Sociální politika firmy Bosch Diesel

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení

Sociální politika firmy Bosch Diesel Bakalářská práce

Autor: Tereza Dočekalová Vedoucí práce: PhDr. Eva Půlkrábková Jihlava 2012

Anotace Práce pojednává o problematice sociální zodpovědnosti firmy Bosch Diesel a jejího působení na místní komunitu v regionu. V teoretické části je na základě informací z odborné literatury popsána problematika týkající se společenské odpovědnosti organizace, podnikatelské etiky, sociální politiky podniku a firemní filantropie. Praktická část představuje postoj firmy Bosch Diesel ke konceptu společenské odpovědnosti. Popisuje a vyhodnocuje dosavadní aktivity firmy v sociální oblasti a porovnává je s výsledky dotazníkového šetření snímající zpětnovazebně obraz firmy v regionu její působnosti.

Klíčová slova společenská odpovědnost firem, podnikatelská etika, sociální politika podniku, firemní filantropie

Annotation The work discusses the problems of social responsibility of the company Bosch Diesel and its impact on the local community in the region. The problems regarding corporate social responsibility, business ethics, the company´s social policy and corporate philanthropy are described in the theoretical part based on technical literature. The practical part represents the attitude of the company Bosch Diesel with respect to the social responsibility concept. It describes and evaluates the present activities of the company in the social area and compares them retrospectively with the research results of a questionnaire recording the image of the firm in the region of its operations.

Key words corporate social responsibility, business ethics, company´s social policy, corporate philanthropy

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce PhDr. Evě Půlkrábkové za odborné vedení práce, za podporu a trpělivost při jejím vytváření a za cenné rady vedoucí k jejímu zkvalitnění. Dále bych ráda poděkovala společnosti BOSCH DIESEL, s.r.o. za umožnění zpracovat tuto práci, jmenovitě především Bc. Mojmíru Koláři za odborné rady, podněty a poskytnuté materiály, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah Úvod a cíl práce ................................................................................................................ 8 1

Společenská odpovědnost firem ............................................................................... 9

2

Tři pilíře CSR.......................................................................................................... 10 2.1

3

Ekonomický a environmentální pilíř ................................................................ 13

2.1.1

Ekonomická sféra ..................................................................................... 13

2.1.2

Environmentální sféra ............................................................................... 14

Sociální pilíř ............................................................................................................ 15 3.1

Interní oblast..................................................................................................... 15

3.1.1 3.2

4

Nástroje sociální politiky .......................................................................... 18

Externí oblast ................................................................................................... 20

3.2.1

Podoby firemního dárcovství .................................................................... 23

3.2.2

Dárcovství versus sponzoring ................................................................... 24

Robert Bosch GmbH ............................................................................................... 25 4.1

Historie společnosti .......................................................................................... 25

4.1.1

Nadace Roberta Bosche ............................................................................ 27

5

BOSCH DIESEL s.r.o., Jihlava .............................................................................. 28

6

CSR a firma Bosch Diesel ...................................................................................... 29

7

Sociální angažovanost............................................................................................. 30 7.1

7.1.1

Sponzoring ................................................................................................ 32

7.1.2

Peněžní dárcovství .................................................................................... 34

7.2

Vlastní veřejně prospěšné projekty .................................................................. 35

7.2.1

Firemní ples .............................................................................................. 35

7.2.2

„Svařák“ .................................................................................................... 36

7.3

Spolupráce se školami ...................................................................................... 36

7.3.1

Předškolní a školní vzdělávání ................................................................. 36

7.3.2

Středoškolské vzdělávání .......................................................................... 37

7.3.3

Vysokoškolské vzdělávání ........................................................................ 38

7.4 8

Firemní dárcovství a sponzoring ...................................................................... 31

Partnerské projekty........................................................................................... 39

Výzkum vnímání společnosti Bosch Diesel v kraji Vysočina ................................ 40

6

8.1

Členění otázek a interpretace analyzovaných dat ............................................ 40

8.1.1

Oblast činnosti oslovených organizací ..................................................... 42

8.1.2

Velikost organizace podle počtu zaměstnanců ......................................... 44

8.1.3

Přínos firmy Bosch Diesel pro kraj Vysočina .......................................... 45

8.1.4

Míra spolupráce firmy Bosch Diesel se subjekty města a kraje ............... 47

8.1.5

Míra spolupráce firmy Bosch Diesel s dotazovanými organizacemi ....... 49

8.1.6

Míra angažovanosti firmy Bosch Diesel ve vzdělání ............................... 51

8.1.7

Míra angažovanosti firmy Bosch Diesel v charitě .................................... 53

8.1.8

Míra angažovanosti firmy Bosch Diesel v kultuře ................................... 55

8.1.9

Míra angažovanosti firmy Bosch Diesel ve sportu pro všechny .............. 57

8.1.10

Míra angažovanosti firmy Bosch Diesel ve zdravotnictví ........................ 59

8.1.11

Míra angažovanosti firmy Bosch Diesel v podpoře sociálně slabých ...... 61

8.2

Shrnutí výsledků............................................................................................... 63

8.2.1

Návrhy řešení ............................................................................................ 65

Závěr ............................................................................................................................... 68 Seznam použité literatury a zdrojů ................................................................................. 71 Seznam zkratek ............................................................................................................... 74 Seznam grafů .................................................................................................................. 75 Seznam obrázků .............................................................................................................. 75 Seznam tabulek ............................................................................................................... 76 Seznam příloh ................................................................................................................. 76

7

Úvod a cíl práce Cílem této práce je provést analýzu odpovědného chování vybrané firmy v sociální sféře prostřednictvím sejmutí obrazu firmy na základě její působnosti v regionu Vysočina. Hlavním zdrojem pro získání informací bude sloužit dotazníkové šetření, při kterém bude použita metoda komparace názorů organizací působících v kraji Vysočina. Pro provedení výše zmiňované analýzy jsem si zvolila firmu BOSCH DIESEL s.r.o. a to nejen z důvodu toho, že je to největší zaměstnavatel v kraji Vysočina, který svoji činností významně ovlivňuje poměry v regionu, ale i z toho důvodu, že jsem zde vykonávala svoji semestrální praxi, což mi umožnilo blíže se s touto společností seznámit. Před dvaceti až třiceti lety většina podnikatelských subjektů přistupovala k podnikání zejména z pohledu profitu. Péče o zaměstnance, ochrana životního prostředí, budování dobrých vztahů se zákazníky, dodavateli a širším okolím podniku byly dány především právním rámcem příslušné země. Současný vývoj světového společenství je však nerozlučně ovlivněn procesem globalizace. V důsledku odbourání pomyslné hranice mezi státy se konkurenční prostředí pro firmy stalo stále složitější. Organizace si začaly uvědomovat, že pro zajištění dlouhodobého podnikatelského úspěchu už nedostačuje pouze vysoká kvalita nabízených výrobků a služeb nebo konkurenceschopná cena, ale že je potřeba dělat něco navíc. Díky tomuto uvědomění se dostává ke slovu nová filozofie zabývající se společenskou odpovědností organizací, která do sebe začleňuje aspekty ekonomické, sociální a environmentální. Podle publikace Rady kvality ČR (2008) se firmy v souladu s touto koncepcí rozhodly dobrovolně zohledňovat potřeby svého vnitřního a vnějšího prostředí, aby přispěly k udržitelnému rozvoji, staly se transparentnější a obecně napomohly k celkovému zlepšení stavu společnosti a to v rámci i nad rámec svého komerčního působení.

8

1 Společenská odpovědnost firem Společenská odpovědnost firem je českým překladem anglického výrazu Corporate Social Responsibility. Spojením počátečních písmen dostaneme zkratku CSR, která se pro tuto problematiku v dostupné literatuře hojně používá. Nebude tomu jinak ani v této práci. V současné době neexistuje jednotná definice, která by přesně vystihovala koncept společenské odpovědnosti firem. Dovoluji si proto uvést pouze tři nejznámější z nich. Mnoho autorů jako Pavlík (2010, str. 19), Kuldová (2010, str. 18), Zadražilová (2010, str. 1), Trnková (2004, str. 7) citují ve svých publikacích definici Evropské unie. Na dalších dvou definicích od světových organizací se svorně shodl Pavlík (2010, str. 19) s Trnkovou (2004, str. 7). „CSR je dobrovolné integrování sociálních a ekologických hledisek do každodenních firemních operací a interakcí s firemními stakeholders1.“ (Evropská unie, Zelená kniha 2001) „CSR je způsob podnikání, který odpovídá či jde nad rámec etických, zákonných, komerčních a společenských očekávání.“ (Nevládní organizace Business for Social Responsibility) „CSR je kontinuální závazek podniků chovat se eticky a přispívat k ekonomickému růstu a zároveň se zasazovat o zlepšování kvality života zaměstnanců a jejich rodin, stejně jako lokální komunity a společnosti jako celku. (World Business Council for Sustainable Development, 1997) Důvodem, proč se nesetkáváme s jednou konkrétní definicí, je možná i díky samotnému záměru tohoto konceptu, který je založen na dobrovolnosti. Dává to tak firmám prostor pro co nejširší možnou implementaci CSR konceptu. Respektování zákonů a morálních principů nedostačuje k tomu, abychom mohli firmu nazývat společensky odpovědnou. Je potřeba dělat něco navíc, chovat se tak, abychom nejen neškodili, ale abychom přinášeli přidanou hodnotu, a to vše na bázi absolutní dobrovolnosti. 1

Stakeholders (zainteresované strany) jsou dle Trnkové (2004) všechny osoby, instituce, organizace, které mají vliv na chod podniku či jsou jím ovlivňovány. V nejširším kontextu sem zahrnujeme zákazníky, akcionáře, zaměstnance, obchodní partnery, dodavatele, místní komunitu, zástupce státní správy a samosprávy, zájmové skupiny, média, odbory, mezinárodní organizace atd.

9

Skácelík (2010) uvádí, že teorie CSR se v první řadě opírá o fakt, že podnik není izolovanou jednotkou, ale součástí svého okolí, ve kterém působí, které svým chováním určitým způsobem ovlivňuje a kterým je i on sám podstatně ovlivňován.

2 Tři pilíře CSR Primární zákonitostí podnikání je dosahování zisku. Dle Trnkové (2004) se odpovědný podnik přestává orientovat pouze na dosahování krátkodobého, zato výnosného, maximálního zisku a směřuje své aktivity k dlouhodobějšímu cíli a to optimálnímu zisku. Z tohoto tvrzení vyplývá, že strategie firmy dosahovat pouze zisk se v případě společensky odpovědné firmy rozrůstá do třech rovin tzv. Triple-bottom line. V Triple-bottom line respektujeme ekonomické, sociální a environmentální aspekty činnosti firmy, nebo-li tři „Pé“. Ekonomickou sféru označujeme jako „profit“ (zisk), sociální „people“ (lidé) a environmentální „planet“ (planeta). Každý společensky odpovědný podnik by měl pečlivě uvážit poměr těchto tři „Pé“ a sladit je s ohledem na své podnikatelské zaměření a na požadavky stakeholderů. O propojenosti těchto tří sfér se můžeme přesvědčit na následujícím obrázku.

Obrázek 1 Triple-bottom line (zdroj: www.greengirlinc.com/tag/triple-bottom-line)

10

Na koncept společenské odpovědnosti můžeme pohlížet i z jiného pohledu. Dytrt (2006) ve své knize předkládá názor, že pojem CSR je novým či moderním výrazem pro podnikatelskou etiku. Já se spíše domnívám, že koncept společenské odpovědnosti vychází z podnikatelské etiky, kterou můžeme definovat takto: „Podnikatelská etika se snaží o nalezení správného, skutečnosti přiměřeného chování podnikatelských subjektů.“ (Spaemann, 1995, cit. podle Čaníka, 2006, str. 7). Etika v podnikání se tak stává jakýmsi základním kamenem konceptu CSR. Tuto moji myšlenku přesvědčivě znázorňuje následující obrázek.

Společenská odpovědnost firem

Ekonomický pilíř

Environmentální pilíř

Sociální pilíř

Etika podnikání Obrázek 2 Souvislost CSR s podnikatelskou etikou (zdroj: vlastní zpracování)

Podobný názor sdílí Čaník (2006), který ve své publikaci tvrdí, že CSR a podnikatelská etika jsou dvě oddělené disciplíny, které mají podobný cíl, a to aby ekonomické, sociální a environmentální hledisko tvořilo v podnikání pevný a neoddělitelný celek. Z pohledu Putnové (2007, str. 2) je „podnikatelská etika profesní, aplikovaná, normativní etika“, která vzniká v souvislosti s podnikatelskou činností, kdy se podnikatelské subjekty v případě implementace etických programů snaží o nalezení přiměřeného poměru mezi vlastním sebezájmem a zájmem ostatních lidí. Podnikatelský subjekt tak neztrácí nic ze své přirozené funkce dosahování maximálního zisku s ohledem však na své okolí. Mluvíme o aplikaci etických a morálních zásad, pravidel a

11

principů do podnikání, s cílem zlepšit podnikatelskou praxi ve veškerých podnikatelských aktivitách. Podnikatelská etika se může zabývat problémy následujícího typu: 

„slušnost a věrnost zákonu



bezpečnost a kvalita výrobků



bezpečnost a ochrana zdraví na pracovišti



konflikty zájmů a jejich řešení



vztahy k dodavatelům



vztahy k zákazníkům



poctivost v odbytových praktikách



stanovení cen a zacházení s vnitřními ekonomickými informacemi



úplatky při získávání informací a zakázek“ (Bedrnová, 1998, cit. podle Čaníka, 2006, str. 7)

Hlavní rozdíl mezi CSR a podnikatelskou etikou shledává Čaník (2006) v následujících vlastnostech. Podnikatelská etika zastává spíše reaktivní přístup řešení událostí. Znamená to, že se nesnaží cokoliv předvídat, ale pouze reagovat na to, co se už stalo. U společenské odpovědnosti firem mluvíme o proaktivním přístupu, který přebírá iniciativu a snaží se o předvídání a předcházení událostí. Tyto názory sice zůstávají do jisté míry poměrně diskutabilními z důvodu neustálého vývoje a vzájemnému prolínání těchto dvou konceptů, ale i tak můžeme tvrdit, že stojí na základech opodstatněných. Čaník (2006, str. 9) dále přibližuje názor Pollacha (2003), který se domnívá, že „podnikatelská etika usiluje o eliminaci neetických, nepřiměřených či nelegitimních situací, a to především s využitím interních nástrojů jako jsou etické výbory, etičtí pracovníci, etické tréninky a kodexy, sociální a etické audity apod. Oproti CSR je koncepce orientována zejména vnitřně.“ U CSR vychází ze základní představy, že „podnik je subjektem odpovědným a že má odpovědnost vrátit přiměřenou hodnotu zpět společnosti.“ 12

2.1 Ekonomický a environmentální pilíř V následující kapitole bych chtěla přiblížit aktivity související s ekonomickou a environmentální oblastí CSR. V první řadě bych chtěla zmínit, že tuto problematiku pouze nastíním z důvodu toho, že není tématem mé bakalářské práce, ale považuji ji za důležitou pro pochopení komplexní problematiky společenské odpovědnosti firem.

2.1.1 Ekonomická sféra Ekonomická odpovědnost funguje na předpokladu obsahujícím soubor vzorů chování, které zajišťují, že velké množství subjektů v ekonomickém systému nepociťuje volnou tržní ekonomiku či soutěž jako hrozbu, ale jako vhodné prostředí pro potencionální vývoj a růst. Kuldová (2010) a Steinerová (2008) řadí do ekonomické oblasti CSR následující aktivity: 

dodržování stanovených etických kodexům a etického marketingu



transparentní podnikání



uplatňování principů Corporate Governance2



odmítání korupce, úplatkářství a praní špinavých peněz



nezneužívání důvěrných informací



boj proti průmyslové špionáži



potírání kartelových dohod



ochrana práv v oblasti duševního vlastnictví



plnění závazku vyplývajících ze smluv



vytvoření dobrých vztahů s investory, vlastníky, zákazníky, dodavateli, obchodními partnery a dalšími subjekty významnými pro organizaci v této oblasti

2

Corporate Governance jsou principy dobrého řízení a správy obchodních organizací dle směrnice OECD (tj. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj)

13

Součástí ekonomické oblasti firmy je i sledování dopadů její činnosti na místní, národní i globální ekonomiku například prostřednictvím rozvoje zaměstnanosti či budování infrastruktury.

2.1.2 Environmentální sféra V environmentální oblasti by si měla organizace uvědomovat, jaké dopady jejího provozování ovlivňují živou i neživou přírodu. „V oblasti životního prostředí platí, že firmě, jenž se pokusí minimalizovat svůj negativní dopad na životní prostředí, může její snaha přinést nové obchodní příležitosti. Podnik aktivní v environmentální oblasti má možnost ucházet se o tendry velkých korporací a veřejné správy nebo získat nové zákazníky z řad ekologicky uvědomělých spotřebitelů.“3 Takto odpovědně smýšlející podnik má navíc možnost zefektivnit provoz a snížit podstatně jeho náklady např. šetrným využití energie či minimalizací odpadu při výrobě. Pavlík (2010) řadí do environmentální oblasti CSR následující aktivity: 

ekologická firemní politika (recyklace, úspora energií a vody)



ekologická výroba na základě standardů řady ISO 14000 a EMAS



zmenšování dopadů na životní prostředí a komunitu



úsporné zacházení s přírodními zdroji



ochrana přírodních zdrojů



investice do čistých technologií



redukce využívání pohonných hmot

3

Environmentální pilíř CSR. Společenská odpovědnost firem [online]. 5.6.2008 [cit. 2012-02-16]. Dostupné z: http://www.csr-online.cz/NewsDetail.aspx?p=3&id=614

14

3 Sociální pilíř Sociálně odpovědné chování firmy je vhodné rozdělit na dvě části a to na interní oblast, která se zaměřuje na pracovní prostředí zaměstnanců tzv. sociální politiku v podniku a na externí oblast, která podporuje místní komunitu a významně s ní spolupracuje. V sociálním pilíři tak podnik bezesporu ovlivňuje životní úroveň, zdraví, bezpečnost, vzdělávání a kulturní rozvoj občanů.

3.1 Interní oblast Hála (2000) předkládá názor, který v podstatě staví sociální politiku podniku do pozice prodloužené kompetence sociální politiky státu, jejíž obsah, prostředky i zdroje jsou přizpůsobeny podmínkám práce v organizaci. Toto tvrzení je dále rozvíjeno Krebsem (1997), který se domnívá, že je v pravomoci firmy realizovat v podstatě dvojí sociální politiku. V první řadě musí organizace zabezpečit opatření stanovené státem jako je například výše minimální mzdy či dodržování pracovních hygienických předpisů. Druhou z povinností firmy je zajistit podnikovou sociální politiku cílenou na vlastní pracovníky. Vytvářet pro ně vhodné sociální předpoklady a pracovní podmínky. „Sociální politika podniku představuje specifickou celopodnikovou činnost, jež je součástí interních aktivit CSR. Naplňuje myšlenku triple-bottom-line, která vyžaduje strategickou provázanost s ostatními aktivitami firmy s cílem vytvořit politiku preventivní, která podporuje vazbu: dovednosti pracovníka - výsledky jeho činnosti schopnost vyhodnocení - vliv na postavení pracovníka, což prostřednictvím uspokojování jeho přání a potřeb umožňuje dosáhnout celopodnikových cílů. Odpovědnost za dopady sociální politiky podniku na podnik, zaměstnance či jiné subjekty nese vrcholové vedení firmy, přesto nositelem konkrétních aktivit zůstává oblast personálního řízení, která zajišťuje povinnou, smluvní a dobrovolnou sociální politiku podniku.“ (Prskavcová, 2006, cit. podle Prskavcové, 2008, str. 12) O dalším směru sociální politiky podniku rozhoduje firma na základě komunikace s interními i externími partnery. K interním subjektům řadíme zaměstnance a odbory, k externím stát a jeho organizační složky, případně i ostatní podnikatelské subjekty.

15

Aktivity sociálního pilíře CSR zaměřené na interní prostředí, tedy sociální politiku organizace, představuje následující tabulka: Tabulka 1 Sociální oblast CSR (pracovní prostředí)

(zdroj: www.csr-online.cz/NewsDetail.aspx?p=3&id=613)

16

Sociální politika podniku má dvě základní funkce. První z nich je funkce stimulační, která posiluje loajalitu zaměstnanců a jejich pracovní motivaci a druhou z nich je funkce prevence dezintegračních procesů omezováním fluktuace zejména kvalifikovaných zaměstnanců. 4 K hlavním cílům firemní sociální politiky patří: 

ovlivnit a regulovat postoje a chování zaměstnanců tak, aby byly v souladu se zájmy zaměstnavatele



udržovat vysokou pracovní výkonnost zaměstnanců, díky sladění jejich pracovního a osobního života



přispívat k optimalizaci vztahů mezi: o zaměstnanci a zaměstnavatelem o odborovou organizací a zaměstnavatelem o zaměstnanci a odborovou organizací o zaměstnanci navzájem o zaměstnanci a pracovním prostředím5

4

Sociální politika zaměstnavatele. Poradce s.r.o. [online]. 2006 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: www.iporadce.cz/SubPages/OtvorDokument/Clanok.aspx?idclanok=63629&zor=1 5

tamtéž

17

3.1.1 Nástroje sociální politiky Nástroje sociální politiky můžeme členit v návaznosti na jejich legislativní úpravu na povinné, smluvní a dobrovolné. Povinná sociální politika Povinná sociální politika je stanovena na základě Ústavy České republiky, Listinou základních práv a svobod, zákony a nařízeními vlády, vyhláškami, případně ostatními obecně platnými právními předpisy, které podnik musí dodržovat. Konkrétní druhy péče o zaměstnance jsou zakotveny především v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Smluvní sociální politika Smluvní sociální politika se řídí kolektivní smlouvou. Kolektivní smlouva je gentlemanská dohoda uzavřená mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací na základě předchozího kolektivního vyjednávání. Zakládá se na sociálním smíru s cílem zachování rozvoje firmy. „Kolektivní vyjednávání je zahájeno předložením písemného návrhu na uzavření kolektivní smlouvy jednou ze smluvních stran druhé smluvní

straně.“6

Působí-li

zaměstnavatel

o uzavření

organizacemi.

Celý

v organizaci

kolektivní

proces

více

smlouvy

kolektivního

odborových

organizací,

jednat

se

všemi

vyjednávání

je

stanoven

musí

odborovými zákonem

č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů. Uzavření dobré kolektivní smlouvy je nejen v zájmu samotných zaměstnanců, ale i zaměstnavatelů. Kolektivní smlouva odráží zřetelně kulturu personálního řízení organizace, měla by upravovat většinu pracovněprávních a mzdových nároků, ale nikdy méně než je stanoveno zákonem. Kolektivní smlouva může být uzavřena na dobu určitou nebo neurčitou. Pokud byla „uzavřena na dobu určitou, nebo byla-li uzavřena na dobu neurčitou a účastníci si dohodli možnost její změny k určitému datu, nebo došlo-li k její výpovědi, jsou účastníci kolektivní smlouvy povinni nejméně 60 dnů před skončením účinnosti dosavadní kolektivní smlouvy, popřípadě před datem, ke kterému si účastníci dohodli možnost její změny, zahájit jednání o uzavření nové kolektivní

6

Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů

18

smlouvy.“ 7 Skutečností je, že na základě žádného předpisu není stanoveno, co vše musí kolektivní smlouva obsahovat. Ta smluvní strana, která předloží návrh k uzavření smlouvy (nejčastěji odborová organizace), vymezí okruh otázek, o kterých má zájem jednat. Druhá smluvní strana, tedy zaměstnavatel je povinen „na návrh písemně odpovědět bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 7 pracovních dnů, není-li dohodnuta jiná doba, a vyjádřit se k těm návrhům, které nepřijala.“8

Odborová organizace „Připisuji odborovým organizacím význam veliký a řeknu přímo, rozhodující. Jde o složku politickou, hospodářskou a sociální. Jejím hlavním úkolem je zejména ovlivňování pracovních podmínek zaměstnanců.“ (T. G. Masaryk, 1926, cit. podle Skácelíka, 2010, str.41) Odborové organizace jsou právnickými osobami. Jejich počet v podniku není státem nikterak omezen. Stejné platí i v rámci celé České Republice. Prskavcová (2007) poukazuje, že nejdůležitějším úkolem odborů je ochrana a prosazení práv a zájmů zaměstnanců.

Samotný

vznik

odborových

organizací

je

upraven

zákonem

č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Tato úprava vychází zejména z Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 87/1949, o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat, kterou Česká republika ratifikovala. Dobrovolná sociální politika Dosahovat maximálního firemního zisku za předpokladu dodržování zákonů a smluvních ujednání s odborovými organizacemi je běžnou praxí. Můžeme ho však rozšířit o vazbu na CSR. Z pohledu Prskavcové (2007) přestavuje dobrovolná sociální politika odpovědné chování organizace, respektive jejích vlastníků a majitelů v interní sociální oblasti CSR. Tato „nadzákonná“ aktivita firmy směřuje ke zlepšení pracovních podmínek a sociálních jistot současných i potencionálních zaměstnanců. V širším kontextu má dobrovolná sociální politika pozitivní vliv i na rodiny zaměstnanců, ale i na okolní

7

Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů

8

tamtéž

19

prostředí či na samotnou pověst organizace. Tato politika je realizována na základě dobrovolného rozhodnutí organizace.

Vlastnosti nástrojů dobrovolné sociální politiky Prskavcová (2007) definovala

dobrovolné

nástroje

sociální

politiky pomocí

následujících charakteristik: 

měly by naplňovat myšlenky CSR



neměly by být v rozporu se strategií firmy



měly by se lišit od konkurenčních sociálních nástrojů



měly by vycházet z dialogu mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci



měly by naplňovat cíle a přání zaměstnanců (nemělo by nastat to, aby byl zaměstnanci poskytnut sociální nástroj, který nevyžadoval)



měly by existovat provázanosti mezi cílem zaměstnance a cílem podniku (vytvořit v zaměstnanci pocit sounáležitosti s organizací a její strategií)



měly by plnit preventivní charakter (např. v oblasti BOZP)



měly by mít vztah k výkonu zaměstnance



měly by vykazovat pozitivní efekty pro zaměstnance i zaměstnavatele (poměrně složitý bod měřitelnosti)



měly by zamezit zbytečné a nežádoucí fluktuaci lidského kapitálu z podniku



měly by být ucelené a vycházející z činnosti podniku

3.2 Externí oblast Bartošová (2005) uvádí, že firemní filantropie se zaměřuje na podporu potřebných oblastí a veřejně prospěšných projektů s cílem prosazovat obecné blaho v celé společnosti či konkrétní místní komunitě. Rozborem termínu filantrop zjistíme jeho původ v řeckém fil(os) tj. milující a anthropos tj. člověk. Slovo filantrop můžeme přeložit jako lidumil. Filantropie tedy představuje

20

lásku k lidem. Chápeme ji jako „souhrn činností a chování, které vedou k vědomé podpoře druhých osob (jednotlivců, skupin, organizací).“9 Aktivity sociálního pilíře CSR zaměřené na externí prostředí, tedy firemní filantropii organizace, představuje následující tabulka: Tabulka 2 Sociální oblast CSR (místní komunita)

(zdroj: www.csr-online.cz/NewsDetail.aspx?p=3&id=613)

9

Co je firemní filantropie?. Feminismus.cz [online]. 6.4.2004 [cit. 2012-02-28]. Dostupné z: http://www.feminismus.cz/fulltext.shtml?x=171507

21

Firemní filantropie obsahuje celou řadu peněžních i nepeněžních dárcovských aktivit, které mohou nabývat forem od jednorázových akcí po strategická partnerství. Kuldová (2010) usuzuje, že v České republice je nejčastějším projevem podpory především ta finanční. O nepeněžním dárcovství hovoříme v případě, kdy firma například poskytne neziskovým organizacím zázemí či prostory, zapůjčí techniku nebo realizuje odborné školení a pomoc. Rozlišujeme dva základní přístupy k firemnímu dárcovství. Společnost se může vydat cestou reaktivní, kdy jedná pasivně a pouze reaguje na přicházející žádosti o podporu od jednotlivců či organizací. Podle svého uvážení a možností se následně rozhodne, komu pomoc poskytne, v jaké výši a komu nikoliv. Druhou možností, kterou se společnost může vydat, je proaktivní. U tohoto přístupu musí mít firma vypracovanou dárcovskou strategii, v jejímž rámci dobročinné aktivity podporuje. Daná strategie určuje alokaci finančních prostředků v jasně definované výši pro několik málo oblastí, zato v dlouhodobém horizontu. Pro udělování příspěvků má firma nastavena jasná pravidla. 10 Další možností prokázání filantropického přístupu podniku je pomocí marketingových nástrojů, kdy firma spojí filantropii se svými komerčními aktivitami a to ve formě sdíleného marketingu nebo sponzoringu. Sdílený marketing (cause related marketing) stojí na principu spojení komerčního a neziskového subjektu při propagaci nějakého produktu. Výrobek díky tomu získá přidanou hodnotu tím, že slouží na podporu dobré věci. Nezisková organizace zase získá předem určenou částku z prodeje těchto produktů např. 1 Kč za každý prodaný kus. Druhou možností je sponzoring, který je peněžní nebo i jinou formou podpory za poskytnutí dohodnuté protislužby. Problematika sponzoringu bude dále podrobněji popsána v kapitole 3.2.2.

10

Co je firemní filantropie?. Feminismus.cz [online]. 6.4.2004 [cit. 2012-02-28]. Dostupné z: http://www.feminismus.cz/fulltext.shtml?x=171507

22

3.2.1 Podoby firemního dárcovství Následující kapitola, vycházející z názorů Bartošové (2005), přibližuje ty nejdůležitější formy firemního dárcovství, které se v praxi vyskytují. Přímá podpora Je nejjednodušší a nejvíce využívaný způsob podpory. Firma jednorázově, případně opakovaně, poskytne finanční nebo věcný dar pro konkrétní organizaci či veřejně prospěšný projekt. Z hlediska možnosti dlouhodobého sledování efektivnosti daru se jeví dlouhodobější podpora jako výhodnější a to jak pro dárce, tak pro obdarovaného. Firemní nadace Slouží pro dlouhodobé dárcovské programy. Nadace je samostatným právním subjektem, kdy zakladatelem je sama organizace, která se podílí plně nebo částečně na financování jejího provozu. Z externích zdrojů může nadace čerpat prostředky z darů od jiných firem, pořádáním veřejných a charitativních sbírek a podobně. Matchingový fond Do filantropické činnosti může firma zapojit i své zaměstnance a to prostřednictvím sbírek mezi zaměstnanci, které jsou častokrát založené na principu „matchingu“. Tento princip spočívá v tom, že podnik navýší prostředky získané mezi zaměstnanci. Z pohledu interní komunikace je tento typ dárcovství důležitý, neboť umožňuje firmě aktivně zapojit zaměstnance do dárcovských aktivit. Firemní dobrovolnictví Na základě firemního dobrovolnictví může podnik zapůjčit, bez jakéhokoliv nároku na obdržení určité protihodnoty, své zaměstnance a odborníky na jednorázové i dlouhodobé akce a projekty. Realizací těchto aktivit podnik zlepšuje spolupráci s místní komunitou. V neposlední řadě tato zkušenost pro samotné pracovníky představuje příležitost osvojit si nové znalosti a dovednosti. Tyto dobrovolníky mohou například neziskové

organizace

využít

na

čistě

charitativní

pomocné

práce,

anebo

při profesionalizaci neziskové organizace, kdy poskytnou odborné rady při vytvoření marketingového plánu, webové stránky apod.

23

3.2.2 Dárcovství versus sponzoring S pojmem dárcovství a sponzoring se pravděpodobně setkala většina podnikatelských subjektů. Velké nadnárodní firmy věnují na sponzorství a dárcovství nemalé finanční prostředky. Kuldová (2010) poukazuje na důležitý fakt, že CSR není o množství darovaných peněžních prostředcích, ale o přístupu řízení firem. Dárcovství Bartošová (2005, str. 17) uvádí, že „darování je souhrn hmotných i nehmotných statků, které dárce dává a obdarovaný přijímá.“ Darování probíhá na základě darovací smlouvy a to vždy bez protiplnění. Základní úprava darů je stanovena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a zákonem č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Daňové zvýhodnění dárce jako fyzické osoby vzniká, pokud je dar v souladu s § 15 odst. 1., zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Na základě tohoto zákona si dárce může odečíst hodnotu daru ze svého základu, pokud celková hodnota darů je větší než 2% základu daně anebo činní alespoň 1 000 Kč. Od základu daně lze však odečíst nejvýše 10 % hodnoty základu daně. Daňové zvýhodnění dárce jako právnické osoby upravuje § 20 odst. 8., zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Je zde uvedeno, že dárce má nárok na odčitatelnou položku, pokud hodnota daru či souhrnu darů činí alespoň 2 000 Kč. V úhrnu lze však základ daně snížit nejvýše o 5 % z již sníženého základu daně. Sponzoring Bartošová (2005, str. 17) definuje sponzoring jako „nástroj komunikace na podporu určité události, akce, produktu nebo služby.“ Sponzoring probíhá na základě uzavření smlouvy o reklamě nebo o sponzoringu. Zakládá se na tom, že sponzor poskytne určité finance nebo jiné prostředky v případě, že mu je na oplátku poskytnuta dohodnutá protislužba nejčastěji propagační nebo reklamní. Nezisková organizace, která obdržela sponzorský dar a vykáže tak činnost směřující k naplnění marketingových cílů sponzora, je povinna tento příjem zdanit ve výši 19%. Na straně dárce je tato úhrada za propagační službu plně daňově uznatelný náklad.11 11

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

24

4 Robert Bosch GmbH 4.1 Historie společnosti Zakladatel firmy a průkopník v automobilovém průmyslu Robert Bosch se narodil 23. září 1861 v Albecku, vesnici severně od Ulmu na jihu Německa. Z jeho Dílny pro přesnou mechaniku a elektrotechniku, založenou 15. listopadu roku 1886 ve Stuttgartu, vznikla později společnost Robert Bosch GmbH. Záhy po založení firmy Robert Bosch sklízel významný úspěch, když se mu jako prvnímu podařilo zabudovat do motoru vozidla elektromagnetický zapalovač. Vyřešil tak klíčový technický problém, kterému tehdy automobilový průmysl čelil. U jednoho úspěchu však dlouho nezůstalo. Do současnosti již bylo evidováno firmou Bosch více než 3 800 patentů. Mezinárodní působnost společnost zahájila již na konci 19. století. V současné době zahrnuje skupina Bosch na 300 dceřiných společností a 264 výrobních závodů. Po započtení prodejních a servisních partnerů je společnost Bosch zastoupena ve více jak 150 zemích světa. Robert Bosch rychle rozpoznal obchodní příležitosti, které nabízela mezinárodní spolupráce a distribuce výrobků na mimo německé trhy. Pevně věřil v kvalitu a konkurenceschopnost svých inovačních produktů: „Podle mé zkušenosti, není nic horšího pro společnost, která chce zvítězit a zůstat na špici, než nemít konkurenci,“ 12 napsal ve svých pamětech v roce 1921. Přes neobyčejný úspěch se Robert Bosch nikdy nestal jeho obětí. Měl silně zakořeněné sociální cítění vůči svým zaměstnancům. „Zaměstnavatel a zaměstnanci jsou stejně závislí na osudu své společnosti,“ 13 napsal v eseji z roku 1920. Zasadil se o zlepšení pracovních podmínek, které byly typické pro průmyslovou výrobu tehdejší doby. Vybavil továrny řádnou ventilací a osvětlením. V roce 1906 jako první německý podnikatel zavedl osmihodinovou pracovní dobu. Jeho zaměstnanci měli nárok na dovolenou a volné sobotní odpoledne.

12

Všeobecné informace. Bosch.cz [online]. 2011 [cit. 2011-10-13]. Dostupné z: http://www.bosch.cz/press/detail.asp?f_id=928 13

tamtéž

25

Robert Bosch kladl důraz na kvalitně odvedenou práci. Jeho hlavní zásadou bylo požadovat provedení práce účinně a nezávisle a delegovat tuto zodpovědnost na kvalifikovaný personál. „Budoucnost našeho průmyslu a jakéhokoliv pokroku v oblasti techniky závisí na školení schopných mechaniků a techniků,“14 uvedl v rozhovoru pro podnikové noviny v roce 1922. Důkazem tohoto výroku jsou učňovské dílny, které již v roce 1913 nechal zřídit v prostorech závodů a sloužily tak ke vzdělávání budoucích i stávajících pracovníků. V roce 1927 také inicioval založení fondu Bosch-Hilfe, který poskytoval pracovníkům starobní a invalidní důchody. Robert Bosch se aktivně podílel až do konce svého života na projektech zabývajících se vzděláním, vědou, kulturou a společností. Založení stuttgartské Nemocnice Roberta Bosche

v

roce

1936

je

jen

dalším

příkladem

jeho

sociálního

cítění.

Nezřídka se setkávám s názorem, že pro Němce představoval Robert Bosch, to co pro Čechy Tomáš Baťa. S tímto názorem mi nezbývá než souhlasit. Oba to byli významní podnikatelé, továrníci, inovatéři a především osobnosti, jež se zasadili o zlepšení pracovních podmínek. Cizí jim nebyla ani podpora věcí veřejných a lidem prospěšných. Na Boschovu angažovanost v sociálních otázkách navazuje veřejně prospěšná Nadace Roberta Bosche, která od roku 1964 vlastní většinový podíl Robert Bosch GmbH. Robert Bosch zemřel 12. března 1942 ve věku 80 let. Jeho odkaz však žije dál. »Mým záměrem je kromě zmírnění různých nouzí, nesnází a tísní především působit na zlepšení mravní, zdravotní a duševní síly národa… Má být podporováno: zdraví, výchova, vzdělání, podpora nadaných a usmíření mezi národy…«15 (Úryvek ze závěti Roberta Bosche z 19. června 1935)

14

Všeobecné informace. Bosch.cz [online]. 2011 [cit. 2011-10-13]. Dostupné z: http://www.bosch.cz/press/detail.asp?f_id=928 15

BOSCH DIESEL. Robert Bosch Stiftung. Jihlava, 2010.

26

4.1.1 Nadace Roberta Bosche Nadace Roberta Bosche patří k jedné z nejvýznamnějších nadací v Německu, kdy se podařilo unikátní spojení činnosti nadace se soukromou firmou. Oficiální založení datujeme do roku 1964. Hlavní činnosti podporovaných projektů, v nichž se Nadace Roberta Bosche angažuje, je věda a výzkum, zdraví, mezinárodní vztahy, vzdělání, společnost a kultura. Své projekty nezaměřuje pouze na Německo, ale je i strůjcem několika programů v České Republice. Jmenovitě se jedná o studijní program pro mladé žurnalisty, stipendijní program pro české odborné pracovníky, program výměny mládeže „Junge Wege / Mladé cesty“, program podpory vysokých škol, podpory sociálních zařízení a podpory česko-německého porozumění. Nadace dále v minulosti iniciovala

knižní

edice

„Česká

knihovna“,

která

se

zabývala

překladem

nejvýznamnějších literárních děl českých autorů do němčiny. Nabízela průřez českou literaturou a duchovními dějinami země od středověku až po současnost. Nadace drží přibližně 92% akcií společnosti Robert Bosch GmbH. Vzhledem ke svému postavení co by charitativní organizace, nadace nevykonává firemní aktivity. Hlasovací práva spojená s akciemi byla převedena na Robert Bosch Industrietreuhand16 KG, který disponuje při rozhodování 93 % hlasovacími právy. Toto opatření jasně odděluje podnikatelský sektor a dobročinné aspekty nadace. Je zajištěno vykonávání společenského dobra, bez zpochybnění vlastních obchodních praktik. Stanovy nadace, které vycházejí ze závěti Roberta Bosche, určují, že majetek společnosti má být spravován ve smyslu veřejného blaha a částky, které jí připadají z výnosu společnosti Robert Bosch GmbH, mají být použity na obecně prospěšné účely.

16

Průmyslový koncern Robert Bosch

27

Obrázek 3 Vlastnická struktura Robert Bosch GmbH (zdroj: vlastní zpracování)

5 BOSCH DIESEL s.r.o., Jihlava Společnost BOSCH DIESEL s.r.o. spadá do nejsilnější výrobní oblasti koncernu Bosch, tj. automobilové techniky pod divizi DS (Diesel Systems - Systém vznětových motorů).

Robert Bosch

Automobilová technika

DS - Diesel Systems

Bosch Diesel

Obrázek 4 Postavení společnosti BOSCH DIESEL s.r.o., Jihlava (zdroj: vlastní zpracování)

Počátky historie firmy Bosch Diesel na Jihlavsku započali v roce 1993, kdy se německá firma Robert Bosch GmbH ze Stuttgartu spojila s místním strojírenským závodem Motorpal a.s. Spolupráce však neměla dlouhého trvání a již po třech letech nabídl Motorpal svůj podíl k odprodeji. Tímto krokem se tak Robert Bosch GmbH stal jediným vlastníkem společnosti BOSCH DIESEL s.r.o., Jihlava. První z dnes již tří závodů společnosti, Závod I. (Humpolecká), slouží v současné době jako technická podpora závodů a realizují se zde sériové opravy. V druhém závodu (Na Dolech) je soustředěna výroba vysokotlakých zásobníků (railů) a tlakových regulačních ventilů PCV. Poslední závod (Pávov, JhP) je sídlem celého vedení 28

společnosti a jsou zde vyráběny vysokotlaká dieselová čerpadla řady CP4, CP3, CP1H a nově CPN5. Bosch Diesel je momentálně největším výrobním závodem pro vstřikovací systémy Common Rail v koncernu Bosch. Od roku 1993 do současnosti bylo v Jihlavě investováno více než 700 milionů eur. Společnost je s téměř 4 500 zaměstnanci řazena k největšímu zaměstnavateli v kraji Vysočina. K zákazníkům organizace patří téměř všechny významné světové automobilky jako je např. Mercedes-Benz, Audi, BMW, Ford, Toyota, Honda, Seat, Volvo, Peugeot.

6 CSR a firma Bosch Diesel Společnost Bosch Diesel se rozhodla připojit k firemnímu konceptu skupiny Bosch v oblasti CSR. Úkolem konceptu je zajistit rovnováhu mezi ekonomickým úspěchem a sociálními a ekologickými požadavky. Pro tyto potřeby si firma Bosch Diesel koncept CSR rozčlenila do pěti segmentů: 

vedení



trh



životní prostředí a klima



pracovní prostředí



společnost a angažovanost

Odpovědné chování firmy rozčleněné do těchto oblastí naplňuje očekávání klíčových stakeholderů firmy, aniž by byly přehlíženy potřeby a očekávání budoucích generací. Tvorba a zavádění úspěšného CSR konceptu do organizace je komplexní a složitou záležitostí dlouhodobého charakteru. Odrazový můstek pro samotné zavádění CSR do stanov firmy Bosch Diesel bylo rozhodnutí nejvyššího vedení společnosti. Rozhodnutí managementu muselo jednoznačně vyjadřovat ochotu vedení firmy aktivně se na stanoveném procesu podílet. Důležitým hlediskem, s kterým bylo potřeba se vypořádat a brát ho v potaz, byl fakt, že samotné prosazování hodnot CSR nelze uchopit direktivně, ale aby sami vrcholoví pracovníci byli důstojným vzorem společensky odpovědného člověka. Dalším krokem bylo jmenování osoby tzv. manažera CSR, který 29

se stal odpovědný za projekt zavádění CSR do součastné strategie firmy. Následně bylo potřeba jmenovat jeho tým, který by tuto implementaci CSR zajistil. Součástí týmu se stali zaměstnanci skupiny DBE1. Jejich činnost je korigovaná a podporována i odděleními PM, HRL, HSE a FCM. Jedním z prvních úkolů sestaveného týmu bylo provedení vstupní analýzy a sepsání všeobecných informací o zamýšleném projektu, který byl koncipován podle systematiky RADAR a následně poskytnut ke schválení vedením. Toho bylo dosaženo, a proto již nebránilo firmě začít s postupným začleňováním konceptu CSR do stanov společnosti.

Obrázek 5 Matice CSR a její propojení s vizí 2012+ (zdroj: BOSCH DIESEL. Submission Document 2011. Jihlava, 2011.)

7 Sociální angažovanost Za cíl své bakalářské práce jsem si zvolila analýzu odpovědného chování firmy Bosch Diesel v sociální oblasti. Nedílnou součástí mé práce bude popis vybraných sociálních aktivit firmy. Sociální aktivity firmy jsou pojmem poměrně širokým, a proto jsem se rozhodla práci zaměřit na externí oblast sociálního pilíře CSR. Tato oblast souvisí s filantropickým

cítěním

vůči

místní

komunitě

a

podporou

jejího

rozvoje.

Z vytvořených dobrých sousedských vztahů ve svém okolí může firma vytěžit nové obchodní příležitosti, budovat firemní reputaci, utužovat kontakty s lokálními úřady, upoutat pozornost médií a také snáze navázat nové partnerské vztahy s jinými podniky.

30

7.1 Firemní dárcovství a sponzoring Firemní dárcovství a sponzoring má ve společnosti dlouholetou tradici. Samotný podnět k poskytnutí určité finanční i nefinanční podpoře může plynout ze čtyř základních rovin. V první řadě jsou to žádosti přicházející od samotných organizací či jednotlivců, které hlavně v oblasti sponzoringu dominují. Druhou možností je odezva na cílový projekt vypsaný krajem například na dovybavení novými přístroji Nemocnici Jihlava. Další možnou variantou jsou žádosti a podněty z řad vlastních zaměstnanců. Tyto žádosti bývají převážně na dary nepeněžní podoby. Můžeme se zde setkat hlavně s poskytnutím reklamních předmětů do tombol. Poslední možností je poskytnutí finanční i nefinanční podpory vyplývající z vlastní databáze partnerských neziskových organizací, kdy se společnost snaží o dlouhodobější spolupráci. Proces udělování příspěvků se řídí jasně definovanou dárcovskou strategii. V rámci této strategie si firma předem stanovila čtyři konkrétní oblasti, které podporuje přednostně anebo výhradně. K těmto oblastem patří: 

charita a zdravotnictví



školství, vzdělávání



kultura



sport

Důležité je poznamenat, že firma podporuje výhradně lokální subjekty. V případě, že je organizace nebo jednotlivec mimo kraj Vysočina, je žádost zamítnuta. Na pravidla, na jejichž základě uděluje firma své příspěvky, dohlíží oddělení DBE1. Úsek DBE (Deployment Business Excellence) má za úkol podporovat jihlavský závod v dosažení Business Excellence. Business Excellence znamená nejen výrobu excelentních výrobků ale i to, že se pomocí excelentních procesů dosáhne excelentních výsledků. V úseku DBE jsou soustředěna tato oddělení: 

CIP, které je podpůrným procesem neustálého zlepšování



DBE1, které se snaží o pokrytí všech forem komunikace

31

Úkolem oddělení DBE1 je starat se o firemní intranet, spolupracovat na internetových stránkách www.bosch.cz, vydávat interní časopis Diesel Report, organizovat akce typu: podnikové shromáždění, firemní ples, den otevřených dveří, setkání jubilantů s vedením a další. Dále koordinovat dárcovské, sponzoringové, reklamní a tlumočnické aktivity závodu a v neposlední řadě zaštitovat vztahy s širokou veřejností a s tiskem.

7.1.1 Sponzoring Je upraven směrnicí vydanou 30.5.2006, která stanovuje centrální sponzorské aktivity koncernu Bosch. Jejím hlavním úkolem je sjednotit sponzoring v podnicích po celém světě na jednotné měřítko. Sponzoring ve skupině Bosch je vymezen celou řadou různých opatření a cílů, které se mohou soustředit na zlepšení firemního image, zvýšení povědomí o značce a její hodnoty, budování vztahů se zákazníky, lobbingu, pokračování v charitativním a sociálním účelu. Ideální moment pro firmu Bosch nastane, když je peněžitá hodnota protiplnění vyšší než náklady se sponzoringem spojené, nebo alespoň stejné.

10,8%


30,9%

kultura

58,2%

sport

Graf 1 Rozložení sponzoringu v % za rok 2011 (zdroj: interní informace Bosch Diesel, vlastní zpracování)

32

V roce 2011 byla na sponzoringové aktivity firmy Bosch vyčleněna částka 646 300 Kč. Zacílena byla do třech oblastí. Více jak polovina prostředků (58,2 %) plynula do oblasti charity a zdravotnictví. Podařilo se tak podpořit činnost Aply Vysočina, asociace pomáhající lidem s autismem, a nadačního fondu Na kole dětem zabývajícím se mezinárodním sportovním projektem na podporu onkologicky nemocných dětí. Dále to byla podpora MŠ a Speciálně pedagogického centra v Jihlavě poskytujícího péči o děti se zrakovým, mentálním, tělesným, sluchovým a řečovým postižením, o děti s více vadami a o děti s poruchami autistického spektra. V oblasti kultury se firma angažovala z 30,9 % a mohla tak vystupovat jako sponzor Aeroklubu Jihlava, Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů a Hudebního festivalu Gustava Mahlera. Do oblasti sportu bylo směřováno 10,8 % finančních prostředků. Z těchto peněz těžily svěřenkyně sdružení SRC Fanatic, které se tak mohly zúčastnit světového šampionátu v Austrálii ve sportovním aerobiku.

Tabulka 3 Přehled sponzorovaných organizací v roce 2011

sponzorované organizace

oblast charita a zdravotnictví

kultura sport

Apla Vysočina MŠ a Speciálně pedagogické centrum Jihlava NA KOLE DĚTEM - nadační fond Aeroklub Jihlava Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jihlava Občanské sdružení Mahler 2000 SRC Fanatic, Havlíčkův Brod celkem

částka v Kč 3 300 368 000 5 000 25 000 125 000 50 000 70 000 646 300

(zdroj: interní informace Bosch Diesel, vlastní zpracování)

33

7.1.2 Peněžní dárcovství Peněžní dárcovství v roce 2011 na rozdíl od sponzoringu pokrylo všechny čtyři předem definované strategické oblasti dárcovské podpory.

16,7%

2,3%

charita a zdravotnictví kultura

9,1% 71,9%

sport školství, vzdělání

Graf 2 Rozložení peněžních darů v % za rok 2011 (zdroj: interní informace Bosch Diesel, vlastní zpracování)

V roce 2011 byla na dárcovské aktivity firmy Bosch vyčleněna částka 328 538 Kč. Oblast těšící se největšího zájmu byla charita a zdravotnictví, které patřilo 71,9 % finančních prostředků. Příjemcem daru byla např. Nemocnice Jihlava, která z obdržené sumy nakoupila rehabilitační pomůcky. Do oblasti školství a vzdělávání plynulo 16,7 % peněz. Podařilo se tak snížit např. náklady Centru Vysočina o.p.s. na realizaci Letní školy žurnalistiky. V oblasti kultury se organizace podělily o 9,1 % z věnovaných darů. Zaštítila se jimi např. výstavu „Miličův dům“ organizovaná Magistrátem města Jihlavy, která předkládá příklad česko-německého-židovského soužití s doprovodným programem proti xenofobii. Nejméně, a to 2,3 % peněžních darů, plynulo do projektů zabývajících se sportem a to konkrétně do cyklistického závodu Jihlavská 24 MTB a běžeckou Velkou cenu Jihlavy.

34

Tabulka 4 Přehled obdarovaných organizací v roce 2011

obdarované organizace

oblast


kultura sport

školství, vzdělání

Apla Vysočina Centrum Lada, o.s. Hospicové hnutí Vysočina o. s. Nemocnice Jihlava Nemocnice Pelhřimov Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba Srdíčko o.s. Svaz postižených civilizačními chorobami v ČR ZŠ Dušejov Horácké divadlo Jihlava Magistrát města Jihlava Jihlavská 24 MTB Velká cena Jihlavy Centrum Vysočina, o. p. s. MŠ Ždírec Občanské sdružení JEJDA, Jihlava Oblastní spolek Českého červeného kříže Třebíč celkem

částka v Kč 66 465 28 485 18 387 20 000 26 950 7 000 5 000 5 000 58 896 20 000 10 000 5 000 2 400 20 000 15 000 15 000 5 000 328 583


7.2 Vlastní veřejně prospěšné projekty 7.2.1 Firemní ples Sedmý reprezentativní ples firmy Bosch Diesel se odehrával 18.3.2011 v Hotelu Gustava Mahlera. Spolu se svými zaměstnanci firma věnovala výtěžek ze vstupenek a tomboly na pomoc neziskovým organizacím z regionu Vysočina. Celkový výtěžek nesl 121 900 Kč. O tuto částku se podělili tři organizace a to Apla Vysočina, Centrum Lada a Nemocnice Pelhřimov. Z vybrané sumy peněz ze vstupenek bylo možné financovat dovybavení integračního centra Aply Vysočina pro osoby s autismem na Sasově a pořízení keramické pece pro mentálně nebo kombinovaně postižené klienty Centra Lady. Výtěžek plynoucí z tomboly zase podpořil ortopedické oddělení pelhřimovské nemocnice. Peníze nemocnice upotřebila na projekt tkáňových bank, který pomůže pacientům s implantáty kyčelního kloubu.

35

7.2.2 „Svařák“ V pořadí již osmý ročník benefiční akce „Svařák“ byl uspořádán na jihlavském Masarykově náměstí v rámci vánočních trhů dne 9.12.2011. Cílem této každoroční akce je setkání zaměstnanců firmy a prodej svařeného vína, jehož výtěžek putuje na humanitární účely. Odhadem přišlo 4 000 návštěvníků, s jejichž pomocí se podařilo vybrat rekordních 58 896 Kč. Celá tato částka byla následně věnovaná Základní škole v Dušejově na výstavbu stropního závěsného zařízení pro handicapované žáky školy. Akce byla doprovázena i bohatým doprovodným programem. Zahrálo několik hudebních interpretů, na kostele sv. Ignáce mohli návštěvníci zhlédnout originální videoprojekci tzv. videomapping a v neposlední řadě se mohli potěšit pohledem na ohňostroj. Kromě svařeného vína bylo možné koupit si i výrobky od tří neziskových organizací, které firma Bosch zaštitovala. Jednalo se o Centrum Lada z Pacova, které nabízelo návštěvníkům různé keramické předměty a vánoční svícny. K činnostem centra patří pomoc osobám s mentálním a kombinovaným postižením. Od Aply Vysočina, která podporuje osoby nemocné autismem, bylo možné zakoupit pletené košíky. Třetí organizace Hospicové hnutí Vysočina nabízelo k prodeji ručně malované oblečení a svíčky.

7.3 Spolupráce se školami Nedílnou součástí sociální angažovanosti firmy Bosch Diesel je podpora školství a vzdělávání a to převážně v oblasti jazyků a strojírenství.

7.3.1 Předškolní a školní vzdělávání Na mateřských školách i základních školách firma podporuje výuku anglického a hlavně německého jazyka. Jedním z důvodů této činnosti je mezinárodní charakter společnosti. Firma si tak už od útlého věku dětí buduje dobře jazykově vybavené potencionální zaměstnance a navíc umožňuje tak stávajícím cizojazyčným pracovníkům umístit své děti do těchto institucí a zajistit jim tak lepší možnost začlenění do nového prostředí. Z tohoto systému tak profitují nejen české děti, ale i děti německé, které se zase na oplátku naučí základy češtiny.

36

7.3.2 Středoškolské vzdělávání Na střední úrovni školství firma spolupracuje s dvěma technickýma škola v Jihlavě a to se Střední průmyslovou školou (SPŠ) a Střední školou technickou (SŠT). Střední škola technická Aby spolupráce započatá v 1.9.2003 mezi firmou a školou mohla být co nejvíce prospěšná a efektivní, použil se ve světě obvyklý model praktického propojení odborné výuky s praxí. Pro naplnění této vize firma Bosch v prostorách pávovského závodu vybudovala vzdělávací středisko, které začalo být využíváno nejen pro potřeby výuky technicky zaměřených studentů, ale i pro vzdělávání současných i budoucích zaměstnanců. Jeho kapacita se tak záhy stala nedostačující a proto od roku 2006 započal kombinovaný projekt na rozšíření školícího střediska a pořízení školících pomůcek spolufinancovaný Evropským fondem pro regionální rozvoj a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Záměrem projektu bylo rozšíření, v období dvou let, stávajícího školícího prostoru o dvě učebny sloužící v budoucnu pro výuku Mechatroniky a Elektrotechniky. Dále vybudování dílny pro roboty a trenažéry, kabinetu pro mistry, skladu pro nářadí, materiál a díly potřebné pro výuku, rozvody a přípojky elektrické energie. Dalším krokem bylo dokoupení vybavení, a to nábytku, prezentační a digitální techniky, elektronických přístrojů, školících stanic, strojů, atd. V celkovém součtu investice do školícího centra přesáhly 18 milionů korun.17 V současné době do školícího střediska dochází v rámci praktické výuky učni a studenti SŠT oborů NC mechanik, seřizovač, NC programátor, elektrotechnik a mechatronik. Firma Bosch zajišťuje vybavení střediska a zdarma ho poskytuje k dispozici škole. Učitelé SŠT se zase starají o samotnou výuku. Střední průmyslová škola Diametrálně rozdílný přístup ve snaze o využití nabízené spolupráce s firmou Bosch lze zaznamenat u SPŠ. Zatímco SŠT se této jedinečně šance chopila a její žáci z toho

17

BOSCH DIESEL. EU projekt Rozšíření podnikového školícího střediska firmy Bosch Diesel s.r.o. [online]. Jihlava, 2007 [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://bosch.cz/content/language1/downloads/CZ_EU_skolici_stredisko.pdf

37

profitují, tak SPŠ se k této příležitosti chová poněkud vlažně. Na praxi do firmy Bosch posílá studenty 2. a 3. ročníků, ale ne v takovém počtu a četnosti jak SŠT.

7.3.3 Vysokoškolské vzdělávání Firmou Bosch je spolupráce s vysokými školami vnímána jako důležitá investice do budoucnosti. Vedle pořádání „High-Tech Day“ jihlavský závod spolupracuje s vysokými školami i v oblasti odborných praxí, umožňuje studentům zpracovávat bakalářské, diplomové i disertační práce technického i ekonomického zaměření. Nejužší spolupráce probíhá mezi technickými vysokými školami. Jmenovitě to je s Vysokým učením technickým v Brně, Českým vysokým učením technickým v Praze, Technickou univerzitou v Liberci a Vysokou školou báňskou v Ostravě. Studenti a absolventi těchto škol jsou i nejčastějšími účastníky akce nazvané „High-Tech Day“, jejímž záměrem je představit mladým studentům klíčové technologie z oblasti dieselové techniky, závod v Jihlavě a v neposlední řadě v nich podnítit zájem o práci ve firmě. Čtvrtého ročníku realizovaného 9. dubna 2011 se zúčastnilo 119 studentů. Vysoká škola polytechnická Jihlava Snahou Vysoké školy polytechnické Jihlava (VŠPJ) je reagovat na potřeby regionálního trhu práce. Z tohoto důvodu byla v roce 2006 zahájena spolupráce s Fakultou strojní Technické univerzity v Liberci (FS TUL), která v prostorách VŠPJ započala výuku strojírenství v prezenční a kombinované formě. Výuka probíhala mimo jiné i ve spolupráci s regionálními strojírenskými firmami, tedy i s firmou Bosch, což se projevilo především při realizaci odborných praxí studentů či formou přednášek specialistů z praxe. Smlouva mezi oběma vysokými školami, která ošetřovala pronájem prostor na VŠPJ pro FS TUL, skončila v srpnu 2008. Z důvodu dlouhodobého plánu VŠPJ akreditovat vlastní strojírenský obor, smlouva nebyla s FS TUL prodloužena.18 V pozadí vzniku cizojazyčné knihovny VŠPJ stála mimo jiné i firma Bosch. Významným motivem k této podpoře byla potřeba získat odborníky nejen technicky vzdělané, ale i zaměstnance s širokými jazykovými kompetencemi. V cizojazyčné

18

Detail materiálu pro radu čj. RK-18-2008-51. Kraj Vysočina [online]. 2008 [cit. 2012-04-10]. Dostupné

z: http://extranet.kr-vysocina.cz/samosprava/index.php?akce=rada_materialy_detail&id=9482

38

knihovně můžeme mimo jiné nalézt knižní edici „Česká knihovna“, která v sobě obsahuje 33 svazků děl z české literatury vydaných v Německu během deseti let projektu iniciovaného Nadací Roberta Bosche. V rámci projektu za milion eur byla přeložena ta nejvýznamnější díla české literatury do němčiny s cílem probudit v Německu povědomí o české literatuře a kultuře. „Do projektu se zapojilo 66 předních českých a německých bohemistů a překladatelů, kteří společně připravili vydání textů 213 českých autorů.“19

7.4 Partnerské projekty Prvním významným projektem, který byl v roce 2005 realizován s podporou společnosti Bosch Diesel, se stal projekt kraje Vysočiny zaštítěný Evropským sociálním fondem, zabývajícím se rekvalifikací zájemců a uchazečů v oboru obslužnosti CNC strojů ve výrobě. Rekvalifikační program vznikl jako reakce na dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných výrobních pracovníků, které mají strojírenské firmy v regionu. K hlavním cílům projektu patřilo posílení aktivní politiky zaměstnanosti v kraji Vysočina,

podpora

a

rozvoj

profesního

vzdělávání

v regionu,

rekvalifikace

nezaměstnaných a tím zvýšení jejich šance na profesní uplatnění. Délka projektu byla stanovena na 23 měsíců. Celkem se do realizovaných kurzů přihlásilo 77 účastníků, z toho úspěšně dokončilo 72 z nich. Rekvalifikaci zajišťovala Střední škola technická Jihlava v prostorách školícího střediska firmy. Cílem, s kterým firma Bosch do spolupráce šla, bylo zaměstnat 48 rekvalifikovaných účastníků na pozici obsluhy CNC strojů. Tento závazek se firmě podařilo v podstatě splnit. Bylo přijato 43 osob na obsluhu CNC strojů, ale i dalších 6 osob na jinou pracovní pozici.20 V současné době firma spolupracuje na projektu s názvem „Odrazový můstek“, který pro Úřad práce ČR v Jihlavě připravila Oblastní charita Jihlava. Realizace projektu bude probíhat až do roku 2013. Tento projekt je financován ze státního rozpočtu ČR a z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a to ve výši 15 mil Kč. Cílem projektu je pomoci dlouhodobě

19

Velká díla české literatury má teď knihovna VŠ v němčině. Jihlavské listy [online]. 22.1.2008 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.jihlavske-listy.cz/clanek1045-velka-dila-ceske-literatury-ma-tedknihovna-vs-v-nemcine.html 20

BOSCH DIESEL. EU projekt pro region Vysočina [online]. Jihlava, 2007 [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://www.bosch.cz/content/language1/downloads/EU_fondy_rekvalifikace_cz.pdf

39

nezaměstnaným nalézt ztracenou motivaci, obnovit základní sociální a osobnostní kompetence, zlepšit orientaci na trhu práce a ověřit základní pracovní dovednosti.21

8 Výzkum vnímání společnosti Bosch Diesel v kraji Vysočina Cílem již dlouholetého pravidelně se opakujícího výzkumu realizovaného firmou Bosch Diesel je zjistit, jak je jeho činnost vnímána ostatními organizacemi v kraji Vysočina. V současné době společnost vlastní ucelený přehled vývoje výsledků napříč celou jeho šestiletou historií. Pro účel své bakalářské práce nebudu pracovat se všemi shromážděnými daty, ale pouze s vybranými otázkami, které se vztahující k problematice sociálního pilíře CSR.

8.1 Členění otázek a interpretace analyzovaných dat Pro potřeby sběru dat byl zvolen kvantitativní metodologický postup, konkrétně deskriptivní výzkum s použitím dotazníků. Dotazníky byly v roce 2011 organizacím v kraji Vysočina distribuovány v rámci osobního či emailového styku. Otázky byly koncipovány standardizovaně, tedy s možností výběru pouze z uzavřených odpovědí. Zpracování dotazníku i samotné vyplňování respondenty se tak významně zjednodušilo. Základní strukturu vybraných otázek pro potřeby mé bakalářské práce jsem rozčlenila na dvě části. Do první částí jsem zařadila identifikační údaje a charakteristické rysy dotazovaných

organizací.

V druhé části

se

nachází

otázky zaměřující

se

na problematiku sociální odpovědnosti firmy a názoru respondentů na působení firmy Bosch v místní komunitě a její angažovanosti v mecenášských aktivitách. Pro zamezení nesprávného vyplnění dotazníku z důvodu neznalosti či neinformovanosti o dané situaci byla u otázek zařazena možnost „nedovedu posoudit“. Při zpracovávání odpovědí jsem v ojedinělých případech narazila i na chyby v navrácených dotaznících, kdy oslovené organizace nezaškrtly u některé otázky žádnou z nabízených možností. V těchto případech jsem postupovala, jako kdyby bylo zaškrtnuto „nedovedu posoudit“.

21

Odrazový můstek. Pracevysocina.cz [online]. © 2010 [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: projekt.pracevysocina.cz/mustek/popis-projektu/?css=

40

Celkový počet oslovených firem v roce 2011 činil 175, z toho 20 osobním jednáním (11,50 %) a 155 elektronicky (88, 50%). Kvóta návratnosti vyplněných dotazníků činila 51,75% tj. 88 ks. Pro lepší přehlednost je dobré si uvést návratnost dotazníků v minulých letech a porovnat ji s rokem 2011. Tabulka 5 Porovnání návratnosti za rok 2008-2011

zkoumaný rok osloveno

návratnost

celkem osobně e-mail celkem osobně e-mail

ke zpracování

2008

2009

2010

2011

100 0 100 65% 0% 65%

237 45 192 59,07% 80% 54,17%

130 0 130 69% 0% 69%

175 25 155 51,75% 9% 43%

64

140

90

88

(zdroj: interní informace Bosch Diesel)

41

8.1.1 Oblast činnosti oslovených organizací V dotazníku bylo zahrnuto 13 oblastí, z kterých si mohly společnosti zvolit svůj předmět činnosti. Bylo pokryto celkem 11 z nabízených možností. Pokud firma působí ve více oblastech a nemohla jednoznačně určit svůj hlavní obor činnosti, byla zahrnuta do položky „ostatní“. Stejně tak pokud se žádná z nabízených možností neshodovala s jejich činností. Z tabulky i z následujícího grafu je zřejmé, že nejvíce odpovědí pochází z oblastí působnosti „ostatní“, následuje „školství“, „služby“ a „strojírenství, automobilový průmysl“. Za velice cenné pro potřeby výzkumu shledávám to, že se podařilo získat zástupce, jak ze soukromé sféry, tak i subjekty státní. Díky tomu je zaručen širší pohled na společnost Bosch a její působení v kraji. Tabulka 6 Rozdělení dotazovaných organizací podle činnosti

obor činnosti organizace

počet

% z Σ počtu

doprava a logistika ekologie elektrotechnický průmysl noviny, média ostatní potravinářský průmysl služby státní správa stavebnictví strojírenství, automobilový průmysl školství textilní průmysl výpočetní technika, telekomunikace

4 1 0 6 26 1 10 6 6 8 16 0 4

4,55% 1,14% 0,00% 6,82% 29,55% 1,14% 11,36% 6,82% 6,82% 9,09% 18,18% 0,00% 4,55%

celkem

88

100,00%


42

výpočetní technika, telekomunikace textilní průmysl

4,55% 0,00%

školství

18,18%

strojírenství, automobilový průmysl

9,09%

stavebnictví

6,82%

státní správa

6,82%

služby potravinářský průmysl

11,36% 1,14%

ostatní

29,55%

noviny, média elektrotechnický průmysl ekologie doprava a logistika

6,82% 0,00% 1,14% 4,55%

0,00% 5,00% 10,00% 15,00% 20,00% 25,00% 30,00% 35,00%

Graf 3 Zastoupení dotazovaných organizací v % podle oboru jejich činnosti (zdroj: interní informace Bosch Diesel, vlastní zpracování)

43

8.1.2 Velikost organizace podle počtu zaměstnanců Oslovené organizace byly rozděleny podle počtu zaměstnanců na malé (do 50 zaměstnanců), střední (do 500 zaměstnanců) a velké (nad 500 zaměstnanců). Podařilo se získat počet zástupců všech tří velikostí firem v dostatečném počtu. Nejvíce údajů bylo získáno od malých organizací. Poměr mezi velikostí a počtem získaných dotazníků reálně vyjadřuje zastoupení podnikatelských subjektů v kraji Vysočina. Tabulka 7 Velikost organizace podle počtu zaměstnanců počet

velikost organizace

% z Σ počtu

velká nad 500 zaměstnanců střední do 500 zaměstnanců malá do 50 zaměstnanců

10 25 53

11,36 28,41 60,23

celkem

88

100,00


11,36% velká nad 500 zaměstnanců

28,41% 60,23 %

střední do 500 zaměstnanců malá do 50 zaměstnanců

Graf 4 Zastoupení dotazovaných organizací v % podle jejich velikosti (zdroj: interní informace Bosch Diesel, vlastní zpracování)

44

8.1.3 Přínos firmy Bosch Diesel pro kraj Vysočina Dotazované organizace zhodnotily přínos firmy Bosch Diesel pro kraj Vysočina jako „velmi významný“. Tento názor se shoduje i s výsledkem ankety prováděné o rok dříve i se součastným míněním samotné společnosti Bosch. Tabulka 8 Přínos firmy Bosch Diesel pro kraj Vysočina názor organizací přínos pro kraj Vysočina

∑

malých

středních

velkých

62

39

15

8

21

11

8

2

3

1

2

0

2

2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

celkem

88

53

25

10

výsledná hodnota

1

1

1

1

1 2 3 4 5 6

velmi významný významný průměrný málo významný nevýznamný nedovedu posoudit


45

70 60 50 40 30 20 10 0 velmi významný

významný celkem

průměrný malé org.

málo významný nevýznamný střední org.

nedovedu posoudit

velké org.

Graf 5 Přínos firmy Bosch Diesel pro kraj Vysočina (zdroj: interní informace Bosch Diesel, vlastní zpracování)

46

8.1.4 Míra spolupráce firmy Bosch Diesel se subjekty města a kraje Na otázku vyjadřující míru spolupráce firmy Bosch Diesel se subjekty města a kraje nebyly organizace schopné jednoznačné odpovědi. Plných 44 z nich nedovedlo danou situaci objektivně posoudit, a proto zvolily možnost „nedovedu posoudit“. Druhou nejčastější odpovědí, jak u malých, středních i velkých podniků, byla možnost „velmi dobrá“. Tato odpověď se shodovala i s názorem firmy Bosch. V roce 2010 byla druhou nejčastější odpovědí po „nedovedu posoudit“ možnost „dobrá“, což by znamenalo zlepšení o jeden stupeň, s kterým bude při konečném akcentovaní výsledků průzkumu počítáno. Tabulka 9 Míra spolupráce se subjekty města a kraje názor organizací míra spolupráce se subjekty města a kraje

∑

malých

středních

velkých

6

4

1

1

19

13

3

3

12

9

1

2

4

4

0

0

3

2

1

0

44

21

19

4

celkem

88

53

25

10

výsledná hodnota

6

6

6

6

1

výborná

2

velmi dobrá

3

dobrá

4 5 6

vyhovující nevyhovující nedovedu posoudit


47

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 výborná

velmi dobrá

dobrá

celkem

malé org.

vyhovující střední org.

nevyhovující

nedovedu posoudit

velké org.

Graf 6 Míra spolupráce se subjekty města a kraje (zdroj: interní informace Bosch Diesel, vlastní zpracování)

48

8.1.5 Míra spolupráce firmy Bosch Diesel s dotazovanými organizacemi Na otázku hodnotící spolupráci firmy Bosch Diesel s dotazovanými organizacemi se stala nejčastější odpovědí možnost „výborná“, která dokonce o stupeň překročila samotné mínění firmy Bosch, které bylo pouze „velmi dobré“. Názor respondentů v roce 2010 byl vyhodnocen jako „velmi dobrý“. Pro rok 2011 to znamená tedy vylepšení dřívějšího postavení o jeden stupeň. Tabulka 10 Míra spolupráce s dotazovanými organizacemi názor organizací míra spolupráce s dotazovanými organizacemi 1

∑

malých

středních

velkých

výborná 32

23

5

4

23

12

8

3

6

3

2

1

1

0

0

1

2

1

1

0

24

14

9

1

celkem

88

53

25

10

výsledná hodnota

1

1

6

1

2

velmi dobrá

3

dobrá

4 5 6



49

35 30 25 20 15 10 5 0 výborná

velmi dobrá

dobrá

celkem

malé org.


nevyhovující

nedovedu posoudit

velké org.

Graf 7 Míra spolupráce s dotazovanými organizacemi (zdroj: interní informace Bosch Diesel, vlastní zpracování)

50

8.1.6 Míra angažovanosti firmy Bosch Diesel ve vzdělání Míra angažovanosti firmy Bosch Diesel v oblasti podpory vzdělávání byla dle dotazovaných organizací nejčastěji ohodnocena jako „velmi dobrá“. Odpověď se tak shodovala se samotným míněním firmy i s názorem respondentů v minulém ročníku. Tabulka 11 Míra angažovanosti ve vzdělání názor organizací míra angažovanosti ve vzdělání 1

výborná

2

velmi dobrá

∑

malých

středních

velkých

29

18

7

4

48

27

16

5

1

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

10

7

2

1

celkem

88

53

25

10

výsledná hodnota

2

2

2

2

3 4 5 6

dobrá vyhovující nevyhovující nedovedu posoudit


51

60 50 40 30 20 10 0 výborná

velmi dobrá

dobrá

celkem

malé org.


nevyhovující

nedovedu posoudit

velké org.

Graf 8 Míra angažovanosti ve vzdělání (zdroj: interní informace Bosch Diesel, vlastní zpracování)

52

8.1.7 Míra angažovanosti firmy Bosch Diesel v charitě Míru angažovanosti firmy Bosch Diesel v charitativní činnosti byla respondenty nejčastěji ohodnocena jako „velmi dobrá“. Odpověď se tak opět shodovala se samotným míněním firmy i s názorem respondentů v předchozím ročníku. Tabulka 12 Míra angažovanosti v charitě názor organizací míra angažovanosti v charitě 1

výborná

2

velmi dobrá

∑

malých

středních

velkých

32

24

6

2

35

21

11

3

5

3

1

1

0

0

0

0

0

0

0

0

16

5

7

4

celkem

88

53

25

10

výsledná hodnota

2

1

2

6

3 4 5 6

dobrá vyhovující nevyhovující nedovedu posoudit


53

40 35 30 25 20 15 10 5 0 výborná

velmi dobrá

dobrá

celkem

malé org.


nevyhovující

nedovedu posoudit

velké org.

Graf 9 Míra angažovanosti v charitě (zdroj: interní informace Bosch Diesel, vlastní zpracování)

54

8.1.8 Míra angažovanosti firmy Bosch Diesel v kultuře V oblasti kultury se dle respondentů firma Bosch Diesel angažovala „velmi dobře“. Tento názor dokonce o stupeň překročil samotné mínění firmy Bosch, které bylo pouze „dobré“. V porovnání i s rokem 2010 si taktéž společnost Bosch polepšila o jeden stupeň a to díky předchozí „dobré“ angažovanosti. Tabulka 13 Míra angažovanosti firmy Bosch Diesel v kultuře názor organizací míra angažovanosti v kultuře 1

výborná

2

velmi dobrá

3

dobrá

∑

malých

středních

velkých

26

21

4

1

44

22

15

7

9

4

4

1

0

0

0

0

0

0

0

0

9

6

2

1

celkem

88

53

25

10

výsledná hodnota

2

2

2

2

4 5 6



55

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 výborná

velmi dobrá

dobrá

celkem

malé org.


nevyhovující

nedovedu posoudit

velké org.

Graf 10 Míra angažovanosti v kultuře (zdroj: interní informace Bosch Diesel, vlastní zpracování)

56

8.1.9 Míra angažovanosti firmy Bosch Diesel ve sportu pro všechny Následující otázka mapuje vztah firmy Bosch Diesel v podpoře sportu a tělovýchovy pro všechny. Firma Bosch se domnívá, že její angažovanost je „dobrá“. Porovnáme-li to s odpověďmi ankety, v které převažuje známka „dobrá“, dojmeme ke shodnému výsledku. V roce 2010 tato otázka nebyla organizacím pokládána. Tabulka 14 Míra angažovanosti ve sportu pro všechny názor organizací míra angažovanosti ve sportu pro všechny 1

výborná

2

velmi dobrá

3

dobrá

∑

malých

středních

velkých

3

3

0

0

12

5

4

3

33

27

3

3

7

3

2

2

5

2

2

1

28

13

14

1

celkem

88

53

25

10

výsledná hodnota

3

3

6

3

4 5 6



57

35 30 25 20 15 10 5 0 výborná

velmi dobrá

dobrá

celkem

malé org.


nevyhovující

nedovedu posoudit

velké org.

Graf 11 Míra angažovanosti ve sportu pro všechny (zdroj: interní informace Bosch Diesel, vlastní zpracování)

58

8.1.10 Míra angažovanosti firmy Bosch Diesel ve zdravotnictví V předposlední otázce se firma Bosch Diesel snaží zjistit, jak její odpovědné chování v oblasti zdravotnictví vidí ostatní organizace v kraji Vysočina. Samotná firma Bosch svoji míru angažovanosti ve zdravotnictví hodnotí jako „velmi dobrou“. Toto hodnocení je shodné i s názorem firem jak v roce 2011 tak v roce 2010. Tabulka 15 Míra angažovanosti ve zdravotnictví názor organizací míra angažovanosti ve zdravotnictví 1

výborná

2

velmi dobrá

3

dobrá

∑

malých

středních

velkých

34

26

8

0

39

23

11

5

4

3

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

11

1

6

4

celkem

88

53

25

10

výsledná hodnota

2

1

2

2

4 5 6



59

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 výborná

velmi dobrá

dobrá

celkem

malé org.


nevyhovující

nedovedu posoudit

velké org.

Graf 12 Míra angažovanosti ve zdravotnictví (zdroj: interní informace Bosch Diesel, vlastní zpracování)

60

8.1.11 Míra angažovanosti firmy Bosch Diesel v podpoře sociálně slabých Poslední otázka, která byla v průzkumu použita, se týká míry angažovanosti firmy Bosch Diesel v podpoře sociálně slabých. Převaha respondentů, ale taktéž i společnost Bosch, se domnívala, že je tato angažovanost „velmi dobrá“. Došlo tak ke zlepšení oproti minulému roku, kdy byla nejčastější odpověď možnost „dobrá“. Tabulka 16 Míra angažovanosti v podpoře sociálně slabých názor organizací míra angažovanosti v podpoře sociálně slabých 1

výborná

2

velmi dobrá

3

dobrá

4 5 6 celkem výsledná hodnota

∑

malých

středních

velkých

24

17

7

0

34

19

11

4

2

2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

28

15

7

6

88

53

25

10

2

2

2

6



61

40 35 30 25 20 15 10 5 0 výborná

velmi dobrá

dobrá

celkem

malé org.


nevyhovující

nedovedu posoudit

velké org.

Graf 13 Míra angažovanosti v podpoře sociálně slabých (zdroj: interní informace Bosch Diesel, vlastní zpracování)

62

8.2 Shrnutí výsledků Z provedeného průzkumu vyplynulo, že hodnocení společenské odpovědnosti firmy v sociální sféře bylo vesměs pozitivního charakteru. Většina otázek z dotazníku byla vyhodnocena kladným způsobem. Ve čtyřech případech se dokonce podařilo zlepšit obraz firmy v očích dotazovaných organizací o jednu hodnotu oproti předchozímu průzkumu z roku 2010. Bylo to v otázkách mapujících spolupráci se subjekty města a kraje, spolupráci s dotazovanými organizacemi, angažovanost v oblasti kultury a angažovanost v podpoře sociálně slabých. Otázky zjišťující přínos firmy pro kraj Vysočina, angažovanost ve vzdělání, v charitě a ve zdravotnictví si udržely pozitivní stanovisko firem z předchozího ročníku. Položenou otázku hodnotící angažovanost firmy v podpoře sportu pro všechny dosud není možné porovnat s výsledkem z roku 2010, protože nebyla organizacím pokládána.

přínos pro kraj Vysočina spolupráce se subjekty města a kraje spolupráce s dotazovanými organizacemi angažovanost ve vzdělávání

N á z e v

angažovanost v charitě

o s y

2011

angažovanost v kultuře *

2010

angažovanost ve sportu pro všechny angažovanost ve zdravotnictví

angažovanost v podpoře sociálně slabých *nebylo dotazováno v roce 2010

0

1

2 3 známka

4

5

Graf 14 Porovnání výsledku z let 2010 a 2011 (zdroj: interní informace Bosch Diesel, vlastní zpracování)

Vyhodnocené otázky z provedeného výzkumu byly dále dány do souvislostí se samotným míněním firmy Bosch. Pro získání odpovědí jim byl poskytnut stejný okruh 9 otázek týkajících se filantropického cítění a působení firmy na místní komunitu. Byla zvolena pětibodová škála (1-velmi významný, 2-významný, 3-průměrný, 4-málo významný, 5-nevýznamný), podle které firma Bosch ohodnotila svůj přínos a vliv v regionu. 63

Ze získaných informací vyplynulo, že se názor firmy Bosch v sedmi případech z devíti shoduje s výsledkem ankety. Ve dvou případech, konkrétně v otázce mapující spolupráci firmy s dotazovanými organizacemi a míru angažovanosti v kultuře, se dokonce firma Bosch oproti názorům respondentů podhodnotila. Můžeme tedy usuzovat, že anketa má dostatečně vypovídající hodnotu a odráží tak skutečnou činnost firmy Bosch Diesel.

přínos pro kraj Vysočina spolupráce se subjekty města a kraje spolupráce s dotazovanými organizacemi N á z e v o s y

angažovanost ve vzdělávání angažovanost v charitě Organizace

angažovanost v kultuře

Bosch

angažovanost ve sportu pro všechny angažovanost ve zdravotnictví angažovanost v podpoře sociálně slabých 0

1

2 3 známka

4

5

Graf 15 Porovnání názoru firmy Bosch Diesel s výsledkem výzkumu za rok 2011 (zdroj: interní informace Bosch Diesel, vlastní zpracování)

Jedním z nešvarů ankety, který nepůsobí příliš příznivě, je, že 44 organizací, tedy polovina respondentů, nedokázala zhodnotit míru spolupráce se subjekty města a kraje. Na jednu stranu tato odpověď není až tak zarážející, protože většina dotazovaných organizací nepatří k subjektům města nebo kraje a tak se necítí kompetentní k adekvátní odpovědi. Přesto však tato odpověď může znamenat i nízkou efektivnost externí komunikace firmy v této oblasti, v neposlední řadě i laxního postoje města a kraje informovat o projektech realizovaných za podpory soukromých organizací. Další problémovou oblastí jsou chyby v navrácených dotaznících, kdy organizace z nějakého důvodu nezaškrtly ani jednu z nabízených odpovědí. Naskytla se tak otázka z jakého důvodu tomu tak může být a jak tomu předejít. Jednou z nabízených variant je, že otázky nebyly vhodně formulovány a došlo k jejich nepochopení. Podíváme-li se však na otázky podrobněji, musíme předeslanou domněnku následně zavrhnout. 64

Položené otázky jsou totiž dostatečně srozumitelné a firma Bosch tak při jejich formulaci nepochybila. Druhou, již pravděpodobnější možností je, že respondent váhal mezi více odpověďmi a tak otázku přeskočil, ale už se k ní zapomněl vrátit. Poslední příčina může být taková, že respondent byl přesvědčen o nízké sociální odpovědnosti firmy Bosch v regionu Vysočina, ale nechtěl tuto odpověď zaznamenat z důvodu nedostatečného zajištění anonymity a obavy z případné negativní odezvy ze strany firmy Bosch. Otázka mapující míru podpory sportu a tělovýchovy pro všechny byla respondenty ohodnocena nejhůře ze všech nabízených otázek. Samotná firma Bosch se domnívá, že její angažovanost je „dobrá“, což je i názor dotazovaných organizací. Chování firmy Bosch v této oblasti bylo dokonce pěti respondenty ohodnoceno jako „nevyhovující“. Známka „nevyhovující“ byla udělena pouze ještě ve dvou otázkách a to třemi respondenty hodnotícími spolupráci firmy se subjekty města a kraje a dvěma subjekty, kteří negativně ohodnotili spolupráci firmy Bosch s nimi samými.

8.2.1 Návrhy řešení Z provedené akcentace zásadních věcí z výzkumu vyplývá několik skutečností, kterým by se měla firma věnovat. V první řadě anketa nastínila potencionální oblast ke zlepšení angažovanosti firmy Bosch v oblasti sportu a tělovýchovy pro všechny. Nižší míru zaměření na sport dokládá nejen tabulka sponzoringových a dárcovských aktivit za rok 2011, ale i formulář Žádosti o sponzoring (Příloha 1), ve kterém v současné době chybí na výběr kategorie sport. Vhodné by tedy bylo rozšířit podporu sportovních projektů a aktualizovat formulář Žádosti o sponzoring. Další skutečnost, která z výzkumu vyplynula, se týkala chyb v navrácených dotaznících, kdy respondenti na příslušnou otázku vůbec neodpověděli. Ze tří předložených variant vzniku chyb jsem shledala dvě jako relevantní. Jednalo se o možnost úmyslného či neúmyslného přeskočení otázky a to z důvodu nepozornosti či z obavy z nízkého stupně zajištění anonymity, kdy by negativní odpověď hodnotící společenskou odpovědnost firmy Bosch mohla vyústit ke snížení či přerušení obchodního styku. Převtělíme-li se do uvažování zástupce malé dodavatelské firmy, jejichž existence vysokou měrou závisí na zakázkách pro jednu z nejvýznamnějších firem v regionu, jsou tyto obavy do jisté míry pochopitelné. Mnou navržené opatření by 65

mělo v co nejširší míře eliminovat vzniklý problém a to pouze v jednom jednoduchém doporučení týkající se distribuce dotazníků. V současnosti je zajištěno šíření dotazníku formou osobního a e-mailového styku. Navrhovala bych k dotazníku přiložit odkaz na internetovou stránku, na které by bylo možné anketu vyplnit i v elektronické podobě. Respondenti by si mohli vybrat sami, jaká forma je pro ně přijatelnější i s ohledem na zajištění vyšší míry anonymity. Při tvorbě elektronické verze dotazníku by se dalo využít služeb specializovaných internetových společností např. ANAsurvey.com, I-dotaznik.cz , Vyplňto.cz, … Tyto společnosti nabízejí možnost definovat si soubor otázek dle zvolených parametrů, následně data dále zpracovávat včetně grafických zobrazení, exportovat do Excelu, apod. Respondentům by se tak otevřela příležitost vyplnit dotazník rychlou a hlavně bezchybnou formou. Internetová aplikace by upozornila na chybějící odpovědi, bez jejichž vyplnění by nešlo dotazník odeslat. Případně by ošetřovala přechod na další otázku pouze v případě zaškrtnutí odpovědi na aktuální otázku. Zvolené doporučení by přineslo i nespornou úsporu času a energie zaměstnance firmy Bosch, který je v současné době nucen přepisovat desítky příchozích papírových a e-mailových dotazníků do Excelu. V potaz při takové činnosti musíme brát i chybovost lidského faktoru, kterému by se mohlo realizací navrženého opatření také předejít. Poslední skutečností vyplývající z důležitých výsledků výzkumu, které by firma Bosch neměla opomenout, je nízká míra povědomí dotazovaných organizací o spolupráci firmy Bosch se subjekty města a kraje. Zanedbáme-li domněnku o nedostačující iniciativě města a kraje informovat veřejnost o projektech realizovaných za podpory soukromých subjektů, dojdeme k možnosti znamenající nízkou efektivnost externí komunikace firmy Bosch v této oblasti. Dobrá externí komunikace firmy přispívá k vytvoření příznivého obrazu podniku v očích veřejnosti i médií. Proto, pokud se organizace rozhodne pro investice do společensky odpovědných činností, měla by stejnou měrou investovat do komunikace o těchto aktivitách. Pozitivní placená i neplacená prezentace v médiích také velkou měrou ovlivňuje dobrý obraz společnosti. Za rok 2011 firma Bosch zaznamenala 24 nezávislých článků o sponzorské a dárcovské činnosti své společnosti, což je nejvíce od roku 2006, kdy monitoring tisku započal. Hlavními prostředky využívanými pro externí komunikaci o společensky odpovědných aktivitách jsou tiskové zprávy, které můžeme nalézt na webových stránkách firmy Bosch, a různá oznámení zasílaná elektronickou či klasickou poštou. Důležitý krok, 66

který by měl zvýšit informovanost nejen o probíhající spolupráci s městem a krajem, se stalo rozhodnutí firmy vytvářet výroční zprávy o společenské odpovědnosti a distribuce letáků stejného tématu. První výroční zpráva by měla být pravděpodobně k dispozici v roce 2013. Dle mého názoru zvolená opatření firmy Bosch by měla dostatečně eliminovat malé povědomí respondentů o spolupráci s městem a krajem. Moje doporučení bude tedy směřovat pouze na úpravu firemních webových stránek, na kterých bych přidala vlastní záložku o CSR, pod kterou by návštěvník lehce našel výroční zprávu o společenské odpovědnosti i jiné související informace a nebyl nucen, jak nyní, složitě se „proklikávat“ k příslušným tiskovým zprávám.

67

Závěr V prvních dvou kapitolách práce je s pomocí odborné literatury rozebráno téma společenské odpovědnosti firmy. Důraz je přitom kladen na sociální pilíř tohoto konceptu, který se týká interní a externí dimenze sociálního chování organizace. V třetí kapitole je představena sociální politika podniku jako interní nástroj, který se zaměřuje na zaměstnance s cílem zvýšit jejich spokojenost ve firmě i mimo ni, a firemní filantropie jako představitel externího nástroje, se kterým je pojem CSR někdy neprávem zaměňován. Na úvodní kapitolu praktické části je směřováno představení zakladatele společnosti Robert Bosch GmbH pana Roberta Bosche, který se podílel už od samého prvopočátku existence firmy na definování určitého společensko-odpovědného základu, na který se součastné závody po celém světě mohou odkazovat. Na jeho angažovanost v sociálních otázkách nadále navazuje i Nadace Roberta Bosche, o které se práce také zmiňuje. Pátá a šestá kapitola této studie už konkrétně představuje firmu BOSCH DIESEL, s.r.o. a její postoj ke konceptu CSR. Ukázalo se, že v současné době je pro společnost toto téma velice aktuální z důvodu probíhajícího začleňování konceptu do stanov a strategií podniku. Díky úspěšné implementaci společensky odpovědného chování se firma připojí k organizacím majícím možnost soutěžit o významná ocenění v této oblasti. Nejprestižnější ocenění, které organizace může za společenskou odpovědnost získat, je „Národní cena ČR za CSR“. Tuto cenu, jejímž odborným garantem je Česká společnost pro jakost a realizátorem Sdružení pro ocenění kvality, vyhlašuje každoročně od roku 2009 Rada kvality ČR. Cílem této ceny je přispět k prosazení a zviditelnění principů obsažených v konceptu CSR a veřejně ocenit ty firmy, které přijaly tyto myšlenky a principy za své. „Národní cena ČR za CSR“ je udělována na základě objektivního hodnocení nezávislou stranou dle metodiky KORP. Metodika KORP je ryze český standard, vytvořený Sdružením Korektního podnikání ve spolupráci se Sdružením pro ocenění kvality, obsahující soubor kritérií a subkritérií rozdělených jasně v duchu tří pilířů společenské odpovědnosti. Tato metodika svoje uplatnění nachází jednak při hodnocení třetí stranou, ale i při interním hodnocení. Aby se firmy mohli ucházet o tuto cenu, musí v první řadě vyhotovit „Zprávu o CSR“, která je předmětem hodnocení, ale také složit registrační poplatek ve výši 15 000 Kč a poplatek 68

za hodnocení, který se odvíjí od tržeb organizace. Poplatek za hodnocení by v případě firmy Bosch činil 160 tis. Kč. 22 23 Z důvodu poměrně vysokých vstupních nákladů firma usoudila, že se pokusí o první úspěch v roce 2012 na poli místním a to v ceně, kterou hejtmanům českých a moravských krajů předložila Rada kvality ČR. Cílem předložené soutěže je zviditelnit a ocenit organizace v kraji, které se nad rámec svých zákonných povinností starají o životní prostředí, prokazují mimořádnou péči o zaměstnance nebo spolupracují s místní komunitou například tím, že věnují část svých finančních prostředků či personálních nebo výrobních kapacit na podporu společensky prospěšných aktivit. První kraj, který na svém území úspěšně realizoval „Cenu hejtmana za společenskou odpovědnost“, byl v roce 2009 Moravskoslezský kraj. Kraj Vysočina prozatím o vyhlášení této soutěže neuvažuje. Pro firmu Bosch to znamená určité zklamání a odklon od jejího záměru pokusit se získat uznání na poli společenské odpovědnosti už v roce 2012 a ne až v roce 2013, na který je plánována účast v „Národní ceně ČR za CSR“. V sedmé kapitole práce je čtenář seznámen s realizovanými společensky odpovědnými aktivitami firmy Bosch. Jedná se především o představení dárcovské a sponzoringové činnosti. Následně jsou v práci prezentovány veřejně prospěšné projekty vzniklé z vlastní iniciativy, ale i projekty, v kterých firma Bosch vystupuje jako generální partner. Není zde zapomenuto ani na probíhající spolupráci firmy se školami. V sedmé kapitole jsou tak obsaženy všechny stěžejní činnosti patřící k externímu prostředí sociální sféry, kromě firemního dobrovolnictví. Firemní dobrovolnictví do jisté míry ve firmě Bosch můžeme také nalézt, ale jedná se v celkovém měřítku o zanedbatelnou část, ve které vystupuje pouze několik málo jedinců. Tato činnost není nikterak předpisově zakotvena a probíhá na základě individuální domluvy a povolení. Firemní dobrovolnictví je tak oblastí, v které má společnost Bosch určité mezery a měla by zde 22

SDRUŽENÍ PRO OCENĚNÍ KVALITY. Výše poplatků [online]. [5.1.2012] [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.sokcr.cz/images/stories/download/article/23/V%C3%9D%C5%A0E%20POPLATK%C5%A E_CSR_PS.pdf 23

RADA KVALITY ČR. Společenská odpovědnost organizací (CSR): Aplikace a hodnocení [online]. Praha: Národní informační středisko podpory kvality, 2008, 123 s. [cit. 2012-04-17]. ISBN 978-80-0201989-3. Dostupné z: http://www.scss.sk/dvd_lpp_0384_09_2010/METODICK%C1%20PODPORA%20Z%20INTERNETU/I SO%2026000/72.pdf

69

zvýšit svoji angažovat například tím, že umožní zaměstnancům vyčlenit jeden pracovní den v roce na práci v neziskové či veřejně prospěšné organizaci. V osmé, stěžejní kapitole práce, jsou demonstrovány výsledky z provedeného dotazníkového šetření, které byly následně porovnány s daty z minulého ročníku i s názorem firmy Bosch. Průzkum měl pro firmu pozitivní charakter, přesto však se našlo několik oblastí ke zlepšení, které byly firmě předloženy i s možnými návrhy řešení. Cílem předložené práce bylo provést analýzu odpovědného chování firmy Bosch Diesel v sociální sféře prostřednictvím sejmutí obrazu firmy na základě její působnosti v regionu Vysočina. Obraz firmy byl sňat na základě popisu probíhajících filantropických aktivit směřovaných na rozvoj místní komunity spolu s dotazníkovým šetřením a tak byl naplněn i samotný cíl této bakalářské práce, jejichž hlavním přínosem je její samotné vytvoření. Práce bude moci posloužit ve firmě Bosch jako podkladový materiál k firemnímu konceptu CSR a při vytvoření první výroční zprávy o CSR, která je podmínkou pro účast v „Národní ceně ČR za CSR“.

70

Seznam použité literatury a zdrojů BARTOŠOVÁ, Zuzana. Průvodce firemní filantropií [online]. Praha: Fórum dárců, 2005, 38 s. [cit. 2012-02-28]. Dostupné z: http://www.scss.sk/dvd_lpp_0384_09_2010/METODICK%C1%20PODPORA%20Z% 20INTERNETU/CORPORATE%20SOCIAL%20RESPONSIBILITY%20%28CSR%2 9/PruvodceFiremniFilantropii.pdf BOSCH DIESEL. EU projekt pro region Vysočina [online]. Jihlava, 2007 [cit. 2012-0404]. Dostupné z: http://www.bosch.cz/content/language1/downloads/EU_fondy_rekvalifikace_cz.pdf BOSCH DIESEL. EU projekt Rozšíření podnikového školícího střediska firmy Bosch Diesel s.r.o. [online]. Jihlava, 2007 [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://bosch.cz/content/language1/downloads/CZ_EU_skolici_stredisko.pdf BOSCH DIESEL. Robert Bosch Stiftung. Jihlava, 2010. BOSCH DIESEL. Submission Document 2011. Jihlava, 2011. Co je firemní filantropie?. Feminismus.cz [online]. 6.4.2004 [cit. 2012-02-28]. Dostupné z: http://www.feminismus.cz/fulltext.shtml?x=171507 ČANÍK, Petr a Petra ČANÍKOVÁ. Aplikace metod a nástrojů podnikatelské etiky v českém podnikatelském prostředí [online]. Praha: Transparency International, 2006, 86 s. [cit. 2012-02-13]. Dostupné z: http://www.transparency.cz/doc/ve_amanpe.pdf Detail materiálu pro radu čj. RK-18-2008-51. Kraj Vysočina [online]. 2008 [cit. 201204-10]. Dostupné z: http://extranet.krvysocina.cz/samosprava/index.php?akce=rada_materialy_detail&id=9482 DYTRT, Zdeněk, a kolektiv. Etika v podnikatelském prostředí. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 196 s. ISBN 80-247-1589-9. Environmentální pilíř CSR. Společenská odpovědnost firem [online]. 5.6.2008 [cit. 2012-02-16]. Dostupné z: http://www.csr-online.cz/NewsDetail.aspx?p=3&id=614 HÁLA, Jaroslav. Vnitropodniková sociální politika [online]. Praha: VÚPSV, 2000 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/VnitSP.pdf

71

Interní informace Bosch Diesel KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 1. vyd. Praha: Codex, 1997, 327 s. ISBN 80-8596333-7. KULDOVÁ, Lucie. Společenská odpovědnost firem: Etické podnikání a sociální odpovědnost v praxi. 1. vyd. Kanina: OPS, 2010, 193 s. ISBN 978-80-87269-12-1. Obecní informace. HAIMANNOVÁ, Monika. Vysoká škola polytechnická Jihlava [online]. 25.1.2012 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: https://www.vspj.cz/skola/obecneinformace Odrazový můstek. Pracevysocina.cz [online]. © 2010 [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: projekt.prace-vysocina.cz/mustek/popis-projektu/?css= PAVLÍK, Marek a Marek BĚLČÍK. Společenská odpovědnosti organizace: CSR v praxi a jak s ním dál. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 176 s. ISBN 978-802-4731-575. PRSKAVCOVA, Martina, Kateřina MARŠÍKOVÁ, Pavla ŘEHOŘOVÁ a Magdalena ZBRÁNKOVÁ. Společenská odpovědnost firem, lidský kapitál, rovné příležitosti a environmentální management s využitím zahraničních zkušeností. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2008, 162 s. ISBN 978-80-7372-436-8. PRSKAVCOVÁ, Martina, Kateřina MARŠÍKOVÁ, Pavla ŘEHOŘOVÁ a Magdalena ZBRÁNKOVÁ. Problematika corporate social responsibility se zaměřením na lidský kapitál, gender studies a environmentální management [online]. Liberec: Technická univerzita, 2007, 86 s. [cit. 2012-02-20]. ISBN 978-80-7372-289-0. Dostupné z: http://www.csr-online.cz/NewsDetail.aspx?p=3&id=581 PUTNOVÁ, Anna, Pavel SEKNIČKA. Etické řízení ve firmě: nástroje a metody : etický a sociální audit. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 168 s. ISBN 978-80-247-1621-3. RADA KVALITY ČR. Společenská odpovědnost organizací (CSR): Aplikace a hodnocení [online]. Praha: Národní informační středisko podpory kvality, 2008, 123 s. [cit. 2012-04-17]. ISBN 978-80-02-01989-3. Dostupné z: http://www.scss.sk/dvd_lpp_0384_09_2010/METODICK%C1%20PODPORA%20Z% 20INTERNETU/ISO%2026000/72.pdf

72

Rowe for Sustainability. Green Gir Inc [online]. 27.9.2011 [cit. 2012-02-13]. Dostupné z: http://www.greengirlinc.com/tag/triple-bottom-line/ SDRUŽENÍ PRO OCENĚNÍ KVALITY. Výše poplatků [online]. [5.1.2012] [cit. 201204-19]. Dostupné z: http://www.sokcr.cz/images/stories/download/article/23/V%C3%9D%C5%A0E%20PO PLATK%C5%AE_CSR_PS.pdf SKACELÍK, Pavel. Společenská odpovědnost organizací [online]. Praha: JENA, Jesenické nakladatelství, 2010, 66 s. [cit. 2011-11-08]. Dostupné z: http://www.cmkos.cz/data/articles/down_2527.pdf Sociální pilíř. Společenská odpovědnost firem [online]. 8.7.2008 [cit. 2012-02-13]. Dostupné z: http://www.csr-online.cz/NewsDetail.aspx?p=3&id=613 Sociální politika zaměstnavatele. Poradce s.r.o. [online]. 2006 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: www.iporadce.cz/SubPages/OtvorDokument/Clanok.aspx?idclanok=63629&zor=1 STEINEROVÁ, Magdaléna, Andrea VÁCLAVÍKOVÁ a Radomír MERVART. Společenská odpovědnost firem : Průvodce nejenom pro malé a střední podniky [online]. Praha: Business Leaders Forum, 2008, 27 s. [cit. 2011-12-08]. Dostupné z: http://www.csr-online.cz/Page.aspx?pruvodce&pruvodce= TRNKOVÁ, Jana. Společenská odpovědnost firem: kompletní průvodce tématem & závěry z průzkumu v ČR [online]. Praha: Business Leader Forum, 2004, 56 s. [cit. 201202-13]. Dostupné z: http://www.csr-online.cz/NewsDetail.aspx?p=3&id=581 Velká díla české literatury má teď knihovna VŠ v němčině. Jihlavské listy [online]. 22.1.2008 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.jihlavske-listy.cz/clanek1045velka-dila-ceske-literatury-ma-ted-knihovna-vs-v-nemcine.html Všeobecné informace. Bosch.cz [online]. 2011 [cit. 2011-10-13]. Dostupné z: http://www.bosch.cz/press/detail.asp?f_id=928 ZADRAŽILOVÁ, Dana, a kol. Společenská odpovědnost podniků: Transparentnost a etika podnikání. 1. vyd.V Praze: C.H. Beck, 2010, 167 s. ISBN 978-80-7400-192. Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů 73

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Seznam zkratek BOZP = Bezpečnost ochrana zdraví při práci CIP = Continuous Improvement Process Coordination (Koordinace procesu neustálého zlepšování) CSR = Corporate Social Responsibility (společenská odpovědnost firem) DBE = Deployment Business Excellence (Rozvoj Business Excellence) DS = Diesel Systems (Systém vznětových motorů) EMAS = Eco-Management and Audit Scheme FCM = Facility Management (Údržba závodu) GmbH = Gesellschaft mit beschränkter Haftung (společnost s ručením omezeným) HRL = Human Resources Local (Personální oddělení) HSE = Health, Safety and Environment (Bezpečnost práce a ochrana životního prostředí) ISO 14000 = Normy systému environmentálního managementu JhP = závod firmy Robert Bosch GmbH, sídlící v Jihlavě tj. BOSCH DIESEL KG = Kommanditgesellschaft (komanditní společnost) PM = Plant Manager (Vedení firmy) RADAR = Results (výsledky), Approach (přístupy), Deployment (uplatnění), Assessment (hodnocení) Review (poučení)

74

Seznam grafů Graf 1 Rozložení sponzoringu v % za rok 2011 ............................................................. 32 Graf 2 Rozložení peněžních darů v % za rok 2011 ........................................................ 34 Graf 3 Zastoupení dotazovaných organizací v % podle oboru jejich činnosti ............... 43 Graf 4 Zastoupení dotazovaných organizací v % podle jejich velikosti......................... 44 Graf 5 Přínos firmy Bosch Diesel pro kraj Vysočina ..................................................... 46 Graf 6 Míra spolupráce se subjekty města a kraje .......................................................... 48 Graf 7 Míra spolupráce s dotazovanými organizacemi .................................................. 50 Graf 8 Míra angažovanosti ve vzdělání .......................................................................... 52 Graf 9 Míra angažovanosti v charitě............................................................................... 54 Graf 10 Míra angažovanosti v kultuře ............................................................................ 56 Graf 11 Míra angažovanosti ve sportu pro všechny ....................................................... 58 Graf 12 Míra angažovanosti ve zdravotnictví................................................................. 60 Graf 13 Míra angažovanosti v podpoře sociálně slabých ............................................... 62 Graf 14 Porovnání výsledku z let 2010 a 2011 ............................................................... 63 Graf 15 Porovnání názoru firmy Bosch Diesel s výsledkem výzkumu za rok 2011 ...... 64

Seznam obrázků Obrázek 1 Triple-bottom line ......................................................................................... 10 Obrázek 2 Souvislost CSR s podnikatelskou etikou ....................................................... 11 Obrázek 3 Vlastnická struktura Robert Bosch GmbH .................................................... 28 Obrázek 4 Postavení společnosti BOSCH DIESEL s.r.o., Jihlava ................................. 28 Obrázek 5 Matice CSR a její propojení s vizí 2012+ ..................................................... 30

75

Seznam tabulek Tabulka 1 Sociální oblast CSR (pracovní prostředí) ...................................................... 16 Tabulka 2 Sociální oblast CSR (místní komunita) ......................................................... 21 Tabulka 3 Přehled sponzorovaných organizací v roce 2011 .......................................... 33 Tabulka 4 Přehled obdarovaných organizací v roce 2011 .............................................. 35 Tabulka 5 Porovnání návratnosti za rok 2008-2011 ....................................................... 41 Tabulka 6 Rozdělení dotazovaných organizací podle činnosti ....................................... 42 Tabulka 7 Velikost organizace podle počtu zaměstnanců .............................................. 44 Tabulka 8 Přínos firmy Bosch Diesel pro kraj Vysočina ............................................... 45 Tabulka 9 Míra spolupráce se subjekty města a kraje .................................................... 47 Tabulka 10 Míra spolupráce s dotazovanými organizacemi .......................................... 49 Tabulka 11 Míra angažovanosti ve vzdělání .................................................................. 51 Tabulka 12 Míra angažovanosti v charitě ....................................................................... 53 Tabulka 13 Míra angažovanosti firmy Bosch Diesel v kultuře ...................................... 55 Tabulka 14 Míra angažovanosti ve sportu pro všechny ................................................. 57 Tabulka 15 Míra angažovanosti ve zdravotnictví ........................................................... 59 Tabulka 16 Míra angažovanosti v podpoře sociálně slabých ......................................... 61

Seznam příloh Příloha 1 Fromulář FRM-JhP-DBE-052 ......................................................................... 77

76

Příloha 1 - Formulář FRM-JhP-DBE-052

77

Sociální politika firmy Bosch Diesel

Recommend Documents