Sociální zemědělství: nové možnosti rozvoje pro český venkov? Eliška Hudcová 9. 11. 2015
Přehled přednášky • Vymezení sociálního zemědělství – Cíle a přínosy
– Hlavní aktéři – Cílové skupiny – Green care
• Historie a současnost v zahraničí a v ČR – Evropské projekty – Sociální zemědělství v zahraničí – Současnost v ČR
• Příklady dobré praxe (výstupy Studie pro ApSZ) • WWOOF
Vymezení sociálního zemědělství • inovativní přístup sdružující dva koncepty: multifunkční zemědělství a sociální služby / zdravotní péči na místní úrovni. Na straně jedné úzce souvisí s multifunkční povahou zemědělství a plně zapadá do konceptu rozvoje venkova, jelikož umožňuje zemědělcům diverzifikaci jejich příjmů. Na straně druhé je prospěšné pro společnost, jelikož poskytuje sociální služby a zlepšuje stávající služby ve prospěch obyvatel venkovských oblastí prostřednictvím využívání zemědělských a venkovských zdrojů v širokém slova smyslu Stanovisko EHSV NAT/539 Sociální zemědělství, 22. 11. 2012
• aktivity mají úzkou vazbu na zemědělské činnosti nebo zemědělský podnik a • jsou určeny osobám, jež mají dočasně nebo trvale specifické potřeby
Cíle sociálního zemědělství • • • • •
Podpora kvality života jedinců Sociální integrace na venkově Rozvoj venkovských komunit Rozvoj lokální ekonomiky Rozvoj mimoprodukčních složek zemědělství
Přínosy sociálního zemědělství • • • • • • • • • •
Tvorba a udržení pracovních míst na venkově Dostupnější sociální služby na venkově Dostupnější terapeutické a rehabilitační služby Snižování odlivu obyvatel z venkova Diverzifikace zemědělských produkčních i mimoprodukčních aktivit Efektivnější sociální pomoc, podpora a péče Podpora rozvoje zdravé komunity a rozvoj neformálních vztahů v konkrétní lokalitě Doplňkový zdroj příjmu Nefinanční přínosy, společenská odpovědnost Trvale udržitelný rozvoj zemědělství
Hlavní aktéři • • • • • • • •
Zemědělec Registrovaný poskytovatel sociálních služeb Sociální pracovník Realizátor projektů ESIF Sociální podnik Nestátní nezisková organizace Lokální samospráva Klient
Cílové skupiny • • • •
Osoby znevýhodněné na trhu práce Uživatelé sociálních služeb Cílové skupiny v ESIF a ostatních projektech Široká veřejnost
Green care Aktivní zakoušení přírodních prvků Terapeutický vliv přírodních prvků na člověka Cíl: zlepšit či udržet zdravotní, psychický stav
Strukturovaný program Definované cíle Individuální přístup Dokumentace Zhodnocení
Green care
Green care Zakoušení přírodního prostředí
Pohled na přírodu
Interakce s přírodními prvky
aktivita v přírodě
Každodenní život / Zdravý životní styl
pohled z okna doma nebo v práci
podpora zdraví
léčivá krajina a příroda
tvarování přírody
zahradničení, práce na zahradě, práce v lese
cvičení v přírodě (green exercise)
sociální a terapeutické zahrady
interakce se zvířaty
farmaření
ekoterapie
zahradní terapie
cvičení se zvířaty (procházka se psem, rybaření, jízda na koni
sociální zemědělství
animoterapie, rehabilitace za pomoci zvířat
Historie sociálního zemědělství • Zemědělský statek jako venkovská organizační jednotka • Zemědělství jako tradiční venkovský svépomocný systém (hospodářství 16. -18. stol. hospodář s manželkou, děti, sirotci, podruzi, čeleď, vdovy a vdovci) • Urbanizace, specializace v lidských činnostech, sociální stratifikace • Zemědělství postupně jako samostatný sektor, profesionalizace, industrializace • Zájem o ekologicky udržitelné zemědělství, důraz na podporu lokální produkce
Sociální oblast • První sociální a zdravotní služby zajišťovány církvemi (farnostmi) • Systematická státní sociální politika začíná v Evropě tzv. chudinskými zákony v 16. stol • Sociální péče přechází na obce • Koncem 19. stol. státní sociální politika v dnešním smyslu: stát se snaží pokrýt všechny předvídatelné situace chudoby a sociálního vyloučení • Vytváření sociálních kategorií, 19. stol. • Expanze velkých ústavů sociální péče oddělených od společnosti • Poslední dekády individuální, deinstitucionalizovaný přístup v sociální péči
Zemědělská a sociální oblast • Starověk: v sídlech zahrady a parky • Náboženské komunity léčivé i samozásobitelské zahrady, zemědělská hospodářství • Středověk: práce na poli a v zahradách pro psychicky nemocné • Terapeutické a špitální zahrady při sanatoriích pro duševně či dlouhodobě nemocné • Moderní doba: z pacientů trestanci a šílenci • Poválečná doba: Camphillská hnutí, antroposofie R. Steinera a biodynamické zemědělství • Od 80. let ekologické zemědělství, soc. integrace na venkově, sociální zemědělství
Rozvoj sociálního zemědělství • Pionýrské období – Sociální zemědělství na dobrovolnické úrovni, silná motivace – Soukromí farmáři a neziskovky s vlastními projekty jako závazek společnosti – Malá odezva a uznání společností (Slovinsko, země V4)
• Multifunkční zemědělství • Malé povědomí • Hlavní zájem u zemědělců, lokálních veřejných i soukromých institucí • Finanční podpora ze zemědělského sektoru, oblast rozvoje venkova (Vlámsko)
• Sociální zemědělství – – – –
Velký počet iniciativ Integrace do sociálního, zdravotnického i zemědělského systému Uznání širokou veřejností Celostátní i regionální sítě (Nizozemí, Itálie, Francie, VB, Irsko)
Sociální zemědělství v Evropě • Francie – – – –
Důraz na sociální integraci Komunitní zahrady Terapeutické farmy Pedagogické příměstské farmy (1200)
• Itálie – – – –
Zákon o sociálním zemědělství, 2014 Ekologické sociální farmy (500) Sociální družstva, A a B Daňová zvýhodnění, upřednostnění ve veřejných zakázkách
Sociální zemědělství v Evropě • Německo – Velká regulace sociální práce – Doplňková terapie, školky na farmách (200) – Integrační zaměstnávání v zemědělství obtížné
• Slovinsko – Součást PRV 2007-2013 – Kooperace zemědělského a neziskového sektoru
• Vlámsko – Služby farmářů financovány ze zemědělského sektoru – Sociální farmy min. 35% příjmů ze zemědělské činnosti – Podpora 40 euro/osoba/den
Sociální zemědělství v Evropě • Holandsko – – – –
Národní síť sociálně zemědělských podniků, 6 typů Zahrnuto do sociálního a zdravotnického systému Podpora 60euro/osoba/den 1998 - 51 farem, 2007 - 756, dnes cca 1000
• Velká Británie – – – –
180 farem 2012, 0,4 – 648 ha, průměr 49 ha 2998 klientů/týden (115 farem), 4-5 dnů/týden, 5-8 hodin/den 523 placených zaměstnanců, 698 dobrovolníků (79) 61% učitelé, 54% zemědělci, 48% zdravotní/sociální pracovníci, 30% zahradníci – Podpora 51 liber/osoba/den https://www.youtube.com/watch?v=71CA-kHonhI
SoFar (Social Farming) • 2006 - 2008, koordinátorem projektu Universita v Pise, Ústav živočišné produkce. • Itálie, Německo, Nizozemí, Belgie, Francie, Slovinsko, Irsko • Přidaná hodnota sociálního zemědělství - rehabilitace znevýhodněných osob a integrace osob s postižením • Integrace zemědělských postupů a sociálních služeb • Rozvoj vztahů mezi venkovem a městem – DI IACOVO, Francesco; O´CONNOR, Deirdre (eds.). Supporting policies for Social Farming in Europe Progressing Multifunctionality in Responsive Rural Areas [online]. Sesto Fiorentino, 2009, Press Service srl on behalf ARSIA, Regione Toscana. Dostupný z: http://ec.europa.eu/research/agriculture/pdf/sofar_book.pdf.
COST Action 866 Green Care in Agriculture • 2006 - 2009, podpora mezinárodní spolupráce, provázanost zemědělství a sociálně zdravotní služby • 35 účastnických zemí z celého světa • Cílem projektu zvýšit vědecké znalosti ohledně optimální praxe v implementaci green care v zemědělství za účelem zlepšení fyzického a psychického zdraví lidí a kvality života. – SEMPIK, Joe; HINE, Rachel; WILCOX, Deborah, (eds.). Green care: A Conceptual Framework [online]. Loughborough University, 2010. ISBN 978 1 907382 23 9. Dostupný z: http://www.cost.eu/media/publications/10-26-GreenCare-A-Conceptual-Framework-A-report-of-the-WorkingGroup-on-the-Health-Benefits-of-Green-Care.
Farming for Health • Mezinárodní platforma výzkumníků, pedagogů, poradců a lidí se zkušenostmi s „care farming“ • Více než 22 členských zemí, pravidelná setkání na seminářích od roku 2004 za účelem předávání zkušeností, informací • Cíle: podat ucelený přehled o stavu „green care“ ve světě. – HASSINK, Jan; van DIJK, Marjken (eds.). Farming for Health. Green Care Farming Across Europe and the United States of America. Springer Science & Business Media, 2006. 357 s. ISBN 10402045417.
MAiE project: Multifunctional Agriculture in Europe
• Partnerské země projektu: Bulharsko, Česko, Finsko, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko • Cílem rozvinout mnohojazyčné kurikulum pro multifunkční zemědělství a rozvoj Zájmových center pro sociální zemědělství v partnerských zemích (osvěta, podpora venkova, kombinace zemědělství a sociálně zdravotnických služeb, mezistátní spolupráce) – Podnikání v sociálním zemědělství. kurikulum a průvodce [online]. kolektiv autorů, prosinec 2013, Dostupný z: http://maieproject.eu/fileadmin/user_upload/de/Home/4.04_MAIE_FINAL _ENG.pdf.
Sociální zemědělství v ČR • V našem kontextu relativně nový pojem • Jako praxe minimálně 10 let • Poskytovatelé sociálních služeb (green care), zemědělské farmy (sociální zemědělství), NNO • Integrační zaměstnávání • Tréninková pracovní místa • Chráněná pracovní místa, VPP • Pracovní a sociální rehabilitace • Terapeutické komunity • EVVO • Dobrovolnictví, WWOOF • Terapeutické a komunitní zahrady, KPZ
Hlavní aktéři vytvářející podmínky pro sociální zemědělství v praxi
Cílová skupina sociálního zemědělství
Instituce a pravidla podpor pro sociální zemědělství
Péče a příprava na zaměstnávání
Zaměstnávání
Cíle sociálního zemědělství
Registrovaný poskytovatel sociální služby
Zemědělec
Úřad práce
MZe
MPSV Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, PRV
Realizátoři projektů ESIF a ostatní projekty
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách
Vzdělávací instituce
NNO a spolky působící na venkově a v příměstských oblastech
Sociální podnik
Uživatelé sociálních služeb u registrovaného poskytovatele SS
Osoby znevýhodněné na trhu práce
Vzdělávání a ostatní činnosti
Cílové skupiny v ESIF a ostatních projektů
Široká veřejnost (děti, mládež, dospělí a senioři)
MMR
MŠMT
Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) a jejich pravidla pro poskytování podpor
Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon
Schéma sociálního zemědělství v ČR
Ostatní
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník aj.
Sociální zemědělství v ČR • MAiE Project, 2011-2014 • Pracovní komise sociálního zemědělství na MZe • Kurz pro sociální pracovníky a pracovníky v soc. službách, VOŠ Jabok, 2015 • Předmět Social farming pro obor Multifunctional farming, Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích • PGRLF, a.s., PRV, ESIF • Sociální zemědělství – úvod do problematiky • www.socialni-zemedelstvi.cz • Veřejné projednání sociálního zemědělství, 30. 11. 2015 od 13:00 hod. na MZe
Mapa sociálních farem (organizací) v ČR
Příklady dobré praxe • MOŽNOSTI VYUŽITÍ KONCEPTU SOCIÁLNÍHO ZEMĚDĚLSTVÍ V POLITIKÁCH SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ VE VENKOVSKÉM PROSTŘEDÍ
• Studie zadaná Agenturou pro sociální začleňování • Biostatek • Bemagro Malonty, a.s. • Sociální farma, s.r.o. • Koňský dvorec Chmelištná, z.s.
Biostatek, Valeč
Biostatek, Valeč
Biostatek, zbytek Povalče
Biostatek, nová zpracovna ovčího mléka
Bemagro Malonty, a.s.
Bemagro Malonty, a.s.
Bemagro Malonty, a.s.
Sociální farma, s.r.o., Velenice
Sociální farma, s.r.o., Velenice
Sociální farma, s.r.o., Velenice
Koňský dvorec Chmelištná
Koňský dvorec Chmelištná
Koňský dvorec Chmelištná
WWOOF – Wolrd Wide Opportunities on Organic Farms • 1971, Sue Coppard, “Working Weekends on Organic Farms”, „Willing Workers on Organic Farms“ • 2000, "World Wide Opportunities On Organic Farms„ • 2013, FoWO, Federace organizací WWOOF, 50 organizací z 100 států • ČR od 2003, 44 hostitelských farem, 176 registrovaných WWOOFerů • 4-6 hodin denně pomoci na farmě výměnou za jídlo a nocleh, možnost učit se, sdílet život na farmě
Jak se stát WWOOferem? • • • • • • •
18 let Adekvátní zdravotní stav, cestovní pojištění Registrace (15 euro/rok) Výběr farmy Komunikace pomocník – hostitel 3 denní zkušební doba Pravidla, oboustranně výhodná výměna
WWOOFer (pomocník, ne dobrovolník) • Stává se členem rodiny • Sdílí domácnost • Ubytování různé (pokoj, tee-pee, stan, maringotka) • Pomoc dle sezony, zábavnost, poučnost, variabilita • Účast na životě farmy, programech • Profil WWOFera: 30 let, VŠ, zaměstnaný
Hostitelská farma • Hospodařit dle ekologických principů • Pravdivé informace v profilu, za profil farmy odpovídá hostitel • Farmy jsou ve WWOOFu dobrovolně • Trpělivost, ne všichni WWOOFeři jsou zruční
Koordinátor (AREA viva, z.s.) • Umožňuje první kontakt W-H • Provozuje PR činnost • Poskytuje metodickou podporu
Mgr., Bc. Eliška Hudcová AREA viva, z.s. Pracovní komise sociálního zemědělství
[email protected] +420 739 244 606
DĚKUJI ZA POZORNOST
