Současná legislativa v oblasti nakládání s kaly z ČOV a její budoucí vývoj Kristýna Břízková 18. mezinárodní vodohospodářská výstava VODOVODY – KANALIZACE 22. 5. 2013
OBSAH • Přehled legislativních předpisů EU a ČR • Možnosti nakládání s kaly v ČR – materiálové využití – energetické využití
• Závěr • Cíl • Opatření
LEGISLATIVA EU
• Směrnice Rady 86/278/ES o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství
LEGISLATIVA ČR • zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů • vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě • vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu • vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady
MOŽNOSTI NAKLÁDÁNÍ S KALY • I. využití v zemědělství – přímá aplikace kalu na zemědělskou půdu
• II. využití mimo zemědělskou půdu – kal aplikovaný na ostatní plochy
• III. termické zpracování • kaly jsou pro své vlastnosti vyloučeny z ukládání na skládky všech skupin…
I a) VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ - přímá aplikace kalu na zemědělskou půdu • nejrozšířenější způsob nakládání s kaly z ČOV • zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech - výrobek • vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě A) technické podmínky použití upravených kalů na zemědělské půdě, B) mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v půdě, C) mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v kalech pro použití na zemědělské půdě, D) mikrobiologická kritéria pro použití kalů, E) postupy analýzy kalů a půdy, včetně metod odběru vzorků, F) obsah programu použití kalů.
A) Technické podmínky použití upravených kalů na zemědělské půdě • upravené kaly nejpozději do 48 hodin zapravit do půdy • rozbory agrochemických vlastností půd (příloha č. 1) • 5 t sušiny kalů na 1 ha/ 3 roky (10t/ha/5 let) • 1 agrotechnická operace, příznivé fyzikální a vlhkostní podmínky • minimální obsah sušiny (5%, 18%)
B) Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v půdě As
Cd
Cr
Cu
Hg
Ni
Pb
Zn
Běžné půdy (mg.kg -1 sušiny)
20
0,5
90
60
0,3*
50
60
120
Písky, hlinité písky, štěrkopísky (mg.kg -1 sušiny)
15
0,4
55
45
0,3*
45
55
105
-
1-3
-
50 140
1-1,5
30 75
50 300
150300
Směrnice 86/278/EHS
C) Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků v kalech pro jejich použití na zemědělské půdě Riziková látka
Mezní (maximální) hodnoty koncentrací v kalech (mg.kg -1 sušiny) As – arzén 30 Cd - kadmium 5 Cr - chrom 200 Cu - měď 500 Hg - rtuť 4 Ni - nikl 100 Pb - olovo 200 Zn - zinek 2500 AOX 500 PCB (suma 6 kongenerů 0,6 28+52+101+138+153+180)
Směrnice 86/278/EHS 20 - 40 1000 - 1750 16 - 25 300 - 400 750 - 1200 -
D) Mikrobiologická kritéria pro použití kalů na zemědělské půdě Kategorie kalů
Přípustné množství mikroorganismů (v KTJ) v 1 gramu sušiny aplikovaných kalů
termotolerantní koliformní bakterie I. II. KTJ- kolonie tvořící jednotku
< 10 E 3
3
10 E – 10 E
enterokoky < 10E
6
3
3
10 E – 10 E
Salmonella sp. negativní nález
6
nestanovuje se
E) Postupy analýzy kalů a půdy, včetně metod odběru vzorků §4 • zajišťují původci kalu • před prvním použitím, v pravidelných 10-ti letých intervalech • odkazy na ČSN- příloha č. 6 • referenční metody pro analýzy uvedeny v příloze č. 6 • výsledky uvedeny v evidenčním listu dle přílohy č. 1 vyhlášky (součástí programu použití kalů)
F) Program použití kalů §5 a) vyhodnocení kalů z hlediska jejich použití na zemědělské půdě v souladu s přílohami č. 3, 4 a 5 b) výčet vybraných pozemků určených k použití kalů včetně ukazatelů pro jejich hodnocení dle přílohy č. 2 c) hydrologické poměry v zájmovém území použití kalů d) zařazení použití kalů do osevního postupu e) návrh monitoringu kalů a monitoringu půdy f) plán odběru vzorků g) opatření na ochranu zdraví při práci s kaly • Stanovisko odboru odpadů a odboru legislativního ve věci nakládání s kaly z ČOV (MŽP/Odpady/Kaly)
I b) VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ - přímá aplikace kalu na zemědělskou půdu • výstupem ze zařízení k využívání bioodpadů – výrobek (kompost, digestát) • přímo aplikován na zemědělskou půdu za účelem hnojení v souladu s příslušnými právními předpisy (zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech) – výstupy, které jsou uváděny do oběhu – nutná registrace – výstupy, které nejsou uváděny do oběhu musí odpovídat minimálně požadavkům na výstupy 2. skupiny • vyhláška 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva • Vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv
Zařazování výstupů ze zařízení k využívání bioodpadů do skupin podle způsobu jejich využití Vzhledem ke způsobu využití kalů z ČOV na zemědělskou půdu se výstupy ze zařízení zařazují následovně: 1. skupina: Výstupy, které splňují požadavky na výrobky podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech
II a) VYUŽITÍ MIMO ZEMĚDĚLSKOU PŮDU - zeleň u sportovních a rekreačních zařízení •vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady A) kontrola teploty, vlhkosti, doby zpracování (tab. č. 2.1 př. č. 2) B) kontrola dodržení limitních hodnot (tab. č. 5.1, př. č. 5) – pro zařazení výstupů do 2. a 3. skupiny podle přílohy č. 6 C) Znaky rekultivačního digestátu D) Znaky rekultivačního kompostu E) kritéria účinnosti hygienizace na základě indikátorových mikroorganismů ve výstupech 2. skupiny (tab. č. 5.4, př. č. 5) F) četnost kontrol výstupů ze zařízení (tab. č. 5.6 př. č. 5) G) zařazení do skupiny podle tohoto způsobu využití
A) Kontrola teploty, vlhkosti, doby zpracování (tab. č. 2.1 př. č. 2) • kompostování v otevřených a uzavřených prostorách t >=65 °C, 5 dnů • minimální doba po homogenizaci je 60 dnů (účinnost hygienizace ověřena indikátory) • přípustná míra obtěžování zápachem • • • •
anaerobní digesce t =55 ° C, 24 hod (možnost nižších teplot) nezbytná celková doba procesu je více než 30 dnů přípustná míra obtěžování zápachem účinnost hygienizace ověřena indikátory
B) kontrola dodržení limitních hodnot (tab. č. 5.1, př. č. 5) Sledovaný ukazatel
Výstupy (skupina 2)
Jednotka Třída I
Třída II
Třída III
Stabilizovaný biologicky rozložitelný odpad (skupina 3)
As
mg/kg sušiny
10
20
30
40
Cd
mg/kg sušiny
2
3
4
5
Crcelkový
mg/kg sušiny
100
250
300
600
Cu
mg/kg sušiny
170
400
500
600
Hg
mg/kg sušiny
1
1,5
2
5
Ni
mg/kg sušiny
65
100
120
150
Pb
mg/kg sušiny
200
300
400
500
Zn
mg/kg sušiny
500
1200
1500
1800
PCB
mg/kg sušiny
0,02
0,2
-
dle způsobu využití
PAU
mg/kg sušiny
3
6
-
dle způsobu využití
% hm.
max. 2% hm.
max. 2% hm.
-
-
mg O2/ g sušiny
-
-
-
< 10
Nerozložitelné příměsi >2 mm AT4
C) Znaky jakosti rekultivačního digestátu Znaky jakosti rekultivačního digestátu
Jednotky
Hodnota znaku jakosti
Vlhkost
% hm.
max. 98,0
Celkový dusík jako N přepočtený na vysušený vzorek
% hm.
min. 0,3
-
6,5 – 9,0
pH
Stabilizovaný výstup z anaerobního zpracování bioodpadů, použitelný mimo zemědělskou a lesní půdu
D) Znaky jakosti rekultivačního kompostu Znaky jakosti rekultivačního kompostu
Jednotky
Hodnota znaku jakosti
Vlhkost
% hm.
Od zjištěné hodnoty spalitelných látek do jejího dvojnásobku, min. 40 až 65
Spalitelné látky v sušině vzorku
% hm.
Celkový dusík jako N přepočtený na vysušený vzorek
% hm.
Poměr C:N pH Nerozložitelné příměsy
min. 25
min. 0,6 min. 20 (max. 30)
% hm.
6,0 – 8,5 max. 2,0
Stabilizovaný výstup z aerobního zpracování bioodpadů určený mimo zemědělskou a lesní půdu.
E) Kontrola výstupů ze zařízení (tab. č. 5.4, př. č. 5) Indikátorový mikroorganismus
Výstup
Jednotky
Salmonella spp.
Rekultivační kompost/ rekultivační digestát
nález v 50g
Termotolerantní koliformní bakterie **
Rekultivační kompost/ rekultivační digestát
KTJ v 1 gramu
Enterokoky**
Rekultivační kompost/ rekultivační digestát
KTJ v 1 gramu
Počet zkoušených vzorků při každé kontrole výstupu
Limit (nález/ KTJ*)
5
negativní
5
5
2
< 103
3
< 50
2
< 103
3
< 50
F) Četnost kontrol výstupů ze zařízení
Roční produkce výstupů
Jednotky
Četnost kontrol výstupů
0 - 1000
t
2 x za rok*
1001 - 5000
t
4 x za rok*
5001 a více
t
12 x za rok*
G) Zařazování výstupů ze zařízení k využívání bioodpadů do skupin podle způsobu jejich využití Vzhledem ke způsobu využití kalů z ČOV na ostatní plochy se výstupy ze zařízení zařazují následovně: 2. skupina: Třída I- využití na povrchu terénu pro zeleň u sportovních a rekreačních zařízení včetně těchto zařízení v obytných zónách s výjimkou venkovních hracích ploch
II b) VYUŽITÍ MIMO ZEMĚDĚLSKOU PŮDU - městská zeleň, rekultivační vrstvy skládek
• druhý nejrozšířenější způsob nakládání s kaly z ČOV
• výroba rekultivačních kompostů – produkčně významná • vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady A) kontrola teploty, vlhkosti, doby zpracování (tab. č. 2.1 př. č. 2) B) kontrola dodržení limitních hodnot (tab. č. 5.1, př. č. 5) – pro zařazení výstupů do 2. a 3. skupiny podle přílohy č. 6 C) Znaky rekultivačního digestátu D) Znaky rekultivačního kompostu E) kritéria účinnosti hygienizace na základě indikátorových mikroorganismů ve výstupech 2. skupiny (tab. č. 5.4, př. č. 5) F) četnost kontrol výstupů ze zařízení (tab. č. 5.6 př. č. 5) G) zařazení do skupiny podle tohoto způsobu využití
Zařazování výstupů ze zařízení k využívání bioodpadů do skupin podle způsobu jejich využití Vzhledem ke způsobu využití kalů z ČOV na ostatní plochy se výstupy ze zařízení zařazují následovně: 2. skupina: Třída II - městská zeleň, zeleň parků a lesoparků, pro využití při vytváření rekultivačních vrstev nebo pro přimíchávání do zemin při tvorbě rekultivačních vrstev, na území průmyslových zón, při úpravách terénu v průmyslových zónách (Třída I) Třída III - rekultivační vrstvy zabezpečených skládek odpadů (Třída I, Třída II)
III. termické zpracování • stále zanedbatelné • spalovat je možno surové kaly nebo kaly po anaerobní digesci (samostatně nebo spoluspalovat) • nově získávané zkušenosti se spalováním samotných kalů z komunálních ČOV jsou zatím stále problematické a potvrzují celkovou ekonomickou náročnost tohoto způsobu nakládání s kaly spolu s vysokými požadavky jak na kvalitu přípravy a výstavby nově navržených investic, tak na jejich provozování.
Závěr • Silné stránky: • možnosti materiálového využití kalu • možnost zpracování kalu s dalšími materiály (zejména s bioodpady) • využití živin dusíku a fosforu • existence technologií na stabilizaci kalu • možnost energetického využití kalů
Závěr • Slabé stránky: • • • • • •
Ekonomická náročnost technologií Vysoký obsah polutantů Nedostatečná stabilizace některých kalů Obtížnost skladování kalů Nedostatečný monitoring z hlediska rizikových látek Kvalita evidence
Cíl ?Možnost podporovat technologie energetického využívání kalů z čistíren komunálních odpadních vod (ČOV) s odpovídající produkcí kalů?
Opatření •
Sledovat a hodnotit množství kalů z ČOV a množství těchto kalů využitých k aplikaci na půdu
•
Průběžně navrhovat a přijímat opatření k snižování měrné produkce kalů z ČOV
•
Podporovat z veřejných zdrojů investice spojené s energetickým využíváním kalů z ČOV
•
Podporovat výzkum zaměřený na monitorování obsahu reziduí léčiv a přípravků osobní hygieny v odpadních vodách a jejich průniku do kalů z ČOV. Na základě výsledků výzkumu průběžně navrhovat a realizovat opatření k nakládání s kaly z ČOV
•
Připravit právní úpravu nakládání s kaly z ČOV v návaznosti na novou případně aktualizovanou směrnici 86/278/EHS o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství (v souladu s termínem směrnice)
Děkuji za pozornost… Ing. Kristýna Břízková oddělení koncepcí a technologie tel: + 420 267 312 915
[email protected]
