Sociální teorie moderní společnosti Prof. Ing. František Zich, DrSc.
Úvod - pojmy a otázky vztahující se k tématu • • • • • •
K čemu teorie? K čemu věda? Co to je teorie, co to je věda? Co to je sociální? Co to je moderní ? A co to je společnost?
• Všichni to říkáme, denně o tom čteme, nebo to slyšíme, ale víme přesně o co jde? A v čem je jejich smysl a jak spolu souvisejí…?
Témata 1. Soudobá sociologie – přehled témat a teorií 2. Sociologická reflexe společných jevů 3. Teorie modernizace a postmoderní společnost. 4. Teorie globalizace, sociální obsah a souvislosti globální společnosti. 5. Vztah ekonomického a sociálního v moderní společnosti. 6. Symbolický, sociální a kulturní kapitál, sociologické teorie sítí 7. Znalostní společnost a moţnosti vědy ve společnosti. 8. Problém sociální kontroly moci v soudobé společnosti. 9. Teorie sociální soudrţnosti, sociální spravedlnost, sociální rizika soudobé společnosti 10. Feministická sociální teorie
Sociální teorie • Tradiční sociologické teorie , pozitivismus, naturalismus – A. Comte. H Spencer, E. Durkheim • Teorie společensko ekonomických formací – K.Marx • Stratifikace, „duch kapitalismu“- M. Weber • Funkcionalismus – T. Parsons, R. Merton • Interpretativní sociologie – H. Garfinkel • Moderní sociologie – A. Giddens, P Bourdieu, • Teorie sociálního kapitálu – J.Coleman • Teorie sociálního jednání – Randal Collins • Teorie globalizace – Z. Bauman, Ulrich Beck, F. Fukuyama, R. Reich
Literatura • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •
Povinná literatura: Beck, U.: Riziková společnost. Praha: Slon, 2004. Harrington, A. a kol. Moderní sociální teorie, Praha: Portál 2006 Petrusek, M.: Společnosti naší doby. Praha: Slon, 2006 Fukuyama, F.: Velký rozvrat, Praha: Academia, 2006 Keller, J.: Nejistota a důvěra, aneb K čemu je modernitě dobrá tradice, Praha: Slon, 2009 Doporučená literatura: Castells, M.: Creation of social network. I. Oxford: Blackwell Publisher, 1996. Bourdieu, P.: Teorie jednání. Praha: Karolinum, 1998 Keller, J.: Vzestup a pád středních vrstev. Praha: Slon, 2000. Bauman, Z.: Tekutá modernita, Praha: Mladá fronta, 2002. Tuček M. a kol., Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí, SLON Praha 2003 Hertzová, N.: Plíţivý převrat, Praha: Nakladatelství Dokořán, 2003 Giddens, A.: Třetí cesta a její kritici. Praha: Mladá Fronta, 2004.Musil, J. a kol.: Pojetí sociální soudrţnosti v soudobé sociologii a politologii. Praha: UK FSV CESES, 2004 Keller, J.: Nedomyšlená společnost a sociologické poznání. Praha: ISV, 2005 Machonin, P.: Česká společnost a sociologické poznání, Prah:, ISV, 2005 Simonová, N., Matějů, P.: České vysoké školství na křiţovatce, Praha: Sociologický ústav, 2005 Hamplová , D. a kol.: Ţivotní cyklus- sociologické a demografické perspektivy, Praha: Sociologický ústav, 2006. Klaus, V.: Modrá, nikoli zelená planeta, Praha: Dokořán 2007 Bělohradský, V.: Společnost nevolnosti, Praha: Slon, 2007 Sedláček, T. Ekonomie dobra a zla, 65.pole, Praha, 2009-10-06 Šubrt, J., Balon, J.: Teorie jednání, UK, Praha, 2008 A další práce ……
K čemu teorie?
Teorie a praxe • „…šedivá je všechna teorie, věčně zelený je strom ţivota“ • Praxe to je ţivot sám, kaţdodennost, čin, výsledek … praxe je to co se dá něčím měřit… • Praxe nadevšechno? • Takţe potřebujeme teorii?
Životní cíle studentů 1. ročníků bakalářského studia v letech 2007, 2008, 2009 – průměrná hodnota významnosti (čím vyšší hodnota průměru, tím je cíl pro respondent důležitější) Pořadí výroků podle hodnocení významnosti podle stupnice: 5–„velice významné“, 4–„dosti významné“, 3–„významné“, 2–„málo významné“, 1–„nevýznamné“.
Průměr míry významnosti 2009
2008
2007
1
mít zajímavou práci, do které rád chodím
4,42
4,65
*
2
mít dobré zaměstnání
4,25
4,42
4,50
3
být dobrým odborníkem ve svém oboru
4,19
4,41
4,42
4
mít rodinu (manžela, manželku, děti)
4,17
4,35
4,36
5
mít schopnost řídit lidi
3,65
3,63
3,57
6
být bohatý, mít hodně peněz
3,62
3,54
3,52
6
mít vlastní firmu
3,40
3,37
3,36
7
být váženým a uznávaným občanem
3,42
3,27
3,26
9
mít možnost měnit společnost
2,92
2,95
2,90
10 být slavný
2,13
2,04
1,84
11 nic neplánuji, jenom čekám co přijde, nechám to osudu
1,92
1,62
1,38
Orientace na úspěch • • • •
Pozice jednotlivce: Mít dobrou práci, zaměstnání, zajímavý obor Rodina, děti Peníze, pozice, uznání, prestiţ, sláva, pocit slasti…? • Mít pozici, moc, rozhodovat … • Klid, hodnotný ţivot, plný, kulturní ţivot… • Rodina, radost z dětí, z přátel…z ostatních lidí
Na čem závisí úspěšnost absolventa v praxi ve srovnání s tím, jak v tomto směru pomáhá škola 2. ročník magisterského studia 2008 (v %) 30 25 20 15 10 5
Měkké Reálné Kontakty Kreativita, Teoretické Reálie Náhoda, dovednostizkušenosti s lidmi, tvůrčí znalosti znalosti o štěstí (asertivita, z praxe známosti schopnosti studovaného realitě, -15 týmová práce, oboru stavu
-10
-20
Vliv na Vklad Rozdíl
Vliv na Vklad Rozdíl
Vliv na Vklad Rozdíl
Vliv na Vklad Rozdíl
Vliv na Vklad Rozdíl
Vliv na Vklad Rozdíl
Vliv na Vklad Rozdíl
-5
Vliv na Vklad Rozdíl
0
Něco úplně jiného
Chybějící oblasti, předměty, témata 3. ročník bakaláři r. 2008/9 Chybějící oblasti, předměty, témata v r. 2009 všichni
%
Praktické aplikace k přednášeným obsahům – uvedeno obecně (postrádala jsem především praxi, styk a komparace s realitou, …)
18,4
Praktické aplikace k přednášeným obsahům – specifikováno (marketingový slovník v praxi, současné fungování reklamních agentur, exkurze na veletrhy, …)
7,1
Cizí jazyky (více odborného zaměření,některé předměty v AJ,
7,1
Informatika (práce s počítačovými programy, zaměření na sítě, HW, protokoly aj., )
5,2
Předměty jmenovitě (politologie, projektový management, více účetnictví, více /méně práva, rétorika, podrobněji bankovnictví, logistika na bakalářském studiu, …)
11,0
Témata jmenovitě (formování veřejného mínění, postavení a chování firem, hlubší analýza ekonomických problémů, více cvičení, veřejné zakázky ve VS, moţnosti odborné praxe nebo stáţe, více literatury, vývoj novodobé filozofie, marketing v odlišných společnostech, více presentačních cvičení,….)
12,3
Nic nechybělo, spíše přebývalo
17,7
Konkrétní doporučení (makro a mikroekonomie dát do rozvrhů ve vyšším
5,8
Čemu tedy učit na vysoké škole? • Návody jak co dělat (jak se to dělá) – účetnictví • Zhodnocené zkušenosti – my jsme postupovali takto s takovým a takovým výsledkem • Zobecnění, hledání souvislostí, příčin, výzkum… dílčí teorie, oborové teorie aţ sem jde spíše o rutinu a management
• Obecné teorie společenského pohybu (sociální teorie) • Teorie poznání – identifikace problémů a jejich formulace, vědecké hypotézy tady jde jiţ spíše o vědu
• Studovat pro radost z poznání poznání můţe být zábava - asi jen pro vyvolené
Společnost a jednotlivec Ţivot jednotlivce je moţný jen v rámci společnosti jako celku a celek můţe existovat jen proto, ţe existují jednotlivci.
Úspěch úvaha z pozice celku • Ţijeme v dobrém ţivotním prostředí, v klidu, v míru… • Zajištění svobody, práv, demokracie… • Existuje důvěra, funguje etika, respektují se předpisy, zákony, (celkem bezpečně chodím po ulici)… • Existují instituce, které zajišťují základní potřeby, právo, zdraví, vzdělání… • Společnost drţí pohromadě, jako organizovaný celek… je schopna překonat případné katastrofy typu epidemie, pandemie
Potřeba poznání a zobecňování • Sloţité souţití lidí ve společnosti neřeší jen sama praxe, ani jen jednotlivec ale kooperace jednotlivců v rámci celé společnosti • Organizovaný svět vyţaduje poznání - teorii. • Tedy zobecnění činností a efektů činností jednotlivce, vysvětlení podstatných souvislostí pro potřeby organizace a to poznání pravdivého ověřeného pouţitelného – tedy vědu.
Co je tedy věda?
Věda
rozjímání o smyslu věcí (staré Řecko), pochopení, souvislostí Věda jako: systematická poznávací činnost odhalení příčin zákonitostí
Atributy vědy • • • •
Předmět – čím se věda zabývá Metoda Teorie Funkce
Dva základní přístupy • Metodologický individualismus rozhodující je svobodný jedinec a jeho činnosti – „člověk nejlépe ví co je pro něj dobré“ „nechte věcem volný průběh“, „neviditelná ruka trhu“, „přirozený a umělý řád“. Problém tohoto přístupu: neumí dost dobře vysvětlit jak se vůle a činny jednotlivců skládají do „přirozeného řádu“ • Metodologický holismus (komunitarismus) rozhodující je celek, jeho organizace, instituce, zákony. Neumí uspokojivě vysvětlit chování a úlohu jedince v systému.
Struktura lidského činu • Výsledné efekty • Přímé • Nepřímé
• Kumulace efektů • Procesy • struktury
• Prostředí, vlivy • Endogenní • Exogenní faktory
Sociální teorie • Sociální teorie je praktické myšlení o tom co znamená věda a vědecký postoj s ohledem na sociální svět“ A. Harrington Moderní sociální teorie, Portál 2006, s.30
Moc a ideologie • Bez návaznosti sociálních teorií na politiku se ztrácí jejich praktický význam • Nedílnou součástí činností lidí i společenského systému je moc a její distribuce. Teorie se tomuto faktu nemůţe vyhnout. • Společensko vědní teorie tak souvisí s politikou (mocí) a ideologií • Dvě základní ideologie: liberalismus a komunitarismus (ideologie zdůrazňující kolektivismus). • Ideologie, nebo věda - rozdíl
2. Etapy vývoje společnosti Tady jsme
Tradiční předindustriální
Časová osa
moderní postmoderní globální industriální
postindustriální
technotronická
Nerovnoměrnost vývoje světa • • • • • •
Svět a jakou společnost máme na mysli? Je západní svět na vrcholu (v čele rozvoje) lidstva Rozdíly Důsledky kolonialismu Teorie civilizací a střet civilizací Prolínání civilizací a historických etap Přesuny technologií a jejich politické a sociální důsledky
Co je moderní • Moderní je současné, to co je nyní a právě nyní, je to styl naší doby Pokud mluvíme o moderní společnosti musíme upřesnit dobu (právě teď, nebo ve vztahu k předcházejícímu), modernita • Vývojové změny a etapy se nevyznačují rázným a zcela rozlišitelným zlomem v čase. • Jde většinou o průnik, tradičního a moderního, společnost není celá nová, moderní, zachovává se také něco z tradic • Mimochodem důleţitý poznatek pro marketing
Co je modernita a teorie modernity • V literatuře se rozlišuje mezi teorií modernity a teoriemi modernizace • Modernita se vztahuje k reálnému stavu společnosti. • Teorie modernity jsou abstraktní myšlenkové systémy objasňující povahu moderní společnosti a rozdíly jimiţ se liší od tradiční společnosti. • Teorie definují síly a procesy, které vedly ke vzniku modernity. Objasňuje změny, ke kterým dochází a usilují o vstup do řízení společnosti, snaţí se naznačit další vývoj
Modernita - sociologicky • •
V pracích některých sociologů se pojmy moderní a industriální společnost překrývají jsou označovány jako modernita Podle J. Kellera odlišují modernitu od tradiční společnosti: 1. 2. 3. 4.
Vysokým stupněm generalizace vztahů (nejsou vázány na jednotlivce, ale na pozice) Nastává proces individualizace – roste význam jednotlivce, který se osvobozuje od tradičních pout rodiny, místa. Spolu s tím nastává rozklad sociálního systému kontroly a ochrany Roste funkční diferenciace společnosti – podle odvětví, činností, vznikají nové instituce Vysoká racionalizace, poznání, instrumentální rozum, účelovost
Tradiční společnost • Znaky: – Moc je spojena s panovníkem, (zákonná, soudní i výkonná) stát je panovník – Převaha náboţenství, ideologie, morálka, vliv kléru – Omezená občanská práva, nevolnictví – Zemědělská a řemeslná výroba
• Do kdy, kdy končí? Josef II. zrušení nevolnictví 1781 • Velká francouzská revoluce 1789
Moderní (industriální) západní společnost • Západní modernita (počátky 15. 16. století) industriální společnost – Kulturní aspekt – rozvoj věd, matematika, astronomie naproti tomu úpadek náboţenství – Politický aspekt – vznik a rozvoj státu, občanská práva, demokracie, práva člověka – Společensko ekonomický aspekt – vzestup kapitalismu, industrializace, urbanizace, vznik kolonii, bankovnictví, rozvoj technických věd
Hlavní změny společenského systému 18. a 19. století základ modernismu • Majetková přeměna obecních pozemků v soukromý majetek-privatizace • Vznik manufaktur, továren, úpadek ţivnostníků a řemeslníků, parní stroj • Volný obchod, konec bartrového obchodování, peníze abstraktní nositel směny • Rozvoj měst, urbanizace, migrace • Růst počtu obyvatel
První polovina 20. století • Industriální rozvoj- změny organizace práce - taylorismus, fordismus • Kolonie • První světová válka, revoluce v Rusku • Poválečný rozvoj, krize z nadvýroby • Nástup fašismu, nacismu v Německu – druhá světová válka
Postmoderní společnost postindustriální Překrývá se s označením postindustriální období přibliţně v druhé polovině 20 století Vyznačuje se (D. Bell) - Růst významu informací, informačních toků - Rozvoj technologií výroby, rozvoj vědy , význam teoretického vědění – vědeckotechnická revoluce R. Richta – reakce na roli dělnické třídy - Význam střední třídy a elity - Zdokonalování řízení výrobních procesů a společnosti
Dvě vlny teorie modernizace • Vztahují se k období po druhé světové válce. Rozdělený svět – studená válka. • Teorie první vlny: – Důraz na výkon, produktivita, poválečná konjunktura – Velké korporace a jejich organizace – Sociální stát, sociální vymoţenosti, péče – Význam středních tříd – Vzdělanostní společnost -význam vzdělání
• Druhá vlna modernizace – konec 20 stoletíropná krize 70 let, konec studené války – Rozpad (zeštíhlování) velkých korporací – Redukce sociálního státu – Deregulace trhu – Problém ubývání práce, flexibilizace práce – Privatizace některých sociálních sluţeb – Očekává se ekonomický růst, stoupající blahobyt – růst růstu – Rozvoj osobní svobody a odpovědnosti – Politický aspekt: orientace na přeměnu postsocialistických států
Globální společnost • Globalizace je výsledkem modernizačních procesů • Je to výsledek řízený, projektovaný, nebo je to spontánní výsledek nezamýšlených důsledků? • Kdy začala globalizace – spory – Římská říše – Někteří kladou počátek globalizace do období objevení Ameriky – Kolonizace a rozvoj zahraničního obchodu –druhá polovina 19.století – Poválečné období po 2. světové válce – ropná krize 70 let – Pád „reálného socialismu“
Co je globalizace • Rozvoj komunikace, komunikačních prostředků, komunikace v reálném čase • Šíření a přenos technologií • Deregulace, volné toky kapitálu, zboţí, světový trh • Multikulturalismus, migrace, změny kulturních hodnot, vkusu • Ústup významu národních států • Ústup moţností politické regulace ekonomických procesů • Vytváření nadnárodních sociálních sítí
Důsledky globalizace • • • • •
Nově rozdělení světa, změny center a periferií Šíření pokroku, rozvoj technologií, produkce Ale také: Ztráta suverenity autenticity, identity Přílišný a nekontrolovaný vliv kapitálu a velkých korporací • Sociální důsledky, problém daní a podpory sociálních systémů států
Je to tedy pokrok?
Jiné periodizace dějin jiná hlediska vývoje • K. Marx: společensko ekonomické formace, výrobní způsob, vlastnictví výrobních prostředků… – Prvobytně pospolná společnost – Feudální – Kapitalistická – Socialistická – Komunistická
Kondratěvovy cykly Ekonomický vývoj se odehrává ve vlnách, není plynulý, nemá vţdy stejné tempo, není stálý Kondratěv Nikolaj Dimitrijevič na základě pozorování a studia statistických dat došel k závěru, ţe vývoj se odehrává v dlouhých asi 50letých vlnách během nichţ dochází rozvoji, vrcholu určující technologie. Většina jeho současníků ekonomů pracuje s cykly 7-11letými Velké (Kondratěvovy) cykly trvají 48-55 let
Základní dimenze velkého cyklu 1. Na počátku vzestupu nové vlny velkého cyklu dochází k zásadním změnám v ekonomických podmínkách ţivota společnosti. Zejména: - významné technologické změny na základě nových technických objevů a vynálezů - rozšiřování světových ekonomických vztahů, začleňování nových zemí - mění se produkce zlata a peněţní oběh 2. V tomto období vzestupu nové vlny existuje nejvíce sociálních problémů, otřesů, válek, revolucí, 3. Střednědobý kapitalistický cyklus je poznamenán krátkou depresí a následným intenzivním vzestupem
Teorie vysvětlující velký cyklus • • • •
Inovační teorie – shluky inovací Kapitálová teorie – akumulace kapitálu Teorie pracovní síly – nová pracovní místa Teorie demografická a sociální - střídání generací
Kondratjevovy cykly
1782 Parní stroj, uhlí
1845
1892
1948
Železnice, hutě mechanizace
Elektřina, automobil ocel,elektronika, guma plasty,
Mikroelekroni ka, atomová technika, kosmická technika,
2000?
Informční společnos e- byznys nanotech genetika
3) Sociální teorie 19. století
