Socioekonomická a politická charakteristika Nového Města nad Metují Jan Čopík Radek Kopřiva Úvod Nové Město nad Metují je administrativně součástí okresu Náchod a Královéhradeckého kraje. Podle sčítání lidu k 1. březnu 2001 má město 10 102 obyvatel. V rámci reformy veřejné správy se město od 1. ledna 2003 stalo obcí s rozšířenou působností. Jeho spádová oblast je vymezena dvanácti obcemi. Nové Město a tyto obce mají dohromady asi 15 tisíc obyvatel.
Základní socioekonomická charakteristika Nového Města nad Metují Před rokem 1989 byla většina ekonomicky aktivního obyvatelstva města zaměstnána ve velkých průmyslových podnicích. Po převratu prakticky všechny prošly složitým vývojem a nezbytnou redukcí stavu zaměstnanců. V případě Nového Města nad Metují však pokles zaměstnanosti v tradičních subjektech, na rozdíl od některých jiných regionů bývalého Československa, nahradilo poměrně velké množství menších a středních podniků. To se odráží v relativně nízké míře nezaměstnanosti, která v prosinci 2003 činila 6,2 %. Ve stejném období dosahovala míra nezaměstnanosti v okrese Náchod 7,6 % a v celé České republice 10,3 %. Relativně nízkou míru nezaměstnanosti v porovnání s hodnotami okresu a ČR dosahovalo město po celé období od politického převratu.17 Na rozdíl od míry nezaměstnanosti dosahují dlouhodobě výdělky v okrese Náchod a v Novém Městě nad Metují v celorepublikovém srovnání spíše podprůměrných hodnot. Průměrná mzda v okrese Náchod za rok 2001 činila 12 388 Kč oproti 14 635 Kč v celém národním hospodářství. Průměrná mzda vyplácená v roce 2002 největším novoměstským zaměstnavatelem akciovou společností STAVOSTROJ (zaměstnává přes 12 % ekonomicky aktivních obyvatel města) dosahovala 14 451 Kč v porovnání s 15 407 Kč průměrné celostátní mzdy v oboru výroby strojů a zařízení, což je převažující obor činnosti a.s. STAVOSTROJ.18 Nové Město nad Metují se rovněž vyznačuje relativně dobrou dopravní obslužností, dostatkem sportovních a kulturních zařízení a dobrým životním prostředím. Shrnutí, SWOT analýza Nejdůležitější aspekty socioekonomické analýzy Nového Města nad Metují jsou shrnuty ve SWOT analýze. Silné stránky 17
relativně nízká míra nezaměstnanosti a příznivější délka nezaměstnanosti v porovnání s celostátním průměrem průmyslová tradice ve městě
Viz. Zpráva o situaci na trhu práce okresu Náchod za rok 2003. dostupné z: http://na.uradprace.cz/Stat/zprava2003.pdf. 18 Viz. Český statistický úřad - www.czso.cz, výroční zpráva a.s. STAVOSTROJ za rok 2002.
20
-
vznik nových firem, diversifikace podnikání do nových oborů, podnikatelské aktivity rozložené do značného spektra odvětví a většího množství spíše středních a menších podniků relativně dobrá dopravní obslužnost regionu dostatek sportovních a kulturních zařízení relativně dobrá úroveň sociální péče dobré životní prostředí
Slabé stránky -
nižší úroveň mezd v porovnání s celostátním průměrem bouřlivá přeměna podnikové sféry po převratu (mnohdy málo citlivá k lidem) problematický vývoj některých významných zaměstnavatelů problémy při získání bytu a získání míst v sociálních zařízeních působení problematických finančních institucí a jejich krachy
Příležitosti -
zařazení mezi tzv. města s rozšířenou působností v rámci reformy státní správy rozvoj cestovního ruchu rozvoj přeshraniční spolupráce
Hrozby -
potenciální riziko úpadku některého z velkých zaměstnavatelů nedostatečný růst produktivity práce a tím i mezd v mnoha, hlavně velkých, podnicích regionu s negativními důsledky na životní úroveň obyvatelstva, ale i na příjmy veřejné správy výrazné disproporce a další prohlubování nerovnováhy na trhu práce
Závěrem se dá říci, že ze socioekonomického pohledu patří Nové Město nad Metují a přilehlý mikroregion spíše k lepším oblastem v rámci České republiky. Rovněž v Návrhu programu rozvoje Královehradeckého kraje je podle různých ukazatelů (např. daňové příjmy na 1 obyvatele, index vzdělanosti obyvatelstva, vybavenost obcí technickou infrastrukturou, index mládí, podíl nezaměstnaných obyvatel, migrační saldo) mikroregion Nového Města řazen do předních rozvojových území s velmi dobrými předpoklady budoucího vývoje.
Základní politická charakteristika Nového Města nad Metují Před listopadem roku 1989 působily v Novém Městě nad Metují pouze dvě politické strany – Komunistická strana Československa a Československá strana lidová. Po značných proměnách stranické struktury se počet politických uskupení ustálil na sedmi. Nejvlivnější stranou ve městě je Občanská demokratická strana. Její členové, případně nezávislí kandidáti stranou nominovaní, tvoří od roku 1990 nejpočetnější skupinu jak v městském zastupitelstvu, tak v radě města. ODS rovněž od roku 1990 nominuje starostu města. Tím byl v letech 1990 až 2002 nezávislý kandidát zvolený na kandidátce strany a od roku 2002 zastává tento úřad předseda ODS v Novém Městě. Strana má 12 členů. Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová v Novém Městě působila již před rokem 1989 v rámci tzv. Národní fronty. Od toho se odvíjí relativně vysoký počet členů, 21
který se dlouhodobě pohybuje kolem 70 až 75 osob. Nezávislý kandidát nominovaný KDU – ČSL je od roku 1994 místostarostou. Česká strana sociálně demokratická má zhruba 17 členů. Její vliv však není nijak velký. Má sice v zastupitelstvu tři zástupce, ani jeden z nich však není členem strany a jejich komunikace s městským vedením ČSSD není ideální. Nejpočetnější členskou základnou disponuje Komunistická strana Čech a Moravy. Dosahuje zhruba 90 členů a je podobně jako u KDU – ČSL pozůstatkem bývalého působení v Národní frontě. Strana programově kandiduje na předních místech do zastupitelstva nestraníky. KSČM prozatím není pro ostatní strany přijatelným „koaličním partnerem“ při vytváření městské rady. Měřeno počtem členů je nejmenší z novoměstských stran Unie svobody – Demokratická unie. K té se hlásí pouze tři členové. Její vliv na novoměstské záležitosti je však nezanedbatelný a ve volebním období 2002 – 2006 má např. zastoupení v městské radě. Ve městě rovněž působí Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa (resp. Republikáni Miroslava Sládka). Ještě v roce 2000 udávala zhruba 15 členů. Po názorových rozepřích je však činnost strany utlumená a neúčastnila se ani voleb do městského zastupitelstva v roce 2002. Posledním politickým subjektem v Novém Městě je místní Sdružení nezávislých kandidátů. Jeho personální složení se mění prakticky před každými volbami a spolu s ním se mění rovněž cíle uskupení. V období před volbami 1998 i 2002 se kandidáti SNK poměrně ostře vymezovali proti stávajícímu vedení radnice. Mimo volebního období 1998 – 2002 nedosáhlo významnějšího volebního úspěchu. Tabulka 1: Výsledky voleb do městského zastupitelstva v Novém Městě nad Metují 1994 Strana
% hlasů
Získané mandáty
ODS
41,03
9
US
-
KDU – ČSL
18,34
ČSSD
1998
2002
% hlasů
Získané mandáty
% hlasů
Získané mandáty
31,11
7
33,43
8
13,26
3
4
15,93
3
14,43
3
7,16
1
13,45
3
15,28
3
KSČM
11,95
2
8,49
2
11,49
2
Místní SNK
7,29
2
29,66
6
12,10
2
KDS
5,11
1
-
-
-
ODA
5,42
1
-
-
-
-
DEU
3,24
1
-
-
-
-
SPR – RSČ, SDČR 0,45
0
1,37
0
-
-
Celkem
21
100
21
100
21
100
-
Pozn.: v roce 1998 kandidovala předvolební koalice ODS s US. Zdroj: www.volby.cz Jak ukazují volební výsledky nejvýznamnější postavení v Novém Městě nad Metují zaujímá Občanská demokratická strana, která zvítězila ve všech volbách do městského zastupitelstva (mimo roku 1990, kdy ještě existovalo Občanské fórum). Nepřetržitě od roku 1990 rovněž nominuje starostu města. Hegemonie ODS je rovněž patrná ze složení rady města. Tu tvoří ve volebním období 2002 – 2006 pět zastupitelů za ODS a po jednom za KDU – ČSL (místostarosta) a US – DEU. 22
Na vysoké volební výsledky pravicových stran ve městě mají mimo jiné vliv rovněž historické, socioekonomické a kontextuální faktory. V období první československé republiky měly nejvýznamnější zastoupení v obecním zastupitelstvu Československá národní demokracie a Československá živnostensko – obchodnická strana. Rovněž v posledních volbách před komunistickým převratem v roce 1946 byla KSČ v Novém Městě poražena Československou stranou socialistickou.19 Tabulka 2: Porovnání výsledků hlavních politických stran v Novém Městě nad Metují v obecních a parlamentních volbách Poslanecká sněmovna* Politický subjekt Městské zastupitelstvo 1994
1998
1992
1996
1998
ODS**
41,03
31,11
42,70
38,13
34,99
KDU – ČSL
18,34
15,93
8,39
12,40
12,08
7,16
13,45
8,18
21,26
23,53
KSČM***
11,95
8,49
8,02
5,91
5,88
SPR – RSČ
0,45
1,37
4,22
4,60
2,74
ČSSD
Pozn.: * V roce 1992 jsou uvedeny výsledky voleb do Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Jako dolní komora ústředního parlamentu byla voliči brána jako důležitější než ČNR, pozdější poslanecká sněmovna. ** V roce 1998 v Novém Městě ve společné koalici s US, V roce 1992 na celostátní úrovni v koalici s KDS. *** V roce 1992 na celostátní úrovni jako Levý blok. Z tabulky vyplývá, že KDU - ČSL a KSČM dosahují v obecních volbách lepších výsledků v porovnání s volbami parlamentními. Obě strany disponují poměrně vysokým počtem členů a pořádají velký počet různých veřejných akcí. Naopak zvláště o ČSSD není ve městě prakticky vůbec slyšet. To se odráží ve značně nižších volebních ziscích této strany na místní úrovni. Volební výsledky v určitém regionu mohou být ovlivněny mnoha faktory. Petr Daněk k tomu píše: “Volební mapy – tedy variabilitu volebních výsledků – není možné ve většině případů uspokojivě vysvětlit jednou “klíčovou” proměnnou, i když se to tak někdy na první pohled jeví, uspokojivé vysvětlení není často možné podat ani pomocí dlouhého seznamu proměnných, popisujících volební obvody a strukturu jejich obyvatel. V pozadí volební mapy stojí vždy jak strukturální (sociologické faktory), tak i faktory kontextuální (geografické). Proto může také stejná struktura voličů v různých místech vyústit ve zcela odlišné volební chování”20).
Závěr Nové Město nad Metují je v současné době v poměrně dobré situaci. To platí mimo jiných oblastí rovněž pro oblast ekonomickou. S poměrně velkým náskokem je nejméně 19
Viz. ČOPÍK, J. Politické subjekty a jejich vztahy v Novém Městě nad Metují. Praha, 2002. Diplomová práce na Provozně ekonomické fakultě ČZU Praha na katedře humanitních věd. Vedoucí diplomové práce Jaroslav Čmejrek. Nebo Kronika Nového Města nad Metují. 20) Petr Daněk: Kraje a jejich sociální, ekonomická a demografická charakteristika: pohled očima politického geografa. In Krajské volby 2000. Fakta, názory, komentáře (Sborník). Praha: CEVRO, 2001.
23
zadluženým městem v okrese Náchod. Ve výtěžnosti daní obsazuje z měst okresu druhou příčku21). Pozitivní roli zde bezesporu sehrálo popřevratové vedení města, nelze však zapomínat ani na vedoucí představitele z minulého období, zejména dlouholetého předsedu městského národního výboru Vladislava Červeného. Podíl na tomto pozitivním vývoji však mají všichni občané města. Přes skutečnost, že se ve městě mnohé podařilo, zůstává hodně záležitostí k řešení. Město získalo do svého vlastnictví po zrušení místní posádky armády České republiky rozlehlý areál kasáren. Ten zůstává stále nedostatečně využit. Dopravní situaci ztěžuje nepřehledná křižovatka v Krčíně. To však patrně vyřeší až realizace obchvatu města. Zastupitelstvo města se stále nemůže shodnout na výstavbě nového koupaliště. Mnozí občané si rovněž stěžují na nedostatečný podíl občanů na rozhodování. Kritizují mírné přehlížení snah různých občanských iniciativ a požadují více informací ze strany vedení města. Jako příklad by mohla posloužit značná podpora Sdružení nezávislých kandidátů v roce 1998, nebo spory ohledně trasy dopravního obchvatu Nového Města. Na řešení problémů města bude zapotřebí značných finančních prostředků. Z tohoto hlediska je nutné, aby ve městě prosperovalo podnikání. Zejména mnohé velké podniky stojí na rozcestí své existence. Do budoucna bude nutná jejich restrukturalizace, která ve většině případů ještě neproběhla, nebo nebyla dokončena. Čas na její provedení se již měří jen na několik málo let. Kupříkladu vstup do Evropské unie nepřinesl pouze nové podnikatelské příležitosti, ale zostřila se zároveň konkurence. Podniky budou zákonitě pociťovat také větší tlak na růst mezd, který bude možno málokdy promítnout do zvýšení cen produktů. Proto je bezpodmínečně nutné zvýšit efektivitu a přidanou hodnotu. To se neobejde bez masivních investic, možná další redukce pracovníků, ale zejména změny stylu řízení. V současné době mnohými z popisovaných podniků praktikované „přežívání ze dne na den“ by se mělo změnit na dlouhodobé koncepční řízení a plánování. Literatura 1. Krajské volby 2000. Fakta, názory, komentáře (Sborník). Praha: CEVRO, 2001. 2. Rektořík, J. Šelešovský J. Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací. Brno: Masarykova univerzita, 1999. 3. Volby v ČR 1990 – 1999. Praha: ČSU, 2001. 4. Novoměstský zpravodaj. Měsíčník Městského úřadu v Novém Městě nad Metují. 5. Kronika Nového Města nad Metují z let 1907 až 1937, 1946, 1948 a 1990. 6. Návrh programu rozvoje Královehradeckého kraje – analytická část. Hradec Králové: Krajský úřad Královehradeckého kraje, 2000. 7. Výroční zpráva akciové společnosti STAVOSTROJ za rok 2002. 8. Zpráva o situaci na trhu práce okresu Náchod za rok 2003. Náchod: Úřad práce, 2004. 9. Informace o podnicích obsažené ve Sbírce listin Obchodního rejstříku vedeného Krajským obchodním soudem v Hradci Králové. 10. Materiály Úřadu práce v Náchodě, zvláště údaje o nezaměstnanosti v Novém městě nad Metují a okrese Náchod. 11. Materiály politických stran, zvláště předvolební programy kandidátů a stran. 12. Internetový server Ministerstva práce a sociálních věcí – http://www.mpsv.cz/. 13. Volební server ČSU - http://www.volby.cz/. 14. Internetové stránky Nového Města nad Metují - http://www.novemestonm.cz/
21)
Podle informací prezentovaných na zasedání zastupitelstva města dne 28. ledna 1999.
24
