Současný stav automatizace v knihovnách ČR

Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví Studijní program: informační studia a knihovnictví Studijní obor: informační studia a knihovnictví

Bc. Marta Kuchtová

Současný stav automatizace v knihovnách ČR Diplomová práce

Praha 2006

Vedoucí diplomové práce :

PhDr. Anna Stöcklová

Oponent diplomové práce: Datum obhajoby: Hodnocení:

2

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité informační zdroje. V Praze, 15. prosince 2006

………………………………..

3

Identifikační záznam KUCHTOVÁ, Marta. Současný stav automatizace v knihovnách ČR [Present state of automatization in Libraries in Czech Republic]. Praha, 2006. 75 s., 6 s. příl. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2006. Vedoucí diplomové práce PhDr. Anna Stöcklová. Abstrakt Tématem práce je stav automatizace v knihovnách ČR. Cílem práce je tento stav popsat, uvést přehled automatizovaných knihovních systémů používaných v knihovnách v České republice za rok 2006. Dále je v práci uveden stav automatizace v jednotlivých krajích ČR. Klíčová slova automatizace, automatizované knihovní systémy, komerční systémy, nekomerční systémy, kraje, regionální funkce, outsourcing, hosting

4

Obsah Předmluva................................................................................................6 1. Přehled knihovních systémů používaných v ČR ................................9 1.1 Komerční systémy..........................................................................9 1.1.1 Zahraniční systémy...................................................................................9 1.1.1.1 ALEPH ..............................................................................................9 1.1.1.2 T-series.............................................................................................12 1.1.1.3 OLIB................................................................................................14 1.1.2 České a slovenské systémy.....................................................................16 1.1.2.1 ARL..................................................................................................16 1.1.2.2 DAIMON.........................................................................................18 1.1.2.3 DAWINCI........................................................................................20 1.1.2.4 KP SYS – KP WIN..........................................................................22 1.1.2.5 LANius a Clavius.............................................................................24 1.1.2.6 PROFLIB.........................................................................................26 1.1.2.7 Relief................................................................................................28

1.2 Nekomerční systémy....................................................................30 1.2.1 Koniáš.....................................................................................................30

1.3 Systémy, které se dále nerozvíjejí.................................................32 1.3.1 BIBIS......................................................................................................32 1.3.2 CDS – ISIS.............................................................................................32

2. Stav automatizace v jednotlivých krajích ČR....................................34 2.1 Jihočeský kraj............................................................................................35 2.2 Jihomoravský kraj.....................................................................................37 2.3 Karlovarský kraj.......................................................................................39 2.4 Královéhradecký kraj................................................................................40 2.5 Liberecký kraj............................................................................................42 2.6 Moravskoslezský kraj................................................................................44 2.7 Olomoucký kraj.........................................................................................45 2.8 Pardubický kraj..........................................................................................47 2.9 Plzeňský kraj.............................................................................................49 2.10 Praha........................................................................................................50 2.11 Středočeský kraj......................................................................................54 2.12 Ústecký kraj.............................................................................................55 2.13 Kraj Vysočina..........................................................................................57 2.14 Zlínský kraj..............................................................................................58

3. Závěr..................................................................................................60 Použité zdroje:.......................................................................................67 ........................................................................................................75 Přílohy....................................................................................................76

5

Předmluva Rozhodla jsem se psát o stavu automatizace v knihovnách ČR především proto, že mi chyběl nějaký ucelený přehled automatizovaných knihovních systémů, které se u nás používají. Druhý důvod je ten, že pracuji v Knihovně Akademie věd jako jeden z knihovních správců systému Aleph a téma automatizace, i když z pohledu jednoho systému, je mi blízké. Cílem práce tedy bylo vytvořit souhrn a přehled systémů a jejich rozvržení ve 14 krajích České republiky. Nešlo mi o osobní hodnocení jednotlivých systémů, protože blíže znám pouze jeden. Při tvorbě práce mě na začátku překvapilo to, jak je někdy obtížné zjistit, zda některá knihovna má automatizovaný systém. Předpokládala jsem, že v některých případech bude stačit, když se podívám na WWW stránky knihoven. Ale ne každá knihovna, která má systém, jej vystavuje on-line. Používá jej pouze interně i přesto, že jinak své stránky má. Zdá se mi to trochu zvláštní, protože prakticky všechny uvedené systémy mají i modul WWW katalog. Zjistit, proč tomu tak je, nebylo ale předmětem práce. Tuto skutečnost tak zde pouze konstatuji. V diplomové práci se věnuji stavu automatizace v knihovnách v roce 2006. Cílem práce je postihnout aktuální stav co nejpřesněji, ale rozvoj automatizace je velmi rychlý a téměř každý měsíc mají firmy produkující a distribuující automatizované systémy další nové zákazníky. Přesto je snaha zachytit stav automatizace co nejpřesněji za rok 2006 až do listopadu tohoto roku. V procesu automatizace knihoven V ČR se od počátku software pro automatizaci vyvíjí v heterogenním konkurenčním prostředí. Přináší to výhody i nevýhody. Pokud by byl používán jen jeden software pro automatizaci knihoven bylo by to výhodné z hlediska kooperace a sdílené katalogizace. Nevýhoda by spočívala v monopolu určitého programu a výrobce by pak mohl nutit knihovny, aby se přizpůsobily jeho standardům. Proto by se dalo říci, že současný stav lze považovat za lepší. Rozdíly jsou také v typech knihoven. Knihovny se liší nejen velikostí, ale i zaměřením a některé systémy by určitým knihovnám nemusely vůbec vyhovovat.

6

Problematika výběru správného automatizovaného knihovního systému již byla mnohokrát diskutována na odborných seminářích a v článcích. Proto tato problematika není v diplomové práci zmíněna, přestože je jasné, o jak důležitou věc se jedná. Záleží ale opravdu na konkrétní knihovně a i když firmy potenciálním zákazníkům předvádějí prezentace svých produktů a zájemci se také mohou informovat u těch, kteří již produkt mají, stává se někdy, že důležité i nevyhovující vlastnosti systémů se zákazník dozvídá až když systém koupí a implementuje ve své knihovně. Pak záleží na tom zda určité těžkosti půjdou vyřešit s distributorem systému či je to vlastnost, kterou změnit nelze a zákazník se s ní musí smířit nebo doufat, že se vyřeší ve vyšších verzích systému. Přesto lze říci, že právě díky heterogennímu prostředí se většina producentů či distributorů snaží svým zákazníkům vyhovět, protože vědí, že také mohou přejít ke konkurenci. Přechody jednoho systému na druhý jsou zde uvedeny jen částečně a to v případě, když to některá z knihoven přímo uvedla na svých WWW stránkách. Diplomová práce zachycuje komerční i nekomerční systémy používané v České republice. I přes zmiňovanou rozmanitost, není počet systémů používaných v českých knihovnách až zas tak velký. Jedna podkapitola je věnována systémům, které se již dále rozvíjet nebudou, ale přesto je některé knihovny používají, například pro část svého fondu. Je zde také popsán systém, jejž by možná někteří odborníci z knihovnické obce nezařadili mezi automatizované knihovnické systémy. Jde o systém Relief, který jeho mateřská firma INCAD řadí mezi tzv. record managment systémy (viz. Příloha 1Slovník pojmů) a deklaruje, že jej používají zákazníci z institucí s méně knihovnickým pohledem na svět. Protože se ale postavení knihovny v poslední době mění a probíhá mnoho diskusí o tom, jaká by měla knihovna být, může zde být zařazen i systém, který je v jedné instituci používán pro celopodnikové vyhledávací řešení integrující rozličné datové zdroje. Při popisu jednotlivých krajů jsou často zmiňovány i regionální funkce knihoven. Jedna z regionálních funkcí zahrnuje také servis výpočetní techniky, do kterého spadá i údržba nebo pomoc při instalaci systémů zejména v místních knihovnách. Přesné informace o počtu implementací jednotlivých automatizovaných knihovních systémů jsem si zjišťovala na stránkách firem, které je produkují nebo

7

distribuují. Pokud tyto seznamy některé firmy nevystavovaly, požádala jsem je o seznam uživatelů jejich systémů prostřednictvím e-mailové komunikace. Tímto bych chtěla poděkovat všem zástupcům firem, kteří mi poskytli odpovědi na mé dotazy. Šlo také například o otázku cen systémů, které mnoho firem na svých stránkách nevystavuje, ale ochotně mi většinou poskytly potřebné informace, uvádím je u popisu každého systému. Pokud ale některé knihovny používají systémy, které již nejsou rozvíjeny a nezastupuje je žádný distributor, tak tyto knihovny nejsou zaneseny v celkovém počtu automatizovaných v určitém kraji. Pokud jde o formální úpravu celé práce je členěna do tří hlavních kapitol. Každá kapitola má podrobnější členění. Práce obsahuje také 2 přílohy. Jde o seznam pojmů použitých v textu a seznam zkratek. V přehledu jednotlivých krajů jsou tabulky rozvržení systémů podle druhu knihoven včleněny přímo do textu zejména pro větší přehlednost. Jsou zde také tabulky porovnání počtu automatizovaných a neautomatizovaných knihoven v kraji. Zde je do profesionálních knihoven započítána i krajská knihovna. Vyjádření v procentech je zaokrouhleno na jedno desetinné místo. Na závěr předmluvy bych chtěla zvlášť poděkovat vedoucí své diplomové práce PhDr. Anně Stöcklové za pomoc při zpracování práce.

8

1. Přehled knihovních systémů používaných v ČR Přehled systémů v České republice je dále členěn na komerční a nekomerční systémy. Komerční jsou ještě rozděleny na zahraniční systémy a české a slovenské.

1.1 Komerční systémy Komerční systémy v knihovnách ČR převažují. Je to rozhodně výhoda. Firmy se většinou snaží dodržovat platné knihovní standardy a také je vytvořena konkurence, což by měl být dobrý předpoklad pro zákazníka – knihovnu.

1.1.1 Zahraniční systémy Zahraniční komerční systémy jsou v českých knihovnách využívány 3. Není to příliš silné zastoupení. Dva z těchto systémů zastupuje stejný distributor, třetí systém používá pouze jediná knihovna.

1.1.1.1 ALEPH Specifikace:

Aleph (Automated Library Expandable Program) je izraelský systém,

který byl vyvinut původně pro Hebrejskou univerzitu v Jeruzalémě kolem roku 1986. Od té doby bylo vyvinuto několik generací systému a má ve 40 zemích světa přes 500 instalací. V současné době jej produkuje firma Ex-Libris. Původní verze byla označována Aleph 300. Nynější Aleph 500 je modulární, plně integrovaný otevřený systém. Je vhodný pro všechny typy použití, pro menší i velké knihovny (v ČR používají především velké knihovny). Byl vytvořen jako systém se skutečnou vícevrstvou klient/sever architekturou. Funkce a služby spojené se správou dat, s knihovními aplikacemi a prezentací dat jsou umístěny do odpovídajících vrstev této architektury. Vícevrstvá architektura je založena na databázovém systému ORACLE. Je to systém modulární obsahuje moduly Katalogizace, Jednotky, OPAC, Výpůjčka, MVS, Akvizice, Správa seriálů – pro evidenci jednotlivých čísel periodik, ADM, Správce úloh, Správa – tyto tři moduly používají zejména správci systému (ve verzi 16 je např. i modul Konsorcia a celková grafická úprava klienta je odlišná).

9

Samozřejmou součástí je také WWW OPAC. Vyhledávání v systému kromě jednoduchého obsahuje i dotazovací jazyk CCL (Common Command Language), který zajišťuje fulltextové prohledávání databáze systému. Jako poměrně novou věc nabízí firma Ex-Libris prostřednictvím UVT i přídavné moduly k Alephu (Add-on). Pokud chce některá knihovna tyto moduly využívat, musí si je zakoupit navíc k systému. Jsou to modul ADAM (Aleph Digital Asset Module) (představen na setkání SuAleph v Bratislavě v červnu 2005) a modul ARC (Aleph Reporting Center). ADAM je speciální modul, který umožňuje knihovnám pracovat s digitálními objekty a metadaty v prostředí knihovnického systému Aleph 500. Používáním modulu ADAM mohou knihovny plně integrovat digitální obsah s vlastními bibliografickými záznamy, umožní k nim připojit např. naskenované obsahy knih, seriálů, obrázky apod. Digitální objekty mohou být uložené v databázi Oracle, souborovém systému nebo na vzdáleném serveru a dostupné prostřednictvím adresy URL (81). ARC představuje webové rozhraní pro definování dotazů, tvorbu sestav a statistik nad daty uloženými v systému Aleph. ARC zpracovává aktuální pracovní údaje z různých datových zdrojů systému Aleph a uživatelům je zpřístupňuje v jednoduché logické struktuře, která umožňuje vytvářet vazby mezi různými oblastmi uvnitř systému. Aleph je také plně kompatibilní s UNICODEM. Úplná sada znaků UNICODE může být zapisována v modulu Katalogizace v bibliografickém záznamu a může být použita pro vyhledávání záznamů v OPAC. Firma Ex-Libris vyvíjí stále novější verze systému Aleph 500. Pro Evropu jsou uvolňována sudá čísla verzí. Aktuální v ČR je nyní, v roce 2006 verze 16, přešla nebo přechází na ní většina knihoven užívajících Aleph. Již je ale uvolněna i verze 18 a očekává se, že na ní knihovny také postupně přejdou. Zákazníci mají ve smlouvě také zakotvená školení systému. Zpravidla jde o Systémové školení (zejména pro systémové správce a systémové knihovníky) a dále školení modulů, kterých se většinou účastní i pracovníci příslušných oddělení knihovny. Jde o školení Akvizice, Katalogizace, Jednotek, Seriálů, Výpůjček a WWW OPACU. Pro verzi 16 jsou nyní pořádána i přidaná školení Základy tvorby tiskových sestav XML (eXtensible

Markup

Language)

a

XSLT

(eXtensible

Stylesheet

Language

10

Transformations). Pro uživatele, kteří přecházejí na vyšší verzi (nyní z 14 na 16) je uspořádáno rozdílové školení, kde jsou probírány především funkce vyšší verze a současně také školení ke konverznímu nástroji Upgrade Express, který je také nutný pro přechod na vyšší verzi. Distributor: ÚVT UK (Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy) Kontakt na distributora: ÚVT UK, Oddělení knihovnických aplikací, Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha 1, e- mail: [email protected] tel. : +420 224491238, fax: +420 224491588 Cena: Ceníky nejsou veřejné, je to politika společnosti Ex-Libris. Odvíjí se totiž podle konkrétních konfigurací, závisí nejenom na modulech, ale i na dalších doplňujících funkcích, které nejsou součástí základní konfigurace. Závisí i na počtu přístupů. Orientační cena za minimální konfiguraci systému : moduly Katalog a OPAC, 5 přístupů pro knihovníky, 10 přístupů WWW OPAC - 700 000 plus 19% DPH (tato částka zahrnuje i cenu za licenci Oracle) (76). Servis: Databáze PRB (znalostní databáze Aleph 500). Přístup přes uživatelské jméno a heslo mají ti, kdo uzavřeli smlouvu o podpoře. Od 20. 11. 2006 je podpora přístupná přes novou službu e-service. Tuto službu spravuje v ČR firma Multidata, distributorem systému, ale zůstává stále ÚVT UK. Kromě toho existuje také konference aleph-l pro konzultaci obecnějších problémů. Uživatelé systému v ČR a SR také tvoří uskupení SuAleph (Sdružení uživatelů Alephu). Členové se setkávají jednou nebo dvakrát ročně ve vybrané instituci, konzultují případné problémy a také jsou prezentovány distributorem novinky ve vývoji systému. Celosvětově se (od ledna roku 2006) se sdružují zákazníci užívající všechny produkty firmy Ex Libris do seskupení IgeLU (The International Group of Ex Libris Users). V rámci tohoto seskupení jsou pořádány konference na různých místech světa a zúčastňují se jich také zákazníci z ČR a SR.

11

Demoverze: Pro vážné zájemce je umožněn přístup k českým demobázím ve formátu MARC 21. Počet instalací: 17 velkých knihoven v ČR (Např. AV ČR bude mít 41 knihoven zapojených v systému Aleph, na Univerzitě Karlově v Praze používá systém 9 fakult i Centrální katalog již je v tomto systému, Masarykova univerzita v Brně používá systém pro devět fakult atd.) celkový počet je nyní na podzim roku 2006 55 knihoven ÚVT UK poskytuje outsourcing i hosting (viz Příl. 1 - Slovník pojmů). Pro službu hostování nabízí distributor řadu variant od úplné správy systému Aleph až po administraci pouze hardware a operačního prostředí.

1.1.1.2 T-series Specifikace: Systém je produktem mezinárodní firmy EOSi (Electronic Online Systems International). Původně byl znám jako TINLIB. Vyvinula jej společnost IME (Information Management and Engineering) v roce 1989. V roce 1996 se firma IME sloučila se společností Data Trek a vznikla tak firma Eosi. V této době byl systém přejmenován na T- series, čímž chtěla EOSi vyjádřit příslušnost svých produktů do jedné skupiny (další databázové produkty firmy mají názvy Q Series, Manager Series a Profesional Series) (82). T-series je integrovaný, modulární systém – lze přecházet plynule z jednoho modulu do druhého. T-series je jedním z mála systémů, který má přímo na úrovni databáze implementovánu hypertextovou strukturu. V entitně-relační struktuře se automaticky vytvářejí vazby mezi autory, tituly, předmětovými skupinami, klíčovými slovy atd. Tyto vazby při vyhledávání v systému umožňují velmi rychlou navigaci od jedné entity k druhé. Díky tomu může uživatel okamžitě přecházet od vyhledávání v autorech k předmětovému vyhledávání, od knihy k článku apod. (82). T-series obsahuje tyto moduly: Katalog, OPAC, Výpůjční protokol, Akvizice, Správa seriálů, Z39.50server, Z39.50 klient, Konverze, Správa systému. Kromě toho obsahuje T-series i modul Tinweb, který zpřístupňuje knihovnické databáze v prostředí WWW nebo prostřednictvím mobilního telefonu pomocí služby

12

WAP. V prostředí WWW intra či internetu TinWeb zpřístupňuje knihovnickou databázi nezávisle na použitém operačním systému a jeho výstupy jsou korektně zobrazovány v každém WWW prohlížeči, který respektuje specifikaci HTML 3.0 (nebo vyšší) a HTTP 1.0 (nebo vyšší). Tinweb umožňuje pokročilé kombinované vyhledávání pomocí masky, paralelní prohledávání libovolně zvolené skupiny T-series databází. Umožňuje také uložení zadaného vyhledávacího profilu a jeho pozdější opětovné využití (79). T-series nabízí knihovnám i další možnosti, které vycházejí z využití nejmodernějších technologií. Je možné propojit bibliografické záznamy s dalšími souvisejícími informacemi – WWW stránkami, systém může spolupracovat s propojovacími zdroji. Může být prohledáván Metalibem JIB (Jednotné informační brány), spolupracovat s SFX JIB. Od roku 1999 má také distributor ÚVT UK přístup ke zdrojovým kódům a může tak lépe systém upravovat na přání zákazníků. ÚVT také školí své zákazníky. Školení se týkají vždy aktuální verze knihovnického systému T-series. Školení je placené zvlášť. Cena všech kurzů je 1200,za osobu a 1 den. T-series

je

v České

republice

využíván

zejména

v akademické

sféře,

v univerzitních knihovnách. Jeho nejnovější verze je označena V 310. Distributor: ÚVT UK (Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy) Kontakt na distributora: UVT UK, Oddělení knihovnických aplikací, Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha 1, e- mail [email protected] tel. : +420 224491238, fax: +420 224491588 cena: Závisí na konfiguraci a velikosti databáze. Ale následuje vzorová nabídka pro velikost databáze do 100 tisíc záznamů. Konfigurace Win32 klient/server, operační systém MS Windows XP. Ceny jsou uvedeny bez DPH: (80). modul Katalog a OPAC ………………….102 500 Kč modul Výpůjční protokol ………………….80 000 Kč modul Akvizice…………………………….80 000 Kč

13

modul Seriály ……………………………...80 000 Kč Z 39.50 server………………………………60 000 Kč Konverzní modul …………………………..39 250 Kč 1 přístup EDIT\OPAC……………………….9 250 Kč Poplatky za přípravu instalačního balíčku……6000 Kč Poplatky za instalaci……………………...900Kč/1 hod Servis: Podpora je realizována prostřednictvím elektronických konferencí pro uživatele T-series, dotaz zodpověděný pouze tazateli pomocí konference tinhelp-l. Obecnější dotazy lze pokládat přes konferenci tinlib-l. Demoverze: Je možnost volně stáhnout ze stránek ÚVT. Počet instalací: 76 (v rámci vysokých škol, v tomto případě počítány i jednotlivé fakulty, na některých univerzitách jako např. Masarykově univerzita v Brně či Karlově univerzitě univerzitě v Praze používají systém již jen některé fakulty, ostatní používají Aleph viz kap. 1.1.1.1) Distributor také poskytuje hosting.

1.1.1.3 OLIB Specifikace: Systém OLIB (Oracle for Libraries) je produktem britské firmy FDI (Fretwell-Downing informatics). Základem integrovaného systému je databázový server ORACLE a grafické prostředí se standardními rysy WINDOWS. Data jsou organizována uvnitř systému v tzv. doménách – tituly, autoři, edice, předmětová hesla. Systém pracuje s daty v jednotlivých modulech, které využívá pro automatizovanou správu jednotlivých knihovnických procesů (53). V ČR tento systém používá pouze Knihovna Centra ekonomických studií, CERGE (The Center for Economic Research and Graduate Education of Charles University), proto i další informace budou spjaté zejména s touto knihovnou.

14

Nyní v roce 2006 používá knihovna nejnovější verzi OLIB 7.5.0 s webovou aplikací OPACu WebView 2.5.0 a příští rok na jaře se chystá upgradovat na poslední dostupnou verzi, která byla uvolněna letos v říjnu OLIB 7.6.0/WebView 2.6. (75). Katalog knihovny kromě 25 000 knih, časopisů, ročenek obsahuje i kolekci šedé literatury (zprávy z konferencí, disertace) a také zhruba tisíc odkazů na elektronické časopisy. Uživatelé knihovny si mohou vybrané exempláře rezervovat a to i tituly z šedé literatury. Od letošního roku také platí informace, že firma FDI se stala součástí divize OCLC PICA, což by mělo poskytovat, podle systémové knihovnice Knihovny CERGE paní Štverákové (78) , stálé záruky kvality služeb a vývoje systému. Distributor: FDI (Fretwell-Downing informatics) Kontakt na distributora: pro ČR by to měla být firma IQSYS se sídlem v Maďarsku, ale Knihovna CERGE se po dvou letech využívaní systému (zavedla jej v roce 1997) dohodla na podpoře přímo s firmou FDI. Fretwell-Downing Informatics Brincliffe House, 861 Ecclesall Road, SHEFFIELD S11 7AE www.fdisolutions.com [email protected] Tel. +44(0)114 281 6040, Fax: +44(0)114 281 6041 Kontakt na knihovnu: CERGE-EI, Politických vězňů 7, 111 21 Praha 1 ředitelka Hana Pessrová, tel. +420 224 217 773 e-mail: [email protected] Systémová knihovnice Hana Štveráková, [email protected] Cena: Pro Knihovnu CERGE se pohybuje kolem 1 miliónu korun (78). Servis: Podpora online nebo telefonicky. Firma garantuje upgrady a školení. Demoverze: Poskytuje Firma FDI na svých stránkách pro konkrétní zájemce

15

Počet instalací: V ČR 1 Knihovna CERGE .

1.1.2 České a slovenské systémy I přesto, že Slovenská republika je již 14 let pro naši republiku zahraničím, jsou systémy české a slovenské zařazeny k sobě. Je to pro zejména velkou propojenost s českým prostředím. Například firma Cosmotron má dvě sídla. Na Jižní Moravě a na Slovensku. Firma SVOP (Softvér Vývoj Obchod Poradenstvo), měla donedávna českého partnera, firmu ASP (Application servising and Providing) pro distribuci svého systému DAWINCI.

1.1.2.1 ARL Specifikace: Firma Cosmotron vstoupila na trh v roce 1992 a od začátku se specializuje na vývoj, distribuci a podporu informačních systémů. Původní systém, který vyvinula se jmenoval Rapid Library. Dnes je to již ARL (Advanced Rapid Library). ARL je, podle informací na

stránkách firmy Cosmotron (8), systém nové

generace určený pro správu a administraci libovolných katalogů a sbírek v síťovém prostředí. Návrh a design moderního, otevřeného systému Advanced Rapid Library vychází z objektově orientovaného programování a vícevrstvé klient/server architektury. Jednotlivé architektonické vrstvy systému obsahují databáze, aplikační server, Z39.50 Server, Z39.50 Client a tenký klient. Flexibilita systému je dána konfiguračními soubory v jeho serverové části, které dovolují správcům udržet si vlastní kontrolu nad prostředím systému. Klient je přímo řízen aplikační logikou, která je celkem abstrahována od databázových struktur. Přísné dodržování tohoto striktního oddělení jednotlivých vrstev umožňuje rychlou a jednoduchou navigaci systému s novými IT, protože je potřebné dodržovat a řídit se jen pravidly na straně serveru. Na druhé straně je vícevrstvá architektura též zárukou škálovatelnosti systému, takže v případě zvýšených nároků na výkonnost systému je možno jednoduše oddělit databázový a aplikační server, čímž se nijak nenaruší integrita ani funkčnost systému, ale poměrně značně se zvýší jeho výkonnost (9).

16

ARL je flexibilní, modulární, otevřený vícejazyčný systém. Umožňuje zpracovávat nejen bibliografické informace, ale podporuje práci i s multimediálními, obrazovými, zvukovými i plnotextovými dokumenty. Jádro systému představuje integraci Internetu, www rozhraní a základních komunikačních protokolů. Na serverové i klientské části je možno toto jádro rozšiřovat o moduly WWW OPAC – v ARL nazvaný IPAC, Katalog, Autority, Meziknihovní výpůjční služba, Akvizice, Správa seriálů, Cirkulace a rezervace, SDI, Výstupy a statistiky, Správa systému. Podle zaměření a požadavků uživatele je možno systém dále rozšířit o moduly REDO - regionální bibliografii, REOS - Regionální osobnosti, REFA – Regionální faktografie, EPCA - Evidence publikační činnosti a aktivit. Modul Evidence publikační činnosti je dobré popsat podrobněji. Slouží ke zpracování všech typů dokumentů za účelem vykazování odborné vědecké práce. Tento modul je založen na MARC 21 formátu a jsou v něm zpracovávány v zásadě dva typy záznamů – Bibliografické záznamy o dokumentech –

Autoritní záznamy – osobní autority a autority korporací a akcí

Protože modul pracuje s otevřenou datovou strukturou založenou na MARC 21 formátu, není problém kdykoliv podle potřeby doplnit další potřebná pole či podpole. Jedná se hlavně o pole pro popis normativních dokumentů, výzkumných zpráv, kvalifikačních prací a specifických údajů potřebných pro kategorizaci a vykazování publikační činnosti a aktivit. Modul má propracovány metody pro vstup a modifikaci jednotlivých typů záznamů, předdefinovány selekční prvky a základní zobrazovací formáty. Svým uživatelům nabízí současně celou škálu předdefinovaných výstupních sestav a statistik. K dispozici jsou také výstupy pro RIV (Rejstřík informací o výsledcích) a SIGLE (System for Information on Grey Literature in Europe). Jednotlivé informace v systému ARL je možné zpracovávat v libovolném MARC formátu společně s příslušnými soubory Autorit na základě katalogizačních pravidel AACR2. Pro budování vlastních informačních zdrojů stejně jako pro komunikaci s externími informačními systémy jsou v plné míře respektovány standardy ISO 23950 a ISO 2709, uživatelům jsou jednotlivé informace zpřístupňovány v souladu s ISBD a ISO 690. Nejnovější verze systému, která je používána má označení 1.014-95e.

17

Distributor a producent: Firma Cosmotron. Kontakt na distributora: Cosmotron Bohemia s.r.o., Koupelní 2, 695 01 Hodonín tel.: 00420 518 302 717-720 fax: 00420 518 302 718 e-mail: [email protected] Cena: Závisí na počtu uživatelů. Také na tom, zda si uživatel systém kupuje nebo využívá outsourcing. Nejvyužívanější formou v poslední době je právě outsourcing. Při něm např. může malá knihovna začít s investicí 50 000 korun a měsíčně platí 2 500 korun (1). Servis: Zákazníci využívající systém své připomínky zasílají e-mailem určitým vyhrazeným pracovníkům. Demoverze: Poskytují zákazníkům až po proškolení. Firma poskytuje outsourcing. Počet instalací: 33 v ČR.

1.1.2.2 DAIMON Specifikace: Původní český knihovní systém. Je postaven na relační bázi ORACLE. Architektura sytému je dvou a třívrstvá, používá WWW technologie.

Jeho další

specifikum je propracovaný systém přístupových práv, vysoká míra nastavitelnosti dle potřeb uživatele, výkonnost při zpracování velkého objemu dat. Dále samozřejmě podporuje platné standardy (58). Vývoj systému začal koncem roku 2001, nicméně firma SEFIRA již měla zkušenosti v oblasti knihovních systémů. V roce 1997 vstoupila na trh se systémem KIS (Knihovní informační systém), který se pak ale rozhodla dále nerozvíjet a věnovat se

18

pouze vývoji systému DAIMON. Současná verze systému je DAIMON 13 a do konce roku chce firma uvolnit verzi 14 (37). Systém je určen pro všechny typy knihoven. Systém je modulární a obsahuje tyto moduly Akviziční, Výpůjční, Modul OPAC, Správa seriálů, Z39.50 klient, server. Kromě těchto modulů má DAIMON i modul Statistiky. Pro sestavování dotazů je zde použit jazyk SQL. Dalšími moduly jsou Revize knihovního fondu, modul vytvoří záznamy o revizi a umožní export výsledků revize do programu MS Excel. Modul Správa uživatelů a knihoven, slouží především správci systému DAIMON, který zde např. zakládá a spravuje jednotlivá uživatelská jména pro databázové uživatele (knihovníky). Pro malé knihovny je určena tzv. edice DAIMON Lite. Za malé knihovny považuje společnost SEFIRA ty, které mají 1-10 uživatelů-knihovníků, kteří budou se systémem pracovat. Knihovny jsou většinou omezeny i finančně, mají nízký rozpočet nebo jsou to knihovny, které mají určitá technická omezení (žádné nebo málo výkonné připojení na internet). Knihovna, která si pořídí systém v edici DAIMON Lite získá zcela plnohodnotný systém se všemi moduly a funkcemi. Modul OPAC Lite, kde uživatelé-čtenáři mohou v prostředí WWW vyhledávat záznamy v katalogu knihovny je provozován na centrálním serveru společnosti SEFIRA připojeném na internet. Data ze serveru knihovny s nainstalovaným systémem DAIMON jsou nahrávána do OPAC Lite dávkově, v dohodnutých časových intervalech. Společnost SEFIRA zajišťuje veškerý provoz a správu serveru, na kterém je provozován OPAC Lite a knihovna nemusí disponovat rychlým připojením na internet (59). Distributor a producent: Firma SEFIRA. Kontakt na distributora: SEFIRA spol. s.r.o., Počernická 96, 108 00 Praha 10 tel.: +420 296 411 700 e-mail: [email protected]

19

Cena: Systém DAIMON firma licencuje na počet procesorů serveru, na kterém je systém nainstalován. Poté již neomezuje počet přistupujících čtenářů ani knihovníků, také již nezkoumá velikost fondu knihovny. Cena implementace se skládá z ceny za licenci, ceny za implementační práce, migraci dat z původního systému a školení. Cena za licenci je cca 400 000,- bez DPH a implementace např. na středně velké vysoké škole je cca 1 mil. Kč. Součástí licence jsou také roční poplatky za technickou podporu (37). Pro edici DAIMON Lite je systém licencován na jednotlivé uživatele – knihovníky, tj. počet licencí=počet knihovníků, kteří budou se systémem pracovat. Cena za 1 licenci plus zavedení systému je 52 200 Kč, Cena za zákaznickou podporu na rok 12 000 Kč. Ceny jsou uvedeny včetně DPH (56). Servis:Evidence a řízení požadavků zákazníků přes e-mail, www rozhraní, telefonický kontakt. Demoverze: Je k dispozici na WWW stránkách firmy, modul OPAC jako demo aplikace, pro demonstrační účely jsou použita data z České národní bibliografie (100 000 bib. záznamů). Počet instalací: 10 v ČR Poskytují server hosting (pro edici DAIMON-Lite) a v rámci nadstandardní smluvní podpory i outsourcing.

1.1.2.3 DAWINCI Specifikace: Tento systém vznikl jako společný produkt firmy ASP (Application servising and Providing) a knihovníků Regionální knihovny v Karviné. Je to komplexní integrovaný knihovní systém. Je založen na třívrstvé architektuře klient/server. Systém je také označován jako systém multimediální. Umožňuje manipulovat a spojovat údaje různých

20

médií – textové informace, grafiku, audio a video záznamy a přímo využívat nejen údaje, ale i obsah (74). Současná verze systému má označení 3.0. Je to také modulární systém. Obsahuje moduly Administrátor, AkviziceKatalogizace, Seriály, Výpůjční systém, OPAC, Z39.50 server/klient. Součástí modulu Katalogizace je i Evidence publikační činnosti. Struktura systému je navržená tak, aby umožňoval nejen evidovat všechny důležité činnosti knihovny, ale byl i následně schopný sledovat tyto činnosti podle různých kritérií a také statisticky vyhodnocovat.

Distributor a producent: SVOP (Softvér Vývoj Obchod Poradenstvo), ASP byla předchůdcem, nějaký čas působila pouze pro Českou republiku a pro Slovenskou republiku byl určen SVOP, nyní je vše pod hlavičkou SVOP (resp. o firmě ASP se již na svých stránkách firma SVOP nezmiňuje). Kontakt na distributora: SVOP s.r.o, Pavol Špáni – konzultant KIS DAWINCI Líščie údolie 59, 841 04 Bratislava Tel. 0908 185 087 e-mail: [email protected] Cena: Základním prostředkem je investiční nákup systému. Zákazník zakoupí zvolený počet licencí systému. Struktura ceny má tyto složky : -

jádro systému (výkonné jádro+OPAC)

-

klientské licence (Katalog, Výpůjčky)

-

Z39.50 server (Z39.50 klient je součástí katalogu)

Jádro zákazník kupuje jen jednou. Orientační cena je od 100 000 Sk. Klientské licence – orientační cena od 13 000 Sk za licenci, konverze a školení cca 30 000 Sk za desetidenní školení plus konverzi z předchozího systému. Cena Z39.50 serveru se pohybuje okolo 50 000 Sk. Cena za minimální instalaci začíná na úrovni 150 000 Sk, potom se zvyšuje jen mírně. Přidává se pouze cena za klientské licence. Pokud je licencí vyšší počet nabízí firma SVOP i slevy, ty jsou ale součástí konkrétní nabídky.

21

Pokud zákazník využívá outsourcing, cena se pohybuje od 500 Sk za klientské připojení za měsíc (74). Servis: Zákaznická podpora je realizována prostřednictvím programu podpory. Ten obsahuje: - dodávku nových verzí (podle dohody, typicky 4x ročně), - hotline, údržbu, poradenství - úpravy parametrů provozu (sestavy, práva, parametry modulů atp.) (74). Demoverze: Neposkytují. Poskytují outsourcing (využívají zatím jen Slovenské knihovny) Počet instalací: V ČR 2 Síť knihoven Regionální knihovny v Karviné Projekt MEDVIK – medicínský knihovní portál

1.1.2.4 KP SYS – KP WIN Specifikace: Firma KP-SYS se sídlem v Sezemicích a pracovištěm v Pardubicích dodává na trh již od roku 1996 automatizované knihovnické systémy. Jako první byl spuštěn systém KP - SYS, poté firma vyvinula systém KP - WIN. Oba systémy jsou modulární, jsou dodávány pro použití v síťovém i lokálním režimu. Mají zvlášť moduly Z39.50 klient a Z39.50 server pro zájemce na dokoupení. Nejnovějším produktem je KP-WIN SQL. KP-SYS - pracuje nad operačními systémy DOS, Win9x, NT, 2000 i XP. Použitelná je síťová verze i architektura klient/server. Export i import dat je prováděn ve formátu UNIMARC. KP WIN – pracuje nad operačními systémy Win9x, NT, 2000 i XP. Má plně grafické uživatelské rozhraní. Je použitelný v síťové verzi i jako klient/server. Export i import dat ve formátech MARC21, UNIMARC a výměnném formátu NK.

22

KP WIN SQL – je nový, třetí produkt firmy. Využívá služeb SQL serveru. Má nový vzhled, ale sleduje logiku svých předchůdců. Obsahuje integrovaného Z39.50 klienta již v základní verzi. Pracuje s daty ve formátu MARC 21, ale je možné používat i jiné formáty ke zpracování bibliografických záznamů. Obsahuje další rozšiřující moduly Z39.50 server, revizní modul. Podporuje práci s thesaury (MeSH, PSH). Vlastnosti všech tří systémů lze shrnout do obecných vlastností a standardů. Je to například: -

společná databáze pro všechny typy dokumentů

-

převoditelnost dat pro souborný katalog CASLIN.

-

každý záznam je v databázi jen jednou a je opatřen tzv. statutem neboli informací o stavu zpracování dokumentu

-

proměnná délka polí

-

neomezený počet výskytů polí

-

možnost použití několika externích katalogů přímo ze systému (28)

Firma KP-SYS také letos přišla s novým projektem. Navázala spolupráci s firmou Bakaláři, která je největším dodavatelem software pro školní administrativu v ČR. Program Bakaláři pokrývá prakticky všechny oblasti školní administrativy jako je evidence žáků, tisk vysvědčení, přijímací zkoušky, rozvrhy hodin apod. Firma KP-SYS tak nabízí pro zákazníky využívající systém Bakaláři zvýhodněný balíček programu KP WIN SQL, který obsahuje moduly Katalogizace, Katalog, Výpůjčky, Revize a WWW OPAC. Výhody propojení obou systémů by měly být ve sdílené evidenci žáků a učitelů, ve zrychlené katalogizaci všech běžných typů dokumentů (knihy, učebnice, audiovizuální média, časopisy) pomocí služby stahování záznamů, v intuitivním webovém rozhraní a vystavení dat na internetu. Systémy také spolupracují na úrovni sdílené databáze čtenářů a výpůjček (24). Distributor a producent: firma KP-SYS Kontakt na distributora: KP-SYS spol.s. r. o., Čacké 155, 530 02 Pardubice, tel./fax.: +420466655055, email:[email protected]

23

Cena: Firma poskytuje na svých stránkách přehled cen bez DPH např. podle počtu uživatelů, např. KP-WIN SQL komplet pro 10 uživatelů -221 700 Kč (25). Demoverze: Mají testovací server. Demo Kp-Win SQL je zde ke stažení volně k dispozici, nejnověji k vyzkoušení nová verze WWW OPACU. Poslední aktualizace demoverze je z 3.8. 2006 (27). Servis: Zajišťují servis přímo u uživatele, nebo telefonicky a přes hot-line. Outsourcing : Neuvádějí. Počet instalací: 275 z toho 145 knihoven využívá KP WIN, 89 KP-SYS 41 knihoven používá KP Win SQL (26).

1.1.2.5 LANius a Clavius Specifikace: Systémy jsou produktem firmy LANius. Již v roce 1992 vznikl v úzké spolupráci s knihovnou v Táboře základ síťového knihovního systému LANius a o rok později byl v knihovně spuštěn výpůjční protokol. Samotná firma vznikla roku 1996 jako firma specializující se pouze na vývoj, servis a prodej knihovních aplikací. LANius je integrovaný modulární knihovní systém. Je to soubor programů, pracujících na osobním počítači nebo skupině těchto počítačů, spojených v síti. V systému jsou zahrnuty všechny základní pracovní činnosti, prováděné běžně v knihovnách. Zahrnuje moduly Doplňování údajů (odpovídá katalogizačnímu modulu), Výpůjční protokol, Evidence periodik, Analytický popis, Statistika, Revize fondu, Online katalog, Elektronická výpůjční služba, Audiovizuální média –modul je integrován jako rozšíření funkcionality modulu katalogizace, Sdílená katalogizace- výměna záznamů knih mezi knihovnami, předpokladem je připojení na internet. Kromě těchto víceméně standardních modulů obsahuje LANius např. i Dětský on-line katalog – usnadňuje práci s počítačem dětem školního i předškolního věku nebo modul Výměnné soubory - umožňuje snadnou a přesnou evidenci výměnných souborů knih mezi knihovnami. Nyní je distribuován v aktuálních verzích 3.50 a 3.60.

24

V roce 1996 také vznikl základ souborného katalogu SKAT (Sdružení uživatelů knihovních systémů LANius), který obsahuje kolem 200 tisíc titulů naučné literatury z více než 150 veřejných knihoven v ČR. Od roku 1999 se realizuje v rámci SKAT také souborný katalog článků a poté je on-line šířen do knihoven. Vývoj systému Clavius byl zahájen koncem roku 1997. Pracuje v prostředí Windows. Prodej systému byl zahájen v roce 1999. V roce 2001 firma uvolnila k běžnému prodeji i SQL variantu systému Clavius využívající Microsoft SQL server 2000. Charakteristikou Clavia je neomezená délka vstupních polí všech údajů a ukládání všech druhů dokumentů do jedné společné báze. Systém ukládá data přímo ve formátu UNIMARC – podporuje uložení všech tagů s možností definice vlastních polí a podpolí nad rámec UNIMARC. Systém obsahuje obdobné moduly jako jeho předchůdce LANius. Navíc obsahuje i Z39.50 server. Ten zajišťuje vystavení fondu knihovny pomocí Z39.50 komunikačního protokolu. Umožňuje vyhledávání v Z39.50 severech (tuzemských i zahraničních knihoven) pomocí klienta. Otevírá možnost přebírání bibliografických a autoritních záznamů z ostatních knihoven. Od počátku roku 2006 rutinně používá systém Clavius i řada knihovendlouholetých uživatelů původního systému LANius (40). Aktuální verze systému Clavius jsou 4.20 a 4.50 (75). V roce 2004 byl vytvořen regionální systém Clavius REKS (Regionální knihovní systém). Je to automatizovaný systém, který řeší automatizaci určitého regionu, nikoliv pouze jedné knihovny. Funkčnost tohoto systému je zajišťována v regionálním datovém centru – knihovně, která iniciuje implementaci takového systému a umožňuje tak automatizaci dalších knihoven v regionu. Systém obsahuje moduly Katalogizace monografií, WWW katalog, výpůjční protokol, EMVS (MVS a posílání mailů čtenářům, již v Claviovi) a Revizi. Nejpodstatnější je plná podpora práce více knihoven v jedné společné bázi tak, aby byla zachována relativní nezávislost a samostatnost jednotlivých knihoven v rámci systému. Zároveň vzniká společná báze dokumentů jako základ regionálního souborného katalogu a možnost kooperace při katalogizaci neboť se sdílí bibliografické záznamy v rámci systému v kterékoliv knihovně. Vyžaduje to samozřejmě jisté technické zázemí jak pro regionální knihovnu, tak pro knihovny připojované.

25

Zejména jde o připojení na internet a jsou i jisté požadavky na hardware i software i když pro připojovanou knihovnu spíš minimální. Regionální knihovna také musí sama vlastnit licenci systému Clavius SQL na moduly, které jsou součástí REKS, minimálně ve velikosti do 50 000 svazků. Výhody jsou ale zřejmé, např. unifikace bibliografických záznamů v rámci regionu, zápis a změny údajů čtenáře na jednom místě, vznik regionálního katalogu. Distributor a producent: Firma LANius. Kontakt na distributora: LANius s.r.o, Jiráskova 1775, 390 02 Tábor, Tel./fax:381 251 715, E-mail: [email protected] Cena: Přehled cen je zveřejněný na WWW stránce firmy LANius. Např. Licence pro školy (do 20 000 svazků) a malé knihovny (do 5000 svazků) – komplet katalogizace knih, vyhledávání – 13 000 Kč (v případě SQL verze + 20 000) (41). Servis: Uživatel sepíše dlouhodobější smlouvu s dodavatelem systému nebo má také možnost objednat podporu u některého z 20 autorizovaných servisních bodů. Demoverze: Poskytují. Je možné ji stáhnout z WWW stránek firmy (42). Outsourcing: Provádějí formou dálkového servisu. Počet instalací: LANius (včetně školních verzí) 656 Clavius (včetně školních verzí) 903

1.1.2.6 PROFLIB Specifikace: Systém je produktem firmy CEIT (Centrum eko-informácií a terminologie). Firma vznikla v roce 1992 původně jako specializovaná firma na konverze, zpracování dat a tvorbu bází zejména v oblasti životního prostředí a vodního hospodářství. Od roku 1993 firma rozšířila činnost na vývoj software pro komplexní knihovní a informační systémy. Od roku 1999 nesou knihovnické systémy společný

26

název PROFLIB. Poslední verze systému má název PROFLIB MARC 21 a byl představený (zejména na slovenském trhu) v dubnu roku 2005 (4). PROFLIB (Profesional Library) je integrovaný knihovní systém vzniklý v prostředí WINDOWS. Stojí částečně na databázovém systému Micro CDS/ISIS, ale tato struktura je uživateli skryta. PROFLIB se skládá ze čtyř softwarových modulů, které jsou vzájemně propojené. ADEM Plus slouží pro vstup dat, WEBIS-NT slouží pro prezentaci katalogu knihovny na internetu nebo intranetu. Modul IRIS slouží pro integrované vyhledávání prostřednictvím uživatelských menu v síťovém prostředí DOS. Modul WINIS zase slouží pro integrované a hypertextově orientované vyhledávání v prostředí WINDOWS. Základní knihovní moduly systému jsou Katalogizace, OPAC, Výpůjčky, Akvizice, Elektronická rezervace dokumentů, modul ProfEPC na evidenci publikační činnosti. Systém podporuje automatickou indexaci při zápise dat. Umožňuje přebírání záznamů z jiných bází dat. Podporuje standardy MARC 21, AACR2, ISBD. Je zaváděn převážně ve slovenských knihovnách, ale používají jej i některé knihovny v ČR. Distributor a producent: firma CEIT se sídlem v Bratislavě Kontakt na distributora: CEIT s.r.o, Biskupická 1, 821 06 Bratislava, tel.: 02 455 233 20, e-mail: [email protected] Cena: Je k dispozici na stránkách firmy CEIT (5). Ceny jsou uvedeny ve slovenských korunách. Příklad cen základních modulů: Katalogizace …………………19.000,Výpůjčky………………………9.000,Akvizice a správa periodik……12.500,Pro malé knihovny do 5000 svazků nabízí firma balíček PROFLIB Start za 7.770,-. Servis: Ke svým produktům poskytuje firma telefonické a e-mailové poradenství zdarma. V případě potřeby vycestovat za účelem specifické instalace, případně konverze

27

dat si firma účtuje cestovní náklady a s tím spojené práce podle platného ceníku pro technickou podporu. Outsourcing: Neposkytují. Počet instalací: V ČR 2. Knihovna Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí v Praze, Knihovna Výzkumného ústavu lesního hospodářství (Jíloviště –Strnady)

1.1.2.7 Relief Specifikace: Systém je produktem firmy INCAD. Firma INCAD vznikla v roce 1990. V roce 1991 uzavřela smlouvu s distributorskou firmou Sun Microsystems. Technologie této firmy se stala základem dalšího rozšiřování činnosti společnosti. Systém Relief tak úplně nepatří do přehledu klasických automatizovaných knihovních systémů. Je určený zejména pro profesionální správu sbírek objektů , např. dokumentů či předmětů v prostředí Intranetu/internetu. Používají jej většinou komerční firmy, ale některé z nich i pro správu sbírek ve svých knihovnách. Systém, nyní již jeho vyšší verze Relief II, řadí firma INCAD mezi tzv. record management systémy, které přinášejí svým uživatelům možnost svou sbírku organizovaně uspořádat, implementovat potřebné funkce a kvalitně v ní vyhledávat (14). Je vyvíjen v jazyce Java, využívá třívrstvé architektury, což přináší optimální rozložení nároků na hardware a možnost efektivní zprávy přihlášených klientů. Implementováno je také znalostní vyhledávání využívající systém Convera Retrieval Ware. Systém je nezávislý na operačním systému, na databázi a aplikačním serveru instituce, která jej používá. Lze jej používat nad většinou SQL databází dodržujících standard ANSI SQL 92 (viz. Příl. 1 - Slovník pojmů). Uživatel může k systému přistupovat jak prostřednictvím klientské aplikace, tak prostřednictvím internetového prohlížeče. Distributor a producent: firma INCAD

28

Kontakt na distributora: INCAD spol. s. r. o., U krčského nádraží 36/79, 140 00 Praha 4 – Krč, tel.: +420 241 721 545, [email protected]. Cena: Cenová politika je individuální, firma nedodává „krabicový“ software, ale připravuje customizovaná řešení (23). Servis: Firma INCAD poskytuje v závislosti na poskytovaných produktech služby vzdělávání, správu řešení, poskytování aplikací, analýzy a poradenství. Závisí na konkrétních požadavcích uživatele, ale zpravidla podpora spočívá ve: -

vedení projektu implementace

-

zavedení systému

-

školení uživatelů

-

technických a metodických konzultacích a v softwarové údržbe řešení

Outsourcing: Neposkytují službu tohoto typu. Počet instalací: Systém Relief II má v ČR 5 instalací. Aero Vodochody - projekt technické knihovny Český Telecom (nyní Telefónica O2 Czech Republic) - celopodnikové vyhledávácí řešení, integruje různé datové zdroje Český rozhlas - vyhledávací platforma pro archiv zpráv a rozhlasové fondy Škoda auto - systém zpracování a zpřístupnění odborných informací Národní knihovna ČR - pro vyhledávání v systému Kramerius

29

1.2 Nekomerční systémy Kapitola Nekomerční systémy má svého jediného zástupce a to systém Koniáš používaný v Městské knihovně v Praze. Je celkem pravděpodobné, že i jiné knihovny používají své vlastní systémy, ale není snadné se o nich dozvědět, pokud o svém systému nikde nemluví, nepíší a nezprostředkují o něm informace. Možný problém může být také v tom, že některé nekomerční systémy (což není případ Koniáše) nedodržují platné knihovní a technické standardy a neumožní tak kooperaci s dalšími knihovnami v ČR.

1.2.1 Koniáš Specifikace: Systém je vlastním produktem Městské knihovny v Praze. Hlavní vývoj proběhl v letech 1997-98 v souvislosti s rekonstrukcí Ústřední knihovny – největší ze sítě Městské knihovny. Systém pracuje na principu klient/server. Využívá průmyslové standardy (TCP/IP, SQL). Klient sytému Koniáš je soubor programů, které jsou spustitelné v prostředí Win 32 (Windows NT, 98, 95). Programy pokrývají celý rozsah knihovních činností: Katalog, Akvizice, Výpůjční protokol, Zápis a evidence čtenářů, Pokladna. Využívají se i další podpůrné programy (pro objednávky ze skladů, správa rezervací, obsluha digitálních návěštních tabulí apod.). Server systému je vlastně aktivní SQL databáze, která spravuje více než 5GB dat, zvládá 80 000-100 000 operací denně a standardně obsluhuje cca 300 souběžných připojení (7). Každý uživatel-čtenář má své jediné konto v rámci sítě Městské knihovny. Může využít jakoukoliv z automatizovaných poboček má právo si vypůjčit až 40 knihovních jednotek v rámci celé sítě. Může kdekoliv platit své dluhy, prodlužovat si výpůjčky apod. Systém také prochází neustálým vývojem. V roce 2005 bylo implementováno množství změn v souvislosti s vyhlášením nového knihovního řádu MKP, např. možnost blokování knihovních jednotek v rámci pracovního dne knihovny i prostřednictvím internetu nebo lepší správa rezervací včetně možnosti

jejich pozastavení např.

v okamžiku dovolených čtenářů.

30

V letošním roce přešel Koniáš do kompletní třívrstvé architektury, měly by tím být vyřešeny občasné problémy s výkonem a dobou odezvy za silného provozu (10). Systém má nyní označení verze 8.5.0 producent: Městská knihovna v Praze, systém není dále distribuován počet instalací: 31 poboček včetně Ústřední knihovny (stav k 5.12. 2006)

31

1.3 Systémy, které se dále nerozvíjejí V některých knihovnách v ČR se stále používají systémy, které se již nevyvíjejí, nejsou distribuovány vyšší verze. Knihovny však s těmito systémy stále pracují i když se v nich často práce ukončuje a provádějí se konverze do systémů jiných. Protože jsou v ČR již na ústupu nebo se používají interně, není možné ve všech případech přesně zjistit, které knihovny jsou stále uživateli. Autorce textu je známo, že v ČR existovalo více systémů, které se již nepoužívají (např. SMARTLIB, GLIS, Advance). Ale protože práce má postihnout stav v roce 2006 jsou zde uváděny jen ty systémy, které některé knihovny stále, byť i přechodně, mají.

1.3.1 BIBIS Specifikace: Holandský systém je produktem firmy Square. Katalogizační prostředí je na bázi formátu UNIMARC. Systém podporuje multimediální aplikace (k záznamům je možné připojit nascanovaný dokument, videosekvenci či zvukový záznam). V ČR se systém objevil poprvé roku 1994 (22). Distributorem v ČR byla již výše zmíněná firma INCAD. Systém využívala např. Knihovna Akademie věd a některé další knihovny ústavů Akademie věd. Firma Square však od roku 1998 neprováděla upgrade systému a novější verze tedy neexistují a systém se již nerozvíjí (pozn. v rámci Akademie věd knihovny, které využívaly BIBIS přecházejí nyní na systém Aleph, provádějí se konverze).

1.3.2 CDS – ISIS Specifikace: Byl jedním z prvních systémů, který se u nás na konci 80. let 20. st. začal používat. Vznikl na konci 70. let jako projekt UNESCO (zkratka CDS - ISIS znamená Computerized Documentation Service/Integrated Set of Information Systeme) (54). Národní knihovna na jeho základě vytvořila MAKS (Modulární automatizovaný knihovnický systém). Výhodou ISISU (jak se systém zkráceně označuje) je vyhledávání, které nabízí bohatou škálu vyhledávacích operátorů. Nevýhodou je to, že to není systém integrovaný, neobsahuje všechny moduly potřebné pro provoz knihovny a také není

32

příliš uživatelsky přívětivý. (Taktéž např. některé knihovny Akademie věd ČR ještě mají svá data v ISISU a provádějí konverze do systému Aleph). Systém je v podstatě na ústupu, ale např. výše popsaný slovenský systém PROFLIB využívá Micro CDS/ISIS jako jednu z komponent své systémové architektury. Některé knihovny se ale systému velmi zastávají a zdůrazňují jeho přednosti. V roce 2001 publikovala v knihovnickém zpravodaji U nás knihovnice Libuše Pavlicová z Knihovny B.B. Buchovana v Uherském Hradišti článek (54) na podporu ISISU, tedy verze na něm postavené, MAKSU. Zdůrazňovala jeho silné stránky ve smyslu dvou způsobů vyhledávání a to vyhledávání podle slovníku termínů a jejich následné spojování pomocí booleovských operátorů a vyhledávání ve volném textu. Uznává jistou složitost obou, zejména druhého typu vyhledávání. To je určeno zejména pro zkušené uživatele. Jednou z opravdu velkých výhod vidí autorka v tom, že systém nemá velké hardwarové nároky. Závěrem shrnuje autorka, že systém je výbornou volbou zejména pro menší knihovny, které začínají s automatizací a nemají dostatek finančních prostředků. Samotná Knihovna B.B. Buchlovana je se systémem spokojená a i přesto, že u něj nechce zůstat věčně a plánuje změnu (dnes používá knihovna systém Clavius), nepovažuje jej za systém špatný a konstatuje, že jej budou jistě používat i nadále některé profesionální knihovny okresu Uherské Hradiště ( je to možné u opravdu malého počtu knihoven, ze 49 profesionálních knihoven kraje v roce 2006 používá 46 komerční automatizované knihovnické systémy, podrobněji kap. 2.14 Zlínský kraj).

33

2. Stav automatizace v jednotlivých krajích ČR Všechny knihovny každého kraje se spojují do krajského knihovnického systému. Knihovna, která je pověřená výkonem regionálních funkcí zpravidla podporuje svěřené knihovny i z hlediska zavádění automatizace ve smyslu technické pomoci při instalacích, při správách sítí apod. Situace z hlediska automatizace je v krajích většinou velmi různorodá, v kraji je používáno více knihovních systémů spíše podle typu knihovny nebo instituce. Určitým specifikem je i to, že většina knihoven v krajích a to i neprofesionálních již umožňuje přístup k internetu. Většina ale zatím nemá své vlastní WWW stránky, často jsou informace o knihovnách jen přidruženy na WWW stránky obcí. Knihovny tak používají některý z automatizovaných systémů, ale nevystavují on-line katalog a používají systém pouze v rámci své lokální sítě. V každém kraji je popsán stav automatizace a jsou přiloženy i tabulky, kde je vidět rozložení systémů v kraji podle druhu knihoven. Jsou zde zastoupeny všechny systémy uvedené v úvodních kapitolách, kromě systémů, které se dále nerozvíjejí, protože jejich rozložení je velmi obtížné zjistit (jak již bylo uvedeno). U firem LANius a KP-SYS jsou zastoupeny všechny jejich produkty, respektive u firmy KP-SYS pouze systémy KP-SYS a KP-WIN. Knihovny, které využívají nejnovější produkt KP-WIN SQL jsou zahrnuty pod KP-WIN, protože jejich počet není v souhrnu tak velký. Do specializovaných knihoven jsou zahrnuty i školní knihovny, přestože podle Knihovního zákona (16) by spíše patřily mezi základní veřejné knihovny. Nicméně z hlediska přístupnosti jen pro určitý okruh uživatelů se o nich dá uvažovat jako o knihovnách specializovaných. Do specializovaných jsou zahrnuty i knihovny firem, kterých je zejména v kraji Praha velké množství, ale využívají vždy nějaký z uvedených knihovních systémů.

34

2.1 Jihočeský kraj V Jihočeském kraji působí 724 základních veřejných knihoven a 66 specializovaných knihoven (včetně školních knihoven, ve kterých jsou také většinou používány systémy LANius a Clavius). Funkcí krajské knihovny je pověřena Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích. Tato knihovna právě koncem září a začátkem října roku 2006 přešla ze systému T-series do systému ARL. Jinak je tedy v Jihočeském kraji 10 knihoven pověřeno regionální funkcí, dalších profesionálních knihoven je 74 a neprofesionálních je 639. Lze říci, že v Jihočeském kraji je vytvořena bohatá síť veřejných knihoven. Knihovny, které jsou pověřeny regionální funkcí v podstatě vzešly z knihoven bývalých okresních a dalších velkých měst, některé zároveň plní i funkci městské knihovny. Jsou to regiony České Budějovice, Český Krumlov, Dačice, Jindřichův Hradec, Milevsko, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor, Třeboň. Podle Koncepce zajišťování regionálních funkcí (20) je v regionu tradičně dobrá spolupráce mezi krajskou knihovnou a pověřenými knihovnami. Obecní knihovny jsou také vnímány jako smysluplné instituce, které kromě VKIS (Veřejných knihovnických a informačních služeb) mohou fungovat jako komunitní centra pro podporu cestovního ruchu i pro zpřístupnění informací z oblasti veřejné správy. Pro fungování takového modelu je ale nezbytný kvalitní informační fond, vyškolený personál všech knihoven a v neposlední řadě i informační technologie na odpovídající úrovni. Je určitým specifikem, že téměř všechny automatizované knihovny v kraji kromě specializovaných knihoven a také krajské knihovny, používají systémy LANius nebo Clavius. Je to pochopitelné, neboť v Táboře má sídlo firma LANius, která patří mezi první z českých firem, které se začaly na trhu se svými automatizovanými systémy uplatňovat. Také jsou tyto systémy často používány středně velkými a menšími knihovnami. Přehled zastoupených systémů je uveden v následující tabulce (Tab 1, s.36) .V rámci profesionálních knihoven jsou zahrnuty i knihovny s regionální funkcí. Profesionálních knihoven je tedy 84. Systémy LANius nebo Clavius tedy používá 72 ze 74 obsluhovaných profesionálních knihoven. Pouze jedna knihovna automatizována není. Další knihovna, Městská knihovna ve Volyni používá systém CODEX, který byl

35

původně vyvinut pro vydavatelství Kanzelsberger (3). Systém, ale neumožňuje vystavení on-line katalogu, proto jej také tato knihovna přístupný nemá. O systému také není dostupných více podrobných informací, proto je zmíněn pouze takto okrajově a není uveden v přehledu systémů výše. Deset pověřených knihoven využívá systém Clavius. Z dostupných zdrojů vyplývá, že je automatizováno i 66 knihoven z 639 neprofesionálních knihoven v kraji (43,44). V tabulce 2 (Tab 2, s.37) jsou uvedené celkové počty automatizovaných knihoven v kraji i v procentech. 210 automatizovaných knihoven tedy představuje 26,6%

ze

790 knihoven v kraji.

ARL Krajská knihovna

Clavius

LANius

Tseries

KP WIN

Codex

1

celkem 1

Profesionální knihovny

40

42

Neprofesionální knihovny

41

25

1

83

66

Specializované knihovny

1

26

16

10

7

celkem

2

107

83

10

7

60

1

210

Tab 1

36

Celkový počet

Počet

Automatizovaných v

knihoven

automatizovaných

procentech

85

84

98,8%

639

66

10,3%


66

60

90,9%

celkem

790

210

Profesionální knihovny Neprofesionální knihovny

celkem automat. v kraji 26,6%

Tab 2

2.2 Jihomoravský kraj Krajský knihovní systém je tvořen Moravskou zemskou knihovnou v Brně, která plní funkci krajské knihovny, základními knihovnami a specializovanými knihovnami. Moravská zemská knihovna vznikla jako Státní vědecká knihovna již v roce 1958. Její název byl změněn ke dni 1. 12. 1993. Knihovna trvale uchovává konzervační a historický fond. Z hlediska regionálních funkcí je centrem knihovnických, metodických a vzdělávacích služeb pro knihovny Jihomoravského kraje. Regionální funkcí je zde pověřeno osm knihoven. Je zde sedm okresů, v okrese Blansko jsou pověřené regionální funkcí dvě knihovny. Z těchto osmi pověřených knihoven používá 7 produkty firmy LANius, tedy systémy LANius nebo Clavius. Jedna knihovna používá systém ARL. Celkově působí v Jihomoravském kraji 81 profesionálních knihoven (včetně pověřených). Neprofesionálních knihoven je 566. Celkový počet veřejných knihoven na území kraje by měl tedy být 647 knihoven. Koncepce rozvoje veřejných knihoven tedy uvádí (49) celkově 751 knihoven, protože započítává i 104 poboček veřejných knihoven. V tabulce přehledu jednotlivých systémů v kraji bude ale započítáno pouze 73 profesionálních knihoven plus 8 pověřených ( Tab 3, s.38), které jsou pouze k dispozici na WWW stránkách firem distribuující jednotlivé knihovní systémy ( zejména firma LANius). Specializovaných knihoven působí na území kraje 72.

37

Aleph Krajská knihovna

ARL

Daimon

Clavius

LANius

KPSYS

KPWIN

Tseries

1

celkem 1


1


28

33

62

35

50

85


12

6

1

15

13

7

14

4

72

celkem

13

7

1

78

96

7

14

4

220

Tab 3 Z přehledu vyplývá, že v Jihomoravském kraji působí 62 automatizovaných z 81 profesionálních knihoven. Z počtu 566 neprofesionálních knihoven je automatizováno 85 knihoven. Také v tomto kraji drtivá většina veřejných knihoven používá systémy firmy LANius. Naproti tomu ve specializovaných knihovnách je výběr systémů rozmanitý, jak je vidět z přehledové tabulky (Tab 3, s. 38). Také je patrné, že všechny specializované knihovny jsou automatizované. Pokud vše vyjádříme v procentech, tak v Jihomoravském kraji je automatizováno 30,6% knihoven (Tab 4, s. 38). Celkový počet

Počet

Automatizovaných v

knihoven

automatizovaných

procentech

82

63

76,8%

566

85

15%


72

72

100%

celkem

720

220



Tab 4

38

2.3 Karlovarský kraj V Karlovarském kraji jsou výkonem regionálních funkcí pověřeny tři knihovny. Krajská knihovna Karlovy Vary, Městská knihovna Cheb, Městská knihovna v Sokolově. V celém kraji je 129 knihoven, z nichž 96 je neprofesionálních. Krajská knihovna Karlovy Vary v oblasti okresních regionálních funkcích poskytuje služby 11 profesionálním a 47 neprofesionálním knihovnám. Z 11 profesionálních knihoven je 10 plně automatizovaných, z

47 zbývajících je

automatizovaných pouze 6. Samotná Krajská knihovna používá systém Aleph500, ostatní profesionální knihovny systémy LANius, Clavius atd. (Tab 5, s. 40 ). V okresu Cheb pracuje 11 profesionálních (i s poskytovatelem regionálních funkcí knihovnou Cheb) a 26 neprofesionálních knihoven. Z 11 profesionálních knihoven je 10 plně automatizovaných. Z neprofesionálních je automatizována pouze jedna knihovna a to knihovna v Trstěnicích, používá systém LANius. V sokolovském okrese pracuje 10 profesionálních a 23 neprofesionálních knihoven. Všech 10 knihoven je automatizovaných. Z neprofesionálních knihoven jsou automatizovány pouze dvě knihovny. V kraji působí navíc také 24 specializovaných knihoven. Automatizováno jich je 19. Níže je uvedena tabulka (Tab 5, s. 40) přehledu zastoupení jednotlivých systémů v kraji. Automatizovaných knihoven v Karlovarském kraji má být podle WWW stránek Karlovarské knihovny (30) 40, v tabulce je zastoupeno 57 knihoven. Některé knihovny byly aktuálně dohledány na WWW stránkách příslušných firem, produkujících automatizované systémy. Následuje ještě tabulka (Tab 6, s. 40) zobrazení jednotlivých druhů automatizovaných knihoven v procentech. Celkový počet automatizovaných knihoven v kraji je 57 ze 153 knihoven, což představuje 37,3% automatizovaných.

39


ARL

Clavius

LANius

KP – WIN

1

celkem

1


18

9


3

6

1

9

3

6

19

1

30

18

7

57


celkem

1

1

28 9

Tab 5

Celkový počet

Počet

Automatizovaných

knihoven

automatizovaných

v procentech

33

29

87,9%

96

9

9,4%


24

19

79,2%

celkem

153

57



Tab 6

2.4 Královéhradecký kraj V Královéhradeckém kraji vykonává funkci krajské knihovny Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové. Regionálními funkcemi je kromě ní pověřeno ještě 6 knihoven. To je poměrně velký počet vzhledem k velikosti kraje (např. rozlohou větší Středočeský kraj má kromě krajské knihovny pouze 4 pověřené). Regionální funkce jsou tedy dobře zajištěny. Vykonávají je tyto knihovny: Knihovna města Hradce Králové, Městská knihovna Jičín, Městská knihovna Náchod, Městská knihovna Kostelec n.

40

Orlicí, Městská knihovna Rychnov nad Kněžnou, Městská knihovna Trutnov. V kraji působí 387 knihoven. Profesionálních knihoven i s pověřenými je 49, neprofesionálních 337, jedna krajská knihovna. Kromě toho zde také působí 99 specializovaných knihoven. Také v Královéhradeckém kraji pomáhají pověřené knihovny obsluhovaným s automatizací a informačními technologiemi. Objednávají servis knihovních systémů v oblasti katalogizace, revize knihovních fondů a automatizované agendy výměnných souborů (70). Určitou zajímavostí je, že např. v regionu Rychnov nad Kněžnou zajišťuje servis automatizovaného knihovního systému pro výkon regionálních funkcí prostřednictvím pověřené knihovny další prostředník a to firma EŠKOM. Firma zajišťuje servisní služby automatizovaných systémů Clavius a LANius hlavně v částech, kde jsou využívány k plnění regionálních funkcí (katalogizace, revize knihovních fondů a automatizované agendy výměnných souborů). Je jedním ze servisních bodů pro oba systémy. Automatizovaných knihoven v kraji je spolu se specializovanými 126. Ze 49 profesionálních

je

automatizováno

41

knihoven,

z 337

neprofesionálních

je

automatizovaných 38 (Tab 7, s.41). V procentuálním vyjádření je automatizováno 26% knihoven v kraji (Tab 8, s. 42) z celkového počtu 486 knihoven.


Aleph

Clavius

LANius

Daimon

KPSYS

KP WIN

1

celkem

1


13

13


16

22

2

11

10

1

12

10

46

2

40

45

1

13

24

126

Specializované knihovny celkem

1

1

14

41 38

Tab 7

41

Celkový počet

Počet

Automatizovaných v

knihoven

automatizovaných

procentech

50

42

84%

337

38

11,3%


99

46

46,5%

celkem

486

126


celkem automat. v kraji 26%

Tab 8

2.5 Liberecký kraj V Libereckém kraji působí 225 veřejných základních knihoven, 1 krajská knihovna a také 29 specializovaných knihoven. Funkci krajské knihovny vykonává Krajská vědecká knihovna v Liberci. Z celkového počtu 225 veřejných knihoven je 192 neprofesionálních a 33 profesionálních, z nich jsou 3 knihovny pověřené regionální funkcí. Jsou to Městská knihovna v České Lípě, Městská knihovna v Jablonci nad Nisou a Městská knihovna v Semilech. Pověřené knihovny, tak jako v jiných krajích pomáhají obsluhovaným knihovnám i z hlediska jejich automatizace. Prostředky na automatizaci knihoven získávají zřizovatelé knihoven také např. z grantů nebo z dotačních programů Ministerstva kultury (33). Jak je vidět z tabulky (Tab 9, s. 43) automatizováno je v kraji 113 knihoven. Z toho 33 profesionálních (tedy všechny jsou automatizované), 53 neprofesionálních z celkového počtu 192 a také 26 z 29 specializovaných knihoven. Z celkového počtu 255 knihoven je automatizováno 44,3% knihoven (Tab 10, s. 43)

ARL

Clavius

LANius

Daimon

KPSYS

KP -WIN

celkem

42

Krajská knihovna

1

1


17

14


35

17


15

7

1

1

2

26

67

38

1

2

4

113

celkem

1

2

1

33

53

Tab 9

Celkový počet

Počet

Automatizovaných

knihoven

automatizovaných

v procentech

34

34

100%

192

53

27,6%


29

26

89,7%

celkem

255

113



Tab 10

43

2.6 Moravskoslezský kraj V Moravskoslezském kraji vykonává funkci krajské knihovny Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě. Tento název používá knihovna od září roku 2001 a od roku 2004 je jejím zřizovatelem Moravskoslezský kraj (předtím to bylo Ministerstvo kultury ČR). Knihovna zabezpečuje vzájemnou koordinaci činností knihoven poskytujících VKIS. Je veřejně přístupnou vědeckou knihovnou s univerzálním knihovním fondem (50). Její působnost zahrnuje 6 regionů Bruntálsko, Frýdecko-Místecko, Karvinsko, Novojičínsko, Opavsko a Ostravsko. Pověřených knihoven v těchto regionech je 15. Jinak v kraji působí dalších 67 profesionálních knihoven. Neprofesionálních je 184. Celkově s krajskou knihovnou je počet 267 knihoven. Specializovaných knihoven v kraji působí 243. Také v Moravskoslezském kraji pomáhají pověřené knihovny obsluhovaným knihovnám v procesu automatizace. Na některých místech je to spojeno s přístupem k internetu, ale jinde jsou knihovny automatizované i přesto, že připojení ještě nemají a nevystavují tak svůj katalog on-line. Veřejné základní knihovny v kraji používají zejména systémy Clavius, LANius nebo KP-WIN. Vyjímku tvoří Regionální knihovna v Karviné, která používá systém DAWINCI, ten jak už je uvedeno u specifik systému (kap. 1.1.2.3) v knihovně vznikl ve spolupráci s firmou ASP a byl tam také testován. Krajská

knihovna,

Moravskoslezská

vědecká,

používá

systém

T-series.

U

specializovaných knihoven je opět složení systémů rozmanité. Rozložení automatizovaných knihoven je uvedeno v tabulce (Tab 11, s. 45). Celkový počet automatizovaných knihoven v kraji je 165. Z profesionálních knihoven, kterých je i s pověřenými 82 je automatizováno 54 knihoven. Neprofesionálních automatizovaných je 45 a z 243 specializovaných je automatizováno 65 knihoven. Celkově je automatizováno 32,7% knihoven v kraji a to z 510 knihoven v kraji (Tab 12, s. 45).

44

ARL Clavius LANius Daimon DAWINCI

TKP- KP celkem SYS WIN series

Krajská knihovna

1


29

20


32

12

5

24

18

1

5

85

50

1


celkem

1

1

1

4

54

1

45

7

6

6

67

7

11

7

167

Tab 11

Celkový počet

Počet

Automatizovaných

knihoven

automatizovaných

v procentech

83

55

66,3%

184

45

24,4%


243

67

27,6%

celkem

510

167



Tab 12

2.7 Olomoucký kraj V Olomouckém kraji vykonává funkci krajské knihovny Vědecká knihovna v Olomouci (VKOL). Tato knihovna je druhou nejstarší a třetí největší knihovnou svého druhu v české republice. Trvale uchovává konzervační a historický fond. Její fond čítá přes 1 800 000 jednotek (85). VKOL také spolupracuje s Národní knihovnou při zpracování národní bibliografie a při zpracování souborného katalogu.

45

Vědecká knihovna je tedy krajskou knihovnou Olomouckého kraje vůči veřejným knihovnám pěti okresů – Olomouce, Jeseníku, Prostějova, Přerova a Šumperka. V těchto pěti okresech působí 7 pověřených knihoven. Knihovna města Olomouce, Městská knihovna Hranice, Knihovna Vincence Priessnitze v Jeseníku, Městská knihovna Lipník nad Bečvou, Městská knihovna Prostějov, Městská knihovna Přerov a

Městská

knihovna Šumperk. Spolu s nimi působí v kraji dalších 27 profesionálních knihoven. Celkový počet tedy je 34 knihoven. Neprofesionálních knihoven v kraji je 479. Specializovaných je 398, velký podíl zde tvoří knihovny základních škol, ze kterých většina, jak je patrno z přehledové tabulky v sekci specializované knihovny není automatizována (Tab 13, s. 47). Krajská knihovna VKOL se snaží o odstranění nežádoucích diferencí v úrovni poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb mezi jednotlivými regiony Olomouckého kraje. Zorganizovala proto v roce 2005 ve spolupráci s Krajským úřadem Olomouckého kraje a jeho Odborem kultury a památkové péče seminář profesionálních pracovníků knihoven Olomouckého kraje a doufá, že tímto krokem bude narůstat počet profesionálních pracovníků a tím i počet profesionálních knihoven. K prvnímu výsledku došlo již v roce 2005, k profesionálním knihovnám se připojila Místní knihovna Lipová lázně v okrese Jeseník. Ta se také stala uživatelem automatizovaného systému KP-WIN SQL . Celkový výsledek je 90 automatizovaných knihoven v kraji. Je to překvapivě málo na kraj s tak hustou síti knihoven. Patrně to bude také tím, že jsou automatizovány i některé další knihovny, ale systémy, které nejsou komerční a je obtížné je dohledat. Mohou to být i systémy již nerozvíjené (jako je např. ISIS, kde je celkový přehled uživatelů v podstatě nezjistitelný). Rozložení je tedy 19 automatizovaných profesionálních knihoven, 48 neprofesionálních a 22 specializovaných. Tedy 90 automatizovaných knihoven z 912 knihoven v kraji. V procentech (Tab 14, s. 47) je to 9,9% automatizovaných knihoven.

46


Clavius LANius

KPSYS

KP -WIN

T-series

1

celkem

1


8

9

1

1

19


12

28

5

3

48


6

6

2

4

4

22

26

43

8

8

4

90

1

celkem

Tab 13

Celkový počet

Počet

Automatizovaných

knihoven

automatizovaných

v procentech

35

20

57,1%

479

48

10%


398

22

5,5%

celkem

912

90


celkem automat. v kraji 9,9 %

Tab 14

2.8 Pardubický kraj V Pardubickém kraji vykonává funkci krajské knihovny Krajská vědecká knihovna v Pardubicích. Ta také vykonává regionální funkce pro svůj region. Kromě ní působí v kraji ještě tři pověřené knihovny. Městská knihovna Chrudim, Městská knihovna Svitavy a Městská knihovna v Ústí nad Orlicí. Spolu s těmito pověřenými knihovnami je v kraji ještě 37 dalších profesionálních knihoven. Neprofesionálních je 396, celkový

47

počet knihoven v kraji je tedy 437. Kromě toho má Pardubický kraj 80 specializovaných knihoven. Z komentářů ke Zprávě o výkonu regionálních funkcí (35) vyplývá, že např. celý okres Ústí nad Orlicí používá knihovní systém LANius, což pomáhá v kooperaci při zpracování dokumentů v okrese. I v jiných okresech, tak jako i v jiných krajích pověřené knihovny vykonávají pro některé své knihovny obsluhované servis výpočetní techniky, zahrnuje to často i pomoc s automatizací knihoven včetně vzdělávacích akcí v této oblasti (spojené např. se školením o internetovém minimu pro pracovníky obsluhovaných knihoven). Z přehledové tabulky (Tab 15, s. 48) tedy vyplývá, že z 40 profesionálních knihoven je 37 automatizovaných. Z 396 neprofesionálních je to tedy 40 knihoven. Celkově, i se specializovanými, kterých je automatizováno 48 je v kraji 126 automatizovaných knihoven. To představuje 24,4% z celkového počtu 517 knihoven v kraji (Tab 16, s. 49).

Aleph

Krajská knihovna

Clavius

LANius

Daimon

KPSYS

KPWIN

1

21

10

3


21

18

1


23

8

1

8

8

65

36

1

12

10

1

celkem

1


celkem

Tseries

2

1

37

40

48

1

126

Tab 15

48

Celkový počet

Počet

Automatizovaných

knihoven

automatizovaných

v procentech

41

38

92,7%

396

40

10,1%


80

48

60%

celkem

517

126



Tab 16

2.9 Plzeňský kraj V současné době je v Plzeňském kraji vytvořena poměrně hustá síť veřejných knihoven. Krajský systém je tvořen krajskou knihovnou jejíž funkci vykonává Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, pověřenými knihovnami, kterých je 14, veřejnými profesionálními knihovnami, těch je 48, neprofesionálními knihovnami v počtu 444 knihoven a také 66 specializovanými. V kraji tedy vykonává regionální funkce v čele s krajskou knihovnou 15 knihoven, což je jeden z největších počtů pověřených knihoven mezi kraji v ČR. Ve všech knihovnách Plzeňského kraje probíhá pravidelná poradenská a konzultační činnost, týkající se především podpory zajištění knihovnických a informačních služeb v knihovnách (68). Často to také zahrnuje podporu při automatizaci jednotlivých knihoven, zavádění a využívání informačních technologií v knihovnách. Přehledová tabulka (Tab 17, s. 50) ukazuje, že z 62 profesionálních knihoven je automatizováno 38 knihoven a to systémy od firmy LANius. Tato firma ovládla i automatizaci neprofesionálních knihoven, kterých je 29. Ostatní systémy, po prohledání WWW stránek všech firem, se zde zastoupenými automatizovanými systémy, neuvádějí žádné instalace v základních veřejných knihovnách v tomto kraji. Specializovaných knihoven je zde uvedeno 66 a z nich je jich 29 automatizováno. Vyjádřeno v procentech, působí na území kraje 17% automatizovaných knihoven z celkového počtu 573 knihoven (Tab 18, s. 50).

49


ARL

Clavius

LANius

KPSYS

KP WIN

Tseries

celkem

1

1


19

19

38


11

18

29


1

1

17

3

1

5

1

29

celkem

2

1

47

40

1

5

1

97

Tab 17

Celkový počet

Počet

Automatizovaných

knihoven

automatizovaných

v procentech

63

39

4,8%

444

29

6,5%


66

29

44%

celkem

573

97



Tab 18

2.10 Praha Kraj Praha je krajem specifickým. Na jeho území je registrováno 38 základních veřejných knihoven a zhruba 800 knihoven specializovaných. Počet je určen odhadem, podle databáze ADR (Adresář knihoven a informačních institucí), kterou vystavuje NK (Národní knihovna) (51), je celkový počet i se základními veřejnými knihovnami 893.

50

Pokud základní veřejné knihovny odečteme, výsledkem je číslo 854. Toto číslo pak musíme zaokrouhlit směrem dolů, protože báze ADR uvádí i některé zrušené knihovny. Kromě 38 základních veřejných knihoven je tu uvedena i Městská knihovna v Praze, která také vykonává funkci krajské knihovny a je zodpovědná za výkon regionálních funkcí. Poboček včetně Ústřední knihovny je 48 a jsou rozloženy takřka po celém území Prahy. Knihovny, které nepatří pod Městskou knihovnu se vyskytují spíše na okrajích města. Z 38 obsluhovaných knihoven je 20 profesionálních a 18 neprofesionálních. Tak jako v jiných krajích pořádá Městská knihovna ve funkci knihovny krajské

pro

obsluhované knihovny semináře a školení, např. základní kurzy počítačové gramotnosti. Knihovna také pomáhá se zaváděním automatizovaných knihovních systémů. V roce 2005 pomáhala zavádět systém Clavius v místních knihovnách Letňany, Modřany, Radotín, Řepy (48). Místní knihovnu v Modřanech pomáhala i modernizovat a upravovat po následcích povodně v roce 2002. Automatizovaných je všech 20 profesionálních knihoven a 3 z neprofesionálních a to systémy Clavius a LANius. Městská knihovna má také samozřejmě automatizované pobočky, je jich 31. Jak již bylo zmíněno v kapitole 1.2.1, knihovna používá vlastní nekomerční systém Koniáš (v Tab 19, s. 53). V celkovém přehledu jsou uvedeny i pobočky na rozdíl od ostatních krajů, zde je přesně zjistitelné, který systém používají. Automatizovaných základních veřejných knihoven včetně krajské je na území Prahy 54. Rozvržení specializovaných knihoven je uvedeno ve zvláštní tabulce (Tab 20, s. 53). Automatizovaných specializovaných knihoven je 221. V počtu instalací systémů Aleph a T-series jsou započítány také jednotlivé fakulty Karlovy univerzity, kde jsou oba zastoupeny. V podstatě jsou tu zastoupeny všechny systémy představené v úvodních kapitolách. Systém Relief II zde používá například firma Aero Vodochody pro svůj projekt technické knihovny, kde je zpracováván archiv norem a leteckých dokumentů. Pro svůj archiv zpráv jej využívá např. Český rozhlas. Firma Český Telecom (nyní Telefónica O2 Czech Republic ) jej používá pro celopodnikové vyhledávací řešení integrující různé datové zdroje. Zákazníkem firmy INCAD je také Národní knihovna, která Relief II používá k vyhledávání digitalizovaných dokumentů v systému Kramerius.

51

Také slovenský systém PROFLIB je zastoupen jen v kraji Praha svými dvěma instalacemi v Knihovně Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí a Knihovně Výzkumného ústavu lesního hospodářství (Jíloviště –Strnady). Další, slovenský systém DAWINCI, používá knihovní medicínský portál MEDVIK. Tento portál slouží zároveň jako katalog Národní lékařské knihovny. Poslední ze systémů s menším počtem instalací je OLIB používaný v knihovně CERGE a systém DAIMON, který má nainstalováný knihovna Kriminalistického ústavu a také knihovna Ministerstva vnitra ČR. V celkovém přehledu kraje Praha nelze opominout Národní knihovnu, která má své zvláštní funkce. Je centrem systému knihoven, vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti. Provozuje rozsáhlé systémy a databáze celostátního významu, například Souborný katalog, Českou národní bibliografii, Jednotnou informační bránu, Digitální knihovnu. Odpovídá za trvalé uchování a zpřístupnění dokumentů publikovaných na území České republiky (15). Z hlediska automatizace je jedním ze zákazníků firmy ÚVT, která distribuuje systém Aleph a také využívá databáze podpory, ale z hlediska svých dlouholetých zkušeností se systémem je i často vyhledávaným poradcem pro některé další, zejména pražské knihovny, které se systémem začínají a může jim zprostředkovat pohled na věc z hlediska knihovny. V rámci svých funkcí je Národní knihovna také celostátním koordinátorem regionálních funkcí, sleduje plnění regionálních funkcí všech krajských knihoven a na základě jimi posílaných materiálů sestavuje různé zprávy o výkonech. Například ve Zprávě za rok 2005 (18) komentuje jednu z regionálních funkcí a to funkci Servis výpočetní techniky (zmiňovanou i v dalších krajích) jako činnost poměrně mladou a teprve se rozvíjející. Uvádí, že některé krajské a pověřené knihovny ji buď nerealizovaly vůbec nebo ji chápaly jako součást jiné služby regionálních funkcí. Na závěr této části dokumentu je ale uvedeno, že vývoj k lepšímu je zaručen. Podle tabulky (Tab 21, s. 54) je z 886 knihoven automatizováno 275, což představuje 31% automatizovaných knihoven v Praze.

52

Clavius

LANius

Krajská knihovna Profesionální knihovny

15

5


2

1

celkem

17

6

Koniáš

celkem

1

1

30 poboček MK

50 3

54

31

Tab 19

AKS

celkem

Aleph ARL DAIMON DAWINCI Clavius LANius KP-SYS KP-WIN OLIB PROFLIB Relief II T-series

34 10 2 1 82 17 18 49 1 2 5 40

celkem

221

Tab 20 – specializované knihovny

Celkový počet

Počet

Automatizovaných

knihoven

automatizovaných

v procentech

68

51

75%

18

3

16,7%


800

221

27,6%

celkem

886

275



Tab 21

53

2.11 Středočeský kraj Středočeský kraj se svojí rozlohou řadí k největším krajům v ČR. Funkci krajské knihovny vykonává Středočeská vědecká knihovna v Kladně. Ta také vykonává ve svém regionu regionální funkce. Pověřené knihovny v kraji jsou pak ještě 4. Městská knihovna Benešov, Městská knihovna Kutná hora, Knihovna města Mladá Boleslav, Knihovna Jana Drdy Příbram. Podle statistik uvedených na stránkách Středočeské vědecké knihovny (67) působí v kraji 751 veřejných knihoven. Z tohoto počtu je jedna knihovna krajská, 104 profesionálních knihoven včetně pověřených a 646 neprofesionálních. V kraji působí také 58 specializovaných knihoven. Samozřejmě i zde, je uváděn přehled jednotlivých systémů v kraji (Tab 22, s. 55). Jak

je

z přehledu

patrné,

ze

104

profesionálních

knihoven

je

86

automatizovaných, z 646 neprofesionálních knihoven je to 66. Z celkového počtu 59 specializovaných knihoven používá 54 nějaký z knihovních systémů. Ze systémů s menším počtem instalací je zde zastoupen Relief II, používá jej firma Škoda Auto Mladá Boleslav pro zpracování odborných informací. Celkový počet tedy je 207 automatizovaných knihoven v kraji. Z celkového počtu 809 knihoven to tedy činí 25,6% automatizovaných knihoven v kraji (Tab 23, s. 55).


Clavius

LANius Daimon

KPSYS

KP WIN

Reliéf II

1

celkem 1


39

42


38

28

1

29

11

2

3

7

1

54

2

106

81

2

5

10

1

207


celkem

2

3

86

66

54

Tab 22

Celkový počet

Počet

Automatizovaných

knihoven

automatizovaných

v procentech

105

87

82,9%

646

66

1%


58

54

93,1%

celkem

809

207



Tab 23

2.12 Ústecký kraj V Ústeckém kraji vykonává funkci krajské knihovny a odpovídá za zajištění regionálních funkcí Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem. Tyto funkce zajišťuje také pomocí pověřených knihoven. Je jich 7. Městská knihovna Děčín, Středisko knihovnických a kulturních služeb Chomutov, Knihovna K. H. Máchy v Litoměřicích, Městská knihovna Louny, Městská knihovna Most, Regionální knihovna v Teplicích, Městská knihovna Žatec. Program podpory regionálních funkcí v Ústeckém kraji navazuje na spolupráci knihoven, která má v regionu dlouholetou tradici. Již v 60. letech 20. století vznikl celookresní centralizovaný systém služeb, který měl velký význam pro fungování knihoven v malých obcích (61). Tento systém i nyní garantuje průběžnou aktualizaci knihovního fondu, udržení odborného standardu služeb a efektivního vynakládání finančních prostředků na zajištění knihovních a informačních služeb v kraji. Určitá jednotnost může být v tom, že základní veřejné knihovny kraje používají knihovní

55

systémy od firmy LANius, tedy Clavius nebo LANius. Jiné knihovnické komerční systémy zde nejsou zastoupeny. Kromě krajské knihovny, která používá systém TSeries. Celkový počet základních veřejných knihoven v kraji je 304 (s krajskou 305). Z tohoto počtu je 40 knihoven profesionálních (včetně pověřených) a 264 neprofesionálních. Specializovaných knihoven působí v kraji 49. Přehledová tabulka (Tab 24, s. 57) nám tedy ukazuje jednotlivé rozvržení systémů. Profesionálních knihoven je automatizovaných 32, neprofesionálních 25 a specializovaných 38. Celkový počet automatizovaných knihoven v kraji je 96 knihoven, v procentech 27,1% knihoven (Tab 25, s. 57).

ARL

Clavius

LANius

Daimon

KP WIN

Krajská knihovna

Tseries

celkem

1

1


22

10

32


9

16

25


1

20

9

1

1

6

38

celkem

1

51

35

1

1

7

96

Tab 24 Celkový počet

Počet

Automatizovaných

knihoven

automatizovaných

v procentech

56

Profesionální

41

33

80,5%

264

25

9,5%


49

38

77,6%

celkem

354

96

knihovny Neprofesionální knihovny


Tab 25

2.13 Kraj Vysočina V kraji Vysočina vykonává funkci krajské knihovny Krajská knihovna Vysočiny v Havlíčkově Brodě. Také zde samozřejmě působí knihovny pověřené regionální funkcí. Jsou to Městské knihovny v Jihlavě, Pelhřimově a Třebíči a jako čtvrtá působí Knihovna Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou. Celkově zde působí 563 veřejných knihoven. Jemnější členění je takové, že kromě krajské knihovny jsou zde zahrnuty zmíněné 4 pověřené, pak 36 dalších profesionálních knihoven a 522 neprofesionálních. V kraji také působí specializované knihovny, těch je 45. Jak je vidět z tabulky (Tab 26, s. 58) je v tomto kraji automatizováno 102 knihoven. Z toho 30 profesionálních, 34 neprofesionálních a nejvyšší podíl mají specializované, které jsou automatizovány v počtu 37 knihoven. Nelze ale opomenout to, že krajská knihovna a knihovny pověřené poskytují v rámci výkonu regionálních funkcí knihovnám pomoc při zahájení automatizace. Zpravidla tedy základním knihovnám nad 5 000 svazků, menším knihovnám pak dle vzájemné domluvy (36). Například v loňském roce řešil v rámci regionu správce sítě Krajské knihovny Vysočiny problémy ve 13 knihovnách, kterým poskytl 15 servisních zásahů (např. instalace systému Clavius REKS). Celkový počet v procentech je 16,8% automatizovaných knihoven z 608 knihoven v kraji (Tab 27, s. 59).


Clavius 1

LANius

KP WIN

celkem 1

57


12

17


15

19

1

23

12

1

37

1

50

48

2

102


celkem

1

30 34

Tab 26

Celkový počet

Počet

Automatizovaných

knihoven

automatizovaných

v procentech

41

31

75,6%

522

34

6,5%


45

37

82,2%

celkem

608

102



Tab 27

2.14 Zlínský kraj Ve Zlínském kraji vykonává funkci krajské knihovny Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně. Pověřenými knihovnami v kraji jsou Knihovna Kroměřížska v Kroměříži, Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti a Masarykova veřejná knihovna ve Vsetíně (29). Kromě těchto tří působí v kraji ještě 46

58

dalších profesionálních knihoven. Neprofesionálních knihoven v kraji je 245. Specializovaných knihoven působí v kraji 81. Pověřené knihovny zajišťují na základě smlouvy obsluhovaným knihovnám různé služby a kromě tvorby výměnných souborů a pomoci při revizi a aktualizaci knihovních fondů zajišťují některým knihovnám i servis výpočetní techniky. Například v regionu Kroměříž zajišťuje Knihovna Kroměřížska pro obsluhované knihovny servis knihovních systémů Clavius a LANius. Podle potřeby je také prováděno školení pro ovládání systémů, pokud tak nečiní přímo pracovníci konkrétních firem, produkujících knihovnické systémy. Jak je patrné z přehledové tabulky (Tab 28, s. 60) v kraji působí 126 automatizovaných knihoven. Profesionálních knihoven z celkového počtu 49 je automatizováno 47. Neprofesionálních knihoven je automatizovaných 46, ovšem z počtu 245. Z 81 zjištěných specializovaných knihoven je 32 automatizovaných. Krajská knihovna používá KP-WIN SQL, zde je zahrnuta pod KP-WIN. Z celkového počtu 376 knihoven v kraji je automatizováno 33,5% knihoven (Tab 29, s. 60).

ARL

Aleph

Clavius

KP

LANius SYS

Krajská knihovna Profesionální knihovny

17


22


celkem

14

KP WIN

Tseries

celkem

1

1

5

11

47

8

16

46

1

1

13

6

3

6

2

32

1

1

52

20

16

34

2

126

Tab 28

59

Celkový počet

Počet

Automatizovaných

knihoven

automatizovaných

v procentech

50

48

96%

245

46

18,8%


81

32

39,5%

celkem

376

126



Tab 29

3. Závěr Diplomová práce uvádí celkový přehled a shrnutí stavu automatizace v knihovnách ČR. Jde zde snaha podat co neucelenější přehled automatizovaných systémů a jejich rozložení v krajích ČR. Pokud jde o časové ohraničení, jde o stav ke konci roku 2006, přesněji listopadu 2006. Faktem ale je, že firmy neustále rozšiřují své instalace a i když se tak neděje ze dne na den, je jisté, že během několika týdnů se může situace změnit, pokud se implementace v některých knihovnách a institucích plánují například na konec roku. Stává se to zejména v případech, kdy knihovny chtějí přejít na nový systém a nechtějí stávajícímu již platit za podporu. Proto se během posledního měsíce roku 2006 může i mnohé změnit. Na druhou stranu byla poslední diplomová práce týkající se stavu automatizace v ČR napsána v roce 1992. Změny, které se od té doby udály jsou zde proto patrné. Pro větší přehlednost jsou i zde v závěru uváděny tabulky. V tabulce přehledu rozvržení automatizovaných knihovních systémů v jednotlivých krajích (Tab 30, s. 63) je patrné, že nejvíce instalací v krajích má systém Clavius. Za tím následuje LANius a na třetím místě je systém KP-WIN. Tyto údaje jsou vyjádřeny i grafem (Graf 1, s. 64).

60

Takový výsledek vyplývá z toho, že tyto systémy používají především menší knihovny, kterých je samozřejmě více než např. specializovaných, které si většinou volí pro svou automatizaci jiné systémy. Z poslední tabulky (Tab 31, s. 65), kde je i procentuální vyjádření, vyplývá, že nejvíce automatizovaným krajem je Liberecký kraj, kde je automatizováno 44,3% knihoven a naopak nejméně automatizovaným je kraj Olomoucký, kde je automatizováno 9,9% knihoven. K tomuto nízkému výsledku v Olomouckém kraji přispěl velký počet neautomatizovaných neprofesionálních a také specializovaných knihoven. I v ostatních krajích tvoří velký podíl neautomatizovaných knihoven, právě knihovny neprofesionální. Celkové porovnání automatizovaných a neautomatizovaných knihoven v krajích je i v dalším grafu (Graf 2, s. 66). Celkově je ale patrné, že knihovny směřují k větší automatizaci svých fondů. A to zejména knihovny profesionální, tedy knihovny s profesionálními pracovníky. Mohou si vybrat z poměrně dobré nabídky knihovních systémů a také mohou spolupracovat prostřednictvím sdílené katalogizace. Pro malé knihovny v krajích, které jsou obsluhované je výhodou, že se mohou obrátit na knihovnu pověřenou regionálními funkcemi a ta jim poskytne pomoc i s automatizací. Také stálý problém s financemi na koupi automatizovaného systému může být zmírněn, pokud knihovna využije hosting nebo outsourcing knihovního systému, které poskytuje již většina firem produkujících knihovní systémy. Lze očekávat, že se bude prohlubovat spolupráce mezi knihovnami a za několik let bude automatizovaných knihoven v České republice o mnoho více.

61

JČ Aleph

JM HK K 13

2

1

L

M

O

PA PL PH S

1

1

Ú

V

Z

Celk.

1

55

2

34

1

10

2

1

1

1

33

ARL

2

7

1

1

1

5

Clavius

10

78

40

3

6

8

2

65

47

99

10

5

5

5

903

LANius

7 83

96

45

0 1

7 3

5 5

6 4

36

40

23

6 81

1 3

0 4

2 2

656

8

0 1

0

2

2

5 1

8

1

8 1

3

1

DAIMON DAWINCI

1

1

Koniáš KP-SYS KP-WIN

7

7

13

14

24

7

10

1

2

31

31

2

7

8

12

1

18

5

4

1

8

10

5

49

10

1

1

2

1

89

6 3

186

4

OLIB

1

1

PROFLIB Relief II T-series

2 4 40

2 5 76

10

4

7

4

1

1

1 7

2

Tab 30

62

Zkratky krajů1 JČ - Jihočeský

S - Středočeský

JM - Jihomoravský

Ú - Ústecký

HK - Královéhradecký

V - Vysočina

K - Karlovarský

Z - Zlínský

L - Liberecký M - Moravskoslezský O - Olomoucký PA - Pardubický PL - Plzeňský PH - Praha

100%

80%

60%

40%

20%

0%

JČ

1

JM

HK

K

L

M

O

PA

PL

PH

S

Ú

Aleph

ARL

Clavius

LANius

DAIM ON

DAWINCI

KP-SYS

KP-WIN

OLIB

PROFLIB

Re lief II

T-series

V

Z

Koniáš

Neoficiální zkratky, z důvodu úspory místa v tabulkách

63

Graf 1

Kraje JČ

Celkový počet knihoven 790

Počet Neautom. Počet Automat. neautomatizovaných v automatizovaných v procentech procentech 580 73,4% 210 26,6%

JM

720

500

69,4%

220

30,6%

HK

486

360

74%

126

26%

K

153

96

62,7%

57

37,3%

L

255

142

55,7%

113

44,3%

M

510

343

67,3%

167

32,7%

O

912

822

90,1%

90

9,9%

PA

517

391

75,6%

126

24,4%

PL

573

476

83%

97

17%

PH

886

613

69%

273

31%

S

809

602

74,4%

207

25,6%

Ú

354

258

72,9%

96

27,1%

V

608

506

83,2%

102

16,8%

64

Z

376

250

66,5%

126

33,5%

Tab 31

65

Automatizované knihovny v procentech Neautomatizované knihovny v procentech 26,60%

JČ

73,40%

30,60%

JM

26%

HK

74% 37,30%

K

90,10% 24,40%

83% 31%

69%

25,60%

74,40%

27,10%

Ú

Z

75,60%

17%

PH

V

67,30%

9,90%

PA

S

55,70%

32,70%

M

PL

62,70%

44,30%

L

O

69,40%

72,90%

16,80%

83,20% 33,50%

66,50%

Graf 2

66

Použité zdroje: 1. ANDREJČÍKOVÁ, Naděžda. RE: Dotaz k systému ARL [elektronická pošta].

Message to: Marta Kuchtová. 12. October 2006 [cit. 2006-10-13]. Osobní komunikace. 2. Autoatlas Česká republika : 1:240 000. 4. aktualizované vyd. Praha : Žaket, 2005.

114 s. ISBN 80-7233-189-2. 3. BROŽEK, Aleš. Současný stav v oblasti nabídkové povinnosti neperiodických

publikací. Ikaros [online]. 2003, roč. 7, č. 1 [cit. 2006-10-18]. Dostupný z WWW: . 4. CEIT [online]. c2005 [cit. 2006-11-02]. PROFLIB. Knižničný systém. Dostupný

z WWW: . 5. CEIT [online]. c2005 [cit. 2006-11-02]. Aktuální ceník. Dostupný z WWW:

. 6. CELBOVÁ, Iva. Outsourcing a hosting – nové možnosti využívání a správy

knihovních systémů. Ikaros [online]. 2002, roč. 6, č. 10 [cit. 2006-08-24]. Dostupný z WWW: . 7. Co je to Koniáš. In Papík, R.; Souček, M.; Stöcklová, A.(ed.). Informační studia

a knihovnictví v elektronických textech I. : Interaktivní modulární výukový systém na podporu informačního a knihovnického vzdělávání [CD-ROM]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2001. 8. Cosmotron Slovakia & Bohemia [online]. c2002 – 2005 [cit. 2006-10-12].

Dostupný z WWW: . 9. Cosmotron Slovakia & Bohemia [online]. c2002 – 2005 [cit. 2006-10-12]. ARL.

Architektura systému. Dostupný z WWW: . 10. ČERNÝ, Ondřej. RE: Dotaz k systému Koniáš [elektronická pošta]. Message to:

Marta Kuchtová. 2. November 2006 [cit. 2006-11-02]. Osobní komunikace. 11. Česká republika : Sešitový atlas pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vyd.

Praha : Kartografie Praha, 2006. 32 s. ISBN 80-7011-870-9.

67

12. Evidence knihoven [online] c2003 Infos Art . [cit. 2006-09-29]. Dostupný z

WWW . 13. Ex-Libris [online]. c2006 Ex Libris [cit. 2006-05-12]. Dostupný z WWW : <

http://www.exlibris.co.il/>. 14. INCAD [online]. [cit. 2006-10-02]. Dostupný z WWW : . 15. Informace pro knihovny. Portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR

[online]. [cit. 2006-11-20]. Legislativa, doporučení, standardy. Koncepce, strategie, deklarace. Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 20042010. Dostupný z: 16. Informace pro knihovny. Portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR

[online]. [cit. 2006-11-07]. Legislativa, doporučení, standardy. Legislativní dokumenty. ZÁKON ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). Dostupný z: . 17. Informace pro knihovny. Portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR

[online]. [cit. 2006-10-17]. Odborné činnosti a poradenství. Regionální funkce veřejných knihoven. Metodický pokyn Ministerstva kultury k zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven a jejich koordinaci na území České republiky. Dostupný z . 18. Informace pro knihovny. Portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR

[online]. [cit. 2006-11-15]. Odborné činnosti a poradenství. Regionální funkce veřejných knihoven.Roční zpráva o plnění regionálních funkcí krajských knihoven na území ČR za rok 2005. Dostupný z . 19. Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích [online] [cit. 2006-10-17].

Knihovny v české republice. Dostupný z WWW: . 20. Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích [online]. [cit. 2006-10-17].

Koncepce zajišťování regionálních funkcí v knihovnách Jihočeského kraje do roku 2010. Dostupný z WWW : .

68

21. Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích [online]. [cit. 2006-10-17].

Regionální služby Jihočeské vědecké knihovny. Dostupný z : . 22. KLIMŠOVÁ, Monika. Automatizované knihovnické systémy [online]. Brno :

Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta [cit. 2006-03-28]. Dostupný z WWW: . 23. KOCOUREK, Pavel. RE: Dotaz k systému Reliéf II [elektronická pošta]. Message

to: Marta Kuchtová. 20. October 2006 [cit. 2006-10-26]. Osobní komunikace. 24. KP-SYS [online]. [cit. 2006-11-20]. Bakaláři. Dostupný z WWW: <

http://www.kpsys.cz/bakalari>. 25. KP-SYS [online]. [cit. 2006-11-20]. Ceník produktů a služeb. Dostupný z WWW:

< http://www.kpsys.cz/objed/cenik.html >. 26. KP-SYS [online]. [cit. 2006-11-20]. Integrovaný knihovní systém KP-WIN SQL.

Dostupný z WWW: < http://www.kpsys.cz/kpwinsql/ >. 27. KP-SYS [online]. [cit. 2006-11-20]. Integrovaný knihovní sytém KP-WIN SQL.

Demo verze. Dostupný z WWW: < http://www.kpsys.cz/kpwinsql/demo.html>. 28. KP-SYS [online]. [cit. 2006-11-20]. Produkty. Specializace. Obecné vlastnosti a

standardy. Dostupný z WWW: < http://www.kpsys.cz/produkty/specif01.html >. 29. Krajská knihovna Františka Bartoše [online]. [cit. 2006-11-09]. Knihovnám.

Regionální funkce. Koncepce výkonu regionálních funkcí ve Zlínském kraji 2006. Dostupný z WWW: < http://www.kfbz.cz/rf.htm > . 30. Krajská knihovna Karlovy vary [online]. [cit. 2006-10-02]. Knihovny

Karlovarského kraje. Dostupný z WWW: < http://www.knihovna.kvary.cz/> . 31. Krajská knihovna Karlovy vary [online]. [cit. 2006-10-02]. O knihovně.

Koncepce rozvoje veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami v Karlovarském kraji, Období 2004 -2008. Dostupný z WWW: < http://www.knihovna.kvary.cz/> .

69

32. Krajská knihovna Karlovy vary [online]. [cit. 2006-10-02]. Pro knihovny.

Regionální funkce. Zajištění výkonu regionálních funkcí v síti knihoven v Karlovarském kraji v roce 2005. Dostupný z WWW: < http://www.knihovna.kvary.cz/> . 33. Krajská knihovna Liberec [online]. [cit. 2006-10-26]. Region, informace pro

knihovny. Dostupný z WWW: < http://www.kvkli.cz/cz/region/region.html/> . 34. Krajská knihovna v Pardubicích [online]. [cit. 2006-10-26]. Pro knihovny.

Seznam evidovaných knihoven v Pardubickém kraji. Dostupný z WWW: < http://www.knihovna-pardubice.cz/index.asp?lang=cs/> . 35. Krajská knihovna v Pardubicích [online]. [cit. 2006-10-26]. Služby. Zpráva o

výkonu regionálních funkcí v Pardubickém kraji. Dostupný z WWW: < http://www.knihovna-pardubice.cz/index.asp?lang=cs/> . 36. Krajská knihovna Vysočiny [online]. c2006 [cit. 2006-11-06]. Knihovnám.

Zpráva o plnění regionálních funkcí v kraji Vysočina za rok 2005. Dostupný z WWW . 37. KRÁLOVÁ, Alžběta. RE: Dotaz k systému DAIMON [elektronická pošta].

Message to: Marta Kuchtová. 6. October 2006 [cit. 2006-10-13]. Osobní komunikace. 38. KRČMAŘOVÁ, Gabriela. Souborné katalogy v heterogenním prostředí. In

INFOS 2001 : zborník z 31. medzinárodného informatického sympózia, ktoré se konalo v dňoch 2. - 5. apríla 2001 v Starej Lesnej. s. 310-318. ISBN 80-8516584-8. 39. KTD : Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)

[online]. Praha : Národní knihovna České republiky, 2003. Dostupný z: . 40. LANius [online]. [cit. 2006-11-20]. Dostupný z WWW: . 41. LANius [online]. [cit. 2006-11-20]. Clavius . Aktuální ceník systému Clavius.

Dostupný z WWW: . 42. LANius [online]. [cit. 2006-11-20]. Clavius . Stažení demoverze. Dostupný

z WWW: .

70

43. LANius [online]. [cit. 2006-09-29]. Reference knihovního systému Clavius v ČR.

Dostupný z WWW: . 44. LANius [online]. [cit. 2006-10-26]. Reference knihovního systému LANius v ČR.

Dostupný z WWW: . 45. Města a obce on-line : Portál územní samosprávy [online]. WEB HOUSE s.r.o

c1996-2006 [cit. 2006-11-03]. Dostupný z : . 46. Městská knihovna v Praze [online]. c Městská knihovna v Praze 2006 [cit. 2006-

11-08]. Informace o knihovně. Výroční zpráva o činnosti Městské knihovny za rok 2005. Dostupný z WWW: . 47. Městská knihovna v Praze [online]. c Městská knihovna v Praze 2006 [cit. 2006-

03-28]. Návody k používání čtenářského elektronického katalogu Koniáš. Dostupný z WWW: . 48. Městská knihovna v Praze [online]. c Městská knihovna v Praze 2006 [cit. 2006-

11-15]. Profily. Regionální funkce. Roční zpráva o výkonu regionální funkce MKP (ke dni 31.12. 2005). Dostupný z WWW: . 49. Moravská zemská knihovna [online]. c2005 [cit. 2006-10-02]. Region. Informace.

Koncepce rozvoje veřejných knihovnických a informačních služeb v Jihomoravském kraji 2006-2010. Dostupný z WWW: < http://www.mzk.cz/region/informace.php>. 50. Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě [online]. [cit. 2006-11-09]. Pro

knihovny. Koncepce rozvoje knihovnických a informačních služeb. Dostupný z WWW : < http://www.svkos.cz >. 51. Národní knihovna České republiky [online]. c Národní knihovna České republiky,

2006 [cit. 2006-11-20]. Katalogy a databáze. Adresář knihoven a informačních institucí v ČR (ADR). Dostupný z :< http://sigma.nkp.cz:4505/F/? func=file&file_name=base-list >. 52. Národní knihovna České republiky [online]. c Národní knihovna České republiky,

2006 [cit. 2006-11-20]. Katalogy a databáze. KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) Dostupný z :< http://sigma.nkp.cz:4505/F/?func=file&file_name=base-list >.

71

53. OLIB CERGE-EI library catalogue [online]. c Fretwell-Downing Informatics.

[cit. 2006-09-29]. Dostupný z : . 54. PAVLICOVÁ, Libuše. Systém CDS/ISIS-MAKS v Knihovně B. B. Buchlovana.

U nás: Knihovnicko- informační zpravodaj. [online]. 2001, roč. 11, č. 1 [cit. 2006-03-28]. Dostupný z: . 55. Portál o českých knihovnách [online]. [cit. 2006-09-29]. Dostupný z WWW:

. 56. RAMAJZLOVÁ, Barbora. Knihovní systém: problém správné volby.

In: Ramajzlová, Barbora (sest.) Automatizace knihovnických procesů 10. Sborník z 10. ročníku semináře pořádaného ve dnech 3.-4.května 2005 v Liberci. Praha : ČVUT, Výpočetní a informační centrum, 2005. 57. RUBRINGER, Tomáš. Z39.50. Ikaros [online]. 1999, roč. 3, č. 7 [cit. 2006-12-

07]. Dostupný z WWW: . 58. Sefira [online] c 1995-2006 Sefira [cit. 2006-10-02]. Dostupný z: WWW <

http://www.sefira.cz/>. 59. Sefira [online] c 1995-2006 Sefira [cit. 2006-10-02]. Edice DAIMON Lite pro

malé knihovny. Dostupný z: WWW < http://www.sefira.cz/>. 60. Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem [online]. [cit. 2006-11-09].

Koncepce zajištění výkonu regionálních funkcí v knihovnách Ústeckého kraje. Dostupný z WWW: . 61. Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem [online]. [cit. 2006-11-09].

Zpráva o plnění regionálních funkcí v Ústeckém kraji v roce 2005. Dostupný z WWW: . 62. STANČÍKOVÁ, Pavla. RE: Dotaz k systému PROFLIB [elektronická pošta].

Message to: Marta Kuchtová. 2. November 2006 [cit. 2006-11-02]. Osobní komunikace. 63. STEPHENS, Ryan K.; PLEW, Ronald R. Naučte se SQL za 21 dní. Brno :

Computer Press, 2004. Kap. I, Začínáme s SQL, s.34-35.

72

64. STÖCKLOVÁ, Anna. Automatizace knihoven. In Papík, R.; Souček, M.;

Stöcklová, A.(ed.). Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I. : Interaktivní modulární výukový systém na podporu informačního a knihovnického vzdělávání [CD-ROM]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2001, s. 1-30. 65. STÖCKLOVÁ, Anna. Automatizace v knihovnách České republiky. Ikaros

[online]. 2006, roč. 10, č. 5 [cit. 2006-05-23]. Dostupný z WWW: . 66. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [online]. [cit. 2006-10-26]. Pro

knihovny. Adresář knihoven. Dostupný z WWW: <:http://www.svkkl.cz/index.php?kodstr=adresar/> . 67. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [online]. [cit. 2006-10-26]. Pro

knihovny. Regionální funkce. Statistický výkaz výkonu RF ve Středočeském kraji za r. 2005. Dostupný z WWW: . 68. Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje [online]. [cit. 2006-11-06]. Služby

knihovnám v regionu. Koncepce krajského systému knihoven. Dostupný z WWW: . 69. Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje [online]. [cit. 2006-11-02]. Služby

knihovnám v regionu. Výroční zpráva o výkonu regionálních funkcí v Plzeňském kraji za rok 2005. Dostupný z WWW: . 70. Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové [online]. Hradec Králové : Studijní

a vědecká knihovna v Hradci králové c2003 [cit. 2006-10-06]. Adresář knihoven. Dostupný z http: < http://www.svkhk.cz/regfunkce/adresar.asp>. 71. Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové [online]. Hradec Králové : Studijní

a vědecká knihovna v Hradci králové c2003 [cit. 2006-10-06]. Seznam on-line katalogů knihoven Královéhradeckého kraje. Dostupný z http: < http://www.svkhk.cz/webopacy.asp>.

73

72. Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové [online]. Hradec Králové : Studijní

a vědecká knihovna v Hradci králové c2003 [cit. 2006-10-06]. Výroční zpráva o výkonu regionálních funkcí v knihovnách Královéhradeckého kraje v roce 2005. Dostupný z WWW: < . 73. SVOBODA, Martin. Přežili rok 2000, a co teď? In: Ramajzlová, Barbora (sest.)

Automatizace knihovnických procesů 8. Sborník z 8. ročníku semináře pořádaného ve dnech 24.-25. dubna 2001 v Liberci. Praha : ČVUT- Výpočetní a informační centrum, 2001, s. 5-13. 74. SVOP [online]. Bratislava: SVOP, c2005 [cit. 2006-10-02]. Dawinci. Dostupný z

WWW: . 75. ŠILHA, Jiří. RE: Dotaz k systémům LANius a Clavius [elektronická pošta].

Message to: Marta Kuchtová. 24. October 2006 [cit. 2006-11-02]. Osobní komunikace. 76. ŠIMKOVÁ, Dana. RE: Dotaz k systému Aleph [elektronická pošta]. Message to:

Marta Kuchtová. 11. October 2006 [cit. 2006-10-13]. Osobní komunikace. 77. ŠPÁNI, Pavol. RE: Dotaz k systému DAWINCI [elektronická pošta]. Message to:

Marta Kuchtová. 9. October 2006 [cit. 2006-10-13]. Osobní komunikace. 78. ŠTVERÁKOVÁ, Hana. RE: Dotaz k systému OLIB [elektronická pošta]. Message

to: Marta Kuchtová. 13. November 2006 [cit. 2006-11-13]. Osobní komunikace. 79. TICHÝ, Miroslav. CDS/ISIS : možnosti použití na různé technice a jeho

programová nadstavba. In: Automatizace knihovnických a bibliografických procesů. Plzeň : Dům techniky ČSVTS Plzeň, 1990, s.35-45. 80. TUŽOVÁ, Eva. RE: Dotaz k systému T-series [elektronická pošta]. Message to:

Marta Kuchtová. 17. October 2006 [cit. 2006-10-20]. Osobní komunikace. 81. Univerzita Karlova v Praze. Ústav výpočetní techniky [online]. Praha : ÚVT,

c2006 [cit. 2006-11-05]. O systému Aleph. Dostupný z: < http://aleph.cuni.cz/ALEPH-12.html>. 82. Univerzita Karlova v Praze. Ústav výpočetní techniky [online]. Praha : ÚVT,

c2006 [cit. 2006-09-05]. O systému T-series. Dostupný z : < http://tseries.cuni.cz/TSERIES-49.html>.

74

83. ÚVT RUK. T Series. Rysy, které má navíc oproti většině knihovnických systémů.

U nás. Knihovnicko-informační zpravodaj [online]. 2001, roč. 11, č. 1 [cit. 200610-06]. Dostupný z: . 84. Vědecká knihovna v Olomouci [online]. cVKOL 2003 [cit. 2006-11-12]. Služby.

Regionální funkce. Databáze knihoven Olomouckého kraje. Dostupný z WWW:< http://www.vkol.cz/region.htm >. 85. Vědecká knihovna v Olomouci [online]. cVKOL 2003 [cit. 2006-11-12]. Služby.

Regionální funkce. Dokumenty. Koncepce rozvoje veřejných knihovnických a informačních služeb v Olomouckém kraji 2004-2008. Dostupný z:WWW . 86. Vědecká knihovna v Olomouci [online]. cVKOL 2003 [cit. 2006-11-12]. Služby.

Regionální funkce. Dokumenty. Zpráva o výkonu regionálních funkcí v Olomouckém kraji za rok 2005, s. 1-3. Dostupný z:WWW. 87. Výzkum a vývoj v České republice [online]. c2004 [cit. 2006-10-06]. Rejstřík

informací o výsledcích RIV. Dostupný z WWW:. 88. Wikipedie : Otevřená encyklopedie [online]. GNU Free Documentation Licence

[cit. 2006-12-07]. Dostupný z : .

75

Přílohy Seznam příloh: Příloha 1 – Slovník pojmů Příloha 2 – Seznam zkratek

Příloha 1 - Slovník pojmů

76

ANSI SQL 92 - standard pro jazyk relačních databází, vydala jej Americká standardizační organizace ANSI (American National Standards Institute) Automatizovaný knihovní systém - aplikační software provozního (transakčního) typu, určený k automatizaci procesů realizovaných v knihovně. Obvykle má modulární strukturu. Hosting - server i systém na něm nainstalovaný jsou majetkem dodavatele knihovního systému, který provádí centrální správu serveru a systému a poskytuje je knihovnám jako službu. Knihovny tuto službu využívající přistupují do knihovního systému na centrálním serveru prostřednictvím internetu či jiné počítačové sítě a pracují zde běžným způsobem se všemi funkcemi knihovního systému. Integrovaný systém - Kompaktní soubor programů, které jsou schopny navzájem komunikovat a předávat si data, dokumenty apod. Neprofesionální knihovna - Neprofesionální knihovna je knihovna s pracovním úvazkem knihovníka nižším než 15 hodin týdně Obsluhovaná knihovna - je základní knihovna, která poskytuje veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona, zapsaná v evidenci Ministerstva kultury, která uzavřela s pověřenou knihovnou smlouvu o poskytování regionálních služeb, v níž je označena jako jejich příjemce. ORACLE - moderní multiplatformní databázový systém s velice pokročilými možnostmi zpracování dat, vysokým výkonem a snadnou škálovatelností. Je vyvíjen firmou Oracle Corporation. Outsourcing - Vzdálená správa. Poskytovatel outsourcingu provádí vzdálenou správu a monitoring serveru s nainstalovaným knihovním systémem v dané knihovně, a to prostřednictvím k tomu zřízené virtuální privátní sítě

77

Pověřená knihovna - je základní knihovna v kraji, zapsaná v evidenci Ministerstva kultury, která na základě smlouvy uzavřené s krajskou knihovnou plní regionální funkce v rozsahu a na území smlouvou vymezeném. Součástí této smlouvy je jmenovitý seznam obsluhovaných knihoven. Profesionální knihovna - Profesionální knihovna je knihovna s pracovním úvazkem knihovníka vyšším než 15 hodin týdně. Record management systémy - systémy pro evidenci a archivaci dokumentů RIV - Rejstřík informací o výsledcích RIV, RIV je jednou z částí (datovou oblastí) informačního systému výzkumu a vývoje (IS VaV), ve které jsou shromažďovány informace o výsledcích projektů výzkumu a vývoje a výzkumných záměrů podporovaných z veřejných prostředků podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje). Specializovaná knihovna - Veřejná knihovna se specializovaným knihovním fondem, vykonávající koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti stanovené novým knihovním zákonem. Tvoří součást systému knihoven. Veřejná knihovna - Knihovna zřizovaná a financovaná z veřejných prostředků (nejčastěji obce, města, regionu) a přístupná veřejnosti. Poskytuje veřejnosti rovný přístup k informačním fondům a službám. Výměnné soubory - Soubory knihovních dokumentů, které jsou vytvořeny v rámci regionálních funkcí krajskou a pověřenými knihovnami a které tyto soubory zapůjčují především neprofesionálním knihovnám

v regionu. Krajská a pověřené knihovny

zajišťují oběh těchto fondů mezi knihovnami.

78

Základní knihovna - Veřejná knihovna vykonávající informační, kulturní a vzdělávací činnosti, tvořící podle nového knihovního zákona součást systému knihoven. Knihovnu s univerzálním knihovním fondem zřizuje příslušný orgán obce, knihovnu se specializovaným knihovním fondem může zřizovat i jiný subjekt. Z39.50 - Jedná se o standardizovaný protokol pro vyhledávání a přejímání dat. Je založený na architektuře klient/server. Umožňuje odlišným informačním zdrojům vystupovat pod jednotným uživatelským rozhraním a současně dává každému informačnímu systému možnost vytvořit několik rozhraní pro odlišné skupiny uživatelů. Nejběžnější implementací protokolu Z39.50 v knihovnách je lokální přístup ke vzdáleným zdrojům.

Příloha 2 – Seznam zkratek ADAM - Aleph Digital Asset Module ADR - Adresář knihoven a informačních institucí Aleph - Automated library expandable program

79

ANSI - American National Standards Institute ARC - Aleph Reporting Center ARL - Advanced Rapid Library ASP - Application servising and Providing CCL - Common Command Language CDS-ISIS - Computerized Documentation Service/Integrated Set of Information Systeme CEIT - Centrum eko-informácií a terminologie CERGE - The Center for Economic Research and Graduate Education of Charles University EOSi - Electronic Online Systems International HTML - HyperText Markup Language HTTP - Hyper Text Transfer Protocol IgeLU - The International Group of Ex-Libris Users IME - Information Management and Engineering JIB - Jednotná informační brána MAKS - Modulární automatizovaný knihovnický systém MEDVIK - Medicínský knihovní portál MeSH - Medical Subject Headings NK - Národní knihovna OLIB - Oracle for Libraries OPAC - Online Public Access Catalogue PSH - Polytématický strukturovaný heslář PROFLIB - Professional Library REKS - Regionální knihovní systém SuAleph - Sdružení uživatelů Alephu SVOP - Softvér Vývoj Obchod Poradenstvo ÚVT UK - Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy RIV - Rejstřík informací o výsledcích RIV SIGLE - System for Information on Grey Literature in Europe (Systém informací o šedé literatuře v Evropě)

80

SKAT - Sdružení uživatelů knihovních systémů LANius SQL - Structured Query Language - strukturovaný dotazovací jazyk pro relační databáze VKIS - Veřejné knihovnické a informační služby knihoven WAP - Wireless Application Protocol VKOL - Vědecká knihovna v Olomouci XML - eXtensible Markup Language XSLT - eXtensible Stylesheet Language Transformations

81

Současný stav automatizace v knihovnách ČR

Recommend Documents