Směrnice č. 2/2006
Strana 1 (celkem 5)
Směrnice pro služby spojené s užíváním bytu a jejich vyúčtování Obecné pojmy: 1. Pověřený pracovník (k odečtům poměrových měřidel vody a indikátorů topných nákladů) je povinen na žádost prokázat svoji totožnost předložením OP a pověření. Pověření musí obsahovat příjmení, jméno, datum narození a číslo OP pověřeného pracovníka, označení, z jakého důvodu bude vstupovat do bytu, a platnost pověření, razítko družstva a podpis předsedy družstva. Má-li přesto uživatel pochybnost o pověřeném pracovníkovi, může si ho ověřit na tel. čísle uvedeném na pověření. Uživatel si nesmí z předloženého OP opsat rodné číslo pověřeného pracovníka. Je-li pověřeným pracovníkem člen představenstva družstva nebo pověřený pracovník provádí odečty v doprovodu člena představenstva, toto ustanovení se na něj nevztahuje. 2. Podlahová plocha (pro TUV) je podlahová plocha místností bytu kromě teras, balkónů a lodžií (i zasklených) a vedlejších prostorů, které jsou umístěny mimo byt; do podlahové plochy se započítává i plocha zastavěná kuchyňskou linkou, vestavěným nábytkem. (viz § 2 vyhlášky 372/2001 Sb.) 3. Započitatelná podlahová plocha (pro TEPLO) je podlahová plocha vynásobená koeficientem uvedeným v příloze č. 1 části A. k vyhlášce č. 372/2001 Sb. 4. Výše záloh se stanoví jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů připadající na byt – uživatele bytu, odvozených z minulého kalendářního roku. Nejmenší období pro předpis záloh je jeden měsíc. Úprava záloh na jednotlivé služby se provádí automaticky při změně ceny média nebo na základě vyúčtování služeb spojených s užíváním bytové jednotky. Snížení záloh může uživatel odmítnout. 5. Člen domácnosti je družstevník (družstevníci) a osoby, které s ním tvoří společnou domácnost a jiné osoby, které byt nebo část bytu užívají po dobu, která v součtu činí nejméně 30 kalendářních dnů v roce. 6. Vyúčtování je vždy prováděno nájemníku bytové jednotky bez ohledu na to zda bytovou jednotku užívá nájemník, rodinní příslušníci či nájemník jednotku pronajímá.
A. Vytápění 1. Otopné období (viz § 3 vyhláška 152/2001 Sb.) je stanoveno od 1. září do 31. května s tím, že dodávka tepla se zahájí v topném období, když průměrná denní teplota ve dvou po sobě následujících dnech klesne pod 13 ºC a nelze očekávat zvýšení této teploty. Přerušení nebo ukončení topného období nastane tehdy, pokud průměrná teplota ve dvou po sobě následujících dnech vystoupí nad 13 ºC a nepředpokládá se pokles této teploty. Průměrnou venkovní teplotou je jedna čtvrtina teplot naměřených v 7:00, 14:00 a 21:00 hodin, přičemž teplota ve 21:00 se počítá dvakrát. 2. V průběhu topného období jsou byty zpravidla vytápěny na 20 ºC až 22 ºC dle charakteru a polohy místnosti v domě (měřeno uprostřed místnosti ve výši 1 m nad podlahou), a to v době od 6.00 do 22.00 hod. V noční době od 22.00 do 6.00 hod. je dodavatelem tepla prováděn noční útlum na cca 18 ºC. 3. Z důvodu tepelné stability domu není přípustné vytápět v průběhu topného období byty na teplotu nižší než 16 – 17 ºC. Plnění do výše této teploty je uživatel bytu povinen strpět a náklady s tím spojené uhradit, a to u obsazeného bytu či nebytového prostoru: a) nejnižší vyúčtovaný celkový náklad na 1 m2 u bytu či nebytového prostoru je ve výši průměrného celkového nákladu na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky Platnost od roku 2009
Směrnice č. 2/2006
Strana 2 (celkem 5)
vynásobený koeficientem 0,6, b) nejvyšší vyúčtovaný celkový náklad na vytápění na 1 m2 na byt či nebytový prostor by měl být ve výši 1,4 násobku průměrného nákladu na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky. 4. Celkové náklady na teplo pro vytápění za zúčtovací jednotku jsou rozděleny na dvě složky, pokud jsou instalovány RTN a to na základní složku 40% až 50% (výše základní složky je volena tak, aby u co nejméně bytů došlo ke korekci výpočtu dle bodu 3. a), b)) a na složku spotřební: a) náklady vytápění obsažené ve složce základní jsou rozúčtovány v poměru velikosti započitatelných ploch jednotlivých bytů, b) náklady vytápění obsažené ve složce spotřební jsou rozúčtovány v poměru velikosti korigovaných údajů na indikátoru rozdělování topných nákladů, který je umístěn na otopném tělese v bytě. Údaj na indikátoru je korigován na polohu místnosti, a to z důvodu, aby spotřební složka nákladů byla rozúčtována se zohledněním rozdílné náročnosti vytápěných místností, a dodávku tepelné energie nejen z otopných těles, ale i ze stoupaček a vnitřní konstrukce domu. Odečty jsou prováděny jednou ročně. 5. Při změně uživatele bytu v průběhu roku budou náklady na vytápění mezi dřívějšího a nového nájemce bytu rozúčtovány následně: a) Základní složka vytápění se rozdělí v procentuálním podílu dle klimatické náročnosti v jednotlivých měsících následně: Měsíc Leden Únor Březen
% 19 16 14
Měsíc Duben Květen Červen
% 9 2 0
Měsíc Červenec Srpen Září
% 0 0 1
Měsíc Říjen Listopad Prosinec
% 8 14 17
b) Spotřební složka dle korigovaného údaje na elektronickém indikátoru pro rozdělení topných nákladů 6. V případě odpojeného bytu od otopné soustavu v domě hradí uživatel bytu základní složku nákladů na vytápění (viz § 6 odst. 2 vyhlášky 372/2001 Sb.). Odpojení lze provést pouze na základě stavebního povolení. Započitatelná plocha je stanovena v souladu s vyhláškou č. 372/2001 Sb. 7. V případě, že uživatel bytu neumožní instalaci nebo odečet indikátorů nebo indikátor poškodí, bude mu vyúčtovaný náklad ve výši průměrného nákladu spotřební složky v ostatních měřených bytech zvýšen koeficientem 1,6 (viz § 4 odst. 7 vyhlášky 372/2001 Sb.). V účtu spotřebitele bude poznámka "o výši průměrné spotřeby a korekce". O prominutí sankce rozhodne v odůvodněných případech představenstvo družstva.
B. Teplá užitková voda 1. Teplá užitková voda (TUV) je dodávána celoročně v době od 6.00 do 22.00 hod. tak, aby měla na výstupu u spotřebitele teplotu 45 až 60 ºC (viz § 4 vyhlášky 152/2001 Sb.) s možnou výjimkou během odběrných špiček v objektu. 2. Náklady na TUV jsou rozděleny na a) náklady na teplo pro ohřev TUV b) vodné a stočné za TUV 3. Celkové náklady za teplo pro ohřev TUV za zúčtovací jednotku jsou rozděleny na dvě složky, a to 30% základní složku nákladů a 70 % spotřební složku nákladů: a) základní složka nákladů je rozúčtována v poměru podlahových ploch bytů b) spotřební složka nákladů je rozúčtována v poměru náměrových dílků na poměrovém vodoměru pro TUV. Platnost od roku 2009
Směrnice č. 2/2006
Strana 3 (celkem 5)
4. Celkové náklady za vodné a stočné z TUV za zúčtovací jednotku jsou rozděleny v poměru náměrových dílků na poměrovém vodoměru TUV. 5. Při změně nájemce bytu v průběhu roku budou náklady na TUV mezi dřívějšího a nového nájemce bytu rozúčtovány následně: a) základní složka nákladů tepla pro přípravu TUV dle přepočtených m2 podle odbydlených měsíců v roce, b) spotřební složka nákladů tepla pro přípravu TUV v poměru náměrových dílků na poměrovém vodoměru TUV, c) náklady za vodné a stočné pro TUV v poměru náměrových dílků na poměrovém vodoměru TUV. 6. V případě, že uživatel bytu zjistí nefunkčnost poměrového měřiče TUV je povinen toto zjištění bezprostředně ohlásit představenstvu družstva, který zjedná nápravu. Za období nefunkčnosti měřiče budou uživateli bytu vyúčtovány spotřební složky za TUV v alikvotní částce odpovídající průměrným nákladům dotčeného bytu či nebytového prostoru vztažených na počet dnů nefunkčnosti měřiče. 7. V případě, že uživatel bytu má pochybnosti o správné funkčnosti poměrového měřidla na TUV může písemně požádat představenstvo družstva o jeho přezkoušení na zkušebně. Pokud zkušebna prokáže nesprávnou funkčnost měřidla, náklady s přezkoušením hradí družstvo a rozúčtování spotřebních složek nákladů za TUV bude provedeno dle bodu 6. Pokud však zkušebna prokáže správnou funkčnost poměrového měřidla, náklady spojené s přezkoušením hradí nájemce bytu a vyúčtování spotřebních složek za TUV je provedeno dle údajů poměrového měřiče. 8. V případě odpojeného bytu od centrální dodávky TUV v domě hradí uživatel bytu základní složku nákladů na ohřev TUV a to u bytů dle podlahové plochy bytu (viz § 6 odst. 2 vyhlášky 372/2001 Sb.). Odpojení lze provést pouze na základě stavebního povolení. 9. V případě, že uživatel bytu neumožní instalaci nebo odečet údajů na poměrovém měřiči TUV, nebo bude zjištěna neodborná manipulace s poměrovým měřičem (například porušení plomby, magnety, stažení měřidla apod.), bude mu vyúčtován náklad ve výši trojnásobku průměrného nákladu spotřební složky tepla pro ohřev a trojnásobku celkových nákladů na vodné a stočné za TUV v ostatních měřených bytech vztažený na podlahovou plochu bytu (viz § 5 odst. 7 vyhlášky 372/2001 Sb.). V účtu spotřebitele bude poznámka "o výši průměrné spotřeby a korekce". O prominutí sankce rozhodne v odůvodněných případech představenstvo družstva. 10. Nebude-li možno poměrové měřidlo odečíst bez zavinění uživatele, bude spotřební složka nákladů stanovena jako průměrná hodnota spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 podlahové plochy zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. 11. Cejchování vodoměrů na TUV je zákonnou normou stanoveno po 4 letech. Náklady spojené s cejchováním případně výměnou vodoměru budou hrazeny družstvem z fondu oprav. Instalované vodoměry musí být v celém domě (zúčtovací jednotce) shodného typu.
C. Studená voda – vodné a stočné 1. Náklady za vodné a stočné za studenou vodu (SV) za zúčtovací jednotku – dům budou rozúčtovány v poměru náměrových dílků na poměrovém vodoměru pro SV. V případě, že fakturovaná spotřeba od dodavatele vody bude o více jak 20% vyšší, provede se vyúčtování tak, že se náklad rozdělí na základní a spotřební složku. Základní složka bude rozdíl mezi fakturovaným množstvím a součtem náměru na poměrových vodoměrech v bytových a nebytových jednotkách. Základní složka se mezi konečné uživatele rozdělí v poměru osoboměsíců za vyúčtovací období. Spotřební složka se rozdělí mezi konečné spotřebitele v poměru náměrových dílků na poměrovém vodoměru SV. 2. Při změně nájemce bytu v průběhu roku budou náklady na SV mezi dřívějšího a nového nájemce bytu rozúčtovány v poměru náměrových dílků na poměrovém vodoměru SV. 3. V případě, že uživatel bytu nebo nebytového prostoru zjistí nefunkčnost poměrového měřiče SV je Platnost od roku 2009
Směrnice č. 2/2006
4.
5.
6.
7.
8.
Strana 4 (celkem 5)
povinen toto zjištění bezprostředně ohlásit představenstvu družstva, který zjedná nápravu. Za období nefunkčnosti měřiče bude nájemci bytu vyúčtován náklad za SV v alikvotní částce odpovídající průměrným nákladům dotčeného bytu či nebytového prostoru vztažených na počet dnů nefunkčnosti měřiče. V případě, že uživatel bytu má pochybnosti o správné funkčnosti poměrového měřidla na SV může písemně požádat představenstvo družstva o jeho přezkoušení na zkušebně. Pokud zkušebna prokáže nesprávnou funkčnost měřidla, náklady s přezkoušením hradí družstvo a rozúčtování nákladů za SV bude provedeno dle bodu 3. Pokud však zkušebna prokáže správnou funkčnost poměrového měřidla, náklady spojené s přezkoušením hradí nájemce bytu a vyúčtování nákladů za SV je provedeno dle údajů poměrového měřiče. V případě, že uživatel bytu nebo nebytového prostoru neumožní odečet údajů na poměrovém měřiči SV, bude mu vyúčtován náklad ve výši trojnásobku průměrného nákladu celkových nákladů na vodné a stočné v ostatních měřených bytech vztažený na počet osoboměsíců v bytové jednotce či přepočtené podlahové plochy nebytového prostoru. V účtu spotřebitele bude poznámka "o výši průměrné spotřeby a korekce". O prominutí sankce rozhodne v odůvodněných případech představenstvo družstva. V případě, že uživatel bytu neumožní instalaci nebo odečet údajů na poměrovém měřiči SV, nebo bude zjištěna neodborná manipulace s poměrovým měřičem (například porušení plomby, magnety, stažení měřidla apod.), bude mu vyúčtován náklad ve výši průměrného nákladu v zúčtovací jednotce v měřených bytech zvýšený o 200%. V účtu spotřebitele bude poznámka "o výši průměrné spotřeby a korekce". Pokud fakturovaná spotřeba od dodavatele vody (např. VaK a.s.) na zúčtovací jednotku bude o 20 % a více vyšší, nežli je součet náměrů bytových (stoupačkových) vodoměrů, představenstvo družstva před rozúčtováním nákladů v zúčtovací jednotce musí nalézt příčinu, případně provede reklamaci u dodavatele vody. Cejchování vodoměrů na SV je zákonnou normou stanoveno po 6 letech. Náklady spojené s cejchováním případně výměnou vodoměru budou hrazeny družstvem z fondu oprav. Instalované vodoměry musí být v celém domě (zúčtovací jednotce) shodného typu.
Společné ustanovení 1. Vyúčtování záloh za plnění spojené s užíváním bytu je prováděno jednou za rok a bude vždy za zúčtovací období leden až prosinec. Nejmenší zúčtovací období je jeden měsíc. Zúčtovací období pro dodávku tepla je z rozhodnutí dodavatele (Tepelné hospodářství Hradec Králové, a.s. – STH) kalendářní rok. Vyúčtování obdrží vlastníci jednotek nejpozději do 4 kalendářních měsíců (viz § 7 vyhlášky 372/2001 Sb.) po uplynutí zúčtovacího období na doručovací adresu do dopisní schránky. Lhůta pro podání reklamce je 21 kalendářních dnů (viz § 7 odst. 2 písm. i vyhlášky 372/2001 Sb.) její konec je vždy uveden ve vyúčtování. Splatnost přeplatků či nedoplatků je v případě, že nejsou reklamace ,do 31. července, v případě oprávněných reklamací do 31. srpna (viz. § 7 odst. 5 vyhlášky 372/2001 Sb.) po uplynutí zúčtovacího období. Splatnost je vždy uvedena na vyúčtování. Nedoplatky jsou splatné na účet družstva, který je vždy uveden ve vyúčtování. 2. Odečty se provádějí tak, aby byly ukončeny k 15. lednu následujícího roku dle následujícího postupu: a) Uživatel je informován min. 5 dnů předem o termínu a časovém rozmezí provedení odečtů v domě, a to vyvěšením ve vývěsce družstva, případně na další informační místo v domě. b) Při návštěvě se pracovník provádějící odečty na požádání prokáže průkazem k provedení odečtů. Odečtené údaje jsou zapsány do odečtového listu a uživatel je stvrdí svým podpisem. Pokud uživatel odmítne podepsat, poznamená tuto skutečnost pracovník do odečtového listu. c) Pokud je při odečtu zjištěna porucha měření, pracovník provádějící odečty toto poznamená do Platnost od roku 2009
Směrnice č. 2/2006
Strana 5 (celkem 5)
odečtového listu. Správnost údajů stvrdí uživatel podpisem. Pokud odmítne uživatel podepsat, pracovník provádějící odečty tuto skutečnost poznamená do odečtového listu. d) Pokud uživatel neumožní roční (k 31.12) odečet při první návštěvě pracovníka, je informačním lístkem vhozeným do schránky, případně vylepeným na bytové dveře informován o této skutečnosti a o termínu druhé návštěvy. Pokud ani při druhé návštěvě není pracovníkovi umožněn odečet, je při rozúčtování nákladů postupováno v rámci těchto pravidel s užitím sankcí. e) Odečty vody (SV, TUV) se provádějí alespoň dvakrát v kalendářním roce s tím, že poslední odečet za kalendářní rok se provede nejpozději do 15. ledna následujícího roku, odečet tepla se provádí jednou ročně nejpozději do 15. ledna následujícího roku. 3. U uživatelů, kteří nesplnili včas oznamovací povinnost při změně počtu bydlících osob v bytové jednotce, budou služby na tomto údaji závislé zúčtovány za celé zúčtovací období, a to s nejvyšším počtem osob evidovaných či zjištěných, bez ohledu na to, kdy k údajné změně došlo. 4. Zvláštní způsob rozúčtování nákladů na služby – není-li možné v zúčtovací jednotce na některou ze služeb provést rozúčtování dle těchto pravidel, a to především z důvodu mimořádných technických podmínek, provede se vyúčtování dotčené služby podle individuálních podmínek s maximální snahou dodržet platnou legislativu. Použití zvláštního způsobu vyúčtování bude uvedeno v dokumentaci rozúčtování pro jednotlivé uživatele. 5. Tato pravidla budou uplatňována pro rozúčtování roku 2009 a léta následná, pokud nebude změněn právní rámec nebo metodika rozúčtování.
Platnost od roku 2009
