SOME FACTORS THAT INFLUENCE THE SELECTION OF LOGISTIC FACILITY LOCATION IN THE CZECH REPUBLIC

15 th International Scientific Conference LOGI 2014

SOME FACTORS THAT INFLUENCE THE SELECTION OF LOGISTIC FACILITY LOCATION IN THE CZECH REPUBLIC Lenka Kršňáková1

ABSTRACT The article deals with some factors that influence the selection of logistic facility location in the Czech Republic. Factors include transport infrastructure – especially considering road and rail transport in the Czech Republic, centers of consumption, logistic parks and centers of production (strategic industrial zones).

KEYWORDS logistic facilities, transport infrastructure, logistic parks, centers of consumption and production in CZ.

LANGUAGE OF THE PAPER Czech.

1

Ing. Lenka Kršňáková, VŠE v Praze, Fakulta podnikohospodářská, Katedra logistiky, nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3, Tel.: 224 098 321, e-mail: [email protected]

152


ANALÝZA VYBRANÝCH FAKTORŮ OVLIVŇUJÍCÍ LOKACI LOGISTICKÝCH ČLÁNKŮ NA ÚZEMÍ ČR Abstrakt Článek se zabývá vybranými faktory, které ovlivňují výběr lokace logistických článků v ČR. Jedná se zejména o dopravní infrastrukturu – kde je v podmínkách ČR přisouzen význam zejména silniční a železniční dopravě, dále centra spotřeby, logistické parky a centra výroby (strategické průmyslové zóny). Klíčová slova: logistický článek, dopravní infrastruktura v ČR, logistické parky, centrum výroby a spotřeby v ČR

Úvod Stanovení počtu a umístění článků v logistickém řetězci patří mezi strategická rozhodnutí podniků v dnešním tržním prostředí. Při vstupu podniku na nový trh, při rozšiřování kapacit či změně strategie na daném trhu by si vždy měly podniky položit otázku, jaká je optimální struktura, počet a umístění logistických článků v logistickém řetězci. Velký význam se takovému rozhodnutí přisuzuje zejména proto, že špatné rozhodnutí se může přímo projevit ve ztrátě konkurenční výhody nejen podniku, ale celého logistického řetězce, jelikož přímo ovlivňuje kvalitu logistických služeb pro zákazníky a související logistické náklady, především náklady na dopravu a skladování. Jedná se tedy o rozhodnutí, které má dlouhotrvající vliv na prosperitu přesahující rámec podniku. V posledních letech je patrný zejména krátký životní cyklus výrobku, neustále se zvyšující konkurence, individuální požadavky zákazníků, které se v čase mění a v neposlední řadě i tlak na snižování nákladů. Tento koktejl musí být dnes podniky schopny namíchat individuálně pro každého zákazníka, jinak velmi rychle ztratí svoji konkurenceschopnost na trhu. Umístění článků logistického řetězce je tedy třeba uvažovat v dlouhodobém horizontu tak, aby byl nejen schopen uspokojit současné požadavky trhu, ale reagovat i na nové výzvy v průběhu času. Významný vliv na to, v jakém časovém horizontu je schopný logistický řetězec reagovat na změny je rozsah outsourcovaných činností. V případě outsourcingu se totiž časový horizont omezí na dobu kontraktu, což bývá zpravidla 3-5 let. Schopnost plnit požadavky zákazníků je v dnešní rychlé a pružné době z části závislá i na vhodném umístění logistických článků. Na správné umístění logistického článku má vliv řada faktorů: charakter objektu (sklad, distribuční centrum, cross-dockové centrum atd.), těžiště poptávky a nabídky, dodací podmínky zákazníků, charakter objednávek zákazníků, podmínky dodávek, charakter zboží, kvalita infrastruktury atd. Tento článek je zaměřen zejména na silniční a železniční infrastrukturu v ČR, terminály kombinované dopravy v ČR, centra spotřeby, strategické průmyslové zóny, jakožto centra výroby a koncentraci logistických parků na území ČR.

153


1. Dopravní infrastruktura Přepravní výkony v ČR

To, jak je který obor využíván, lze měřit pomocí přepravních výkonů. výkonů. Přepravní výkon je v nákladní dopravě udáván v tunokilometrech (přeprava jedné tuny na jeden kilometr, jedná se tedy o přepravený přepravený objem zboží vynásobený dopravním výkonem). V ČR jsou přepravní výkony nerovnoměrně uspořádané. Dělba přepravní práce je patrná ve prospěch silniční nákladní dopravy, nákladní železniční doprava dosahuje přibližně její čtvrtinové hodnoty. hodnot Z pohledu uskutečněných výkonů je vnitrozemská vodní a letecká přeprava téměř zanedbatelná. Srovnání je graficky znázorněno v Grafu č.1. 60 000 50 000 Železniční doprava 40 000 Silniční doprava 30 000 Vnitrozemská vodní doprava

20 000

Letecká doprava 10 000 0 2009

2010

2011

2012

2013

Zdroj: Ročenka Ministerstva dopravy [1] Graf 1 - Srovnání přepravních výkonů dle oboru dopravy (v mil. tkm) Pokud srovnáme objemy přepraveného zboží nákladní dopravou v roce 2013, výsledkem je 80% podíl silniční dopravy, což je znázorněno v Grafu č.2. výsledkem č.2 Tento enormní podíl s sebou přináší negativní vlivy v podobě znečišťování znečišťování životního prostředí (silniční doprava má největší podíl na emisích škodlivých látek, avšak samotný objem emisí je spíš spíšee klesající). klesající) V dnešní rychlé a pružné době je také silniční doprava hojně využívána zejména z důvodu nároků zákazníků na rychlejší doručovací dobu a doručování malých objemů ve vysoké četnosti ve snaze přibližovat se JIT konceptu, konceptu, což pro podniky může pře představovat dstavovat konkurenční výhodu a v rámci ČR je toto kritérium silniční doprava schopná naplnit.

154


0,01%

0,37% 19,21%

Železniční doprava Silniční doprava

80,41%

Letecká doprava Vnitrozemská vodní doprava

Zdroj: Český statistický úřad [2] Graf 2 - Podíl oborů na množství přepraveného zboží v roce 2013 Infrastruktura silniční silniční dopravy

V roce 2013 je v ČR 55 761,3 km silnic, z čehož je 775,8 km dálnic. Silnice I. třídy dosahují délky 6 249,7 km, z nichž je 458,3 km v kategorii rychlostní komunikace.

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic [3] Obr. 1 - Mapa dálniční sítě v ČR ČR také prochází několik silnic mezinárodního významu, označované bílým písmenem E s konkrétním číslem v zelené tabulce. tabulce. Jedna z nejdelších evropských silnic E50 Brest (F) -

155


Machačkala (RUS) vede přes ČR ve směru západ-východ po dálnici D5, D1 a I/50 tj. z Norimberka přes Plzeň, Prahu a Brno do Žiliny. E55 vedoucí z Helsingborg (S) do Kalamaty (GR) protíná ČR ve směru sever-jih, vede z Berlína přes Prahu do Salzburgu, tj. po dálnicích D8, D1 a I/3 (D3). V ČR je také významná silnice E442, i když se z evropského hlediska nejedná o hlavní tah. Vede z Karlových Varů přes Teplice, Turnov, Hradec Králové a Olomouc do Žiliny převážně po silnicích I. třídy. Infrastruktura železniční dopravy

Délka tratí v ČR v roce 2013 dosahuje 9 560 km, z nichž 3216 km jsou tratě elektrizované a 6 345 km tratě neelektrizované. Přes území ČR vedou 4 železniční koridory, které jsou graficky znázorněny na Obrázku č.2

Zdroj: Časopis stavebnictví [6] Obr. 2 - Železniční koridory na území ČR 1. tranzitní koridor, který je zároveň součástí IV. Panevropského koridoru vede přes území ČR z Německa přes česká města Děčín, Praha, Česká Třebová, Brno, Břeclav směr Rakousko/Slovensko (E 55, E 40, E 61), 2. tranzitní koridor propojuje Rakousko s Polskem přes jižní a severní Moravu skrz města Břeclav, Přerov, Ostrava, Petrovice u Karviné a dále Polsko (E 65), přičemž v Přerově se rozdvojuje, druhá větev směřuje do České Třebové. 3. tranzitní koridor propojuje území ČR od západu k východu, tzn. z Německa přes Cheb/Domažlice, Plzeň, Praha, Ostrava, Mosty u Jablunkova, směr Slovensko (E 40). 4. tranzitní koridor částečně kopíruje trasu 1. tranzitního koridoru z Německa přes Děčín a Prahu, odkud pokračuje na jih přes Veselí nad Lužnicí, České Budějovice, Horní Dvořiště a směr Rakousko (E 55).

156

15 th International Scientific Conference LOGI 2014 Infrastruktura kombinované dopravy železnice-silnice

V ČR existuje 16 terminálů kombinované dopravy, přičemž 12 z nich umožnuje překládku silnice-železnice a ve 4 zbývajících je možno překládat zboží i na vnitrozemskou vodní dopravu. Terminály provozují soukromí operátoři – Metrans a.s. operuje na terminálech Praha Uhříněves, Plzeň-Nýřany, Česká Třebová, Zlín-Želechovice, Ostrava-Šenov, připravuje se také otevření nového terminálu v Ústí nad Labem, jehož otevření je naplánováno na leden 2015 a má se jednat o terminál, který bude napojen i na vnitrozemskou vodní dopravu. Jednalo by se o první terminál Metransu, který by operoval na trimodální bázi. Dalším operátorem kombinované dopravy je Rail Cargo Operator – ČSKD s.r.o. (bývalý ČSKD Intrans s.r.o.), který provozuje terminály na Praze Žižkově a v Přerově-Horních Moštěnicích, společně s ČD Cargo, a.s. také terminál Brno-Horní Heršpice. AWT, a.s provozuje terminál Ostrava Paskov. ČD – DUSS, Terminál a. s. provozuje trimodální terminál Lovosice. Terminál MIT Mělník je provozován ERS Railways B.V.

Zdroj: Bohemiakombi, zpracování vlastní [7] Obr. 3 - Mapa terminálů kombinované dopravy

2. Centra výroby a spotřeby v ČR a umístění logistických parků Počet obyvatel dle jednotlivých okresů

Centra spotřeby jsou charakterizována koncentrací obyvatel. V ČR se jedná o několik největších měst a jejich aglomerace. V následující tabulce jsou vybrány okresy s počtem obyvatel přesahující 150 tis.

157


Tab. 1 - Okresy s počtem obyvatel nad 150 tis. Okres Hlavní město Praha Brno-město Ostrava-město Karviná Olomouc Frýdek-Místek Brno-venkov Zlín České Budějovice

Počet obyvatel 1 243 201 377 508 326 874 258 340 232 474 212 537 210 729 192 116 188 965

Okres Plzeň-město Opava Liberec Pardubice Hradec Králové Kladno Praha-východ Hodonín Nový Jičín

Počet obyvatel 186 077 177 010 171 385 168 569 162 651 160 767 159 765 155 742 151 899 Zdroj: Český statistický úřad [8]

Logistické parky v ČR

Koncentrace logistických parků je typická pro okraje velkých měst, kde jsou adekvátně napojena na silniční tahy. Rychlá distribuce do center spotřeby je zajištěna právě díky blízkosti. Obrázek č.4 zobrazuje mapu koncentrace logistických parků, které jsou ve většině případů umístěny právě na okraji velkých měst, dále kolem významných silničních tepen nebo v průmyslových zónách.

Zdroj: PointPark Properties [10], Panattoni Europe [11], Prologis [12] VGP [13], CTPark[14],zpracování vlastní Obr. 4 - Mapa logistických parků v ČR

158

15 th International Scientific Conference LOGI 2014 Legenda: 1 – oblast Prahy, kde se vyskytuje 15 parků, z nichž největším je 6. P3 Prague Horní Počernice. Parky jsou typicky umístěny na okraji Prahy s napojením na dálnice D1, D5, D8 a D11. 2 – Plzeňsko, oblast s 8 parky, kde největším je CTPark Plzeň 3 – Brno, kde se vyskytuje 6 parků, největší jsou parky společnosti CTP 4 – Ostravsko, kde je 6 parků a opět svou velikostí dominují parky společnosti CTP 5 – Liberecko, 6 parků, největší m parkem je VGP Park Liberec 6 – oblast Hradce Králové, kde se vyskytují 4 parky, velikostí dominuje VGP Park Hradec Králové 7 – dálnice D1, v jejíž blízkosti společnost CTP provozuje 4 parky 8 – oblast Ústí nad Labem, kde se vyskytují 3 menší parky, v dané lokalitě je největší CTPark Teplice 9 – Mladá Boleslav, 3 parky, největší CTPark Mladá Boleslav II 10 – Olomouc, kde se vyskytují 2 parky, např. VGP Park Olomouc 11 – oblast Chebu, kde společnost Panattoni provozuje 2 parky 12 – CTPark Bor 13 - Panattoni Park Žatec

Strategické průmyslové zóny v ČR

Agentura Czechinvest označuje 5 průmyslových zón v ČR za strategické. Jedná se o průmyslové zóny s rozlohou 200 ha, nebo o tzv. brownfields s rozlohou alespoň 100 ha. Za strategické zóny považuje: Kolín - Ovčáry – rozloha přes 370 ha, silniční napojení na dálnici D11 v dosahu 7km. Železnice vzdálena 4 km, zóna disponuje vlečkou. Největším investorem v zóně je automobilka TPCA. Ostrava - Mošnov – 25 km vzdálené od Ostravy, napojení na dálnici D1 v dosahu 6 km, železnice 1 km. Vlečka v přípravě. Most - Joseph – jedná se o strategickou zónu o rozloze 196 ha umístěnou 8 km od města Most v regionu s největší průmyslovou tradicí v ČR a zároveň s vysokou nezaměstnaností, jež může být promítnuta do potřebné pracovní síly. Napojení na R7 v dosahu 10 km a železnice ve vzdálenosti 8 km. Vlečka není zavedena. Žatec - Triangle – zóna vystavěná na bývalém Žateckém letišti o rozloze 364 ha. Přímé napojení na R7, železnice v dosahu 8 km, zavlečkování v přípravě. Holešov – oblast s vysokou nezaměstnaností a průmyslovou tradicí, zóna o rozloze 360 ha, kde první investor zahájil svou činnost v roce 2011. Zóna se nachází 6,5 km od křižovatky dálnice D1 a rychlostní komunikace R 55. V zóně je zavedena vlečka.

Závěr Na základě analyzovaných faktorů lze vyvodit následující. Pro ČR je typická silniční doprava, nicméně z analýzy stavu železniční sítě a terminálů kombinované dopravy lze

159


počítat s jejím větším zapojením. Terminály kombinované dopravy jsou rozmístěny v blízkosti dálničních tahů, center spotřeby a logistických parků. Obrázek č. 5 znázorňuje analyzované faktory v jedné mapě. Oblast výskytu logistických je charakteristická pro okraje velkých měst. Z výše uvedeného je zřejmé, kam dnes podniky alokují své logistické objekty vzhledem k současnému stavu infrastruktury, těžišti spotřeby a disponibilních logistických nájemních prostor.

Zdroj: zpracování vlastní Obr. 5 - Mapa silniční a železniční sítě, terminálů komb. dopravy, logistických parků, strategických průmyslových zón a okresy s počtem obyvatel nad 150 tis. Legenda: Žluté výskyty – města s obyvateli nad 150 tis. Růžová kolečka – strategické průmyslové zóny Černá kolečka – oblasti s logistickými parky Světle modrá – dálniční síť Tmavě modrá, žlutá, červená, zelená – železniční koridory Modře popsáno – terminály kombinované dopravy

Použitá literatura [1] [2] [3]

[4]

160

Ročenka Ministerstva dopravy [online]. c2014. [cit. 2014-10-25]. Dostupné z Český statistický úřad [online]. c2014. [cit. 2014-10-26]. Dostupné z Ředitelství silnic a dálnic [online]. c2014. [cit. 2014-10-26]. Dostupné z Economic Commision for Europe [online]. c2014. [cit. 2014-10-27]. Dostupné z

15 th International Scientific Conference LOGI 2014 [5] [6] [7] [8]

[9] [10] [11] [12] [13] [14]

Dalnice/Silnice.cz [online]. c2014. [cit. 2014-10-27]. Dostupné z Časopis stavebnictví [online]. c2014. [cit. 2014-10-27]. Dostupné z Bohemiakombi [online]. c2014. [cit. 2014-10-27]. Dostupné z http://www.bohemiakombi.cz/informacni-servis/terminaly Český statistický úřad [online]. c2014. [cit. 2014-10-26]. Dostupné z Czechinvest [online]. c2014. [cit. 2014-10-25]. Dostupné z http://www.czechinvest.org/strategicke-prumyslove-zony PointPark Properties [online]. c2014. [cit. 2014-10-29]. Dostupné z http://www.p3parks.com/cs/projects/ceska-republika Panattoni Europe [online]. c2014. [cit. 2014-10-29]. Dostupné z http://www.panattoni.cz/nase-projekty,41/ Prologis [online]. c2014. [cit. 2014-10-29]. Dostupné z http://property.prologis.com/assets/3457?st=m&tid=Europe%7CCzech+Republic VGP [online]. c2014. [cit. 2014-10-29]. Dostupné z http://www.vgp.cz/cs/naseindustrialni-parky/ceska-republika/blue-park CTPark [online]. c2014. [cit. 2014-10-29]. Dostupné z http://www.ctpark.eu/locations/

161

SOME FACTORS THAT INFLUENCE THE SELECTION OF LOGISTIC FACILITY LOCATION IN THE CZECH REPUBLIC

Recommend Documents