SNĚM AGRÁRNÍ KOMORY ČR PŘINESL NOVÉ PRIORITY

ING. MIROSLAV TOMAN, CSc., JE NOVÝM PREZIDENTEM AGRÁRNÍ KOMORY ČR, KTERÉHO SI DELEGÁTI ZVOLILI NA SVÉM XXII. SNĚMU DNE 24. BŘEZNA 2014 V OLOMOUCI

MARIAN JUREČKA, ministr zemědělství ČR MÁ ZÁJEM O ROZVOJ ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ. JAKÉ JSOU JEHO CÍLE A PRIORITY?

str. 3

INTEGROVANÝ SYSTÉM PRO SLEDOVÁNÍ SUCHA SUCHO SE STÁVÁ FENOMÉNEM NEGATIVNĚ OVLIVŇUJÍCÍM SOUČASNÉ HOSPODAŘENÍ, JAK MU DOKÁŽEME ČELIT?

str. 28

str. 5

Z P R AV O D A J

14. ČERVENCE 2014

INFORMAČNÍ NOVINY AGRÁRNÍ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY WWW.AGROCR.CZ > WWW.APIC-AK.CZ

SNĚM AGRÁRNÍ KOMORY ČR PŘINESL NOVÉ PRIORITY

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, dostává se Vám do rukou letošní druhé číslo informačního dvouměsíčníku Agrární komory ČR – AGROBASE, Mnohé z Vás patrně překvapí poněkud odlišná grafická podoba tohoto periodika i skladba a zaměření článků. Všechny tyto, dovolujeme si říci, inovace jsou ale nastaveny tak, aby v prvé řadě vyhovovaly Vám čtenářkám a čtenářům AGROBASE, ale také aby odpovídaly prioritám nového vedení AK ČR. K těm patří zintenzivnění práce komory tak, aby nejen stabilizovala svoji pozici nejvýznamnější nevládní zemědělské organizace, ale tuto pozici i dále rozvíjela a úspěšně a aktivně zastupovala zájmy všech svých členů vůči orgánům statní správy, vůči obchodním partnerům, ale i vůči evropským institucím. Nové vedení AK ČR chce ale kromě vnější komunikace posílit a hlavně zefektivnit také vnitřní komunikaci s okresními, krajskými a regionálními agrárními komorami, stejně tak jako s jednotlivými členskými subjekty.

NA XXII. SNĚMU AK ČR, KTERÝ SE KONAL DNE 20. BŘEZNA 2014 V OLOMOUCI BYL NOVÝM PREZIDENTEM KOMORY NAPROSTOU VĚTŠINOU HLASŮ ZVOLEN ING. MIROSLAV TOMAN, CSc., STÁVAJÍCÍ PREZIDENT POTRAVINÁŘSKÉ KOMORY ČR, MINISTR ZEMĚDĚLSTVÍ VE VLÁDĚ PREMIÉRA JIŘÍHO RUSNOKA A V LETECH MINULÝCH MIMO JINÉ TAKÉ NÁMĚSTEK MINISTRA ZEMĚDĚLSTVÍ. Jde tedy o člověka, který je profesně dlouhodobě vázán na resort, zná jeho potřeby, priority a zároveň dokáže komunikovat jak s členskou základnou, tak se státní správou i institucemi EU. Jeho zvolením došlo

k propojení aktivit zemědělské prvovýroby a zpracovatelského průmyslu, které mimo jiné umožní zlepšení komunikace jak uvnitř členské základny, tak prosazení cílů, které jsou většinově společné. Zemědělci a potravináři

mají řadu shodných zájmů a jejich spolupráce přinese efekt oběma stranám. Navíc se v současné době nacházíme v období, kdy společný postup organizací vytváří silnější pozici k jednání s partnery jako je Evropská komise, Evropský parlament a DG Agro, aktuálně například při hledání přijatelné podoby českého zemědělství v evropském prostoru v rámci SZP EU pro plánovací období let 2014 – 2020. Zároveň také na národní úrovni při řešení konkrétních témat, jako je pomoc odvětvím živočišné výroby a dalším citlivým komoditám, řešení klimatických

dopadů na hospodaření, propagace kvalitních a bezpečných potravin tuzemského původu, péče o vodní zdroje a krajinu. Zemědělci také dlouhodobě žádají o zajištění stabilního podnikatelského prostředí, garantujícího jistoty směrování národní zemědělské politiky. Jsou zde ale i záležitosti dalšího koncepčního rozvoje nejenom samotného zemědělství a potravinářství, ale všech navazujících sektorů a samozřejmě venkova jako celku, které přinesou prospěch celé naší společnosti. (dokončení na str. 2)

Sem samozřejmě spadá i AGROBASE. Její nová obsahová forma tak zohledňuje skutečnost, že ačkoliv přecházíme na dvouměsíční periodicitu, přesto nemůže být AGROBASE zdrojem aktualit, ale spíše článků o s dlouhodobější platnosti, úvah a názorů. Aby AGROBASE skutečně reflektovala názory a požadavky zemědělské veřejnosti, je ale nezbytně nutné, aby se v budoucnu do přípravy zapojili minimálně všichni členové představenstva AK, ale i celá členská základna, a to ve smyslu námětů na články, informace o dění, informace z krajů. Pevně věříme, že tato rozšířená a intenzivní spolupráce bude ku prospěchu tohoto periodika, ale i Vám, zemědělcům a zpracovatelům a všem dalším partnerům a příznivcům českého zemědělství.

ZPRAVODAJ

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

SNĚM AGRÁRNÍ KOMORY ČR PŘINESL NOVÉ PRIORITY (pokračování ze str. 1)

Mnoho úspěchů se již podařilo. V rámci jednání k nové podobě Společné zemědělské politiky EU AK zabránila zásadnímu diskriminačnímu snížení přímých plateb pro větší podniky. V případě ČR šlo řádově o miliardy korun ročně. Ozelenění formou povinného ukládání orné půdy ladem bylo omezeno snížením podílu ze 7 na 5 % a započtením plodin vážících dusík, u kterých se Evropská komise zavázala, že budou započítávány koeficientem 0,7 a ne pouze 0,3, jak původně schválila. To výrazně usnadní život řadě podniků, které by jinak musely nechat ladem významnou část své orné půdy. Reformovaná SZP poskytuje také členským státům větší flexibilitu v cílení podpor. ČR tak navýší možnosti vázat přímé platby na citlivé sektory. V roce 2013 se mohlo vyčlenit zhruba 800 mil. Kč, ale v období 2015

pro méně příznivé oblasti. Smutným faktem je, že v některých základních komoditách a hlavně ve většině zpracovaných živočišných výrobků se stále snižuje naše vlastní soběstačnost. Politika obchodních řetězců, které upřednostňují jen cenu dodávek a skutečný původ i jakost potravin skrývají za své obchodní značky

S TRADICÍ, ZKUŠENOSTMI, POTENCIÁLEM A INVESTICEMI DO TECHNIKY, TECHNOLOGIÍ A VZDĚLÁNÍ LIDÍ, KTERÉ NAŠE ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ VE SVÉ MODERNÍ PODOBĚ MÁ, MŮŽE BÝT JEDINOU MOŽNOU AMBICÍ OBNOVENÍ RŮSTU PRODUKCE. až 2020 půjde až o 3,5 mld. Kč ročně. Tyto prostředky mohou být směřovány zejména do živočišné výroby na podporu přežvýkavců, do sektoru ovoce a zeleniny nebo na chmel a brambory určené pro výrobu škrobu. Je zde i řada dalších dílčích zlepšení, včetně volnosti pro rozhodování členských států o aspektech, jako jsou zvláštní podpora pro malé zemědělce nebo doplňkové přímé platby

2

2 > 2014

nebo výhradně preferují zboží od výrobců ze svých mateřských zemí, nás přivedla k tomu, že soběstačnost v některých komoditách už dosahuje kritické hranice. Dovážíme více než 50 % vepřového masa, více než 30 % drůbežího masa, přes 30 % sýrů a jiných mléčných výrobků, ale také až 70 % některých druhů zeleniny a ovoce mírného pásma, jako jsou jablka, hrušky, švestky, meruňky. Tedy

nic, co bychom objektivně nedokázali vypěstovat a ekonomicky vyprodukovat v místních podmínkách, prací našich lidí a za využití našich výrobních prostředků, s tím že finanční efekty by zůstaly také u nás. Návrat k soběstačnosti je ale velmi obtížný. Investovat například do nové konkurenceschopné haly pro výkrm drůbeže nebo prasat stojí i desítky miliónů korun s nejistotou racionální návratnosti. Velmi podobná situace je i například u ovocnářů a zelinářů, což jsou podobně investičně náročné obory. Například náklady na vybudování hektaru sadu se dnes pohybují kolem jednoho milionu korun. Jak ale chceme budovat české zemědělství a napravovat jeho strukturální nerovnováhu, když již v minulém programovacím období 2007 – 2013 byl podíl finančních prostředků určených na investice z celkového rozpočtu o 12 % nižší než průměr Evropské unie. Česká republika

se tak zařadila na úroveň takových zemí jako je Rumunsko, Bulharsko, Malta nebo Pobaltské republiky. Dnes není situace o mnoho lepší, v současném návrhu Programu rozvoje venkova je objem finančních prostředků pro domácí zemědělce a potravináře snížen ještě o dalších 20 %. To reálně znamená, že zemědělcům i proti současnému období bude scházet téměř 300 miliónů korun ročně, domácím zpracovatelům přibližně 80 miliónů korun ročně. Proto komory stále usilovně jednají o možnosti posílení zdrojů na investiční opatření. Rovněž je potřeba zajistit dostatečné finanční prostředky na chov drůbeže. Ekonomika výkrmu drůbeže je již několik let na velmi špatné úrovni,

a pokud nesnížíme rozdíl v dotacích s konkurenty v okolních zemích EU, dojde k dalšímu hlubokému propadu u této výroby, která je důležitá jak pro rovnováhu výroby a spotřeby obilovin, tak i pro zaměstnanost. Jak je vidět, po roce 1989 bohužel vykazuje české zemědělství tendenci nevyvážené hospodářské soustavy. S tradicí, zkušenostmi, potenciálem a investicemi do techniky, technologií a vzdělání lidí, které naše zemědělství a potravinářství ve svém moderní podobě má, však může být jedinou možnou ambicí obnovení růstu produkce, vyrovnání strukturální nerovnováhy a zpracování primární produkce na výrobky s vyšší přidanou hodnotou.

V komoditách mírného pásma pak opětovné naplnění dostatečné úrovně soběstačnosti s cílem stát se zemí se silným zemědělskopotravinářským sektorem, který splní společenskou objednávku racionálního využití přírodních zdrojů a péče o zdravou krajinu, venkov, vody, ovzduší či lesy. A právě Agrární komora ČR a Potravinářská komora ČR jsou ty organizace, které by měly být v celém výše zmíněném procesu nastavování budoucích podmínek i v řešení aktuální situace těmi rozhodujícími subjekty a partnery ministerstva. Podle příspěvku prezidenta AK ČR Miroslava Tomana připravila Dana Večeřová

ZPRAVODAJ

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

PODPORUJME ŽIVOČIŠNOU VÝROBU I INVESTICE DOKONČENÍ VYJEDNÁVÁNÍ O PODMÍNKÁCH SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY A PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA NA OBDOBÍ 2014 – 2020 JE PODLE PREZIDENTA AGRÁRNÍ KOMORY ČR ING. MIROSLAVA TOMANA, CSc. ZCELA PRIORITNÍM ÚKOLEM. UVEDL TO NA SPOLEČNÉM SETKÁNÍ SNĚMOVNY VŠEOBECNÉ A SNĚMOVNY SPOLEČENSTEV AK ČR 11. ČERVNA 2014 VE ŽĎÁRU NAD SÁZAVOU

Podařilo se zabránit zásadnímu diskriminačnímu snížení přímých plateb pro větší podniky, což v případě ČR znamená miliardy korun ročně. O tzv. zastropování vehementně usilovala Evropská komise i Evropský parlament, jehož pozice byla dána většinovým názorem europoslanců napříč politickými frakcemi. Další problematická otázka – ozelenění (greening) formou povinného ukládání orné půdy ladem bylo i díky iniciativě České republiky omezeno na 5 % a započtením plodin vážících dusík, konkrétně jetele, vojtěšky a luskovin koeficientem 0,7. To umožní pokračovat v rozvoji činnosti i podnikům, které byly původními návrhy znevýhodněny. Otázky přetrvávají Zbývá ale pořád několik oblast k dořešení. Pokud jde o couplované platby dle článku 52 na přežvýkavce, pak jako AK ČR požaduje akceptovat původní dohodu, že budou rozděleny prostředky na přežvýkavce všem druhům stejně, a to pro všechny jejich kategorie. To znamená jednotnou sazbu na VDJ, do které se budou započítávat krávy, telata, jalovice a býci a obdobně i u ovcí a koz. MZe ovšem zamýšlí aplikovat platbu pouze na matky dojných krav, obdobně i u koz a ovcí

a na odchované masné tele z důvodu větší podpory dojnic při zrušení kvót na úkor ostatních kategorií a vidí problém s evidencí a kontrolou všech kategorií při nastavení podpory na VDJ. Podle posledních informací by měl být předložen návrh podpory na krávy s TPM, ovce a kozy-jejich matky a telata masného skotu. Nicméně AK trvá nadále na přerozdělení plateb na přežvýkavce přes VDJ a jako kompromisní řešení navrhuje rozšířit návrh MZe o kategorii „výkrm býků“. U platby na proteinové plodiny v rámci couplovaných plateb požaduje AK ČR vyplatit celou obálku 2% na proteinové plodiny pouze na víceleté pícniny jetel a vojtěšku. Aby se zamezilo spekulacím, navrhuje dát jako kritérium pro tuto platbu minimální zatížení 0,35 VDJ/ha zemědělské půdy. Zde je po diskusi ze strany MZe předběžný souhlas, připouští se ještě varianta, rozšířit čistý jetel a vojtěšku o krmné směsky s tím, že by se podmínilo propojením na krávy přes zatížení VDJ / ha proteinových plodin. Podle posledních informací bude předložen návrh zařadit jetel, vojtěšku, luskoviny a směsky s více jak 50% podílem proteinových plodin, to vše podmíněno zatížením přežvýkavci ve vztahu k ploše proteinových plodin na úrovni cca 3-4 VDJ/ha. Investice je nutné podporovat Pokud jde o podporu investic pro zemědělce a potravináře, v minulém období byla alokace finančních prostředků na Investice z celkového rozpočtu PRV o 12 % nižší

než byl průměr EU 27. U zemědělců i potravinářů se dále vyčlenil titul - Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií – obdoba minulé inovace (v rámci kapitoly „Spolupráce“). U zemědělců byl původní návrh roční alokace cca 1,01 mld. Kč/rok pro investice a cca 68 mil. Kč/rok na inovace. To znamená, že oproti období 2007 – 2013 schází cca 320 mil. Kč/rok. U potravinářů k titulu pro investice s roční alokací cca 238 mil. Kč, došlo rovněž k vyčlenění investičního opatření v rámci „Spolupráce“ (Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií – obdoba minulé inovace) s dotací cca 273 mil./ rok). Celková roční alokace byla tedy navržena cca 511 mil. Kč/rok, oproti období 2007 – 2013, ročně scházelo cca 80 mil. Kč. Zde je nutné podotknout, že aktuálně bylo dosaženo výrazného úspěchu – navýšení o 400 mil./rok na investice pro zemědělství a potravinářství. Zemědělská půda nebo TTP Problémy se zatížením VDJ ale přetrvávají u agroenvironmentálních opatření a ekologického zemědělství, kde AK ČR požaduje minimální zatížení u opatření AEO a EZ na úrovni 0,35 VDJ nebo 0,4 DJ/ ha zemědělské půdy. AK ČR požaduje rovněž, aby byla podmínka maximálního zatížení 1,15 DJ vztahována na hektar zemědělské půdy, jako v současném období, a ne na hektar TTP. Tento parametr by vyloučil z těchto opatření podniky s větším rozsahem chovu skotu (zejména dojnic) a s menším procentem TTP. Odhadujeme, že by tuto

platbu díky této podmínce nedostalo asi 75 % podniků s intenzivním chovem dojných krav a to je proti všem cílům směřování SZP, včetně koaliční smlouvy vlády. Další přijatelnou variantou je do maximálního zatížení počítat pouze zvířata, která jsou na pastvě. V této souvislosti je třeba upozornit, že pozice AK v otázce minimálního zatížení VDJ a v otázce LFA obecně je vyvážená a její snahou je, aby šlo do horských oblastí stejný objem prostředků jako v minulém období. Zástupci AK ČR pravidelně komunikují a jejich názory aplikují do pozic AK ČR – například byla za pomoci AK prosazena rozdílná sazba u AEO na louky a pastviny, což byl právě požadavek z horských

zemědělskou politikou je animal welfare v rámci Programu rozvoje venkova. Zde AK požaduje minimálně alokovat na toto opatření částku, kterou původně navrhlo MZe v úrovni 850 mil. Kč/rok. (skot = 500 mil. Kč/rok + prasata = 350 mil. Kč/rok. Tato požadovaná částka je minimum pro naplnění cíle tohoto opatření a odpovídá to i alokaci peněz, které navrhují ostatní země v EU. Ze strany MZe došlo zatím k dohodě o navýšení této částky z 600 mil. Kč na 650 mil. Kč s rozdělením na 300 mil. pouze mléčný skot a 350 mil. prasata. Masný skot bude podpořen v rámci nově doplněného titulu pastva v rámci agroenvironmentálních opatření ve výši 100 mil. Kč převodem prostředků z 1. pilíře. Protože se ale v tomto návrhu nepočítalo s chovem drůbeže, chovatelské svazy drůbežářů předložily nový návrh, který je podle našeho názoru v EU obhajitelný.

I PŘES CELKOVĚ SNÍŽENÉ FINANCE PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA JE NEZBYTNÉ POKRÝT OBJEM PODPOR NA INVESTICE. oblastí. Zavedení dlouhodobě avizovaného zvýšení minimální intenzity zatížení přežvýkavci nepochybně přispěje k eliminaci tzv. „přespolních zemědělců“, kteří se právě na účet skutečně produkujících zemědělců snaží dotace zneužívat. Proto AK ČR ve svých požadavcích žádá, aby i další opatření byla pro „spekulanty“ zpřísněna, a naopak, pro řádně hospodařící zemědělce více zpřístupněna. Tak, jak bylo navýšení intenzity, ale i další opatření na úrovni AK ČR projednávána, nejsou pro řádně hospodařící zemědělce ani překvapením, ani problémem. Posledním bodem, o kterém je třeba se zmínit v souvislosti se Společnou

Požadujeme minimální alokaci na animal welfare ve výkrmu drůbeže ve výši 350 mil. Kč/rok. Zdůvodnění je jednoduché: ekonomika výkrmu drůbeže je již několik let na velmi špatné úrovni a pokud nesnížíme rozdíl v dotacích s konkurenty v okolních zemí EU, tak dojde k dalšímu hlubokému propadu této výroby, která je důležitá pro rovnováhu výroby a spotřeby obilovin, zabezpečení vlastní produkce i pro zaměstnanost. Řešení formou národních dotací je nestabilní a lze očekávat dlouhodobě obtížné obhájení těchto dotací. Podle stanoviska MZe proběhne jednání na Komisi DG AGRI ohledně dobrých podmínek zvířat na drůbež

s cílem projednat reálnost posledního návrhu Drůbežářské unie. Pokud bude návrh alespoň trochu reálný, tak bychom dosáhli požadované alokace ve výši 350 mil. Kč/ rok. Když jednání nebudou úspěšná, navrhuje se dále řešit podporu drůbeže přes navýšené národní dotace. Jaká je tedy rekapitulace finanční alokace našich návrhů na jeden rok při kurzu 27 Kč/ euro: • Navýšit dobré životní podmínky zvířat skot a prasata = + 250 mil. Kč / rok • Navýšit dobré životní podmínky pro drůbež = + 350 mil. Kč / rok • Navýšení alokace na podporu investic zemědělců a potravinářů = + 400 mil. Kč • Celkové navýšení = 1.000 mil. Kč / rok Dosud bylo dohodnuto s Mze: • navýšení 400 mil. na investice • 50 mil. na welfare • navýšení LFA o 100 mil. Kč • titul pastva 100 mil. Kč pro masný skot • Celkové navýšení = 650 mil. Kč/rok • Chybí do našeho požadavku: cca 350 mil. Kč/ rok na AW drůbeže Co nám zbývá k dořešení: • Platba na přežvýkavce podle čl.52 - navrhujeme platbu na VDJ nebo doplnit návrh MZe o podporu kategorie „výkrm býků“. • Souhlasíme a návrh MZe na zvýšení povinného zatížení VDJ přežvýkavců u opatření AEKO, EZ a LFA považujeme za kompromis. Požadujeme však, aby dodržení intenzity zatížení VDJ bylo sledováno každodenně a to po delší období, minimálně 5, lépe 6 měsíců v roce. (návrh MZe je 4 měsíce) • Animal welfare drůbeže. Podle příspěvku prezidenta AK ČR Ing. Miroslava Tomana připravila Dana Večeřová

2 > 2014

3

ZPRAVODAJ

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

KRAJE PODPORUJÍ AK ČR AKČR A AK ČR - DVĚ ORGANIZACE SE STEJNOU ZKRATKOU A S VELMI PODOBNÝMI ZÁJMY V OBLASTI ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ - ASOCIACE KRAJŮ ČR A AGRÁRNÍ KOMORA ČR. A PRÁVĚ AKTUÁLNÍ PROBLÉMY ZEMĚDĚLCŮ A POTRAVINÁŘŮ ČI ZAPOJENÍ KRAJŮ DO SOUTĚŽÍ REGIONÁLNÍCH POTRAVIN BYLY JEDNÍM Z BODŮ RADY ASOCIACE KRAJŮ ČR, KONANÉ V PARDUBICÍCH. HOSTEM ZASEDÁNÍ RADY BYL MIROSLAV TOMAN, PREZIDENT AGRÁRNÍ KOMORY. Miroslav Toman seznámil hejtmany s aktuální situací agropotravinářského komplexu. Mimo jiné se zmínil o stávajícím stavu v soběstačnosti produkce potravin, kdy zdůraznil, že dovážíme již více než 50 % vepřového masa, více než 30 % drůbežího masa, přes 30 % sýrů a jiných mléčných výrobků, ale

také až 70 % některých druhů zeleniny a ovoce mírného pásu, jako jsou jablka, hrušky, švestky, meruňky. Tedy komodity, které jsme schopni v podmínkách ČR vypěstovat a ekonomicky vyprodukovat. Hejtmani se v uvedeném náhledu na situaci s Agrární komorou shodují v tom, že je tento stav

dlouhodobě neudržitelný. Jednoznačně to vyjádřil předseda asociace Michal Hašek, který uvedl, že Asociace krajů plně podporuje snahu Agrární komory, aby se podmínky pro naše zemědělce v návaznosti na společnou zemědělskou politiku EU zlepšovali a pokud možno vyrovnali podmínkám,

které mají zemědělci v ostatních zemích Evropské unie. Jedním z klíčových témat je pro zemědělství problematika zemědělského školství. Agrární komora ČR chce ve spolupráci s kraji řešit složitou situaci v praktickém vzdělávání v resortu zemědělství, kdy zastaralé vybavení, technika a technologie neumožňují kvalitní odborné praktické vzdělávání. Vzhledem k finanční náročnosti a k absenci zdrojů na pokrytí těchto potřeb, neměly školní statky a hospodářství možnost, aby byly lépe vybaveny. Agrární komora chystá pilotní projekt na vybudování pěti Center zemědělského vzdělávání v reakci na nezbytnou generační obměnu a stav současného středního zemědělského školství. Jaká je situace v terénu se bude moci přesvědčit prezident AK ČR na střední zemědělské škole v Lanškrouně, kam pana prezidenta pozval hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Podle pana hejtmana musí střední zemědělské

vzdělávání nabídnout žákům praxi na strojích s moderním vybavením a právě takovou cestou se vydali na střední zemědělské škole v Lanškrouně. Jak uvedl dále, bude kraj usilovat o to, aby se lanškrounská škola stala jedním z výše zmíněných center zemědělského vzdělávání. V hledáčku krajů je i voda. Za závažný problém považují i zemědělci zadržování vody v krajině. Časové období od podzimu 2013 do jara 2014 je dle výsledků sledování a analýz ČHMÚ, ale i dle průběžného hodnocení subjektů zemědělské prvovýroby v terénu hodnoceno jako srážkově výrazně podprůměrné a zároveň teplotně nadprůměrné. Tento průběh počasí měl přímý, negativní vliv na úroveň stavu povrchových i podzemních vod a na dostupnost vody v půdním horizontu, jako rozhodujícího faktoru pro optimální růst a vývoj rostlin. Kraje společně s Agrární komorou připraví projekt, který bude směřovat k retenčním schopnostem krajiny. Významnou část

jednání pak hejtmani společně s prezidentem Agrární komory věnovali problematice regionálních potravin. Soutěž Regionální potravina pořádaná Ministerstvem zemědělství se koná od roku 2010 ve všech 13 krajích. Letošním rokem vstupuje soutěž o Regionální potravinu do svého pátého ročníku. I letos se podle dostupných informací těší ve většině krajů velkému zájmu jak výrobců, tak ve svém důsledku i spotřebitelů. Prezident AK ČR Miroslav Toman si posteskl nad slabou medializaci projektu, lidé mají pouze nízkou znalost loga nabitou v prvním roce konání soutěže, kdy navozená znalost dosahuje necelých 30 %. V budoucím období při informačních kampaních je naprosto nezbytné zaměřit se především na podporu vizuální znalosti značky a podporu prodeje, neboť stejně jako u Klasy je potřeba seznámit zákazníky s tím, kde se regionální produkty prodávají.

Podle TZ Asociace krajů ČR připravila dav

COPA – COGECA V PRAZE ČTĚNÁŘ NECHŤ NENÍ TITULKEM ZMÝLEN, ZASTŘEŠUJÍCÍ NEVLÁDNÍ ORGANIZACE EVROPSKÝCH ZEMĚDĚLCŮ COPA – COGECA SE NESTĚHUJE Z BRUSELU DO PRAHY. PRAHU, LÉPE ŘEČENO ČESKÉ NEVLÁDNÍ ZEMĚDĚLSKÉ ORGANIZACE NAVŠTÍVIL GENERÁLNÍ SEKRETÁŘ COPA - COGECA PEKKA PESSONEN. Copa – Cogeca reprezentuje asi 15 miliónů lidí v zemědělství, což je asi 40 tisíc družstev. Tato organizace patří mezi jedny z největších a nejaktivnějších organizací v Bruselu. Jejím úkolem je zejména lobbing ve vztahu k evropským orgánům jako je Evropská rada, Evropská komise, Evropský parlament, DG Agri. Zpracovává pozice a návrhy na oficiální dokumenty, spolupracuje

4

2 > 2014

s dalšími organizacemi. Vyvíjí vlastní činnost, komunikuje s médii, vydává publikace, apod. Jedná také s mimoevropskými partnery. Oficiálními jednacími jazyky je angličtina, francouzština, němčina, španělština, italština, polština a rumunština. Členové jsou ze všech zemí stávající EU. Generální sekretář Pekka Pesonen přijel do Prahy s prezidentem AK ČR

Miroslavem Tomanem jednat zejména o změnách struktury práce a prioritách jednání CopaCogeca, které začnou být na presidiu projednávány v měsíci červnu. Součástí diskuse o jsou také nové podmínky práce poradních výborů po plánované reformě jejich činnosti, které Komise dokončuje. Z dosavadních 40 poradních výborů jich má zůstat oficiálně 14, ale ostatní, zejména komodit-

ní mají mít uspořádání jako podvýbory. Celkové uspořádání má být do konce června prezentováno, ale není dosud jasné, jak se tyto skupiny budou scházet a dělit o agendu. Prezident AK ČR Toman hovořil s tajemníkem Pesonenem zejména o záležitostech, které jsou ze strany AK ČR předmětem kritiky činnosti CopaCogeca. Podle názoru AK

ČR tato organizace vždy více hájila zájmy starých členských států oproti novým. Lobby členských organizací zemí bývalé EU-15 (Francie, Německo, Itálie, Španělsko) je velmi silné a málokdy kompromisní. V otáz-

kách, které cítí pro své zemědělce jako zásadní, tato země neustupují a jsou schopné jít do sporu či je zcela vetovat. Bohužel, je nutné říci, že v dlouhodobém pohledu asi není konkrétní oblast, kde bychom mohli říci, že Copa-Cogeca obhájila českou prioritu. V této souvislosti hovořili oba pánové rovněž o vzájemné spolupráci směřující k většímu oboustrannému přínosu jako je výměna informací a zkušeností vycházejících ze specifik a aktuálních problematiky zemědělství a potravinářství České republiky.

ZPRAVODAJ

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

INVESTICE JSOU KLÍČOVOU PODPOROU PRAVIDLA NOVÉ SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY (SZP) URČÍ PODMÍNKY PRO EVROPSKÉ ZEMĚDĚLCE AŽ DO ROKU 2020. Proto jsem při rozhodování o budoucí podobě reformované SZP velmi pečlivě zanalyzoval všechny možnosti jejího nastavení a zároveň jsem vše důkladně projednal se zástupci nevládních organizací i ostatních zainteresovaných institucí. V žádném případě se totiž nepovažuji za ministra hledícího na zájmy

V rámci možností přesunu peněz z I. do II. pilíře Společné zemědělské politiky, který nám umožní prostřednictvím Programu rozvoje venkova (PRV) přesněji nasměrovat podporu tam, kde je nejvíce potřeba, předpokládám převod finančních prostředků na posílení II. pilíře v letech 2015 – 2017 ve výši 800

MARIÁN JUREČKA, MINISTR ZEMĚDĚLSTVÍ ČR (KDU-ČSL) MÁ K ZEMĚDĚLSTVÍ, POTRAVINÁŘSTVÍ A VENKOVU VELICE ÚZKÝ OSOBNÍ VZTAH A PROTO STOJÍ O JEJICH DALŠÍ ROZVOJ VE VŠECH FORMÁCH PODNIKÁNÍ A VELIKOSTI. pouze velkých farem, nebo naopak za ministra beroucího ohled pouze na malé farmáře. Považuji se za ministra celého českého zemědělství. Snažím se brát maximální zřetel na všechny české zemědělce bez rozdílu velikosti farem či formy jejich hospodaření a musím rozhodovat ve prospěch zemědělství jako celku. Velmi intenzivně si uvědomuji, jak je důležité rozdělit spravedlivě dotace do všech prioritních oblastí našeho resortu. Pozorně naslouchám všem a zvažuji všechna svá rozhodnutí. Na druhou stranu je však nutné si uvědomit, že finanční prostředky, se kterými budeme disponovat v nadcházejícím období, neumožní stoprocentně uspokojit všechny požadavky, které jednotlivé strany vznášejí.

milionů korun ročně, v letech 2018 – 2019 ve výši 300 milionů ročně. Smyslem bude posílit mimo jiné investiční opatření PRV, která jsou schopna vytvářet přidanou hodnotu produkce a zároveň i podpořit zaměstnanost, což je jeden z hlavních

Foto: MZE

cílů programu a kriterium pro posuzování jeho úspěšnosti. Investice jsou rovněž klíčovou podporou pro sektory, které primárně nehospodaří na půdě, tedy na chov prasat, drůbeže, do jisté míry na chov mléčného skotu a na potravinářství. Dotace neslouží jen zemědělcům, kteří je čerpají, ale mají vliv i na další subjekty. Stimulují podnikatelské aktivity dodavatelů, investice může vést ke zvýšení kvalifikace zaměstnanců, vzniku pracovních míst, zajištění logistiky, většímu prodeji, rozvoji dalších služeb apod. Tímto působí veřejný investiční výdaj jako „motor“ národní ekonomiky. Jako neméně důležité vnímám nástroje a finanční prostředky směřující do oblasti zaměřené primárně na obnovu, zachování a zlepšení ekosystémů závislých na zemědělství ve formě plošně cílených podpor. V tomto

Foto: MZE smyslu jsou nastavovány dotace zejména v rámci Agroenvironmentálních a klimatických opatření. Hospodaření na více než polovině zemědělské půdy ČR ztěžují přírodní omezení. Důležité jsou podpory poskytované do těchto oblastí prostřednictvím opatření Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními (LFA). Komplexní přístup a návaznost na

předcházející programové období je pak plně zajištěn kompenzacemi zemědělských aktivit v rámci opatření zaměřených na oblasti NATURA 2000, produkci v ekologickém systému hospodaření nebo v balíčku lesnických opatření. Jsem jednoznačně pro využití dobrovolné vázané podpory na tzv. citlivé sektory, a to do výše maximálně možných 13 % obálky na přímé platby, s možností využít ještě další 2 % obálky na podporu proteinových plodin. Na poradě vedení Ministerstva zemědělství jsem rozhodl o maximálním využití těchto dotací, kdy kromě dosud podporovaných sektorů (přežvýkavci, chmel, škrobové brambory) v rámci tzv. čl. 68 a přechodných vnitrostátních podpor, budou finance směřovat i na další sektory (ovoce, zelenina, řepa cukrová). Předpokládám, že tím přispějeme k lepší pozici

českých zemědělců na unijním i světovém trhu a k zachování těchto sektorů. Významné budou také pobídky pro mladé zemědělce do čtyřiceti let, kdy počítám s podporou pro tuto skupinu zemědělců ve výši 25 % základní platby, maximálně na dobu 5 let. Proto jsem rozhodl o aplikaci této platby na prvních 90 hektarů polí mladého zemědělce. Očekávám, že to pomůže snížit průměrný věk zaměstnanců v zemědělství, především u menších sedláků či jejich podniků. Přetrvávající nepříznivou věkovou strukturu v našem resortu budeme řešit rovněž v rámci Programu rozvoje venkova, kde se příslušné opatření zaměřuje na zahájení aktivního podnikání mladých lidí v zemědělských podnicích tím, že jim poskytne penízena investice nezbytné pro realizaci podnikatelského plánu. Marian Jurečka, ministr zemědělství

2 > 2014

5

ZPRAVODAJ

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

PODMÍNKOU DALŠÍHO ROZVOJE VENKOVA JE OPĚTOVNÝ NÁVRAT K ROZVOJI ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY! Rozhovor s Ing. Jaroslavem Faltýnkem, předsedou Zemědělského výboru PS PČR PO PODZIMNÍCH VOLBÁCH DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY PČR SE PŘEDSEDOU ZEMĚDĚLSKÉHO VÝBORU STAL ING. JAROSLAV FALTÝNEK (ANO 2011 – POLITICKÉ HNUTÍ). POŽÁDALI JSME HO O ROZHOVOR NA TÉMA DALŠÍHO SMĚŘOVÁNÍ ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ A JAKÝM ZPŮSOBEM K TOMU MŮŽE PŘISPĚT ZEMĚDĚLSKÝ VÝBOR. Jak se, jako člověk z praxe, který ve svém životě řídil řadu úseků zemědělské činnosti, díváte na svoji novou roli předsedy Zemědělského výboru PS PČR? V zemědělské praxi platí i nadále, že když se stanoví směr činnosti, vytýčí určitý cíl, tak se pro jeho uskutečnění učiní vše. Přesně o takový postup se snažím i ve své nové funkci předsedy zemědělského výboru, i když jeho jednotliví členové mají v řadě případů odlišný názor na další směřování politiky a ekonomiky českého státu. Tyto rozdílné postoje se projevují na plenárních zasedáních Poslanecké sněmovny, ale zde, tj. při jednáních zemědělského výboru mám pocit, že přes určité názorové odlišnosti všichni jeho členové a členky, se snaží pro další rozvoj českého zemědělství učinit maximum, bez ohledu na stranické tričko. Posledním markantním příkladem může být nedávné dubnové zasedání zemědělského výboru, kdy jsme projednávali v rámci novely zákona o potravinách otázku možnosti rozšíření kontrol

6

2 > 2014

o pracovníky Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) a Státní veterinární správy v restauracích a veřejných jídelnách s cílem, aby se podívali na původ a kvalitu masa,to znamená na původ surovin, ze kterých restaurace vaří. V diskusi s náměstkem ministra zdravotnictví a hlavním hygienikem MUDr. Vladimírem Valentou, Ph.D., se všichni vystupující členové výboru snažili hlavnímu hygienikovi vysvětlit, že nechceme omezit činnost Hygienické služby, ale naopak posílit kontrolu původu a kvality potravin. S uspokojením mohu konstatovat, že na nedávném trojkoaličním jednání jsme tuto situaci vyřešili, a že všechny tři kontrolní orgány budou tyto kontroly dělat. Jakou roli by měl zemědělský výbor plnit ve vztahu k vládě, ale i široké zemědělské veřejnosti? Chtěl bych přispět k tomu, aby se zemědělský výbor stal důstojným partnerem ministerstva zemědělství, a to zejména v těch klíčových věcech, jako je nastavení Společné země-

dělské politiky EU na léta 2014-2020. V současné době se diskuse kolem stanovení této politiky dostává do finále. V českém zemědělství by měli být podporováni ti, kteří se snaží o jeho další rozvoj,vytváří nějakou přidanou hodnotu a zaměstnávají lidi. To je jedna oblast činnosti výboru, k níž bychom ve své práci měli směřovat. A co je tou druhou oblastí? Tou je otázka legislativy. V současné době se u nás projednává novela zákona o potravinách, která by měla reagovat na změny v potravinářské legislativě, které nastaly v rámci celé EU, a které by měly začít platit koncem roku ve všech členských zemích EU. Zároveň jsou v této novele navrhovány i některé další změny v zákoně o potravinách, tak jak je navrhuje ministerstvo zemědělství, případně nevládní zemědělské organizace, jako je Agrární komora ČR a Potravinářská komora ČR. Je důležité, aby při obhajobě českých zájmů v Bruselu zněl jeden hlas, což za předchozích vlád

Foto: autor Mirka Topolánka a zpočátku i Petra Nečase nebylo tak jednoznačné, kdy v těchto vládách zaznívaly hlasy i některých ministrů mimo rezort zemědělství, že EU je jednotný trh, a že se vše vyřeší v rámci tohoto trhu. Jenže si, na rozdíl od členů nevládních zemědělských organizací, neuvědomovali, že téměř každý stát EU obhajuje zájmy svých farmářů, ať již jde o Francii, Německo, Rakousko, Polsko apod. Takže v tomto směru je potřebná i podpora českého státu. Zde bych chtěl ocenit, že toto společné úsilí ministerstva zemědělství a nevládních zemědělských organizací se začalo projevovat v poslední době

při sestavování návrhu Společné zemědělské politiky (SPZ) EU na léta 2014-2020, zejména v loňském roce za působení tehdejšího ministra zemědělství Miroslava Tomana, současného prezidenta Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR. Musím konstatovat, že se nám podařilo při stanovování této společné zemědělské politiky zabránit některým nesmyslům, které navrhovaly členské státy původní EU 15. Příkladem je otázka tzv. zastropování přímých plateb zemědělcům. Kdyby prošel původní návrh, který by omezil platby pro velké farmy, poškodilo by to nejen české zemědělce, ale i maďarské, slovenské

či zemědělce z východních částí Německa. Pozitivní bylo, že se negativně k tomuto původnímu návrhu postavili i zástupci zemědělců z Německa. Takže původní návrh neprošel. V těchto týdnech a měsících se začalo diskutovat o prvních návrzích státního rozpočtu na rok 2015. Jak jeho sestavování vidíte z pohledu dalšího rozvoje českého zemědělství? Diskuse o sestavení návrhu státního rozpočtu obvykle trvá do konce září, než je vládou předložen do Poslanecké sněmovny k projednání a schválení.

ZPRAVODAJ

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

Jako členové zemědělského výboru určitě o tomto návrhu rozpočtu budeme během příštích jednání výboru hovořit a budeme vystupovat se svými připomínkami v diskusích s představiteli vlády a státních orgánů. Myslím si, že i ministerstvo zemědělství bude hájit zájmy českých zemědělců. Pro ně je velmi důležité, že vláda ČR schválila kofinancování Programu rozvoje venkova z evropských peněz, a to z původních 15 % na 25 %, což představuje 1,2 mld. Kč pro české farmáře navíc. Hlavní věcí je podpořit ty zemědělce, kteří vytvářejí produkty s vyšší přidanou hodnotou. A proto mnohem více dotací by mělo směřovat na podporu živočišné výroby. Aby se do českého zemědělství vrátilo oněch 50 000 lidí, kteří se postupným rušením živočišné

výroby z českého zemědělství vytratili. Vážným negativním důsledkem postupného snižování živočišné výroby u nás je, že to má negativní vliv na celou strukturu našeho zemědělství. Proto je důležitá podpora živočišné výroby, ale např. i pěstování ovoce a zeleniny, které je rovněž náročné na ruční práci. Jde o to, abychom zbytečně, ze Španělska či odjinud, nedováželi ovoce či zeleninu mírného pásma, kdy si je dokážeme vypěstovat sami. Zajímavé je, že podporu živočišné výroby, ale i pěstování vlastních produktů ovoce a zeleniny, vidíme v sousedních státech, např. v Polsku. Přičemž nejde jen o úlevy na daních či na sociálním a zdravotním pojištění, ale přímo i o investiční dotace na další rozvoj tamější zemědělské výroby. A to je otázka, kterou se musíme zabývat. Tím se dostáváme

i k dotacím. Diskutujeme o tom, jakým způsobem tuto situaci řešit? Jeden čistě teoretický návrh zde je, to je postupně omezit dotace v celé EU. Kdyby se to podařilo, čeští zemědělci by na tom nebyli špatně, protože jsou ve své výrobě efektivní, materiálově a personálně dobře vybavení. Věřím, že při stoprocentně rovných podmínkách, bychom tento boj jednoznačně vyhráli. Ale tento nápad zrušit dotace, je nereálný, neboť francouzská vláda, ale i vlády některých dalších zemí, budou své farmáře nadále podporovat, a to i dotacemi. Klíčové je vrátit do zemědělského sektoru živočišnou výrobu, ale to je běh na dlouhou trať. Budeme se však o to snažit, a to i my jako poslanci, členové zemědělského výboru sněmovny.

Miroslav Svoboda

ČESKÉMU ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NOVĚ POMOHOU V EXPORTU ZEMĚDĚLŠTÍ DIPLOMATÉ MINISTR ZEMĚDĚLSTVÍ MARIAN JUREČKA A MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ LUBOMÍR ZAORÁLEK DNES PODEPSALI MEMORANDUM O SPOLUPRÁCI, KTERÉ MŮŽE ZLEPŠIT POZICI ČESKÉHO EXPORTU ZEMĚDĚLSKÝCH A POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ NA TRZÍCH MIMO EU. NAPOMOCI TOMU MAJÍ DIPLOMATÉ-EXPERTI V OBLASTI ZEMĚDĚLSTVÍ, POTRAVINÁŘSTVÍ A NAVAZUJÍCÍCH TECHNOLOGIÍ. Memorandum o spolupráci poprvé otevírá Ministerstvu zemědělství přístup do sítě pro podporu českého exportu. Pokud jde o teritoriální rozmístění, byly na základě analýz řady kritérií vybrány následující destinace: Rusko, Ukrajina, Čína, Saúdská Arábie

a Srbsko. První zemědělští radové by měli zahájit činnost ještě v tomto roce. Ustanovení o zřízení pozic zemědělských diplomatů a jejich vysílání na vybraná velvyslanectví v zemích s vysokým potenciálem růstu vzá-

jemné výměny, případně investic, nabídne českým podnikatelům přímou podporu prostřednictvím specialisty z oboru, který jim mimo jiné umožní celý proces získávání zakázek i přístup ke službám díky své odbornosti zrychlit. „Hlavním úkolem zemědělských diplomatů bude

hlavně obchodní spolupráce v oblasti zemědělských a potravinářských produktů a souvisejících výrobních a zpracovatelských technologií. Náplní práce agrodiplomatů bude především hledání nových exportních možností pro naše podnikatele,“ řekl ministr Marian Jurečka. „Po vyhodnocení účinnosti této iniciativy budeme zvažovat rozšíření nebo úpravu cílových zemí,“ dodal ministr zemědělství.

exportu. „Jsem rád, že spolu s Ministerstvem zemědělství stojíme na startovní čáře k nové spolupráci mezi našimi resorty v oblasti ekonomické diplomacie. Je to důkaz toho, že v naší vládě umíme společně pracovat ku prospěchu českého hospodářství a ekonomického růstu. Díky posílení našich zastupitelských úřadů v zahraničí můžeme efektivněji hledat zakázky pro naše firmy i na trzích mimo EU. Vytváříme si tak předpoklad pro navázání na dobrou tradici, kterou české potravinářské a zemědělské firmy i díky vyspělým technologiím v zahraničí mají,“ řekl ministr Lubomír Zaorálek.

Ministr Zaorálek zdůraznil, že dnes podepsané memorandum představuje první komplexní řešení podpory zemědělského a potravinářského

Většina zemědělskopotravinářského vývozu ČR míří na trhy zemí EU (zhruba 90 %). Pozitivní trend růstu vývozu z posledních let je však

vhodné rozdělit i za hranice EU. Důsledky nedávné ekonomické krize prokázaly, že přílišná závislost pouze na trzích v EU není výhodná. Proto přišlo Ministerstvo zemědělství s konceptem specializovaných diplomatů pro oblast zemědělství a potravinářství, kteří se v rámci ekonomické diplomacie zaměří právě na tuto oblast. Příkladem možné spolupráce jsou dodávky kvalitních českých potravin (zejména pivo, chmel, destiláty, mléčné výrobky, cukrovinky), zemědělských strojů a zařízení (malá mechanizace, traktory, bioplynové stanice), potravinářských technologií (minipivovary, balicí a stáčecí linky) nebo biotechnologií (moderní vakcíny, veterinární přípravky apod.).

Hynek Jordán, ředitel Odboru komunikace MZe

2 > 2014

7

ZPRAVODAJ

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

POSTUPNÝ NÁVRAT K SOBĚSTAČNOSTI V TĚCH KOMODITÁCH, KDE JSME JI ZTRATILI, JE NAŠÍM CÍLEM Rozhovor AGRObase s náměstkem ministra zemědělství pro úsek komodit, výzkumu a poradenství Ing. JINDŘICHEM ŠNEJDRLOU je v zemědělské veřejnosti trochu neprávem opomíjen. Je to tím, že se o činnosti institucí, které odbor řídí, mezi našimi zemědělci příliš neví. Přitom jde o velmi důležitou práci lidí, kteří v našich zemědělských výzkumných ústavech pracují. Bohužel výsledky jejich práce se do zemědělské praxe těžko dostávají. Chybí zde jakýsi propojovací kabel, který by informace přenášel k zemědělcům. To se musí změnit, to je další z mých úkolů.

Foto: MZE Jen několik měsíců jste ve své nové funkci náměstka ministra pro úsek komodit, výzkumu a poradenství. Co by se mělo, z vašeho osobního pohledu, na úsecích, které řídíte, změnit a tím i zlepšit? Řídím sekci zemědělských komodit, dále sekci potravinářské výroby, sekci agentur pro zemědělství a venkov a odbor výzkumu, vzdělávání a poradenství. První dvě sekce jsou ve velmi dobré kondici. Úkoly, které jsou na pracovníky obou sekcí kladeny, se standardně řeší. Pracovníci sekce zemědělských komodit velmi intenzivně pracují na pravidlech Společné zemědělské politiky na léta 2014 až 2020. Pracovníci sekce potravinářské výroby spolupracují s poslanci na závěrečném znění novely zákona o potravinách. Připravované normy budou

8

2 > 2014

klíčové pro následující léta zemědělců a potravinářů. Daleko složitější situace je v sekci agentur pro zemědělství a venkov. V minulosti byly učiněny kroky, směřující ke zrušení agentur. Byť Agrární komora proti tomuto záměru ministerstva intenzivně vystupovala, kroky k likvidaci agentur byly činěny, a to včetně legislativních změn. Nástupem Miroslava Tomana do funkce ministra zemědělství se zdálo, že proces bude zvrácen. Bohužel se to nepodařilo a dnes stojíme před velmi vážným rozhodnutím, jakou cestu vybrat. A tady opět musím říci bohužel, a to směrem k agenturám. Ten proces je natolik rozpracován, že s velkou mírou pravděpodobnosti není cesty nazpět. V neposlední řadě řídím samostatný odbor výzkumu, vzdělávání a poradenství. Tento odbor

Jaký je současný stav v otázce udržení soběstačnosti v hlavních komoditách rostlinné a živočišné produkce u nás? K tomu, jak jsme na tom se soběstačností v hlav-

ních komoditách rostlinné a živočišné výroby, mohu uvést, že pokud jde o hlavní část rostlinné výroby, jsme přebytkoví v obilovinách, řepce olejné a v produkci cukrové řepy. Nedostatkoví jsme v produkci brambor, zeleniny i některých druhů ovoce mírného pásma. V živočišné výrobě jsme přebytkoví ve výrobě mléka a hovězího masa, nedostatkoví jsme naopak v produkci vepřového masa a drůbeže. Jde o záležitost, kterou musíme řešit v rámci pravidel Společné zemědělské politiky EU. Není to jednoduché, nicméně ne neřešitelné. Právě v této době se finalizuje práce na podobě SZP na období let 2015 až 2020 a myslím si, že připravovaná pravidla budou

významně více pomáhat zemědělcům s živočišnou výrobou, než tomu bylo až doposud. Český zemědělec, vedle evropských dotací, je příjemcem i prostředků v rámci národní dotační politiky. Tyto prostředky jsou v rukou národní vlády. Jednak co se týká rozpočtu, jednak co se týká

neustále se onomu vyjednávajícímu řemeslu učí. Nastolení nějakého rozumného stavu není otázkou několika měsíců, ale spíš několika let. Jak z toho ven? Jedním z řešení je, po vzoru chování spotřebitelů na západ od nás, posílit spotřebu domácích

JEDNÍM Z ŘEŠENÍ POMOCI JE POSÍLIT SPOTŘEBU DOMÁCÍCH POTRAVIN. notifikace jednotlivých opatření v Bruselu. Rozpočet je dán výkonností naší ekonomiky, notifikace je dána šikovností našich vyjednavačů. Já mohu hovořit minimálně za náš vyjednávací tým a tady jsem přesvědčen, že naši úředníci odvádějí dobrou práci, a co hlavně,

potravin. To je cesta i pro nás, což ostatně jak MZe, tak i nevládní zemědělské organizace už nějakou dobu propagují. V této souvislosti si však můžeme položit otázku, zda je nutné vyrábět více, než občané ČR spotřebují. Dle mého názoru bychom měli vyrábět takové množství potravin, které spotřebujeme, plus přiměřenou rezervu, myslím do budoucna. Za velmi nešťastné však považuji to, abychom dováželi zboží, které sami v rámci ČR dokážeme vyprodukovat. Na trhu u nás, či v EU, ale i ve světě, se však objevují naše zemědělské a potravinářské výrobky s nižší přidanou hodnotou, ačkoliv bychom měli jít cestou produkce a prodeje výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Co s tím? Této situace jsme si vědomi a na její řešení pamatujeme v rámci Společné zemědělské politiky EU stanovením

ZPRAVODAJ

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

dotačních titulů, zejména v části Programu rozvoje venkova. Velmi intenzivně vnímáme potřebu potravinářů posílit jejich pozici na trhu. Což můžeme uskutečnit posilováním investiční části těchto prostředků, tj. jejich další modernizací a možnostmi zavádění lepších technologií vedoucích k vyšší kvalitě výrobků českých producentů a zpracovatelů. I tady jsme však limitováni výší oné pomyslné obálky. Není tajemstvím, že program rozvoje venkova v příštím období bude asi o 600 mil EUR krácen. Co se týká naší zemědělské prvovýroby, dovolím si tvrdit, že je na tom vcelku dobře ta část, která se zabývá rostlinnou výrobou. U živočišných výrob je to složitější. Relativně dobře jsou na tom chovatelé skotu. Například nedávno jsem byl na jednání představitelů Svazu chovatelů českého strakatého skotu, kteří konstatovali, že mají svá stáda na velmi vysoké úrovni. Ostatně obdobné stanovisko mají i chovatelé holštýnského skotu a masného skotu. Když si vezmete srovnání parametrů těchto chovů před 20 a více lety

s dnešními parametry, je nárůst užitkovosti je evidentní. Tento relativní optimizmus určitě není na místě, začneme-li hodnotit výrobu vepřového a drůbežího masa. Zvrátit trend poklesu u obou výrob, to je a bude velká výzva pro jakékoliv vedení rezortu. Ministr financí Andrej Babiš předkládá první nástin návrhu rozpočtu na rok 2015. S jakými návrhy či názory bude ministerstvo zemědělství k tomuto návrhu přistupovat, aby dotační politika pro české zemědělce byla co nejúčinnější? Návrh státního rozpočtu je v prvopočátku. Určitě se o tom povede ve vládě diskuse a lze předpokládat, že každé ministerstvo bude hájit své priority. V tomto případě nemohu hovořit za našeho ministra Mariana Jurečku, to mi nepřísluší, ale obecně mohu sdělit naše priority, o nichž na MZe diskutujeme. Pro nás je

důležité to, co již prošlo schvalovacím procesem na ministerstvu financí, to je financování druhého pilíře zemědělské politiky. Podle předminulé vlády měl být kofinancován na úrovni 15 % z celkové částky, přičemž současná vláda premiéra Bohuslava

V ROZPOČTU MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ PRO ROK 2015 JE PRIORITOU NAPLNĚNÍ OBÁLKY PRO NÁRODNÍ DOTACE VE VÝŠI 1,6 MILIARD KORUN.

Sobotky rozhodla o kofinancování na úrovni 25 %, což je částka ve výši cca 1,3 mld. Kč. To chápeme jako významnou pomoc českým zemědělcům a jako velmi pozitivní vidíme i další věci, které leží na stole ke schválení. Pokud jde o rozpočet na rok 2015, půjde nám především o naplnění našich představ v oblasti národních dotací. Pro letošní rok činí tato částka 1,6 mld. Kč a chtěli bychom, aby byla alespoň

ve stejné výši i pro příští rok. Doufám, že se panu ministru Jurečkovi podaří toto stanovisko obhájit. Za sebe, neboť jsem na funkci náměstka nominován za ČSSD, mohu říci, že v tomto duchu budu vést diskusi s předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou a s dalšími ministry za ČSSD. Důvodů, proč to chceme, je řada. Jedním z nejdůležitějších je to, že z národních zdrojů dokážeme saturovat činnosti, které není možné dotovat

z evropských peněz. Například nám jde o příspěvky peněz na rozvoj chovů prasat a drůbeže. Většina států EU tyto své činnosti v podpoře produkce svých zemědělců dotuje. Také náš zemědělec, budeli takto dotován, bude vyrábět své produkty za levnější peníze a bude konkurenceschopnější na trhu nejen v EU, ale především na našem trhu a to je to hlavní. Miroslav Svoboda

2 > 2014

9

ZPRAVODAJ

KOMODITY

NAŠÍM HLAVNÍM ÚKOLEM JE ZAMEZENÍ ŠIZENÍ POTRAVIN NA TRHU A KLAMÁNÍ SPOTŘEBITELŮ!, říká Ing. MARTIN KLANICA, ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce O NÁZOR, JAKÁ JE SOUČASNÁ SITUACE NA NAŠEM TRHU A S ČÍM SE INSPEKTOŘI STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÉ A POTRAVINÁŘSKÉ INSPEKCE (SZPI) SETKÁVAJÍ, JSME POŽÁDALI ÚSTŘEDNÍHO ŘEDITELE SZPI ING. MARTINA KLANICU. Se snahou šidit spotřebitele při prodeji masných a uzenářských výrobků se vaši inspektoři běžně setkávají. O jaké konkrétní nedostatky jde v případě kontrol nebalených nakrájených masných výrobků? Úvodem musím říci, že označení nebalených nakrájených masných výrobků je omezeno oproti balenému zboží pouze na některé nepovinné údaje, jako je zákonný název druhu, skupiny nebo podskupiny potravin, údaje o množství výrobku, data použitelnosti (DP) či data minimální trvanlivosti (DMT), údaje o alergenech a v případě šunek ještě o třídě jakosti. Naši pracovníci mnohdy zjistili nesprávné označení potravin, kdy např. povinné údaje nebyly v českém jazyce. Dále byl použit neodpovídající název, nikoliv však za účelem klamání spotřebitele, ale výrobek nesl označení „domácí“, který však pro něho nebyl

povolen, atd. Častým prohřeškem bylo i neúplné označování, tj. absence povinných údajů, např. zboží bylo bez jakéhokoliv označení, u výrobku chyběl druh, skupina či podskupina. Někdy dokonce i název. V datech použitelnosti či datech minimální trvanlivosti byly ale nedostatky závažnější. Šlo např. o klamavé pozměňování těchto dat, a to i opakovaně. Nedostatkem naprosto zásadního charakteru bylo i záměrné prodlužování data použitelnosti u velkoobjemových balení, které jsou určeny k dalšímu nakrájení pro pultový prodej. Tyto potraviny se svévolně prodlouženou dobou použitelnosti byly pak u obslužných pultů prodávány a spotřebitelé byli tak uváděni v omyl o datu jejich spotřeby. Mnohdy nešlo o selhání jednotlivce, jak tvrdil maloobchod, ale o selhání systému vlastní kontroly prodeje. Poměrně zřídka byly nalezeny údaje s pro-

STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ INSPEKCE JE V ČASE DISKUZE O BEZPEČNOSTI A ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOSTI JEDNÍM Z ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY, KTERÝ SVÝMI AKTIVITAMI DŮRAZNĚ DBÁ NA OCHRANU A OSVĚTU SPOTŘEBITELE.

10 2 > 2014

Foto: autor šlou dobou data spotřeby či minimální trvanlivosti, které nebyly odděleny od ostatních výrobků stejného druhu. Jaké sankce jste jim ukládali? SZPI je oprávněna ukládat různé druhy sankcí, které mají za účel odstranit zjištěné nedostatky. Inspektoři SZPI ukládají sankce typu opatření, v rámci správního řízení jsou inspekcí ukládány pokuty peněžní, například za neplnění opatření. Pojem „opatření“ zahrnuje například zákaz prodeje potraviny, zničení potraviny, přeznačení potraviny apod. O efektivitě nástrojů SZPI k nápravě zjištěných nedostatků nejlépe vypo-

vídají celková čísla z poslední doby týkající se počtu pokut a výše pokut (pravomocné pokuty uložené ve správním řízení). Za celý rok 2012 bylo uděleno 1829 pokut; ve finančním vyjádření za cca 35 milionů. Avšak za celý rok 2013 bylo uděleno už jen 1577 pokut; avšak ve finančním vyjádření za více jak 64 milionů. Uvedená čísla o směrování našeho úřadu proti „recidivistům“ vypovídají jednoznačně. Dalším významným nástrojem je medializace ze strany SZPI – tiskové konference, tiskové zprávy, výstupy v médiích, webové stránky úřadu či webové stránky Potravin na pranýři. Pokud jde o výši pokut, vycházíme

ze zákonného požadavku, aby při ukládání pokuty bylo přihlédnuto k závažnosti sankcionovaného správního deliktu, zejména způsobu jeho spáchání, jeho následkům a okolnostem, za nichž byl spáchán. Pro výši pokuty je tedy rozhodující především závažnost (resp. společenská škodlivost) sankcionovaných deliktů. Uložená pokuta by měla přiměřeně plnit funkci represivní i preventivní (jak individuální, tak generální prevence). Dojde-li ze strany již trestaného subjektu k recidivě v páchání stejných či podobných správních deliktů, je toto při projednávání pozdějších deliktů vzato za přitěžující okolnost s vlivem na výši

sankce. SZPI tedy v případě, kdy zaznamená, že se protiprávní jednání opakuje, přistupuje ke zvyšování sankcí, tak aby byl účel pokuty naplněn. To by mělo vést provozovatele potravinářského podniku ke splnění jeho základní povinnosti - dodržování požadavků právních předpisů. Kromě masa a masných výrobků si zákazníci všímají i otázky kvality ovoce a zeleniny. S jakými nedostatky se při prodeji ovoce a zeleniny setkáváte? Zde musím zdůraznit, že kontroly čerstvého ovoce a zeleniny, podle místa jejího uskutečnění, jsou prováděny především

ZPRAVODAJ

KOMODITY

v maloobchodě a ve velkoskladech, neboť většina nevyhovujících šarží je zjišťována právě v maloobchodech. Ve velkoobchodech a u pěstitelů je podíl nevyhovující čerstvé zeleniny a ovoce zanedbatelný. Nejčastějším důvodem nevyhovujícího stavu jak u čerstvé zeleniny a hub, tak i u čerstvého ovoce, je nedodržení minimálních požadavků na jakost, kdy většina hodnocených produktů vykazovala známky hniloby anebo plísní viditelných pouhým okem. V menší míře zjišťujeme plody zeleniny s výskytem živých škůdců anebo s poškozením zapříčiněným těmito škůdci, dále plody nečerstvého vzhledu, měkké, svrasklé po celém povrchu nebo plody mechanicky poškozené. V případě čerstvých pěstovaných hub bývají

(zejména u jádrového ovoce), plody s vadami slupky a plody vykazující známky poškození chladem (především u citrusového ovoce). Častým důvodem nevyhovujícího označování čerstvého ovoce a zeleniny je chybějící údaj o zemi původu jak na obale produktu, tak i v místě nabídky. Dále pak nebývá u ovoce a zeleniny uveden údaj s třídou jakosti anebo názvem odrůdy. V maloobchodě se setkáváme rovněž s případy odlišného značení země původu na přepravním obale produktu a na informační tabuli pro spotřebitele umístěné nad tímto produktem. V případě čerstvého ovoce a zeleniny je velká pozornost věnována sledování přítomnosti pesticidních látek, jejichž analýzy provádí laboratoř SZPI v Praze, která je zá-

PORTÁL POTRAVINY NA PRANÝŘI POSKYTUJE ZÁJEMCŮM DETAILNÍ SERVIS O KONTROLÁCH SZPI A O JEJICH VÝSLEDCÍCH. OD JEHO SPUŠTĚNÍ V ROCE 2012 JEJ NAVŠTÍVILO TÉMĚŘ 2,8 MIL. SPOTŘEBITELŮ A JE DOSTUPNÝ I V MOBILNÍ APLIKACI. porušeny podmínky skladování. U ovoce zaznamenáváme plody s otlaky zasahujícími do dužniny

roveň národní referenční laboratoří právě i pro oblast pesticidů v cereáliích a ovoci a zelenině. SZPI

ročně provede vyšetření na přítomnost reziduí pesticidů u 750 – 800 vzorků čerstvého ovoce a zeleniny, u kterých sleduje až 400 různých pesticidních látek včetně jejich metabolitů. Jedním z úkolů SZPI je kontrola chráněných označení. S čím se vaši inspektoři při těchto kontrolách setkávají?

Chráněná označení původu, chráněná zeměpisná označení a zaručené tradiční speciality jsou evropskými značkami kvality a mají spotřebitelům, a to nejen českým, ukázat, že daná potravina je vyrobena tradičním způsobem, je kvalitní a specifická svým původem a výrobním procesem. Inspektoři proto při kontrolách

u výrobců musí důkladně zkontrolovat celý proces výroby potraviny označené chráněným označením, a to od suroviny, přes samotný výrobní proces až po hotový výrobek a jeho značení. Každá specifikace totiž přesně určuje, jaké suroviny mohou být použity, jakým výrobním postupem má být potravina vyrobena a jak má nakonec vypadat a být označena. Kontroly jsou prováděny i v trhu, aby bylo zajištěno, že zapsané názvy nejsou zneužívány pro výrobky, které specifikace nesplňují. Pokud jsou kontrolovány výrobky z jiných členských států EU, komunikuje SZPI i s kontrolními orgány příslušných států. Jaké úkoly čekají SZPI v nejbližším období a jakou podporu státních orgánů, aby vaše činnost byla co nejúčinnější, byste potřebovali?

Foto: autor

Náš úřad je schopen vymáhat právo na poli svěřenému rozdělením kompetencí bez nijak zvláštní či nadstandardní podpory jiných státních orgánů, myšleno tedy nad rámec běžné zavedené spolupráce s ostatními dozorovými orgány za

koordinace z Ministerstva zemědělství ČR. A jaké úkoly nás čekají? Tak vedle naplnění tradičních plánů ústředně řízených kontrol a kontrol plánovaných regionálními inspektoráty nás čeká především implementace celého potravinářského sektoru na nové evropské nařízení č. 1169/2011 o informovanosti spotřebitelů, které začne ve většině svých ustanovení platit 14. prosince letošního roku. Aby byla implementace v ČR úspěšná, je náš úřad připraven nejen nové požadavky účinně vymáhat, ale v rámci partnerského přístupu již v současné době jak průmyslu prostřednictvím oborových sdružení a Potravinářské komory ČR, tak obchodu zase prostřednictvím Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR významně s implementací pomáhá. Pochopitelně nebudeme zapomínat ani na další aktuální problémy běžné kontrolní činnosti, jako jsou například kontroly průvodních dokladů nebo aktivity vedoucí k zamezení falšování potravin a odhalování klamání spotřebitelů. Miroslav Svoboda

2 > 2014

11

ZPRAVODAJ

KOMODITY

NA JIHU SLAVÍ DVACETINY ZDÁ SE TO NEUVĚŘITELNÉ, ALE 23. ČERVNA 2014 UPLYNULO JIŽ 20. VÝROČÍ ZALOŽENÍ MLÉKAŘSKÉHO A HOSPODÁŘSKÉHO DRUŽSTVA JIH. OSLAVY TOHOTO VÝZNAMNÉHO VÝROČÍ SE KONALY JIŽ V PŘEDSTIHU, 29. KVĚTNA ZA HOJNÉ ÚČASTI SPOLUPRACOVNÍKŮ, OBCHODNÍCH PARTNERŮ, ZEMĚDĚLCŮ, ALE TAKÉ ŘADY POSLANCŮ A SENÁTORŮ V ÚTULNÉM HOTELU DVOŘÁK V TÁBOŘE. nebo proplácení faktur a Pro začátek trocha ukončili své členství. Čas historie ovšem ukázal, že MHD Jak už bylo zmíněno JIH zajišťuje pro své členy Mlékařské a hospodářodbyt za lepších podmíské družstvo JIH bylo nek a zájem o členství založeno 128 členy opět vzrostl. 23. června 1994 na ustavující schůzi v Choustníku jako jedno z prvních odbytových družstev v České republice. Podle předsedy družstva, ing. Karla Bednáře byl pro vznik a další činnost družstva významný ten fakt, že družstvo vzniklo na základě poMHD JIH Tábor je partnerem ptávky zemědělců AK ČR pro propagaci mléka. - chovatelů krav a jejich vůle se sdružit. Odběratelé doma A brzy začala také jejich i za hranicemi obchodní činnost. Od počátku až do souK 1. lednu 1996 začalo časné doby je největším družstvo obchodovat odběratelem mléka s tehdejšími Jihočeskými z MHD JIH společnost mlékárnami. Uzavřely se MADETA. Je to přirozené kupní smlouvy se členy i z důvodu geografických, družstva a kupní smlouvu protože nejvíce členů s mlékárnou na veškedružstva hospodaří rou smluvně zajištěnou v jižních Čechách. produkci. To znamenalo Členové družstva si váží v praxi převzetí odkorektního vztahu, kdy povědnosti za plnění vzájemný respekt objemu dodávek, zajištění a pochopení situace toho finančního toku včetně druhého přináší obouzajištění veškeré agendy, stranný prospěch. která souvisí Za velmi důležité rozs fungováním obchodní hodnutí, které předstaspolečnosti. Nebylo to venstvo družstva udělalo jednoduché období, vybuve prospěch svých členů, dování celého funkčního je podle nich samotných systému předcházelo zahájení obchodu s mlémnoho jednání, vytvokárnou Goldsteig v Cháření celého programu mu od 1.7.2004, pouhé nákupu mléka, zavedení a propojení účetnictví s 2 měsíce od přijetí České nákupem mléka včetně republiky do EU. Toto vystavování faktur apod. strategické rozhodnutí Nicméně, i přes veškerou bylo zpočátku provázeno snahu, někteří členové názorovou nejednotností tomuto postupu nevěřili, jak v představenstvu obávali se, že družstvo družstva, tak i v členské není schopno zajistit základně. Družstvo šlo odbyt jejich produkce naprosto do neznáma, ne-

12 2 > 2014

mělo žádné zkušenosti se zahraničním obchodem. Navíc, byli jedni z prvních, kteří zahájili obchod s mlékárnou v zahraničí. I přes všechny překážky nakonec zvítězil pragmatický pohled doprovázený výrazným ekonomickým efektem, který trvá po celou dobu obchodní spolupráce. Jasně deklarovaný zájem německé mlékárny spolupracovat pak přispěl k finálnímu rozhodnutí ve prospěch uzavření dlouhodobé smlouvy. Ještě jedno významné rozhodnutí bylo pro osud družstva rozhodující. Tímto rozhodnutím byl v roce 2007 přechod na jednotnou konstrukci ceny MHD JIH pro všechny členy družstva. Tímto krokem se stala obchodní činnost družstva skutečnou obchodní činností a zavedl se spravedlivý systém v rámci celého objemu obchodu. Za stejnou kvalitu dodávky mléka mají členové stejnou cenu nehledě na to, zda jejich produkci prodává družstvo do Madety, do Goldsteigu nebo jiné mlékárny. Realita dnešních dnů V současné době má MHD JIH celkem 211 členů. Z toho je 95 zemědělských družstev, 33 akciových společností, 38 společností s ručením omezeným a 45 soukromě hospodařících zemědělců. Mléko se prodává z 257 odběrných míst. Průměrná denní dodávka MHD JIH od počátku letošního roku je 1 180 000 litrů. Podíl obchodu MHD JIH na celkovém objemu ČR se pohybuje v úrovni 18,5%. Mléko dodává druž-

stvo šesti mlékárnám. Největším odběratelem je Madeta a.s, kam dodávají asi 55% produkce, do mlékárny Goldsteig 33%, do Mlékárny Klatovy 7%, do Tatry Hlinsko 3,5% a do Mlékárny Jihlava a nově do druhé německé mlékárny ve Schwarzenfeldu shodně do 2% objemu produkce. Se všemi smluvními mlékárnami má družstvo uzavřené dlouhodobé smlouvy, minimálně do roku 2017. Dlouhodobé smlouvy považují členové družstva za velmi důležité jak pro stabilitu obchodu, tak i k eliminaci případných problémů, které mohou na trhu nastat po ukončení systému mléčných kvót v roce 2015. O úspěšnosti družstva svědčí nepochybně i fakt, že za uplynulý rok zobchodovalo družstvo 411 milionů litrů mléka za průměrnou realizační cenu 8,94 Kč/l. Tržby z obchodní činnosti dosáhly úrovně 3,7 miliardy korun. Další služby pro členy Další významnou oblastí obchodní činnosti družstva pro členy je zajištění nákupu různého sortimentu zboží a služeb na účet družstva. Jde zejména o mléčné krmné směsi, minerální doplňky, desinfekční a sanitační

prostředky, konzervační přípravky, silážní plachty, hospodářské potřeby, ochranné pracovní oděvy a pomůcky apod. Se všemi dodavateli má družstvo uzavřeny smlouvy, které členům zajišťují lepší cenové podmínky, než kdyby si nákup zajišťovali sami. Přínosný pro členy je i systém kompenzací, kdy hodnota odebraného zboží je odečtena z hodnoty dodaného mléka. V celkovém vyjádření byl za rok 2013 objem ostatních obchodů družstva přibližně 65 miliónů korun. Samostatnou kapitolou, která členům přináší další pozitivní efekt, je oblast pojištění, kdy se podařilo v rámci možností zajistit pro členy velmi příznivé podmínky pojištění. Spotřebu mléka je nutné podporovat Nedílnou součástí práce MHD JIH je i aktivní účast na propagaci výroby a spotřeby mléka a mléčných výrobků. Jak už bylo zmíněno, družstvo má v současné době jeden z největších podílů smluvně zajištěné produkce mléka v ČR. Proto je pro družstvo velmi důležitá a nezbytná i podpora spotřeby mléka. S tím souvisí také každoroční účast na celostátní výstavě Země Živitelka, která má za hlavní cíl propagovat výrobu a spotřebu mléka a mléčných výrobků. K zajištění této akce má družstvo vždy k dispozici výrobky smluvních mlékáren

a prezentuje tak výrobky mlékáren, ale přeneseně i produkci členů družstva. MHD JIH je také partnerem Agrární komory ČR pro propagaci mléka v projektu „Bílé plus“. Mlékařské družstvo podporuje regionální výstavy skotu v Opařanech a Košeticích. Obě dvě výstavy pořádají členové družstva. Co znamená být členem družstva? Na tuto otázku není jednoduchá odpověď. Členové družstva i jeho vedení je přesvědčeno, že skot a produkce mléka do oblasti jižních Čech patří, má nezastupitelné místo v systému hospodaření a bezesporu je a bude perspektivní oblastí. Členství v družstvu tak přináší členům jistotu a stabilitu v obchodním vztahu, významný finanční efekt, zajištění pravidelných plateb, zajištění dlouhodobého odbytu mléka za lepších cenových podmínek, možnost výhodnějšího nákupu zboží a služeb, perspektivu do budoucna. Bez soudržnosti, solidarity, loajality a ochoty ke společnému obchodu svých členů by ale nikdy družstvo této pozice nedosáhlo. I díky tomu se Mlékařské hospodářské družstvo stalo významným a váženým obchodním partnerem smluvních mlékáren a významným obchodníkem s mlékem. dav

ZPRAVODAJ

INZERCE

VÁŠ PORADCE V POJIŠTĚNÍ

Exkluzivní nabídka pojištění plodin a zvířat, strojů, majetku, vozidel, odpovědnosti za škodu i osobního pojištění. Přínosy spolupráce     

Nabídka všech druhů pojištění Nejlepší cena, garance kvality Široký rozsah pojistného krytí Rychlé řešení škod Nabídky od všech pojišťoven

Poskytované služby    

Zhodnocení stávající pojistné ochrany a identifikace úspor Návrh optimálního pojistného programu Nezávislé jednání s pojistiteli Osobní přístup a stálá individuální péče

Partner Agrární komory ČR SLOUŽÍME VÁM S RADOSTÍ

+420 221 421 788

www.renomiaagro.cz

2 > 2014

13

ZPRAVODAJ

KOMODITY

PŘESTOŽE OVOCNÁŘSTVÍ MÁ U NÁS STALETOU TRADICI, JEHO DNEŠNÍ SITUACE NENÍ JEDNODUCHÁ V ČECHÁCH A NA MORAVĚ MĚLO PĚSTOVÁNÍ OVOCE, TEDY JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ MÍRNÉHO PÁSMA, JAKO JSOU JABLKA, HRUŠKY, ŠVESTKY, MERUŇKY APOD., STALETOU TRADICI, A BYLO VŽDY ŽÁDANOU POTRAVINOU, KTEROU U NÁS LIDÉ VŽDY CHTĚLI. JENŽE NA PULTECH NAŠICH OBCHODŮ SE OBJEVUJE ČÍM DÁL VÍCE OVOCE MÍRNÉHO PÁSMA I Z JINÝCH ZEMÍ. Tento fakt nás vedl k tomu, že jsme požádali Ing. Martina Ludvíka, předsedu Ovocnářské unie ČR, o vysvětlení jak vypadá současná situace v pěstování ovoce u nás a jak se to projevuje i na trhu, tedy na pultech obchodů a ve spokojenosti našich spotřebitelů. Podle něho se v České republice v současné době pěstuje ovoce na ploše cca 17 800 ha intenzivních sadů. Na této výměře se každoročně vyprodukuje průměrně 140 000 tun ovoce ročně. Kromě tohoto množství se v České republice vypěstuje ještě dalších 150 000 tun ovoce v extenzivních sadech

Foto: autor

14 2 > 2014

a zahradách, které je využíváno samozásobiteli a na průmyslové zpracování. Hlavním ovocným druhem, který se v ČR pěstuje, jsou jabloně. V intenzivních výsadbách jabloní se každoročně vyprodukuje 120 000 tun jablek. Z dalších ovocných druhů je důležité pěstování višní pro zpracování. Ročně se jich v ČR vyprodukuje 6 tisíc tun a jsou významným exportním artiklem. Specialitou tuzemského ovocnářství je pěstování stolních tmavých třešní. V oblasti Jižní Moravy je významné pěstování meruněk a broskví. Z dalšího tradičního ovoce se

v sadech pěstují hrušky, švestky a rybízy. Ovocné sady u nás mizí Jednou z příčin, proč se u nás objevuje ovoce i z jiných zemí je to, že za posledních 20 let zmizelo z naší krajiny na 5000 hektarů ovocných sadů. V současné době je u nás 17,8 tisíce hektarů produkčních sadů. Bohužel více než 8 tisíc hektarů by bylo potřeba rychle restrukturalizovat, jelikož jsou starší dvaceti let. To je skoro nemožné, protože se ročně vysazuje jen 300 až 400 hektarů nových sadů a také v dalších letech budou určitě převažovat likvidace starých sadů

Foto: autor nad výsadbami novými. Polovina výměry je tvořena jabloněmi, pak následují švestky a višně. Velmi malá výměra je malin i jahod. Celkově dochází k poklesu výnosů, např. některé druhy už nepěstujeme vůbec, jako třeba angrešt, plochy meruněk a broskví poklesly za poslední čtvrtstoletí o dvě třetiny. S poklesem produkce ovoce souvisí i horší

schopnost dodávat do globálních maloobchodních řetězců, které požadují nejlépe celoroční dodávky ovoce ve větších objemech. Některé odbytové organizace ovocnářů

Rentability pěstování ovoce není dobrá Rentabilita pěstování ovoce je v posledních několika letech špatná a potvrzují to i studie ÚZEI, je dokonce jednou

OVOCNÉ SADY I PLOCHY DROBNÉHO OVOCE Z NAŠÍ KRAJINY MIZÍ. NA VINĚ JSOU NEJENOM VYSOKÉ NÁKLADY NA STRANĚ VSTUPŮ, NEJISTOTA ODBYTU A MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ALE STÁLE ČASTĚJI TAKÉ NEGATIVNÍ VLIVY POČASÍ, PROTI KTERÝM SE NEJDE POJISTIT. tak ovoce dodávají a podmínky splní. Samostatný podnik je v daleko horší situaci a musí spíše hledat odbyt mimo obchodní řetězce, kde je však malý trh a také velká konkurence. Vždyť u nás se prodává 80 % veškerého čerstvého ovoce přes obchodní řetězce. Na druhou stranu by také sami řetězce měly více dávat prostor hlavně regionálním pěstitelům, kteří by dodávali přímo na jednotlivé prodejny. O podpoře regionálních pěstitelů většina řetězců více mluví, než koná. A nástroj je opět spotřebitel, aby více poptával tuzemské zboží.

z nejhorších v rámci zemědělských komodit. Velkou měrou to ovlivňuje skutečnost, že ovocnářství je velmi citlivé na vliv počasí a to nám v posledních letech nepřeje. Zejména pozdní jarní mrazíky připravily pěstitele o velkou část úrody v letech 2011 i 2012. Ekonomiku ovlivňuje i fakt, že proti těmto rizikům se ve většině případů vůbec nelze pojistit, jsou to totiž nepojistitelná rizika a tak ani není možné využít nástroj státu, kterým je podpora pojištění přes PGRLF. Rentabilitu rovněž ovlivňuje i stagnace odbytových cen. Když srovnáme v dlouhodo-

ZPRAVODAJ

KOMODITY

bějším horizontu nárůst cen hlavních polních komodit a ovoce, tak odbytové ceny ovoce rostou jen velmi pomalu. K tomu také velká investiční náročnost, když vybudování jednoho hektaru ovocného sadu se závlahou, a s konstrukcemi chránícími proti kroupám, se dnes blíží k 1 mil. Kč. Dnes také dovážíme většinu vstupů, ať již jde

konkrétní druh. Třeba višně a rybízy ovocnáři pěstují výhradně na zpracování, většina jahod, jablek, hrušek nebo meruněk jde na trh v čerstvém stavu. Co se týká poptávky od spotřebitelů, tak převažuje zájem hlavně o čerstvé ovoce. Je to dáno tím, že možnost koupit čerstvé ovoce je u řady druhů celoroční.

OVOCNÁŘSTVÍ SE JAKO SPECIALIZOVANÁ A NÁROČNÁ ČINNOST POTÝKÁ S CELOU ŘADOU PROBLÉMŮ. PŘESTO MÁ AMBICI SE S VLASTNÍ PRODUKCÍ PROSADIT V CENTRU ZÁJMU TUZEMSKÝCH SPOTŘEBITELŮ. STAČÍ, ABY NAKUPUJÍCÍ PROJEVILI O ČESKÉ OVOCE TRVALÝ ZÁJEM. o pesticidy, hnojiva, veškerou speciální techniku, z velké části i stromky do nových výsadeb nebo také i opěrné konstrukce do sadů. Nákladově se můžeme lišit hlavně cenou práce, ve srovnání se západní Evropou je u nás stále pracovní síla levnější, i když už není tak velký rozdíl, ve srovnání s Polskem to konkurenceschopné již není. Poláci mají cenu práce nižší, hlavně v oblasti mzdových nákladů a vlastní práce na farmách. Čerstvé ovoce či na zpracování? O tom, jaký je poměr mezi ovocem, které je určeno ke konzumaci, a ovocem, určeném ke zpracování např. na džemy, marmelády, rozhoduje

Foto: autor

Zájem o zpracované ovoce je také velmi důležitý. V posledních letech se rozvíjí hlavně faremní zpracování produkce na mošty a lze předpokládat i rozvoj zpracování ovoce na další kvalitní produkty, třeba marmelády. Problém je však v tom, že velké zpracovatelské kapacity tady už nejsou. Většinu ovoce na zpracování vyvážíme a pak výrobky dovážíme zase zpět. Ve větší míře se u nás vyrábí jen dětská výživa a pak jablečný koncentrát, což je ovšem jen polotovar. S poklesem tuzemské produkce a globalizací zpracovatelského trhu ani nelze očekávat velké investice v oblasti zpracování ovoce. Jde spíše o udržení těch, kteří ovoce zpra-

covávají, a také o podporu budování menších kapacit přímo na farmách, aby se zvýšila přidaná hodnota produkce. Výzkum v této věci pokračuje. Byly tady projekty třeba na vytipování vhodných odrůd švestek na povidla nebo pokusy s novými rezistentními odrůdami jablek vhodnými na výrobu dětské výživy. Zaměstnanost a perspektivy ovocnářství Podle Ludvíka velká nezaměstnanost neznamená ještě dostatek lidí na práci. Česání ovoce je velmi náročná práce téměř za každého počasí. Některé podniky spolupracují i s úřady práce a daří se jim alespoň část brigádníků nalézt mezi nezaměstnanými. Podniky s větší potřebou pracovních sil se neobejdou bez zahraničních pracovníků. Jde většinou o kombinaci pracovníků ze zahraničí a z tuzemska. Někde také pomáhají studenti či důchodci. Pokud jde o dotace, které ovlivňují vývoj celého odvětví, současné podmínky podpor příliš nestimulují podniky k zaměstnávání lidí. Základní platba na hektar SAPS je stejná na každý hektar bez ohledu na to, jak je zatížen prací. Jiný případ je, že pokud má podnik hodně zaměstnanců, třeba i díky speciální rostlinné výrobě, může být považován za velký podnik a nemá pak nárok na některé

Foto: autor podpory z PGRLF, tedy opět opatření proti zaměstnávání lidí. Současná vláda hovoří o podpoře zaměstnanosti a tím o podpoře právě u oborů jako je ovocnářství, doufejme, že až začne slova měnit v činy, zda uvedené absurdity zmizí. Podle Ludvíka v dalších letech dojde bohužel k poklesu ploch a lze očekávat, že se sníží výměra sadů tak o dva tisíce hektarů. Řada podniků spíše zvažuje udržení produkce, což znamená snížení ploch a náhradu větší plochy starších sadů výsadbou menší výměry mladých sadů s vyšším výnosem. Mnoho nových

zájemců o zahájení ovocnářské výroby skutečně intenzivní produkce není vidět. Je to dáno také velkou investiční náročností. O ovocnářství se ve větší míře zajímají hlavně noví zájemci, kteří by rádi produkovali

spíše extenzivně ovoce na zpracování, nejlépe v režimu ekologického zemědělství. Je otázkou, zda jejich zájem je především o obor a podnikání v něm nebo jen o možnost čerpat ekologické dotace. Miroslav Svoboda

Foto: autor

2 > 2014

15

ZPRAVODAJ

KOMODITY

NAŠI VINAŘI SE DNES POTÝKAJÍ S NEKALOU KONKURENCÍ, S DOVOZEM LEVNÝCH A NEKVALITNÍCH VÍN VINAŘSTVÍ U NÁS MÁ MNOHASETLETOU TRADICI. I PO ROCE 1989 JSME ZAZNAMENALI ZVÝŠENÝ POČET SUBJEKTŮ, KTERÉ SE ZABÝVAJÍ PĚSTOVÁNÍM VINNÉ RÉVY A VÝROBOU VÍNA. Jenže, z průměrných 650 000 hl vína, vyrobeného z hroznů sklizených v ČR, 50 % z tohoto množství vyrobí producenti, kteří produkují více než 10 000 hl vína a jichž je 1 % z celkového množství vinařů, zatímco 3 % vinařů, produkujících mezi 1000 - 10 000 hl vína, vyrobí 30 % z celkového množství vyrobeného vína, přičemž zbylých 96 % subjektů, produkujících méně než 1000 hl vína ročně, vyrobí zbývajících 20 % z celkového množství vyrobeného vína. Ve vinohradnictví působí zhruba 20 000 subjektů, ale přibližně 2 % z nich obhospodařuje více jak 70 % celkové plochy vinic. Mimochodem, spotřeba vína v ČR činí dnes 21 litrů na obyvatele.

Foto: autor

16 2 > 2014

Dovoz vína i mimo kontrolu celních a daňových úřadů „Jako obor je vinařství u nás vcelku stabilizované a přizpůsobené novým podmínkám a obrovskému tlaku importovaných vín. Naučili jsme se s tím žít. Bohužel v poslední době, zhruba tři roky, se začal obor infiltrovat nepoctivými subjekty, které parazitují na postavení našeho vína i na celkově vzrůstající oblibě vína jako takového. S dovozem levných, méně kvalitních vín jsme se dokázali vyrovnat tím, že většina naší produkce se přesunula do vyšších kvalitativních kategorií a v zásadě musíme akceptovat, že produkční potenciál našich vinic nebude nikdy dostatečně saturovat spotřebu. Pokud se vše děje legálně nelze nic namítat. My však vnímáme stav,

kdy kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) zaměřené na falšování vína v roce 2013 odhalily u zhruba 30 % kontrolovaných vzorků vady související s nedovolenými technologickými postupy, nebo neznámým zeměpisným původem, jako velice špatný. Máme za to, že se do republiky a potažmo na trh dostává obrovské množství vína, které je zcela mimo kontrolu úřadů, jak celních, tak daňových,“ sdělil nám JUDr. Tibor Nyitray, předseda Svazu vinařů ČR. Svaz vinařů si vzal za úkol bojovat proti těmto jevům a velice intenzivně tlačí na státní orgány, aby sjednaly nápravu. Ze statistických údajů vyplývá, že zhruba 20 % obratu ve víně se přesunulo z tradičních prodejen

(kamenných obchodů, supermarketů) na nově vzniklá prodejní místa, jako jsou různé večerky, prodejny tabáku a trafiky, zeleniny a ovoce, květinářství, prodávající vína nejnižší kvality za cenu, která rozhodně nemůže obsahovat všechny daňové zátěže, nebo ten nápoj nemůže být víno odpovídající normám. Na serveru www. potravinynapranyri.cz jsou zveřejňovány zjištěné přestupky, mezi nimiž není žádnou raritou obsah přidané vody v desítkách procent. K tomu jiné nepovolené přídavky cukru, alkoholu, glycerolu, barviv apod. Například byl zjištěn i rekordní objem 95% přidané vody na litr „vína”!!! V podstatě se jedná o trestuhodné klamání spotřebitele, který nedostává víno, které si zaplatí a které

očekává, ale jen jakousi imitaci a v konečném důsledku to poškozuje dobré jméno domácího vinařství jako celku, které se za uplynulých 25 let dostalo na výbornou evropskou úroveň. Rakousko podobný problém vyřešilo V Rakousku byla podobná situace v sedmdesátých letech minulého století. Tamní vláda i profesní veřejnost se postavila k problému pančování vína velice statečně,

Důsledné kontroly i u nás Vinaři žádají státní orgány, aby důsledně hlídaly dodržování stávajících zákonných pravidel. Jde zejména o přísnější kontrolu ze strany celní správy, aby bylo víno, které se ve velkých objemech dostává na naše území, bylo řádně evidováno, aby se dal sledovat jeho další pohyb a manipulace s ním až do fáze jeho prodeje spotřebiteli. Na čistotu a regulérnost prodávaného vína dohlíží SZPI a dá se říct, že ve stávajícím

SPOTŘEBA VÍNA JE DNES 21 L NA OBYVATELE, ALE VZHLEDEM K POLOZE ČESKÉ REPUBLIKY A KLIMATICKÝM PODMÍNKÁM MUSÍME PŘIBLIŽNĚ DVĚ TŘETINY OBJEMU DOVÁŽET A TO NEJVÍCE Z ITÁLIE A SLOVENSKA. NAŠI VINAŘI SE PROTO ZAMĚŘILI NA VYŠŠÍ KVALITATIVNÍ KATEGORIE. několik osob, i z řad vinařů, bylo nepodmíněně odsouzeno, mnoho vinařství zkrachovalo a po tomto katarzním procesu se zrodilo nové rakouské vinařství požívající všeobecnou důvěru, vážnost i mezinárodní renomé. „My, představitelé oborových spolků věříme, že i naše vláda a příslušné orgány budou nekompromisně trestat pachatele zmíněných jednání a že náš trh bude ochráněn od černých dovozů, případně daňových deliktů souvisejících s uváděním vína na trh. Dosavadní signály jsou spíše pozitivní a naše návrhy na nápravu situace, které jsme vypracovali, zejména na základě analýzy situace zpracované společností Ernst & Young, byly přijaty se zájmem o řešení,“ konstatoval Tibor Nyitray.

personálním složení a materiálním zabezpečení dělá, co může. Jenže je zřejmé, že to nestačí, a proto vinaři žádají zvýšení počtu inspektorů specializujících se na dohled trhu vínem. SZPI nebyla koncipovaná na takové množství prodejců vína, zejména čepovaného, aby dokázala zvládnout požadovaný objem kontrol. Klamání spotřebitele je potřebné i správně kvalifikovat. Vinaři mají za to, že vzhledem k tomu, že se jedná o vědomou činnost toho, kdo víno pančuje, nebo načerno prodává, neměly by být tresty symbolické a vůbec by se nebránili, aby takové jednání bylo kvalifikováno jako trestný čin. Mimochodem, tento způsob podvádění je spojen i s daňovou nepoctivostí. Existuje obava, že víno je další komoditou zneužívanou a využívanou v tzv. karuselových obchodech.

ZPRAVODAJ

KOMODITY

a finanční správy, aby případně byla tato oblast i v hledáčku nově vzniklého útvaru Kobra.

Zde se kvantifikace objemu stanovuje velice těžko, ale podle odhadu vinařů se pohybuje v rozpětí mezi jednou až

dvěma miliardami korun úniku na DPH a dani z příjmu. V této oblasti by uvítali užší spolupráci mezi orgány celní správy

Podmínky u nás jsou složitější a nákladnější Pro naše producenty je to o to složitější, že výroba vína ve srovnatelné kvalitě je v našich klimatických podmínkách výrazně složitější a nákladnější. V posledních pěti letech vinaři zažili několik negativních klimatických jevů, kdy rok 2010 byl až katastrofický, protože se podařilo vyrobit pouze 450 000 hl vína místo dlouhodobě průměrných 650 000 hl. Loni vyrobili 605 000 hl, tedy opět pod průměrem. Další překážkou je zastaralost vinic, kdy průměrný počet hlav na hektar činí cca 2800, přičemž ve srovnatelných oblastech jako je Rakousko, Německo se pohybuje skoro na dvojnásobku. Toto významně ovlivňuje produkční potenciál našich vinic. V současné

době se snaží podporovat restrukturalizaci vinic zaměřenou na nový způsob pěstování révy spočívající ve větším množství hlav při nižším množství hroznů z keře. Tomu odpovídá i národní program podpory SOT pro víno (dotace), podle kterého 80 % použitelných financí bude směřovat do podpory restrukturalizace vinic. Postavení našich vinařů v EU Svaz vinařů je součás-

vlivu je obdobný jako postavení ČR v orgánech EU. Je však dobré vědět „co se chystá“ a co se děje. Tradiční vinařské státy, zejména Itálie, Francie, Španělsko zcela přirozeně prosazují své zájmy, které jsou mnohdy v rozporu s těmi našimi. Navíc, našim vinařům, přijdou některá opatření EU nesmyslná, jako je např. podpora klučení vinohradů, která je vystřídána podporou výsadeb. Dále je to změna

VELKÝM PROBLÉMEM JE PANČOVÁNÍ VÍNA PŘIDANOU VODOU, NEPOVOLENÝMI PŘÍDAVKY, CUKRU, ALKOHOLU, GLYCEROLU ČI BARVIV. NEPOCTIVCI TAK POŠKOZUJÍ DOBRÉ JMÉNO ČESKÝCH A MORAVSKÝCH VINAŘŮ, KTERÉ SI DLOUHODOBĚ ZA POSLEDNÍCH 25 LET VYTVÁŘÍ. VINAŘI PRO NĚ PROTO POŽADUJÍ TVRDÉ SANKCE. tí nejvýznamnějších vinařských mezinárodních organizací, které se podílejí na ovlivňování orgánů EU při tvorbě předpisů regulujících trh vínem. Bohužel význam českého

v označování původního nejakostního „bílého“ a „červeného“ stolního vína na víno s udáváním odrůdy. To je právě to (původně u nich sudové bílé a červené víno), které je

k nám dovážené z EU a následně u nás prodávané jako čepované víno. Příprava předpisů vydávaných orgány EU je velice zdlouhavá, jednotlivé principy se nepřiměřeně dlouho tvoří. Podle našich vinařů není znění předpisů - do poslední chvíle před jejich účinností často jasné a známé, takže následná implementace do našeho práva bývá komplikovaná. Přitom naše legislativa musí být zcela v souladu s evropskými předpisy. Zbývá jen malý prostor pro vlastní úpravu a národní opatření. Nicméně pokud jsou pravidla pro všechny státy stejná, nedá se nic dělat. Problémem ovšem je, že jiné státy svým vinařům, potažmo zemědělcům, poskytují podporu, nebo úlevu jinými cestami. Např. jde o různá zvýhodnění v daňové oblasti, úlevy na sociálním pojištění a podobně. Miroslav Svoboda

MINISTR ZEMĚDĚLSTVÍ JUREČKA: HLEDÁME ŘEŠENÍ, JAK ZABRÁNIT ČERNÉMU TRHU S VÍNEM ČERNÝ TRH S TICHÝM VÍNEM, KAM SPADAJÍ I DAŇOVÉ ÚNIKY Z PANČOVANÝCH VÍN, BYL HLAVNÍM BODEM DNEŠNÍHO SETKÁNÍ MINISTRA ZEMĚDĚLSTVÍ MARIANA JUREČKY SE ZÁSTUPCI VINAŘŮ, VÝROBCŮ DESTILÁTŮ, STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÉ A POTRAVINÁŘSKÉ INSPEKCE (SZPI) A CELNÍ SPRÁVY ČR. PROBLEMATIKOU SE BUDE ZABÝVAT VZNIKAJÍCÍ MEZIRESORTNÍ KOMISE. „Odborníci Ministerstva zemědělství nyní analyzují návrhy na řešení problému pančování a černého trhu s vínem, které jsme obdrželi například od vinařů, podnikatelů a samozřejmě od našich inspektorů ze SZPI. A už více než rok velmi dobře funguje dohoda mezi Ministerstvem a Generálním ředitelstvím cel, která umožňuje dozorovým orgánům používat data celníků o převozech a dovozech vín do Česka, a to přímo z registru vinic. Tyto údaje jsou důležité pro lepší ochranu spotřebitelů a vinařů před falšováním vín,“ řekl

ministr zemědělství Marian Jurečka. Mezi základní návrhy, kterými se chce Ministerstvo zemědělství zabývat, je zejména posílení a účinnější zacílení kontrol v této oblasti jak ze strany SZPI, tak i Celní správy. Zároveň se ukazuje jako nezbytné zpřísnění sankčních opatření a podmínek pro prodej sudového vína nebo zavedení povinnosti zdokumentování veškeré přepravy a dovozu vína. Nezbytná je spolupráce na meziresortní úrovni, neboť předpokládané výstupy mohou mít

dopady do několika zákonů, například do zákona o spotřební dani, živnostenského zákona, nebo trestního zákoníku. Již nyní se podařilo v rámci novely zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci postihovat nepoctivé producenty. „Pokud inspektoři odhalí pančované víno, budou mít pravomoc přikázat jeho likvidaci. Nepoctiví výrobci už totiž nebudou moci spoléhat na to, že zpracováním vína na ocet nebo líh získají aspoň částečný zisk. Naopak,

budou muset uhradit náklady na likvidaci vína, které nebylo vyrobeno podle povolených postupů,“ uvedl ministr Jurečka. Přísnější pravidla zamezí šíření nekvalitních nebo falešných vín neznámého původu na našem trhu. Dozorové orgány budou mít pravomoc nařídit zákonné zničení falšovaných vín, likérových vín, šumivých vín a částečně zkvašeného hroznového moštu.

Hynek Jordán, ředitel Odboru komunikace MZe

2 > 2014

17

ZPRAVODAJ

KOMODITY

OČEKÁVÁME DOBROU KVALITU BRAMBOR DNE 4.6 SE USKUTEČNILO V ČELÁKOVICÍCH SETKÁNÍ ČLENŮ ÚSTŘEDNÍHO BRAMBORÁŘSKÉHO SVAZU ČESKÉ REPUBLIKY. Dopolední program vyplnilo vystoupení odborníků na téma „výživová hodnota brambor“ – profesor Diviš z JČU , „výhledová situace brambor jako komodity na světových trzích“ nebo „ nové odrůdy a proces jejich zkoušení“. Odpolední program po té probíhal v prostorách odrůdové zkušebny ÚKZUZ v Přerově nad Labem, kde byly představeny a vyhodnoceny odrůdy, které v rámci letošního zkoušení odrůd dosáhly nejlepších výnosů. V Přerově proběhlo také zasedání Komoditní rady pro brambory při Agrární komoře ČR. Členové komoditní rady velmi po-

evropským právem. V současnosti tuto legislativu projednává vláda a v nejbližší době je na pořadí konzultační notifikační schůzka.

zitivně zhodnotili zařazení konzumních brambor mezi citlivé komodity a podíl Agrární komory na vyjednáváních. Brambory na škrob již v citlivých komoditách zařazeny byly, nicméně jejich opětovné zařazení do této skupiny lze také hodnotit pozitivně. Konzumní brambory jsou ovšem zcela novou položkou a bude třeba provést proces notifikace tak, aby byla zaručena kompatibilita s

Zařazení konzumních brambor mezi citlivé komodity by mělo projít notifikační procedurou do 1. 8. 2014. Pro obálku „konzumní brambory“ bylo vyčleněno 50 mil. korun. V případě dalšího poklesu výměry osázených ploch je možné do budoucna jednat o navýšení této sumy. Žadatel o tuto podporu bude muset prokázat prodej alespoň 26 tun brambor z hektaru na základě daňového dokladu (pokladní lístky, příjemky). Žadatel

bude moci používat jak certifikovanou, tak farmářskou sadbu. V rámci Programu rozvoje venkova členové KR kvitují větší důraz na investice do infrastruktury a vybavení (dotace na skladovací prostrory, sazeče, odkameňovače, sklízeče). Pozitivně byla hodnocena i role Agrární komory na připravovaném programu SDO (Seznamy doporučených odrůd). Existence nezávislé autority pro zkoušení odrůd, která by disponovala vlastními zdroji, je už očekávána delší dobu. Aktuální situace porostů se jeví jako dobrá. Spotřebitelé mohou očekávat dobrou kvalitu brambor za dobrou cenu.

PROGRAM ROZVOJE VENKOVA PRO OBDOBÍ 2014-2020 Z POHLEDU AK ČR VZHLEDEM K POVAZE MATERIÁLU A VZÁJEMNÉMU PROLÍNÁNÍ ZÁJMOVÝCH OBLASTÍ SE AGRÁRNÍ KOMORA ČR A POTRAVINÁŘSKÁ KOMORA ČR ROZHODLY VYPRACOVAT K PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA NA OBDOBÍ 2014-2020 SPOLEČNÉ STANOVISKO. Hlavním záměrem pozice AK ČR a PK ČR je najít, i při celkově nižším finančním rámci, optimální a kompromisní řešení požadavků podnikatelské sféry, zájmových svazů a dalších partnerů tak, aby byl program vhodně, optimálně a současně maximálně využit. Stěžejní část materiálu, která se týká investic do infrastruktury, bude mít značný vliv jak na zemědělskou prvovýrobu, tak na zpracovatelský průmysl. Obě organizace souhlasí s důležitostí inovací pro další rozvoj agrárního a potravinářského sektoru v situaci, kdy je největším problé-

18 2 > 2014

mem těchto sektorů nízká přidaná hodnota. A tak vedle podpory tradičních silných odvětví živočišné výroby jako je chov dojeného skotu, krav bez tržní produkce mléka, prasat či drůbeže bychom v materiálu chtěli vidět také podporu speciálních odvětví s vyšší přidanou hodnotou jako je ovocnářství, zelinářství, vinařství, semenářství a květinářství. Je však také třeba pečlivě zvážit zacílení podpor, aby došlo ke kýženému efektu z hlediska národního hospodářství. K regionálnímu rozvoji nepřispívají jen malí a střední producenti, ačkoli jejich zájmy nechceme a nebudeme opomíjet, ale

hlavně velcí producenti, jejichž případný odchod nebo ukončení činnosti může mít na venkovský prostor negativní dopad. Chceme takové nastavení podpor, které bude směřovat k větší efektivitě a zároveň bude demotivující pro případné spekulanty. Agrární komora nesouhlasí se zvýšením podpory pro opatření Ekologické zemědělství, pokud nebude důsledkem prokazatelná produkce kvalitních biopotravin skutečně uvedených na trh. Stejně důležitá je z hlediska obou komor i bezpečnost a nezávadnost potravin, která podle našeho mínění není v předloženém dokumentu dostatečně akcentována. Materiál se dle našeho názoru nedostatečně zaměřuje na nejpalčivější problémy zemědělského sektoru. Malý nebo žádný prostor je zde věnován problematice nepojisti-

telných rizik, oblastem čelícím nepříznivým přírodním podmínkám (potýkající se suchem) stejně tak jako klesajícímu rozměru živočišné výroby a nástrojům, kterými by měli být zemědělci k zastavení tohoto negativního trendu motivování. S problematikou živočišné výroby souvisí také podpora méně příznivých oblastí, kam tento druh zemědělské činnosti tradičně patří. Nesouhlasíme s tím, aby se právě na podpoře těchto oblastí šetřilo, a budeme se snažit o navýšení dotací. Cílem připomínek AK ČR a PK ČR je vytvořit z Programu rozvoje venkova 2014 – 2020 silný poziční dokument pro formování a podpory konkrétních podnikatelských podmínek ve všech výrobních oblastech pro posílení a růst konkurenceschopného zemědělství a potravinářství České republiky v prostoru současné EU.

DÍKY SUCHU OČEKÁVÁME NIŽŠÍ VÝNOSY DNE 25.6.2014 SE V HODKOVICÍCH USKUTEČNILO JEDNÁNÍ KOMODITNÍ RADY PRO OBILÍ A OLEJNINY PŘI AGRÁRNÍ KOMOŘE ČESKÉ REPUBLIKY. Na úvod byl zhodnocen loňský marketingový rok. Zásoby obilí i olejnin jsou již téměř vyprodány, čeká se na novou sklizeň, která ovšem nebude oproti původním odhadům vzhledem k vývoji počasí uspíšená. Jednání se účastnili zástupci producentů z téměř všech krajů České republiky. Prakticky bez výjimky všechny kraje hlásí problémy se suchem. Na rozdíl od optimistických odhadů z minulého jednání, které se uskutečnilo v polovině února, se toto jednání neslo v duchu negativnějších výhledů. Poklesla výměra osevních ploch řepky i obilovin (asi o 7% u řepky, o 1% u obilovin). Výnosy budou

také nižší (u řepky až o 17%). Světová produkce bude nižší než v minulém roce. Produkce v EU 28 se očekává lehce pod úrovní produkce loňské. Výpadek produkce obilovin i řepky se dá očekávat ve východní Evropě (Pobaltí, Ukrajina). S odbytem českého obilí a řepky by vzhledem ke stabilní až vzrůstající poptávce v sousedních zemích (poptávka obilí ze strany rakouských a německých bioplynových stanic, poptávka polské živočišné výroby) neměl být problém. Cena řepky v současné době vychází z optimistických odhadů ze začátku roku a pohybuje se kolem 9 tis. korun za tunu. S prodejem nové řepky je tak třeba chvíli vyčkat. Rozhodující roli bude hrát sklizeň ve Francii a Německu. U obilovin letošní rok existuje značný tlak na nízkou cenu v době žní. Proto doporučujeme prodávat jen v nezbytně nutných případech. Například u pšenice se dá v brzké době očekávat nárůst ceny nad 5 tis. korun za tunu.

INZERCE

ZPRAVODAJ

2 > 2014

19

ZPRAVODAJ

KOMODITY

PŮVOD LIHOVINY JE STŘEDEM POZORNOSTI KONTROL INSPEKTORŮ SZPI JEDNÍM Z ŘADY ÚKOLŮ STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÉ A POTRAVINÁŘSKÉ INSPEKCE (SZPI) JSOU KONTROLY UVÁDĚNÍ SLOŽENÍ U ALKOHOLICKÝCH NÁPOJŮ A KONTROLY ŠARŽÍ NA LIHOVINÁCH. DNES JE TO OBZVLÁŠTĚ AKTUÁLNÍ TÉMA, VEZMEME-LI V ÚVAHU I POMALU SE ROZBÍHAJÍCÍ PROCES S PŮVODCI METANOLOVÉ AFÉRY, KTERÁ PŘI SVÉM VYPUKNUTÍ TAK ZÁSADNÍM ZPŮSOBEM ZNEJISTILA TRH S ALKOHOLEM U NÁS. O stanovisko, s čím se setkávají inspektoři SZPI v terénu, jsme požádali Ing. Martina Klanicu, ústředního ředitele SZPI. Ve své odpovědi uvedl, že SZPI věnuje kontrole lihovin, včetně označení šarže na nich i sledovatelnosti dle článku 18 nařízení (EU) č. 178/2002 velikou pozornost. Kontrola označení šarže i dokladů týkajících se původu lihoviny je prováděna u každé kontrolované lihoviny. SZPI provádí kontroly lihovin pravidelně, v průběhu celého roku. Kontroly jsou zaměřeny na bezpečnost, jakost, označování i sledovatelnost. V roce 2012 bylo odebráno 1422 vzorků, což bylo 5krát více vzorků než

v předchozích letech. Z celkového množství nevyhovělo 307 vzorků, z toho necelá polovina nevyhověla z důvodu neuvedení nebo nesprávného uvedení šarže. Metanol byl zjištěn v 35 případech. Ve většině případů se jednalo překročení limitů pro jakost, nikoliv o hodnoty, které by ohrožovaly zdraví spotřebitele. (Vzorky, u kterých hodnoty metanolu překročily limit v hodnocení zdravotního rizika SZU byly pouze 4). Denaturační činidla byla zjištěna ve 32 případech. V roce 2013, kdy se situace stabilizovala, bylo odebráno 490 vzorků. Z celkového množství odebraných vzorků 19 vzorků nevyhovělo

z důvodu neuvedení nebo nesprávného uvedení šarže. Metanol byl zjištěn v 8 případech a denaturační činidla v 10 případech. V případě metanolu ani v jednom případě nešlo o hodnoty, které by ohrožovaly zdraví spotřebitele.

lihovin je mnohem dražší, protože je vysoce zdaněn. A někteří nepoctiví výrobci se snaží „ušetřit“ tím, že pro výrobu lihovin použijí líh, který není určen pro výrobu lihovin. Zda se v lihovinách nevyskytují denaturační činidla SZPI sleduje již od roku 1997. Všechny nálezy předáváme Policii ČR a GŘC. Pokud jde o přijetí účinných opatření na základě metanolové aféry,

ředitel Klanica, uvedl, že tato opatření vyplývají ponejvíce z nového zákona o povinném značení lihu. Na to, abychom posoudili, zda jsou přijatá opatření dostatečná, uplynula ještě příliš krátká doba. Výše uvedený zákon nabyl účinnosti dnem 1. 12. 2013. Pro některá nová opatření jsou stanovena přechodná období, např. pro registraci osob povinných značit líh je přechodné období

3 měsíce, u distributorů lihu je to 1 měsíc, líh ve spotřebitelském balení o objemu nad 0,06 litru a do 0,1 litru neoznačený kontrolní páskou lze uvádět do oběhu 9 měsíců od nabytí účinnosti zákona. Dodržování opatření, která spadají do kompetence SZPI začínají prověřovat inspektoři v rámci svých kontrol zaměřených na jakost a bezpečnost lihovin. (svo)

Od začátku roku 2014 bylo odebráno 76 vzorků. Z celkového množství nevyhovělo 7 vzorků. Ve 4 případech nevyhověl obsah etanolu a ve 3 případech nebylo úplně v pořádku značení. Denaturace lihu je proces, kterým se líh, který je určen pro jiné, než potravinářské účely, stává pomocí denaturačních prostředků nepoužitelný ke konzumaci. Líh určený pro výrobu

AKTUÁLNÍ VÝSLEDKY KONTROL MEDŮ V OBCHODNÍ SÍTI STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ INSPEKCE (SZPI) USKUTEČNILA MIMOŘÁDNOU KONTROLU MEDŮ V MALOOBCHODNÍ SÍTI SE ZAMĚŘENÍM NA HODNOCENÍ JAKOSTNÍCH PARAMETRŮ, KTERÉ INDIKUJÍ ZEJMÉNA FALŠOVÁNÍ. Z celkem 30 vzorků medu nevyhovělo požadavkům právních předpisů 18 vzorků. U všech nevyhovujících medů labora-

20 2 > 2014

torní analýza prokázala hodnoty, které jsou považovány za důkaz falšování nebo neodborného zacházení, které snižuje

furalu (indikuje sníženou jakost medu neodborným zacházením) – 10 nevyhovujících vzorků. jakost potraviny. Kontrola u nevyhovujících vzorků prokázala především následující pochybení: Přidání barviva karamel E150d (nepovolená složka slouží k dobarvení světlých a ředěných medů) – 9 nevyhovujících vzorků, Přidání oligosacharidů (nepovolená složka slouží

k ředění medu) – 1 nevyhovující vzorek. Nižší než požadovaná aktivita enzymu diastáza (indikuje sníženou jakost medu ředěním nebo neodborným zacházením) – 11 nevyhovujících vzorků, Vyšší než povolená přítomnost hydroxymetylfur-

Z výsledků analýzy vyplývá, že 4 vzorky nevyhověly ve 3 sledovaných parametrech najednou, 5 vzorků nevyhovělo ve 2 sledovaných parametrech. Med je dle příslušné legislativy jednosložkovou potravinou, do které je zakázáno přimíchávat jiné

složky s výjimkou jiných druhů medu. Inspekce vzorky odebrala na základě stanovení rizika při zohlednění výsledků kontrol v minulosti a podnětů spotřebitelů. S prodejci SZPI zahájí správní řízení o uložení pokuty a zároveň výsledky kontrol předala Státní veterinární správě k využití při kontrolách výrobců a dovozců.

ZPRAVODAJ

KOMODITY

PŘEHLED ANALYZOVANÝCH VZORKŮ MEDU NALEZNETE V TÉTO TABULCE Název výrobku

Datum min. trvanlivosti

Číslo šarže

Med lesní horský

17.1.2017

Med na vaření, pečení

Výrobce dle etikety

Země výroby

Celkové hodnocení

Jméno / název provozovny

neuvedeno

Včelapro s.r.o., Nejdecká 101, 691 44 Lednice

Česká republika

NEVYHOVUJE: enzym diastáza, hydroxymethylfurfural (HMF)

Jednota, spotřební družstvo ve Zlíně, Třída Tomáše Bati 398, 76302 Zlín

03.02.17

L.03.02.17

JSG med a.s., Na Roudné 443/18, 323 00 Plzeň, CZ

Česká republika

NEVYHOVUJE: amoniak - sulfitový Karamel (E150d)

Jednota, spotřební družstvo ve Zlíně, Třída Tomáše Bati 398, 76302 Zlín

Med lesní

23.12.16

L.23.12.16

JSG med a.s., Na Roudné 443/18, 323 00 Plzeň CZ

Česká republika

NEVYHOVUJE: enzym diastáza, hydroxymethyl-furfural (HMF), amoniak - sulfitový karamel (E150d)

Jednota, spotřební družstvo v Jindřichově Hradci, Rantířovská 4787/1, 58601 Jihlava

Med květovo lesní

30/11/2015

PRUSED 1110mesi

JANKAR PROFI, s.r.o. Čeladná 262, 739 12 Čeladná Provozovna Kunín

Česká republika

VYHOVUJE

Globus ČR, k.s., České Vrbné 2327, 37011 České Budějovice

Med lesní

30.09.16

L.30.09.16

Vyrobeno pro: PENNY MARKET s.r.o., Počernická 257, 250 73 Radonice, ČR

Česká republika

NEVYHOVUJE: enzym diastáza, hydroxymethyl-furfural (HMF), amoniak - sulfitový karamel (E150d)

Penny Market s.r.o., Mohelnická 1370, 78391 Uničov

Med květový

09/2014

L3123841

Bienenwirtschaft 01662 Meiben, Německo

Německo

VYHOVUJE

Penny Market s.r.o., Mohelnická 1370, 78391 Uničov

Med lesní

12.04.16

L.12.04.16

JSG med a.s., Na Roudné 443/18, 323 00 Plzeň CZ.

Česká republika

NEVYHOVUJE: enzym diastáza, hydroxymethylfurfural (HMF)

Jednota, obchodní družstvo Tábor, E. Beneše Renta 243 1089, 39101 Sez. Ústí I.

Medokomerc med lesní

04 02 2016

Medokomerc s r. o. Čestín 20, 285 10

Česká republika

VYHOVUJE

BILLA, spol. s r. o., Ladova 2a, 400 01 Ústí nad Labem

Billa Honey Forest

02/2015

L8854

vyrobeno pro: BILLA spol. s r. o., Modletice 67, 251 01 Říčany

Rakousko

VYHOVUJE

BILLA, spol. s r. o., Ladova 2a, 400 01 Ústí nad Labem

Med na vaření, pečení

13.12.16

L.13.12.16

JSG med a.s., Na Roudné 443/18, 323 00 Plzeň

Česká republika

NEVYHOVUJE: amoniak - sulfitový karamel (E150d)

Tesco Stores ČR a.s., Ústecká 1905/8, 40502 Děčín - Děčín V-Rozbělesy

Med květový smíšený

24.02.2017

L 24 02 14

Product Bohemia s.r.o., Nová Ves u Chotěboře 187

Česká republika

VYHOVUJE

Tesco Stores ČR a.s., Ústecká 1905/8, 40502 Děčín - Děčín V-Rozbělesy

Med lesní

26.11.16

L. 26.11.16

JSG med, a.s., Na Roudné 443/18, 323 00 Plzeň CZ

Česká republika

NEVYHOVUJE: enzym diastáza, hydroxymethylfurfural (HMF)

Tesco Stores ČR a.s., Ústecká 1905/8, 40502 Děčín - Děčín V-Rozbělesy

JSG Med květový

19.02.17

L.19.02.17

JSG med, a.s., Na Roudné 443/18, 323 00 Plzeň CZ

Česká republika

NEVYHOVUJE: enzym diastáza

Penny Market s.r.o., ČSA, 78353 Velká Bystřice

Med lesní

22.04.16

L.22.04.16

JSG med, a.s., Na Roudné 443/18, 323 00 Plzeň CZ

Česká republika

NEVYHOVUJE: enzym diastáza

Tesco Stores ČR a.s., Brněnská 514/13c, 68201 Vyškov

Med na vaření, pečení

16.10.16

L.16.10.16

JSG med, a.s., Na Roudné 443/18, 323 00 Plzeň CZ

Česká republika

NEVYHOVUJE: amoniak - sulfitový karamel (E150d)

Van Phuc Dang, Lidická tř. 503/75, 37001 České Budějovice

JSG Med lesní

12.04.16

L.12.04.16

JSG med, a.s., Na Roudné 443/18, 323 00 Plzeň CZ

Česká republika

NEVYHOVUJE: enzym diastáza, hydroxymethylfurfural (HMF)

HRUŠKA , spol. s r.o., Temenická 2765/90, 78701 Šumperk

Med květový lesní

01 2015

PLEVA s.r.o., PROVOZOVNA POTŠTEJN, ČESKÝCH BRATŘÍ 325, ČR

Česká republika

VYHOVUJE

JEDNOTA, spotřební družstvo Zábřeh, Hlavní třída 19, 78701 Šumperk

Marlene, Med květový, zlatavý

10.2014

10.2014 LK31202

Prodávající: Lidl Česká republika, v.o.s., Nárožní 1359/11, CZ - 158 00 Praha 5

Česká republika

VYHOVUJE

Lidl Česká republika v.o.s., Okružní 4967/15, 58601 Jihlava

Spar Blütenhonig Med květový

18. 11. 2015

18.11.2015

Prodávající: SPAR Česká obchodní společnost s.r.o., Nákupní 389/1, Pha

Česká republika

VYHOVUJE

SPAR Česká obchodní společnost s.r.o., Rokycanská 2656/2, 31200 Plzeň

Medokomerc Med Med květový lipový

16 01 2015

16 01 2015

MEDOKOMERC s.r.o., Čestín 20, 285 10, ČR

Česká republika

NEVYHOVUJE: hydroxymethylfurfural (HMF)

SPAR Česká obchodní společnost s.r.o., Rokycanská 2656/2, 31200 Plzeň

Med květový

30.09.2016

L 30.09.16

JSG med a.s., Na Roudné 443/18, 323 00 Plzeň, CZ

Česká republika

NEVYHOVUJE: enzym diastáza, hydroxymethyl-furfural (HMF), amoniak - sulfitový karamel (E150d)

NORMA, k.s., Gerská 34, 323 25 Plzeň

Med lesní

30.09.2016

L 30.09.16

JSG med a.s., Na Roudné 443/18, 323 00 Plzeň, CZ

Česká republika

NEVYHOVUJE: enzym diastáza, hydroxymethyl-furfural (HMF), amoniak - sulfitový karamel (E150d)

NORMA, k.s., Gerská 34, 323 25 Plzeň

Med lesní

24.06.2016

L 24.06.16

JSG med a.s., Na Roudné 443/18, 323 00 Plzeň, CZ

Česká republika

NEVYHOVUJE: enzym diastáza, hydroxymethylfurfural (HMF)

NORMA, k.s., Gerská 34, 323 25 Plzeň

Med květový smíšený

15 12 2015

15 12 2015

MEDOKOMERC s.r.o., Čestín 20, 285 10

Česká republika

VYHOVUJE

JIP východočeská, a.s., Hradišťská 407, 533 52 Pardubice

Med květový smíšený

14 08 15

14 08 15

MEDOKOMERC s.r.o., Čestín 20, 285 10

Česká republika

VYHOVUJE

JIP východočeská, a.s., Hradišťská 407, 533 52 Pardubice

Med květový lesní

14.1.2017

L14011

Včelpo, spol. s r.o., Obora 108, Skalice nad Svitavou

Česká republika

VYHOVUJE

Kaufland Česká republika v.o.s., S. K. Neumanna 2819, 53002 Pardubice

Kozacki lime tree honey Med lipový

20. 11. 2016

22.11.2016

Výrobce neuveden, distributor: Pszczelarz Kozacki Pasieka Tadeusz Kozak, Kozaki 8, 23-412 Lukowa, DC Olomouc

Polsko

NEVYHOVUJE: amoniak - sulfitový karamel (E150d)

Kaufland Česká republika v.o.s., Cukrovarská 492/4, 68201 Vyškov

Kozacki blossom honey, med luční

22. 11. 2016

22.11.2016

Výrobce neuveden, distributor: Pszczelarz Kozacki Pasieka Tadeusz Kozak, Kozaki 8, 23-412 Lukowa

Polsko

NEVYHOVUJE: cizí oligosacharidy

Kaufland Česká republika v.o.s., Pilnáčkova 436/11, 50003 Hradec Králové

Med lesní

04 12 2015

04 12 2015

Medokomerc s.r.o., 285 10 Čestín

Česká republika

NEVYHOVUJE: amoniak - sulfitový karamel (E150d)

Kubík a.s., Areál za Zlatou přilbou - Popkovice, 53006 Pardubice

BIO Med Květový

30.1.2017

30.1.2017

dodavatel: PRO-BIO, o.s. s.r.o.,Lipová 40, 788 32 Staré Město pod Sněžníkem

Česká republika

VYHOVUJE

AHOLD Czech Republic, a.s., Petra Křivky 489/1, 63400 Brno

2 > 2014

21

ZPRAVODAJ

KOMODITY

RYBÁŘSTVÍ POTŘEBUJE OSVĚTU A INVESTICE JE TO JEDEN Z MNOHA PARADOXŮ SOUČASNÉ DOBY – OBČANÉ ČESKA, ZEMĚ S MNOHASETLETOU A JEDINEČNOU RYBNÍKÁŘSKOU A RYBÁŘSKOU TRADICÍ, KONZUMUJÍ ZE VŠECH ZEMÍ EVROPSKÉ UNIE NEJMÉNĚ RYBY. A POKUD ANO, TAK VĚTŠINOU MOŘSKÉ RYBY DOVEZENÉ ZE ZAHRANIČÍ. Tuzemská média, politici i sami zemědělci poukazují roky na klesající soběstačnost ČR v produkci vepřového masa, ovoce nebo zeleniny. Měřeno podílem zajištění domácí spotřeby podílem surovin a z nich vyráběných potravin tuzemského původu, pak v případě ryb je situace ještě horší, než ve všech obvykle uváděných komoditách – z celkové spotřeby ryb v ČR se totiž pohybuje podíl domácí produkce mezi 20 až 30 procenty. Téměř nikdo o tom nemluví a pro nápravu tohoto stavu se téměř nic neděje. Také proto, že tuzemské rybářství a rybníkářství bylo co do čerpání národních i evropských

Foto: autor

22 2 > 2014

podpůrných finančních prostředků dlouhou dobu v porovnání s konvenčním zemědělstvím pověstnou Popelkou čekající na své tři oříšky. Ty se objevily až s možností využít dotace v rámci Operačního programu Rybářství v předchozím období Společné zemědělské (a rybářské) politiky EU, je ale zřejmé, že na naše poměry do té doby velké množství peněz nebylo využito dostatečně efektivně. Uvedený stav nejlépe ilustruje kampaň zaměřená na podporu produkce a odbytu sladkovodních ryb – projekt „Ryba domácí“, jejíž první etapa byla nedávno ukončena. Realizace druhé etapy propagace našich sladkovodních ryb zatím nezačala, vzhledem

k výhradám Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) k průběhu výběrového řízení na marketingovou podporu této produkce. Třetí pokus nás čeká nejspíše napřesrok, neboť se s finančními prostředky na tyto účely v nově koncipovaném Operačním programu Rybářství do roku 2020 opět počítá. Pouhý úspěch či neúspěch marketingové podpory sladkovodních ryb ale sám o sobě nic nezachrání. Tuzemská nízká spotřeba sladkovodních ryb z domácí produkce je totiž dána především kombinací nízké nabídky různých druhů ryb, především ryb dravých, a vysoké

ceny domácích dravců v případě, že se přece jen objeví v tržní síti. Pro většinu spotřebitelů je v podstatě cenově přístupný jen tradiční kapr, přičemž dominantním způsobem úpravy je obalovaný a smažený kapr konzumovaný nárazově o Vánocích. To je ovšem totální gastronomický paradox za situace, kdy minimálně část populace včetně médií dnes a denně diskutuje o vhodných pokrmech omezující rizika civilizačních chorob a zdravého životního stylu. Navzdory tomu si Češi vybrali jako hlavní pokrm z ryb zdravotně nejméně vhodný způsob úpravy a ještě k tomu druh ryby, která má nejvíce kostí z běžně konzumovaných ryb na světě. Samozřejmě, je to kvůli ceně, ale také díky neznalosti, jak ryby kulinářsky upravovat i neznalosti, jaké další

alternativy nabídky ryb z domácí produkce jsou vůbec k dispozici. Třeba sumeček africký, který je navzdory svému názvu produkován u nás, jehož cena je s kaprem srovnatelná, nicméně drtivá část sumečků míří do sousedního Německa. Příznivé ceny sumečků je přitom dosahováno díky

ské dotace z Operačního programu Rybářství. I naše čtyři firmy takto vznikly – peníze z Evropy ale také skončily i v projektu „Ryba domácí“. Kdyby se dotace z EU rozdělily jinak, mohli bychom si alespoň občas dopřát za rozumnou cenu něco jiného než kapra. Což není nic proti kaprům.

POTENCIÁL RŮSTU SPOTŘEBY SLADKOVODNÍCH RYB Z DOMÁCÍ PRODUKCE JE NA NAŠEM TRHU DOSTATEČNÝ, JE JEN POTŘEBA JEJ ÚČINNĚ VYUŽÍT. jeho intenzivnímu chovu v takzvaných uzavřených recirkulačních systémech, což je systém vodních nádrží pod střechou, v nichž se chovají ryby ve vodě teplejší, než je tomu v přírodě. Díky vyšším teplotám takové ryby rychleji (zhruba trojnásobně) rostou, což v praxi znamená jednak efektivnější produkci a tedy možnost nižší výsledné ceny, a zejména pestřejší nabídku sladkovodních dravých ryb, které prakticky zcela na tuzemském trhu chybí. V naší zemi přitom existují jen čtyři takoví producenti ryb, na rozdíl od kterékoli jiné evropské země, kde jsou takových firem desítky, včetně sousedního Polska. Dravé sladkovodní ryby na našem trhu, zejména pstruzi, tak obvykle z našich vod nepochází. Bariérou pro vznik takových firem jsou nákladné vstupní investice v řádech desítek milionů korun a také cena energie (tepla), které urychluje růst ryb. Právě proto ale lze na budování intenzivních chovů již několik let čerpat evrop-

Již dnes navíc není cena pro část spotřebitelů rozhodující. Problém je jiný – téměř nikdo nezná spektrum možností, jak ryby kulinářsky upravit. Z ryb, i těch sladkovodních, lze přitom připravit kromě rybí polévky v zásadě veškeré spektrum pokrmů, jako je rybí guláš, rybí karbanátky a vůbec veškeré uzeniny, saláty, omáčky, nebo třeba z tučnějších ryb, jako je sumec, velmi chutné škvarky. S příklady gastronomické úpravy ryb se ovšem spotřebitelská veřejnost setká jen na některých rybářských akcích, obvykle při podzimních výlovech, jako byl poslední výlov největšího českého rybníku Rožmberk, kde byla součástí doprovodného programu nabídka zhruba 50 druhů potravin a kulinářských úprav ryb, samozřejmě nejenom kapra. O tom však vědí jen návštěvníci obdobných akcí, kteří navíc v průběhu roku možné varianty úprav sladkovodních ryb zapomenou. Už i proto, že kromě nějaké úpravy (obvykle grilování) pstruha

ZPRAVODAJ

KOMODITY

Foto: autor se nepřeberném množství televizních pořadů servírují divákům především zahraniční mořské, cenově dostupnější, ale často obecně méně kvalitní ryby, než jaké by si mohl spotřebitel dopřát z tuzemské produkce. Problém je i v širokém spektru různých, často exotických ingrediencí, které televizní kuchaři používají, a jejich dostupnost, cena a četnost běžného spotřebitele odrazuje. To samé platí i pro webové portály, které se nabídkou receptů na přípravu ryb zabývají a nabízejí kulinářskou úpravu kalamárů, různých druhů filé či pokrmy z halibuta či pangasia. Recepty na kulinářskou úpravu candáta, sumce, štiky, lína nebo třeba plotic je skoro nikde nenajdete. Výsledkem je stav, kdy si Češi neumí připravit pokrmy ze sladkovodních ryb, což je opět zcela paradoxní za situace, kdy rybáři představují v ČR mnohonásobně početnější organizovanou komunitu, než legendární myslivci nebo včelaři. Pokud se přitom pojetí osvěty spotřebitele nezmění, nezvýší se patrně ani konzumace ryb v naší zemi. Ke škodě všech, protože rybí maso

představuje velmi snadno stravitelnou potravinu s minimálními časovými nároky na její úpravu. Perspektiva sladkovodní produkce ryb Možnost zvýšit produkci a následně také spotřebu sladkovodních ryb především rozšířením spektra nabídky v uzavřených recirkulačních systémech předpokládají přitom v budoucnosti jak evropské, tak světové organizace. Obecné prognózy obsahuje i nejnovější strategie pro rozvoj akvakultury vytvoření na ministerstvu zemědělství. Ta mimo jiné uvádí: V důsledku současného průmyslového rybolovu se stav zdraví mořských ekosystémů snížil o 90 % a 19 % z lovených druhů ryb se dostalo na seznam ohrožených druhů, jejichž počty klesají pod bezpečné biologické limity. Ve světle tohoto alarmujícího vývoje mořského rybolovu se sladkovodní akvakultura stává jeho významnou alternativou nabízející příležitost pro zajištění dodávek environmentálně udržitelných, kvalitních a současně bezpečných produktů a stává se tak klíčovým prvkem pro zabezpečení budoucí poptávky po

rybách a rybích produktech. Poslední projekce publikované v OECD-FAO Agricultural Outlook 2012 - 2021 předpokládají v tomto období nárůst celkové produkce vodních živočichů na cca 172 miliony tun, což představuje cca 15% nárůst proti průměrné hodnotě období 2009 – 2011. Z toho převážný podíl bude zajištěn nárůstem produkce akvakultury, která v cílovém roce 2021 dosáhne 79 milionů tun. K tomu je vhodné vědět, což také uvádí citovaný dokument, že zatímco průměrná produkce v tradičním rybníkářství je 400 – 500 kg tržní ryby na hektar rybniční plochy, intenzivní chovy produkují 1000 kg a více na hektar. V klecových, průtočných a zejména recirkulačních systémech s intenzivním chovem ryb se přitom dosahuje hodnot desítek až stovek kg vyprodukovaných ryb z m3 chovného prostoru.Podle ministerstva zemědělství činily v ČR v roce 2012 maximální produkční kapacity v recirkulačních systémech cca 500 t ryb za rok, avšak za situace, kdy byly tyto v testovací fázi využívány jen na úrovni cca 50 % s rostoucím trendem. V letech

2013 až 2016 lze tak očekávat zvýšení produkce ryb zejména ve stávajících již vybudovaných kapacitách recirkulačních systémů a teprve v období 2017 – 2024 postupný nárůst produkce ryb z nově budovaných a postupně testovaných recirkulačních systémů nejen z vlastních prostředků podnikatelských subjektů, ale také v rámci projektů financovaných s podporou EU. Do roku 2024 tak budou vybudovány a uvedeny do provozu nové kapacity ve výši 1300 t roční produkce ryb. Se stávajícími kapacitami recirkulačních akvakulturních systémů (500 t ryb ročně) budou nově budované recirkulační systémy celkově produkovat cca 1800 t ryb ročně. Vše přitom nasvědčuje tomu, že ministerstvo možná nárůst produkce spíše podceňuje. Záležet ovšem bude zejména na podmínkách nového Operačního programu Rybářství, které i více než půl roku po svém plánovaném uvedení do praxe stále ještě nejsou do detailů známé.

lovu i konzumace sladkovodních ryb je prezentace témat spojených s rybami v umění nebo prostřednictvím známých tváří, takzvaných celebrit. V minulém století se o to prostřednictvím svých knih úspěšně snažil spisovatel Ota Pavel, obdobně atraktivním a lidsky srozumitelným způsobem na něj ale již nikdo nenavázal. Teprve v posledních letech získalo rybářství známou tvář – Jakuba Vágnera, který se mimo jiné angažuje prostřednictvím Nadačního fondu vodohospodářské společnosti Veolia stejně jako mnozí jiní při vysazování lososovitých ryb do našich řek. To však asi není to nejdůležitější – na Vágnerovi jsou možná cennější jeho názory na vnímání ryb a prostředí kolem něj z řad nerybářské veřejnosti. Možná i proto není mezi částí pravověrných rybářů oblíben. Přesto není na škodu připomenout si některé myšlenky, které zazněly při posledním vysazováním pstruhů letos ve Špindlerově Mlýně.

Přestože je totiž Vágner znám jako rybář řídící se pravidlem „chyť a pusť“, není ani náhodou typickým ortodoxním ochranářem, jak by se mohlo na první pohled zdát a prokázal to i ve Špindlerově Mlýně. Podle něj je totiž stále citovaná „ochrana přírody sice důležitá, ale nesmí být extrémní, což bohužel v dnešní době často je“. Právě Vágner si přitom uvědomuje to, na co často zapomíná řada dospělých - totiž potřebu osvěty nejmladší generace. Součástí jeho činnosti jsou tak také přednášky na školách a osvětou je ostatně i vypouštění lososovitých ryb za přítomnosti školní mládeže. Děti totiž mají podle Vágnera o přírodu a dění v ní z podstaty věci obrovský zájem a mají o ní překvapivě hluboké znalosti. „To jen dospělí si myslí něco jiného a raději jim pustí televizi nebo počítač, než aby je vzali do přírody,“ podotýká Vágner. Svatá pravda.

Petr Havel

ŠTIKA NA BRAMBORÁCH Suroviny: menší štika, (aby se vešla na pekáč), brambory, sůl, pepř, citrón, máslo, strouhaný sýr, šlehačka. Postup: Pekáč vymažeme máslem, na dno položíme v několika vrstvách na kolečka nakrájené syrové brambory, osolíme, polijeme hodně máslem. Na brambory položíme na plocho rozříznutou štiku bez hlavy, kůži na-

řízneme kolmo k páteři, aby se při pečení neprohýbala. Štiku osolíme, opepříme, pokapeme citrónem, polijeme hodně máslem. Pečeme v troubě pod víkem nebo alobalem cca 1 hodinu. Když jsou brambory měkké a maso skoro hotové, posypeme celé nastrouhaným sýrem, polijeme šlehačkou a pečeme dalších 30 minut, aby se udělala kůrčička.

Rybářství, rybníkářství a celebrity Jednou z možností, jak otevřít rybářství a osvětu ohledně života,

2 > 2014

23

ZPRAVODAJ

TISKOVÉ ZPRÁVY

ČESKÁ REPUBLIKA DOSTANE Z EVROPSKÉHO NÁMOŘNÍHO A RYBÁŘSKÉHO FONDU NA LÉTA 2014 AŽ 2020 PŘES 31 MILIONŮ EUR EVROPSKÁ KOMISE ROZDĚLILA FINANČNÍ PROSTŘEDKY VYČLENĚNÉ PRO EVROPSKÝ NÁMOŘNÍ A RYBÁŘSKÝ FOND (ENRF) NA OBDOBÍ LET 2014 AŽ 2020. Z CELKOVÉ ČÁSTKY VÍCE NEŽ 5,7 MILIARD EUR PRO VŠECHNY ČLENSKÉ STÁTY EU PŮJDE DO ČESKÉ REPUBLIKY 31 108 015 EUR. Peníze přidělené ČR budou rozděleny na udržitelný rozvoj akvakultury, na zpracování ryb a uvádění na trh ve výši 28 455 000 EUR, na kontrolu a vynucování v částce 700 000 EUR a na sběr dat 1 953 015 EUR. Kontrola a vynucování a sběr dat jsou v ENRF zařazeny nově. Zaměřují se na podporu realizace reformované Společné

rybářské politiky všemi členskými státy Unie. Částka přidělená na udržitelný rozvoj akvakultury je srovnatelná s objemem peněz vyčleněným Evropským rybářským fondem na léta 2007 až 2013 a dokonce tuto částku překročila. „Považuji za úspěch našeho vyjednávacího týmu, že se nám pro Česko podařilo získat objem dotačních

prostředků o 1 348 325 EUR vyšší oproti minulému období,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Výše spolufinancování ze státního rozpočtu ČR je 25 % a celkový objem finančních prostředků na období let 2014 až 2020

tak dosáhne 37 940 000 EUR. Tyto peníze půjdou na financování projektů z Operačního programu Rybářství 2014 až 2020

v souladu s Víceletým národním strategickým plánem pro akvakulturu. Připravovaný operační program podpoří především inovace, produktivní investice do rybochovných zařízení s cílem posílení konkurenceschopnosti akvakultury, dále investice do recirkulačních akvakulturních systémů s cílem zvýšení produkce sladkovodních ryb v ČR, ale také vstup začínajících rybářů do odvětví akvakultury nebo vysazování úhoře říčního do řeky Labe a řeky Odry. Podpořeno bude rovněž zpracování ryb a jejich uvádění na trh.

Hynek Jordán, ředitel Odboru komunikace MZe

Tahle ryba vám splní víc jak tři přání

Lepší pečená než zlatá Jemné maso candáta je mezi labužníky vysoce ceněno. Ulovte si jej v některé z prověřených českých restaurací Czech Specials.

www.czechspecials.cz

24 2 > 2014

Candát na červené čočce

ZPRAVODAJ

TISKOVÉ ZPRÁVY

NOVELA ZÁKONA O ZBRANÍCH MÁ PŘISPĚT K BEZPEČNOSTI NOČNÍHO LOVU PŘISPĚT K BEZPEČNOSTI NOČNÍHO LOVU A KE SNÍŽENÍ STAVU ZEJMÉNA TĚCH DRUHŮ ZVĚŘE, KTERÉ PŮSOBÍ ŠKODY V ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ, MÁ NOVELA ZÁKONA O ZBRANÍCH. PRÁVNÍ ÚPRAVA, KTERÁ JE ÚČINNÁ OD 1. ČERVENCE 2014, STANOVÍ NAPŘÍKLAD PODMÍNKY, ZA KTERÝCH JE MOŽNÉ ZAKOUPIT NOKTOVIZORY URČENÉ PRO LOV ZVĚŘE V NOCI. Novela zákona umožňuje po udělení výjimky příslušným orgánem Policie ČR zaměřovače (noktovizory) používat pro bezpečný lov zvěře v noci. Současně je po terminologické stránce uvedeno do souladu znění zákona o myslivosti se zákonem o zbraních, a to zavedením pojmu „zaměřovač zbraně konstruovaný na principu noktovizorů“. Cílem je umožnit lovcům využít těchto prostředků pro co nejbezpečnější rozpoznání zvěře za snížené viditelnosti,

usnadnit přesné umístění smrtící rány, která tak sníží pravděpodobnost utrpení poraněné zvěře. V neposlední řadě také umožní zvýšení efektivity lovu především těch druhů, které působí škody v zemědělství a lesním hospodářství, a které projevují svou aktivitu převážně v nočních hodinách. Definice tohoto zařízení není v zákoně o zbraních, ani v jiném právním předpisu, a proto je nutné vycházet z podstaty tohoto pojmu a neinterpretovat jej

noktovizoru ve smyslu zákona o zbraních, tedy o zakázaný doplněk zbraně, pro jehož nabytí do vlastnictví a držení je nutné být držitelem výjimky udělené příslušným útvarem policie. Pokud jde o jiné funkční principy

přístrojů pro noční vidění, než je noktovizor (např. termovizní či CCD kamera), uvedená ustanovení zákona o zbraních se na ně nevztahují. Pro udělení výjimky k nabytí vlastnictví, držení a nošení zaměřovače

zbraně konstruovaného na principu noktovizorů je rozhodující, aby byl žadatel držitelem platného zbrojního průkazu a platného loveckého lístku.

Hynek Jordán,ředitel Odboru komunikace MZe

nepřiměřeně širokým způsobem. Lze tedy uvést, že jde o optoelektronické zaměřovací zařízení, které tvoří jediný konstrukční celek, a již z výroby je konstruované pro montáž na zbraň nebo použití společně se zbraní a umožňuje současně noktovizi (noční vidění) i zamíření zbraně (zaměřovací osnova či jiný zaměřovací prvek). Pokud toto zařízení splňuje všechny výše uvedené podmínky, jde o zaměřovač zbraně konstruovaný na principu

OD ČERVNA PLATÍ PŘÍSNĚJŠÍ EVROPSKÁ KRITÉRIA PRO MONITORING SALMONEL NA JATKÁCH JDE O ZPŘÍSNĚNÍ LIMITU PRO VÝSKYT SALMONEL U JATEČNĚ UPRAVENÝCH TĚL PRASAT, JAKO KRITÉRIA HYGIENY VÝROBNÍHO PROCESU NA PORÁŽKÁCH PRASAT. NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) Č. 2073/2005 TOTIŽ STANOVÍ MIKROBIOLOGICKÁ KRITÉRIA PRO NĚKTERÉ MIKROORGANISMY A PRAVIDLA, KTERÁ MUSEJÍ PROVOZOVATELÉ POTRAVINÁŘSKÝCH PODNIKŮ DODRŽOVAT. Od letošního 1. června se limit pro salmonely u jatečně upravených těl prasat zpřísňuje, a to tak, že z 50 odebraných vzorků může být salmonela přítomna maximálně ve třech (do 31. 5. 2014 v pěti vzorcích). Nařízení č. 2073/2005 rovněž vyžaduje, aby provozovatelé potravinářských podniků analyzovali trendy ve všech výsledcích vyšetření. K tomuto účelu vytvořila Státní veterinární správa pro provozovatele porážek tabulky, ve kterých lze evidovat výsledky vyšetření k ověření kritérií hygieny výrobního procesu.

Tyto tabulky jsou ke stažení zde: http://eagri.cz/public/ web/svs/portal/ formulare-ke-stazeni/ vyhodnoceni-vysledkuvysetreni-jut/trendymikrobiologickych -vysledku.html Na základě zpřísněného limitu pro salmonely u jatečně upravených těl prasat, je na webových stránkách Státní veterinární správy k dispozici i nový soubor „Trendy mikrobiologických výsledků prasat_ s platností od 1. 6. 2014.xlsx“ pro ukládání mikrobiologických výsledků vyšetření, a to od 1. 6. 2014. Pro možnost evidence výsledků vyšetření na salmonely u jatečně upravených těl prasat před 1. 6. 2014 bude

soubor „Trendy mikrobiologických výsledků_ prasata_s platností do 31. 5. 2014.xlsx“ dále ponechán ke stažení na stránkách www.svscr.cz (sekce Formuláře ke stažení). Vzhledem k riziku možného výskytu salmonelózy u lidí rozhodla Komise o zpřísnění kritérií pro posuzování hygieny při porážce prasat, aby bylo toto riziko zásadně sníženo. Je to dobrá zpráva pro zákazníky, nicméně je na místě opět zopakovat, že při přípravě pokrmů je třeba dbát zásad biologické bezpečnosti, tj. skladovat maso a nakládat s ním tak, aby se zabránilo druhotné kontaminaci salmonelami, které jsou stále přítomné v prostředí. Josef Duben, tiskový mluvčí SVS

2 > 2014

25

ZPRAVODAJ

KRAJINA KOLEM NÁS

VÝZVOU DOBY JE UDRŽENÍ DEŠŤOVÉ VODY V KRAJINĚ NEJEN LETOŠNÍ PRVNÍ ŠKODY ZPŮSOBENÉ PŘÍVALOVÝMI DEŠTI, ALE I PO CELÝ PRŮBĚH LETOŠNÍHO ROKU PLÍŽIVÉ A PODSTATNĚ VĚTŠÍ ÚZEMÍ NAŠÍ ZEMĚ ZASAHUJÍCÍ RIZIKO SUCHA BYLY POČÁTKEM ČERVNA 2014 HLAVNÍM TÉMATEM NEZVYKLE VELKÉHO POČTU KONFERENCÍ SE SPOLEČNÝM TÉMATEM VODA V KRAJINĚ. V průběhu první červnové dekády to bylo celkem pět akcí, na kterých se podílely jak organizace ministerstva zemědělství a životního prostředí, tak soukromí organizátoři konferencí, tak i vědecká a výzkumné veřejnost a také poradní orgán ministra zemědělství Mariana Jurečky – pracovní skupina VODA. Na všech úrovních přitom zaznívaly výzvy k potřebě zásadně zlepšit stav půdy a krajiny jako celku s cílem zadržet v krajině dešťovou vodu a omezit tak rizika povodní, sucha a vodní a větrné eroze. Na

Foto: autor

26 2 > 2014

všech úrovních také zazněly návrhy, jak kýženého cíle dosáhnout. Do třetice na všech úrovních zazněla varování, která se již na některých místech naší země v praxi naplňují – totiž, že stále četnější projevy klimatických extrémů dopadají stále výrazněji do ekonomiky především zemědělské rostlinné produkce. A protože i v tomto případě jde o peníze vždy až v první řadě, je retence vody v krajině klíčovou a stále aktuálnější výzvou také pro konkurenceschopnost zemědělského podnikání v ČR.

Základní podmínkou pro to je ale potřeba zahájit konkrétní kroky vedoucí jak k eliminaci rizik, tak k systémové eliminaci případných škod, i k prezentaci pozitivních příkladů hospodaření v naší krajině. To mimo jiné znamená i veřejnou, směrem k podnikatelské, ale i laické veřejnosti prezentovanou osvětu o tom, co je pro omezení uvedených rizik vhodné, a co je vnímáno spíše jako mýtus, neustále a chybně donekonečna opakovaný. Jedním z nich je mýtus o pěstování kukuřice jako plodiny, která

představuje největší riziko vodní eroze. Skutečnost je ale taková, že i kukuřici lze pěstovat způsobem, který toto riziko nezvyšuje, alespoň ne nad rámec rizik při pěstování jiných hospodářských plodin. Příkladem je Horákova farma v Čejči, o níž bylo již leccos napsáno, a v rámci polních pokusů také prokázáno. Podstatou protierozní prevence je přitom využití meziplodiny – svazenky vratičolisté v porostech kukuřice, ale i správné načasování jejího výsevu. Psát by se o tom dalo dlouho – nejlepší ilustrací je ale konkrétní příklad. Ten lze krásně vidět na fotografiích z letošního května – rozdíl mezi správně ošetřovanou půdou a půdou obhospodařovanou „klasicky“ je více než patrný.

Hlavním nástrojem exekutivy – ministerstva zemědělství - k prosazování takové podoby hospodaření, která by schopnost krajiny zadržovat vodu podporovala, jsou zřejmě v současné době Zásady správné zemědělské a environmentální praxe – GAEC. Skutečností ale je, že pod režimem GAEC je v

ohrožených půd 24,66 procenta, mírně erozně ohrožených půd 27,86 procenta a jako „ostatní“, v zásadě „normálně“ erozí ohroženou půdu lze hodnotit 47,48 procenta zemědělských pozemků. To v praxi znamená, jak zaznělo při prezentaci Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd (VÚMOP) například na

JE POTŘEBA ZLEPŠIT STAV PŮDY A KRAJINY JAKO CELKU S CÍLEM ZADRŽET ZDE DEŠŤOVOU VODU A OMEZIT TAK RIZIKA POVODNÍ, SUCHA A VODNÍ A VĚTRNÉ EROZE. současné době pouze 0,47 procenta silně erozně ohrožených půd a 10,36 mírně erozně ohrožených půd, zatímco 89,1 procenta půd je hodnocena jako „ostatní“. Ve skutečnosti je ale silně erozně

konferenci AgriCon, že dodržování zásad GAEC nemusí (a ani nemůže) vždy zabránit nežádoucí erozi půdy. Jako logické by se proto jevilo rozšířit povinné dodržování nejpřísnějších zásad GAEC na více než 50 procent plochy obdělávané půdy, což by ale zřejmě bylo značně omezujícím faktorem pro konkurenceschopnost rostlinné produkce v ČR. Navíc se od sebe jednotlivé půdní bloky, ba dokonce jejich malé části, svými vlastnostmi velmi liší a jak to tak v přírodě bývá, je v zásadě nemožné téměř nekonečné množství různých místních a lokálních kombinací průměrovat. Daleko lepší řešení, které vychází z reálného stavu, by tak bylo posuzovat na základě měřitelných kritérií praktický výsledek hospodaření. Je to vlastně stejný princip jako v případě rizikové kukuřice – při správném hospodaření je možné erozi prakticky zcela zabránit a naopak. Jinými slovy – i na erozí silně ohrožených pozemcích je možné toto riziko mini-

ZPRAVODAJ

KRAJINA KOLEM NÁS

Foto: autor malizovat i bez GAEC a naopak na pozemcích, na nichž je riziko minimální, lze toto riziko nesprávnými postupy mnohonásobně zvyšovat. Logickou strategií zemědělců by tak mělo být nezvyšovat byrokracii spojenou s dodržováním, případně rozšiřováním GAEC, ale prosazovat princip monitoringu obhospodařovaných pozemků a z něj vycházející případné sankce na základě definovaných parametrů. V zásadě stejným způsobem se ostatně v současné době kontrolují potraviny – i přes úsilí dozorových orgánů nelze fakticky zkontrolovat veškeré produkty na trhu, takže potraviny jsou kontrolovány buď na základě cílených „komoditně orientovaných“ akcí, nebo na základě vyhodnocení bezpečnostních rizik, přičemž podkladem pro vyšší rizikovost je zjištění nějakého prohřešku, výrobce nebo země v minulosti. Podobně by to mohlo být i s kontrolou zemědělského hospodaření. Výsledky kontrol by se také mohly stát podkladem pro možnou kompenzaci škod

způsobených projevy počasí z plánovaného Fondu nepojistitelných rizik. Jeho rámec zpracoval a do připomínkového řízení poslal Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) s tím, že zdroje Fondu by byly tvořeny dílem z poplatků od zemědělců a dílem z ministerstva zemědělství. Šlo by v zásadě o obdobný princip, na jakém funguje

Vinařský fond, což je veskrze správná a zřejmě i jedině možná myšlenka. Problém ale je, že na kompenzace s Fondu by měly nárok jen podniky podnikající v rostlinné výrobě, ačkoli je i z nedávných zkušeností známo, že následky sucha nebo povodní často v míře ještě vyšší, než v případě zemědělců v rostlinné výrobě, poškozují také živočišnou výrobu, minimálně

producenty sladkovodních ryb. Naprosto klíčovým problémem předkládaného materiálu je absence jakékoli vazby kompenzace škod žadatelům na dodržování nějakých obecně správných zásad hospodaření. Je přitom všeobecně známo, že právě nesprávný způsob hospodaření může být důvodem výše utrpěných škod. Bylo by proto velmi nelogické, kdyby podnika-

telé, kteří riziko způsobí či je zvýší, na takové hospodaření dostávali dvojité peníze – nejprve v rámci plateb na plochu a následně za kompenzace škod, které svým hospo-

dařením způsobili. Právě proto by ale bylo vhodné, aby do hry vstoupily výše zmíněné měřitelné a definované parametry hodnocení reálných výsledků hospodaření. Koordinace protipovodňových aktivit i zavádění opatření na udržení vody v krajině je ale třeba i na meziresortní úrovni. V současné době již existují resortní pracovní skupiny „sucho“ nebo „voda“ na třech ministerstvech – MZE, MŽP a Ministerstvu vnitra, tam ovšem spíše jako strategie k řešení krizových situací, kdy již je třeba řešit přímé ohrožení suchem či povodněmi, bez předchozí prevence. Bylo by velmi žádoucí činnost resortů hned od počátku koordinovat, jinak bude mnoho lidí dělat zbytečně mnoho práce, jejíž výsledky, jak už to v ČR bývá, se mohou buď vzájemně dublovat, nebo potírat. Zvláště, když budou zřejmě jednotlivé resorty předkládat vzájemně nekoordinované materiály na jednání Vlády ČR. Petr Havel

DALŠÍ PRIORITOU JE VYTVOŘENÍ ÚČINNÉHO FONDU NEPOJISTITELNÝCH RIZIK, KTERÝ BY ŘEŠIL UDÁLOSTI STÁLE EXTRÉMNĚJŠÍCH VLIVŮ POČASÍ NA HOSPODAŘENÍ, A TO V MODELU PŘIJATELNÉM PRO STÁT I ZEMĚDĚLCE.

Foto: autor

2 > 2014

27

ZPRAVODAJ

KRAJINA KOLEM NÁS

INTEGROVANÝ SYSTÉM PRO SLEDOVÁNÍ SUCHA - ZÁKLADNÍ INFORMACE INTEGROVANÝ SYSTÉM PRO SLEDOVÁNÍ SUCHA (MONITOR SUCHA) SE ZAMĚŘUJE NA METEOROLOGICKÉ A ZEMĚDĚLSKÉ SUCHO, A TO S OHLEDEM NA JEHO VÝSKYT A EKONOMICKÉ DOPADY V RÁMCI ČR. Monitor sucha (http://www.intersucho.cz) je vyvíjen v rámci vědecko-výzkumných aktivit ve spolupráci Centra výzkumu globální změny AV ČR v.v.i. (CzechGlobe), Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) a Masarykovy univerzity. Vstupní data pro výpočty jsou na základě smluvní spolupráce poskytovány Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).

Monitor sucha představuje nástroj, který v sobě kombinuje výsledky pozemních měření, dynamický model vodní bilance a dále data z družic Terra a Aqua (USA). Co do kvality a rozsahu vstupních dat, použitých metod, stupni rozlišení a co do způsobu ověřování celého systému, se jedná o novou kapitolu v monitoringu sucha na území ČR.

V této chvíli naše webové stránky nabízí informace o aktuálním nasycenosti půdního profilu vodou a dále informaci o intenzitě sucha. Ta je získána z porovnání aktuálního obsahu vláhy v půdě s hodnotami, které jsou pro dané období běžné v daném místě na základě výsledků z období 1961-2010. Příklad aktuální intenzity sucha na našem území

v neděli ráno 29. června je na obr. 1. Kromě toho prezentujeme výhled pravděpodobného vývoje půdní vlhkosti v horizontu 1, 2, 4 a 8 týdnů. Všechny mapy jsou k dispozici v maximálním rozlišení 500x500 m tj. v podstatě na úroveň katastrálního území, které umožňuje sledovat vývoj na úrovni okresu (příklad na obr. 2). Tento systém bude v nejbližší době doplněn o informaci o stavu vegetace na základě družicových dat a předpovědi vývoje půdní vlhkosti v denním kroku na 10 dní na základě předpovědních

modelů Centra pro středně dobou předpověď v anglickém Readingu. Kromě toho intenzivně pracujeme i na modulu, který by na základě kombinace dat o průběhu počasí v ročníku a družicových dat o stavu vegetace dokázal nezávisle odhadovat dopady sucha pro výnosy hlavních plodin na okresní úrovni cca 1 měsíc před sklizní. Naší snahou je po vzoru partnerského pracoviště v USA vybudovat síť spolupracovníků (zejména ve spolupráci s Agrární komorou a zemědělskými podniky), kteří se

budou aktivně podílet na směřování funkcionalit monitorovacího systému. Tato spolupráce již probíhá pilotně na okresech Přerov, Prostějov, Rakovník a Znojmo. V této fázi se jedná o poskytování detailních informací o intenzitě sucha v každém okrese (obr. 2) a ze strany oslovených zástupců podniků/AK poskytování odpovědí na cca 20 jednoduchých otázek (časová zátěž cca 10 minut/týdně). Na obr. 3 je pak zachyceno relativní postižení území suchem mezi 1.3. a 29.6. tohoto roku. Miroslav Trnka, MZLU

Obr. 1. Základní mapa Monitoru sucha zachycující intenzitu sucha v profilu 0 – 100 cm (či do maximální možné hloubky prokořenění), která je vydávána každé pondělí a pomocné mapy pro hloubky 0-40 a 40,1-100 cm. Tabulka v legendě zachycuje procento území nacházející se v jednotlivých kategoriích sucha.

28 2 > 2014

KRAJINA KOLEM NÁS

ZPRAVODAJ

Obr. 2. Ukázka aktuální podoby podrobné mapy Monitoru sucha navržené pro použití AK ČR. Mapa úrovni okresu a jeho okolí zachycuje intenzitu sucha v profilu 0 – 40 a 0 – 100 cm (vlevo), a relativní nasycení půdního profilu (vpravo). Tyto mapy jsou aktuálně připravovány pro 15 okresů (do konce června všechny) ve stejných termínech jako mapy z Obr 1. Tyto mapy nejsou veřejně přístupné.

Obr. 3. Procento období, po které bylo území postiženo suchem kategorie S2 a horší mezi 1. březnem a 29. červnem tohoto roku.

2 > 2014

29

ZPRAVODAJ

POTRAVINY V REGIONECH

ZMĚNY, KTERÉ PŘINÁŠÍ NOVELA ZÁKONA O POTRAVINÁCH JEDNÁ SE O NEJVĚTŠÍ ÚPRAVU POTRAVINÁŘSKÉ LEGISLATIVY OD VSTUPU ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE, KTERÁ NAVAZUJE NA EVROPSKÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY. JEJÍM CÍLEM JE ZVÝŠIT MIMO JINÉ INFORMOVANOST SPOTŘEBITELE. JEDNÁ SE O PROLOMENÍ GESCE ZA POTRAVINOVÉ PRÁVO JAKO TAKOVÉ A JEJÍ PŘEVEDENÍ Z REZORTU MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČR POD MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. DOJDE TAKÉ K ROZŠÍŘENÍ KOMPETENCÍ DOZOROVÝCH ORGÁNŮ. ZA PORUŠENÍ KVALITATIVNÍCH POŽADAVKŮ NEBO ZA ŠPATNĚ OZNAČENÉ POTRAVINY HROZÍ PENĚŽITÝ TREST AŽ 10 MILIONŮ KORUN, DOPOSUD TO BYLY JEN 3 MILIONY. ZA NEBEZPEČNÉ A ZDRAVOTNĚ ZÁVADNÉ POTRAVINY MOHOU DOSTAT VÝROBCI SANKCI AŽ DO VÝŠE 50 MILIONŮ KORUN.

Řeč je o novele zákona o potravinách… Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byl poslancům doručen 6. ledna 2014 jako sněmovní tisk č. 72. Předseda sněmovny jej přikázal k projednání Zemědělskému výboru, avšak předložením pozměňovacích návrhů, které se týkaly přesunu gescí z Ministerstva zdravotnictví ČR (dále jen „MZdrav.“) na Ministerstvo zemědělství ČR (dále jen „MZe“) a rozšíření kompetencí dozorových orgánů spadajících pod MZe v provozech společného stravování, došlo k projednání také ve Výboru pro zdravotnictví. 3. čtení proběhlo 14. května 2014 a návrh zákona byl ve znění většiny předložených pozměňovacích návrhů schválen. Poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona Senátu dne 26. května 2014 (senátní tisk č. 284), který jej projednal ve Výboru pro

30 2 > 2014

hospodářství, zemědělství a dopravu, ve Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku a v Ústavněprávním výboru. Dne 18. června 2014 Senát na své schůzi návrh zákona přijal (pozměňovací návrhy předložené Výborem pro zdravotnictví a sociální politiku neprošly). Nyní zákon čeká na podpis prezidenta. Pokud prezident zákon nevrátí, podepíše jej a postoupí zpět předsedovi Poslanecké sněmovny k podpisu. Schválený zákon bude následně zaslán k podpisu předsedovi vlády a bude předán k uveřejnění v Sbírce zákonů a stane se platným. Účinným se stane datem uvedeným v zákoně, tj. 1. ledna 2015. JAKÉ KONKRÉTNÍ ZMĚNY NOVELA ZÁKONA O POTRAVINÁCH PŘINÁŠÍ? Implementace předpisů EU Stávající znění zákona o potravinách představovalo již delší dobu implementační nesoulad s předpisy Evropské unie (dále jen „EU“), zejména

pokud jde o používanou terminologii zákona a předpisů potravinového práva EU, duplicitní ustanovení s předpisy EU, transpoziční nesoulad se směrnicemi EU a nesplnění adaptačních povinností vyplývajících z předpisů EU pro jednotlivé členské státy EU. Jinými slovy bylo nezbytné ze zákona odstranit požadavky, které jsou v současné době upraveny např. nařízením (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (dále jen „nařízení (EU) č. 1169/2011“) nebo definice upravené nařízením (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (dále jen „nařízení (ES) č. 178/2002). Úprava základní pojmů Novela ruší některé pojmy upravené dříve v zákoně o potravinách, a to s cílem odstranění duplicity s předpisy EU (např. samotná definice pojmu „potravina“, která je upravena v nařízení (ES) č. 178/2002 a která v sobě zahrnuje i pojem „surovina“, přičemž pojem „surovina“ je nyní v celém zákoně nahrazen

pojmem „potravina“). Nově se zavádí některé pojmy jako „kontrolní vzorek“, „čisté množství“ či „výroba“ (za níž se nepovažuje činnost typu krájení nebo pouze samostatný proces balení). Upřesňuje se také v návaznosti na naši národní legislativu pojem „název“, jímž se rozumí název výrobku, druhu, skupiny nebo podskupiny potraviny, které jsou uvedeny ve zvláštních právních předpisech nebo

Některé nové povinnosti Do § 3 zákona se přesouvá povinnost uvádět povinné informace o potravinách v českém jazyce, přičemž tato povinnost bude platit pro všechny provozovatele potravinářských podniků a bude se vztahovat na všechny údaje podle národních právních předpisů i předpisů EU. Dále se zde stanoví povinnost používat pouze takové obaly a obalové materiály, které chrání potravinu před znehodnocením, znemožňují záměnu nebo změnu obsahu bez otevření nebo změny obalu. V této souvislosti se odkazuje na požadavky na předměty a materiály přicházející do styku s potravinami, kterými se rozumí požadavky uvedené v nařízení (ES) č. 1935/2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení

NOVELA ZÁKONA O POTRAVINÁCH VSTOUPÍ V ÚČINNOST 1. LEDNA 2015. v prováděcích právních předpisech. Některé nové pojmy se týkají také tabákových výrobků („uvádění do oběhu tabákových výrobků“ a zpřesnění terminologie u „tabákových výrobků“). Zpřesňuje se také pojem „potravina neznámého původu“ tak, aby za tuto potravinu byly výslovně považovány rovněž složky potraviny, zejména při výrobě potravin. V celém zákoně se také nahrazuje dříve používaný pojem „uvádění/uvedení do oběhu“ pojmem „uvádění/uvedení na trh“, a to z důvodu sjednocení terminologie uvedené v nařízení (ES) č. 178/2002.

směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS, ze kterého mj. vyplývá, že materiály a předměty, včetně aktivních a inteligentních materiálů a předmětů, musí být vyrobeny v souladu se správnou výrobní praxí tak, aby za obvyklých nebo předvídatelných podmínek použití neuvolňovaly své složky do potravin v množstvích, která by mohla ohrozit zdraví lidí, způsobit nepřijatelnou změnu ve složení potravin nebo způsobit zhoršení organoleptických (senzorických) vlastností potravin. Novelou také dochází ke stanovení povinnosti provozovatele potravinářského podniku

dodržovat požadavky na nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace podle hodnot vymezených v souladu s atomovým zákonem tak, aby byly pokryty rovněž potraviny vyráběné a uváděné na trh v ČR. Tuto oblast totiž přímo použitelné předpisy EU neřeší. Doplňuje se možnost předložit kromě osvědčení i jiný vstupní doklad nebo certifikát, který potvrzuje, že dovážená potravina odpovídá požadavkům přímo použitelného předpisu EU. Stejně tak se doplňuje možnost předat tyto doklady kromě celního úřadu příslušnému dozorovému orgánu. Některé povinnosti se zcela vypouští, protože se buď již neuplatňují (např. ohlašování zásob cukru) anebo jsou upraveny přímo použitelnými předpisy EU (např. povinnosti týkající se výroby, dovážení nebo uvádění na trh přídatných látek). Některé nové povinnosti se týkají také porážek jatečných zvířat a jsou uvedeny v § 4a zákona. Novela zákona posiluje ochranu před možnou manipulací s datem použitelnosti a minimální trvanlivosti, kdy prodejci velmi často dobu deklarovanou výrobcem, který jediný je schopen na základě své analýzy rizika, tj. svých vlastních zkoušek a poznatků o produkované potravině, prodejci stanovit maximální dobu, po kterou je možné potravinu po porušení velkospotřebitelského balení prodávat, aniž by došlo k porušení jakosti či požadavků na bezpečnost, tuto dobu nedodržovali. Upravuje § 11 odst. 1 písm. e) zákona. V rámci působnosti zákona se také nově upravují požadavky na označování tabákových výrobků

ZPRAVODAJ

POTRAVINY V REGIONECH

(§ 12a) a přepravu tabákových výrobků (§ 13).

INFORMAČNÍ POVINNOSTI I. Informační povinnosti týkající se označení potravin Ustanovení § 3d zákona prošlo díky novele poměrně razantní změnou. Došlo k úplnému vypuštění oznamovací povinnosti týkající se výživových a zdravotních tvrzení, protože neměla de facto žádný praktický dopad, naopak, v mnoha případech zejména u zdravotních tvrzení vedla ještě k větší právní nejistotě, protože se provozovatelé potravinářských podniků, kteří plnili informační povinnost, často domnívali, že musí vyčkat „rozhodnutí“ Ministerstva zdravotnictví. Nově bude provozovatel potravinářského podniku oznamovat na MZe před prvním uvedením na trh potravinu, do níž byly přidány vitamíny, minerální látky nebo další látky s nutričními nebo fyziologickým účinkem ve smyslu nařízení (ES) č. 1925/2006 o přidávání vitamínů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin. Totéž bude platit i pro doplňky stravy. Na Ministerstvo zdravotnictví budou před prvním uvedením na trh oznamovány potraviny pro počáteční kojeneckou výživu a dietní potraviny pro zvláštní lékařské účely. Žádné jiné potraviny takto ohlašovány nebudou. II. Informační povinnosti týkající se přijetí potravin z jiných zemí Zákon předpokládá zavedení informační povinnosti těm provozovatelům potravinářských podniků, kteří přijímají druhy potravin vymezené v prováděcím právním předpise. Může tak dojít k rozšíření oznamovací povinnosti nyní stanovené pro potraviny živočišného původu (ve smyslu nařízení vlády č. 125/2011 Sb.). Předpokladem však

je vytvoření prováděcího právního předpisu, a to na základě analýzy rizika ve smyslu nařízení (ES) č. 178/2002. Bez tohoto prováděcího předpisu tedy nebude možné tuto oznamovací povinnost naplnit. III. Informační povinnosti týkající se prodeje potravin Nově se stanoví informační povinnost pro provozovatele potravinářských podniků, kteří odebírají potraviny za účelem jejich dalšího prodeje spotřebiteli, tedy pro maloobchod. V návaznosti na zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, by se tato informační povinnosti měla vztahovat na obchodníky s obratem vyšším než 5 mld. Kč. Ti budou povinni viditelně a čitelně zpřístupnit při vstupu do prodejny určeném pro konečného spotřebitele a současně oznámit na MZe údaj o pěti zemích, které mají nejvyšší podíl na jeho tržbách získaných z prodeje potravin jím uváděných na trh. Nejedná se tedy primárně o uvádění země původu, ale o indikaci subjektu ze země, se kterou obchodník „dělá byznys“. Tyto údaje se budou uvádět vždy k 1. lednu za období posledních 12-ti měsíců, a to v procentech přiřazených ke každé z pěti zemí. Prováděcí právní předpis stanoví bližší způsob a formát poskytování těchto informací. Požadavky na označování balených potravin Požadavky na označování balených potravin jsou v současné době již stanoveny především přímo použitelnými předpisy EU (nařízeními), proto došlo v rámci § 6 zákona k vypuštění všech duplicitních ustanovení. Zůstal však zachován požadavek na uvádění třídy jakosti, stanoví-li tak prováděcí právní předpis, přičemž byl doplněn odkaz i na

přímo použitelný předpis EU (ovoce a zelenina). Dochází také k lepšímu provázání na prováděcí právní předpisy (např. na vyhlášku č. 326/2001 Sb.). Nově se do zákona z vyhlášky přesouvá povinnost uvádět u nápojů obsahujících více než 1,2 % objemových alkoholu seznam složek. Povinnost tak zůstává na národní úrovni zachována.

prováděcí právní předpis. Dále se uvede také údaj o třídě jakosti a event. další povinné údaje, vyplývají-li z přímo použitelných předpisů EU nebo z našich prováděcích právních předpisů. Způsob označování potravin zabalených bez přítomnosti spotřebitele pro účely přímého prodeje stanoví prováděcí právní předpis.

Požadavky na označování potravin zabalených bez přítomnosti spotřebitele Vzhledem k tomu, že potravina zabalená bez přítomnosti spotřebitele je z pohledu evropského potravinového práva považována za nebalenou potravinu, využívá ČR v ustanovení § 7 zákona možnost danou čl. 44 nařízení (EU) č. 1169/2011 a stanoví pro tyto potraviny některé povinné údaje.

Požadavky na označování nebalených potravin Požadavky na označování nebalených potravin upravuje ustanovení § 8 zákona. Toto ustanovení vychází z čl. 44 nařízení (EU) č. 1169/2011, které členským státům umožňuje, pokud se týká nebalených potravin, přijmout vnitrostátní opatření vyžadující poskytnutí vybraných údajů podle čl. 9 a 10 tohoto nařízení,

NEJVĚTŠÍ ÚPRAVY POTRAVINOVÉ LEGISLATIVY OD VSTUPU ČR DO EU MAJÍ ZLEPŠIT INFORMOVANOST SPOTŘEBITELE, VYJASNIT A ROZŠÍŘIT KOMPETENCE DOZORU A ZÁROVEŇ ZVÝŠIT DŮRAZ NA BEZPEČNOST VÝROBY A DISTRIBUCI POTRAVIN. NA POTRAVINÁCH ZABALENÝCH BEZ PŘÍTOMNOSTI SPOTŘEBITELE BUDE NUTNÉ UVÁDĚT jméno a příjmení nebo název anebo obchodní firmu a adresu sídla provozovatele potravinářského podniku, který potravinu vyrobil, název potraviny, čisté množství, seznam složek, zemi původu nebo místo původu (nyní ovšem pouze pro čerstvé maso a event. další komodity), způsob uchovávání (bude-li to nutné), datum použitelnosti nebo datum minimální trvanlivosti, údaje podle čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 1169/2011 (které je nutné připojit k názvu potraviny, např. „se sladidly“ apod.), údaj o alergenech a údaj o množství hlavní složky v hmotnostních procentech, stanoví-li tak

stejně jako způsob jejich poskytování. Rozeznává tři způsoby poskytování povinných údajů, a to přímo v těsné blízkosti nabízené potraviny, dále jinde než v těsné blízkosti anebo jinou formou. § 8 odst. 1 řeší situaci, kdy je nezbytné uvést povinné údaje v těsné blízkosti dotčené potraviny, a to viditelně a snadno čitelně. Zpravidla se bude u nebalených potravin jednat např. o cenovku v obslužném úseku nebo cenovku u nebaleného pečiva. Takovým způsobem bude nutné deklarovat: jméno nebo obchodní název a adresu sídla provozovatele potravinářského podniku, který potravinu vyrobil, údaj o množství hlavní složky v procentech hmotnostních, stanovíli tak prováděcí právní

předpis, údaj o třídě jakosti, stanoví-li tak prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis EU, název potraviny, zemi nebo místo původu (nyní jen u čerstvého masa, event. dalších komodit, je-li tak stanoveno ve zvláštních právních předpisech), údaje podle čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 1169/2011 (které je nutné připojit k názvu potraviny, např. „se sladidly“ apod.). § 8 odst. 2 řeší situaci, kdy je nezbytné některé další povinné údaje uvést, ale již nemusí být deklarovány přímo v těsné blízkosti potraviny. Postačí jejich uvedení v blízkosti místa samotného prodeje. Půjde např. o prostor zahrnující prodejní pult a jeho blízké okolí anebo o různé formy katalogů, elektronických pultíků apod. I tyto údaje však musí být spotřebiteli zpřístupněny viditelně a čitelně. Cílem takovéto úpravy je poskytnout povinné údaje, aniž by si spotřebitel o ně musel obsluhu žádat a aby se s nimi mohl seznámit ještě před koupí dané potraviny. Takovým způsobem bude nutné deklarovat: datum použitelnosti nebo datum minimální trvanlivosti, údaj o alergenech a další údaje, stanoví-li tak prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis EU. § 8 odst. 3 připouští možnost splnit požadavek na uvedení data minimální trvanlivosti nebo data použitelnosti až v okamžiku, kdy je potravina v obslužném úseku obsluhou již za přítomnosti spotřebitele zabalena a předána spotřebiteli, tj. na etiketě nebo na obale potraviny. Podle § 8 odst. 4 je prodejce povinen spotřebiteli na vyžádání sdělit (připouští se však i jiná z výše uvedených forem) údaj týkající se seznamu

složek a údaj o množství zdůrazněné složky. Povinné údaje musí být deklarovány v souladu s podmínkami uvedenými v nařízení (EU) č. 1169/2011. Jedná se o podmínky, způsoby, formulace údajů apod., které se týkají balených potravin. Uvádění šarže Do § 9 zákona je nově transponována směrnice 2011/9/EU o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří. Uvedení šarže není povinným údajem ve smyslu nařízení (EU) č. 1169/2011, proto bylo nutné najít v zákoně o potravinách nové specifické ustanovení. Na uvádění šarže se však oproti stávajícím podmínkám nic nemění. Pokrmy Novela zákona o potravinách nově také řeší uvádění povinných údajů u pokrmů. Vymezení pojmu „pokrm“ je specifikum české legislativy. V kontextu evropského potravinového práva se jedná o nebalenou potravinu (event. potravinu zabalenou bez přítomnosti spotřebitele), která je nabízena zařízením společného stravování. V těchto případech se uplatní požadavky uvedené v čl. 44 nařízení (EU) č. 1169/2011. Provozovatel potravinářského podniku (tj. provozovatel zařízení společného stravování) je povinen viditelně zpřístupnit snadno čitelnou informaci o názvu potraviny výskytu alergenů. Informaci o konkrétním alergenu je nutné sdělit na vyžádání spotřebitele nebo jinou formou viditelně a snadno čitelně zpřístupnit. Na pokrmy uváděné na trh při poskytování stravovacích služeb se nevztahují ustanovení § 7 až 9 zákona. Rozšíření kompetencí Novelizací § 16 zákona dochází k rozšíření a úpravě kompetencí

2 > 2014

31

ZPRAVODAJ

POTRAVINY V REGIONECH

dozorových orgánů spadajících pod MZe, tj. Státní zemědělské a potravinářské inspekce (dále jen „SZPI“) a Státní veterinární správy (dále jen „SVS“). SVS bude nově vykonávat dozor také nad uváděním nezpracovaných těl nebo částí těl živočichů, mléka, mleziva, vajec nebo včelích produktů na trh při poskytování stravovacích služeb. SZPI bude nově vykonávat dozor také při výrobě a uvádění na trh potravin včetně pokrmů při poskytování stravovacích služeb. Na kompetencích hygienické služby se nic nemění. V této souvislosti se odstraňují nejasnosti v terminologii zákona v souvislosti s odběrem vzorků. Odběr a přípravu kontrolních vzorků za účelem zkoušení jakosti a bezpečnosti potravin nebo tabákových výrobků, nejde-li o vzorky pro mikrobiologické zkoušení, zajišťují orgány dozoru způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem EU. Přesun gescí V rámci přijatých pozměňovacích návrhů dochází k přesunu gescí za jednotlivé právní předpisy potravinového práva z Ministerstva zdravotnictví na MZe. To se promítá jednak do již výše uvedené informační povinnosti (doplňky stravy na MZe), jednak také do budoucí přípravy nebo novelizace některých prováděcích právních předpisů, které dříve gesčně náležely Ministerstvu zdravotnictví (doplňky stravy, přírodní minerální vody apod.). Jediné dvě oblasti potravinového práva s ohledem na jejich specifika zůstávají i nadále v gesci Ministerstva zdravotnictví, a to potraviny pro počáteční kojeneckou výživu a potraviny pro zvláštní lékařské účely. Ministerstvo zdravotnictví také může do budoucna stanovit vyhláškou druhy potravin určené pro

32 2 > 2014

zvláštní výživu, požadavky na jejich složení a způsob jejich použití, dále také podmínky pro výskyt toxikologicky významných látek v potravinách, podmínky ozařování či bližší pravidla pro výběr epidemiologicky rizikových potravin. V této souvislosti se tedy také přesně stanoví, jaké žádosti přijímá MZe a Ministerstvo zdravotnictví a upravuje se působnost obou ministerstev. Nově se např. ale stanoví působnosti MZe nebo Ministerstva zdravotnictví při vydávání potvrzení o splnění požadavků stanovených zákonem o potravinách, jinými právními předpisy a přímo použitelnými předpisy EU pro účely vývozu potraviny do států mimo EU. Pro účely vystavení tohoto potvrzení bude provozovatel potravinářského podniku ve smyslu § 16a odst. 1 povinen předložit doklady prokazující splnění požadavků na výrobu a uvádění potraviny na trh. V § 16a odst. 8 zákona je nyní také nově doplněno ustanovení, které určuje Státní zdravotní ústav jako národní autoritu opravňující poskytovat hodnocení zdravotního rizika v souladu s požadavky potravinového práva. Sankce V návaznosti na přijaté

změny povinností provozovatelů potravinářských podniků a podnikatelů, kteří vyrábějí nebo uvádějí do oběhu tabákové výrobky, se upravují správní delikty. Při rozhodování o výši sankce musí být kromě nastavených limitů - 1 mil. Kč, 3 mil. Kč, 10 mil. Kč a 50 mil. Kč vycházeno také z principu, že sankce musí být odrazující, účinná, ale také přiměřená. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu z dubna 2010 výše uložené pokuty nesmí být likvidační. Jako konečný korektiv při ukládání pokuty musí dozorový orgán ukládající pokutu za správní delikt přihlédnout k osobním a majetkovým poměrům dotčené osoby tehdy, pokud je zřejmé, že by pokuta mohla mít likvidační charakter. Účinnost Novela zákona o potravinách nabývá účinnosti 1. ledna 2015.

NĚKTERÉ MÝTY ŠÍŘENÉ O ZÁKONU O POTRAVINÁCH zákon o potravinách zavádí povinnou velikost písma NE. Povinná velikost písma povinných údajů uváděných na balených potravinách je stanovena přímo v čl. 13 odst. 2 a 3 nařízení (EU)

č. 1169/2011, nikoli zákonem o potravinách. bude se uvádět hlavní složka na pečivu nebo chlebíčkách NE. Zákon o potravinách počítá s tím, že pravidla pro uvádění hlavní složky stejně jako potraviny (komodity), u nichž hlavní složka bude uváděna, stanoví teprve prováděcí právní předpis. Znamená to, že v zákoně je sice stanovena povinnost, nebude-li však prováděcí právní předpis, nebude možné ji ze strany provozovatele potravinářského podniku naplnit a ze strany dozorového orgánu kontrolovat. zavádí se nová povinnost uvádět alergeny ANO i NE. Povinnost uvádět alergeny vyplývá již ze stávajících právních předpisů, nově je upravena v čl. 21 odst. 1 nařízení (EU) č. 1169/2011, který stanoví, že se údaj o alergenech uvede na balených potravinách v seznamu složek, a to zvýrazněným písmem. Pro nebalené potraviny a pokrmy se jedná ve smyslu čl. 44 nařízení (EU) č. 1169/2011 o jediný povinný údaj vyplývající opět z nařízení (nikoli zákona o potravinách). Členské státy mohou přijmout pravidla, za jakých bude údaj o alergenech na nebalených potravinách vlastně uváděn.

spotřebitel se konečně dozví údaj o země původu ANO i NE. Uvádění země původu upravuje čl. 26 nařízení (EU) č. 1169/2011, které jej jako povinný údaj zatím zná pouze všech druhů čerstvého masa (s výj. hovězího, kde tato povinnost již platí). U ostatních potravin by mohla být tato povinnost naplněna pouze tehdy, přijme-li Evropská komise prováděcí pravidla (např. nyní pracuje na zprávě, která by měla vyhodnotit, zda by měla být země původu uváděna u mléka a mléčných výrobků). Nebudou-li pravidla, nebude možné zemi původu u jiných komodit uvádět. Tímto však není dotčena povinnost uvádět u některých komodit zemi původu vyplývající z jiných právních předpisů. Na regálech budou vlaječky NE. Zákon o potravinách v nově naformulovaném ustanovení § 3d odst. 4 nepočítá s uváděním země původu odebíraných potravin (informační povinnost obchodníků), ale s uváděním zemí, které mají podíl na tržbách při prodeji odebíraných potravin.

U nebaleného pečiva se bude uvádět seznam složek NE. Seznam složek není povinným údajem, který by měl být uváděn v těsné blízkosti nebaleného pečiva ve smyslu § 8 odst. 1 zákona, ale ani blízkosti místa samotného prodeje ve smyslu § 8 odst. 2 zákona. Podle § 8 odst. 4 je seznam složek prodejce povinen sdělit spotřebiteli až na vyžádání. u nebaleného pečiva se bude uvádět tabulka výživových údajů NE. Povinnost uvádět výživové údaje se vztahuje pouze na balené potraviny. U nebaleného pečiva nebude povinné uvádět výživové údaje. Ustanovení § 8 zákona s takovou povinností nepočítá. S NOVELOU ZÁKONA O POTRAVINÁCH SOUVISÍ… novela zákona o SZPI - víno, do kterého výrobce přidá nelegálně vodu, alkohol, syntetická barviva nebo hrozny a hroznový mošt ze zemí mimo EU, už neskončí v lihovaru, octárně nebo na využití pro průmyslové účely, jak to bylo doposud možné. Inspektoři SZPI nařídí jeho likvidaci. Přísnější pravidlo zamezí šíření nekvalitních nebo falešných vín neznámého původu na českém trhu. Dozorové orgány budou mít pravomoc nařídit zákonné zničení falšovaných vín, likérových vín, šumivých vín a částečně zkvašeného hroznového moštu; novela zákona o státní veterinární péči – která se týká především výkonu státní kontroly; novely prováděcích právních předpisů k zákonu o potravinách – MZe je předloží v průběhu léta a podzimu tak, aby bylo dosaženo souladu jak přímo použitelnými právními předpisy EU, tak i s novelizovaným zákonem, a to nejpozději do nabytí účinnosti zákona.

ZPRAVODAJ

POTRAVINY V REGIONECH

REGIONÁLNÍ POTRAVINA také v Moravskoslezském a Karlovarském kraji

OSMIČLENNÁ KOMISE SLOŽENÁ ZE ZÁSTUPCŮ MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ, KRAJSKÉHO ÚŘADU, STÁTNÍHO ZEMĚDĚLSKÉHO INTERVENČNÍHO FONDU, STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÉ A POTRAVINÁŘSKÉ INSPEKCE, STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVY ČR, AGRÁRNÍ KOMORY ČR A POTRAVINÁŘSKÉ KOMORY ČR SE DNE 26. ČERVNA SEŠLA, ABY OHODNOTILA SOUTĚŽ O NEJLEPŠÍ REGIONÁLNÍ POTRAVINU MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE ROKU 2014. Celkem se do soutěže přihlásilo 104 produktů od 39 výrobců, přičemž nejsilnější obsazení měly kategorie pekařské a masné výrobky. Na základě pečlivého posouzení jednotlivých parametrů byly v jednotlivých kategoriích k předání ocenění navrženy následující výrobky: Masné výrobky tepelně opracované Grilovací klobása extra Milan Žabčík Masné výrobky trvanlivé Trvan Turist Jaroslava Klemensová – MASOMA Sýry včetně tvarohu Kozí čerstvý sýr Ekofarma Šťastná koza Mléčné výrobky ostatní Ochucené hlavnické jogurtové jahodové mléko Zemědělské a obchodní družstvo Hlavnice Pekařské výrobky včetně těstovin Rychvaldská česneková placka Rychvaldská pekárna s.r.o. Cukrářské výrobky vč. cukrovinek Kravařský malinový dort Ludmila Jařabová Alkoholické a nealkoholické nápoje Aronio-bezový nektar (Aronie z Podbeskydí) Lubomír Janhuba Ovoce a zelenina Výběrový džem borůvkový FRUCTUS TERRAE Supermus s.r.o. Ostatní Müsli ovesky - ořechové Stanislava Supová V Dalovicích, v Karlovarském kraji se 25. června 2014 o značku Regionální potravina Karlovarského kraje 2014 se zárukou výjimečné kvality a chutě ucházelo celkem 84 produktů od 20 výrobců, přičemž nejsilněji byla obsazena kategorie „Masné výrobky tepelně opracované“ a kategorie „Ostatní“. Po detailním zhodnocení všech přihlášených potravinářských produktů byl v každé kategorii vybrán jeden vítěz. Masné výrobky tepelně opracované Hroznětínská krůtí šunka Ladislav Zdeněk Masné výrobky trvanlivé Chebský kabanos Roman Jelen

Sýry včetně tvarohu

Ovčí sýr Arnika Horský statek Abertamy s.r.o. Mléčné výrobky ostatní Sladký tvarohový krém s čokoládou Belina s.r.o. Pekařské výrobky včetně těstovin Chléb Boží Dar Karlovarská pekárna TREND s.r.o, Cukrářské výrobky vč. cukrovinek Bečovské oplatky Stanislav Pytlík Alkoholické a nealkoholické nápoje Polotmavý 12 ležák Pivovar Permon s.r.o. Ovoce a zelenina Sušené višně Regent Plus Žlutice spol. s r.o. Ostatní Krásenské čajování – švestkové Jitka Šimůnková

UKONČENÍ REŽIMU MLÉČNÝCH KVÓT DNE 17. 6. 2014 SE NA MINISTERSTVU ZEMĚDĚLSTVÍ ČR USKUTEČNILO JEDNÁNÍ MEZI PŘEDSTAVITELI MZE A ZEMĚDĚLSKOU VEŘEJNOSTÍ K OTÁZCE BLÍŽÍCÍHO SE UKONČENÍ REŽIMU MLÉČNÝCH KVÓT A PROJEDNÁNÍ TZV. MLÉČNÉHO BALÍČKU. Jednání zahájil náměstek pro Úsek zemědělských komodit, výzkumu a poradenství Ing. Jindřich Šnejdrla. Informoval mimo jiné o stavu vyjednávání mezi Evropskou komisí a Stálého zastoupení ČR při EU. Prioritou je zachování konkurenceschopnosti národní živočišné výroby,

hlavně produkce mléka, i po ukončení režimu mléčných kvót. Jednání ukázalo, že zemědělská veřejnost není rozhodně se současným návrhem nastavení pravidel SZP v oblasti podpory živočišné výroby spokojena. Komoditní rada pro hovězí maso a mléko při Agrární

komoře ČR zastoupená jejím předsedou Pavlem Novotným se vyjádřila především k aktuální

podobě couplovaných plateb dle článku 52, kde vyjádřil nutnost rozšířit podporu na všechny

kategorie skotu včetně býků a krav bez tržní produkce mléka. Navrhl uplatnit model podpory podle přepočtu na velkou dobytčí jednotku, který s úspěchem funguje v západních členských zemích EU. Podobně kriticky se k otázce nastavení článku 52 postavily svazy chovatelů skotu a další organizace. Velkou vlnu nevole vzbudil návrh evidence prodeje mléka v rámci režimu tzv. prvního nakupujícího. Producenti a obchodníci s mlékem jsou ochotni data o prodeji poskytovat, nemělo by to však ani pro ně, ani pro kontrolní

orgán představovat zbytečnou zátěž. Na podrobné projednání nastavení SZP však nebyl podle zástupců MZe v rámci jednání prostor. Přislíbili tak další jednání, ve kterém již budou disponovat aktualizovanými informacemi od Evropské komise a Stálého zastoupení. Potravinářská komora ČR představila vlastní dokument – Souhrn opatření na zmírnění dopadů po zrušení systému mléčných kvót od r. 2015, který byl zúčastněnými kladně přijat a bude dobrým podkladem pro další jednání.

2 > 2014

33

ZPRAVODAJ

INZERCE

GRILOVAČKA PO ČESKU

Pozvěte přátele a předveďte své kulinářské umění Sezona grilování je konečně tu! Není nic příjemnějšího než se s rodinou či kamarády sejít u dobrého jídla a pití. Jediné, co potřebujete, je čerstvé maso prvotřídní kvality a dobrou náladu. Vyzkoušejte na grilování například maso Vocílka z BILLY. Jeho výtečnou kvalitu zaručuje původ z nejlepších českých chovů. Přesvědčte se sami. A navíc: marinády pro maso Vocílka jsou bez éček, bezlepkové a bez laktózy.

34 2 > 2014 billa_inzerce_Grilovani_Agrobaze_235x315.indd 1

26.06.14 15:39

ZPRAVODAJ

INZERCE

MASO TVOŘÍ PODSTATNOU ČÁST NAŠEHO JÍDELNÍČKU SVĚDČÍ O TOM I FAKT, ŽE ČECH SNÍ PRŮMĚRNĚ 79 KILOGRAMŮ MASA ZA ROK. A PROTOŽE JE GRILOVACÍ SEZÓNA V PLNÉM PROUDU, POJĎME SI ŘÍCT, KAM PRO KVALITNÍ MASO! O řadě Vocílka Vítejte ve světě garantovaného původu, kvality a lahodné chuti! Pod vlastní značkou Vocílka uvedla Billa na jaře roku 2011 na trh bohatou nabídku čerstvého masa výhradně z českých chovů, stejně

špičkovým, a navíc se maso dostane z chovatelské farmy až na váš talíř bez zbytečného cestování. Takový přístup má mimo jiné velmi příznivý dopad na životní prostředí – maso se bez zbytečného cestování zpracovává

PRODEJNY BILLA ZNÁ ASI KAŽDÝ Z NÁS. UŽ JSTE ALE VYZKOUŠELI MASO A UZENINY ZNAČKY VOCÍLKA, KTERÉ DOSTANETE EXKLUZIVNĚ PRÁVĚ V BILLE? jako pestrý sortiment kvalitních uzenin zpracovávaných v Česku. S Vocílkou máte vždy jistotu, že koupíte čerstvé kvalitní maso, pocházející výhradně z České republiky. České chovy patří dlouhodobě ke

i prodává tam, kde se vyprodukuje. V prodejnách Billa máte také jistotu přísného dodržování všech norem a toho, že maso podléhá několikastupňovému systému kontroly kvality od porážky až do okamžiku prodeje. Ve vybraných výrobních závodech provádějí odborníci z Billy každodenní kontrolu kvality. Ke každému balení hovězího masa je navíc automaticky přiložen „rodný list“ se všemi důležitými údaji týkajícími se kvality. Maso značky Vocílka si z Billy vždy odnesete již pečlivě očištěné a zpracované. S tradičním řeznickým fortelem nakrájené nebo namleté maso si proto můžete doma ihned připravit. Okamžitým vložením na pánev, do hrnce nebo do pekáče se vyhnete zbytečným přípravám a práci. Maso Vocílka tím šetří váš čas,

kterého máme dnes všichni tak málo! A jak si užít pořádnou grilovačku? Úspěch tkví v marinování masa! I kdybyste ho nechali jenom přes noc odležet v olivovém oleji, bude maso křehčí. aké je dobré šetřit s kořením a v případě grilu stoprocentně platí, že méně bývá více. Pokud grilujeme i pro dětské strávníky, vyplatí se používat především různé bylinky. Že si nejste jisti svým kuchařským uměním? Pak můžete bez obav využít masíčka již naložená. Marinády od Vocílky jsou totiž vždy bez éček, přirozeně bezlepkové a bez laktózy

2 > 2014

35

ZPRAVODAJ

POTRAVINY V REGIONECH

POZNÁTE BEZPEČNĚ KVALITNÍ POTRAVINY? HLEDEJTE „SLUNÍČKA“ KVALITY Na evropském trhu se stále zvyšuje zájem o kvalitní potraviny a spotřebitelé vyžadují, aby kvalita byla garantována. České pivo, Jihočeská niva, Spišské párky, Karlovarské oplatky a mnoho dalších produktů nese své vlastní „sluníčko“ kvality.

Co si pod těmito logy představit? Modro-žlutá nebo červeno-žlutá „sluníčka“ kvality představují evropské ochranné značení kvality.

Jak jste na tom vy? Víte, co znamenají? Chráněné zeměpisné označení (CHZO) je určeno pro výrobky, které se v místě těší velké reputaci, ale nejsou s ním spojeny tak těsně. Jeden z výrobních procesů může probíhat jinde. Toto označení vlastní např. Hořické trubičky, Olomoucké tvarůžky, Štramberské uši a další. Chráněné označení původu (CHOP) může získat produkt, jehož výroba je úzce spjata s určitým místem a jeho tradicí. Celý proces produkce je spjatý s jedním místem. Všestarská cibule, Český kmín nebo Žatecký chmel jsou nositeli tohoto označení. Zaručená tradiční specialita (ZTS) je určena všem produktům, které se nevyrábějí v určité oblasti, ale jsou zpracovány tradičním způsobem. Ochutnejte Liptovský salám, Spišské párky, Špekáčky nebo Lovecký salám, které toto označení mají.

Které produkty mohou získat tato označení? Proces schvalování není pro žadatele nikterak jednoduchý. Než jsou chráněné názvy zapsány do rejstříku, je přezkoumána oprávněnost žádosti o zápis ze strany členského státu, následně Komise EU a v průběhu schvalování žádosti i všech hospodářských subjektů z EU. U produktů je posuzováno, zda se skutečně jedná o produkty s tradičním postupem výroby apod. Výrobci, kteří chráněné označení používají, jsou pravidelně podrobováni kontrole, při které je ověřeno, zda dodržují podmínky výroby pro tyto produkty stanovené ve specifikaci.

Kde se s logy můžete setkat? Díky tomuto systému ochrany názvu produktů se nám zjednoduší výběr i při dovolené v zahraničí, jelikož s těmito značkami se můžeme setkávat po celé Evropě a vždy znamenají totéž – kvalitu. Mezi produkty, které nesou chráněné značení, můžeme uvést např. Jihočeskou Zlatou nivu, Třeboňského kapra, Nošovické kysané zelí, Lomnické suchary, Chelčicko - Lhenické ovoce, Budějovické, Znojemské či Brněnské pivo aj. V Itálii si můžete zakoupit např. sýr Parmigiano Reggiano s logem CHOP nebo Aceto Balsamico di Modena nesoucí známku CHZO. www.oznaceni-eu.cz

KampaĖ ¿nancována z prostĜedkĤ Evropské unie a ýeské republiky

2 > 2014 36PKCR-Chranena_oznaceni-PRclanek-Agrobase[215x269].indd

1

2.7.14 16:00

ZPRAVODAJ

POTRAVINY V REGIONECH

LOGO ČESKÝ VÝROBEK GARANTUJE PŮVOD V SOUVISLOSTI S ŘADOU POTRAVINÁŘSKÝCH AFÉR, KTERÉ HÝBOU A HÝBALY TRHEM V LOŇSKÉM I LETOŠNÍM ROCE (VZPOMEŇME JEN NA ZAČÁTKU POLSKOU TECHNICKOU SŮL V POTRAVINÁCH, KYSELINU MRAVENČÍ V KYSANÉM ZELÍ, PESTICIDY V ŽAMPIONECH, SALMONELU V KUŘECÍM MASE NEBO FALŠOVANÉ RYBÍ PRSTY ČI LOSOSOVÉ NUGETY), SE SPOTŘEBITELÉ LOGICKY ZAČALI VELMI INTENZIVNĚ ZAJÍMAT O PŮVOD ZEMĚDĚLSKÝCH SUROVIN, ALE TAKÉ POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ. A bylo zřejmé, že v důsledku zahraničních afér by raději dali přednost výrobkům i surovinám (masu, zelenině) českého původu. Ale jak si na pultech obchodů vybrat, když podle dosud platné evropské legislativy, například u masa, země původu vůbec nemusí znamenat zemi, ve které se zvíře narodilo, bylo chováno a poraženo. Proč kupovat české potraviny Pokud hovoříme o důvodech, proč kupovat a jíst potraviny domácího původu, pak je třeba rozhodně zmínit zejména čerstvost domácích potravin, což znamená, že se ke spotřebitelům dostanou skutečně čerstvě vyrobené produkty, nikoliv, jak už jsme zmínili produkty zmražené a znovu rozmražené, nebo ovoce a zelenina, která dozrávala několik měsíců v průběhu transportu či ve skladech. Navíc u zahraniční produkce je častá anonymita, takže z výrobku ani nepoznáte, kde ho vlastně vyrobili – jestli v Evropě nebo v Asii. Bohužel, potravináři již dávno nejsou těmi, kdo ovlivňují kvalitu potravin prodávaných v obchodních řetězcích. Je to smutné, ale jediným subjektem rozhodujícím o kvalitě prodávaných potravinářských výrobků je právě a pouze obchodní řetězec. Neustálý tlak na nízkou cenu pak vede k tomu,

že dražší a kvalitnější složky jsou nahrazovány složkami levnějšími, jako je například drůbeží separát nebo sója. Navíc, český zákazník se skutečně při nákupu orientuje především cenou, nikoli obsahem a složením produktu, ale je potřeba si uvědomit, že nelze vyrábět vysoce kvalitní suroviny za ceny, které nedosahují ani nákladů na suroviny. Pokud chtějí spotřebitelé nakupovat opravdu kvalitní výrobky, pak je potřeba se zaměřit na produkty, které nesou známky kvality, pocházejí od známých výrobců a mají zaručený původ. Příliš mnoho značek kvality Již mnohokrát jsme uvedli, že by bylo zcela ideální jak pro výrobce, tak pro spotřebitele, aby na trhu skutečně byl jen omezený počet značek kvality. Velký počet značek bez nejasného původu, garance a jasně formulovaných, relevantních a publikovaných podmínek jejich udělení skutečně vyvolává ve spotřebiteli spíše zmatek a popírá tak základní účel značek – ulehčit orientaci na trhu. V současné době existuje celá řada značek, mnohé z nich zahrnují široké spektrum výrobků, tedy i potraviny, ale ve skutečnosti nejsou pro potraviny příliš relevantní. V této souvislosti vzniká i řada značek pro potraviny,

za kterými stojí různá sdružení či uskupení a tyto značky jsou ryze komerční, které se chtějí přiživit na trendu označování potravin. Jako Potravinářská komora považujeme z národních značek za nejvýznamnější kromě značek bio (zelená zebra a EU) – značky KLASA, Regionální potravina a Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR. Jde o značky, které mají jasně stanovené a veřejně dostupné podmínky, za kterých je možné je udělit, propracovaný systém kontroly dozorovými orgány – SVS a SZPI, i funkční mechanismus jejich odebírání v případě, že jsou porušeny podmínky. Původ na všech výrobcích Zmíněné aféry a snižující se kvalita levných zahraničních výrobků, které na české pulty ze zahraničí proudí, vedly k tomu,

že Potravinářská komora ČR v roce 2011 učinila v označování původu produktů v České republice kroky zcela ojedinělé. Logo Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR garantuje spotřebiteli, že potravinářský výrobek je nejen vyroben na území České republiky, ale obsahuje i příslušný podíl české suroviny. Například maso musí stoprocentně pocházet ze zvířat chovaných a poražených v České republice, stejný podíl tuzemské suroviny, tedy 100 % je požadován i u drůbeže a drůbežích výrobků, u masných výrobků, vajec a výrobků z nich, ryb a výrobků z ryb. Mléčné výrobky musí obsahovat rovněž 100% podíl české suroviny a nesmí v nich být použity žádné náhražkové suroviny ve smyslu náhražky mléčného tuku nebo mléčné bílkoviny. Stoprocentně z českého

obilí musí být vyrobena také mouka, krupice, trhanka, kroupy, pohanka, klíčky, jáhly či vločky. Pokud jde například o konzervované výrobky, pak pro sterilované okurky nakladačky platí, že podíl tuzemské suroviny v hotovém výrobku musí být minimálně 70 %, u jednodruhových sterilovaných zeleninových a ovocných výrobků musí dosahovat podíl tuzemské suroviny minimálně 60 %. Nezpracované ovoce, zelenina, brambory a houby musí být 100% tuzemského původu. Kategorie, ve kterých se logo Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR uděluje a) maso a masné výrobky b) drůbež a drůbeží výrobky c) ryby a výrobky z ryb d) mléko a mléčné výrobky e) vejce a výrobky z vajec f) výroba nealkoholických nápojů g) výroba alkoholických nápojů h) zpracování a konzervování ovoce, zeleniny, brambor, hub, masové konzervy a paštiky i) nezpracované ovoce, zelenina, brambory, houby j) pekařské a cukrářské výrobky k) mlýnské výrobky a těstoviny l) mražené výrobky m) lahůdkářské výrobky n) ostatní obory zde neuvedené Historicky první patnáctka Dne 22. června 2011 získalo historicky poprvé právo označovat své výrobky logem Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou

ČR celkem 15 společností od mlékáren, přes zpracovatele masa, pekaře, výrobce lahůdek, výrobce čokolády, až po producenty hub a pramenité vody. Na pultech obchodů se tak již v tomto „prvním kole“ objevilo s logem Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR více než 500 různých výrobků. Nutno podotknout, že nás již od počátku značně překvapil zájem řady potravinářských společností, a to jak malých, rodinných firem, tak velkých společností, zabírajících ve svém oboru první místa na českém trhu, který ovšem nepolevuje ani dnes. Potvrzuje se tak ale také fakt, že jakékoliv označení či zdůraznění domácího původu výrobku či jeho zvýšené kvality je potřebné, protože v dnešní době výhradně zahraničních potravinářských krizí poskytuje spotřebiteli vodítko a možnost lepší orientace v nabídce obchodníků. Čas pokročil a v současné době má právo využívat logo Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR pro téměř 1500 výrobků celkem 54 společností z různých oborů potravinářského průmyslu. V průběhu let se také zpřísnila pravidla pro udělení certifikátu, a to zejména v oblasti podílu tuzemské suroviny, který se v řadě případu zvýšil na maximálně možné množství. Každý výrobek je zároveň posouzen komisí, ve které jsou zástupci PK ČR, MZe, SZPI a SVS ČR. Tato skutečnost by měla být pro spotřebitele zárukou, že potraviny s logem Český výrobek – garantováno PK ČR jsou skutečně kvalitou se zaručeným původem. Dana Večeřová, PK ČR

2 > 2014

37

ZPRAVODAJ

POTRAVINY V REGIONECH

JAK NEJLÉPE VYBÍRAT MLÉČNÉ VÝROBKY MÁTE RÁDI PRODUKTY Z MLÉKA A STÁLE V OBCHODU VÁHÁTE, JAKÝ SI KOUPÍTE? POKUD SE NECHCETE A NEMUSÍTE ŘÍDIT JEN CENOU, PŘINÁŠÍME PÁR RAD. Jak poznat kvalitní mléčný výrobek? Všechny výrobky živočišného původu musí být opatřeny oválnou veterinární značkou zdravotní nezávadnosti. Např. český výrobek je v tomto případě označen kódem země CZ a číslem výrobního závodu (stejně tak DE – Německo, SK – Slovensko a např. AT – Rakousko). Identifikační označení výrobků živočišného původu označuje skutečnost, že výrobek byl vyroben v podniku, který splňuje hygienické požadavky pro výrobu potravin živočišného původu. Podle čeho mléčné výrobky vybírat, kde nakupovat? U zahraničních produktů je třeba vždy sledovat, aby na jejich obalech bylo odpovídající označení v českém jazyce. I zde musí

být vždy uvedena veterinární značka zdravotní nezávadnosti, ze které je možné podle kódu země vyčíst původ zboží. Mléčné výrobky nakupujte raději v „kamenných obchodech“, vždy v chlazeném úseku (výjimkou je pouze trvanlivé, sušené a kondenzované mléko). V případě nákupu na farmářských popř. jiných trzích nakupujte mléčné výrobky výlučně chlazené. Teplota pro úchovu a prodej mléčných výrobků musí být 4 – 8 °C. Vždy kupujte výrobky s nevyčerpanou dobou minimální trvanlivosti, resp. dobou spotřeby. DOBA POUŽITELNOSTI VS. DOBA MIN. TRVANLIVOSTI Datum použitelnosti n Datum použitelnosti se uvádí slovy „Spotřebujte do…“

n Datum se uvádí v předepsaném pořadí – den, měsíc a rok ukončení této doby. n Je-li potravina označena dobou použitelnosti, musí výrobce na obal doplnit i údaje o podmínkách skladování. n Doba použitelnosti se používá pro ty mléčné výrobky, které podléhají rychle zkáze, a musí být proto rychle spotřebovány, např. pasterované mléko, jogurty a některé čerstvé sýry. n Výrobky s prošlou dobou použitelnosti se považují za zdravotně závadné a nesmí se v žádném případě uvádět do oběhu! Datum minimální trvanlivosti n Datum minimální trvanlivosti se uvádí slovy „Minimální trvanlivost do…“ a opět následuje uvedení dne, měsíce a roku

n Pokud je DMT kratší než 3 měsíce, nemusí být na obale uveden rok, pokud je DMT delší než 3 měsíce, ale nepřesahuje 18 měsíců, nemusí být na obale uveden den a pokud je DMT delší než 18 měsíců, nemusí být uveden ani den ani měsíc. n DMT se většinou označují ty mléčné výrobky, které se rychle nekazí, např. sýry, trvanlivé mléko, kondenzované mléko, apod. n Po uplynutí DMT může obchodník výrobky prodávat, ale musí je umístit odděleně a upozornit na tuto skutečnost kupujícího. ČEHO SI VŠÍMAT NA ETIKETĚ? n Konzumní mléko – sledujte zejména obsah mléčného tuku (odtučněné 0,5%, polotučné 1,5 %, plnotučné 3,5%);

a dále si všímejte, zda mléko bylo tepelně ošetřeno pasterací (čerstvé pasterované mléko) nebo sterilací (trvanlivé) n Sýry – sledujeme zejména druhovou skupinu: • Čerstvé (např. čerstvý smetanový sýr) • Termizované (např. Lučina) • Měkké (např. sýry s mazem na povrchu – romadúr) • Plísňové (např. hermelín či niva) • Polotvrdé (např. Eidam) • Tvrdé (např. Ementál) apod. Dále si všímáme obsahu tuku (popř. tuku v sušině), obsahu soli a sledujeme,

zda je sýr přírodní nebo ochucený n Jogurty – sledujeme zejména tučnost a příp. ochucující složku. Jogurty zrající přímo ve skle či jogurty balené do kelímků jsou z pohledu definice jogurtu vždy stejné, – musí totiž obsahovat 10 miliónů zárodků jogurtové kultury v 1g. Jak se vypočítá obsah tuku v sýrech? Podle platné legislativy je nutné u sýrů v deklaracích výrobku uvádět obsah sušiny a tuku (v %). Tuk se uvádí buď jako absolutní, popř. častěji jako tuk v sušině (t. v suš.) Jak se z tohoto údaje určí absolutní množství tuku ve výrobku. PŘÍKLAD: Eidamský sýr 30 % t. v suš. V deklaraci je uvedeno: Sušina ………. 54 % (suš.) Tuk v sušině …… 30 % (t. v suš.) Platí vztah: %‫ݐ‬ ‫ݐ‬. ‫ݑݏ ݒ‬š. = x 100 % ‫ݑݏ‬š. Tuk v sušině vyjadřuje, jaký podíl ze sušiny připadá právě na tuk. Po dosazení do rovnice se vypočte %:

t=

࢚.࢜ ࢙࢛š (%) ‫࢛࢙ ܠ‬š. (%)

=

૚૙૙ ૜૙ ‫ ܠ‬૞૝ ૚૙૙

= ૚૟, ૛

Více zajímavých informací naleznete na www.bileplus.eu

38 2 > 2014

=

ZPRAVODAJ

POTRAVINY V REGIONECH

UDĚLEJTE SI JASNO O MLÉČNÝCH VÝROBCÍCH ČÍM VÍCE SE ZABÝVÁME TÍM, CO JÍME, TÍM VÍCE SE DO TOHO MŮŽEME ZAMOTÁVAT. PROTENTOKRÁT JSME SE ZAMĚŘILI NA NEJVÍCE PROBLEMATICKÉ OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE MLÉKA A MLÉČNÝCH VÝROBKŮ. Jsou všechna mléka rovnocenná? Obsah bílkovin, tuků, mléčného cukru a minerálních látek v různých druzích mlék je ovlivněn nejvíce živočišným druhem (kravské, kozí, ovčí, buvolí, mateřské apod.). Z dalších faktorů pak laktací, výživou, zdravotním stavem, ročním obdobím apod. „V našich podmínkách se využívá pro lidskou výživu především kravské mléko. Náš organismus je mu za tisíce let užívání nejvíce přizpůsoben. V podstatně menší míře pro výrobu specialit pak také ovčí a kozí mléko,“ objasňuje Ing. Jiří Kopáček, CSc., předseda Českomoravského svazu mlékárenského v rámci projektu Bílé plus. Jsou nám mléko a mléčné výrobky prospěšně? Veřejnost je neustále konfrontována s otázkami, zda jsou mléko a mléčné výrobky tělu prospěšné či nikoliv. Proti mléku a mléčným výrobkům dnes vystupují různí ideologičtí aktivisté brojící proti současnému způsobu života, ekologičtí aktivisté, vegetariáni, ochránci zvířat, obhájci alternativní medicíny, lobby výrobců nápojů, výrobci sóji a náhražkových produktů, ale také někteří lékaři. Tito lidé argumentují převážně pseudovědeckými názory a používají fakta vytržená z kontextu a velmi často rozšiřují různé neopodstatněné mýty. „V roce 2013 vydala

Organizace pro výživu a zemědělství při OSN (Food and Agriculture Organization, FAO) obsažnou monografii „Mléko a mléčné výrobky v humánní výživě“. Především v kapitolách 4 a 5 nalezneme podrobné argumentace založené na výsledcích vědeckých studií, proč jsou mléko a mléčné výrobky, resp. jednotlivé složky mléka, tolik významnou součástí výživy lidí,“ upřesňuje odborník. Je mléko pouze obarvená voda, nebo představuje zdroj významných živin? Je třeba zdůraznit, že mléko je komplexní potravinou zcela přírodního původu. Obsahuje významné makroživiny, jakými jsou plnohodnotné živočišné bílkoviny, lehce stravitelný mléčný tuk a cenný mléčný cukr. „Naprosto nedostižné je mléko především díky jedinečné kombinaci a zastoupení mikronutrientů. Jedná se celkem o 14 cenných minerálních látek – zejména pak vápníku a důležitých vitamínů (A, D, E, K, F a skupina B). Důležitá je především vysoká disponibilita živin, tedy schopnost našeho organismu je využít,“ zmiňuje Ing. Jiří Kopáček, CSc. Je nezbytné si uvědomit, že na mléko nemůžeme pohlížet pouze

jako na součet zastoupených živin, ale je nutné přihlédnout také k tzv. efektu „komplexní matrice“, protože mezi jednotlivými živinami probíhají významné interakce. Nejvíce vstřebatelného vápníku obsahují mléko a mléčné výrobky? Vzhledem k tomu, že si organismus vápník sám nevytváří, musí být tato látka dodávána výživou. „Mléčný“ vápník dokáže lidský organismus velmi efektně využít. Aby však mohl být v organismu vstřebán, musí být dodán v rozpustné formě. Přibližně jedna třetina „mléčného“ vápníku se v rozpustné formě vyskytuje, proto se vstřebává mimořádně dobře. „Vstřebatelnost vápníku v organismu podporují vitamín D, některé aminokyseliny a fosfopeptidy, přítomnost laktózy a kyseliny mléčné. Mléčný vápník je navíc „biodisponibilní“ – tedy nevyloučí se ihned močí, ale naopak zůstane zadržený v kostech. Je třeba si uvědomit, že se vstřebávání vápníku snižuje s věkem, ale naopak se zvyšuje v některých fyziologických stavech (těhotenství, dospívání apod.).“ Kromě mléka a mléčných výrobků obsahují vápník i některé další potraviny: např. sardinky (s kostmi), některé ovoce nebo zelenina (kapusta,

ořechy, mandle) a některé minerální vody, ale v daleko menším množství. Abychom tedy získali 300 mg vápníku, musíme vypít hrnek mléka, nebo sníst téměř kilogram kapusty. „Doporučená denní dávka pro dospělého člověka cca je 1000 mg. Toho docílíme, když sníme např. 150 g polotučného jogurtu, 50 g sýra, 250 ml kefíru a 20 g ořechů,“ vysvětluje PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D. v rámci projektu Bílé plus. Dokáže nahradit moderní sójový nápoj tradiční kravské mléko? Mléko je přirozený živočišný produkt, který je přímo použitelný pro spotřebu bez dalších přídavků. Je přirozeně bohaté na nutrienty, obsahuje makroživiny a řadu vitamínů a minerálních látek. Pokrývá značnou část denní spotřeby vápníku, vit. B2 a B12, obsahuje přirozeně se vyskytující cukr laktózu a malý obsah sodíku. Vápník obsažený v mléce (1200 mg v 1 litru) je velmi dobře vstřebatelný pro organismus. „Sójový nápoj je zpracovaný produkt rostlinného původu vyrobený ze suroviny, která se nenechá přímo konzumovat. Sójové boby musí být náležitě zpracovány za přídavku vody, cukru, uhličitanu vápenatého

a dalších přídatných látek. V konečném výrobku je jen 6,4% sójových bobů. Nápoj je na živiny chudý, proto musí být obohacován mnoha nutrienty jako je vápník (obohacená verze 890 mg v 1 litru), vitamíny B2 a B12, aby mohl přirozenou bohatost složení mléka alespoň napodobit. Obohacené sójové nápoje obsahují přidaný cukr (sacharózu) a sůl,“ upozorňuje Ing. Jiří Kopáček, CSc. Mléčné výrobky a dieta – pomáhají nebo škodí? Produkty z mléka díky vysokému obsahu bílkovin pomáhají těm, co dodržují redukční režim. Bílkoviny nám totiž dodávají pocit sytosti, díky čemuž máme menší pocit hladu a méně jíme. „I při redukční dietě je důležité zachovat příjem všech esenciálních aminokyselin v doporučeném množství a poměru. Vyšší příjem bílkovin mění složení těla ve prospěch svalové hmoty. Řada studií potvrdila vztah mezi zvýšeným příjmem a redukcí tělesné hmotnosti, zlepšením syndromu inzulinové rezistence a celkově zlepšením projevů metabolického syndromu,“ vysvětluje PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D. „Největší účinnost vykazuje vápník z mléčných výrobků, protože vedle vápníku se uplatňují i bílkoviny,

bioaktivní peptidy, vitamin D apod.“. Náhražky mléčných výrobků – v čem se liší od produktů z mléka? Na trhu s mléčnými výrobky se objevuje stále více náhražek (analogů, alternativ, imitací) mlékárenských výrobků, jejichž označování a pojmenovávání je zavádějící, klamavé a velmi často v rozporu s potravinářskou legislativou. Jak se konkrétně odlišují? „V případě analogů mlékárenských výrobků je především mléčný tuk nahrazován tukem rostlinným, ale může se týkat náhrady i jiných komponent,“ sděluje Ing. Jiří Kopáček, CSc. Hlavním důvodem výroby analogů je jejich cena. Záměna původní složky mléka jinou, levnější složkou, např. záměna mléčného tuku tukem rostlinným, zlevňuje výrobek. Takovéto výrobky se samozřejmě mohou vyrábět i prodávat (nejsou nikterak zdravotně závadné), ale nesmějí být označovány jako mléčné výrobky – tedy např. jako sýr, máslo, apod., což se v poslední době velmi často stává,“ dodává odborník. Více zajímavých informací naleznete na www.bileplus.eu

2 > 2014

39

ZPRAVODAJ

ŠKOLSTVÍ

NÁRODNÍ SOUSTAVA KVALIFIKACÍ VSTOUPILA V ŽIVOT NÁRODNÍ SOUSTAVA KVALIFIKACÍ JE PŘEHLED KVALIFIKACÍ CELOSTÁTNĚ UZNÁVANÝCH V ČESKÉ REPUBLICE, KTERÝ POPISUJE, CO JE POTŘEBA UMĚT PRO VÝKON POVOLÁNÍ ANEBO JEJICH ČÁSTI, TJ. DÍLČÍ PRACOVNÍ ČINNOSTI. JE TO STÁTEM GARANTOVANÝ CELOREPUBLIKOVÝ SYSTÉM BUDOVANÝ NA REÁLNÝCH POŽADAVCÍCH NA VÝKON ČINNOSTÍ V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH POVOLÁNÍ A PRACOVNÍCH POZIC. NSK definuje požadavky na odborné způsobilosti jednotlivých kvalifikací bez ohledu na způsob jejich získání. Tvoří spojující systémový rámec pro počáteční a další vzdělávání a zároveň umožňuje srovnání našich národních kvalifikací s kvalifikacemi stanovenými a popsanými v jiných evropských státech. Profesní kvalifikace jsou zpracovány přímo samotnými zaměstnavateli sdruženými v sektorových radách, čímž je zajištěna jejich aktuálnost a využitelnost na trhu práce. Všechny dokončené a schválené profesní kvalifikace jsou zveřejňovány na webových stránkách www.narodnikvalifikace.cz. Ke dnešnímu dni je zpracováno a autorizujícími orgány, tzn. jednotlivými ministerstvy schváleno

40 2 > 2014

více než 600 profesních kvalifikací. Pro zájemce o složení zkoušky z profesních kvalifikací je k dispozici zhruba 700 akreditovaných rekvalifikačních kurzů. A o tom, že je o ně zájem, svědčí fakt, že zkoušek u Autorizovaných osob bylo dosud složeno již více než 90 tisíc.

interní pravidla vzdělávání obsahující akceptování profesních kvalifikací, popis školení zaměstnanců zakončených zkouškou z profesní kvalifikace, kariérní plán vytvořený dle profesních kvalifikací nebo autorizace dle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání.

Agrární komora České republiky se nejen podílí již od samotného počátku na vzniku Národní soustavy kvalifikací a profesních kvalifikací např. z oborů zemědělství, potravinářství, lesního a vodního hospodářství a dalších, ale také se hlásí k těm, kteří již využívají jejích přínosů. Zaměstnavatelům totiž Národní soustava kvalifikací usnadní práci při řízení lidských zdrojů, např. při náboru, tvorbě podnikových adaptačních plánů a rozvojových

Přidejte se k nám a usnadněte si svou každodenní personální práci. Kvalifikovaní pracovníci jsou totiž zárukou prosperující firmy.

programů pro zaměstnance, atd., ale také jim garantuje, že spolu se zkouškou z profesní kvalifikace získávají v praxi již hotové zaměstnance, které nemusejí dále zaučovat. Zkoušku z profesní kvalifikace také mohou svým zaměstnancům nabízet jako jeden z benefitů, který jim zaručuje i do budoucna plnou zaměstnatelnost. Firmám, které Národní soustavu kvalifikací již

začaly aktivně využívat ve své personální praxi, nabízí konsorcium realizátorů ocenění v podobě čestného certifikátu „NSK v praxi“ dokládajícího jejich společenskou odpovědnost. Nominaci na certifikát předchází doložení podkladů, ke

kterým patří kupříkladu inzerce pracovního místa s uvedenou možností profesní kvalifikace, popis pracovní pozice nebo popis činnosti s využitím profesní kvalifikace, adaptační plán využívající Národní soustavu kvalifikací,

Více informací naleznete na webových stránkách www.nsk2.cz, www.sektoroverady.cz www.vzdelavaniaprace.cz

ZPRAVODAJ

VELETRHY A VÝSTAVY

KULTURNÍ DOPROVODNÝ PROGRAM ZEMĚ ŽIVITELKA 2014 konané ve dnech od 28.8. do 2.9.2014 NEDĚLE 31.8.

ČTVRTEK 28.8.

Venkovní pódium mezi pavilony Z a T1 10:00 – 11:30 – Národopisný soubor Doudleban 13:00 – 15:00 – Jihočeský folklorní soubor Kovářovan Pivovarská zahrada 10:00 – 13:00 – Mistříňanka 13:30 – 17:00 – Jižani Letní amfiteátr 12:00 – 14:00 – MAMMA MIA! 16:30 – 18:00 – SUPERGROUP.CZ

Venkovní pódium mezi pavilony Z a T1 10:00 – 11:30 – Malá dudácká muzika 13:00 – 15:00 – Folklorní soubor Malý Furiant Pivovarská zahrada 10:00 – 13:00 – Šumavská 8 13:30 – 17:00 – Táboranka

PÁTEK 29.8. Venkovní pódium mezi pavilony Z a T1 10:00 – 11:30 – Kapela Duha 13:00 – 15:00 – Folklorní soubor Javor Pivovarská zahrada - DEN DECHOVKY s Českým rozhlasem České Budějovice a Kubešovo hudebním vydavatelstvím 10:00 – 12:00 – Sebranka z Vlašimi 12:00 – 14:30 – Libkovanka (Přímý přenos ČRo České Budějovice od 12.00 do 13.00hod. na 106,4 MHz) 14:30 – 17:00 – Babouci Letní amfiteátr 15:00 – 16:00 – Gabriela Goldová 16:30 – 18:00 – Pub Animals

SOBOTA 30.8. Venkovní pódium mezi pavilony Z a T1 10:00 – 11:30 – Obec baráčníků Radomyšl 13:00 – 15:00 – Obec baráčníků Radomyšl Pivovarská zahrada – NÁRODNÍ DOŽÍNKY 9:20 – hudební blok - Květovanka 10:00 – 10:30 – Slavnostní zahájení Národních dožínek 10:45 – hudební blok - Květovanka 11:30 – hudební blok – M. Hejč 11:45 – soutěž pro návštěvníky - časopis Zemědělec 11:55 – hudební blok - Květovanka 12:40 – hudební blok – Muzika Jožky Šmukaře 13:20 – soutěž pro návštěvníky - Českomoravská myslivecká jednota

13:30 – hudební blok – Muzika Jožky Šmukaře 14:15 – hudební blok - Budvarka 14:55 – soutěž pro návštěvníky - časopis Zemědělec 15:05 – hudební blok - Budvarka 15:50 – hudební blok – M. Hejč 16:10 – hudební blok – Budvarka (Přímý přenos ČRo České Budějovice od 14:00 do 16:00 hod. na 106,4 MHz) Moderuje: Jan Čenský Letní amfiteátr 11:05 – hudební blok - Budvarka 11:45 – okénko myslivců - Českomoravská myslivecká jednota - kynologové a sokolníci 12:00 – hudební blok - Budvarka 12:45 – hudební blok - Furiant 13:25 – soutěž pro návštěvníky - časopis Zemědělec 13:35 – hudební blok – Furiant 14:20 – hudební blok - Květovanka 15:00 – soutěž pro návštěvníky - časopis Zemědělec 15:10 – hudební blok - Květovanka Moderuje: Ivana Šimánková Program v Pivovarské zahradě a Letním amfiteátru pořádá Agrární komora ČR ve spolupráci s Výstavištěm České Budějovice a.s. a agenturou Kristián production spol. s r.o., za dramaturgické podpory Jaroslava Šprongla.

PONDĚLÍ 1.9. „Finálový závod Česká sekera 2014“, pořádá Husquarna Česko spol. s r.o - finále v oboustranném házení sekerou na terč

Venkovní pódium mezi pavilony Z a T1 10:00 – 11:30 – Myslivecká kapela Atlas 13:00 – 15:00 – Myslivecká kapela Atlas Pivovarská zahrada 10:00 – 13:00 – Samsonka 13:30 – 17:00 – Lácaranka

ÚTERÝ 2.9. Venkovní pódium mezi pavilony Z a T1 10:00 – 11:30 – Folklorní soubor Bárováček Pivovarská zahrada 10:00 – 17:00 – Babouci Spolupořadatelem pro-gramu je Agentura 11 PM. DĚTSKÝ KOUTEK Po celou dobu výstavy - kolotoče, atrakce - šlapadla

Změna programu vyhrazena!

2 > 2014

41

ZPRAVODAJ

VELETRHY A VÝSTAVY

ODBORNÝ DOPROVODNÝ PROGRAM ZEMĚ ŽIVITELKA 2014 konané ve dnech od 28.8. do 2.9.2014 STŘEDA 27.8. Pavilon F4 14:00 – 17:00 - Jednání představenstva a dozorčí rady Agrární komory ČR za účasti ministra zemědělství ČR (pouze pro odbornou veřejnost)

ČTVRTEK 28.8. – DEN ZEMĚ ŽIVITELKY, DEN TECHNOLOGIÍ Pivovarská zahrada 10:00 - Slavnostní zahájení 41. ročníku výstavy za účasti nejvyšších představitelů státu a vlády spojené s předáním ocenění: - Cena ministra zemědělství pro mladé vědecké pracovníky pro rok 2014 - Cena ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a vývoje v r. 2014 - Slavnostní předání certifikátu národní značky kvality KLASA - Slavnostní předání certifikátu „Český výrobek - garantováno Potravinářskou komorou ČR“ Areál výstaviště a pavilon R2 9:00 - 12:00 - Hodnocení exponátů soutěže Zlatý klas Pavilon Z – 1. patro 14:00 - 17:00 - 7. ročník mezinárodního semináře „Moderní technologie v zemědělství“, pořádá Obchodní zastoupení Ruské federace v ČR ve spolupráci s Agrární komorou ČR a Оbchodní a průmyslovou komorou RF

PÁTEK 29.8. – DRUŽSTEVNÍ DEN, DEN ČESKÉHO VENKOVA Pavilon Z – 1. patro 10:30 - 13:00 - Seminář „Historická a ekonomická role výrobních družstev od Rakouska-Uherska do současnosti. Struktura hospodářství ČR – rizika a perspektivy“, pořádá Družstevní Asociace ČR 9:00 - 13:00 - Seminář „Podpora rozvoje venkova v ČR“, pořádá Spolek pro obnovu venkova ČR ve spolupráci s MMR ČR a MZe. 13:00 - 15:00 - Seminář „Označování potravin“, pořádá MZe, Sekce potravinářských výrob – Úřad pro potraviny bezpečnosti potravin 13:00 - 16:00 - Diskusní fórum „Ovoce 2014“, pořádá Unie ovocnářů jižních a západních Čech Pavilon Z – expozice NS MAS ČR a CSV 15:30 - 16:30 - AMSP ČR (Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR) ve spolupráci s NS MAS ČR – odborná akce u zázemí hlavního pultu, diskuze na dané téma RODINNÉ FIRMY (generační výměnu nepřežije 70% podniků – rady, tipy a doporučení pro úspěšné zvládnutí nástupnictví v rodinných firmách) Pavilon R3 9:30 - 12:30 - Jednání Ekonomické komise Agrární komory ČR 13:00 - 14:30 - Tisková konference Agrární komory ČR a Českého statistického úřadu k výsledkům sklizně a výsledkům AGROCENSU Volná plocha 507 a pavilon Z 19:00 - „Večer venkova“, pořádá Národní síť Místních akčních skupin ČR ve spolupráci s Celostátní sítí pro venkov a Spolkem pro obnovu venkova ČR Pavilon R2 11:00

- Oficiální vyhlášení exponátů oceněných v soutěži Zlatý klas, tisková konference

42 2 > 2014

SOBOTA 30.8. – NÁRODNÍ DOŽÍNKY, DEN MYSLIVOSTI Pivovarská zahrada 10:00 - Slavnostní zahájení Národních dožínek za účasti nejvyšších představitelů státu a vlády, pořádá Agrární komora ČR ve spolupráci s Výstavištěm České Budějovice a.s. a agenturou Kristián production spol. s r.o. Volná plocha 507 (u Pavilonu Z) 11:45 - 12:15 - AMSP ČR (Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR) ve spolupráci s NS MAS ČR – představení projektů pro začínající podnikatele (SVOU CESTOU), řemeslníky (FANDÍME ŘEMESLU!) a ženy (PODNIKAVÁ ŽENA) Volná plocha 310 11:00 - 12:00 - dřevorubecká show Stihl Timbersports Martina Komárka 14:00 - 15:00 - dřevorubecká show Stihl Timbersports Martina Komárka

NEDĚLE 31.8. – DEN ZDRAVÍ Volná plocha 508 9:00 - 16:00 - „Den zdraví“ PROMO stánek Informačního centra bezpečnosti potravin, (soutěže o ceny, informační materiál), pořádá MZe, Sekce potravinářských výrob - Úřad pro potraviny MZe 10:00 - 11:00, - hudebně zábavný program pro děti a rodiče dua 13:00 - 14:00 Standa a Vanda na téma zdravá výživa a bezpečnost potravin „Přijede k nám návštěva“, pořádá MZe, Sekce potravinářských výrob – Úřad pro potraviny MZe

PONDĚLÍ 1.9. – DEN ZEMĚDĚLSTVÍ Pavilon Z – 1. patro 9:00 - 15:00 - „Den společnosti Agroteam“ 13:00 - 15:00 - Seminář: „Půda - nejcennější zemědělská komodita“, pořádá Asociace soukromého zemědělství ČR Pavilon Z – zázemí expozice NS MAS ČR a CSV 10:00 - 14:00 - jednání Výboru NS MAS ČR, o.s. Pavilon R3 10:00 - 13:00 - Jednání Myslivecké komise Agrární komory ČR k aktuálním otázkám myslivosti v souvislosti se zemědělským a lesnickým hospodařením. Po celou dobu výstavy Pavilon T Prezentace a ochutnávka regionálních potravin ze všech krajů ČR, prezentace významných institucí, prezentace zemědělských strojů, technologií a služeb pro zemědělce Pavilon R1, R3 Prezentace historie soutěže Zlatý klas Prezentace myslivosti, lovectví a rybářství Pavilon Z, volná plocha 507 Pavilon Venkova - prezentace Celostátní sítě pro venkov, Národní sítě Místních akčních skupin ČR, Spolku pro obnovu venkova ČR, místních akčních skupin z ČR, Národnej siete rozvoja vidieka SR, ELARD (Evropská asociace LEADER pro rozvoj venkova) a dalších českých i zahraničních partnerů. Prezentace regionálních produktů ve spolupráci s Asociací regionálních značek na volné ploše 507. Pavilon D5

Potřeby a krmiva pro hospodářská zvířata

Volná plocha 508 Lesní pedagogika – aktivity pro děti a mládež, pořádá Mze Volná plocha 310 - Předvádění práce se sekerou a nožem s odborným výkladem firmy AC –T Servis s.r.o. - K tanci a poslechu hraje kapela Černej kůň (pátek - pondělí). - Každý den ve 13:00 setkání se sokolníky a jejich loveckými dravci. Spolupořadatelem programu je C H Catering s. r. o., AC-T Servis s.r.o. a ČMMJ. Dům služeb u hlavní brány - Měření tělesných hodnot (cholesterol, krevní tlak, BMI apod.) – Poradna podpory zdraví Národní sítě podpory zdraví, z. s. Rybářská bašta - Ukázky filetování a zpracování ryb v každou celou hodinu - Ukázky živých ryb v akváriích a kádích - Chytání ryb na zapůjčený nebo vlastní prut, možnost instruktáže - Možnost zakoupení čerstvých ryb či ochutnání rybích specialit v zahradní restauraci

PŘEDVADIŠTĚ Čtvrtek 28.8. 10:00 - Starokladrubské klisny – ukázka jízdárny a poslušnosti, SŠ chovu koní a jezdectví Kladruby n/Labem 12:00 - Starokladrubské klisny – jezdecké hry, SŠ chovu koní a jezdectví Kladruby n/Labem 13:00 - Ukázky práce ovčáckých psů s ovcemi, Jihočeský chovatel, a.s. 14:00 - Starokladrubské klisny – ukázka voltáže, SŠ chovu koní a jezdectví Kladruby n/Labem Pátek 29.8. 9:30 - Předvádění plemenných koní, SŠ chovu a koní a jezdectví Kladruby n/Labem 10:00 – 15:00 - 2. Jihočeská Angus show, pořádá Český svaz chovatelů masného skotu 15:00 - Ukázky práce ovčáckých psů s ovcemi, Jihočeský chovatel, a.s. Sobota 30.8. 9:30 - Nákupní trh plemenných beranů, Jihočeský chovatel, a.s. 11:00 - Starokladrubské klisny – jezdecké hry, SŠ chovu koní a jezdectví Kladruby n/Labem 12:00 - soutěž Junior teamu ČSCHMS (mladí chovatelé) 13:00 - Starokladrubské klisny – ukázka voltáže, jízdárny a poslušnosti SŠ chovu koní a jezdectví 15:00 - Ukázky práce ovčáckých psů s ovcemi, Jihočeský chovatel, a.s. Neděle 31.8. 11:00 - Předvádění plemenných koní na ruce, Jihočeský svaz chovatelů koní 13:00 - Předvádění plemenných koní v zápřeži, Jihočeský svaz chovatelů koní 15:00 - Ukázka práce ovčáckých psů s ovcemi, Jihočeský chovatel, a.s. Pondělí 1.9. 9:30 - Předvádění plemenných koní na ruce, Jihočeský svaz chovatelů koní 10:00 - 15.00 - 1. Jihočeská Limousine show, pořádá Český svaz chovatelů masného skotu 15:00 - Ukázka práce ovčáckých psů s ovcemi Úterý 2.9. 11:00 - Předvádění plemenných koní na ruce, Jihočeský svaz chovatelů koní 12:00 - Ukázka práce ovčáckých psů s ovcemi, Jihočeský chovatel, a.s.

Změna programu vyhrazena!

ZPRAVODAJ

VELETRHY A VÝSTAVY

Národní dožínky

Pivovarská zahrada

Letní amfiteátr

30. srpna 9.15 – 17.00 hod

30. srpna

●

11.00 – 16.00 hod

9.15 Zahájení, přivítání Jan Čenský

11.00 Zahájení, přivítání Ivana Šimánková

9.20 Hudební blok – pozvánka pro návštěvníky výstavy Květovanka

11.05 Hudební blok Budvarka 11.45 Okénko myslivců Českomoravská myslivecká jednota (kynologové, sokolníci)

10.00 Slavnostní zahájení Národních dožínek prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman a hosté zahájení. Jan Čenský, Michael Hejč a Květovanka 10.45 Hudební blok Květovanka

Jan Čenský

12.00 Hudební blok Budvarka

11.30 Hudební blok Michael Hejč

12.45 Hudební blok Furiant

11.45 Soutěž pro návštěvníky Týdeník Zemědělec

13.25 Soutěž pro návštěvníky Týdeník Zemědělec

11.55 Hudební blok Květovanka

13.35 Hudební blok Furiant

12.40 Hudební blok Muzika Jožky Šmukaře

14.20 Hudební blok Květovanka

13.20 Soutěž pro návštěvníky Českomoravská myslivecká jednota

15.00 Soutěž pro návštěvníky Týdeník Zemědělec

13.30 Hudební blok Muzika Jožky Šmukaře

Michael Hejč

Budvarka

Květovanka

15.10 Hudební blok Květovanka

14.15 Hudební blok Budvarka

14.55 Soutěž pro návštěvníky Týdeník Zemědělec 15.05 Hudební blok Budvarka 15.50 Hudební blok Michael Hejč 16.10 Hudební blok Budvarka Jožka Šmukař

Furiant

mediální partner:

2 > 2014

43

ZPRAVODAJ

FOTOREPROTÁŽE

HAVÍŘOV V KVĚTECH LETOS NA TÉMA SELSKÉHO DVORA KVĚTINAMI NAZDOBENÉ ŽEBŘIŇÁKY, POVOZY TAŽENÉ KOŇMI, KOČÁRY, VOLIÉRY S DOMÁCÍMI ZVÍŘATY A ZEMĚDĚLSKÁ TECHNIKA, KOŇSKÁ JÍZDA I SELSKÝ LID V HISTORICKÝCH KROJÍCH A S HISTORICKÝM NÁČINÍM - TO JEN ČÁST TRADIČNÍHO PRŮVODU HAVÍŘOVA V KVĚTECH, KTERÝ BYL NA PROGRAMU PRVNÍ LETNÍ DEN 21. ČERVNA.

Foto: autoři

Foto: autoři Tento den byl také Dnem květů a tak se tato dvě data symbolicky potkala. Samozřejmě v průvodu šly děti havířovských mateřských a základních škol, umělecké soubory, dechové kapely, sportovní kluby, poprvé byla zařazena expozice Mikroregionu Žermanické a Těrlické přehrady s květinovou plachetnicí, nechyběli artisté na chůdách, mažoretky, velké májky či dožínkový vůz. Název letošní přehlídky květinových soch byl Na selském dvoře, tématu se přizpůsobil průvod i doprovodné akce. Na centrálním náměstí vznikla farmářská tržnice ve stylu vesnické pouti, podávaly se regionální speciality,

44 2 > 2014

zelenou plochu u náměstí Republiky zaplnila replika selského dvora se statkem, stodolou a domácími zvířaty, která floristé vyráběli během dne z květin.. „Na letošní Havířov v květech jsme nakoupili prostřednictví firmy STORGE z Brna na holandské burze i od domácích pěstitelů na dvacet tisíc kusů květin a rostlin,“ řekl Tomáš Svoboda ze Svazu květinářů a floristů ČR, který je spolupořadatelem květinové akce. Do Havířova floristé přivezli chryzantémy a karafiáty, gerbery mnoha barev, slunečnice, ostrožky, mečíky, heřmánek, astry, zlatobýl, nevěstin závoj nebo i květinu našich babiček kořenokvětku.

Foto: autoři

ZPRAVODAJ

FOTOREPROTÁŽE

Foto: autoři

Foto: autoři Skupina floristů pod vedením Ing. Jany Hrstkové ze Zubří firma Květiny Lucida vyzdobila květinami 16 kočárů a další zemědělské techniky. Přízdobu z květin dostaly i koně, kteří techniku a povozy táhli. Poděkování patří nejen Janě Hrstkové, ale i studentům zahradnických škol z Ostravy, Prahy-Malešic a Piešťan. Ve výzdobě velmi pomohl i Ing. Jan Milt vicemistr z letošní Děčínské kotvy. Vše organizačně zajistil Tomáš Svoboda tajemník SKF ČR. Všichni odvedli skvělou práci. Průvod procházel Hlavní a Dlouhou třídou od 11 hodin, naplnilo je na 88 subjektů se dvěma tisíci účastníky. Po skončení

Foto: autoři

průvodu byla část květinami nazdobené techniky vystavena na centrálním parkovišti a návštěvníci hlasováním určili tu, která se jim líbí nejvíce. Podobně lidé hodnotili květinové skulptury floristů, kteří jako každoročně vytvořili deset květinových soch, které tematicky do selského dvora zapadly. Tak zde byla k vidění socha krávy, koně, kozy, krocana, kohouta a slepice, králíka, kočky a psa, prasnice se selaty, ovce s beranem i hus s kačenami. Sochy vytvořila tříčlenná družstva a to většinou členové SKF ČR. Lidé si v anketě vybrali jako nejpovedenější kvě-

tinové dílo růžové Prase z gerber. Na druhé příčce se umístilo dílo Kohout a slepice a jako třetí byl vyhodnocen Kůň. Lidé také hlasovali pro nejkrásnější alegorický vůz. Ten vzešel ze zahradnické firmy Kotula. Se svým pojízdným posedem uspěli také havířovští myslivci. Třetí se umístnil Včelařský vůz, který vytvořili členové SKF ČR. Na květinovou podobu selského dvora se v pondělí po skončení akce chodily dívat děti mateřských a základních škol z Havířova. Zájem o prohlídku byl obrovský. Ing. Eva Wojnarová, tisková mluvčí Ing. Jiří Horák, předseda SKF ČR

Foto: autoři

2 > 2014

45

ZPRAVODAJ

FOTOREPROTÁŽE

NOVELIZACE NITRÁTOVÉ SMĚRNICE 2014 ZMĚNY PODMÍNEK NITRÁTOVÉ SMĚRNICE OD HOSPODÁŘSKÉHO ROKU 2014 - 2015. VZHLEDEM K PROBÍHAJÍCÍMU REDESIGNU LPIS A SOUVISEJÍCÍ MIGRACI DATABÁZÍ BUDOU V LPIS RELEVANTNÍ ZMĚNY AKČNÍHO PROGRAMU REFLEKTOVÁNY TÍMTO REGISTREM AŽ PO 30. 9. 2014. Dne 16. června schválila Vláda novelu nařízení vlády č. 262/2012 Sb., ) o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů, kterou dochází k některým úpravám podmínek tzv. akčního programu nitrátové směrnice, a to s účinností od 1. 7. 2014. Novela má číslo 117/2014 Sb. Úpravy promítají výsledky vyjednávání s Evropskou komisí o nastavení podmínek akčního programu v ČR a uvádí do souladu provázanost s dalšími předpisy obecného charakteru, především s vyhláškou č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv a se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách (§ 39 Nakládání se závadnými látkami). Současně byly uvedeny do souladu kontrolní požadavky v rámci kontrol podmíněnosti pro SMR 4. ZÁKLADNÍ ZMĚNY JSOU NÁSLEDUJÍCÍ: 1. Základní omezení pro používání hnojiv (§ 7 odstavec 6) Nově ve zranitelné oblasti nelze používat dusíkaté hnojivé látky (s výjimkou skliditelných rostlinných zbytků), pokud je půda zaplavená, přesycená vodou, promrzlá nebo pokrytá sněhem. Obdobná podmínka do této doby uplatňovaná, vyplývá z požadavků obecně platného zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, kde jsou vyjmenovaná omezení limitována, například výškou sněhu (5 cm) nebo hloubkou promrznutí (5 cm). Omezení se nevztahují na pastvu zvířat. 2. Upřesnění způsobu výpočtu limitu 170 kg/ha v průměru zemědělského podniku organického dusíku živočišného původu (§ 8 odstavec 3) K možnosti výpočtu

46 2 > 2014

stanoveného limitu v případě použití údajů o produkci dusíku ve výkalech a moči, popřípadě trusu chovaných hospodářských zvířat, po odpočtu ztrát dusíku ve stájích a při skladování statkových hnojiv, je uveden odkaz na příslušnou tabulku ve vyhlášce č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv (Příloha č. 3, tabulka C), kde jsou tyto údaje uvedeny. 3. Úprava požadavků na skladování statkových hnojiv (§ 9 odstavec 1) Nově byly upraveny požadavky na kapacitu skladovacích prostor pro skladování hnojůvky. Došlo ke zvýšení požadovaných kapacit z 3měsíční produkce na produkci 5měsíční. Výpočet produkce hnojůvky je nadále prováděn na základě ČSN 756190 pro stavbu zpevněného hnojiště nebo je zjišťován prokazatelným způsobem v zemědělském podniku. Dále došlo k provázání požadavků na technický stav skladovacích zařízení z hlediska ochrany vod s § 39 vodního zákona. 4. Úprava požadavků na používání hnojiv na svažitých pozemcích (§ 11 odstavec 3) Nově nelze používat dusíkaté hnojivé látky na zemědělských pozemcích s kulturou travní porost se sklonitostí nad 10°. Do této doby se podmínka vztahovala pouze na zemědělský pozemek s kulturou orná půda. Stále platí výjimka pro pastvu zvířat a pro tuhá statková a organická hnojiva.

jarní plodiny. Avizované prodloužení období na podzim pro hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem od roku 2014 nebylo uplatněno. 6. Úprava limitů hnojení k plodinám V tabulce limitů hnojení k jednotlivým plodinám došlo k doplnění výnosu hlavního produktu a mírným úpravám v limitech hnojení u polní zeleniny. Dále byl nově stanoven limit hnojení a odpovídající výnos hlavního produktu k hořčici bílé. Pro účely výpočtu limitu se nově započítává u hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalů 30 % přívodu celkového dusíku (do této doby se počítalo 40 %). Dusík použitý k podpoře rozkladu slámy nebo k meziplodině se nezapočítává do limitu přívodu dusíku pro následně pěstovanou plodinu. Pro účely hodnocení limitu hnojení se u hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalů započítává 30 % přívodu celkového dusíku a pro hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem 60 % přívodu celkového dusíku, s výjimkou kejdy prasat a digestátu z bioplynové stanice (příp.

Období zákazu používání dusíkatých hnojivých látek na zemědělské půdě Klimatický region*) 0–5

6–9

5. Úprava období zákazu hnojení Tabulka období zákazu hnojení byla výrazně zjednodušena. Nově bylo provedeno prodloužení období zákazu hnojení v předjarním období pro

jejich tekutých podílů po mechanické separaci), kde se započítává 70 %. Pro účely hodnocení limitu hnojení se tedy zohledňuje pouze přímé působení dusíku v prvním roce po použití uvedených statkových, organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů. Pro určení přívodu dusíku do půdy ve statkových hnojivech živočišného původu se použijí údaje zjištěné vlastními rozbory nebo údaje z přílohy č. 3 vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv.Limity uvedené v tabulce je nutné dodržet na jednotlivých zemědělských pozemcích.Při pěstování plodin ve směsích je limit určen nejvyšším limitem plodiny ve směsi. Plodiny v tabulce neuvedené limit nemají, hnojí se podle jejich potřeby na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek. Výnosy víceletých pícnin na orné půdě a trvalých travních porostů jsou uvedeny v přepočtu na seno. Limity hnojení pro pěstování zeleniny se nevztahují na její pěstování ve sklenících a fóliovnících. Z materiálů MZe

Minerální dusíkatá hnojiva 1.11. –31.1. (pro ozimé plodiny) 15.10. –15.2. (pro ostatní plodiny a kultury) 15.10. –15.2. (pro ozimé plodiny) 1.10. –28.2. (pro ostatní plodiny a kultury)

Hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem 15.11. – 31.1. (pro ozimé plodiny) 15.11. – 15.2. (pro ostatní plodiny a kultury)

5.11. – 15.2. (pro ozimé plodiny) 5.11. – 28.2. (pro ostatní plodiny a kultury)

Hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem**) 1. 6. – 31. 7.***) 15. 12. – 15. 2.

1. 6. – 31. 7.***) 15. 12. – 28. 2.

Vysvětlivky: *) První číslice kódu bonitované půdně ekologické jednotky. **) Platí i pro upravené kaly. ***) Pokud nedojde k následnému pěstování ozimých plodin nebo meziplodin.

Limity hnojení jednotlivých plodin

Plodina

Limit Výnos hlavního produktu (t) stanovený hnojení*) dle koeficientu potřeby N na 1 t v kg hlavního produktu a příslušného N/ha množství vedlejšího produktu

pšenice ozimá

190

7,7

pšenice jarní

120

5,5

žito ozimé

120

6,0

ječmen ozimý

140

6,7

ječmen jarní

110

6,0

oves

120

4,8

triticale

140

6,1

kukuřice na zrno 230

11,0

luskoviny

30

5,0

bramb. sadbové

140

30,0

brambory ostatní 180

40,0

brambory rané

120

25,0

cukrovka

210

70,0

krmná řepa

150

70,0

řepka ozimá

230

4,5

slunečnice

145

2,9

mák

85

1,2

len

80

2,0

hořčice bílá

80

1,2

kukuřice na siláž 230

60,0

jetel **)

40

10,0

vojtěška **)

40

10,0

trávy na orné půdě

200

10,0

trvalé travní porosty

160

8,0

zelí

250

70,0

květák

220

27,0

mrkev

200

50,0

brokolice

200

13,0

180

18,0

kapusta hlávková kapusta růžičková

180

6,0

celer bulvový

180

35,0

kedluben

150

30,0

zelí pekingské

150

55,0

rajčata

150

55,0

cibule kuchyňská 135

45,0

pór pravý

120

43,0

pažitka pravá

120

30,0

petržel zahradní naťová

120

17,0

okurky salátové

120

70,0

okurky nakládačky

100

60,0

špenát setý

100

20,0

salát

100

43,0

pastiňák setý

100

30,0

paprika zeleninová

100

37,0

kukuřice cukrová 100

9,0

řepa salátová

95

30,0

ředkvička

80

32,0

petržel zahradní 80 kořenová

37,0

kopr vonný

60

12,0

hrách zahradní

60

7,0

fazol obecný

60

6,0

česnek

30

11,0

Vysvětlivky: *) V limitu hnojení je započítán celkový dusík z minerálních hnojiv a podíl dusíku využitelného pěstovanou plodinou ze statkových hnojiv živočišného původu a z organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů. **) Limit se vztahuje k celkové dávce za všechny roky pěstování. Do uvedeného limitu se nezapočítává případné hnojení krycí plodiny do doby její sklizně.

ZPRAVODAJ

FOTOREPROTÁŽE

TECHAGRO LETOS REKORDNÍ KOMPLEX VELETRHŮ ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ TECHNIKY TECHAGRO, ANIMAL VETEX, SILVA REGINA, BIOMASA, KTERÝ PROBĚHL NA BRNĚNSKÉM VÝSTAVIŠTI VE DNECH 30. 3. AŽ 3. 4. 2014, BYL LETOS REKORDNÍ VE VŠECH PARAMETRECH. Vnitřní i venkovní výstavní plocha brněnského výstaviště byla využita do posledního metru, stánky obsadily dokonce i trávníky a další nezvyklá výstavní místa. Letošní ročník se tak konal na historicky největší ploše více než 83 tisíc metrů čtverečních a zúčastnilo se ho celkem 743 vystavujících firem ze 41 zemí. Návštěvnost překonala veškerá očekávání a za pět dní se vyšplhala k počtu 120 tisíc osob. Absolutní rekord byl zaznamenán v neděli 30. března, kdy branami výstaviště prošlo 38 034 návštěvníků, vůbec nejvíce na všech veletrzích pořádaných v Brně za posledních 10 let. Jen za první den letos přišlo více návštěvníků než za celý první ročník veletrhu v roce 1994. „Letošní Techagro definitivně potvrdilo jeho nadregionální středoevropský význam na pozici jednoho ze tří nejdůležitějších veletrhů agrární techniky v Evropě,“ uvedl generální ředitel a.s. Veletrhy Brno Jiří Kuliš. Brněnská přehlídka zemědělské, chovatelské a lesnické techniky se v Brně poprvé uskutečnila před 20 lety a dnes je třetí

Foto: BVV

největší svého druhu v Evropě. Toto postavení potvrzuje i vysoká mezinárodnost - jak vystavovatelé, tak návštěvníci letos přijeli ze čtyř desítek zemí světa. Mezi vystavovateli nechyběl nikdo z významných evropských výrobců a distributorů zemědělské a lesnické techniky. Do soutěží o nejlepší exponáty bylo přihlášeno 87 špičkových výrobků a třináct z nich získalo Grand Prix.Součástí veletrhů byl rozsáhlý odborný doprovodný program, který řešil aktuální otázky sektoru. Rozvoji zahraniční obchodní spolupráce se věnoval kulatý stůl „Euroasijská ekonomická komise – RuskoKazachstán-Bělorusko-Česká republika“. O trendech v podpoře mladých zemědělců jednal XVIII. Sněm Společnosti mladých agrárníků ČR a perspektivou rodinných hospodářství se zabýval seminář Asociace soukromého zemědělství „Rok rodinných farem“. V rámci veletrhu ANIMAL VETEX proběhl dvoudenní 6. středoevropský veterinární kongres s účastí 180 veterinárních odborníků z ČR i zahraničí.

Foto: BVV Odborný doprovodný program veletrhu SILVA REGINA probíhal po celých pět dní v přednáškovém sále expozice Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně a věnoval se mj. využití dřeva ve stavebnictví, evropské lesnické politice, státní lesnické politice, inventarizaci lesů v ČR a službám vlastníkům lesů. V rámci veletrhu BIOMASA proběhlo několik cyklů přednášek a prezentací zaměřených na problematiku kompostování, bioplynu a energetické využití dřevní hmoty. Velkou sledovanost mělo dvacet praktických ukázek drcení a štěpkování, do kterých se pokaždé zapojila technika

deseti vystavujících firem. Veletrhy oslovily nejen odbornou, ale také širokou veřejnost, kterou na výstavišti očekával atraktivní doprovodný program připravený partnerskými organizacemi i vystavovateli. Velkému zájmu se těšila výstava hospodářských zvířat s komentovaným předváděním skotu, ovcí a koz. Um dřevorubců mohli obdivovat diváci několika show a soutěží včetně kvalifikačního závodu mistrovství ČR v dřevorubeckém sportu STIHL® TIMBERSPORTS®. V pavilonu Z se díky spolupráci se Sdružením podnikatelů SILVAJAGD podařilo soustředit řadu loveckých a lesnických unikátů z muzejních i soukromých sbírek, mj. i jedinečné poprvé vystavené trofeje z honiteb Vojenských lesů a statků nejen z České, ale i Slovenské republiky. Představit zemědělství a lesnictví nejmladší generaci bylo smyslem akcí Zemědělství žije! a Lesní pedagogika, které přilákaly stovky dětských návštěvníků.

ŘEKLI O VELETRZÍCH Marian Jurečka, ministr zemědělství ČR: Je mi velkou ctí zahajovat tyto veletrhy. Poprvé jsem tu byl jako třináctiletý v roce 1994 a měl jsem to štěstí, že nevynechal jsem žádný z dosavadních ročníků. Jednou za dva roky jde o největší událostí v zemědělství i lesnictví. Byl bych velice rád, kdyby se k rekordnímu počtu vystavovatelů a rekordní ploše přidal i rekordní počet návštěvníků a aby se zde podařilo domluvit a uzavřít rekordní počet obchodních kontraktů. TECHAGRO slouží také k tomu, aby se lidé působící v zemědělství mohli vzájemně potkat, pohovořit, udržet stávající přátelství a dokázali agrární sektor i prostřednictvím této akce dále rozvíjet.

Foto: BVV

Miroslav Toman, prezident Agrární komory ČR: Tyto veletrhy jsou jednou z největších zemědělských akcí v Evropě. Potkávají se tu nejenom zemědělci, ale i myslivci, strojaři, veterináři a vůbec všichni, kteří se pohybují ve venkovském prostoru, kteří se o něj starají, kterým na něm záleží a kteří ho rozvíjejí do budoucna. Jsem velmi rád, že tento veletrh dává na odiv možnosti inovací a modernizací, o to více, že nás v následujícím období čeká rozdílení peněz v rámci Programu rozvoje venkova. Snažíme se, aby velká část těchto peněz – řádově 30 procent – byla určena právě na modernizaci a na inovace, protože chceme, aby zemědělství šlo dále dopředu a aby se českým zemědělcům dařilo lépe, aby lidé měli kvalitní potraviny a aby se venkovský prostor dále rozvíjel.

2 > 2014

47

ZPRAVODAJ

FOTOREPROTÁŽE

ZEMĚDĚLSKÝ SVÁTEK V MŽANECH PÁTEK 13. ROZHODNĚ NEBYL NEŠŤASTNÝM DNEM PRO NÁVŠTĚVNÍKY TRADIČNÍHO ZEMĚDĚLSKÉHO DNE V ZAS MŽANY. Za krásného slunečného dne zamířila sem do areálu Sovětice nejen zemědělská veřejnost, ale také studenti, děti, jejich rodiče, zkrátka všichni, kteří si chtěli prohlédnout chovatelské úspěchy místních i přespolních zemědělských podniků, zemědělskou techniku i regionální potraviny. A určitě bylo co obdivovat. ZAS Mžany je dlouholetým chovatelem českého strakatého skotu, zlatým hřebem byla tedy jako obvykle přehlídka tohoto plemene s tradiční diváckou soutěží o nejkrásnější plemennou krávu. Významnou část akce tvořila také prezentace regionálních potravin, a to nejen těch oceněných v letošní, již 5. ročníku

48 2 > 2014

soutěže Regionální potravina Královéhradeckého kraje, které jsou zde v kraji vyráběny podle tradičních regionálních receptur. Zemědělský den v Mžanech se ale nevyhýbal ani závažnějším tématům, jako nová Společná zemědělská politika nebo Program rozvoje venkova. V diskusi se zemědělci, které se zúčastnil prezident AK ČR Miroslav Toman, se probírala aktuální otázky jako například převod prostředků z I. do II. pilíře, možnosti podpory živočišné výroby a citlivých komodit obecně, ale také nastavení jednotlivých opatření v rámci Programu rozvoje venkova s důrazem na podporu investic v zemědělství i potravinářství. A k celé akci je potřeba říci ještě jednu věc: laická ve-

řejnost často vnímá zemědělce jen velmi okrajově a prakticky nic o zemědělství neví. Právě takové akce jako Zemědělský den

v Mžanech umožňují ale dětem i dospělým blíže se seznámit se zemědělskou praxí a jejími jednotlivými obory, jako je chov skotu,

včelařství, ovocnářství, ale také zpracování surovin a výroba regionálních potravin. A zejména díky takto nabytým znalostem

lze v dětech a v mládeži probouzet pozitivní vztah k zemědělství, ale i k přírodě jako celku. dav

ZPRAVODAJ

FOTOREPROTÁŽE

NAŠE POLE SKLÍZÍ STÁLE VĚTŠÍ ÚSPĚCH V NABOČANECH U CHRUDIMI SE V PŘÍJEMNÉM PROSTŘEDÍ A PŘÁTELSKÉ ATMOSFÉŘE LETOS JIŽ POČTRNÁCTÉ USKUTEČNILO STÁLE POPULÁRNĚJŠÍ SETKÁNÍ ZEMĚDĚLCŮ ZNÁMÉ POD TITULEM NAŠE POLE. Akce je zaměřena na prezentaci odrůd polních plodin, přípravků na ochranu a výživu rostlin, na ukázky moderních trendů pěstování a ochrany všech významných, ale i méně známých odrůd obilnin, luskovin, olejnin, ale kupříkladu i travin. Celkem se tak letos návštěvníkům představila široká paleta celkem 553 odrůd. S nabídkou poradenství Výzkumného ústavu rostlinné výroby a ukázkami schopností historické i moderní techniky a kulturních vstupů dostal i náročný host opravdu bohatou programovou nabídku. Slavnostního zahájení se zúčastnil také Miroslav Toman, prezident AK ČR, který ve svém vystoupení vyzdvihl organizaci takto náročné akce a zároveň poděkoval jménem zemědělců všem zúčastněným partnerům. Za zásadní společnou prioritu pak označil finišující vyjednávání o podmínkách Společné zemědělské politiky, které by mělo přinést prospěch všem tuzemským zemědělcům a potravinářům. Letošní ročník se stal výjimečným také tím, že byl propojen na oslavy dvacetiletého výročí založení a působnosti vydavatelství Profi Press, kterému tímto také gratulujeme a přejeme mnoho úspěchů do dalších let působení na trhu. fel

Zpravodaj AGRObase vydává: Agrární komora ČR, Blanická 3, 772 00 Olomouc. Úřad AK ČR Praha: Počernická 272/96, 108 00 Praha 10 – Malešice. IČ: 47674868, DIČ CZ47674768. tel.: 296 411 180, e-mail: [email protected] Zástupci AK ČR: Ing. Miroslav Toman, CSc., prezident; Ing. Václav Hlaváček, CSc., viceprezident, Ing. Bohumil Belada, viceprezident, Ing. Martin Fantyš, tajemník. Redakce: Ing. Jiří Felčárek a Ing. Dana Večeřová. Grafický design: Tomáš Neubauer. Fotografie: archiv AK ČR a uvedení autoři. Uzávěrka čísla: 7. července 2014. Tisk: UNIPRESS spol. s r. o. Povoleno MK ČR E 6204. NEPRODEJNÉ. Příští číslo vyjde: 26. srpna 2014. Z P R AV O D A J

2 > 2014

49

ZPRAVODAJ

RECEPTY

JEZTE ČESKY – ROK V NAŠÍ KUCHYNI JANA VAŠÁKOVÁ, ZDENA SKOKANOVÁ N.

LEDOVÝ ČAJ Z MEDUŇKY

TŘEŠŇOVÝ DŽEM S JOSTOU

Na 4–6 porcí: 2 hrsti lístků meduňky 2 lžičky medu 2 lžíce citrónové šťávy

Na 7 skleniček (po 150 ml): 750 g třešní 250 g josty 300 g třtinového cukru 1 lžíce citrónové šťávy 1 sáček želírovacího přípravku 1 vanilkový lusk

1. Lístky meduňky zalijte jedním litrem vroucí vody. Přidejte med, rozmíchejte ho a nechte vychladnout. 2. Pak čaj sceďte. Dochuťte citrónovou šťávou. Můžete jej přelít do lahve a uschovat v lednici, nebo rovnou nalít do sklenic s ledem. TIP: Meduňku můžete pěstovat za oknem nebo na balkóně. V létě je tenhle čaj osvěžující více než všechny limonády světa. A jestli se vyhýbáte sladkému, můžete si ho osladit lístky rostlinky stévie sladké. Nemá žádné kalorie!

1. Vypeckujte třešně, jostu zbavte stopek, vše rozmixujte a přelijte do kastrůlku. Přimíchejte třtinový cukr, citrónovou šťávu a želírovací přípravek. 2. Podélně rozkrojte vanilkový lusk, přidejte ho k ovoci a vše vařte za stálého míchání přibližně 5 minut. 3. Odstavte z ohně, vyndejte vanilkový lusk a ještě horkou směs přelijte do vymytých zavařovacích skleniček až těsně pod okraj. Uzavřete víčka a otočte dnem nahoru. Džem nechte vychladnout, pak uskladněte. TIP: Že je džem uvařený a hotový, poznáte tak, když kápnete směs na studený talířek a nerozlije se.

www.smartpress.cz

HOUBOVÁ POLÉVKA S NOKY Na 4 porce: 2 mrkve 1 menší celer 1 petržel 3 jarní cibulky 1 lžíce řepkového oleje 200 g čerstvých hub 1 l hovězího vývaru kmín a majoránka sůl a pepř

LETNÍ ZELENINA ZAPEČENÁ SE SÝREM Na 4 porce: 4 kapie 4 masitá rajčata 2 středně velké cukety 1 kořen fenyklu 2 jarní cibulky 200 g čerstvého sýru 1 lžíce řepkového oleje 1 lžíce citrónové šťávy Pepř

1. Kapie rozpulte a vyndejte z nich semínka. Rajčata i cukety omyjte a nakrájejte na plátky. Fenykl rozdělte na větší části. Jarní cibulku nasekejte. 2. Zeleninu naskládejte do alobalu, zasypte čerstvým sýrem, pokapejte řepkovým olejem, citrónovou šťávou, dochuťte solí a pepřem, pečlivě zabalte. 3. Grilujte přibližně 8 minut, průběžně raději sledujte, zda se sýr či zelenina nepřipalují. Podávejte s celozrnným pečivem. TIP: Přidat můžete také nasekané vlašské ořechy a zakapat vše ořechovým olejem.

50 2 > 2014

Na noky: 1/2 hrnku ječných krupek 1 vejce sůl a pepř libeček dětská krupička na zahuštění

1. Kořenovou zeleninu omyjte, oloupejte a nakrájejte na menší kousky. Cibulku nasekejte. Vše na oleji zlehka orestujte. 2. Houby očistěte, nechte celé či nakrájejte na plátky. Přidejte k zelenině a zalijte hovězím vývarem. Dochuťte kmínem, majoránkou, solí a pepřem a vařte doměkka, asi 15 minut. 3. Kroupy propláchněte vodou, v rendlíku zalijte vroucí vodou, osolte a vařte asi 15 minut. Slijte přebytečnou vodu a nechte vychladnout. Vmíchejte vejce, sůl, pepř, nasekaný libeček, podle potřeby zahustěte krupičkou. Vytvarujte lžičkou noky a vkládejte do vroucí polévky. Vařte asi 2–3 minuty.

ZPRAVODAJ

RECEPTY

MLETÉ MASO NA GRILU Na 4 porce:

Na marinádu:

500 g hovězího mletého masa 1 žloutek 2 lžíce mléka 3–4 jarní cibulky sůl a pepř 4 lžíce panenského řepkového oleje(nebo olivového) 2 stroužky česneku 1 lžíce citrónové šťávy sůl a pepř meduňka pečivo

1. Mleté hovězí maso smíchejte ve větší míse se žloutkem, mlékem a nasekanou jarní cibulkou. Dochuťte solí a pepřem. Propracujte pořádně rukama a nechte chvíli uležet. Poté vytvarujte placičky a grilujte je z obou stran dozlatova, po dobu asi 5 minut. 2. Mezitím si připravte marinádu z oleje, na plátky nakrájeného česneku, citrónové šťávy, soli, pepře a čerstvě nasekané meduňky. 3. Ugrilované maso potřete marinádou a podávejte s pečivem. TIP: Když rozkrojíte celou paličku česneku a necháte jej ugrilovat spolu s masem, můžete si na něm také pochutnat.

JEMNÝ TŘEŠŇOVÝ SVÍTEK Na 8 porcí: 2 hrnky třešní (vypeckovaných) 40 g másla 20 g přírodního cukru krupice špetka soli 4 vejce 2 lžíce mléka 60 g dětské krupičky máslo a mouka na vymazání a vysypání formy 1. Všechny ingredience vyndejte z lednice a nechte je odstát při pokojové teplotě. Změklé máslo nakrájejte na kousky a dejte do mísy. Zasypte ho cukrem a špetkou soli a pak utřete. 2. Vejce rozklepněte a oddělte žloutky od bílků. Žloutky přidejte jeden po druhém k utřenému máslu a opět třete. Do hmoty opatrně vmíchejte také vlahé mléko.

3. Z bílků vyšlehejte pevný sníh. Malou část vmíchejte do utřené směsi. Pak přidejte krupičku a nakonec zbytek sněhu. 4. Těsto rozetřete do máslem vymazaného a moukou vysypaného pekáče. Na těsto rovnoměrně poklaďte třešně a dejte péct do trouby vyhřáté na 200 °C, asi na 20 minut. TIP: Pokud si chcete ušetřit práci s mytím pekáče, vyložte ho pečlivě pečicím papírem.

PSTRUZI S PETRŽELOVÝM MÁSLEM A SEMÍNKY Na 4 porce:

4 menší pstruzi (1200 g) 10 stroužků česneku 4 lžičky sluneč. semínek 1 citrón

1 svazek zelené petrželky 4 plátky másla 1 jarní cibulka sůl a pepř

1. Pstruhy zbavte šupin. Jde to jednoduše tak, že je směrem od ocasu k hlavě přejedete plochou nože. To opakujte, dokud všechny šupiny neskončí na noži. Pak pstruhy omyjte ve studené vodě a osušte je, na povrchu osolte a opepřete. 2. Petržel opláchněte, nasekejte nadrobno a přendejte do misky. Česnek oloupejte, 8 stroužků utřete se lžičkou soli a přidejte k petrželi. Vmíchejte máslo, 2 lžíce citrónové šťávy, špetku nastrouhané citrónové kůry a zpracujte na petrželové máslo. Poté přidejte 3 lžíce slunečnicových semínek. 3. Pstruhy dejte do pekáče vyloženého pečicím papírem. Břicha jim naplňte petrželovým máslem a sepněte špejlí. Povrch pokapejte citrónovou šťávou a posypte zbylými slunečnicovými semínky. Do pekáče přidejte 2 stroužky česneku a nasekanou jarní cibuli. Dejte do trouby a při 220 °C pečte přibližně 25–30 minut.

BORŮVKOVÉ KOŠÍČKY Na 20 košíčků Na těsto: 1/2 hrnku hladké pohankové mouky 1 hrnek hladké pšeničné mouky 1/2 lžičky prášku do pečiva bez fosfátů 2 lžíce přírodního cukru 1 vanilkový cukr 1/2 hrnku mletých mandlí špetka soli 1 vejce 2 lžíce vody 50 g másla

1. Mouky prosejte do mísy. Promíchejte je s práškem do pečiva, cukrem, vanilkovým cukrem, solí a mletými mandlemi. Přidejte vejce, vodu a lehce promíchejte. Potom do směsi rozdrobte máslo a zpracujte těsto. 2. Těsto vmačkejte do formiček a dno propíchejte vidličkou. Dejte péct do vyhřáté trouby a pečte při 180 °C asi 15 minut. Pak je nechte vychladnout. 3. Tvaroh smíchejte s jogurtem a vešlehejte žloutek s cukrem. Nakonec opatrně vmíchejte borůvky. Směsí naplňte upečené košíčky.

Na náplň: 125 g tvarohu 75 g bílého jogurtu 1 žloutek 1 lžíce moučkového cukru 500 ml borůvek

2 > 2014

51

ZPRAVODAJ

INZERCE

Řešení Vašeho sporu efektivně, rychle a odborně! O Rozhodčím soudu byl založen roku 1949 řídí se zákonem, Statutem, Řádem „ vede Seznam rozhodců a tím garantuje odbornou kvalitu rozhodčího řízení probíhajícího před Rozhodčím soudem „ na Seznamu rozhodců je více než 240 rozhodců z tuzemska i zahraničí „ „

Sekretariát Rozhodčího soudu zajišťuje „ „ „ „

konzultace před uzavřením smlouvy či podáním žaloby u Rozhodčího soudu odborné znalce tlumočníky veškerou administrativu spojenou s rozhodčím řízením před Rozhodčím soudem

Jaké spory řeší? „ „ „

obchodní vztahy (kupní smlouvy, nájemní smlouvy, smlouvy o dílo, úvěrové smlouvy …) občanskoprávní (mj. i manželské smlouvy, kupní smlouvy na nemovitost, smlouvy o půjčce …) pracovně právní vztahy (smluvní podmínky mzdového charakteru)

Výhody rozhodčího řízení „ „ „ „

řízení je jednoinstanční, neveřejné, rychlé, méně formální rozhodčí nálezy jsou v tuzemsku i v zahraničí dobře vykonatelné Newyorská úmluva z roku 1958 umožňuje uznání a výkon rozhodčích nálezů ve více než 140 státech světa strany si mohou určit místo i jazyk rozhodčího řízení

Podmínka pro rozhodování sporu v rozhodčím řízení před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR je platná rozhodčí doložka ve prospěch tohoto soudu. Znění rozhodčí doložky doporučené k zapracování do Vašich smluv: Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR podle jeho řádu třemi rozhodci.

Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR podle jeho řádu jedním rozhodcem jmenovaným předsedou rozhodčího soudu.

Veškeré potřebné dokumenty lze nalézt na adrese: www.soud.cz

Rozhodčí soud je tu pro Vás. Další informační materiály jsou k dispozici stranám, ale i ostatním zájemcům v sídle soudu Dlouhá 13, Praha 1, v jazyce českém, ruském, anglickém, německém a francouzském. Telefonní spojení je: tel.: +420-222 333 340, fax: +420-222 333 341, e-mail: [email protected]

52 2 > 2014