Sociální struktura společnosti 1) Pojmy sociální struktura, sociální stratifikace, sociální nerovnost 2) Přístupy sociální diferenciace společnosti 3) Teorie sociální stratifikace a mobility (třídní pojetí společnosti, teorie společenského a symbolického prostoru) 1.
Struktura společnosti a hlediska její diferenciace – sociální nerovnost Sociální struktura vyjadřuje souhrn všech sociálních skupin a vrstev, jejich vzájemných vazeb – provázanost s politickou, demografickou, ekonomickou, vzdělanostní strukturou
Sociální stratifikace jako znak každé společnosti důsledkem stratifikace společnosti jsou sociální nerovnosti – kasty, stavy, třídy, vrstvy
Sociální stratifikace společnosti: vyjadřuje nerovné rozdělení práv a privilegií, povinností a odpovědnosti, prestiže, odměn a majetku, moci a vlivu v rámci postavení jednotlivých členů společnosti 2.
Pokusy o nastolení rovnostářské společnosti končí nastolením nových nerovností – to víme i z literatury
George Orwell – Farma zvířat 1)Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel 2)Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel 3)Žádné zvíře nebude chodit oblečené 4)Žádné zvíře nebude spát v posteli 5)Žádné zvíře nebude pít alkohol 6)Žádné zvíře nezabije jiné zvíře 7)Všechna zvířata jsou si rovna Příběh končí jediným pravidlem: Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.
3.
Struktura společnosti a hlediska její diferenciace – sociální nerovnost Jak rozumět sociálním nerovnostem? Sociální nerovnosti jako výsledek nedostatkovosti služeb a statků a nerovného přístupu jedinců a skupin k těmto materiálním a duchovním statkům
Určité skupiny jsou postaveny v rámci společenského uspořádání výše (ovládají zdroje bohatství a moci, akumulují větší objem zdrojů blahobytu – (vzdělání, lékařská péče), jiné jsou v přístupu ke zdrojům bohatství, moci a prestiže omezenější
4.
Struktura společnosti a hlediska její diferenciace – sociální nerovnost Jsou nerovnosti vždy nespravedlivé? Způsoby výkladu původu nerovností ve společnosti: a) přístup liberální, b) přístup konzervativní c) přístup sociální Kde hledat příčiny nerovností?
5.
Struktura společnosti a hlediska její diferenciace – sociální nerovnost Proč narůstá nerovnost? 1) Od poloviny 70. let se velkým podnikatelům a akcionářům daří zvyšovat zisky ze svého vlastnictví na úkor mezd – mají větší podíl z nově vytvořeného bohatství
2) Nůžky nerovností se rozevírají mezi ekonomicky aktivními a těmi, kdo byli z trhu práce vyloučeni (nezaměstnaní, důchodci)
3) Dochází k prudkému nárůstu nejvyšších zaměstnaneckých odměn, střední a nižší mzdy stagnují, nebo klesají 6.
Struktura společnosti a hlediska její diferenciace – sociální nerovnost Proč narůstá nerovnost? Mzdy zaměstnanců jsou stlačovány – důvodem má být vyšší konkurenceschopnost firem Mzdy nejvyšších manažerů prudce rostou – důvodem má být vyšší motivace Počátkem 90. let 20. století pobíral špičkový manažer velké americké firmy roční plat ve výši ročního platu 40 jeho zaměstnanců - v roce 2000 je roční plat tohoto manažera ve výši platu více než 400 zaměstnanců Tento trend je typický pro finanční sektor – v roce 1980 byla průměrná mzda v tomto sektoru téměř stejná jako v celé zemi – od roku 2000 je o 60 % vyšší (takový nepoměr byl naposledy před krizí 1929) 7.
Struktura společnosti a hlediska její diferenciace – sociální nerovnost Proč narůstá nerovnost? Za posledních 30 let USA zbohatly o více než 1 trilión dolarů – 95 % z této sumy skončilo v kapsách 5 % nejbohatších Američanů – z jaké sektoru se těchto 5 % rekrutuje? Na straně jedné se hromadí obrovské finanční přebytky – kam je mají firmy investovat? Na straně druhé vede stagnace příjmů z práce k zadlužování obyvatelstva – klesá kupní síla! Tlak na zadlužování domácností souvisí s finančními přebytky – jestliže nelze dostatečně výnosně investovat finanční přebytky do výroby zboží a poskytování služeb, stává se řešením zadlužování domácností – splátky úroků z těchto přinášejí finančnímu sektoru další zisky
8.
Struktura společnosti a hlediska její diferenciace – sociální nerovnost Proč narůstá nerovnost? Kam investovat zisky nejbohatších? Řešením se zdá být „kasinový kapitalismus“ – ten je založen na finančních spekulacích Jak si počínala společnost Leverage Buy Out? Koupí firmu za 1 miliardu dolarů, z toho si půjčí 900 miliónů. Úroky z půjčky platí z výnosu akcií zakoupené firmy (nikoli ze zisku nebo jmění firmy). Aby byl výnos z akcií dostatečný, sráží se platy zaměstnanců omezením dlouhodobých investic a prodejem části firmy. Zhruba po 3 letech je firma prodána za 1,1 miliardy dolarů. Zisk společnosti LBO = 100 %
9.
Globalizace ekonomiky a růst sociálních nerovností V 70. a 80. letech se rodí nový aktér globalizace – již to nejsou vlády vyspělých zemí, ale nadnárodní korporace V polovině 60. let kontrolovaly velké nadnárodní firmy 17% světového hrubého domácího produktu, v roce 1995 to bylo již 33% Nadnárodní firmy uplatňují své konkurenční výhody v podmínkách v rámci otevřených toků světového obchodu -
jsou vysoce mobilní, mohou působit současně na území více států čím mobilnější je nadnárodní firma, tím více může vyvíjet tlak na státy, aby absorbovaly enviromentální a sociální náklady bez potíží se přesouvají za lepšími podmínkami – levnější prací, nižšími daněmi, silnější kupní silou posilování vlivu nadnárodních korporací směrem navenek (státy, regiony, lokality), je doprovázeno jejich reorganizací směrem dovnitř Přecházejí z pevné pyramidální podoby formálních organizací k formám volných, měnlivých a pružných sítí 10.
-
rozvojové země přestaly být ve 2. fázi globalizace jen vývozcem levných surovin a odběratelem přebytků zboží vyrobených na Severu
-
jsou místem umístění periferních článků sítí produkce, jádra firem zůstávají ve vyspělých zemí (480 z 500 nadnárodních firem má své řídící jádro v USA, Japonsku nebo zemi Evropské patnáctky)
-
vytvářejí se v rozvojových zemí „průmyslové zóny“ s minimálním daňovým zatížením pro nadnárodní korporace (v 90. letech nejrychleji Filipíny, Indonésie, Bangladéš , Thajsko, Srí Lanka, Čína) – v průmyslových zónách pracovalo v roce 2000 téměř 30 miliónů dělníků)
Pracovní podmínky: - firma Leslie Fay zaměstnává v honduraské pobočce 12 leté děti, které pracují 55h týdně za týdenní mzdu 20 dolarů - v Indii je při výrobě koberců zaměstnáno více než 300 000 dětí, ty pracují 16 hodin denně, 7 dnů v týdnu, 52 týdnů v roce - hodinová mzda dělníků v čínských továrnách je v rozmezí 13-80 centů Nežádoucím výsledkem 2. fáze globalizace je nelegální migrace a především krize sociálních států zemí Severu. 11.
Důsledkem ekonomické globalizace je i krize politiky Manželský svazek politiky a moci neustál partnerskou krizi – věřilo se, že jejich společná domácnost – národní stát – zůstane jediným možným společným teritoriem -
politika zůstává věrna národnímu státu, je lokální
-
moc se emancipuje v politicky nekontrolovaném globálním prostoru, je exteritoriální Partnerem moci není imobilní národní stát, ale mobilní kapitál globálních trhů Výsledkem je moc bez politiky a politika bez moci 12.
Od nerovností k nesouměřitelnosti? Podle Platóna společné dobro vyžaduje, aby rozdíl v majetku nejbohatších a nejchudších nepřekračoval poměr 5:1 Bankéř J. P. Morgan: šéf firmy by neměl brát více než 20 násobek příjmu svých zaměstnanců – dnes tento poměr v USA činí 464:1
Jaká byla výše majetku 1% nejbohatších vrstev před hospodářskou krizí v roce 1929 a 2008?
13.
Od nerovností k nesouměřitelnosti? Každý ze tří nejbohatších mužů světa vlastní více majetku, než kolik činí suma bohatství 48 nejchudších zemí světa Nejbohatší žena Francie pobírá ročně příjem, o jaký se musí podělit 15 700 jejích spoluobčanů odkázaných na minimální mzdu 1 % světové populace vlastní 40 % světového bohatství 10 % nejbohatších vlastní 85 % světového bohatství 50% světové populace vlastní 1 % světového bohatství
14.
