SOCIÁLNÍ SLUŽBY 2. ročník Sociální činnost

SOCIÁLNÍ SLUŽBY 2. ročník Sociální činnost Mgr. Hana Straková 2., upravené vydání

Učební a studijní texty vzniklé v rámci projektu Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK, vydalo SOU a SOŠ SČMSD, Lomnice u Tišnova, s. r. o. v roce 2011

Obsah 1 Systém sociálních služeb ......................................................................................................... 3 1.1 Účel a definice sociálních služeb ...................................................................................... 3 1.2 Právo na ochranu formou služby, sociální služby v systému sociální ochrany ................ 4 1.3 Sociální služby, příspěvek na péči .................................................................................... 5 Pracovní list č. 1 ....................................................................................................................... 13 Pracovní list č. 2 ....................................................................................................................... 14 Pracovní list č. 3 ....................................................................................................................... 15 2 Vývoj sociálních služeb ....................................................................................................... 16 2.1 Počátky institucionalizované chudinské péče ................................................................. 16 2.2 Počátky jednotné politiky státu ....................................................................................... 16 2.3 Sociální služby a domovské právo, nové iniciativy církve ............................................. 17 2.4 Podoba chudinské péče na přelomu 19. a 20. století ...................................................... 17 2.5 Sociální služby v meziválečném období ......................................................................... 17 2.6 Sociální služby v kontextu sociálního státu .................................................................... 18 2.7 Sociální služby v tzv. socialistickém státě ...................................................................... 18 2.8 Sociální služby v ČR v transformačním období, nové principy a cíle poskytování sociálních služeb ............................................................................................................. 19 Pracovní list č. 4 ....................................................................................................................... 21 Pracovní list č. 5 ....................................................................................................................... 22 3 Management, ekonomika sociálních služeb, kvalita v sociálních službách .......................... 23 3.1 Funkce managementu, ekonomiky ................................................................................. 23 3.2 Finanční zdroje sociálních služeb ................................................................................... 24 3.3 Komunitní plánování sociálních služeb .......................................................................... 25 3.4 Marketing neziskového sektoru se zaměřením na sociální služby ................................. 27 3.5 Standardy kvality sociálních služeb, měření kvalit sociálních služeb ............................ 29 Pracovní list č. 6 ....................................................................................................................... 37 Pracovní list č. 7 ....................................................................................................................... 38 4 Subjekty sociálních služeb .................................................................................................... 39 4.1 Vztah obcí, kraje a státu k sociálním službám, soukromoprávní subjekty a sociální služby .............................................................................................................................. 39 4.2 Nevládní neziskové organizace jako poskytovatelé sociálních služeb ........................... 40 4.3 Výdaje obcí a krajů na sociální služby ........................................................................... 41 4.4 Vybavenost obcí a krajů sociálními službami ................................................................ 41 Pracovní list č. 8 ....................................................................................................................... 43 5 Pracovníci v sociálních službách........................................................................................... 44 5.1 Pracovníci v sociálních službách, vzdělávání pracovníků, akreditace vzdělávacích zařízení a jejich vzdělávacích programů ......................................................................... 44 Pracovní list č. 9 ....................................................................................................................... 46 Seznam použitých zkratek ........................................................................................................ 47 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 48

2

1 Systém sociálních služeb 1.1

Účel a definice sociálních služeb

Sociální služby jsou určeny lidem společensky znevýhodněným - účelem je zlepšit kvalitu jejich života, v určité míře je zapojit do společnosti, chránit společnost před riziky, které tito lidé mohou způsobit. Sociální služby jsou poskytovány jak uživateli, tak jeho rodině. V zahraniční literatuře se vyskytuje i pojem humanitní služba. Tento pojem je široký a zahrnuje služby:  administrativní  vzdělávací  zdravotnické V ČR je za humanitní službu považována materiální pomoc lidem v nouzi (např. živelné katastrofy). V zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách je sociální služba vymezena jako:  soubor činností poskytující pomoc jedincům začlenit se do společnosti a chránit je před sociálním vyloučením Sociální služby jsou poskytovány jedincům:    

kteří se dostali do nepříznivé sociální situace z důvodu věku s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem pocházejícím z nepříznivého sociálního prostředí (rodině) s problémem sociálního začleňování do společnosti

Sociální služby spadají do mnoha resortů státní správy:     

MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí MZ – Ministerstvo zdravotnictví MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MV – Ministerstvo vnitra MS – Ministerstvo spravedlnosti

Působnost v oblasti sociálních služeb vykonávají:    

MPSV krajské úřady obecní úřady s rozšířenou působností úřady práce

Sociální služby se mohou dělit i podle toho, co poskytují:  preventivní  terapeutické  rehabilitační  pečovatelské  intervenční (zásahové) 3

1.2

Právo na ochranu formou služby, sociální služby v systému sociální ochrany

Pomoc znevýhodněným jedincům vychází ze základních lidských práv. Tato práva vznikala ve velkých novověkých revolucích, které změnily monarchie v národní státy. V těchto státech se moc rozdělila:  na výkonnou (vláda)  zákonodárnou (parlament)  soudní (justiční aparát) Všichni lidé si nemohou být rovni, neboť se rodí s nestejným zdravím, nestejným nadáním a do nestejných sociálních podmínek. Znevýhodněním je třeba poskytovat různorodou pomoc. Solidarita by měla být pro lidskou společnost samozřejmostí. Ve 20. století se setkáváme s pojmem lidských práv jako práv sociálních. V roce 1948 byla vytvořena Všeobecná deklarace lidských práv, kde je mimo jiné uvedeno:      

právo na práci právo na vzdělání právo na přiměřené pracovní podmínky právo na životní úroveň právo na rodinu právo na ochranu při určitých sociálních událostech

V ČR se používá pojem sociální zabezpečení, tento termín byl přijat z ruštiny a znamená „přidělování“ blaha centralizovaným státem. Naopak demokratické systémy zajišťují občanům ochranu jejich práv. Problémy současné české společnosti vyplývají z toho, že není dostatečně respektována různorodá hodnotová orientace menšin žijících v této společnosti, např. problematika romské společnosti. Znevýhodněným je potřeba dávat šance, aby se mohli společensky uplatnit buď zcela, nebo alespoň částečně. Je třeba si uvědomit, že každý člověk má určitou hodnotu, kterou je nutno rozvíjet. Sociální služby v systému sociální ochrany V rámci sociálního státu byly v současných evropských zemích vytvořeny i jiné formy sociální ochrany znevýhodněných, než je poskytování sociálních služeb přímo. Jedná se o 2 způsoby: 1. Občan se musí povinně pojistit pro případ sociálních událostí, o kterých se předpokládá, že je vlastními silami nezvládne, může se i dobrovolně připojistit, na jeho pojištění může přispívat i jeho zaměstnavatel. 2. Stát občanům poskytuje dávky v situacích, na které se nepojišťovali, ale pomoc z veřejných rozpočtů je žádoucí a nutná, jedná se o dávky netestované, náleží každému, koho událost potká, testované se poskytují v závislosti na příjmu žadatele. Oba 2 způsoby se mohou propojovat, pomoc bývá efektivnější než poskytnutí jedné dávky nebo služby.

4

Sociální služby v užším pojetí jsou v ČR součástí státního systému sociálního zabezpečení. Legislativou jsou zařazeny do tzv. sociální pomoci. Sociální pomoc v rámci sociálních služeb zahrnuje také finanční a věcné dávky určené lidem, kteří se ocitli ve stavu hmotné nouze. Stát se především zaměřuje na podporu rodin s nezaopatřenými dětmi. Dělení sociálních služeb: STÁTNÍ A OBECNÍ – jsou plně řízeny státem NESTÁTNÍ – nad těmito stát pouze dohlíží (přidělováním licencí zaručuje občanům, že tyto instituce budou vykonávat to, k čemu se zavázaly)

1.3

Sociální služby, příspěvek na péči

Tento text vychází ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a vyhlášky 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Sociální služby zahrnují:  sociální poradenství  služby sociální péče  služby sociální prevence Formy poskytování sociálních služeb se dělí na:  ambulantní – osoba dochází, je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb  pobytové – ubytování v zařízeních sociálních služeb  terénní – v přirozeném sociálním prostředí (v domácnosti) Zařízení sociálních služeb: a) centra denních služeb b) denní stacionáře c) týdenní stacionáře d) domovy pro osoby se zdravotním postižením e) domovy pro seniory f) domovy se zvláštním režimem g) chráněné bydlení h) azylové domy i) domy na půl cesty j) zařízení pro krizovou pomoc k) nízkoprahová denní centra l) nízkoprahová zařízení pro děti a mládež m) noclehárny n) terapeutické komunity o) sociální poradny p) sociálně terapeutické dílny q) centra sociálně rehabilitačních služeb r) pracoviště rané péče s) intervenční centra t) zařízení následné péče 5

Sociální poradenství zahrnuje: a) základní sociální poradenství b) odborné sociální poradenství a) základní sociální poradenství poskytuje potřebné informace k řešení nepříznivých sociálních situací klientů b) odborné sociální poradenství je zaměřeno na konkrétní potřeby jednotlivců i skupin:  občanské poradny  manželské a rodinné poradny  poradny pro osoby se zdravotním znevýhodněním  poradny pro seniory  poradny pro oběti domácího násilí a trestných činů  poradny pro společensky nepřizpůsobivé Součástí odborného poradenství je i zapůjčování kompenzačních pomůcek. Služby sociální péče Služby sociální péče se snaží zapojovat osoby do života společnosti nebo jim alespoň zajistit důstojné prostředí a zacházení. Osobní asistence je terénní služba, která poskytuje pomoc jedincům zdravotně znevýhodněným či seniorům (znevýhodnění z důvodu věku). Jedná se o osoby s různě sníženou soběstačností. Služba se poskytuje bez časového omezení a v přirozeném sociálním prostředí. Osobní asistent plní tyto funkce: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu b) pomoc při osobní hygieně c) pomoc při zajištění stravy d) pomoc při zajištění chodu domácnosti e) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti f) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím g) pomoc při uplatňování práv a při obstarávání osobních záležitostí Pečovatelská služba – je terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, zdravotního postižení, je určena pro rodiny s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc druhé osoby Pečovatelská služba plní tyto funkce: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu b) pomoc při osobní hygieně c) pomoc při zajištění stravy d) pomoc při zajištění chodu domácnosti e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím

6

Tísňová péče – terénní služba, nepřetržitá distanční hlasová a elektronická komunikace s osobami vystavenými riziku ohrožení zdraví nebo života Tísňová péče plní tyto funkce: a) poskytnutí nebo zprostředkování neodkladné pomoci při krizové situaci b) sociální poradenství c) sociálně terapeutické činnosti d) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím e) pomoc při prosazování práv, osobních záležitostí Průvodcovské a předčitatelské služby – terénní nebo ambulantní služby Plní tyto funkce: a) zprostředkovávají kontakt se společenským prostředím b) pomáhají při uplatňování práv Podpora samostatného bydlení – terénní služba poskytována osobám se sníženou soběstačností Podpora samostatného bydlení plní tyto funkce: a) pomoc při zajištění chodu domácnosti b) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti c) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím d)sociálně terapeutické činnosti e) pomoc při uplatňování práv, osobních záležitostí Odlehčovací služby – jsou terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám se sníženou soběstačností Odlehčovací služby plní tyto funkce: a) pomoc při zvládání běžných úkonů o vlastní osobu b) pomoc při osobní hygieně c) poskytnutí stravy d) poskytnutí ubytování e) zprostředkování kontaktu se společností f) sociálně terapeutické činnosti g) pomoc při uplatňování práv, osobních záležitostí h) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti Centra denních služeb poskytují ambulantní služby jedincům se sníženou soběstačností. Centra denních služeb plní stejnou funkci jako odlehčovací služby. Denní stacionář je ambulantní služba určena jedincům se sníženou soběstačností. Stacionář plní tyto funkce: a) pomoc při zvládání běžných úkonů o vlastní osobu b) pomoc při osobní hygieně c) poskytnutí stravy d) zprostředkování kontaktu se společností e) sociálně terapeutické činnosti f) pomoc při uplatňování práv, osobních záležitostí g) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti 7

Týdenní stacionář je pobytová služba, která plní stejné funkce jako denní stacionář. Domov pro osoby se zdravotním postižením je pobytová služba určena osobám se zdravotním postižením, které mají sníženou soběstačnost. Tyto služby plní stejnou funkci jako stacionář. Domov pro seniory je určen pro osoby, které dosáhly určitého věku a nachází se ve starobním nebo plně invalidním důchodu. Domov pro seniory plní tyto funkce: a) pomoc při zvládání běžných úkonů o vlastní osobu b) pomoc při osobní hygieně c) poskytnutí stravy d) poskytnutí ubytování e) zprostředkování kontaktu se společností f) sociálně terapeutické činnosti g) pomoc při uplatňování práv, osobních záležitostí h) aktivizační činnosti Domov se zvláštním režimem je určen pro osoby, které jsou duševně nemocné, pro osoby závislé na návykových látkách nebo i pro osoby se stařeckou demencí. Domovy se zvláštním režimem plní stejnou funkci jako domovy pro seniory. Chráněné bydlení je pobytová služba určena jedincům se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního handicapu. Chráněné bydlení plní tyto funkce: a) poskytnutí stravy b) poskytnutí ubytování c) pomoc při zajištění chodu domácnosti d) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti e) zprostředkování kontaktu se společností f) sociálně terapeutické činnosti g) pomoc při uplatňování práv, osobních záležitostí Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče Zajišťují pobytové sociální služby osobám, které již nepotřebují ústavní zdravotní péči (nemocnice), ale nejsou schopny obejít se bez pomoci druhé osoby. Poskytují ubytování, stravu, osobní hygienu, zvládání běžných úkonů, aktivizační činnost, sociálně terapeutickou činnost, kontakt se společností, pomoc při uplatňování práv. Služby sociální prevence Napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení jedinců, kteří jsou ohroženi krizovou sociální situací. Cílem je napomáhat překonání nepříznivé sociální situace. Mezi služby sociální prevence řadíme tyto služby: Raná péče Je určena pro rodiče a dítě do 7 let věku, které je zdravotně handicapované. Tato služba se poskytuje ambulantně nebo terénně. Plní funkci: a) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti b) zprostředkování kontaktu se společností 8

c) sociálně terapeutické činnosti d) pomoci při uplatňování práv, osobních záležitostí Telefonická krizová pomoc Je určena jedincům, kteří se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života. Tlumočnické služby Jsou určeny osobám s poruchou komunikace. Azylové domy Jsou určeny osobám v nepříznivé situaci na přechodnou dobu. Zajišťují stravu a ubytování. Domy na půl cesty Jsou určeny osobám do věku 26 let, které opouštějí ústavní nebo ochrannou výchovu, ochrannou léčbu. Domy na půl cesty plní tyto funkce: a) ubytování b) kontakt se společenským prostředím c) sociálně terapeutické činnosti d) pomoc při uplatňování práv Kontaktní centra Jedná se o nízkoprahová zařízení, tj. první dostupnost pro každého. Jsou určena pro jedince ohrožené v závislosti na návykových látkách. Plní tyto funkce: a) poskytnutí podmínek pro hygienu b) sociálně terapeutická činnost c) pomoc při uplatňování práv Krizová pomoc Služba je buď terénní, ambulantní, nebo pobytová. Je určena na přechodnou dobu osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života, nejsou schopny přechodně řešit nepříznivou sociální situaci. Krizová pomoc plní tyto funkce: a) ubytování b) stravování c) sociálně terapeutickou činnost d) pomoc při uplatňování práv Nízkoprahová denní centra Poskytují ambulantní, případně terénní služby pro jedince bez přístřeší. Zajišťují základní životní potřeby. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Jsou určena dětem do věku 26 let, které jsou ohroženy rizikovým chováním Plní tyto funkce: a) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti b) kontakt se společenským prostředím c) sociálně terapeutické činnosti d) pomoc při uplatňování práv 9

Noclehárny Zajišťují přenocování osobám bez přístřeší, poskytují podmínky pro osobní hygienu. Služby následné péče Jsou terénní služby určeny jedincům s chronickým duševním onemocněním a osobám závislým na návykových látkách, které absolvovaly léčbu. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Plní tyto funkce: a) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti b) kontakt se společenským prostředím c) sociálně terapeutické činnosti Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Plní tyto funkce: a) sociálně terapeutické činnosti b) kontakt se společenským prostředím Sociálně terapeutické dílny Účelem je dlouhodobá a pravidelná podpora zdokonalování pracovních návyků a dovedností. Plní tyto funkce: a) nácvik dovedností b) poskytnutí stravy c) pomoc při hygieně, bezpečnost práce Terapeutické komunity Jsou určeny osobám závislým na návykových látkách či s duševním onemocněním, služby poskytují na přechodnou dobu. Plní tyto funkce: a) stravování b) ubytování c) společenský kontakt d) sociálně terapeutická činnost e) pomoc při uplatňování práv Terénní programy Jsou určeny pro problémové skupiny osob. Plní tyto funkce: a) kontakt s prostředím b) pomoc při uplatňování práv Sociální rehabilitace Je soubor činností, které slouží k samostatnosti, soběstačnosti a nezávislosti člověka. V centrech se plní tyto funkce a) nácvik dovedností směřující k sociálnímu začlenění b) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti c) kontakt se společenským prostředím d) pomoc při uplatňování práv Příspěvek na péči Je určen osobám v určité míře závislým na pomoci druhých osob. 10

Příspěvek na péči je poskytován od jednoho roku osoby. O příspěvku rozhoduje kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR. Příspěvek na péči se dle závislosti dělí na 4 stupně. Od ledna 2012 došlo ke změně ve výši příspěvku. Výše příspěvku na péči u dětí do 18 let (platné od 1. ledna 2012) I. stupeň závislosti – 3 000 Kč II. stupeň závislosti – 6 000 Kč III. stupeň závislosti – 9 000 Kč IV. stupeň závislosti – 12 000 Kč Výše příspěvku u osob starších 18 let (platné od 1. ledna 2012) I. stupeň závislosti – 800 Kč II. stupeň závislosti – 4 000 Kč III. stupeň závislosti – 8 000 Kč IV. stupeň závislosti – 12 000 Kč Při posuzování o příspěvku na péči se vymezují schopnosti zvládat tyto základní životní potřeby: 1. mobilita: osoba je schopna zvládat vstávání a usedání, stoj, pohybovat se chůzí krok za krokem popřípadě i s přerušováním zastávkami, v dosahu alespoň 200 m, chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů, používat dopravní prostředky včetně bariérových 2.

orientace: za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, mít přiměřené duševní kompetence, orientovat se časem, místem a osobou, orientovat se v obvyklém prostředí a situacích a přiměřeně v nich reagovat

3.

komunikace: za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dorozumět se a porozumět, a to mluvenou srozumitelnou řečí a psanou zprávou, porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům nebo zvukovým signálům, používat běžné komunikační prostředky

4.

stravování: za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, nápoj nalít, stravu naporcovat, naservírovat, najíst se a napít, dodržovat stanovený dietní režim

5.

oblékání a obouvání: za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, oblékat 11

se a obouvat se, svlékat se a zouvat se, manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem 6.

tělesná hygiena: za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna použít hygienické zařízení, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla, provádět celkovou hygienu, česat se, provádět ústní hygienu, holit se

7.

výkon fyziologické potřeby: za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna včas používat WC, vyprázdnit se, provést očistu, používat hygienické pomůcky

8.

péče o zdraví: za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dodržovat stanovený léčebný režim, provádět stanovená léčebná a ošetřovatelská opatření a používat k tomu potřebné léky, pomůcky

9.

osobní aktivity: za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vstupovat do vztahů s jinými osobami, stanovit si a dodržet denní program, vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí jako např. vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti

10.

péče o domácnost: za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti, manipulovat s předměty denní potřeby, obstarat si běžný nákup, ovládat běžné domácí spotřebiče, uvařit si teplé jídlo a nápoj, vykonávat běžné domácí práce, obsluhovat topení a udržovat pořádek

U osoby do 18 let věku se při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby při hodnocení potřeby mimořádné péče porovnává rozsah, intenzita a náročnost péče, kterou je třeba věnovat posuzované osobě se zdravotním postižením, s péčí, kterou je třeba věnovat zdravé fyzické osobě téhož věku. Při stanovení stupně závislosti u osoby do 18 let věku se nepřihlíží k potřebě péče, která vyplývá z věku osoby a tomu odpovídajícímu stupni biopsychosociálního vývoje. Mimořádnou péčí se rozumí péče, která svým rozsahem, intenzitou nebo náročností přesahuje péči poskytovanou osobě téhož věku.

Příspěvek se přiznává na podkladě písemné žádosti a schválení kompetentními orgány. Příjemce příspěvku je povinen oznámit úřadu páce jakoukoliv změnu ohledně nároku na příspěvek do 8 dnů. Úřad práce vykonává sociální šetření v domácnosti žadatele, šetření vykonává sociální pracovník, který zjišťuje míru soběstačnosti klienta. Úřad práce zašle OSSZ (Okresní správě sociálního zabezpečení) žádost o posouzení stupně závislosti, k žádosti se přikládá sociální šetření a posudek od lékaře. OSSZ informuje úřad práce o výsledku posouzení stupně závislosti. Úřad práce provádí kontroly využívání příspěvku na péči.

12

Pracovní list č. 1 1) Definujte pojem sociální služba: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………

2) Jaký význam mají humanitní služby v ČR? Uveďte příklady: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 3) Vyjmenujte, do kterých resortů státní správy spadají sociální služby: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 4) Zastupitelská demokracie využívá 3 nezávislé moci, vypište je: a) ………………………………………. b) ………………………………………. c) ………………………………………. 5) Ve kterém roce byla formulována Všeobecná deklarace lidských práv. Vyberte a zakroužkujte správnou možnost: a) 1945 b) 1948 c) 1968 d) 1989 6) Vyjmenujte, jaké jsou možnosti pojištění občana: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………

13

Pracovní list č. 2 1) Zákon o sociálních službách má číslo (správnou odpověď zakroužkuj): a) č. 106/2008Sb. b) č. 108/2006 Sb. c) č. 505/2006 Sb. 2) Sociální služby zahrnují: a)……………………………………. b)…………………………………… c)…………………………. 3) Vyjmenuj, jaké jsou formy poskytování sociálních služeb: a)………………………………………. b)………………………………………. c)……………………………………… 4) Vyjmenuj odborné sociální poradny: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 5) Kdo využívá služby osobního asistenta a jaké základní činnosti osobní asistent vykonává: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………. . 6) Jaké služby poskytuje týdenní stacionář: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………

14

Pracovní list č. 3 1) Raná péče je poskytována dítěti a rodičům – zakroužkuj správnou odpověď: a) dítěti do věku 10 let, které je zdravotně postižené b) dítěti do věku 7 let, které je zdravotně postižené c) dítěte do věku 18 let, které je zdravotně postižené

2) Pro jaké osoby jsou určeny domy na půl cesty a jaké služby nabízejí: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 3) Jakým osobám jsou určeny terapeutické komunity a jakou plní funkci: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 4) Komu je určen příspěvek na péči a od kolika let máte možnost o tento příspěvek žádat: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………..

5) Který orgán rozhoduje o přiznání stupně závislosti: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 6) Doplňte výše příspěvku dle stupně závislosti: Výše příspěvku na péči u dětí do 18 let:

Výše příspěvku u osob starších 18 let:

I. stupeň závislosti –

Kč

I. stupeň závislosti –

Kč

II. stupeň závislosti –

Kč

II. stupeň závislosti –

Kč

III. stupeň závislosti –

Kč

III. stupeň závislosti –

Kč

IV. stupeň závislosti –

Kč

IV. stupeň závislosti –

Kč

15

2 Vývoj sociálních služeb 2.1

Počátky institucionalizované chudinské péče

Sociální služby v minulosti byly a v dnešní době stále jsou motivovány snahou pomoci chudým a jinak sociálně slabým lidem. Problém chudiny byl i ve starověku řešen panovníky. Ve starověku i po značnou dobu středověku společnost chudobu trestala a před chudými lidmi se bránila. V dějinách se represivní postoj k chudým projevoval v různých podobách. Když ve starém Řecku Solón v rámci širších reforem zrušil dlužní otroctví, provedl historicky první systémové přerozdělování; jako reprezentant státu nařídil a vynutil solidaritu mezi nejbohatší a nejchudší třídou společnosti. Staří Římané řešili chudobu v okamžiku, kdy přerostla ve společenskou hrozbu, a to rozdáváním chleba nejchudším a tím, že chudině zpřístupnili zábavy dosud určené pouze bohatým. Jednalo se pouze o nástroj prevence před možnými nepokoji, nikoliv o počátky sociálních služeb. Raný středověk ovlivnil přijetí křesťanství a zřízení církve. Křesťanství hlásá pomoc chudým, poskytování almužen a milosrdných skutků. Kláštery a později farnosti poskytovaly přístřeší, stravu a do jisté míry i zdravotnickou péči. Vznikaly první řády orientované na pomoc chudým a nemocným (katolická církev). Jedním z prvních a nejvýznamnějších byl řád sv. Františka, který vznikl ve 13. století. Také protestantské církve v tomto období zakládaly charitativní organizace, některé měly i ústavní charakter. Církevní bratrstva se kolem určité farnosti vytvářela ve středověku. Kláštery spolu s farnostmi tak představovaly v podstatě první „instituce“, které plánovitě a více či méně organizovaně poskytovaly dlouhodobou pomoc chudým. Prvním poskytovatelem sociálních služeb se stala církev. Počátek novověku přináší sociální vylučování lidí – žebráci, tuláci, duševně nemocní, cikáni, nemajetní cizinci. V období renesance byla značná segregace sociálně znevýhodněných lidí, např. v českých zemích po třicetileté válce byli tito lidé úmyslně mrzačeni – uřezávání uší a nosů.

2.2

Počátky jednotné politiky státu

Ve středověku se na jedné straně o chudé lidi společnost určitým způsobem starala, ale na druhé straně se k nim chovala represivně. Represivní přistup k lidem žijícím na okraji společnosti, který v jiných zemí v době osvícenství spíše zesiloval, byl u nás do určité míry zmírněn dvorskými dekrety Josefa II. z let 1782 – 1786, jimiž bylo doporučováno zřizování farních chudinských ústavů. V 16. a 17. století se objevily první cechy, tzv. bratrstva. V rámci určité profesní skupiny lidé projevovali solidaritu. Postupně se zřizovaly služby, které pečovaly o znevýhodněné lidi – chudí, staří, nemocní, děti, mládež, tuláci, žebráci – ústavy nazývané také útulky, špitály. V 18 a 19. století se zřizují: 1) sirotčince 2) starobince 3) chudobince 4) blázince 5) pastoušky na venkově

16

2.3

Sociální služby a domovské právo, nové iniciativy církve

Zákon o domovském právu stanovil obsah práva domovského jako práva na pobyt v obci a nárok na zaopatření chudinské. Právo domovské v tuzemské obci příslušelo každému státnímu občanu československému (po roce 1918). Z iniciativy církve začaly vznikat různé komunitní projekty pro chudé. Nejznámější je anglická charita, která vznikla 1869. Charita je spojena s přímou materiální pomocí přímo v domovech chudých lidí – tj. služba jde za uživatelem. Začínají se tvořit komunitní centra – poradenství, které reaguje na hrozné životní podmínky dělnictva. 19. a 20. století je dobou vzniku církevních a jiných organizací:  salesiánská kongregace – práce s mládeží  skaut  YMCA  YWCA Jedná se o preventivní sociální služby sloužící mládeži.

2.4

Podoba chudinské péče na přelomu 19. a 20. století

V roce 1918 po vzniku Československé republiky přejímáme předpisy a zákony z RakouskaUherska. Tendence byla, aby rodina zabezpečila chudé a nemocné. Další možné zabezpečení bylo ze strany spolků a fondů. Postupně vznikala povinnost zabezpečit sociálně znevýhodněné občany ze strany obcí, okresů a zemí. Chudinský zákon odlišoval chudinské podporování pravidelné, přechodné a naturáliemi. V našich zemích řídili chudinské záležitosti orgány obce, obecní zastupitelstvo, obecní rada. Při obcích bylo možné vytvářet zvláštní komise tzv. chudinské rady.

2.5

Sociální služby v meziválečném období

Sociální služby byly řešeny nejčastěji ústavní péčí (Masarykovy domovy v Praze, nyní Thomayerova fakultní nemocnice – v areálu byly chorobince, starobince a nemocniční zařízení). V době 1. republiky se rozlišovalo veřejné chudinství a chudinství soukromé. Humanitární organizace a dobročinné spolky zajišťovaly soukromé chudinství – oblíbené byly tzv. vývařovny. V období 1. republiky se rozvíjí dobrovolná sociální péče. Nejvýznamnější dobrovolné spolky:  Společnost Čs. Červeného kříže  Organizace Okresních péčí o mládež  Masarykova Liga proti tuberkulose Specializované poradenské služby:  poradny pro volbu povolání  poradny pro duševní zdraví  městské sociální poradny 17

 poradny pro úchylné děti  poradny pro matky s dětmi  tuberkulózní poradny  venerické poradny  úřadovny pro péči o mládež (předchůdce dnešní probační a mediační služby) Sociální služby začínají vycházet z nároku potřebného a propaguje se zásada pomáhat rychle a včas.

2.6

Sociální služby v kontextu sociálního státu

V roce 1948 OSN propaguje důstojnost každého lidského života. V 19. a 20. století se vyzdvihuje reziduální politika – stát zajišťuje jen to, co rodina a jednotlivec není schopen si zajistit – ze strany státu minimum sociálních služeb. Další variantou je také přenášení zodpovědnosti na zaměstnavatele. Naše sociální politika se po únoru 1948 (nástup komunismu) odklání od západních koncepcí. V západních zemích vznikají:  stacionáře a komunitní centra  chráněné či podporované bydlení  chráněné či podporované zaměstnávání  svépomocné skupiny a centra V této době se vypracovávají preventivní a terapeutické programy zaměřené na nejohroženější skupiny dětí i dospělých – děti z nefunkčních rodin, děti postižené syndromem CAN, riziková mládež, uživatelé drog, lidé provozující prostituci, lidé propuštění z vězení, oběti trestných činů a pachatelé domácího násilí.

2.7

Sociální služby v tzv. socialistickém státě

Ke změně koncepce sociálního zabezpečení dochází po roce 1948 – starost o znevýhodněné přešla z obcí na stát, byl zrušen institut domovského práva a byl nahrazen institutem československého občanství. Stát pomáhá především jedincům se změněnou pracovní schopností, dětem, starým lidem, a to především poskytováním služeb nebo dávek, radou, pracovním umísťováním, ústavním zaopatřením a doplňkovou péčí. Sociální péče byla centralizovaná, církevní a jiné nestátní ústavy se postupně rušily nebo je přebíral stát. Sociální služby byly rozděleny do několika ministerstev. Byl ustanoven nový právní předpis, kde jeho část pátá pojednává o sociální péči a jmenuje se Služby sociálního zabezpečení. V této době vznikl nový pojem „občané, kteří potřebují zvláštní pomoc“. Pro občany těžce poškozené na zdraví se zajišťuje poskytování pečovatelské služby, pomůcky, peněžité příspěvky a společné stravování. Osobám se změněnou pracovní schopností stát poskytoval pracovní rehabilitaci a pracovní uplatnění. Ve státě měl kontrolní a řídící 18

pravomoc Státní úřad sociálního zabezpečení, národní výbory, pod kterými pracovaly komise sociálního zabezpečení. V 80. letech dochází k rozvoji odborů péče o pracující, pečují o:  mladistvé zaměstnance  ženy s malými dětmi  svobodné matky  pracovníky se změněnou pracovní schopností  občany romského původu Rozšiřují se také pečovatelské služby, zařízení pro seniory – tzv. domovinky, denní sanatoria pro psychiatrické pacienty, podporují se místní kluby důchodců a rozšiřuje se síť manželských poraden.

2.8

Sociální služby v ČR v transformačním období, nové principy a cíle poskytování sociálních služeb

V oblasti sociální, politické a ekonomické nastaly v naší republice po roce 1989 zásadní změny. Byly přijaty zákony o životním minimu a zákon o sociální potřebnosti. Po roce 1989 začíná nárůst nestátních neziskových organizací, které poskytují sociální služby – obvykle založeny jako občanská sdružení. Tato sdružení byla zřizována pro zdravotně handicapované občany, finanční prostředky sdružení dostávala z části od státu a z části od sponzorů. Častěji se potýkala s finančními problémy. Církve zřídily specializované organizace na poskytování sociálních služeb, např. Charita a Diakonie. Církevní organizace organizují také azyly pro bezdomovce, pro matky s dětmi a domovy důchodců. Nové principy a cíle poskytování sociálních služeb  rozsah služeb plně hrazených z veřejných rozpočtů je podrobován odborným analýzám a je předmětem mnohých politických debat, důvodem je neudržitelná ekonomická situace  naprosto nutná je spoluúčast uživatele sociálních služeb  využívají se modely poskytování služeb přímo v domovech příjemců (i 24 hodinová péče)  osobní asistence poskytovaná v domově klienta  hospicová domácí péče

19

 propracovaný systém směny služeb v komunitě, který bude spočívat v tom, že si klienti navzájem budou nabízet služby, které jsou schopni poskytnout bez finančních úhrad  soukromý sektor bude rozšiřovat systém sociálních služeb s vysokou kvalitou, ale bude určen pro klienty, kteří disponují dostatečnými finančními zdroji (např. formou hotelového servisu)  roste význam dobrovolníků z řad studentů, např. v hospicové péči Úkol: 1) Aktualizujte reformy v oblasti veřejné správy a sociálních služeb v nejbližším období, např. důchodová reforma, spoluúčast pacientů na zdravotní péči apod. 2) Aktualizujte změny v systému sociálních služeb – očekávaný vývoj do budoucna.

20

Pracovní list č. 4 1) Definujte pojem solidarita: ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………

2) V jakém období rozdávali chudým „chléb a hry“: ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………

3) Jakou formou byla poskytována „chudinská péče“ – vypište: ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… 4) Kdo zřizoval kláštery a první ústavy pro chudé: ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………….

5) Co znamená pojem „sociální vylučování lidí“: ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………….

6) Kdo zřizoval cechy a k jakému účelu sloužily: ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… …................................................................................................................................

21

Pracovní list č. 5 1) Kdy vznikala diferenciovaná velká zařízení (sirotčince, starobince, blázince…): a) v 16. stol. b) v 17. stol. c) v 18. a 19. stol.

2) Jakou funkci zastávala „charita“: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………. 3) Vysvětli, co znamená „domovské právo“: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………

4) Kterým klientům jsou určeny následující organizace: a) YMCA b) YWCA

5) V období první republiky vznikaly významné dobrovolné spolky – vypiš je: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………

6) Kterým skupinám občanů věnuje současný stát v oblasti sociálních služeb největší pozornost – vypiš: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………

22

3 Management, ekonomika sociálních služeb, kvalita v sociálních službách 3.1

Funkce managementu, ekonomiky

„Manage“ znamená vládnout, řídit, být ve vedoucím postavení, umět si poradit a dobře hospodařit. Management lze tedy chápat jako proces koordinace pracovních činností, aktivit, skupiny pracovníků za účelem dosažení určitých výsledků tak, aby byly provedené účinně a efektivně. Manažer – je pracovník, který pracuje ve skupině s lidmi a koordinuje jejich aktivity tak, aby bylo dosaženo kvalitních cílů organizace. Hierarchie: 1. Správní rada …………………………………………………………………………. 2. Poslání Vrcholoví přístup shora dolů

3. Celkové cíle-

přístup zdola nahoru

manažeři

...(dlouhodobé, strategické)…………………………………………………………….. 4. Specifické cíle Manažeři na střední úrovni 5. Cíle divizí …………………………………………………………………………………………. 6. Cíle oddělení a jednotek Manažeři na 7. Individuální cíle – výkonu, osobní rozvojové cíle

nejnižší úrovni

1. Vrcholoví manažeři – mají odpovědnost za formulování plánů, cílů a rozhodování v rámci organizace, tato funkce se obvykle nazývá – prezident, ředitel, viceprezident, předseda apod. 2. Střední manažeři – řídí práci manažerů 1. linie – např. vrchní sestry, primáři, vedoucí oddělení 3. Manažeři 1. linie – řídí práci zaměstnanců – např. staniční sestra, vedoucí lékař, vedoucí úseků Jsou to lidé, kteří jsou schopni ovlivňovat a vést lidi, mají vůdcovské schopnosti, ale ne všichni se mohou stát efektivními manažery. Funkce managementu spočívá:  stanovení směru činnosti – plánování  dosahování sledovaného cílu – organizace  realizace – dosažení toho, co bylo naplánováno  výstupy – předpokládané výsledky – kladné i záporné (ze záporných se poučit) Ostatní funkce managementu:  reprezentování  komunikování  vyjednávání  koordinování  dozorování 23

Pojem ekonomika: ekonomie je rozsáhlá věda, zabývá se problémy, které se dotýkají každého z nás, našich domácností, firem, státu. Ekonomie je věda:  o výrobě a směně zboží  o penězích, kapitálu a bohatství  o výrobních vztazích mezi společností

3.2

Finanční zdroje sociálních služeb

V současné době se jedná o vícezdrojové financování sociálních služeb. Za zdroje příjmu lze označit:  státní dotace a granty  dotace z fondů  příspěvky zřizovatelů  příspěvky na péči  příjmy od uživatelů  příspěvky samosprávních celků  příjmy z veřejného zdravotního pojištění  vedlejší hospodářská a mimořádná činnost  dary Financování pobytových sociálních služeb je založeno na 4 hlavních pilířích: 1. platby uživatelů sociálních služeb 2. příspěvky na péči dle zákona č. 108/2006 Sb. 3. státní dotace 4. příjmy z veřejného zdravotního pojištění Dalšími finančními zdroji mohou být: 1. příspěvek zřizovatele na činnost – výše příspěvku je různorodá podle regionu a podle typu zřizovatele 2. prodej vlastních výrobků (keramika, obrázky, svíčky, výroba stravy, praní prádla, pronájem nebytových prostor) 3. ostatní granty 4. dary 5. popřípadě ostatní zdroje Financování terénních a ambulantních služeb: 1. platby uživatelů 2. příspěvky na péči 3. státní dotace Dalšími zdroji mohou být: 1. příspěvek zřizovatele na činnost 2. dary 3. vedlejší hospodářská činnost 4. ostatní granty a příspěvky 5. ostatní zdroje Finanční zdroje budoucnosti – důležitým článkem ve financování v poskytování sociálních služeb bude potencionální klient – zákazník. Uživatel a jeho rodina budou důležitým zdrojem financování, budou mít zvláštní postavení na trhu a budou si vybírat mezi jednotlivými poskytovateli (různorodá kvalita služeb, ale také finanční možnosti zákazníka, uživatele). 24

3.3

Komunitní plánování sociálních služeb

KPSS – popisuje současný kvantitativní a kvalitativní stav sociálních služeb v určitém regionu, věnuje se také charakteristice regionu a uživatelům a poukazuje na potřeby uživatelů. Plánování musí být založené na vzájemné komunikaci mezi poskytovateli a uživateli sociálních služeb a v neposlední řadě mezi zadavateli (tzv. triáda). Pro sociální služby a jejich plánování jsou důležité metody a důraz na ně kladený. Metoda plánování je založena: 1. na zapojování všech, kterých se to týká 2. na vyjednávání a dialogu 3. na dosažení výsledku, který bude podporován většinou účastníků Triáda KPSS je odrazem potřeb dané komunity. Obvykle se plánuje ve střednědobém horizontu, tj. na dobu 2 až 6 let. Zadavatelé sociálních služeb:  služby objednávají a platí  jsou odpovědni za zajištění sociálních služeb Uživatelé sociálních služeb:  nakupují a využívají sociální služby Poskytovatelé sociálních služeb:  poskytují, nabízejí a prodávají sociální služby

Ukázka komunitního plánování sociálních služeb v regionu Tišnov na roky 2010 – 2012. Cíl komunitního plánování sociálních služeb v Tišnově vychází z analýzy dotazníkové šetření občanů. KPSS poukazuje na chybějící sociální služby a v budoucnu na jejich rozvoj dle potřeb.

25

Stanovení priorit a opatření KPSS pro město Tišnov na rok 2010 – 2012 Priorita 1 ZAJIŠTĚNÍ INFORMOVANOSTI Opatření 1. 1. Informační činnost v rámci regionu Opatření 1. 2. Aktualizace a distribuce Informačního průvodce sociálními službami v Tišnově Opatření 1. 3. Podpora odborného sociálního poradenství Priorita 2 PODPORA KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Opatření 2. 1. Vytvoření komunitního plánu správního obvodu Tišnov Priorita 3 ZAJIŠTĚNÍ A ROZVOJ PÉČE O SENIORY A OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Opatření 3. 1. Rozvoj pečovatelské služby Centra sociálních služeb Tišnov, příspěvkové organizace Opatření 3. 2. Rozšíření pečovatelské služby CSS Tišnov v dalších obcích Opatření 3. 3. Zajištění a rozvoj charitní pečovatelské služby v dalších obcích Opatření 3. 4. Zajištění a rozvoj intenzivní pečovatelské služby v domě s pečovatelskou službou v Tišnově Opatření 3. 5. Rozvoj ubytování na dobu určitou v domě s pečovatelskou službou v Tišnově Opatření 3. 6. Příprava zřízení služby osobní asistence v Tišnově Opatření 3. 7. Zřízení denního stacionáře v Tišnově Opatření 3. 8. Příprava zřízení denního stacionáře v Nedvědici Opatření 3. 9. Zřízení chráněného bydlení pro osoby s mentálním postižením pro region Tišnov Priorita 4 PODPORA PREVENTIVNÍHO PROGRAMU ZAMĚŘENÉHO NA MLÁDEŽ Opatření 4. 1. Zajištění a rozvoj nízkoprahového centra pro mládež Priorita 5 PODPORA OBČANŮ V TÍŽIVÝCH ŽIVOTNÍCH SITUACÍCH Opatření 5. 1. Příprava zřízení azylového domu pro matky s dětmi Opatření 5. 2. Rozšíření sociálního bytového fondu v Tišnově

26

3.4

Marketing neziskového sektoru se zaměřením na sociální služby

Marketing je sociální a manažerský proces, prostřednictvím něhož lidé získávají, co potřebují a po čem touží. Je to proces plánování a realizace koncepcí, propagace, distribuce myšlenek, tvorby cen výrobků a služeb s cílem dosáhnout změny a tím uspokojit požadavky jedinců i organizací. Velmi často se marketing orientuje na zisk a nejčastěji je spojován s prodejem a reklamou. Marketing identifikuje šance na trhu, určuje strategie a volí určité obchodní alternativy. Marketing neziskového sektoru musí zajistit existenci jednotlivých organizací za účelem přežití a být lepší než ostatní – kvalitou svých služeb. Pro přehled jsou uvedeny negativní argumenty potřeby marketingu v neziskovém sektoru: 1. problematika absence konkurenčního prostředí 2. sociální služby nemají tržní charakter 3. marketingový výzkum – za jakou službou je spotřebitel ochoten cestovat 4. časté neadekvátní náklady 5. marketing se musí přizpůsobovat potřebám a prostředí neziskového sektoru Zdůraznění pozitivních argumentů: 1. soutěživost v získávání klientů a příjmů 2. rostoucí nároky klientů 3. činnost strategického managementu 4. rozvoj podnikatelské činnosti 5. neustálé zviditelňování ve svém okolí, např. formou reklam . Budoucnost marketingu v neziskových organizacích v sociálních službách – jejich růst lze očekávat, ale intenzita se bude lišit v závislosti na poskytovaných službách. Do budoucna lze očekávat konkurenci v případě terénních služeb pro seniory i pobytových služeb pro seniory. Naopak méně v případě sociálních služeb osob ohrožených závislostmi. Ukázka propagace sociálního zařízení – Dům léčby bolesti s hospicem sv. Josefa v Rajhradě. Tuto nestátní organizaci v rámci odborných předmětů pravidelně každoročně navštěvujeme.

27

Dům léčby s hospicem sv. Josefa (DLBsH) je zdravotnické zařízení, které vychází z myšlenky kvalitní a pozorné péče těžce nemocným a umírajícím pacientům. Tato myšlenka zapojení trpících a umírajících do systému kvalitní léčby a péče se v ČR prosadila v roce 1995, kdy vznikl první hospic v Červeném Kostelci. DLBsH Rajhrad byl založený v roce 1999, má 50 lůžek a od té doby se stal zdravotnickým zařízením, které je na soudobé špičce kvality a znalostí hospicové paliativní péče poskytované v ČR. Hospicová péče je určena pro následující skupiny nevyléčitelně nemocných, jimž podpora multidisciplinárního týmu může pomoci naplnit jejich potřeby pro život s nemocí či v době umírání:

   

pokročilá stádia nádorových onemocnění pokročilá stádia onemocnění nervové soustavy s postupným zhoršováním klinického stavu (např. syndrom demence, amyotrofická laterální skleróza, roztroušená skleróza) terminální stádia imobilizačního syndromu s nutností léčby bolesti – nejčastěji chronicky nemocní vyššího věku terminální stádia chronických onemocnění srdce, ledvin, trávicího a dýchacího traktu; indikaci hospicové péče je třeba stanovit na základě konsenzu pacienta, jeho relevantních blízkých, lékaře hospice a příslušného lékaře specialisty; je nutné na předchozím pracovišti písemně stanovit roli léčebných postupů, které by u těchto nemocných přicházely v úvahu, ale jejich dostupnost v hospici je omezená (např. přístrojová podpora oběhu, dialýza, plná parenterální výživa, invazivní i neinvazivní mechanická ventilace atd.)

Vize hospice je postavena:  na lásce k bližnímu  jedinečnost člověka  kvalita života člověka  svobodě člověka  důstojnosti, respektu a úctě člověka  kvalitě péči a aplikaci moderních poznatků a postupů

28

3.5

Standardy kvality sociálních služeb, měření kvalit sociálních služeb

Kvalita sociálních služeb přichází s novým zákonem o sociálních službách č. 108/2006 Sb. Kvalita znamená údaj o vlastnosti věci, služby. Kvalita se skládá ze dvou částí, jedna je kvantitativní, která se dá měřit, druhá je kvalitativní, která vychází z hodnotového systému. Standardy můžeme dělit na:  standardy procedurální – jednání se zájemcem o službu, dohoda, smlouva, průběh služby, osobní údaje, stížnosti  standardy personální – personální zajištění služby, pracovní podmínky a profesní rozvoj pracovníků  standardy provozní – prostředí a podmínky poskytování služeb Uvádím 15 standardu kvality sociálních služeb. 1. Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Kritérium a) Poskytovatel má písemně definováno a zveřejněno poslání, cíle a zásady poskytované sociální služby a okruh osob, kterým je určena, a to v souladu se zákonem stanovenými základními zásadami poskytování sociálních služeb, druhem sociální služby a individuálně určenými potřebami osob, kterým je sociální služba nabízena. b) Poskytovatel vytváří podmínky, aby osoby, kterým poskytuje sociální službu, mohly projevit vlastní vůli při řešení své nepříznivé sociální situace. c) Poskytovatel má písemně zpracovány pracovní postupy zaručující řádný průběh. d) Poskytovatel vytváří a uplatňuje vnitřní pravidla pro ochranu osob před předsudky a negativním hodnocením, ke kterému by mohlo dojít v důsledku poskytování sociální služby. 2. Ochrana práv osob Kritérium a) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro předcházení situacím, v nichž by v souvislosti s poskytováním sociální služby mohlo dojít k porušení základních lidských práv a svobod osob. b) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla, ve kterých vymezuje situace, kdy by mohlo dojít ke střetu jeho zájmů se zájmy osob, kterým zajišťuje sociální službu. c) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro přijímání darů.

Zásadní

ano

ano ano ne

Zásadní ano

ano ne

3. Jednání se zájemcem o sociální službu Kritérium Zásadní a) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla, podle kterých seznamuje zájemce o sociální službu srozumitelným způsobem o možnostech a podmínkách ano poskytování sociální služby. b) Poskytovatel projednává se zájemcem o sociální službu jeho požadavky, ano 29

očekávání a osobní cíle, které by se k jeho možnostem a schopnostem mohly realizovat. c) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro postup při odmítnutí ne zájemce o sociální službu z důvodů stanovených zákonem. 4. Smlouva o poskytování sociální služby Kritérium a) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro uzavírání smlouvy o poskytování sociální služby s ohledem na druh poskytované sociální služby a okruh osob, kterým je určena. b) Poskytovatel při uzavírání smlouvy o poskytování sociální služby postupuje tak, aby osoba rozuměla obsahu smlouvy. c) Poskytovatel sjednává s osobou rozsah a průběh poskytování sociální služby s ohledem na osobní cíl závislý na schopnostech a přání uživatele. 5. Individuální plánování průběhu sociální služby Kritérium a) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla podle druhu a poslání sociální služby, kterými se řídí plánování a způsob přehodnocování poskytování služby. b) Poskytovatel plánuje společně s osobou průběh poskytování sociální služby s ohledem na osobní cíle a požadavky uživatele. c) Poskytovatel společně s uživatelem služby průběžně hodnotí, zda jsou uskutečňovány její osobní cíle. d) Poskytovatel má pro postup podle písmene b) a c) pro každou osobu určeného zaměstnance. e) Poskytovatel vytváří a uplatňuje systém získávání a předávání potřebných informací mezi zaměstnanci o průběhu poskytování sociální služby jednotlivým osobám.

Zásadní ano ne ne

Zásadní ano ano ano ano ne

Plnění kritérií uvedených v písmenech d) a e) se nehodnotí u poskytovatele, který je fyzickou osobou a nemá zaměstnance. 6. Dokumentace o poskytování sociální služby Kritérium a) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro zpracování, vedení a evidenci dokumentace o osobách, kterým je sociální služba poskytována, včetně pravidel pro nahlížení do dokumentace. b) Poskytovatel vede anonymní evidenci jednotlivých uživatelů v případech, kdy to vyžaduje charakter sociální služby nebo na žádost uživatele. c) Poskytovatel má stanovenu dobu pro uchování dokumentace o osobě po ukončení poskytování sociální služby. 7. Stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby Kritérium 30

Zásadní ano ne ne

Zásadní

a) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro podávání a vyřizování stížností osob na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby. b) Poskytovatel informuje osoby o možnosti podat stížnost, jakou formou, na koho se obracet, kdo bude stížnost vyřizovat, jakým způsobem a o možnosti zvolit si zástupce pro podání a vyřizování stížnosti; s těmito postupy jsou prokazatelně seznámeni zaměstnanci poskytovatele. c) Poskytovatel stížnosti eviduje a vyřizuje je písemně v přiměřené lhůtě. d) Poskytovatel informuje osoby o možnosti obrátit se v případě nespokojenosti s vyřízením stížnosti na nadřízený orgán poskytovatele nebo na instituci sledující dodržování lidských práv s podnětem na prošetření postupu při vyřizování stížnosti. 8. Návaznost poskytované sociální služby na další dostupné zdroje Kritérium a) Poskytovatel nenahrazuje běžně veřejné služby a vytváří příležitosti, aby osoba mohla takové služby využívat. b) Poskytovatel zprostředkovává osobě služby jiných fyzických a právnických osob podle jejích individuálně určených potřeb. c) Poskytovatel podporuje osoby v kontaktech a vztazích s přirozeným sociálním prostředím; v případě konfliktu osoby v těchto vztazích poskytovatel zachovává neutrální postoj. 9. Personální a organizační zajištění sociální služby Kritérium a) Poskytovatel má písemně stanovenu strukturu a počet pracovních míst, pracovní profily, kvalifikační požadavky a osobnostní předpoklady zaměstnanců uvedených v § 115 zákona o sociálních službách; organizační struktura a počty zaměstnanců jsou přiměřené druhu poskytované sociální služby, její kapacitě a počtu a potřebám osob, kterým je poskytována. b) Poskytovatel má písemně zpracovánu vnitřní organizační strukturu, ve které jsou stanovena oprávnění a povinnosti jednotlivých zaměstnanců. c) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro přijímání a zaškolování nových zaměstnanců a fyzických osob, které nejsou v pracovně právním vztahu s poskytovatelem. d) Poskytovatel, pro kterého vykonávají činnost fyzické osoby, které nejsou s poskytovatelem v pracovně právním vztahu, má písemně zpracována vnitřní pravidla pro působení těchto osob při poskytování sociální služby.

ano

ano ne ne

Zásadní ano ne ne

Zásadní

ano

ne ne

ne

Plnění kritérií uvedených v písmenech a) až d) se nehodnotí u poskytovatele, který je fyzickou osobou a nemá zaměstnance. 10. Profesní rozvoj zaměstnanců Kritérium Zásadní a) Poskytovatel má písemně zpracován postup pro pravidelné hodnocení zaměstnanců, který obsahuje zejména stanovení, vývoj a naplňování osobních ne profesních cílů a potřeby další odborné kvalifikace. b) Poskytovatel má písemně zpracován program dalšího vzdělávání zaměstnanců. ne 31

c) Poskytovatel má písemně zpracován systém výměny informací mezi zaměstnanci ne o poskytované sociální službě. d) Poskytovatel má písemně zpracován systém finančního a morálního oceňování ne zaměstnanců; podle tohoto systému poskytovatel postupuje. e) Poskytovatel zajišťuje pro zaměstnance, kteří vykonávají přímou práci s osobami, kterým je poskytována sociální služba, podporu nezávislého kvalifikovaného ne odborníka. Plnění kritérií uvedených v písmenech c) a d) se nehodnotí u poskytovatele, který je fyzickou osobou a nemá zaměstnance; kritéria uvedená v písmenech a) a b) se na tohoto poskytovatele vztahují přiměřeně. 11. Místní a časová dostupnost poskytované sociální služby Kritérium Zásadní Poskytovatel určuje místo a dobu poskytování sociální služby podle druhu sociální ne služby, okruhu osob, kterým je poskytována, a podle jejich potřeb. 12. Informovanost o poskytované sociální službě Kritérium Zásadní Poskytovatel má zpracován soubor informací o poskytované sociální službě, a to ve ne formě srozumitelné okruhu osob, kterým je služba určena. 13. Prostředí a podmínky Kritérium Zásadní a) Poskytovatel zajišťuje materiální, technické a hygienické podmínky přiměřené druhu poskytované sociální služby a její kapacitě, okruhu osob a individuálně ne určeným potřebám osob. b) Poskytovatel poskytuje pobytové nebo ambulantní sociální služby v takovém ne prostředí, které je důstojné. Plnění kritéria uvedeného v písmenu b) se nehodnotí u poskytovatele, který neposkytuje sociální služby v zařízení sociálních služeb. 14. Nouzové a havarijní situace Kritérium a) Poskytovatel má písemně definovány nouzové a havarijní situace, které mohou nastat v souvislosti s poskytováním sociální služby. b) Poskytovatel seznámí zaměstnance a osoby, kterým poskytuje sociální službu, s postupem při nouzových a havarijních situacích a vytváří podmínky, aby zaměstnanci a osoby byli schopni stanovené postupy použít. c) Poskytovatel vede dokumentaci o průběhu a řešení nouzových a havarijních situací.

Zásadní ne ne ne

Plnění kritéria uvedeného v písmenu b) se nehodnotí u poskytovatele, který je fyzickou osobou a nemá zaměstnance. 32

15. Zvyšování kvality sociální služby Kritérium a) Poskytovatel průběžně kontroluje a hodnotí, zda je způsob poskytování sociální služby v souladu s definovaným posláním, cíly a zásadami sociální služby a osobními cíly jednotlivých osob. b) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociální služby. c) Poskytovatel zapojuje do hodnocení poskytované sociální služby zaměstnance a další zainteresované fyzické a právnické osoby. d) Poskytovatel využívá stížností na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby jako podnět pro rozvoj a zvyšování kvality sociální služby.

Zásadní ne ne ne ano

Měření kvality sociálních služeb: Existuje několik technik měření kvality sociálních služeb, několik modelů kvality. Nejčastěji používaný model se označuje jako výsledek mezi očekáváním a výkonem. Kvalita je výkon, očekávání. Optimální stavem je výsledek/koeficient = 1. Úhrada nákladů za sociální služby § 71 Sociální služby se poskytují osobám bez úhrady nákladů nebo za částečnou nebo plnou úhradu nákladů. Úhradu nákladů za poskytování sociálních služeb hradí osoba ve výši sjednané ve smlouvě uzavřené s poskytovatelem služby podle § 91. Poskytovatel sociální služby se může dohodnout na spoluúčasti na úhradě nákladů s manželem (manželkou), rodiči nebo dětmi osoby, které je sociální služba poskytována, pokud tato osoba nemá vlastní příjem nebo její příjem nepostačuje na úhradu nákladů. Příjmem osoby se pro účely úhrady rozumí příjmy podle zákona o životním a existenčním minimu, s výjimkou příspěvku. § 72 Sociální služby poskytované bez úhrady: Bez úhrady nákladů se poskytují a) sociální poradenství b) raná péče c) telefonická krizová pomoc d) tlumočnické služby 33

e) krizová pomoc f) služby následné péče, s výjimkou základních činností poskytovaných podle § 64 odst. 3 g) sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi h) sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením i) terénní programy j) sociální rehabilitace, s výjimkou základních činností poskytovaných podle § 70 odst. 3 k) sociální služby v kontaktních centrech a nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež l) služby sociálně terapeutických dílen s výjimkou základní činnosti poskytované podle § 67 odst. 2 písm. b) m) sociální služby intervenčních center § 73 Za pobytové služby poskytované v: a) týdenních stacionářích b) domovech pro osoby se zdravotním postižením c) domovech pro seniory d) domovech se zvláštním režimem e) chráněném bydlení f) zdravotnických zařízení ústavní péče hradí osoba úhradu za ubytování, stravu a za péči poskytovanou ve sjednaném rozsahu. Péčí se pro účely stanovení úhrady rozumí základní činnosti uvedené v § 35 odst. 1 písm. a), b), e), f) a h) až j). Maximální výši úhrady za ubytování a stravu stanoví prováděcí právní předpis. Po úhradě za ubytování a stravu při poskytování pobytových služeb v týdenních stacionářích musí osobě zůstat alespoň 25 % jejího příjmu, při poskytování pobytových služeb uvedených v odstavci 1 písm. b) až f) musí osobě zůstat alespoň 15 % jejího příjmu. Úhrada za péči se stanoví při poskytování a) pobytových služeb, s výjimkou týdenních stacionářů, ve výši přiznaného příspěvku b) pobytových služeb v týdenních stacionářích maximálně ve výši 75 % přiznaného příspěvku 34

§ 74 Za pobytové služby poskytované nezaopatřenému dítěti v týdenních stacionářích a domovech pro osoby se zdravotním postižení hradí rodiče dítěte nebo rodič, kterému bylo dítě svěřeno rozhodnutím soudu do péče, popřípadě jiná fyzická osoba povinná výživou dítěte, úhradu za stravu a za péči poskytovanou ve sjednaném rozsahu. Za pobytové služby poskytované v týdenních stacionářích nezaopatřenému dítěti, které je svěřeno do péče fyzické osoby, která má z tohoto důvodu nárok na dávky pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu, hradí úhradu podle věty první tato fyzická osoba. Je-li dítě umístěno do domova pro osoby se zdravotním postižením na základě rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy, stanoví úhradu za stravu a za péči rozhodnutím obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu dítěte. Úhrada za stravu se nestanoví, jestliže fyzická osoba, která je podle odstavce 1 povinna hradit úhradu, nebo osoba s ní společně posuzovaná je příjemcem dávek podle zákona o pomoci v hmotné nouzi. Maximální výši úhrady za stravu podle odstavců 1 a 2 stanoví prováděcí právní předpis. Pokud se zařízení sociálních služeb, ve kterém je nezaopatřené dítě umístěno, vyplácí podle zvláštního právního předpisu přídavek na dítě, snižuje se úhrada o jeho výši. Úhrada za péči nezaopatřenému dítěti se stanoví při poskytování: a) pobytových služeb v domovech pro osoby se zdravotním postižením ve výši přiznaného příspěvku b) pobytových služeb v týdenních stacionářích maximálně ve výši 75 % přiznaného příspěvku Ustanovení § 73 odst. 2 platí obdobně. Za pobytové služby poskytované v týdenních stacionářích a domovech pro osoby se zdravotním postižením dítěti, které není nezaopatřeným dítětem, a dítěti, které je poživatelem sirotčích důchodů po obou rodičích, hradí úhradu toto dítě podle § 73. § 75 Za poskytování: a) osobní asistence b) pečovatelské služby c) tísňové péče d) průvodcovských a předčitatelských služeb e) podpory samostatného bydlení f) odlehčovacích služeb g) služeb v centrech denních služeb 35

h) služeb v denních stacionářích i) pobytových služeb v centrech sociálně rehabilitačních služeb uvedených v § 70 odst. 3 hradí osoby úhradu za základní činnosti v rozsahu stanoveném smlouvou, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak. Maximální výši úhrady stanoví prováděcí právní předpis. Pečovatelská služba se s výjimkou nákladů za stravu poskytnutou v rámci základní činnosti uvedené v § 40 odst. 2 písm. c) poskytuje bez úhrady: a) rodinám, ve kterých se narodily současně 3 nebo více dětí, a to do 4 let věku těchto dětí b) účastníkům odboje c) osobám, které jsou účastny rehabilitace podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb., nebo u nichž bylo odsuzující soudní rozhodnutí pro trestné činy uvedené v § 2 zákona č. 119/1990 Sb. d) osobám, které byly zařazeny v táboře nucených prací nebo v pracovním útvaru e) pozůstalým manželům (manželkám) po osobách uvedených v písmenech b) až d) starším 70 let § 76 Za poskytování sociálních služeb v: a) azylových domech b) domech na půl cesty c) terapeutických komunitách d) zařízeních následné péče hradí osoby úhradu za ubytování a stravu, za poskytování sociálních služeb v sociálně terapeutických dílnách hradí osoby úhradu za stravu v rozsahu stanoveném smlouvou. Maximální výši úhrady stanoví prováděcí právní předpis. Za poskytování sociálních služeb v noclehárnách hradí osoby úhradu ve výši stanovené poskytovatelem. Za poskytování sociálních služeb v nízkoprahových denních centrech hradí osoby úhradu za stravu ve výši stanovené poskytovatelem. Úkol: Analyzujete kvality sociálních služeb v současné době ve svém regionu a z pohledu do budoucna.

36

Pracovní list č. 6 1. Definujte pojem management, ekonomika: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 2. Kdo je manažer: ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………

3. Kolik linií má manažerská funkce: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………. 4. Vyjmenujte 3 základní úkoly světové třídy manažerů: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………

5. Charakterizujte funkci managementu: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………

6. a) b) c) d) e)

Zakroužkováním zařaďte manažery do třetí skupiny (vrcholoví manažeři): vedoucí lékař ředitel vrchní sestra předseda vedoucí úseku

37

Pracovní list č. 7 1. Napiš definici marketingu: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………

2. V čem spočívá kvalita sociálních služeb: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………….

3. Charakterizujte personální standardy: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………..

4. Charakterizujte provozní standardy: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………….

5. Pomocí internetových stránek vytvořte reklamu na některé zařízení sociálních služeb:

6. Vyjmenujte, které služby si uživatel nehradí: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………

38

4 Subjekty sociálních služeb 4.1

Vztah obcí, kraje a státu k sociálním službám, soukromoprávní subjekty a sociální služby

Sociální služby vycházejí od potřeb občana samotného. Služby lze poskytovat v rámci občanské nebo sousedské výpomoci, ale občan může být také osobou provozující sociální služby s cílem získat finance. Dalším účastníkem sociálních služeb je rodina, kde se poskytují služby zdarma mezi generacemi. Subjekty v sociálních službách rozumíme:  Ministerstvo práce a sociálních věcí  kraje  obce  poskytovatele sociálních služeb, osoby Přímými poskytovateli sociálních služeb jsou:  orgány sociálního zabezpečení v systému sociální péče v ČR  soukromí poskytovatelé  nevládní neziskové organizace Z historického pohledu byla sociální pomoc poskytována různými církvemi, svépomocnými sdruženími a později obcí. Po roce 1948 docházelo k postupným změnám a sociální pomoc se tak přenesla na stát. V období transformace 1991 v rámci restitucí a převodů zařízení sociální péče dochází k přesunu na fyzické či právnické osoby a obce. Postupně vznikají neziskové organizace. Samostatná působnost obce – obec jedná vlastním jménem a na vlastní účet. Samospráva má dvojí podobu:  veřejnoprávní – uplatňování přirozené autority volených orgánů obce vůči veřejnosti – regulováno normami veřejného práva  soukromoprávní část samosprávy – obec jako právnická osoba má i vlastnické právo, je vlastníkem věci movitých i nemovitých, má vlastní finanční zdroje, může zaměstnávat fyzické osoby a z tohoto pohledu může být vlastníkem objektů provozujících sociální služby Přenesenou působností se rozumí výkon státní správy, který je svěřen orgánu obce:  pro územní obvod své obce  v rozsahu pověřeného obecního úřadu  v rozsahu obecního úřadu s rozšířenou působností Přenesenou působnost vykonávají orgány obce jménem státu, nikoliv jménem svým. Například odbory sociálních věcí patří mezi přenesenou působnost. Obecní úřad s rozšířenou působností nahrazuje tak v podstatě bývalé okresní úřady. Podle zákona č. 100/1988 Sb. o sociálním zabezpečení mohou služby poskytovat občané a organizace. Soukromoprávní poskytovatelé mohou od státu nebo obce získávat příspěvky na úhradu nákladů za služby. Příslušné orgány mají v tomto případě právo kontrolovat hospodaření s příspěvky a požadovat vyúčtování. Stát stanovuje podmínky, za kterých si poskytovatel může nárokovat a také obdržet veřejné finanční prostředky.

39

4.2

Nevládní neziskové organizace jako poskytovatelé sociálních služeb

Občanská společnost je chápána jako síť občanských sdružení, iniciativ a tvoří nepolitický organismus. Občanská společnost může organizovat petice, demonstrace, diskusní fóra nebo shromáždění, kterých se zúčastní občané. V ČR narůstá vliv a počet nevládních neziskových organizací:  neziskové organizace  dobrovolné organizace  organizace občanské společnosti Do nevládních neziskových organizací patří např. sportovní kluby, myslivecká sdružení, kluby nebo skupiny na ochranu životního prostředí. Tyto organizace jsou odděleny od státu, nevracejí zisk, rozhodují o svých záležitostech a jsou dobrovolné. V naší legislativě se rozlišují 4 typy nevládních organizací:  občanská sdružení  obecně prospěšné společnosti  nadace a nadační fondy  účelová zařízení církví Financování těchto organizací není jednoduchou záležitostí. Prostředky lze získat od kraje, měst a obcí, nadačních fondů, zahraničních a soukromých sponzorů. Kam se obrátit se žádostí o finance:  MPSV  MZ  MŠMT  MK  magistráty  městské úřady  obce  krajské úřady  úřady práce  zdravotní pojišťovny  soukromí dárce  zahraniční vládní zdroje  zahraniční soukromé zdroje

Hledání zdrojů se nazývá fundraising. Příklady nestátních neziskových organizací: nadace Naše dítě, Nadace Terezy Maxové, občanské sdružení Sananim, Tolerance. Úkol: Vyhledejte další příklady nestátních neziskových organizací.

40

4.3

Výdaje obcí a krajů na sociální služby

Financování systému sociálních služeb je závažným problémem státu, krajů i obcí. Sociální služby prošly celou řadou významných změn, ale základní principy jejich financování se po celé období transformace prakticky nezměnily. Řešení systému financování sociálních služeb bude nutné posuzovat z hlediska vícezdrojového financování, přičemž bude nutné posílit roli samosprávných orgánů. 1. Stát bude přispívat na sociální služby formou dotace jednotlivým poskytovatelům sociálních služeb, výše bude stanovena v závislosti na programových prioritách státu. Výše příspěvku by měla být dlouhodobá a měla by být valorizovaná. 2. Výši úhrady uživatele by určoval poskytovatel služby: - výše úhrady by měla být stanovena závaznou vyhláškou, pokud poskytovatelem je kraj nebo obec - smluvně, pokud poskytovatelem sociální služby je nestátní nezisková organizace. 3. Kraje a obce: - výši úhrady uživatele za služby, které jsou poskytovány subjekty, které obce a kraje zřizují, jsou stanoveny závaznou vyhláškou - dotace nestátním neziskovým organizacím - financování výstavby nových zařízení. 4. Nestátní neziskové organizace smluvně stanoví výši úhrady uživatele za služby. 5. Zdravotní pojišťovny budou hradit náklady zdravotní péče poskytované občanům v ústavech sociální péče a v domovech pro seniory. Toto řešení by mělo posílit právní jistoty poskytovatelů sociálních služeb a zabezpečit dostatek finančních prostředků na poskytování kvalitních sociálních služeb. Úkol: Vyhledat rozpočet obce s rozšířenou působností a zjistit, jakou finanční částkou obec přispívá na sociální služby.

4.4

Vybavenost obcí a krajů sociálními službami

Ve vybavenosti jednotlivých územních celků službou sociální péče existují značné rozdíly, které jsou dány: 1.

strukturou osídlení jednotlivých územních celků (velikost obcí)

2.

věkovou strukturou (děti…staří…)

3.

sociální, kvalifikační a profesní strukturou obyvatelstva

4.

sociologickými změnami probíhajícími ve společnosti

5.

tradiční funkcí rodiny v péči o staré občany

Očekávané změny 1. změněné politické, ekonomické a společenské podmínky ovlivňují sociální služby 41

2. problém sociálních služeb přetrvává v malých obcích 3. roste tlak na ústavní sociální péči 4. je nedostatek zařízení pro dlouhodobě ležící 5. žádosti do domovů pro seniory se často dávají předčasně 6. stávající struktura sociálních služeb je výsledkem životního vývoje, kdy praxe reagovala na nutnost zabezpečení starých a zdravotně handicapovaných Vývojový trend sociálních služeb: Vychází z prodlužování lidského věku, zdravotní prevence a z nároku na zvyšování životní úrovně. K předpokládanému způsobu života občanů bude nutné docházet k rozvoji sociálních služeb Bude nutné: 

aby rostl význam sociálního poradenství směrující k péči o osoby v sociální nouzi



přiblížit občanům sociální poradenství



do ústavu zařazovat pouze ty občany, kteří nezbytně a nutně potřebují komplexní ústavní péči



důraz bude kladen na rozvoj sociálních služeb občanů v jejich domácnostech



postupně vytvářet propojenost zdravotních a sociálních služeb (spolupráce zdravotníka a sociálního pracovníka – např. při řešení problému dlouhodobě nemocných)

 do budoucna se bude snižovat působnost státu a naopak zvyšovat působnost samosprávy (obce, kraj) k rozvoji sociálních služeb  financování sociálních služeb bude založeno na participaci (spolupráci) více subjektů (občan, rodina, škola, obec, stát)

Úkol: Vyhledejte na www stránkách vybavenost sociálních služeb ve své obci (městě).

42

Pracovní list č. 8 1. a) b) c) d) e)

Zakroužkujte subjekty v sociálních službách: MPSV kraje obce nemocnice domovy pro seniory

2. Vyjmenujte poskytovatele sociálních služeb: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………….

3. Vyjmenujte 4 typy nevládních organizací: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………….

4. Z jakých zdrojů mohou neziskové organizace získat finanční prostředky: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………….

5. Vyjmenujte trendy sociálních služeb: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 6. Jakými faktory se odlišují vybavenost obce a kraje: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………

43

5 Pracovníci v sociálních službách 5.1 Pracovníci v sociálních službách, vzdělávání pracovníků, akreditace vzdělávacích zařízení a jejich vzdělávacích programů Sociální pracovník vykonává sociální šetření, zabezpečuje sociální agendy a řešení právních problémů, sociálně právní poradenství, analytickou, metodickou funkci v sociální oblasti, odbornou práci v zařízeních sociálních služeb, sociální prevenci, depistáž, krizovou pomoc a sociální rehabilitaci. Od sociálního pracovníka se vyžaduje způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, zdravotní způsobilost na podkladě lékařského posudku, odborná způsobilost. Odborná způsobilost:  vyšší odborné vzdělání (sociální práce, sociální pedagogika, sociálně právní činnost)  vysokoškolské vzdělání (sociální pedagogika, sociální práce, sociální politika, speciální pedagogika)  absolvování akreditovaných vzdělávacích kurzů  v poradnách – vysokoškolské vzdělání, psychologie  u pracovníků, kteří poskytují zdravotně sociální služby, se vyžadují zdravotní školy Další vzdělávání sociálních pracovníků Sociální pracovník má povinnost neustále si doplňovat kvalifikaci formou dalšího vzdělávání. Formy dalšího vzdělávání: a) specializační vzdělávání různými školami b) akreditované kurzy c) odborné stáže d) školicí akce Akreditace vzdělávacích zařízení a jejich vzdělávacích programů: Ministerstvo rozhoduje o akreditaci vzdělávacích zařízení a jejich vzdělávacích programům na podkladě písemné žádosti, která obsahuje tyto údaje: a) b) c) d) e) f) g) h)

fyzická osoba – jméno, příjmení, bydliště obchodní firma – název, sídlo, umístění oprávnění ke vzdělávací činnosti podle právního předpisu přehled o dosavadní činnosti žadatele název, druh a forma vzdělávacího programu doklady o technickém a materiálním zabezpečení vzdělávacího programu fyzické osoby – vzdělání, odborná způsobilost předpokládaná výše nákladů na jednoho účastníka 44

Akreditace se uděluje na dobu 4 let, je nepřevoditelná a není na udělení právní nárok. Ministerstvo kontroluje činnost akreditovaných vzdělávacích zařízení a může rozhodnout o odejmutí akreditace. Akreditované vzdělávací zařízení vydávají osvědčení a vedou o nich řádnou evidenci. Okruh pracovníků:  pracovníci v sociálních službách  zdravotničtí pracovníci



pedagogičtí pracovníci

Pracovníci v sociálních službách vykonávají tyto funkce:  přímou obslužnou péči  základní výchovnou nepedagogickou činnost  pečovatelskou činnost v domácnosti Uplatnění absolventa oboru Sociální činnost – 75-41-M/01:    

pracovník sociálních služeb v různých typech sociálních zařízení pro děti i dospělé pečovatel o dítě do 3 let věku v denním režimu osobní asistent vzdělávací program má předpoklady pro pokračování v terciárním vzdělávání, celoživotním vzdělávání

Úkol: Vypracujte cvičný návrh nových projektů ke zvyšování kvalifikace pracovníků v sociálních službách do budoucna. Na konkrétním příkladu vysvětlíte, jak poskytnete radu a pomoc klientovi v různých zařízeních.

45

Pracovní list č. 9 1. Vyjmenujte, jaké funkce vykonává sociální pracovník: ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………….

2. Vyjmenujte nároky na přijetí sociálního pracovníka: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………….

3. Jaké je možné další vzdělávání sociálních pracovníků: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………. 4. Co musí vzdělávací zařízení splnit, aby získalo akreditaci? ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………….

5. Na jakou dobu se akreditace vzdělávacímu zařízení přiděluje: a) 4 roky b) 2 roky c) 6 roků 6. Vypište uplatnění absolventa v oboru Sociální činnost:

46

Seznam použitých zkratek CAN – syndrom CAN (Child abuse and neglect), syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte DLBsH – Dům léčby s hospicem sv. Josefa KPSS – Komunitní plánování sociálních služeb MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí MZ – Ministerstvo zdravotnictví MŠMT – Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy MV – Ministerstvo vnitra MS – Ministerstvo spravedlnosti MK – Ministerstvo kultury Např. – například OSSZ – Okresní správa sociálního zabezpečení OSN – Organizace spojených národů tj – to je YMCA – Young Men´s Christian Association - Křesťanské sdružení mladých lidí. YWCA – Young Women's Christian Association - Křesťanské sdružení mladých žen

47

Seznam použité literatury 1. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Obce, města, regiony a sociální služby. Praha: Socioklub, 1997. 271 s. ISBN 80-902260-1-9 2. HERMAN, JIŘÍ a kol. Základy managementu sociálních služeb. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2008. 159 s. ISBN 97880-7013-477-1 3. KVĚTENSKÁ, DANIELA. Úvod do sociální práce. Univerzita Hradec Králové:. Gaudemus, 2009. 109 s. ISBN 978-80-7041-431-6 4. MATOUŠEK, OLDŘICH a kol. Sociální služby. Praha: Portál, s.r.o., 2007. 184 s. ISBN 978-80- 7367 – 310-9 5. PRŮŠA, LADISLAV. Ekonomie sociálních služeb. Praha: ASPI, 2003. 152 s. ISBN: 80-86395-69-3 6. POGODOVÁ, EVA. Standardy kvality sociálních služeb In: Tošnerová, Tamara a kol. Vzdělávání pro pracovníky sociální péče. Praha: Česká asociace pečovatelské služby, 2006. 208 s. ISBN 80-239-6951-X 7. ZLÁMAL, JAROSLAV a kol. Ekonomie nejen k maturitě. Praha: Computer Media, 2008. 128 s. ISBN: 978-80-86686-98-1 Právní normy: 1. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Internetové zdroje: Komunitní plánování sociálních služeb Tišnov. Stanovení priorit a opatření, která vedou k jejich realizaci. [online]. Dostupné z [cit. 2011-05-27]. Obrázek Radnice města Tišnova [online]. Dostupné z < http://www.kamsi.info/Tisnov/fotka9615835.htm>[cit. 2011-06-23]. Oblastní charita Rajhrad. Dům léčby bolesti s hospicem sv. Josefa. [online]. Dostupné z [cit. 2011-07-23]. Oblastní charita Rajhrad. Pro koho je hospic určen. [cit. 2011-07-23].

48