Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra Finance a řízení
SOUČASNÉ PODMÍNKY ŽIVNOSTENSKÉHO PODNIKÁNÍ V ČR
Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová
Jana Havránková
Jihlava 2008
Anotace Předmětem této bakalářské práce jsou „Současné podmínky živnostenského podnikání v ČR“. Teoretická část tvoří všeobecný úvod do problematiky živnostenského podnikání v ČR, seznamuji čtenáře se základními pojmy a podmínkami podnikání. V praktické části je vytvořen a zpracován vlastní podnikatelský záměr k penzionu na Brněnské přehradě a okrajově zmíněné podnikání v EU. Annotation The thesis deals with the current conditions for trade business in the Czech Republic. The theoretical part presents an overall view of the topic of trade business and explains basic terms and conditions. The practical part contains own prospectus for a boarding house built in the area of Brno reservoir, and some notes on this kind of business in the European Union.
Klíčová slova Živnostenské podnikání, živnostenský list, koncesní listina, živnost, provozovna, podnikatelský záměr. Keywords Trade business, trade certificate, licence deed, business, workplace, business plan.
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Věře Nečadové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce a také vedoucí živnostenského odboru v Náměšti nad Oslavou Haně Odehnalové.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma ,,Současné podmínky živnostenského podnikání v ČR“ vypracovala samostatně a použila pouze uvedené prameny a literaturu.
V Jihlavě dne 12. 5. 2008 ……………………………… Jana Havránková
Obsah: Úvod.................................................................................................................................. 9 1
Podnikání ................................................................................................................ 10 1.1
2
1.1.1
Fyzické osoby ......................................................................................... 10
1.1.2
Právnické osoby...................................................................................... 11
1.1.3
Základní pojmy ....................................................................................... 12
Teoretická část ........................................................................................................ 14 2.1
Charakteristika živnostenského podnikání ..................................................... 14
2.1.1
Pojmové znaky živnosti .......................................................................... 14
2.1.2
Činnost provozovaná na základě živnostenského oprávnění.................. 15
2.1.3
Negativní vymezení živnosti .................................................................. 16
2.2
Subjekty oprávněné provozovat živnost ......................................................... 16
2.2.1
Obecné vymezení subjektů živnostenského podnikání .......................... 16
2.2.2
Všeobecné podmínky provozování živnosti ........................................... 17
2.2.3
Zvláštní podmínky provozování živnosti ............................................... 18
2.2.4
Překážky provozování živnosti............................................................... 18
2.3
3
Charakteristika podnikání ............................................................................... 10
Druhy živností................................................................................................. 20
2.3.1
Živnosti ohlašovací a koncesované......................................................... 20
2.3.2
Živnosti podle druhu činnosti ................................................................. 22
2.3.3
Rozdělení živností podle způsobu provozování ..................................... 23
Živnostenské oprávnění .......................................................................................... 26 3.1
Charakteristika živnostenského oprávnění ..................................................... 26
3.2
Vznik živnostenského oprávnění ................................................................... 27
3.2.1
Vznik živnostenského oprávnění u živností ohlašovacích ..................... 27
3.2.2
Vznik živnostenského oprávnění u živností koncesovaných.................. 30
3.3
Průkaz živnostenského oprávnění................................................................... 31
3.3.1
Živnostenský list ..................................................................................... 31
3.3.2
Koncesní listina....................................................................................... 32
3.4
Rozsah živnostenského oprávnění .................................................................. 32
3.5
Změna živnostenského oprávnění................................................................... 32
3.6
Zánik živnostenského oprávnění .................................................................... 33
3.6.1
Zánik ze zákona ...................................................................................... 33
3.6.2
Zánik rozhodnutím živnostenského úřadu.............................................. 33
3.7
Statistické údaje o podnikatelích v ČR ........................................................... 34
3.8
Odpovědný zástupce ....................................................................................... 36
3.8.1
Stanovení odpovědného zástupce ........................................................... 36
3.8.2
Odpovědný zástupce u živnosti ohlašovací ............................................ 37
3.8.3
Odpovědný zástupce u živnosti koncesované......................................... 37
3.8.4
Pro některé případy stanoví zákon výjimky ........................................... 38
3.9
4
Provozovna ..................................................................................................... 38
3.9.1
Definice provozovny............................................................................... 38
3.9.2
Náležitosti oznámení............................................................................... 39
3.9.3
Provozování živnosti v provozovně........................................................ 40
Praktická část .......................................................................................................... 41 4.1
Návod jak začít podnikat podle živnostenského zákona v krocích ................ 42
4.2
Vlastní podnikatelský záměr........................................................................... 47
4.2.1
Identifikační údaje o podniku ................................................................. 47
4.2.2
Identifikační údaje začínajícího podnikatele .......................................... 48
4.3
Analýza okolí podniku.................................................................................... 48
4.3.1
Charakteristika a vybavení penzionu...................................................... 48
4.3.2
Vybavení penzionu ................................................................................. 49
4.3.3
Ubytování v penzionu............................................................................. 50
4.3.4
Organizační schéma podniku.................................................................. 51
4.3.5
Lidské zdroje........................................................................................... 51
4.4
Povinnost začínajícího podnikatele ................................................................ 52
4.4.1
Zahájení podnikání ................................................................................. 52
4.4.2
Bezpečnost práce .................................................................................... 52
4.4.3
Daňové odvody ....................................................................................... 52
4.4.4
Odvody pojištění..................................................................................... 52
4.5
Podnikatelské prostředí................................................................................... 53
4.5.1
Zákazníci................................................................................................. 53
4.5.2
Dodavatelé .............................................................................................. 53
4.5.3
Konkurence a charakteristika trhu .......................................................... 53
4.6
Analýza mého penzionu.................................................................................. 55
4.6.1 4.7
5
Swot analýza ........................................................................................... 55
Měsíční náklady.............................................................................................. 56
4.7.1
Režijní náklady ....................................................................................... 56
4.7.2
Mzdové náklady...................................................................................... 57
4.7.3
Zdravotní a sociální pojištění.................................................................. 57
4.8
Celková potřeba kapitálu ................................................................................ 58
4.9
Předpokládané výnosy za měsíc ..................................................................... 58
4.10
Předpokládaný měsíční zisk............................................................................ 60
Podnikání v EU....................................................................................................... 61 5.1
Vstup ČR do EU ............................................................................................. 61
5.1.1
Délka trvání založení podniku v jednotlivých členských zemích EU .... 62
5.2
Itálie ................................................................................................................ 63
5.3
Slovensko........................................................................................................ 64
Závěr ............................................................................................................................... 66 Seznam použitých pramenů a literatury.......................................................................... 68 Seznam obrázků.............................................................................................................. 69 Seznam příloh ................................................................................................................. 70
Úvod Živnostenské podnikání je jednou z forem soukromého podnikání. Soukromé podnikání je nedílnou součástí tržní ekonomiky každého vyspělého státu. Jeho rozvoj přispívá k fungování trhu a odstranění monopolu. Důležitými faktory soukromého podnikání je rozvrstvení obyvatelstva, historický vývoj státní moci ve státě a hospodářské poměry. V České republice (dále jen ČR) byl rozvoj soukromého podnikání na dlouhou dobu pozastaven v souvislosti s komunistickou stranou, která soukromé podnikání téměř zlikvidovala a nahradila jej socialistickými podniky. K jeho opětovnému vzniku došlo až po roce 1989. Sametová revoluce v listopadu roku 1989 se stala jakýmsi mezníkem pro velké skupiny podnikatelů, ale hlavně také pro živnostníky. Po téměř 40 letech nastala nová éra ve způsobu podnikání a řízení podniků. Pro začínající podnikatele byly vytvořeny dobré podmínky. Cílem mé práce je zjištění současných podmínek živnostenského podnikání v ČR, jejich zhodnocení, případně porovnání s některými zeměmi v Evropské Unii (dále jen EU) a ověření si jak probíhá řízení při žádosti o živnostenský list. Moje bakalářská práce na téma ,,Současné podmínky živnostenského podnikání v ČR“ je rozdělena na dvě části. Kdy v první části, tedy teoretické, se zaměřuji na všeobecné záležitosti týkající se živnostenského podnikání. A ve druhé části, tedy praktické, na založení živnosti, kde vytvářím vlastní podnikatelský záměr. Jelikož tento rok bych chtěla ukončit studium na zdejší škole, přemýšlím nad svým budoucím povoláním. Minulý rok mi umřeli prarodiče a já po nich zdědila velkou chatu u Brněnské přehrady. Ráda bych si ověřila, jak je složité z této chaty vybudovat prosperující penzion. Jaké podmínky, jakožto začínající podnikatel musím splňovat, jaké finanční prostředky k tomu budu potřebovat, co všechno takové založení obnáší. Pro zajímavost bych uvedla srovnání, když by zakládal tuto živnost občan cizího státu. V praktické části se také nachází malá zmínka o podnikání v zemích EU (Itálie, Slovensko). A v neposlední řadě k volbě tohoto tématu mně motivovala i zvolená 15-ti týdenní praxe na Živnostenském úřadě (dále jen ŽÚ) v Náměšti nad Oslavou.
9
1 Podnikání 1.1 Charakteristika podnikání V poslední době přibývá stále více podnikatelů. Každý jedinec má odlišné představy a touhy. V dnešní době máme možnost se svobodně rozhodnout, zda-li chceme mít stálý příjem a nevelkou zodpovědnost, v tomto případě zvolíme zaměstnanecký poměr. Jestli chceme být nezávislí, nebojíme se trochu riskovat, umíme nacházet příležitosti a vytyčovat nové cíle, je tu pro nás možnost podnikat. V dnešní době jsou rovné podmínky pro občany ČR a občany ostatních zemí EU. Podnikat můžeme jako fyzická nebo právnická osoba. Fyzická a právnická osoba jsou významné právní pojmy a jejich právní podstatu najdeme zakotvenu v občanském zákoníku. Zjednodušeně řečeno, pod pojmem fyzická osoba si představíme jednoho konkrétního člověka s jeho právy a povinnostmi a pod právnickou osobou si představíme společnost několika lidí, která je oprávněna vstupovat do právních vztahů a jednat svým jménem.
1.1.1 Fyzické osoby Fyzické osoby pro nás jsou: 1. podnikatelé - podnikající na základě živnostenského oprávnění dle živnostenského zákona, jsou to tedy vlastníci živnostenského listu nebo koncesní listiny, - podnikající na základě jiného oprávnění dle jiných zákonů, 2. zaměstnanci - osoby schopné vstupovat do pracovně právních vztahů se svými zaměstnavateli. Zde se řídíme zákoníkem práce. 1 Fyzické osoby se zapisují do obchodního rejstříku buď na vlastní žádost, nebo povinně, podle podmínek stanovených obchodním zákoníkem. 1
ŠVARCOVÁ, J. A KOL.: Ekonomie stručný přehled, CEED, Zlín 2004. ISBN 80-902552-9-9. S 55
10
Podnikání na základě živnostenského listu nebo koncesní listiny je vhodné pro začínající podnikatele a není zde nutný počáteční kapitál. Zisk z podnikání je zdaněn daní z příjmu fyzických osob, můžeme uplatňovat nezdanitelné částky a odpočitatelné položky. Naopak nevýhodou je velmi vysoké riziko, které plyne z neomezeného ručení majetku podnikatele a s tím spojené možné finanční problémy. Ze zisku platíme i pojistné sociálního zabezpečení. Čím je vyšší zisk tím jsou vyšší odvody.
1.1.2 Právnické osoby Formy podnikání: 1. obchodní společnosti, - osobní (veřejná obchodní společnost - v. o. s., komanditní společnost - k. s.), - kapitálové (akciová společnost - a. s., společnost s ručením omezeným - s. r. o.), 2. družstva, 3. státní podniky.
11
Tabulka 1: Porovnání právních forem Spole-
Počet
čnost
zakladatelů
v. o. s.
2 bez omezení
Kapitál (Kč)
Orgány
Způsob ručení
společnosti /
společníci
společně veškerým svým majetkem
s. r. o.
1 max. 50
200 000,- společník min. 20 000,-
valná hromada,
svým majetkem,
jednatelé, dozorčí
ale jen do výše
rada
nesplaceného vkladu
k. s.
1 komplementář
/
komplementáři
1 komanditista
veškerým majetkem do výše vkladu
a.s.
1 právnická nebo
20 mil. při
valná hromada,
2 fyzické osoby
veřejném úpisu a
představenstvo,
2 mil. při
dozorčí rada
majetkem a. s.
neveřejném úpisu družstvo
5 fyzických osob
50 000,-
členská schůze,
nebo 2 právnické
představenstvo,
osoby
kontrolní komise
majetkem družstva
1.1.3 Základní pojmy Podnikání - je soustavná činnost prováděná podnikatelem samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku. Podnikatel - podle obchodního zákoníku je: a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů,
12
d) fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu, e) i zahraniční osoba, pokud splňuje podmínky uvedené v obchodním zákoníku. Vlastnosti podnikatele: - rozpoznat přijatelná a nepřijatelná rizika, - pochopit význam peněz jako kapitálu, - umět kombinovat zdroje a příležitosti tak, aby je co nejúčinněji využil, - umět získat ostatní pro produktivní práci a podnikatelský přístup, - umět se učit z vlastních a cizích chyb, - umění nacházet příležitosti, vytyčovat nové cíle, - vytrvalost, dlouhodobé nasazení. Podnik Instituce vzniklá k výkonu podnikatelské činnosti, který je charakteristický rozsahem a kombinací výrobních faktorů. Podle obchodního zákoníku se podnikem rozumí soubor hmotných, osobních i nehmotných složek podnikání. Důvody k podnikání jsou různé, mladí lidé vidí lehce získané peníze, ale skutečnost leckdy bývá jiná. Je třeba velké píle a úsilí, abychom dosáhli cíle který jsme si stanovili.
13
2 Teoretická část 2.1 Charakteristika živnostenského podnikání Základní podmínky provozování živnosti a kontrolu nad jejich dodržováním upravuje živnostenský zákon. Právo podnikat a provozovat hospodářskou činnost má každý, kdo splní podmínky a omezení pro výkon určitých činností stanovené Zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
2.1.1 Pojmové znaky živnosti Abychom mohli činnost považovat za živnost, musí kumulativně naplňovat všechny její znaky, a to po celou dobu jejího provozování. Zároveň nesmí být tato činnost výslovně z předmětu úpravy živnostenského zákona vyloučena podle § 3. Zákon definuje živnostenské podnikání jako soustavnou činnost, provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. 2 Jedná se také o definici, která se uváděnými znaky shoduje s definicí podnikání podle obchodního zákoníku. Rozsah živnostenského zákona je však užší ve srovnání s obchodním zákoníkem, což je vyjádřeno vazbou na podmínky stanovené živnostenským zákonem. Soustavná činnost Soustavnost je třeba chápat jako stálý výkon určité činnosti, trvající nepřetržitě určité časové období, nebo činnosti pravidelně opakované (i když jen jednou ročně, ale každý rok). Nesmí se proto jednat o činnost náhodnou nebo nahodilou či příležitostnou. Samostatnost provozované činnosti Samostatnost je důležitým rysem živnostenského podnikání. Znamená především samostatné rozhodování podnikatele o jeho činnosti, o době a místě výkonu této
2
Zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání
14
činnosti podle vlastní svobodné úvahy a volby. Podnikatel si sám může rozhodovat o organizaci práce a také sám zajišťuje finanční chod podnikatelské aktivity. Provozování živnosti vlastním jménem Provozování živnosti vlastním jménem vyjadřuje povinnost provozovat živnost a činit právní úkony při výkonu podnikatelské činnosti pod svou obchodní firmou, jménem a příjmením nebo názvem bez ohledu na to, zda příslušnou činnost vykonává podnikatel osobně, nebo prostřednictvím svých zaměstnanců nebo jiných pověřených osob na základě smluvního vztahu. Provozování živnosti na vlastní odpovědnost Provozování živnosti na vlastní odpovědnost vyjadřuje odpovědnost podnikatele jak za dodržování právních předpisů a převzatých závazků, tak odpovědnost za výsledky podnikatelské činnosti. V podstatě se tím rozumí provozování živnosti na vlastní účet a vlastní nebezpečí. Riziko nese podnikatel, který za závazky vzniklé z podnikání, odpovídá celým svým majetkem, tedy i majetkem který neslouží k podnikání. Provozování živnosti za účelem dosažení zisku Provozování živnosti za účelem dosažení zisku je podstatou všech činností podnikatelského charakteru. Přitom není podstatné, zda zisku bylo či nebylo dosaženo. Rozhodující je, že podnikatel zisku chtěl dosáhnout.
2.1.2 Činnost provozovaná na základě živnostenského oprávnění Za provozování živnosti v souladu s právním řádem lze považovat pouze provozování živnosti na základě živnostenského oprávnění, jehož dokladem je živnostenský list, koncesní listina nebo osvědčení, které může živnostenský list nebo koncesní listinu nahradit. 3 Průkaz živnostenského oprávnění může být vydán pouze na živnost, která je
3
ŠTĚPÁNKOVÁ, S.: Zakládáme a provozujeme živnost, Computer Press, a. s., Brno 2007.
ISBN 978-80-251-1735-4. S. 10.
15
specifikovaná buď v přílohách k živnostenskému zákonu, nebo v prováděcích předpisech.
2.1.3 Negativní vymezení živnosti Živnostenský zákon podle § 3 některé činnosti výslovně vyjímá. Jedná se o tzv. negativní vymezení živnosti, zákon obsahuje taxativní výčet těchto činností. Jsou to činnosti, jejichž podřízení živnostenskému zákonu by bylo nevhodné, protože svojí povahou vyžadují zvláštní, zpravidla náročnější právní úpravu. Tyto činnosti nejsou živnostenským podnikáním a nelze k nim založit živnostenské oprávnění. Zvláštní skupinu tvoří pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostorů. O živnost se jedná pouze v případě, že vedle pronájmu jsou pronajímatelem poskytovány i jiné než základní služby. Posouzení zda se jedná o jiné než základní služby, činí v praxi problémy, protože doposud není nikde přesně stanoveno, co to je základní služba.
2.2 Subjekty oprávněné provozovat živnost 2.2.1 Obecné vymezení subjektů živnostenského podnikání Skupinu subjektů oprávněných k provozování živnosti vymezuje § 5 živnostenského zákona. Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené živnostenským zákonem. Živnostenský zákon rozlišuje české a zahraniční osoby. Pro účely živnostenského zákona je za českou osobu považována fyzická osoba s bydlištěm na území ČR nebo právnická osoba se sídlem na území ČR. Zahraniční osoba je fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území ČR. V rámci zahraničních osob se rozlišují státní příslušníci členských států EU. Pro ně zákon stanoví některé výjimky či odlišnosti. Pro účely živnostenského zákona se za státního příslušníka členského státu EU považuje i státní příslušník jiného státu, s kterým má ČR uzavřenou smlouvu. Tito podnikatelé se nemusí zapisovat do
16
obchodního rejstříku a nemusí mít trvalý pobyt na území ČR. Pro zahraniční osoby ze třetích zemí naopak zůstala zachována povinnost zápisu do obchodního rejstříku a povinnost mít povolen pobyt na našem území za účelem podnikání. Za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako osoby české mohou živnost provozovat osoby, kterým byl udělen azyl podle zvláštního zákona a mají bydliště na území ČR.
2.2.2 Všeobecné podmínky provozování živnosti Všeobecné podmínky, které jsou stanovené v § 6 živnostenského zákona, musí být vždy splněny u všech živností, jsou to: ► dosažení věku 18 let, ► způsobilost k právním úkonům - způsobilost fyzické osoby k právním úkonům spočívá ve způsobilosti vlastními právními úkony nabývat pro sebe subjektivní práva a zavazovat se k právním povinnostem, vstupovat do právních vztahů a svými právními úkony je také měnit a rušit, ► bezúhonnost - jako jedna z všeobecných podmínek, které musí fyzická osoba splnit, aby mohlo vzniknout živnostenské oprávnění a mohla provozovat živnost, má zajistit, aby podnikatelé podle tohoto zákona měli určité morální a občanské kvality, které zajistí důvěru jejich obchodních partnerů a zákazníků v solidnost těchto obchodně právních vztahů, Za bezúhonného se podle živnostenského zákona nepovažuje ten, kdo byl odsouzen: - k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za trestný čin spáchaný úmyslně a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku, - pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním, - pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání. ► nedoplatky - poslední z požadovaných všeobecných podmínek je skutečnost, že
17
osoba která na území ČR podniká nebo podnikala nemá na svém osobním účtu evidovány daňové nedoplatky z tohoto podnikání, nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti a nemá nedoplatky na pojistném na veřejném zdravotním pojištění.
2.2.3 Zvláštní podmínky provozování živnosti Zvláštními podmínkami provozování živnosti jsou odborná nebo jiná způsobilost, pokud je tento zákon nebo zvláštní předpisy vyžadují. Požadavek, aby podnikatel prokázal odbornou nebo jinou způsobilost, musí vyplývat přímo ze živnostenského zákona nebo jiného zákona. U živností řemeslných, vázaných a koncesovaných je třeba splnění zvláštních podmínek. Naopak živnosti volné odbornou ani jinou způsobilost nevyžadují. Pod odbornou způsobilostí se rozumí především splnění kvalifikačních předpokladů jako je odborné vzdělání a odborná praxe. Co se týká jiné způsobilosti, je vyžadována buď živnostenským zákonem nebo zvláštními právními předpisy. Může se jednat o různá oprávnění, osvědčení atd. Zvláštní podmínky pro provozování živnosti se mohou měnit. V souladu s tím pak musí ŽÚ buď změnit, pozastavit, nebo zrušit živnostenské oprávnění těm, kteří nové zvláštní podmínky nesplňují.
2.2.4 Překážky provozování živnosti Překážky provozování živnosti upravuje živnostenský zákon v § 8. Živnostenský zákon stanovuje nejen, kdy živnost může být provozována, ale zabývá se také zákonnými omezeními, kdy živnost provozovat nelze. Překážky v provozování živnosti lze považovat za jakési negativní vymezení podmínek, které musí podnikatel splňovat, aby mohl provozovat živnost. Kromě obecných podmínek k provozování živnosti a zvláštních podmínek nesmí nastat u podnikatele překážka v provozování živnosti. Zákon upravuje dva druhy takových překážek: 1. překážka soukromoprávní povahy - v souvislosti s konkursem,
18
2. překážka veřejnoprávní povahy - zákaz činnosti. Konkurs Živnostenský zákon stanoví zásadu, že živnost nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, jestliže bylo soudem rozhodnuto, že provozování podniku musí být ukončeno. Fyzická nebo právnická osoba nemůže provozovat živnost po dobu tří let: - poté, co soud zrušil konkurs proto, že bylo splněno rozvrhové usnesení nebo že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu. Byl-li konkurs zrušen z jiného důvodu, překážka k provozování živnosti odpadá právní mocí rozhodnutí o zrušení konkursu, - jestliže vůči této osobě byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku. Fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs a konkursní řízení nebylo dokončeno, může učinit úkony související se vznikem, změnou nebo zrušením živnostenského oprávnění jen s písemným souhlasem správce konkursní podstaty. ŽÚ může prominout uvedené překážky, nasvědčují-li hospodářské poměry osoby a její chování, že při provozování živnosti bude řádně plnit své závazky. Zákaz činnosti Živnost nemůže provozovat fyzická osoba, které byl uložen soudem nebo správním orgánem zákaz činnosti, týkající se provozování živnosti v oboru nebo příbuzném oboru, dokud zákaz trvá. 4
4
Nesnídal Jiří, Rukověť pro podnikatele, PORADCE, s. r. o, Český Těšín 2004, ISBN 80-7365-5. S. 45.
19
2.3 Druhy živností Základní rozdělení živností upravuje § 9 živnostenského zákona.
2.3.1 Živnosti ohlašovací a koncesované Živnostenský zákon dělí živnosti především podle vzniku práva k provozování živnosti: a) ohlašovací, b) koncesované. Zde je rozdíl nejmarkantnější. Živnosti ohlašovací Jedná se o živnosti, které mohou být provozovány na základě písemného ohlášení ŽÚ, ovšem za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky stanovené zákonem. Oprávnění provozovat živnost vzniká podáním ohlášení, popř. dnem, který podnikatel uvede v ohlášení jako den zahájení své podnikatelské činnosti. Podstatné zde je, že pro vznik živnostenského oprávnění je nutná pouze vůle podnikatele a nikoliv vůle ŽÚ. Pokud podnikatel splňuje všechny podmínky stanovené zákonem pro danou živnost, může ji provozovat již od ohlášení nebo ode dne, které v ohlášení jako den zahájení provozování živnosti uvedl, tedy ještě předtím než mu bude vydán živnostenský list. Podle podmínek, které musí ohlašovatel při ohlášení živností splňovat, rozlišujeme tři druhy ohlašovacích živností: ► živnosti volné, ► živností řemeslné, ► živnosti vázané.
20
Ohlašovací živnosti volné Obory živností volných stanovila vláda svým nařízením (jmenovitý seznam, ze kterého si zájemce vybírá - není možno si vymyslet vlastní název volné živnosti). Pro provozování živností volných musí být splněny všeobecné podmínky. K provozování živností volných se nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. To však neznamená, že podnikatel nemusí splnit jiné podmínky na základě správních předpisů, jako jsou například předpisy o bezpečnosti práce, předpisy o požární bezpečnosti nebo hygienické předpisy. Pro představu uvádím několik volných běžných živností - výroba potravinářských výrobků, specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím, ubytovací služby, kopírovací práce, mimoškolní výchova a vzdělání, organizování sportovních soutěží. (UPOZORNĚNÍ: 1.8.2008 patrně vstoupí v platnost novela živnostenského zákona, která seznam volných živností sjednotí v jednu univerzální volnou živnost. Jeden živnostenský list proto bude stačit na všechny druhy dnešních volných živností.) Ohlašovací živnosti řemeslné Živnosti řemeslné jsou vyjmenovány v příloze č. 1 živnostenského zákona. K získání živnostenského oprávnění je třeba splnit všeobecné podmínky, ale i zvláštní podmínky, tedy odbornou způsobilost. Zvláštními podmínkami je míněno například vyučení v příslušném oboru, maturitní zkouška na střední škole v oboru nebo diplom dokládající absolvování vysoké školy v oboru. U fyzické osoby musí podmínky odborné způsobilosti splňovat buď fyzická osoba sama, nebo její odpovědný zástupce. U právnické osoby musí tyto podmínky splňovat vždy odpovědný zástupce. Řemeslné živnosti jsou - kadeřnictví, kovářství, zámečnictví, řeznictví a uzenářství.
21
Ohlašovací živnosti vázané Živnosti vázané jsou uvedeny v příloze č. 2 živnostenského zákona. U každé živnosti vázané jsou vyžadovány jiné podmínky splnění odborné způsobilosti. Například pro provozování cestovní agentury je třeba vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru nebo úplně střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání a 3 roky praxe v oboru. Koncesované živnosti Jsou uvedeny v příloze č. 3 živnostenského zákona. Živnost lze provozovat pouze na základě udělení koncese, nestačí tedy pouhé ohlášení živnosti. Získání koncese je podmíněno splněním požadované odborné a zvláštní způsobilosti a splnění dalších podmínek uvedených v zákoně. Ke vzniku živnostenského oprávnění je nutná jak vůle podnikatele, tak vůle ŽÚ). U koncesovaných živností lze nahradit odbornou způsobilost spočívající ve vyučení v oboru nebo ve středoškolském vzdělání s maturitou, rekvalifikací nebo čtyřletou praxí v oboru. Osvědčením je pak doklad o rekvalifikaci nebo doklad o vykonání praxe v oboru. ŽÚ je oprávněn uložit nebo změnit podnikateli podmínky provozování živnosti, a to buď na základě živnostenského zákona, nebo na základě zvláštních předpisů. Koncesní živnosti jsou tedy takové živnosti, k jejichž provozování je třeba státní souhlas podle zvláštního zákona. Koncese tedy nemůže být udělena bez kladného vyjádření příslušného orgánu státní správy, např. Ministerstva vnitra, České národní banky, Českého telekomunikačního úřadu apod. Například: K získání koncese "Taxislužba" je vedle podmínek odborné způsobilosti, bezúhonnosti a spolehlivosti žadatele ještě potřeba získat kladné vyjádření příslušného dopravního úřadu.
2.3.2 Živnosti podle druhu činnosti Jsou možné i jiné druhy dělení živností, které se však v platné právní úpravě neodrazily a zůstaly kategoriemi pouze teoretickými. Jedná se například o dělení živností podle druhu činnosti:
22
a) obchodní, b) výrobní, c) poskytování služeb.
2.3.3 Rozdělení živností podle způsobu provozování Podle způsobu provozování živnosti rozdělujeme: 1) běžným způsobem, 2) průmyslovým způsobem. Podnikatel může provozovat živnost průmyslovým způsobem, pokud splní zákonem stanovené podmínky. Jedná se o formu provozování živnosti, nikoliv o druh živnosti. Uvedeným způsobem lze provozovat jakoukoliv živnost. Uskutečňování živnosti průmyslovým způsobem předpokládá obligatorně splnění dvou základních znaků, které musí být splněny současně. Jednak se musí jednat o souhrn činností, z nichž každá jednotlivě sama o sobě naplňuje znaky živnosti, a za druhé tato činnost využívá organizačního oddělení výkonu dílčích prací, postupů nebo úkonů, zejména řídících a obdobných prací, a využívá členění těchto prací, postupů nebo úkonů podle jednotlivých profesí. ŽÚ pak v každém konkrétním případě zjišťuje, zda jsou tyto podmínky stanovené zákonem splněny, a to na základě organizačního schématu podniku, přehledu jednotlivých činností pracovního procesu, personálního obsazení, apod. Podmínky, které charakterizují průmyslově provozovanou živnost, potvrzuje podnikatel tím, že předloží doklady prokazující tyto skutečnosti. O provozování živnosti průmyslovým způsobem rozhodne na návrh podnikatele po předložení dokladů příslušný ŽÚ. V návrhu je podnikatel povinen vymezit názvem činnosti,
které
tvoří
součást
technologického
procesu
živnosti
provozované
průmyslovým způsobem a vedou ke vzniku konečného výrobku nebo poskytnutí služby.
23
Pokud jsou zákonem stanovené podmínky splněny, rozhodne příslušný ŽÚ o tom, že živnost je provozována průmyslovým způsobem a vydá průkaz živnostenského oprávnění. Přílohou průkazu živnostenského oprávnění je seznam ohlašovacích živností vymezujících rozsah živnostenského oprávnění. Živnostenské oprávnění k provozování živnosti provozované průmyslovým způsobem zahrnuje oprávnění k podnikání ve všech činnostech, které směřují ke vzniku konečného výrobku nebo služby. Rozsah živnostenského oprávnění pak závisí na tom, jaká živnost bude tímto způsobem vykonávána. Je však třeba upozornit na to, že je-li tímto způsobem provozována živnost ohlašovací, lze v rámci této živnosti provozovat pouze činnosti, které jsou živnostmi ohlašovacími. V případě, že by některá z činností vyžadovala koncesi, může ji podnikatel provozovat, jen pokud mu k této činnosti byla koncese udělena. Pro provozování uvedených ohlašovacích živností se nevyžaduje prokazování odborné způsobilosti, neboť za odbornou způsobilost odpovídá podnikatel, který je povinen zajistit provozování živnosti osobami, které tuto odbornou způsobilost splňují podle živnostenského zákona nebo podle zvláštních předpisů. Podnikatel má také povinnost vést o těchto osobách evidenci minimálně tři roky a uchovávat kopie dokladů prokazujících tuto způsobilost. ŽÚ pak kontrolu splnění jmenovaných podmínek provádí až při skutečném provozování živnosti. V případě změny podmínek pro provozování živnosti průmyslovým způsobem je podnikatel povinen tuto skutečnost oznámit ŽÚ do jednoho měsíce od vzniku těchto změn a předložit doklady tyto skutečnosti potvrzující. ŽÚ podle okolností rozhodne o změně živnostenského oprávnění, pozastavení provozování živnosti nebo zrušení živnostenského oprávnění. Ve smyslu obchodního zákoníku je osoba provozující živnost průmyslovým způsobem povinna se zapsat do obchodního rejstříku a vztahuje se na ní ustanovení o obchodní firmě. 5
5
Zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání
24
Dříve se živnosti provozované průmyslovým způsobem označovaly v teorii jako tovární živnosti.
25
3 Živnostenské oprávnění 3.1 Charakteristika živnostenského oprávnění Živnostenské oprávnění je subjektivním veřejným právem. Subjektivnost tohoto práva spočívá v tom, že podnikatel má možnost chovat se určitým způsobem k ŽÚ, ke kterému svými právními úkony zakládá konkrétní právní vztahy. Veřejnost je odvozena od povahy živnostenského práva jako takového, které je součástí správního práva, a tedy práva veřejného. Důsledkem toho je, že ve všech právních vztazích, které se řídí živnostenským zákonem, vystupuje podnikatel a dále ŽÚ. Živnostenské oprávnění se vyznačuje těmito rysy: ► Má univerzální charakter. Subjektem živnostenského oprávnění mohou být jak fyzické, tak právnické osoby a to jak české, tak zahraniční. U právnických osob nezáleží na právní formě. ► Lze vykonávat na celém území ČR. ► Je zásadně určeno konkrétním předmětem podnikání. ► Je časově neomezené, pokud z projevu vůle osoby, která hodlá podnikat, nebo ze zvláštní právní úpravy nevyplývá něco jiného. ► Jedná se o oprávnění osobní povahy, které se zásadně váže na osobu podnikatele. Živnostenský zákon stanoví případy, kdy jej může vykonávat jiná osoba. Výjimku představují živnostenským zákonem upravené instituty pokračování v živnosti. Podnikatel nemá omezení v počtu živnostenského oprávnění. Při splnění všech podmínek může být vlastníkem neomezeného počtu živnostenského oprávnění.
26
3.2 Vznik živnostenského oprávnění Vznik živnostenského oprávnění se liší u živností ohlašovacích a koncesovaných. U živností ohlašovacích je pro vznik živnostenského oprávnění rozhodující vůle subjektu, u živností koncesovaných je rozhodující vůle ŽÚ, na jehož povolení je vznik živnostenského oprávnění vázán. Kromě druhů živností ovlivňuje vznik živnostenského oprávnění řada dalších faktorů, například zda-li se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu, českou nebo zahraniční atd.
3.2.1 Vznik živnostenského oprávnění u živností ohlašovacích Když podnikatel splňuje všechny předepsané podmínky provozování živnosti, vzniká živnostenské oprávnění dnem ohlášení nebo pozdějším dnem, který je v ohlášení uveden. Ohlašovateli vzniká právo provozovat živnost, aniž by v okamžiku, kdy tak činí, byl vydán živnostenský list. Platí to pro fyzické osoby, právnické osoby již zapsané do obchodního rejstříku a právnické osoby, které se do obchodního rejstříku nezapisují. Právnickým osobám a zahraničním osobám, které se zapisují do obchodního rejstříku, vzniká živnostenské oprávnění až dnem zápisu do obchodního rejstříku. ŽÚ vydá živnostenský list před zápisem do obchodního rejstříku. Živnostenský list, ale neprokazuje existenci živnostenského oprávnění, protože dosud nevzniklo, ale pouze dosvědčuje splnění podmínek provozování živnosti. V případě, že ohlašovatel nesplňuje předepsané podmínky, například chybí výpis z rejstříku trestu, ŽÚ vyzve podnikatele ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu bylo ohlášení živnosti doručeno, k odstranění závad a ve výzvě stanoví přiměřenou lhůtu k jejich odstranění, nejméně však 15 dnů. V případě, že podnikatel závady odstraní, platí že ohlášení bylo od samého počátku bez závad. Pokud nastane situace, že závady odstraněny nejsou, ŽÚ zahájí správní řízení a rozhodne o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo. Pokud podnikatel stanovuje odpovědného zástupce, musí taktéž předložit dokumenty prokazující splnění předepsaných podmínek odpovědným zástupcem. Jedná se o výpis z rejstříku trestů odpovědného zástupce, doklad prokazující jeho odbornou způsobilost a
27
prohlášení, že souhlasí s ustanovením do funkce a s převzetím povinností v rozsahu stanoveném ŽÚ. Zahraniční fyzická osoba je navíc povinna předložit doklady o povolení k pobytu. Zahraniční právnická osoba musí doložit provozování podniku v zahraničí. Doklady předkládané zahraničními osobami, které byly vydány v zahraničí, musí být opatřeny překladem do českého jazyka. Řízení o vydání živnostenského listu Fyzická osoba, která hodlá provozovat ohlašovací živnost, je povinna to ohlásit ŽÚ místně příslušnému podle jejího bydliště. Právnická osoba, která hodlá provozovat ohlašovací živnost, je povinna to oznámit ŽÚ místně příslušnému podle svého sídla. Zahraniční fyzická osoba, která za účelem podnikání nezřizuje na území ČR organizační složku, ohlašuje živnost ŽÚ příslušnému podle místa povoleného pobytu na území ČR, nemá-li pobyt podle místa podnikání. Zahraniční fyzická osoba, která za účelem podnikání zřizuje na území ČR organizační složku podniku, ohlašuje živnost ŽÚ příslušnému podle umístění organizační složky na území ČR. Zahraniční právnická osoba, která chce podnikat, ohlašuje živnost ŽÚ příslušnému podle umístění organizační složky podniku na území ČR. Náležitosti ohlášení živnosti Fyzická osoba v ohlášení uvede: a) Jméno a příjmení, obchodní firmu, státní občanství, bydliště, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození podnikatele. b) Provozuje-li živnost prostřednictvím odpovědného zástupce, uvede údaje uvedené pod písmenem a) ale týkající se jeho osoby.
28
c) U zahraniční fyzické osoby bydliště mimo území ČR, místo pobytu v ČR, pokud byl povolen a umístění organizační složky podniku a údaje o vedoucím organizační složky podniku. d) Místo podnikání. e) Předmět podnikání (musí být vymezen dostatečně určitě a jednoznačně, aby nebylo možné jej zaměnit s jinou činností). f) Identifikační číslo, bylo-li přiděleno soudem, ŽÚ nebo Českým statistickým úřadem. g) Provozovnu nebo provozovny, ve kterých bude provozování živnosti zahájeno bezprostředně po vzniku živnostenského oprávnění. h) Datum zahájení provozování živnosti (pokud není shodné se vznikem živnostenského oprávnění). i) Datum ukončení provozování živnosti, pokud zamýšlí provozovat živnost na dobu určitou. l) Údaj o tom, že hodlá provozovat živnost průmyslovým způsobem. Právnická osoba v ohlášení uvede: a) Obchodní firmu nebo název, sídlo. b) Označení statutárních orgánů nebo členů právnické osoby. c) Prohlášení statutárních orgánů nebo členů. d) Údaje o odpovědném zástupci. e) U zahraniční osoby umístění organizační složky podniku v ČR, jméno, příjmení a bydliště, případně místo pobytu v ČR jejího vedoucího. f) Identifikační číslo. g) Předmět podnikání. h) Provozovnu nebo provozovny, ve kterých bude provozování živnosti zahájeno bezprostředně po vzniku živnostenského oprávnění.
29
i) Datum zahájení provozování živnosti. j) Datum ukončení provozování živnosti, pokud zamýšlí provozovat živnost na dobu určitou. k) Údaj o tom, že hodlá živnost provozovat průmyslovým způsobem.
3.2.2 Vznik živnostenského oprávnění u živností koncesovaných U koncesovaných živností vzniká živnostenské oprávnění dnem nabytí právní moci. Vznik živnostenského oprávnění je vázán na povolení ŽÚ, který na základě žádosti rozhoduje o udělení koncese. Na rozhodnutí má ŽÚ ze zákona lhůtu 60 dní ode dne podání žádosti. ŽÚ při žádosti o udělení koncese zjišťuje, zda jsou splněny všechny všeobecné i zvláštní podmínky. Současně s rozhodnutím o udělení koncese rozhoduje ŽÚ i o případném ustanovení odpovědného zástupce. Řízení o udělení koncese je správním řízením a jako takové se obecně řídí správním řádem. V některých případech je nutné, aby se k žádosti o koncesi vyjádřil orgán státní správy, který je příslušný vydat oprávnění, povolení nebo souhlas k provozování koncesované živnosti. Vyjádření tohoto orgánu je nezastupitelné a jeho povinnost přímo vyplývá ze živnostenského zákona. Pokud jsou požadované podmínky pro provozování dané koncesované živnosti splněny, vydá žadateli kladné rozhodnutí o udělení koncese. V opačném případě žádost o koncesi zamítne. Řízení o udělení koncese Fyzická osoba, která hodlá provozovat koncesovanou živnost, je povinna požádat o vydání koncese ŽÚ místě příslušný podle jejího bydliště na území ČR. Právnická osoba, která hodlá provozovat koncesovanou živnost, je povinna požádat o vydání koncese ŽÚ místě příslušný podle svého sídla.
30
Zahraniční fyzická osoba, která za účelem podnikání nezřizuje na území ČR organizační složku, podává žádost o koncesi ŽÚ příslušnému podle místa povoleného pobytu na území ČR, nemá-li pobyt podle místa podnikání. Zahraniční fyzická osoba, která za účelem podnikání zřizuje na území ČR organizační složku, podává žádost o koncesi ŽÚ příslušnému podle umístění organizační složky na území ČR. Zahraniční právnická osoba podává žádost o koncesi ŽÚ příslušnému podle umístění organizační složky na území ČR. 6 Náležitosti žádosti o koncesi V podstatě jsou totéž jako u ohlášení živnosti. Předmět podnikání je třeba v žádosti o koncesi uvést v úplném nebo částečném rozsahu podle přílohy č. 3.
3.3 Průkaz živnostenského oprávnění Živnostenský zákon zná tři druhy průkazu živnostenského oprávnění: a) živnostenský list - pro živnosti ohlašovací, b) koncesní listina - pro živnosti koncesované, c) osvědčení (nahrazuje předchozí dva průkazy). Osvědčení lze vydat i pro více živností v působnosti téhož ŽÚ. Živnostenský list, rozhodnutí o udělení koncese, koncesní listina a osvědčení jsou veřejnými listinami.
3.3.1 Živnostenský list Je to veřejná listina, která osvědčuje, že podnikatel řádně ohlásil řemeslnou, vázanou nebo volnou živnost, že splňuje podmínky stanovené zákonem a že předložil zákonem předepsané doklady. Živnostenské oprávnění vzniká řádným ohlášením, nikoliv vydáním živnostenského listu.
6
Zákon č.455/1991 Sb. o živnostenském podnikání
31
ŽÚ vydá živnostenský list do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno ohlášení živnosti. Vydaný živnostenský list musí obsahovat zákonem předepsané náležitosti.
3.3.2 Koncesní listina Koncesní listina je průkazem živnostenského oprávnění pro všechny živnosti koncesované. Koncesní listina je chápána jako osvědčení o tom, že rozhodnutí o udělení koncese nabylo právní moci. Koncesní listina v sobě zahrnuje veškerá povolení a souhrn všech pro danou koncesovanou živnost předepsaných oprávnění. ŽÚ rozhodne o žádosti o koncesi do 60 dnů ode dne podání žádosti pokud v příloze č. 3 není stanoveno jinak. Koncesní listinu vydá ŽÚ podnikateli ve lhůtě 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese.
3.4 Rozsah živnostenského oprávnění Rozsah živnostenského oprávnění určujeme podle obsahu živnostenského listu nebo koncesní listiny. Vymezení rozsahu živnostenského oprávnění má význam pro vzájemné odlišení jednotlivých živností mezi sebou a také pro posouzení, zda podnikatel nepodniká neoprávněně. Vliv na rozsah živnostenského oprávnění má také to, zda jde o živnost provozovanou průmyslovým způsobem.
3.5 Změna živnostenského oprávnění Živnostenské oprávnění existuje v čase, a proto může dojít právě v průběhu času k jeho změnám. Původem těchto změn může být nejčastěji vůle samotného podnikatele, a pak také změna živnostenského zákona nebo změna zvláštních předpisů, které stanoví zvláštní podmínky odborné způsobilosti nutné k výkonu určitých živností. Dojde-li ke změně, je nutné, aby na tuto změnu reagoval ŽÚ změnou průkazu živnostenského oprávnění. Ke změně živnostenského oprávnění u živností ohlašovacích dochází již jejich vznikem, u živností koncesovaných je třeba, aby o změně bylo rozhodnuto ve správním řízení.
32
3.6 Zánik živnostenského oprávnění K zániku živnostenského oprávnění dochází buď ze zákona nebo na základě rozhodnutí ŽÚ.
3.6.1 Zánik ze zákona Z důvodu stanovených přímo v živnostenském zákoně živnostenské oprávnění zaniká: - smrtí podnikatele - nepokračují-li v živnosti dědicové nebo správce dědictví, - zánikem právnické osoby, - uplynutím doby, pokud živnostenský list nebo koncesní listina byly vydány na dobu určitou, - stanoví-li tak zvláštní předpisy, - výmazem zahraniční osoby nebo jejího předmětu podnikání z obchodního rejstříku, - rozhodnutím ŽÚ o zrušení živnostenského oprávnění.
3.6.2 Zánik rozhodnutím živnostenského úřadu Příslušný ŽÚ zruší živnostenské oprávnění, jestliže: a) podnikatel již nesplňuje podmínky způsobilosti k právním úkonům nebo již není bezúhonný, b) nastanou překážky provozování živnosti, c) na žádost podnikatele. ŽÚ zruší živnostenské oprávnění nebo pozastaví provozování živnosti na návrh orgánu státní správy vydávající stanovisko z důvodu, že podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy. 7
7
Nesnídal Jiří, Rukověť pro podnikatele, PORADCE, s. r. o., Český Těšín 2004, ISBN 80-7365-5. S.57.
33
3.7 Statistické údaje o podnikatelích v ČR Tabulka 2: Údaje o podnikatelích v ČR od roku 1992 do 2001 po 3 letech Počet ke dni
31.12.1992
31.12.1995
31.12.1998
31.12.2001
940 334
1 859 192
2 592 239
3 251 556
89 312
165 602
101 811
131 688
- pro živnosti vázané
164 467
269 919
197 494
259 390
- pro živnosti řemeslné
190 517
271 678
467 606
594 780
- pro živnosti volné
496 038
1 151 993
1 825 328
2 265 698
ŽO pro fyzické osoby
799 127
1 489 570
2 068 990
2 505 503
ŽO pro právnické osoby
141 207
369 622
523 249
746 053
x
43 335
52 687
78 423
656 123
1 243 637
1 590 810
1 861 705
- fyzické osoby
x
1 116 803
1 422 252
1 634 811
- právnické osoby
x
126 834
168 558
226 894
Podnikatelé cizinci celkem
x
36 996
43 244
64 000
10 316 734
10 334 404
10 309 366
10 292 933
Počet ŽO na 1 000 obyvatel
91,15
179,90
251,45
315,90
Podnikatelů na 1 000 obyvatel
63,60
120,34
154,31
180,87
1,43
1,49
1,63
1,75
Celkem platný ŽO - pro živnosti koncesované
ŽO pro cizince Podnikatelé celkem
Počet obyvatel
Počet ŽO na 1 podnikatele Zdroj: Český statistický úřad
,,ŽO“ Živnostenské oprávnění x - v roce 1992 nebyli cizinci, osoby právnické a fyzické sledovány samostatně
34
Tabulka 3: Údaje o podnikatelích v ČR v roce 2004 a 2007 Počet ke dni
31.12.2004
31.12.2007
3 637 442
3 961 070
- pro živnosti koncesované
120 326
122 593
- pro živnosti vázané
289 179
307 777
- pro živnosti řemeslné
659 905
714 574
- pro živnosti volné
2 568 032
2 816 126
ŽO pro fyzické osoby
2 744 858
2 902 788
892 584
1 058 282
80 827
85 409
Podnikatelé celkem
1 983 285
2 054 325
- fyzické osoby
1 736 800
1 787 057
246 485
267 268
65 219
68 785
10 215 575
10 349 372
Počet ŽO na 1000 obyvatel
356,07
382,74
Podnikatelů na 1000 obyvatel
194,14
198,50
1,83
1,93
Celkem platný ŽO
ŽO pro právnické osoby ŽO pro cizince
- právnické osoby Podnikatelé cizinci celkem Počet obyvatel
Počet ŽO na 1 podnikatele Zdroj: Český statistický úřad
,,ŽO“ Živnostenské oprávnění
Z těchto dvou tabulek, můžeme vyčíst, jaký zájem je v ČR o živnostenské podnikání, jak rok od roku stoupá. Přehledně vidíme, že v ČR vede podnikání na živnostenský list,
35
největší zájem je o živnosti volné. Naopak živnosti koncesované oproti roku 1992, nezaznamenali žádný velký vzrůst.
3.8 Odpovědný zástupce Podnikatel
může
provozovat
živnost
prostřednictvím
odpovědného
zástupce.
Odpovědný zástupce může být pouze fyzická osoba ustanovená podnikatelem. Tato osoba odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů. Také musí být k podnikateli ve smluvním vztahu. Odpovědný zástupce musí: - zúčastňovat se provozování živnosti v potřebném rozsahu, - splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti.
3.8.1 Stanovení odpovědného zástupce Odpovědného zástupce je povinen podnikatel ustanovit v těchto případech: - Podnikatel, který je fyzickou osobou a nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti, nejedná-li se o ohlašovací živnost provozovanou průmyslovým způsobem. - Podnikatel, který je zahraniční fyzickou osobou a nemá na území ČR povolen pobyt. - Podnikatel, který je právnickou osobou se sídlem v ČR. Do funkce odpovědného zástupce ustanoví člena statutárního orgánu nebo statutární orgán, pokud ovšem splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle tohoto zákona. Nelze-li odpovědného zástupce ustanovit z uvedených osob, ustanovuje podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob. - Podnikatel, který je zahraniční právnickou osobou. Způsob ustanovení odpovědného zástupce do funkce u živností ohlašovacích a u živností koncesovaných je odlišný.
36
3.8.2 Odpovědný zástupce u živnosti ohlašovací U ohlašovacích živností je situace jednodušší z pohledu povinností podnikatele k ŽÚ než u živností koncesovaných. Odpovědný zástupce příslušnému úřadu pouze oznamuje a úřad přezkoumá, zda-li splňuje zákonem stanovené podmínky. V takovém případě totiž může odpovědný zástupce vykonávat tuto svojí funkci ode dne ustanovení bez ohledu na skutečnost, zda podnikatel již splnil svojí oznamovací povinnost k ŽÚ. Podnikatel je povinen jak ustanovení odpovědného zástupce, tak i ukončení výkonu jeho funkce oznámit příslušnému ŽÚ do 15 dnů ode dne, kdy jej ustanovil nebo kdy přestal vykonávat svojí funkci. Ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce je povinen oznámit ŽÚ i odpovědný zástupce, zjistí-li, že podnikatel povinnost oznámit ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce nesplnil. Současně musí prokázat, že o ukončení výkonu své funkce informoval předem písemně podnikatele. Nelze-li určit den ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podle oznámení podnikatele, končí výkon funkce odpovědného zástupce třicátým dnem po doručení oznámení odpovědného zástupce ŽÚ, neoznámil-li podnikatel ŽÚ ustanovení jiného odpovědného zástupce před uplynutím této lhůty. Uvedl-li odpovědný zástupce ve svém oznámení jako den ukončení výkonu své funkce den pozdější, končí výkon jeho funkce tímto dnem. Odpovědný zástupce pro živnost ohlašovací může vykonávat svoji funkci ode dne ustanovení, splňuje-li podmínky vyžadované tímto zákonem.
3.8.3 Odpovědný zástupce u živnosti koncesované Zde je situace složitější v tom, že ustanovení odpovědného zástupce pro živnost koncesovanou musí předložit podnikatel ke schválení ŽÚ. Odpovědný zástupce může svojí funkci vykonávat až od chvíle, kdy rozhodnutí ŽÚ o schválení jeho ustanovení nabude právní moci. Opět platí, že ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podnikatel oznámí příslušnému ŽÚ do 15 dnů od ukončení výkonu funkce.
37
Ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce je povinen oznámit ŽÚ i odpovědný zástupce, zjistí-li, že podnikatel povinnost oznámit ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce nesplnil. Současně musí prokázat, že o ukončení výkonu své funkce informoval předem písemně podnikatele. Nelze-li určit den ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podle oznámení podnikatele, končí výkon funkce odpovědného zástupce třicátým dnem po doručení oznámení odpovědného zástupce před uplynutím této lhůty. Uvedl-li odpovědný zástupce ve svém oznámení jako den ukončení výkonu své funkce den pozdější, končí výkon jeho funkce tímto dnem.
3.8.4 Pro některé případy stanoví zákon výjimky Přestane-li odpovědný zástupce vykonávat funkci nebo nesplňuje-li podmínky, musí podnikatel nejpozději do 15 dnů ustanovit nového odpovědného zástupce. To neplatí v těchto případech: a) bylo živnostenské oprávnění pozastaveno, b) podnikatel oznámil ŽÚ, že provozování živnosti je dočasně přerušeno. Podnikatel může ustanovit odpovědného zástupce i v případech, kdy to tento zákon nevyžaduje. ŽÚ může v průběhu provozování živnosti povolit provozování živnosti bez odpovědného zástupce na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na dobu šest měsíců. Podmínkou však je, že tím nemůže dojít k ohrožení životů a zdraví lidí.
3.9 Provozovna 3.9.1 Definice provozovny S výkonem živnostenského oprávnění souvisí pojem provozování živnosti a pojem provozovny. Pod pojmem provozovna rozumíme prostor, v němž je živnost provozována, tedy nikoliv, kde je vykonáváno živnostenské oprávnění. Za provozovnu se pro účely tohoto zákona považuje i stánek, pojízdná prodejna a obdobné zařízení sloužící k prodeji zboží nebo poskytování služeb.
38
Podnikatel má možnost vykonávat živnost i v dalších provozovnách na základě již vydaného živnostenského oprávnění, za předpokladu, že zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně řádně ohlásí a za předpokladu že má k provozovně užívací nebo vlastnické právo. Vlastnické nebo užívací právo k objektům nebo místnostem, kde se provozovna nachází, je podnikatel povinen prokázat na žádost ŽÚ. Zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně musí podnikatel oznámit místně příslušnému ŽÚ (tomu, u něhož byla ohlášena živnost nebo podaná žádost o koncesi) nejméně 3 dny předem. Při nesplnění oznamovací povinnosti při zahájení nebo ukončení provozování živnosti v provozovně může ŽÚ vyměřit pokutu až do výše 50 000 Kč. V případě, že se uvádí provozovna již v ohlášení živnosti nebo v žádosti o koncesi, jedná se o provozovny, kde bude zahájení činnosti bezprostředně po vzniku živnostenského oprávnění a jiné oznámení se již ŽÚ nezasílá.
3.9.2 Náležitosti oznámení Aby oznámení splňovalo zákonem dané podmínky, musí v něm být uvedeno: a) obchodní firma, název nebo jméno a příjmení, b) identifikační číslo, c) sídlo nebo trvalý pobyt, popřípadě místo podnikání, zahraniční osoba adresu pobytu na území ČR, byl-li pobyt povolen a umístění organizační složky podniku na území ČR, pokud je zřizuje, d) adresu provozovny podléhající kolaudačnímu řízení a předmět podnikání v této provozovně, e) druh provozovny nepodléhající kolaudačnímu řízení, její umístění a předmět podnikání v provozovně, f) datum zahájení (ukončení) provozování živnosti v provozovně, g) právní titul užívání provozovny. 8
8
Zákon č.455/1991 Sb. o živnostenském podnikání
39
3.9.3 Provozování živnosti v provozovně Provozovnu je možné umístit i v bytě. Jestliže podnikatel není sám jeho vlastníkem, může v bytě živnost provozovat jen se souhlasem vlastníka, spoluvlastníka nebo oprávněného správce bytu nebo nemovitosti. Na všechny provozovny se vztahuje stejný právní režim. V souvislosti s tím se v živnostenském zákoně taxativně vymezují náležitosti, které musí podnikatel v oznámení uvést. Podnikatel je povinen zajistit, aby provozovna byla pro provozování živnosti způsobilá podle zvláštních předpisů, byla řádně označena a aby pro každou provozovnu byla ustanovena osoba odpovědná za činnost provozovny. Provozovna musí být trvale a zvenčí viditelně označena obchodním jménem a jeho identifikačním číslem. Stejně musí být označen i stánek a obdobné zařízení, který ještě navíc musí být označen údajem o sídle nebo místě podnikání nebo adrese, na které je umístěna organizační složka zahraniční osoby. U ubytovacích zařízení, které poskytují přechodné ubytování, musí být uvedena kategorie a třída tohoto zařízení. Odpovědnost za způsobilost provozovny pro provozování konkrétní živnosti je plně na podnikateli, který musí zajistit, aby provozovna odpovídala požadavkům podle zvláštních předpisů. Podnikatelé, kteří provozují živnost v provozovně, která podléhá kolaudaci, mohou o svátcích, při slavnostech, sportovních podnicích a jiných obdobných akcích prodávat zboží i mimo svou ohlášenou provozovnu. Výše uvedený prodej je podnikatel povinen oznámit písemně obci, popř. městské části, v nichž se akce koná, nejpozději tři dny před uskutečněním akce. Podnikatel může prodávat zboží, pokud jeho prodej nevyžaduje koncesi, pomocí automatů obsluhovaných spotřebitelem. Podnikatel je povinen označit automat svým obchodním jménem a identifikačním číslem. Podnikatel oznamuje umístění automatů ŽÚ, v jehož územním obvodu má být automat umístěn.
40
4 Praktická část V praktické části mé bakalářské práce, bych si ráda vyzkoušela založení vlastní živnosti. Nejprve uvádím jak celý proces založení probíhá. A dále bych se ráda věnovala vlastnímu podnikatelskému záměru. Jak jsem již na začátku zmiňovala, po prarodičích jsem zdědila velkou chatu, z které bych po určitých úpravách ráda udělala penzion. Navštívila jsem ŽÚ v Náměšti nad Oslavou, kde jsem si celý proces vyzkoušela. Vyplnila jsem jednotný registrační formulář, který jsem zařadila do příloh. Dále jsem vyplnila žádost o zajištění výpisu z rejstříku trestů mé osoby, který je také zařazen v přílohách. A poslední co mně bylo doporučeno vyplnit, je žádost, aby písemnosti byly doručeny obyčejně. K tomu slouží tiskopis, který také uvádím v přílohách. Velice mně zajímalo, jak takové založení probíhá u občana cizího státu. V dnešní době jsou u nás vidět čím dál častěji občané vietnamské národnosti. A to mně motivovalo k tomu, abych si fiktivně vyzkoušela, jak by probíhalo založení živnosti týkající se přestavby mé chaty na penzion, pokud by jí chtěl provést občan vietnamské národnosti. Zjistila jsem, že jako příslušník tzv. třetího státu musí splňovat jiné podmínky a založení živnosti je pro něj náročnější a déle trvající. Nejprve musí na ŽÚ v Náměšti nad Oslavou s výpisem z rejstříku trestů ze své domovské země, tedy Vietnamu společně se souhlasem o místě podnikání. ŽÚ vydá potvrzení, že splňuje podmínky a s tímto potvrzením se vydá na cizineckou policii. V mém případě do Třebíče. Na cizinecké policii potřebuje získat povolení k pobytu, cizinecká policie se k tomu musí vyjádřit do 180 dní. V mém případě, bylo vyjádření kladné dostal razítko do pasu a nyní se vrací zpátky na ŽÚ do Náměště nad Oslavou. Na základě tohoto razítka mu ŽÚ vystaví živnostenské oprávnění. Ještě mu ovšem není přiděleno Identifikační číslo (dále jen IČ) a není stanoveno datum zahájení podnikání. Teď je povinen do 90 dní navštívit Obchodní soud v Brně a požádat o zápis do Obchodního rejstříku (dále jen OR). Ten mu o zápisu vystaví výpis z OR, na jehož základě je mu ŽÚ v Náměšti nad Oslavou vystaveno nové živnostenské oprávnění tentokrát už s IČ i datem zahájení podnikatelské činnosti. Zapsání do OR opravňuje vietnamského podnikatele k začátku své podnikatelské činnosti a zároveň mu udává
41
povinnost označit provozovnu. Jednotlivé formuláře, které je nutné vyplnit jsou zařazeny do příloh. Velkým rozdílem je, že na rozdíl ode mě musí mít cizí státní příslušník odpovědného zástupce.
4.1 Návod jak začít podnikat podle živnostenského zákona v krocích Jednotlivé kroky - co všechno by měl začínající podnikatel splňovat: 1. Důležité je rozhodnutí o jakou podnikatelskou činnost se bude jednat Jedná se o tzv. podnikatelský záměr, v rámci něhož by začínající podnikatel měl nejen zvážit, jakou činnost bude vykonávat, ale také jakou formou bude podnikat, v mém případě budu podnikat jako živnostník. Podnikatel by měl zvážit, jakým způsobem bude svoji činnost financovat a jaký bude jeho základní kapitál, co bude tvořit jeho jmění. 2. Určení o jakou živnost se jedná Aby vydal ŽÚ živnostenské oprávnění, musí být podnikatelská činnost označena v souladu s požadavky živnostenského zákona. 3. Rozhodnutí, kde bude podnikatelská činnost vykonávána Jedná se o stanovení místa podnikání, případně provozovny nebo více provozoven. Nesmíme zapomenout, že tam kde všude budeme svoji podnikatelskou činnost vykonávat, musíme mít právní titul užívání, tzn. vlastnické právo, nájemní právo, právo plynoucí z výpůjčky apod. Tento titul k užívání místa podnikání nebo provozovny musíme mít v písemné podobě, neboť je to jeden z dokladů, který se předkládá ŽÚ. Provozovnu musíme řádně označit názvem a provozní dobou. 4. Žádost o výpis z rejstříku trestů Na ŽÚ vyplníme žádost o zajištění výpisu z rejstříku trestů mé osoby. 5. Žádost o doklad bezdlužnosti Tento doklad nám vydá příslušný finanční úřad, kde je žadatel registrován jako plátce daně.
42
6. Vyplnění jednotného registračního formuláře 7. Platba soudního poplatku ► Vydání živnostenského listu Kč 1 000,-. Pro zajímavost uvádím další soudní poplatky: ► Vydání živnostenského listu pro provozování živnosti průmyslovým způsobem Kč 10 000,-. ► Za rozhodnutí o provozování stávající ohlašovací živnosti průmyslovým způsobem, pokud již byl vydán živnostenský list Kč 9 000,-. ► Vydání rozhodnutí o udělení koncese včetně vydání koncesní listiny Kč 2 000,-. ► Za změnu živnostenského listu nebo koncesní listiny Kč 500,-. ► Za změnu údajů (jméno, příjmení, trvalý pobyt, sídlo) podnikatele v živnostenském listě nebo koncesní listině Kč 100,-. ► Změna rozhodnutí o udělení koncese včetně změny koncesní listiny Kč 1 000,-. ► Za schválení odpovědného zástupce pro koncesovanou živnost Kč 500,-. ► Vydání osvědčení o průkazu živnostenského oprávnění Kč 100,-. 8. Návštěva ŽÚ Vyplněný formulář odneseme na ŽÚ včetně všech dokladů, výpisu z trestního rejstříku, dokladu o zaplacení správního poplatku atd. 9. Nyní počkáme na vydání živnostenského listu Při splnění všech podmínek vydá ŽÚ příslušný živnostenský list. 10. Přidělení identifikačního čísla Prakticky to probíhá tak, že IČ nám přidělí přímo ŽÚ při prvním ohlášení živnosti. Přidělené IČ napíše pracovník ŽÚ do předkládaného formuláře, jehož stejnopis nám zůstane. Od této chvíle jsme povinni používat pouze toto IČ.
43
11. Registrace u finančního úřadu jako plátce případných daní Není třeba tehdy, když je žádost podána na formuláři Centrální registrační místo(dále jen CRM). Pro zajímavost uvádím případ kdy není žádost podána na formuláři CRM: Tuto povinnost musíme splnit do 30 dnů od vydání živnostenského listu. Musíme se zaregistrovat: - jako plátce daně z příjmů a DPH, - pokud používáme k podnikání auto, tak i k silniční dani, - v případě, že máme v podnikání nemovitost, tak i k dani z nemovitosti, - pokud jsme zaměstnavatelé a máme zaměstnance, tak i k dani ze závislé činnosti a funkčních požitků, - pokud chceme zaměstnávat brigádníky tak se musíme také zaregistrovat jako plátce daně srážkové a plátce daně zálohové. 12. Registrace na správě sociálního zabezpečení jako osoba samostatně výdělečně činná I tentokrát není třeba, pokud je žádost podána na formuláři CRM. Opět pro zajímavost, když není na formuláři CRM: Tuto povinnost musíme splnit do 8 dnů od vydání živnostenského listu. Zde se zaregistrujeme jako plátce nemocenského pojištění a plátce důchodového pojištění. Nemocenské pojištění je dobrovolné, důchodové je povinné v případě, že se jedná o hlavní činnost, v případě že se jedná o vedlejší činnost je povinné tehdy, když podnikáním dosáhneme určité rozhodné částky. S tímto se také platí příspěvek na politiku zaměstnanosti.
44
13. Oznámení zdravotní pojišťovně skutečnost, že jsme se stali osobou samostatně výdělečně činnou podle živnostenského zákona Toto oznámení není nutné, pokud je žádost podaná na formuláři CRM Pokud není žádost na formuláři CRM: Povinnost musíme splnit do 8 dnů od zahájení výdělečné činnosti. Za zahájení výdělečné činnosti se pro účely zdravotního pojištění považuje okamžik, kdy začneme vykonávat činnost s cílem mít příjem, podle metodiky se jedná o právní úkony jako jsou objednávky, fakturace, uzavření smlouvy o dílo apod. Naopak pouhé získání živnostenského listu nepovažujeme za zahájení výdělečné činnosti. 14. Oznámení vůči místně příslušnému úřadu práce o vytvoření nového pracovního místa Tuto povinnost musím splnit do 10 dnů od vytvoření nového pracovního místa nebo jeho uvolnění nebo také obsazení. Každý podnikatel nemusí toto oznámení činit, pouze ten, který hodlá vytvořit nové pracovní místo. V takovém případě musí oznámit vznik, uvolnění nebo obsazení pracovního místa na úřadu práce, v jehož obvodu má být zaměstnání vykonáváno. 15. Nyní mohu začít podnikat S podnikáním jsou spojeny takové úkony jako vedení účetnictví nebo jednoduché evidence, podávání daňových přiznání, platba záloh na daně, nemocenské a důchodové pojištění, platba zdravotního pojištění. Povinnosti jsou také spojeny se zaměstnáváním zaměstnanců apod.
45
Pro přehlednost uvádím schéma znázorňující proces na CRM Finanční úřad Přihláška k daňové registraci Potvrzení, že FO nemá na svém Ohlášení živnosti/Žádost o koncesi
osobním účtu evidovány daňové nedoplatky z podnikání
OSSZ JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ
Oznámení o zahájení samostatné CRM
FORMULÁŘ
výdělečné činnosti OSVČ Přihláška k důchodovému a nemocenskému pojištění OSVČ Potvrzení, že FO nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Ověření bezúhonnosti
Úřad práce Hlášení o pracovních místech
Zdravotní pojišťovna Oznámení pojištěnce o zahájení samostatné výdělečné činnosti Obrázek 1: Schéma procesů na CRM
46
FO - fyzická osoba OSSZ - Okresní správa sociálního zabezpečení OSVČ - osoba samostatně výdělečně činná CRM – centrální registrační místo Smyslem centrálních registračních míst je především přenesení některých povinností z podnikatele na úřad a možnost učinit na jednom místě více kroků spojených se vstupem do podnikání.
4.2 Vlastní podnikatelský záměr Podnikatelský záměr vytvářím k penzionu, který se bude nacházet v obci Rozdrojovice. Chtěla jsem si ověřit jak náročné je založit vlastní živnost, co všechno budu potřebovat, jaké finanční prostředky budou nezbytné a jaké podmínky musím splňovat.
4.2.1 Identifikační údaje o podniku Obchodní jméno:
Penzion U Slunečnice
Právní forma podnikání:
Fyzická osoba
Místo podnikání:
Rozdrojovice 46
Předmět podnikání:
1. Specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím. 2. Ubytovací služby. 3. Pronájem a půjčování věci movitých. 4. Hostinská činnost.
47
4.2.2 Identifikační údaje začínajícího podnikatele Jméno a příjmení:
Jana Havránková
Trvalé bydliště:
Pucov 65, Náměšť nad Oslavou
Vzdělání:
Vysoká škola polytechnická Jihlava
Pozice:
Majitel
Datum zahájení podnikání: 1. 6. 2008 Vklad:
Kč 5 000 000,-
4.3 Analýza okolí podniku Penzion U Slunečnice se nachází v obci Rozdrojovice. Tato obec se rozkládá na severozápadním okraji města Brna, v rekreační oblasti Brněnská přehrada. Je to malá vesnička mezi Bystrcí a Kuřími. Zmínka o této obci spadá již do 14 století. V okolí se nachází několik turistických tras kolem Brněnské přehrady, například do přírodních parků Podkomorské lesy nebo do obory nad přehradou k tajuplnému poutnímu místu U tří křížů. V obci má trvalý pobyt 750 obyvatel. Nadmořská výška je 304 m. n. m. Brněnská přehrada byla upuštěna a vyvápněna pro nadměrné množství škodlivých sinic, tím se zkvalitnila možnost koupání. Je zde také plavba parníkem či lodí, zahájení sezóny je 19.4. 2008.
4.3.1 Charakteristika a vybavení penzionu Penzion U Slunečnice nabízí příjemný pobyt ve dvou až pěti lůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením. Parkování je zajištěno v zahradě. Možnost užívání zahrady s venkovním posezením a grilováním. Na přání může být televize se satelitním připojením.V penzionu se nachází i malý krytý bazén. Svým vybavením je penzion orientován na vysokou kvalitu a nižší ceny, čímž chce přilákat a získat především stálé zákazníky, jejichž potřeby by zde byly uspokojovány. To vše by mělo každému nabídnout plný komfort po celou dobu pobytu v každém roční období.
48
4.3.2 Vybavení penzionu V penzionu se nachází přízemí, první patro a druhé patro. Tabulka 4: Vybavení penzionu Vybavení penzionu Přízemí
Kuchyně Restaurace Společenská místnost s pingpongovým stolem WC Krytý bazén
1. patro
3 x dvoulůžkové pokoje 4 x čtyřlůžkové pokoje
2. patro
2 x pětilůžkové pokoje
Do budoucna je v plánu rozšíření penzionu o podkroví, kde bude malá posilovna a jedna relaxační místnost, ve které bude možno využít služeb kvalifikovaného maséra. Co se týče stravování je hostům penzionu nabídnuta plná penze, polopenze nebo pouze snídaně. Cena snídaní nepřevyšuje Kč 50,- a jsou vydávány mezi 7:00 - 9:00. Oběd je možno vybrat ze tří druhů jídel, přičemž jedno je vegetariánské a cena je v rozmezí Kč 80 - 130,-. Doba oběda je od 11:00 - do 14:00. Večeře jsou podávány mezi 17:00 až 18:00, formou švédských stolů. Ve společenské místnosti smějí zákazníci penzionu neomezeně používat internet. K penzionu patří suterén, kde mají hosté možnost půjčování horský kol, motocyklů, ale také šlapadel a malých člunů. V obci se nachází i tenisové hřiště.
49
Tabulka 5: Ceny za půjčení sportovních potřeb
Cena za půjčení Sportovní potřeby
Cena/den (v Kč)
Horské kolo
150,-
Motocykl
300,- + benzín
Šlapadlo
200,-
Malý člun
300,-
4.3.3 Ubytování v penzionu Tabulka 6: Ubytování
Pokoje
Kč (1 osoba)
Kč ( 2 osoby)
Kč ( 4 osoby)
Kč ( 5 osob)
3 pokoje dvoulůžkové
700,-
1250,-
/
/
4 pokoje čtyřlůžkové
/
/
2000,-
/
2 pokoje pětilůžkové
/
/
/
2300,-
Je zde možnost přistýlky za Kč 300,- a děti do 12 let mají poloviční ceny.
50
4.3.4 Organizační schéma podniku Jana Havránková - majitelka
Správce
Účetní, recepční
3 kuchaři, 1 servírka
2 pokojské
1 pomocný pracovník
Obrázek 2: Organizační schéma podniku
4.3.5 Lidské zdroje Tabulka 7: Lidské zdroje Zaměstnanci
Jméno a příjmení
Věk
Vzdělání
Správce penzionu
Michal Komárek
42
Vyučen s maturitou
Účetní a recepční
Lucie Konečná
28
Středoškolské
3 pracovníci v kuchyni
Jakub Moravec
39
David Malý
41
Iveta Veselá
51
Petra Dvořáková
27
Jitka Sladká
35
Výuční list
Dita Pokorná
24
Základní
Petr Vrba
31
Středoškolské
+ 1 servírka
2 pokojské 1 pomocný pracovník
Vyučen s maturitou
51
4.4 Povinnost začínajícího podnikatele 4.4.1 Zahájení podnikání ► Vyplnit jednotný registrační formulář na místně příslušném ŽÚ, zažádat o výpis z rejstříku trestů, donést doklad o dosaženém vzdělání a praxi. ► Předložit potvrzení o vlastnickém vztahu k nemovitosti, v němž se bude podnikat. ► Zaplatit Kč 1 000,- za živnostenský list. ► Řádně označit provozovnu.
4.4.2 Bezpečnost práce Nutností je věnovat velkou péči o zdraví a bezpečnost na pracovišti. Musíme se řídit opatřeními, které jsou stanoveny v bezpečnostních, hygienických a protipožárních předpisech. Při nástupu do práce musí být všichni pracovníci proškoleni o bezpečnosti práce. Záznam o školení musí obsahovat osnovu se základními předpisy, informacemi o rizicích, pracovních podmínkách, první pomoci, bezpečnostních pokynech apod. V poslední době tyto školení získávají na významu, jelikož se díky nim předchází pracovním úrazům.
4.4.3 Daňové odvody Povinnost odvádět daně: ► daň z příjmu fyzických osob, ► daň z přidané hodnoty, ► daň silniční.
4.4.4 Odvody pojištění ► sociální a zdravotní pojištění, ►sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance.
52
4.5 Podnikatelské prostředí 4.5.1 Zákazníci Zákazníky penzionu mohou tvořit lidé bez rozdílu věku, kteří hledají klidnou dovolenou orientovanou na odpočinek (pasivní i aktivní) v domácím prostředí. Penzion je obklopen zachovalou přírodou s možnostmi pořádání výletu po celém okolí. Jsou zde možné i výlety do Brna, které je vzdálené pouhých 11 km, kde je velké množství kulturních památek. Hosté také smějí využívat zahradu u penzionu, kde jsou vyhrazené prostory na grilování. Ani děti nepřijdou zkrátka, na zahradě se nachází několik houpaček, prolézaček a také pískoviště.
4.5.2 Dodavatelé Zpočátku se o zásobování budu starat sama. Jako živnostník mám možnost nakupovat ve velkoobchodě, který se nachází v nedalekém Brně. Jelikož chci hostům poskytnout vysokou kvalitu potravin, tak zeleninu, ovoce a pečivo si nechám denně dovážet čerstvou od dodavatelů. Mimo kvality se budu pro jednotlivé dodavatele rozhodovat také podle platebních podmínek. Při nespokojenosti je samozřejmostí změna dodavatele.
4.5.3 Konkurence a charakteristika trhu Dle předběžného průzkumu trhu nejsou všechny možnosti a kapacity tohoto segmentu trhu plně využívány. Konkurence v odvětví není velká. Ubytovací kapacity v zájmovém území jsou nedostatečné a nepokrývají zcela poptávku. Co se týče kvality ubytování a nabízených služeb, byli bychom schopni konkurovat stávajícím poskytovatelům služeb v dané oblasti. Na základě vlastního průzkumu je v okolí nabízeno jen několik možností ubytování, ale je zde jeden velký luxusní hotel, který by mohl být naší velkou konkurencí. Informace o Hotelu Atlantis Hotel poskytuje nadstandardní služby. Nám může především konkurovat velkými prostory, ve kterých se pořádají svatební obřady a hostiny, dokonce se zde nachází 53
i prostory pro konference a školení (Kongresový sál, Zahradní sál, Bílý salonek, Lobby salonek, Velký sál, Žlutý salonek, Modrý salonek, Salonek s krbem). V hotelu je: snack bar, atriová restaurace s letní zahrádkou, restaurace s letní zahrádkou, coca - cola bar s uzavřenou letní terasou, venkovní gril. Kromě velkých prostor a různých způsobů stravování nabízí hotel Atlantis tyto aktivity: 2x tenisové kurty PREMIER,1x tenisový kurt NISAPLAST (možno využít i na nohejbal a volejbal), golfová zahrádka, bowlingové dráhy, kulečník a elektronické šipky, vnitřní bazén, venkovní bazén, solárium, možnost zapůjčení jízdních kol, pingpongový stůl, rozsáhlý venkovní areál, k dispozici pro vetší team-buildingové aktivity. Tabulka 8: Ubytování v konkurenčním hotelu Nabídka
Kč
Kč
Kč
Kč
ubytování
(1osoba)
(2osoby)
(3osoby)
(pokoj)
37 pokojů
1990,-
2390,-
/
/
1670,-
/
/
/
5 apartmánů
/
/
/
3050,-
1 VIP apartmán
/
/
/
4100,-
12 pokojů double
2890,-
3150,-
3900,-
/
dvoulůžkových 7 pokojů jednolůžkových
DE LUXE (jedno až třílůžkové)
Zdroj: www.hotel-atlantis.cz Cena ubytování zahrnuje snídani, parking (v noci střežený), možnost využití vnitřního a venkovního hotelového bazénu, možnost využití tenisového kurtu s povrchem NISAPLAST, možnost půjčení jízdního kola. Konkurenční hotel Atlantis má výhodu dřívějšího zavedení na trh, širokou škálu sportů, velkou ubytovací kapacitu. Ale také možností pořádání školení v různých sálech a
54
v neposlední řadě pořádání svatebních obřadů a hostin. Kvalita celého hotelu je opravdu vysoká, čemuž odpovídají také ceny za nabízené služby. Hlavním cílem mého penzionu bude uspokojovat potřeby zákazníků. A budu věřit, že zákazníci ocení přijatelnou cenu za dobrou kvalitu, rodinný přístup personálu a pěkné domácí prostředí.
4.6 Analýza mého penzionu 4.6.1 Swot analýza Vnitřní prostředí Silné stránky: ► kvalita a nízká cena, ► jediný majitel - jednodušší a pružnější rozhodování, ► velká škála sportovního využití, ► umístění v turisticky atraktivním prostředí, ► kvalifikovaný personál, ► možnost stravovaní. Slabé stránky: ► nedostatek kontaktů, ► chybí zkušenosti, ► nedostatek finančních prostředků.
55
Vnější prostředí Příležitosti: ► další možnosti rozvoje, dostatek místa, ► dostatek zákazníků, ► rychlostní silnice, zlepšení dostupnosti. Hrozby: ► konkurence, ► pokles zájmu o tuzemské dovolené, ► náklady na propagaci.
4.7 Měsíční náklady 4.7.1 Režijní náklady Tabulka 9 : Režijní náklady za měsíc Výdaj
Kč
Voda
6 000,-
Plyn
5 000,-
Elektřina
12 000,-
Internetové připojení
2 500,-
Ostatní provozní náklady
5 000,-
Potraviny s nápoji
180 000,-
Celkové měsíční režijní náklady činní Kč 210 500,-
56
4.7.2 Mzdové náklady Tabulka 10: Průměrné měsíční mzdy Zaměstnanec
Průměrná měsíční hrubá mzda (Kč)
Celkem (Kč)
Správce
13 000,-
13 000,-
Účetní
16 000,-
16 000,-
3 pracovníci v kuchyni
15 500,-
46 500,-
1 servírka
14 000,-
14 000,-
2 pokojské
10 000,-
20 000,-
1 pomocný pracovník
9 500,-
9 500,-
Průměrné měsíční hrubé mzdy celkem činní Kč 119 000,-
4.7.3 Zdravotní a sociální pojištění Zdravotní a sociální pojištění 35% z 119 000 činní Kč 41 650,Celkové mzdové náklady činní Kč 160 650,- (119 000 + 41 650)
Tabulka 11: Celkové měsíční náklady
Náklady
Částka (Kč)
Režijní náklad
210 500,-
Mzdový náklad
160 650,-
Celkem
371 150,-
57
4.8 Celková potřeba kapitálu Tabulka 12: Celková potřeba kapitálu
Položka
Částka (Kč)
Pořízení DHM a DNM
4 800 000,-
Celkem
4800 000,-
Do pořízení DHM a DNM patří nákup automobilu, vybavení penzionu, propagační materiály(letáky, vizitky) atd.. Vklad byl
Kč 5 000 000,-
Vklad by měl pokrýt potřebu kapitálu. Dokonce by měla zůstat rezerva Kč 200 000,-. Je mi jasné, že může nastat situace, kdy by můj vklad nepokryl nutné investice, v tom případě by došlo i na úvěr.
4.9 Předpokládané výnosy za měsíc Budeme brát v potaz, že by v penzionu byla plně využita ubytovací kapacita, pobyty budou týdenní (7 nocí) a za měsíc se vystřídají 3 turnusy. Stravovaní rovnoměrně rozdělíme mezi 32 ubytovaných, tedy 11 bude mít jen snídaně, 11 polopenzi a 10 plnou penzi. Ubytování: Máme 3 pokoje dvoulůžkové(cena za pokoj Kč 1 250,-), 4 pokoje čtyřlůžkové(cena za pokoj Kč 2 000,-), dva pokoje pětilůžkové(cena za pokoj Kč 2 300,-) Výnosy za týden dvoulůžkové pokoje
7 * 3 * 1 250 = Kč 26 250,-
čtyřlůžkové pokoje
7 * 4 * 2 000 = Kč 56 000,-
pětilůžkové pokoje
7 * 2 * 2 300 = Kč 32 200,-
Celkem za týden
Kč 114 450,58
celkem za měsíc
3 * 114 500 = Kč 343 350,-
Stravování: Výnosy za týden Snídaně (Kč 50)
7 * 11 * 50 = Kč 3 850,-
Polopenze
7 * 11 * 110 = Kč 8 470,-
(snídaně Kč 50, večeře Kč 60) Plná penze
7 * 10 * 210 = Kč 14 700,-
(snídaně Kč 50, oběd - vezmeme průměr Kč 100, večeře Kč 60) Celkem za týden
Kč 27 020,-
Celkem za měsíc
3 * 27 020 = Kč 81 060,-
Půjčovné za sportovní věci: Průměrně za měsíc
Kč 10 000,-
Tabulka 13: Celkové výnosy za měsíc Výnosy
Částka (Kč)
Ubytování
343 350,-
Stravování
81 060,-
Půjčovné za sportovní věci
10 000,-
Celkem
434 410,-
59
4.10 Předpokládaný měsíční zisk Tabulka 14: Porovnání měsíčních výnosů a nákladů Výnosy
Kč
Náklady
Kč
Ubytování
343 350,-
Mzdové náklady
160 650,-
Stravování
81 060 ,-
Režijní náklady
210 500,-
Sport
10 000,-
Celkem
434 410,-
Celkem
371 150,-
Výnosy - náklady = Kč 63 260,Měsíční zisk by činil Kč 63 260,-. Celkový roční zisk Kč 759 120,-. Penzion svým rozšířením do budoucna o posilovnu a masáže předpokládá zvýšení svých výnosů minimálně o Kč 30 000,- měsíčně. V případě, že se bude penzionu dařit podle předpokladu, počáteční vklad by se mohl vrátit během 5ti až 6ti let.
60
5 Podnikání v EU Evropa je světadílem s mnoha různými tradicemi a jazyky, ale také se společnými hodnotami, jakými jsou demokracie, svoboda a sociální spravedlnost. EU tyto hodnoty brání. Podporuje spolupráci mezi národy Evropy, posiluje jednotu při zachování rozmanitosti a zajišťuje, aby rozhodnutí byla přijímána co nejblíže potřebám občanům. Svět jednadvacátého století se vyznačuje stále vzrůstající vzájemnou závislostí a více než kdy předtím je nezbytné, aby každý evropský občan spolupracoval s lidmi ostatních zemí v duchu zvídavosti, otevřenosti a solidarity. EU zahrnuje 27 zemí s 494 miliony obyvatel a zabývá se širokou paletou otázek, které mají přímý dopad na každodenní život jejích obyvatel.
5.1 Vstup ČR do EU Česká republika vstoupila do EU v roce 2004 a tím se jí otevřely nové možnosti. Jednodušší možnost cestovat, pracovat, ale i podnikat v ostatních státech EU. Mladí lidé častěji odjíždí do zahraničí, aby se postavili na vlastní nohy, zdokonalili si znalost cizích jazyků a v neposlední řadě začali i podnikat.
61
5.1.1 Délka trvání založení podniku v jednotlivých členských zemích EU Tabulka 15: Délka trvání založení podniku v zemích EU Stát
Dánsko
Francie
Nizozemí
Itálie
Švédsko
Velká Británie
Pořadí
1
2
3
4
5
6
Dny
4
8
11
13
16
18
Stát
Lotyšsko
Irsko
Litva
Kypr
Rakousko
Polsko
Pořadí
7
8
9
10
11
12
Dny
18
24
26
28
29
31
Stát
Malta
Belgie
Řecko
ČR
Německo
Maďarsko
Pořadí
13
14
15
16
17
18
Dny
33
34
38
40
45
52
Stát
Slovensko
Slovinsko
Estonsko
Portugalsko
Španělsko
Pořadí
19
20
21
22
23
Dny
52
61
72
78
108
Zdroj: The Worldbank – Doing Business 2004
Založit novou společnost je z členských zemích EU nejrychlejší v Dánsku. Dánsko s Nizozemím jsou jedinou evropskou zemí, kde trvá zápis do obchodního rejstříku pouze jeden den. Naproti tomu ve Španělsku celých 108 dní.
62
5.2 Itálie Tabulka 16: Základní údaje o Itálii Základní údaje Rozloha
301.230 km2
Obyvatelstvo (mil)
58.133
Hlavní město
Roma (Řím)
Jazyk
Italština
Měna
Euro (EUR)
Osoby, které chtějí v Itálii vykonávat samostatnou podnikatelskou činnost jsou povinny se zapsat do Podnikového rejstříku, jehož spravováním jsou pověřeny obchodní komory, v nichž na rozdíl od ČR, je povinné členství podnikatelského subjektu. Osoby, které chtějí vykonávat výdělečnou činnost průmyslového, řemeslného nebo obchodního charakteru vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, nebo zamýšlí založit osobní či kapitálovou společnost nebo k existující společnosti přistoupit, musí být morálně a profesně způsobilé danou aktivitu vykonávat. K zápisu do Podnikového rejstříku je nutné dodat doklad o tom, že žadatel disponuje dostatečnými finančními prostředky k podnikání. U vázaných činností se dodává prohlášení vydané příslušným úřadem, že nejsou žádné překážky bránící žadateli v provozování dané činnosti.
63
5.3 Slovensko Tabulka 17: Základní údaje o Slovensku Základní údaje Rozloha
49. 036 km2
Obyvatelstvo (mil)
5.382
Hlavní město
Bratislava
Jazyk
Slovenština, maďarština
Měna
Slovenská koruna (SKK)
Právní úprava na Slovensku je podobná té naší. Živnosti se dělí stejně jako v ČR: ► ohlašovací - volné, - řemeslné, - vázané, ► koncesované. Právnická osoba vzniká zápisem do obchodního rejstříku, přičemž podmínkou je zápis do živnostenského rejstříku, tj živnostenského listu nebo koncesní listiny. Fyzická osoba, která chce provozovat živnost, musí mít živnostenské oprávnění pro danou činnost. Kompetentním orgánem jsou ŽÚ. Úprava je jako v ČR dána zákonem č. 455/1991 Sb. Založení živnosti na Slovensku Je to obdoba založení živnosti v ČR. Musí splňovat všeobecné podmínky někdy i zvláštní podmínky. V obou případech nesmí trvat překážka provozování živnosti. Na ŽÚ musí předložit výpis z rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce, a musí prokázat vlastnický nebo nájemní vztah k nemovitosti, ve které bude živnost provozovat. Při splnění všech podmínek a doložení dokladů, je mu vydáno živnostenské
64
oprávnění. Musí se zaregistrovat do 30 dnů k placení daní a plátce je povinen oznámit správci daně do 30 dnů zřízení stálé provozovny a její umístění na území Slovenské republiky. Do 8 dnů se musí přihlásit k placení zdravotního a sociálního pojištění. Sociální pojištění je však v prvním roce podnikání dobrovolné, v dalších letech závisí na dosažených příjmech. 9
9
PAVELKOVÁ J.: Absolventská práce, Jihlava 2006
65
Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zabývala tématem současných podmínek živnostenského podnikání v ČR. Snažila jsem se nastínit všechny podmínky a důležité kroky, které jsou nutné k vydání živnostenského oprávnění. Mohu říci, že živnostenské podnikání v posledních letech má v ČR velký význam a zájem o tento druh podnikání stále roste. Po podrobnějším zabývání tímto problémem mohu konstatovat, že právní úprava živnostenského podnikání je srozumitelná a hodnotila bych ji velmi kladně. Výhrady mám pouze k odpovědnému zástupci u fyzické osoby, která nesplňuje zvláštní podmínky. Protože pak vykonávají tyto osoby úplně jinou činnost, než pro kterou mají odbornou způsobilost. Myslím si, že u fyzické osoby by odpovědný zástupce neměl vůbec být. Dále bych ráda zmínila, že s živnostenským zákonem úzce souvisí např. obchodní zákoník, ale i občanský zákoník. Živnostenský zákon si za celou dobu své existence prošel řadou novel. Ve své práci zmiňuji jen ty, které pro mě při vypracování tohoto tématu byly důležité. V souvislosti s EU bych ráda uvedla významnou novelu zákona č. 167/2004 Sb., která živnostenské právo sladila s právem EU a pro všechny příslušníky států EU zajistila, aby měli stejné podmínky při podnikání jako české subjekty. Velkou a dlouho očekávanou změnu přinesl zákon č. 214/2006 Sb., který zjednodušil postupy při registraci v oblasti živnostenského podnikání. ŽÚ se stal centrálním registračním místem. V praxi to znamená, že podnikatel má možnost vyřídit veškerou agendu týkající se podnikání na ŽÚ, kde podá přihlášku k daňové registraci, oznámí zahájení
samostatné
výdělečné
činnosti,
podá
přihlášku
k důchodovému
a
nemocenskému pojištění, oznámí vznik nebo obsazení volného pracovního místa a podá oznámení na zdravotní pojišťovně. ŽÚ tyto údaje předá příslušným úřadům. Smyslem centrálních registračních míst je tedy přenesení některých povinností z podnikatele na úřad a možnost učinit na jednom místě více kroků spojených se vstupem do podnikání, což je pro začínající podnikatele velice přínosné. V praktické části jsem v jednotlivých
66
krocích popsala jak probíhá žádost o živnostenský list, co všechno by měl začínající podnikatel splňovat. Velice kladně hodnotím skutečnost, že byl zaveden Jednotný registrační formulář, díky kterému je odstraněno vyplňování velkého množství formulářů a podnikatel tak vyplňuje jen jeden formulář. V druhé části se také zaměřuji na vytvoření vlastního podnikatelského záměru. Zjistila jsem, že se jedná o velice náročnou proceduru, především po administrativní stránce, kde je také nutností dostatečná znalost prostředí, ve kterém se bude nacházet můj penzion, jaká je tam konkurence a v neposlední řadě je třeba vysoký počáteční kapitál. Při zpracování své bakalářské práce jsem využila analýzu právního textu a metody komparace. Domnívám se, že se mi podařilo při zpracování mé bakalářské práce splnit cíl, který jsem si stanovila. Na závěr bych zdůraznila, že se chystá velká novela živnostenského zákona, která by měla přejít v platnost 1. 7. 2008.
67
Seznam použitých pramenů a literatury [1]
ŠTĚPÁNKOVÁ, S.: Zakládáme a provozujeme živnost, Computer Press, a. s., Brno 2007. ISBN 978-80-251-1735-4.
[2]
FLEISCHMANOVÁ, I., JANDOVÁ V.: Živnostenské podnikání, Orac 2001. ISBN 80-86-1999-24-X.
[3]
NESNÍDAL, J.: Rukověť pro podnikatele, PORADCE, s. r. o., Český Těšín 2004. ISBN 80-7365-018-5.
[4]
HORZINKOVÁ, E., URBAN, V.: Živnostenský zákon a předpisy související s komentářem a příklady, Linde Praha, a. s. 2006, 11. aktualizované a doplněné vydání. ISBN 80-7201-632-6.
[5]
ŠVARCOVÁ, J. A KOL.: Ekonomie stručný přehled, CEED, Zlín 2004. ISBN 80-902552-9-9.
[6]
VEBER,J., SRPOVÁ J. A KOL.: Podnikání malé a střední firmy, Praha 2005, ISBN 80-247-1006-2.
[7]
PAVELKOVÁ, J.: Absolventská práce, Jihlava 2006.
[8]
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání.
[9]
Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, v platném znění.
[10]
Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník.
[11]
www.businessinfo.cz
[12]
www.mpo.cz
[13]
www.czso.cz
[14]
www.jakpodnikat.cz
[15]
www.hotel-atlantis.cz
68
Seznam tabulek Tabulka 1: Porovnání právních forem
12
Tabulka 2: Údaje o podnikatelích v ČR od roku 1992 do 2001 po 3 letech
34
Tabulka 3: Údaje o podnikatelích v ČR v roce 2004 a 2007
35
Tabulka 4: Vybavení penzionu
49
Tabulka 5: Ceny za půjčení sportovních potřeb
50
Tabulka 6: Ubytování
50
Tabulka 7: Lidské zdroje
51
Tabulka 8: Ubytování v konkurenčním hotelu
54
Tabulka 9 : Režijní náklady za měsíc
56
Tabulka 10: Průměrné měsíční mzdy
57
Tabulka 11: Celkové měsíční náklady
57
Tabulka 12: Celková potřeba kapitálu
58
Tabulka 13: Celkové výnosy za měsíc
59
Tabulka 14: Porovnání měsíčních výnosů a nákladů
60
Tabulka 15: Délka trvání založení podniku v zemích EU
62
Tabulka 16: Základní údaje o Itálii
63
Tabulka 17: Základní údaje o Slovensku
64
Seznam obrázků Obrázek 1: Schéma procesů na CRM
46
Obrázek 2: Organizační schéma podniku
51
69
Seznam příloh Příloha č. 1: - jednotný registrační formulář (vyplněný za mě), - žádost o zajištění výpisu z rejstříku trestů mé osoby, - žádost, aby písemnosti byly doručeny obyčejně.
Příloha č. 2: - jednotný registrační formulář (vyplněný za občana vietnamské národnosti), - žádost o zajištění dokladů (výpis z rejstříku mé osoby, odpovědného zástupce), - prohlášení odpovědného zástupce.
70