stupně škol, katechety, přednášející a ty, kteří pracující s mládeţí. Dokument na DVD je moţné si objednat na adrese http://prolife.cz/?a=51&t=2. K dispozici je i online na adrese http://prolife.cz/?a=54&id=7
3
Jak se správně modlit za nenarozené Sv. Otec Benedikt XVI. vyhlásil loňský 27. listopad dnem modlitební vigilie za nenarozené děti. Tento úmysl by měl provázet katolíky neustále. Jsou církevní svátky, které to připomínají: Den Mláďátek 28. 12. a slavnost Zvěstování 25. 3., spojená obvykle (v nejbliţší sobotu) s tradičním Pochodem pro ţivot. Dovolím si ale rebelantskou otázku: Modlíme se na tyto úmysly správně? Někteří věřící se modlí za „spásu potracených dětí“. O jejich osudu vedou teologové jiţ od středověku nekonečné diskuze. Nebudeme rozebírat jednotlivé teorie, nám stačí pouze jediné: Bůh nikoho netrestá bez osobní viny a můţe ve své dobrotě krutě usmrcené nepokřtěné děti zabité umělým potratem spasit mimořádným způsobem. Mnohem konkrétnější je ale modlitba za něco jiného: Za jejich právo narodit se, právo na ţivot, které je cynicky pošlapáno nohama. S tím souvisí i modlitba za obrácení matek, jdoucích na potrat a lékařů, páchajících tyto vraţdy. Veřejná modlitba na tyto úmysly před potratovými klinikami znásobuje její účinek, jak dokazuje svědectví P. Phillipa Reillyho z USA o tom, ţe v jeho zemi za posledních cca 20 let téměř polovina potratových klinik, před nimiţ se ochránci ţivota modlili a zároveň diskutovali se ţenami, jdoucími na potrat a také se zdravotnickým personálem, musela ukončit svoji činnost pro nedostatek klientely. Podobně se stalo i ve Vídni v Rakousku, kde před dvěma lety jedna potratová klinika, před níţ se ochránci ţivota denně modlili a hovořili se ţenami, které tam směřovaly, nakonec zkrachovala. Na těchto příkladech nám sám Pán ukazuje, ţe taková forma modlitby opravdu dělá divy a má nečekané výsledky. Tím spíše je nutno modlitební úmysly rozšířit ještě dál. Lidská přirozenost je v důsledku dědičného hříchu nakloněna spíše ke zlému neţ k dobrému, proto dokud bude potrat legální, vţdycky se najde dostatek ţen, které k tomuto „řešení“ sáhnou a dostatek lékařů, ochotných „to“ vykonat. I kdyţ v USA řada klinik po modlitbách ochránců ţivota zkrachovala, nic to nezměnilo na milionech dětí vraţděných ročně v této zemi umělým potratem. Proto katolík by se měl modlit i za to, co je dnes „politicky nekorektní“: za legislativní zákaz umělých potratů a jejich trestání! Proč se tento aspekt v zápase za práva nenarozených dětí tak málo připomíná? Proto, poněvadţ nám chybí povědomí o sociálním království Kristově, jak psal uţ v roce 1925 papeţ Pius XI. ve své encyklice „Quas Primas“. Kristus není totiţ Králem pouze našich srdcí, nikoli jenom v duchovním slova smyslu, jak dnes do omrzení slýcháme. Uţ sv. Pavel píše, ţe „On musí kralovat, dokud nepoloţí všechny nepřátele pod své nohy...“ (1 Kor 15, 25), a také ţe „ve jménu Jeţíšově musí pokleknout kaţdé koleno na nebi, na zemi i v podsvětí...“ (Fil 2, 10). To nemá nic společného s otázkou 4
náboţenské svobody, znamená to pouze tolik, ţe legislativa má odpovídat přirozenému mravnímu zákonu a morální pravdě, kterou Církev uţ dva tisíce let hlásá. Legislativní zákaz potratů a jejich zařazení mezi trestné činy vraţdy se proto musí stát principiálním poţadavkem všech hnutí na obranu nenarozeného ţivota. Nejsem samozřejmě tak naivní, abych tvrdil, ţe je to v dohledné době dosaţitelné. Z lidského, přirozeného hlediska nikoliv, ale z nadpřirozeného pohledu? U Boha není totiţ nic nemoţného. Pokud naše modlitby budou zahrnovat i tento úmysl, potom se můţeme dočkat podobného radostného překvapení jako v případě krachujících potratových klinik. Samozřejmě katolík tomu musí sám v mezích svých moţností napomáhat. A toto nedělá, kdyţ před volbami při výběru kandidátů do parlamentu si klade za prioritu jejich postoj k placení poplatků ve zdravotnictví nebo ke školnému na univerzitách. Dokud se nestane samozřejmostí, ţe pro katolíka bude při volbách rozhodující názor voleného kandidáta na potrat, dotud se z místa nepohneme. Aţ se v tomto bodě změní srdce českých věřících, potom můţe dojít i tady k posunu, i kdyţ představujeme v českém národě menšinu. Pouze legislativní zákaz potratů je schopen podstatně omezit toto zlo na minimum. Byl jsem v létě na Maltě, kde je potrat trestný v jakékoliv podobě, za jeho propagaci jde pachatel do kriminálu právě tak jako za schvalování nacistické nebo komunistické genocidy. Potraty se tam skutečně neprovádějí, ţeny, které si „to“ chtějí nechat udělat, se vystěhují ze země, neboť trestným činem je i zákrok, který Malťanka podstoupí v zahraničí. Popře snad někdo, ţe takový výsledek legislativy, postihující potrat jako trestný čin, je poţehnáním? V sousedním Polsku si ještě před dvaceti lety stěţovali tamní biskupové na více neţ 200 tisíc umělých potratů ročně, dnes, kdy je tato moţnost redukována pouze na taxativně vypočtené výjimečné případy, jde podle seriózních průzkumů o cca 7-14 tisíc ilegálních zákroků za rok. To uţ se dá hovořit o pozitivním obratu. Jiţ staré římské právo znalo pravidlo: „Kdo není od zločinu odstrašen domluvou, bude odstrašen trestem.“ Potraty jsou zločiny proti lidskosti, genocidou na nejbezbrannějších lidských bytostech, a proto musí být stíhány stejným způsobem jako genocidy hitlerovců a bolševiků. Kdo tvrdošíjně odmítá uznat, ţe člověk uţ od početí je člověkem a sahá k jeho zabití, musí být od tohoto zločinu odstrašen hrozbou trestu jako u kteréhokoliv jiného kriminálního deliktu. Zkušenosti Malty a Polska ukazují, ţe kde legislativa potrat takto kvalifikuje, počet dětí zavraţděných v matčině lůně rapidně a citelně klesá. Nebojme se tedy modlit za vyhlášení zákonů, které umělý potrat zakazují a stíhají jako trestný čin! PhDr. Radomír Malý
5
Slovo kněze Síla ženy O ţenách se většinou hovoří jako o slabším pohlaví. Můţeme však pozorovat, ţe v různých ţivotních situacích dokáţe být ţena silná, ba silnější neţ muţ. Rád bych v těchto pár řádcích právě na tuto zvláštní sílu ţeny poukázal. Nejde jen o to, ţe mnohdy statečněji snáší bolest, nebo ţe se často doţívá vyššího věku. Spíše mám na mysli to, co vyjadřuje ono známé přirovnání muţe k hlavě a ţeny ke krku, který s hlavou hýbe. První ţena Eva svou ţenskou silou ovlivnila muţe Adama. A víme, jak to dopadlo. Moudrý a spravedlivý Šalomoun, svrchovaný král, se nechal svést svými ţenami k modlosluţbě. A víme, jaké váţné důsledky to mělo pro celý Izrael. Tyto a mnohé další biblické příběhy ukazují, jak ţena svou silou mnohdy dokáţe podnítit nedobré jednání. Ne nadarmo se slovo „svádění“ jaksi automaticky přiřazuje spíše k ţeně. Ale to jsme si ukázali jen negativní projev této zvláštní síly ţeny, této schopnosti uplatnit svou autoritu, moc a vliv. Podívejme se však nyní na Pannu Marii v Káně, kdyţ jí Jeţíš na dost nečekanou ţádost odpověděl: „Co mi chceš, ţeno? Ještě nepřišla má hodina!“ (Jan 2, 4). A ona tuto nepříznivě se vyvíjející situaci nevzdala a se svou silou ţeny dala pokyn: „Udělejte všechno, co vám řekne“ (Jan 2, 5). Můţeme-li to tak říci, přemohla Jeţíše. A tato její role přímluvkyně a prostřednice jí byla svěřena aţ do konce času. Pohance, Syroféničance, ţádající Jeţíše, aby uzdravil její posedlou dceru, se dostalo této Jeţíšovy odpovědi: „Nech najíst napřed děti! Není přece správné vzít chléb dětem a hodit ho psíkům“ (Mk 7, 27). Ona se však nevzdala a se silou matky bojující za své dítě namítla: „Ovšem, Pane, jenţe i psíci se ţiví pod stolem kousky po dětech“ (Mk 7, 28). A dosáhla svého, dokonce sklidila jeho obdiv: „Ţe jsi to řekla, jdi, zlý duch vyšel z tvé dcery“ (Mk 7, 29). Tak by se dal najít větší počet událostí v Písmu, kdy síla ţeny sehrála důleţitou pozitivní úlohu v dějinách spásy. V jednom případě tedy síla ţeny v područí satana - skrze zvědavost, ţárlivost, sobeckost, ješitnost, uraţenost a další nešvary - ničí, rozděluje a zraňuje. V druhém případě síla ţeny - nesená milujícím, starostlivým, pokorným a oddaným srdcem zprostředkovává záchranu, uzdravení, posilu a obnovu. V jednom případě zneuţitá síla ţeny svádí a vede ke smrti, v druhém milostí oplodněná síla ţeny zachraňuje a dává ţivot. Ţena v uvedených případech působí jako katalyzátor inspirující a umocňující určité jednání. Záleţí však na tom, k jakému jednání se její srdce propůjčí. P. Šebestián OFM
6
Duchovní okénko O smyslu postu Smysl postu můţe být mnohostranný. Pokud ho lidé ještě berou, tak se k němu staví jako k něčemu, co je negativní, protivné, i kdyţ nutné, asi tak, jako kdyţ lékař předepíše dietu. Uţ lidé před křesťanstvím a před ţidovstvím půst uznávali a praktikovali. Můţe to být gesto, při kterém se vzdávám jídla, abych někomu dokázal, ţe to myslím váţně. Případně abych si ho získal a vyrovnal nějaký svůj nedostatek. Tohle známe i odjinud - kdyţ jsme měli na latinu a češtinu stejného profesora, měl jsem dojem, ţe stačí vyniknout v latině, aby mi odpustil tu kouli z češtiny. Tohle funguje v člověku skoro jako pověra. Ale co se týče postu, to není to pravé. Potom je tu půst jako sebecvičení. To se objevuje obecně mezi lidmi, obzvláště mezi lidmi náboţenskými. Obrázek z biblické dějepravy k podobenství o farizeovi a celníkovi, kde vpředu stojí tlustý, zrzavý, samolibý Ţid a vzadu se bije do prsou chudinka celník, je úplně mylný. To bylo naopak! Celník, to byl bankéř v cylindru a fraku. Kdeţto ten farizeus byl asketa, mravokárce. Ne ţe by se farizeus nevytahoval, ale vytahoval se potichu, svojí svatostí a pokorou. Jako ten profesor na jedné teologické fakultě, kdyţ se ho student ptal, jestli nezná nějakou dobrou knihu o pokoře, tak řekl: „No, moji!“ Ale Pán Jeţíš říká: Ty kdyţ se postíš, napomáduj si hlavu, udělej si make-up, usmívej se, protoţe půst je radost! Postíš se proto, ţe máš někoho rád. Něčeho se vzdáváš, abys mu to mohl dát! Nebo se zříkáš toho, co ti překáţí, abys mohl být s ním blíţ. To obojí je v postu obsaţeno. Navíc je to svým způsobem trénink. A to přece není doba smutku, nudy, otrávenosti. A také při tréninku nekoukám po kytičkách. Je to doba obzvláštní zaměřenosti na cíl – běţím jako o závod, abych tam doběhl, jak říká svatý Pavel. Ten náš cíl nám pořád klade před oči postní liturgie. Takţe je to do jisté míry taková sportovní záleţitost. Četl jsem ţivotopis jednoho irského jezuity a ten dělal podle nás hrozné nesmysly. Například se bičoval ţiletkami – oni ti Irové jsou takoví divocí, tak asi věděl, proč to dělá. Kdyţ pak šel na frontu, leţeli celé dni a noci v zákopech ve vodě a blátě a jeho major dostal horečku. A on mu řekl, ať si lehne na něj, aby leţel v suchu. Kdyby neměl za sebou to bičování, tak by ho to asi ani nenapadlo. Ale to jsou naprosto soukromé věci, které nikdo nepublikuje, jinak by byl necudný. 7
Ten, kdo vypráví, co všechno krásného vykonal a jaké mystické záţitky zaţil, to je buď lhář, nebo člověk nestydatý. Kdyţ je to opravdové, tak je to nepublikovatelné – leda ţe ho Bůh donutí, aby to řekl kvůli povzbuzení a příkladu pro ostatní, a potom to většinou ten člověk vypráví ve třetí osobě, jako o někom jiném. Podívejme se na Pána Jeţíše, jak se postí. Vybere si čtyřicet dní, v samotě na poušti bez jídla. Tak nejprve ta čtyřicítka – jednak je to symbolické (40 je číslo zkoušky), jednak to má svůj význam pro tělo. Čtyřicet dnů představuje tak zvaný biorytmus. Během nich se totiţ v těle vymění všechny látky. Tato doba je zvláště důleţitá v ţivotě ţeny, která se stala matkou, a nazývá se šestinedělí – z matky, která nosila dítě v sobě, se stává zase manţelka a matka, která nosí dítě mimo sebe. Vidíme, ţe za čtyřicet dní se můţe změnit celá kompozice člověka. Obzvlášť kdyţ změní svůj ţivotní způsob – například kdyţ se izoloval od vnějšího dění a kdyţ změnil nebo vysadil jídlo. To je přírodní zákon, který kdyţ se vyuţije, ohromným způsobem člověku pomůţe. Křesťané před velkými svátky – před Velikonocemi a Vánocemi – vyuţívali těchto čtyřicet dnů (i advent trval šest neděl) k proměně celého člověka. Před tím byl masopust – poslední příleţitost se vyřádit, ale nejen to. Kdyţ se na to podíváme z hlediska stravování, před adventem končila doba poţivatelnosti určitých pokrmů. Končil podzim a místo čerstvých potravin nastupovaly zásoby, které se nekazily, nebo se daly konzervovat. O martinské huse se spotřebovalo poslední maso a ţivočišné produkty a začala se jíst rostlinná strava, převáţně obilniny, luštěniny a rostlinné oleje. Všechno se vyměnilo. A stejně tak před postem. O Vánocích začaly zabíjačky, venku byla zima, a tak to dlouho vydrţelo, ale kdyţ uţ těch jitrnic a jelit a sádla bylo přece jenom na člověka dost, začal půst – zase se úplně proměnil styl stravování. Pak Velikonoce. Víte, proč se o Velikonocích mimo jiné ţehnaly pokrmy? Aby se lidé po tom postu nepřejídali. S poţehnaným jídlem se člověku těţko dělají vylomeniny. Oni to neměli pochopitelně promyšlené a dieteticky zdůvodněné, ale měli to jaksi vyexperimentované. Všechny ty zvyky byly v souladu s přírodou, ale byly křesťanstvím, vlastně uţ ţidovstvím povýšeny na posvátno. Takţe 40 dní má i svůj přirozený význam, ale to není to hlavní. Především je to projev úcty a darování se Bohu. Nejstrašnější a nejtěţší věc, kterou Bohu můţu dát, je svůj čas, kdy nemyslím na nic jiného neţ na něj. To je o ţivot! Krásná legenda vypráví, jak přišel chudý poutník do kláštera s nádherným evangeliářem. Všem mnichům se ohromně líbil a ten poutní k povídá – já vám ho dám, kdyţ se pomodlíte Otče náš, aniţ byste propadli myšlenkám na něco jiného. První se modlil opat, a propadl se po kolena. Pak se modlil nejzboţnější mnich – propadl se po kotníky. Tak zavolali takového prosťáčka chudáčka bratra, mysleli si – ten je tak prostoduchý, ţe ho
8
nic napadnout nemůţe – taky se trošičku propadl. Všichni se ho ptali – Prosím tě, na co ty jsi myslel? A on řekl – jak jsem se tak modlil, tak mne napadlo, jestli nám k tomu dá také ten krásný futrál. Takţe dát Bohu čas, to je něco úţasného. Dát Bohu 40 dní, kdy ho mám před očima jako cíl, a zbavuju se všeho, co mne od něj vzdaluje, to je něco úţasného. A zvlášť v samotě. Všimněte si, jak se člověk dostane do samoty. Obvykle ji zaplní jídlem nebo aspoň myšlenkou na jídlo. A kdyţ tohle dám Bohu, tak jsem pro něj volný. Pak to má ještě jeden aspekt. Kdyţ se něčeho zříkám, tak mi to zbude. Dát Bohu půlku kuřete – co by s tím dělal? Ale bliţní, ten by ji uţ potřeboval. A tak třetí bod, který charakterizuje půst, kromě omezení jídla a většího prostoru pro modlitbu, je almužna. Dávám bliţnímu to, čeho se pro Boha zříkám. Tím, ţe se postím, se tedy nestávám sponzorem milého Pánaboha, nedávám si to na vizitky a nebudu mít kvůli tomu úlevu na daních. Dělám to jen proto, ţe ho mám rád a ţe mu chci být blíţ. Z kázání P. Jiřího Reinsberga připravila Eva Fuchsová
Boží milosrdenství Duše, které šíří úctu k mému milosrdenství, ochraňuji po celý život jako něžná matka své nemluvně a v hodině smrti nebudu jejich soudcem, ale milosrdným Spasitelem. Deníček 1045 Všechno začalo v roce 1905, kdy v polské vesnici Glogowiec přišla na svět Helena, třetí dítě Marianny a Stanislava Kowalských. Ukončila jen tři třídy základní školy, protoţe musela odejít do sluţby. Ve 20 letech vstoupila do Kongregace sester Matky Boţího milosrdenství ve Varšavě, kde přijala řeholní jméno Faustyna. Pracovala zde především jako kuchařka, zahradnice nebo vrátná. Navenek nic neprozrazovalo její neobvykle bohatý mystický ţivot. Z jejích zápisků se dozvídáme o velikosti poslání, které jí Pán Jeţíš svěřil. Toto poslání spočívá v připomenutí odedávna známé, ale zapomenuté pravdy víry o milosrdné Boţí lásce k lidem a v předání nových způsobů úcty k Boţímu milosrdenství. Její hluboký mystický život šel ruku v ruce s utrpením. Utrpení očišťuje duši, a tím ji činí schopnější k stále většímu podílu na Božím životě a k účasti na spasitelném Kristově díle. 9
Mé milosrdenství je tak veliké, že jím nepronikne žádný rozum, ani lidský, ani andělský, za celou věčnost. Vše, co existuje, má svůj původ v nitru mého milosrdenství. Každá duše, jež má ke mně vztah, bude po celou věčnost rozjímat o mé lásce a mém milosrdenství.
Pohádka o bambusu Byla jednou jedna nádherná zahrada a leţela na západě uprostřed velkého království. Pán měl ve zvyku se tam procházet za velkých veder. Jeden vzrostlý bambusový strom byl mu ze všech stromů, rostlin a keřů nejmilejší. Bambus rostl rok od roku výš a byl stále půvabnější. Byl si vědom, ţe pán ho miluje a má v něm své zalíbení. Jednoho dne se přiblíţil pán zamyšleně ke svému oblíbenému bambusu a ten se sklonil ve své úctě aţ k zemi. Pán mu řekl: „Milý bambuse, já tě potřebuji.“ Zdálo se, jako by přišel den všech dnů, den, pro který byl bambus stvořen. Bambus tiše odpověděl: „Pane, jsem připraven, pouţij mě, jak chceš.“ „Bambuse,“ pánův hlas byl váţný, „abych tě potřeboval, musím tě uřezat!“ „Mne uřezat? Mne, kterého jsi ty, pane, udělal nejkrásnějším ve své zahradě? Ne, prosím tě, ne! Pouţívej mě ke své radosti, ale neřeţ mě!“ „Můj milý bambuse,“ hlas pána byl ještě váţnější, „jestliţe tě neuřeţu, nemohu tě potřebovat.“ V zahradě zavládlo ticho. Vítr zadrţel svůj dech. Bambus se dlouho ohýbal. Pak zašeptal: „Pane, jestliţe mě nemůţeš potřebovat jinak, neţ ţe mě uřeţeš – udělej, co chceš, a uřeţ mě.“ „Milý bambuse, musím ti ořezat také tvé listy a tvé větve.“ „Ach pane, toho mě ušetři. Znič moji krásu, ale nechej mi, prosím, moje listy a větve!“ Pán odpověděl: „Jestliţe ti je neodřeţu, nemohu tě potřebovat.“ Slunce skrylo svou tvář. Motýl odletěl ve strachu pryč. A bambus s hrůzou z toho, co ho čeká, řekl tiše: „Pane, utni je.“ „Můj bambuse, musím udělat ještě něco víc. Musím tvůj kmen rozdělit. Jestliţe to neudělám, nemohu tě potřebovat.“ Tu se bambus sklonil aţ k zemi: „Pane, řeţ a děl.“ A pán zahrady bambus uřezal, osekal jeho větve a listy a rozdělil ho na dva díly a odrhl aţ na dřeň. Pak ho odnesl tam, kde z pramene vytékala svěţí voda. Poloţil svůj milovaný bambus na zem, jeden konec spojil s pramenem a druhým zavedl vodu na pole. Pramen zpíval své uvítání a čistá třpytivá voda tekla radostně rozbitým tělem bambusu na vyprahlá pole, která na ni čekala. Pak byla zasazena rýţe, plynuly dny a přišel čas ţní. Tak se kdysi krásný bambus stal velkým poţehnáním. Kdyţ byl velký a krásný, rostl jen pro sebe a těšil se z vlastní krásy, ale kdyţ se obětoval, stal se kanálem, který pán potřeboval, aby pole učinil plodným. 10
Ohlédnutí Za Hromniční poutí matek ve Šternberku Římskokatolická farnost Šternberk a hnutí Modlitby matek v sobotu 5. února 2011 přivítaly stovky maminek z Moravy na Hromniční pouti matek. Letos se opět uskutečnila v Městském kulturním domě ve Šternberku a ten byl zaplněn do posledního místa. Tak jako ţeny v první polovině 18. století obětovaly svíci za odvrácení nebezpečí proti vpádu Prusů, tak i v dnešní době přijely ţeny s důvěrou prosit Matku Boţí, aby chránila jejich děti a rodiny a vedla je k Bohu. Kaţdým rokem přibývá ţen, které se utíkají k Bohu a odevzdávají mu své děti. Letošní motto pouti bylo z Lukášova evangelia: „…přinesli Jeţíše do chrámu…“ (Lk 2, 22). Hlavním celebrantem při mši svaté byl P. Vojtěch Šíma, jehoţ slova při promluvě se mi vryla hluboko do srdce. Připomněl nám, ţe ve svém ţivotě vidí zoufalství mnoha babiček a matek, které proţívají zklamání ze svých dětí a vnoučat. A pozval nás k tomu, abychom nezapomněly na 3 skutečnosti: 1) Mít děti upřímně ráda Boţí láskou. Takovou, jakou je má rád Bůh. A Jeţíš je miluje víc, neţ já. 2) Přiznat, ţe jsem ve výchově neudělala všechno, co jsem měla. Ukázala jsem dětem, jak se s Kristem ţije? Byl domov naplněn křesťanskou atmosférou? Umějme přiznat chybu. Kde je přiznání viny a odpuštění, tam nastupuje Boţí milost. Já musím vědět, ţe jsem hříšná a také umět s pokorou říct: „Jeţíši, já Tě potřebuji.“ 3) Odpustit dětem, ţe nejsou takové, jaké jsem očekávala, ţe budou. A pak je odevzdám Bohu a nemusím mít strach. Já nejsem Spasitel. Přece jsem uvěřila tomu, který má moc. V ten den jsme znovu kaţdá Jeţíši představila svoje děti. své přednášky nám P. Vojtěch Šíma řekl krásnou větu: Běžte a kažte, a jen výjimečně k tomu užijte slova.“ Celá šternberská farnost, kněţí i laici zde kázali beze slov. S velkou láskou a obětavostí připravili tuto pouť, aby stovky maminek mohly odjíţdět s velkou nadějí a radostí domů. Kéţ Vám to odplatí sám Bůh. OL
11
…za triduem Milé sestry, posílám náčrt Modlitebního tridua, které jsme poprvé uspořádaly v Podhoří, v našem kostelíčku. Nechaly jsme se inspirovat vašim Zpravodajem, který tak rády čteme. Úvod: Kdyţ se MM rozšířily po celém světě, vznikla komunita SOLACE (Útěcha). MM jsou její součástí. Kaţdý týden se scházíme a modlíme se za své děti. Kaţdého čtvrt roku probíhá po celém světě TRIDUUM - 3 dny modliteb, které mají jednotné úmysly. Tedy ne uţ jen za své děti, ale za sebe a za ty, za které se moţná nikdo nemodlí. V Písmu svatém se na mnoha místech hovoří o 3 dnech. Mnohé z nich jsou jakoby předzvěst velikonočního tridua. Velikonoční tajemství proţíváme s Pannou Marií. Od Marie se učíme důvěřovat Bohu v kaţdé situaci, hlavně v těţkých ţivotních zkouškách, kterým často vůbec nerozumíme. Od Marie se učíme odpouštět tam, kde se nám vůbec odpustit nechce, a nakonec se učíme za všechno velebit Boha. Zdá se, ţe po dobu tridua jsou nebesa otevřena a P. Jeţíš k nám přichází s uzdravením, osvobozením, odpuštěním, smířením, radostí, pokojem a láskou. Stačí, abychom k Němu přišly a otevřely se... PANE, PŘISTUPUJEME PŘED TEBE TAKOVÉ, JAKÉ JSME… NEJISTÉ A HŘÍŠNÉ. DÁVÁME SE TI K DISPOZICIOTEVÍRÁME TI SVÉ SRDCE ...V POKOŘE TĚ PROSÍME, AŤ KRÁČÍME TAM, KAM TY NÁS VEDEŠ ! Pátek: modlitby pokání za vlastní hříchy Modlily jsme se po mši svaté, takţe růţenec a Písmo svaté jsme vynechaly. Do 10 bodů jsme rozdělily Píseň č. 422, Pozvání Ducha sv., aby vedl naše setkání, modlitby z broţurky MM, za ochranu, za jednotu, za sjednocení s ostatními skupinkami. Pak byly prosby (Zpravodaj MM 55 - str. 24), k nim jsme přidaly denně za sestru Veroniku a bratra, za P. Jana Pavlů, za MO v Anglii. Po modlitbě odevzdání jsme jednotlivě s rozţatými svícemi předstupovaly před oltář. V modlitbě jsme vţdy obdarováni, přestoţe mnohdy nic necítíme. I o nás platí: Blaze nám, jsme-li ustavičně v Boţích sluţbách a nasloucháme jeho moudrosti. Sobota: modlitby pokání za hříchy světa Ve chvíli ticha vyzveme všechny, které nebyly v pátek, aby litovaly svých hříchů. Opět zveme Duch sv., aby vedl naše setkání. Písní č. 422, Pod ochranu tvou a Anděle Boţí střídáme modlitby: Korunku k Boţímu milosrdenství, modlitbu za odpuštění, o odpovědnosti str.19, str. 22 z broţurky MM, prosby na sobotu, Kotva naděje (Zpr. 55, 12
str .8), rodičovské poţehnání, čtení z Knihy přísloví 15,1- 6. Po modlitbě odevzdání opět s rozţatými svícemi poklekáme před oltář a zakončíme: „Kdy v mém srdci začne Velké jubileum ?“ ...aţ svému oblíbenému hříchu řeknu: „Zříkám se tě“, ...aţ dokáţu řev motorů a televize vyměnit za tichou lesní cestu, ...aţ místo v pěst sepnu ruce k modlitbě, ...aţ místo „Nemám čas“ odpovím: „Rád ti pomohu, mám dost času“......atd. Neděle: modlitby chval a díkůvzdání za požehnání a veškerá dobra. Ve chvílích ticha se necháme proměňovat a uzdravovat Kristem. Pozveme Ducha svatého mezi nás. K písni 422 jsme našly Boţe chválíme tebe 932, která má 12 úţasných slok, které jsme neznaly a moc se nám zalíbily. Zpívaly jsme z celého srdce. Modlily jsme se z broţurky MM str. 13, 18, 23, 25, 27, 33, prosby na neděli (Zpr. 55, str. 25), Ţalm 117 a 138, modlitba pro seniory a Zamyšlení a duchovní okénko (Zpr. 55 str. 2). Zase po modlitbě odevzdání jsme přistupovaly s rozţatými svícemi před oltář. Triduua se nás zúčastnilo 8 - 9 matek, trvalo vţdy přes hodinu a bylo nám velice dobře. Z kaţdé vyzařovala radost a uţ se moc těšíme na další. Myslely jsme i na ty, které pro nemoc nemohly přijít. Měly jsme trošku obavy, bylo to poprvé, ale Duch svatý nás opravdu vedl. Posíláme ty nejpěknější pozdravy ze zasněţeného Podhoří a přeji vám za všechny matky hodně zdraví, síly, Boţí poţehnání, ochranu Panny Marie a hodně darů Ducha svatého. Marie Kotačková
Přeji poţehnaný den a ráda bych se s vámi podělila o dojmy z našeho prvního modlitebního tridua. Je to sice aţ skoro za tři týdny, ale dnes mě jaksi oslovila pozvánka na utvoření skupinky Modlících se otců.
Naše první Modlitební Triduum ve Strážnici Dovolte mi podělit se o průběhu našeho prvního modlitebního tridua ve Stráţnici. Kdyţ jsem přijela z konference v Brně konané v říjnu domů, byla jsem tak nějak nabitá energií a začala jsem se modlit, aby se u nás povedlo aspoň uskutečnění Tridua. U nás je několik skupinek modlících se maminek. Začala jsem sondovat, co ony na to. Nikdo neřekl ne, ale zjistila jsem, ţe jsou skupinky spíše starších maminek, které se
13
rády modlí, ale většině jiţ síly nestačí na veřejné vystoupení. Pak jsem oslovila pana faráře a naši kostelnici. Nebyli proti, s jejich přislíbením, ţe to můţeme udělat v kostele přede mší svatou, jsem tedy oslovila i mladé maminky, které sice nenavštěvují skupinky, ale ví, ţe je potřeba se za děti modlit a rády nám pomohly s průběhem modliteb a hudebním doprovodem. Dokonce se nám podařilo přemluvit i pana varhaníka a jeden den nám hrál, neţ ho skolila nemoc. První letošní Triduum probíhalo ještě v době vánoční, a tak jsme se sešly vlastně u jesliček. U malého dítěte, které bylo tak krásné nevinné jako všechny děti právě narozené a čekající na milující náruč své maminky. V pátek jsme začaly úvodem, co Triduum je a proč se modlíme, poprosily jsme Ducha svatého o vedení, četly jsme úryvky z Bible, pouţily jsme některé modlitby z kníţečky MM a končily jsme kříţovou cestou za naše děti. A doprovázel nás na varhany pan varhaník. Ani jsem nepředpokládala, ţe to tak doslovně hladce půjde. Řekla bych o sobě, ţe jsem spíše ten nevěřící Tomáš, kterého přesvědčí aţ důkaz. Sobota, co se můţe přihodit, kdyţ pátek je OK. Odpoledne telefon, jedna z přednášejících je nemocná. Do hodiny se dovídáme, ţe i varhaník ulehl s vysokou horečkou. Co teď? Oslovuji švagrovou, která má dceru, hraje na kytaru, zda by nám mohla něco zahrát. Přišla. Zase jsme začaly úvodem, co je Triduum, co bylo v pátek, zase jsme prosily Ducha svatého, něco z Bible, modlitby za hříchy celého světa a za děti, kterým ublíţili, končíme korunkou k Boţímu milosrdenství. Velkým překvapením byla účast maminek i ze sousední farnosti a zase ten Duch svatý působil, ţe ani nikdo nepoznal, co jsme odpoledne zakoušeli. No a neděle, den díků a chval. To jsme oslovily členy z centra pro rodinu, oni tam mají lidi, kteří hrávají při adoracích a při mších, aby nás doprovodili hudebně. Byli nadšení a mají v úmyslu zaloţit novou skupinku mladších maminek. Největší překvapení byly pro mě dnešní ohlášky při mši svaté. Pan farář ohlašoval první schůzku Modlících se otců u nás. Pána chval! Marie
Vítáme nové skupinky v Milovicích, okr. Nymburk, Popovicích, ve Zlíně, Olomouci, Oseku nad Bečvou, ve Šternberku, v Rybí, Třinci, Tomášově, Hořicích, Ţelechovicích, v Dolním Újezdě u Litomyšle, v Újezdě u Brna, ve Vizovicích, v Zašové, ve Veletinách a ve Sloupu v Moravském Krasu, v Praze – Kobylisích, v Jihlavě.
14
Z vašich dopisů „Váš protivník, ďábel, obchází jako lev řvoucí …“ (1. P 5, 8) Tento citát z Písma, který uvádí Veronika v broţurce MM je z listu sv. Petra: Jestliţe jsme byli varováni, ţe nebezpečný zločinec obchází náš dům, co uděláme? Nebudeme si ho všímat nebo zavoláme dobrému příteli a poţádáme o radu, či o pomoc nebo zatelefonujeme přímo na policii. První řešení by asi nebylo to nejsprávnější. Apoštol Petr nás upozorňuje: Váš protivník, ďábel, obchází jako lev řvoucí a hledá, koho by pohltil.“ Tento protivník je anděl, který se vzepřel Bohu a byl proto svrţen z nebe. Na Boha nemůţe, a tak plný zášti se obrací proti těm, na kterých Bohu záleţí. Nelze jej podceňovat, je to duchová, inteligentní bytost. Neunaví se, nezeslábne, nepotřebuje spát, odpočívat. Je otec lţí…uţ Evě v ráji lhal „…nikoliv, nezemřete.“ Bohuţel Eva mu uvěřila. I nás chce svést, zviklat, uvést ve zmatek, vyprovokovat nás nenávistí k pomstě, neposlušnosti…, zkrátka ke hříchu. Můţeme se tomuto protivníkovi nějak ubránit? Kdo nás ochrání před tímto silákem? Je to milost našeho Pána Jeţíše Krista. Byla nám dána mocná zbraň, kterou máme vţdy po ruce - modlitba. Prosme Boha o ochranu, o sílu vytrvat v dobrém, o víru. Sv. Petr nám radí: „…vzepřete se mu, zakotveni ve víře…“ (1. Petr 5, 9). A sv. Jakub říká: „Vzepřete se ďáblu a uteče od vás.“ (Jak. 4, 7) Otče náš…neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Anežka
Velký dík za Zpravodaj, kde nacházíme duchovní povzbuzení a posilu při řešení rodinných problémů a situací. Myslíme na Vás při našich setkáních a vyprošujeme pomoc dary Ducha svatého... Anna T.
15
Prosba o modlitbu
Za ţivé i zemřelé oběti zemětřesení a tsunami v Japonsku za Veroniku a celý pracovní tým komunity Solace, aby nikdy neopustili cestu, na níţ nás Pán pozval, a za mocnou Boţí ochranu za ochranu a vedení Duchem sv. pro sv. Otce, biskupy kněze, kazatele, učitele a všechny, kterým byla svěřena moc aby Pochod pro ţivot zasáhl co nejširší veřejnost a vyburcoval k zamyšlení za syna Stanislava, který je ve vězení, za dar lítosti a pokání aby se vrátila láska do celé rodiny naší sestry Marušky za dar zdraví pro těţce nemocnou maminku Janu a za duchovní podporu pro celou rodinu. za dar obrácení a dary Ducha svatého pro manţela Petra za syna Romana, za proměnu jeho srdce a vyřešení jeho ţivotní situace. Za posilu pro jeho rodiče za dar víry a křtu pro naše děti a vnuky za uzdravení otce Tomáše Cahy z Třeště (37 let) z rakoviny za pana Ladislava, věřícího otce pěti malých dětí, který je váţně nemocný a leţí v Brně na onkologii a čeká na kostní dřeň od vhodného dárce za Světlu, 49 let, za duchovní posilu v boji s rakovinou za ochranu a Boţí poţehnání pro vnučky Veroniku a Karolínku a za obrácení jejich matky za Janu, 22 let, a za dar pokoje pro celou její rodinu za dar zdraví pro syna Dalibora, 16 let, hrozí mu těţká operace páteře za vyřešení manţelských problémů, dary Ducha svatého pro rodinu a zaměstnání pro syny za dar ţivé víry a světlo Ducha sv. pro dceru a vnučku za vyřešení těţké finanční situace v rodině syna za ţivotní partnery našich dětí, zvláště za dar víry za dary Ducha sv. pro syny Josefa a Jana osvobození syna Václava od kouření a za zdar studia za uzdravení z neporozumění v manţelství za vyřešení rodinných svárů, návrhů k soudnímu řízení a osvobození od zla v rodině za Petru, která bojuje s těţkostmi, které ji vkládá do cesty Zlý a ničí ji samotnou 16
za Kláru, která je dlouhodobě 24 hodin denně se svými dvěma malými chlapci sama bez pomoci za modlitební skupinku, za naši sestru Blanku, za donošení děťátka a šťastný porod za uzdravení malého Milana z rakoviny za dar ţivé víry a světlo Ducha svatého pro vnučku a dceru za vyřešení finanční situace v rodinách a nalezení vhodné práce za ukončení nevhodného vztahu u dcery Hanky za uzdravení vztahu s rodiči i manţelem u Alice za poţehnaný stav pro všechny ţeny touţící po dítěti za uzdravení těţce nemocného kněze Petra Havláta (bratra otce Pavla) za návrat maminky Lenky k synovi a za usmíření v manţelství i v rodině za ukončení nevhodného vztahu syna Martina za Boţí pomoc do manţelské krize Lucie a Vladimíra za Boţí pomoc a ochranu pro Jarka, Lenku a miminko, které nosí pod srdcem za návrat 11-leté Marušky k matce a babičce a za duševní uzdravení všech za Boţí pomoc, ochranu a poţehnání pro těţce nemocnou Helenu O. rakovina plic za Boţí pomoc a ochranu pro rodinu Blanky a Romana za dar zdraví a Boţí vedení a ochranu pro Janu L.
Díky ...Chtěla bych poděkovat za vyslyšení proseb, se kterými jsem se obrátila na členky pohotovostní skupinky – p. M. Hamříkovou, p. Frolkovou a Fr. Dvořákovou. Znovu musím podtrhnout srdečnost a ochotu, s nimiţ jsem se u nich setkala, i kdyţ jsem si byla vědoma toho, ţe moje důvody pro modlitbu se zdály být dlouhodobého charakteru. V té době se ale situace v rodině mého syna tak náhle zhoršila, ţe jsem si dovolila kromě modlitby SOS oslovit i pohotovostní skupinku a obrat k dobrému byl aţ „zázračný“. Pane, vroucí dík! Dík za pohotovostní skupinku, dík za celé společenství Modliteb matek. Anna T.
17
Drahé sestry! Děkuji vám za vaše modlitby, svědectví, za kaţdou sluţbu lásky. Zvláště děkuji pohotovostní skupině uvedené ve zpravodaji i té přes internet. Je dojímavé sledovat, jak některé maminky zodpovědně přistupují k prosbám o modlitbu, přestoţe se jen občas dovídají, jak daná záleţitost dopadla. Zároveň si však uvědomuji, kolik matek se dlouhá léta modlí za své děti, a jak se zdá, nic se nemění. Někdy se situaci ještě zhorší. Zřejmě aţ na věčnosti poznáme, co se skrze naši modlitbu, půst nebo jinou oběť dalo do pohybu... . Měly jsme ve společenství maminku, která se stále modlila za to, aby se její dva synové usmířili. Oni se usmířili aţ na jejím pohřbu nad jejím hrobem. Napíši vám ještě jiný příběh pro povzbuzení. Brigita Švédská měla hodně dětí. Ne všechny byly vzornými křesťany. Stejně tak její manţel. Nejstarší syn krátce před smrtí, kdyţ uţ cítil, ţe je váţně nemocný, udrţoval styk s neapolskou královnou. Brigitu to velmi trápilo, hodně plakala, modlila se a postila, aby se vyzpovídal, a prosila za jeho dobrou smrt. Zdálo se, ţe se nic nezměnilo. V noci po smrti jejího syna si myslela, ţe jí pukne srdce, kdyţ k ní promluvila Panna Maria. Ujistila Brigitu, ţe její syn je zachráněn; ţe Ona sama stála při narození jeho duše pro věčný ţivot tak jako porodní bába stojí při narození nového dítěte při jeho matce a chrání děťátko i matku od všeho zlého. Toto jsou věci, které se dějí ve skrytosti, o kterých nic nevíme, ale ve které můţeme doufat. Naše zakladatelka Veronika říká, ţe všechny děti, za něţ se modlíme a které odevzdáváme do Jeţíšových rukou, jsou zachráněny pro nebe. David Wilkerson na přednášce v Bratislavě řekl: „Děti, za které se modlí matky, jsou odsouzeny ke spáse.“ Jsou to slova plná naděje, kterou můţe dát jedině Bůh, a vyprosit nám ji můţe naše drahá Matka Maria, která tuto naději ţila proti vší beznaději, kdyţ uloţili jejího Syna do hrobu. VÍRA, NADĚJE a LÁSKA - tři boţské ctnosti; usilujme o ně všemi prostředky. Vţdyť Jeţíš nás vyzývá: „Kdo chce jít za mnou, vezmi svůj kříţ a následuj mě.“ On ví o našich kříţích, ví, ţe kaţdý má svůj kříţ a také ví, ţe na té cestě bude Maria, počítá i se Šimonem a Veronikou. A kaţdá z nás můţe být někdy Šimonem, jindy Veronikou a přimlouvat se jako Maria. Rok křtu – VÝZVA Prosím, máte-li svědectví související se křtem, pošlete nám je. Růžena
18
Mothers Prayers NEWSLETTER
Vánoce 2010
No 32
Když oslavujeme narození Ježíše, ať nikdy nezapomeneme všechno požehnání, které od Něj dostáváme! --------------------------------------------------------------------------------------------- ---------Drahé sestry v Kristu! Přeji vám mnoho poţehnání a štěstí v tomto zvláštním období, kdy oslavujeme narození Jeţíše. Uţ je to víc neţ rok od té doby, co jsem napsala poslední zpravodaj – některé z vás si uţ moţná mohly myslet, ţe jsem na vás zapomněla! Ne, byla jsem pouze tolik zaměstnaná celý rok konferencemi, návštěvami, změnami u nás ve Star House a také mnoţstvím návštěv v nemocnicích a operacemi! Naštěstí Pán se o vše stará a tak, přes všechno toto, se Modlitby matek rozrůstají rychlým tempem, přidávají se nové členky z nových zemí stejně jako z těch stávajících. Pokaţdé, kdyţ vznikne nová skupinka, jsme všechny posíleny těmito dalšími modlitbami. Chvála Pánu! Naše malá broţurka se také překládá do mnoha dalších jazyků – my ve Star House jsme uţaslí tím, co Pán dělá! Na začátku Modliteb Matek byla inspirace modlit se za změnu světa pro naše děti, ale vidíme, ţe se toho děje mnohem víc. My samy se také měníme, ruší se bariéry mezi vyznáními, kdyţ se scházíme a modlíme společně a učíme se jedni od druhých. My všechny jsme na jedné straně! My všechny Milujeme a Věříme v Otcovu lásku a víme, ţe sliby, které Jeţíš učinil, kdyţ byl zde na zemi, platí aţ dodnes. „Ţádejte a bude vám dáno‟ a „Přijďte ke mně všichni, kteří jste obtíţeni, a já vás občerstvím‟. To jsou nádherná zaslíbení a můţeme vidět tolik odpovědí na tyto prosby učiněné ve víře. JSME SPOJENY V LÁSCE Velká událost u nás letos byla Konference koordinátorek, která se konala v říjnu na Maltě. Zúčastnily se jí členky z mnoha zemí, od Nového Zélandu aţ po Spojené státy Americké. Téma konference bylo „JSME SPOJENY V LÁSCE‟. A toto bylo vidět, kdyţ jsme se kaţdá modlily a odevzdávaly naši zemi v modlitbě Pánu a potom spojily jméno naší země do dlouhého řetězu, který se táhl dvakrát přes celý sál! Nyní máme kontakty asi ve 100 zemích. Ačkoli toto byl název naší konference, ve skutečnosti je to realita Modliteb matek. 19
My všechny jsme spojeny v lásce našeho drahého Spasitele a také spolu navzájem! Sdílíme své radosti a starosti. Cítím, ţe je to jedno z nádherných poţehnání Modliteb matek – nejsme samy!! Někdy nám můţe být smutno a myslet si, ţe bude trvat dlouho, neţ budou naše modlitby vyslyšeny. Někdy se mě lidé ptají, abych jim řekla „o všech těch nádherných odpovědích na modlitby – kdy Pán vyslyší ty moje?“ Mohu jenom říct – neznám Pánovy myšlenky, ale mohu říct s jistotou, ţe každá modlitba bude vyslyšena – v době, kdy Bůh chce a jeho způsobem“. Takţe ţádná modlitba není ztrátou času - prosím, nevzdávejte se. Prosím vytrvejte a budete poţehnány v čekání. Carolyn – naše anglicko-welšská koordinátorka přidává dále v tomto zpravodaji několik myšlenek o době čekání, které by mělo být časem opravdového poţehnání. Pánovo načasování je perfektní a On zná nejlepší cestu jak odpovědět na naše modlitby. Ano, jsme spojeny v lásce v radostech i ve starostech! Nejvíce nečekaná a nejsmutnější událost byla pro nás smrt naší drahé Nathalie. Nejenţe ji milovaly všechny členky Modliteb matek v Rakousku, kde byla národní koordinátorkou, ale i všichni, kteří ji znali. Pro mě to bylo obzvlášť smutné, protoţe byla jednou z mých duchovních dcer! A byla mi velmi blízká. Byla vţdy ochotná se učit – nikdy nebyla arogantní – a vlastně mi často říkala „Veroniko, jestli najdeš koordinátorku, která by byla lepší pro Rakousko, prosím, řekni mi‟. Ale byla skvělá a Modlitby matek s ní jako s koordinátorkou rostly velmi rychle. Jsem si jistá, ţe se na nás dívá z nebe a sdílí s námi naše modlitby. Prosím, pokračujte v modlitbách za rodinu Nathalie. --------------Během tohoto roku jsem měla dvě poţehnaná setkání s Jeanem Vanierem, zakladatelem komunit Archa. Velmi nás povzbuzoval v naší sluţbě, v Modlitbách matek, a dal mi také praktické rady. A právě před naší konferencí na Maltě nám poslal tuto krásnou zprávu. Raduji se s vámi na konferenci Modliteb matek. Každá ze skupinek Modliteb matek je velice důležitá pro Srdce Ježíšovo. Naslouchá s láskou modlitbám za vaše děti a stará se o každé z nich. Vaše skupinky jsou také krásným příkladem jednoty. Papež Jan Pavel II. to napsal krásně ve své encyklice „Ať jsou jedním“ o potřebě společné modlitby křesťanů z různých církví. Ano, ať jsou všichni jedno v lásce a stanou se znamením Boží lásky pro náš svět. Jean Vanier
20
Zprávy od národních koordinátorek Dostali jsme tolik odpovědí na modlitby a zpráv z celého světa, že když jsem je umístila do tohoto zpravodaje, dosáhly až 43 stran! Takže bylo nutné tyto zprávy zkrátit. Omlouvám se těm, jejichž články se zde neobjevily. Ale jak jsem řekla Mary v kanceláři – je to mnohem lepší situace, než kdybychom měli shánět články do zpráv!! Od vydání minulého zpravodaje jsme jmenovali sedm nových koordinátorek. Gerti, která se stará o Rakousko (doporučila ji Nathalie a jde jí to velmi dobře). Lucyna pro Polsko, Mavi pro Španělsko, Maria pro Surinam , Jeanne pro Švédsko Liz pro USA, Lynda pro manţelky US vojáků. Všechny můţete kontaktovat na emailu pod jménem jejich země @mothersprayers.org.
Rusko Měly jsme setkání Komunity Solace v Kaluze. Ale ještě k tomu jsme zveřejnily iniciativu na pozvání členek „Modliteb matek“ do Kalugy - zástupkyň různých křesťanských denominací z různých ruských měst. Byla to velmi důleţitá událost – zakončení Týdne modliteb za jednotu křesťanů. Modlily jsme se za následující setkání a Pán se postaral o všechno: mohly přijet návštěvnice z Moskvy, Vladimira, Rjazaně a Tuly; sešly se zástupkyně z církve ortodoxní, řecko-katolické, luteránské a protestantských církví; neměly jsme ţádné problémy s financemi, ubytováním nebo dopravou. Chvála Pánu za všechno! V sobotu začala hlavní skupina hostů ranní modlitby v kostele ortodoxní církve před ikonou Panny Marie z Kalugy. Potom setkání pokračovalo v katolickém kostele Modlitbami matek: děkovaly Bohu, velebily Jeho Svaté jméno, chválily Ho písněmi chvály, a vydávaly svědectví o síle modlitby. Někteří muţi, členové „Modliteb otců“, se k nim přidali. Připojili se na podporu skupinek „Modliteb matek“ v jejich kaţdodenní modlitbě. Po obědě se kostel zaplnil farníky a hosty a začala mše. Zpívaly se písně chval v jednom srdci a jednom duchu; v kostele byla velice cítit atmosféra lásky a jednoty. Kázání O. Dariyho nenechalo nikoho bez odezvy; dotklo se srdce kaţdého bez ohledu na vyznání. Totéţ se stalo při promluvě luteránského kazatele, který byl také hostem na našem setkání. Po čaji na útulné faře a v přátelské atmosféře neměl nikdo chuť odejít. Tento nádherný den nám ukázal, ţe křesťané všech denominací jsou schopni vést dialog, a co je obzvlášť důleţité, musí svědčit světu o své lásce a jednotě Galina - koordinátorka pro Rusko
21
Indonésie Ráda bych vás informovala, ţe jsme měli mši svatou s naším duchovním otcem na Den matek. Byla to nečekaná zkušenost, ţe se sešlo asi 80 matek a oslavilo tento zvláštní den společně, také s několika otci, coţ dohromady dalo více neţ 90 lidí. Bylo opravdu úţasné vidět tolik matek nadšených, ţe se mohou naučit, jak se modlit za své děti s Modlitbami matek. Také dvě matky se podělily o zázraky ve svém ţivotě. Udělala jsem malou prezentaci o tom, jak Modlitby matek vznikly v Anglii a v Indonésii, a o tom, ţe se mohou ostatní přidat k modlitbám za své děti, aby ochránily své děti v tomto světě. Mnoho matek mi řeklo, ţe po vstupu do Modliteb matek pocítily změnu samy v sobě, staly se lepšími matkami, moudřejšími, s větší trpělivostí, a ţe cítí, ţe dostaly poţehnání od Boha; ţe je děti poslouchají atd. Je to úţasné, jak nás Bůh formuje Grace - koordinátorka pro Indonésii
Polsko U nás v Modlitbách matek je díky Bohu vše v pořádku. Scházíme se s naší skupinkou kaţdý týden a kaţdé poslední úterý v měsíci máme mši v kostele. Po mši máme generální setkání Modliteb matek, kde se sejde asi 30 matek. Pojedeme do Bialowieze a Suwalki, kde se setkáme se skupinou Modliteb matek, pak plánujeme jet do Sokolky a Czestochowe, kde Wiesia ze zubařské ordinace zorganizovala dvě nové skupinky. Začala jsem psát články o Modlitbách matek do katolického časopisu „W sluzbie Milosierdzia“. Jiţ jsem napsala tři články, čtou je ve všech farnostech v naší oblasti. A právě byla vydána vaše kniha „Radost z odevzdání“. Lucyna - koordinátorka pro Polsko Skotsko Před několika týdny jsem byla poţádána, abych navštívila věznici a promluvila o Modlitbách matek při Týdnu vězňů. Včera mě informoval kaplan a řekl mi, ţe se tam vytvořila skupinka a ţe matky, které se scházejí kaţdých čtrnáct dní, absolutně milují Modlitby matek. Také zde začala iniciativa, která by chtěla umoţnit, aby ţeny v této věznici byly v kontaktu s ţenami ve věznici v Malawi. Stalo se, ţe kdyţ ţeny ve věznici v Malawi uslyšely, ţe ţeny ve skotské věznici se modlí v Modlitbách matek za ně, začaly zpívat, tančit a tleskat radostí. Díky tomu
22
začaly ţeny v naší věznici vyrábět věci a posílat je těmto ţenám a dozvěděly jsme se, ţe jim to dělá radost, ţe mohou pomáhat jiným ţenám. Tyto dvě věznice se nyní chtějí modlit za sebe navzájem. Pauline – koordinátorka za Skotsko
Singapur Matky, které chodí na naše Modlitby matek, se vţdy těší na setkání. Kdyţ se sejdou společně k modlitbě, naslouchají Boţímu slovu a sdílejí se, vidíme, jak se jich Pán úţasným způsobem dotýká. Mnohé z nich řekly, ţe cítí velký klid poté, co odevzdaly své děti Pánu a posílily se skrze modlitby, Boţí slovo a sdílení a podporu matek ve skupince. Nejen ţe modlitby za jejich děti byly vyslyšeny, ale ony samy cítí, ţe Duch Svatý působí v jejich ţivotě a rodinách. Zatímco dříve byly úzkostlivé a dokonce se hádaly a zlobily s dětmi, naučily se teď vypustit svou úzkost, zlobu, frustraci a očekávání. Zvláště v Singapuru, kde je důraz na akademické vzdělání a na dosaţení úspěchu, jsou rodiče velmi úzkostliví, aby jejich děti zvládaly dobře školu i na základních a středních školách, aby měly dobou kvalifikaci při vstupu na univerzitu, a tak si udělaly dobrou kariéru. Stále více mladých cítí tlak ze strany rodičů a společnosti, kteří na ně kladou velké nároky, a proto podléhají stresu a buď odejdou ze školy, nebo protestují. Máme skupinky Modliteb matek v některých farnostech a čtvrtích a na několika školách. Jedna matka po několika setkáních na skupince řekla: „Vţdy jsem si dělala starosti a nemohla jsem spát, kdyţ se můj syn vrátil pozdě domů. Nyní jsem ho odevzdala Pánu a mohu klidně spát, kdyţ vím, ţe jiné skupinky Modliteb matek např. v Evropě (kde je 7 hodin časový rozdíl) se scházejí a modlí – ţe jsme spojeny skrze Modlitby matek a modlíme se za všechny naše děti.“ Další matka, která se přidala ke skupince asi před rokem, řekla: „Modlitby mě hned pozdvihly a jsem schopna přinášet všechny své starosti a úzkosti o děti přímo k Bohu. Chce to hodně emocionální síly být matkou. Tlak můţe být velký. Ale já procházím přes bolest, zklamání a frustraci s vědomím, ţe Bůh je se mnou, zvláště skrze ostatní matky ve skupince. Cítím, ţe jsem pod ochranou nekonečné podpory a mohu se zastavit a děkovat – jaký je to nádherný pocit!“ Připojuje se další nádherné svědectví o uzdravující lásce a péči našeho Pána. Několik matek, které vodí malé děti do školy, se setkává na Modlitbách matek ve škole, s dovolením ředitele. Často se stane, ţe další matky, které se nemohou zapojit do skupinky, poţádají o modlitby za své děti, zvláště v době zkoušek. Některé, které ani nejsou křesťanky, se chtějí zúčastnit modlitebních setkání. To je úţasný květ evangelizace.
23
Také byly zaloţeny dvě skupinky mandarínských Číňanek. Zařídily, aby byla broţurka Modliteb matek přeloţena do mandarínské čínštiny a pravidelně se scházejí. Doufají, ţe se přidají i další matky mluvící mandarínsky. Děkujeme Bohu za Modlitby matek, které pomohly mnoha matkám a jejich dětem a rodinám také. Angie & Jill , koordinátorky pro Singapur Austrálie Zde v Austrálii se Modlitby matek stále rozrůstají a jsou uznávány ve stále více farnostech. Je to jistě velká posila pro dobro. Měly jsme konferenci PRAY 2010 v Brisbane, které se zúčastnily asi 4 tisíce lidí a já jsem byla pozvaná na prezentaci na dva workshopy o Modlitbách matek a Modlitbách otců. Byla jsem nadšená, protoţe to je začátek toho, aby sluţba MM a MO byla více rozšířená. Od té doby jiţ začalo několik nových skupinek. Také byly informační promluvy v anglikánské církvi. Bůh otvírá dveře, abychom jimi mohli projít. Chvála Pánu. Bůh vám všem ţehnej. Rosa – koordinátorka pro Austrálii Nigérie Modlitby matek začaly v Lagosu, hlavním obchodním centru Nigérie 23. října 2007 u mě v obývacím pokoji spolu se čtyřmi dalšími matkami. Já sama jsem jednou potkala farnici v Londýně, která věděla o skupince, jeţ se schází v North Finchley v Londýně. Byl jsem tam na dovolené a vyuţila jsem příleţitosti se podívat a rozhodla jsem se, ţe je to úţasná myšlenka, a tak jsem se vrátila do Lagosu, kde ţiji, a začala zde. V prosinci téhoţ roku jedna řádová sestra, moje přítelkyně, se také začala zajímat o Modlitby matek. Jako bývalá učitelka byla stále v kontaktu se svými bývalými studenty a pravidelně se za ně modlila. Také měla jednu nevidomou kamarádku, se kterou se pravidelně modlila. A tak se druhá skupinka sešla v domě paní Obiové. Tak se skupinky Modliteb matek rozšířily a přidaly se další skupinky. Matky milují písně a modlitby, a tak se mezi nimi v krátkém čase vytvořil přátelský vztah. Toto pouto se projevuje v době zármutku i při dalších příleţitostech. Potřebné rodiny dostávají pravidelné návštěvy a jsou podporovány modlitbami a dary. Setkáváme se v našich domech jednou týdně a modlíme se z broţurek Modliteb matek, nic nepřidáváme ani neubíráme. Líbí se nám písně a hudba na CD a Veroničina kniha „Radost z odevzdání” je velmi oblíbená.
24
Dopisy členů hnutí MM Moje maminka vede ve Veszpremu v Maďarsku skupinku od roku 2002. Před mnoha lety potkala Veroniku na její návštěvě v Maďarsku. Kaţdé pondělí, před večerní mší se schází kolem čtyř aţ sedmi matek. Pokaţdé je za koho se modlit. Díky skupince se maminka spřátelila s mnoha ţenami. S radostí vám oznamuji, ţe jsme v Kuala – Lumpur zaloţily skupinku. Jsme jen čtyři a scházíme se kaţdou středu. Tři z nás musejí dojíţdět z velké dálky, tak se modlíme, i kdyţ se někdy sejdeme jen dvě. Zaloţili jste hnutí, které má obrovský dopad na matky celého světa. Naše skupinka šesti matek se začala scházet po vaší loňské návštěvě Karmelu v Kensingtonu. Děkuji vám z celého srdce za váš příklad a za to, ţe nám ukazujete, jakým způsobem se můţeme k Bohu obracet jako matky. Začneme se modlit za obnovu rodin v naší oblasti, za pomoc chudým londýnským dětem, které tak lehce upadnou do moci zla. Rády bychom, aby se členky všech denominací modlily za to, aby jim jejich kněz či pastor dal doporučení, které bude pro členky znamenat potvrzení, že toto je opravdu zvláštní požehnání, které nám Bůh v této době dává. Veronica Před časem jsem vám poslala e-mail s prosbou o ukončení nevhodného vztahu mého syna. Díky Bohu to skončilo, děkuji za vaše modlitby. Jedna maminka dostala slovo z Jeremiáše 31 a to bylo pro nás velmi povzbuzující. A pak kdyţ jsem to slovo uviděla na začátku vaší broţurky, uvědomila jsem si, ţe je to Boţí působení, které nemůţeme přehlédnout. Setkáváme se osm měsíců a vidíme výsledky našich modliteb. Rády bychom viděly víc. Moţná, ţe kdyţ spojíme naše síly s MM, Bůh nám poţehná víc. Pocházíme z evangelického prostředí a na zavedené modlitby nejsme zvyklé. Po přečtení některých vašich materiálů ale vidíme hodnotu těchto modliteb. Je úţasné, ţe se lidé modlí tímto způsobem. Byla jsem velmi překvapená, kdyţ jsem zjistila, ţe existují MM. Jsem členkou MM v Cambridge v Ontariu. Od té doby, co se modlíme, bylo mnoho proseb vyslyšeno. Ráda bych povzbudila více skupinek, aby se začaly modlit. Právě jsem znovu přečetla knihu „Radost z odevzdání“. Oslovila mne dokonce víc, neţ kdyţ jsem ji četla před pěti lety. Kaţdý by si ji měl přečíst novu, protoţe to velmi
25
pomáhá. Kaţdý týden navštěvuji MM a nemohu Bohu dost poděkovat. Myslím si, ţe MM uzdraví oběti pedofilních skandálů. Když přinášíte děti ke kříži, nezapomeňte vložit jméno vašeho kněze či pastora jako vašeho duchovního syna. Potřebují naší modlitbu, protože ďábel si je vybírá za svůj cíl. Veronica Děkuji za vaše modlitby za celá ta léta, i kdyţ je mí líto, ţe uţ nejsem v kontaktu s MM. Moje dcera bohuţel zemřela. Nicméně můj syn se uzdravil se závislosti na alkoholu. Vnučka studuje teologii. Vnuk opustil heavymetalovou kapelu a jezdí na misie s křesťanskou hudební skupinou. Modlitba proměňuje! Děkuji vám za vaši poţehnanou sluţbu. Naše skupinka se schází uţ skoro dva roky. Bůh nám ţehná a dělá zázraky. Jedné mamince řekli, ţe musí jít na potrat, protoţe její dítě se narodí bez mozku a nebude ţít. Modlili jsme se celé její těhotenství. Dítě se narodilo zdravé a dali mu jméno po svatém Gerhardovi, patronu mateřství. Od té doby, co chodím na matky, mi zabili syna. Mnoho let bojoval se závislostí na drogách a to byla jedna z příčin, proč jsem se připojila k MM. Můj druhý syn byl na nich také závislý, ale zázraky se dějí a on je teď jiţ čtyři měsíce čistý. Chodí do míst, kde přebývají bezdomovci a vypráví jim o své drogové zkušenosti. Doufá, ţe v budoucnu se stane poradcem v nějakém protidrogovém centru. Bůh v mnoha rodinách uzdravuje vztahy i nemocné. Jednoho rána se moje dcera probudila velmi brzy s velkou bolestí hlavy. Šla si opět lehnout. Kdyţ jsem ji později budila, nebyla téměř při vědomí a na těle měla studený pot. V nemocnici zjistili krvácení do mozku. Byla nutná okamţitá operace. Pozoruhodně se uzdravila a nyní můţe jíst, chodit a dokonce i sledovat televizi. Modlitba má takovou sílu. Prohloubilo to moji víru. Děkuji Bohu a všem skupinkám MM. Dcera s manţelem se dva roky bezvýsledně pokoušeli počít dítě. Po mnoha vyšetřeních jí sdělili, ţe nemůţe otěhotnět přirozeně. Oba přestali kouřit, pít jakýkoliv alkohol a zhubli. Na Štědrý den jsem prosila Boha, aby otěhotněla, je-li to v jeho plánu. Pak lékaři zjistili, ţe nemá obranné látky proti spalničkám a ţe by bylo nebezpečné v tomto stavu otěhotnět. Musela jít na očkování. Nebylo jí dobře, zkusila si udělat těhotenský test a ten vyšel pozitivně. Měli jsme velikou radost, ale potom jsme si uvědomili, ţe byla na očkování. Čekali jsme dvanáct strastiplných týdnů, neţ se zjistilo, ţe je dítě v pořádku. Další ranou bylo, kdyţ se zjistilo, ţe dceři hrozí mimoděloţní těhotenství. Nemohu uvěřit tomu, ţe by nám Bůh dal toto dítě, počaté na
26
Štědrý den jen proto, aby nám ho vzal. Tato žena později napsala, že její dcera porodila zdravou holčičku.
Obnova V minulém dopise jsme vás žádaly, abyste se k nám připojily ke každodenní modlitbě za obnovu v našich zemích. Mnohé z vás se ji už modlí. Přikládám kopii textu a kartičku s modlitbou a navrhuji dát ji do oběhu. Máme jich dost, jestli je budete chtít, napište si o ně, rádi je zašleme.
Děti víry Kdyţ jsem před třemi lety byla ve Walsinghamu, koupila jsem si broţurky „Děti víry“ s tím, ţe je vyuţiji ve farnosti nebo ve škole, kde jsem pracovala. Ve farnosti to nevyšlo. Ukázala jsem ji ředitelce naší školy. Souhlasila, ţe mohu zaloţit skupinku. Kaţdý týden po obědě se scházejí dvě skupinky. Dětem se to líbí a vţdy se ptají, jestli se koná skupinka. Někdy je jich třicet, někdy jen jedno. Modlíme se z broţurky, ale zároveň povzbuzuji děti, aby se na konci setkání modlily svými slovy. Nevedu si docházku, děti vědí, ţe skupinka je zde pro ně a mohou přijít. Chci po nich jen, aby měly respekt k ostatním a nenarušovaly setkání. Ze zkušenosti vím, ţe děti se chovají hezky a jsou dychtivé se modlit. Berou to velmi váţně. Začaly jsme se scházet ve třídách, teď máme útulný pokoj, polštáře na podlaze a CD přehrávač. Někdy se k nám připojí někdo ze sboru a děti je vidí jako dalšího účastníka, ne učitele. Máme knihu intencí pro učitele umístěnou v košíčku společně s kolečky dětí. Je hojně vyuţívaná. Doufám, ţe skupinka povzbudí děti k tomu, aby se víc modlily a ţe bude základem pro další společenství v jejich ţivotech. Ve škole se děti často pomodlí pouze společnou modlitbu a musí být disciplinované, ale při této modlitbě ve skupince jsou uvolněné. Snad je to pro ně uţitečný čas s Pánem. Kdyţ u nás byla kontrola z diecéze, pozvala jsem inspektorku, aby se k nám připojila v modlitbě. Líbilo se jí nadšení dětí a také náplň setkání. Na základě toho chce zavést „Děti víry“ do všech škol v diecézi. Prosím, modlete se, ať se to opravdu stane. Josephyne Casey
Vaše dotazy Ptáte se nás, jestli můžete zveřejnit informace o MM na internetových stránkách. Prosím, nezakládejte stránky bez domluvy s vaší koordinátorkou. Donesly se nám špatné informace, způsobené nepochopením, coţ můţe naší sluţbě uškodit.
27
Když se modlíme stále stejné modlitby, zevšední nám, můžeme vkládat jiné? Nejdůleţitější je ţádné „povinné“ modlitby nevynechat. Připravují naše srdce na nejpodstatnější část setkání, na odevzdání našich dětí k patě kříţe. Po kaţdé modlitbě je prostor pro ticho nebo modlitbu, kterou nám Bůh vkládá do srdce. Také můţeme zahrnout další nepovinné modlitby z broţurky. Skupinka vedená Karolin odříkává kaţdé slovo či sloupec opravdu pomalu, přemýšlí o kaţdém slově. Často se nás mohou tato slova nově dotknout, i kdyţ jsme je před tím jiţ mnohokrát pronesly. Naše skupinka by ráda do MM zahrnula charitativní činnost. Je to v pořádku? Jiné činnosti zvláště charita, jsou opravdu dobré, zahrňte je do svých modliteb, ale nejsou to představy o směřování MM. MM jsou sluţbou modlitby. Drţme se jejich jednoduchosti a spirituality, dal nám ji sám Pán. Nepřenášejme důraz z modlitby na jakoukoliv činnost. Je zde důraz na modlitbu, soustřeďte se prosím na ni. Jiné aktivity se mohou dít pod hlavičkou farnosti nebo sboru, ale ne pod MM.
Modlitební triduum – modlíme se za budoucnost našich dětí a naší země. Mnohé z vás nám vyprávěly o nádherném poţehnání, které dostaly během modliteb v triduu. Některé ţeny se mohou ptát, jak trávíme tyto tři dny. První den můţeme např. proţít určitý čas v tichu a prosit Ducha sv., aby nám odhalil naše chyby a selhání, které jsme si moţná dosud ani neuvědomovaly. Nedávno jsem si uvědomila slova z prvého přikázání „Nebudeš mít jiných bohů mimo mne“. Domnívám se, ţe je třeba o tom přemýšlet. Kdo je náš falešný Bůh? Moţná se zaměřujeme na materiální věci, souhlasíme s duchem tohoto světa, vyuţíváme praktiky New Age, sledujeme jen nejnovější módu atd. Prosím, modlete se, jsem si jistá, ţe Duch svatý vás povede. Čtení během tridua můţeme pouţít tato, ale můţeme ve svobodě pouţít i něco z liturgických čtení, nebo ta, která dostaneme při společné modlitbě za dny tridua. S Jeţíšovou láskou Veronica. Termíny Tridua MM na rok 2011 a doporučené čtení: 25. až 27. března: 2. kniha Paralipomenon 34, 25 – 27; Ţalm 34, 1 – 10; 24. až 26. června: Jan 4, 5 – 42; Ţalm 84, 1 – 5; 30. září až 2. října: Izaiáš 35, 1 – 10; Jakub 5, 7 – 10; Ţalm 85.
28
Do vašeho diáře: Modlitební triduum 25. - 27. března 2011 Konference MM ve Svitu pod Tatrami 25. - 27. března 2011 Duchovní cvičení v Moravské Třebové 1. - 3. dubna 2011 (jiţ obsazeno) II. postní rekolekce MM a MO v Kroměříţi 8. - 10. dubna 2011 Konference Modliteb matek 21. - 23. října 2011 v Brně Akce, na nichž účast doporučujeme: Čtvrté setkání Modliteb otců v Rajnochovicích 25. - 27. března 2011. (doporučte svým manţelům a synům) Slavnostní otevření kostela po rekonstrukci ve Šternberku 26. března 2011. Pochod pro život v Praze 26. března 2011 – viz s. 3 NEZAPOMEŇTE, že novéna k Božímu milosrdenství začíná na Velký pátek 22. dubna a končí 30. dubna. Následuje Neděle Božího milosrdenství 1. května (2. neděle velikonoční) spojená s velkými Boţími přísliby. Kongres o Božím milosrdenství v České republice se bude konat u kostela Boţího milosrdenství ve Slavkovicích a v Novém Městě na Moravě ve dnech 20. – 22. května 2011. Na závěr kongresu bude v neděli 22. května slavnostní mše svatá, kterou bude celebrovat moravský metropolita, olomoucký arcibiskup Mons. Jan Graubner za účasti českých a moravských biskupů. Součástí této bohosluţby bude akt zasvěcení Boţímu milosrdenství. Setkání ekumenického fóra žen 10. - 12. června 2011 ve středisku Církve československé husitské Na Lipové v Brně. Předpokládaný program: v pátek odpoledne příjezd, seznamovací večer Sobota: dop. přednáška biskupky Šilerové z Olomouce „Sebevědomí ţeny“, diskuze, Setkání ţen z Čech, Moravy a Slovenska, odpol. program evang. sboru „Dary Ducha svatého v teorii a praxi“, večer představení hnutí Modlitby matek, večerní poboţnost (R. Fialová), neděle – Svatodušní – nedělní bohosluţby s večeří Páně/eucharistií, zhodnocení, oběd, závěr. 29
Kříž představuje neuvěřitelné pohlcení všeho mravního zla, hříchu v nevinné přítomnosti Boţí… Jeţíš proţil totální solidaritu a vše vlil do soucítění Otce… Posláním člověka je ţít lásku jako obětní dar, aby v něm byla silnější neţ Zlo. (Zundel) Kříţ je pant, na němţ visí dveře. (Dr. Krausová)
Litanie k Nejdražší Krvi Páně Pane, smiluj se nad námi. Pane, smiluj se nad námi. Pane, smiluj se nad námi. Kriste, smiluj se nad námi. Kriste, smiluj se nad námi. Kriste, smiluj se nad námi. Pane, smiluj se nad námi. Pane, smiluj se nad námi. Pane, smiluj se nad námi, Kriste uslyš nás. Kriste, uslyš nás. Kriste, vyslyš nás. Kriste, vyslyš nás. Boţe, náš nebeský Otče, smiluj se nad námi. Boţe Synu, Vykupiteli světa,… Boţe Duchu Svatý,… Boţe v Trojici jediný…, Krvi Kristova, Krvi jednorozeného Syna věčného Otce, buď naší spásou! Krvi Kristova, Krvi vtěleného Slova Boţího, buď naší spásou! Krvi Kristova, nové a věčné úmluvy, buď naší spásou! Krvi Kristova, ve smrtelné úzkosti kanoucí, buď naší spásou! Krvi Kristova, vytrysklá při bičování, buď naší spásou! Krvi Kristova, prýštící při korunování, buď naší spásou! Krvi Kristova, prolitá na kříţi, buď naší spásou! Krvi Kristova, ceno naší spásy, buď naší spásou! Krvi Kristova, bez níţ není odpuštění, buď naší spásou! Krvi Kristova, svátostný Nápoji a Očisto duší, buď naší spásou! Krvi Kristova, moře milosrdenství, buď naší spásou! Krvi Kristova, vítězi nad démony, buď naší spásou! Krvi Kristova, statečnosti mučedníků, buď naší spásou! Krvi Kristova, sílo vyznavačů, buď naší spásou! Krvi Kristova, z níţ klíčí čistota duší, buď naší spásou! Krvi Kristova, oporo těţce zkoušených, buď naší spásou! 30
Krvi Kristova, úlevo namáhavě pracujících, buď naší spásou! Krvi Kristova, potěšení v práci, buď naší spásou! Krvi Kristova, naděje kajícníků, buď naší spásou! Krvi Kristova, útěcho umírajících, buď naší spásou! Krvi Kristova, Pokoji a Smíre srdcí, buď naší spásou! Krvi Kristova, záruko věčného ţivota, buď naší spásou! Krvi Kristova, jeţ vysvobozuješ duše z očistce, buď naší spásou! Krvi Kristova, hodná veškeré cti a slávy, buď naší spásou! Beránku Boţí, jenţ snímáš hříchy světa, odpusť nám, Pane. Beránku Boţí, jenţ snímáš hříchy světa, vyslyš nás, Pane Beránku Boţí, jenţ snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi. Krví svou jsi nás, Pane, vykoupil. A učinil jsi z nás Království Boţí. Modleme se: Všemohoucí věčný Boţe, ustanovil jsi svého jednorozeného Syna Vykupitelem světa a chtěl jsi být usmířen Jeho Krví; prosíme Tě proto: dej, ať tak uctíváme tuto cenu své spásy a její mocí jsme uchráněni všeho zla v ţivotě časném, abychom se mohli radovat z jejích plodů v nebi. Neboť on s tebou ţije a kraluje na věky věků. Amen.
Na závěr bych Vás, drahé sestry v Kristu, chtěla povzbudit a poprosit. V této postní době jsme vyzývání k obrácení. „Obraťte se a věřte evangeliu“, jsme slyšely na začátku postní doby. Co to znamená konkrétně pro nás matky? Pokusme se ţít stále s myšlenkou na Boha: „Cokoli děláte, dělejte upřímně, jako by to nebylo lidem, ale Pánu, s vědomím, že jako odměnu dostanete podíl na jeho království.“ (Kol. 3, 23-24). A po skončení práce se radujme, vţdyť i Bůh při tvoření světa se radoval, ţe je to dobré. Ale nezapomeňme, ţe celé nebe se raduje nad obrácením jednoho hříšníka, a zde je třeba předat vedení Bohu. I my potřebujeme obrácení a načerpání sil, stejně tak jako naši manţelé, děti a vnoučata. Nejkratší cesta je cesta odevzdání se Bohu. A to se děje v našich modlitebních skupinkách. Nezapomeňme, ţe nás do nich přivedl Duch svatý a ţe Jeţíš tam na nás s otevřenou náručí vţdy čeká. Sílu a moudrost vţdy se správně rozhodnout Vám přeje a vyprošuje Růžena
31
Co přejeme sobě i Vám a těm, které si neseme v srdci? Obraťme se a věřme evangeliu. Kam vstoupíme, přinášejme pokoj, radost a naději. Vždyť po 40 dnech očišťování a bolestném ponoření do Kristovy smrti budeme opět volat: „Kristus vstal z mrtvých! Aleluja!“ Růžena, Oldřiška, Věra a Marcela
Pohotovostní skupinka: Jana Bartáková, Brno, tel. 774 706 626; Marie Hamříková, Brno 16, mobil 731 208 537; Boţena Orlovská, Uherský Brod, tel. 606 466 763; Václava Smejová, Frýdlant n. Ostr., tel. 558 678 917, mobil 777 610 919; Anděla Suchá, Batelov, tel. 737 915 277, 724 743 883; Jitka Kořenková, RůženRůžena, Oldřiška, VěraSlavkov, a Marcela Evou Moravany, tel. 547 244 315; Marie Kotvrdová, tel. 544s 227 227; Ludmila Štěpánková, Holubice 242; Mirka Prokopová, Jaroměřice n. Rok., tel. 724 510 727; Bohumila Vendů, Lipník n. Beč., tel. 581 771 555; Josefka Doleţalová, Lovčičky 192, tel. 544 240 306; Růţena Fialová, Brno 16, mobil 608 618 822; Terezie Šimonova, Velešovice u Slavkova, tel. 737 083 661; Helena Štěpánková, Brno 12, tel. 549 247 622; Leona Řezaninová, Ostrovačice, tel. 546 427 a, Oldřiška, Věra atel. Marcela Evou 255; Jana Pláteníková, Kroměříţ, 774 838s824; Barbora Králíková, Brno, mobil 775 642 385; Marie Ventová, Plzeň, tel. 377 531 488, mobil 736 779 178; Lucie Růţičková, Praha 9, tel. 281 971 261; Marcela Krejčí, Opava 5, tel. 553 730 530; Františka Vajčerová, Stráţnice, tel. 518 334 227; Věra Krejčí, Zlín-Štípa, tel.: 577 915 220; Noela Frolková, Zlín, tel. 577 212 041, mobil 605 131 548; Marie Berková,tel. 381 233 474; Věra Papeţová 691 65 Křepice 133, tel. 775 062 460; Jana Strašáková, Partyzánská 338, 570 01Litomyšl, tel. 461 615 099,
[email protected]; Františka Dvořáková, mobil 737 875 974; Markéta Netušilová, Pardubice, tel. 466 511 560; L. Králová,
[email protected]; Kamila Varmusová, mobil 724 784 096;
[email protected]; Marcela Macháčková, tel. 465 324 893, mob. 776 559 793, Janka Pecherová, tel. 381 233 034, mob. 723 331 951; Marie Pietrasová, Náchod, mariepietrasová@seznam.cz Prosíme, obracejte se na pohotovostní skupinku pouze s prosbami v urgentních případech. Dlouhodobé prosby o modlitbu patří do rubriky Prosba o modlitbu. Pokud potřebujete modlitby v tíživé životní situaci, můžete zavolat na telefon 545 243 952 - Modlitba SOS, komunita Emanuel, každé pondělí od 19 do 21 h. Kontaktní adresa: Modlitby matek, P. O. BOX 2, nám. Svornosti 6, 616 00 Brno 16 Pro osobní setkání: Brno, Jakubská 11 Koordinátorka: Růţena Fialová, mobil 774 618 822 (T-mobile), 608 618 822 (Vodafone) E-mail:
[email protected] Číslo účtu: 170498518/0300, ČSOB divize IPB Brno Zapsán do evidence periodického tisku pod evid. č. MK ČR E 13146; vychází čtvrtletně Redakce: Marcela Macháčková, foto: archiv MM, internet Tisk: Jiří Brauner, Kartuziánské nakladatelství, Brno Náklad: 3 400 výtisků
32
33