SOCIÁLNÍ PAKT

Evropský integrační tým ČMKOS

INFORMACE Interní zpravodaj

č. 21/2009

11. 8. 2009

ZAMĚSTNANCI V EVROPĚ POTŘEBUJÍ NOVÝ SOCIÁLNÍ PAKT Materiál EOK předložený summitu EU k zaměstnanosti v Praze, 7. května 20091 Úvod Jsme na křižovatce historie. Červnové volby do Evropského parlamentu proběhnou na pozadí nejhoršího ekonomického poklesu od velké hospodářské krize ve třicátých letech 20. století. Po této velké krizi byly vytvořeny podmínky a instituce pro zajištění toho, aby se takový kolaps již neopakoval a aby nastalo dlouhé období hospodářského růstu. Bylo prosazováno kolektivní vyjednávání, sociální dialog a silné odbory a byly posíleny systémy dávek v nezaměstnanosti, aby se zajistilo, že výsledky ekonomického pokroku budou sdílet všichni. Bylo založeno Evropské hospodářské společenství s cílem posílit spolupráci v západní Evropě. Co si bude generace zítřka pamatovat o krizi dneška? Budou si pamatovat, že vlády podnikly významné kroky pro zabránění tomu, aby se tato recese změnila v devastující krizi pracovních míst? Že politici na sebe konečně vzali zodpovědnost za zastavení modelu "kasinového kapitalismu" s jeho nadměrným rizikem, chamtivostí korporací a spekulací? Nebo budou nahlížet na rok 2009 jako na rok, kdy příležitost zabránit zesílení krize byla promrhána trváním na ortodoxních a zastaralých ekonomických přesvědčeních, kdy Evropa nemohla spojit síly, aby zainvestovala svou cestu z krize a posílila sociální soudržnost a kdy se nám nepodařilo obnovit a posílit odborová práva a kolektivní vyjednávání? EOK, která reprezentuje milióny zaměstnanců v Evropě, vyzývá k novému sociálnímu paktu, který by pomohl dostat nás z krize a umožnit Evropě, aby se z ní vynořila se silnějším a rovnoprávnějším hospodářstvím a společností, založenými na sociální spravedlnosti a sociální soudržnosti, na vytváření více a lepších pracovních míst, investujícími do silnějších sociálních systémů a výrazně směřujícími k nízkouhlíkové a udržitelnější budoucnosti. Ti, kteří se pokoušejí zneužívat krize jako prostředku pro zvýšení vlastních zisků a bohatství na účet zaměstnanců, se setkají s odporem evropských odborů.

Nový sociální pakt pro Evropu: Jaké jsou požadavky EOK? Více a lepších pracovních míst: Investice do rozšířeného evropského plánu obnovy Evropští politici nejsou v řešení krize dostatečně ambiciózní. Mnozí doufají, že recese je jen dočasným výkyvem a že se dynamika silného růstu vrátí automaticky a rychle. To je zásadní chyba. Jsme konfrontování s hlubokou krizí samotného modelu finančního kapitalismu. Krize kasinového kapitalismu je strukturální. Neodejde sama od sebe. Protože dluhy zatěžující domácnosti, banky a podniky v mnoha zemích jsou nadměrné, budou výdaje a investice soukromého sektoru v několika příštích letech pravděpodobně nižší. Logika

1

Shrnutí toho materiálu je obsahem Informací EIT 12/2009

Informace Evropského integračního týmu ČMKOS

1

"tvořivé destrukce" už dále nefunguje. To, co roste, je logika masivní likvidace pracovních míst spolu s jejich nízkou tvorbou. Aby nedošlo na tento scénář soudného dne, musí Evropa mobilizovat nový motor růstu a pracovních míst. Investice do boje s klimatickými změnami a do zelené a udržitelné budoucnosti Evropy podnítí růst a vytvoří milióny pracovních míst. EOK požaduje, aby Evropská rada a Evropská komise vypracovaly pro příští tři roky evropský investiční plán ve výši 1% HDP ročně. Na evropské úrovni jsou investiční možnosti v oblasti obnovitelných energií, čistých technologií, úspor energie, fyzické a sociální infrastruktury a sítí, materiálů budoucnosti, moderních automobilů a čistých dopravních systémů - je třeba je najít. Tyto investice by se měly stát základem nové evropské průmyslové strategie zajišťující rychlý a spravedlivý přechod k nízkouhlíkové ekonomice a udržitelnější budoucnosti. Aby nedošlo k přílišnému zatížení veřejných financí členských států a pro překonání toho, že některé členské státy samy nemají přístup k dostupným financím, musí být tyto investice podpořeny na úrovni samotné EU. Rozpočet EU musí být navýšen - Evropská investiční banka musí mít pravomoc půjčovat si na mezinárodních kapitálových trzích, a to vše musí podpořit evropské ústřední banky kupující tyto dluhopisy. Začnou-li tyto investice působit od začátku příštího roku, můžeme doufat, že se vyhneme značné části zvýšení nezaměstnanosti, která se očekává v roce 2010. Navíc, tyto investice budou mít multiplikační efekt a během času dále posílí ekonomickou činnost a zaměstnanost, a tím v příštích letech postupně sníží vysokou míru nezaměstnanosti.

Více jistoty: Silnější sociální systémy Evropě hrozí pád do masové nezaměstnanosti, a to bude mít velké následky. Zaměstnanci v "nejistých" pracovních místech jsou první na řadě. Práce na dobu určitou, což je 15 % nebo možná ještě více pracovních smluv, poskytuje podnikům v Evropě možnost lidi snadno propouštět, po čemž někteří zaměstnavatelé touží. Současně jsou pracovníci v nejistých pracovních poměrech velmi špatně kompenzováni za flexibilitu, kterou podnikům poskytují. Přestože jsou první, kdo je propuštěn, mají tito pracovníci na dobu určitou případně agenturní zaměstnanci obvykle ztížený či žádný přístup k dávkám v nezaměstnanosti či v nadbytečnosti, nemají přístup k dodatkovým podnikovým důchodům a dostávají nižší mzdu než zaměstnanci na dobu neurčitou. Navíc, řada členských států, inspirována heslem "aby se práce vyplácela", snížila v posledním desetiletí výši a zkrátila dobu pobírání dávek a také ztížila přistup k systémům dávek v nezaměstnanosti. Hypotéza byla, že se tak dosáhne na tvrdé jádro strukturálně nezaměstnaných. Krize to však teď dramaticky mění: kvalifikovaní pracovníci nyní přicházejí do systému podpor v nezaměstnanosti a zjišťují, že výše a doba výplaty těchto dávek jim už neposkytuje příjmy pro slušný život. A konečně, masová nezaměstnanost se neomezuje jen na pracovníky v nejistých pracovních poměrech; postihuje veškeré pracovní síly. Pro některé bude období nezaměstnanosti krátké a dočasné. Pro jiné se nezaměstnanost stane pravidelnou či stálou. Zvláště zranitelní budou zaměstnanci s nižší kvalifikací a se slabým zakotvením na trhu práce. Aby bylo možno čelit těmto výzvám, EOK požaduje oživení sociální Evropy. Naléhavě potřebujeme smysluplnou a výraznou evropskou sociální agendu pokrývající následující: •

Pro zachování existujících pracovních míst a vyloučení masové nadbytečnosti Evropa musí všeobecně zavést schémata práce na kratší dobu, za předpokladu, že bude zaručen dobrý příjem pro pracovníky. Tyto systémy by měly rovněž fungovat jako základna pro modely vnitřní flexikurity kombinující v jednom podniku jistotu zaměstnání, flexibilitu pracovní doby, školení a přeřazování na lepší pracovní místa.

•

Je třeba posílit a rozšířit systémy dávek v nezaměstnanosti. Je třeba znovu zvážit a zlepšit náhradový poměr, kritéria nároků a omezení délky vyplácení dávek. Zvláštní pozornost je třeba věnovat pracovníkům s nejistými smlouvami, mezi nimiž je mnoho mladých lidí, žen a příslušníků etnických menšin či migrantů. Je třeba zajistit, aby i tito lidé měli dostačený přístup k sociálním systémům.


2

•

Současně musí členské státy posílit investice do vzdělávání, přeškolování a do aktivních programů trhu práce. Prokletí nezaměstnanosti musí být změněno v příležitost pro všechny ke zvýšení kvalifikace a přístupu k celoživotnímu učení, se zvláštní pozorností politikám zaměstnanosti nezbytným pro přechod trhu práce na zelenější ekonomiku.

•

Pod podmínkou respektování kolektivně dohodnutých mezd a pracovních podmínek musí členské státy také rozšířit investice do veřejných služeb, zejména do sociálních služeb obecnému zájmu. Stárnutí obyvatelstva, snížení rozdílů v zaměstnanosti žen a mužů a potřeba zlepšit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem vyžaduje větší veřejné úsilí v mnoha sociálních službách, jako je zdravotnictví, péče o seniory a péče o děti. I zde by se nezaměstnanost měla stát příležitostí pro zvýšení počtu pracovníků v těchto sektorech, což by reagovalo na naléhavé společenské potřeby ohledně kvality a zabránilo by tomu, aby krize byla využita jako alibi pro přechod žen z placených zaměstnání k neplaceným domácím pracem a dobrovolné činnosti.

•

Na trh práce vstupuje nová generace mladých lidí a vyhlídky na nalezení pracovního místa jsou velmi špatné. Proto je naléhavě nutné nabídnout mladým lidem záruku pracovního místa, další vzdělávání či školení, praxi, nebo užitečné veřejně prospěšné práce.

Více jistoty: Větší práva pracovníků a skoncování s převahou zásady "volného trhu" nad právy pracovníků organizovat se a konat Práva pracovníků nejsou částí problému; jsou součástí řešení. Větší práva pracovníků jsou naléhavě nutná pro zastavení zvráceného rozdělování, které probíhá po mnoho let. Reformy zaměřené na oslabení vyjednávacích pozic pracovníků vytvořily masivní "renty", kterých se mohly zmocnit "nezadatelné zájmy". Podíl mezd a platů na celkovém národním důchodu se snižoval a podíl zisku systematicky rostl. Příjmové nerovnosti dosahovaly závratné výše, nejen v anglosaských zemích, ale i v mnoha zemích kontinentální Evropy. Reformy trhu práce také přispěly ke zvýšenému využívání různých nestandardních forem práce. Bez ohledu na zásady zakotvené v evropském sociálním acquis - že jiné než řádné smlouvy by měly být výjimkou a nikoli pravidlem - i nadále existují dlouhé a přehnané řetězce smluv na dobu určitou a agenturní práce se někdy v důležitých částech Evropy využívá k podkopání mezd ostatních pracovníků. Taková praxe nemá nic společného s objektivní potřebou úprav trhu práce; přináší riziko přeměny v zásadě stabilních a produktivních pracovních míst v nejisté smlouvy a ubohé mzdy. Větší práva pro pracovníky jsou nezbytná pro zastavení těchto trendů a nejistoty pracovních poměrů a pro celistvost naší společnosti. Větší práva pracovníků nahradí dynamiku poptávky založenou na "bublině aktiv" modelem růstu založeného na produktivních a nikoli spekulativních investicích. EOK požaduje: •

protokol o sociálním pokroku dávající základním sociálním právům přednost před ekonomickými svobodami jednotného trhu. To zahrnuje kolektivní práva organizovat se, přistupovat ke kolektivním akcím a organizovat stávky;

•

revizi směrnice o vysílání pracovníků, jejímž jádrem by se staly zásady "rovného zacházení" a "stejné odměny za stejnou práci";

•

systém řešení sporů a vytvoření zvláštní komory Soudního dvora Evropských společenství, s účastí sociálních partnerů, věnující se sociálním a pracovním problémům;

•

posílení obsahu tripartitního sociálního slaďování a makroekonomického (sociálního) dialogu;

•

patřičné konzultace s evropskými sociálními partnery v rámci článku 138 Smlouvy o ES o každém (legislativním) návrhu, který by mohl mít dopad a/nebo se týká sociální politiky obecně a práv pracovníků a jejich zástupců zvláště.

•

větší účast zaměstnanců a průmyslovou demokracii, aby se pracovníkům dostalo slova v řízení současné krize na úrovni podniků, aby bylo možno se vyhnout masovým propouštěním a aby bylo možné předvídat budoucí restrukturalizace. Práva účasti se musí stát konstitutivní a integrovanou částí řízení a správy podniků a evropského podnikového práva. Větší zapojení


3

pracovníků do politiky podniku vylučuje manažerský styl zaměřený na krátkodobé cíle s negativními důsledky na pracovníky. Místo toho přispívá k dlouhodobé udržitelnosti podniku. Řešení segmentace trhů práce zvýšením ochrany nejistých pracovních smluv znamená rychlé rozhodnutí o směrnici o dočasné práci. Navíc v několika zemích je třeba na národní úrovni posílit implementaci dohody evropských sociálních partnerů o práci na dobu určitou z roku 1999. A konečně, je třeba připravit evropský nástroj zajišťující, aby hlavní kontrahenti mohli být spolu se svými subdodavateli pohnání k zodpovědnosti, pokud jde o vyplácení mezd a příspěvků do sociálního zabezpečení.

Lepší odměňování: silnější kolektivní vyjednávání Zhroucení dynamiky mezd by zesílilo zrodí nové krize. Oproti populárním mýtům, že jsou mzdy a kolektivní vyjednávání v Evropě rigidní, hrozí riziko že se umírněnost mezd vyvine v jejich snižování, a tak způsobí, že se nízká inflace změní v deflaci. Pokud se tak stane, pak bude spirála směřující dolů dokončena. Stálý pokles úrovně cen s sebou stáhne výdaje a investice a bude tlačit reálné úrokové míry vzhůru uprostřed recese a na pozadí nadměrného zadlužení soukromého sektoru. Pak bude na stole určitě dluhová deflace podobná jako ve 30. letech. S cílem zabránit tomu, aby si evropští pracovníci vzájemně podkopávali mzdy a tak odstartovali deflaci a depresi, požaduje EOK posílení kolektivního vyjednávání a institucí pro tvorbu mezd. Důrazně je třeba odmítnout zmrazování mezd a snižování nominálních mezd. Místo toho je třeba prosazovat zvyšování reálných mezd, aby se v době hrozící deflace staly kotvou cenové stability. V kontextu Evropské strategie zaměstnanosti je třeba rozpracovat evropský rámec "spravedlivých a důstojných" mezd. Jeho cílem je povzbudit členské státy, aby spolu s národními sociálními partnery vedly politiky a kolektivní vyjednávání tak s cílem stanovit spodní prahy mzdové dynamiky. To znamená vytvořit mzdovou hranici pro nejnižší mzdy, pod níž nemohou mzdy na trhu práce klesnout, a vyhnout se tak tomu, aby se nízké mzdy staly mzdami chudoby. Kromě toho to také znamená respektování a prosazování "obvyklých" mezd a jejich zvyšování tak, jak bylo dohodnuto v kolektivních smlouvách. Je také nezbytné zastavit zvrácené praktiky odměňování bankéřů a vrcholných manažerů za to, že neuspěli a dostali podnik nebo banku do rizika vyplácením superdividend, zpětnými výkupy kmenových akcií a nadměrnými výpůjčkami. Nejen nezbytný, ale naléhavý je celoevropský tvrdý zásah proti nadměrným prémiím a odměňování vrcholných manažerů, proti možnosti skupování akcií vlastního podniku a zlatým padákům, vyplácení superdividend a zpětným výkupům kmenových akcií.

Evropská solidarita jako ochrana proti vrtochům finančního kapitalismu Finanční trhy a ratingové agentury Wall Streetu se mýlily, když povzbuzovaly nalévání světových úspor do jak se nyní ukázalo "toxických" aktiv. Neměli bychom těmto trhům s jejich předpojatostí proti sociálně korigovaným ekonomikám věřit, když nyní spekulují na rozdíly v úrokových měrách několika členských států oproti německým dluhopisům2 To zatěžuje veřejné finance, a to v době, kdy vlády potřebují větší přístup k dosažitelným půjčkám, aby mohly řídit sociální a ekonomické důsledky krize. Současně Mezinárodní měnový fond nutí země, aby na oplátku za jeho půjčky snižovaly mzdy, zaměstnanost ve veřejné sféře a výdaje na sociální věci. Tyto programy strukturálního přizpůsobení působí k ještě většímu prohloubení krize a léčba MMF může být ještě horší než sama choroba. Fond Evropské komise pro pomoc platebním bilancím členských států je přístupný jen tehdy, jestliže země realizují reformy požadované MMF. Tak sama Komise oslabuje v několika členských státech evropský sociální model. Dalším ohrožením sociální Evropy je daňová soutěž přicházející z deregulovaných trhů mezinárodního kapitálu. Když se kapitál volně pohybuje, mezinárodní skupiny podniků mohou 2

Vedle náklonnosti ratingových agentur Wall Streetu k deregulované a privatizované ekonomice jsou i jiné důvody: pro snížení svého zadlužení ústředí západoevropských bank omezují toky úvěrů do svých východoevropských poboček, mnozí se uchylují k německým dluhopisům, protože jejich trh je větší a likvidnější, a obecná averze k riziku směruje toky kapitálu pryč od těchto zemí.


4

stavět členské státy vzájemně proti sobě a orientovat toky kapitálu a investic do těch zemí, kde dostanou nejlepší podmínky. V minulosti do vedlo k daňové soutěži mezi členskými státy, které se snažily přilákat investiční toky, a rozvíjející se krize může tuto politiku "ožebrač svého souseda" ještě dále urychlit. To opět hrozí podkopáním příjmů státu a omezením možností vlád čelit krizi. Evropa nemůže jen sedět a čekat, až se toto vše stane. Nevytvořili jsme společnou měnu proto, abychom i nadále byli vydáni napospas nejhorším vlastnostem mezinárodních finančních trhů. Fond Evropské komise na pomoc platebním bilancím, v němž je nyní 50 miliard eur, by měl fungovat odděleně od MMF. Podmínky MMF musí být nahrazeny podmínkami EU: finanční podpora pro členské státy musí zajistit respektování evropského sociálního modelu v plném rozsahu, se spravedlivým rozdělováním, silnými právy pracovníků a spravedlivými daňovými systémy. Hra na daňovou soutěž na vnitřním trhu podkopávající základnu státních příjmů musí skončit. Naléhavě potřebujeme evropskou agendu, která by řešila daňové ráje, nulové nebo téměř nulové daně, režimy rovné daně a úzce koordinovala systémy daně ze zisku, z kapitálových výnosů a z velkého majetku. Evropa zde potřebuje udělat další krok vpřed. Evropa může čelit této krizi jen tehdy, bude-li postupovat společně. To znamená velké zvýšení evropských sociálních výdajů, rozšíření aktivit Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci a zajištění toho, aby všichni pracovníci ve všech zemích a regionech měli záchrannou sociální síť. Evropa také potřebuje vytvořit fond pro "přizpůsobení se nízkouhlíkové ekonomice", který by řešil změny trhu práce vzniklé v důsledku boje proti změně klimatu (podporující mobilitu a školení pro zelená pracovní místa). Evropský rozpočet, který nyní představuje méně než 1 % celkového HDP Společenství, musí být zásadně posílen. EOK například navrhuje daň z finančních spekulací, či daň na výplatu superdividend. Konečně, EU se nemůže omezit na koordinaci národních regulátorů národních finanční trhů. Evropský finanční trh potřebuje jednotného regulátora na úrovni EU a konkrétní efektivní regulaci hedžových a podobných fondů, povinnou registraci a dohled nad ratingovými agenturami a vytvoření Evropské ratingové agentury. Na mezinárodní úrovni by Evropská komise měla hrát vůdčí roli v budování nové, globální, transparentní a odpovědné finanční architektury, ve spolupráci s Radou pro finanční stabilitu. G 20, MMF a Světovou bankou a MOP. Je třeba, aby na evropské i mezinárodní úrovni byli úzce zapojeni sociální partneři.

Nezávislá a nepředpojatá Evropská centrální banka (ECB) usilující i o více a lepších pracovních míst. EOK pevně stojí za jednotnou evropskou měnou. Euro přineslo Evropě mnoho výhod. Ovšem způsob, jímž ECB řeší krizi, je zklamáním. ECB měla snížit úrokové míry dříve a rázněji, aby odvrátila ekonomické zhroucení. Dokonce i teď, kdy je hospodářství v hluboké recesi a rýsuje se deflace, ECB odmítá použít všechny nástroje, které má pro stimulaci ekonomiky. V obavách, že inflace je zase za rohem, nechce ECB schválit "kvantitativní uvolnění" a dále snížit úrokové míry vládních obligací, aby bylo vytvořeno více prostoru pro fiskální stimul. Zaujatost ve prospěch politik bojujících proti inflaci může také ECB vést k chybnému názoru, že pro vytváření pracovních míst je nezbytná deregulace trhu práce a oslabování práv pracovníků. V posledních letech ECB skutečně útočila na veřejné instituce, které prosazují zájmy pracovníků jako jsou minimální mzdy, valorizace mezd, mzdy ve veřejném sektoru a legislativa na ochranu pracovních míst. Euro je příliš důležité na to, aby bylo ponecháno jen v rukou ústředních bankéřů. EOK proto požaduje vytvoření Poradní rady evropských sociálních partnerů při Evropské centrální bance. Centrální bankéři se už nemohou dále zavírat ve věži ze slonoviny. Musí čelit hospodářské realitě a není lepší cesta jak to udělat, než mít pravidelný a systematický kontakt a jednání s odbory a organizacemi zaměstnavatelů. Konečně, Evropská ústřední banka musí řešit znepokojující trend velkých rozdílů mezi úrokovými mírami v eurozóně. Malé, téměř nulové rozdíly ve výši úrokové míry byly hlavní výhodou vytvoření jednotné měny a tato výhoda nyní mizí. ECB má moc obnovit tuto výhodu jednotné měny tím, že vykoupí obligace, jejichž úroková míra se příliš liší od míry německých obligací. Informace Evropského integračního týmu ČMKOS

5

SOCIÁLNÍ PAKT

Recommend Documents