KOMPLEXNÍ SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTI BYSTŘICE NAD PERNŠTEJNEM

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta katedra geografie

Jan DANIEL

KOMPLEXNÍ SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTI BYSTŘICE NAD PERNŠTEJNEM

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc

Olomouc 2006

Vysoká škola: Univerzita Palackého

Fakulta: Přírodovědecká

Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci vypracoval samostatně a uvedl veškerou použitou literaturu

Olomouc, 15. května 2006

................................................. podpis

Rád bych na tomto místě poděkoval panu Doc. RNDr. Václavu Touškovi, Csc. za poskytování rad a připomínek, které mi byly při zpracování bakalářské práce neocenitelně nápomocné.

Katedra: Geografie

Školní rok: 2004/2005

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE pro

Jana Daniela obor Geografie – historie Název tématu:

Komplexní socioekonomická charakteristika obvodu pověřeného obecního úřadu v Bystřici nad Pernštejnem Zásady pro vypracování:

Cílem bakalářské práce je vypracování části studie věnované analýze rozvoje města Bystřice nad Pernštejnem a jeho zázemí. Struktura práce: Postavení mikroregionu v širším regionálním kontextu, geografické vymezení oblasti, územní vývoj, vazby na ostatní regiony. Přírodní potenciál a jeho vztah k sociálnímu a ekonomickému rozvoji Sociálně-demografický potenciál a) vývoj počtu obyvatel b) historicko – geografický vývoj oblasti c) pohyb obyvatel za prací a migrace d) celková charakteristika obyvatelstva (podle sčítání lidu) Hospodářství, ekonomický potenciál oblasti, zemědělství, průmysl, služby, významné instituce, trh práce Přírodní a socioekonomická analýza (SWOT analýza studované oblasti)

Rozsah grafických prací: mapy, grafy, schémata, fotografie

Rozsah průvodní zprávy: 40 - 50 stran + BP v elektronické podobě

Seznam odborné literatury:

Geografická a vlastivědná literatura o Bystřici nad Pernštejnem a jejím zázemí Statistické publikace a prameny ke studovanému území Literatura hodnotící obecně proces transformace hospodářství (zejména Spěváček a kol., 2002, Viturka, 2001, 2002) Literatura k metodám sociálně-geografického výzkumu ( práce K. Ivaničky)

Vedoucí bakalářské práce: Doc. RNDr. Václav Toušek, Csc.

Zadání bakalářské práce: 15.11.2005

Termín odevzdání práce: 1. 4. 2007

....…............................... vedoucí katedry

.................................................... vedoucí diplomové práce

OBSAH 1. ÚVOD

6

2. VYMEZENÍ OBLASTI

8

3. HISTORIE A SPRÁVNÍ VÝVOJ OBLASTI 3.1 Vývoj do roku 1848 3.2 Vývoj po roce 1848

10 10 11

4. FYZICKO-GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA OBLASTI 4.1 Geomorfologické členění 4.2 Klimatologická charakteristika 4.3 Hydrologická charakteristika 4.4 Půdy 4.5 Biota 4.6 Přírodní potenciál

15 15 15 16 17 17 17

5. SOCIÁLNĚ-DEMOGRAFICKÝ POTENCIÁL 5.1 Vývoj počtu obyvatel

19 19

5.1.2 Vývoj počtu obyvatel obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem 5.1.1 Vývoj počtu obyvatel města Bystřice nad Pernštejnem

5.2 Obce a sídla 5.2.1 Sídelní struktura 5.2.2 Technická vybavenost obcí

5.3 Pohyb obyvatelstva 5.4. Struktura obyvatelstva 5.4.1 5.4.2 5.4.3 5.4.4

Struktura obyvatelstva podle věku a pohlaví Náboženská struktura Vzdělanostní struktura Národnostní struktura

5.5 Ekonomická aktivita obyvatelstva 5.6 Dojížďka za prací

19 20

22 22 23

24 26 26 28 29 31

31 34

6. HOSPODÁŘSTVÍ 6.1 Doprava 6.2 Zemědělství 6.3 Průmysl 6.4 Služby 6.5 Významné instituce 6.6 Situace na trhu práce

37 37 37 39 43 44 45

7. SWOT ANALÝZA

47

8.ZÁVĚR

49

SUMMARY SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM PŘÍLOH

50 51 53

1 ÚVOD A CÍL PRÁCE Hlavním cílem bakalářské práce je vypracování částí studie věnované analýze rozvoje města Bystřice nad Pernštejnem a jeho zázemí definované jako obvod obce s pověřeným obecním úřadem. Pro lepší srovnatelnost je ale v práci hodnocen obvod obce s rozšířenou působností (ORP) Bystřice nad Pernštejnem, jehož územní vymezení je totožné s obvodem obce s pověřeným úřadem. Jedním z dílčích cílů je zhodnocení postavení oblasti v širším regionálním kontextu a popsání historicko-geografického vývoje oblasti, s důrazem na správní vývoj po roce 1848. Nejstarší dějiny sledovaného regionu jsou spojeny s rodem pánu z Pernštejna. Během historie se střídala období rozkvětu a prosperity s obdobími úpadku a zaostávání. Zlatý věk prožívala Bystřice na konci 16. století, naopak velký úpadek města nastal na konci 19. a přetrval až do poloviny 20. století. Pro postihnutí historicko-geografického vývoje byly prostudovány regionální historické publikace a to především Bartoš, J., Schulz, J., Trapl, M, 1988, Štarha, I., 1980 a Tenora, J.,1907. Atraktivní reliéf regionu představuje potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, v současnosti ale není ještě plně využíván. Na území obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem se nalézají významná ložiska uranových rud. Fyzicko-geografická charakteristika oblasti byla hodnocena na základě mapových děl a publikací Cimala, Z., 1992, Culek, M., 1996, Demek, J., 1987, Mackovčin, P., Šumpich, J., 2002, Quitt, E., 1975 a Vlček, V.,1984. Poměrně velká pozornost je věnována vývoji počtu a struktuře obyvatelstva regionu a to především v komparaci s vyššími územními jednotkami (Česká republika, kraj Vysočina a okres Žďár nad Sázavou). Sociálně-demografický potenciál obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem byl analyzován za pomoci statistických údajů ze Sčítání lidu, domu a bytu v roce 1991 a 2001 a dalších publikací Českého statistického úřadu. Pro vyhodnocení dat byla užita řada demografických ukazatelů. Obvod ORP Bystřice nad Pernštejnem je z hlediska hospodářství specifický region České republiky. V minulosti byl průmysl zaměřen především na těžbu a zpracování uranových rud. I přes útlum těžby na konci osmdesátých let minulého století jsou uranové doly v Dolní Rožínce stále nejvýznamnějším zaměstnavatelem obvodu. Pro charakteristiku hospodářských subjektů byly využity údaje získané z databází HBI Monitor, Registr ekonomických subjektů a dále z interní databáze Centra pro regionální rozvoj Masarykovy univerzity v Brně.

6

Na závěr jsou všechny zjištěné informace použity k určení silných a slabých stránek, přednosti a hrozby zájmové oblasti. Silné stránky a přednosti ukazují směr budoucího rozvoje. Naopak slabé stránky a hrozby varují před problémy, které je nutné včas vyřešit. Výsledky hodnocení jsou zpracovány do SWOT analýzy. Tabulky a grafy byly vytvořeny pomoci programu Microsoft Exel, pro zpracování textu bylo využito textového editoru Microsoft Word. Mapy jsou vytvořeny pomocí programu Esri ArcView. V textu se pracuje s daty uvedenými v přílohách

7

2 VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA OBLASTI Zájmovým územím této práce je správní obvod obce s rozšířenou působností Bystřice nad Pernštejnem, který působí od 1. 1. 2003 po územní reorganizaci veřejné správy. Ve zkoumaném území se v současnosti nachází 39 obcí (při vzniku jich bylo 46). Jednotlivé obce s počtem obyvatel k 1.1 2005 jsou uvedeny v příloze č. 6. Z obcí má pouze Bystřice nad Pernštejnem statut města. Region Bystřicko leží ve východní části kraje Vysočina, v okresu Žďár nad Sázavou. Na východě sousedí s Jihomoravským krajem (obvod ORP Tišnov a Boskovice), na severozápadě má krátkou hranici s Pardubickým krajem (obvod ORP Polička), na západě sousedí s obvodem ORP Nové Město na Moravě a na jihu s obvodem ORP Velké Meziříčí. Obě posledně jmenované oblasti taktéž jako Bystřice nad Pernštejnem spadají do kraje Vysočina. Nejjižnější bod se nachází na území obce Strážek. Nejsevernější bod leží na území obce Unčín. Nejzápadnější bod tvoří území obce Radkov a nejvýchodnější bod se nachází na území obce Prosetín V kraji Vysočina bylo vytvořeno 15 obvodů obcí s rozšířenou působností. Z hlediska rozlohy a počtu obyvatel panují mezi jednotlivými obvody ORP v kraji značné rozdíly (např. rozdíl počtu obyvatel obvodů ORP Jihlava a ORP Pacov činí 86 482 obyvatel). Bystřicko se řadí k průměrným obvodům ORP kraje Vysočina, podle počtu obyvatel zaujímá 9. a podle rozlohy 8. místo. K 1.1 2005 má sledovaný region 20 889 obyvatel (4 % počtu obyvatel kraje) a rozlohu 348 km2 (5,1 % celkového území kraje). Nevýhodou regionu je poměrně značná vzdálenost od některého z velkých měst. Nebližší velké město Brno je od centra obvodu vzdáleno přibližně 50 kilometrů. V rámci kraje Vysočina má Bystřicko nejtěsnější vazby na obvody ORP Nové Město na Moravě a Žďár nad Sázavou, což je dáno jednak historií správního vývoje a jednak blízkostí jmenovaných regionů. Vazba na centrum kraje Jihlavu již není tak těsná. Jak bylo zmíněno Bystřicko v rámci kraje Vysočina sousedí: s Jihomoravským a Pardubickým krajem. Na Pardubický kraj nemá obvod ORP Bystřice nad Pernštejnem nijak výrazné vazby, zcela jiná situace je ale v případě Jihomoravského kraje. Můžeme říci, že provázanost s Brnem je těsnější než s Jihlavou, což je patrné z vyjížďky za prací (viz příslušná kapitola). V letech 1949-2001 spadaly všechny obce dnešního ORP administrativně pod Brno. Dopravní dostupnost Brna je lepší než

8

dostupnost Jihlavy. Mezi Bystřicí nad Pernštejnem a Brnem funguje poměrně intenzivní veřejná doprava, zatímco přímé spojení z centra zkoumaného regionu do Jihlavy téměř neexistuje.1 Nejtěsnější vazby na Brno mělo 7 obcí na jihu správního obvodu ORP, které v roce 2005 dosáhly toho, že byly přeřazeny do Jihomoravského kraje.

1

IDOS – jízdní řády [online]. © 1997-2006 [cit. 2006-04-15]. Dostupné z URL .

9

3 HISTORIE A SPRÁVNÍ VÝVOJ OBLASTI 3.1 Vývoj do roku 1848 Bystřicko bylo kolonizováno od počátku 13. století jihomoravským rodem pánu z Medlova, předchůdci pánů z Pernštejna. Nejstarší počátky města Bystřice nad Pernštejnem nejsou příliš zdokumentované. Za první písemnou zprávu byla považována listina z roku 1220, ale prokázalo se však, že jde o falzifikát vytvořený moravským historiografem Antonínem Bočkem. Pravděpodobně byla Bystřice založena v první čtvrtině 13.století a nedlouho po tom zde vznikl kostel sv. Vavřince.2 Ve 14. století byla Bystřice rozdělena mezi několik majitelů. Byl to především rod pánu z Pernštejna a dále páni z Boskovic a páni z Kunštátu Na počátku 15. století se počet majitelů zúžil na dva: na Pernštejny a pány z Kunštátu. Po husitských válkách, kdy ji začali zcela ovládat pánové z Pernštejna, nastává pro Bystřici údobí rozvoje. Zlatý věk města se pojí s vládou Vratislava z Pernštejna v letech 1561 až 1582. Bystřičtí poddaní obratně využívali Vratislavovy finanční tísně a za ochotu půjčovat svému pánovi peníze získali řadu privilegií. Nejvýraznějšího úspěchu dosáhli v roce 1580, kdy za přispění Vratislava z Pernštejna povýšil císař Rudolf II. Bystřici na město. V 16. století došlo na Moravě k vytvoření systému krajů. V roce 1527 byla země Moravská rozdělena na čtyři kraje (Olomoucký, Brněnský, Hradišťský a Novojičínský kraj). Vznik krajů byl motivován především obranou před postupující tureckou expanzí. Bystřické panství se stalo součástí Jihlavského kraje V rukou Pernštejnů byla Bystřice až do roku 1588, kdy panství i s městem prodali Jan a Maxmilián z Pernštejna městu Brnu, které je roku 1592 prodalo Václavu Plesovi Heřmanskému ze Sloupna. Počátkem 17. století získal Bystřici Jan Čejka z Olbramovic na Polici, jemuž byla ale za účast na českém stavovském povstání konfiskována a prodána Jiřímu hraběti z Hodic.3 Bystřice během 17. století několikrát změnila svého pána. V letech 1635-1665 patřila Ferdinandu Leopoldovi hraběti z Náchoda. Tehdy náležely k panství Bystřice vedle samotného města vesnice Dvořiště, Rozsochy, Blažejovice, Kundratice, Rovné, Albrechtice, Divišov, Vojtěchov, Lhota, Bohuňov, Míchov, Velké Janovice, 2 3

Štarha, I. a kol.: Bystřice nad Pernštejnem. Brno 1980, s. 21. Tamtéž, s. 65 .

10

Domanín, Domanínek, Písečné, Janovičky, Ždánice, Vítochov, Věchnov, Karasín, Bratrušín a Vojetín.4 Až na Míchov, který je částí obce Věcov (obvod ORP Nové Město na Moravě), spadají dnes všechny obce do obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem. Podle současného sídelního členění by panství Bystřice bylo tvořeno obcemi Bohuňov, Písečné, Rozsochy, Velké Janovice, Věchnov, Ždánice a některými částmi obcí Bystřice nad Pernštejnem, Lísek a Věcov. V roce 1659 došlo ke změně v krajském zřízení. Počet krajů se rozrostl ze čtyř na pět. Novojičínský kraj byl zrušen a naopak vznikl kraj Jihlavský a Znojemský. Bystřické dominium přešlo z Brněnského kraje pod kraj Jihlavský. Roku 1666 získala Bystřici Anna Marie Roháčková z Adleskranu, která ji roku 1679 odkázala Kristiánu svobodnému pánu z Roggendorfu a ten 1698 prodal panství Karlu Benediktovi hraběti z Lamberka.5 V 17. století město upadalo. Během třicetileté války byla Bystřice dvakrát vypleněna Švédy a na konci války byla řada domů pustá. Navíc se obyvatelé města velmi často dostávali do sporu s vrchností pro krácení svých práv a pro otázky finančního charakteru. Roku 1731 se ujímá panství první představitel posledních majitelů panství Arnošt Matyašovký svobodný pán Mitrovský z Nemyšle. Roku 1787 se Bystřice stala městem regulovaného magistrátu. Zřízením regulovaného magistrátu znamenalo zmenšení vlivu vrchnosti ve prospěch státní moci.6

3.2 Vývoj po roce 1848 Revoluční rok 1848 přispěl v Rakouském císařství ke zrušení patrimoniální správy, jejíž výkon byl přenesen na stát. Během reformy došlo ke zrušení patrimonií, k reorganizaci krajů a k vytvoření nového systému okresních úřadů. Při stanovování okresních úřadů byl kladen důraz na to, aby soudnictví bylo odděleno od politické správy, proto byl každý politický okres rozdělen na několik menších soudních okresů . Nově vzniklé okresní úřady převzaly správní agendu někdejších patrimonii a z části někdejších krajských úřadů. Na Moravě byl redukován počet krajů na dva (Brněnský a Olomoucký) a jako nová územní jednotka vzniklo dvacet pět politických okresů

4

Tamtéž, s. 65. Tenora, J.:Vlastivěda Moravská. Bystřický okres. Brno 1907, s. 39. 6 Štarha, I. a kol.: Bystřice nad Pernštejnem. Brno 1980, s. 121. 5

11

Od 1. ledna 1850 se Bystřice nad Pernštejnem stala sídlem soudního okresu a společně se soudními okresy Nové Město na Moravě a Žďár nad Sázavou tvořila politický okres Nové Město na Moravě, který byl součástí nově zformovaného Brněnského kraje. Bystřický soudní okres zahrnoval 57 obcí, které se rozkládaly na ploše 311,77 km2, a měl celkem 21 146 obyvatel.7 Již za pět let od této převratné reformy je státní správa opět revidována. Počet moravských

krajů

se

rozrostl

ze

dvou

na

šest

(Brněnský,

Olomoucký,

Uherskohradišťský, Jihlavský, Novojičínský a Znojemský kraj) a ke změnám došlo i na okresní úrovni, kde byla sloučena správa politická a soudní v jeden smíšený okresní úřad, který spravoval menší obvod než dosavadní politické okresy. V důsledku této reformy vznikl v roce 1855 v Bystřici smíšený okresní úřad, který podléhal nově zřízenému Jihlavskému kraji. V roce 1860 byly zrušeny krajské úřady, což znamenalo, že smíšený okres Bystřice spadal přímo pod zemské místodržitelství v Brně. Další změna proběhla v roce 1868. Za prvé byla potvrzena trojinstančnost státní správy: okres-země-stát. Za druhé bylo opět obnoveno oddělení politické správy od správy soudní. V případě sledované oblasti došlo k návratu ke stavu před rokem 1850. Bystřice se stala centrem soudního okresu, který spadal pod politický okres Nové Město na Moravě. Tato reforma měla již dlouhodobý charakter. Během dalších padesáti let Rakouska-Uherska byly provedeny jen některé menší změny a i samostatné Československo v podstatě převzalo systém státní správy z roku 1868. Výrazná reforma proběhla až v roce 1949. V období let 1868-1949 došlo k některým menším územním změnám, které se dotkly Bystřického soudního okresu. Roku 1876 k němu přešly od soudního okresu Tišnov (politický okres Tišnov) obce Horní a Dolní Čepí a v roce 1892 od soudního okresu Kunštát (politického okresu Boskovice) obce Polom a Vír. Od šedesátých let 19. století do dvacátých let 20. století docházelo k osamostatňování obcí, čímž se jejich počet v Bystřickém soudním okrese zvýšil na 71 v roce 1922.8 V roce 1949 nastala výrazná reforma v organizaci státní správy, která byla od základu přeměněna. Země jako správní jednotky byly zrušeny a na místo nich byl

7 8

Tamtéž. 134. Bartoš, J., Schulcz, J., Trapl, M.: Historický místopis Moravy a Slezska 1848-1960 XI.Ostrava 1988, s. 105.

12

vytvořen nový systém krajů. Změny se dotkly i okresů, kde došlo ke značným přesunům mezi jednotlivými okresy a k vytvoření několika okresů nových. Politický okres Nové Město na Moravě byl rozdělen na dva nové okresy Žďár nad Sázavou a Bystřice nad Pernštejnem. Bystřický okres připadl k Brněnskému kraji a vznikl rozšířením původního soudního okresu o 14 obcí bývalého politického okresu Boskovice (Bolešín, Brťoví, Čtyři Dvory, Kněževes, Křtěnov, Lhota u Olešnice, Malé Tresné, Nyklovice, Olešnice, Prosetín, Rovečné, Sulkovec, Velké Tresné a Věstín) a o 7 obcí bývalého politického okresu Tišnov (Bor, Černvír, Chlébské, Nedvědice, Pernštejn, Sejřek a Skorotice) a o obec Míchov bývalého soudního okresu Nové Město na Moravě. V době vzniku patřilo k obvodu Okresního národního výboru v Bystřici 93 obcí o celkové rozloze 40 194 ha a bydlelo v něm 23 561 obyvatel.9 V roce 1950 se rozsah okresu zmenšil připojením Olešnice, Kněževsi a Křtěnova k okresu Boskovice. Zákonem o územním členění státu z 9. dubna 1960 dochází k další reorganizaci státní správy. Reforma vytvořila nové kraje a okresy, jenž se vyznačovaly podstatně větší rozlohou než kraje a okresy dosavadní. Okres Bystřice nad Pernštejnem byl zrušen a stal se součástí plošně rozsáhlého okresu Žďár nad Sázavou, který náležel do Jihomoravského kraje a zahrnoval všechny obce bývalého politického okresu Nové Město na Moravě a řadu obcí bývalých okresů Havlíčkův Brod, Hlinsko, Chotěboř, Polička, Velké Meziříčí a Tišnov. Při svém vzniku měl Žďárský okres 222 obcí, 108 871 obyvatel a celkovou rozlohu 167 200 hektarů. Integrací v sedmdesátých letech došlo k zániku 48 obcí a další rozsáhlou integrací kolem roku 1980 klesl počet obcí na 150. Tento trend se po roce 1989 zastavil a byl naopak nahrazen procesem opačným, kdy došlo k rozdělování integrovaných obcí a k 1.1. 1992 se počet obcí v okrese zvýšil na 199.10 Změna politického režimu v roce 1989 přinesla mimo jiné také reformu státní správy, která byla ustanovena ve dvou etapách. První etapa proběhla v letech 1990-2001. Nejdříve došlo ke zrušení krajských národních výborů (ale ne krajů jako územních jednotek) a k vytvoření pověřených obecních úřadů. Pověřené obecní úřady byly vytvořeny nařízením vlády ze dne 24. 11. 1990 a to v počtu 365. Během následujících let se jejich počet měnil a v roce 2003 činil 389.

9 10

Štarha, I. a kol.: Bystřice nad Pernštejnem. Brno 1980, s. 206. Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 1991. Žďár nad Sázavou , s. 5.

13

První etapa reformy státní správy vyvrcholila 1. ledna 2001, kdy zahájilo činnost 14 nově vytvořených krajů (vyšších územněsprávních jednotek), které vznikly poskládáním z okresů vytvořených v roce 1960. Druhá etapa spočívala ve zrušení okresních úřadů (opět ne ve zrušení okresů jako územních jednotek) a jejich nahrazení novými správními obvody obcí s rozšířenou působností a to s účinností od 1. 1. 2003. Obce s rozšířenou působností (Obce III), kterých bylo vytvořeno 205, převzaly většinu agendy zrušených okresních úřadů a jejich kompetencí je výkon státní správy v přenesené působnosti ve svém správním obvodu. Do správního obvodu obce s rozšířenou působností spadá vždy jedna nebo více obcí s pověřeným obecním úřadem. Během první etapy reformy státní správy se Bystřice nad Pernštejnem stala sídlem pověřeného obecního úřadu, jehož obvod v době vzniku čítal 46 obcí. Po reformě z roku 2001 celý obvod pověřeného obecního úřadu Bystřice nad Pernštejnem připadl do nově vzniklého Jihlavského kraje, u něhož později došlo k přejmenování na kraj Vysočina. Od 1.1. 2003 se Bystřice nad Pernštejnem stala obcí s rozšířenou působností. Obvod obce s rozšířenou působností se zcela překrývá s obvodem pověřeného obecního úřadu. V roce 2004 požádalo 7 obcí o změnu zařazení do správního obvodu jiné obce s rozšířenou působností, z důvodu výhodnější dostupnosti orgánů státní správy. Od 1. ledna 2005 byly obce Borač, Černvír, Doubravník, Drahonín, Nedvědice, Olší a Pernštejnské Jestřábí přeřazeny k obci s rozšířenou působností Tišnov, která spadá do Jihomoravského kraje.

14

4 FYZICKO-GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA A PŘÍRODNÍ POTENCIÁL 4.1 Geomorfologické členěn Z hlediska geomorfologického členění České republiky náleží území obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem k Česko-moravské soustavě provincie Česká vysočina a je součástí geomorfologického celku Českomoravská vrchovina. v podcelku Českomoravské vrchoviny

Celá zkoumaná oblast se nachází

v Hornosvratecké pahorkatině. Hornosvratecká pahorkatina je členitá vrchovina až hornatina tvořená krystalickými horninami s ostrůvky permokarbonských a křídových usazenin. Dosahuje střední výšky 580,2 metrů a tvoří rozsáhlé území s vyklenutým povrchem, prořezané hlubokým údolím řeky Svratky a jejích přítoků.11 Na území Bystřicka se Hornosvratecká pahorkatina rozděluje na dvě části. Malá část na severozápadě je tvořena Žďárskými vrchy. Zbytek území je vyplněn Nedvědickou vrchovinou. Hranice mezi podcelky probíhá z údolí Nedvědičky u Rodkova směrem na Bystřici nad Pernštejnem, dále údolím Bystřice k Víru a údolím Svratky proti toku až k Borovnici.12 Nedvědická vrchovina představuje mohutnou klenbu s povrchem ve střední výšce 526,4 m n. m. Na Svratce u Víru je nejhlubší údolní zářez na Českomoravské vrchovině (v něm je nyní Vírská údolní nádrž). Nejvyšším bodem správního území je Horní les (776 m n. m.) nacházející se na severu oblasti asi 2 km od obce Rovečné. Nejnižší bod tvoří řeka Svratka v místě, kde opouští hranici správního obvodu.13

4.2 Klimatické oblasti Obecně můžeme říci, že nejchladnější oblast se nachází na severu a směrem na jih po proudu řeky Svratky se klima stává teplejším. Podle Quittovy klimatické klasifikace spadá správní obvod do čtyř klimatických oblastí.14 Největší část regionu je tvořena klimatickou oblastí MT5. V této oblasti, vyplňující jihozápad regionu, leží samotné město Bystřice nad Pernštejnem, které zároveň společně s obcí Rozsochy tvoří její severní hranici. Východní hranici prochází po 11

Demek, J. ed.: Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Praha 1987, s. 203. Čech, L., Šumpich, J., Zabloudil, V. a kol: Jihlavsko. In: Mackovčin, P., Sedláček, M: Chráněná území ČR VII. Praha 2002, s. 331. 13 Tamtéž, s. 331. 14 Quitt, E.: Klimatické oblasti ČSR 1:500 000. Brno 1975. 12

15

hřebenu na pravém břehu řeky Svratky. Ze severu zasahuje na Bystřicko chladná oblast CH7, která zabírá území s nejvyšší nadmořskou výškou na východ od Vírské přehrady kolem obce Rovečné. Pás kolem Vírské přehrady a východní břeh řeky Svratky se nachází v mírně teplé oblasti MT3. Údolí řeky Svratky od Vírské přehrady směrem na jih spadá do klimatické oblasti MT9. Nejteplejší klimatická oblast regionu MT9 je charakterizována 40 až 50 letními dny, 30 až 40 ledovými dny a 60 až 80 dny se sněhovou pokrývkou za rok. Průměrná teplota v lednu je -3 až -4 ºC a průměrná teplota v červenci je 17 až 18 ºC. Druhá nejteplejší oblast MT7 má 30 až 40 letních dnů, 40 až 50 ledových dnů a 60 až 80 dnů se sněhovou pokrývkou za rok. Průměrná lednová teplota je -2 až -3 ºC a průměrná červencová teplota je 16 až 17 ºC. MT5 má stejný počet letních a ledových dní a stejnou červencovou teplotu jako MT7. Liší se počtem dnů se sněhovou pokrývkou (60 až 100) a nižší lednovou teplotou (-4 až -5 ºC). Druhá nejchladnější oblast MT3 má 20 až 30 letních dní, 40 až 50 ledových dnů. Průměrná teplota v lednu je -3 až -4 ºC a v červenci 16 až 17 ºC. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je 60 až 100. Chladná oblast CH 7 se vyznačuje 10 až 30 letními a 50 až 60 ledovými dny. Průměrná lednová teplota je -3 až -4 ºC a průměrná červencová teplota je 15 až 16 ºC a počet dnů se sněhovou pokrývkou se pohybuje mezi 100 až 120.

4.3 Hydrologická charakteristika Bystřicko patří do povodí Dunaje, úmoří Černého moře. Region je odvodňován řekou Svratkou, která protéká celým územím obvodu od severu k jihu. Mezi nejvýznamnější pravostranné přítoky patří Bystřice a Nedvědička. K levostranným přítokům náleží Hodonínka a řada menších potoků. Řeka Svratka pramení na západních svazích Velkého Javoru ve výšce 760 m n. m a ústí zleva do Dyje ve střední nádrži Nové Mlýny ve 170 m n. m. Plocha povodí je 7118,7 km2. Průměrný průtok u ústí je 27,24 m3 s-1. Na území zkoumaného obvodu se na řece nacházejí dvě hydrologické stanice Dalečín a Vír pod vyrovnávací nádrží.15 V letech 1947-1958 byla na řece Svratce vybudována přehradní nádrž Vír I. Betónová hráz měřící 76,5 m je druhá nejvyšší v České republice. Přehradní nádrž slouží jako zdroj pitné vody pro oblast Bystřice nad Pernštejnem, Nového Města na Moravě, Žďáru nad Sázavou a pro Brněnský oblastní vodovod. Dále se využívá 15

Vlček, V. a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha 1984, s. 262.

16

k zajištění trvalého minimálního průtoku, ke snížení povodňových průtoků a ke špičkové výrobě elektřiny. V roce 1954 byla uvedena do provozu vyrovnávací nádrž Vír II., která se využívá k vyrovnání nepravidelných odtoků ze špičkového provozu elektrárny Vir I.16 Skalský a Domanínský rybník na Bystřici se využívají k rekreaci. Mezi větší vodní plochy obvodu ORP patří také dvě usazovací nádrže chemické úpravny uranových rud mezi obcemi Rodkov, Rožná a Zlatkov.

4.4 Půdy Převažujícím půdním typem zájmového území jsou kambizemě v širokém spektru variet. Na většině území se nachází kambizem kyselá, ve vyšších oblastech až silně kyselá. Druhou nejvíce zastoupenou skupinou půd tvoří půdy hydromorfní, z nich především pseudoglej typický, který se nachází severozápadně od Bystřice nad Pernštejnem. Kolem menších toků (Bystřice) a kolem rybníků se nachází glej typický. Podél Svratky se vyskytují nivní půdy. Severně od Prosetína a v okolí Horního a Dolního Čepí (části obce Ujčov) se na svahovinách vápenců nachází plošně malé lokality rendziny typické.17

4.5 Biota Bystřicko se nachází v Hercynské podprovincii a spadá do Sykořského bioregionu. Pro bioregion je typické střídání bioty 4. a 5. vegetačního stupně Českomoravské vrchoviny a teplejších údolí s panonským vlivem, náležejících až do 2. bukodubového vegetačního stupně. Potenciální vegetací tvoří květnaté bučiny, v údolí dubohabrové háje a acidofilní doubravy. V převažujících kulturních smrčinách jsou dosud hojné menší celky bučin a suťových lesů.18

4.6 Přírodní potenciál Na území obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem se nalézá část moravského rudního rajonu, kde se nacházejí významná naleziště uranových rud. Tato ložiska

16

Tamtéž, s. 293. Tomášek, M.: Půdy České republiky. Praha 2000, 68 s. Čech, L., Šumpich, J., Zabloudil, V. a kol, s. 335. 18 Culek, M.: Biogeografické členění České republiky. Praha 1996, 347 s. 17

17

hydrotermálního původu jsou vázána na tektonické struktury vyvinuté v okrajové části moldanubika v biotických rulách a amfibolitech.19 Nejvýznamnější rudní pole Rožná–Rozsochy, omezené dobývacím prostorem Rožná, je rozsahem i objemem zásob největším ložiskem uranových rud na Moravě. Rozkládá se na katastrálním území obcí Rozsochy, Zvole, Rodkov, Horní Rožínka, Blažkov, Dolní Rožínka, Rožná, Milasín, Bukov a Stražek (místní část Habří). Celkový vertikální rozsah ložiska je zhruba 1400 metrů, délka ložiska okolo 10 km a mocnost ložiska zhruba 500 m. 20 Ložisko Rožná je v současné době jediným hlubině těženým ložiskem uranových rud v České republice a zároveň i v Evropské unii. Mezi největší akumulace grafitu na Moravě patří lokalita Velké Tresné, kde byla tato surovina těžena od druhé poloviny 19. století do roku 1968. Před ukončením těžebních prací činila roční těžba asi 25 000 tun za rok. Na Bystřicku se také nachází některá menší ložiska železných rud (Věchnov, Sejřek) a galenitu (okolí Štěpánova). Stříbronosný galenit byl ve štěpánovském revíru dobýván již ve středověku a naposledy zde probíhala těžba v letech 1915-1919. 21 Na většině území obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem byl v roce 1995 vyhlášen přírodní park Svratecká hornatina. Do přírodního parku nespadá pouze západní část regionu. Hranici v rámci obvodu vytvářejí zhruba katastry obcí Lísek, Bohuňov, Ždánice, Bystřice nad Pernštejnem, Věchnov, Rožná a Věžná. Přírodní park má za úkol ochranu rázu krajiny, ale neomezuje výrazně hospodářskou činnost jako zvláště chráněná území.22 Na katastr obce Lísek zasahuje CHKO Žďárské vrchy, ale toto území je malé a v rámci celého regionu nemá větší význam. Lesnatá krajina Nedvědické vrchoviny, jedné z nejčlenitějších částí Českomoravské vrchoviny, představuje významný potenciál pro rozvoj turistiky. Největší vodní plocha regionu – Vírská přehrada, která by také mohla sloužit jako významné místo pro rozvoj cestovního ruchu, není z důvodu odběru pitné vody pro rekreaci využívána

19

Cimala, Z. :35 let Uranových dolů v Dolní Rožínce. Dolní Rožínka 1992, s 3 . Tentýž: Po stopách průzkumu a těžby uranových ložisek na Moravě a Východních Čechách. Dolní Rožínka 1997, s. 22. 21 Vaněrková, V.: Fyzickogeografické poměry Vírské vrchoviny. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie, Olomouc 2001, s. 17-19. 22 Zvláště chrněná území jsou národní park, chráněné krajinné území, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní památka 20

18

5. SOCIÁLNĚ-DEMOGRAFICKÝ POTENCIÁL 5.1 Vývoj počtu obyvatel 5.1.1 Vývoj počtu obyvatel města Bystřice nad Pernštejnem V první polovině 19. století patřilo okolí Bystřice nad Pernštejnem k hlavním suknářským oblastem na Moravě. Textilní a oděvní řemeslná výroba měla na hospodářství města zásadní vliv. V důsledku zavádění levnější tovární výroby postihla v osmdesátých letech 19. století bystřické řemeslníky těžká krize. Bystřice začala postupně zaostávat a chudnout, což se projevilo snižováním počtu obyvatel. Úpadek města pokračoval celých dalších sedmdesát let a zastavil se až v polovině 20. století. V roce 1957 byla u nedaleké Dolní Rožínky zahájena těžba uranu a s nástupem uranového průmyslu do regionu je spojen nový rozvoj města a značné navýšení počtu obyvatel. V období 1961-1970 počet obyvatel města vzrostl o 52 % mezi lety 1970-1980 o dalších 24,4 %. V roce 1980, jenž představuje vrchol, žilo v Bystřici nad Pernštejnem 9510 obyvatel, což je o 124,4 % více než v roce 1950. V osmdesátých a devadesátých letech došlo ke stagnaci a postupnému snižování počtu bystřických obyvatel. V roce 2001 měla Bystřice nad Pernštejnem 9068 obyvatel.

9500

obyvatel

8500 7500

počet obyvatel

6500 5500 4500

20 01

19 80

19 61

19 30

19 10

18 90

18 69

3500

rok

Obr. 1. Vývoj počtu obyvatel ve městě Bystřice nad Pernštejnem (včetně dnes integrovaných sídel) v letech 1869- 2001. Pramen: Retrospektivní lexikon obcí Vysočina. ČSÚ, Jihlava 2006; vlastní zpracování

19

5.1.2 Vývoj počtu obyvatel obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem Vývoj počtu obyvatel ve srovnávaných jednotkách (ORP Bystřice nad Pernštejnem, okres Žďár nad Sázavou, kraj Vysočina a Česká republika) se v období 1869-2001 výrazně liší. Nejvíce rozdílný vývoj má obvod ORP Bystřice nad Pernštejnem a Česká republika. Zatímco samotné město Bystřice nad Pernštejnem se ve sledovaném období vyznačuje poměrně velkým nárůstem počtu obyvatel, je pro celé Bystřicko charakteristické jeho snižování. Během sledovaného období vzrostl počet obyvatel města o 3 600 obyvatel (160 % stavu z roku 1869), naopak u celého obvodu ORP klesl o 4477 obyvatel (82 % stavu z roku 1869). Maxima dosáhl obvod již v roce 1880, kdy zde žilo 25 741 obyvatel. Mezi lety 18802001, již vyšší hodnoty počet obyvatel nedosáhl, což je zapříčiněno především stěhováním obyvatel z ekonomických a sociálních důvodu mimo obvod ORP Tab.1. Vývoj počtu obyvatel v obvodu ORP Bystřice n. P. v období 1869-2001 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 počet obyvatel 25625 25741 25308 24864 24222 23646 22359 19026 20951 22355 23055 22008 21148 Bi 100 100,5 98,8 97,0 94,5 92,3 87,3 74,2 81,8 87,2 90,0 85,9 82,5 Ři 100 100,5 98,3 98,2 97,4 97,6 94,6 85,1 110,1 106,7 103,1 95,5 96,1

Pramen: Retrospektivní lexikon obcí Vysočina. ČSÚ, Jihlava 2006; vlastní výpočty Pozn.: Bi – bazický index, Ři – řetězový index

115 110

Ři (%)

105 100 95 Česká republika

90 85

kraj Vysočina

80 1869

1890

1910

1930

rok

1961

1980

2001 ORP Bystřice n.P.

Obr. 2. Vývoj počtu obyvatel ORP Bystřice n. P., kraje Vysočina a České republiky v letech 1869-2001 na základě průběhu řetězových indexů (Ři) Pramen: Retrospektivní lexikon obcí Vysočina. ČSÚ, Jihlava 2006, Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970. FSÚ, Praha 1978, Sčítání lidu, domů a bytů 200. ČSÚ, Praha 2006; vlastní zpracování

20

Období I. světové války se při prvním poválečném sčítání v roce 1921 na počtu obyvatel Bystřicka příliš neprojevilo. Pokles počtu v letech 1910-1921 (snížení o 2,4 % oproti roku 1910) byl menší než v předchozím období let 1900-1910 (snížení o 2,6 %). Ze srovnávaných územních jednotek pochopitelně nejvíce zasáhla I. světová válka populační vývoj celé České republiky, kde bylo zastaveno zvyšování počtu obyvatel z let 1869-1910 (o 33,4 % oproti roku 1869) a řetězový index poprvé za sledované období klesl pod 100%.

140 130

Bi (%)

120 110

Česká republika

100 90

kraj Vysočina

80 70 1869

1890

1910

1930

1961

rok

1980

2001

ORP Bystřice n. P.

Obr. 3. Vývoj počtu obyvatel ORP Bystřice n. P., kraje Vysočina a České republiky v letech 18692001 na základě průběhu bazických indexů (Bi) Pramen: Retrospektivní lexikon obcí Vysočina. ČSÚ, Jihlava 2006; Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970. FSÚ, Praha 1978; Sčítání lidu, domů a bytů 2001.ČSÚ, Praha 2006; vlastní zpracování

Druhá světová válka se na vývoji počtu obyvatelstva projevila mnohem výrazněji a v obvodu ORP podobně jako u všech srovnávaných jednotek bylo za období let 18692001 dosaženo minima. Na Bystřicku došlo při prvním poválečném sčítání v roce 1950 ke snížení počtu obyvatelstva o 25,8 % oproti roku 1869 (v absolutních číslech o 6599 obyvatel). Za období 1930-1950 řetězový index poklesl na 85,1 % a v absolutních číslech zde ubylo 3333 obyvatel. Pouze Česká republika si udržela vyšší počet obyvatel než v roce 1869 (o 17,7 %), i když i tady došlo k výraznému snížení bazického indexu (v roce 1930 činil 141,2 %). Příčiny poklesu počtu obyvatel v České republice jsou způsobeny válečnými událostmi a následným odsunem Němců. Na území dnešního obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem nežil velký počet obyvatel německé národnosti, proto zde samotný odsun nijak výrazně stav obyvatelstva neovlivnil. Větší význam mělo jednak

21

osidlování pohraničí a jednak stěhování do více či nově industrializovaných částí republiky. Od roku 1950 nastává třicetileté období růstu počtu obyvatel. Nejvýznamnější nárůst proběhl v prvním poválečném období 1950-1960, kdy se bazický index obvodu ORP zvýšil o 25 % a podobná situace byla i u ostatních administrativních jednotek. Během nárůstu počtu obyvatel v letech 1950-1980 pouze obvod ORP nedosáhl vyššího počtu obyvatel než v roce 1869 (90 % stavu z roku 1869). Od osmdesátých let, kdy byl populační růst obyvatel České republiky zastaven, dochází na Bystřicku k neustálému poklesu počtu obyvatel (řetězový index se snižuje zhruba o 5 % za intercenzální období). V roce 2001 žilo na území obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem 21 148 obyvatel.

5.2 Obce a sídla 5.2.1 Sídelní struktura Sídelní struktura obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem je charakteristická velkou rozdrobeností a sídla se vyznačují malým počtem obyvatel. Během sedmdesátých a osmdesátých let došlo na území současného obvodu ORP k postupné integraci obcí a jejich počet se snižoval. Opačný desintegrační proces proběhl po roce 1990. Během let 1990 až 1992 bylo vytvořeno 10 nových samostatných obcí (Písečné, Milasín, Radkov, Rodkov, Střítež, Ubušínek, Věchnov, Velké Janovice, Velké Trestné a Ždánice). Administrativně dnes spadá pod obvod ORP Bystřice nad Pernštejnem 39 obcí, které se dále člení na 91 částí obcí. Celkem 23 obcí se dělí na 2 a více místních částí, z toho obec Stražek má 7 a město Bystřice nad Pernštejnem 12 místních částí. Tab.2. Počet obcí dané velikostní skupiny a podíl obyvatelstva bydlícího v nich na celkové populaci obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 2001 velikostní skupina obce počet obcí podíl obyvatelstva

0-199

19

11,6

200-499

10

14,5

500-999

9

31

1000-1999

0

0

2000 a více 1 42,9 Pramen: Sčítání lid, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 2001. ČSÚ, Jihlava 2003; vlastní výpočty

22

Jak již bylo řečeno, na Bystřicku se nachází řada obcí s malým počtem obyvatel. Z 39 obcí jich má 19 méně než 200 obyvatel. Naopak ve velikostní skupině 1000-1999 obyvatel se v ORP nenachází žádná obec. V roce 1991 do této skupiny naležela obec Stražek, ale do sčítání v roce 2001 u ní došlo k poklesu počtu obyvatel pod 1000. Nad 2000 obyvatel má pouze město Bystřice nad Pernštejnem, ve kterém žije celých 42,9 % obyvatel obvodu ORP. Pro ORP Bystřice nad Pernštejnem je typické vylidňování obcí. Během devadesátých let došlo u téměř všech obcí ke snížení počtu obyvatel. Největší procentuální pokles nastal u obcí Střítež a Velké Tresné, kde došlo k poklesu o 28,7, respektive 23,6 % (v absolutních číslech 38 a 39 osob). Ve městě Bystřice nad Pernšejnem se od roku 1991 do roku 2001 snížil počet obyvatel o 2,5 % (v absolutních číslech o 236 obyvatel)

5.2.2 Technická vybavenost obcí V roce 2001 bylo na Bystřicku 7156 trvale obydlených domů, z toho se jich 67,8 % nacházelo v rodinných domech.V 19 obcích (Blažkov, Bukov, Býšovec, Horní Rožínka, Chlum-Korouhvice, Koroužné , Milasín, Moravecké Pavlovice, Nyklovice, Radkov, Rodkov, Skorotice, Strachujov, Střítež, Ubušínek, Věchnov, Velké Janovice, Velké Tresné a Věžná) tvořily byty v rodinných domech 100 % trvale obydlených bytů. Pouze u 3 obcí nedosáhl podíl trvale obydlených bytů v rodinných domech na celkovém počtu trvale obydlených domů 90 %. Nejmenší byl tento podíl v obcích Bystřice nad Pernštejnem (37,4 %) a Dolní Rožínka (41,3 % ). Tab.3. Trvale obydlené byty podle stáří domu v ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 2001 byty z toho v domech postavených v období celkem do r.1919 vč. 1920-1945 1946-1980 1981-1990 1991-2001

7156 687 700 4236 790 Pramen: Údaje o obcích s rozšířenou působností 2005. ČSÚ, Jihlava, 2006; upraveno

695

Nejvíce trvale obydlených bytů (59,1 %) bylo v ORP Bystřice nad Pernštejnem postaveno v období let 1946-1980. Intenzivní bytová výstavba na Bystřicku souvisela především s nutností vytvořit zázemí pro pracovníky uranového průmyslu. Nejvíce se rozrostla Bystřice nad Pernštejnem, která měla sloužit jako hlavní hornické sídliště. V letech 1958-1983 byla v Bystřici nad Pernštejnem vystavěna dvě sídliště o celkové kapacitě 1446 bytů. V samotné Dolní Rožínce vyrostlo ve stejném období 116 bytů. Těžba uranu se promítla i do bytové výstavby mimo dnešní obvod ORP. Pro

23

pracovníky závodu v Dolní Rožínce bylo vystavěno sídliště v Novém Městě na Moravě (855 bytů) a v Tišnově (402 bytů).23 Tab.4. Technická vybavenost trvale obydlených bytů v obvodu ORP a ČR v roce 2001 napojení připojení ústřední koup.nebo splachovací počet trvale na na plyn nebo území obydlených sprch. kout záchod v vodovod ze sítě etážové bytů v bytě (%) bytě (%) (%) (%) topení (%) Česká republika 3827678 98,5 64,1 96,1 95,4 81,7 kraj Vysočina 103 556 98,6 51,0 95,7 93,4 82,8 okres Žďár n. S. 41 864 98,7 35,3 95,6 92,9 86,1 ORP Bystřice n. P. 7 156 98,5 21,6 94,4 91,8 91,8 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 2001. ČSÚ, Jihlava 2003; Sčítání lidu, domů a bytů 2001. ČSÚ,Praha 2006 ; upraveno

Co se týče technické vybavenosti trvale obydlených bytů, nejhorší situace v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem souvisí s plynofikací. V roce 2001 bylo pouze 21,6 % trvale obydlených bytů napojeno na plyn ze sítě, což je o 42,5 % méně než je hodnota za celou Českou republiku. Ve 23 obcích regionu plynofikace nebyla provedena a pouze u obci Velké Tresné (84,7 %), Rovečné (75,8 %) a Věchnov (67,3 %) dosahuje republikového průměru U dalších sledovaných ukazatelů se hodnoty za obvod ORP Bystřice nad Pernštejnem nijak výrazně neliší s hodnotami u srovnávaných vyšších územních jednotek. K obcím s celkově nejhůře technicky vybavenými trvale obydlenými byty se v roce 2001 řadí Moravecké Pavlovice, Rodkov , Věžná a Sejřek. Nejlepší vybavenost trvale obydlených bytů mají naopak obce Bystřice nad Pernštejnem, Dolní Rožínka, Rovečné a Rožná.

5.3 Pohyb obyvatelstva Ve sledovaném období (1995-2003) měl v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem celkový přírůstek zápornou hodnotu, což znamená, že zde dochází k trvalému snižování počtu obyvatel. Hlavní příčinou je nízká porodnost (až na rok 2002 počet narozených nedosahuje počtu zemřelých) a malá ekonomická a sociální atraktivita regionu, která způsobuje odchod obyvatelstva mimo obvod ORP.

23

Cimala, Z. :35 let Uranových dolů v Dolní Rožínce. Dolní Rožínka 1992, s 84.

24

Tab.5. Pohyb obyvatelstva v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v období 1995-2003 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 21 016 20 949 21 723 21 645 21 545 21 431 21 399 21 339 21 093 stř. stav obyva. 202 214 214 194 185 190 213 206 201 živě narození 231 282 254 227 213 220 193 221 226 počet zemřelých 9,3 9,3 9,9 9,9 9,1 8,7 9,1 10,1 9,8 hmp [‰] 10,7 13,1 11,9 10,6 9,9 10,4 9,1 10,6 10,4 hmú [‰] -29 -68 -40 -33 -28 -30 20 -15 -25 přir. přírůstek migrační saldo -64 -22 -71 3 -1 -48 -103 -70 -55 -51 -139 -37 -34 -76 -133 -50 -70 -89 celk. přírůstek Pramen: Demografická ročenka správního obvodu ORP 1995-2004. ČSÚ, Jihlava, 2005; vlastní výpočty Pozn.: hmp – hrubá míra porodnosti, hmú – hrubá míra úmrtnosti

K největšímu celkovému úbytku obyvatelstva došlo v roce 1997, kdy se meziroční počet obyvatel obvodu ORP snížil o 139. Za sledované období dosáhla v tomto roce hrubá míra úmrtnosti svého maxima (13,1 ‰, v absolutních číslech zemřelo 282 lidí), čímž i přirozený úbytek nabyl nejvyšší hodnoty (-68). K maximálnímu celkovému úbytku výrazně přispělo i záporné migrační saldo (-71). Jak již bylo zmíněno výše, nikdy celkový přírůstek nedosáhl kladných poloh. Nejvyšších hodnoty dosáhl v letech 1998-1999 (-37 a -34). Příčinou bylo rychlé klesání hodnoty hrubé míry porodnosti (z 13,1 ‰ v roce 1997 na 10,6 ‰ v roce 1999) a naopak výrazné zvyšování hodnoty migračního salda, které v roce 1998 dosáhlo svého maxima a přehouplo se do kladných hodnot (3), což se za sledované období stalo pouze v tomto případě. Vývoj hrubé míry porodnosti a hrubé míry úmrtnosti v obvodu ORP Bystřice n. P. v období 1995-2003 14,00 13,00 12,00

hmp hmú

11,00 10,00 9,00 8,00 ‰

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

rok

Obr. 4. Vývoj hrubé míry porodnosti a hrubé míry úmrtnosti v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem Pramen: Demografická ročenka správních obvodů ORP 1995-2004.ČSÚ, Jihlava 2005; vlastní výpočty

Mezi lety 1999-2001 dochází nejdříve ke snížení a následnému mírnému zvýšení hrubé míry porodnosti a stejný průběh kopíruje i hrubá míra úmrtnosti. Z tohoto důvodu, i hodnota přirozeného úbytku stagnuje a to i přesto, že v roce 2000 dosahuje

25

hrubá míra porodnosti svého minima (8,7 ‰). Hodnoty migračního salda v tomto období naopak prudce klesají (z -1 v roce 1999 na -103 v roce 2001), což má za následek druhou nejnižší hodnotu celkového přírůstku za sledované období (-133). Následujícím období 2001-2002 je z hlediska přirozeného přírůstku nejpříznivější za celé období 1995-2003. Hrubá míra úmrtnosti klesá na nejnižší hodnotu (9,2 ‰), naopak hrubá míra porodnosti poprvé překračuje hranici 10 ‰ (10,1 ‰) a výsledkem je kladný přirozený přírůstek (20). Ale ani tento rok nedosahuje celkový přírůstek kladné hodnoty a to z důvodu, že i přes určitý pokles si migrační saldo udržuje vysokou zápornou hodnotu (-70) V posledním sledovaném období 2002-2003 je opět v důsledku snížení hrubé míry porodnosti a zvýšení hrubé míry úmrtnosti přirozený přírůstek záporný a celkový přírůstek má hodnotu -70. Tab.6. Průměrné roční hrubé míry úmrtnosti a porodnosti v obvodu ORP, v kraji Vysočina a v České republice v období 1995-2003. ORP Bystřice n. P. kraj Vysočina Česká republika hmp (‰) hmú (‰) hmp (‰) hmú (‰) hmp (‰) hmú (‰)

1995-1997 9,51 11,38 9,71 1998-2000 9,24 10,82 9,18 2001-2003 9,66 10,05 9,07 Pramen: Demografická ročenka 1991-2003. ČSÚ, Praha 2004; obvodů ORP 1995-2004. ČSÚ, Jihlava 2005; vlastní výpočty Pozn.: hmp – hrubá míra porodnosti, hmú – hrubá míra úmrtnosti

10,62 8,96 11,10 10,25 8,78 10,64 10,15 9,05 10,69 Demografická ročenka správních

Průměrná roční míra porodnosti ORP Bystřice nad Pernštejnem se po celé sledované období (1995-2003) drží na vyšší úrovni než v případě České republiky a v porovnání s krajem Vysočina až na počáteční období let 1995-1997 je situace obdobná. Hrubá míra úmrtnosti má na Bystřicku výrazně klesající. Pokles hodnoty hrubé míry porodnosti můžeme sledovat u všech srovnávaných jednotek, ale v případě obvodu ORP má nejrychlejší průběh. Na počátku období byla v porovnání s krajem Vysočina a Českou republikou hrubá míra úmrtnosti v obvodě ORP nejvyšší, ale na konci již dosahovala nejnižších hodnot.

5.4 Struktura obyvatelstva 5.4.1 Struktura obyvatelstva podle věku a podle pohlaví Vývoj věkové struktury obyvatel ve správním obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v letech 1991-2001 se vyznačuje stárnutím populace. Převažuje produktivní složka, její podíl na celkovém počtu obyvatel se mezi dvěma posledními

26

sčítáními zvýšil ze 60 % na 64 %. V předproduktivní složce došlo ke snížení podílu o 5,6 procentních bodů (v absolutních číslech o 1374 obyvatel). Poprodutivní složka obyvatelstva se mezi lety 1991-2001 vzrostla na 18,4 %, což znamená, že počet obyvatel v této strukturní skupině převýšil počet obyvatel v předproduktivním věku (17,5 %) a populace obvodu ORP se stala regresivní. V roce 2001 dosahoval index feminity hodnoty 99,5 % (v České republice 105 %), což znamená, že na Bystřicku žije nepatrně více mužů než žen (v absolutních číslech o 48 více mužů než žen). Nejvyšší hodnota indexu feminity byla v obci Sulkovec (130 %) a nejmenší v obci Milasín (78,6 % ). Tab.7. Struktura obyvatelstva podle věku a pohlaví v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 1991 a 2001 z toho ve věku index obyvatelstv z toho 60 a více včetně rok 0 - 14 15 - 59 feminity o celkem ženy nezjištěných. (%) abs. % abs. % abs. % 22 008 11038 1991 5082 23,1 13 193 59,9 3 733 17,0 100,6 2001 21148 10550 3708 17,5 13543 64,0 3897 18,4 99,5 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 1991. Žďár nad Sázavou 1992; Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 2001. Jihlava 2003; vlastní výpočty

Ve srovnání s Českou republikou je v roce 2001 na Bystřicku vyšší zastoupení předprodukktivní složky obyvatelstva. Produktivní složka je v obvodu ORP o 1,4 procentního bodu nižší než v České republice a poproduktivní složka obyvatel dosahuje stejné hodnoty. Předproduktivní složka obyvatelstva je v jednotlivých obcích na Bystřicku v roce 2001 nejvíce zastoupena v Moravekých Pavlovicích (25,8 %) a nejméně ve Velkém Tresném (7,9 %). Nejvyšší podíl produktivní složky na celkovém počtu obyvatel obce má Střítež (70,2 %) a Milasín (70 %) a nejvyšší podíl poproduktivní složky na celkovém počtu obyvatel obce má obec Věžná (36,9 %). Průměrný věk obyvatel Bystřicka je menší než u obyvatel České republiky. Nejnižší průměrný věk je v obci Bohuňov (34 let) a nejvyšší v obci Věžná (47,1 let) Tab.8. Struktura obyvatel podle věku v České republice a v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 2001. podíl podíl podíl průměrný věk předproduktivní produktivní poproduktivní složky (%) složky (%) složky (%) Česká republika 16,2 65,4 18,4 40,8

ORP Bystřice n. P. 17,5 64,0 18,4 37,9 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů - okres Žďár nad Sázavou 2001. Jihlava 2003; Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Praha 2006; vlastní výpočty

27

V porovnání s rokem 1991 se v roce 2001 index stáří zvýšil o 31,5 procentních bodů. Maximální hodnoty dosáhl v obci Velké Tresné (370 %) a minimální v obci Bohuňov (54,5 %), k největšímu zvýšení došlo v již zmiňovaném Velkém Tresném (o 258,9 procentních bodů) a nejvíce se snížil v obci Rodkov a to o 193,4 procentních bodů. Index závislosti I v roce 2001 činí 27,4 % a je nižší než v roce 1991, což je způsobeno snížením podílu předproduktivního obyvatelstva (v absolutních číslech o 1294 obyvatel). Index závislosti II se za sledované období téměř nezměnil, protože i podíl poproduktivního obyvatelstva se také příliš nezměnil, a dosahuje hodnoty 28,8 %. Index ekonomického zatížení klesl na hodnotu 56,2 %, toto zmenšení je způsobeno také především snížením počtu předproduktivní složky obyvatelstva. Tab. 9. Věková struktura obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v letech 1991 a 2001 obyv. index rok ženy muži izI izII iez celkem stáří 22 008 1991 11038 10970 73,5 38,5 28,3 66,8 2001 21148 10598 10550 105,1 27,4 28,8 56,2 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 1991. Žďár nad Sázavou 1992; Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 2001. Jihlava 2003; vlastní výpočty Poznámka: izI – index závislosti I, izII – index závislosti II, iez – index ekonomického zatížení

5.4.2 Náboženská struktura V intercenzálním období 1991-2001 se podíl věřících na Bystřicku celkem výrazně snížil, ale i přesto si udržuje ve srovnání s ostatními územními jednotkami vysokou hodnotu. Tab.10. Náboženská struktura v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 1991 a 2001 z toho obyv. rok věřící bez vyznání nezjištěno celkem abs. % abs. % abs. % 22008 15294 69,5 3734 17,0 2980 13,5 1991 21148 11833 56,0 6709 31,7 2606 12,3 2001 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 1991., Žďár nad Sázavou 1992; Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 2001. Jihlava 2003; vlastní výpočty

Podíl věřících na celkovém počtu obyvatel obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem při sčítáni v roce 2001 dosahoval 56 %, což je téměř o 24 procentních bodů více než je podíl obyvatel celé České republiky. Podobná situace byla i u celého okresu Žďár nad Sázavou, v případě kraje Vysočina podíl věřících obyvatel již nedosahoval takové výše jako u dvou menších územních jednotek (46,4 %).

28

Podíl věřících v obvodu ORP klesl pod 50 % pouze u čtyř obcí (Bystřice nad Pernštejnem, Dolní Rožínka, Vír a Strachujov). Nejmenší je ve městě Bystřice nad Pernštejnem, kde dosáhl hodnoty 43,5 %. U devíti obcí podíl věřících přesáhl 80 % a největší je u Moraveckých Pavlovic (87,1 %). ORP Bystřice nad Pernštejnem se vyznačuje poměrně velkým zastoupením příslušníku Českobratrské církve evangelické, kteří představují 14,9 % věřících (v České republice 3,6 %). U obce Strachujov dosahuje počet věřících hlásících se k Českobratrské církvi evangelické 90 %.

Tab.11. Náboženská struktura v obvodu ORP Bystřice n. P. v roce 2001 obyv. věřící bez vyznání nezjištěno územní jednotka celkem abs. % abs. % abs. % Česká republika 10230060 3288088 32,1 6039991 59,0 901981 8,8 kraj Vysočina 519211 240669 46,4 214647 41,3 63895 12,3 okres Žďár n. S. 125407 70985 56,6 40174 32,0 14248 11,4 ORP Bystřice n. P. 21148 11833 56,0 6709 31,7 2606 12,3 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 2001. Jihlava 2003; Sčítání lidu, domů a bytů 2001, Praha 2006 ;vlastní výpočty

5.4.3 Vzdělanostní struktura Vzdělanostní struktura obyvatelstva obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem zaznamenala během devadesátých let výrazné zlepšení. Syntetický ukazatel úrovně vzdělanosti se za období 1991-2001 překonal hodnotu 2 a podíl obyvatelstva s nejvyšším dosaženým vzděláním vysokoškolským nebo středoškolským s maturitou za stejné období vzrostl o 6,7 procentních bodů. Ale i přes tento posun, vychází Bystřicko ze srovnání s vyššími územními jednotkami jednoznačně nejhůře.

Tab.12. Vzdělanostní struktura v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 1991 a 2001 obyv. v tom vzděl. 15 leté základní, bez střední bez střední s maturitou rok vysokoškol. ukazatel a vzdělání, nezj. maturity a vyšší odborné starší abs. % abs. % abs. % abs. % 1991 16926 6567 38,8 6607 39,0 3061 18,1 691 4,1 1,9

2001 17440 4811 27,6 7616 43,7 4015,00 23,0 998 5,7 2,1 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 1991. Žďár nad Sázavou 1992; Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 2001. Jihlava 2003; vlastní výpočty

Syntetický ukazatel úrovně vzdělání dosahuje v roce 2001 hodnoty 2,07 ( v České republice 2,21). Podíl obyvatelstva obvodu ORP ve věku 15 let a více s nejvýše

29

dosaženým vzděláním vysokoškolským nebo středoškolským s maturitou je 28,7 %, což je ve srovnání s okresem Žďár nad Sázavou a krajem Vysočina o 5,5 procentních bodů méně a ve srovnání s Českou republikou dokonce o 8,5 procentních bodů méně. Společně s obvodem ORP Moravské Budějovice, kde dosahuje podíl obyvatelstva ve věku 15 let a více s nejvýše dosaženým vzděláním vysokoškolským nebo středoškolským s maturitou nejnižší hodnoty, je Bystřicko nejméně vzdělaným obvodem ORP kraje Vysočina. Tab.13. Vzdělanostní struktura obyvatelstva v České republice, kraji Vysočina, okrese Žďár nad Sázavou a v ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 2001 územní jednotka

celkem obyv. 15 leté a starší

Česká republika k. Vysočina o. Žďár n.S. ORP Bystřice n. P

8575198 429483 102461 17440

v tom základní, bez vzdělání, nezj. abs. %

2126168,0 108734,0 25816 4811

24,8 25,3 25,2 27,6

vyučení a střed. bez mat. abs. %

střed. s mat. a vyš. odborné abs. %

3255400 174353 41586 7616

2431171 117566 27653 4015

38,0 40,6 40,6 43,7

vzděl. ukazatel

vysokoškolské

28,4 27,4 27,0 23,0

abs.

%

762459 28830 7406 998

8,9 6,7 7,2 5,7

2,21 2,15 2,16 2,07

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 2001. Jihlava 2003; Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Praha 2006 ;vlastní výpočty

Nejvzdělanější obyvatelstvo mají obce Milasín a Bystřice nad Pernštejnem, kde má vzdělanostní ukazatel hodnotu 2,17, ale ani tady nedosahuje úroveň vzdělání celorepublikového průměru. Nejméně vzdělané obyvatelstvo se nachází v obcích Velké Janovice a Moravecké Pavlovice, vzdělanostní ukazatel se v těchto obcích pohybuje kolem 1,75. Nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva mají obce Písečné a Rodkov, kde přesahuje 8 %

ORP Bystřice n. P.

27,6

43,7

23,0

5,7

okres Žďár n.S.

25,2

40,6

27,0

7,2

kraj Vysočina

25,3

40,6

27,4

6,7

Česká republika

24,8

0%

38,0 20%

základní, bez vzdělání , nezjištěno

40%

28,4 60%

střední bez mat.

8,9

80%

střední s mat.

100%

VŠ

Obr.5. Vzdělanostní struktura obyvatel České republiky, kraje Vysočina, okresu Žďár nad Sázavou a ORP Bystřice nad Pernštejnem. v roce 2001 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 2001. Jihlava 2003; Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Praha 2006 ;vlastní zpracování

30

5.4.4 Národnostní struktura Národnostně je obvod ORP Bystřice nad Pernštejnem homogenní. Při sčítání v roce 2001 uvedlo 95,7 % obyvatel českou, moravskou či slezskou národnost, přičemž téměř 3 % obyvatel národnost neuvedlo. K moravské národnosti se přihlásilo 12,8 % (nejvíce v obci Věžná 32 %) a k slezské národnosti pouze 1 člověk. V obcích Milasín, Moravecké Pavlovice, Písečné, Ubušínek a Věstín se všichni obyvatelé hlásí k české či moravské národnosti. Nejméně je česká a moravská národnost zastoupena v obci Blažkov (90,8 %), ale zde je také největší podíl obyvatel, kteří svoji národnost neuvedli (8,6 %). K slovenské národnosti se hlásí 0,84 % obyvatel obvodu ORP (v absolutních číslech 177 ), většina jich žije v obci Bystřice nad Pernštejnem (127). Tab.14. Národnostní struktura obyvatel České republiky, kraje Vysočina, okresu Žďár nad Sázavou a ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 2001 z toho

obyv. celkem

Česká republika kraj Vysočina

okres Žďár n.S. ORP Bystřice n. P.

česká,morav. a slezská slovenská romská

polská

německá

ostatní

nezjištěno

10230060 519211

94,24 96,71

1,89 0,72

0,11 0,05

0,51 0,05

0,38 0,06

1,17 0,50

1,69 1,91

125407 21148

96,64 95,74

0,63 0,84

0,03 0

0,04 0,04

0,04 0,08

0,46 0,36

2,16 2,95

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 2001. Jihlava 2003; Sčítání lidu, domů a bytů 2001., Praha 2006 ;vlastní výpočty

5.5 Ekonomická aktivita obyvatelstva V období 1991-2001 se počet ekonomicky aktivního obyvatelstva obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem snížil o 850 osob, což je téměř stejná hodnota, o kterou se zmenšil celkový počet obyvatelstva (860 osob). Úroveň ekonomické aktivity obyvatelstva správního obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 2001 činila 46,1 %, což je nejméně ze všech sledovaných územních jednotek a ve srovnání s Českou republikou, kde je naopak úroveň ekonomické aktivity největší, rozdíl činí 5,2 procentních bodů. Z jednotlivých obcí obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem pouze obec Milasín přesahuje hodnotu celorepublikovou úrovně ekonomické aktivity (56 %). Naopak nejmenší úroveň ekonomické aktivity mají obce Horní Rožínka (34 %) a Věžná (34,4 %).

31

Tab.15. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo pracující v jednotlivých sektorech národního hospodářství v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 1991 a 2001 z toho ekonom. aktivní primér sekunder sekunder obyvatel. abs. % abs. % abs. %

1991 10606 2677 25,6 5274 50,4 2507 24,0 2001 9756 1088 11,8 4710 50,9 3459 37,4 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 1991. Žďár nad Sázavou 1992; Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 2001, Jihlava 2003; vlastní zpracování

V průběhu

sledovaného

období

došlo

k výraznému

posunu

ve

struktuře

zaměstnanosti ekonomicky aktivních obyvatel v jednotlivých sektorech národního hospodářství. Změny, které v devadesátých letech proběhly, se týkaly především I. a III. sektoru národního hospodářství. K největším změnám došlo u obyvatelstva zaměstnaného v zemědělství, lesnictví a rybolovu, kde v roce 1991 pracovalo přes 25 % a v roce 2001 již pouze asi 11 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Mezi lety 1991-2001 se snížil stav ekonomicky aktivního obyvatelstva v prvním sektoru národního hospodářství více než o polovinu. Úbytek ekonomicky aktivního obyvatelstva v priméru se projevil v pronikavém růstu sektoru služeb, který za sledované období vzrostl téměř o procentuální pokles prvního. sektoru na 37 %. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva zaměstnaného v průmyslu a stavebnictví se téměř nezměnil a udržuje si v regionu stále dominantní postavení. Tab.16.Ekonomická aktivita obyvatelstva v České republice, kraji Vysočina, okresu Žďár nad Sázavou a v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 2001 územní jednotka

Česká republika kraj Vysočina okres Žďár n.S.

ORP Bystřice n. P.

ekonom. aktivní obyvatel.

primér

abs.

%

abs.

z toho sekunder %

abs.

terciér %

5 253 400 256 686 59 676

230475 24837 5864

4,7 10,2 10,3

1980672 113744 27129

40,8 46,8 47,6

2644418 104364 24008

54,5 43,0 42,1

9756

1088

11,8

4710

50,9

3459

37,4

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 2001. Jihlava 2003; Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Praha 2006 ;vlastní výpočty

V podílu ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných v jednotlivých sektorech národního hospodářství jsou mezi porovnávanými územními jednotkami značné rozdíly. Nejvíce se liší ekonomická struktura v případě České republiky a obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem.

32

Více než polovina ekonomicky aktivního obyvatelstva Bystřicka je zaměstnána v druhém sektoru národního hospodářství (50,9 %). Také u okresu Žďár nad Sázavou a kraje Vysočina tvoří ekonomicky aktivní obyvatelé pracující v průmyslu či stavebnictví většinu, ale jejich podíl již nepřesahuje 50 %. (47,6 %, respektive 46,8 %). V rámci druhého sektoru má největší podíl ekonomicky aktivních obyvatel ve stavebnictví Česká republika (9,4 %) a nejmenší obvod ORP Bystřice nad Pernštejnem (8,3 %). Z porovnávaných územních celků pouze v případě České republiky více než polovina ekonomicky aktivních obyvatel pracuje v oblasti služeb. Rozdíl mezi podílem ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných v terciéru v České republice a na Bystřicku činí 17,1 procentních bodů a i ve srovnání s okresem a krajem je celkem výrazný (12,3 a 11,5 procentních bodů). Ve všech srovnávaných územích pracuje nejméně ekonomicky aktivních obyvatel v I. sektoru národního hospodářství, ale i zde panuje značně odlišná situace. V menších územních jednotkách dosahuje podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva v priméru dvojnásobku podílu České republiky. Nejvíce je první sektor zastoupen v ekonomické struktuře obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem, kde jej tvoří 11,7 % ekonomicky aktivních obyvatel.

ORP Bystřice n. P.

11,8

okres Žďár n.S.

10,3

39,5

kraj Vysočina

10,2

38,0

Česká republika 4,7

0%

primér

42,6

31,4

20%

sekundér ( průmysl)

8,3

37,4

8,1

42,1

8,8

43,0

9,4

40%

54,5

60%

sekundér ( stavebnictví)

80%

100%

terciér

Obr. 6. Ekonomická struktura obyvatelstva České republiky, kraje Vysočina, okresu Žďár nad Sázavou a obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 2001 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 2001. Jihlava 2003; Sčítání lidu, domů a bytů 2001, Praha 2006 ;vlastní výpočty

V 16 obcích obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem přesahuje podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva pracujícího v priméru 20 %. První sektor národního

33

hospodářství je nejvíce zastoupen v obcích Velké Janovice (42,9 % ) a Sulkovec (38 %) a naopak nejméně v obcích Vír a Bystřice nad Pernštejnem (1,6 % a 5,5 %). Sekundér je na Bystřicku ve většině obcí dominantní sektor národního hospodářství. U 5 obcí přesahuje podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných v průmyslu či ve stavebnictví 60 % a tyto obce jsou monofunkční. Největší zastoupení má II. sektor v obci Vír (63,2 %) a Věžná ( 64,8 %) a nejmenší v obcích Věstín (32 %) a Rodkov (35,2 %) Ani v jedné obci nedosahuje podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva pracujícího v terciéru 50 %. Nejvíce je zastoupen v obcích Stražek (47 %) a Bystřice nad Pernštejnem ( 43,5 %) a nejméně ve Velkých Janovicích ( 12,2 %) a v Nyklovicích (19,4 %).

5.6 Dojížďka obyvatel za prací V roce 2001 působí na území správního obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem dvě dojížďková centra. Jedná se o obce Bystřice nad Pernštejnem a Dolní Rožinka. Město Bystřice nad Pernštejnem je střediskem a největší obcí obvodu ORP, a proto logicky plní funkci dojížďkového centra. V roce 2001 zaměstnávalo 3651 osob a celkově sem za prací dojíždí 1112 lidí. Pro 13 obcí regionu (Bohuňov, Dolní Rožínka, Koroužné, Lísek, Písečné, Prosetín, Rodkov, Rovečné, Rozsochy, Štěpánov nad Svratkou, Věchnov, Vír a Ždánice) představuje Bystřice nad Pernštejnem hlavní cíl dojížďky do zaměstnání a celkem sem z nich dojíždí 480 osob. Největší dojížďka do střediska obvodu je z obcí Rozsochy (71 osob) a Věchnov (58 osob). Obě obce se nacházejí v bezprostřední blízkosti města. Dolní Rožínka se nestala dojížďkovým centrem díky své velikosti (je až osmou největší obcí regionu a k 1.1 2005 zde žilo pouze 671 obyvatel), ale z důvodu, že je sídlem největšího zaměstnavatele celého obvodu. Na Dolní Rožínce je zaměstnáno 1267 osob a za prací sem dojíždí 1083 lidí. To znamená, že celých 85 % obsazených pracovních míst je využíváno dojíždějícími. Dolní Rožínka plní funkci dojížďkového centra pro 7 obcí regionu: Bukov, Bystřice nad Pernštejnem, Rožná, Strážek, Střítež, Věžná a Zvole. Z Bystřice nad Pernštejnem dojíždí do Dolní Rožínky 425 osob, což je téměř 40 % všech dojíždějících pracovníků.

34

Obec Ujčov má hlavní vyjížďkový směr do obce Štěpánov nad Svratkou a z obce Blažkov vyjíždí nejvíce obyvatel do Zvole. Obě obce leží v těsné blízkosti svých hlavních dojížďkových center Ve Štěpánově nad Svratkou mezi hlavní zaměstnavatele patří místní železárny a v obci Zvole zemědělský podnik AGRO. U obcí Horní Rožínka, Chlum-Korouhvice, Milasín, Moravecké Pavlovice, Radkov, Skorotice, Ubušínek, Velké Janovice a Věstín není zjištěn hlavní směr dojížďky. Všechny tyto obce patří do velikostní kategorie obcí do 200 obyvatel. Mimo správní obvod ORP má hlavní směr dojížďky 8 obcí, což je dáno jejich polohou na okraji regionu. Pro obce Nyklovice a Sulkovec je hlavním vyjížďkovým cílem obec Bystré (obvod ORP Polička, Pardubický kraj) Nejvíce osob vyjíždějících za prací z obce Dalečín, Strachujov a Unčín dojíždí do Jimramova (obvod ORP Nové Město na Moravě, kraj Vysočina). Obce Býšovec a Sejřek mají hlavní vyjížďkový směr do obce Nedvědice (obvod ORP Tišnov, Jihomoravský kraj) a obec Velké Tresné do obce Olešnice (obvod ORP Boskovice, Jihomoravský kraj). V roce 2001 vyjíždí za prací mimo obvod ORP celkem 2660 osob. Nejčastějším cílem pracovní vyjížďky je Brno, kam dojíždí 527 obyvatel regionu. Ze samotné Bystřice nad Pernštejnem vyjíždí za prací do centra Jihomoravského kraje rovných 200 obyvatel. Další významné vyjížďkové proudy vedou do dvou nejbližších měst – do Nového Města na Moravě a Žďáru nad Sázavou. Nové Město je cílem 320 obyvatel regionu (168 osob z Bystřice nad Pernštejnem) a Žďár nad Sázavou pro dalších 290 osob (160 osob z Bystřice nad Pernštejnem). Posledním vyjížďkovým cílem, kam dojíždí více než 200 obyvatel Bystřicka je obec Kuřim (celkem 234 osob, 128 osob z Bystřice nad Pernštejnem). Do Jihlavy vyjíždí za prací pouze 34 osob. Z obcí ležících mimo zkoumaný region dojíždí za prací do obvodu ORP 907 osob. Nejvýznamnější dojížďkové proudy vedou do dvou dojížďkových center obvodu – do Dolní Rožínky a Bystřice nad Pernštejnem. Dolní Rožínka je cílem pro 333 osob a do Bystřice nad Pernštejnem dojíždí za prací o jednu osobu méně. Nejvíce osob dojíždí za prací na Bystřicko z Nového Města na Moravě (216 osob).V Novém Městě na Moravě bylo vybudováno jedno z hornických sídlišť, z tohoto důvodu většina dojíždějících pracuje v obci Dolní Rožínka (123 osob). Z Tišnova, kde byly v minulosti také vystavěny byty pro horníky, dojíždí do Dolní Rožínky již pouze 26 osob. Příčinou je omezení těžby uranu a orientace na nedaleké Brno.

35

Ze 39 obcí regionu mají pouze 2 obce kladné saldo vyjížďky za prací. Jedná se o obce Dolní Rožínka a Velké Tresné. V případě Dolní Rožínky činí hodnota salda 965 lidí a je dána přítomností uranových dolů. U Velkého Tresného činí kladné saldo pouhých 7 lidí a taktéž má příčinu v nepoměru počtu obyvatel obce a velikostí podniku v katastru obce. Nejmenší saldo má druhé dojížďkové centrum obvodu Bystřice nad Pernštejnem (-750 lidí) a je způsobeno především vyjížďkou do Dolní Rožínky ( 425 osob) a dále vyjížďkou mimo obvod ORP. Celkové saldo vyjížďky obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem činí -1753 a region je tedy vyjížďkový.

36

6. HOSPODÁŘSTVÍ 6.1 Doprava Špatná dopravní dostupnost je jedním z největších problému regionu, který brání jeho rychlejšímu hospodářskému rozvoji. Územím regionu neprochází žádná dálnice ani rychlostní komunikace. Nejbližší dálniční napojení je ve Velkém Meziříčí, které je od města Bystřice nad Pernštejnem vzdáleno asi 35 kilometrů. Hlavní komunikační tah regionu tvoří silnice první třídy I/19, která prochází regionem v západovýchodním směru. Na jedné straně umožňuje u Sebranic napojení na silnici mezinárodního významu E461 (silnice I/43 Brno – Boskovice – Svitavy), na druhé straně propojuje Bystřici nad Pernštejnem s Novým Městem na Moravě, Žďárem nad Sázavou a dále vede na Pelhřimov a Tábor. Úsek této komunikace procházející regionem byl v letech 1997-2001 přeřazen mezi silnice druhé třídy (II/150), což nepříznivou dopravní situaci v tomto období ještě prohloubilo. Dopravní síť obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem doplňuje několik silnic druhé třídy. Silnice II/388 po napojení na silnici II/360 spojuje Bystřici nad Pernštejnem s dálnicí D 1 u Velkého Meziříčí. Dále významné silnice představují II/387 a II/385 umožňující propojení region s Brnem. V budoucnu by mělo dopravní sít regionu vylepšit tzv. Severojižní propojení, které má zkvalitnit napojení Bystřice nad Pernštejnem na dálnicí D1. Územím regionu prochází od jihu na sever jednokolejná železniční trať č. 251 z Tišnova do Žďáru, která má ale pouze lokální charakter a navíc je na ní napojena malá část obcí. Na území obvodu ORP má pouze čtyři stanice (Věžná, Rožná, Bystřice nad Pernštejnem a Rozsochy).

6.2 Zemědělství Přírodní podmínky regionu (viz příslušná kapitola) nejsou pro zemědělskou výrobu příliš vhodné. Zemědělská půda tvoří 56,8 % z celkové rozlohy obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem, což je o 4,4 % méně než v případě kraje Vysočina. Orná půda se na zemědělské půdě regionu podílí nejméně ze všech ORP kraje Vysočina (65,1 %), naopak v podílu pastvin je Bystřicko společně s Novoměstskem na prvním místě (31,7

37

%). Tento fakt vypovídá o nízkém potenciálu rostlinné výroby a naopak o rozvoji extenzivního chovu skotu a ovcí.

1%

7%

2%

33%

57%

zemědělská půda

lesní půda

zastavěné plochy

ostatní plochy

vodní plochy

Obr.7. Struktura pozemku v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem k 1. 1. 2005 Pramen: Údaje o obcích s rozšířenou působností 2005, ČSÚ, Jihlava 2006.

I přesto, že Bystřicko není příliš vhodné pro zemědělskou činnost, je podle SLDB 2001 v prvním sektoru národního hospodářství zaměstnáno více než 10 % ekonomicky aktivních obyvatel, což výrazně překračuje celorepublikovou hodnotu. Průměrná cena zemědělských pozemků není na Bystřicku příliš vysoká (2,3 Kč/m2), což je dáno již zmíněnými horšími přírodními podmínkami. Nejvyšší průměrná cena je v rámci katastru obce Zvole, kde činí 4, 39/m2, a nejnižší je v katastru obce Ubušínek (1 Kč/m2). Obvod ORP je tvořen především pícninářskou a bramborářskou výrobní oblastí. Pouze v katastru obce Újčov se vyskytuje oblast obilnářská. Před rokem 1989 byl veškerá zemědělská výroba v rukou zemědělských družstev a státních statků. Po roce 1989 došlo k vrácení půdy původním vlastníkům a k transformaci zemědělských subjektů. Na území obvodu ORP se nachází 10 podniků provozujících zemědělskou činnost, které měly v roce 2003 více než 20 zaměstnanců. Většina z nich se zabývala rostlinnou výrobou kombinovanou se živočišnou výrobou. Pouze Teletník Rožná, a.s. se čistě specializuje na živočišnou výrobu. Některé zemědělské podniky, především AGRO Zvole a Společnost Bohuňov patří na Bystřicku k významným zaměstnavatelům.

38

Obvod ORP se vyznačuje poměrně vysokou lesnatostí. Lesy zaujímají 33 % celkové rozlohy obvodu. Těžbou dřeva se zabývají Lesy Strážek, které v roce 2003 zaměstnávaly 25 pracovníků. Tab.17. Největšími zemědělské podniky podle počtu zaměstnanců k 1.1 2003 název podniku sídlo podniku počet pracovníků AGRO Zvole, a.s. Zvole Společnost Bohuňov, a.s. Bohuňov AZ Holding a.s. Věstín AGRO Rozsochy, a.s. Rozsochy AGRA Ždánice, a.s. Žďánice RUBELIT, s.r.o. Rožná AGRIA Ujčov, a.s. Ujčov Teletník Rožná a.s. Rožná ZS Prosetín, a.s. Prosetín SULPO, s.r.o. Sulkovec Pramen: Interní databáze Centra pro regionální rozvoj MU, 2005; HBI, 2005;upraveno

81 81 59 57 47 42 34 30 29 23

6.3 Průmysl Průmysl zaujímá v rámci hospodářství obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem nejvýznamnější roli. Ve II. sektoru národního hospodářství je zaměstnáno více než 50 % ekonomicky aktivního obyvatelstva a z toho v samotném průmyslu více než 40 %. Pro rozvoj průmyslu v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem měl klíčový význam objev uranových rud na konci padesátých let. Uranový průmysl významně zasáhl do téměř všech oblastí života obyvatel regionu První průzkumné práce na území regionu proběhly v roce 1954 a o tři roky později začala v lokalitě Rožná samotná těžba. Od 1.1. 1959 byl přesunut JD Trutnov do Dolní Rožínky, kde vznikl JD Rožná. V současnosti závod nese název DIAMO o.z. GEAM Dolní Rožínka a lokalita Rožná je jediným místem v České republice, kde nadále probíhá těžba uranu. Od počátku dobývání v roce 1957 byla těžba prováděna v pěti závodech: Rožná I, Rožná II (do roku 1963 byly závody Rožná I a Rožná II spojeny pod názvem KHB), Olší (těžba probíhala v období 1959-1989), Slavkovice-Petrovice (těžba probíhala v období 1966-1969) a Javorník-Podlesí (těžba probíhala v období 1958-1968).

24

Podnik nebyl zaměřen pouze na samotnou těžbu, ale v jeho rámci vznikl také závod

24

Cimala, Z. :35 let Uranových dolů v Dolní Rožínce. Dolní Rožínka 1992, s 5-87.

39

na chemické zpracováni uranu a dále závod stavebních montáží, závod dopravy a mechanizace a závod sociálních služeb. Vrchol těžby je spojen s druhou polovinou šedesátých let minulého století. V roce 1967 zde bylo zaměstnáno 4800 pracovníků, což je nejvyšší počet v celé historii závodu. O rok dříve dosáhla těžba maximální hodnoty 700 tun kovu za rok, přičemž průměrná roční těžba činila 500 tun.25 Zásadní zlom v činnosti podniku nastal na přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy v důsledku politických změn došlo k výraznému poklesu cen uranu na světových trzích. Koncepcí útlumu těžby uranu se začala zabývat již vláda ČSSR v roce 1989 a v období let 1990-1993 byl nastolený trend dalšími třemi usneseními vlády opětovně potvrzen .26 Z důvodu útlumu byla v roce 1989 ukončena těžba v lokalitě Olší a o rok později došlo k významnému snížení stavu zaměstnanců. V roce 1990 poklesl počet zaměstnanců závodu v Dolní Rožínce poprvé od roku 1963 pod 3000.27 V roce 1995 rozhodla vláda, že těžba uranové rudy v lokalitě Dolní Rožínka bude prováděna pouze výběrově. O dva roky později se vládá usnesla na tom, že likvidace dolu Rožná bude zahájena nejpozději od 1.1 2002, což bylo následně potvrzeno i v roce 1999. V roce 2000 bylo usnesením vlády schváleno první prodloužení těžby a to do 1.1 2004. Důvodem bylo jednak nalezení nejkvalitnějšího ložiska za celou dobu těžby a jednak snaha oddálit masivní propouštění zaměstnanců, které by v regionu výrazně zkomplikovalo situaci na trhu práce. O dva roky později došlo k dalšímu prodloužení, ve kterém bylo stanoveno datum likvidace nejpozději od 1.1 2006. V září 2003 byl zpracován harmonogram ukončení těžby v Dolní Rožínce, který předpokládal ukončení komerční těžby uranu k 30.6 2005 a ukončení celkové činnosti v podzemí do 1. 4. 2006.28 Zásadní změny v budoucnosti fungování závodu nastaly v roce 2005. Nejdříve byla schválena výjimka, které potvrzovala likvidační program od 1.1 2006, ale zároveň umožňovala těžbu až do června téhož roku.29 25

Merková, P.: Uran z Rožínky je drahý, říká Jež. Mf Dnes [online]. 4.3 2004 [cit. 2006-03-11]. Dostupné z URL .

40

Následně bylo v důsledku rentability nalezených ložisek a vzrůstu cen uranu na světových trzích schváleno opětovné prodloužení těžby a úpravy uranu na ložisku Rožná do konce roku 2008. Dále bylo stanoveno, že do 30. června 2007 mají být vládě předloženy informace o eventuálním pokračování těžby po roce 2008.30 Mimo těžbu uranu zaujímal v obvodu ORP před rokem 1989 nejvýznamnější postavení textilní a oděvní průmysl. Důvodem byla jednak tradice odvětví v regionu a jednak potřeba vytvořit pracovní místa pro ženskou část populace. Z devíti průmyslových podniků regionu (bez uranových dolů), které měly na konci osmdesátých let více než 30 pracovníků se jich pět zabývalo zpracováním lnu, šitím oděvů či výrobou obuvi. Druhým největším zaměstnavatelem v obvodu ORP byl Kras Brno, závod Bystřice nad Pernštejnem, který zaměstnával 437 pracovníků. V obci Vír měly sídlo Závody SKN Krnov, závod Vír (263 pracovníků). Na území regionu se nacházely dvě tírny Českomoravského lnu Humpolec, jedna v Domanínku (část obce Bystřice nad Pernštejnem, 145 pracovníků) a druhá v Písečném (45 pracovníků). Výrobou obuvi se zabývaly šicí dílny Závod GK Třebíč se sídlem v Bystřici nad Pernštejnem. Gama České Budějovice, závod Dalečín (323 pracovníků) se zaměřovala na výrobu laboratorních a optických přístrojů. Strojírenstvím se zabýval závod Sigmy Brno ve Velkém Tresném (187 pracovníků) a MEZ Brno ve Štěpánově (185 pracovníků). Největším závodem potravinářského průmyslu byla provozovna Lacrum Brno v Bystřici nad Pernštejnem (49 pracovníků).31 Po roce 1989 prošly výše uvedené podniky transformací a dnes jich většina již neexistuje. Útlum těžby uranových rud a snaha o vytvoření nových pracovních míst vedly v Bystřici nad Pernštejnem již na počátku devadesátých let k budování průmyslové zóny. První vytvořená zóna měla rozlohu zhruba 10 hektarů a dnes na ní stojí závody dvou německých firemWera Werk a Rathgeber. Po obsazení původní zóny došlo k jejímu rozšíření a v současnosti je pro investory připravena plocha o rozloze asi 60 hektarů. Bystřice nad Pernštejnem byla společně s Karvinou prvním městem v České republice, které získalo od ministerstva práce a obchodu prostředky k jejímu vybudování. V roce 1998 bylo městu prostřednictvím 30

Usnesení vlády České republiky č. 1316 [online]. 12.10 2005 [cit. 2006-03-11]. Dostupné z URL < http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_test.nsf/6802db4c27cf71ffc1256f220067f94a/7c3ee2b8316348 d6c125709600278101?OpenDocument >. 31 Průmyslové podniky v okrese Žďár nad Sázavou v roce 1987. Interní databáze VCCR MU.

41

Czechinvestu přiděleno 16 200 000 korun na 13 hektarů průmyslové zóny.32 Přes slibný začátek není průmyslová zóna plně využívána a to především z důvodu špatné dopravní dostupnosti města, která odradila řadu investorů. Tab.18. Největší průmyslové podniky podle počtu pracovníků v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem k 1.1 2003 počet název podniku sídlo podniku OKEČ pracovníků DIAMO,o.z. GEAM Dolní Rožínka Dolní Rožínka 120000 1087 Wera Werk, s.r.o. Bystřice nad Pernštejnem 286200 340 ROTTER s.r.o Vír 291400 187 Železárny Štěpánov, spl. s r. o. Štěpánov nad Svratkou 275000 136 KOVOVÝROBA Dolní Rožínka, spol. s r. o Dolní Rožínka 285200 54 UNIMAN ENGLIŠ, s.r.o. Velké Tresné 292200 54 DŘEVOSPOL - výroba násad, spol. s r. o. Ujčov 205100 48 245000 CORMEN,s.r.o. Bystřice nad Pernštejnem 44 Rathgeber, k.s. Bystřice nad Pernštejnem 212500 33 MORRIGAN, s.r.o. Dolní Rožínka 182100 30 Pramen: Interní databáze Centra pro regionální rozvoj Masarykovy univerzity v Brně, 2005; HBI, 2005; upraveno

Kromě DIAMO,o.z. GEAM Dolní Rožínka se v současnosti na území obvodu ORP nachází pouze tři průmyslové podniky, které zaměstnávají více než 100 osob. Wera werk, s.r.o. - podnik postavila německá firma v roce 1995 na „zelené louce“ a je

zaměřen na výrobu drobných nástrojů a nářadí (šroubováky, úhlové klíče, bity). Jedná se o největší objekt bystřické průmyslové zóny. V roce 2003 zaměstnával 340 pracovníků. ROTTER, s.r.o. Vír byl založen jako textilní podnik v roce 1913, dnešní podobu má

od roku 1992, kdy došlo k transformaci státního závodu ZSKN Krnov. Součástí firmy je kovovýroba a textilní výroba. Kovovýroba se zaměřuje na obrábění rotačních součástí a měření přesných profilů. Textilní část vyrábí bytový textil (potahy, přehozy, přikrývky, polštáře, povlečení) V roce 2003 měl podnik 187 zaměstnanců. Železárny Štěpánov s.r.o. – železárny mají ve Štěpánově dlouholetou tradici.

Současná firma vznikla v roce 1993 privatizací závodu MEZ. Podnik se zabývá sériovou a kusovou výrobou odlitků a jejich následným opracováním. Mezi produkty patří těla a štíty motoru, tělesa převodovek, armatury a součástí strojů. V roce 2003 měla firma 136 pracovníků. 32

Průmyslové zóny podpořené v rámci Programu na podporu rozvoje průmyslových zón. [online] © 2004 – 2006. [cit. 2006-03-11]. Dostupné z URL < http://www.czechinvest.cz/web/pwci.nsf/pages/ /66939BD92DD98A62C1256EC200666076?OpenDocument >.

42

KOVOVÝROBA Dolní Rožínka byla založena v roce 1994 privatizací části majetku

státního podniku DIAMO, o.z. GEAM Dolní Rožínka.V roce 2003 zaměstnávala 54 pracovníků. Specializující se na výrobu strojů a zařízení s mechanickým pohonem speciálně pro kolovou a manipulační techniku, zdvihací zařízení a na výrobu, montáž a rekonstrukce vyhrazených tlakových zařízení. UNIMAN ENGLIŠ s.r.o. – firma vznikla v roce 1995 privatizací závodu Sigma Velké

Tresné a v roce 2003 v ní pracovalo 54 osob. Je zaměřena na výrobu ocelových konstrukcí, zdvihacího a manipulačního zařízení pro strojírenství a stavebnictví. DŘEVOSPOL - výroba násad, spol. s r. o. Ujčov – podnik je specializován na výrobu

násad a rukojetí pro různé typy pracovních nástrojů. V roce 2003 měl 48 zaměstnanců. CORMEN,s.r.o. – firma sídlí v Bystřici nad Pernštejnem a byla založena v roce 1994.

Vyrábí a prodává kosmetiku, bytovou a průmyslovou drogerii, tekuté, práškové a emulzní výrobky. V roce 2003 měla 44 zaměstnanců. RATHGEBER, k.s. – podnik s německým kapitálem sídlí v bystřické průmyslové

zóně a v roce 2003 měla 33 zaměstnanců. Vyrábí kovové a plastové průmyslové štítky a etikety pro marketing a průmysl. MORRIGAN, s.r.o. – společnost sídlí v Dolní Rožínce a zaměřuje se na výrobu

pracovních a zdravotnických oděvů. V roce 2003 měla 30 zaměstnanců

6.4 Služby Celková úroveň služeb na Bystřicku není příliš velká. V obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem je ve službách zaměstnáno více než o 10 procentních bodů méně ekonomicky aktivních obyvatel než činí průměr České republiky. Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele ze státního sektoru patří úřady a školy. Více jak 100 zaměstnanců má Městský úřad Bystřice nad Pernštejnem a Vyšší odborná škola, Střední zemědělská škola a Střední odborné učiliště opravárenské Bystřice nad Pernštejnem. Kolem padesáti zaměstnanců má Základní škola Bystřice nad Pernštejnem, Základní škola Bystřice nad Pernštejnem T.G. Masaryka, Mateřská škola Bystřice nad Pernštejnem, Gymnázium Bystřice nad Pernštejnem a TS města a.s. (technické služby se specializují na nakládání s odpady). Školství je soustředěno především do správního centra obvodu. V Bystřici nad Pernštejnem se nachází dvě základní školy, speciální škola, vyšší odborná škola, střední zemědělská škola a střední odborné učiliště a gymnázium. Základní škola se

43

mimo Bystřici nachází ještě ve 13 obcích regionu, ale pouze v Dolní Rožínce, Rovečném, Strážku a Štěpánově nad Svratkou se jedná o úplnou devítiletou školu. Ze soukromých subjektů podnikajících v oblasti služeb zaměstnávají nejvíce osob subjekty zaměřené na obchod a dále na opravu automobilů a spotřebního zboží. Mezi nejvýznamnější turistické a sportovní zařízení patří Westernové městečko Šiklův Mlýn a sportovní areál v obci Karasín.

6.5 Významné instituce Obce České republiky mohou podle zákona vytvářet volné svazky obcí, které jim mají napomáhat lépe prosazovat jejich zájmy. Na území obvodu ORP se nacházejí tři mikroregiony: Bystřicko, Černý les a Svratecko-křetínský trojúhelník 33 Hlavním důvodem založení mikroregionu bylo sdružení většího počtu obcí s cílem společného postupu při vytvoření a realizaci strategického plánu udržitelného rozvoje regionu. Obce spolupracují zejména v oblasti rozvoje venkova, kvality života, ochrany životního prostředí, rozvoje cestovního ruchu, propagace regionu a vytváření příznivých vnitřních a vnějších vztahů.34 Nejvýznamnější mikororegion Bystřicko vznikl v květnu roku 2000. V současné době má 33 členských obcí a je tvořen většinou obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem. Pouze obce Blažkov, Býšovec, Moravecké Pavlovice, Radkov, Skorotice a Věžná nejsou členy mikroregionu. Svratecko–křetínský trojúhelník sdružuje obce na pomezí Jihomoravského a Pardubického kraje a kraje Vysočina a jeho cíle jsou podobné jako u mikroregionu Bystřicko. Ze zkoumaného území jsou členy tohoto mikroregionu obce Dalečín, Nyklovice, Rovečné, Sulkovec, Ubušínek, Unčín, Velké Tresné, Věstín a Vír. Z obcí obvodu ORP je členem mikroregionu Černý les pouze obec Strážek, ve které se zároveň nachází centrum tohoto mikroreginu

33

Regionální informační servis [online]. 2005 [cit. 2006-05-05]. Dostupné z URL < http://www.risy.cz/index.php?pid=202&sid=1272&mid=2223> 34 Mikroregion Bystřicko: cíl a účel svazku [online]. [cit. 2006-05-05]. Dostupné z URL < http://www.bystricko.cz/?clanek=2>.

44

6.6 Situace na trhu práce Situace na trhu práce není v obvodu ORP příznivá a Bystřicko se řadí k regionům s poměrně vysokou

nezaměstnaností.

Míra registrované nezaměstnanosti

se

dlouhodobě drží na vysokých hodnotách. Nejnižší míra registrované nezaměstnanosti za sledované období (prosinec 2001 až prosinec 2005) byla na konci roku 2001 (9,4 %). Po tomto datu již neklesne pod 12 % a mimo prosinec roku 2003 se udržuje dokonce nad 13 procenty. Nejvyšší míru registrované nezaměstnanosti můžeme sledovat v prosinci 2004, kdy dosáhla téměř 14 %. Tab.19. Vývoj nezaměstnanosti v ORP Bystřice nad Pernštejnem v letech 2001-2005 ekonomicky uchazeči o rok míra nezaměstnanosti (%) aktivní celkem zaměstnání celkem prosinec 2001 9733 913 prosinec 2002 9733 1284 prosinec 2003 9756 1202 prosinec 2004 9756 1355 prosinec 200535 9756 1277 Pramen: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska. MPSV, Praha 2006; upraveno

9,4 13,2 12,3 13,9 13,1

U obcí Horní Rožínka, Velké Tresné a Velké Janovice přesáhla míra registrované nezaměstnanosti k 31. 12 2005 dvacetiprocentní hranici. Nejhorší situace byla v případě obce Horní Rožínka, kde se míra registrované nezaměstnanosti pohybovala okolo 30 % (29,4 %). V samotném městě Bystřice nad Pernštejnem dosahovala míra registrované nezaměstnanosti nadprůměrné hodnoty 15,1 %. Naopak nejnižší mírou registrované nezaměstnanosti se ve stejném časovém období se vykazovaly obce Písečné (4 %), Blažkov (5,4 %) a Ujčov (6 %). Ve srovnání s vyššími územními jednotkami je situace na trhu práce v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem nejhorší. Na konci roku sledovaného období přesahovala registrovaná míra nezaměstnanosti hodnoty České republiky a okresu Žďár nad Sázavou o 4,2 a kraje Vysočina dokonce o 4,9 procentních bodů. V rámci kraje Vysočina náleží Bystřicko mezi obvody ORP s nejvyšší mírou registrované nezaměstnanosti. Na konci roku 2005 zde byla v rámci kraje Vysočina šestá nejvyšší míra registrované nezaměstnanosti.

35

Údaje za prosinec 2005 jsou uvedeny podle nové metodiky nezaměstnanosti.Uvedeni jsou pouze dosažitelní uchazeči o práci, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují například uchazeči o práci, ve výkonu trestu, vykonávající krátkodobé zaměstnání či na mateřské dovolené

45

Situaci na trhu práce v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem může výrazně zkomplikovat ukončení těžby uranu na Dolní Rožínce. Bezprostředně po ukončení bude propuštěno přibližně 550 lidí a podle některých odhadů se míra registrované nezaměstnanosti na Bystřicku vyšplhala až k 18 %.36

36

Horníci v Rožínce čekají brzy výpověď, Mf Dnes. [online]. 7.1 2005 [cit. 2006-03-11]. Dostupné z URL < http://mfdnes.newtonit.cz/default.asp?cache=730831>.

46

7 SWOT ANALÝZA Silné stránky •

atraktivní krajina Svratecké hornatiny

•

terén vhodný pro cykloturistiku a pěší turistiku

•

kulturní památky (blízkost hradu Pernštejn, zříceniny hradů kolem řeky Svratky, kostel ve Zvoli, kostelík ve Vitochově..)

•

dobré podmínky pro rozvoj ekologického zemědělství (velký podíl pastvin)

•

podpora ekologických technologií (výtopna a spalovna biomasy v Bystřici nad Pernštejnem)

•

vybudovaná průmyslová plocha pro možné investice (60 ha v Bystřici nad Pernštejnem, 40 ha v majetku města, vybudované inženýrské sítě)

•

průměrný věk nižší než v ČR

•

fungující spolupráce mezi obcemi (mikroregiony)

Slabé stránky •

v minulosti jednosměrné zaměření na uranový průmysl (problémy související s útlumem těžby a transformací hospodářství)

•

ekologické zatížení v okolí obce Rožná následkem těžby uranu (nutná sanace a rekultivace, kalojemy)

•

vysoká míra registrované nezaměstnanosti

•

nízká klasifikace pracovních sil

•

nízká úroveň vzdělanosti obyvatelstva

•

nedostatečná dopravní sít a špatná dopravní dostupnost a kvalita silnic

•

nízká úroveň služeb

•

malá propagace regionu

•

proces stárnutí populace

Příležitosti •

podpora kvalifikačních a rekvalifikačních kurzů (zvýšení kvalifikace především bývalým pracovníkům uranového průmyslu a zlepšení jejich uplatnění na trhu práce)

•

podpora malých a středních podniků

47

•

vytváření podmínek pro přilákání investorů

•

zkvalitnění dopravní sítě, především vybudování napojení na dálnici D1 (tzv. Severojižní propojení), a zlepšení dopravní dostupnosti jednotlivých obcí

•

rozvoj práce mikroregionů (získávání financí ze státních a evropských fondů)

•

uchování a obnova krajinného rázu venkova

•

podpora rozvoje turistického ruchu (rozšíření a zkvalitnění turistické infrastruktury a větší propagace regionu)

•

zlepšení kvality a dostupnosti vzdělání

Hrozby •

zvýšení již tak velké nezaměstnanosti, v důsledku ukončení těžby uranu, jestliže nedojde k vytvoření nových pracovních míst a k rekvalifikaci pracovníků

•

odchod mladých lidí mimo obvod ORP, zapříčiněný nízkou sociální a ekonomickou atraktivitou regionu

•

neustálé snižování počtu obyvatel regionu v důsledku migrace a přirozeného úbytku obyvatelstva

•

proces stárnutí populace

•

omezování veřejné dopravy do malých obci a postupné vylidňování těchto obcí

48

8 ZÁVĚR Obvod ORP Bystřice nad Pernštejnem patří mezi vnitřní periferie České republiky a socioekonomická situace regionu není příliš příznivá. Na Bystřicku dochází k trvalému snižování počtu obyvatel. Region téměř trvale vykazuje přirozený úbytek obyvatelstva, ale hlavním důvodem poklesu je odchod obyvatel do sociálně a ekonomicky atraktivnějších oblastí České republiky. Obvod ORP se vyznačuje velmi nízkou úrovní vzdělanosti. Bystřicko náleží k nejméně vzdělaným oblastem kraje Vysočina a ani obce s největšími hodnotami vzdělanostního ukazatele nedosahují úrovně České republiky. Podprůměrná vzdělanost souvisí s podílem zaměstnanosti ekonomicky aktivních obyvatel v jednotlivých sektorech národního hospodářství. S více než 50 % podílem ekonomicky aktivních osob zaujímá v regionu nejvýznamnější postavení druhý sektor národního hospodářství. Naopak sektor služeb je v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem na nízké úrovni. V minulosti byl region jednostranně zaměřen na uranový průmysl, což po transformaci hospodářství a útlumu těžby uranu na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století výrazně zkomplikovalo hospodářskou situaci. Velkou nevýhodou je špatná dopravní dostupnost oblasti, která odrazuje potencionální investory od vstupu do regionu. Z těchto důvodů se míra registrované nezaměstnanosti dlouhodobě udržuje na vysoké úrovni. Do budoucna představuje velkou hrozbu ukončení těžby uranu v Dolní Rožínce, které má podle současných plánů nastat v roce 2008. DIAMO,o.z. GEAM Dolní Rožínka představuje největšího zaměstnavatele regionu a ukončení těžby může výrazně zkomplikovat již tak špatnou situaci na trhu práce. Pro rozvoj Bystřicka bude důležité hospodářské zatraktivnění regionu a vytvoření nových pracovních míst, aby ustal odchod především mladých obyvatel z regionu. Hospodářskou situaci může zlepšit zkvalitnění dopravní sítě, především napojení na dálnici D1, přilákání nových investorů a podpora místních malých a středních firem. Předpokladem rozvoje je zvýšení vzdělanosti obyvatelstva a rekvalifikace bývalých pracovníků uranového průmyslu a jejich nové uplatnění na trhu práce. Velkým potenciálem Bystřicka je turisticky atraktivní krajina. Cestovní ruch představuje další možnost rozvoje, ale nejdříve musí dojít ke zkvalitnění turistické infrastruktury a propagace regionu.

49

SUMMARY Subject bachelor work is socio-economics study of administration area of the municipality with extended competence Bystřice nad Pernštejnem Municipality with extended competence Bystřice nad Pernštejnem was established on January 1, 2003 and it lay in northeast part of Vysočina region. Area cover 39 villages and its expanse is 348 km2 . Historican development of the region is made at first. Then physical-geographical situation and social and economics strukture of inhabitans is analysed. Economy situation of region follows and at the end of bachelor work is carry out SWOT analysis.

50

LITERATURA Knihy Bartoš, J., Schulcz, J., Trapl, M.: Historický místopis Moravy a Slezska 1848-1960 XI.Ostrava 1988, 385 s. Cimala, Z.:35 let Uranových dolů v Dolní Rožínce. Dolní Rožínka 1992. Tentýž: Po stopách průzkumu a těžby uranových ložisek na Moravě aVýchodních Čechách. Dolní Rožínka, 1997, 85 s. Culek, M.: Biogeografické členění České republiky. Praha 1996, 347 s. Čech, L., Šumpich, J., Zabloudil, V. a kol: Jihlavsko. In: Mackovčin, P., Sedláček, M: Chráněná území ČR VII. Praha 2002, s. 526. Demek, J.ed.: Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Praha 1987, 574 s. Spěváček, V. a kol.: Transformace české ekonomiky. Praha 2002, 525 s. Štarha, I. a kol.: Bystřice nad Pernštejnem. Brno 1980, 278 s. Tenora, J.: Vlastivěda Moravská. Bystřický okres. Brno 1907, 278 s. Tomášek, M.: Půdy České republiky. Praha 2000, 68 s. Vaněrková, V.: Fyzickogeografické poměry Vírské vrchoviny. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie, Olomouc 2001, 77. s. Vlček, V. a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha 1984, 348 s.

Statistické zdroje Demografická ročenka 1991-2003. Praha 2004. Demografická ročenka správního obvodu ORP 1995-2004. Jihlava, 2005. Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970. Praha 1978. Retrospektivní lexikon obcí Vysočina. Jihlava 2006. Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Praha 2006. Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 1991. Žďár nad Sázavou 1992. Sčítání lid, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 2001. Jihlava 2003. Údaje o obcích s rozšířenou působností 2005. Jihlava 2006.

Mapy Turistická mapa Okolí Brna- západ 1: 100 000. Vizovice 2004. Quitt, E.: Klimatické oblasti ČSR 1: 500 000. Brno 1975

51

Další zdroje Kol. autorů: Plán likvidace hlavních důlních děl ložiska Rožná. Dolní Rožínka 2005, 140 s. Interní databáze Centra pro regionální rozvoj Masarykovy univerzity v Brně

Elektronické zdroje Czechinvest [online].© 2004-2006 [cit. 2006-03-12]. Dostupné z URL < http://www.czechinvest.cz>. Český statistický úřad [online]. © 2006 Dostupné z URL < http://www.czso.cz> Elektronický archív Mf DNES [online]. © 2006 [cit. 2006-03-11]. < http://mfdnes.newtonit.cz>. Elektronická vláda [online].[cit. 2006-03-11]. Dostupné z URL < http://racek.vlada.cz >. IDOS – jízdní řády [online].b© 1997-2006 [cit. 2006-04-15]. Dostupné z URL .

Informační katalog HOPPENSTEDT BONNIER Information.[online]. Dostupné z URL http://www.hbi.cz>

Informační portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. Dostupné z URL < http://www.mpsv.cz> Mikroregion Bystřicko[online]. [cit. 2006-05-05]. Dostupné z URL < http://www.bystricko.cz> Regionální informační servis [online]. 2005 [cit. 2006-05-05]. Dostupné z URL < http://www.risy.cz>. Sčítání lidu, domů a bytů 2001- dojížďka a vyjížďka do zaměstnání a škol, okres Žďár nad Sázavou [cd rom]. ČSÚ, Praha 2003.

52

SEZNAM PŘÍLOH 1. Obr. 1 Správní obvod ORP Bystřice nad Pernštejnem 2. Obr. 2 Hustota zalidnění obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem k 1.1 2005 3. Obr. 3 Vzdělanostní struktura obyvatelstva obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem k 1.3 2001 4. Obr.4 Míra nezaměstnanosti v obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem k 31.12 2005 5. Obr. 5 Ekonomická aktivita obyvatelstva obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem k 1.3 2001 6. Tab.1 Počet obyvatel v jednotlivých obcích obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem k 1.1 2005 7. Tab. 2 Počet obyvatel v jednotlivých obcích obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v období 1869-2001 8. Tab. 3.Vývoj počtu obyvatel obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem, okresu Žďár nad Sázavou, kraje Vysočina a České republiky na základě bazických a řetězových indexů v období 1869-2001 9. Tab. 4 Struktura obyvatelstva podle věku a pohlaví v jednotlivých obcích obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 1991 10. Tab.5 Struktura obyvatelstva podle věku a pohlaví v jednotlivých obcích obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 2001 11. Tab. 6 Vzdělanostní struktura v jednotlivých obcích obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 1991 12. Tab. 7 Vzdělanostní struktura v jednotlivých obcích obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 2001 13. Tab.8 Ekonomická struktura obyvatel v jednotlivých obcích obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 1991 14. Tab. 9 Ekonomická struktura obyvatel v jednotlivých obcích obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 2001 15.Tab. 10 Dojížďka obyvatel jednotlivých obcí obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem do zaměstnání v roce 2001 16. Tab. 11 Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání a míra registrované nezaměstnanosti v jednotlivých obcích obvodu ORP Bystřice nad Pernštejne k 31 .12 2005

53

Příloha č. 6 Tab. 1: Počet obyvatel v jednotlivých obcích obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem k 1.1 2005 počet obyvatel muži Blažkov 297 Bohuňov 233 Bukov 191 Bystřice nad Pernštejnem 8949 Býšovec 131 Dalečín 704 Dolní Rožínka 671 Horní Rožínka 89 Chlum-Korouhvice 46 Koroužné 268 Lísek 376 Milasín 56 Moravecké Pavlovice 29 Nyklovice 157 Písečné 208 Prosetín 418 Radkov 175 Rodkov 91 Rovečné 648 Rozsochy 709 Rožná 756 Sejřek 158 Skorotice 143 Strachujov 148 Strážek 943 Střítež 101 Sulkovec 189 Štěpánov nad Svratkou 704 Ubušínek 98 Ujčov 495 Unčín 202 Věchnov 333 Velké Janovice 123 Velké Tresné 121 Věstín 182 Věžná 182 Vír 745 Zvole 639 Ždánice 181 Pramen: Počet obyvatel v obcích Vysočiny k 1.1 2005. Jihlava 2006; upraveno

název obce

celkem

154 124 95 4473 71 363 338 45 22 142 192 28 14 81 113 212 91 42 327 359 388 71 71 75 443 54 86 353 53 235 101 177 64 57 97 94 353 327 84

ženy 143 109 96 4476 60 341 333 44 24 126 184 28 15 76 95 206 84 49 321 350 368 87 72 73 500 47 103 351 45 260 101 156 59 64 85 88 392 312 97

Příloha č. 7

Tab. 2: Počet obyvatel v jednotlivých obcích obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v období 1869-2001 1869 1880 480 527 414 397 341 326 Bystřice n. P. 5468 5405 Býšovec 311 302 Dalečín 1065 1099 D. Rožínka 428 505 H. Rožínka 199 213 ChlumKorouhvice 252 220 Koroužné 537 540 Lísek 729 721 Milasín 146 143 Moravské 122 120 Pavlovice Nyklovice 287 333 Písečné 266 284 Prosetín 701 799 Radkov 350 371 Rodkov 275 319 Rovečné 1003 962 Rozsochy 1279 1230 Rožná 825 849 Sejřek 446 374 Skorotice 369 373 Strachujov 241 263 Strážek 1824 2051 Střítež 277 276 Sulkovec 526 545 Štěpánov nad Svratkou 1203 1079 Ubušínek 198 186 Ujčov 727 722 Unčín 310 282 Věchnov 481 499 Vel. Janovice 289 270 Velké Tresné 247 215 Věstín 571 561 Věžná 506 528 Vír 564 528 Zvole 1075 1057 Ždánice 297 263

Název obce Blažkov Bohuňov Bukov

1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 296 311 272 301 272 370 391 403 453 502 245 230 222 238 240 288 324 314 356 391 202 215 235 228 252 314 319 331 335 330 9304 9510 7644 5032 3922 4170 4576 4770 5119 5006 197 180 174 148 194 300 336 330 307 316 775 1102 1074 1013 984 799 937 772 827 813 685 742 783 820 478 459 310 389 383 319 143 124 95 156 116 141 194 173 175 151

2001 304 245 190 9068 140 723 661 100

210 532 739 136

207 618 628 148

157 444 452 83

78 476 464 86

66 422 399 66

62 359 385 69

66 296 374 52

50 290 366 50

105 109 124 135 309 299 285 271 293 277 290 289 763 789 827 752 319 285 294 292 267 268 244 276 932 1024 983 964 1195 1211 1159 1160 932 869 916 877 401 401 413 464 432 438 439 423 267 271 227 238 1931 1814 1669 1718 268 221 216 211 556 579 511 508

83 249 282 703 273 221 909 1121 922 371 428 225 1467 196 502

67 242 223 529 207 185 771 834 808 292 353 160 1110 162 382

59 262 231 519 239 190 809 845 831 260 328 167 1298 165

57 241 220 449 231 168 871 783 749 233 287 142 1130 112

45 199 210 426 211 131 818 784 735 199 205 145 1013 130

34 187 211 413 205 97 730 731 726 166 152 142 1004 132

31 165 212 428 178 93 660 698 737 159 138 154 980 94

383

340

277

242

207

819 1094 1093 1113 1042 1038 129 161 166 170 156 163 629 752 772 768 690 785 227 255 288 282 255 285 329 377 411 457 451 463 184 248 266 263 290 304 233 216 243 252 248 261 568 570 545 564 518 395 369 440 453 451 452 491 717 1204 616 611 552 514 754 1077 1052 1067 1042 1002

879 134 658 232 339 174 246 387 371 1059 759

877 132 584 239 321 163 237 344 347 956 690

772 122 523 202 314 138 188 279 292 853 678

756 116 511 190 335 133 165 223 254 787 641

712 100 488 191 310 129 126 188 206 759 631

224

207

186

187

187

233 510 715 155

277

235 575 741 142

284

234 563 744 132

245

198

243

215

Pramen: Retrospektivní lexikon obcí kraje Vysočina. Jihlava 2006; vlastní výpočty

Příloha č 8 Tab.3: Vývoj počtu obyvatel obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem, okresu Žďár nad Sázavou, kraje Vysočina a České republiky na základě bazických a řetězových indexů v období 1869-2001 rok

ORP Bystřice n. P. počet ob. Bi Ři

okres Žďár n. S. počet ob. Bi Ři

kraj Vysočina počet ob. Bi Ři

Česká republika počet ob. Bi Ři

1869

25625 100,0 100,0

120477 100,0

100,0

515301

100,0

100,0

7557236

100,0

100,0

1880

25741 100,5 100,5

122884 102,0

102,0

532770

103,4

103,4

8221432

108,8

108,8

1890

25308

98,8

98,3

119458

99,2

97,2

532526

103,3

100,0

8665521

114,7

105,4

1900

24864

97,0

98,2

117893

97,9

98,7

534429

103,7

100,4

9372656

124,0

108,2

1910

24222

94,5

97,4

118017

98,0

98,0

546494

106,1

102,3

10078896

133,4

107,5

1921

23646

92,3

97,6

115029

95,5

97,5

541782

105,1

99,1

10009491

132,4

99,3

1930

22359

87,3

94,6

112691

93,5

98,0

531669

103,2

98,1

10673491

141,2

106,6

1950

19026

74,2

85,1

99107

82,3

87,9

461813

89,6

86,9

8896102

117,7

83,3

1961

20951

81,8 110,1

108871

90,4

109,9

489869

95,1

106,1

9571531

126,7

107,6

1970

22355

87,2 106,7

115961

96,3

106,5

494985

96,1

101,0

9807696

129,8

102,5

1980

23055

90,0 103,1

123506 102,5

106,5

516823

100,3

104,4

10291927

136,2

104,9

1991

22008

85,9

95,5

124787 103,6

101,0

521068

101,1

100,8

10302215

136,3

100,1

2001

21148

82,5

96,1

125407 104,1

100,5

519211

100,8

99,6

10230060

135,4

99,3

Pramen: Retrospektivní lexikon obcí kraje Vysočina. Jihlava 2006; Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970. Praha 1978; Statistická ročenka ČR 2001; vlastní výpočty

Příloha č. 9 Tab.4: Struktura obyvatelstva podle věku a pohlaví v jednotlivých obcích obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 1991 Obec

z obyvatel. toho celkem ženy

z toho ve věku

0 - 14

15 - 59

60 a více vč. nezj. abs. % 50 16,89 41 16,73 50 24,75 1081 12 44 29,73 142 18,32 110 16,06 14 14,74

index feminity

index stáří

abs. % abs. % Blažkov 296 154 80 27,03 166 56,08 108,45 62,5 109 70 28,57 134 54,69 80,1 58,6 245 Bohuňov 36 17,82 116 57,43 114,9 138,9 202 108 Bukov 99,5 47,5 9 304 4641 2276 24,46 5 947 63,92 Bystřice n. P. 148 78 13 8,78 91 61,49 111,4 338,5 Býšovec 450 58,06 97,2 77,6 775 382 183 23,61 Dalečín 414 60,44 106,9 68,3 685 354 161 23,50 Dolní Rožínka 95 47 23 24,21 58 61,05 97,9 60,9 Horní Rožínka Chlum37 20 30,30 32 48,48 14 21,21 127,6 70,0 66 Korouhvice 296 145 53 17,91 158 53,38 85 28,72 96,0 160,4 Koroužné 374 182 84 22,46 229 61,23 61 16,31 94,8 72,6 Lísek 52 26 11 21,15 28 53,85 13 25,00 100,0 118,2 Milasín 34 17 6 17,65 21 61,76 7 20,59 100,0 116,7 Mor. Pavlovice 99 39 20,86 108 57,75 40 21,39 112,5 102,6 187 Nyklovice 211 100 48 22,75 126 59,72 37 17,54 90,1 77,1 Písečné 413 204 89 21,55 255 61,74 69 16,71 97,6 77,5 Prosetín 205 97 54 26,34 117 57,07 34 16,59 89,8 63,0 Radkov 97 54 8 8,25 63 64,95 26 26,80 125,6 325,0 Rodkov 730 375 150 20,55 437 59,86 143 19,59 105,6 95,3 Rovečné 731 366 160 21,89 429 58,69 142 19,43 100,3 88,8 Rozsochy 726 347 174 23,97 428 58,95 124 17,08 91,6 71,3 Rožná 82 29 17,47 106 63,86 31 18,67 97,6 106,9 166 Sejřek 72 23 15,13 76 50,00 53 34,87 90,0 230,4 152 Skorotice 71 31 21,83 81 57,04 30 21,13 100,0 96,8 142 Strachujov 1 004 517 228 22,71 514 51,20 262 26,10 106,2 114,9 Strážek 63 31 23,48 72 54,55 29 21,97 91,3 93,5 132 Střítež 129 51 21,07 116 47,93 75 30,99 114,2 147,1 242 Sulkovec 756 383 159 21,03 429 56,75 168 22,22 102,7 105,7 Štěpánov n.S. 58 23 19,83 76 65,52 17 14,66 100,0 73,9 116 Ubušínek 267 115 22,50 275 53,82 121 23,68 109,4 105,2 511 Ujčov 190 97 41 21,58 118 62,11 31 16,32 104,3 75,6 Unčín 335 177 86 25,67 193 57,61 56 16,72 112,0 65,1 Věchnov 133 62 34 25,56 75 56,39 24 18,05 87,3 70,6 Velké Janovice 165 80 36 21,82 89 53,94 40 24,24 94,1 111,1 Velké Tresné 223 109 38 17,04 113 50,67 72 32,29 95,6 189,5 Věstín 254 135 46 18,11 129 50,79 79 31,10 113,4 171,7 Věžná 477 60,61 145 18,42 105,5 87,9 787 404 165 20,97 Vír 641 316 166 25,90 342 53,35 133 20,75 97,2 80,1 Zvole 94 42 22,46 105 56,15 40 21,39 101,1 95,2 187 Ždánice Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 1991. Žďár nad Sázavou 1992; vlastní výpočty

Příloha č. 10 Tab.5: Struktura obyvatelstva podle věku a pohlaví v jednotlivých obcích obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 2001 z toho ve věku

obec

obyvatel. z toho celkem ženy

0 - 14

abs.

15 - 59

%

abs.

%

60 a více vč. index nezj. feminity abs. %

Blažkov 304 145 49 16,1 203 66,8 52 17,1 91,2 Bohuňov 245 112 55 22,4 160 65,3 30 12,2 84,2 Bukov 190 96 42 22,1 107 56,3 41 21,6 102,1 Bystřice nad 6 Pernštejnem 9 068 4 508 1 620 17,9 093 67,2 1 355 14,9 98,9 Býšovec 140 70 17 12,1 86 61,4 37 26,4 100,0 Dalečín 723 356 139 19,2 449 62,1 135 18,7 97,0 Dolní Rožínka 661 324 113 17,1 415 62,8 133 20,1 96,1 Horní Rožínka 100 51 24 24,0 58 58,0 18 18,0 104,1 Chlum25 8 16,0 29 58,0 13 26,0 100,0 Korouhvice 50 Koroužné 290 144 37 12,8 171 59,0 82 28,3 98,6 Lísek 366 180 76 20,8 234 63,9 56 15,3 96,8 Milasín 50 22 5 10,0 35 70,0 10 20,0 78,6 Mor. Pavlovice 31 15 8 25,8 15 48,4 8 25,8 93,8 Nyklovice 165 83 19 11,5 108 65,5 38 23,0 101,2 100 44 20,8 126 59,4 42 19,8 89,3 212 Písečné 428 214 86 20,1 272 63,6 70 16,4 100,0 Prosetín 86 29 16,3 108 60,7 41 23,0 93,5 178 Radkov 93 46 19 20,4 49 52,7 25 26,9 97,9 Rodkov 332 96 14,5 419 63,5 145 22,0 101,2 660 Rovečné 698 344 131 18,8 409 58,6 158 22,6 97,2 Rozsochy 737 362 135 18,3 478 64,9 124 16,8 96,5 Rožná 89 27 17,0 89 56,0 43 27,0 127,1 159 Sejřek 70 19 13,8 74 53,6 45 32,6 102,9 138 Skorotice 80 21 13,6 101 65,6 32 20,8 108,1 154 Strachujov 980 508 170 17,3 559 57,0 251 25,6 107,6 Strážek 45 10 10,6 66 70,2 18 19,1 91,8 94 Střítež 207 117 30 14,5 128 61,8 49 23,7 130,0 Sulkovec 712 362 114 16,0 434 61,0 164 23,0 103,4 Štěpánov n. S. 100 47 15 15,0 62 62,0 23 23,0 88,7 Ubušínek 488 257 90 18,4 299 61,3 99 20,3 111,3 Ujčov 191 96 40 20,9 115 60,2 36 18,8 101,1 Unčín 146 61 19,7 199 64,2 50 16,1 89,0 310 Věchnov 59 31 24,0 78 60,5 20 15,5 84,3 129 Velké Janovice 126 62 10 7,9 79 62,7 37 29,4 96,9 Velké Tresné 188 89 30 16,0 108 57,4 50 26,6 89,9 Věstín 206 104 24 11,7 106 51,5 76 36,9 102,0 Věžná 392 117 15,4 520 68,5 122 16,1 106,8 759 Vír 311 112 17,7 400 63,4 119 18,9 97,2 631 Zvole 101 35 18,7 102 54,5 50 26,7 117,4 187 Ždánice Pramen:Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 2001. Jihlava 2003; vlastní výpočty

index stáří

106,1 54,5 97,6

83,6 217,6 97,1 117,7 75,0

162,5 221,6 73,7 200,0 100,0 200,0 95,5 81,4 141,4 131,6 151,0 120,6 91,9 159,3 236,8 152,4 147,6 180,0 163,3 143,9 153,3 110,0 90,0 82,0 64,5 370,0 166,7 316,7 104,3 106,3 142,9

Příloha č. 11 Tab.6: Vzdělanostní struktura v jednotlivých obcích obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 1991 obec

Blažkov Bohuňov Bukov Bystřice nad Pernštejnem Býšovec Dalečín Dolní Rožínka Horní Rožínka Chlum-Korouhvice Koroužné Lísek Milasín Moravecké Pavlovice Nyklovice Písečné Prosetín Radkov Rodkov Rovečné Rozsochy Rožná Sejřek Skorotice Strachujov Strážek Střítež Sulkovec Štěpánov n. Svratkou Ubušínek Ujčov Unčín Věchnov Velké Janovice Velké Tresné Věstín Věžná Vír Zvole Ždánice

celkem obyv. 15 leté a starší

základní, bez vzdělání, nezj.

abs.

%

v tom vyučení a střední s střední bez maturitou a maturity vyšší odborné abs. % abs. %

vysokoškolské

abs.

vzděl. ukazatel

%

216 175 166

87 72 66

40,3 41,1 39,8

91 69 70

42,1 39,4 42,2

33 30 28

15,3 17,1 16,9

5 4 2

2,3 2,3 1,2

1,8 1,8 1,8

7028 135 592 524 72 46 243 290 41

2307 56 258 195 31 18 116 134 19

32,8 41,5 43,6 37,2 43,1 39,1 47,7 46,2 46,3

2818 53 219 187 36 15 86 112 16

40,1 39,3 37,0 35,7 50,0 32,6 35,4 38,6 39,0

1522 24 91 107 3 12 33 34 3

21,7 17,8 15,4 20,4 4,2 26,1 13,6 11,7 7,3

381 2 24 35 2 1 8 10 3

5,4 1,5 4,1 6,7 2,8 2,2 3,3 3,4 7,3

2,0 1,8 1,8 2,0 1,7 1,9 1,7 1,7 1,8

28 148 163 324 151 89 580 571 552 137 129 111 776 101 191

11 72 67 140 61 42 219 236 215 54 70 60 392 38 92

39,3 48,6 41,1 43,2 40,4 47,2 37,8 41,3 38,9 39,4 54,3 54,1 50,5 37,6 48,2

12 51 63 120 65 33 221 219 224 54 43 33 253 41 72

42,9 34,5 38,7 37,0 43,0 37,1 38,1 38,4 40,6 39,4 33,3 29,7 32,6 40,6 37,7

3 22 26 51 20 10 117 99 96 27 15 12 112 19 22

10,7 14,9 16,0 15,7 13,2 11,2 20,2 17,3 17,4 19,7 11,6 10,8 14,4 18,8 11,5

2 3 7 13 5 4 23 17 17 2 1 6 19 3 5

7,1 2,0 4,3 4,0 3,3 4,5 4,0 3,0 3,1 1,5 0,8 5,4 2,4 3,0 2,6

1,9 1,7 1,8 1,8 1,8 1,7 1,9 1,8 1,8 1,8 1,6 1,7 1,7 1,9 1,7

597 93 396 149 249 99 129 185 208 622 475 145

225 37 169 74 107 55 47 86 104 277 203 55

37,7 39,8 42,7 49,7 43,0 55,6 36,4 46,5 50,0 44,5 42,7 37,9

260 30 163 51 92 33 60 69 79 234 193 67

43,6 32,3 41,2 34,2 36,9 33,3 46,5 37,3 38,0 37,6 40,6 46,2

94 23 54 22 43 11 14 29 24 98 58 20

15,7 24,7 13,6 14,8 17,3 11,1 10,9 15,7 11,5 15,8 12,2 13,8

18 3 10 2 7 0 8 1 1 13 21 3

3,0 3,2 2,5 1,3 2,8 0,0 6,2 0,5 0,5 2,1 4,4 2,1

1,8 1,9 1,8 1,7 1,8 1,6 1,9 1,7 1,6 1,8 1,8 1,8

Pramen:Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 1991. Žďár nad Sázavou 1992; vlastní výpočty

Příloha č. 12 Tab.7: Vzdělanostní struktura v jednotlivých obcích obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 2001 obec

Blažkov Bohuňov Bukov Bystřice n. P. Býšovec Dalečín Dolní Rožínka Horní Rožínka Chlum-Korouhvice Koroužné Lísek Milasín Moravecké Pavlovice Nyklovice Písečné Prosetín Radkov Rodkov Rovečné Rozsochy Rožná Sejřek Skorotice Strachujov Strážek Střítež Sulkovec Štěpánov n. S. Ubušínek Ujčov Unčín Věchnov Velké Janovice Velké Tresné Věstín Věžná Vír Zvole Ždánice

celkem obyv. 15 leté a starší

v tom

základní, bez vzdělání, nezj.

vyučení a střední bez maturity abs. %

střední s maturitou a vyšší odborné abs. %

vysokoškolské

abs.

vzděl. ukazatel

abs.

%

255 190 148 7448 123 584 548 76 42 253 290 45

62 56 40 1758 35 187 149 26 17 92 85 7

24,3 29,5 27,0 23,6 28,5 32,0 27,2 34,2 40,5 36,4 29,3 15,6

128 87 71 3204 58 253 229 34 13 105 136 25

50,2 45,8 48,0 43,0 47,2 43,3 41,8 44,7 31,0 41,5 46,9 55,6

56 42 34 1941 26 118 127 12 11 43 57 11

22,0 22,1 23,0 26,1 21,1 20,2 23,2 15,8 26,2 17,0 19,7 24,4

9 5 3 545 4 26 43 4 1 13 12 2

%

3,5 2,6 2,0 7,3 3,3 4,5 7,8 5,3 2,4 5,1 4,1 4,4

2,0 2,0 2,0 2,2 2,0 2,0 2,1 1,9 1,9 1,9 2,0 2,2

23 146 168 342 149 74 564 567 602 132 119 133 810 84 177 598 85 398 151 249 98 116 158 182 642 519 152

7 49 45 100 50 26 152 182 163 30 37 48 308 25 63 156 31 115 56 71 41 37 49 72 185 151 48

30,4 33,6 26,8 29,2 33,6 35,1 27,0 32,1 27,1 22,7 31,1 36,1 38,0 29,8 35,6 26,1 36,5 28,9 37,1 28,5 41,8 31,9 31,0 39,6 28,8 29,1 31,6

13 66 78 151 61 33 237 236 279 63 62 57 317 29 69 295 26 192 63 121 45 52 68 72 293 224 71

56,5 45,2 46,4 44,2 40,9 44,6 42,0 41,6 46,3 47,7 52,1 42,9 39,1 34,5 39,0 49,3 30,6 48,2 41,7 48,6 45,9 44,8 43,0 39,6 45,6 43,2 46,7

3 24 30 77 31 9 134 124 129 34 16 24 149 26 42 124 26 79 29 51 11 19 36 29 141 111 29

13,0 16,4 17,9 22,5 20,8 12,2 23,8 21,9 21,4 25,8 13,4 18,0 18,4 31,0 23,7 20,7 30,6 19,8 19,2 20,5 11,2 16,4 22,8 15,9 22,0 21,4 19,1

0 7 15 14 7 6 41 25 31 5 4 4 36 4 3 23 2 12 3 6 1 8 5 9 23 33 4

0,0 4,8 8,9 4,1 4,7 8,1 7,3 4,4 5,1 3,8 3,4 3,0 4,4 4,8 1,7 3,8 2,4 3,0 2,0 2,4 1,0 6,9 3,2 4,9 3,6 6,4 2,6

1,8 1,9 2,1 2,0 2,0 1,9 2,1 2,0 2,0 2,1 1,9 1,9 1,9 2,1 1,9 2,0 2,0 2,0 1,9 2,0 1,7 2,0 2,0 1,9 2,0 2,1 1,9

Pramen:Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 2001. Jihlava 2003; vlastní výpočty

Příloha č. 13 Tab.8: Ekonomicky struktura obyvatel v jednotlivých obcích obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 1991 obec

Blažkov Bohuňov Bukov Bystřice nad Pernštejnem Býšovec Dalečín Dolní Rožínka Horní Rožínka Chlum-Korouhvice Koroužné Lísek Milasín Moravecké Pavlovice Nyklovice Písečné Prosetín Radkov Rodkov Rovečné Rozsochy Rožná Sejřek Skorotice Strachujov Strážek Střítež Sulkovec Štěpánov nad Svratkou Ubušínek Ujčov Unčín Věchnov Velké Janovice Velké Tresné Věstín Věžná Vír Zvole Ždánice

ekonom. aktivní obyv. celkem

abs.

primér %

abs.

z toho sekunder %

abs.

terciér %

133 103 82

71 69 33

54,6 67,6 41,3

43 21 28

33,1 20,6 35,0

16 12 19

12,3 11,8 23,8

4713 67 383 326 42 30 130 184 21

592 24 99 64 20 15 27 90 10

12,8 36,4 26,1 19,8 47,6 50,0 21,6 49,2 47,6

2669 30 220 159 17 4 76 63 7

57,8 45,5 57,9 49,1 40,5 13,3 60,8 34,4 33,3

1359 12 61 101 5 11 22 30 4

29,4 18,2 16,1 31,2 11,9 36,7 17,6 16,4 19,0

15 93 100 213 90 49 368 336 347 76 61 65 408 54 117

8 50 33 104 43 5 123 162 109 32 12 21 137 27 77

53,3 53,8 33,3 48,8 50,0 10,2 33,7 48,4 31,4 43,2 20,0 32,3 33,7 50,0 65,8

5 33 54 79 31 24 143 113 138 33 38 36 159 13 27

33,3 35,5 54,5 37,1 36,0 49,0 39,2 33,7 39,8 44,6 63,3 55,4 39,1 24,1 23,1

2 10 12 30 12 20 99 60 100 9 10 8 111 14 13

13,3 10,8 12,1 14,1 14,0 40,8 27,1 17,9 28,8 12,2 16,7 12,3 27,3 25,9 11,1

383 74 230 96 156 55 75 103 99 369 274 86

47 43 72 29 47 32 15 55 41 55 144 40

12,4 58,1 31,4 30,5 30,9 58,2 20,5 53,9 42,3 15,2 52,9 47,1

249 26 130 54 78 21 45 30 46 222 75 35

65,5 35,1 56,8 56,8 51,3 38,2 61,6 29,4 47,4 61,3 27,6 41,2

84 5 27 12 27 2 13 17 10 85 53 10

22,1 6,8 11,8 12,6 17,8 3,6 17,8 16,7 10,3 23,5 19,5 11,8

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 1991. Žďár nad Sázavou 1992; vlastní výpočty

Příloha č. 14 Tab.9: Ekonomicky struktura obyvatel v jednotlivých obcích obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem v roce 2001 obec

Blažkov Bohuňov Bukov Bystřice nad Pernštejnem Býšovec Dalečín Dolní Rožínka Horní Rožínka Chlum-Korouhvice Koroužné Lísek Milasín Moravecké Pavlovice Nyklovice Písečné Prosetín Radkov Rodkov Rovečné Rozsochy Rožná Sejřek Skorotice Strachujov Strážek Střítež Sulkovec Štěpánov nad Svratkou Ubušínek Ujčov Unčín Věchnov Velké Janovice Velké Tresné Věstín Věžná Vír Zvole Ždánice

ekonom. aktivní obyv. primér celkem abs. %

z toho sekunder abs. %

abs.

terciér %

148 115 81

40 28 7

29,0 25,7 9,0

61 45 43

44,2 41,3 55,1

37 36 28

26,8 33,0 35,9

4 401 59 330 302 34 23 122 170 28 11 77 101 204 71 38 305 295 347 70 52 68 353 44 95 326 49 217 79 145 49 57 79 71 376 293 71

226 8 37 23 7 3 14 41 5 4 22 17 33 25 4 47 61 53 17 6 12 51 10 35 24 18 36 17 17 21 4 24 11 6 61 13

5,5 14,3 11,5 8,2 23,3 14,3 12,1 25,0 18,5 36,4 30,6 17,2 16,8 35,2 12,1 15,7 21,0 15,7 26,2 11,5 18,8 15,5 23,8 38,0 7,8 37,5 17,8 22,7 12,2 42,9 7,4 32,0 15,5 1,6 21,3 18,6

2102 32 203 142 15 9 72 69 12 4 36 51 98 25 15 146 139 163 28 29 37 124 22 39 184 20 116 41 86 22 31 24 46 230 113 36

51,0 57,1 63,0 50,5 50,0 42,9 62,1 42,1 44,4 36,4 50,0 51,5 50,0 35,2 45,5 48,7 47,9 48,2 43,1 55,8 57,8 37,6 52,4 42,4 59,7 41,7 57,4 54,7 61,9 44,9 57,4 32,0 64,8 63,2 39,5 51,4

1791 16 82 116 8 9 30 54 10 3 14 31 65 21 14 107 90 122 20 17 15 155 10 18 100 10 50 17 36 6 19 27 14 128 112 21

43,5 28,6 25,5 41,3 26,7 42,9 25,9 32,9 37,0 27,3 19,4 31,3 33,2 29,6 42,4 35,7 31,0 36,1 30,8 32,7 23,4 47,0 23,8 19,6 32,5 20,8 24,8 22,7 25,9 12,2 35,2 36,0 19,7 35,2 39,2 30,0

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů – okres Žďár nad Sázavou 2001, Jihlava, 2003; vlastní zpracování

Příloha č. 15 Tab.10: Dojížďka obyvatel jednotlivých obcí obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem do zaměstnání v roce 2001 obec

ekonom. aktivní obyv. celkem

OPM dojížď. vyjížď. v obci do obce z obce

hlavní směr dojížďky

počet vyjíždějících do hl.obce dojížďky.

saldo dojížďky

Blažkov Bohuňov Bukov Bystřice n. P. Býšovec Dalečín Dolní Rožínka Horní Rožínka ChlumKorouhvice Koroužné Lísek Milasín Mor. Pavlovice Nyklovice Písečné Prosetín Radkov Rodkov

148 115 81 4 401 59 330 302 34

44 64 30 3651 17 217 1267 15

9 23 9 1112 7 89 1083 3

113 74 60 1862 49 202 118 22

Zvole Bystřice n. P. Dolní Rožínka Dolní Rožínka Nedvědice Jimramov Bystřice n. P -

27 30 17 425 14 65 36 -

-104 -51 -51 -750 -42 -113 965 -19

23 122 170 28 11 77 101 204 71 38

10 93 119 5 6 38 53 101 17 12

0 55 40 3 0 2 22 9 0 2

13 84 91 26 5 41 70 112 54 28

26 38 19 26 17 16

-13 -29 -51 -23 -5 -39 -48 -103 -54 -26

Rovečné Rozsochy Rožná Sejřek Skorotice Strachujov Strážek Střítež Sulkovec Štěpánov n. S. Ubušínek Ujčov Unčín Věchnov Velké Janovice Velké Tresné Věstín Věžná Vír Zvole Ždánice

305 295 347 70 52 68 353 44 95 326 49 217 79 145 49 57 79 71 376 293 71

132 167 202 30 18 25 257 17 57 255 31 168 45 60 16 64 65 31 321 117 19

24 49 67 7 4 9 76 4 8 116 7 56 15 13 0 47 28 15 110 0 0

197 177 212 47 38 52 172 31 46 187 25 105 49 98 33 40 42 55 165 176 52

Bystřice n. P Bystřice n. P Bystré Bystřice n. P Bystřice n. P Bystřice n. P Bystřice nad Pernštejnem Bystřice n. P Dolní Rožínka Nedvědice Jimramov Dolní Rožínka Dolní Rožínka Bystré Bystřice n. P Štěpánov n. S. Jimramov Bystřice n. P Olešnice Dolní Rožínka Bystřice n. P Dolní Rožínka Bystřice n. P

29 71 64 10 19 38 14 10 46 18 16 58 12 13 52 43 35

-173 -128 -145 -40 -34 -43 -96 -27 -38 -71 -18 -49 -34 -85 -33 7 -14 -40 -55 -176 -52

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, dojížďka a vyjížďka do zaměstnání a škol, okres Žďár nad Sázavou. Praha 2003 Pozn: - není určeno

Příloha č. 16 Tab.11: Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání a míra registrované nezaměstnanosti v jednotlivých obcích obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem k 31 .12 2005 obec

Blažkov

Bohuňov

Bukov

Bystřice nad Pernštejnem

Býšovec

Dalečín

Dolní Rožínka

Horní Rožínka

Chlum-Korouhvice

Koroužné

Lísek

Milasín

Moravecké Pavlovice

Nyklovice

Písečné

Prosetín

Radkov

Rodkov

Rovečné

Rozsochy

Rožná

Sejřek

Skorotice

Strachujov

Strážek

Střítež

Sulkovec

Štěpánov nad Svratkou

Ubušínek

Ujčov

Unčín

Věchnov

Velké Janovice

Velké Tresné

Věstín Věžná Vír

Zvole

Ždánice

ekonomicky aktivní obyvatelstvo celkem 148 115 81 4 401 59 330 302 34 23 122 170 28 11 77 101 204 71 38 305 295 347 70 52 68 353 44 95 326 49 217 79 145 49 57 79 71 376 293 71

dosažitelní uchazeči o zaměstnání celkem

8 12 11 666 8 38 43 10 3 17 12 3 1 5 4 27 7 7 34 40 32 6 7 6 52 6 6 47 3 13 10 22 10 13 8 6 43 26 5

míra registrováné nezaměstnanosti (%)

5,4 10,4 13,6 15,1 13,6 11,5 14,2 29,4 13 13,9 7,1 10,7 9,1 6,5 4 13,2 9,9 18,4 11,1 13,6 9,2 8,6 13,5 8,8 14,7 13,6 6,3 14,4 6,1 6 12,7 15,2 20,4 22,8 10,1 8,5 11,4 8,9 7

Pramen: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska, MPSV, Praha, 2006, upraveno