SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA MĚSTA FRÝDLANT V ČECHÁCH

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA MĚSTA FRÝDLANT V ČECHÁCH Socio-economic analysis of the town Frýdlant v Čechách Bakalářská práce

Jan Nejezchleb Vedoucí práce: Mgr. Petr Tonev

Brno, červen 2008

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2007/2008

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Pro:

Jan N E J E Z C H L E B

Obor:

Regionální rozvoj a správa

Název tématu:

SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA MĚSTA FRÝDLANT V ĆECHÁCH Socio-economic analysis of the town Frýdlant v Čechách

Zásady pro vypracování:

Problémová oblast: Rozvoj města, hospodářství, obyvatelstvo, populační vývoj, infrastruktura, občanská vybavenost Cíl práce: Cílem práce je sestavit profil vybraného města a charakterizovat jeho postavení v sídelním systému. Dále analyzovat a zhodnotit hlavní faktory ovlivňující jeho rozvoj a to zda a jak jsou řešeny v programových a rozvojových dokumentech města resp. regionu. Součástí výstupu by měl být i případný vlastní návrh na řešení problémových oblastí rozvoje města. Postup práce a použité metody: Práce vychází z teoretických základů obecně akceptovaných závěrů ve zkoumané oblasti, na jejich základě se hodnotí reálný stav věcí. Veškerá poznání jsou podložena literárními prameny a jsou vhodně doplněna vlastními komentáři, návrhy a doporučeními. Při zpracování práce budou využity metody analýzy a syntézy jakožto základní metody tvorby odborných prací. Metodu historickou a deskriptivní lze užít pro popis dosavadních poznatků ve zpracovávané oblasti, při práci s literaturou metody komparace a analogie.

Rozsah grafických prací: Rozsah práce bez příloh:

Předpoklad cca 10 tabulek, grafů příp. kartogramů 35 – 50 stran – bakalářská práce

Seznam odborné literatury: BERMAN L., Norton a kol. Strategické plánování a ekonomický rozvoj. Moderní obec, 1999, č.3, příloha HRABALOVÁ, S.: Teorie a praxe rozvoje měst a obcí, Masarykova univerzita v Brně, 1. vydání, Brno, 2004, 93 s., ISBN 80-210-3356-8 MAIER, Karel. Strategické plánování a programové rozvojové dokumenty obcí a regionů. Územní rozvoj, 1997, roč. 4, č. 6, s. 7-9. PERLÍN, Radim. Strategický plán mikroregionu. Kolinec : AgAkcent, 2002. 52 s VAISHAR, A. et al: Geografie malých měst 2003, Bulletin grantového projektu Grantové agentury Akademie Věd České republiky, 1.vydání, Brno, 2003 VAISHAR, A.: Geografie malých oblastí. In: Vaishar,A.-Ira,V. (eds.): České a slovenské regiony na počátku třetího milénia. Regiograph Brno 2003, s. 100-109 VAISHAR, A.: Metody a přístupy regionálně geografické syntézy. In: Ira, V., Vaishar, S.: Časovo-priestorové aspekty transformačných procesov v Českej republike a v Slovenskej republike. Geografický ústav SAV, Bratislava 2004, s. 38-44

Územní plán a rozvojové dokumenty města, kraje, eventuelně mikroregionu. Literatura bude dále upřesněna v průběhu zpracování bakalářské práce.

Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Petr Tonev.

Datum zadání bakalářské práce: 24. 11. 2006 Datum odevzdání bakalářské práce:

___________________________

vedoucí katedry

V Brně dne 24. 11. 2006

___________________________

děkan

J mé no a p ř í j me ní a ut or a: Ná z e v b aka l á ř s ké pr á c e: Ná z e v p r ác e v a nglič t i ně: Čechách Ka t e dr a: Ve d ouc í di p l omové p r á c e: Ro k ob ha j ob y:

Jan Nejezchleb Socioekonomická analýza města Frýdlant v Čechách Socio-economic analysis od the town Frýdlant v Regionální ekonomie a správy Mgr. Petr Tonev 2008

Anotace Předmětem bakalářské práce „Socioekonomická analýza města Frýdlant v Čechách“ je analýza faktorů, které ovlivňují a podílejí se na rozvoji města. Klade si za cíl rozbor geografických poměrů, obyvatelstva a jeho vývoje, trhu práce, struktury hospodářství a úrovně dopravní infrastruktury či občanské vybavenosti. Vše je uváděno i ve srovnání s podobnými městy v regionu.

Annotation The aim of the bachelor thesis „Socioeconomic analysis of the town Frýdlant v Čechách“ is an analysis of factors which influence and participate in the town’s development. The thesis deals with the analyses of the geographic relations, the population and the population development, the labour market, the structure of economy and the level of the transport infrastructure or civil facilities. All these features are compared with similar towns in this particular region.

Klíčová slova Severočeské město, Frýdlant v Čechách, geografické poměry, struktura obyvatelstva, vývoj populace, trh práce, hospodářství, dopravní infrastruktura, občanská vybavenost.

Keywords The North-Bohemian town, Frýdlant v Čechách, the geographic relations, the structure of the population, the development of the population, the labour market, economy, the transport infrastructure, the civil facilities.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Socioekonomická analýza města Frýdlant v Čechách vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Petra Toneva a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 27. června 2008

vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Mgr. Petru Tonevovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji pracovníkům Městského Úřadu Frýdlant v Čechách za poskytnuté informace a konzultace.

Obsah ÚVOD .........................................................................................................................................9 1

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MĚSTA FRÝDLANT V ČECHÁCH ............11 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8

2

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA MĚSTA FRÝDLANT V ČECHÁCH .........................................11 PŘIDRUŽENÉ MÍSTNÍ ČÁSTI .............................................................................................12 GEOGRAFICKÉ POMĚRY..................................................................................................13 KLIMATICKÉ POMĚRY ....................................................................................................14 HISTORIE .......................................................................................................................14 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A OCHRANA PŘÍRODY .....................................................................16 MIKROREGION FRÝDLANTSKO .......................................................................................16 EUROREGION NISA .......................................................................................................17

OBYVATELSTVO A JEHO VÝVOJ...........................................................................19 2.1 VÝVOJ POPULACE ..........................................................................................................21 2.1.1 Vývoj populace do 1. světové války ......................................................................21 2.1.2 Vývoj populace od 1. světové války do roku 1948 ................................................21 2.1.3 Vývoj populace od poválečného období po současnost ........................................22 2.1.4 Prognózy vývoje populace v horizontu 13 let (2008 – 2021) ...............................23 2.2 SROVNÁNÍ FRÝDLANTU S PODOBNÝMI MĚSTY V OKRESE LIBEREC ................................24 2.3 DYNAMIKA OBYVATELSTVA FRÝDLANTU ......................................................................24 2.4 CHARAKTERISTIKA OBYVATELSTVA ..............................................................................25 2.4.1 Složení obyvatelstva dle pohlaví a věku ................................................................25 2.4.2 Národnostní a náboženské složení obyvatelstva ...................................................27 2.4.3 Rodinný stav občanů Frýdlantu ............................................................................28 2.4.4 Vzdělanost obyvatel ..............................................................................................29

3

HOSPODÁŘSTVÍ ..........................................................................................................31 3.1 ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ ............................................................................................32 3.1.1 Zemědělské subjekty ..............................................................................................34 3.1.2 Lesnické subjekty ..................................................................................................34 3.2 PRŮMYSL A STAVEBNICTVÍ ............................................................................................35 3.2.1 Průmyslové subjekty .............................................................................................36 3.2.2 Subjekty ve stavebnictví ........................................................................................36

4

TRH PRÁCE MĚSTA FRÝDLANT V ČECHÁCH ...................................................38 4.1 EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATEL...............................................................................38 4.1.1 Struktura EAO dle odvětví ....................................................................................39 4.2 NEZAMĚSTNANOST ........................................................................................................40 4.3 MOŽNOSTI ZLEPŠENÍ SITUACE NA TRHU PRÁCE ..............................................................41

5

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA ZA PRACÍ A STUDIEM ................................................43 5.1 DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA ZA PRACÍ....................................................................................44 5.2 DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA ZA STUDIEM ...............................................................................45

6

DOMOVNÍ A BYTOVÝ FOND MĚSTA FRÝDLANT V ČECHÁCH ....................46 6.1 STAVEBNÍ VÝVOJ MĚSTA ................................................................................................46 6.2 SOUČASNÝ STAV DOMOVNÍHO A BYTOVÉHO FONDU ......................................................47 6.3 SOUČASNÁ A NAVRHOVANÁ VÝSTAVBA ........................................................................49

7

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ...........................................................................51 7.1 DOPRAVA.......................................................................................................................51 7.1.1 Silniční doprava ....................................................................................................51 7.1.2 Železniční doprava ................................................................................................52 7.2 VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ...................................................................................................52 7.3 ENERGETIKA A ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ ....................................................................53

8

OBČANSKÁ VYBAVENOST .......................................................................................54 8.1 8.2 8.3 8.4 8.5

9

ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE .................................................................................54 ŠKOLSTVÍ .......................................................................................................................55 OBCHODNÍ SÍŤ................................................................................................................56 KULTURA VE MĚSTĚ.......................................................................................................56 SPORT VE MĚSTĚ ............................................................................................................57

ROZVOJOVÉ DOKUMENTY A SWOT ANALÝZA MĚSTA ................................58

ZÁVĚR ....................................................................................................................................60 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: .................................................................................62 LITERÁRNÍ ZDROJE .................................................................................................................62 INTERNETOVÉ ZDROJE............................................................................................................62 DATOVÉ ZDROJE ....................................................................................................................63 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ...................................................................................65 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ ...................................................................66 SEZNAM TABULEK .................................................................................................................66 SEZNAM GRAFŮ .....................................................................................................................66 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................................66 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................67

8

Úvod Každá oblast lidské činnosti prochází v průběhu času vývojem, lišícím se nástroji a faktory, které tento vývoj ovlivňují. Rozvoj či úpadek měst není výjimkou. Dochází ke standardizaci nástrojů, které slouží k popisu plánovaných změn a rovněž vznikají modely, které hodnotí účinnost prováděných změn. Cestu rozvoje, kterou by se mělo město ubírat, tvoří rozvojové dokumenty města, jako územní plán, strategický plán rozvoje či program rozvoje města. Územní plán stanovuje limity využívání území, reguluje funkční a prostorové uspořádání území, vymezuje chráněná území a v neposlední řadě řeší umístění staveb a jejich povolené využití. Strategický plán je koncepčním a rozvojovým dokumentem dlouhodobého charakteru, přičemž jeho hlavním úkolem je organizace rozvoje města a organizace jednotlivých zájmů tak, aby město prosperovalo jako celek. Program rozvoje města je podkladem pro zpracování podnikatelských a investičních záměrů realizovaných ve městě či pro sestavování finančních projektů k žádostem o finanční zdroje z EU. Jako objekt analýzy byl vybrán Frýdlant v Čechách ležící v Libereckém kraji, který v patří v rámci ČR spíše k menším městům (cca 7,5 tis. obyvatel). Výběr jsem provedl nejen na základě toho, že Frýdlant je mým rodištěm a současným trvalým bydlištěm a v práci tak mohu využít znalosti místních poměrů, ale i z toho důvodu, že Frýdlant patří mezi malá města, kterým se doposud věnovala menší pozornost. Malá města plní důležitou roli v sídelní struktuře – zajišťují pracovní příležitosti služby a sociální kontakty pro obyvatele okolních vesnic.1 Cílem této studie je rozbor všech faktorů, které ovlivňují rozvoj města – ať už pozitivním, tak negativním směrem. Práce si klade též za cíl poukázat na současný obraz města Frýdlant v Čechách a jeho harmonizaci se strategickými dokumenty města, jakými je např. Územní plán. Jedním z pilířů je zároveň i komparace tohoto malého města s ostatními podobnými městy v okrese Liberec, příp. Libereckém kraji. Prameny k této práci jsou rozděleny do tří částí. Na prvním místě stojí odborná literatura. Podobným tématem jako tato práce, se v letech zabýval Grantový projekt Akademie Věd České republiky Geografie malých měst, ze kterého pochází několik

1

VAISHAR, A.: Geografie malých oblastí. In: Vaishar,A.-Ira,V. (eds.): České a slovenské regiony na počátku třetího milénia. Regiograph Brno 2003, s. 100-109.

9

důležitých výstupů, jak metodologické, tak aplikační povahy2. Z tohoto projektu je z velké části převzata struktura analýzy a metody zpracování dat. Pomocí dokumentu Strategické plánování a ekonomický rozvoj3 byl vytvořen samotný přístup k analýze v jednotlivých kapitolách. Uvedený postup při získávání a zpracování dat se jevil jako nejvhodnější. Stejným tématem se zabývá i Radim Perlín ve Strategickém plánu mikroregionu4, záběr publikace je mnohem však mnohem širší než téma této práce jak z obsahového, tak z územního hlediska Kromě odborné literatury byly použity jiné literární a elektronické prameny týkající se samotného města či bezprostředního okolí. Hojně byly využívány informace z publikací poskytnutých samotnými institucemi nebo podniky, které jsou činné ve Frýdlantu. V některých případech byl ke komparaci mezi současným a zamýšleným stavem použit územní plán. Důležitým pramenem práce jsou tzv. otevřené zdroje, což jsou informace volně dostupné veřejnosti, často aktualizované a též snadno ověřitelné. Patří sem především datové zdroje dostupné na internetových stránkách Českého statistického úřadu (ČSÚ). Zde získaná data byla základem pro samotnou analýzu a tvorbu tabulek či grafů. Mnoho informací použitých v této práci bylo získáno rozhovory s pracovníky Městského úřadu Frýdlant v Čechách či se zástupci významných společností působících na území města. Velkou výhodou je především vysoká aktuálnost a validnost informací získaných tímto způsobem. Pokusil jsem se rovněž o vystižení faktorů, které ovlivňují vývoj města do budoucna, jejich zhodnocení, popř. návrh změn a jejich zamýšlený efekt.

2

VAISHAR, A.: Geografie malých oblastí. In: Vaishar,A.-Ira,V. (eds.): České a slovenské regiony na počátku třetího milénia. Regiograph Brno 2003, s. 100-109. 3 BERMAN L. – Norton a kol.: Strategické plánování a ekonomický rozvoj. Moderní obec, 1999, č.3, příloha. 4 PERLÍN, R.: Strategický plán mikroregionu. Kolinec : AgAkcent, 2002, 52 s.

10

1 Základní charakteristika města Frýdlant v Čechách Frýdlant v Čechách je malé město ležící na obou březích říčky Smědé. Svým postavením v centru frýdlantského výběžku se stalo jeho přirozeným centrem. Nachází se na úpatí Jizerských hor a někdy bývá též nazýváno jejich branou. Frýdlant je jedním z 26 měst Libereckého kraje, který vznikl, stejně jako kraje ostatní změnou ústavního zákona v roce 20005. Liberecký kraj se nachází na severu Čech a spolu s Královéhradeckým a Pardubickým krajem tvoří region NUTS 2 Severovýchod. Dle dat z 31.12.2007 je kraj je hned po hlavním městě Praha nejmenším co se týče rozlohy (3163km2 ) a jedním z nejmenších co do počtu obyvatel (430 774 obyv.).

1.1 Obecná charakteristika města Frýdlant v Čechách Město Frýdlant je v počtu obyvatel druhým největším městem okresu Liberec, přičemž více má pouze krajské město Liberec (98 781 obyv.6). Frýdlant je obcí s pověřeným obecním úřadem. Do konce roku 2002 město spadalo pod okresní úřad Liberec. Vzhledem k reformě státní správy je od 1. 1. 2003 rovněž obcí s rozšířenou působností. V současné době je rozsah správního obvodu obce s pověřeným obecním úřadem totožný se správním obvodem obce s rozšířenou působností. Nyní pod tento správní obvod spadá 18 obcí7, v nichž k 31. 12. 2006 žilo celkem 24 419 obyvatel a má rozlohu 349 km2. Celková výměra pozemku města činí 3 161,7 ha 8. Rozlohou je tato oblast třetí největší v celém libereckém kraji a zároveň je nejméně lidnatá (69,7 obyv. / 1 km2). Nízké zalidnění mimo jiné poukazuje především na přítomnost Jizerských hor a skutečnost, že tento region je převážně průmyslovo-zemědělskou oblastí s relativně málo rozvinutým sektorem služeb. Město se skládá ze tří částí – Albrechtice u Frýdlantu, Frýdlant a Větrov, z nichž nejstarší, co do rozlohy největší a do počtu obyvatel nejlidnatější je Frýdlant. Nejmladší a zároveň i nejmenší a nejřidčeji osídlenou částí jsou Albrechtice u Frýdlantu.

5

Sbírka zákonů České republiky [online]. 1997 [cit. 2008-03-28]. 64 stran. Dostupný z WWW: . 6 Český statistický úřad – Liberec [online]. 31.12.2006 [cit. 2008-03-28]. Dostupný z WWW: . 7 Bílý Potok pod Smrkem, Bulovka, Černousy, Dětřichov, Dolní Řasnice, Frýdlant, Habartice, Hejnice, Heřmanice, Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, Krasný Les, Kunratice, Lázně Libverda, Nové Město pod Smrkem, Pertoltice, Raspenova, Višňová 8 ČSÚ. Statistický lexikon měst a obcí [online]. c2006 [cit. 2008-06-08]. Dostupný z WWW: .

11

Obrázek 1: Mapa správního obvodu Frýdlant

Pramen: ČSÚ

Největší lákadlem pro turisty je hrad a zámek, dále městské muzeum a v zimních měsících i betlém. Pro návštěvníky je k dispozici Městské informační centrum a v případě jakéhokoliv problému i Městská policie a Sbor dobrovolných hasičů Frýdlant

1.2 Přidružené místní části Nejdříve vznikla místní část Frýdlant9, která má největší počet obyvatel. Pouze několik desetiletí poté vzniká na druhém břehu řeky Smědé osada Větrov, která se rozvíjí spolu s Frýdlantem. První zmínka o Albrechticích je zaznamenána ve stejném urbáři. Větrov – Větrov se od svého založení v roce 1381 přidružil k Frýdlantu a jeho historický vývoj je s ním tedy analogický. Albrechtice u Frýdlantu – první zmínka o Albrechticích se objevila již v roce 1381 ve frýdlantském urbáři z roku 1381. Dodnes Albrechticemi prochází komunikace spojující Frýdlantsko s Libereckem. Stále jsou zemědělskou částí obce navzdory průmyslovému založení oblastí nacházející se v bezprostřední blízkosti, což je pravděpodobně způsobeno velkou vzdáleností od ostatních i od železnice.

9

První písemná zmínka z roku 1278

12

Obrázek 2: Katastrální území města Frýdlant v Čechách

Pramen: ČSÚ

1.3 Geografické poměry Frýdlant v Čechách ( 50° 54' s.š., 15° 4' v.d.) je ústředním bodem nejsevernějšího výběžku celé ČR, který je po tomto městě pojmenován, tj. frýdlantský výběžek. Podstatnou část výběžku tvoří Jizerské hory – nachází se zde rovněž nejvyšší hora české strany tohoto pohoří, Smrk (1124 m.n.m.). Samotné město leží v nadmořské výšce 295 m.n.m. Nejbližší okolí poté obklopuje frýdlantská pahorkatina, která je z jižní strany ohraničena Jizerskými horami. Z ostatních světových stran je ohraničena polským útvarem s názvem Pogórze Izerskie (Jizerské podhůří). Toto podhůří v sobě zahrnuje na východ řeku Bóbr, na západ je to Lužická Nisa a na severu okolí města Boleslawec. Nejvyšším bodem je Andělská hora se svým 572 m.n.m. vysokým vrcholem. Celým Frýdlantskem se táhne řeka Smědá, která tvoří typický ráz krajiny, zahrnující četné meandry a malé obce při této říčce. Přítomnost Smědé v regionu a její neupravené a většinou i nezpevněné koryto je rovněž příčinou častých záplav v oblasti, přičemž nejvýrazněji se tato skutečnost projevuje v malé obci Višňová, vzdálené asi 5 km od Frýdlantu.

13

1.4 Klimatické poměry Klimatické poměry Frýdlantska jsou odrazem jeho polohy na místech, kde dochází ke styku otevřené a rovinaté Severoněmecké nížiny a vysoké hradby pohraničních hor Českého masivu. Severní a velmi příkré svahy Jizerských hor a Krkonoš představují typickou nárazovou stranu pro západní proudění směrem od Atlantického oceánu. Tato situace přináší vydatné srážky a zároveň vysvětlení pro skutečnost, že tato oblast patří mezi nejdeštivější místa střední Evropy. Roční úhrn srážek v této oblasti je o 20 – 50 % vyšší než ve srovnatelných oblastech srovnatelných nadmořských výšek. Zajímavostí je bezesporu i fakt, že Jizerské hory drží doposud nepřekonaný rekord denního množství srážek v celé Evropě. Rekordní hodnota byla naměřena 29. 7. 1897 na Nové Louce u Bedřichova. V ten den spadlo 345 mm srážek. Frýdlantský výběžek lze z klimatického hlediska rozdělit na dvě rozdílné oblasti. Západní část má delší a teplejší léto, které je sušší a zároveň kratší mírnější zimu. Oproti tomu má východní část kratší, více vlhké léto a delší zimu. Co je ale pro obě části území identické, je vysoký počet deštivých dnů, s čímž je spojena také kratší délka slunečního svitu během celého roku. Samotný Frýdlant leží v západní části výše popsaného území.

1.5 Historie Počátky osídlení kraje, ve kterém se Frýdlant nachází, sahají až do 6. století našeho letopočtu. Z této doby pochází i původ názvu Frýdlant – podle pověsti se původní osada, na níž byly položeny základy nového města, se jmenovala Vriedland.10 Jelikož touto osadou vedla páteřní zemská stezka, bylo nutností vybudovat strážní věž, zvanou Indica, která se stala základem pro později postavěný hrad. Samotný hrad byl dle dochovaných materiálů vystavěn v první polovině 13. století jako ochrana před Tatary, jejichž vpád na toto území byl očekáván. Tím, že byl hrad vybudován, zároveň skončila éra vlády biskupů z Míšně a Zawidova. První ověřené písemné zmínky pocházejí z roku 1278 koupením zdejšího panství Rudolfem z Bibersteinu od tehdejšího českého krále Přemysla Otakara II.11 Za následné vlády Bibersteinů byla oblast osídlována především kolem řeky Smědé a již ve 14. století byla povýšena na město, s čímž se pojila celá řada privilegií, jako např. oblíbená licence na vaření piva. V této době bylo

10

Informace poskytnuté Městským úřadem Frýdlant v Čechách BRYCH, Vladimír, RENDEK, Jan. České hrady a zámky. Praha: Ottovo nakladatelství, c2005. 850 s. ISBN 80-7360-406-X. 11

14

město opevněno i hradbami, vodním příkopem a palisádovým náspem. Díky opevnění a odhodlání občanů se ubránilo i několika nájezdům Husitů za dob Husitských válek v letech 1428 - 1433. Město bylo i nadále sužováno několika zhoubnými požáry a dokonce jím prošlo i pět morových epidemií.12 Významným a patrně nejznámějším vlastníkem panství byl vojevůdce Albrechta z Valdštejna, který dokonce užíval titul Vévoda Frýdlantský. Za jeho vlády se toto panství dostalo poprvé do obecného povědomí, i když sám Albrecht tu pobýval jen velmi krátce. Přesto za jeho vlády oblast zažila nebývalý hospodářský rozmach, zejména zásluhou toho, že se vévoda často účastnil válečných konfliktů a válečné nástroje včetně střelného prachu se ve městě vyráběly ve velkém množství. Rod Clam-Gallasů byl posledním soukromým vlastníkem hradu a zámku Frýdlant, který je již od roku 1804 zpřístupněn veřejnosti a je tak nejstarším hradním muzeem ve střední Evropě. Až do 19. století byl Frýdlant mnohem významnějším místem než nedaleký Liberec. I přes rozvoj průmyslu a především textilního průmyslu však Frýdlant začal za dynamičtěji se rozvíjejícím Libercem zaostávat. Na druhou stranu se město stalo důležitým bodem mezistátní spolupráce s Polskem a Spolkovou republikou Německo (SRN), neboť již roku 1875 zde byla vybudována železnice. Jelikož oblast Frýdlantska patřila k Sudetům, od vyhlášení Československa se zde několik let odehrávaly národnostní střety. 2. 10. 1938 byl však odpor české armády překonán a město bylo Němci obsazeno a přidruženo k Říši. Město bylo Sověty osvobozeno až po sedmi letech 9. 5. 1945. Následky války jsou zde patrné dodnes. Jelikož došlo k odsunu německého obyvatelstva, musela být oblast osídlena z jiných koutů republiky a město se s tím stále nesrovnalo. S pádem komunismu došlo k rozvoji obchodu především na úkor zemědělství, a byla obnovena Letní jazzová dílna Karla Velebného. Hranice regionu též přesahují Valdštejnské slavnosti, které se snaží poukázat na nejznámější frýdlantskou éru, éru Albrechta z Valdštejna včetně rekonstrukce známé bitvy se Švédy. V současnosti je pozoruhodná skutečnost, že v tak malém městě je provozováno několik středních škol, jmenovitě Gymnázium, Obchodní akademie, SOU a Zemědělská škola.

12

ANDĚL, Rudolf, KARPAŠ, Roman. Frýdlantsko: Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. Liberec : 555, 2002. 240 s. ISBN 80-86424-18-9.

15

1.6 Životní prostředí a ochrana přírody Frýdlantský výběžek patří mezi oblasti, které jsou zatíženy dálkovým přenosem znečištění ovzduší. V tomto případě se jedná především o tepelné elektrárny v SRN a Polsku, doly v Polsku či mohutné rafinerie mědi tamtéž. V důsledku znečištění bylo celé Frýdlantsko koncem osmdesátých let zařazeno do ekologicky postižených oblastí republiky, díky čemuž sem proudí více finančních prostředků na kompenzaci tohoto poškození. Z rostlinstva je pozoruhodný zejména frýdlantský exoterm, což je floristicky pestré území s množstvím teplomilných a suchomilných druhů, které jsou k nalezení především ve státech jižní Evropy. Exoterm je ohraničen Heřmanicemi, Frýdlantem a Raspenavou. Ostatní fragmenty výběžku jsou z hlediska rostlin jednotné až monotónní. Je paradoxní, že ačkoliv se Frýdlantsko nachází v těsném sousedství s Jizerskými horami, bylo dlouhou dobu ochranou životního prostředí nepoznamenáno. CHKO Jizerské hory je pod soustavnou péčí ochránců přírody a pomoci státu, možná i proto se krásy Frýdlantska do popředí zájmu ochranářů dostaly až v devadesátých letech 20. století. Od té doby bylo v této vyhlášeno několik přírodních památek chráněných státem.

1.7 Mikroregion Frýdlantsko Mikroregion Frýdlantsko je dobrovolný svazek všech 18 obcí, které spadají do rozšířené působnosti Frýdlantu. V minulosti byla hlavním cílem svazku obcí vzájemná podpora pro získávání grantů Evropské Unie, především z programu Phare. Současné aktivity mikroregionu jsou reprezentovány Místní akční skupinou Mikroregionu Frýdlantsko (MASiF). MASiF vznikla v roce 2004 a převzala aktivity mikroregionu týkající se oblasti rozvoje Frýdlantska. Rozvojová činnost skupiny MASiF je zaměřena na posílení místního ekonomického prostředí a zhodnocení místní, převážně zemědělské produkce. Strategie je založena na pěti opatřeních, které odpovídají sedmi opatřením programu LEADER, který je hlavním zdrojem čerpání dotací. Mezi úspěšné projekty lze zařadit stavbu fóliovníku pro rozšíření výroby, nákup moderní zemědělské techniky nebo rozšíření stavu skotu. Sdružení MASiF rovněž zpracovalo rozvojovou strategii pro období 2007-2013 a podílel se na tvorbě územních politik jiných regionů v rámci Libereckého kraje. Za pozornost určitě stojí vzdělávací cyklus Zelené centrum Frýdlantska, který zahrnuje semináře zaměřující se jednak na péči o životní prostředí a také na možnosti úspory energie. V roce 2006 byly velmi kladně přijaty kurzy, kde byly poskytovány zemědělcům praktické informace 16

k úspěšnému získání dotace. Aktivity směřující k utvoření jednotného obrazu Frýdlantska završila registrace a zavedení obchodní známky s názvem Vyrobeno na Frýdlantsku (viz příloha 1).

1.8 Euroregion NISA Frýdlant v Čechách je jedním ze zakládajících regionu Euroregionu NISA, který byl vůbec prvním euroregionem ve střední a východní Evropě a byl vytvořen již v roce 1991. Zakládajícími členy byly příhraniční oblasti České republiky, Polska a SRN. Obrázek 3: Mapa Euroregionu Nisa

Pramen: Oficiální stránky Euroregionu Nisa

17

Jedná se o mezinárodní organizaci, ve které je kladen důraz na spolupráci mezi jednotlivými státy, společné projekty a v neposlední řadě i společné kulturní akce sbližující národy. Většina prostředků je však směřována k rozvoji hospodářství v této oblasti. Mezi jeho základní, dodnes dodržované principy, patří: parita, rotace, konsensus a rovné zacházení.13 Hlavním cílem tohoto sdružení bylo především odstranění negativních vlivů státní hranice. V současnosti ztrácí se vstupem České republiky (ČR) a Polska do Schengenského prostoru smysl. Jelikož se ve všech případech jedná o strukturálně postižené regiony, stal se posléze prioritou cíl zlepšení životního standardu a úrovně všech obyvatel Euroregionu a současně také rozvoj hospodářského potenciálu.

13

Euroregion NIESSE-NISA-NYSA [online]. [cit. 2008-04-02]. Dostupný z WWW: .

18

2 Obyvatelstvo a jeho vývoj Při prvním moderním sčítání lidu, které bylo provedeno v roce 1869, měl Frýdlant v Čechách 6367 obyvatel. Tento počet stále rostl až do začátku 20. století, resp. sčítání v roce 1910, kdy se růst zastavil. Množství obyvatel města tehdy bylo 9 337. Tak vysoké číslo už nikdy nebylo překonáno a zůstává historickým maximem. Další zlom je patrný ve vývoji počtu obyvatelstva při prvním poválečném sčítání v roce 1950, kdy počet obyvatel dosáhl pouhých 60 % historického maxima, tedy jen 5 584 obyvatel. Za tímto faktem stojí především ta skutečnost, že se Frýdlant nachází v problematické oblasti Sudet. Došlo zde stejně jako v jiných příhraničních oblastech státu k odsunu německy mluvící populace, což mělo za následek dramatické snížení počtu obyvatel. Následně bylo Frýdlantsko osídlováno lidmi z ostatních koutů republiky a byl zde nastartován rovnoměrný růst počtu obyvatel ve všech třech městských částech. Graf 1: Populační vývoj města Frýdlant v letech 1869 – 2001

9 337

10000 8 519

9000

Počet obyvatel

8000 7000

6 367

6 698

8 193 8 199

7 154

7 063 5 584

6000

7 647 7 514

6 153 6 097

5000 4000 3000 2000 1000 0 1869

1890

1910

1930

1961

1980

2001

Rok sčítání obyvatelstva

Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869 - 2005

Jaké jsou tedy vývojové tendence obyvatelstva Frýdlantu? Počet obyvatel je v posledních třiceti letech stabilizován a nevykazuje žádné velké výkyvy. Největší nárůst byl zaznamenán v období 1890 – 1900, a to celkem o 19,1 %, a v následující dekádě o 9,6 %. 19

Naopak, největší pokles obyvatelstvo vykázalo v období bezprostředně po druhé světové válce, kdy se populace zúžila o celých 31,8 % a po první světové válce, kdy počet obyvatel města klesl o 12,3 %. Město Frýdlant v Čechách prošlo, co se týče obyvatelstva, podobným vývojem jako srovnatelně lidnatá města v regionu, např. Chrastava nebo Hrádek nad Nisou. Trend je patrný v největším množství obyvatel před první světovou válkou, menší snížení po první světové válce a výrazný propad v počtu obyvatel po druhé světové válce spojený s odsunem sudetských Němců. Všechny městské části s výjimkou Albrechtic se vyvíjejí analogicky s vývojem města, což dokládá následující graf 2.

Počet obyvatel

Graf 2: Populační vývoj městské části Albrechtice v letech 1869 – 2001

1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0

920

862 750 658 668 575

536

178 182 117

1869

1890

1910

1930

1961

65

43

1980

60

2001

Rok sčítání obyvatelstva

Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869 - 2005

Počet obyvatel se již od prvního moderního sčítání lidu v roce 1869 snižuje. Stejně jako u Frýdlantu a Větrova dochází k nejvýraznějšímu snížení počtu obyvatel po druhé světové válce. Zásadní rozdíl je v tom, že Albrechtice poté neprožívají populační konjunkturu, ale stav populace se stále snižuje a Albrechtice skomírají. V současnosti se jedná spíše o osadu pouze kolem hlavní silniční komunikace z Frýdlantu do Liberce. Na úpadek má vliv i vyšší nadmořská výška a nehostinné podmínky. V roce 1991 se dokonce uvažovalo o přesunu obyvatel a alternativním využití pozemku a budov této městské části.

20

2.1 Vývoj populace 2.1.1 Vývoj populace do 1. světové války V letech 1869 – 1910 mělo město Frýdlant v Čechách název Fridland a bylo centrem stejnojmenného okresu, tj. okresu Fridland. V popisovaném období došlo k výraznému nárůstu populace, z 6 367 lidí v roce 1869 až na 9 337 obyvatel v roce 1910, což představuje nárůst o 46,6 procentních bodů oproti zalidnění z roku 1869. Dynamika růstu je způsobena několika faktory. Největší měrou rozhodně přispěl rozvoj železnic14 a následné spojení města se zbytkem republiky, nejen Libercem. Rozvoj železnice měl blahodárný vliv i na migraci za prací, která směřovala do Frýdlantu a okolí. Dalším faktorem je doslova boom firem textilního průmyslu, které na severu republiky našly útočiště a staly se po mnoho let hlavním tahounem rozvoje města. Důležitým hlediskem způsobujícím narůst obyvatelstva se stal bezesporu i fakt, že Frýdlant byl okresním městem, s čímž byla spojena i atraktivita pro migrace obyvatelstva. V tomto období se také ukázala skutečnost, že Frýdlant se vedle textilního průmyslu (tiskárny textilu Rolffs a spol., založena 1882, barvírna textilu Ignatz Eisenschimmel, založena 185015) bude orientovat především na zemědělskou činnost, což dokládá založení továrny na zemědělské stroje H. Kaulferschem v roce 1896 či výroba zemědělských strojů a zařízení Anton Priebsch16, která podpořila vznik mnoha nových pracovních příležitostí pro zdejší občany. Je nutno podotknout, že v tomto období dosáhla populace Frýdlantu svého nikdy nepřekonaného maxima – 9 337 obyvatel. Tabulka 1: Vývoj populace do 1. světové války Frýdlant Albrechtice Frýdlant Větrov

1869 6 367 920 4 482 965

1880 6 698 862 4 817 1 019

1890 7 154 750 5 282 1 122

1900 8 519 658 6 241 1 620

1910 9 337 668 6 888 1 781

Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869 - 2005

2.1.2 Vývoj populace od 1. světové války do roku 1948 Vývoj v letech 1914 – 1948 byl poznamenán dvěma světovými válkami. Jejich vliv na vývoji počtu obyvatelstva je zřejmý – při sčítání lidu bezprostředně následujícím po válce se

14

Železniční trať Liberec – Frýdlant – Záwidow byla otevřena 1. července 1875, trať Frýdlant – Jindřichovice byla poprvé uvedena do provozu 2. července 1902. 15 Archiv Městského muzea Frýdlant 16 Archiv Městského muzea Frýdlant

21

projevilo výrazné snížení populace. Při sčítání obyvatelstva z roku 1921 došlo ke snížení obyvatel města o 1144 osob (12,3%), při sčítání v roce 1951 dokonce o 2615 lidí (31,9%). Na výrazný pokles po druhé světové válce má vedle války samotné vliv především odsun sudetských němců z celého pohraniční, tj. včetně Frýdlantu. Mladým lidem byla sice přidělena půda původních německých obyvatel, ale efekt nebyl takový, jak se očekávalo, a růst populace nebyl v následujících desetiletích výrazný. Válka měla kromě přímého vlivu i velký multiplikační efekt. Boje na frontě znamenají odchod dospělých mužů, následuje snížení výkonnosti hospodářství, omezení pokroku, stagnuje růst města. Zároveň se spousta mužů usadila v místech, kde bojovali a do Frýdlantu se již nevrátili. Pro toto období je rovněž příznačná skutečnost, že dochází k motorizaci obyvatelstva, která determinuje zvýšení migrace za prací, orientované směrem na jih, k rozvinutějšímu městu Liberec. V důsledku zvýšené poptávky po těchto produktech byla ve Frýdlantu zprovozněna i výroba jízdních kol a motocyklů Josef Ressel - Valdštejnské dílny (založeny 1925) 17. Tabulka 2: Vývoj populace od 1. světové války do roku 1948 Frýdlant Albrechtice Frýdlant Větrov

1921 8 193 575 6 172 1 446

1930 8 199 536 6 314 1 349

1950 5 584 178 4 447 959

Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005

2.1.3 Vývoj populace od poválečného období po současnost V poválečných letech se předpokládal výrazný progres v růstu počtu obyvatelstva města, neboť v prvním poválečném sčítání v roce 1951 počet obyvatel dosáhl svého historického minima, daného především odsunem sudetských němců a válečnými hrůzami. Trend vysokého poklesu a následného pozvolného stoupání počtu obyvatelstva je patrný nejen v malých městech jako Frýdlant, ale v celém Československu v poválečných letech. V roce 1960 proběhla reforma administrativního členění, čímž zanikl okres Frýdlant a město se stalo součástí okresu Liberec. Toto mělo za následek zrušení některých institucí spojených s vykonáváním funkce okresního úřadu a tím i snížení významu města v regionu. I díky tomuto faktu nebyl trend zvyšování obyvatelstva od roku 1961 tak výrazný, jak se očekávalo. Mezi lety 1961 a 1970 dokonce došlu k poklesu obyvatelstva o 56 osob, což byl 17

Archiv Městského muzea Frýdlant

22

přímý důsledek administrativních změn, kdy byla expanze města pozastavena. Poté již počet obyvatel začal opět růst až k 7 647 osobám v roce 1991, což znamená přírůstek o plných 36,95% (2 063 obyv.) oproti roku 1945. Tento stav byl determinován především různými podpůrnými opatřeními tehdejší vlády, která se snažila zvýšit porodnost a mladé lidi motivovala pomocí vyšších dávek či příspěvky na bydlení. Tabulka 3: Vývoj populace od poválečného období po současnost Frýdlant Albrechtice Frýdlant Větrov

1961 6 153 182 4 965 1 006

1970 6 097 117 5 059 921

1980 7 063 65 6 266 732

1991 7 647 43 6 983 621

2001 7 514 60 6 789 665

Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005

Při sčítání lidu v roce 2001, kdy došlo k poklesu obyvatel o 133 osob (-1,71%) na 7 7 556 osob18, což předznamenává další mírný

514. K 31.12.2006 žilo ve Frýdlantu celkem

nárůst počtu obyvatel, i když ne tak výrazný, jako tomu bývalo v minulosti. Za snižováním tempa růstu populace města lze vidět především následující faktory. V první řadě je to mohutný rozvoj Liberce, jehož význam se stále zvyšuje nejen v regionálním, ale i celostátním měřítku. Mnoho lidí se stěhuje za lepšími pracovními i finančními podmínkami do tohoto krajského města, kde je mnohem více možností na uplatnění se. Jen málo lidí se tzv. nově nastěhuje do Frýdlantu i z důvodu mizivých pracovních příležitostí. V několika posledních letech se příznivě do vývoje obyvatelstva zapsala především skutečnost, že firma TRW Automotive si vybrala Frýdlant jako své montážní centrum v České republice. Vzhledem k jejímu úspěšnému působení v automobilech prémiových značek se dá očekávat zvýšení prestiže města i do budoucnosti. 2.1.4 Prognózy vývoje populace v horizontu 13 let (2008 – 2021) Dle informací Městského úřadu města se během následujících 13 let očekává ustálení počtu obyvatelstva s mírnou oscilací kolem 7500 osob s častějšími výkyvy pozitivním směrem. Odchod ekonomicky aktivních obyvatel do Liberce má být kompenzován přílivem levné pracovní síly, především z Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu, jelikož v tomto regionu se vytváří nabídka především nekvalifikované práce. Orientací města na tento typ podniků má být počet obyvatel stabilizován a zamezí se tím výraznějšímu poklesu populace. 18

Malý lexikon měst a obcí 2006 [online]. 2006, 15.12.2006 [cit. 2008-04-06]. Dostupný z WWW: .

23

2.2 Srovnání Frýdlantu s podobnými městy v okrese Liberec Důležitým prvkem analýzy je i komparace Frýdlantu s městy podobné velikosti. K tomuto účelu se přímo vybízí dvě malá města, a to Hrádek nad Nisou a Chrastava. Pokud se na obě zaměříme z pohledu obyvatelstva, zjistíme, že až do poloviny 90. let procházela města vývojem podobným tomu Frýdlanstkému. Největší populační rozsah města prožívají před první světovou válkou. Následuje propad po válce a poválečné krizi, který následně odstartoval další růst populace. Jako i v případě Frýdlantu, dochází po druhé světové válce k černému období historie, neboť v případě Hrádku klesá počet obyvatel na 56 % a v případě Chrastavy na 64,1 % předválečného stavu. Posléze je opět nastartován růst obyvatelstva, který na rozdíl od Frýdlantu stále trvá a nedochází k stagnaci či dokonce úbytku populace. Tento fakt je dán především tím, že tyto města nejsou svázány s přirozeným centrem okresu, Libercem, tak pevně, jako Frýdlant.

2.3 Dynamika obyvatelstva Frýdlantu Jak již bylo dříve uvedeno, populace Frýdlantu má v posledních dvou dekádách kolísavou, mírně rostoucí tendenci. Ke kolísání dochází nejen díky ekonomickým změnám, ale i tím, že město je na samém okraji republiky, čímž je svým způsobem opomíjené. Počet obyvatel Frýdlantu v posledních letech střídavě klesá a roste. Nelze si nevšimnout skutečnosti, že obyvatelstvo Frýdlantu má naprosto opačnou tendenci, než jakou predikoval územní plán a než jaká byla zřejmá z několika posledních sčítání lidu. Zajímavé jsou opačné tendence vývoje obyvatelstva města a kraje, resp. celé České republiky. Kraj i ČR se vyvíjejí de facto analogicky. Mezi lety 2002 a 2003 dochází k poklesu obyvatelstva ČR, ale populace Frýdlantu ve stejném období roste. Mezi lety je 2004 a 2005 je tomu naopak, populace ČR narůstá, kdežto ve Frýdlantu dochází k propadu počtu obyvatel. V posledních době dochází k synchronizaci trendů města, tak kraje i republiky. Graf 3 ukazuje, že stěhování do Frýdlantu probíhá v ročních cyklech a tato křivka má tvar sinusoidy. V roce 2001 byla hrubá míra přírůstku stěhováním deficitní. Následující rok došlo ke stěhování mnoha lidí do Frýdlantu a následně každý sudý rok dochází k nárůstu a každý lichý rok k poklesu přírůstku stěhování. S výjimkou prvního roku prokazuje Frýdlant naprosto opačnou tendenci vývoje ukazatele hrubé míry přírůstku stěhováním, než Liberecký kraj či celá ČR. Vždy jakmile v ČR dojde k růstu stěhování, ve Frýdlantu poklesne, a naopak. Výše uvedená skutečnost je determinována především pomalou reakcí města na vývoj v kraji či republice. 24

Graf 3: Vývoj hrubé míry přírůstku stěhováním v letech 2001 - 2006 6 4

Hhms

2 0 -2

2001

2002

2003

2004

2005

2006

-4 -6

Rok Frýdlant

Liberecký kraj

ČR

Pramen: Statistické ročenky ČSÚ v celostátních, krajských i obecních úhrnech; vlastní výpočty19

2.4 Charakteristika obyvatelstva 2.4.1 Složení obyvatelstva dle pohlaví a věku Město Frýdlant v Čechách obývalo k 31. 12. 2007 7 599 obyvatel, z toho 48,3 % mužů (3 667 obyv.) a 51,7 % žen (3 932 obyv.)20. Průměrný věk celé populace města byl 38,8 let. Průměrný věk občanů Libereckého kraje je 39,8 let a celé ČR dokonce 40,2. Při rozdělení pohlaví je průměrný věk mužů Frýdlantu 37 let, žen 40,3, V Libereckém kraji je poměr muži/ženy 38,1/41,1, v ČR 38,6/41,7. Aktuální údaje týkající se složení obyvatelstva dle pohlaví a věku jsou z roku 2007. Z následujícího grafu (graf 4) vyčíst, že věková struktura populace Frýdlantu až na několik výjimek opisuje a reflektuje vývoj v Libereckém kraji (zřetelně lze vyčíst z grafu, přičemž tlustá křivka patří právě Libereckému kraji). U obou pohlaví jsou patrné disparity zejména ve věku 50-55 let, kdy má Frýdlant vyšší podíl těchto obyvatel a na druhou stranu v počtu velmi starých obyvatel do 83 let věku město zaostává.

19

Demografická ročenka vybraných měst ČR, 1991 až 2006 [online]. 2007, 23.11. 2007 [cit. 2008-04-01]. Dostupný z WWW: . 20 ČSÚ. Obyvatelstvo měst podle pohlaví a věku k 31. 12. 2007 [online]. c2008 [cit. 2008-06-08]. Dostupný z WWW: .

25

Graf 4: Obyvatelstvo Frýdlant a Libereckého kraje dle pohlaví a věku

Pramen: ČSÚ

21

Zajímavé je srovnání struktury obyvatelstva Frýdlantu z velikostně podobnými městy, kterými jsou v okrese Liberec Hrádek nad Nisou a Chrastava. Při porovnání procentuálního rozložení populace těchto tří měst jsou k vidění pouze malé odlišnosti. Ale při zkoumání rozložení v rámci okresu Liberec22 se ukazují statisticky významné odlišnosti v každém rozpětí věku. Nejmarkantnější je rozdíl v nejnižší věkové skupině (0-14 let), kdy je rozdíl 2,4 procentního bodu (u Frýdlantu a Hrádku) a v případě Chrastavy dokonce 2,9 procentního bodu. Tento fakt je výsledkem zejména rychlejšího stárnutí populace těchto malých měst, kdy mladí lidé odcházejí do měst větších, kde zakládají rodiny.

21

ČSÚ. Věkové složení obyvatel ČR podle pohlaví a věku k 31.12.2007 [online]. c2008 [cit. 2008-06-08]. Dostupný z WWW: . 22 Všechny uvedené obce spadají do okresu Liberec.

26

Tabulka 4: Porovnání věkového složení obyvatelstva dle ČSÚ k 31.12. 200723

Obyvatelstvo celkem 0-14 let [%] 15-24 let [%] 25-44 let [%] 45-64 let [%] 65+ let [%]

Frýdlant v Čechách 7 599,0 16,1 14,0 30,0 27,1 12,7

Hrádek nad Nisou 7 517,0 16,3 12,8 30,7 27,0 13,2

Chrastava 6 071,0 16,3 14,2 31,3 26,2 12,0

Pramen: Obyvatelstvo měst a krajů podle pohlaví a vybraných věkových struktur

2.4.2 Národnostní a náboženské složení obyvatelstva Při posledním sčítání osob, domů a bytů v roce 2001 se nejvíce obyvatel přihlásilo k české národnosti (94,5 %, tj. 7 101 obyv.), což je výrazný nárůst oproti předchozímu sčítání v roce 1991 (88,6 %, tj. 6 775 obyv.). Za touto skutečností je skryt fakt, že před sčítáním v roce 1991 probíhala výrazná kampaň, aby se občané přihlásili k moravské či slezské národnosti. V roce 1991 toto bylo umožněno poprvé, tudíž podíl těchto lidí byl výrazně vyšší než v roce 2001, kdy „moravské nadšení“ z velké části opadlo. Velkým problémem je též přihlašování k romské národnosti. V roce 2001 se k této národnosti přihlásilo pouze 11 osob, což rozhodně nevypovídá o množství lidí této národnosti ve městě. „Uvedený údaj je odbornou veřejností považován za podhodnocený, sčítání lidu však považuje deklaraci občana v této otázce za jednoznačně nezpochybnitelné vyjádření24.“ Při přihlédnutí k této skutečnosti je nejpočetnější nečeskou skupinou obyvatel slovenská menšina (1,9 %, tj. 144 obyv.), která přesto zaznamenala pokles o 2,9 procentních bodů. Jednoprocentní hranici překonala pouze německá menšina (1,06 %, tj. 80 obyv.).

23

ČSÚ. Obyvatelstvo měst podle pohlaví a vybraných věkových skupin k 31.12.2007 [online]. c2008 [cit. 200806-08]. Dostupný z WWW: . 24 Vybrané národnosti České republiky [online]. c2002 [cit. 2008-05-04]. 8 stran. Dostupný z WWW: .

27

Graf 5: Obyvatelstvo Frýdlantu dle národnosti Česká Moravská Slezská Slovenská Romská Polská Německá Ukrajinská Vietnamská

Pramen: SLDB 2001

Od sčítání v roce 1991 na Frýdlantsku výrazně poklesl podíl věřícího obyvatelstva. V tomto roce 1991 se k náboženskému vyznání hlásilo 29,3% místních obyvatel, oproti tomu v roce 2001 to bylo již jen 18,1 %. Tradičně byl podíl věřících žen vyšší než mužů a nejvíce věřících se hlásilo k Církvi římskokatolické – 67,6 %. Graf 6: Náboženské vyznání občanů Frýdlantu Bez vyznání Římskokatolická církev Církev československá husitská Českobratrská církev evangelická Pravoslavná církev Svědci jehovovi Nezjištěno

Pramen: SLDB 2001

2.4.3 Rodinný stav občanů Frýdlantu V posledních pěti letech je trend týkající se rodinného stavu celé západní společnosti zřejmý. Vysoké procento mladých lidí nepovažuje svatbu za vrchol rodinného života a 28

přibývá dětí, které se rodí nesezdaným párům. Vedlo toho i ve Frýdlantu se projevuje nešvar moderní společnosti - přibližně každé druhé nově uzavřené manželství je rozvedeno (v současnosti 46,3 %25). Z celkového počtu obyvatel žijících ve Frýdlantu uvedlo 8,9 % z nich jako svůj rodinný stav rozvedený popř. rozvedená. Rozvodovost a její vývoj se samozřejmě promítly do složení domácností. Při sčítání v roce 2001 bylo ve městě zaznamenáno 9 796 cenzových domácností26, z toho v 803 (8,2 %) případech se jednalo o neúplné rodiny s jedním či více závislými dětmi. Ve většině případů (520 rodin, tj. 64,76 %) šlo o neúplné rodiny s 1 závislým dítětem. Neúplných rodin se dvěma dětmi bylo 237 (29,5 %), se třemi a více dětmi to pak bylo 46 rodin (5,74 %). Svobodných osob žije ve městě Frýdlant 2 928 (38,97 %), z toho mužů 1 601, žen 1 327. Ženatých mužů bydlí ve Frýdlantu 45,16 % (1 658 obyv.), vdaných žen 43,53 % (1 673 obyv.). Množství lidí v manželství je v případě mužů o 2,44 procentních bodů a v případě žen o 1,68 procentních bodů nižší než v ČR. Při komparaci s Libereckým krajem je sňatkovost Frýdlantské populace v případě mužů i žen pouze o 0,2 procentních bodů nižší. 2.4.4 Vzdělanost obyvatel Vzdělanost obyvatelstva České republiky (dříve Československa) se již od prvního poválečného sčítání lidu v roce 1951 neustále a plynule zvyšuje. S tímto souvisí i zvyšování počtu středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných osob na úkor těch, kteří mají pouze základní vzdělání. Za zvyšováním průměrné kvalifikace stojí dva související faktory. Změnil se úhel pohledu občanů na vzdělání, kde vyšší kvalifikace determinuje vyšší mzdu. Zvýšila se tedy poptávky po vzdělání, která má za následek rozsáhlejší síť střední odborných škol, učilišť a gymnázií. Nejvýraznější rozvoj školní kvalifikace nastal po převratu v roce 1989. Do České republiky se pomalu dostávaly zahraniční trendy a vzdělávací modely, bořily se několik desetiletí zažité bariéry a vzdělání se stalo přístupnější všem, kteří mají zájem studovat, a byla vyloučena politická diskriminace. Ve druhé polovině devadesátých let dochází k dalšímu výraznému rozvoji vzdělanosti, neboť se ve velkém zakládaly soukromé vysoké školy s potřebnou akreditací. Z údajů dostupných z publikací vytvořených ze sčítání v roce 2001 vyplývá, že podíl osob starších 15 let se základním nebo neukončeným základním vzděláním poklesl ve městě Frýdlant z 43,8 % v roce 1991 na 32,6 % v roce 2001. Podíváme-li se na ostatní vzdělanostní kategorie, lze sledovat zřetelný růst jejich podílů, daný především již zmíněným snížením 25

Údaj pro osoby do 30ti let věku Nejmenší kolektivita osob, spjatá společným bydlením, společným hospodařením a většinou i příbuzenskými vztahy 26

29

osob se základním vzděláním – o 6,6 procentních bodů u středního odborného vzdělání bez maturity vč. vyučení na 42,1 %, o 2,4 procentní body u úplného středního vzdělání s maturitou na 23,4 %. Více mladých lidí se rozhodlo studovat také vyšší odbornou školu nebo nástavbový obor (nárůst o 2,3 procentní body na 3,23 %). Vysokou školu v roce 2001 absolvovalo 313 osob, tj. 5,1 % obyvatel města.27

Tabulka 5: Vzdělanostní struktura Frýdlantu, srovnatelných obcí, Libereckého kraje a ČR [%] Frýdlant v Čechách

Hrádek nad Nisou

Chrastava

Liberecký kraj

100,0 0,4 24,2 42,1 23,4 3,2 5,1 3,2

100,0 0,7 30,7 44,4 18,7 1,8 3,1 0,8

100,0 0,4 27,8 44,2 19,9 1,7 4,8 1,1

100,0 0,4 23,9 40,0 23,8 3,2 7,0 1,6

Populace 15+ Bez vzdělání Základní vč. neukončeného Vyuč. a střední odb.bez mat. Úplně střední s maturitou VOŠ a nástavbové Vysokoškolské Nezjištěné Pramen: Sčítání lidí, domů a bytů 2001

27

Údaje získané pro populaci starší patnácti let, tj. s ukončeným základním vzděláním

30

ČR 100,0 0,4 23,0 38,0 24,9 3,5 8,9 1,3

3 Hospodářství Frýdlant bývá společně se svým bezprostředním okolím označován jako zemědělská oblast se zaměřením na chov zemědělských zvířat, nicméně s rozvojem průmyslu se celý Liberecký okres stal charakteristický svým textilním průmyslem. Bohužel, s příchodem levného zboží z východu se význam textilního odvětví snižuje a továrny na výrobu látek jsou zavírány. Nevyhnulo se to ani Frýdlantu, kde zůstal konkurenceschopný jediný závod na zpracování textilu. Přesto je průmysl odvětvím, které je ve městě tradičně nejvíce zastoupené – v průmyslu pracuje 1 368 obyvatel, což je 33,4 % všech EAO. Zemědělská činnost naopak vzkvétá a prosperuje – jedním příkladem za všechny je existence dvou jatek na tak malé město – Jatka Prošek a Jatka Folda. Nicméně restrukturalizace se dotkla i odvětví průmyslu a tak se některé objekty dostaly do držení soukromníků, které je nechaly zchátrat. Významným zdrojem informací o ekonomických subjektech města je Registr ekonomických subjektů (RES)28. RES má klady i zápory. Mezi klady rozhodně patří fakt, že je jediným uceleným systémem monitorujícím všechny subjekty na českém území. Jeho výrazným nedostatkem však je jeho neaktuálnost, neboť z registru jsou vyřazeny zaniklé společnosti až v okamžiku, kdy to sám podnik nahlásí. V tom je patrna neefektivita a nutnost brát práci s tímto systémem s rezervou. Dalším výrazným mínusem, který se projevil při této práci je skutečnost, že RES ve své databázi uvádí pouze počet zaměstnanců celkově, tzn. nestratifikuje je dle jednotlivých pracovišť či závodů. V těchto případech je nutná spolupráce s MÚ, který tato data k dispozici má. A v neposledním řadě je dalším nedostatkem fakt, že RES udává ve své databázi pouze sídlo firmy a nevede samostatnou evidenci poboček, Dle údajů zaznamenaných v RES operuje na území města celkem 1 779 ekonomických subjektů, z toho je 1 480 fyzických osob (dále zkratka FO) zapsaných i nezapsaných v obchodním rejstříku (dále zkratka OR). Osob podnikajících v zemědělství je celkem 59, samostatně hospodařících rolníků je evidováno 31. Právnických osob (dále zkratka PO) zapsaných v OR je na území města celkem 299. Z tohoto počtu je 9 subjektů (3 %) veřejnou obchodní společností, 110 (36,8 %) společností s ručením omezeným, 2 nadace, 3 družstva, 2 státní podniky a 10 akciových společností (3,3 %).

28

Administrativní registr ekonomických subjektů [online]. 2008 [cit. 2008-04-28]. Dostupný z WWW: .

31

Tabulka 6: Ekonomické subjekty se sídlem na území vybraných měst k 31.12. 2007 Z toho Celkem Frýdlant Hrádek n. N. Chrastava

1 779 1 775 1 437

FO

Živnostníci

PO

1 480 1 419 1 228

1 371 1 311 1 130

299 356 209

Obch.spol. 123 131 107

Z toho Družstva 3 5 5

SP 2 2 -

Pramen: ČSÚ 29

Ekonomické subjekty, které zaměstnávají největší počet osob a umožňují pracovat sto a více lidem, jsou uvedeny v následující tabulce 12. Tabulka 7: Největší zaměstnavatelé ve Frýdlantu Společnost TRW Automotive s.r.o. Slezan Frýdek - Místek a.s. Nemocnice Frýdlant v.o.s. DAMINO s.r.o. ZŠ Frýdlant Thermoplast a.s.

Činnost Výroba autodílů Textilní průmysl Zdravotnická péče Výroba textilií Vzdělávání Výroba plastových výrobků

Zaměstnanci 278 245 222 179 149 134

Pramen: RES, OR, personální oddělení firem

3.1 Zemědělství a lesnictví Město Frýdlant a jeho okolí tvořící mikroregion Frýdlantsko poskytuje velmi příznivé podmínky pro rozvoj primárního sektoru, tj. zemědělství, lesnictví a rybolovu, což se projevuje i nadproporcionálním podílem zemědělství v rámci celé struktury hospodářství, ve Frýdlantu je to 3,3 % všech EAO, v ORP Frýdlant dokonce 4,7 %. Nyní pod ORP Frýdlant patří celkem 15 841 ha zemědělské půdy.30 Z toho má největší podíl orná půda (8 019 ha, tj. 50,62%). Nezemědělská půda je zastoupena 19 060 ha, přičemž nejvíce je lesních pozemků (16 583 ha, tj. 85,6 %). Podíl jednotlivých druhů půdy a pozemků ukazuje následující tabulka (tabulka 8).

29

ČSÚ. Ekonomické subjekty se sídlem na území měst k 31. 12. 2007 Ekonomické subjekty se sídlem na území měst k 31.12.2007 [online]. c2008 [cit. 2008-06-21]. Dostupný z WWW: . 30 Regionální informační servis [online]. c2005-2008 [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: .

32

Tabulka 8: Druhy pozemků v ORP Frýdlant a Libereckém kraji v roce 2005 Typ půdy Půda celkem Zemědělská půda (celkem) Orná půda Zahrady, ovoce, sady Trvalé travní porosty Nezemědělská půda (celkem) Lesní pozemky Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní

ORP Frýdlant Plocha [ha] Plocha v [%] 34 901 100,0 15 841 45,4

Liberecký kraj Plocha [ha] Plocha v [%] 316 303 100,0 140 578 44,4

8 019 632 7 191 19 060

23,0 1,8 20,6 54,6

68 812 8 910 62 811 175 725

21,8 2,8 19,8 55,6

16 583 346 388 1 740

47,5 1,0 1,1 5,0

139 923 4 788 5 020 25 993

44,2 1,5 1,7 8,2

Pramen: ČSÚ, vlastní výpočty

Co se týče srovnání s Libereckým krajem, je dle výše uvedené tabulky patrné, že nejvyšší rozdíl je v podílu lesních pozemků, kde má ORP Frýdlant o 3,2 procentní body vyšší zastoupení tohoto druhu ploch. V současnosti dochází především k extenzivnímu rozvoji v oblasti primárního sektoru tohoto správního obvodu. Tento stav je determinován především vyšším čerpáním grantů Evropské Unie (EU) a odlišným přístupem k přidělování dotací z rozpočtů města. Dotace pro rolníky či soukromé zemědělce se nerozdělují plošně a fixně, ale dle počtu kusů zvířat či úrodnost půd. Tudíž zde nastává situace, že polovina úrody nenajde odběratele, ale především drobní chovatelé a pěstitelé si oproti dřívějšku výrazně přilepšili. Intenzivní rozvoj je charakterizován především revitalizací polí a luk, které leží ladem – tato činnost ve městě a jeho okolí provádí málo, což je dáno především špatně nastaveným systémem dotací, který nemotivuje k přeměně luk a polí či k jejich obhospodařování. Pokud se zaměříme na město samotné, je rozvoj zemědělství výraznější než lesnictví a rybolov je pouze okrajovou činností. V kontextu Frýdlantského mikroregionu je pro zaměstnanost i vývoj regionu důležitější lesnictví. Dominantní postavení lesnictví dokazuje i vysoké procento lesnických pozemků ve srovnání se všemi ostatními druhy půd. Tento fakt je způsoben především tím, že region je v těsném sousedství s Jizerskými horami, které byly v minulosti z velké části zničeny kůrovcem a proto se zde konají rozsáhlé zalesňovací práce. Díky záruce trvalého odbytu vzniklo v bezprostředním okolí několik lesnických a školkařských firem, které obnovu Jizerských hor i v dnešních dnech provádějí. 33

3.1.1 Zemědělské subjekty Zemědělská činnost na území města i v rámci regionu je velmi diferencovaná a z 90 % ji tvoří malí živnostníci, kteří mají buď několik zaměstnanců, nebo žádné. Pozoruhodná je činnost dvou jatek či již několik let skomírajícího školního statku. V posledních letech se zvyšuje oproti trendu počet hospodářských zvířat, ty ale nemají dostatek prostoru pro zdravý vývoj ani kvalitní stravu. Školní statek Frýdlant s.r.o. – školní statek Frýdlant vznikl 2.12.2006 z transformace Školního statku Frýdlant v Čechách a Státního statku, které byly státní příspěvkovou organizací. Zaměřuje se především na živočišnou výrobu, především na chov krev, prasat a slepic. Doplňkovou činností je rostlinná výroba nutná pro chov zvířat a distribuce produktů. Folda s.r.o. – společnost Folda s.r.o. je ve městě činná již od roku 1995. Zabývá se zpracováváním masa velkých zemědělských zvířat a jeho následným maloobchodním i velkoobchodním prodejem. Firma zajišťuje i přepravu potravinářského zboží chladírenskými a mrazírenskými vozy. Farmy Frýdlant a.s. – společnost farmy Frýdlant byla založena 2.3.2004. Jejím hlavním oborem činnosti je chov skotu a jiná živočišná výroba. Firma se též specializuje různé činnosti související se živočišnou výrobou, např. úprava zahrad či parků. 3.1.2 Lesnické subjekty Situace v celém sektoru lesnictví v ČR je velmi složité. Tendry na zalesňování holých strání a kopců často vyhrávají firmy, které pocházejí z druhého konce republiky a ty pak tuto výsadu za patřičný obnos přenechávají místním producentům. Nejinak je tomu v případě Frýdlantska. Zde zakázku na zalesňování hor vyhrála oproti předpokladům firma Lesy Pelhřimov. Jelikož však nebylo v jejich možnostech zabezpečit dodržení smluv, lukrativní dodávku zadala firmám ze severních Čech, Dendria s.r.o.31 a Uniles s.r.o.32 a založila za tímto účelem podnik Lesy Hluboká, který se stal pouze účetním centrem. Mimo těchto tří firem je v regionu činných několik dalších společností, které se ale na zaměstnanosti v regionu podílejí pouze několika málo procenty (8,5 %). Dendria s.r.o. – firma Dendria vznikla 29.3.1994 odkoupením výrobních hal a pronájmem ploch pro pěstování sazenic stromů. Společnost se zabývá především zalesňováním okolních lesů, což obnáší pěstování lesních sazenic dřevin, kterou jsou posléze

31 32

Sídlo Nové Město pod Smrkem, součást Mikroregionu Frýdlantsko Sídlo Rumburk nespadající pod Mikroregion Frýdlantsko

34

prodávány jako maloobchod či velkoobchod. Doplňkovou činností je např. prodej brambor či stále populárnější prodej vánočních stromků. Lesy České republiky, s.p. – Lesy České republiky byly založeny dne 1.1.1992 a hned od počátku se starají o lesy i v oblasti Frýdlantska. Hlavním úkolem je obhospodařování majetku, který je ve vlastnictví státu, pokud to není podnik schopen zajistit, pronajímá své plochy společnostem, které to zvládnou. Doplňkovou činností je třeba činnost mysliveckého sdružení či rybolov ve státních rybnících Grain a.s. – společnost Grain byla založena 1.2.2006 a ve svém základním zaměření se v podstatě ztotožňuje s Dendrií. Rozdíly jsou v doplňkové činnosti, kterou je v případě Braun společná živočišná a rostlinná výroba. Lesní servis NISA, s.r.o. – lesní servis NISA patří mezi tradiční pěstitele lesa v regionu a vznikl již 24.1.1996. V současnosti se zabývá především těžbou lesa a maloobchodním prodejem natěženého dřeva.

3.2 Průmysl a stavebnictví Průmysl zaujímá ve městě dominantní postavení, co se týče zaměstnanosti i počtu podniků zapsaných v OR. I přes tento fakt prochází sektor průmyslu krizí, která je srovnatelná s těžkým obdobím ve čtyřicátých letech. Ještě v nedávné minulosti dominující textilní výroba prochází velkým útlumem daným především přílivem laciného zboží z Asie. Některá, ve městě tradiční odvětví, jako je např. výroba porcelánu či obrábění dřeva, již úplně zanikly. Většina ryze českých podniků prochází složitým obdobím a často také zkrachují úplně. V některých případech dokonce ani příliv kapitálu ze zahraničí skomírající podniky nezachrání. Příkladem může být případ megalomanského projektu Europlast, který se měl stát největším zaměstnavatelem v celém regionu s ambicemi na největšího zaměstnavatele v rámci okresu Liberec. Jeho základní kámen symbolicky položil tehdejší prezident Václav Havel. Před instalací technologií došlo k zastavení přísunu peněz, neboť firma neplnila své závazky. Tento nedostavěný objekt byl čtyři roky na prodej, až se realizace chopila firma Lucas Varity, člen skupiny TRW, která budovu dokončila a stala se největším zaměstnavatelem ve městě. V rámci regionu jsou zásadními zaměstnavateli též Hejnický Knorr-Bremse (338 zaměstnanců), který sídlí v objektu bývalých Autobrzd a Raspenavský Steinel (294 zaměstnanců), který sídlí v Raspenavě v budově bývalé Česany. Zejména Steinel je důležitý pro region v tom ohledu, že nabízí nekvalifikovanou práci ženám, které ji ztratily po kolapsu textilního průmyslu. 35

3.2.1 Průmyslové subjekty Jak již bylo řečeno, průmysl má ve městě dlouholetou tradici a úspěšnou historii. Sektor průmyslu je stále největším zaměstnavatelem ve městě a odpovídá tomu i počet firem působících v tomto odvětví na území Frýdlantu. TRW Automotive a.s. - společnost TRW je největším zaměstnavatelem v celém Frýdlantu (278 zaměstnanců), v rámci mikroregionu patří k pětici největším firem. TRW Automotive je jedním z největších světových dodavatelů autopříslušenství s důrazem na prvky aktivní a pasivní bezpečnosti pro vozy prémiových značek, jako je např. Porsche či BMW.33 Firma se mimo jiné zabývá i různými druhy školení, při kterých přednáší o bezpečnosti v automobilovém průmyslu a to nejen pro své kmenové zaměstnance, ale i pro širokou veřejnost. Frýdlantské strojírny Rasl a syn a.s. – Frýdlantské strojírny vznikly 1.8.1996 transformací společnosti s ručením omezením stejného jména. Nejvýznamnější činností a pro veřejnost nejviditelnější je licenční výroba praček Crosley a podnik se zároveň stal výhradním dovozcem praček Philco. Další výroba se týká sušící techniky, která je dodávána pro různá odvětví průmyslu, jako např. textilní či sklářský průmysl. Nosným programem je ale výroba tepelných a zvukových izolací z minerálních vláken. Slezan Frýdek – Místek a.s. – Slezan byl založen 1.5. 1992 jako Tiskárna textilu Frýdlant. Ke dni 1.7.1995 je Slezan Frýdek - Místek právním nástupcem společnosti bez likvidace.

Závod ve Frýdlantu (závod číslo tři) je druhým největším zaměstnavatelem

v městě. Výrobní závod tiskárna nabízí odběratelům potištěné bavlněné, viskozové a polyesterové tkaniny. Specialitou, kterou závod nabízí je to, že dezény tkanin je možné vyrábět dle předloh a šablon zákazníků. Součástí závodu je pak i prodejní sklad spolu s prodejnou metrážního textilu. DAMINO CZ s.r.o. – Damino bylo založeno 25.1.1996. V současnosti podnik prochází krizí, která je typická pro celý textilní průmysl. Společnosti se problémy dotýkají velmi citelně, neboť se jedná o výrobce stolního, ložního prádla a vrchních částí oděvů, tedy o tu část produkce, kterou ovládají producenti z východu. 3.2.2 Subjekty ve stavebnictví Situace ve stavebnictví je poměrně složitá. Určující postavení zde zastává liberecká firma Syner. Pokud se v městě čí jeho okolí naskytne zajímavá příležitost na stavbu většího projektu, většinou vyhraje výběrové řízení právě tato společnost. Na místní subjekty pak 33

TRW, Automotive. Frýdlant v Čechách [online]. c2006 [cit. 2008-04-19]. Dostupný z WWW: <www.trw.cz>.

36

zbude pouze jakési paběrkování zahrnující soukromé stavby či malé investice – k rozsáhlejším projektům nemají šanci se dostat. I díky tomuto jevu v městě vzniká stavebních firem nemnoho a většinou zaměstnávají jen několik lidí. B&F spol. s r.o. – asi nejvýznamnější Frýdlantskou firmou zabývající se stavebnictvím je B&F, která byla založena 13.1.1994. Hlavním oborem podnikání je výstavba budov a velkoobchod společně s maloobchodem stavebního materiálu. Jako vedlejší činnost bych uvedl zpracování šrotu a stavebního odpadu. Významnějším projektem je např. budova administrativní budovy státního podniku Lesy České republiky v Liberci. STAVO Frýdlant a.s. – další společností zabývající se pozemními stavbami je STAVO Frýdlant, založené 6.5.1992. Zabývá se rovněž především zakázkami soukromých osob. Doplňkovou činnost tvoří i projektování přestaveb domů či např. půdních vestaveb. SILKOM, spol. s r.o. – firma SILKOM vznikla 13.7.1992. Hlavním předmětem činnosti je výstavba nových a oprava stávajících komunikací. V rámci města podnik též provádí opravy a výstavbu kanalizace a vodovodního řádu. Vedlejší činností jsou i občasné demolice objektů. Miroslav Velcl – KARO – zástupcem soukromých osob je firma pana Velcla KARA, která je ve městě tradiční a drobné stavební práce na území Frýdlantu provádí již od 27.2. 1991. Firma je zaměřena výhradně na soukromé osoby, úpravy jejich pozemků a hrubé stavbařské práce při rekonstrukci domů.

37

4 Trh práce města Frýdlant v Čechách Trh práce je podobně jako jiné dílčí trhy národního hospodářství determinován střetáváním nabídky s poptávkou. Strana nabídky je zastoupena domácnostmi a stranu poptávky specifikují podniky vytvářející nová pracovní místa. Trh práce má některá specifika, nevyskytující se na jiných trzích – je charakterizován výrazně regionálním profilem a jednotlivé kraje a okresy mají odlišné geografické, demografické a v neposlední řadě ekonomické podmínky, které v jednotlivých oblastech zásadním způsobem ovlivňují oblast zaměstnanosti. Charakter těchto podmínek působí na profesní i odvětvovou strukturu zaměstnanosti.

4.1 Ekonomická aktivita obyvatel Do souboru ekonomicky aktivních obyvatel (EAO) patří několik skupin populace. V první řadě to jsou lidé zaměstnaní, mezi které se počítají lidé mající placené zaměstnání nebo sebezaměstnání (mezi osoby zaměstnané se počítají osoby dočasně v práci nepřítomné, ale mající formální vazbu k zaměstnání – např. matky na mateřské dovolené). Další složkou jsou nezaměstnaní, mezi které patří lidé, kteří nemají placené zaměstnání nebo sebezaměstnání, nicméně aktivně hledají práci a jsou připraveni v nejbližší době vstoupit do pracovního procesu. Jedná se tedy o tu část populace, která je schopna a ochotna pracovat. Dle údajů ze SLDB z roku 2001 z celkového počtu 7 514 obyvatel města spadá 4 052 do kategorie EAO, tj. celých 53,93 %. Zaměstnaných osob je 3 649 (90,05 %), z tohoto počtu je 97 (2,66 %) pracujících důchodců a 108 (2,96 %) žen na mateřské dovolené. Nezaměstnanost je vysoká a dosahuje 9,95 % (403 obyv. abs.). Ekonomicky neaktivních obyvatel (ENO) z celkového počtu 7 514 osob žije ve městě celkem 3 397, tj. 45,2%; přičemž studentů má ve městě nahlášen trvalý pobyt 1 364 (40,15%) a důchodců 1 391 (40,95 %). Ve zbývajících 18,9 % jsou obsaženy např. ženy v domácnosti či invalidé. Nejblíže samotnému městu by měl být okres Liberec a ta města v okrese, která jsou svým charakterem Frýdlantu blízká. V okrese je EAO 84 766 lidí, tj. 53,3 %, což je jen o 0,6 procentních bodů méně než v případě Frýdlantu. Nezaměstnanost je v okrese o 2,5 procentní body nižší než ve Frýdlantu, osciluje kolem hodnoty 7,5 %. V okrese Liberec je také vyšší počet pracujících důchodců a to 3,97 % oproti 2,97 % v popisovaném městě. Za povšimnutí stojí také fakt, že studentů34 je v rámci okresu pouze 36,9 % z ENA, v případě Frýdlantu je 34

Studenty se rozumí žáci, učni a studenti gymnázií, středních škol a vysokých škol

38

číslo o 3,3 procentní body vyšší (tj. 40,2 %), což poukazuje na vyšší potenciál Frýdlantu než jaký má okres. Ke komparaci Frýdlantu, podobných měst v rámci okresu, Libereckého kraje a celé ČR poslouží následující tabulka (Tabulka 9) zachycující nejdůležitější informace. Tabulka 9: Ekonomická aktivita vybraných měst a vyšších územně správních celků [%]

Zam. Frýdlant Hrádek n. N. Chrastava Okres Liberec Liberecký kraj ČR

84,3 87,2 88,6 86,7

EAO Mateřská Důch. dovolená 2,7 3,0 2,4 1,7 2,6 1,0 4,0 1,8

ENO

Nezjištěno

Nezam.

Důchodci

Studenti

10,0 8,7 7,8 7,5

42,0 45,3 38,4 43,9

40,2 33,3 38,4 36,9

0,9 0,4 0,6 1,2

87,2

4,2

1,6

7,0

43,2

37,6

1,1

85,7

3,4

1,6

9,3

45,9

36,2

0,8

Pramen: Sčítání lidi, domů a bytů 2001, vlastní výpočty

4.1.1 Struktura EAO dle odvětví Struktura zaměstnanosti EAO je zajímavá, ale větší vypovídající hodnotu získá po rozčlenění do jednotlivých odvětví. Rozmístění do tradiční struktury zemědělství, průmysl a služby vypovídá o zaměření a charakteru města. Nejmenší objem pracovníků vykazuje sektor zemědělství, lesnictví a rybolovu, ten činí 3,3 %, což je o více než jeden procentní bod (1,1) více než v okresu Liberec a o půl procentního bodu oproti Libereckému kraji. Oproti tomu je zemědělství ve Frýdlantu vůči ČR poddimenzované. Podíl průmyslu je srovnatelný s okresem Liberec, menší než v Libereckém kraji (o 4,35 procentních bodů) a větší než v celostátních úhrnech (o 4,72 procentních bodů). V případě sektoru služeb Frýdlant zaostává vůči okresu Liberec pouze o jeden procentní bod a v porovnání s ČR o 3,9 procentních bodů. Naopak v rámci Libereckého kraje vykazuje Frýdlant nadprůměrnou hodnotu, vyšší o celé 3 procentní body, než je průměr. Tabulka 10: Struktura EAO vybraných měst a vyšších územně správních celků dle odvětví [%]

Frýdlant Hrádek n. N. Chrastava Okres Liberec Liberecký kraj ČR

Zem., les., rybolov 3,3 1,7 1,8 2,2 2,8 4,4

Průmysl

Stavebnictví

Obchod

Doprava pošty

Veřejná správa

Škol., zdrav.

33,8 44,3 43,5 32,4 38,1 29,0

9,1 9,1 10,2 9,8 8,1 8,7

8,0 10,1 10,3 10,6 9,5 10,6

6,3 3,8 4,5 5,5 5,2 6,7

6,5 6,5 4,5 5,5 5,3 6,1

13,9 5,1 7,0 10,3 9,7 10,9

Pramen: Sčítání lidi, domů a bytů 2001, vlastní výpočty

39

4.2 Nezaměstnanost Ze všech deseti správních obvodů Libereckého kraje vyplývá, že oblast Frýdlantského výběžku je nejvíce problematickým regionem z hlediska nezaměstnanosti. V této oblasti existuje nejen málo velkých zaměstnavatelů, ale přetrvává zde i nedostatek menších firem, které by byly schopny vytvářet nové pracovní příležitosti pro obyvatele města. Po pádu komunismu v roce 1989 zde zanikly zemědělské a textilní firmy, které zaměstnávaly velký počet občanů Frýdlantu. Koncem roku 2007 bylo na Úřadu práce Liberec, pracoviště Frýdlant v Čechách, evidováno 519 uchazečů z celkových 4 070 EAO města Frýdlant. Míra nezaměstnanosti je z pochopitelných důvodů vyšší než v rámci Libereckého kraje i než celé ČR, oproti tomu je o 3,55% nižší než v rámci mikroregionu Frýdlantsko.

Graf 7: Porovnání vývoje míry nezaměstnanosti v letech 1998 – 2007 16 14 12

pmn [%]

10 8 6 4 2 0 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Rok Frýdlant

Pramen: Úřad práce Liberec, ČSÚ

Liberecký kraj

ČR

35

Z výše uvedeného grafu (graf č. 7) je zřejmý rozdílný vývoj města a Libereckého kraje a ČR. Ke své analýze jsem vybral desetileté období v rozmezí let 1998 – 2007, které reflektuje jak recesi, tak konjunkturu přirozené míry nezaměstnanosti. Ve Frýdlantu obecně nedochází k častému poklesu nezaměstnanosti, jelikož toto město dlouhodobě vykazuje velmi vysokou nezaměstnanost. Nejvýraznější pokles nastal mezi lety 1999 a 2000, kdy došlo k poklesu o 2,4 procentních bodů. Naopak k nejvýraznějšímu a 35

Statistická ročenka České republiky 2003 [online]. 2003, 4.12.2003 [cit. 2008-04-26]. Dostupný z WWW: .

40

nejplynulejšímu nárůstu dochází v průběhu let 2000 až 2003. Ve zmíněném období vzrostla nezaměstnanost z 8,4 % v roce 2000 až na 13,7 % v roce 2003. Průběh městské, krajské i celostátní křivky je velmi podobný. Výrazný rozdíl nastane při komparaci hodnot, pro které je patrné, že nezaměstnanost v kraji či ČR je v průměru o 2-3 procentní body nižší než ve Frýdlantu. Při následném srovnání města s Libereckým krajem je nejmarkantnější rozdíl vidět v roce 2006, kdy nezaměstnanost Frýdlantu byla téměř dvojnásobná vůči krajské. Ke zvýšené nezaměstnanosti dochází z několika důvodů. Město má vysoký podíl zemědělských subjektů, kde se více než v jiných oblastech lidské činnosti projevuje sezónní nezaměstnanost. Dále se všem nezaměstnaným nechce za kvalifikovanou prací dojíždět a upřednostní pobírání podpory v nezaměstnanosti před dojížděním. A v neposlední řadě za tímto faktem stojí neochota určité části nezaměstnaných si vůbec aktivně hledat práci

4.3 Možnosti zlepšení situace na trhu práce Celé severní Čechy jsou postiženy vysokou nezaměstnaností, přičemž nejhůře jsou na tom strukturálně postižené okresy Teplice, Chomutov či Most. Frýdlant v Čechách jako obec s rozšířenou působností spadající pod okres Liberec patří do regionů s nadprůměrně vysokou nezaměstnaností, takže se mu od roku 2006 dostává soustředěné pomoci státu. Trend poklesu nezaměstnanosti v regionu není rozhodně tak veliký, jak by se díky podpoře ze strany státu mohlo zdát. Existuje několik možností, jak neutěšenou situaci na trhu práce systematicky zlepšovat. Jako první se logicky nabízí rozšíření stávajících pracovišť firem na území Frýdlantska. Rozšíření výroby o jakýkoliv počet zaměstnanců bude přínosem. Několik firem nabývá nadregionálního významu, tudíž na ně by měla být upřena pozornost. Nábytkářský podnik Louda má po Libereckém okrese již čtyři pobočky, pro rozšiřování by tedy bylo nutné zvýšit kapacitu centrály, která sídlí ve Frýdlantu. Dalším v pořadí je stavební firma B&F, která se v jistém smyslu snaží vytvářet konkurenci v kraji dominantní společnosti Syner. Zvýšením počtu zaměstnanců by se konkurenční tlak vytvářel jednodušeji. Pokud mluvíme o Frýdlantu jako o městě zaměřeném na zemědělskou výrobu, nelze opomenout školkařskou36 firmu Dendria, která ve Frýdlantu sídlí a je významným zaměstnavatelem celého mikroregionu Frýdlantsko.

36

Lesní školka slouží k pěstování malých sazenic stromů a jejich následnému použití při zalesňování nejen hor.

41

Ve městě a jeho bezprostředním okolí se nalézá sedm rozvojových lokalit, tzv. greenfields37, v rámci města samotného jsou to lokality dvě (Průmyslová zóna 1 a Průmyslová zóna 2). V regionu se nachází rovněž 22 rozvojových a investičních lokalit, tzv. brownfields38, v samotném Frýdlantu je takových lokalit celkem sedm. Dle teorie trvale udržitelného rozvoje se upřednostňuje rekultivace brownfields před budováním nových lokalit typu greenfields. Proto i tímto směrem povedou má doporučení. V zájmu města je nabídnout tyto lokality potencionálním investorům, kteří nejen svým působením zvýší prestiž regionu, ale rovněž díky nim vznikne mnoho nových pracovních míst a dojde ke snižování nezaměstnanosti. Několik Libereckých podniků již praktikuje následující praxi. Protože je na území statutárního města Liberec je nedostatek nekvalifikované pracovní síly,39 řeší některé firmy tuto situaci řeší, že vypravují speciální autobusy do míst s vysokou nezaměstnaností (mj. i Frýdlant), které pracovníky zdarma dovezou až na místo vykonání práce a dopraví je i zpět do místa bydliště. Pokud se tímto směrem vydá více firem, určitě bude méně lidí, pro které bylo dojíždění za prací nepřekonatelným problémem. Velmi nevyužitý je též potenciál cestovního ruchu. Frýdlant se nachází v srdci Frýdlantské pahorkatiny a tvoří bránu Jizerských hor. Rozvoj hotelové a restaurační sítě v závislosti na přílivu turistů by nezaměstnanost snížil. Podmínkou rozvoje tímto směrem je nejen stavba hotelů, ale míst vhodných k aktivnímu odpočinku, jako jsou např. tenisové kurty či koupaliště.

37

Dosud nezastavěné území, které je využíváno jako zemědělská půda nebo jde o plochy čistě přírodní. Opuštěná území a rozpadající se objekty, vyznačující se rozsáhlostí, negativními sociálními jevy a ekologickým zatížením okolí 39 Pracovníci v supermarketech, dělníci v továrnách apod. 38

42

5 Dojížďka a vyjížďka za prací a studiem Město Frýdlant je přirozeným centrem mikroregionu Frýdlantsko, proto za prací dojíždí celkem 1 321 lidí. Zároveň se ale nachází v blízkosti Liberce, co se odráží na relativně vysoké vyjížďce za prací (1 475). Je tedy zřejmé, že město vykazuje mírně pasivní bilanci, kdy z města vyjíždí o 11,2 procentních bodů více osob, než dojíždí.40 Za pozornost stojí také fakt, že Pracovní region Frýdlant (+ pracovní subregion Hejnice) věrně kopíruje hranice ORP Frýdlant. Funkci Frýdlantu jako přirozeného centra regionu dotváří a potvrzuje skutečnost, že město je pro celkem 11 obcí hlavním směrem vyjížďky za prací. V případě dojížďky a vyjížďky do škol Frýdlant naopak vykazuje výrazně aktivní bilanci. Za studiem do města dojíždí 923 žáků či studentů, z města jich vyjíždí pouze 273, což je více než třikrát méně. Obrázek 4: Pracovní mikroregiony a subregiony v Libereckém kraji

Pramen: ČSÚ 41

40

Data z SLDB 2001 ČSÚ. Pracovní mikroregiony a subregiony v Libereckém kraji [online]. c2005 [cit. 2008-06-13]. Dostupný z WWW: . 41

43

5.1 Dojížďka a vyjížďka za prací Za prací do města dojíždí celkem 1 321 osob, z tohoto počtu tvoří 56,6 % muži (748 obyv.) a 43,4 % ženy (573 obyv.). Nejvíce lidí dojíždí za prací do města z blízké Raspenavy, celkem 181 lidí (14 %), z Nového Města pod Smrkem (141, tj. 10,7 %) a z Liberce (136, tj. 10,3 %). Z hlediska vyjíždějících z okolních měst do Frýdlantu je situace následující nejvýznamnějším centrem je Frýdlant tedy především pro Nové Město pod Smrkem, kde 49 % všech vyjíždějících směřuje do Frýdlantu. Z Raspenavy do Frýdlantu míří 37,3 % všech vyjíždějících z obce. Na opačném pólu je Liberec, kdy pouze 1,2 % občanů Liberce dojíždí za prací do Frýdlantu. Pouze 1,5 % lidí dojíždí z jiných částí republiky než je okres Liberec. Při pohledu na dojížďku z pohledu odvětví je patrné, že nejvíce dojíždějících osob je zaměstnáno v odvětví průmyslu, celkem 573 osob (tj. 43,4 %). Průmysl je s velkým odstupem následován školstvím (107 obyv., 8,1 %) a dopravou (106 obyv., tj. 8 %). Nejméně, pouze 75 (5,7 %) do města dojíždí do města pracovat v zemědělství. Dojížďku za prací dle věkových kategorií shrnuje následující tabulka (Tabulka 11): Tabulka 11: Dojíždějící za prací dle pohlaví a věku Frýdlantu a vybraných měst [%] Frýdlant Chrastava Jilemnice

Celkem 1321 924 1572

15-24 let 13,9 12,6 15,6

25-29 let 14,5 18,1 14,6

30-39 let 22,2 23,3 25,4

40-49 let 24,0 22,0 25,3

50-59 let 22,8 21,6 17,5

60+ let 2,6 2,5 1,5

Pramen: Dojížďka za prací a do škol v Libereckém kraji

Z města vyjíždí za prací celkem 1 475 jeho obyvatel. Z tohoto množství je výrazná většina mužů (954 osob, tj. 64,7 %), mužů vyjíždí z města pouze 521 (35,3 %). Disproporce ve vyjížďce mezi pohlavím je způsobena především skutečností, že ženy se starají o domácnost a dojíždět do zaměstnání za hranice obce je pro ně větším problémem než pro muže. Nejvíce osob (488) vyjíždí do krajského města Liberec, což je 33,1 % ze všech lidí, kteří z Frýdlantu za prací cestují. Podobně jako v případě dojížďky, za prací vyjíždí nejvíce osob v případě průmyslového odvětví, celkem 44,5 % (656 osob) ze všech vyjíždějících osob. S výrazným odstupem je zastoupeno stavebnictví s 12 % podílem (177 obyv.) Na rozdíl od dojíždění nejméně lidí vyjíždí za prací do sektoru školství, pouze 3,1 % (46 obyv.). Výrazný rozdíl v zastoupení průmyslu a ostatních sektorů je způsoben skutečností, že odvětví mimo průmyslu jsou ve městě zastoupena relativně dostatečně a nabídka práce se tedy týká především kvalifikované práce v průmyslu. 44

5.2 Dojížďka a vyjížďka za studiem Za vzděláním dojíždí do města celkem 923 osob, z tohoto počtu 414 mužů (44,7 %) a 510 žen (55,3 %). Při bližší analýze dojížďky do škol je zřejmé, že největší počet, plných 33,7 % lidí dojíždí do škol do Frýdlantu 15-29 minut. Tento stav je determinován především spádovou oblastí města, které přivádí do základních škol žáky z okolních vesnic. Naopak, pouhých 10,9 % dojíždí déle než 60 minut. Výše zmíněné tvrzení též potvrzuje skutečnost, že plných 92,4 % žáků dojíždí do Frýdlantu denně, pouhých 5,3 % v týdenním intervalu.

Z Frýdlantu do okolních obcí a měst vyjíždí za vzděláním celkem 268 mladistvých. Z tohoto počtu je 57,8 % (155) chlapců a 42,2 % (113). Do školy vyjíždí z Frýdlantu nejvíce žáků a studentů do Liberce, celkem 19,8 % (53 žáků) z celkového počtu 273 studentů. Obrázek 5: Spádovost obcí dle vyjížďky do zaměstnání a škol (SLDB 2001)

Pramen: Analýza socioekonomického rozvoje mikroregionu Frýdlantsko

45

6 Domovní a bytový fond města Frýdlant v Čechách Frýdlant se rozkládá na levém i pravém břehu řeky Smědé, která město protíná ve dvou třetinách směrem na jih. Město se nachází v kotlině, čemuž také odpovídá následný rozvoj bytové výstavby. Centrum města je situované na rovinatou část mezi Resslerovým vrchem (zde je umístěna rozhledna z roku 1907 a na jižní straně Křížovým vrchem42, jeho dominantou je novorenesanční radnice spolu se čtvercovým náměstím, jehož ráz narušuje dům na Panské zvůli. Na jih od protékající řeky se rozprostírá městská část Větrov. Ve městě je zachována řada měšťanských domů z 19. století, které jsou vybudovány na náměstí a v jeho bezprostředním okolí. Z ještě dřívějšího období pochází několik zachovalých dřevěných domů s hrázděnými patry.

6.1 Stavební vývoj města Počet domů se systematicky, na rozdíl od počtu obyvatel, zvyšuje. Je ovšem nutno přihlédnout k faktu, že do roku 1961 byl počet domů zaznamenáván včetně trvale neobydlených (rekreačních) objektů. Při následujícím sčítání lidu bylo toto eliminováno a po provedení korekce bychom došli ke zjištění, že růst domovního fondu je neustálý a plynulý. Oproti tomu je vývoj počtu obyvatel výrazně ovlivněn světovými válkami, po kterých došlo k výraznému poklesu obyvatelstva. Bytová zástavba města je poměrně nerovnoměrná. Přirozeně nejmenší hustotu zalidnění má historické centrum města, kde jsou především jednopatrové domy staré sto a více let. Naopak nejhustěji zalidněn je východ města směrem na Nové Město okolo novoměstské silnice. Zde vyrostlo rozsáhlé sídliště s převažujícími panelovými domy ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Na severní straně města, na Resselově vrchu pod rozhlednou, je čtvrť zvaná předměstí. Jedná se o nejmladší část města s převážně vilovou zástavbou. Na jihovýchodní straně se nachází již zmiňovaná část města Větrov, který je mj. sídlem několika zemědělských podniků s rozsáhlými pozemky a objekty. Na následujícím grafu (graf 8) je demonstrován vývoj počtu obyvatel a domů v čase. Neexistuje žádná korelace ani analogie, která by determinovala vývoj počtu obyvatel v závislosti na domovním fondu či naopak. Domovní výstavba prošla největším rozvojem mezi lety 1890 – 1900, kdy ve městě vyrostlo 164 nových domů, což je navýšení o

42

Vrch nazván dle křížové cesty z velkých žulových bloků

46

neuvěřitelných 23,3 procentních bodů oproti roku 1890. Druhý nejvýraznější nárůst domů byl zaznamenán mezi lety 1921 a 1930 a to o 97 domů (10,4 procentních bodů). Je zajímavé, že zatímco počet obyvatel po první i druhé světové válce prudce klesl (viz kapitola 2.1.2) počet domů za toto období (1910 – 1951) vzrostl o 176 domů (tj. nárůst o 19,5 procentních bodů). Graf 8: Korelace počtu obyvatel a domů města v letech 1869 - 2001

Pramen:Anděl Rudolf, Karpaš Roman a kol: Frýdlantsko43

6.2 Současný stav domovního a bytového fondu Při posledním sčítání lidí, domů a bytů a bytů v roce 2001 bylo na území města Frýdlant zjištěno 1 352 domů, z toho 1 193 (tj. 88,2 %) trvale obydlených. Z tohoto množství je 1 012 domů rodinných a 154 bytových. Pokud se na problematiku domů podíváme z pohledu vlastnictví, zjistíme, že nejvíce domů patří soukromým osobám (938, tj. 78,6 %), státu 88 objektů (7,4 %) a bytovému družstvu 29 (2,4 %). Nejvíce domů disponuje 1-2 podlažími, celých 87,3 % (1 041 domů abs.), podíl domů s více patry je pak z tohoto úhlu pohledu zanedbatelný. Zaměříme-li se na vybavenost domů, zjistíme, že drtivá většina objektů má vodovod (99 %), 77,3 % disponuje ústředním topením, přípojkou na kanalizační síť je vybaveno 58,3 % domů a 52,6 % objektů má k dispozici plyn. 43

V období 1960 – 2001 jsou započítávány pouze trvale obydlené (tedy nikoliv rekreační) domy, do té doby byly do počtu započítávány i neobydlené domy

47

Jak je na tom Frýdlant ve srovnání s podobnými městy, okresem, krajem a ČR, ukazuje následující tabulka (Tabulka 12). Domy Frýdlantu jsou v rámci okresu i ČR výrazně nadstandardně vybaveny ústřední topením, kanalizací a vodovodním řádem. Na druhou stranu, plynofikace města stále probíhá a v současnosti je ve srovnání s ČR poddimenzována.

Tabulka 12: Vybavení domů pro vybraná města a vyšší územně správní celky dle SLDB 2001 Kanalizace [%] 58,3 48,3 44,7 42,9 43,5 52,4

Frýdlant Hrádek nad Nisou Chrastava Okres Liberec Liberecký kraj ČR

Vodovod[%] 99,0 98,3 99,0 98,2 98,1 97,8

Plyn [%] 52,6 69,8 71,7 45,3 42,0 56,6

Topení [%] 77,3 68,7 63,3 64,0 65,1 73,1

Pramen: SLDB 2001, vlastní výpočty

Bytový fond má následující charakteristiky. K datu SLDB v roce 2001 bylo na území města Frýdlant celkem 2 749 bytů, z toho je dle právního důvodu užívání 31,5 % (867) bytů ve vlastním domě, 15,8 % (435) bytů v osobním vlastnictví, pod nájemní smlouvou je 22,8 % (626) bytů a konečně 19,3 % (531) bytů patří členům bytového družstva. Největší počet bytů je třípokojových (947 bytů, tj. 34,5 %), následují byty dvoupokojové (742 bytů, tj. 27 %), naopak nejméně je v městě bytů, které mají pět a více pokojů (203 bytů, tj. 7,4 %). Úroveň vybranosti bytů je velmi podobná té u domů. Za zmínku stojí skutečnost, že Hrádek nad Nisou zřetelně zaostává v základním hygienickém vybavení vůči subjektům na všech úrovních. Jediným dalším výrazným rozdílem je pak malé procento etážového topení ve Frýdlantu. Tabulka 13:Vybavení domů pro vybraná města a vyšší územně správní celky dle SLDB 2001 [%] Frýdlant Hrádek n. N. Chrastava Okres Liberec Liberecký kraj ČR

Plyn 52,7 69,7 72,5 47,9 49,2 64,1

Vodovod 98,9 97,7 99,2 98,7 98,6 98,5

Spl. záchod 94,3 89,2 91,9 93,6 93,3 95,4

Koupelna 94,6 89,9 94,3 94,6 94,5 96,1

Ústřední topení 80,5 65,7 62,7 65,5 67,9 73,6

Etážové topení 4,6 8,4 11,2 12,3 11,2 8,1

Pramen: SLDB 2001, vlastní výpočty

Zajímavý je pohled na jiné ukazatele kvality bydlení, jako je např. počet osob na byt. Údaje jsou zaznamenány v tabulce 10. Ta poukazuje na fakt, že vybrané indikátory jsou na všech úrovních velmi podobné. Frýdlant výrazně pokulhává v průměrné obytné ploše na byt, 48

kdy má průměr o 0,8 procentních bodů nižší než ČR a dokonce o 0,9 procentních bodů nižší než okres Liberec a Liberecký kraj. Tabulka 14: Ukazatele úrovně bydlení pro vybraná města a vyšší územně správní celky Osob na byt Frýdlant Hrádek n. N. Chrastava Okres Liberec Liberecký kraj ČR

2,7 2,7 2,8 2,6 2,6 2,6

Osob na obytnou místnost nad 8m2 1,0 1,0 1,1 1,0 1,0 1,0

Obytné plochy na byt 48,7 49,6 48,8 48,6 49,5 49,5

Obytné plochy na osobu 17,8 18,2 17,7 18,7 18,7 18,6

Obytných místn./byt 2,7 2,7 2,6 2,7 2,7 2,7

Pramen: SLDB 2001, vlastní výpočty

6.3 Současná a navrhovaná výstavba V současnosti neprobíhá na území Frýdlantu žádná výstavba bytových domů, v zájmu města je vytvoření několika bytových domů při ulici Novoměstská – výstavba je však podmíněna výrazným přílivem financí a změnou územního plánu. Termín zahájení prací je cca 5 let.44 Výstavba rodinných domů je v rukách fyzických osob a hypotečních bank. Částečně se tak zastavují volná místa v části Předměstí či kolem ulic Jiráskova popř. Karolíny Světlé. Asanovány a rekonstruovány byly v uplynulých deseti letech byty v jádru města a v majetku města. Tyto byty byly znovuzprovozněny jako byty pro sociálně slabé občany. V současnosti probíhá rekonstrukce tzv. Kapličky, kde vzniká několik startovacích bytů a také nové prostory pro muzeum města. Rozpočet města neumožňuje rozvoj výstavby, vše podstatné tedy závisí na dotačních titulech a grantech, které se Frýdlant snaží získat. Plánuje se především výstavba na městských pozemcích při ulici Novoměstská. V návrhu město z grantů zainventuje předmětné pozemky, vytvoří veškeré inženýrské sítě a posléze nabídne do volného prodeje. Vzhledem k nedostatku volných stavebních pozemků se předpokládá jejich velmi rychlé vykoupení. Výše zmíněná výstavba bytových domů na Novoměstské ulici by měla být zčásti kryta prodejem těchto pozemků. Město plánuje vstoupit do několika významných investic. Mezi hlavní patří především důkladná rekonstrukce městského koupaliště, které se vzhledem k současnému stavu bude stavět v podstatě na zelené a tato si vyžádá celkem 90 mil. korun z dotačních titulů. Plánuje se i rozsáhlá rekonstrukce náměstí (cca 10 mil. korun), které ovšem stojí v cestě časově i 44

Interní informace MÚ Frýdlant

49

finančně náročný archeologický výzkum. Nejvýraznější investicí se pravděpodobně stane nová čistička odpadních vod. Město má v současné době v pronájmu moderní čističku, nicméně vzhledem ke sporům, které kolem ní probíhají, se bude muset přistoupit k razantnímu kroku, a to vybudování čističky úplně nové. Tento projekt zatíží městský rozpočet částkou přesahující 150 mil. Kč.

50

7 Technická infrastruktura 7.1 Doprava Dopravní situace ve městě a potažmo na celém Frýdlantsku je ovlivněna několika faktory. Charakter dopravní sítě i její intenzitu zásadním způsobem determinuje periferní poloha města v rámci celé republiky. Město a jeho okolí je ze tří světových stran ohraničeno státní hranicí a tedy i sousedními státy. Dopravní dostupnost rovněž výrazným způsobem zhoršuje přítomnost Jizerských hor, které fungují jako přirozená bariéra. 7.1.1 Silniční doprava Stejně jako doprava obecně, je i silniční výrazně omezena bezprostřední blízkostí Jizerských hor. I přes tuto skutečnost silniční zastává stejně jako ve všech ostatních oblastech republiky dominující roli. Silniční síť je relativně řídká, což je dáno nízkou hustotou osídlení, přítomností hor a tím pádem i tvarem reliéfu. I přes nízkou hustotu komunikací je jejich stav ve většině případů nevyhovující. Samotný Frýdlant je se zbytkem republiky propojen pouze hlavním tahem na Liberec, který zastupuje silnice I. třídy číslo 13. V případě uzavírky této silnice existuje v podstatě jediná varianta, jak se do města autem či autobusem dopravit. Touto alternativou je silnice III. třídy číslo 2 904, která vede před Oldřichov v Hájích a Raspenavu. Jejím problémem je rovněž její častá nesjízdnost v zimním období. Síť silnic v zásadě kopíruje sídelní systém města a jeho okolí. Frýdlant je v tomto ohledu mikroregionálním centrem. Z jeho území vycházejí dva západovýchodní tahy. Jedním je silnice II. třídy číslo 290 směrem na Raspenavu, Hejnice a Bílý Potok pod Smrkem. Druhým je silnice II. třídy číslo 291 směrem na Nové Město pod Smrkem a dále do Polska na Swieradow zdroj. Důležité je též napojení na Polsko, které představuje především již zmíněná silnice I. třídy číslo 13 směrem na Habartice, Zawidów a Lubaň. V minulosti se rozvíjel počet hraničních přechodů, jak pro pěší, tak pro automobilovou dopravu. Se vstupem ČR a Polska do Schengenského prostoru byly přechody s Polskem zrušeny a hledá se způsob jejich alternativního využití.

51

7.1.2

Železniční doprava Podobně jako síť silniční, tak i železniční síť věrně kopíruje sídelní strukturu. Hlavní

trať vede z Liberce na Frýdlant, odtud pokračuje do Černous a dále do Polska. Tento koridor spojuje centrum mikroregionu Frýdlant a krajské centrum Liberec a představuje jediné železniční spojení Frýdlantu se zbytkem republiky. Ve střednědobém plánu rozvoje železniční infrastruktury je zahrnuta možnost vytvořit na trati Liberec – Frýdlant obdobu příměstské železnice a integrované dopravy, podobně, jako je tomu v případě tratě Liberec – Jablonec nad Nisou. V tomto případě je hlavním cílem zvýšit frekvenci spojení a také jejich kvalitu. Z Frýdlantu vede též jedna železnice lokálního významu, která spojuje město s příhraničními Jindřichovicemi pod Smrkem – trať vede kolmo na páteřní železniční trať (Liberec – Brno), tedy převážně severovýchodním směrem. Výhodou trati je v porovnání s lokálními trati jiných částí republiky vysoká frekvence spojů, na straně nevýhod stojí především nevyhovující kvalita tohoto úseku. S integrací ČR do Evropské Unie mají obě tratě potenciál navázat příhraniční dopravu s Polskem.

7.2 Vodní hospodářství Frýdlant v Čechách je zásobován vodou společností Frýdlantské vodárenské služby a.s., která rovněž zajišťuje kanalizaci města. Město Frýdlant je zásobováno pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu s označením M-124.1.0-FRY. Hlavním zdrojem pitné vody jsou tři vrtané studny, které se nacházejí v prameništích U nemocnice a Bažantnice. Jako doplňkový zdroj je ve městě k dispozici vodní tok Řasnice. Zdroje vody se akumulují v úpravně vody Frýdlant, kde se upravují a dezinfikují pomocí filtrace, vápnění a plynné chlorace. Voda je čerpána z rozvodné sítě ze tří vodojemů majících objem 300, 1000 a 50 m3. Do budoucna se uvažuje o rekonstrukci technologického zařízení, neboť voda nevyhovuje normě z hlediska obsahu dusičnanů a hodnoty pH. Frýdlant je napojen na tzv. Vodovod I., který kromě města samotného zásobuje vodou dalších sedm okolních obcí. Tento vodovodní řád čítá celkem 108 km potrubí, 2 úpravny vody, 6 vodojemů a celkem 4003 vodovodních přípojek.45 Dle posledního SLDB v roce 2001 má 98,9 % domů i bytů vodovodní přípojku. V obci je vybudován kanalizační systém jednotné kanalizace se svedením odpadních vod na čističku odpadních chod, která se nachází na pravém břehu řeky Smědé. Rekultivace vody probíhá na mechanicko – biologické bázi s neutralizací. Rovněž se plánuje zavedení 45

Frýdlantská vodárenská společnost, a.s. [online]. c2008[cit. 2008-04-28]. Dostupný z WWW: .

52

kořenového způsobu čištění, který se s úspěchem používá v nedaleké obci Višňová. Čistička je společná pro potřeby města a tiskárny textilu Slezan Frýdek – Místek. Čistička prochází výraznou rekonstrukcí, která započala v roce 1997 a start poslední etapy je naplánován na začátek roku 2009. Dle posledního SLDB v roce 2001 je ve městě 58,3 % domů a 94,6 % domů napojeno na kanalizační síť.

7.3 Energetika a odpadové hospodářství Dodavatelem zemního plynu do města Frýdlant je společnost Severočeská plynárenská a.s., která je dceřinou společností RWE Transgas Group a.s. V současnosti je pouze 52,6 % domů a bytových domů napojeno na plyn, nicméně probíhá mohutná plynofikace města, takže tyto čísla neustále rostou. Dodavatelem energie do města je společnost Severočeská energetika a.s., která spadá pod skupinu ČEZ a.s. Drtivá většina domácností je napojena na elektrickou síť. Svoz a likvidaci odpadů zajišťuje místní společnost A.S.A. a.s., které provádí svoz nejen domovního odpadu, ale několikrát ročně i nebezpečného odpadu z domácností a firem. Pro tyto jednorázové akce je ve městě zřízeno několik stanovišť.

53

8 Občanská vybavenost Rozložení jednotlivých druhů občanské vybavenosti je typické pro města Frýdlantu podobná. Většina zařízení je soustředěna v historickém jádru města umístěném kolem náměstí T. G. Masaryka. Platí pravidlo, že s větší vzdáleností od náměstí počet těchto zařízení klesá. Územní plán předpokládá změnu této skutečnosti s důrazem na rozšíření obchodní sítě na periferii města. Vzhledem k velikosti města je nabídka služeb dostačující a plně pokrývá základní i rozšířené požadavky města. Jediným nedostatkem tak zůstává nedostatečný počet míst pro smysluplné trávení času mládeže. Střediska volného času jsou zastoupena pouze amatérským skate-parkem, který vytváří spíše rodiče mladistvých než město.

8.1 Zdravotnictví a sociální péče Ústředním prvkem zdravotnictví a sociální péče ve městě je organizace Nemocnice Frýdlant s.r.o. Ta byla založena již roku 1902 jako Všeobecná veřejná okresní nemocnice císaře Františka Josefa I. Z počátku nemocnice disponovalo chirurgickým, porodnickým a interním oddělením. Během komunistické vlády byla nemocnice součástí okresní nemocnice Liberec. V současnosti je zařízení majetkem města Frýdlant, která ji pronajímá společnosti Nemocnice Frýdlant s.r.o. Součástí nemocnice jsou v současné době několik oddělení, za všechny bych jmenoval např. chirurgické, gynekologické, interní, ORL či oddělení plastické chirurgie. V současné době prochází nemocnice krizí, neboť velký počet kvalifikovaných pracovních sil odchází do krajské nemocnice v Liberci. V roce 2006 tento stav vyústil ve zrušení porodnického a dětského oddělení, neboť z požadovaných pěti pediatrů byli k dispozici pouze dva. V roce 2009 se uvažuje o výrazné restrukturalizaci nemocnice a jejího financování. V opačném případě hrozí její úplné zrušení. Kromě nemocnice je na území města zřízeno šest ordinací praktického lékaře pro dospělé a dva lékaři pro děti a dorost. Mimo této základní zdravotnické péče na území města operuje sedm lékařů specialistů a šest stomatologů. Ve městě je velkým problémem přijímání nových pacientů, neboť jak praktičtí lékaři, tak zubaři nemají volné kapacity pro nové pacienty. Vyřešení by přineslo zavedení nových ordinací, ale mladí lékaři upřednostňují lépe finančně hodnocenou práci v Liberci – počet zubních středisek i ordinací je ve městě přibližně 13 let nezměněn. 54

Ve městě je zřízeno rovněž několik institucí s pečovatelskou asistencí. Fungují zde dva domovy pro seniory, jeden dům s pečovatelskou službou. Liší se především rozsahem poskytovaných služeb. Dům s pečovatelskou službou nabízí nepřetržitou asistenční službu pro osoby dlouhodobě nemocné. Ve Frýdlantu je provozována nezisková náboženská organizace Dům u Spasitele, která nabízí především duchovní podporu a v případě těžké životní situace také materiální. Nejkomplexnější služby pro seniory nabízí Středisko sociální péče, vybudované v bývalém areálu polikliniky. Rozsah služeb je zde stanoven na základě dohody mezi institucí a občanem. Repertoár možných úkonů začíná např. mytím vlasům příjemce a končí např. praním prádla, přičemž služby jsou poskytovány jak v areálu střediska, tak v místě bydliště občana. V rámci sociálních služeb nelze nezmínit příspěvkovou organizaci města Dětský Domov, který poskytuje péči 32 dětem a mladistvým.

8.2 Školství Město Frýdlant zřizuje pro své občany a jejich děti na území města celkem tři mateřské školy, které spadají pod instituci s názvem I. Základní škola, Základní umělecká škola a Mateřská škola Frýdlant. Pod stejnou organizaci patří rovněž tři základní školy (ZŠ) ve městě. Zřízena je i jedna zvláštní škola pro žáky, kteří mají podprůměrné školní výsledky. Všechny tři ZŠ umožňují vzdělání v rámci prvního a druhého stupně a rovněž působí jako vzdělávací institut pro mládež z okolních obcí, kde je zřízena ZŠ s výukou pouze na úrovni prvního stupně. Střední úroveň školství zastupuje Gymnázium Frýdlant a Střední škola hospodářská a lesnická Frýdlant (SŠHLF). Gymnázium bylo založeno již v roce 1947 a nabízí ke studiu čtyřleté a osmileté výukové cykly, všeobecného charakteru, tj. bez oborového zaměření. SŠHLF vznikla k 1.1.2007 sloučením dvou do té doby nezávislých škol a to Střední školy lesnické Hejnice a Střední hospodářské školy Frýdlant. Nabídka oborů je rozčleněna do tří kategorií. Jednu reprezentuje Obchodní akademie a agropodnikání, druhou učňovské obory v potravinářství a stavitelství, třetí jsou učební obory lesnického charakteru. Mimo typické úrovně školství lze ve Frýdlantu najít též Základní uměleckou školu, za druh školského zařízení lze považovat i školní klub či poradní centrum Frýdlant sídlící na náměstí.

55

8.3

Obchodní síť Obchodní síť je ve městě rozvinutá a velmi široká, snažící se pokrýt spektrum všech

služeb. Nacházejí se zde dva supermarkety, jeden větší obchodní dům a několik menších koloniálů, které vznikly většinou rychle po revoluci. S otevřením výše zmíněných supermarketů

došlo

k uzavření

několika

menších

samoobsluh.

Situace

ale

byla

vykompenzována zakládáním tzv. Večerek, které sázejí především na pozdní zavírací dobu. Pokud si občan Frýdlantu chce zakoupit elektroniku, má několik možností. Může upřednostnit nízkou cenu a nakoupit zboží asijské provenience. Ve městě funguje i několik zavedených obchodů s elektronikou, kde lze nakoupit kvalitní zboží renomovaných značek. Dominantním jevem obchodu je ale trh s textilem. Česká výroba je důsledně vytlačována levným asijským zbožím. Nezřídka se stává, že Vietnamský majitel obchodu zaměstnává české prodavače. Provozovny poskytující služby občanům a rozšiřující jejich obecné blaho pokrývají takřka celé spektrum lidské činnosti. V centru sídlí pobočka České pošty, která je občanům k dispozici i o víkendech. Frýdlant si pro poskytování peněžních služeb vybraly tři banky, které zde mají rozmístěno pět bankomatů. V rámci města jsou zřízeny také tři lékárny, advokátní kancelář, pobočka Všeobecné zdravotní pojišťovny, cestovní či advokátní kancelář a notářské služby. Mezi dalšími službami lze nalézt kadeřnictví, autoservisy, sázkové kanceláře, čistírnu oděvů, květinářství či nové otevřený tetovací salón. Pro občany s pohybovými problémy je k dispozici též relaxační a rehabilitační centrum. Mírně naddimenzovaný je počet restauračních zařízení, kterých je ve městě přes třicet a jejichž počet neustále narůstá. Tento stav je determinován především přílivem zahraničních návštěvníků, především z Polska.

8.4 Kultura ve městě O kulturní vyžití občanů Frýdlantu se stará několik institucí. Asi nejvýznamnějším subjektem je kulturní dům Beseda, patřící městu. Kulturní sál je využíván především v plesové sezóně, kde se zde koná spoustu plesů a jiných kulturních akcí s tímto spojených, např. výuka standardních tanců pro mladistvé. V prvním patře je diskotéka, hojně využívaná především o víkendu mladými lidmi. Beseda je též centrem hudebních koncertů skupin regionálního významu. Vyhledávaným místem se po rekonstrukci stalo Městské kino Frýdlant, kde se kromě promítání filmů hraje divadlo a koncerty vážné hudby. Poslední dobou do kina přijíždějí 56

známí umělci a využívají kulturního deficitu zdejších obyvatel. V areálu této instituce se konají i firemní party či rozlučky žáků se školním rokem. Místem, které má nadregionální význam, je bezesporu Státní hrad a zámek Frýdlant, který je hojně navštěvován v kterémkoliv ročním období. Od devadesátých let je zámek neustále opravován a jeho sbírky doplňovány, čímž láká i občany Frýdlantu, kteří jsou zvědaví na vystavené novinky. Na zámeckém náměstí se často konají koncerty jazzové hudby, takže tento objekt je využíván nejen jako výstavní plocha. Frýdlant disponuje též muzeem, které dokumentuje historii města. Hojně navštěvovaná je městská knihovna, která kromě kvalitní literatury nabízí i internet zdarma pro registrované čtenáře – službu využívají především starší občané, kteří tímto pronikají do světa internetu. S internetem souvisí i činnost místního poskytovatele internetu FDLnet, který šíří bezdrátové připojení k internetu pro občany města a okolní obce. Nejvýznamnější jednorázové akce jsou Valdštejnské slavnosti probíhající jednou za dva roky v červnu a obnovená Letní jazzová dílna Karla Velebného, kde je možno naučit se pod vedení zkušených hudebníků hrát na jakýkoliv jazzový nástroj.

8.5 Sport ve městě Na území města působí několik sportovních oddílů a občané se tak mohou aktivně účastnit soutěží na různých úrovních. Zřízen je fotbalový, hokejový, tenisový a také karate klub. Trochu stranou stojí kurzy aerobiku a step aerobiku. Z neorganizovaných forem sportu ve městě dominuje pěší turistika a cyklistika. Ve městě vzniká mnoho nových cyklistických tras a tematických okruhů pro pěší turistiku. Každý měsíc je pro občany uspořádána alespoň jedna turistická akce, která má předem daný cíl a průběh. Pro ty, kteří nejsou příznivci této aktivity je ve městě k dispozici posilovna, tři kryté haly, tři fotbalové hřiště, tenisové kurty a hokejový stadion.

57

9 Rozvojové dokumenty a SWOT analýza města Územní plán sídelního útvaru Frýdlant v Čechách byl schválen v roce 1998. Do současné doby byly schváleny dvě změny celého plánu, do konce roku 2008 dojde k realizaci změny třetí. Poslední změna řeší převody zelených luk na plochy zastavitelné, převážně rodinnými domy. Územní plán města Frýdlant v Čechách byl schválen 29.1.1998. Území Frýdlantu je z hlediska vyjádření limitů a regulativů rozčleněno na urbanizované46 a neurbanizované47 území. Již v původním plánu byl zahrnut obchvat města, který se objevuje i v dalších změnách. Do dnešních dní nebyla výstavba ani částečně zahájena. V podstatě dokument popisuje v té době aktuální situaci ve městě týkající se ochrany životního prostředí, dopravní situace či možnosti a limity využití území. Směr rozvoje území je obsažen až v navrhovaných změnách. První změna územního plánu byla schválena 19.6.2003. Upravuje především plochy pro veřejně prospěšné stavby, které se od roku 1998 přirozeně rozšířily. Jednalo se o několik velkých projektů, jakými například bylo vybudování parkoviště pro návštěvníky zámku a informační centrum. Další výraznou schválenou změnou bylo prodloužení ulice Karoliny Světlé severně tak, aby bylo možné dopravně napojit nové obytné plochy při zachování dopravní přístupnosti stávajícího kynologického areálu. Zároveň v sobě obsahuje závazek, že každé čtyři roky dojde k aktualizaci územního plánu a každý čtvrt rok budou předloženy podněty ke změně plánu. Na konci roku 2007 rozhodlo zastupitelstvo města o vytvoření úpravy územních plánu s pořadovým číslem čtyři (změna číslo čtyři není doposud vytvořena, probíhá realizace změny třetí). Ta čítá více než 70 dílčích změn většího či menšího rázu. Všechny změny jsou rozděleny jako A, B, C, dle podstatnosti, důležitosti a problematičnosti konkrétních změn. Pod písmenem A jsou zahrnuty menší změny jako např. menší zábory zemědělského půdního fondu či výstavba rodinných domků. Ve změnách typu B jsou obsaženy větší plochy a vytvoření územních studií. Písmeno C označuje velké změny, jakou je např. obchvat města. Územní plán sídelního útvaru města Frýdlant je nejdůležitějším dokumentem města. Jeho naplňování je však rozporuplné. Některé aspekty rozvoje se objevují v návrzích změn i v obecně závazných vyhláškách, které tyto změny upravují. Územně plánovací činnost 46

Plochy zastavitelné, omezeně zastavitelné a nezastavitelné. Pouze umístění pozemku v urbanizovaném území není postačující k možnosti umístění stavby. 47

Krajina s výjimkou formulovaných návrhů, rezerv a liniových inženýrských staveb je nezastavitelná.

58

v současné době stagnuje, neboť došlo k celkové obměně personálu odboru územního plánu. Noví zaměstnanci se plně neztotožňují s nastolenou koncepcí, tudíž práce a rozvoj města je zpomalen. V současnosti je tak prioritou spuštění dálkového přístupu k dokumentaci, která bude dostupná široké veřejnosti. Kromě tvorby vlastního územního plánu je Frýdlant jako ORP pověřen tvorbou územního plánu velkého územního útvaru a regulačního plánu. První z nich tvoří pro všechny obce ve svém správním obvodu. Strategický plán nemá město do dnešních dnů zpracován. Hlavním problémem je především nedostatek financí, neboť město v rámci své působnosti vytváří územní plán pro celý mikroregion Frýdlantsko. Teprve na veřejném zasedání dne 19.6.2008 bylo zastupitelstvem schváleno jeho vytvoření. Na základě dílčích analýz v předchozích kapitolách byla vytvořena stručná SWOT analýza města Frýdlant. Tabulka 15: SWOT analýza města Frýdlant v Čechách Silné stránky

Slabé stránky

• Stabilizovaný vývoj počtu obyvatel v posledních dvaceti letech • Napojení většiny domů na společnou technickou infrastrukturu • Široká síť praktických lékařů a lékařů specialistů • Existence průmyslové zóny s volnými kapacitami • Dobré vzdělanostní poměry • Dostatečná a kvalitní síť předškolních zařízení, základních škol, učňovského a středoškolského vzdělání

• Nerovnoměrné osídlení území města. • Odchod mladých lidí z města

• Výrazná převaha drobných podnikatelů • Nízká míra ekonomické aktivity obyvatel

• Prostorové a materiální vybavení mateřských a základních škol • Omezené možnosti dalšího vzdělávání obyvatel • Nedostatečné využívání obnovitelných zdrojů energie a recyklace surovin. • Široká nabídka sportovních aktivit • Chybějící plynofikace v místních částech • Kulturní, historický i přírodní potenciál pro rozvoj • Nerozvunutá infrastruktura – nevyhovující cestovního ruchu stav pozemních komunikací a tratě pouze regionálního významu

Příležitosti

Ohrožení

• Přilákání mladých lidí prostřednictvím startovacích • Postupné snižování počtu obyvatel města (migrací i přirozenou měnou)

bytů

• Podpora individuální výstavby a nových investorů • Stárnutí populace zhoršováním věkových • • • •

(prostřednictvím brownfields) Podpora rekvalifikací, dalšího vzdělávání obyvatelstva – zvýšení adaptability pracujících Zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury včetně sportovišť Rozvoj kulturních a sportovních aktivit (např. rozvoj cyklotras a turistických stezek) Kvalitní a cílená propagace města, účast na veletrzích cestovního ruchu

59

poměrů

• Zanedbávání údržby u bytů a domů • Nezájem obyvatel o nabízenou práci a rekvalifikaci

• Odchod VŠ vzdělaných lidí z města • Zhoršování stavu dopravní infrastruktury • Nedodržení podmínek pro příjemce dotace z programů EU

Závěr Cílem bakalářské práce bylo vytvořit dokument zachycující reálný obraz města Frýdlant v Čechách, včetně poukázání na silné i slabé stránky. Důležitou součástí je i komparace města s vyššími územně správními celky či se srovnatelnými městy v regionu. Srovnávání bylo prováděno především s městy Hrádek nad Nisou a Chrastava, v odůvodněných případech i s Libereckým krajem či ČR. Frýdlant je charakteristický především vyšší nezaměstnaností, vyšším podílem zemědělství na struktuře hospodářství a vyšším vzděláním ve srovnání s uvedenými městy. Přes skutečnost, že Frýdlant ztratil statut okresního města již v roce 1960, i nadále plní funkci centra a integrujícího prvku v regionu. Centrální funkce města byla posílena v roce 2003, kdy se stalo obcí s rozšířenou působností a od té doby plní řadu kompetencí, které v minulosti plnil okresní úřad. Město je druhým nejvýznamnějším v okrese

Liberec

a

jedním z nejvýznamnějších v rámci celého kraje. Frýdlant je město s bohatou historií a rozmanitým vývojem ve všech ohledech. Ještě v polovině devatenáctého století se díky prudkému rozvoji textilního průmysl Frýdlant řadil na úroveň Liberce. Posléze se projevila jeho špatná poloha v rámci státu a tím i problematické propojení se zbytkem republiky. Tento problém přetrvává až do dnešních dnů a snaží se ho řešit především projekty příhraniční spolupráce mezi ČR a ostatními státy. 48 Vývoj obyvatelstva města je v posledních letech stabilizován s mírnými výkyvy dolů i nahoru, celkově má rostoucí tendenci. Růst počtu obyvatelstva je dán především migrací občanů z Asie, kteří ve městě pracují především jako obchodníci. Stejně jako v celé ČR je i ve Frýdlantu patrné stárnutí obyvatelstva a odchod mladých do velkých měst, v tomto případě do krajského Liberce. Struktura hospodářství je podobná státní struktuře S-I-A, kde jasně dominuje sektor služeb (S), následovaný průmyslovým sektorem (A). Nejmenší podíl na hospodářství má stejně jako ve všech vyspělých státech sektor primární. Frýdlant a jeho okolí má však specifickou polohu, tudíž je vhodný pro lesnickou činnost, jejíž objem výrazně převyšuje celostátní průměr. Tato skutečnost je způsobena především blízkostí Jizerských hor. Velkým problémem města je jeho nedostatečná propojenost se zbytkem republiky. Do města a z města vedou pouze silnice druhé třídy a železniční trať regionálního významu. Zde se velké naděje vkládají do mezistátní spolupráce především s Polskem. Malá dopravní infrastruktura může způsobovat malý zájem investorů o město. Na špatnou dopravní 48

Polsko, Německo

60

dostupnost a investice se váže nedostatek kvalifikovaných míst a následný odchod mladých lidí do velkých měst, především Liberce a Prahy. Vzdělanostní struktura obyvatelstva je podobná republikové, kdy převažuje počet lidí s ukončeným středoškolským vzděláním. Vzdělanost občanů Frýdlantu je na vyšší úrovni než občanů srovnatelných měst okresu Liberec nebo Libereckého kraje. Frýdlant plní funkci sportovního a kulturního centra, ve kterém se odehrávají různá klání či představení. Nicméně v kultuře a cestovním ruchu je velký, zatím ne úplně využitý, potenciál města. Zastupitelstvo města vydává velké sumy na opravu komplexu hradu a zámku, ale téměř žádné prostředky na jeho propagaci. Poznatky získané při zpracování tématu „Socioekonomická analýza města Frýdlant“ by mohly být využity k tvorbě strategických dokumentů města. Zde se nabízí využití v právě se tvořícím Strategickém dokumentu města. Některé poznatky by bylo možné zahrnout do jeho dalších změn. Komplexní přehled by mohl posloužit jak pro investory, tak pro občany zajímající se o město.

61

Seznam použité literatury: Literární zdroje 1. ANDĚL, Rudolf, KARPAŠ, Roman. Frýdlantsko: Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. Liberec: 555, 2002. 240 s. ISBN 80-86424-18-9. 2. BERMAN L. – Norton a kol.: Strategické plánování a ekonomický rozvoj. Moderní obec, 1999, č. 3, příloha. 3. BRYCH, Vladimír, RENDEK, Jan. České hrady a zámky. Praha: Ottovo nakladatelství, c2005. 850 s. ISBN 80-7360-406-X. 4. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001 – okres Liberec, Praha 2003 5. FEDERATIVNÍ STATISTICKÝ ÚŘAD: Sčítání lidu, domů a bytů město k 3.3. 1991 - Vsetín, Federativní statistický úřad, 1992 6. HRABALOVÁ, S.: Teorie a praxe rozvoje měst a obcí. Masarykova univerzita v Brně, 1. vydání, Brno, 2004, 93 s. ISBN 80-210-3356-8. 7. MAIER, K.: Strategické plánování a programové rozvojové dokumenty obcí a regionů. Územní rozvoj, 1997, roč. 4, č. 6, s. 7-9. 8. PERLÍN, R.: Strategický plán mikroregionu. Kolinec : AgAkcent, 2002, 52 s. 9. REKTOŘÍK, J., ŠELEŠOVSKÝ, J. a KOLEKTIV: Jak řídit kraj, město, obec, Sociální a technická infrastruktura, Rukověť územní samosprávy, III. díl, Masarykova univerzita v Brně, 1. vydání, Brno, 2002, 134 s, ISBN 80-210-2956-0 10. SRB V.: 1000 let obyvatelstva českých zemí, prof. MUDr. Karel Klener, DrSc, 1.vydání, Karolinum, 2004, 274 s., ISBN 80-246-0712-3 11. VAISHAR, A. et al: Geografie malých měst 2003. Bulletin grantového projektu Grantové agentury Akademie Věd České republiky, 1.vydání, Brno, 2003. 12. VAISHAR, A.: Geografie malých oblastí. In: Vaishar,A.-Ira,V. (eds.): České a slovenské regiony na počátku třetího milénia. Regiograph Brno 2003, s. 100-109. 13. VAISHAR, A.: Metody a přístupy regionálně geografické syntézy. In: Ira, V., Vaishar, S.: Časovo-priestorové aspekty transformačných procesov v Českej republike a v Slovenskej republike. Geografický ústav SAV, Bratislava 2004, s. 38-44. 14. VOZÁB, J. Strategické plánování rozvoje měst v České republice. Praha : Karolinum, 1999. 153 s. 15. VYSTOUPIL, J., TABAROVÁ, Z.,: Základy demografie, Masarykova univerzita, 1.vydání, Brno, 2004, 151 s., ISBN 80-210-3617-6

Internetové zdroje 1. CZECHGATE, S.R.O.. Frýdlant [online]. c2003 [cit. 2008-06-12]. Dostupný z WWW: . 2. Česká centrála cestovního ruchu [on line].Dostupný na WWW: . 3. ČSÚ 2008 [on line]. c2008. Dostupný na WWW: . 4. Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [on line]. Dostupný na WWW: . 5. Euroregion NIESSE-NISA-NYSA [online]. [cit. 2008-04-02]. Dostupný z WWW: . 62

6. EUROREGION NISA. Výtvarná soutěž o logo místní produkce [online]. c2008 [cit. 2008-06-11]. Dostupný z WWW: . 7. Frýdlant v Čechách, oficiální stránky města [on line]. c2008. Dostupný z WWW: . 8. Liberecký kraj, oficiální server [online]. c2008. Dostupný na WWW: . 9. MINISTERSTVO VNITRA ČR. Sbírka zákonů České republiky [online]. 1997 [cit. 2008-03-28]. 64 stran. Dostupný z WWW: . 10. NOVÁK, K.: Výtvarná soutěž o logo místní produkce [online]. c2006 [cit. 2008-0611]. Dostupný z WWW: . 11. Oficiální server českého soudnictví, Ministerstvo spravedlnosti [online]. c2008. Dostupný z WWW: . 12. TRW, Automotive. Frýdlant v Čechách [online]. c2006 [cit. 2008-04-19]. Dostupný z WWW: <www.trw.cz>.

Datové zdroje 1. Administrativní registr ekonomických subjektů [online]. 2008 [cit. 2008-04-28]. Dostupný z WWW: . 2. ČSÚ. Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1995 až 2006 [online]. c2007 [cit. 2008-06-10]. Dostupný z WWW: . 3. ČSÚ. Demografická ročenka vybraných měst ČR, 1991 až 2006 [online]. 2007, 23.11. 2007 [cit. 2008-04-01]. Dostupný z WWW: . 4. ČSÚ. Ekonomické subjekty se sídlem na území měst k 31. 12. 2007 Ekonomické subjekty se sídlem na území měst k 31.12.2007 [online]. c2008 [cit. 2008-06-21]. Dostupný z WWW: . 5. ČSÚ – Liberec [online]. 31.12.2006 [cit. 2008-03-28]. Dostupný z WWW: . 6. ČSÚ. Malý lexikon měst a obcí 2006 [online]. 2006, 15.12.2006 [cit. 2008-04-06]. Dostupný z WWW: . 7. ČSÚ. Městská a obecní charakteristika - Frýdlant [online]. c2006 [cit. 2008-06-11]. Dostupný z WWW: . 8. ČSÚ. Obyvatelstvo měst podle pohlaví a věku k 31. 12. 2007 [online]. c2008 [cit. 2008-06-08]. Dostupný z WWW: . 9. ČSÚ. Obyvatelstvo měst podle pohlaví a vybraných věkových skupin k 31.12.2007 [online]. c2008 [cit. 2008-06-08]. Dostupný z WWW: . 10. ČSÚ. Obyvatelstva měst dle pohlaví a věku k 31.12.2006 [online]. c2007 [cit. 200806-12]. Dostupný z WWW: . 11. ČSÚ. Pracovní mikroregiony a subregiony v Libereckém kraji [online]. c2005 [cit. 2008-06-13]. Dostupný z WWW: . 63

12. ČSÚ. SLDB 2001 - ČR [online]. c2008 [cit. 2008-06-15]. Dostupný z WWW: . 13. ČSÚ. SLDB 2001 – Chrastava [online]. c2008 [cit. 2008-06-15]. Dostupný z WWW: . 14. ČSÚ. SLDB 2001 - Frýdlant [online]. c2008 [cit. 2008-06-15]. Dostupný z WWW: . 15. ČSÚ. SLDB 2001 – Hrádek nad Nisou [online]. c2008 [cit. 2008-06-15]. Dostupný z WWW: . 16. ČSÚ. SLDB 2001 – Okres Liberec [online]. c2008 [cit. 2008-06-15]. Dostupný z WWW: . 17. ČSÚ. SLDB 2001 – Liberecký kraj [online]. c2008 [cit. 2008-06-15]. Dostupný z WWW: . 18. ČSÚ. Správní obvod Frýdlant [online]. c2008 [cit. 2008-06-15]. Dostupný z WWW: . 19. ČSÚ. Správní obvod obce s rozšířenou působností Frýdlant [online]. c2008 [cit. 200806-01]. Dostupný z WWW: . 20. ČSÚ. Statistická ročenka České republiky 2003 [online]. 2003, 4.12.2003 [cit. 200804-26]. Dostupný z WWW: . 21. ČSÚ. Statistická ročenka Libereckého kraje 2007 [online]. c2008 [cit. 2008-06-01]. Dostupný z WWW: . 22. ČSÚ. Statistický lexikon měst a obcí [online]. c2006 [cit. 2008-06-08]. Dostupný z WWW: . 23. ČSÚ. Věkové složení obyvatel ČR podle pohlaví a věku k 31.12.2007 [online]. c2008 [cit. 2008-06-08]. Dostupný z WWW: . 24. ČSÚ. Vybrané národnosti České republiky [online]. c2002 [cit. 2008-05-04]. 8 stran. Dostupný z WWW: . 25. ČSÚ. Vývoj základních demografických ukazatelů ve vybraných městech ČR (1919 až 2004) [online]. c2008 [cit. 2008-06-01]. Dostupný z WWW: . 26. ČSÚ. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA SPRÁVNÍCH OBVODŮ OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ - Frýdlant [online]. c2005 [cit. 2008-06-01]. Dostupný z WWW: . 27. Frýdlantská vodárenská společnost, a.s. [online]. c2008[cit. 2008-04-28]. Dostupný z WWW: . 28. LIBERECKÝ KRAJ. Obecné informace [online]. c2007 [cit. 2008-06-12]. Dostupný z WWW: . 29. MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Ekonomický vývoj České republiky v 1. pololetí 2007 [online]. c2005 [cit. 2008-06-13]. Dostupný z WWW: . 30. Regionální informační servis [online]. c2005-2008 [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: . 64

Seznam použitých zkratek

a.s.

Akciová společnost

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

EAO

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo

ENO

Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo

EU

Evropská unie

FO

Fyzická osoba

Frýdlant

Frýdlant v Čechách

LAU

Local administrative unit (Místní správní jednotka)

PO

Právnická osoba

MASiF

Místní akční skupinou Mikroregionu Frýdlantsko

MÚ

Městský úřad

NUTS

Nomenclature des Unites Territoriales Statistique (Statistická územní jednotka Evropské unie)

OR

Obchodní rejstřík

ORP

Obec s rozšířenou působností

RES

Registr ekonomických subjektů

s.p.

Státní podnik

s.r.o.

Společnost s ručením omezeným

SLDB

Sčítání lidu, domů a bytů

SRN

Spolková republika Německo

SŠHLF

Střední škola hospodářská a lesnická Frýdlant

ZŠ

Základní škola

65

Seznam tabulek, grafů a obrázků Seznam tabulek Tabulka 1: Vývoj populace do 1. světové války .......................................................................21 Tabulka 2: Vývoj populace od 1. světové války do roku 1948 ................................................22 Tabulka 3: Vývoj populace od poválečného období po současnost .........................................23 Tabulka 4: Porovnání věkového složení obyvatelstva dle ČSÚ k 31.12. 2007 ........................27 Tabulka 5: Vzdělanostní struktura Frýdlantu, srovnatelných obcí, Libereckého kraje a ČR [%] ..................................................................................................................................................30 Tabulka 6: Ekonomické subjekty se sídlem na území vybraných měst k 31.12. 2007 ............32 Tabulka 7: Největší zaměstnavatelé ve Frýdlantu ...................................................................32 Tabulka 8: Druhy pozemků v ORP Frýdlant a Libereckém kraji v roce 2005 .........................33 Tabulka 9: Ekonomická aktivita vybraných měst a vyšších územně správních celků [%] .....39 Tabulka 10: Struktura EAO vybraných měst a vyšších územně správních celků dle odvětví [%] ............................................................................................................................................39 Tabulka 11: Dojíždějící za prací dle pohlaví a věku Frýdlantu a vybraných měst [%] ............44 Tabulka 12: Vybavení domů pro vybraná města a vyšší územně správní celky dle SLDB 2001 ..................................................................................................................................................48 Tabulka 13:Vybavení domů pro vybraná města a vyšší územně správní celky dle SLDB 2001 [%] ............................................................................................................................................48 Tabulka 14: Ukazatele úrovně bydlení pro vybraná města a vyšší územně správní celky .......49 Tabulka 15: SWOT analýza města Frýdlant v Čechách ..........................................................59

Seznam grafů Graf 1: Populační vývoj města Frýdlant v letech 1869 – 2001 ................................................19 Graf 2: Populační vývoj městské části Albrechtice v letech 1869 – 2001 ...............................20 Graf 3: Vývoj hrubé míry přírůstku stěhováním v letech 2001 - 2006.....................................25 Graf 4: Obyvatelstvo Frýdlant a Libereckého kraje dle pohlaví a věku ...................................26 Graf 5: Obyvatelstvo Frýdlantu dle národnosti ........................................................................28 Graf 6: Náboženské vyznání občanů Frýdlantu ........................................................................28 Graf 7: Porovnání vývoje míry nezaměstnanosti v letech 1998 – 2007 ...................................40 Graf 8: Korelace počtu obyvatel a domů města v letech 1869 - 2001 ......................................47

Seznam obrázků Obrázek 1: Mapa správního obvodu Frýdlant ..........................................................................12 Obrázek 2: Katastrální území města Frýdlant v Čechách .........................................................13 Obrázek 3: Mapa Euroregionu Nisa .........................................................................................17 Obrázek 4: Pracovní mikroregiony a subregiony v Libereckém kraji ......................................43 Obrázek 5: Spádovost obcí dle vyjížďky do zaměstnání a škol (SLDB 2001) ........................45

66

Seznam příloh Příloha 1: Vyrobeno na Frýdlantsku .........................................................................................68 Příloha 2: Geografická mapa Libereckého kraje ......................................................................68 Příloha 3: Mapa Libereckého kraje a jeho ORP .......................................................................69 Příloha 4: Administrativní mapa správního obvodu Frýdlant ..................................................69 Příloha 5: Mapa Frýdlantu a okolí ............................................................................................70 Příloha 6: Hlavní oblasti územního rozvoje města Frýdlant v Čechách ...................................70 Příloha 7: Vývoj počtu obyvatel podle obcí v letech 2001 – 2005 ...........................................71 Příloha 8: Míra registrované míry nezaměstnanosti ORP k 31.1.2007 ....................................71

67

Příloha 1: Vyrobeno na Frýdlantsku

Pramen: Poradenské centrum pro venkov49

Příloha 2: Geografická mapa Libereckého kraje

Pramen: ČSÚ50

49

PRVO - PORADENSKÉ CENTRUM PRO VENKOV. Výtvarná soutěž o logo místní produkce [online]. c2006 [cit. 2008-06-05]. Dostupný z WWW: . 50 ČSÚ. Geografická mapa Libereckého kraje [online]. c2006 [cit. 2008-06-20]. Dostupný z WWW: .

Příloha 3: Mapa Libereckého kraje a jeho ORP

Pramen: Liberecký kraj51

Příloha 4: Administrativní mapa správního obvodu Frýdlant

Pramen: ČSÚ52

51

LIBERECKÝ KRAJ. Obce s rozšířenou působností v Libereckém kraji [online]. c2006 [cit. 2008-06-20]. Dostupný z WWW: . 52 ČSÚ. Správní obvod Frýdlant [online]. c2008 [cit. 2008-06-10]. Dostupný z WWW: .

Příloha 5: Mapa Frýdlantu a okolí

Pramen: Mapy.cz53

Příloha 6: Hlavní oblasti územního rozvoje města Frýdlant v Čechách

Pramen: Městský úřad Frýdlant v Čechách 53

SEZNAM.CZ. Mapa Frýdlantu a okolí [online]. c2008 [cit. 2008-06-10]. Dostupný z WWW: .

Příloha 7: Vývoj počtu obyvatel podle obcí v letech 2001 – 2005

Pramen: ČSÚ

Příloha 8: Míra registrované míry nezaměstnanosti ORP k 31.1.2007

Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí54 54

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Nezaměstnanost v ORP [online]. c2008 [cit. 2008-06-23]. Dostupný z WWW: .