sopis žáků Mateřské školy a Základní školy Želešice ROČNÍK 11.
Koncem ledna, to je pane v každé škole blázinec. Všichni chtějí vysvědčení vylepšené nakonec.
ÚNOR 2011
Zkoušeníčka, prověrečky hlavičky nám motají, učitelky, učitelé pokoje nám nedají.
číslo : šest
Zkrátka vězme holky, kluci: chceš-li dobré známky mít, nekoukejme jako puci, uč se, zaber – to je hit!!! Text a foto MiŠo
Obsah:
1
Úvodní strana……………………………………..….…….1 Obsah, spolupracovali, narozeniny a svátky….2 Bruslení……………………………………………….…….3-4 Exkurze do Moravského Krumlova…….……..5-6 Vysvědčení……………………………………….…..……..7 Zveme vás do knihovny………………….…..……..8-9 Naši malí capoieristé….………………..….………….10 Recyklace odpadů……..……………………….……...11 Šikana…………………………………………………..…….12 Co umíme…………………………………………….……..13 Pejsek a kočička…………………………………..………14 Valentýn……………………………………….…………….15 Spolupracovali: Michal Nejedlý, Pavel Jobánek, Hana, Franta, Toník, p.z. Matějková, p.z. Šterc, p.v. Kučera, p.u. Tomešek, p.u. Šotová
Jarmila Borosová……….…………4.2. Petr Richtr……………….…………22.2. Petr Domlátil…………….…….…22.2. Petr Drahonský ………….……..22.2. Petr Flodr……………………..……22.2. Patrik Polák…………………..…..19.2. Veronika Pohlodková…………..7.2. Lenka Hermanová……………..21.2. Lenka Torčíková…………………21.2.
Tomáš Nohel ………..…….……..3.2. Petr Richtr …………….…………..14.2. Kristýna Davidová………….…..15.2. Denisa Lukšajdrová……….……27.2. Jaroslav Vlček…………………….10.2. Milena Gruzová…………….…..19.2. Jan Polák…………………..……….25.2. Filip Hunka …………………….….28.2.
2
Jezdit na bruslení do Olympie, to je pro žáky naší školy již dávno rutina (známá, obyčejná věc). Na těchto stránkách přinášíme fotoreportáž z letošní úplně první návštěvy umělého ledu za obchodním centrem. Na klouzavém povrchu se prohánějí , někdy i padají, postávají či dokonce leží kluci a holky ze šestého až devátého ročníku. Bylo to přesně 5. ledna 2011. Od té doby jsme byli bruslit už několikrát, ale zatím nikdy nebyla taková „kosa“ jako tenkrát. Však ten mráz, zima a ostrý vítr kouká z každé následující fotografie.
3
Bruslení je príma věc. Na led se každý těší. Nejsme sice žádné hokejové ani krasobruslařské hvězdy, ale každý má z pohybu na ledě radost.
Provozovatelé kluziště u Olympie mají několik dobrých bezpečnostních pravidel: Např.: Na led smějí pouze osoby v bruslích. Je to sice kluziště, ale nikdo se tu klouzat nesmí. Všechny děti by měly mít nějakou pokrývku hlavy – helmu nebo aspoň čepici. To proto, kdyby někdo upadl a ducnul hlavou o led, tak aby to co nejméně bolelo a aby se co nejméně stalo.
třední odborná škola obchodní a Tak už se nám to blíží – konec deváté třídy a s tím čím dál tím více povinností na naši hlavu. Jednou takovou povinností v rámci volby povolání byla i návštěva Střední odborné školy obchodní a Středního odborného učiliště řemesel v Moravském Krumlově. Byli jsme tam 17. Ledna 2011. Do poslední chvíle nebylo jasné, jestli přijede velký autobus nebo mikrobus. Ta střední škola nám totiž dopravu k nim zajišťovala sama. Takže jsme měly naplánované dvě varianty: kdyby přijel velký autobus, tak s námi měli jet i žáci osmých ročníků. Ale přijelo auto, do kterého se vešlo devět osob, takže jsme mohli jet pouze my, deváťáci. Však oni osmáci pojedou příště. Jako pedagogický doprovod s námi jely paní učitelka Šotová a také ještě paní Taušová. Konečně jsme se vydali na cestu. Ten den bylo velice nepříjemné počasí, mlha a sychravo. Čekalo nás dvakrát třicet kilometrů – tam a zpět. V mikrobuse byl docela špatný, vydýchaný vzduch, ale nějak jsme to vydrželi. Jeli jsme celkem daleko,ale cesta uběhla rychle. V Moravském Krumlově před školou jsme vystoupili z auta a šli jsme do budovy. Chvíli jsme čekali než paní 4
učitelka Šotová našla někoho, kdo by nás provedl po škole. Potom přivedla pana zástupce a paní zástupkyni a ti nám školu ukázali. Nejdříve nás zavedl do jedné třídy, kde nám podal důležité informace o té škole. Potom jsme si celou budovu prošli. Bylo tam pěkně. Pak jsme se šli podívat na tělocvičnu. Ta stojí hned vedle budovy školy. Je úplně nově zrekonstruována. Paní zástupkyně nám vysvětlila proč. Prý jednou takhle ráno, po nějakém větším nočním větru šli do školy a na parkovišti vedle školy ležela velká
hromada jakého haraburdí. Prý si říkala, co že se to tam přes noc objevilo za binec. Jenže za chvíli jí bylo všechno jasné! Ten noční vítr odnesl střechu školní tělocvičny! Hned vypukl poplach a začalo se s opravami. Sice to prý stálo hříšné peníze, ale zato mají nyní nejlépe vybavenou tělocvičnu široko daleko. Pak jsme se šli podívat na internát, který k té škole patří. Je umístěn ve velké budově na náměstí a také zrenovován. Podle mě je krásně vybavený. V každém pokoji je nový nábytek, pokoje jsou po dvou. Připojení na internet je tady samozřejmostí. Pak jsme se zase naskládali do mikrobusu a jeli jsme asi tři kilometry do obce Polánka, kde má škola své dílny a učebny pro učně. V několika z nich jsme se byli podívat. V každé z nich byl úplně jiný vzduch, to podle toho, s čím se tam pracuje. U truhlářů to krásně vonělo dřevem, u automechaniků byl hodně cítit olej a různé přípravky, které se používají k opravě aut, kovářská dílna zase smrděla železem a kovářskými výhněmi. Pak už jsme jeli zpět do školy. Michal Nejedlý, 9. ročník
5
Dnešní den se mně moc líbil. Nejvíc ze všech se mi asi líbily pokoje a počítačové učebny.Celá škola byla krásná. A tu tělocvičnu mají moc pěkně opravenou. Když jsme byli na návštěvě v truhlářské dílně, tak mě velmi zaujaly ty malinkaté židličky, které se učni pokoušeli dávat dohromady. Byli šikovní, ti kluci, docela jim to šlo. Pavel Jobánek, 9.r.
Školní rok utíká jako splašený koník. Nedávno bylo září a už tu máme pololetí. Poznalo se to velmi lehce – všichni začali mluvit o vysvědčení a o známkách. Ach, jo, konec ledna, to je vždycky honička. A nemyslete, že jenom pro žáky! Ti, chtějí-li mít pěkné známky, musí ve škole pořádně zabrat. Ale nejen oni. I pedagogičtí pracovníci mají spoustu práce. Připravují opakování, zkoušení, opravují písemné práce atd. Potom se jednoho dne koná velká schůze – pedagogická rada, kde se mluví o prospěchu žáků a o jejich chování. Několik dní na to už všichni žáci dostanou výpisy z vysvědčení . A je to! Každý se dozví, jak mnoho nebo málo pracoval, jaké dostal známky, je-li chválen nebo ne.
6
Tak to bylo i v pondělí 31. ledna 2011. V devět hodin všichni žáci dostali svá vysvědčení. Někdo byl spokojen, jiný ne a musí se nad sebou zamyslet. Po desáté hodině jsme se všichni shromáždili ve vestibulu školy, kde proběhlo
celkové hodnocení prvního pololetí školního roku 2010/2011. Pan ředitel si vzal slovo a hodnotil úspěchy žáků. Máme ve škole opravdu šikovné děti. Chodí do kroužků, krásně cvičí, malují, tančí, hrají divadlo, moc dobře se učí. Bohužel se musel také zmínit o nepříjemných věcech, jako jsou důtky a snížené známky z chování. Povídal i o dalších problémech, které se během uplynulého pololetí vyskytly. Myslím, že máme všichni o čem přemýšlet. Jak to dopadlo s pochvalami a kázeňskými opatřeními? Bylo uděleno celkem 49 různých pochval – většinou za výborný nebo pěkný prospěch, za vzorné chování, za aktivity v mimoškolních činnostech nebo za reprezentaci školy. To je moc pěkné číslo! Bohužel však musela být udělena také kázeňská opatření. Celkem takto bylo potrestáno 19 žáků – šlo o napomenutí třídního učitele, důtky třídních učitelů, důtky ředitele školy, dvojky a dokonce i trojky z chování. To už tak pěkné není. Doufejme, že se v červnu budeme moci radovat z toho, že nebude nikdo ze žáků kázeňsky potrestán. To by bylo moc prima! MiŠo
Všichni máme rádi pohádky. Ti malí je poslouchají a sledují, ti velcí je rádi hrají a předvádějí.
7
Žáci 9.B se svou třídní učitelkou, paní Šotovou, se v rámci akce Zveme vás do knihovny rozhodli, že pro své mladší spolužáky připraví ve školní knihovně loutkové představení nějaké pohádky. Pro začátek si vybrali velmi známou pohádku O Jeníčkovi a Mařence neboli Perníkovou chaloupku. Její text našli v pohádkové knížce bratří Grimmů, kterou máme ve školní knihovně. Připravili si loutky – prstové maňásky. Více práce jim dala příprava kulis, které jsou nutné ke každému divadlu. V hodinách pracovního vyučování tak v 9.B vznikala perníková chaloupka, les a také pec s mohutnými plameny. To všechno formou textilní koláže nalepené na lepenkový podklad. Scéna vznikla se dvou věšáků na kabáty, jedné tyče od rolety a velkého kusu zelenkavé látky. Nacvičení představeníčka také zabralo nějakou dobu. Maňásci se museli pohybovat dobře a hezky po malém jevišti a dělat pohyby přesně podle děje pohádky. Text teď napoprvé četla paní učitelka, ale příště už budou postavičky mluvit samy.
Když bylo všechno nacvičeno a připraveno, tak ještě deváťáci vyrobili plakátky a pozvali na divadélko všechny třídy prvního stupně naší školy.
8
Vyšlo to tak pěkně, že se pohádka hrála hned po rozdání vysvědčení a po celkovém hodnocení ve vestibulu školy. Přišli se podívat všichni pozvaní. Představeníčko bylo kraťoučké, necelých pět minut, ale podle rozzářených očiček diváků si myslíme, že se docela líbilo. Hrálo se celkem dvakrát. Už máme v plánu další loutkovou pohádku, těšte se! Do knihovny může přijít každý, vždy v úterý v době 14:00 – 14:30 hodin. Je možné se také domluvit na jiném dni a čase (to kdyby měla zájem celá třída i s vyučujícím). text MiŠo foto:p.u.Salnek,p.u.Tomešek
Naši malí capoeiristé 2 Pokračování z minulého čísla:
Dalšího pozvání na natáčení se kluci dočkali ani ne za měsíc, 5.1.2011. Tentokrát šlo o pořad Zlatý oříšek Studia kamarád, do kterého byli vybráni tři soutěžící ze Zlatého oříšku, kteří budou bojovat o přízeň diváků. Do Prahy na natáčení vyrazil Maik tentokrát společně s Patrikem. Za podpory milých filmařů zvládli ukázku capoeiry i pro kluky neoblíbený televizní rozhovor. Velké překvapení kluky čekalo po natáčení pořadu, když od produkční každý z nich dostal za svou práci ve studiu honorář ve výši 400 Kč. Byla to zasloužená odměna za jejich píli a snahu. Nyní budeme s napětím očekávat odvysílání pořadu 27.2.2011 ve Studiu kamarád, po němž diváci svým hlasováním rozhodnou, kdo se stanem vítězem. DOUFÁM, ŽE VŠICHNI NAŠE KLUKY PODPOŘÍTE!!! A co naši kluci v nedávné minulosti zažili? 31.1.2011 jsme všichni mohli sledovat přímý přenos vystoupení v Národním divadle v Bratislavě pro nadační fond manželů Jakubiskových. Naši kluci spolu se spoustou ostatních šikovných dětí vystupovali v rámci nadačního představení, 9
kde se sbíraly peníze pro děti z dětských domovů a pro nadané děti. Tančili na choreografii Yemiho. spolu se známými osobnostni se postarali o výborný výtěžek celého koncertu.
Do školy dorazil televizní štáb a dvě hodiny natáčeli o naší capoeiře. Po sestříhání z tohoto natáčení vznikl tříminutový záznam, který se vysílal ve studiu YO v rámci jedné soutěže. Platí stejná věta jako v minulém vydání Našich Novin: „ JSME NA VÁS PYŠNÍ, KLUCI!“ Text a foto: p.u.Kučera
Proč baterie do koše nepatří? Použité baterie, nesprávně vyhazované s běžným odpadem, vážně narušují životní prostředí. Po čase se z nich mohou uvolnit škodlivé látky, které prosakují do půdy a spodních vod. V oběhu je téměř 100 milionů baterií. Každoročně se prodá téměř 100 milionů nových baterií. V každé domácnosti v ČR se v okamžiku, kdy čtete tyto informace, nachází průměrně 10 použitých baterií. Znamená to, že přes 40 milionů použitých baterií se povaluje v různých krabičkách a šuplících v našich domovech. Tyto baterie by mohly být efektivně recyklovány... Recyklace baterií přináší obrovské úspory. Kovy, obsažené v recyklovaných bateriích, tvoří 60–80 % jejich hmotnosti. Recyklací baterií se dosáhne energetických úspor na úrovni celoroční spotřeby plynu několika desítek domácností. 10
Kam s vybitými bateriemi? Podle zákona č. 185/ 2001 Sb. o odpadech máte zákonné právo odevzdat použité baterie na všech prodejních místech. Prodejce, který vám baterie prodal, je povinen použité baterie od vás přijmout bezplatně. V naší škole je zřízeno na sběr baterií místo ve vestibulu – kabinet COPIER s nálepkou Ecobat. Kromě toho můžete baterie odevzdávat ve sběrných dvorech a v mobilních sběrnách nebezpečných odpadů.
Jak zacházet s bateriemi? • • • • • •
Všechny baterie mají tendenci ztrácet časem energii, i když nebyly dosud použity. Proto skladujte i nepoužité baterie na chladném a suchém místě. Nenechávejte baterie v přístrojích a zařízeních, pokud je delší dobu nebudete používat. Baterie neotvírejte, neporušujte vnější obal. Nedotýkejte se „vytékajících“ baterií holýma rukama. Neskladujte použité baterie ve vlhkém prostředí a v blízkosti zdrojů tepla. Přelepte nebo jinak izolujte póly použitých (lithiových) baterií z videokamer, fotoaparátů nebo mobilních telefonů.
Moto: Naučme se vnímat použité baterie ne jako odpad, ale jako potenciální zdroj nových materiálů a energie .
připravil: p.z. Petr Šterc
Zažívám šikanu a potřebuji pomoc Jsi šikanován/a? Máš obavy z jiného žáka? Ubližuje ti někdo pravidelně ve škole, cestou do školy nebo ze školy ? Máš dojem, že tvá obrana je neúčinná? Pokud si na otázky odpovíš kladně, je velmi pravděpodobné, že to, co zažíváš, je šikana.
Nikdo nemá právo ti ubližovat - možná jsi jiný/jiná než ostatní, ale to nesmí být důvod k ubližování.
Říci si o pomoc není slabostí. Kdo ti může pomoci? Máš-li dospělého (rodič, třídní učitel, jakýkoli jiný učitel, vychovatel nebo vedoucí kroužku atd.), kterému důvěřuješ, obrať se na něj. Určitě si bude vědět rady. Jestliže máš 11
obavu obrátit se na dospělého ze svého okolí, můžeš kontaktovat naši SCHRÁNKU DŮVĚRY Škádlení nebo šikana? Rozdíl mezi šikanou a škádlením nejlépe pozná ten, komu je ubližováno. Při škádlení je mezi oběma stranami vyrovnaný poměr sil, tzn. není vítěze ani poraženého. Škádlení je pro obě strany legrací, zábavou. Šikana je pro jednu stranu zábava a legrace, pro druhou ponižování a bolest.
Co je to šikana? Kyberšikana (též kybernetická šikana, počítačová šikana či cyberbullying) je druh šikany, který využívá O šikanu se jedná, jestliže je někomu opakovaně ubližováno a on se nedokáže ubránit. Ubližování může mít různou formu, od posměšků, pomluv a ignorování, přes ničení, schovávání věcí až po vydírání, bití a ponižování. Šikanovat může například spolužák, skupina spolužáků, žák či žáci z jiné třídy nebo školy a v některých případech i učitel. Se šikanou se můžeme setkat nejen ve škole, na hřišti, v zájmových kroužcích ale mohou ji zažít i rodiče v zaměstnání. Šikanující chce získat moc a převahu nad ostatními a zároveň skrýt své vlastní obavy a nejistoty. elektronické prostředky jako jsou mobilní telefony, e-maily, pagery, internet, blogy a podobně. Řada jejích projevů může spadat do oblasti kriminálních èinù. Její nejobvyklejší projevy představuje zasílání obtěžujících, urážejících či útočných mailů a SMS, vytváření stránek a blogů zesměšňující ostatní, popřípadě může kyberšikana sloužit k posilování klasických forem šikany, nejčastěji prostřednictvím nahrání scény na mobilní telefon a jejího následného rozeslání známým dotyčného, popřípadě vystavení na internetu. Zejména poslední varianta šikany může být extrémně nebezpečná – pokud se spojí s nějakou velmi ponižující situací, takovéto zveřejnění ponižujících materiálů pro obrovské množství lidí (které nejde vzít zpět) mnohonásobně zvyšuje utrpení a trauma obìti, což na ni může mít extrémně neblahý dopad. Kyberšikana je velkým problémem v řadě zemí. Řada zemí kvůli ní přijímá nové zákony a bezpečnostní opatření (např. Polsko filtruje na školních sítích přístup k internetu a zakáže dětem používat na školách mobilní telefony, Jižní Korea přijímá rozsáhlé restriktivní úpravy ohledně využití internetu), některé země už dokonce ustavily speciální policejní vyšetřovací týmy určené pro boj s kyberšikanou (např. Jižní Korea, kde kyberšikana představuje vážný celospolečenský problém). V USA je kyberšikana od roku 2006 federálním zločinem. připravila p.z.
Mgr.Matějková
V hodinách předmětu Člověk a jeho svět žáci 9.B třídy dělají rozličné věci. Hned jsou v kuchyňce a něco tam kuchtí ( např.polévku s játrovými knedlíčky a domácími nudlemi, k tomu karbenátky s bramborovou kaší), hned mají v ruce háček a svádějí boj s krátkými a dlouhými sloupky, jindy zase připravují v různá přáníčka (vánoční či valentýnská). Také mají na „svědomí“ vánoční perníčky, které se prodávaly na školní vánoční výstavě. Nesmíme zapomenout ani na ručně šitou abecedu, kterou dívky vyráběly jako pomůcku do čtení pro žáky pomocných tříd v naší škole. Panečku, ta nám dala zabrat! Těch činností je mnoho, některé jsme si vyfotili a vy se můžete podívat, jak pracujeme. 12
My všichni z 9.B vyzýváme i ostatní třídy a vyučující: pokud máte podobné doklady o činnosti žáků různě po šuplících, ve fotoaparátech či v počítačích, pochlubte se! Bylo by škoda, aby na takovou záslužnou činnost „sedal prach“!
13
