Součást Komunity SOLACE. Modlitby matek. Nesme všechny kříže radostně a ochotně. Musíme ukazovat světu, co nám dává víra a v Koho věříme

Součást Komunity SOLACE

Modlitby matek Zpravodaj pro ČR • březen 2010

Nesme všechny kříže radostně a ochotně. Musíme ukazovat světu, co nám dává víra a v Koho věříme.

Kardinál Josef Beran

54 5505555

Zamyšlení

Obnova Na počátku Modliteb matek měla naše zakladatelka Veronika během modlitby obraz velkého vodopádu a pod ním Betlém – Svatou rodinu. Později zjistila, ţe ji Pán Jeţíš tímto obrazem ujišťuje, ţe skrze Modlitby matek vylije na celou zem vodopádem Ducha svatého. Matka Veroniky byla sedm let ochrnutá a leţela nehybně na lůţku, nemohla mluvit a dorozumívali se s ní prostřednictvím písmen, která jí ukazovali, a ona slabým kývnutím dávala najevo souhlas. A právě tuto ţenu Bůh pouţil, aby sdělila Veronice a jejímu bratrovi Mauriceovi důleţité poselství o MM. Asi po šesti letech mlčení náhle pronesla před Veronikou, která byla u ní: „Pán mně řekl, ţe přes MM dojde k obnově Církve.“ Tuto větu zopakovala ještě jednou, kdyţ byla kolem ní shromáţděna její rodina. Pak uţ do smrti nepromluvila. Byla to tradiční katolička, která nikdy nepouţívala větu jako „Pán mi řekl.“ Milé sestry, v předminulém zpravodaji jsme uveřejnily dvě svědectví - o obrácení farnosti a o vytrvalosti v modlitbě. Co vedlo ke změně? Dvě staré ţeny si uvědomily zoufalý stav farnosti – ani jeden mladý člověk v kostele. Povzbuzeny Boţím slovem vyzvaly ostatní starší farníky, aby se modlili za obnovu. Chopili se zbraní, které nám Bůh nabízí modlitby a postu - a zvítězili. Není to výzva i pro nás? Vyberme si - jednotlivé skupinky - město, čtvrť nebo farnost - a s vytrvalostí nám matkám vlastní - bojujme. Modlitbu i s obrázkem vodopádů Vám rády zašleme. Na sdělení o Vašem rozhodnutí se těší Rufi a ostatní matky

 2

Duchovní okénko

Boţí zaslíbení pro mé děti Pokud máte starost o své děti, denně se za ně modlete a opírejte se o Boţí zaslíbení. 1)Jemiáš 31, 16-17 Toto praví Hospodin: „Přestaň hlasitě plakat a ronit slzy, vždyť je tu mzda za to, co jsi vykonala, je výrok Hospodinův , však oni se vrátí z nepřátelské země. Je naděje pro tvé potomstvo, je výrok Hospodinův. Synové se vrátí na své území.“ Nebeský Otče, děkuji Ti zaTvé slovo týkající se mých dětí. Dal jsi je našemu hnutí „Modlitby matek“ hned na počátku. Tvé slovo říká, ţe budu odměněna za svou práci a mé děti se vrátí z nepřátelské země. 2) Izaiáš 54, 13 Všichni tví synové budou Hospodinovými učedníky, hojnost zjednám tvým synům. Slíbil jsi, ţe budeš jejich učitelem, ţe jim zjednáš hojnost pokoje. 3) Ţalm 112, 1-2 Blaze muži, jenž se bojí Hospodina, jenž velikou má zálibu v Jeho přikázáních. Jeho potomci se stanou bohatýry v zemi, pokolení přímých bude požehnáno. Protoţe jsem si oblíbila tvá přikázání, říkáš, ţe mé děti budou den za dnem zaţívat Tvé poţehnání. 4 ) Izaiáš 44, 3-5 Já vyliji své vody v místa zprahlá žízní, bystřiny na suchou zemi. Já vyliji svého ducha na tvé potomstvo a své požehnání na ty, kteří z tebe vzejdou. Porostou jak mezi trávou, budou jako topoly při tekoucích vodách. Onen řekne: „Jsem Hospodinův“, další si

3

napíše na ruku: „Jsem Hospodinův a dá si čestné jméno Izrael.“ Slíbil jsi, ţe vyliješ svého Ducha a své poţehnání na mé potomky, a oni jednoho dne řeknou: „ Já jsem Hospodinův“. 5) Izaiáš 49, 16-17 Hle, vyryl jsem si tě do dlaní, tvé hradby mám před sebou stále. Tvoji synové už pospíchají. Ti, kdo tě bořili a ničili, od tebe odtáhnou. Řekl jsi, ţe na ně nikdy nezapomeneš, protoţe jejich jména jsou vyryta do tvých dlaní, a ţe zničíš cokoli, co se snaţí zničit mé děti. 6) Izaiáš 49, 25 Hospodin praví toto: "I bohatýru je možno vzít zajatce, co pobral ukrutní, může uniknout. Já s tvými odpůrci povedu spor, já spásu dám tvým synům. Otče, slíbil jsi, ţe vysvobodíš mé děti,. a já si toto zaslíbení přivlastňuji. 7) Iziáš 59, 21 Vykupitel přijde k Sijonu, k těm, kdo se v Jákobovi odvrátili od nevěrností, je výrok Hospodinův. Já pak s nimi uzavřu tuto smlouvu, praví Hospodin: Můj duch, který na tobě spočívá, a má slova, která jsem ti vložil do úst, nevzdálí se z úst tvých ani z úst tvého potomstva ani z úst potomstva tvého potomstva od nynějška až na věky, praví Hospodin. 8) Ţalm 103, 17 Hospodinovo milosrdenství je od věků na věky s těmi, kteří se ho bojí, jeho spravedlnost i se syny synů. Pane, vyprošuji svým dětem, aby se odvrátily od svých nevěrností a měly pravou bázeň Boţí. Tys řekl, ţe tvůj Duch, který je ve mně, a Tvá slova, která jsi vloţil do mých úst, neodejdou od mých úst ani od úst mých dětí a vnoučat a Tvá věčná láska s nimi bude na věky. Děkuji ti, Pane, za Tvá drahá zaslíbení o mých dětech. Přivlastňuji si je a pevně věřím, ţe je pro mě naplníš. Amen

4

Slovo papeže Poselství papeţe Benedikta XVI. k postní době 2010 Bůh dává spravedlnost na základě víry v Jeţíše Krista (srov. Ř 3, 21–22) Drazí bratři a sestry, církev nás kaţdý rok v postní době vybízí, abychom se podívali na svůj ţivot ve světle evangelního učení. V tomto roce bych vám rád předloţil několik úvah, které se týkají závaţného tématu spravedlnosti, a za základ si vzal výrok sv. Pavla: Bůh dává spravedlnost na základě víry v Ježíše Krista (Ř 3, 21–22). Spravedlnost: „dare cuique suum“ Na prvním místě bych se chtěl věnovat významu slova „spravedlnost“, které v běţném uţívání znamená „dát kaţdému, co mu náleţí – dare cuique suum“ podle proslulého výroku Ulpiana, římského právníka z 3. století. Tato známá definice však neupřesňuje, v čem spočívá toto „suum“, které je třeba kaţdému dát. To, co je pro člověka zásadní, nelze zajistit právně. Aby kaţdý mohl ţít ţivot v plnosti, potřebuje něco hlubšího, více osobního, co lze získat pouze jako dar. Dalo by se říci, ţe jde o to, aby člověk ţil z té lásky, kterou mu můţe dát jen sám Bůh, protoţe je stvořen podle jeho obrazu a podoby. Hmotná dobra jsou samozřejmě uţitečná a potřebná. Ostatně sám Jeţíš pečoval o nemocné, sytil zástupy, které ho následovaly, a bezpochyby neschvaluje nezájem, který i dnes posílá na smrt stovky milionů lidí kvůli nedostatku potravin, vody a zdravotní péče. Přesto však distributivní spravedlnost nedává člověku všechno, co mu náleţí. Ještě mnohem více neţ chléb totiţ člověk potřebuje Boha. Sv. Augustin k tomu říká, ţe „pokud je spravedlnost ctností, která dává každému, co mu náleží… kde je pak spravedlnost u člověka, když opouští pravého Boha“.1 Odkud pochází nespravedlnost? Evangelista Marek nám předává Jeţíšova slova pronesená během tehdejšího sporu o tom, co je čisté a nečisté: „Člověka nemůže poskvrnit nic, co do něho vchází 1

De civitate Dei XIX, 21.

5

zvenčí, ale co vychází z člověka, to ho poskvrňuje… Z nitra totiž, ze srdce lidí, vycházejí špatné myšlenky“ (Mk 7, 15,21). Kromě bezprostředního problému jídla můţeme v reakci farizeů objevit stálé lidské pokušení dávat původu zla vnější příčinu. Při bliţším pohledu zjistíme, ţe mnoho moderních ideologií z tohoto předpokladu vychází: jelikoţ nespravedlnost přichází zvnějšku, stačí odstranit vnější příčiny, které brání naplnění spravedlnosti. Tento způsob myšlení, jak nás upozorňuje Jeţíš, je naivní a krátkozraký. Nespravedlnost, důsledek zla, nemá výlučně vnější příčiny. Její původ je v lidském srdci, kde člověk nalézá základ tajemné účasti na zlu. Ţalmista to bolestně rozpoznává: „Vždyť jsem se narodil s vinou, v hříchu mě počala má matka“ (Ţ 51, 7). Ano, člověk je oslaben hlubokým zraněním, které umenšuje jeho schopnost vejít ve společenství s druhým. Přirozeně je otevřený svobodnému sdílení, ale objevuje v sobě překvapivě mohutnou sílu, která ho svádí, aby se uzavřel do sebe a stavěl se nad druhé a proti nim. Jde o egoismus, důsledek prvotního hříchu. Adam a Eva byli svedeni satanovou lţí. Tím, ţe se zmocnili tajemného ovoce, porušili Boţí přikázání. Důvěru v lásku nahradili podezřívavostí a rivalitou, přijímání a očekávání od druhého s důvěrou úzkostnou snahou brát a být soběstačný (srov. Gn 3, 1–6), čímţ si způsobili pocit neklidu a nejistoty. Jak se člověk můţe vymanit z tohoto egoistického tíhnutí a otevřít se lásce? Spravedlnost a sedāqāh V moudrosti Izraele najdeme hlubokou souvislost mezi vírou v Boha, který „slabého pozvedá z prachu“ (Ţ 113, 7), a spravedlností vůči bliţnímu. Slovo sedāqāh, které v hebrejštině označuje ctnost spravedlnosti, úţasně vystihuje tento vztah. Sedāqāh totiţ na jedné straně znamená úplné přijetí vůle Boha Izraele a na druhé straně spravedlnost vůči bliţnímu (srov. Ex 20, 12–17), obzvlášť vůči chudáku, cizinci, sirotku a vdově (srov. Dt 10, 18–19). Tyto dva významy jsou mezi sebou propojeny, protoţe dát chudému znamená pro Izraelitu pouze oplatit to, co pro něj udělal Bůh, který má soucit s bídou svého lidu. Není náhodou, ţe Zákon byl Mojţíšovi na Sinaji darován po přejití Rudého moře. Poslušnost Zákonu totiţ předpokládá víru v Boha, který jako první slyšel křik svého lidu a sestoupil, aby ho vysvobodil z moci Egypta (srov. Ex 3, 8). Bůh je vnímavý ke křiku toho, kdo je v nouzi, ale na oplátku ţádá, aby se mu naslouchalo. Vyţaduje spravedlnost vůči chudému (srov. Sir 4, 4–5,8–9), cizinci (srov. Ex 22, 20), otroku (srov. Dt 15, 12–18). Pro konání spravedlnosti je nezbytné opustit sen o soběstačnosti, o onom hlubokém soustředění na sebe, které plodí nespravedlnost. Jinými slovy, je třeba přijmout exodus hlubší neţ ten Mojţíšův, je třeba osvobodit srdce, čehoţ litera Zákona není sama schopna. Existuje tedy pro člověka nějaká naděje na spravedlnost?

Kristus, Boţí spravedlnost Hlásání radostné zvěsti plně odpovídá na lidskou touhu po spravedlnosti. Apoštol sv.

6

Pavel to zdůrazňuje ve svém Listu Římanům: „V nynější době se stalo zřejmým, že Bůh dává spravedlnost nezávisle na Zákonu… na základě víry v Ježíše Krista, a to všem, kdo věří. Rozdílu není. Vždyť všichni jsou hříšníky a nedostává se jim Boží slávy. Z jeho milosti však docházejí ospravedlnění zdarma, protože je vykoupil Kristus Ježíš. Aby Bůh ukázal svou spásnou spravedlnost, ustanovil ho jako smírnou oběť v jeho krvi, která působí skrze víru“ (Ř 3, 21–25). Jaká je tedy Kristova spravedlnost? Je to především spravedlnost pocházející z milosti, kde člověk není spasitel a neuzdravuje ani sebe sama, ani druhé. Skutečnost, ţe obmytí se naplňuje v „krvi“ Kristově, znamená, ţe člověk není od tíţe svých vin osvobozen osobními oběťmi, nýbrţ láskyplným gestem Boha, který jde aţ tak daleko, ţe zakusí „prokletí“ vyhrazené člověku, aby mu dal „poţehnání“ vyhrazené Bohu (srov. A 3, 13– 14). Dalo by se však hned namítnout: co je to za spravedlnost, jestliţe spravedlivý umírá za viníka a viník naopak dostává poţehnání, které patří spravedlivému? Ţe by kaţdý dostal opak toho, co mu náleţí? Ve skutečnosti se zde Boţí spravedlnost projevuje jako hluboce odlišná od lidské spravedlnosti. Bůh za nás ve svém Synu zaplatil výkupné, cenu skutečně závratnou. Tváří v tvář spravedlnosti kříţe se člověk můţe bouřit, protoţe představuje lidskou nesoběstačnost, jeho závislost na někom jiném, aby mohl být plně sám sebou. Obrátit se ke Kristu, věřit evangeliu totiţ nakonec znamená, ţe se člověk musí zříci iluze soběstačnosti a tak objevit a přijmout to, ţe potřebuje druhé a Boha, potřebuje Boţí odpuštění a přátelství. Tak pochopíme, ţe víra je naprosto odlišná od něčeho přirozeného, jednoduchého a zřejmého. Je třeba mít pokoru, abychom přijali, ţe pouze někdo druhý nás můţe osvobodit od našeho vlastního já a darovat nám na oplátku sebe sama. Toto se zvláštním způsobem uskutečňuje ve svátostech smíření a eucharistie. Díky působení Krista můţeme vejít do „větší“ spravedlnosti, spravedlnosti lásky (srov. Ř 13, 8–10), spravedlnosti toho, kdo se v jakékoli situaci pokládá spíš za dluţníka neţ za věřitele, protoţe přijal víc, neţ v co mohl doufat. Na základě této zkušenosti je křesťan vybízen, aby se zapojil do utváření spravedlivých společností, kde všichni dostávají to, co je nezbytné k ţivotu podle lidské důstojnosti, a kde je spravedlnost oţivována láskou. Drazí bratři a sestry, postní doba vrcholí velikonočním třídenním, během něhoţ budeme v tomto roce opět slavit Boţí spravedlnost, která je plností lásky, daru a spásy. Ať je tato doba pokání pro kaţdého křesťana dobou skutečného obrácení a niterného poznání Kristova tajemství, který přišel naplnit veškerou spravedlnost. Tímto pozdravem všem z celého srdce uděluji své apoštolské poţehnání. Vatikán 30. října 2009 Benedikt XVI.

7

Ohlédnutí Triduum v Sedlčanech Pátek 29. 1. 2010 Kněz při dopolední mši pouţil mešní formulář za rodiny. V úvodu oznámil věřícím, ţe tento den je prvním dnem modlitebního tridua hnutí Modliteb matek, kdy se matky na celém světě spojují v modlitbách - hlavně za děti. Přizval všechny přítomné, aby se připojili aspoň střelnými modlitbami během víkendu.V úkonu kajícnosti jsem ještě s jednou členkou MM u ambonu přečetla modlitbu za odpuštění z kníţečky MM, ještě trochu rozšířenou - předem od něj schválenou. Do proseb byla zařazena přímluva za MM. Kněz také velice pěkně zařadil MM i do promluvy. Plánovaly jsme pouze v naší skupince zdrţet se po mši 5 – 10 min a pomodlit se společně nějaké modlitby z kníţeček MM, poprosit za poţehnání při organizování tridua, vzít si Slovo Boţí pro kaţdou z nás a domluvit se na dalším. Situace se vyvinula tak, ţe kdyţ jsme viděly zájem přítomných, rozhodly jsme se přizvat je k této modlitbě. Zůstala jich většina a kaţdá ráda přečetla nějakou modlitbu (kromě dvou, které nechtěly číst nahlas). Na závěr jsme se spojili v kruhu (i dva muţi), jako to vţdy děláváme ve skupince a jak se to občas kdysi dělalo i v kostele. Vloţili jsme vše o srdce Panny Marie a Pána Jeţíše, poprosili jsme Ducha sv. o slovo na cestu. Kaţdý si odnesl lísteček s citátem z Bible. Z ohlasů od lidí jsem se ještě týţ den dozvěděla, jak tím vším byli hluboce osloveni. Sobota 30. 1. 2010 - Mše sv. V Domově důchodců v 15.00 hod byla zaměřena na MM. Přede mší členky MM lidem dají lístečky, případně napíší, co jim obyvatelé DD nadiktují. Seznámí je krátce se spiritualitou MM – jaký význam má psaní jmen svých blízkých na lístečky. Po obecných přímluvách budou opět zařazeny 1 – 2 prosby MM. Po přímluvách dvě členky MM vyberou do košíčku od lidí lístečky připravené před mší a ponesou je s obětními dary. Před poţehnáním dostanou přítomní lísteček s citátem z Písma. Kaţdý si vybere z košíčku (všichni se přitom budou modlit k Duchu svatému, aby Bůh kaţdého oslovil ŢIVĚ). Lístečky budou napsány větším písmem s ohledem na zrak přítomných.

8

Dopadlo to skvěle. Včera jsem byla rozhozená, padaly klacky pod nohy, ale Pán Bůh opět ukázal, ţe na co my nestačíme, On dokonale nareţíruje. Bylo trochu zmatků, někde se muselo zaimprovizovat, ale PLODY jsme sbíraly uţ na dnešní skupince v Domově důchodců. Přišla jedna, která nás před lety opustila, další, která byla oslovena modlitbami i naší "agitací" po dnešní mši (za hnutí MM na celém světě) a dvě nové babičky z Domova důchodců. Jedna přišla sama oslovena včerejší mší v DD a moc se o všechno zajímala, vzala si starší Zpravodaje na čtení a říkala, ţe je tam nová (2 měsíce) a nevěděla, ţe do kaple můţe i mimo mši. Tu druhou jsem "sbalila" na chodbě s tím, ţe kdyţ se jí to nebude líbit, můţe kdykoli odejít. Vydrţela celé setkání (hodinu a půl) a vypadala také nadšeně. Teprve po jejím odchodu se někdo divil, kde se tam vzala, ţe prý je "nevěřící".Tak byly zase slyšet naše zpěvy a modlitby z kaple "na plné pecky". Ale to nejhezčí bylo nakonec. Vţdy po modlitbách z kníţečky MM otvíráme Písmo modlíme se k Duchu sv. a přitom losujeme, která náhodně otevře a přečte. Přijde-li někdo nový, má přednost. Tentokrát byly čtyři (i s tou staronovou) a Bůh všechny čtyři úryvky vybral (jako téměř vţdy) tak, abychom cítily jeho láskyplnou přítomnost: 1. 2.

3. 4.

uloţení Pána Jeţíše do hrobu, kámen je zavalen.. po Vzkříšení Pán Jeţíš posílá učedníky do celého světa a tam kde je nepřijmou, mají si setřást prach a jít hlásat radostnou zvěst jinam (to se nám v DD také občas děje) učedníci konají zázraky, mají moc uzdravovat nemocné Sára, dříve neplodná, najednou má syna a potomstvo se rozrůstá...Bůh je věrný a své sliby plní, i kdyţ my občas padáme a selháváme...byla tam zmínka i o matkách... Tak po únavě a starostech mám zase spoustu elánu.

Neděle 31. 1. 2010 Mše sv. v sedlčanském kostele uspořádána podobně jako v sobotu v Domově důchodců.

 

9

Triduum maminek z Prostějova - Krasic Na Modlitby maminek se scházíme pravidelně kaţdé pondělí jiţ od září 2008. I kdyţ jsme vnitřně uţ delší dobu cítily, ţe bychom mohly a měly uspořádat triduum, neměly jsme k tomu dlouhou dobu dostatek odvahy. První modlitební triduum jsme vykonaly v lednu tohoto roku. (29. - 31.ledna) Setkávaly jsme se kaţdý den v 17 hod a poté byla vţdy moţnost zúčastnit se mše svaté v kostele sv. Petra a Pavla. Velkým poţehnáním bylo uţ jenom to, ţe jsme se konečně odhodlaly a ţe se opravdu celé setkání podařilo uskutečnit. Myslím, ţe snad všechny z nás na sobě pocítily přítomnost Ducha svatého a poznaly jsme, ţe Duch Svatý nám opravdu pomáhal a vedl nás. Kaţdý den tridua měla na starost vţdy dvojice maminek. Vše jsme si připravovaly a modlily se za to, ale nervozita a obavy, aby vše dobře dopadlo, přesto byly. Triduum bylo nakonec pro všechny VELKOU posilou a povzbuzením do kaţdého dne. MĚLY JSME Z NĚJ RADOST!! Modlitby a úryvky z písma svatého jsme prokládaly hrou na kytaru a písněmi ze zpěvníku Koinonia. Texty písní měly vţdy všichni k dispozici. Společné pro všechny dny tridua bylo vzývání Ducha svatého na začátku. PÁTEK: první den jsme věnovaly pokání za naše hříchy. Vykonaly jsme Kříţovou cestu a rozjímaly nad Boţím slovem – ţalm 51 . Nejdůleţitějším momentem bylo Odevzdání provinění: postupně jsme přistupovaly ke kříţi a kaţdá sama za sebe jsme odprošovala Pána (jak to kaţdý cítil-buď v duchu a nebo nahlas svými slovy.) Odevzdávaly jsme Bohu všechna svá provinění a selhání vůči svým dětem, rodině a bliţním. Bylo aţ dojemné, jak se někteří dokázali otevřít a nahlas pojmenovat, co je tíţilo. Jako symbol svých hříchů jsme kaţdá sama za sebe pokládaly k patě kříţe malou trnovou korunu (vyrobenou z větviček trnky.) A uvědomovaly jsme si, ţe i my jsme ukřiţovaly! Kaţdá maminka mohla také u kříţe pouţít modlitbu, která tam byla umístěna a přečíst ji buď nahlas, nebo v duchu (kancionál 039) Trnovou korunku si pak kaţdý mohl odnést domů, aby mu tento moment stále připomínala. SOBOTA: Tento den jsme svěřily pod ochranu sv. Pavla a Panny Marie. Začaly jsme vzýváním Ducha sv. Zazpívaly jsme sekvenci Přijď ó Duchu přesvatý. Přečetly jsme si některé citáty z listů sv. Pavla, pouţily některé modlitby z broţurky "Hodina zázraků", zazpívaly píseň Pokánní čiňte a připojily osobní přímluvy, zaměřené

10

na zástupné pokání za celý svět. Na závěr jsme se pomodlily Korunku k Boţímu milosrdenství. NEDĚLE: Třetí den byl dnem chval a díků za vše, čím nás Bůh obdaroval. Děkovaly jsme za dar mateřství a vzdávaly chválu za veškerá dobra, která jsme dostaly nejenom my, ale i naše rodiny. Přistupovaly jsme ke kříţí a děkovaly vlastními slovy kaţdá sama za sebe. Na konci setkání jsme kaţdá přistoupila ke košíčku, kde bylo na lístcích ve tvaru srdce rozepsáno ovoce Ducha Svatého. Kaţdá jsme si odnesla jeden lístek s důvěrou, ţe právě toto ovoce si vyprosíme. Ovocem Ducha Svatého je láska, radost, pokoj, shovívavost, vlídnost, dobrota, věrnost, tichost, zdrţenlivost. (Gal 5, 22) Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce, neboť beze mne nemůţete dělat nic. (Jan 15, 5) maminky MM z Prostějova

 První Modlitební triduum v Českém Těšíně Po delším úsilí a vytrvalých modlitbách v našich osmi skupinkách Modliteb matek v Českém Těšíně jsme se konečně my - matky, babičky, duchovní mámy - odhodlaly, ţe se ve farnosti „ukáţeme“ farníkům i kněţím, abychom tak začaly dělat to, co je v našem hnutí Modliteb matek taky jednou z povinností. Kaţdého čtvrt roku jsme zvány, abychom s pomocí Ducha svatého se po tři dny modlily, svolávaly poţehnání na ty, kdo působí ve světě zlo a zraňují naše děti, abychom se naučily milovat lidi proto, ţe je miluje Bůh, abychom Boha chválily a děkovaly za vše, co dostáváme... Přípravný tým především mladých maminek, celým srdcem zapálených pro Modlitby matek, se sešel s předstihem, aby dohodnul vše potřebné. Vţdyť jsme triduum organizovaly poprvé a pořádně jsme nevěděly, jak se všeho ujmout! Předtím jsme si uţ dohodly, ţe pro zahájení našeho prvního tridua v Českém Těšíně pozveme Růţenku Fialovou, koordinátorku hnutí z Brna. Skupinky se přihlásily pro sluţbu v jednotlivých

11

dnech a začaly pracovat na přípravě. Velmi pěkný plakátek s programem, který svolával všechny farníky na první modlitební triduum ve farnosti Český Těšín přichystala mladá maminka Jana. Mottem na plakátku byla hlavní idea hnutí: „Láska matek proměňuje svět. Sjednoceny v modlitbě ochráníme naše děti.“ Mottem pak jednotlivých dnů byla slova ţalmu připadající na jednotlivé dny v liturgickém kalendáři, a posuďte sami, jak tato slova byla výstiţná! Pátek, první den, modlitby pokání za vlastní hříchy: Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se (Ţl 57). Sobota, druhý den, pokání za hříchy světa: Bože, rozjasni svou tvář a budeme spaseni (Ţl 80). Neděle, den chval a díků za poţehnání a veškerá dobra: Tvá slova, Pane, jsou duch a jsou život (Ţl 19). Po tři dny byli zváni ke společné modlitbě všichni, kterým není lhostejný osud našich dětí, vnuků, světa. První den setkání, jak jsem jiţ napsala, byl dnem pokání za naše vlastní hříchy. Sešly jsme se při adoraci v kostele a před vystavenou Nejsvětější svátostí oltářní jsme prosily Milosrdného Jeţíše za odpuštění hříchů. Základem modlitby po všechny tři dny byla naše kníţečka Modliteb matek. Individuelně pak vţdy skupinky, které měly na starosti daný den, přidaly něco „svého“. Modlitby byly prokládány písněmi za doprovodu kytary. S jakou láskou a opravdovou usebraností se maminky modlily a zpívaly! Jak dobré je před Tebou být. Jak dobré je s Tebou žít! Přijď, přijď Duchu svatý, vzýváme Tě, přijď k nám… Pro dokreslení atmosféry byl v pátek na schody před oltář poloţen na pruh látky velký kříţ z břízy, který donesla maminka ze starokatolické církve a pod který jsme pokládaly připravené kameny, které symbolizovaly náš vlastní hřích. Rozţaté svíce pak symbolizovaly naději a milost, kterou dává Jeţíš v odpuštění hříchů. Tento první den modliteb byl uveden přednáškou Růţenky Fialové a Františky Dvořákové, které přijaly pozvání a které se nám věnovaly s velkou láskou rovněţ při besedě po páteční mši svaté v sálce pod farou. Růţenka nás vyzvala k vytrvalosti v modlitbě s vědomím, ţe na kaţdé modlitební setkání jdeme především za Jeţíšem, který nikdy nechybí. Budeme-li si toho vědomy, pak se nám bude jednodušeji rozhodovat, zda jít se modlit nebo dát přednost jiné aktivitě. Nakonec nám popřála radost z modlitby, vedení Duchem svatým a mocnou Boţí ochranu. Taky poděkovala za milé přijetí a za obětavou práci při organizování aktivit Modliteb matek. Velmi ocenila zvláště zájem mladých maminek, kterých je u nás v Českém Těšíně, díky Bohu, opravdu hodně. Kéţ všechny vytrvají a zapálí další! Jako dáreček si Růţenka odváţela hrníček s kytičkami v podobě kabátku s nápisem Český Těšín a měšcem peněz, které maminky anonymně věnovaly s velkou štědrostí pro potřeby hnutí. Druhý den jsme se shromáţdily opět v kostele, a to hodinu před večerní mši svatou a před Obrazem Boţího Milosrdenství jsme setrvávaly v prosebných modlitbách za děti a za celý svět. Ve chvíli odevzdání jsme poklekly před obrazem a na symboly paprsků červenou a bílou stuhu jsme ukládaly rozţaté svíce, které jsme zapálily od velikonočního paškálu, který připomíná přítomnost Jeţíše uprostřed nás. Ó přijď, Pane můj, Ty znáš prosbu mou, přijď a vyslyš můj hlas…

12

Poslední den, neděle, pak byl vyvrcholením společných modliteb matek, kdy jsme se sešly před mši svatou v sálce pod farou, abychom Boha chválily a děkovaly za všechna dobrodiní obdrţená do této chvíle… Shromáţdily jsme se před kříţem, pod ním na stole stála velká svíce, kytice červených růţí a košík. Na zemi pak bylo z papírových květů poskládáno srdce, do kterého jsme při odevzdávání dětí ukládaly hořící svíčky. Atmosféra byla úţasná - pokoj, láska, souznění duší. Pánu chválu vzdej a jméno jeho chval. Pánu chválu vzdej, jen On Ti život dá… Po mši svaté jsme se v sálce pod farou sešly znovu, a to na společném agapé, kde nechyběli tatínkové ani děti. Velký dík patří všem, kteří se zapojili do tohoto modlitebního tridua, které jsme měli poprvé v Českém Těšíně, jak jste si určitě všimli o týden dřív, neţ probíhaly modlitby po celém světě. Věříme však, ţe dobrý Bůh ve své lásce naše modlitby přijal. Ta následující modlitební tridua, která se pravidelně konají po celém světě poslední pátky aţ neděle ve čtvrtletí jsme uţ naplánovaly a nechaly zapsat do farního kalendáře v těch správných termínech. Velký dík patří Otci Janovi Adamíkovi, který po všechny tři dny slouţil mše svaté a taky z ambonu seznámil s hnutím Modliteb matek ostatní farníky. Ostatně taky neopomenul vyzvat k modlitbám otce, kteří se modlí za své děti zapojení do jiţ fungujícího hnutí Modliteb otců. Tečkou a ohlédnutím za prvním těšínským triduem, ať je několik vět k zamyšlení, které stáhnul z internetu ze stránek Modliteb matek a které pouţil na závěr mše svaté náš Otec Jan : Cítíte se někdy jako matka, která nezvládá tak docela věci, jak by chtěla nebo jak si naplánovala? Řiďte se srdcem… Neexistuje něco jako dokonalá matka, jako dokonalé dítě! Tak děkujme Bohu za Ježíše, který je dokonalý a který nás žádá, abychom přinesly všechna břemena a problémy k Němu a On je vezme na svá bedra. On zaplatil cenu za všechny naše nedokonalosti a hříchy a proměnil nás v nové stvoření. On vynahradí naše selhání a postaví nás zpět na nohy, abychom pokračovaly na cestě k Němu!!! Důležité je se nevzdávat! Za těšínské maminky napsala

Jana Machandrová

  13

Ohlédnutí za Hromniční poutí matek ve Šternberku 6. února 2010 Motto: “…vzal ho do náručí a takto chválil Boha…“ (L 2, 28) Kdyţ jsem poprvé před rokem zaţila, co je to být na Hromniční pouti matek ve Šternberku, nechtěla jsem si nechat ujít tuto jedinečnou příleţitost být na této demonstraci LÁSKY, na kterou zvala Římskokatolická farnost Šternberk a hnutí Modlitby matek znovu pro tento rok 2010 na 1. sobotu měsíce února. Plakátek na tuto pouť jsem vyvěsila ve farnosti, prostřednictvím internetu rozeslala na známé adresy, osobně pozvala mnohé maminky a čekala, zda se někdo ke mně přidá. Byl pátek a stále ţádná odezva, ale já jsem věděla, čím dál jasněji, ţe já jedu! Vlakový spoj jsem měla vyhledaný a věřila jsem, ţe mi Pán pošle do cesty někoho, kdo mi pomůţe najít cestu od vlaku do Městského kulturního domu, kde letos probíhala celá pouť, neboť pro realizaci projektu „Obnova interiéru chrámu Zvěstování P. Marie ve Šternberku“ je chrám na dobu rekonstrukce uzavřen a pan farář jen dodal, ţe ani pro příští rok ještě nemáme počítat s návštěvou v chrámě. Je pravda, ţe nám chyběla ta úţasná atmosféra chrámu se vzrušujícím průvodem - ofěrou maminek s rozţatými svícemi kolem oltáře. Ale bylo nám zase pro změnu teplo a místo svíce jsme tím více zapálili svá srdce a v duchu jsme obětovali své děti Bohu a jako Maria jsme vše uchovávali ve svých srdcích. Proč Hromniční pouť právě ve Šternberku? Tento starobylý zvyk obětování svíce pochází z první poloviny 18. století, kdy se Morava obávala pruského vpádu. 1. února 1741 přinesly do klášterního, dnes farního kostela Zvěstování Panny Marie ve Šternberku dvě ţeny voskovou svíci o váze 21 liber, to je asi 10 kg, jako oběť Matce Boţí, aby skrze její přímluvu byly uchráněny od nepřátel. Tuto tradici šternberských matek obnovil se svými farníky Otec Červenka v roce 2005. Před sochou Šternberské Madony obětují ţeny a matky velkou obětní svíci a prosí Matku Boţí za ochranu a dar víry pro své děti a odvrácení zla od svých rodin. Rok od roku stále více ţen z blízkého i dalekého okolí přijíţdí na tuto jedinečnou pouť. Co jsem si odnesla z té letošní pouti já? Neopakovatelný záţitek, který se hluboko zaryl do mého srdce. Uţ při modlitbě růţence - desátku obětování Dítěte Jeţíše v chrámě, mě tak silně zasáhla slova “A tvou vlastní duší pronikne meč“, ţe jsem mnohé ve svém ţivotě pochopila. Dále pak při mši svaté a přednášce s Otcem Koukalem z komunity Blahoslavenství z Dolan jsem spolu s ostatními matkami byla obdarována jeho nesmírným darem slova. Otec nám přiblíţil Kristovu lásku a osobní modlitbu v ţivotě

14

ţeny a matky, ukázal nám cestu ke svatosti. Vtaţeni do oběti Kristovy, který nás - své milované dcery - shromáţdil kolem sebe, aby nám plný něhy a milosrdenství daroval ţivot, jsme mu plni vděčnosti děkovali, ţe vzal na sebe naše lidství, aby nám rozuměl, aby nám pomáhal. Pro nahlášené účastníky nechyběl ani oběd, pro všechny pak káva, čaj a k tomu spousta dobrot, které s láskou připravily místní kuchařinky. Po obědě byl dán prostor k přednášce naší milé Růţenky Fialové, která hovořila o hnutí Modlitby matek, o potřebě modlitby ve společenství, o potřebě svědectví ţivota, o vytrvalosti v modlitbě. Na promluvu Růţenky pak navázal s přednáškou otec Koukal a my jsme s velkou dychtivostí naslouchali, protoţe uţ při promluvě při mši svaté jsme poznali, ţe Otec se má s námi o co podělit! Nádhernou atmosféru pouti dokreslovala hudba, která naše srdce naladila na tu nejlíbeznější strunu, strunu Boţí lásky, která proudila bez přestání.

Na závěr dle stanoveného programu proběhla adorace s modlitbou odevzdání dětí Jeţíši. Kdyţ jsme se po závěrečném poţehnání rozcházeli zpět do svých domovů, nejedné mamince se leskly oči dojetím a srdce jásalo radostí, jak dobrý je Bůh, jak nás má rád. Dáváš mi lásku vzácnou, dáváš mi přátelství, vždyť mám teď touhu jasnou, jít na tvé nádvoří, chválit tvé svaté jméno, přebývat v tvých hlubinách, v srdci mít lásku tvou, jenom s ní žít. Jana Machandrová

  15

Postní obnova v Kroměříţi Obnova jedinců i celé společnosti „Postní doba je velmi příhodná pro uspořádání obnovy. Nosným tématem byl verš osmdesátého ţalmu “Boţe obnov nás, rozjasni svou tvář a budeme spaseni“, informoval o náplni setkání P. Josef Červenka. Poté upozornil, ţe rekolekce jsou odezvou na slova zakladatelky hnutí Modliteb matek sestry Veroniky Williams z Anglie. Vloni totiţ připomněla, ţe se v poslední době často objevuje slovo obnova. Veronika cítí, ţe je to Boţí volání k lidem, aby se upřímně modlili. „Bůh můţe a chce věci změnit, pokud budou věřící ve svých modlitbách upřímní. Vyţaduje to ale oddanost a vytrvalost. „Věřím, ţe těm, kdo přijali spiritualitu Hnutí modliteb matek a otců, jde o obnovu jejich dětí, kněţí, národa, celé společnosti a samozřejmě i jich samotných. Obnova člověka je cestou ke spáse,“ připomněl hlavní důvod rekolekcí morkovický farář.

S velkým zájmem se setkaly především přednášky psychiatričky MUDr. Jitky Krausové z Pastorálně terapeutické poradny v Olomouci. „Smyslem postní doby je nové obnovení rozhodnutí pro Krista, obnovení víry, vztahu k Bohu, lidem i k sobě samému. V průběhu času totiţ stále propadáme deformacím ve všech těchto oblastech, takţe je třeba stálá reforma, znovuutváření se směrem do obrazu, kterým se máme stát a to je obraz Boţí,“ upozornila psychiatrička. Kontakt na paní doktorku Krausovou: [email protected], tel. 731 402 105 Lenka Fojtíková

Předat velení Nejvyššímu…. Střípky z přednášky MUDr. Jitky Krausové Věřit evangeliu, to znamená věřit dobré zprávě. Dobrá zpráva je, ţe Bůh mě miluje. Někdo se můţe ptát: „ Aţ tak? Za mě poloţil ţivot? I s tím, co o mně ví, mě miluje?“ Odpovězme si: Věřím skutečně evangeliu? Je to pro mě dobrá zpráva? Věřím tomu, ţe Bůh chce moje štěstí? Nevnímám Boha jako toho, kdo je soudce, policajt,

16

ten, který čeká, aţ zakopnu? To potom není dobrá zpráva pro mě, pokud takto Boha vnímám. To je hrubé zkreslení obrazu Boha Otce.

Moje vnímání Boha ovlivňuje i to, kdo a jak mi zprostředkoval víru, a také to, jaký byl můj vlastní táta. Patologický obraz Boha nám mohl předat táta, který byl surový, tyran,….. který třeba sexuálně zneuţíval dítě - tady je ţivot zraněn ve své podstatě, důstojnosti a nutně se promítá i do mého vztahu k Bohu Otci. Otec alkoholik, otec, na kterého nikdy nebyl spoleh, na to, jaký bude. Otec slaboch, otec nadměrně vyţadující, který mě přijímal , jen kdyţ jsem dokonale naplňoval jeho představy. To všechno přenášíme na Boha Otce. Jaký obraz Boha Otce předávám já svým dětem??? Kdo chce jít za mnou, vezmi svůj kříţ a následuj mě… Co to znamená „zapři sám sebe“? Je to trénink, askeze, cvičení. Kdyţ si nikdy nic neodepřu a přijde v ţivotě situace, kdy se budu muset osvědčit, tak to nezvládnu, kdyţ nebudu trénovaná v odříkání. Zapři sám sebe neznamená jen shromaţďování sebezáporů. Znamená to PŘEDAT VELENÍ NEJVYŠŠÍMU. Ve středu mého ţivota nebudu já, ale Bůh. Kdo z nás nechce, aby bylo po jeho? Která z Vás, milé dámy, se nepokoušela vychovat manţela? Zapři: JÁ a podle MĚ. Kříţ je to, co se protiví mým přáním, představám, co já chci, co se mně chce… Kříţ nám kříţí naše plány. Kristus říká, vezmi svůj kříţ na sebe. Lidé často odstrkují svůj kříţ. Brání se mu jako se brání dítě, kdyţ má dostat injekci. Šije sebou, kope, ale bolí to méně?? Někdo nám rád podsouvá: kříţ nemusí být, křesťan můţe ţít bez kříţe, vţdyť křesťanství je o lásce, o pokoji, máme se milovat, kříţ nesl Kristus, ty uţ nemusíš, nenamáhej se, jde to i bez kříţe…znáte ten hlas? Nevykroutíme se z toho. Není křesťan bez kříţe. Jak říkali naši předkové: Není domečka bez kříţečka. Kaţdý ho má. I ten, o kom si myslíme, ţe ho nemá. Můţe mít velmi těţký kříţ vnitřního utrpení.



17

Nesení kříţe a „kříţe“ Někdy si svůj kříţ ztěţujeme, zvětšujeme si ho, táhneme si další „svůj“ kříţ a stěţujeme si, ţe je nad naše síly. Sami si ho zvětšujeme. Jak? Svými představami: Strach nám můţe kříţ velmi ztíţit. Říká se, ţe strach má velké oči. Kdyţ se něčeho bojíme, tak to naroste. Čím víc se bojíme kříţe, ţe nás v tom Pán nechá, tím víc strach zvětšuje náš kříţ. Opět je tady někdo, kdo má rád náš strach a místo: „Nebojte se!“ nám našeptává: ty by ses měl bát, neuneseš ten svůj kříţ… Pýcha nám můţe ztěţovat náš kříţ. Naše představa, ţe musíme nést kříţ hrdinně, radostně, nesmíme dát najevo ţádnou slabost. Jenom já sám musím nést svůj kříţ. Ale Pán měl na kříţové cestě Veroniku a Šimona a nechal si od nich pomoci. My odmítáme, nechceme přijmout pomoc a tím si svůj kříţ zvětšujeme. „No to teda ne, ty to neděláš z lásky, tak to nechci, abys mi pomáhal…“ Kdo jsme my? Víc neţ Kristus? To je pýcha. On přijal i neochotnou pomoc Šimonovu. Šimon mu s radostí na pomoc nespěchal… Sebelítost nám ztěţuje náš kříţ. To kdyţ se lituju a srovnávám svůj kříţ s jinými. Kdyţ člověk pod kříţem padá, měl by se ujistit, jestli nese jen svůj kříţ, a uvědomit si, ţe Pán si nechal pomoci i od toho, kdo to neudělal s radostí, ţe Pán pod kříţem padal. Co jsme my? Víc neţ Kristus? Píše se, ţe se Šimon stal svatým. Copak my víme, ţe kdyţ dovolíme druhým, aby nám pomohli, i kdyţ to dělají jen z povinnosti…..moţná to bude k jejich spáse…..

  Setkání s kněţími i jejich rodinami Hlavním iniciátorem setkání byl P. Josef Červenka. V sobotu odpoledne bylo do programu zařazeno v rámci Roku kněţí svědectví kněţí a jejich rodičů. Mladí kněţí vzpomínali na to, kdo a jak je ovlivnil při rozhodování a rozpoznávání jejich povolání ke kněţství. Rodiče zase vzpomínali, jak oni přijímali skutečnost, ţe jejich syn bude knězem.

18

Chvíle váţné, střídaly salvy smíchu, to kdyţ třeba maminka P. Červenky na rovinu řekla, ţe byli taková normální rodina, nebyli takoví kór svatí…proto je překvapilo, ţe jejich syn si zvolil tuto ţivotní cestu. Pak kdyţ P. Josef vzpomínal, jak před listopadem 1989 pořádal pod hlavičkou SSM (Socialistický svaz mládeţe) zájezd do Prahy ke kardinálu Tomáškovi, otřásal se sál smíchem. P. Josef vzpomněl i na svého kmotra, který prý do kostela moc nechodil, ale byl to jasný, zásadový člověk. Jemu se ještě dřív neţ rodičům a bratrovi svěřil s tím, ţe se chce sát knězem. Tento kmotr s ním rozebral pohled na kněţství z takových stran jako pak uţ nikdo jiný a je mu za to i po letech vděčný. Tři měsíce po své primici jej P. Josef zaopatřoval. Jeho zpověď na konci ţivota byla tak upřímná a silná, ţe P. Josef plakal víc neţ on. P. Josef vyjádřil svou vděčnost za toto povolání, i kdyţ nebylo vţdy všechno ideální. Cítí, jaké poţehnání to přineslo do jeho rodiny, jak i jeho táta, který dříve do kostela moc nechodil, začal pravidelně chodit ke svátostem, a i kdyţ zemřel náhle ve svých 58 letech, byl na setkání s Kristem připravený. Jeden z mladých kněţí zase vzpomněl, ţe pro něj byla jedním z impulzů k povolání jeho prababička, se kterou v rodině vyrůstal. Aţ do vysokého věku se o ni starala celá rodina a on ji viděl denně s růţencem a je přesvědčen, ţe to byly její modlitby, které mu vyprosily kněţství. A navíc viděl, ţe ţivot není jenom všechno krásné, ale ţe k ţivotu patří i oběť, obtíţe stáří. „Chci poděkovat svým rodičům, ţe si vzali prababičku na starost,“ ocenil mladý kněz. Novokněţí pak vloţili ruce nad shromáţdění matek a otců a dali nám své poţehnání. Jana Ilčíková

 19

Svědectví Zázrak zrození Zrození malého miminka je opravdu ten největší zázrak, ale já bych vám ráda přiblíţila zrození naší skupinky Modliteb matek. Vím, ţe nepíšu nic převratného, ale pro mě má vznik naší skupinky velký význam a tak mě napadlo se s vámi podělit. Jsem z Brna. Asi před třemi roky jsem byla náhodou pozvána svou švagrovou na jejich skupinku MM v Praze. Záhy jsem pochopila, ţe účast někoho cizího není úplně samozřejmá, ţe s účastí musí souhlasit kaţdá maminka z dané skupinky. Takţe aţ později mi došlo, jaké pocty se mi dostalo. Moc se mi tam líbilo! Sešly jsme se v bytě u jedné z maminek dokonce společně s dětmi. To mě opravdu dostalo. Scházet se, modlit se a ještě s dětmi – to je skvělé, ani není potřeba věčně někoho shánět na hlídání! Atmosféra tam byla moc příjemná. Pak jsem na toto setkání nějak pozapomněla. Jen občas se ve mě ozvala touha modlit se s nějakými maminkami společně a pravidelně. Později jsem se získala kontakt na Růţenku Fialovou, tak jsem ji zavolala, ţe bych asi chtěla zaloţit skupinku. Růţenka mi řekla, ţe se mám na ten úmysl měsíc modlit. Tak jsem se pár dní snaţila, ale nevytrvala jsem. Brala jsem to jako své selhání a ţe na to přeci nemám, abych něco zakládala. Asi po roce to ve mně zase začalo hlodat: „Co kdybys zaloţila skupinku?“ Jen s tím rozdílem, ţe uţ jsem měla dokonce v hlavě i maminky, které bych oslovila. Znovu jsem kontaktovala Růţenku – tentokrát mailem, psala jsem, ţe nevím co dělat, ale ţe Modlitby matek mi stále nedají spát. Odpověď mě opravdu překvapila. Růţenka mi dala najevo, ţe to je ten správný impuls a ţe to nebude jen tak samo sebou, kdyţ mi to nedá spát.  Byla jsem hrozně šťastná a ucítila jsem velkou úlevu a radost, ţe se blíţím ke splnění svého snu. Co nejdříve jsem oslovila holky a všechny do jedné souhlasily! Z počátku nás bylo pět a časem jsme přibraly ještě jednu maminku. Scházíme se jednou týdně od loňských Velikonoc a jsou to moc krásná setkávání, která nás vzájemně obohacují a posilují. A scházíme se s dětmi a opravdu to funguje! Musím říct, ţe je to s nimi občas dost náročné a hlučné, ale jde to. Děti uţ si na to docela zvykly, uţ tak moc nevyrušují. Dokonce si na MM i hrají a vyrábějí si kapličky. Nikdy se ţádnému z dětí během setkávání nic váţného nestalo.V současné době řešíme dělení skupinky. Je nás s dětmi

20

uţ opravdu moc, tak jsme usoudily, ţe rozšiřovat se víc by bylo uţ prakticky neúnosné. Dlouho jsme nevěděly, jak správně přistupovat k přijímání nových maminek. Většinou jsme těmto holkám pověděly něco o tom, jak to u nás funguje... a pak navrhly, ţe můţou taky zaloţit skupinku. Úplně se za tento postoj – zejména svůj – teď hrozně stydím a mrzí mě, ţe jsem byla tak slepá a sobecká. Na minulých MM jedna z holek řekla, ţe cítí tuto otázku příjímání nových členů jako nedořešenou. V tu chvíli mi došlo, ţe má hlubokou pravdu a cítila jsem, ţe se musíme rozdělit ať to bolí, jak to bolí. Nové maminky jsou nesmělé a je pro ně lepší vstoupit uţ do trochu zaběhlé skupinky... Vzpomínala jsem slova Růţenky: „Pokud je vás uţ sedm – tak se raději dělte, bolí to, ale je to třeba.“ Já ty holky mám všechny moc ráda, vím, ţe je rozdělením neztratím a MM se musí šířit dál. Vše mi trvalo velmi dlouho, ale ten čas jsem potřebovala, abych došla k POZNÁNÍ. Monika …Pred dvomi mesiacmi som bola na operácii maternice. Bol to poţehnaný čas. Ďakujem za Vaše modlitby. Cítila som sa ako na duchovných cvičeniach. V nemocnici som videla a zaţila veľa ľudskej biedy a bolesti. Uvedomila som si, ako ľahko sa mi rozpráva o bolesti, keď ma nič nebolí. Vedľa mňa leţali dve ţeny. Jedna bola staršia pani, ktorú len otvorili a zašili, nedalo sa nič robiť. Druhá bola mladá mamička, ktorá prišla s pozitívnym nádorom krčka maternice. Mali jej vybrať vnútorné orgány, ktoré boli zasiahnuté nádorom. Cítila v bruchu tlak a veľmi sa operácie bála. Večer, dva dni pred jej operáciou, sme sa spolu modlili. Modlila som sa nahlas a ony sa pridávali k mojej modlitbe len v tichu, keď súhlasili s tým, čo som hovorila. Bola to úplne jednoduchá modlitba odovzdania. Najprv sme prosili o odpustenie našich hriechov a neodpustení. Potom sme do rúk Pána Jeţiša vloţili kaţdú jednu bunku nášho tela. Naše telo aj náš ţivot sme v modlitbe úplne odovzdali Pánu Jeţišovi s veľkou dôverou, ţe čokoľvek spraví, bude to pre nás to najlepšie. Ďakovali sme mu, lebo je dobrý Boh a jeho milosrdenstvo trvá naveky. Potom sme sa pomodlili ruţenec k Boţiemu milosrdenstvu. Ráno nám mladá mamička povedala, ţe po večernej modlitbe zmizol tlak v jej bruchu. Povzbudzovala som ju, aby pila vodu z prameňa z Litmanovej, ktorú mala so sebou, a aby si dávala aj obklady z tej vody. Keď ona išla na operáciu, ja som išla domov. Po týţdni som ju prišla pozrieť a povedala mi úţasnú správu. Operovali ju, ale nič nenašli. Všetko bolo zdravé, nemusí uţívať ani chemoterapiu!!! Pán urobil zázraky pred mojimi očami aj vďaka Vašim modlitbám. Ďakujme spolu za všetky sväté pramene, ktoré nám Pán dáva v tejto dobe, zvlášť v situáciách, kde medicína končí. Ďakujem Vám za láskavú starostlivosť, ktorou je vaša modlitba za mňa. S láskou a vďakou Vaše mama Jana Pajanová

21

Z vašich dopisů … Pravidelně přeposílám prosby všem maminkám z našich obou skupinek, prosby vkládáme s důvěrou do Boţích rukou v individuální modlitbě a samozřejmě při našich setkáních. Děkuji Bohu za milost, které se mi dostalo tím, ţe jsem se setkala s hnutím MM. Před nedávnem jsem psala seminární práci. Chtěla jsem napsat o své sluţbě modlitby právě v hnutí MM, jak se snaţím pomoci modlitbou druhým. Nakonec jsem si při psaní uvědomila, jaká neuvěřitelná milost se projevila právě na mně, jaká úleva a svoboda je v upřímném odevzdání vlastních bolestí do Boţích rukou. Jak řekla Veronika, Bůh vţdy vyslyší naše modlitby, ale podle svého plánu. Skutečně jsem chtěla a stále chci pomoci druhým modlitbou. Nevím, nakolik tyto modlitby skutečně působily v ţivotě těch, za které jsem se modlila. Ale s jistotou vím, ţe Bůh zasáhl do mého ţivota, změnil můj přístup k modlitbě a znovu mi dal pocítit svou bezvýhradnou lásku. V pokoře opakuji Bohu díky za toto společenství. Marie

Já jsem členkou modliteb matek v Rychalticích (okres Frýdek Místek). Scházíme se 1x za dva týdny a pomalu se rozrůstáme. Loni jsem čekala druhé miminko, lékaři začali ve 36. týdnu mít všelijaké obavy - ţe se špatně vyvíjí, ţe má menší bříško a kratší noţku atd... Na kontroly jsem chodila kaţdý druhý den... Díky modlitbám matek jsem dokázala být klidná a v pohodě. Chlapeček se narodil loni na Bílou sobotu 11.4., porod byl rychlý a bez komplikací, syn je naprosto zdravý a v pořádku. V našem společenství se scházíme tři roky a z toho dva roky patříme do MM. Je úţasné, jak Pán vede a pomáhá. Kdyţ byl můj nejstarší syn v pubertě a začal se vzdalovat víře, Bůh mi posílal do cesty známé, (i ty, které jsem několik let neviděla) které mi řekly o Modlitbách matek. Cítila jsem Jeho volání na tuto cestu a zároveň tímto Jeho pomoc. On opravdu slyší naše volání. Kněz ve farnosti byl tomu nakloněn a nebyl problém začít se scházet na faře. Nyní je nás jiţ osm. Bohu díky!

22

Tenkrát jsem obdrţela modlitbu, která mne oslovila a nadchla. Modlíme se ji v naší skupině, a proto ji chceme předat i Vám:

Pane, daruj nám dar rady a dar síly, abychom naše děti dovedli správně vést. Ale především je veď Ty sám. Veď je, Pane, otevři jim oči, ať vidí. Pomoz jim objevit pravé životní hodnoty. Pomoz jim nálezt jejich životní poslání. Daruj jim dar pravé zbožnosti a bázně Boží. Veď je, Pane, pomoz jim najít dobré přátele. Veď Duchem svatým všechny ty, kteří mají na naše děti vliv. Nedovol, aby naše děti propadly jakékoli nezdravé závislosti. Ochraňuj jejich zdraví. Podej jim, Pane, svou ruku a veď je tou správnou cestou. Pokud je jejich cesta život v manželství, pomoz jim najít v pravý čas dobrého životního partnera, kterého už dnes vkládám do tvého milosrdenství, do srdce Ježíšova i srdce Panny Marie. Je-li to, Pane, Tvá vůle, dej, aby se alespoň jeden z nich rozhodl pro kněžskou nebo řeholní službu. Provázej je všechny svým požehnáním. Veď je, Pane, naplň je svým svatým Duchem a upevňuj v nich jistotu, že nejvyšším smyslem a cílem lidského života jsi Ty sám, náš Pán, náš Bůh. Amen

...není to tak dávno, co jsem Vám oznamovala vznik naší skupinky. Mohu říct, ţe Pán nám v našem usilí velmi ţehná. Kaţdé naše setkání je opravdovým Boţím darem. Kaţdá z nás odchází posílena, povzbuzena. A nejen to. Spatřuji také, jak kaţdou vede Duch svatý, jak duchovně rosteme a navzájem se duchovně obdarováváme a povzbuzujeme. Děkujeme také za knihu Radost z odevzdání. Je pro nás velkým přínosem. Od letošního roku jsem se začala modlit se svými staršími dětmi (6 a 9 let) modlitby Dětí víry. Nyní jsem k našim modlitbám přizvala i další děti z naší farnosti. Vzniká tak u nás skupinka. Věřím, ţe i toto modlitební úsilí bude Pán provázet svým poţehnáním. Andrea H.

23

....Jiţ několik let dostáváme od Vás zpravodaj „Modlitby matek“. Asi před třemi roky jsme se s manţelem zúčastnili konference v Brně, která nás velmi oslovila. Přáli jsme si také u nás zaloţit modlitební skupinku, ale nebyl zájem. Aţ v letošním roce na jaře zaloţilo několik muţů skupinku MODLITEB OTCŮ. Je v ní i můj manţel. Toto jejich společenství má příznivý vliv v rodinách a jejich manţelky začaly mít zájem o MODLITBY MATEK. Na prvním setkání v září jsme byly dvě. Marie Ch. ...Díky za zasílání zpravodajů a za modlitby. Je v nich duchovní posila a povzbuzení k tomu, abychom Boha dávali na první místo a plně mu důvěřovali. Moje pozornost byla upřena na dceru, aby se nerozvedla, ale přesto své právoplatné manţelství uzavřené před Bohem vyměnila za světské a vnuk 23 let se léčí druhým rokem v protidrogové stanici.... Je z osvojených děti. Učím se vše v modlitbě odevzdávat Pánu Jeţíši do Jeho rukou a nebeské mamince. Mám pokoj ve svém srdci a ţasnu, chválím a děkuji, jak to vše řeší ta Boţí moudrost. I hříchy pouţívá pro dobro a poznání. Děkuji za modlitby a za společenství maminek, neb ve společné modlitbě je větší síla. Marie B.

Modlitba za nenarozené dítě Nedávno jsem Vás prosila za modlitbu pro mé druhé dítě, které jsem nosila pod srdcem, za jeho ochranu. Všem Vám moc děkuji za všechny modlitby, určitě nebyly nadarmo, i kdyţ Vám musím oznámit, ţe i mému druhéum děťátku přestalo tlouct srdíčko. V pondělí mám nastoupit do nemocnice. Nemusím nikomu z Vás říkat, jaká je to bolest. Během půl roku 2x přijít o dítě. Vím, ţe se uţ radují v nebi a máme tam velké přímluvce. Přesto Vás chci poprosit za modlitby za mé nenarozené dítě, ale i za mne a mého manţela Luboše, abychom byli silní, všechno přijali tak, jak je a věřili v novou naději. Aby naše víra zůstala pevná a také, aby v pondělí všechno dopadlo v nemocnici dobře. Doktor mi včera říkal, ţe jsme uţ 6. případ tohoto dne a oni něvědí proč. A ţe je jedno, jestli je matce 16 let nebo 40 let. Já mám známou, která má dar modltiby v jazyku a přišlo nám slovo, ţe příčinu mého utrpení mám hledat v našich vodách a řekách, které jsou zbroceny krví nenarozených dětí. Modleme se za všechny matky, které se rozhodují pro potrat, a za všechny děti, které se proto nenarodily..... Děkuji Vám za to, ţe existujete. Pán Bůh zaplať za Vaše modlitby. Janka

24

Prosba o modlitbu

           

           

za dar zdraví a vedení Duchem svatým pro sestru Veroniku za duchovního otce pro MM za Boţí poţehnání a ochranu při evangelizačních dnech v Kácově, kde se budou modlit za náš národ za úspěšnou operaci srdce Jany Pajanové za obrácení manţela Stanislava a dar víry pro jeho dvě děti za obrácení manţela Reného a poţehnání pro jeho ţenu Laďku a jejich děti za uzdravení rodových kořenů pro rodinu Bialobokovu, Gletovu, Vackovu, Lopraisovu za Honzu (33let), otce dvou dětí, s diagn. roztroušená skleroza – za dar víry, křtu a zdraví za Patrika a jeho rodinnou situaci, aby on i jeho děti s Boţí pomocí všechno překonali ve zdraví jak duševním, tak fyzickém za 14letého Pepína, znenadání postiţeného rakovinou, a jeho rodinu za 30letého katechumena Petra a za obrácení jeho nevěřící rodiny za manţela Zdeňka a celou rodinu, abychom se ve zdraví, ale i finančně dokázali vypořádat s následky únorového poţáru hospodářských budov našeho domu. Prosím téţ o modlitbu, aby k rekonstrukčním pracem nedocházelo v neděli. Dále prosím o modlitbu za bezproblémový porod. za Mirku a Stanislava, rodiče tří malých dětí, aby si dovedli rozdělit povinnosti v lásce a v pravdě za ochranu pro manţela Honzu T., jeho návrat k Bohu a rodině a za obnovení komunikace v rodině za uzdravení dcery Klárky (30 let) za upravení hormonů, aby Šimonek (5 let) rostl za Moniku, maminku 4 dětí, vyléčenou alkoholičku, kterou opustil manţel za osvobození od vlivu rodové zátěţe v rodině Ludmily za vysvobození Josefa, Jarka a ostatních ze závislosti na alkoholu za dar zdraví pro bratra Jaroslava (rakovina) za osvobození syna Petra, závislého na hracích automatech, t. č. na ulici za vhodné zaměstnání pro Petra, otce dvou dětí za vhodné zaměstnání pro Josefa, za jeho zdraví a vyřešení rodinné situace za Jana, který ač pokřtěný, vyznává hinduismus

25

            

za Honzovu rodinu, kde uţ je stav ohroţení ţivota nejen manţelů, ale hlavně dětí (vyhroţování snachy) za duševní uzdravení naší sestry Evy a Mileny za uzdravení Mirky (55 let), za její rozhodnutí přistoupit na léčbu za dar víry pro syna za posilu v nemoci vnoučat a trpělivost pro celou rodinu za dar zdraví pro měsíčního vnuka Karlíčka za vnitřní očištění a znovuobrácení syna Josefa ke katolické víře za Tomáška – 10 let, nádor na mozku za vysvobození ze závislosti na kouření u vnuka Tomáše za Evu, které se vrátily psychické potíţe za Marečka, který po dvou dnech přestal sám dýchat, má poškozený mozek a je v umělém spánku za Maurice, jeho ţenu Sandru a celou jejich rodinu, ať poznají utěšující a uzdravující přítomnost Jeţíše... za zázrak uzdravení Irenky, maminky, která ochrnula a porodila holčičku

Aktuálně Vítáme nové skupinky Vítáme novou skupinku v Lukově a jednu skupinku v Lukově dodatečně, v Rozvadovicích, Luňanech, v Náklu, Podhoří p. Lipník nad Bečvou, 2 skup. v Havlíčkově Brodu, v Napajedlech, ve Velkých Bílovicích, ve Veselí na Moravě, Kameničkách, v Praze 4, v Kralicích na Hané, ve Skutči, v Přemyslovicích, Náměšti na Hané, Kamenici, Koţušanech a Kelči, ve Lhotě (Zlín 4), v Babicích nad Svitavou, Verměřovicíh a Dolní Dobrouči. Do pohotovostní modlitební skupinky vítáme Marii Pietrasovou: mariepietrasová@seznam.cz, Náchod

 26

Různé Kdo zná ing. Stanislava Foltýna, který nám zaslal 6. 1. větší finanční obnos na náš účet, prosím zašlete adresu, abychom mu mohli poděkovat. Dále mám zalepenou obálku, na ní červeně napsáno MM, s obsahem 2 200 Kč. Prosím připomeňte se nám, nevíme, na koho částku připsat a komu poděkovat. Drahé sestry, znovu na Vás apelujeme. Posíláte-li nám své poţadavky elektronickou poštou, prosím připište vţdy Vaši poeštovní adresu, i v případě, ţe předpokládáte, ţe Vaši adresu uţ známe. Ušetříte nám spoustu času vyhledáváním v databázi.

6. 3. 2010 zemřela po krátké nemoci ve věku 44 let koordinátorka hnutí v Rakousku Nathalie Ledeburg, matka čtyř dětí. Děkujeme všem, kteří jste se modlili za její uzdravení, i všem, kteří jste se spojili v den jejího pohřbu v sobotu 13. 3. ve 14 hodin v modlitbě růţence. Prosím, vzpomeňte v modlitbách na jejího manţela a děti.

Do vašeho diáře:   Triduum: 25. 6. - 27. 6. 2010 28. 1. - 30. 1. 2011

24. 9. - 26. 9. 2010

Nezapomeňte! 2. 4. - 10. 4. - Novéna k Boţímu milosrdenství (1. neděle po Velikonocích – Neděle Boţího milosrdenství) Katolická charismatická konference ve Walsinghamu (Anglie) Kdy: 2. - 7. 8. 2010 23. ročník konference s mezinárodní účastí a vybranými řečníky (Charles Whitehead, P. Faricy, M. Moran a další) - tlumočení do ČJ zajištěno. Ubytování ve stanech, doprava z ČR busem s duchovním doprovodem. Cena 4800 Kč a 20 liber příspěvek. Více informací na emailu [email protected] Celonárodní konference Modliteb matek bude 23. - 24. 10. 2010 patrně opět v Brně.

27

 Přímluva V české politice, stejně jako v celé společnosti, je znát posun k velmi negativním trendům. I řada duchovně smýšlejících politiků a společenských osobností poukazuje na to, ţe se naše společnost posunula do velmi nezdravé atmosféry a ţe se propadla i politická kultura. Na jedné straně bují korupce a zneuţívání veřejné sluţby na obecní i státní úrovni, včetně nebezpečného propojování politiky a ekonomických kruhů (doprovázené aţ mafiánskými rysy); na druhé straně roste politický populismus, včetně neodpovědných kampaní a hesel klamajících veřejnost. K tomu se jiţ stává téměř normou, ţe politická soutěţ, při níţ se zpravidla jen bojuje o moc a vliv, je vedena konfrontačně, aţ nenávistně. Hlavním motivem jsou pak především osobní zájmy, namísto společného dobra společnosti. Dlouhodobě tyto tendence působí na širokou veřejnost destruktivně, zvyšují odpor a lhostejnost lidí k veřejným věcem, diskreditují politiku v očích občanů a zanáší atmosféru společnosti morálním nihilismem a sobectvím. Atmosféra veřejné sféry a politická kultura naší společnosti ještě krystalizuje a v současné době se rozhoduje o tom, jak bude vypadat v dlouhodobějším horizontu. Rozhoduje se, zda se zmíněné negativní tendence stanou normou a trvalým stavem, anebo se jim jako společnost postavíme a dojde k otočení trendu směrem k ozdravění... Jako křesťané se můţeme a máme aktivně zasadit o změnu tam, kde se vyskytujeme. Ale ještě více máme moţnost věci řešit celospolečensky v jejich podstatě a duchovní rovině - přímluvnou modlitbou. Zkušenost praví, ţe k viditelné proměně dochází tam, kde je to nejdříve "vybojováno" v duchovní rovině přímluvnými modlitbami. Situace nás pobízí, abychom se zvláště v tomto volebním roce, kdy se více rozhoduje o budoucnosti, zmobilizovali jako jednotlivci, a ještě lépe jako společenství, v pravidelných přímluvách za naši zemi. Vzhledem k tomu, ţe "politika je odrazem společnosti", nemáme se modlit jen za politiky, ale i za celou společnost, za probuzení naší společnosti (a jejích občanů) z lhostejnosti a necitlivosti vůči morálním hodnotám a za probuzení spoluodpovědnosti v nás všech. Svoboda je dar, o nějţ je třeba pečovat. Jako křesťané a zároveň občané máme oprávněnou různost politických názorů a sympatií. Nejde o to, modlit se "proti" některé konkrétní politické síle či jednotlivcům, ale spíše se modlit za celou společnost (včetně politiků) a za hodnoty, které se ze společnosti vytrácejí (za to třeba činit i zástupné pokání).

28

Hlavní intence přímluv tak mohou být: za otevřenost společnosti hodnotám evangelia a působení Ducha svatého, za probouzení lidí ze lhostejnost ke společnému dobru společnosti, za vnímavost pro hodnoty pravdy a odpovědnosti, za probouzení atmosféry vzájemnosti a smíření, za slušnost a férovost v politice, za obnovu smyslu pro sluţbu a za moudrost pro lidi v odpovědných funkcích i pro jejich voliče. Modlitbu je vhodné, kdyţ to jde, doprovázet i nějakou formou postu.

  Protest proti návrhu zákona, který má zrušit omezení adopcí pro osoby ţijící v registrovaném partnerství Důvodem k nesouhlasu jsou mimo jiné následující argumenty: - Zdůvodnění se nezabývá ochranou zájmů dítěte. Přitom jde o rozhodování o dětech, které se nemohou vyjádřit, které neměly to štěstí vyrůstat u svých vlastních rodičů. - Návrh povaţuji za neslučitelný s Úmluvou o právech dítěte, ke které se Česká republika hlásí. V čl. 3 této Úmluvy se totiţ uvádí, ţe „zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoliv činnosti týkající se dětí ať uţ uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy zákonodárnými nebo správními orgány.“ - Současnou právní úpravu povaţuji za dostatečnou, ani dnes se při individuální adopci nezkoumá sexuální orientace, osoby s homosexuální orientací nejsou v tomto právu omezeny. - Neexistuje ţádný mezinárodní závazek, který by nás k této změně zákona nutil. EU i Lisabonská smlouva povaţují rodinné právo za vyhrazené pro rozhodování členských zemí. - Evropská úmluva o osvojení připouští pouze osvojení manţely nebo jedinou osobou, coţ uvádí Ministerstva práce a sociálních věcí ve svém nesouhlasném stanovisku k návrhu. - Závěry z podkladových studií jsou zavádějící. Podkladové studie, které jsou vyuţity pro podporu návrhu, jsou pouze jednostranně zaměřeny, stejně jako z nich vyplývající hodnocení vlivu partnerské péče na děti. Tyto studie jsou v rozporu s nesouhlasným stanoviskem psychologů, protoţe v hodnocení nerozlišují případy, kdy jde o výchovu dítěte osvojeného anebo o výchovu dítěte vlastního. Například v Německu má 92 % takto vychovávaných dětí jednoho z partnerů biologickým rodičem, většinou matku. Tomuto stavu ani naše legislativa nebrání. Jde o zásadní změnu v přístupu k registrovanému partnerství při péči o děti. Je nutné připomenout, ţe v důvodové zprávě k zákonu o registrovaném partnerství, tisk 969 ze IV. volebního období, předkladatelé zdůrazňovali, ţe zákon neobsahuje právní úpravu, která by umoţňovala společné osvojení dítěte registrovanými partnery. Návrh ministra Kocába původní záměr předkladatelů i podporovatelů zákona zásadně mění. V současné době čekají i 3-5 let

29

desítky manţelských párů, které prošly výběrem a náročnou přípravou na vhodné dítě k adopci. Existuje řada komplikací, kvůli kterým se děti do náhradních rodin dostávají zbytečně pozdě. Vláda by se měla proto zabývat odstraňováním zbytečných překáţek pro adopce či pěstounskou péči. „Tuto iniciativu chápu jako příspěvek do veřejné diskuze, kterou ministr Kocáb k tématu možnosti osvojování dětí registrovanými partnery otevřel. Při této příležitosti chci upozornit na nedostatky, které přetrvávají v oblasti adopcí a pěstounské péče. Pro všechny by měl být prioritou zájem dětí při hledání náhradní rodinné péče,“ uzavřela Michaela Šojdrová. Pokud se chcete k protestu připojit i Vy, můţete tak učinit na

www.sojdrova.cz

 Týden modliteb za mládeţ 21. - 28. 3. 2010 V těchto dnech nám církev nabízí Týden modliteb za mládeţ. Podobných výzev přichází tolik, ţe je ani všechny nestačíme vnímat. Ale protoţe i u nás doma procházíme náročným obdobím dospívání, docela mě tahle výzva zaujala. (Nejen naši) dospívající mě občas děsí svými názory. Hlavně mě zneklidňuje to, jak jim připadají velice zajímavé postoje a názory prezentované zejména v komerčních mediích a na internetu. Právě na internetu se dá najít tolik naprosto hloupých, nechutných dezinformací. Často odporují nejen opravdovým hodnotám, ale i zdravému rozumu a dobrému vkusu. Tím více můţeme být vděčni církvi, ţe zůstává i v dnešním světě zastánkyní tradičních rodinných hodnot, většinou v tom zůstává dost osamělá. Naopak je kritizována a obviňována z toho, ţe omezuje lidskou svobodu. Snad alespoň křesťané vnímají, ţe právě Boţí zákon je ,,dokonalý zákon svobody" a ten ,,kdo se do něho důkladně zahledí a při tom vytrvá“ a ,,skutečně podle toho jedná, ten v tom jednání najde svou blaţenost“ ( Jak 1,25). Zkusme tento týden vyprošovat naši mládeţi, aby nacházela ,,svou blaţenost", své pravé štěstí tam kde jedině jej můţe najít úplně kaţdý - v Bohu. ,, Pán vás chce učinit šťastnými, naplnit vás lidskostí a důstojností." (Benedikt XVI. ve Staré Boleslavi). Také prosme za to, aby mladí měli kolem sebe lidi, kteří jim mohou být nápomocni v jejich hledání - věrné a horlivé kněze, dobré pedagogy apod. Za vytváření konkrétních společenství mladých ve farnostech, kde by byl jeden pro druhého dobrým kamarádem, přítelem, aby tak mohli sdílet svoje zkušenosti, radosti i starosti nejen o ţivotě z víry.

30

Kéţ by se něco takového podařilo vytvořit i v naší farnosti. Kaţdý se můţe připojit jakoukoli modlitbou dle svých moţností.

  Modlitba za prenasledovanych NIGÉRIA Stovky, ak nie tisíce ľudí bolo povraţdených pri útoku moslimov na kresťanov v Nigérii, ktorý sa spustil s treťou hodinou v noci 8. 3. 2010 v Nigérii. Arcibiskup Ben Kwshi opisuje konfrontáciu ako stretnutie tvárou v tvár so satanom.Svedkovia uvádzajú, ţe kresťanov v dedine pochytali do rybářských sietí a zvieracích pascí a potom ich umlátili na smrť. Arcibiskup pokračuje: "Videl som rany od mačiet na hrdlách detí. Deti ve veku 0-15 rokov, všetci zabití od chrbta, do krku, dohláv. Hlboké rany v ústach kojencov. Ľudia bedákajú a plačú. Niektorí uţ stratili hlas. Nevedel som ten pohľad ustáť. IRAK Súrna prosba o modlitbu a rozšírenie informácie V Iraku sa uskutočnili vraţdy a znásilnenia kresťanov. Situácia sa vyostruje a mám strach o bezpečnosť spolusestier ako aj o ostatných kresťanov v Iraku. Všetci kresťania dnes opustili Mosul a chystajú sa opustiť Irak Niektoré sestry sú nimi, niektoré však zostávajú na mieste. Vôbec netušíme, čo sa bude diať s našou kongregáciou. Tlač vobec neinformuje o vyhrotenej situácii v Iraku. Prosíme o rozšírenie správ všetkými moţnými spôsobmi, ale v prvom rade prosíme o modlitby za kresťanov v Iraku. Prosím Vás, rozširujte tieto správy dalej aby sa za našich prenasledovaných bratov a sestry vo viere pomodlilo čo najviac ľudí. Sestry dominikánky

31

Boţí milosrdenství a vzkříšený Kristus ať jsou naší jedinou nadějí v kaţdé, hlavně těţké chvíli našeho ţivota.

Ať slavné Kristovo vzkříšení naši tmu ve světlo promění! (z velikonoční vigilie) Růžena, Oldřiška, Věra a Marcela

Pohotovostní skupinka: Jana Bartáková, Brno, tel. 774 706 626; Marie Hamříková, Brno 16, mobil 731 208 537; Boţena Orlovská, Uherský Brod, tel. 606 466 763; Václava Smejová, Frýdlant n. Ostr., tel. 558 678 917, mobil 777 610 919; Anděla Suchá, Batelov, tel. 737 915 277, 724 743 883; Jitka Kořenková, Moravany, tel. 547 244 315; Marie Kotvrdová, Slavkov, tel. 544 227 227; Ludmila Štěpánková, Holubice 242; Mirka Prokopová, Jaroměřice n. Rok., tel. 724 510 727; Bohumila Vendů, Lipník n. Beč., tel. 581 771 555; Josefka Doleţalová, Lovčičky 192, tel. 544 240 306; Růţena Fialová, Brno 16, mobil 608 618 822; Terezie Šimonova, Velešovice u Slavkova, tel. 737 083 661; Helena Štěpánková, Brno 12, tel. 549 247 622; Leona Řezaninová, Ostrovačice, tel. 546 427 255; Jana Pláteníková, Kroměříţ, tel. 774 838 824; Barbora Králíková, Brno, mobil 775 642 385; Marie Ventová, Plzeň, tel. 377 531 488, mobil 736 779 178; Lucie Růţičková, Praha 9, tel. 281 971 261; Marcela Krejčí, Opava 5, tel. 553 730 530; Františka Vajčerová, Stráţnice, tel. 518 334 227; Věra Krejčí, Zlín-Štípa, tel.: 577 915 220; Noela Frolková, Zlín, tel. 577 212 041, mobil 605 131 548; Marie Berková,tel. 381 233 474; Věra Papeţová 691 65 Křepice 133, tel. 775 062 460; Jana Strašáková, Partyzánská 338, 570 01Litomyšl, tel. 461 615 099, [email protected]; Františka Dvořáková, mobil 737 875 974; Markéta Netušilová, Pardubice, tel. 466 511 560; L. Králová, [email protected]; Kamila Varmusová, mobil 724 784 096;[email protected]; Marcela Macháčková, Rudoltice 1, tel. 465 324 893, mob. 776 559 793, Janka Pecherová, Praţského povstání 2309, 390 03 Tábor, tel. 381 233 034, mob. 723

331 951; Marie Pietrasová, Náchod, mariepietrasová@seznam.cz Prosíme, obracejte se na pohotovostní skupinku pouze s prosbami v urgentních případech. Dlouhodobé prosby o modlitbu patří do rubriky Prosba o modlitbu. Pokud potřebujete modlitby v tíţivé ţivotní situaci, můţete zavolat na telefon 545 243 952 - Modlitba SOS, komunita Emanuel, kaţdé pondělí od 19 do 21 h. Kontaktní adresa: Modlitby matek, P. O. BOX 2, nám. Svornosti 6, 616 00 Brno 16 Pro osobní setkání: Brno, Jakubská 11, telefon 511 111 689 Koordinátorka: Růţena Fialová, mobil 774 618 822 (T-mobile), 608 618 822 (Vodafone) E-mail: [email protected] Číslo účtu: 170498518/0300, ČSOB divize IPB Brno Zapsán do evidence periodického tisku pod evid. č. MK ČR E 13146; vychází čtvrtletně Redakce: Mgr. Marcela Macháčková Tisk: Jiří Brauner, Kartuziánské nakladatelství, Brno Náklad: 2 900 výtisků

32

33