Bankovní institut vysoká škola Praha Finančních obchodů
Současné možnosti zhodnocení volných peněžních prostředků Diplomová práce
Autor:
Bc. Martin Kovářík, DiS. Finance
Vedoucí práce:
Ing. Jiří Anděl, CSc.
Praha
Duben, 2009
1
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury. ......................................... Bc. Martin Kovářík, DiS.
V Ústí nad Labem dne 15. dubna 2009
2
Anotace práce Tato diplomová práce se zabývá současnými možnostmi zhodnocení volných peněžních prostředků a je zaměřena na začínající drobné investory. Cílem této diplomové práce je poskytnout informace a návod potencionálnímu investorovi, kam vložit volné peněžní prostředky v současné době, tak aby dosáhl příznivých výnosů a nedocházelo k jejich znehodnocování. V jednotlivých kapitálách se práce zabývá organizací finančních trhů, fungováním trhů cenných papírů v České republice, investičními nástroji, do kterých může své volné peněžní prostředky potencionální investor investovat. Dále vztahem výnosu, rizika a likvidity, který ovlivňuje budoucí výši výnosu a zejména individuálním investováním a kolektivním investováním.
Annotation This thesis be concerned with current evaluation possibilities of available monetary resources and is focused on beginning small investors. The purpose of this thesis is to provide information and instruction to incidental investor where to put available monetary resources at present in order to acquire positive revenues without any adulteration. The thesis be concerned by organisation of financial market in various chapters, it is concerned by operation of valuables in Czech Republic, by investment tools in which the incidental investor can invest his available monetary resources. It is also concerned by relation of revenue, liability and liquidity which influence the incoming high of revenue and especially by individual investment and multiple investment.
3
Obsah Úvod .................................................................................................... 6 1. Organizace kapitálového trhu..................................................... 8 1.1
Peněžní trh .................................................................................................................. 9
1.2
Kapitálový trh a jeho rozdělení ................................................................................ 10
1.3
Fungování kapitálového trhu .................................................................................... 13
2 Fungování trhu cenných papírů v ČR...................................... 14 2.1
Burza cenných papírů Praha (BCPP) ....................................................................... 14
2.1.1
Historický vývoj BCPP .................................................................................... 14
2.1.2
Předmět a způsob obchodování na BCPP ........................................................ 16
2.1.3
Členové BCPP .................................................................................................. 19
2.2
Mimoburzovní trh (RM-Systém) .............................................................................. 21
2.3
Mimo veřejný trh (Univyc) ...................................................................................... 23
2.4
Evidence cenných papírů (SCP) ............................................................................... 23
3 Investiční nástroje ...................................................................... 24 3.1
Akcie......................................................................................................................... 24
3.2
Dluhopisy ................................................................................................................. 25
3.3
Podílové listy ............................................................................................................ 26
3.4
Akcie investičních fondů .......................................................................................... 26
3.5
Investiční certifikáty ................................................................................................. 27
3.6
Komodity .................................................................................................................. 28
3.7
Finanční deriváty ...................................................................................................... 28
3.7.1
Opce .................................................................................................................. 29
3.7.2
Forward............................................................................................................. 29
3.7.3
Futures .............................................................................................................. 30
3.7.4
Swapy ............................................................................................................... 30
3.8
Měny ......................................................................................................................... 30
4
4 Výnos, riziko, likvidita ............................................................... 32 4.1
Výnos ........................................................................................................................ 32
4.2
Riziko ....................................................................................................................... 34
4.3
Likvidita ................................................................................................................... 36
5 Individuální investování ............................................................ 38 5.1
Možnosti individuálního investování ....................................................................... 40
5.1.1
Reálná aktiva .................................................................................................... 40
5.1.2
Nehmotná aktiva ............................................................................................... 42
5.2
Jak lze obchodovat na kapitálovém trhu................................................................... 44
5.2.1
Spekulace na vzestup ceny ............................................................................... 44
5.2.2
Spekulace na pokles ceny ................................................................................. 45
5.2.3
Obchodování na úvěr ........................................................................................ 46
5.3
Postup při individuálním investování ....................................................................... 47
5.3.1
Příprava............................................................................................................. 47
5.3.2
Vlastní investování ........................................................................................... 48
5.3.3
Sledování vývoje investice ............................................................................... 52
5.3.4
Změna a ukončení investice ............................................................................. 54
5.4
Zdanění výnosu z cenných papírů ............................................................................ 56
6 Kolektivní investování ............................................................... 58 6.1
Podílové fondy.......................................................................................................... 58
6.2
Členění podílových fondů podle způsobu emise ...................................................... 59
6.3
Členění fondů podle použitých investičních nástrojů............................................... 60
6.4
Postup nákupu při kolektivním investování ............................................................. 71
6.5
Zdanění příjmů z podílových fondů ......................................................................... 74
Závěr a doporučení .......................................................................... 75 Seznam použité literatury ............................................................... 78
5
Úvod Současná ekonomická situace není příliš příznivá. Na celém světě právě probíhá ekonomická krize, která se už dotkla i České republiky. Proto lidé musí velice uvážlivě volit, kam své volné peněžní prostředky uložit, aby nedocházelo k jejich znehodnocení. Mnoho lidí ví, že není příliš výhodné mít své volné peněžní prostředky uložené na běžných účtech u svých bank nebo dokonce doma v trezoru. Tyto peněžní prostředky postupem času ztrácejí svou hodnotu jak vlivem inflace, tak vlivem bankovních poplatků, které sráží z naších účtů měsíčně banka. Toto téma jsem si vybral, právě proto, abych poskytl potencionálním investorům dostatečné informace, kam vložit své volné peněžní prostředky a jakým způsobem tyto prostředky lze zhodnotit. Právě probíhající ekonomická krize umožnila velice výhodné nákupy investičních prostředků, protože mnoho investorů přestalo z obavy ze ztráty investovat a tím došlo k velkým poklesům cen investičních instrumentů. Vzhledem k mnoha opatřením, které se snaží provádět jednotlivé vlády mnoha zemí, je velice pravděpodobné, že se ekonomika stabilizuje a finanční trhy budou v blízké době posilovat. Cílem této diplomové práce je poskytnout informace a návod potencionálnímu investorovi, kam vložit volné peněžní prostředky, tak aby byl schopen po přečtení této diplomové práce sám, nebo prostřednictvím zprostředkovatele investovat do vhodných investičních instrumentů. K dosažení stanoveného cíle jsem tuto práci rozdělil do šesti kapitol. V jednotlivých kapitolách se potencionální investor dozví, jak je organizován finanční trh, na kterém trhu může své volné peněžní prostředky zhodnotit, do kterých instrumentů své prostředky investovat a jakým postupem dosáhnout příznivých výsledků. V první kapitole se věnuji organizaci trhů. Jak trh rozdělujeme a jak tyto trhy fungují, protože je velice důležité, aby potencionální investor věděl alespoň základní informace o těchto trzích a ne hned slepě začal investovat do investičních instrumentů, které mu někdo nabídne.
6
V druhé kapitole se věnuji již konkrétnímu kapitálovému trhu, jak burzovnímu tak mimoburzovnímu. Jak funguje Burza cenných papírů Praha a RM-Systém, jako dva největší kapitálové trhy v České republice, na kterých je denně zobchodováno několik miliard. Ve třetí kapitole se věnuji investičním nástrojům. Jedná se o analýzu mnoha investičních instrumentů, do kterých může potencionální investor své volné peněžní prostředky investovat. Čtvrtá kapitola je zaměřena na analýzu výnosu, rizika a likvidity jako magického trojúhelníku. Tento vztah nesmí žádný investor opomenout, protože velice ovlivňuje budoucí výnos nebo ztrátu. Pátá kapitola analyzuje jednotlivé možné postupy jak zhodnotit volné peněžní prostředky v již vybraných instrumentech. Od jednotlivých způsobů nákupů po prodej a zdanění. V šesté kapitole se věnuji kolektivnímu investování. Tedy analýze jednotlivých fondů, jejich druhů, jejich vývoje a možného postupu nákupu, prodeji a zdanění. Při psaní této diplomové práce jsem čerpal z dostupné literatury a internetu, jejíž přehled uvádím v seznamu literatury. Také jsem čerpal ze zkušeností, které jsem získal při absolvování mnoha seminářů pořádaných společnostmi Cyrrus, Fio a RM-Systém. Tímto tématem bych se také chtěl zabývat i v budoucnu.
7
1. Organizace kapitálového trhu
1
Na finančním trhu dochází k neustálým tokům peněz. A to přesunováním úspor k jednotlivcům a institucím. Tyto instituce potřebují své finanční prostředky více zhodnotit, než kolik jim poskytují jejich současné vlastní příjmy. Na finančním trhu se soustřeďuje nabídka peněz nebo kapitálu a poptávka po penězích či kapitálu. Vstupem na finanční trh jedny subjekty své úspory nabízejí a jiné se po penězích či kapitálu poptávají. Na finanční trh umisťujeme finanční prostředky mezi přebytkovými a deficitními jednotkami dvěma způsoby, a to bankovním trhem a trhem cenných papírů. Banka na bankovním trhu představuje finančního zprostředkovatele, který finanční prostředky shromažďuje od investorů prostřednictvím vkladů. Banka tyto shromážděné finanční prostředky zapůjčuje na vlastní účet a riziko podnikům a jednotlivcům. Tyto prostředky mají formu různých druhů úvěrových smluv. Na trhu cenných papírů je to naopak. Finanční prostředky se přesouvají od investorů k jednotlivým podnikům a to prostřednictvím různých cenných papíru. Podniky emitují různé druhy cenných papírů, do kterých investoři investují své volné peněžní prostředky. Schéma č. 1: Kanály alokace finančních prostředků
Zdroj: Vlastní konstrukce podle Kolektiv autorů, Průvodce kapitálovým trhem, 2004, str. 9
1
Kolektiv autorů, Průvodce kapitálovým trhem, FORTUNA 2004, str. 9-10
8
Na finančním trhu se obchoduje v různých časových horizontech. Probíhá zde řada operací, které rozdělujeme na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Za krátkodobé operace jsou považovány obchody uzavřené na dobu do jednoho roku. Střednědobé operace jsou uzavírané na dobu od jednoho roku do čtyř let. A za dlouhodobé považujeme obchody, které jsou uzavřené na dobu delší než čtyři roky. Pokud se na finanční trh díváme z hlediska času, můžeme finanční trh rozdělit na dvě základní skupiny, jak je tomu ve schématu číslo dvě. Schéma č. 2: Rozdělení finančního trhu podle časového hlediska
Zdroj: Vlastní konstrukce podle Kolektiv autorů, Průvodce kapitálovým trhem, 2004, str. 11
1.1 Peněžní trh Peněžní trh je trh krátkodobých finančních aktiv, které mají splatnost kratší než jeden rok. Tento časový horizont rozděluje instrumenty peněžního trhu od instrumentů kapitálového trhu. Na peněžním trhu se setkávají držitelé krátkodobých hotovostních zůstatků (investoři) s držiteli krátkodobých hotovostních deficitů. Investoři umísťují své krátkodobé zdroje na peněžní trh, aby eliminovali znehodnocení své hotovosti inflací. A prodávající krátkodobých instrumentů naopak potřebují získat hotovost, aby pokryli své závazky.2 Do krátkodobých finančních instrumentů obchodovaných na peněžním trhu patří především státní pokladniční poukázky, termínované a spořící účty, depozitní certifikáty, směnky, šeky a dluhopisy s krátkou dobou splatnosti. Nástroje peněžního trhu se vyznačují nízkým rizikem, vysokou likviditou a nízkým výnosem3. Velkou část peněžního trhu tvoří mezibankovní depozita, jejichž prostřednictvím si komerční banky navzájem půjčují přebytečnou likviditu.
2 3
Krabec Jaroslav, Finanční trhy, BIVŠ 2006, str. 13 Viz. kapitola 4. Výnos, riziko, likvidita
9
1.2 Kapitálový trh a jeho rozdělení Obecně je kapitálový trh, trhem s výrobními faktory, jehož výnosem je zisk nebo úrok. Tento trh využívají především veřejné instituce a podniky, aby mohly financovat své budoucí podnikatelské záměry a plány. Jsou na straně poptávky po kapitálu ve formě dlouhodobých úvěrů, půjček a investic. Tyto dlouhodobé úvěry, půjčky a investice jsou poskytovány proti cenným papírům. Na kapitálový trh mohou vstoupit jednotlivci, kteří potřebují získat zdroje na svůj individuální záměr, dále vlády států, které na kapitálový trh přicházejí, aby mohly financovat své plány, ale nejčastěji na kapitálový trh vstupují podniky všech velikostí, které potřebují peníze k nákupu nějakého zařízení nebo k nějaké výstavbě apod. Protistranou tohoto velkého počtu různých emitentů jsou jednotliví investoři a institucionální investoři.4 Kapitálový trh rozdělujeme podle různých hledisek: Podle typu cenného papíru rozlišujeme dva základní dílčí trhy: a)
trh akcií,
b)
trh dluhopisů.
Trh akcií Nejznámějším segmentem kapitálového trhu je trh s akciemi. Tyto akcie vydávají akciové společnosti, které potřebují získat kapitál pro své podnikatelské záměry. Akcie jsou investiční nástroje s neomezenou platností. Tato platnost zaniká pouze, pokud dojde k zániku společnosti, která je emitovala (vydávala). Trh dluhopisů Na dluhopisovém trhu se obchoduje s půjčkami. Tyto dluhopisy vydávají firmy nebo státy, které se tak stávají dlužníky. Existence dluhopisů končí v době jejich splacení. Podle vztahu investora a emitenta cenného papíru rozlišujeme:
4
a)
trh primární,
b)
trh sekundární.
Kolektiv autorů, Průvodce kapitálovým trhem, FORTUNA 2004, str. 10
10
Trh primární Na tomto trhu probíhají prvotní prodeje právě emitovaných cenných papírů. Provádějí se zde emisní obchody s cennými papíry, které jsou novými finančními instrumenty. Emitent, který cenný papír vydává, na tomto trhu získává volné finanční prostředky a to formou buď vlastní emise, kdy přípravu a provedení emisního obchodu včetně jeho následného zajištění a podpory provádí emitent sám, nebo formou cizí emise, kdy emitent využívá služeb investiční banky nebo obchodníka s cennými papíry. Primární trh může mít podobu veřejného trhu nebo neveřejného trhu. U veřejného primárního trhu je emise nabízena široké investorské veřejnosti formou veřejné nabídky, volného prodeje nebo tendru. Zdrojem informací pro investory je vyhotovený a předložený prospekt cenného papíru. Tato emise cenného papíru je označována jako veřejná emise. U neveřejného trhu jsou emitované cenné papíry nabízeny pouze předem vymezené skupině investorů. Emise cenného papíru je spojena s mnohem nižšími náklady, protože vybraní investoři jsou seznámeni se situací emitenta a není tedy třeba vyhotovovat prospekt cenného papíru jako u veřejného trhu. Tito investoři neveřejného trhu většinou drží cenný papír po celou dobu jeho životnosti, proto nepožadují, aby byl cenný papír obchodován na organizovaných trzích. Tato emise cenného papíru je označována jako emise soukromá.5 Trh sekundární Na sekundárním trhu se opětovně znovu obchoduje s již dříve emitovanými cennými papíry z primárního trhu. Jedná se o trh se starými finančními instrumenty, které se pohybují od jednoho investora k druhému. Emitent cenného papíru na tomto trhu již žádné další volné finanční prostředky pro svou činnost nezískává. Typickým příkladem sekundárního trhu je burza. I tento trh rozlišujeme na veřejný a neveřejný. Veřejný sekundární trh má podobu organizovaného nebo neorganizovaného trhu6. Na neveřejném trhu se obchoduje s cennými papíry přímo mezi konkrétními potencionálními investory. Tyto obchody probíhají za předem dohodnutou cenu a v dohodnutém objemu.5 Podle doby, která dělí uzavření obchodu od jeho plnění rozlišujeme:
5 6
a)
trh promptní,
b)
trh termínovaný.
Veselá Jitka, Investování na kapitálových trzích, ASPI 2007, str. 23-24 Víz kapitola 2. Fungování trhu CP v České republice
11
Trh promptní Na promptním trhu se obchoduje s investičními instrumenty s okamžitým doručením. To znamená, že ve chvíli kdy potencionální investor zadá příkaz k nákupu nějakého investičního aktiva a tento příkaz je uspokojen, stává se téměř okamžitě jeho majitelem.7 Trh termínovaný Na termínovaném trhu se obchoduje s deriváty8. Deriváty jsou odvozené finanční nástroje, mají povahu kontraktu, neboli smlouvy. Dohodnutým kontraktem investor získá právo na nákup nebo prodej standardizovaného množství, případně dohodnutého množství, v reálném nebo budoucím čase, za předem dohodnutých podmínek. Výhodou derivátů je, že potencionální investor se tak může chránit před rizikem nepříznivého vývoje ceny daného aktiva.7 Pro lepší orientaci v dělení kapitálového trhu podle různých hledisek, uvádím tyto hlediska ve schématu číslo tři. Schéma č. 3: Klasifikace kapitálového trhů
Zdroj: Vlastní konstrukce podle Kolektiv autorů, Průvodce kapitálovým trhem, 2004, str. 11
7 8
Kolektiv autorů, Průvodce kapitálovým trhem, FORTUNA 2004, str12 Viz. kapitola 3.7 Finanční deriváty
12
1.3 Fungování kapitálového trhu Veřejnost má většinou představu o fungování trhu cenných papírů spojenu pouze s klasickou burzou. Na burze se však obchoduje jen část cenných papírů. Cenné papíry obchodované na burze patří k těm nejlepším. Jsou to takzvané „blue chips“ akcie. Jedná se o cenné papíry největších a nejvýznamnějších společností. Cenné papíry, které nesplňují náročné podmínky, nejsou na burzu vpuštěny. Tyto cenné papíry se obchodují na mimoburzovním trhu.9 Obchodování s cennými papíry probíhá na: a)
organizovaném trhu,
b)
neorganizovaném trhu.
Trh organizovaný Na organizovaném trhu subjekt s licencí organizuje nabídku a poptávku po investičních instrumentech a to v souladu s platnou legislativou a podle stanovených pravidel a předpisů. Organizovaný trh může fungovat jako burzovní trh nebo mimoburzovní trh. Burzovní trh lze charakterizovat jako organizované shromáždění subjektů, kteří osobně nebo elektronicky obchodují s přesně vymezenými instrumenty, přesně vymezeným způsobem, podle přesně vymezených burzovních pravidel a předpisů, v přesně vymezeném čase. Na mimoburzovním trhu je licencovaným subjektem organizována nabídka a poptávka po instrumentech, které již nemusí vyhovovat přísným požadavkům kladeným na instrumenty obchodované na burze. Burzovní pravidla a předpisy tedy na tomto trhu neplatí, nicméně i tento typ trhu má vypracována svá pravidla a svůj tržní řád, který se musí dodržovat.10 Trh neorganizovaný Tento trh je volně přístupný a žádný subjekt zde neorganizuje poptávku a nabídku po instrumentech. Na neorganizovaném trhu obchodují investoři, kteří disponují určitými instrumenty a prodávají je každému, kdo přijde a respektuje jejich cenu. Pro tyto trhy se používá označení OTC (Over The Counter Markets = přes přepážku).11 Tento termín se dnes používá pro označení jakýchkoliv transakcí s cennými papíry, které probíhají mimo organizovaný trh. 9
Kolektiv autorů, Průvodce kapitálovým trhem, FORTUNA 2004, str. 12 Veselá Jitka, Investování na kapitálových trzích, ASPI 2007, str. 24-25 11 Veselá Jitka, Investování na kapitálových trzích, ASPI 2007, str. 25 10
13
2 Fungování trhu cenných papírů v ČR Obchody s cennými papíry na kapitálovém trhu mohou existovat buď v podobě burzy, tedy burzovního trhu, nebo v podobě mimoburzovního trhu. Burzy jsou velice důležité také proto, že plní významnou roli v ekonomice. V České republice je to Burza cenných papírů Praha a RM-Systém česká burza cenných papírů. Další významné burzy jsou již v zahraničí. Je to například Burza cenných papierov Bratislava, New York Stock Exchange, Tokyo Stock Exchange, London Stock Exchange, Deutsche Börse, Australian Stock Exchange a Hong Kong Stock Exchange.
2.1 Burza cenných papírů Praha (BCPP) Největším burzovním organizátorem v České republice je Burza cenných papírů Praha, a. s., která obchoduje s cennými papíry a to především s akciemi a dluhopisy. BCPP je právnická osoba, která organizuje trh s investičními nástroji pro osoby oprávněné uzavírat burzovní obchody. K organizování trhu s investičními nástroji je nezbytné získat povolení od regulatorního orgánu, kterým je v České republice v současné době Česká národní banka.12 Pražská burza je elektronickou burzou, kde se obchody realizují prostřednictvím automatizovaného obchodního systému. Systém je založen na elektronickém zpracování pokynů k nákupu a prodeji, které na burzu zasílají členové burzy. Než začne investor na burze obchodovat, musí mít zřízen účet u Střediska cenných papírů (SCP) a zajištěn přístup do zúčtovacího centra České národní banky, buď přímo nebo prostřednictvím jeho přímých účastníků.13
2.1.1 Historický vývoj BCPP14 Historie pražské burzy se datuje od roku 1871. V letech 1871 – 1938 fungovala burza pro zboží a cenné papíry. Činnost byla pozastavena s příchodem druhé světové války. K znovuobnovení kapitálového trhu v ČR byly vyvíjeny aktivity od počátku 90. let minulého 12
Veselá Jitka, Investování na kapitálových trzích, ASPI 2007, str. 102 Kolektiv autorů, Průvodce kapitálovým trhem, FORTUNA 2004, str. 18 14 Veselá Jitka, Investování na kapitálových trzích, ASPI 2007, str. 103-104 13
14
století. V květnu 1991 vznikl Přípravný výbor pro založení Burzy cenných papírů Praha, který tvořilo osm bank. Dne 24. srpna 1992 se přetransformovala na sdružení, které se později v souladu s přijatým zákonem o burze přeměnilo na obchodní společnost Burza cenných papírů Praha, a. s. K zápisu této společnosti do obchodního rejstříku došlo 24. listopadu 1992. Dne 6. dubna 1993 bylo zahájeno obchodování. Zpočátku se obchodovalo pouze se 7 emisemi cenných papírů. Objemy obchodů se pohybovaly v desítkách tisíc korun a obchody probíhaly pouze 1 x týdně. Příchodem první vlny kupónové privatizace v roce 1993 bylo na burzu uvedeno nejprve 622 emisí akcií a zanedlouho dalších 333 emisí akcií. Po uvedení těchto akcií na burzu došlo ke značnému převisu nabídky nad poptávkou, což vyvolalo výrazný pokles kurzů těchto akcií. Později se frekvence obchodování zvýšila na dvakrát týdně a po několika měsících si zájem investorů vyžádal každodenní obchodování. Ke konci roku 1993 se na burze obchodovalo 980 emisí cenných papírů a objem uzavřených obchodů činil 9 mld. Kč. Vrcholu bylo dosaženo 10. března 1994, poté trh začali investoři opouštět, projevily se nedostatky likvidity, což se odrazilo v prudkém poklesu trhu při rostoucím objemu obchodů. V roce 1995 bylo na burzovní trh uvedeno 674 emisí z druhé vlny kupónové privatizace, což přispělo k zesílení všeobecného klesajícího trendu na trhu. V září roku 1995 burza zavedla nové členění tržních segmentů na hlavní, vedlejší a volný trh. V březnu roku 1996 bylo zavedeno obchodování v obchodním systému KOBOS15 s pěti emisemi akcií a dvěmi emisemi dluhopisů. Pražská burza se snažila obchodování zlikvidnit, proto v roce 1997 došlo k vyřazení 1301 nelikvidních emisí akcií z volného trhu burzy. K vyřazování dalších nelikvidních emisí došlo v září roku 1999, kdy bylo vyřazeno dalších 75 emisí z volného trhu. Dne 25. 5. 1998 burza vytvořila další obchodní systém a to SPAD16 (systém pro podporu akcií a dluhopisů), který byl investory příznivě přijat a po určité době na sebe připoutal rozhodující objemy uzavřených obchodů.
15 16
Viz kapitola 2.1.2 Předmět a způsob obchodování na BCPP, kontinuální režim (KOBOS) Viz kapitola 2.1.2 Předmět a způsob obchodování na BCPP, SPAD
15
V roce 2001 byla pražská burza přijata za přidruženého člena Federace evropských burz (FESE). Vstupem České republiky do Evropské unie dne 1. 5. 2004 se Burza cenných papírů Praha, a. s. stala řádným členem FESE. Ve stejném roce získala BCPP ještě statut definované zahraniční burzy americkou Komisí pro cenné papíry a burzy, a mohla tak být zařazena do prestižního seznamu neamerických burz bezpečných pro investory. Na trhu BCPP je možné kromě domácích akciových titulů rovněž obchodovat i se zahraničními akciovými tituly.
2.1.2 Předmět a způsob obchodování na BCPP Burza cenných papírů Praha rozděluje obchodované instrumenty do obchodních skupin. Kritériem pro rozdělení instrumentů do těchto skupin je způsob jejich obchodování. Rozdělení do těchto obchodních skupin znázorňuje tabulka číslo jedna. Tabulka č. 1: Rozdělení instrumentů do obchodních skupin Obchodní skupiny
Způsob obchodování
Obchodní skupina 1
Aukční i kontinuální režim (kurz) a blokové obchody
Všechny CP kromě akcií obchodovaných ve SPADu a emisí listinných CP
Obchodní skupina 2 Aukční režim a blokové obchody Obchodní skupina 3
Zařazené instrumenty
Listinné akcie a dluhopisy
Aukční i kontinuální režim, SPAD
Vybrané akcie zařazené
(kurz) a blokové obchody
k obchodování ve SPADu
Obchodní skupina 8 Obchody s účastí specialisty (kurz)
Investiční certifikáty
Obchodní skupina 9 Futures obchody ve SPAD (kurz)
Futures
Obchodní skupina 0
Aukční i kontinuální režim a obchody s účastí specialisty
Warranty
Zdroj: http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Obchodovani 4. prosince 2008 V současné době jsou na burze rozlišovány tyto druhy burzovních obchodů: 1)
obchody s účastí tvůrců trhu ve SPADu,
2)
automatické obchody v podobě aukčního a kontinuálního režimu,
3)
blokové obchody,
4)
obchody s účastí specialisty,
5)
futures obchody.
16
SPAD17 Je to zkratka pro systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů. Hlavní funkci v tomto systému plní tvůrci trhu. Počet tvůrců trhu pro jednu emisi ani počet emisí pro jednoho tvůrce trhu není omezený. V současné době je v tomto systému obchodováno 14 emisí (tento stav byl k 31. 1. 2009). V systému SPAD probíhá otevřená a uzavřená fáze. V otevřené fázi, která trvá od 9:30 do 16:00 mají tvůrci trhu povinnost průběžně stanovovat a zveřejňovat své kótace nákupních a prodejních kurzů pro emise, u nichž plní roli tvůrce trhu. Kótaci mohou kdykoliv měnit, nemohou ji však rušit. Obchody lze uzavírat pouze v rámci povoleného rozpětí, které je vymezeno nejlepší kótací rozšířenou o 0,5% oběma směry. Poslední stanovený kurz v 16:00 se stává závěrečným kurzem pro daný burzovní den. Tento závěrečný kurz je následně zveřejňován v televizních a tištěných novinách. V uzavřené fázi, která probíhá od 17:00 do 20:00 a od 7:30 do 9:30, nemají tvůrci trhu povinnost kótovat. Obchody mohou být uzavírány v rámci povoleného rozpětí. Pro každý obchodovaný titul je stanoveno standardní obchodovatelné množství v kusech cenného papíru, tzv. lot a hranice pro nadlimitní množství v kusech daného cenného papíru. Automatické obchody Automatické obchody jsou anonymní. Strany, které uzavírají obchod, se vzájemně neznají a jsou založeny na aukčním porovnání okamžité nabídky a poptávky. V rámci automatických obchodů lze rozlišit aukční režim a kontinuální režim.18 Aukční režim Aukční režim je kurzotvorným segmentem pro emise zařazené do druhé obchodní skupiny. Režim je založen na zpracování všech objednávek k nákupu a prodeji k jednomu časovému okamžiku. Cena v aukčním režimu je stanovována tak, aby bylo zobchodováno co největší množství cenných papírů. Obchodovatelnou jednotkou je jeden kus.19 Aukční režim je založen na tzv. cenové prioritě, kdy přednost má objednávka s vyšší nákupní nebo nižší prodejní cenou.18
17
Veselá Jitka, Investování na kapitálových trzích, ASPI 2007, str. 107-108 Kolektiv autorů, Průvodce kapitálovým trhem, FORTUNA 2004, str. 19 19 Veselá Jitka, Investování na kapitálových trzích, ASPI 2007, str. 108-109 18
17
Kontinuální režim (KOBOS) Kontinuálním režimem se obchoduje v systému KOBOS, tento režim navazuje na aukci. Do systému jsou objednávky k nákupu a prodeji vkládány průběžně. Kontinuální režim zajišťuje jejich spárování na principu cenové a následně časové priority. V případě, že je v systému více objednávek se stejnou cenou, mají přednost objednávky, které byly dříve vložené. U objednávek se nemusí uvádět cena. Realizaci obchodu lze zadávat s časovou lhůtou, která může být i delší než jeden burzovní den a také s minimálním chtěným množstvím.20 Blokové obchody Předmětem blokového obchodu je jedna emise cenného papíru. Cena je dojednána za jeden kus nebo za celkový objem (počet kusů). Zároveň se stanoví datum vypořádání. Při tomto obchodování není cena uzavřeného obchodu limitována a nezávisí na oficiálním kurzu cenného papíru. Blokové obchody musí být zaregistrovány v dané lhůtě v obchodním systému burzy.21 Tyto obchody se neprovádějí anonymně, do blokového obchodu vstupují strany, které se navzájem znají.22 Obchody s účastí specialisty Tyto obchody jsou uskutečňovány na BCPP od roku 2006 a jsou určeny pro instrumenty, které nemají dostatek tvůrců trhu, aby mohly být obchodovány v systému SPAD. Kótace nákupních a prodejních kurzů je prováděna pouze jedním specialistou, který má za úkol zajistit dostatečnou likviditu přiděleného instrumentu. Činnost specialisty může provádět pouze člen burzy na základě smlouvy s burzou. V současné době se tímto způsobem obchodují investiční certifikáty.21 Futures obchody Futures obchody jsou uskutečňovány ve stejném systému jako obchody s akciemi ve SPADu. Tyto obchody probíhají v otevřené a uzavřené fázi a závisí na činnosti tvůrců trhu. Obchody s akciemi se provádí na oficiálním trhu, ale futures kontrakty jsou obchodovány na speciálním trhu. Na BCPP se v současné době obchoduje s futures na akciový index a s futures na akcie.21
20
Veselá Jitka, Investování na kapitálových trzích, ASPI 2007, str. 108 Veselá Jitka, Investování na kapitálových trzích, ASPI 2007, str. 109 22 Kolektiv autorů, Průvodce kapitálovým trhem, FORTUNA 2004, str. 20 21
18
2.1.3 Členové BCPP23 Burza cenných papírů Praha je založena na členském principu. To znamená, že burzovní obchody jsou oprávněni provádět pouze licencovaní obchodníci s cennými papíry, kteří jsou zároveň členy burzy. Ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu je oprávněna uzavírat burzovní obchody Česká národní banka, dále Ministerstvo financí České republiky a Česká konsolidační agentura. Podmínky členství stanovuje burzovní předpis, který je nazván Burzovní pravidla. Členem burzy může být pouze obchodník, který splňuje předepsanou kapitálovou přiměřenost, má pohotově likvidní prostředky ve výši minimálně 5 mil. Kč a má splacený základní kapitál ve výši nejméně 10 mil. Kč. Členství uděluje burzovní komora. Za podání žádosti, za udělení členství a za organizování promptních obchodů je člen povinen platit poplatky uvedené v sazebníku burzy. Člen burzy jedná vždy vlastním jménem, prostřednictvím svého makléře. Tabulka č. 2: Členové BCPP Logo společnosti
Název společnosti
Webová adresa
ABN AMRO Bank
www.abnamro.cz
Atlantik finanční trhy
www.atlantik.cz
BH Securities
www.bhs.cz
Body International Brokers
www.body-brokers.cz
Capital Partners
www.capart.cz
Cyrrus
www.cyrrus.cz
Česká spořitelna
www.csas.cz
Zdroj: http://www.bcpp.cz/Clenove-Burzy 12. ledna 2009 23
Veselá Jitka, Investování na kapitálových trzích, ASPI 2007, str. 105
19
Tabulka č. 2: Členové BCPP (pokračování z předchozí strany) Logo společnosti
Název společnosti
Webová adresa
Českomoravská záruční a
www.cmzrb.cz
rozvojová banka Československá obchodní banka
www.csob.cz
Deutsche Bank Aktiengesellschaft
www.db.com
Filiale Prag Fio, burzovní společnost
www.fio.cz
Global Brokers
www.globalbrokers.cz
ING Bank
www.ing.cz
J & T Bank
www.jtbank.cz
Komerční banka
www.kb.cz
LBBW Bank CZ
www.lbbw.cz
Patria Finance
www.patria-finance.cz
PPF banka
www.ppfbanka.cz
Raiffeisenbank
www.rb.cz
UniCredit Bank Czech Republic
www.unicreditbank.cz
WOOD & Company Financial
www.wood.cz
Services Česká národní banka
www.cnb.cz
Ministerstvo financí ČR
www.mfcr.cz
Zdroj: http://www.bcpp.cz/Clenove-Burzy 12. ledna 2009
20
2.2 Mimoburzovní trh (RM-Systém) Vedle burzy působí v České republice také organizátor mimoburzovního trhu, který nazýváme RM-Systém. Na RM-Systému se neobchoduje s listinnými cennými papíry. Tento trh je plně automatizovaný elektronický trh s cennými papíry. Obchodování samotné se odehrává systémem průběžné aukce, při které se cena průběžně mění na základě podaných prodejních a nákupních pokynů. Pro každý cenný papír je na denní bázi stanoveno přípustné cenové pásmo, tj. minimální a maximální cena. RM-Systém umožňuje přímé obchodování všem typům investorů, včetně fyzických osob, tedy bez využití služeb obchodníka s cennými papíry. Podmínkou je předchozí registrace na obchodím místě RM-Systému a založení účtu ve Středisku cenných papírů. Podání pokynu k nákupu nebo prodeji je zpoplatněno, rovněž z realizovaných obchodů si RM-Systém účtuje provizi. Na rozdíl od BCPP není RM-Systém založen na členském principu. Předmětem obchodování jsou pouze cenné papíry, splňující podmínky tržního řádu RM-Systému. Obchody realizované na RM-Systému jsou vypořádávány během několika vteřin. Peněžní vypořádání obchodů realizuje RM-Systém pomocí převodů v rámci tzv. Jumbo účtů, které jsou na jeho podúčtech. Zároveň zabezpečuje převody peněžních prostředků z Jumbo účtu mimo banku podle jejich dispozic. Podmínkou úspěšného nákupu cenných papírů je složení odpovídajících peněžních prostředků na Jumbo účtu nebo zablokování peněz na účtech v bance před realizací obchodu.24 RM-Systém je trhem, kde se obchoduje s akciemi nejvýznamnějších českých, ale i zahraničních společností. On-line se zde obchoduje také s akciemi, které se nevyskytují na pražské burze. Seznam všech společností obchodovaných na RM-Systému je uveden v tabulce číslo tři. Od roku 1993, kdy bylo zahájeno pravidelné obchodování, využilo služeb společnosti více než tři miliony zákazníků. V září 2006 se RM-Systém stal součástí Finanční skupiny Fio, která je nyní vlastníkem 100% podílu. V prosinci 2008 došlo ke změně názvu společnosti na RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a. s., a k transformaci mimoburzovního trhu na standardní burzu.25
24 25
Kolektiv autorů, Průvodce kapitálovým trhem, FORTUNA 2004, str. 20 http://www.rmsystem.cz/spolecnost-zakladni-informace 14. ledna 2009
21
Tabulka č. 3: Seznam společností obchodovaných na RM-Systému Název
Zkratka
Popis společnosti
Lot
Kurz v Kč
AAA Auto group N. V.
BAAAAA
Prodej ojetých vozů
1 000
8,30
Arcelormittal
BAANOVHU
Výroba ocelových plechů
5
2 220,00
CETV
BAACETV
Mediální společnost
50
260,00
Česká spořitelna
BAACSPO
Banka
100
650,00
ČEZ
BAACEZ
Výroba elektrické energie
50
757,10
Deutsche Telekom AG
BAADETEL
Provozovatel
100
271,50
50
246,00
telekomunikačních služeb ECM
Real
Estate BAAECM
Investments
Poskytovatel developerských služeb
Erste Group Bank AG
BAAERBAG
Banka
50
324,00
Exxon Mobil Corp.
BAAEXMOC
Ropná společnost
25
1 614,00
Intel Corp.
BAAINTEC
Výroba čipů do počítačů
100
290,00
JČ Papírny Větřní
BAAJIP
Výroba papírů
2 000
6,80
Komerční banka
BAAKOMB
Banka
10
2 427,40
McDonalds
BAAMCDOC Síť restaurací
50
1 277,40
Microsoft
BAAMICRC
Výroba software
50
375,00
New World Resources
BAANWR
Těžba koksovatelného uhlí
100
75,00
Nokia Corporation
BAANOKIA
Výroba mobilních telefonů
50
266,00
ORCO
BAAORCO
Poskytovatel developerských
25
233,00
100
238,00
10
6 244,00
služeb Pegas Nonwovens SA
BAAPEGAS
Výroba netkaných textilií
Philip Morris ČR
BAATABAK
Výroba tabákových výrobků
Tatra
BAATATRA
Výroba nákladních vozů
250
101,90
Telefónica O2 ČR
BAATELEC
Provozovatel
100
411,70
250
129,40
25
665,20
telekomunikačních služeb Unipetrol
BAAUIPE
Výroba rafinérských výrobků
VIG
BAAVIG
Pojišťovací společnost
Vítkovice
BAAVITKO
Strojírenská výroba
100
280,10
Volkswagen AG
BAAVOLAG
Výroba automobilů
10
6 980,00
Zentiva
BAAZEN
Vývoj a výroba léků
50
1 114,00
Zdroj: http://www.rmsystem.cz/kurzy-online/akcie/easyclick 14. ledna 2009
22
2.3 Mimo veřejný trh (Univyc) Jedná se o neorganizovaný trh, na kterém se uzavírají obchody, při nichž se zúčastněné strany dohodnou na předmětu obchodu, počtu cenných papírů, ceně, způsobu a času vypořádání obchodu. Za transakce uskutečněné mimo veřejné trhy jsou v ČR považovány obchody, které nejsou uskutečněny ani na BCPP, ani na RM-Systému. Vypořádání těchto obchodů obstarává dceřiná společnost BCPP Univyc, a. s. (dále jen Univyc). Vypořádání probíhá podle požadavku zákazníků buď jako dodávka proti zaplacení, nebo jako bezplatná dodávka cenných papírů.26 Společnost Univyc vznikla v říjnu 1996 transformací z Burzovního registru cenných papírů (dále jen BRCP). BRCP byl založen v dubnu 1993 a jejím hlavním předmětem činnosti bylo zajištění vypořádání burzovních obchodů. Univyc převzal činnost BRCP s tím, že rozšířil rozsah nabízených produktů a služeb. Od ledna 2006 je společnost členem Evropské asociace centrálních depozitářů cenných papírů, jejímž hlavním cílem je snížit rizika při vypořádání a clearingu a zvýšit efektivnost registrace a správy cenných papírů v rámci Evropy.27
2.4 Evidence cenných papírů (SCP) Evidenci cenných papírů a jejich majitelů vede Středisko cenných papírů (dále jen SCP), které bylo založeno počátkem roku 1993. SCP vede jednak registry emitentů, a jednak účty majitelů. Účty majitelů jsou vedeny na konečného majitele. Každý majitel zaknihovaných cenných papírů musí mít účet v SCP a převody těchto cenných papírů jsou také prováděny výlučně v evidenci SCP jako zápisy na vrub a ve prospěch příslušných účtů.28 Většina příkazů pro úpravy evidence nebo získávání informací vstupuje do Střediska cenných papírů v elektronické podobě nebo je centralizována.
26
Kolektiv autorů, Průvodce kapitálovým trhem, FORTUNA 2004, str. 21 http://www.univyc.cz/cz/ospolecnosti/spolecnost.htm 15. ledna 2009 28 Kolektiv autorů, Průvodce kapitálovým trhem, FORTUNA 2004, str. 23 27
23
3 Investiční nástroje V této části se podrobněji seznámíme s investičními nástroji, se kterými se obchoduje na finančním trhu. Než každý potencionální investor začne obchodovat, musí vědět, do jakých investičních instrumentů může své volné peněžní prostředky investovat. Investičních nástrojů je mnoho a jejich vymezení není zcela stejné. Investičním instrumentem jsou např. cenné papíry. Tyto cenné papíry poskytují jednoduchou možnost, aby se staly předmětem koupě a prodeje. Jsou snadno obchodovatelné. Investičními nástroji nemusí být pouze cenné papíry, tedy akcie a dluhopisy, ale také finanční deriváty, komodity a měny. Investiční instrument je aktivum, které potencionálnímu investorovi může přinést nějaký budoucí výnos, kterým můžou být dividendy, kupónové platby, úroky nebo příjmy ze změny kurzu investičního instrumentu. Nyní se postupně podíváme na jednotlivé investiční instrumenty, do kterých může potencionální investor své volné peněžní prostředky investovat, na jejich podstatu a charakteristiku. Tyto finanční instrumenty jsou v podobě akcií, dluhopisů, podílových listů, akcií investičních fondů, investičních certifikátů, komodit, finančních derivátů a měn.
3.1 Akcie29 Akcie jsou nejrozšířenějším a nejvýznamnějším instrumentem kapitálových trhů. Je to majetkový cenný papír, který vyjadřuje podíl držitele na majetku akciové společnosti. Jedná se o dlouhodobý cenný papír, který nemá stanovenu dobu splatnosti. Součet jmenovité hodnoty všech akcií odpovídá výši základního kapitálu akciové společnosti. Majitel akcie neručí za závazky akciové společnosti. Držitel akcie má několik práv, která jsou stanovena zákonem:
29
1)
právo podílet se na řízení akciové společnosti,
2)
právo na podíl ze zisku (dividendy)
3)
právo na podíl na likvidačním zůstatku při zániku akciové společnosti
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník § 154 – 220 akciová společnost
24
Právo podílet se na řízení společnosti Toto právo opravňuje akcionáře k účasti na valné hromadě, kde může klást otázky, žádat vysvětlení, klást pozměňovací návrhy, volit orgány akciové společnosti, také může být sám volen do těchto orgánů a především adekvátně ke svému podílu na majetku akciové společnosti hlasovat o otázkách, které valná hromada projednává. Dividendy Právo podílet se na zisku společnosti dává akcionáři možnost inkasovat dividendu, pokud byla schválena valnou hromadou. Výplata dividendy se zpravidla uskutečňuje v hotovosti, popř. ve formě dalších, nově emitovaných akcií a to jednou ročně. Akcionář nedostává dividendu v případě, že společnost nevykázala žádný zisk nebo pokud se společnost rozhodla zisk investovat zpět do společnosti. Právo na podíl na likvidačním zůstatku při zániku akciové společnosti Právo na podíl na likvidačním zůstatku, který zůstane v případě zániku akciové společnosti po uspokojení všech věřitelů společnosti, a to v poměru, který odpovídá jmenovité hodnotě jeho akcií. Akcionář ručí za závazky akciové společnosti až do výše svého vkladu.
3.2 Dluhopisy Dluhopis je zastupitelný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení dlužné částky a povinnost emitenta toto právo uspokojit. Dluhopis může být vydán v listinné nebo zaknihované podobě. Doba splatnosti dluhopisu je pevně stanovena. Dlužník se v dluhopisu zavazuje, že ve stanovených termínech splatí jmenovitou hodnotu dluhopisu a že bude pravidelně vyplácet kupónovou platbu z dluhopisu. Emitentem dluhopisu může být stát, banky, firmy nebo územně samosprávné celky. Emitent může vydat dluhopisy pouze tehdy, pokud mu to schválí regulatorní orgán ČNB. Cílem emise dluhopisů je získat finanční prostředky.30
30
Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech
25
3.3 Podílové listy31 Podílový list je cenný papír, který ztělesňuje podíl majitele na majetku v podílovém fondu32. Jeho emitentem může být pouze investiční společnost, která podílový list vydává, aby vytvořila podílový fond. Podílový fond nemá právní subjektivitu, je součástí investiční společnosti, která je jediná subjektem práva. Podílové listy jednoho podílového fondu mají stejné jmenovité hodnoty a zakládají stejná práva podílníků. Podílové listy rozdělujeme na dva druhy: a)
podílový list otevřeného podílového fondu,
b)
podílový list uzavřeného podílového fondu.
Podílový list otevřeného podílového fondu U otevřeného podílového fondu není počet vydávaných podílových listů nijak limitován a podílník má právo na zpětný prodej svého podílového listu investiční společnosti, která je povinná tento podílový list odkoupit. S podílovými listy otevřených podílových fondů se neobchoduje na burze cenných papírů. Investiční společnost je povinna podílový list odkoupit do určitého termínu a za aktuální hodnotu majetku fondu připadající na jeden podílový list. Podílový list uzavřeného podílového fondu U uzavřeného podílového fondu je počet vydávaných podílových listů omezen. Také je omezena jejich doba prodeje a podílník nemá právo na zpětný prodej svého podílového listu investiční společnosti. Podílové listy uzavřených podílových fondů jsou obchodovány na burze, čímž je zajišťována jejich likvidita. S těmito podílovými listy nejsou spojena hlasovací práva jako u akcií.
3.4 Akcie investičních fondů Akcie investičních fondů jsou majetkové cenné papíry emitované investičním fondem. Vyjadřují podíl majitele na majetku investičního fondu. Investiční fond může vydávat pouze akcie stejné jmenovité hodnoty. Akcie investičního fondu mají podobu obyčejné, kmenové 31 32
Kolektiv autorů, Průvodce kapitálovým trhem, FORTUNA 2004, str. 26-27 Viz kapitola 6. Kolektivní investování
26
akcie se všemi standardními právy, ale oproti standardním kmenovým akciím mají akcie investičních fondů podstatné odlišnosti. Investiční fond je zakládán jako uzavřený investiční fond na dobu určitou, která musí být uvedena. Investiční fond tedy nemá odkupní povinnost. Likvidita emitovaných instrumentů je zajišťována jejich obchodováním na burze.33
3.5 Investiční certifikáty34 Investiční certifikáty představují zvláštní formu dlužních úpisů. Emitent investičního certifikátu se zavazuje, že v pozdějším termínu vykoupí investiční certifikát zpět od investora. Emitentem investičních certifikátů jsou finanční instituce. Cena investičního certifikátu je stanovována odvozeně od podkladového aktiva, kterým mohou být indexy, akcie, měny a komodity. Investiční certifikáty rozdělujeme na dvě odlišné skupiny: a) nepákové investiční certifikáty, b) pákové investiční certifikáty. Nepákové investiční certifikáty Tyto certifikáty představují méně rizikovou formu investičního certifikátu, neboť cena tohoto typu certifikátu pouze ve stejném rozsahu kopíruje cenu stanoveného podkladového aktiva. Pokud tedy cena podkladového aktiva vzroste např. o 5 %, vzroste o 5 % také cena investičního certifikátu. Klesne-li cena podkladového aktiva např. o 2 %, klesne cena investičního certifikátu také o 2 %. Pákové investiční certifikáty Jsou jednoznačně rizikovější skupinou investičních certifikátů. Jejich cena se sice pohybuje stejným směrem jako cena podkladového aktiva, nicméně tyto pohyby jsou mnohem větší, rozsáhlejší. Zisk nebo ztráta je totiž u tohoto typu investičního certifikátu násobena pákovým koeficientem, který jejich hodnotu zvyšuje. Je možné stanovit tzv. „knock-out“ cenu, při jejímž překročení se certifikát stává bezcenným a přestává se s ním na burze obchodovat. Toto slouží k zabránění ztráty při rozsáhlých cenových pohybech pákového certifikátu.
33 34
Veselá Jitka, Investování na kapitálových trzích, ASPI 2007, str. 238 Veselá Jitka, Investování na kapitálových trzích, ASPI 2007, str. 238-239
27
3.6 Komodity35 Za komodity jsou považovány především suroviny, tedy zemědělské, rostlinné a živočišné produkty. Dále pak nerostné suroviny, kam patří drahé kovy, energetické suroviny a průmyslové produkty. Tyto suroviny nemůžeme na komoditním trhu přímo fyzicky nakoupit. Na trhu však komodity můžeme nakoupit či prodat prostřednictvím komoditních kontraktů. Většinou se za komoditní kontrakty považují ty nejvíce obchodované nástroje, tzv. futures kontrakty. Kromě futures kontraktů můžeme komodity obchodovat i prostřednictvím opcí. V důsledku napjaté hospodářské a politické situace v posledních letech se komoditní trhy stávají stále oblíbenější možností diverzifikace rizika pro investory. Největší výhodou investování na komoditních trzích je jejich sezónnost. To znamená, že ceny jednotlivých komodit v konkrétních obdobích roku obvykle rostou a v jiných naopak klesají. Tabulka č. 4: Rozdělení základních komodit Zemědělské komodity
Pšenice, oves, káva, kakao, cukr, pomerančový koncentrát, bavlna, kukuřice, rýže, sója, řepka, dříví
Energetické komodity
Ropa, zemní plyn, topný olej, benzín
Kovy
Zlato, stříbro, palladium, platina, měď Zdroj: Turek Ludvík, První kroky na burze, Computer Press 2008, str. 15
3.7 Finanční deriváty Kromě dluhopisů, akcií, podílových listů a komodit existují také investiční nástroje, jejichž současná tržní hodnota závisí na současné nebo očekávané tržní hodnotě podkladového investičního instrumentu. Souhrnně se nazývají finanční deriváty a jedná se o tyto typy:
35
a)
opce,
b)
forward,
c)
futures,
d)
swapy.
Turek Ludvík, První kroky na burze, COMPUTER PRESS 2008, str. 14-16
28
Schéma č. 4: Přehled finančních derivátů
Zdroj: Vlastní konstrukce podle Kolektiv autorů, Průvodce kapitálovým trhem,2004, str. 27
3.7.1 Opce36 Opce je finanční instrument, který ztělesňuje právo kupujícího (majitele) opce koupit nebo prodat standardizované množství podkladového aktiva za sjednanou realizační cenu ve stanoveném standardizovaném termínu nebo kdykoliv během stanovené doby. Prodávající (vypisovatel) opce má vždy povinnost prodat nebo nakoupit podkladové aktivum. Kupující opce má možnost volby a to buď ve stanoveném čase požadovat plnění obchodu, nebo od obchodu ustoupit. Opce proto představuje podmíněný termínový obchod. Vzhledem k druhu práva, které ztělesňují, lze rozlišit dva základní druhy opcí: a)
opce kupní – právo nakoupit bazické aktivum,
b)
opce prodejní – právo prodat bazické aktivum.
Pokud je přesně stanoven jediný den, v němž může být opce realizována, jedná se o evropskou opci. Jakmile však opce může být uplatněna kdykoliv během doby splatnosti, jedná se o americkou opci. V Evropě i v Americe se obchoduje s oběma typy opcí.
3.7.2 Forward Kontrakt forward je dohoda mezi dvěma protistranami, která stanoví podmínky obchodu, jenž se uskuteční mezi těmito stranami k nějakému budoucímu datu. V kontraktu se uvádí, co je 36
Veselá Jitka, Investování na kapitálových trzích, ASPI 2007, str. 239
29
předmětem směny, cena, za kterou se směna uskuteční a datum v budoucnosti, kdy se směna uskuteční. Smlouva typu forward uzamkne dnešní cenu směny, ke které však dojde až k nějakému budoucímu datu. Kontrakt forward je tedy smlouva o budoucím dodání, nikoliv smlouva o okamžitém či promptním dodání, a až do chvíle plnění nedochází k žádné peněžní výměně mezi stranami. Výhodou kontraktů forward je jejich uzavírání „na míru“ tak, aby vyhovovaly požadavkům obou stran ohledně objemu transakce i data jejího budoucího plnění. Forward nemůže být zrušen, aniž by se na tom dohodly obě strany. Nevýhodou je, že zpravidla nemohou být závazky jedné strany převedeny na stranu třetí, proto kontrakt forward není příliš likvidní, ani velmi obchodovatelný.37
3.7.3 Futures Kontrakt futures je také dohoda mezi dvěma smluvními stranami, která pevně stanoví podmínky směny, ke které mezi nimi dojde k nějakému budoucímu datu. Od forwardového kontraktu se však velmi liší a je navržen tak, aby mnoho nevýhod forwardových kontraktů odstranil. Cenou za to je však ztráta některých výhod, které naopak mají forwardové kontrakty. Tyto kontrakty jsou standardizované, a proto jsou snadno zaměnitelné, a smluvní strany je tak mohou snadno prodat. Kontrakty futures se obchodují na burze.37
3.7.4 Swapy Swap patří společně s futures a forward do skupiny pevných termínovaných nástrojů. Obchody probíhají vždy tak, že jeden kontrakt je promptní a druhý termínovaný. To znamená, že dnes koupím a např. za měsíc prodám nebo obráceně. V praxi existuje několik typů swapů. Jedná se o měnový swap, úrokový swap, akciový swap a komoditní swap.38
3.8 Měny39 Měnové trhy patří mezi největší a nejlikvidnější finanční trhy na světě a každý den se zde uskuteční obchody v hodnotě několika stovek miliard dolarů. Obchody s měnou lze realizovat 37
Kolektiv autorů, Průvodce kapitálovým trhem, FORTUNA 2004, str. 27-28 http://ipoint.financninoviny.cz/skola-investora-ne-zname-swapy-aneb-kratka-sonda-do-sveta-derivatu.html 39 http://www.finance.cz/zpravy/finance/215031-investice-do-men-futures-nebo-forex/ 1. dubna 2009 38
30
dvěma základními způsoby. Prvním je obchodování s měnou na Forexu a druhým pomocí standardních futures kontraktů na měny. Forex Je to mimoburzovní měnový trh a není tedy spojen s konkrétní burzou. Na Forexu se obchoduje 24 hodin denně a pět dní v týdnu. Obchody jsou zde nejčastěji prováděny v určitých objemech a to v lotech. Například pro obchodování měnového páru EUR/USD je to 100 tisíc euro. Na Forexu se také můžeme setkat s mini loty, které jsou 10 tisíc jednotek dané měny. Někteří brokeři poskytují i možnost obchodovat jakékoliv množství daných měn. Futures Futures na měny je charakterizován typickou standardizací, kdy je na danou měnu všemi obchodován jeden kontrakt s daným množstvím měny a termínem dodání. Obchodování je tedy stejné jako každý jiný futures kontrakt. Obchodování s měnami Z pohledu běžného investora je obchodování s měnami na Forex či futures relativně podobné. U obou způsobů musí potencionální investor odhadnout jestli bude kurz dané měny růst nebo klesat. Aktuální kurz dvou měn se vyjadřuje pomocí měnového páru, který je většinou vyjádřen na čtyři desetinná místa. Příkladem EUR/USD = 1,3421. To znamená, že na jednu jednotku první měny dostaneme 1,3421 jednotek druhé měny. Pokud investor nakupuje měnový pár EUR/USD, prodává tak dolary a nakupuje za ně euro. Pohyb kurzu v následujících dnech rozhodne, jestli investor vydělal nebo utrpěl ztrátu. Kurz měn, na měnovém trhu, je určován na základě nabídky a poptávky. Při obchodování investoři často využívají takzvaný pákový efekt, kdy nemusí vlastnit celou částku k obchodování, ale stačí jim pouze část40. Pro investory je velice důležité, jestli je daná měna likvidní, protože obchoduje-li investor nelikvidní měnu, hrozí mu, že utrpí ztrátu. Investor totiž nebude schopen dostatečně rychle danou měnu prodat. Mezi nejlikvidnější měny patří měny největších ekonomik světa. Nejlikvidnější měny jsou americký dolar (USD), euro (EUR), japonský jen (JPY), britská libra (GBP) a švýcarský frank (CHF).
40
Viz. kapitola 5.2.3 Obchodování na úvěr
31
4 Výnos, riziko, likvidita Každý investor, ještě před první investicí, si musí položit otázku, jak velké riziko je ochoten podstoupit a jakého výnosu bude chtít dosáhnout, protože u investičních nástrojů platí vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou. Jedná se o takzvaný magický trojúhelník. Magický je, protože nikdy nelze dosáhnout nejlepších výsledků na všech jeho vrcholech. Schéma č. 5: Magický trojúhelník investičních nástrojů
Zdroj: Vlastní konstrukce Každý investor se snaží dosáhnout co nejvyššího výnosu při co nejnižším riziku a co nejvyšší likviditě z jeho investice. V praxi však není možné najednou maximalizovat všechna kritéria, a proto investor musí mezi kritérii volit, aby maximalizoval jedno kritérium, musí obětovat maximalizaci kritérií zbývajících.
4.1 Výnos Výnos je souhrn veškerých příjmů investora, které z investičního instrumentu obdrží. Je to odměna investora za podstoupené riziko. Výnos můžeme rozlišovat na výnos historický a výnos očekávaný. Historický výnos (ex post) Historický výnos je výnos, který byl dosažen v minulosti. Lze jej snadno empiricky zjistit a zahrnuje dvě složky. Jde o důchod plynoucí z daného investičního instrumentu (dividenda, 32
kupónová platba, úrok) a o kapitálový zisk (ztrátu) vzniklou v důsledku kurzových pohybů. Spíše než samotný výnos investoři v praxi kalkulují výnosovou míru z investičního instrumentu, která jim umožní posoudit míru zhodnocení této investice. Vzorec pro výpočet historické výnosové míry z investičního instrumentu je možné zapsat takto:41 Vzorec č. 1: Výpočet historické výnosové míry (ex post)
Zdroj: Veselá Jitka, Investování na kapitálových trzích, ASPI 2007, str. 583 Kde: rt
představuje historickou výnosovou míru za období t,
P1
je prodejní cena (kurz) investičního instrumentu na konci období držby,
P0
je nákupní cena (kurz) investičního instrumentu na začátku období držby,
D
je důchod plynoucí z investičního instrumentu (např. u akcie je to dividenda),
T
jsou daně placené z důchodu a z kapitálového zisku,
Co
jsou transakční náklady vynaložené v souvislosti s držbou daného investičního instrumentu.
Očekávaný výnos (ex ante) Očekávaný výnos je výnos, který investor očekává v budoucnosti. Tento výnos je nejistý. Vypovídací schopnost a datová základna je jiná než u historické výnosové míry. Při kalkulaci očekávané výnosové míry je nutno vyjít z očekávaných výnosových měr investora z jednotlivých výnosových možností, kterých je konečný počet. Očekávané výnosové míry pro jednotlivé výnosové možnosti jsou výsledkem prognózy, odhadu. Výnosové možnosti a jim příslušné výnosové míry nastávají s určitou pravděpodobností, kterou je pro výpočet rovněž třeba odhadnout. Vzorec pro výpočet očekávané výnosové míry z investičního instrumentu zapíšeme takto:42
41 42
Veselá Jitka, Investování na kapitálových trzích, ASPI 2007, str. 583 Veselá Jitka, Investování na kapitálových trzích, ASPI 2007, str. 586
33
Vzorec č. 2: Výpočet očekávané výnosové míry (ex ante)
Zdroj: Veselá Jitka, Investování na kapitálových trzích, ASPI 2007, str. 586 Kde: E(rinstrument)
je
celková
očekávaná
výnosová
míra
z určitého
investičního
instrumentu, E(ri)
jsou očekávané výnosové míry příslušné jednotlivým výnosovým možnostem, jejichž celkový počet je I,
Pi
je míra pravděpodobnosti příslušná i-té výnosové možnosti.
4.2 Riziko43 Riziko je investory chápáno jako nějaké nebezpečí, že investice nedosáhne očekávané výnosové míry. Čím je nižší riziko, tím větší je pravděpodobnost dosažení výnosu a čím je vyšší riziko, tím nižší je pravděpodobnost dosažení předpokládaného výnosu. Riziko vyplývá z nejistých a nepředvídatelných událostí v budoucnosti. Riziko investic je složeno z mnoha dílčích rizik, přičemž za základní považujeme: Úrokové riziko Úrokové riziko ovlivňuje kolísání úrokových sazeb. Příčinou kolísání mohou být změny v poptávce a nabídce po penězích. Zásadně zde hraje roli centrální banka, která nastavuje základní úrokové sazby. Úrokové sazby ovlivňují hodnotu cenných papírů inverzně, tedy růst úrokových sazeb snižuje cenu akcií a dluhopisů a naopak. Tržní riziko Tržní riziko ovlivňuje kolísání výnosových měr investičních nástrojů celého trhu. Všechny cenné papíry jsou vystaveny tržnímu riziku. Tržní riziko je ovlivňováno několika faktory 43
Hladík René, Trhy cenných papírů, RENECO 2007, str. 19-20
34
daného trhu. Jedná se o změny podnikatelského prostředí, fáze hospodářského cyklu (recese nebo konjunktury), strukturální změny v ekonomice, změny preferencí spotřebitelů, negativní politické změny. Inflační riziko Inflační riziko ovlivňuje reálnou výnosovou mírů a reálnou úrokovou sazbu. Vysoká míra inflace může vést k záporné reálné výnosové míře, i když je nominální výnosová míra kladná. Například je-li výnosová míra 3 % a inflace 4 %, reálný výnos tak je -1 %. Podnikatelské riziko Podnikatelské riziko, jemuž investoři čelí, je specifické riziko firmy nebo určitého odvětví. Jedná se o možnost, že společnost může být v záporném hospodářském výsledku firmy dokonce i v bankrotu. Součástí podnikatelského rizika je finanční riziko, které je spojeno s financováním firmy pomocí cizího kapitálu. Celková výnosová míra investičních nástrojů je ovlivňována dvěma typy rizik: Jedinečné riziko Jedinečné riziko vyplývá ze specifické situace jednotlivé firmy. Zpravidla jde o podnikatelské nebo finanční riziko, vyplývající z hospodaření a činnosti. Toto riziko lze snížit diverzifikací, tedy vhodným rozložením investic do různých instrumentů, například do akcií více společností. Systematické riziko Systematické
riziko
vyplývá
z
celkového
vývoje
ekonomiky
a
jednotlivých
makroekonomických veličin. Patří sem riziko tržní, riziko inflační, riziko změny úrokových sazeb a politické riziko. Systematické riziko je spjato s danou ekonomikou a nelze se mu tedy vyhnout. Můžeme jej však částečně diverzifikovat, když investujeme do zahraničí. Diverzifikace rizika Většina investorů se na finančních trzích chová racionálně a neinvestují celý svůj majetek do jednoho investičního nástroje. Z investičních nástrojů sestavují portfolia, což znamená, že
35
z nich vytvářejí určitou skladbu, která splňuje jejich představy. Základem je sestavit takové portfolio, které dosahuje přiměřených výnosů ve vztahu k riziku.44 Graf č. 1: Snížení rizika metodou diverzifikace
Zdroj: Hladík René, Trhy cenných papírů, 2007, str. 20
4.3 Likvidita45 Likvidita je schopnost přeměny finančního instrumentu na finanční prostředky (peníze) s minimálními transakčními náklady. Za likvidní se považuje investiční instrument, který může být prodán bez ztráty během několika minut. Likvidita investičního instrumentu je ovlivňována mnoha faktory. Je to druh a charakteristika instrumentu a charakter trhu. Za nejlikvidnější aktiva jsou považovány pokladniční poukázky, hotovost, státní dluhopisy, nejbonitnější akcie a devizy („blue chips“). Trh, který lze označit jako dostatečně likvidní, by měl být široký, s velkým počtem účastníků, kteří uzavírají velké objemy obchodů. Investor na trhu preferuje instrumenty, jejichž likvidita je co nejvyšší. Nízká likvidita instrumentů tlačí na pokles kurzů, protože klesá poptávka po těchto instrumentech. Navíc
44 45
Kolektiv autorů, Průvodce kapitálovým trhem, FORTUNA 2004, str. 34 Veselá Jitka, Investování na kapitálových trzích, ASPI 2007, str. 602
36
investoři z méně likvidních instrumentů požadují vyšší výnosovou míru jako odměnu za podstupovanou nelikviditu. Při měření likvidity posuzujeme a porovnáváme objemy obchodů, kurzy instrumentů a tržní kapitalizaci trhu. Je tedy možné využít tyto možnosti: 1) porovnat objemy uzavíraných obchodů, 2) srovnat průměrný spread (rozpětí mezi nákupními a prodejními kurzy), 3) porovnat úroveň transakčních nákladů, 4) porovnat tržní kapitalizaci emise, 5) denní objem obchodů vztáhnout k celkové tržní kapitalizaci. Jednotlivé uvedené postupy nám mohou poskytnout protichůdné nebo ne zcela kompatibilní výsledky. Nicméně tyto postupy nabízejí možnosti, jak zohlednit třetí investorské kritérium, které by investoři neměli opomíjet.
37
5 Individuální investování Individuálním investováním se myslí takový způsob investování, kdy investor sám rozhoduje o způsobu investování svých prostředků, o struktuře investičního portfolia, o zahájení, změně či ukončení dílčích investic. Jak se investor rozhodne závisí na jeho vlastní úvaze nebo s využitím investičních doporučení nebo podkladů zpracovaných finančním poradcem.46 Investor často nemá možnost provádět nákup nebo prodej investičních instrumentů přímou cestou, proto musí vykonávat svou činnost za účasti obchodníků, kteří mají k takovému obchodování oprávnění. Ale i v tomto případě se individuální investor rozhoduje sám, kdy dát příkaz k nákupu či prodeji. Proto každý individuální investor musí mít specifické znalosti a určitou zkušenost, aby byl schopen správně načasovat svou investici.47 Činnost investora představuje získávání informací o investičních nástrojích, jejich aktuálních cenách či kurzech, sledování odborných komentářů a investičních doporučení v tisku, v televizi a internetu, dále konzultace s finančními poradci, kontaktování firem, přes které bude investování realizováno, získání a studium smluv, na jejichž základě bude investování probíhat, až po vlastní investování a sledování jejího vývoje. Jedním z hlavních zdrojů informací pro investora jsou pravidelné výroční zprávy, které společnosti mají povinnost sestavovat. Tyto dokumenty jsou zpřístupněny v elektronické podobě na internetu široké veřejnosti. Tyto informace můžeme nalézt například na stránkách Ministerstva financí České republiky v informačním systému ARES (administrativní registr ekonomických subjektů) a na stránkách Ministerstva spravedlnosti České republiky v obchodním rejstříku. Tyto stránky nalezneme na adrese uvedené v tabulce číslo pět. Tabulka č. 5: Zdroj informací pro investora o společnostech
46 47
Instituce
Zdroj informací
Webová adresa
Ministerstvo financí ČR
ARES
wwwinfo.mfcr.cz/ares
Ministerstvo spravedlnosti
Obchodní rejstřík
www.justice.cz
Kolektiv autorů, Průvodce kapitálovým trhem, FORTUNA 2004, str. 59 http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=357 18. února 2009
38
V případě, že investor už provedl nákup investičních instrumentů, může sledovat stav své investice přímo na webových stránkách organizátorů. Tyto stránky nalezneme na webových adresách uvedených v tabulce číslo šest. Tabulka č. 6: Zdroj informací pro investora o vývoji kurzu jeho investice Trh
Zkratka trku
Webová adresa
Burza cenných papírů Praha
BCPP
www.pse.cz
RM-Systém
RM-S
www.rm-system.cz
Dalším důležitým zdrojem informací pro individuálního investora jsou finanční servery. Na těchto serverech nalezne investor podrobné informace jako jsou komentáře, doporučení, novinky z trhů a odborné články od odborníků. Tyto informace nalezne na webových adresách uvedených v tabulce číslo sedm. Tabulka č. 7: Webové adresy finančních serverů Název serveru
Webová adresa
Akcie online
www.akcie.cz
Colosseum
www.colosseum.cz
Cyrrus
www.cyrrus.cz
Finance
www.finance.cz
Finanční skupina Fio
www.fio.cz
Hospodářské noviny
investice.ihned.cz
iDeník
www.idenik.cz
iDnes
finance.idnes.cz
Ipoint
ipoint.financninoviny.cz
Kurzy
www.kurzy.cz
Lidovky
www.lidovky.cz/byznys
Měšec
www.mesec.cz
Novinky
www.novinky.cz/sekce/ekonomika
Patria online
www.patria.cz
Peníze
www.penize.cz/investice Zdroj: Vlastní hledání na internetu
39
Všechny informace z těchto serverů mohou naznačovat budoucí vývoj ceny daného investičního instrumentu, nebo ho mohou ovlivnit a tím i výnos z provedené investice. Proto je pro individuálního investora velice důležité, aby tyto servery pravidelně sledoval a také uměl z nich vyvozovat závěry. Tedy jestli má investiční instrument koupit, prodat nebo držet.
5.1 Možnosti individuálního investování Pokud má potencionální investor dostatek volných peněžních prostředků, může v současné době investovat téměř do čehokoliv. Množství peněžních prostředků je závislé na konkrétní investici. Investice pro lepší přehlednost můžeme rozdělit do dvou kategorií a to na reálné aktiva a nehmotná aktiva.
5.1.1 Reálná aktiva Reálná aktiva jsou instrumenty, které jsou hmatatelné. Jedná se o věci, jako jsou budovy, umělecké předměty či starožitnosti a komodity. Nemovitosti Nemovitosti zahrnují budovy, byty, pozemky, stavby a vodní plochy. Tyto nemovitosti může investor využívat sám, nebo je může pronajímat. Z pronájmu může investor získávat pravidelný měsíční výnos a po delší době investor získá i výnos z prodeje této nemovitosti. Nemovitosti se vyznačují vysokou cenou a nízkou likviditou. Investor také musí brát v potaz, že držení takové nemovitosti vyžaduje, dodatečné náklady na provoz, údržbu a opravy. V případě prodeje této nemovitosti musí vždy investor najít protistranu, tedy kupujícího. Protože není vždy snadné nalézt potencionálního kupce, existují na trhu společnosti, které takovýto obchod zprostředkují. Jedná se o realitní společnosti, které nákup či prodej zprostředkují. Seznam některých vybraných realitních společností, působících na území České republiky uvádím v tabulce číslo osm.
40
Tabulka č. 8: Příklad realitních společnosti působících v České republice Logo společnosti
Název společnosti
Webová adresa
RE/MAX
www.remax-czech.cz
Central Group
www.central-group.cz
AAA byty
www.aaabyty.cz
Hot reality
www.hot-reality.cz
Bydlíte.cz
www.bydlite.cz
Finosa reality
www.finosa-reality.cz
Real Spektrum
www.realspektrum.cz
Global Projekt
www.global-projekt.cz
Zdroj: Vlastní hledání na internetu Starožitnosti Za starožitnost lze pokládat porcelán, sklo, keramiku, zlaté, briliantové a granátové šperky, hodiny a hodinky, obrazy, stříbrné, cínové a bronzové předměty, mlýnky, perské koberce a nábytek. Tyto předměty musí mít nějakou historickou hodnotu. Tedy nejsou novodobé nebo kopie historických předmětů. Zda se jedná o novodobou věc nebo kopii, zjistíme konzultací u dobrého obchodníka se starožitnostmi. Obchody s těmito předměty zprostředkovávají převážně živnostníci, zabývající se nákupem a prodejem starožitností a aukční síně. Hodnota starožitnosti je ovlivněna několika faktory a to vzácností, uměleckou kvalitou, původem, fyzickým stavem a módním vlivem. Riziko u starožitností je ovlivněno vysokým výskytem padělků. Výnos z této investice získá investor zpravidla po delší době. Komodity Komodita je například zlato, stříbro, ropa, káva, kukuřice a cukr. Investor tyto komodity fyzicky nikdy nevlastní, pouze je nakoupí prostřednictvím futures kontraktů na komoditní
41
burze. Bližší podrobnosti o komoditách a futures kontraktech jsou v předchozích kapitolách48. Komodity lze v České republice nakupovat na Komoditní burze Praha, která byla založena v roce 2002 a zakladatelé jsou Českomoravská plemenářská unie, Odbytové družstvo Centrum a RM-Systém. Další komoditní burza v České republice je Českomoravská komoditní burza Kladno, která byla založena v roce 1995 a Komoditní burza Říčany, která byla založena v roce 2008. Tyto komoditní burzy zatím nejsou dostatečně známé a jejich portfolio je velice omezené. Proto pokud potencionální investor bude chtít obchodovat s komoditami, měl by zvolit zahraniční komoditní burzu. Některé zahraniční komoditní burzy uvádím v tabulce číslo devět. Tabulka č. 9: Nejvýznamnější zahraniční komoditní burzy Zkratka
Název
CBOT
Chicago Board of Trade
NYMEX
New York Mercantile Exchange
Liffe (sloučena s Euronext)
London International Financial Futures Exchange
NYSE (sloučena s Euronext)
New York Stock Exchange
Euronext
Continental European Stock Exchange
TSE
Tokyo Stock Exchange Zdroj: http://www.komodity-online.cz/komoditni-burzy/komoditni-burzy.html 25. března 2009
5.1.2 Nehmotná aktiva Do nehmotných aktiv patří bankovní vklady, i když bankovní vklady nepřináší nijak vysoký výnos, pouze v lepším případě kopírují inflaci, jako formu investice je lze také brát. Tyto vklady, vzhledem k nastavení bankovního sektoru v České republice, jsou téměř bezrizikové. Pro přehled uvádím v tabulce číslo deset průměrnou míru inflace za několik let. Tabulka č. 10: Míra inflace v České republice 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
3,9
4,7
1,8
0,1
2,8
1,9
2,5
2,8
6,3
Zdroj: Český statistický úřad 48
Viz. kapitola 3.6 Komodity a kapitola 3.7 Finanční deriváty
42
Bankovní vklady Bankovními vklady se rozumí běžný účet a termínovaný účet, který si klient založí u některé banky. Vzhledem k poplatkům u běžných účtů a výši jejich úrokového výnosu, tyto vklady nelze považovat za investici, protože zde dochází k měsíčním ztrátám, které si vezme banka za vedení tohoto účtu. U termínovaných účtů tomu však už je jinak. Termínované účty se vedou zcela zdarma. Peněžní prostředky se mohou na účet uložit na několik dní (7 nebo 14), měsíců (1, 3, 6, 12), nebo let. Pokud klient své peněžní prostředky vybírá pouze v předem stanovených lhůtách, nehrozí mu žádné sankce. Výše úrokových sazeb je také závislá na době trvání vkladu. Pro přehled uvádím v tabulce číslo jedenáct úrokové sazby některých bank v České republice při jednorázovém vkladu 50 000 Kč, 500 000 Kč a výběru v sedmi denním a v ročním intervalu. Tabulka č. 11: Úrokové sazby u termínovaných účtů (v % p. a.) Banka 7 dní 1 rok 7 dní 1 rok Vklad 50 000 Kč Vklad 500 000 Kč Česká spořitelna 0,50 1,40 0,75 Citibank 0,15 1,05 0,50 ČSOB 0,50 1,50 0,65 GE Money Bank 1,25 3,60 1,75 ING Bank 2,50 2,50 2,50 Komerční banka 0,50 0,80 1,15 LBBW Bank CZ 0,00 1,39 0,92 Poštovní spořitelna 0,60 1,70 1,05 Raiffeisenbank 0,00 2,10 1,70 UniCredit Bank 0,50 1,70 0,65 Volksbank 0,90 1,90 1,00 Zdroj: Úrokové sazebníky jednotlivých bank
1,70 1,47 1,70 3,60 2,50 1,55 1,99 2,10 3,00 2,00 2,00
Z tabulky číslo jedenáct vyplývá, že v současné době nejvýhodnější úrokovou sazbu pro klienta, při uložení na dobu jednoho roku, nabízí banka GE Money Bank a při kratší době banka ING Bank, která používá jednotnou úrokovou sazbu pro všechny termíny. Stavební spoření Tento produkt nabízejí stavební spořitelny a vznikl za účelem podpory řešení bytové situace občanů v České republice. Tento produkt je oblíbený, protože je k němu poskytována státní podpora, výnosy jsou osvobozeny od daně z příjmů, úspory jsou pojištěny a po šesti letech klient naspořené finanční prostředky může využit k libovolnému účelu.
43
Kapitálový trh Na kapitálovém trhu si potencionální investor může vybrat z celé řady investičních instrumentů. Tyto investiční instrumenty jsou popsány v kapitole číslo tři49.
5.2 Jak lze obchodovat na kapitálovém trhu Na burze je možné spekulovat nejen na růst kurzu, ale i profitovat na jeho poklesu pomocí takzvané krátké pozice, kdy pokles kurzu je pro investora ziskem jako při podobném pohybu při spekulaci na vzrůst.
5.2.1 Spekulace na vzestup ceny Jedná se o nejpoužívanější strategii, kdy investor nakupuje akcie, komodity nebo jiný obchodní instrument ve snaze vydělat na růstu jeho kurzu na burze. Investor předpokládá nákup za nízkou cenu a hlavně prodej za cenu vyšší, než byla ta nákupní.50 Graf č. 2: Nákup a prodej CP při spekulaci na vzestup ceny
Zdroj: https://www.fio.cz/scgi-bin/hermes/e-portfolio.cgi V grafu číslo dvě je zobrazen vývoj kurzu akcií společnosti Microsoft za období jednoho roku. Do tohoto grafu jsem zakreslil nejvýhodnější nákupy a prodeje těchto cenných papírů. 49 50
Viz. kapitola 3. Investiční nástroje Turek Ludvík, První kroky na burze, COMPUTER PRESS, 2008, str. 27
44
5.2.2 Spekulace na pokles ceny Tato strategie umožňuje investorovi profitovat i na klesajících trzích, kdy si nejdříve investor vypůjčí akcie, nebo jiný burzovní produkt od brokera a prodá jej na trhu. Investor tedy otevírá krátkou pozici „shrot sale“. Následně při poklesu kurzu jej nakoupí na trhu zpět, a vrací investiční instrument zpět brokerovi. Rozdíl mezi prodejem a zpětným nákupem je pak investorův zisk, který je připsán na jeho účet.51 Pro půjčování cenných papírů není v České republice vytvořen kvalitní systém, takže ne vždy jsou cenné papíry pro půjčku k dispozici. Každou půjčku je tedy třeba individuálně dojednat. Konkrétní postup je nejvhodnější zkonzultovat s brokerem. Půjčka probíhá formou Buy-Sell operací, tedy dvěma přímými obchody s různým datem vypořádání uzavřenými ve stejný okamžik. Půjčka se sjednává na dohodnutou dobu obvykle několika dní a pokud investor do dohodnuté doby půjčené akcie nevrátí, musí si sjednat prodloužení jako novou půjčku. Zápůjční sazba je od 0,04% denně z hodnoty půjčených cenných papírů.52 Graf č. 3: Nákup a prodej CP při spekulaci na pokles ceny
Zdroj: https://www.fio.cz/scgi-bin/hermes/e-portfolio.cgi V grafu číslo tři je zobrazen vývoj kurzu akcií společnosti Telefónica O2 za období jednoho roku. Do tohoto grafu jsem zakreslil nejvhodnější dobu pro realizaci této strategie.
51 52
Turek Ludvík, První kroky na burze, COMPUTER PRESS, 2008, str. 28 http://www.fio.cz/short.itml 25. února 2009
45
5.2.3 Obchodování na úvěr Protože obchody na trhu SPAD probíhají ve velkých objemech a jsou tedy pro drobného investora nevhodné, nabízejí obchodníci s cennými papíry možnost obchodovat na úvěr. V takovém případě může i drobný investor s nižším kapitálem obchodovat na trhu SPAD. Základním principem úvěru na obchodování s cennými papíry je, že investor část své investice financuje z peněz půjčených od obchodníka s cennými papíry, obvykle je to kolem 80% a ručí za ně nakoupenými akciemi. Po prodeji cenných papírů klient splatí úvěr včetně úroku a ponechá si výnos, který může být i několikanásobný díky znásobení velikosti jeho investice.53 V praxi to znamená, že i při malém pohybu ceny akcie, řádově o jednotky procent, může investor realizovat zisk či ztrátu v desítkách procent z investovaných prostředků. Charakteristickým rysem obchodů na úvěr je tzv. pákový efekt, díky němuž jakákoliv procentuální změna ceny akcie zvyšuje možný zisk či ztrátu na vlastní investované částce na několikanásobek. Úvěrové obchody umožňují vysoký potencionální výnos, který je však vykoupen vyšší rizikovostí.54 Jak vypadají obchody na úvěr zobrazuje obrázek číslo jedna. Obrázek č. 1: Obchodování s cennými papíry na úvěr
Zdroj: Vlastní konstrukce podle http://www.cyrrus.cz/sluzby/obchodovani 25. února 2009
53 54
http://www.fio.cz/uvery_na_obchodovani.itml 25. února 2009 http://www.cyrrus.cz/sluzby/obchodovani 25. února 2009
46
Obrázek číslo jedna zobrazuje, jak vypadá obchodování na úvěr a nyní podle tohoto obrázku spočítáme v tabulce číslo dvanáct, dva možné scénáře obchodu na úvěr. Tabulka č. 12: Příklad obchodování s cennými papíry na úvěr Nákup akcií Telefónica O2 Cena za 1 kus 25. 2. 2009 395,00 Kč Počet kusů 5 000 ks Objem obchodu 1 975 000,00 Kč Investor složí (20 % z objemu obchodu) 395 000,00 Kč Úvěr (80 % z objemu obchodu) 1 580 000,00 Kč Prodej akcií Telefónica O2 +2% -2% Nový kurz 402,90 Kč 387,10 Kč Prodej CP 2 014 500,00 Kč 1 935 500,00 Kč Zisk nebo ztráta (CZK) + 39 500,00 Kč - 39 500,00 Kč Zisk nebo ztráta (v %) + 10 % - 10 % Zdroj: Vlastní výpočty
5.3 Postup při individuálním investování Proces individuálního investování na kapitálovém trhu je obdobný jako jakýkoliv investiční proces v jiných oblastech. Můžeme jej rozdělit do několika kroků: 1) Příprava 2) Vlastní investování 3) Sledování vývoje investice 4) Změna a ukončení investice
5.3.1 Příprava Každý investor, před prvním obchodem, se musí rozhodnout, přes kterou společnost bude své obchody provádět. Je spousta firem, které nabízejí možnost zprostředkování investičních obchodů, např. společnosti, které jsem uvedl v tabulce číslo dvě. Tyto společnosti jsou zároveň členy Burzy cenných papírů Praha. Pro příklad v této práci jsem zvolil společnost Fio, burzovní společnost, a. s., která je zároveň vlastníkem RM-Systému, české burzy cenných papírů, a. s. od 5. září 2006.
47
Ve chvíli kdy má investor společnost přes kterou bude chtít realizovat své obchody vybranou, musí tuto společnost osobně navštívit. U této společnosti podepíše několik smluv. Jedná se o: 1) komisionářskou smlouvu, 2) smlouvu o vypořádávání obchodů s investičními instrumenty, 3) všeobecné obchodní podmínky Obchodníci s cennými papíry dále vyžadují vyplnění investičního dotazníku. Požadovat od investora informace uvedené v tomto dotazníku ukládá obchodníkovi s CP zákon.55 Dotazník slouží obchodníkovi s cennými papíry, aby získal od zákazníka základní informace o jeho odborných znalostech a zkušenostech v oblasti investic, finančním zázemí a investičních cílech a mohl na základě získaných informací poskytovat zákazníkovi své služby kvalifikovaně a v jeho nejlepším zájmu. Tento dotazník je dobrovolný, nicméně pokud zákazník odmítne vyplnit dotazník nebo odmítne na některou z otázek v dotazníku odpovědět, nebo některou z otázek zodpoví nepravdivě, vystavuje se nebezpečí, že obchodník nebude moci správně vyhodnotit, zda poskytnutí příslušné investiční služby, rady ohledně investičního nástroje nebo provedení obchodu s investičním nástrojem odpovídá jeho odborným znalostem nebo zkušenostem potřebných pro pochopení souvisejících rizik. Investor po podepsání těchto písemných dokumentů obdrží: 1) Registrační číslo a číslo účtu v SCP (Středisko cenných papírů), 2) Registrační číslo zákazníka pro obchody na RM-Systému, 3) Číslo obchodního účtu u společnosti Fio, 4) Heslo pro telefonickou komunikaci, 5) Uživatelské jméno a jednorázové heslo pro elektronickou komunikaci.
5.3.2 Vlastní investování Ještě před vlastním investováním musí investor zajít do banky a poslat na účet obchodníka s cennými papíry finanční prostředky (tento účet je uveden ve smlouvě), které budou sloužit 55
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu
48
k vlastnímu investování. Pro identifikaci těchto finančních prostředků slouží variabilní symbol, který je shodný s obchodním účtem vedeného u obchodníka s cennými papíry. Jakmile finanční prostředky dorazí na účet, může investor začít obchodovat. Nákup investičních instrumentů Pro nákup investičních instrumentů využijeme internetové aplikace e-Broker. Tato internetová on-line aplikace slouží k snadnému a rychlému obchodování s cennými papíry. Poskytuje přístup na trh v reálném čase, nákup či prodej cenných papírů je tak otázkou pouze několika sekund. Pro investory, kteří ještě nemají dostatek zkušeností, tu je demoverze internetové aplikace e-Broker, tuto aplikaci může každý investor využívat po dobu 30 dnů a bez rizika fiktivně vyzkoušet svou úspěšnost v investování. Nejprve navštívíme webové stránky obchodníka s cennými papíry. V našem příkladu to je společnost Fio, a. s., tedy zadáme do internetového vyhledávače adresu www.fio.cz. Následně klikneme v pravém horním rohu na odkaz e-Brokeru. Po kliknutí jsme přesměrováni na stránku určenou k přihlášení k aplikaci e-Broker, jak zobrazuje obrázek číslo dvě. Obrázek č. 2: Přihlášení do internetové aplikace e-Broker
Zdroj: https://www.fio.cz/scgi-bin/hermes/e-broker.cgi 19. února 2009
49
Na této webové stránce do kolonky uživatelské jméno a do kolonky heslo, zadáme jméno a heslo, které jsme získali při podpisu smluv u obchodníka s cennými papíry. Po přihlášení se zobrazí „Portfolio“, zde máme přehled cenných papírů, které se obchodují v rámci RM-Systému (označované jako Easy Click) viz. obrázek číslo tři, nebo můžeme přepnout na SPADové obchody (označované jako e-SPAD), kde je cenných papírů podstatně více. Obrázek č. 3: Portfolio cenných papírů na RM-Systému
Zdroj: https://www.fio.cz/scgi-bin/hermes/e-portfolio.cgi 17. února 2009 Z portfolia RM-Systému si vybereme investiční instrument, který chceme nakoupit, např. akcie společnosti ČEZ. Klikneme na BAACEZ, po kliknutí se nám zobrazí graf vývoje kurzu společnosti ČEZ, který si můžeme nastavit v jakém období se nám má zobrazovat. Viz graf číslo čtyři.
50
Graf č. 4: Vývoj kurzu společnosti ČEZ v období od 26. 2. 2008 do 17. 2. 2009
Zdroj: https://www.fio.cz/scgi-bin/hermes/e-portfolio.cgi 17. února 2009 Z grafu je hned na první pohled patrné, že kurz akcií společnosti ČEZ se nachází v současné době na historickém minimu. Proto je vhodná doba pro nákup těchto akcií. U každého investičního instrumentu (akcií) jsou dvě šipky a to zelená šipka, sloužící k nákupu a červená šipka, sloužící k prodeji. Viz obrázek číslo tři. Klikneme na zelenou šipku, následně jsme přesměrováni viz. obrázek číslo čtyři. Obrázek č. 4: Nákup cenných papírů společnosti ČEZ
Zdroj: https://www.fio.cz/e-Broker/ 24. února 2009 51
Do kolonky „množství“ zadáme požadované množství cenných papírů, které chceme nakoupit. Množství zadáváme v takzvaných lotech. Minimální lot je 50 kusů a další množství je v násobcích. Dále tedy 100 kusů, 150 kusů, 200 kusů, 250 kusů, 300 kusů atd.. Do kolonek „platnost od – do“ zadáváme platnost našeho příkazu, tedy po jakou dobu bude příkaz v platnosti. Po uplynutí této doby, se příkaz k nákupu zruší. Do kolonky „cena“ zadáváme maximální možnou cenu, kterou jsme ochotni po dobu trvání příkazu zaplatit za cenné papíry. Tato kolonka je velice důležitá, protože v případě zadání nízké částky, nemusí k realizaci obchodu dojít a v případě příliš vysoké částky, nemusí být obchod pro investora výhodný. Je proto důležité sledovat množství a ceny akcií prodaných v uplynulém dnu. Kolonku účet pro vypořádání peněz neměníme, jedná se o číslo účtu investora. Kolonku „status nabývaných CP“ také neměníme, slouží k rozlišení mezi cennými papíry z RM-Systému a SPADu. Do kolonky „vaše označení“ píšeme svou poznámku pro rozlišení jednotlivých nákupů. Například můžeme zde zadat první nákup akcií ČEZ. Nyní vše potvrdíme a klikneme na kolonku „odeslat“, ještě jednou se nám otevře stejný odkaz, kde pouze zkontrolujeme všechny zadané údaje a znovu vše potvrdíme kliknutím na kolonku „odeslat“. Nyní pouze sledujeme, zda dojde k realizace investorova pokynu. Pokud investor zvolil vhodný nákupní kurz cenného papíru, dojde k realizaci pokynu a tím i k fyzickému nákupu cenných papírů. V našem případě jsme tedy nyní vlastníky 400 kusů akcií společnosti ČEZ.
5.3.3 Sledování vývoje investice Zásadní význam v rámci investičního procesu má fáze sledování vývoje investice. Investor vychází obvykle z podkladů, které získává od svého obchodníka s cennými papíry (měsíční či čtvrtletní výpisy). Tyto výpisy obsahují údaje o počtu jednotlivých typů investičních nástrojů a zpravidla také údaje o jejich aktuální tržní ceně. Pokud údaje o ceně neobsahují, musí je investor dohledat za pomoci příslušných informačních zdrojů.56 Tyto informační zdroje uvádí tabulka číslo šest a sedm. Vedle těchto informací by měl investor mít k dispozici informace o nákladech, které v příslušném období za investování zaplatil a které snižují výnos jeho investic. Celkově z těchto údajů získá investor čistou hodnotu svého investičního portfolia k určitému časovému 56
Kolektiv autorů, Průvodce kapitálovým trhem, FORTUNA 2004, str. 66
52
okamžiku. Investor by měl provádět srovnání těchto údajů s údaji za předchozí období (měsíc, pololetí, rok) a vyhodnocovat vývoj hodnoty a stavu svého investičního portfolia v čase, stejně jako vývoj a strukturu nákladů na investování.57 V předchozí podkapitole jsme provedli nákup cenných papírů společnosti ČEZ a proto teď vyhodnotíme celkové náklady na realizaci tohoto obchodu. Výpočty uvádím v tabulce číslo třináct. Tabulka č. 13: Výpočet celkových nákladů na nákup CP společnosti ČEZ – trh RM-Systém Směr
nákup
Cena za 1 kus
689,00 Kč
Počet kusů
400
Cena cenných papírů (400 ks x 689 Kč)
275 600,00 Kč
Poplatek Fio, burzovní společnosti, a. s. za podání pokynu EasyClick Poplatek trhu RM-S za uspokojení pokynu 0,29% (max. 3 400 Kč) Celkové náklady
+ 0 Kč + 799,24 Kč 276 399,24 Kč
Zdroj: Vlastní výpočty podle ceníku společnosti Fio, burzovní společnost, a. s. Tabulka číslo třináct nám ukazuje celkové náklady, které musíme vynaložit na nákup akcií společnosti ČEZ, tento obchod proběhl na trhu RM-Systém, kde lze obchodovat s menšími částkami, za nízké poplatky a je proto velice vhodný pro drobné investory. U obchodů na trhu SPAD na Burze cenných papírů Praha, jsou poplatky za podání pokynu a uspokojení pokynu také velice nízké (viz. tabulka číslo 14), nicméně na trhu SPAD se obchoduje s větším množstvím kusů akcií a obchody dosahují milionových částek. Tedy pokud investor nechce využít úvěr na obchodování s cennými papíry, je tento trh pro drobného investora nevhodný. Tento trh je vhodný pro velké společnosti jako jsou například banky.
57
Kolektiv autorů, Průvodce kapitálovým trhem, FORTUNA 2004, str. 66
53
Tabulka č. 14: Nákup akcií na Burze cenných papírů Praha – trh SPAD Směr
nákup
Cena za 1 kus
689,00 Kč
Počet kusů
5000
Cena cenných papírů (5000 ks x 689 Kč)
3 445 000,00 Kč
Poplatek Fio, burzovní společnosti, a. s. za podání pokynu Poplatek Fio, burzovní společnosti, a. s. za uspokojení pokynu 0,10%
+ 0 Kč + 990,00 Kč
(max. 990 Kč) Poplatek Burze cenných papírů Praha 0,01% Celkové náklady
344,50 Kč 3 446 334,50 Kč
Zdroj: Vlastní výpočty podle ceníku společnosti Fio, burzovní společnost, a. s.
5.3.4 Změna a ukončení investice V průběhu investičního času může investor usoudit, že vývoj investice je neuspokojivý a že investiční záměry, které měl na počátku, nejsou už aktuální nebo že investiční strategie není dlouhodobě výnosná.58 Pokud investor usoudí, že je přiměřené změnit investici či investiční strategii, vracíme se v podstatě na počátek investičního cyklu. Při zvažování, pro jakou novou investici se rozhodne, by měl investor znovu projít celou přípravnou fázi a dospět k rozhodnutí o nové investici či investiční strategii.58 Na počátku investice se investor rozhodne, v jakém investičním horizontu bude obchodovat, v případě, že se tento investiční horizont blíží ke konci a investor tyto finanční prostředky potřebuje na realizaci svých potřeb např. nákup auta, bytu nebo domu, musí nejprve zjistit, zda je prodej investičních instrumentů cenově výhodný. Ověří si ve svém portfoliu aktuální cenu (kurz) a v případě, že kurz je pro něj výhodný, prodá svůj investiční instrument pokynem prodat, (viz. obrázek číslo tři - červená šipka) a dále postupuje stejně jako postupoval u nákupu těchto investičních instrumentů.
58
Kolektiv autorů, Průvodce kapitálovým trhem, FORTUNA 2004, str. 66
54
Obrázek č. 5: Prodej cenných papírů společnosti ČEZ
Zdroj: https://www.fio.cz/e-Broker/ 24. března 2009 V našem příkladu je prodej cenných papírů společnosti ČEZ v krátkodobém horizontu výhodný, a proto tyto akcie pokynem „odeslat“ prodáme (viz. obrázek číslo pět). Výpočet celkového výnosu z prodeje cenných papírů uvádím v tabulce číslo 15. Tabulka č. 15: Výpočet čistého zisku z prodeje CP společnosti ČEZ – trh RM-Systém Směr Cena za 1 kus Počet kusů Cena cenných papírů (400 ks x 750 Kč) Poplatek Fio, burzovní společnosti, a. s. za podání pokynu EasyClick Poplatek trhu RM-S za uspokojení pokynu 0,29% (max. 3 400 Kč) Tržby z prodeje akcií Celkové náklady z nákupu akcií ze dne 24.2.2009 Zisk z prodeje akcií před zdaněním Zaokrouhlený základ daně Daň 15 % (pouze v případě držení CP kratší dobu než 6 měsíců) Zisk z prodeje akcií po zdanění Zdroj: Vlastní výpočty
prodej 750,00 Kč 400 300 000,00 Kč - 0,00 Kč - 870,00 Kč 299 130,00 Kč - 276 399,24 Kč 22 730,76 Kč 22 700,00 Kč 3 405,00 Kč 19 325,58 Kč
Za uplynulé období od 24. 2. 2009 do 24. 3. 2009, tedy jeden měsíc, jsme z provedeného obchodu nákupu a prodeje akcií společnosti ČEZ získali čistý zisk ve výši 19 325 Kč.
55
5.4 Zdanění výnosu z cenných papírů59 Nedílnou součástí obchodů s cennými papíry jsou daně. Každý investor při obchodování si musí uvědomit, že od svého výnosu z prodeje cenných papírů bude muset odečíst daň. Zdanění výnosů z cenných papírů se dělí do několika režimů podle druhu příjmů, plynoucích investorovi z držení cenných papírů a podle právního postavení samotného investora. Dividendový výnos Jak u fyzických, tak i právnických osob je zdanění tohoto výnosu prováděno zvláštní sazbou daně. Sazba této daně v současnosti činí 15 % z celkového dividendového příjmu. Tuto daň neodvádí investor, ale sráží ji subjekt, který dividendu vyplácí. Každý investor se dozví, kdo dividendu vyplácí písemnou formou. Většinou to bývají banky. V tabulce číslo 16 uvádím výši dividendy za rok 2006 a 2007 u společností obchodovatelných na Burze cenných papírů Praha a za rok 2008 pouze odhad, protože tento dividendový výnos doposud nebyl vyplacen, ani nebyla zveřejněna jeho výše. Odhad v tabulce je aritmetickým průměrem zveřejněných odhadů společností Česká spořitelna, Komerční banka, Atlantik finanční trhy a společnosti Cyrrus. Tabulka č. 16: Dividendy firem obchodovaných na BCPP v systému SPAD Společnost Rok 2006 Rok 2007 Rok 2008 (odhad) Měna ČEZ 20,00 40,00 48,50 CZK ErsteBank 0,65 0,75 0,70 EUR Komerční banka 150 180 190 CZK Orco 0,85 1,19 0,25 EUR Pegas 0,76 0,85 0,90 EUR Philip Morris 600 880 527 CZK Telefónica o2 50 50 50 CZK Unipetrol 0 17,65 9,50 CZK VIG 0,82 1,10 1,10 EUR Zentiva 11,50 7,40 7,80 CZK Zdroj: http://www.penize.cz/48972-i-pres-krizi-se-objem-vyplacenych-dividend-asi-mirnezvysi 3. února 2009
59
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
56
Kapitálový zisk Kapitálový zisk plyne z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou cenného papíru. U fyzických osob je kapitálový zisk součástí dílčího základu daně podle §10 zákona. Podle tohoto paragrafu lze proti příjmům z prodeje cenných papírů uplatnit jako náklad nabývající ceny cenných papírů, dále pak výdaje související s uskutečněním prodeje a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenných papírů. Výdaje, které převyšují příjmy v daném zdaňovacím období, mohou být uplatněny pouze do výše příjmů. Případnou ztrátu nelze zohlednit při celkovém výpočtu daně, ale lze ji zohlednit u zisků, které jsou dosaženy při obchodování s cennými papíry. U nepodnikatelských fyzických osob dále platí časové období, které je šest měsíců. Znamená to, že zdanění podléhají pouze zisky, kde rozdíl mezi datem nákupu a datem prodeje nepřekročí šest měsíců. Pokud podnikatelské fyzické osoby nakupují a prodávají cenné papíry z prostředků živnosti, musí o všech transakcích účtovat. Neplatí pro ně časové období šest měsíců. Případnou ztrátu lze zohlednit při celkovém výpočtu daně. U nákupu cenných papírů na úvěr mohou účtovat jako o přijetí úvěru a tím zahrnout do nákladů související poplatky a úrok.60 U právnických osob se zisky z této činnosti zdaňují běžnou sazbou daně z příjmů právnických osob. U právnických osob neplatí časové období šest měsíců. Případnou ztrátu lze zohlednit při celkovém výpočtu daně. U nákupu cenných papírů na úvěr mohou účtovat jako o přijetí úvěru a tím zahrnout do nákladů související poplatky a úrok.60 Protože v předchozím příkladu, nákup a prodej akcií společnosti ČEZ, jsme tyto cenné papíry drželi kratší dobu než šest měsíců, musíme tento výnos zdanit. Výpočet této daně jsem již zahrnul do tabulky číslo 15.
60
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
57
6 Kolektivní investování Pokud se investor rozhodne investovat své volné peněžní prostředky a netroufne si to učinit na vlastní pěst (individuální investování), může tak učinit kolektivně, prostřednictvím podílových fondů. Kolektivní investování umožňuje investovat úspory snadněji, s menším rizikem a vyšším výnosem, než nabízejí termínované a spořící účty u bank. Kolektivní investování vychází z myšlenky shromažďování peněžních prostředků od jednotlivých investorů a následného odborného investování. Má formu podílových fondů a penzijních fondů. Výhody této formy investování jsou v odborném řízení fondů profesionály (správci fondu). Správci fondu nakupují ve velkém a to vede k úsporám z rozsahu a k nižším transakčním nákladům. U fondu je také lepší diverzifikace rizika, protože fondy nakupují velké množství investičních instrumentů. Další výhodou pro investora je, že mu přináší úsporu času. Nevýhodou jsou vysoké administrativní náklady spojené se správou fondů a nižší dosažitelný výnos než u individuálních investorů.61 Schéma č. 6: Kolektivní investování
Zdroj: Vlastní konstrukce podle http://www.iscs.cz/web/fondy/ 6. března 2009
6.1 Podílové fondy Podílový fond je ekonomická jednotka spravovaná investiční společností, která shromažďuje peněžní prostředky vydáváním a prodejem podílových listů. Investoři, kteří mají podobné investiční cíle a nechtějí investovat na svůj účet, svěří své peněžní prostředky této investiční
61
Hladík René, Trhy cenných papírů, RENECO 2007, str. 89
58
společnosti. Ta je pak investuje na finančním trhu do různých cenných papírů, nástrojů peněžního trhu, a v omezené míře i do bankovních vkladů prostřednictvím podílového fondu. Fond tedy tvoří portfolio akcií, dluhopisů a jiných finančních nástrojů. Toto portfolio je společným majetkem skupiny investorů neboli podílníků.62 Investiční společnost vytvořený majetek obhospodařuje svým jménem a na účet jednotlivých investorů. Podle množství vložených finančních prostředků vlastní jednotliví podílníci odpovídající počet podílů v podobě podílových listů daného podílového fondu.62
6.2 Členění podílových fondů podle způsobu emise Podílové fondy je možné rozlišovat podle několika hledisek, zejména podle způsobu emise podílových listů, a to na otevřený podílový fond a uzavřený podílový fond. Otevřený podílový fond Otevřený podílový fond je takový fond, který může vydávat neomezený počet podílových listů. Zároveň má fond povinnost, za předem stanovených podmínek, zpětně podílové listy odkoupit. Jedná se o tzv. neukončenou emisi. Cena odkupu se vypočítává z hodnoty majetku fondu připadající na jeden podílový list. Tato hodnota se stanovuje denně. Povinným odkupem se zvyšuje atraktivita fondu, protože investor může snadno své podíly kdykoli prodat a získat tak hotovost.63 Uzavřený podílový fond Uzavřený podílový fond je charakteristický tím, že vydávání podílových listů je předem omezeno buď celkovým počtem podílových listů, nebo dobou, po kterou mohou být podílové listy vydávány. Fond se vytváří na dobu určitou. Investiční společnost neodkupuje podílové listy v průběhu jeho životnosti od podílníků zpět. S uzavřeným počtem podílových listů pak fond hospodaří po celou dobu své existence. U tohoto typu fondu má podílník přístup k penězům omezen.64
62
Kolektiv autorů, Průvodce kapitálovým trhem, FORTUNA 2004, str. 75 Hladík René, Trhy cenných papírů, RENECO 2007, str. 89 64 Kolektiv autorů, Průvodce kapitálovým trhem, FORTUNA 2004, str. 84 63
59
6.3 Členění fondů podle použitých investičních nástrojů Každý podílový fond investuje finanční prostředky do určitého druhu cenných papírů. Fondy investují do peněžního trhu, dluhopisů a akcií. Buď v určeném poměru, nebo bez vymezení tohoto poměru. Fondy peněžního trhu65 Tyto fondy investují získané peněžní prostředky do peněžního trhu a krátkodobých dluhopisů tak, aby doba splatnosti cenných papírů a vkladů tvořících majetek ve fondu nebyla delší než jeden rok. Kolísavost ceny podílového listu je velmi nízká. Minimálnímu riziku odpovídají i nižší výnosy v porovnání s ostatními typy fondů. Fondy peněžního trhu jsou vhodné pro krátkodobé investice jako alternativa k termínovaným účtům v bankách. Tyto fondy investují do kvalitních krátkodobých dluhopisů, jako jsou pokladniční poukázky České národní banky a Ministerstva financí České republiky. Také mohou provádět obchody s krátkodobými dluhopisy nadnárodních institucí např. Evropské investiční banky a obchody s penězi. Pokladniční poukázky jsou krátkodobě diskontované dluhopisy, které zavazují emitenta splatit k určitému datu jejich jmenovitou hodnotu. Na primárním trhu se prodávají za cenu nižší, než je jejich jmenovitá hodnota a rozdíl je investorův výnos, který se nazývá diskont. U krátkodobých termínovaných obchodů s cennými papíry se jedná zpravidla o nákup pokladničních poukázek, nebo jiných dluhopisů za jejich momentální cenu a jejich zpětný prodej k budoucímu stanovenému datu a ceně. U těchto obchodů nedochází po dobu trvání transakce k žádným výkyvům ceny. Obchody s penězi představují účast na transakcích, kterými si banky upravují svoji likviditu mezi sebou, nebo prostřednictvím refinančního systému centrální banky. Rozlišují se krátkodobé obchody s denními penězi za pevnou úrokovou sazbu a obchody s termínovanými penězi s platností několik měsíců.
65
Kolektiv autorů, Průvodce kapitálovým trhem, FORTUNA 2004, str. 86, 93-94
60
Skladba investic fondu peněžního trhu určuje způsob zhodnocování jeho majetku. Výnosy fondu jsou relativně nízké, přičemž se všeobecně očekává, že budou srovnatelné s úrokem z běžných bankovních depozit, nebo vyšší. Výkyv kurzu je jen nepatrný, přičemž hodnota podílového listu by neměla klesat pod jeho pořizovací cenu. Fondy peněžního trhu mají vysokou likviditu, neboť většina fondů vyplácí peníze při zpětném odkupu podílových listů v rozmezí dvou až tří dnů od podání žádosti. Investování do fondů peněžního trhu je opatrným způsobem investování, který používají konzervativní a začínající investoři jako variantu různých bankovních vkladů. Je vhodný pro investory, kteří chtějí investovat krátkodobě a také chtějí co nejvíce omezit riziko ztráty základní investované částky. Jako příklad si uvedeme vývoj podílového fondu peněžního trhu (viz. graf číslo pět), který nabízí Investiční kapitálová společnost Komerční banky. Na tomto fondu je vidět, že nijak jeho vývoj kurzu nekolísá a má stabilní růstovou tendenci. Graf č. 5: Vývoj peněžního trhu za jeden rok
Zdroj: http://www.iks-kb.cz/opencms/opencms/iks/fund_detail.html 4. března 2009
61
Dluhopisové fondy66 Tyto fondy investují převážně do dluhopisů, částečně také do nástrojů peněžního trhu a do bankovních vkladů. Malá část majetku může být také investována do akcií. Dlouhodobé zhodnocení bývá obvykle vyšší než u fondů peněžního trhu. Na rozdíl od fondů peněžního trhu zde není omezena průměrná splatnost investic a předpokládá se, že se bude měnit v závislosti na vývoji dluhopisového trhu. Dluhopisové fondy jsou vhodné pro investice v horizontu minimálním dva roky. Dluhopisové fondy investují prostředky převážně do dluhopisů vydaných státem, akciovými společnostmi, v menším měřítku také městy. Na rozdíl od termínovaných vkladů, jejichž úrok je stabilní, závisí výnos dluhopisového fondu na vývoji kapitálového trhu a především na změnách úrokové míry. Smyslem investování do těchto fondů je získat ve střednědobém časovém horizontu dvou a více let vyšší výnos, než jaký poskytuje úrok z termínovaných vkladů nebo než jaký poskytují fondy peněžního trhu. Vyšší výnos u těchto fondů je však spojen s vyšším kolísáním ceny podílových listů než u fondů peněžního trhu, protože ceny dluhopisů na kapitálovém trhu se průběžně mění. Obecně také platí, že čím má dluhopis delší splatnost, tím větší je jeho výnos, neboť vyšší úrok je odměnou investorovi za větší riziko kolísání ceny dluhopisů. Kolísání ceny dluhopisových fondů znázorňuje graf číslo šest. Graf č. 6: Vývoj dluhopisového fondu za jeden rok
Zdroj: http://www.iks-kb.cz/opencms/opencms/iks/fund_detail.html 4. března 2009 66
Kolektiv autorů, Průvodce kapitálovým trhem, FORTUNA 2004, str. 86, 94
62
Z grafu číslo šest je také patrné, že dluhopisový fond má růstovou tendenci i v současné finanční krizi, kdy stále přicházejí negativní zprávy z ekonomiky. Je to způsobeno tím, že centrální banky na celém světě snižují úrokové sazby a to se projevuje na růstu cen dluhopisů a také, protože dluhopisové fondy nakupují státní dluhopisy, které jsou velice bezpečné. Stát má totiž spoustu možností jak splatit své závazky. Akciové fondy67 Tyto fondy investují z velké části do akcií. Minimální podíl akcií v České republice je stanoven ve výši 66 % celkového majetku fondu. Zbývající část majetku může být investována do dluhopisů nebo uložena na bankovních vkladech. Vyznačují se výrazným kolísáním prodejní ceny podílového listu v závislosti na výkyvech cen akcií na kapitálovém trhu. V dlouhodobém horizontu však mohou přinést nejvyšší zhodnocení. Minimální investiční horizont je pět let a je vhodný pro zkušené investory. Akciové fondy investují do akcií různého druhu, vydávaných akciovými společnostmi. Akciové fondy se mohou členit podle různých hledisek. Prvním hlediskem jsou investiční cíle fondu a s tím spojená investiční politika fondu. Některé investují do známých důvěryhodných společností s předpokladem vysoké dividendy, jiné do menších společností s předpokladem rychlého růstu hodnoty akcií. Tyto fondy dávají možnost nadprůměrného zhodnocení, jsou však spojeny se zvýšeným rizikem poklesu hodnoty akcií. Časté je také hledisko zaměření investic na určitá odvětví nebo země původu akcie. Investování do akciových fondů spočívá v tom, že zatímco v krátkodobém období ceny akcií kolísají nahoru a dolů, a to podstatně více než u dluhopisů, v dlouhodobém období dávají možnost podstatně vyšších výnosů než při investování do dluhopisů nebo peněžního trhu. Akciový fond však přináší i riziko ztráty části původní hodnoty investice. To je i patrné z grafu číslo sedm, kde vložená investice na jeden rok ztratila svou hodnotu. Je to však spojeno s celosvětovou finanční krizí, která nyní probíhá. V delším časovém horizontu se tento vývoj může obrátit zase k lepšímu.
67
Kolektiv autorů, Průvodce kapitálovým trhem, FORTUNA 2004, str. 86, 95-97
63
Graf č. 7: Vývoj akciového fondu za jeden rok
Zdroj: http://www.iks-kb.cz/opencms/opencms/iks/fund_detail.html 4. března 2009 Podskupinou akciových fondů jsou oborové fondy. Tyto fondy investují do skupin oborových fondů, jako jsou technologické fondy, telekomunikace, média, biotechnologie, farmaceutické firmy a energetické fondy. Typickou skupinu oborových fondů představují fondy investující do akcií z oboru bankovnictví a pojišťovnictví. Jako příklad zde uvádím v tabulce číslo 17 některé oborové akciové fondy, které jsou nabízeny v České republice. Tabulka č. 17: Oborové akciové fondy Nabízející společnost ČP Invest, investiční společnost, a. s.
Název fondu Fond globálních značek Fond farmacie a biotechnologie Fond ropy a energie Fond nových ekonomik Fond nemovitostních akcií
ING bank, N. V.
Fond biotechnology Fond computer technologies
Československá obchodní banka, a. s.
Fond realitní
Komerční banka, a. s.
Fond realitních společností
Zdroj: Vlastní hledání na webových stránkách uvedených bank
64
Indexové fondy68 Většina fondů kolektivního investování je spravována aktivně. To znamená, že správci fondů průběžně sledují vývoj na trhu, nakupují a prodávají aktiva a snaží se tak zajistit pro své investory co nejvyšší výnos. Fondy indexové jsou řízeny pasivně. Správci se nesnaží odhadovat vývoj jednotlivých investičních aktiv a vyhledávat lepší zhodnocení investic. Snaží se pouze kopírovat ten trh, na kterém investují. Tyto fondy mají nižší poplatky než aktivně řízené fondy. V České republice zatím indexové fondy nabízí pouze finanční skupina KBC ČSOB. Tyto fondy uvádím v tabulce číslo 18. Tabulka č. 18: Indexové fondy Název fondu
Kopírovaný index
KBC Index Fund Euroland
Index Dow Jones Euro Stoxx 50
KBC Index Fund Euronext 100
Index Euronext 100
KBC Index Fund Europe
Index MSCI 15
KBC Index Fund USA
Index S&P 500
KBC Index Fund World
Složen z nejvýznamnějších indexů
KBC Index Fund Japan
Index Nikkei 225
Zdroj: http://www.penize.cz/29341-superlevne-indexove-fondy-v-cr-chybi Smíšené fondy Smíšené fondy jsou někdy označovány také jako balancované fondy. Smíšené fondy investují do akcií, dluhopisů a nástrojů peněžního trhu. Správce tohoto fondu může v rámci pravidel přizpůsobovat strukturu portfolia cenných papírů podle situace na kapitálovém trhu. To znamená, že pokud je vývoj na akciovém trhu příznivý, navýší počet akcií v portfoliu a sníží počet dluhopisů a nástrojů peněžního trhu a v případě nepříznivého vývoje na akciovém trhu, počet akcií sníží. Jak může vypadat portfolio tohoto fondu, ukazuje graf číslo osm. Smíšené fondy nabízejí investorovi střední až vysoké zhodnocení, ale také střední až vysoké riziko ztráty vložené investice.
68
http://financnivzdelavani.webmagazine.cz/webmagazine/page.asp?idk=377 6. března 2009
65
Graf č. 8: Složení portfolia smíšeného fondu
Zdroj: Vlastní tvorba podle dat z http://www.iks-kb.cz/ 10. března 2009 Složení portfolia smíšeného fondu není pevné. Může se podle aktuálního vývoje na kapitálovém trhu přizpůsobovat s možnými odchylkami, které jsou ve výši 10 %. Graf č. 9: Vývoj smíšeného fondu za jeden rok
Zdroj: http://www.iks-kb.cz/opencms/opencms/iks/fund_detail.html Graf číslo devět zobrazuje vývoj smíšeného podílového fondu IKS Balancovaný dynamický, který nabízí Investiční kapitálová společnost Komerční banky.
66
Fondy fondů Tyto fondy neinvestují peněžní prostředky přímo do cenných papírů jednotlivých emitentů, ale do podílových listů jiných otevřených podílových fondů. Mohou být specializované na akciové, dluhopisové nebo smíšené fondy. Zhodnocení majteku a míra investičního rizika odpovídá tomu, jaké podílové listy má fond fondů v portfoliu. Tyto fondy poskytují vyšší rozložení investičního rizika než ostatní fondy.69 Fondy fondů byly populární před několika lety. Své nejlepší období si v České republice prožily v letech 2000 a 2001, ale od té doby objem majetku neustále klesá. Tyto fondy sice zajímavě rozkládají riziko, ale jejich nevýhoda je, že dochází k dvojím nákladům. Tyto fondy nejenže musí hradit všechny klasické náklady vznikající u všech fondů, jako jsou náklady na správu portfolia, poplatky za obchodování a jiné fixní náklady, ale také všechny tyto náklady v podstatě platí ještě jednou na úrovni fondů, které nakupují do svého portfolia. Dochází tak k tomu, že se poplatky vlastně platí dvakrát.70 Jako příklad uvádím v grafu číslo deset vývoj podílového fondu Fénix, nabízeného Investiční kapitálovou společností Komerční banky. Graf č. 10: Vývoj fondu fondů za jeden rok
Zdroj: http://www.iks-kb.cz/opencms/opencms/iks/fund_detail.html 5. dubna 2009
69 70
Kolektiv autorů, Průvodce kapitálovým trhem, FORTUNA 2004, str. 86-87 http://finweb.ihned.cz/index.php?p=P02400_d&article%5Bid%5D=15404540 10. března 2009
67
Garantované fondy Garantované fondy jsou nejméně rizikové ze všech fondů kolektivního investování. Tyto fondy garantují investorům, že i v případě nepříznivého vývoje na akciovém trhu neutrpí ztrátu z vložené investice. To znamená, že i když je vývoj trhu nepříznivý, klient po uplynutí doby investice, dostane zpět své vložené prostředky. U některých fondů je to ve výši 90% nebo 100%, ale většina fondů nabízí i minimální garantovaný výnos. Garantované fondy jsou zakládány jako uzavřené podílové fondy a délka trvání fondu je předem dána. Většinou na 5 a více let. Před otevřením garantovaného fondu probíhá upisovací období, kdy se vytvoří finanční kapitál pro vznik tohoto fondu. Po získání finančních prostředků od investorů do tohoto fondu, se tyto prostředky rozdělí na dvě části. Větší část je investována na peněžním a dluhopisovém trhu. Tato část slouží jako garance vkladu, proto je investiční horizont na pět a více let, aby investiční prostředky vložené do peněžního a dluhopisového trhu měly dostatek času vydělat na garanci vrácení vkladu. Za zbytek finančních prostředků fond nakoupí od banky opce71 na index vybraného kapitálového trhu. Po uplynutí investičního horizontu garantovaného fondu, fond buď uplatní nebo neuplatní opci od banky. Záleží na vývoji příslušného indexu. Pokud je vývoj vybraného indexu příznivý a v den splatnosti opce, je index vyšší, než je dohodnuto v kontraktu opce – fond opční obchod uplatní. V případě nepříznivého vývoje vybraného indexu, kdy index v den splatnosti opce, je nižší, než je dohodnuto v kontraktu opce s bankou – fond opční obchod neuplatní a nechá opci propadnout, protože uplatnění opčního práva by bylo nevýhodné. V případě uplatnění opce, garantovaný fond vyplatí investorům garantovanou částku získanou z peněžního a dluhopisového trhu. Plus k této částce připočítá výnos z opčního kontraktu. V případě neuplatnění opce, garantovaný fond vyplatí investorům pouze garantovanou částku. Tyto fondy jsou tedy velice vhodné pro konzervativní investory, kteří preferují nízké riziko a nevadí jim nízká likvidita. Nabídka garantovaných fondů v České republice je široká, každá investiční společnost se snaží mít alespoň jeden garantovaný fond v nabídce pro klienty.
71
Viz. podkapitola 3.7.1 Opce
68
Jako příklad zde uvádím garantovaný fond MAX 2, který nabízí Investiční kapitálová společnost Komerční banky. Graf č. 11: Vývoj garantovaného fondu za jeden rok
Zdroj: http://www.iks-kb.cz/opencms/opencms/iks/fund_detail.html 10. března 2009 Penzijní fondy72 Do kolektivního investování také patří penzijní fondy. Tyto fondy řeší částečně problém financování stáří. V České republice dochází ke změnám v demografickém vývoji. Rodí se stále méně dětí a populace stárne. To znamená, že počet produktivních osob na jednoho důchodce klesá. Úpravy průběžného systému, jako zvýšení sociálního pojištění, snížení relace důchodu ku mzdě nebo posouvání věku odchodu do důchodu přináší další problémy. Proto roste poptávka po dalším důchodovém systému, jímž se mohou stát penzijní fondy. Princip penzijního fondu spočívá v dlouhodobém spoření, přičemž úspory jsou zhodnocovány na kapitálovém trhu. Po dosažení důchodového věku nebo jiných podmínek jsou zhodnocené úspory vyplaceny formou důchodu nebo jinou formou. Každý penzijní fond vytváří penzijní plán. To znamená, že je založen na pravidelných měsíčních, čtvrtletních či ročních vkladech. Výše důchodových dávek pak vzniká z vložené investice a dosaženého zhodnocení, kterého
72
Hladík René, Trhy cenných papírů, RENECO 2007, str. 91-92
69
fond dosáhne. Vše se eviduje na účtu u penzijního fondu, takže vkladatel má o stavu prostředků přehled. Jak funguje penzijní připojištění zobrazuje schéma číslo sedm. Schéma č. 7: Fungování penzijního připojištění
Zdroj: Vlastní konstrukce podle http://www.pfcp.cz 11. března 2009 Penzijní fond se zavazuje vyplácet předem stanovenou výši penzijních dávek. Výše dávky se určuje na základě příspěvků a očekávané průměrné délky života uživatele. Do penzijního fondu vkládá peněžní prostředky účastník, ale také může přispívat zaměstnavatel. Pro zaměstnavatele je to výhodné, protože pak může uplatnit daňové úlevy. Daňovou úlevu uplatňuje i účastník. Další příspěvek do penzijního fondu poskytuje stát. Všechny typy příspěvků významně zvyšují celkový výnos penzijního fondu pro účastníka. Z penzijního připojištění (jak zobrazuje schéma číslo sedm) se mohou poskytovat tyto dávky:
Pravidelně vyplacená penze – ta může mít po splnění podmínek několik podob, a to penze starobní, penze invalidní, penze výsluhová a penze pozůstalostní.
Jednorázová výplata všech naspořených peněz – výplata je možná po splnění podmínek dovršení 60 let a 60 měsíců pojistné doby.
Odbytné – účastník získá vložené prostředky i zhodnocení dosažené fondem, ale přijde o státní příspěvky. Odbytné lze vyzvednout již po roce placení příspěvků.
V České republice nabízí penzijní připojištění několik bank a pojišťoven. Některé uvádím jako příklad v tabulce číslo 19.
70
Tabulka č. 19: Vybrané penzijní fondy v České republice Společnost
Prostředky
Generali
Aktiva
Počet účastníků
Podíl na trhu
1 275,27
1 441,73
33 818
0,8 %
ING
18 857,65
19 309,83
450 698
10,7 %
Komerční banka
22 667,73
23 083,50
485 589
11,5 %
45,057
121,296
35 622
0,85 %
Allianz
6 073,90
6 634,41
119 652
2,84 %
AXA
32228,02
33 076,45
564 500
13,41 %
ČSOB
14 224,47
14 569,53
403 684
9,59 %
Česká pojišťovna
37 182,52
38 291,30
1 134 677
27 %
Česká spořitelna
24 424, 23
25 234,31
723 286
17,18 %
AEGON
Zdroj: http://www.finance.cz/duchody-a-penze/penzijni-fondy/ 11. března 2009
6.4 Postup nákupu při kolektivním investování Postup nákupu u kolektivního investování je podobný jako u individuálního investování, ale s některými odlišnostmi. Příprava Než investor začne investovat do nějakého podílového fondu, musí si vybrat investiční společnost, která podílové fondy nabízí. Většinou jsou to dceřiné společnosti bank a pojišťoven, které se liší počtem nabízených podílových fondů. Některé tyto společnosti jsou uvedené v tabulce číslo 19. Vlastní investování Ve chvíli, kdy má investor investiční společnost, u které bude fondy nakupovat vybránu, musí ji následně osobně navštívit. Zde podepíše smlouvu o nákupu a prodeji podílových fondů. Pro náš příklad jsem vybral Investiční kapitálovou společnost Komerční banky, a. s. (IKS KB). Investor si nevybírá pouze společnost, u které fondy nakoupí, ale také z několika druhů fondů, které investiční společnost nabízí. Tyto druhy fondů jsou popsány v kapitole 6.3. Investor se rozhoduje podle konkrétních informacích o fondech. Jedná se o zaměření fondu, výkonnosti za určité období, možná rizika, poplatky a dobou trvání investice. Příklad podílových fondů,
71
které nabízí IKS KB, uvádím v tabulce číslo 20, protože jich tato společnost nabízí opravdu mnoho, vybral jsem pouze některé fondy, ke každému typu z nabízených fondů. Tabulka č. 20: Přehled vybraných fondů nabízených IKS KB Název fondu
Typ fondu
Riziko
Invest. horizont
IKS Peněžní trh PLUS
Peněžního trhu
3
1,5
KB Peněžní trh
Peněžního trhu
1
1,0
KB Dluhopisový
Dluhopisové
2
2,0
IKS Balancovaný – konzervativní
Smíšené
3
3,0
IKS Balancovaný – dynamický
Smíšené
4
5,0
IKS Akciový PLUS
Akciové
5
5,0
KB Akciové
Akciové
5
5,0
Fénix konzervativní
Fond fondů
2
2,0
Fénix smíšený
Fond fondů
3
3,0
Max 3
Garantované
1
5,0
Ametyst 2
Garantované
1
5,0
Zdroj: http://www.iks-kb.cz/opencms/opencms/iks/fund_list.html 27. března 2009 Po podepsání smlouvy a vybrání vhodného fondu musí každý investor vložit na účet fondu peněžní prostředky, buď osobně nebo bankovním převodem. Po zaslání peněžních prostředků je nakoupeno určité množství podílových listů z vybraného fondu. Počet podílových listů je určen množstvím zaslaných finančních prostředků na účet fondu. Podílové listy jsou připsány na investorův učet ve Středisku cenných papírů a investor se stává podílníkem vybraného podílového fondu. Pro tento příklad jsem vybral fond KB Peněžního trhu. Tabulka č. 21: Příklad nákupu fondu KB Peněžního trhu Směr
nákup
Cena za 1 podílový list dne 15. 12. 2008
1,0432 Kč
Počet podílových listů
300 000 ks
Cena podílových listů (300 000 ks x 1,0432 Kč)
312 960 Kč
Poplatek KB za nákup podílových listů (0,20 %)
626 Kč
Celkové náklady na nákup podílových listů
313 586 Kč
Zdroj: Vlastní výpočty podle ceníku IKS KB a kurzu k datu 15. prosince 2008
72
Z vypočítaných dat zjistíme, že při nákupu 300 000 podílových listů na peněžním trhu, musí investor investovat v tento den, celkem 313 586 Kč. Sledování vývoje investice Tato část je také důležitá, nicméně mnohem méně náročnější z hlediska času a pracnosti než je tomu u individuálního investování. Investor nemusí denně sledovat vývoj na finančních trzích. Na vývoj fondu se stačí podívat jednou týdně, nebo jednou denně, a to na internetových stránkách příslušné investiční společnosti. Investor podílové listy nemusí nakoupit jednorázově, ale může je nakupovat postupně do doby ukončení platnosti tohoto fondu. Investor pouze znovu zašle, na příslušný učet podílového fondu, další finanční prostředky. Ukončení investice V případě, že se investor rozhodne podílové listy prodat nebo již byl dosažen investiční horizont, je investiční společnost povinna tyto podílové listy od investora odkoupit. Tabulka č. 22: Výpočet zisku z prodeje podílových listů KB peněžní trh Směr
prodej
Cena za 1 podílový list dne 30. 3. 2009
1,0507 Kč
Počet podílových listů
300 000 ks
Cena podílových listů
315 210 Kč
Poplatek KB za prodej podílových listů (0,00 %)
- 0 Kč
Tržby z prodeje podílových listů
315 210 Kč
Celkové náklady z nákupu podílových listů ze dne 15. 12. 2008
313 586 Kč
Zisk z prodeje podílových listů před zdaněním
1 624 Kč
Zdroj: Vlastní výpočty podle ceníku IKS KB a kurzu k datu 30. března 2009 Za období od 15. prosince 2008 do 30. března 2009 jsme získali z podílových fondů peněžního trhu částku 1 624 Kč. Tato částka není nijak vysoká, ale jedná se o velice konzervativní fond. Jiné fondy by mohly přinést vyšší zhodnocení, nicméně v současné finanční situaci je většina fondů ztrátová. Ztrátovost fondů zobrazují i výše uvedené grafy číslo 7, 9 a 10.
73
6.5 Zdanění příjmů z podílových fondů73 Jako každý jiný příjem i příjem z podílových fondů se musí zdanit. Ovšem pouze v případě, kdy investor tyto podílové listy drží kratší dobu než šest měsíců. Pokud investor po dobu šesti měsíců podílové listy neprodá, je od této daně osvobozen. V našem příkladu, z předchozích tabulek číslo 21 a 22, nastala situace, kdy zisk musíme zdanit, protože jsme podílové listy drželi kratší dobu než 6 měsíců. Výpočet daně uvádím v tabulce číslo 23. Tabulka č. 23: Výpočet daně z podílových listů Pokračování z předchozího příkladu v tabulkách číslo 21 a 22 Zisk z prodeje podílových listů před zdaněním
1 624 Kč
Zaokrouhlený základ daně
1 600 Kč
Daň 5 %
80 Kč
Zisk z prodeje podílových listů po zdanění
1 544 Kč
Zdroj: Vlastní výpočty V případě, že investor z nějakého důvodu potřebuje prodat podílové listy dříve než po lhůtě šesti měsíců, zdaňuje se tento příjem sazbou 5%. Tato sazba je platná od roku 2003. Dříve byla vyšší, a to 15 %. I když došlo k velkému snížení sazby daně a zatraktivnění tak podílových fondů pro investory, stále je Česká republika pozadu. U ostatních zemí totiž tato sazba daně již dávno neexistuje. Jelikož většina fondů je konstruována s investičním horizontem minimálním na jeden rok, sazba daně tak není pro investora až tak důležitá.
73
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
74
Závěr a doporučení Na celém světě v současné době probíhá finanční krize, mnoho bank zkrachovalo, některé byly znárodněny, většina investorů se v panice zbavila svých cenných papírů a tím došlo k vysokým poklesům kurzů těchto investičních instrumentů. Proto je velice důležité, aby potencionální investor byl dostatečně obeznámen, kde investovat, jak investovat a do kterých instrumentů své volné peněžní prostředky vložit, aby nedocházelo k jejich znehodnocování. Cílem mé diplomové práce bylo poskytnout informace a návod potencionálnímu investorovi, kam vložit volné peněžní prostředky. Pro dosažení cíle jsem tuto diplomovou práci rozdělil do šesti kapitol. V první a druhé kapitole jsem se zabýval fungováním finančních trhů a organizací trhů cenných papírů. V těchto kapitolách se potencionální investor dozvěděl, jak finanční trhy rozdělujeme, jak fungují a na kterých trzích může své volné peněžní prostředky zhodnotit. Tyto trhy jsou burzovní a mimoburzovní. Jedná se především o Burzu cenných papírů Praha a RM-Systém českou burzu cenných papírů. Ve třetí kapitole jsem analyzoval jednotlivé investiční instrumenty, do kterých je možné na kapitálovém trhu investovat. Jde především o akcie, dluhopisy, podílové listy, ale také komodity, finanční deriváty a měny. Ve čtvrté kapitole jsem analyzoval vztah výnosu, rizika a likvidity. Tento vztah velice ovlivňuje budoucí zisky či ztráty potencionálního investora. Každý investor, než začne poprvé investovat, si musí dobře rozmyslet, kolik finančních prostředků je ochoten uvolnit, jakého výnosu chce dosáhnout, jak velké riziko je ochoten podstoupit a jak dlouho tyto finanční prostředky nebude potřebovat. Na trhu je mnoho možností, kam vložit volné peněžní prostředky, ale liší se vstupním kapitálem, výnosem, investičním horizontem a rizikem. Pátá kapitola byla zaměřena na kolektivní investování. To znamená, že potencionální investor si veškeré investice řídí sám. V této kapitole se investor dozvěděl, kde může nalézt důležité informace pro své investiční záměry a že může své peněžní prostředky investovat do reálných aktiv a nehmotných aktiv. Dále jaké spekulace lze používat při obchodování na kapitálovém
75
trhu, aby dosáhl výnosů. A především kompletní postup od nákupu až po prodej investičního instrumentu, vysvětleného na konkrétním reálném příkladě, který byl proveden na trhu RMSystém. Tato kapitola byla zaměřena především na nákup a prodej cenných papírů, a to zejména akcií, ale tento postup lze aplikovat i u ostatních investičních instrumentů. V šesté kapitole kolektivní investování, jsem se zabýval jednotlivými fondy nabízenými v České republice a zatřídil jsem je do dvou hlavních skupin, podle způsobu emise a podle použitých investičních nástrojů. K jednotlivým fondům jsem uvedl příklad vývoje příslušného fondu za jeden rok, aby každý potencionální investor získal představu, jaký vývoj kurzu mají a zda s tímto fondem dosáhnou zisku či ztráty. I když v předešlém roce a počátkem tohoto roku byl kapitálový trh velice ztrátový, a to až ve výši přesahujících 50%, současná situace naznačuje, že by se situace na většině trzích měla obrátit k lepšímu. Tomu nasvědčuje i uvedený příklad v páté kapitole, kdy nákup akcií společnosti ČEZ přinesl za pouhý jeden měsíc velmi příznivé zhodnocení. U kolektivního investování jsem zjistil, že současná ekonomická situace není pro podílové fondy příznivá. Většina podílových fondů nabízených v České republice byla za poslední rok ztrátová. Pouze fondy peněžního trhu, dluhopisové fondy a garantované fondy jsou na tom o poznání lépe. Tyto tři fondy jsou relativně v kladných číslech. Tomu ale také odpovídá nízké riziko a nízký výnos. Investiční strategii individuální investování bych doporučil zkušenějšímu investorovi, protože je velice náročná na znalost trhu a čas. Individuálnímu investorovi bych také doporučil investici do tzv. „blue chips“ akcií. Přestože probíhá finanční krize, je právě nejvhodnější doba pro investování. Dle mého názoru, akciové trhy již dosáhly na své maximální dno a je pouze otázka času, než ostatní investoři přestanou mít strach z poklesů kurzů a začnou znovu investovat. Začne přebývat poptávka nad nabídkou a následkem bude stoupání většiny cen akcií. Tato předpověď je již patrná na některých kapitálových trzích, kdy během měsíce března stoupaly akciové trhy. Také při individuálním investování lze dosáhnout mnohonásobně vyšších zhodnocení, než je tomu u kolektivního investování. Investiční strategie kolektivní investování, je vhodná pro začínající investory. Tato investiční strategie je nenáročná na čas a má nižší riziko, protože podílové fondy jsou vzhledem 76
k diverzifikaci portfolií méně rizikové a spravují je zkušení pracovníci investičních společností. Přesto přináší nižší zhodnocení než u individuálního investování. Také u podílových fondů, dle mého názoru, se situace obrátí k lepšímu a většina fondů se během tohoto roku dostane do kladných čísel, ze stejného důvodu jako na akciovém trhu, protože fondy jsou částečně složené z těchto instrumentů. Po přečtení této diplomové práce by měl potencionální investor získat dostatečné znalosti a informace, jakým způsobem investovat a do jakých instrumentů vložit své volné peněžní prostředky, tak aby dosáhl výnosů. Domnívám se tedy, že tento cíl diplomové práce byl splněn.
77
Seznam použité literatury Literatura 1. HLADÍK René, Trhy cenných papírů, Ústí nad Labem: RENOCO, 2007, 107 s., ISBN 80-86563-06-5. 2. KRABEC Jaroslav, Finanční trhy, Praha: BIVŠ, 2006, 147 s., ISBN 80-7265-093-9 3. ŠIMÁČEK Milan, MUSÍLEK Petr, HUSTÁK Zdeněk, POKORNÝ Jiří, JAKUB František, HANZLÍK Martin, TOPINKA Jan, GÜNTHEROVÁ Petra, Průvodce kapitálovým trhem, Praha: FORTUNA, 2004, 158 s., ISBN 80-1768-883-5. 4. TUREK Ludvík, První kroky na burze, Brno: COMPUTER PRES, 2008, 154 s., ISBN 978-80-251-1915-0. 5. VESELÁ Jitka, Investování na kapitálových trzích, Praha: ASPI, 2007, 704 s., ISBN 978-80-7357-297-6. Zákony 1. Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech 2. Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech 3. Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu 4. Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování 5. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 6. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Internetové odkazy 1. www.bcpp.cz 2. www.cyrrus.cz 3. www.finance.cz 4. www.financnivzdelavani.cz 5. www.fio.cz 6. www.iks-kb.cz 7. www.iscs.cz 8. www.komodity-online.cz 9. www.penize.cz 10. www.pfcp.cz
78
11. www.rmsystem.cz 12. www.univyc.cz 13. ipoint.financninoviny.cz 14. finweb.ihned.cz 15. financnivzdelavani.webmagazine.cz
79