Sociální a lidská komunikace Mgr. Ludmila Fonferová
Osnova aktualizovaná dne 14. 10. 2011 Podmínky hodnocení aktualizované ke dni 19.10.2012 Učební cíl: Seznámit studenty se sociální a lidskou komunikací jako s komplexním a dynamickým jevem, který je nedílnou součástí lidské činnosti. Zprostředkovat porozumění teoretického rámce této disciplíny, představit jednotlivé hlavní komunikační koncepty a principy. Studenti se rovněž učí odborné analýze komunikace v reálném kontextu každodenního života.
Základní teze: 1. Teoretický úvod do disciplíny sociální a lidská komunikace Obecné vymezení oboru , interakce s jinými vědními oblastmi Definování teoretických východisek a základních terminologických pojmů, interakce versus komunikace Modely komunikace, výhody a omezení jednotlivých přístupů ( H. Lasswell, C. Shannnon, W. Weaver, N. Wiener, D. Berlo, Ch. E. Osgood a W. Schramm , F. E. X. Dance, T. M. Newcomb, B. H. Westley a MacLean, G. Maletzke, R. Jakobson)
2. Komunikační proces, základní složky komunikace a kontexty Popis základních složek komunikace a prostředků komunikace Funkce komunikování a motivace k němu Komunikační kontext: vnitřní a vnější, komunikace v situační roli, agování Kontextové modality: modalita významu, modalita systémového rámce, modality vztahové
Komunikační kompetence, způsoby komunikace Zpráva: od záměru k přijetí
3. Interkulturní komunikace Vnější komunikační kontext: kulturní filtr, kulturní vzorce Kulturní dimenze Gerta Hofstedeho a Fonse Trompenaarse Specifičnost kultur v komunikačním chování, interkulturní kompetence Bariéry v interkulturní komunikaci: stereotypy a etnofaulismy
4. Kognitivní východiska při komunikaci Percepce a pozornost Podprahové vnímání jako součást příjmu zpráv Kódování a interpretace, organizace Vztah podnětové informace k dosavadním znalostem Distribuce podnětových informací, kognitivní disonance, schémata, osobní konstrukty
5. Teorie neverbální komunikace Základní teze a východiska Způsoby a složky neverbální komunikace Mnohovýznamovost neverbálního signálu, spekulativní interpretace neverbálních projevů
6. Analýza slovní komunikace Důležitost společného jazyka – komunikační bariéry Způsoby mluvy. Odlišnosti v mluvě mužů a žen Vývoj slovního komunikování Analýza komunikační události: záměr a jeho dekódování. Dialog, rozhovor, konverzace. Konflikty v komunikaci
7. Intrapersonální komunikace a vnitřní řeč Popisy a druhy intrapersonální komunikace Podoby zdvojování či zmnožování „já“ v interpersonální komunikaci Druhy vnitřních konfliktů a možnosti jejich zpracování
8. Speciální rozbory lidského komunikování Lidská komunikace v pojmech teorie her Transakční analýza (Eric Berne): specifičnost transakční analýzy, ego-stavy, transakce
9. Proměny komunikace v prostředí internetu Specifika virtuální komunikace Podoby a projevy disinhibice Specifické rysy komunikace v prostředí internetu
10. Lingvistika a sémiotika v komunikaci Charakteristika disciplín (lingvistika, sémiotika, syntax, sémantika a pragmatika) Pojem „znak“ a jeho vymezení dle Ferdinanda de Saussura a Charlese S. Peirce Druhy vztahů mezi znakem a tím, co je označováno Arbitrárnost a lineárnost jazykového znaku Asymetrie jazykového znaku (polysémie, homonymie, synonymie)
11. Masmediální komunikace ( PhDr Hana Slámová, PhD) Specifika komunikace médií: role komunikátora, kanály šíření, možnosti zpětné vazby, komunikant, obsah informace, komunikační efekt Teorie Mc Luhana Specifika komunikace sociálních médií Mediální gramotnost. Český mediální trh
Literatura: BERNE, Eric. Jak si lidé hrají. Praha : Svoboda, 1970. ČERMÁK, František: Jazyk a jazykověda. Praha, Pražská imaginace 1994, kap. 1.41, 1.51, 1.52. ČERNÝ, Jiří: Úvod do studia jazyka. Rubico, Olomouc 1998, kap. 1.12, 1.13, 1.64,1.65, 1.71, 1.72, 4.21, 4.22, 4.23. ČERNÝ, Jiří – HOLEŠ, Jan: Sémiotika. Portál, Praha 2004, kap. 2, 3.1. De VITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace. Praha : GRADA, 2001. DEMLOVÁ, E. K verbální a neverbální komunikaci : výběr z prací českých a slovenských autorů. Ostrava : Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, 2004. GEIST, Bohumil. Sociologický slovník. Praha: Victoria Publishing, 1992. JANOUŠEK, Jaromír. Verbální komunikace a lidská psychika. Praha: Grada, 2007. JIRÁK, Jan – NEKVAPIL, Jiří – ŠOLTYS, Otakar: Jazyk ve společenském kontextu. Karolinum, Praha 1993, s. 16–20, 40–43. LEWIS, David. Tajná řeč těla. Praha : Victoria Publishing, 1995. MAC LUHAN, M.: Jak rozumět médiím. Praha, Odeon 1991. McLUHAN, M. Člověk, media a elektronická kultura : výbor z díla. Brno : Jota, 2000. McQUAIL, D. Úvod do teorie masové komunikace. Praha : Portál, 2005. MUSIL, J. Úvod do sociální a masové komunikace : distanční text. Praha : Vysoká škola Jana Amose Komenského, 2005. PRŮCHA, J. Interkulturní komunikace. Praha: Grada, 2010 REIFOVÁ, I. Slovník mediální komunikace. Praha : Portál, 2004. SRPOVÁ, Hana. Od informace k reklamě. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2007. TEGZE, Oldřich. Neverbální komunikace. Brno : Computer Press, 2003. TUBBS, S., MOSS, S. Human communication. New York : Random House, 1982.
VYBÍRAL, Z. Psychologie komunikace. Praha : Portál 2005 (základní literatura) http://www.joomla.slamow.com/informace-a-spolecnost/prednasky/87-isp-iv-masovakomunikace-i-podstata-masove-komunikace.html
Struktura hodnocení: 1. Závěrečný test
60 bodů
2. Odborný esej
20 bodů
3. Ústní zkouška
20 bodů
Klasifikační stupnice: Výborně: 100 – 90 bodů Velmi dobře: 89 – 75 bodů Dobře: 74 – 60 bodů Doplňující informace a podmínky k hodnocení: 1. Odborný esej na téma: Analýza vybraných aspektů specifik internetové komunikace. Rozsah 2 – 4 stránky, téma je nutné mít schválené, termín odevzdání - nejpozději 1 týden před termínem řádné zkoušky. 2. Průběh a hodnocení ústní zkoušky: 70% hodnocení: prezentace a analýza 1 až 2 vybraných komunikačních jevů 30% hodnocení: zaměření na problémová místa v závěrečném testu, případně doplňující otázky k nastudované látce, odborné eseji. Zadání ke komunikačním jevům (podrobněji na první konzultaci): na základě teoretického nastudování jevů (Vybíral: Psychologie lidské komunikace) si vyberte ukázku (literární, filmovou), ve které se pokusíte najít, popsat a interpretovat dílčí komunikační jev. Ukázku (v případě filmové je povolená délka max.5 min, v případě literární - max. 1 strana textu) zdokumentujte, uveďte funkční odkaz, zdroje a uložte podle pokynů (http://toy.sks.cz/lufo). Termín odevzdání - nejpozději 1 týden před termínem řádné zkoušky.