Interiér bytu pro náboženskou menšinu

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení

Interiér bytu pro náboženskou menšinu Bakalářská práce

2009/2010

Veronika Mynaříková

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Interiér bytu pro náboženskou menšinu zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:……………………. podpis studenta

PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Arch. Borisi Hálovi za jeho cenné rady a vedení při tvorbě bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala všem, kteří mě při práci podporovali a umožnili mi tak vytvořit tento návrh.

ABSTRAKT Jméno, název práce: Veronika Mynaříková, Interiér bytu pro náboženskou menšinu Tématem bakalářské práce byl návrh interiéru bytu pro náboženskou menšinu, konkrétně hinduisty. Práce se zabývá vlastním návrhem interiéru pro mladý pár, podle půdorysu reálného bytu v panelovém domě. Vybavení bytu je inspirováno pravidly Vastu, což jsou pravidla zařizování obytných a chrámových prostor. V této práci je řešena problematika skloubení malých prostor panelových bytů s neobvyklými nároky jiné kulturní skupiny. Při řešení tohoto interiéru je kladen důraz na podrobnou analýzu potřeb zákazníka. Dalším krokem projektu je výběr jednoho nábytkového prvku vlastního návrhu – malé pracovní místo a zpracování jeho výkresové dokumentace a odhadu ceny. Návrhy interiéru a vybraného nábytkového prvku jsou dále zpracovány jako vizualizace. Klíčová slova: Hinduismus, Vastu, panelový dům, interiér, malé pracovní místo. ABSTRACT Name, title of bachelor work: Veronika Mynaříková, Interior of the apartement for religious minority The topic of bachelor thesis was design of interior of the apartement for religious minority, concretely for hinduism. This thesis is concerned with design of interior for young couple, according to real ground plan of an apartement situated in a prefab. The equipment of this apartement is inspire by rules of Vastu whitch is an instruction for design of living and temple places. This thesis deals with problems following from connection of small places of apartements in prefabs with unusual needs of other kultural groups. There is an emphasis on detailed analysis of client`s needs during the proces of design of this interior. Another step of tis project is selection of one furniture element – small work place which is design by myself. The interior element is supported by all of the neceséry drawing documantation and price evaluation. All interior and furniture design is make into visualization. Keywords: Hinduism, Vastu, prefab, interior, small work place.

Obsah 1.

Úvod .......................................................................................................................... 6

2.

Cíl práce..................................................................................................................... 7

3.

Kultura a náboženství Indie ....................................................................................... 8

4.

Vastu .......................................................................................................................... 9 4.1.

5.

6.

7.

Základní prvky ovlivňující tvorbu obydlí .......................................................... 9

4.1.1.

Pět živlů přírody.......................................................................................... 9

4.1.2.

Působení slunce......................................................................................... 10

4.1.3.

Působení magnetického pole Země .......................................................... 10

4.1.4.

Vliv planet sluneční soustavy ................................................................... 11

4.1.5.

Vliv osmi světových stran......................................................................... 11

4.1.6.

Mandaly .................................................................................................... 12

4.1.7.

Barvy ......................................................................................................... 14

Pravidla uspořádání a vybavení jednotlivých pokojů podle Vastu ......................... 16 5.1.

Hlavní vstup ..................................................................................................... 16

5.2.

Kuchyňský prostor ........................................................................................... 16

5.3.

Jídelna .............................................................................................................. 17

5.4.

Stolování .......................................................................................................... 17

5.5.

Studovna ........................................................................................................... 18

5.6.

Obývací pokoj .................................................................................................. 18

5.7.

Oltář a chrámová místnost ............................................................................... 18

5.8.

Ložnice ............................................................................................................. 21

5.9.

Koupelna .......................................................................................................... 21

5.10.

Toaleta .......................................................................................................... 21

5.11.

Dveře a okna ................................................................................................. 22

Vlastní řešení interiéru panelového bytu ................................................................ 23 6.1.

Lokalita a umístění panelového bytu ............................................................... 23

6.2.

Analýza základních požadavků klienta ............................................................ 24

6.3.

Popis dispozice panelového bytu ..................................................................... 24

6.4.

Návrh dispozice interiéru panelového bytu...................................................... 25

Vlastní dispoziční řešení jednotlivých místností .................................................... 27 7.1.

Předsíň .............................................................................................................. 27

7.1.1.

Dispozice předsíně .................................................................................... 27

7.1.2. 7.2.

Společný prostor bytu ...................................................................................... 29

7.2.1. 7.3.

Dispozice společného prostoru ................................................................. 30

Kuchyňský prostor ........................................................................................... 31

7.3.1.

Hygiena a vaření v kuchyni ...................................................................... 31

7.3.2.

Materiály ................................................................................................... 32

7.3.3.

Dispozice kuchyňského prostoru .............................................................. 33

7.3.4.

Vybavení kuchyně a spotřebiče ................................................................ 34

7.4.

Jídelní prostor ................................................................................................... 36

7.4.1.

Dispozice jídelny ...................................................................................... 36

7.4.2.

Vybavení jídelny ....................................................................................... 37

7.5.

Prostor obývací části ........................................................................................ 38

7.5.1.

Dispozice obývací části ............................................................................ 38

7.5.2.

Vybavení obývací části ............................................................................. 39

7.6.

Ložnice ............................................................................................................. 42

7.6.1.

Dispozice ložnice ...................................................................................... 43

7.6.2.

Vybavení ložnice ...................................................................................... 43

7.7.

Koupelna .......................................................................................................... 44

7.7.1.

Dispozice koupelny................................................................................... 45

7.7.2.

Vybavení koupelny ................................................................................... 45

7.8.

Toaleta .............................................................................................................. 46

7.8.1. 7.9.

Dispozice a vybavení toalety .................................................................... 47

Předzahrádka .................................................................................................... 47

7.9.1. 8.

Vybavení předsíně .................................................................................... 28

Dispozice a vybavení předzahrádky ......................................................... 48

Design vybraného nábytkového prvku ................................................................... 48 8.1.

Malé pracovní místo ......................................................................................... 48

8.2.

Design malého pracovního místa ..................................................................... 48

8.3.

Základní rozměry stolu .................................................................................... 50

8.4.

Stručný popis konstrukce a materiálů stolu ..................................................... 50

8.5.

Odhad ceny stolu .............................................................................................. 50

9.

Diskuze ................................................................................................................... 51

10.

Závěr .................................................................................................................... 52

11.

Summary .............................................................................................................. 53

12.

Použitá literatura .................................................................................................. 54

13.

Seznam obrázků ................................................................................................... 55

1.

Úvod Bydlení je jednou ze základních potřeb každého člověka. Kvalitně zařízený

obytný prostor nás nejen chrání před povětrnostními vlivy, ale také umožňuje člověku regenerovat psychické i fyzické síly. Vybavení každého obydlí je obrazem kulturních zvyků a tradic, kterými se jeho obyvatelé řídí. Existuje velký rozdíl v pojetí bydlení západních a východních kultur. Vlivem globalizace se však tyto rozdíly setkávají a vzniká tak potřeba studovat tradice a zvyky i jiných kultur, aby bylo možné vyhovět potřebám každého zákazníka. Přibližně v polovině dvacátého století se do západního světa začaly rozšiřovat východní vlivy a tradice. Nejvýrazněji se tento trend projevil v Americe, v 60. letech, kdy vzniklo hnutí hippies. Jednalo se o neorganizovanou skupinu lidí propagující lásku a mír a odhalující pro západní svět nové ideje a filosofie, pocházející především z Indie. S činností této skupiny bylo spojeno i hojné užívání drog a volná láska, což na celé hnutí vrhalo špatné světlo. Později se však filosofie jako taková začala rozšiřovat i mezi obyčejné obyvatele a postupně se z Ameriky dostávala i do Evropy. Z Indie se do světa rozjeli duchovní učitelé, aby udrželi tuto filosofii a víru v původní podobě a celé učení začalo fungovat na seriózní úrovni. Při zvyšující se oblibě východních kultur však nastal problém střetu tradiční západní vidiny světa proti té východní. Evropa a Amerika stojí na základech křesťanské víry, která staví člověka do postavení vládce světa nad přírodou a všemi jejími obyvateli, zatímco východní tradice nabádají člověka k pokoře vůči přírodě. Také pojetí běžného života věřících se značně liší. Západní člověk má Boha většinou jen v kostele a jeho život není zvlášť omezen, ale východní pojetí náboženství je mnohem víc komplexní a zasahuje do všech úkonů každého dne. Významně ovlivňuje vzhled věřících, jejich oděv, architekturu, vybavení obydlí i stravu a vzorce jejich chování. Vzniká tak potřeba mnoha věcí a služeb, které v západním světě nejsou běžné a zatím nemají velké zastoupení na trhu. Je možné říci, že se tak vytváří nová skupina hendikepovaných lidí, kteří jsou vymezováni vůči společnosti kvůli své víře a potřebují speciální přístup. Stejně jako má byt pro fyzicky hendikepované svá úskalí a zvláštnosti a architekt musí disponovat nemalými vědomostmi, tak byt pro náboženské skupiny může obsahovat nejednu odlišnost od západní tradice bydlení. 6

2.

Cíl práce Cílem práce bylo navrhnout celý interiér panelového bytu pro mladý pár

zabývající se Védskou kulturou. Základním požadavkem na řešení interiéru bylo skloubení nevyhovujících prostor panelových bytů s náročnými potřebami zákazníka, které vycházejí ze zcela jiného kulturního prostředí než je zvykem v západní společnosti. Výsledkem práce má být návrh funkčního a pohodlného zařízení bytu, které respektuje obecné požadavky na bydlení a zároveň uskutečňuje speciální potřeby zákazníka. Dispoziční řešení prostoru bylo převzato z půdorysných plánů již existujícího panelového bytu a tím bylo zabráněno nežádoucí idealizaci prostoru. Dalším vyústěním práce je návrh libovolného nábytkového předmětu a následné zpracování jeho výkresové dokumentace a kalkulace ceny.

7

3.

Kultura a náboženství Indie Indie je domovem mnoha jazyků, kultur a náboženství a její dějiny jsou staré

nejméně čtyři tisíce let. Je pokládána za kolébku prvních filosofií a lidské kultury vůbec. Převážná většina obyvatel Indie jsou hinduisté, což není zrovna vhodné označení, neboť v sobě zahrnuje mnoho odlišných kultur a náboženství. Slovo „hindú“ ani nepochází z hindštiny, ale má původ v perštině a mělo odlišit obyvatelstvo muslimů od ostatních obyvatel žijících v okolí řeky Indus. Hinduismus tedy zahrnuje vaišnavismus, šaktismus, šivismus a mnoho menších kultů a regionálních sekt. Později vznikla náboženství jako buddhismus, sikhismus a džinismus. Základem moudrosti Indie jsou Védy, které podle vaišnavské tradice emitovaly přímo z Boha. Védská kultura se zrodila na území dnešní Indie, počátkem roku 1500 až 500 př. Kr., a označuje se jako období védské. Védy jsou posvátné knihy vytvořené v nejrůznějších dobách mnoha neznámými autory v průběhu celého uvedeného období. Slovo Véda znamená poznání a jako náboženské knihy obsahují celé vědění indického světa. Nejedná se pouze o náboženskou literaturu, ale obsahuje také filosofii či pravidla pro chování v každodenním životě. Rozsahem jsou Védy asi šestkrát obsáhlejší než Bible. Védy se podle obsahu dělí do čtyř oddílů, jmenovitě to jsou Rig Véda (nejstarší posvátné hymny), Sáma Véda (Véda nápěvů), Jadžura Véda (Véda obřadů) a Atharva Véda (Véda zaříkadel). Každá z těchto Véd je složená z Brahman (pojednání zabývající se technickou stránkou obětí), Áranjak (pojednání pro askety, kteří odcházejí do lesa podstupovat askezi), Samhit (manter) a Upanišad (filozofických textů objasňujících védskou moudrost). K védské literatuře se dále řadí Itihásy (historická vyprávění jako je Rámájana a Mahábhárata) a Purány (historické záznamy). Celkem existuje 18 Purán. Nejvýznamnější z nich je Bhágavata Purána. Purány vysvětlují učení čtyř Véd na příbězích, které se odehrály v různých dobách a v různých částech stvoření. Védské písemnictví dále doplňují 4 Upavédy (doplňkové Védy) a 6 Védáng (údy Véd), a dále 20 dharma šáster, které ustanovují zákony pro lidskou společnost. Poznatky o architektuře a vybavování budov jsou zachyceny ve Vastu – šástrách.

8

4.

Vastu Vastu je slovo sanskrtského původu a znamená příroda, okolí či životní

prostředí. Vastu – šástry popisují architekturu v souladu s celým poznáním Véd, které zohledňují strukturu vesmíru, pohyb planet, přírodní živly, védskou matematiku, astrologii a mnoho dalších prvků při tvorbě obydlí či chrámů. Ve Védách se píše, že dům postavený podle zákonů Vastu přináší štěstí, blahobyt, zdraví, radost a klid. Dům má člověka harmonicky spojovat s přírodou, která pro nás nemá být nepřítelem, jehož je nutné si podmanit. Nerozlišuje se rozdíl mezi světskou a sakrální stavbou, cílem je přiblížit člověka Bohu. Podle Véd by dobrý architekt měl být básník, kněz i řemeslník. Jako básník spřádá architekt ze sítě snů poezii budov. Je kreativním umělcem tvořícím na základě předpisů obsažených v písmech. Vastu klade velký důraz na to, aby pozemek i obydlí bylo v souladu s působením přírody. Důležité jsou především vlivy pěti elementů, kam podle Vastu patří oheň, voda, země, vzduch a éter. Dále se zohledňuje působení slunce z hlediska tepla a světla, zemské magnetické pole, vliv ostatních planet sluneční soustavy, osm světových stran a použití mandal.

4.1.

Základní prvky ovlivňující tvorbu obydlí

4.1.1. Pět živlů přírody Podle vastu k pěti živlům přírody patří éter, vzduch, oheň, voda a země. Éter vnímáme prostřednictvím zvuku a prostoru. Všechny druhy kmitání a chvění mají vliv na éter a jeho prostřednictvím na kvalitu prostoru. Živel vzduch vnímáme pomocí hmatu, slouží nám ve formě dechu a výrazně ovlivňuje kvalitu života člověka. Dýchání je považováno za velmi důležitý prostředek ke zlepšení zdraví, kontrole ducha i k dosažení kontroly nad ostatními živly. Živel oheň vnímáme především jako světlo a teplo. Zdrojem tohoto živlu je především slunce. Jeho sílou je projevovat barvy a tvary. V moderní civilizaci se prvek oheň používá se značnou převahou a dochází tak k přehřívání obytného prostoru. Živel voda je protipólem ohně a vnímáme ji pomocí chuti. Pohyb vody je přímo ovlivněn ohněm a jejich vzájemné vztahy jsou velice důležité pro příjemné působení obydlí. Základem života lidí je živel země. Lidské tělo pochází ze země a je obklopeno zemitou přírodou. Projevem sepětí člověka a přírody je architektura. Architekt zasahuje svou tvůrčí činností do všech živlů hmotné přírody. 9

4.1.2. Působení slunce Slunce díky svému záření dodává lidem energii, světlo, teplo a zároveň stanovuje denní režim. Slunce vychází na východě a šest měsíců v roce se pohybuje směrem k severu. Druhých šest měsíců směrem k jihu. Díky tomuto jevu se ve Vastu připisuje zvláštní význam jihovýchodní a severovýchodní světové straně, neboť paprsky vycházejícího slunce jsou považovány za velice pozitivní pro zdraví člověka. Na těchto světových stranách by se nemělo stavět, aby se neznemožňoval přístup slunečních paprsků. Vastu dělí sluneční světlo na sedm slunečních paprsků s rozdílnou barvou a účinkem. Podle účinků určitého paprsku se den podle Vastu dělí do sedmi fází, kterým jsou přisuzovány určité barvy a božstva. Časné ráno, (03:00 až 04:30 hod) tzv. Bráhmamuhurta, patří bohu Indrovi, ztělesnění síly, která ničí tmu a vede ke světlu. Tento čas je nejvhodnější k meditaci a uctívání a přiřazuje se mu fialová barva. Druhé časové období (04:30 až 06:00) je začátkem dne zvířat a celé přírody. Vládcem této doby je Kašjapa. Podle učení ajurvédy (Védy o lékařství) je tato doba pro vstávání velice nepříznivá. Této době jsou přiřazeny zářivé indigové barvy. V třetím časovém úseku (06:00 až 09:00) se značně zvyšuje sluneční záření a tato doba je vhodná pro začátek všedních činností. Tomuto úseku je přidána modrá barva. Čtvrtý časový úsek (09:00 až 12:00) je pozitivní pro aktivní lidskou činnost. Této době vládne slunce a přisuzuje se jí zelená barva. Během odpoledne, pátého časového úseku (12:00 až 15:00), směruje slunce k západu a jeho paprsky nemají příliš pozitivní vliv. Vládkyní této doby je Pravda a patří jí žlutá barva. Šestý časový úsek (15:00 až 18:00) má na lidi negativní vliv a přisuzuje se mu oranžová barva. Sedmý časový úsek (18:00 až 19:30)je dobou rychlého klesání slunečního světla a nastává tma. Tlumí se lidská aktivita a této době se přiřazuje černá barva. Barvy sedmi paprsků se vztahují také k světovým stranám a lze je přenést i do interiéru.

4.1.3. Působení magnetického pole Země Země i lidské tělo mají magnetickou povahu. Magnetické pole země probíhá mezi severem a jihem a lidské magnetické pole je mezi hlavou a nohama. Oba póly na sebe působí hlavně během spánku. Člověk by měl spát hlavou směrem na jih, aby se póly vzájemně neodpuzovaly, což by negativně působilo na krevní oběh.

10

4.1.4. Vliv planet sluneční soustavy Pro védskou kulturu je astrologie velice důležitá a slouží k určování správného času pro započetí některých důležitých činností. Ve védské kultuře se jednotlivým planetám přiřazují bytosti nebo polobozi, kteří díky pohybu planet ovlivňují člověka. V astronomii podle Véd krouží Slunce, Měsíc a planety po eliptických drahách a procházejí dvanácti znameními. Na člověka podle Véd působí jen pět planet, neboť poslední tři Uran, Neptun a Pluto jsou příliš vzdálené. Různým místnostem domu jsou také přisuzovány vlastnosti různých planet. Slunci, které představuje zdraví, se přisuzuje meditační a oltářní místnost. Měsíc je symbolem pocty a uznání a je přiřazován koupelně. Mars, jenž je planetou blahobytu, působí hlavně na kuchyni. Merkuru je přiřazena dobrá nálada a podpora studia, a proto je přiřazen ke studovně a obchodním prostorům. Jupiter je spojen s respektem a vládne místům, kde je umístěn trezor nebo pokladna. Venuše ovládá schopnost projevu a je přisuzována obývacímu pokoji, jídelně a ložnici. Saturn je spojen se štěstím a přisuzuje se skladovacím prostorům. Védská astrologie operuje ještě s dvěma planetami, které nejsou v západní astrologii známé. Jedná se o planetu Rahu a Kethu a ty chrání celou budovu.

4.1.5. Vliv osmi světových stran Podle učení Vastu má každá světová strana své specifické vlastnosti, které ovlivňují všechny věci nacházející se v jejich směru. Vlastnosti světových stran se také spojují s vlastnostmi některých božstev. Existují čtyři hlavní světové strany sever, jih, východ, západ a čtyři vedlejší světové strany jihovýchod, jihozápad, severovýchod a severozápad. Ve Vastu se přisuzuje větší váha vedlejším světovým stranám, neboť snoubí vždy dvě vlastnosti hlavních světových stran. Východu vládne Indra, který je vládcem polobohů a ztělesňuje moc a sílu. Na východě vychází Slunce a tato světová strana je považována za nejlepší. Při vaření, spánku i modlitbách by měla hlava směřovat k východu. Stejně tak koupelna by měla být směrována na východ. V ideálním případě by měla mít okno na východ, abychom mohli při ranní koupeli načerpávat energii z vycházejícího Slunce. Západu vládne Varuna, panovník vody a deště. Tato světová strana ztělesňuje klid, sebevědomí, slávu, uznání a blahobyt. Západ je ideální stranou pro umístění ložnice. Vládcem severu je Kuvera, pokladník bohů, který ovlivňuje blahobyt a bohatství. Jihu vládne Jama, který 11

je pánem smrti a znesnadňuje příznivý průběh událostí. Jihovýchodu vládne Agni, bůh ohně, který podporuje pevné zdravý. Jihovýchod je určen pro Agnihorty, což jsou obřady ohně a je také příznivý pro umístění kuchyně.

Obr. 1: Ohňový obřad Jihozápad je ovládán ženským démonem Putanou. Tato světová strana je velice nepříznivá a doporučuje se zastavět těžkým nábytkem a nepohyblivými předměty. Je to strana, která souvisí se smrtelností člověka a jeho chováním. Severozápad je ovládán Vájou, pánem větrů. Ovlivňuje cirkulaci vzduchu, což má vliv na vitalitu a zdraví člověka. Tato světová strana ovlivňuje také vztah k ostatním lidem a pohostinnost, která je ve védské kultuře velice důležitá. Severovýchod je ovládán samotným Bohem, a proto se nedoporučuje na této straně pozemku stavět ani v bytě umísťovat nábytek či těžké předměty. Neměly bychom sem umísťovat ani koupelnu a toaletu, které jsou považovány za nečisté.

4.1.6. Mandaly Mandala je geometrický tvar, pomocí kterého můžeme dát místu určitý řád. Mandala vyjadřuje tok energií a duchovních souvislostí prostřednictvím geometrických

12

a barevných symbolů. Každému z pěti přírodních živlů odpovídá geometrický prvek, který může být zastoupen v mandale.

Obr. 2: Geometrické symboly pěti živlů Geometrické prvky v mandale mají vždy svůj význam. Čára představuje rozdělení, které však může být podnětem k tvorbě. Přímka je představitelkou slunečních paprsků a činnosti stvořitele. Vertikální přímka je přiřazována živlu ohně, horizontální přímka odpovídá vodě a diagonální přímka odpovídá vzduchu. Trojúhelník směrovaný nahoru odpovídá ohni, zatímco směrovaný dolů odpovídá vodě. Kruh okolo kříže z přímek představuje Slunce a plochy na hrotu stojícího kosočtverce představují Zemi.

Obr. 3: Mandala Architektura podle Véd se snaží spojit člověka s přírodou, živly a Bohem. To vše se snoubí v mandalách. Mandala určená pro použití při stavbě domu i měst ztělesňuje osobnost Vastu, tzv. Vastu purušu. Puruša představuje ducha budovy a zároveň poukazuje na to, že člověk je kopií Vesmíru. Vastu Puruša ztělesňuje vesmírné principy a je podkladem pro dokonalý dům. Podle tradice se rozlišuje 32 druhů mandal, které se liší počtem čtverců spojených do kvadratické mřížky. Nejjednodušší je mandala Sakala, která je jediným nedělitelným čtvercem a představuje prostor kolem posvátného ohně. Tato mandala je určená pro askety a pracuje pouze se světovými stranami. Na 13

severu sídlí Sóma, vládce měsíce, na jihu Jama, pán smrti, na západě je Varuna, pán vod a na východě Áditja, pán slunce. Takto vznikají mandaly ze dvou, devíti, šestnácti až jednaosmdesáti čtverců. Největší mandala má na každé straně třicet dva polí a celkem tedy obsahuje 1024 čtverců. Střed mandaly je považován za sídlo Bráhmy, jenž je bohem stvořitelem a je obklopen zástupem polobohů. Osmi stranám mandaly vládne osm planet. Střed mandaly představuje srdce budovy a u obytných budov by neměl být zastavěn nábytkem, aby se do prostoru mohl dostávat čerstvý vzduch a světlo. Na tomto místě by neměly stát toalety, kuchyně ani ložnice. Nemůže-li tento prostor zůstat prázdný, doporučuje se zde mít halu, obývací pokoj nebo chodbu do ostatních pokojů.

Obr. 4: Vastu Puruša

4.1.7. Barvy Barvám je ve Védské kultuře přisuzován velký vliv. Dělí se podle světových stran, božstev, znamení či planet. Zjednodušeně se dají barvy podle Véd rozdělit do tří skupin podle tří kvalit hmotné přírody. První kvalitou hmotné přírody je sattva (dobro, ctnost) a vyjadřuje se žlutou či zlatou barvou a světlými barvami vůbec. Tato barva je zvlášť příznivá pro použití do chrámů, studoven a kuchyní. Druhou kvalitou je radžas (vášeň, námaha), která je představena především červenou barvou. Barvy radžas jsou 14

zcela nevhodné pro chrámy, kam má člověk vstupovat s absolutní pokorou, ženy by neměly do chrámu vstupovat ani v červeném sárí (sárí = tradiční ženský oděv). Tato barevnost je vhodná pro jídelny i kuchyně a užívá se také při slavnostech a svatbách (tradiční oděv Védské nevěsty má červenou barvu). Třetí kvalitou je tamas (nečinnost, nevědomost) vyjádřená tmavě modrou barvou.

Obr. 5: Tři kvality hmotné přírody ovlivňující život na zemi

15

5.

Pravidla uspořádání a vybavení jednotlivých pokojů podle Vastu

5.1.

Hlavní vstup Hlavní vliv na výběr umístění hlavního vchodu mají planety sluneční soustavy.

Ideální jsou místa s vlivem Jupiteru, Venuše nebo Merkuru. Podle světových stran je nejideálnější sever. Podle Vastu je však vhodné mít do domu více vchodů. Ideální počet jsou čtyři a to jeden na každé hlavní světové straně. Nejméně ideální je mít vchod umístěný ve středu budovy.

5.2.

Kuchyňský prostor Ve Védské kultuře má kuchyně obrovský význam. Je to místnost největší

čistoty, kuchař i všichni ostatní do této místnosti vstupují pouze v čistém oblečení a dobře umytí. Vaření je pokládáno za posvátnou činnost, jídlo se nejdříve obětuje božstvům a poté podává lidem. Kuchař připravuje pokrmy bez ochutnávání a očichávání neboť jídlo není přednostně určeno k vlastnímu požitku, ale jako oběť Bohu. Védská kuchyně je striktně vegetariánská a oprošťuje se tedy od používání masa, ryb, vajec, ale i cibule a česneku, které jsou považovány za léky, a není vhodné je požívat běžně. Ve Védské kultuře má velký vliv i vědomí v jakém kuchař vaří. Jídlo má být připravováno s úctou a oddaností, takové jídlo pak kladně působí na strávníky. V Bhagavad-gítě se píše : „Oddaní Pána jsou osvobozeni od veškerých hříchů, neboť jedí jídlo, které je nejprve obětováno. Osoby, které však připravují jídlo pro svůj smyslový požitek, jedí bezesporu hřích.” Obětované jídlo se v řeči Véd nazývá Prasádam, což v překladu znamená pánova milost. Kuchyně je místem neustálého střetu živlů ohně a vody. Ideálním místem pro kuchyni je jihovýchod, kterému vládne Agni bůh ohně. Není- li možné mít kuchyni na jihovýchodě, je dobré alespoň zdroj ohně v kuchyni situovat na jihovýchod. Sporák by se za žádnou cenu neměl dotýkat zdí. Je- li to možné, nemělo by se vařit pomocí el. energie, ale ideálně na ohni, což v moderních podmínkách znamená na plynovém sporáku. Kuchař by se měl v ideálním případě dívat směrem k východu. Kuchyně by neměla přímo sousedit s toaletou, která je považována za místo největší nečistoty. 16

Pozitivními barvami pro použití do této místnosti je žlutá, oranžová nebo červená. Podle Vastu se v kuchyni jídlo nejí, pro vlastní stravování má být vyčleněna samostatná místnost. Není- li možné mít jídelnu mimo kuchyni, měl by být jídelní stůl umístěn na západní straně místnosti.

5.3.

Jídelna Jídelna má být ideálně umístěna západně od kuchyně. V Indii je stále běžné

přijímat jídlo sedíc na polštářích na zemi. Je-li strava podávána na stole, neměl by být kulatý nebo oválný a měl by volně stát v prostoru místnosti. Je- li v jídelně umístěno i umyvadlo, mělo by být situováno na východ. Do jídelny je vhodné používat světlé odstíny modré, žluté, oranžové a zelené. Do prostoru jídelny se doporučuje umístit obrazy a reproduktory pro přehrávání klidné hudby během stravování. Stejně jako s kuchyní tak ani s jídelnou by neměla přímo sousedit toaleta.

5.4.

Stolování Samotný proces stolování je důležitým kulturním obřadem, který se může

významně lišit u každé společnosti. Například u indické společnosti není nezvyklé jíst pokrmy pouze rukama a chtějí-li používat příbor tak pouze lžíci, neboť do posvátného jídla Prasádam se nemá řezat. Lžíce by se měla držet pouze v pravé ruce, která je určená pro čisté činnosti. Pokrmy se nekonzumují z nám známých talířů, ale používají se misky anebo tácy, které mohou být dělené. Jídlo se nepodává zvlášť, ale servíruje se všechno na jeden tác zároveň.

Obr. 6: Tradiční pokrm

17

5.5.

Studovna Ve Védské tradici je běžné mít v domě klidnou místnost určenou pro studium a

čtení textů. Ideálně má být tato místnost umístěna na západ. Na západě člověka příznivě ovlivňuje hned několik planet, je to Merkur, který podporuje mozkovou činnost, Jupiter povzbuzuje ctižádostivost a zvědavost, Měsíc stupňuje zvědavost a Venuše, která kladně ovlivňuje nadání. Umístění knih je ideální na východu a severu. Vhodnými barvami do studovny je modrá, zelená nebo bílá.

5.6.

Obývací pokoj Obývací pokoj se má nacházet na severu nebo na východě, přičemž východ je

vhodnější. Podle Vastu je ideální nábytek čtvercového nebo obdélníkového půdorysu, oválné, kruhové a plastické půdorysy nábytku se nedoporučují. Vhodnou výzdobou obývacího pokoje jsou obrazy, které by však neměly zobrazovat nic smutného a měly by být umístěny na severovýchodě. Lidé oddaní Védské kultuře příliš nepoužívají televizor, ale když už ho vlastní měl by být umístěn jihovýchodně. Střed obývacího pokoje by měl zůstat prázdný a ani by zde neměl být zavěšen těžký lustr, neboť jde o místo proudění Bráhmovy energie. Zdi obývacího pokoje nemají být červené ani černé, ale spíš světlé.

5.7.

Oltář a chrámová místnost Pro moderní evropskou kulturu už není běžné mít oltář nebo celou chrámovou

místnost jako součást obydlí. Ve védské kultuře však platí pravidlo, že provádění všech druhů uctívání božstev je nejlepší před oltářem. Existují různé standardy uctívání a s tím související velikost oltáře a božstev. Při nízkém standardu stačí mít jen několik základních obrázků postavených na poličce, stolku nebo vyvýšeném místě. Pro vytvoření oltáře je zvlášť důležité vybrat správné místo. Oltář má stát na místě, kam by člověk posadil váženého hosta. Toto místo má být klidné, čisté a světlé, musí být snadno přístupné a ideální je aby se kolem oltáře mohlo posadit více lidí tak, aby všichni dobře viděli na božstva. Se zvyšujícím se standardem uctívání se zvyšují nároky na velikost a vzhled oltáře. K obrázkům se přidávají pohárky na vodu (pro každý obrázek jeden), svíčky, tác na obětování jídla, malý zvoneček, vonné tyčinky, stojánek na vonné tyčinky a čerstvé květiny. Na ozdobu oltáře lze také 18

použít různé okrasné látky. Později se oltář stává samostatným nábytkovým prvkem, který má podobnou konstrukci jako nám známé oltáře v kostelech. Jedná se o vyšší podstavec, na kterém stojí sošky božstev a obrázky duchovních mistrů. Velké oltáře mohou mít i baldachýn a sloupky. Pozadí oltáře bývá zakryto ozdobnou látkou, kterou lze měnit podle barevného ladění oltáře. Velké oltáře mohou být malované včetně pozadí, obraz na pozadí by však neměl obsahovat osoby vyšší než sošky božstev stojící předním. V chrámové místnosti se po uctívání božstev často jí Prasádam, což by bylo vůči božstvům neuctivé, a proto je vhodné mít možnost oltář zakrýt. Zakrytí oltáže se obvykle uskutečňuje pomocí závěsů umístěných před ním. U malých oltářů s obrázky je stačí pouze otočit čelem ke zdi. Ve vyšším standardu uctívání se objevuje také Tulasí, což je tzv. rostlina oddanosti. Jedná se o rostlinu, o kterou oddaní pečují a uctívají ji. Její listy se používají jako speciální přísada do jídla.

Obr.7: Tulasí, posvátná květina

19

Obr. 8: Božstva

20

5.8.

Ložnice Ložnice se podle Vastu dělí na ložnici určenou pro děti, pro dospělé, pro pány

domu a hosty. Poloha ložnice by měla být dobře naplánovaná, neboť v ní člověk tráví víc jak jednu třetinu života. Ideální polohou pro ložnici obecně je západ, především pro ložnice dětí je západ výhodný. Jihozápad je zase vhodný pro ložnici hlavy rodiny a starší obyvatele domácnosti. Postel by měla být přístupná ze všech stran a měla by stát na jihozápadě stejně jako většina těžkých předmětů umístěných v ložnici. Praktické je spojení ložnice s toaletou a koupelnou. Podle Vastu je velmi důležité kam směřuje hlava člověka během spánku. Hlava otočená k východu podporuje vědomosti a spiritualitu, zatímco hlava otočená na západ podporuje materiální přepych a blahobyt. Jih zaručuje bohatství a štěstí a sever je zcela nevhodný, neboť způsobuje poruchy spánku a nemoci. Podle Vastu jsou vhodnými barvami pro ložnici růžová, šedá, tmavomodrá, tmavozelená, hnědá a příbuzné odstíny.

5.9.

Koupelna Koupelna má v životě člověka stále větší význam což se odráží na jejích

rozměrech i vybavení. Koupelny v bytech však stále patří k menším místnostem, a proto je nutné důkladně navrhnout prostorové uspořádání předmětů v koupelně, aby nedocházelo ke kolizím. Při vybavování koupelny je důležité přihlédnout také k množství osob obývajících společnou domácnost a k jejich dennímu režimu. Podle Véd by měla být koupelna ideálně umístěna na východě budovy a měla by mít okno tak, aby člověk mohl při koupeli přijímat energii ze slunce. Koupelna by měla být zařízena sprchovým koutem a ne vanou, neboť člověk se ve vaně koupe ve vlastní špíně a nedochází tedy k očistě. Nejvhodnějšími barvami do koupelny je bílá nebo světlé barvy.

5.10. Toaleta Toaleta je neodmyslitelnou součástí bytu 21. století. Podle Védských písem by však ideální toaleta neměla být součástí domu, jelikož je místem nečistoty a znečišťuje tak celé své okolí. V dnešní době jsou toalety běžně součástí domů i bytů, a proto se dbá především na umístění toalety vůči ostatním pokojům. Toaleta by neměla být umístěna přímo v koupelně a nesmí přímo sousedit s kuchyní, která má být nejčistším místem 21

v domě. Toaleta, však nesmí být špatně přístupná a měla by navazovat na koupelnu nebo alespoň obsahovat umyvadlo. Ve védské kultuře se vyžaduje, aby se každý člověk po vykonání velké potřeby vysprchoval, proto je vhodné její umístění blízko koupelny. Toaleta by měla být umístěna na jihovýchodě nebo jihozápadě domu a měly by zde být použity světlé barvy.

5.11. Dveře a okna Rozmístění oken a dveří má ve Vastu velký význam. Tradičně měl každý dům vedle hlavního vchodu dvě okna z každé strany a celkový součet všech oken a dveří by měl dávat sudé číslo, které nekončí nulou. Vhodné je, aby naproti každých dveří bylo alespoň jedno okno, nejsou- li tam další dveře. Hlavní dveře by měly být vždy nejvyšší a každé dveře by podle Vastu měly mít práh. Barva oken a dveří není učením Vastu omezena.

22

6.

Vlastní řešení interiéru panelového bytu Cílem bakalářské práce je vyhotovení návrhu interiéru bytu v panelovém domě

podle specifických požadavků obyvatel zabývajících se Védskou kulturou. Byt je navržen pro mladý pár bez dětí a domácích zvířat. Metodiku, kterou byl návrh vytvořen lze použít pro návrh jakéhokoli interiéru. Metodika: • Informace o lokalitě a umístění panelového bytu • Analýza základních požadavků klienta • Zajištění stavebních plánů obsahujících velikost všech místností, rozvody elektrického vedení, odvodu i přívodu vody a umístění odtahu vzduchu pro umístění digestoře • Vlastní řešení jednotlivých místností bytu • Design vybraného nábytkového prvku • Výkresová dokumentace nábytkového prvku • Odhad cenových parametrů nábytkového prvku

6.1.

Lokalita a umístění panelového bytu Po druhé světové válce nastala doba industrializace stavebnictví a přiklonění se

k prefabrikovaným stavebním prvkům. Tento krok umožnil rychlou a suchou montáž velkého množství staveb, které se měly stát domovem mnoha lidí. Panelová výstavba probíhala především na okrajích větších měst a začala tak vznikat sídliště husté panelové zástavby. Takto nově vzniklý obytný prostor nebyl zcela ideální, neboť jednotlivé domy byly stavěny poměrně blízko sebe a nezbýval dostatečný prostor pro zeleň. Jednotlivé byty domů jsou řešeny tak, aby poskytovaly veškerý potřebný komfort s využitím minimálního prostoru. I přes veškeré nedokonalosti bydlení v panelové výstavbě je tato varianta jasnou volbou pro jednu třetinu obyvatel České republiky. Postupem času se tvář sídlišť začala měnit a moderní panelové domy už poskytují větší komfort ve všech směrech. Konkrétní půdorys panelového bytu použitého pro tuto bakalářskou práci pochází z panelového domu ze sídliště Brno-Vinohrady. Vinohrady jsou poměrně 23

mladou městskou částí s dobrou možností dopravy do středu města i do přírody. Vlastní byt je přízemní 2+kk s předzahrádkou. Výhled z bytu je pouze na protější panelový dům a přímo kolem předzahrádky vede pěší pozemní komunikace.

6.2.

Analýza základních požadavků klienta Každý interiérový designér by měl před návrhem dobře poznat svého klienta a

jeho potřeby. Důležitým faktorem je počet obyvatel bytu a jejich věk, jejich náboženské a kulturní přesvědčení a další individuální požadavky na vybavení a prostor. Všechny získané informace pak musí designér skloubit s reálným prostorem bytu. Ne vždy je možné vyhovět každému požadavku, zvlášť v panelovém bytě, který neumožňuje libovolnou přestavbu. Tento konkrétní návrh je určen mladému páru, který se zabývá Védskou kulturou. Jedná se o prozatím bezdětný pracující pár. Vzhledem k věku obyvatel lze předpokládat potřeba ukládání sportovního náčiní, které je náročné na prostor, a proto je nutné v bytě navrhnou dostatečně objemné úložné prostory. Velké místo zabírají také věci patřící k provozu předzahrádky, jako je skládací zahradní nábytek či malé zahradní nářadí. Další specifické požadavky obyvatel na prostor a vybavení bytu jsou vypsány ve 4. kapitole-Vastu. Vzhled celého bytu má být moderní, v jasných rovných liniích a světlých barvách, které dávají bytu vzdušný vzhled a odpovídají pravidlům Vastu. Veškerý nábytek má být především funkční, aby umožňoval bezproblémový provoz domácnosti.

6.3.

Popis dispozice panelového bytu Jedná se o přízemní byt 2+kk s předzahrádkou umístěný ve čtyřposchoďovém

panelovém domě. Poloha domu způsobuje, že byt má okna směrovaná pouze na Jih a v letních dnech dochází k jeho snadnému přehřívání. Vstup do bytu je umožněn jen z vnitřní části domu a celá předzahrádka je obehnána plotem bez branky zabraňujícím vstupu cizích osob. Vchodovými dveřmi se vchází do uzavřené předsíně bez oken, ze které lze pokračovat na toaletu či do koupelny, nebo do hlavní společné místnosti. Toaleta a koupelna jsou oddělené místnosti, původně řešené jako umakartové jádro bez oken. Hlavní společná místnost je poměrně velkoryse rozměrově řešena a obsahuje kuchyňský a jídelní kout a obývací část bytu. Z této místnosti je umožněn vstup na 24

předzahrádku, která kopíruje celou přední stěnu bytu. Z hlavní společné místnosti se také vstupuje do posledního pokoje bytu sloužícího jako ložnice, která je osvětlena jedním oknem s výhledem taktéž na předzahrádku.

Obr. 9: Půdorys bytu

6.4.

Návrh dispozice interiéru panelového bytu Vnitřní dispozice bytu se příliš od původního rozložení měnit nebude.

Vybouráním umakartového jádra se pouze nepatrně posune přední stěna koupelny a toalety a jejich vnitřní prostor se tím zvětší. Ostatní stěny zůstanou na původním místě, neboť se jedná převážně o nosné zdi. Další stavební úpravou je změna otvírání dveří koupelny a toalety tak, aby se docílilo co největšího vnitřního prostoru těchto místností. Podle pravidel Vastu má správná vnitřní dispozice bytu velký význam, jedná se však o jeden z požadavků, který nelze vždy dokonale splnit, vzhledem k nesnadné vnitřní přestavitelnosti panelových bytů. Nedokonalou vnitřní dispozici bytu lze nahradit vhodným dispozičním řešením jednotlivých pokojů.

25

Obr. 10: Půdorys navrženého bytu

26

7.

Vlastní dispoziční řešení jednotlivých místností

7.1.

Předsíň Předsíň je důležitým vstupním prostorem bytu, který musí plnit hned několik

funkcí zároveň. Odkládáme si zde své svršky, boty, klíče či deštníky, ale také dokončujeme úpravy zevnějšku před odchodem. Předsíň je také tzv. filtrem mezi vnějším prostředím a interiérem a to jak hlukovým tak hygienickým. Zároveň jde o prostor patřící do společenské zóny bytu a měla by mít odpovídající reprezentativní vzhled. Všechny tyto funkce by měly být zajištěny vhodným vybavením předsíně jako je zrcadlo, botník, věšák či šatní skříň, odkládací místo na malé předměty jako jsou např. klíče a chybět by nemělo ani místo k sezení při přezouvání. V České republice platí norma ČSN 73 4301, která udává, že předsíň musí být stavebně odděleným prostorem bytu. Musí definovat ostatní místnosti jako místnosti, které přímo nesousedí s domovní komunikací. Tato skutečnost způsobuje, že je předsíň obvykle prostorem s velkým množstvím dveří vedoucích do ostatních místností a je tedy nutné přizpůsobit její vnitřní vybavení tak, aby zůstaly zachovány všechny komunikační cesty. Nemalá pozornost se při vybavování předsíně musí věnovat také podlahové krytině, která by měla být vysoce odolná a snadno čistitelná, neboť předsíň je hlavně hygienickým filtrem domu a je snadno znečišťována špínou z exteriéru. Nejméně vhodnou variantou je koberec, který v sobě snadno zadržuje špínu. Z hlediska hygieny je vhodná dlažba, ta je ovšem někdy odmítána pro svůj studený povrch. Vhodnou variantou je tedy i plovoucí podlaha, PVC nebo parkety. V dnešní době nezanedbatelným prvkem v předsíni je i bezpečnost a to z pohledu zabezpečení domácnosti před vniknutím nežádoucích osob. Jedná se především o vhodný výběr dveří a bezpečnostního kování.

7.1.1. Dispozice předsíně Konkrétní předsíň panelového bytu je nevelkou místností bez oken s nutností umístění větších úložných prostor i běžného vybavení předsíně. Panelové byty obvykle neobsahují šatnu na odkládání sezónních věcí a oblečení a ty pak nacházejí své místo v předsíni, uložené tak, aby byly skryty očím návštěvníků bytu. Zároveň zde musíme 27

vytvořit dostatečně velké místo na odkládání kabátů, bund a obuvi při zachování prostoru pro procházení a převlékání více osob. Celá předsíň je řešena v bílé barvě s akcentem tmavého dřeva wenge na doplňcích a menších plochách místnosti.

7.1.2. Vybavení předsíně Předsíň by nebyla předsíní, kdyby neměla věšák či věšákovou stěnu. Pro řešení této konkrétní předsíně byla vybrána varianta velké vestavné skříně se zabudovanou věšákovou stěnou a sezením. Věšáková stěna funguje jako záda sedacího prvku, který má dostatečnou hloubku a umožňuje tak pohodlné sezení i když jsou na stěně zavěšené objemné kabáty. Celá takto vytvořená nika je osvětlena a je tak docíleno přehlednosti v malém tmavém prostoru. Dalším důležitým prvkem předsíně je botník. V každé předsíni by mělo být možné odkládat právě používané boty do větraného otevřeného prostoru a nepoužívanou obuv uskladnit tak, aby nepřekážela. Botník pro momentálně užívanou obuv je umístěn pod sedací plochou a opticky tak nezatěžuje interiér. Ostatní obuv je uložena ve skříni. Samotný velký úložný prostor předsíně se skládá ze skříní s bílými dveřmi v provedení vysoký lesk, který tento prostor bez oken částečně projasní. Vestavný element věšákové stěny a sedací plochy je proveden v dýze wenge a nasvícen. Vnitřní prostor skříně je drátěným programem uzpůsoben pro ukládání šatstva a obuvi. Korpus skříně je zhotoven z bílé fóliované DTD a dveře jsou z MDF v bílé barvě dokončené na vysoký lesk. Vnitřní prostor sedacího prvku je z dýhované DTD. Pro odkládání malých předmětů a zavěšení deštníků slouží zrcadlo se speciálním hlubokým rámem provedeným v dýze wenge, která barevně odpovídá sedacímu prvku. Zrcadlo je dostatečně vysoké, aby byla vidět téměř celá postava, a je samostatně nasvětleno pro usnadnění konečných úprav vzhledu člověka před odchodem z bytu. Rám zrcadla je zhotoven z dýhované DTD. Podlaha prostoru předsíně je zvolena jako PVC s dezénem dřeva. Tato varianta umožňuje dostatečný hygienický provoz a zároveň působí příjemně a není studená. Veškeré dveře umístěné v prostoru předsíně jsou ve světlých barvách a dveře vedoucí do obytného prostoru jsou prosklené, aby se do předsíně dostalo alespoň trochu přirozeného denního světla. 28

Osvětlení prostoru je zajištěno centrálním světlem a samostatným osvětlením zrcadla a sedací části.

Obr. 11: Předsíň

7.2.

Společný prostor bytu Společným prostorem bytu je myšlena místnost nebo místnosti umožňující

přípravu jídla, jeho konzumaci a prostor pro společnou práci a zábavu. Současným trendem je spojovat tyto místnosti do jednoho prostoru tak, aby zůstala zachována společenská funkce všech místností a nedocházelo k oddělování některých obyvatel bytu od ostatních např. při přípravě jídla. Nevýhodou tohoto řešení je překrývání několika zcela odlišných funkcí v jednom prostoru, a proto je nutné věnovat zvláštní pozornost některým prvkům vybavení, aby nedocházelo k nepříjemným kolizím. Např. při vaření mohou vznikat nepříjemné pachy, které je nutno odvětrávat, aby nedocházelo k „zamoření“ celé místnosti. Důležitá je také vzájemná tolerance jednotlivých obyvatel bytu, kteří musí více dbát na své chování vůči ostatním, neboť v jednom momentu ovlivňují obyvatele dalších dvou prostor. Vždy je vhodné disponovat dalšími místnostmi, kam je možné se zavřít, dojde-li ke konfliktu.

29

7.2.1. Dispozice společného prostoru V severovýchodním rohu místnosti je situován kuchyňský kout, který je alespoň opticky oddělen od ostatních prostor skleněnou příčkou. Oddělení kuchyňského prostoru od ostatních částí místnosti vyžadují pravidla Vastu. Západně od kuchyňského koutu je umístěna jídelní část. Toto položení jídelny je podle vastu nejideálnější. Spodní, jižní část pokoje zaujímá obývací prostor jehož součástí je i oltář umístěný v jihozápadním rohu místnosti. Takové umístění oltáře není z hlediska světových stran příliš vhodné, ale jedná se nejlepší místo vzhledem k velikosti prostoru, který je kolem oltáře nutný. Oltář je v prostoru situován tak, aby byl prvním výrazným objektem, kterého si příchozí osoba všimne. Jihovýchodní kout místnosti patří odpočinku a prostoru pro ranní meditaci, což je velmi příznivé umístění. Pravidla Vastu nejsou jedinou komplikací řešení dispozice tohoto pokoje. Svůj vliv na umístění jednotlivých zařizovacích předmětů má i existence tří dveří a s nimi související komunikační cesty procházející skrz pokoj.

Obr. 12: Dispozice společné místnosti 30

7.3.

Kuchyňský prostor Kuchyně byla vždy a ve všech kulturách brána jako centrum života rodiny.

Dříve se jednalo o jedinou vytápěnou místnost, kde se odehrávaly všechny činnosti všedního dne. S vývojem technologií se z kuchyně začala stávat laboratoř a zmenšovala se její společenská funkce, až byla proměněna v samostatnou místnost často dost nevyhovujících rozměrů. V moderním pojetí bydlení je snaha společenskou funkci kuchyni navrátit. Vaření jídla se stává stejným společenským obřadem jako jeho konzumování. Kuchyňský kout integrovaný do společného prostoru s obývací částí a jídelnou musí splňovat všechny nároky kladené na kuchyň a zároveň zaručovat co možná nejtišší provoz s dokonalým odsáváním par a pachů. Kuchyně panelových bytů jsou často poddimenzované a neumožňují pohodlné vaření náročnějších pokrmů. Spojením obývací části bytu s kuchyní vznikne větší prostor umožňující velkorysejší řešení kuchyňské linky a veškerých úložných prostor.

7.3.1. Hygiena a vaření v kuchyni Dodržování hygienických podmínek v kuchyni je velice důležité pro zdraví všech obyvatel domácnosti. Ve Védské kultuře se na hygienu kladou vysoké nároky, což má zřejmě kořeny v původu Véd, které pocházejí z Indie, kde se špatnou hygienou velice snadno roznášejí vážné nemoci. Podle Védské tradice musí být kuchař maximálně čistý, což zahrnuje čisté oblečení a celkové umytí těla. Vlasy musí být zakryté, ostříhané nebo alespoň stažené. Kuchař by měl mít také ostříhané nehty. Vždy, když se kuchař dotkne země nebo čehokoliv nečistého, měl by se jít umýt. Nádobí používané na vaření se skladuje zvlášť od nádobí používaného ke stolování, nádoby se vzájemně nesmí dotknout a servírovat jídlo může pouze čistá osoba. Zbytky jídla se nikdy nevrací zpět do hrnců. Všechno nádobí určené na vaření by se mělo co nejdříve po dokončení vaření umýt a uklidit stejně tak nádobí určené ke stolování, které se ovšem umývá v jiném dřezu. Do kuchyně není vhodné umísťovat pračku a koš na špinavé prádlo, které jsou zdrojem nečistoty. Velký důraz je kladen na zvolené materiály, které svými vlastnostmi mohou zaručit snadnou údržbu a větší hygieničnost prostředí. Důležité je také správné zacházení s potravinami a odpady. Zařízení kuchyně by mělo umožňovat funkční a bezpečné vaření. Uspořádání kuchyňského prostoru je 31

také podřízeno stupni užívání kuchyně a náročnosti připravovaných jídel. Lidé žijící podle učení Véd mají přísně vegetariánskou stravu, a proto si většinu pokrmů sami vyrábějí. Kuchyňský prostor je tedy podroben vysoké zátěži v podobě více hodinového vaření pokrmů, které si většinová společnost kupuje v obchodních domech, jako je např. pečivo, sýr, zmrzlina, kečup atd. Takto namáhaná kuchyně vyžaduje důsledný výběr materiálů jednotlivých prvků, které budou dostatečně odolné, hygienické a s dlouhou životností. Díky těmto speciálním nárokům na hygienu a vaření v kuchyni se zcela mění klasické rozložení kuchyňského prostoru, a je třeba tzv. ušít kuchyni na míru zákazníkovi.

7.3.2. Materiály Při navrhování kuchyně je zvlášť důležité věnovat pozornost výběru vhodných materiálů. Hlavním aspektem je míra užívání kuchyňské linky, která nám udává, jaká by měla být odolnost materiálů proti poškození. Kuchyň pro jednoho člověka, který vaří jen příležitostně, může být zhotovena z choulostivějších materiálů, než kuchyně pro velkou rodinu s každodenním několika hodinovým provozem. Design kuchyně by nikdy neměl převládat nad funkčností, obzvlášť v této místnosti by mohlo snadno dojít ke zranění vlivem špatného návrhu dispozice i materiálů. Největší zátěž je v kuchyni vyvíjena na pracovní plochu, která se v dnešní době zhotovuje z nepřeberného množství materiálů různé kvality a vhodnosti použití. Většinou se používají desky z velkoplošného materiálu na bázi dřeva dokončené fólií se zaoblenou přední hranou pro příjemnější provoz. Taková deska má odpovídající odolnost tvrdost i životnost. Pracovní desky vytvořené z masivního dřeva, spárovky nebo dýhované desky jsou příjemné na dotek a působí přirozeně, ale zdaleka nejsou vhodnou variantou pro náročné vaření. Vyžadují dokonalou povrchovou úpravu, jsou měkké a náchylné k poškození, které může způsobit vniknutí vody do desky a tak ji zcela znehodnotit. Dalším problémem je také existence pórů ve dřevě, které se mohou stát místem vzniku plísní či bakterií. Pokud majitel trvá na přírodní desce, je vhodné použít dřevo upravené epoxidovými pryskyřicemi, nebo některé z tvrdých druhů dřev jako je dub či buk. Variantou přírodního materiálu mohou být také pracovní desky zhotovené z přírodního kamene, nevýhodou může být cena, studený povrch desky a náročnější instalace. Velkým vývojem v této oblasti prošli tzv. umělé kameny (Corian, Technystone atd.), které jsou teplé na omak, tvrdé, odolné, absolutně bez pórů a lze je 32

libovolně tvarovat i opravovat dojde-li k poškození. Jedná se o vhodný materiál zvlášť, je-li kladen velký důraz na hygienický provoz kuchyně, neboť desky z umělého kamene mohou obsahovat i integrovaný dřez a to vše bez jediné spáry, ve které by mohla vznikat plíseň nebo bakterie. Jejich nevýhodou je vyšší pořizovací cena. Dalším materiálem umožňujícím dokonalý hygienický provoz a snadnou údržbu je kov. Kovové pracovní desky jsou využívány hlavně v profesionálních kuchyních a dávají kuchyni nádech laboratorního prostředí. Jako okrajově používané materiály můžeme jmenovat sklo či keramiku, které oplývají vhodnými vlastnostmi, ale nejsou tolik populární. Korpusy kuchyňského nábytku se nedoporučují vyrábět z masivního dřeva, které je velmi náchylné ke změnám vlhkosti a může docházet k nežádoucímu bobtnání či sesychání nebo dokonce k destrukci dřeva. Nejčastějším materiálem jsou konstrukční desky povrchově upravené ve fólii. Tyto desky jsou snadno opracovatelné, pevné a snadno udržovatelné. Dvířka kuchyňských skříněk už mohou být zhotovena takřka z libovolného materiálu s přihlédnutím na provoz kuchyně a její estetické působení. Nejčastěji se užívají konstrukční desky ve fólii či dýhované, masivní dřevo, sklo i plast. Pro dřez a vodovodní baterii je nejvhodnějším materiálem nerezová ocel nebo jiný kov. Dřezy se vyrábějí i z keramiky nebo kompozitních materiálů a dříve se používaly i plastové a akrylátové dřezy. Nerezová ocel je díky svým vlastnostem vhodným materiálem i pro mnoho dalších doplňků kuchyně od spotřebičů po nádobí.

7.3.3. Dispozice kuchyňského prostoru Kuchyňský kout je řešen jako dvě rovnoběžné linky, kdy jedna je součástí vestavné úložné stěny s mycím centrem a druhá funguje jako ostrůvek s varným centrem a prostorem pro přípravu jídla. Kuchyně je laděna do bílé a zlaté barvy, která je přisouzena bohu ohně Agnimu, a proto se objevuje na dvířkách ostrůvku s varným centrem.

33

Obr. 13: Kuchyňský kout

7.3.4. Vybavení kuchyně a spotřebiče Úložná stěna kuchyňského koutu je zhotovena z korpusu z bílé foliované LPD na soklu o výšce 100 mm a z dvířek z MDF upravené lakem na bílou barvu ve vysokém lesku. Pevná dvířka skříněk jsou opatřeny kováním umožňujícím otevírání dvířek bez nutnosti úchytek, provoz v poměrně malé kuchyni je tak bezpečnější. Barevné řešení bylo zvoleno vzhledem k vzdálenosti kuchyňského koutu od oken a nutnosti jejího částečného oddělení skleněnou polopříčkou podle pravidel Vastu. Bílá barva je podle Vastu méně vhodná a proto je doplněna zlatou barvou dvířek poloostrůvku, která je pro kuchyň příznivá. V úložné stěně kuchyňského koutu se nachází vestavná chladnička s mrazákem typu KFN 9757 iD-1 od firmy Miele. Tento typ chladničky má energetickou účinnost A++, je mimo jiné vybavena tzv. Perfect fresh zónou, která umožňuje až třikrát delší uložení čerstvých potravin a obsahuje tlumič zavírání dveří pro nehlučný provoz chladničky. Celkový objem chladničky s mrazákem je 264 l což je dostatečný prostor pro ukládání velkého množství potravin, které se v této domácnosti předpokládá. Vedle vestavné chladničky se nachází mycí centrum zhotovené z umělého kamene Technistone. Jedná se o malý odkládací a pracovní prostor s integrovaným 34

dřezem děleným do tří částí na velký mycí prostor na hrnce a nádobí, malý mycí prostor vhodný na mytí zeleniny a odkapávací prostor na umyté nádobí. Celá pracovní deska s dřezem je provedena v bílé barvě v úpravě Crystal polar white. Nad mycím centrem jsou horní skříňky se skleněnými výklopnými dvířky v rámu se světelným dnem, které prosvěcuje prostor skříňky a poskytuje osvětlení mycímu centru. Tyto skříňky jsou přednostně určeny pro ukládání nádobí a věcí potřebných pro obětování jídla božstvům. Pod mycím centrem je úložný prostor uzavřený pevnými dvířky určený pro ukládání čisticích prostředků a umístění vestavného odpadkového koše na tříděný odpad. Zcela vlevo v úložné stěně kuchyňského koutu se nachází pečící trouba také od firmy Miele typu H 5461 B. Trouba je umístěna ve výšce 120 cm od země, aby se usnadnila její obsluha a kontrola pečených pokrmů. Tato trouba umožňuje horkovzdušné pečení, předehřátí, využití zbytkového tepla a má chlazená přední dvířka. Trouba je řešena v bílé barvě a díky tomu vhodně zapadá do konceptu celé kuchyně. Nad i pod pečící troubou jsou úložné prostory opatřené drátěným programem pro snadné a účelné rozdělení a využití prostoru skříní. Tyto prostory jsou určeny především k ukládání potravin. Horní linie skříněk s pevnými dvířky je vhodná k ukládání věcí a nádobí příležitostného použití. Ostrůvek s varným centrem je zhotoven ze spodních skříněk s korpusem z bílé foliované LPD na soklu o výšce 100 mm a s dvířky z MDF ve zlatém laku ve vysokém lesku. Celý element je oplášťován ze tří stran umělým kamenem Technistone o tloušťce 50 mm v bílé barvě a provedení Crystal polar white. Hlavním prvkem ostrůvku je plynová varná deska z nerezové oceli typu KM 2010 G firmy Miele. Vaření na plynu je podle Vastu lepší než vaření pomocí elektrické energie. Spodní skříňky jsou určeny pro ukládání nádobí určeného k vaření pokrmů. Zásuvky jsou vybaveny nerezovými rozdělovníky na ukládání potřebného náčiní. Výhodou nerezového provedení je snadná údržba. Na záda skříněk ostrůvku je připevněna skleněná přepážka, která je zhotovena z poloprůhledného skla Matelux. Jedná se o sklo float z jedné strany matované nástřikem kyseliny. Tato povrchová úprava je průhlednější než běžné pískované sklo a je velmi odolné proti skvrnám a poškození. Tato přepážka opticky odděluje prostor

35

kuchyňského koutu od zbytku místnosti, ale zároveň umožňuje prostup světla a z kuchyně se tak nestává tmavý kout. Osvětlení ostrůvku a odsátí par a pachů vzniklých při vaření zajišťuje odsavač par značky Falmec, typu Atlas Vetro, proveden v nerezové oceli se skleněnou lištou. Pro dokonalé odsátí par je vhodné použít komínový odsavač par, neboť cirkulační odsavač není tak výkonný a vyžaduje pracnější údržbu. V kuchyni není umístěna myčka nádobí ani mikrovlnná trouba, neboť podle Vastu je ohřev nebo dokonce vlastní vaření v mikrovlnné troubě zcela nevhodné. Myčka nádobí není přímo zakázána, ale pro důkladné umytí nádobí je nevhodná. Centrální osvětlení kuchyňského koutu je zajištěno vestavěnými světly v podhledu vytvořeným nad kuchyňským prostorem. Podlaha v kuchyni a v celém společném prostoru je z PVC v dezénu dřeva.

7.4.

Jídelní prostor Jídelní prostor je místem setkávání rodiny u jídla i při řešení společných

problémů a zábavě. Základním vybavením jídelny v západní kultuře je stůl a židle, jejichž umístění musí dovolovat pohodlné odcházení strávníků od stolu během jídla a snadnou obsluhu při podávání pokrmů. Stůl je středem rodiny a je náhradou za oheň, kolem kterého se dříve lidé scházeli.

7.4.1. Dispozice jídelny Ve védské kultuře není zvykem jíst u jídelního stolu, ale vsedě na zemi na polštářích. Jídelní prostor s jídelním stolem je řešen jako příležitostné místo ke konzumaci pokrmů a hlavně slouží k ukládání nádobí. Běžný prostor pro konzumaci pokrmů je kolem oltáře na zemi.

36

Obr. 14: Jídelní kout

7.4.2. Vybavení jídelny Celá jídelna je schována v druhé části úložné vestavné stěny. Je-li jídelna ve „složeném“ stavu působí jako jednolitá bílá stěna ve vysokém lesku a nezabírá žádné místo. Stěna je stejně jako v kuchyňské části složena z korpusu z bílé LPD a dvířek z MDF v bílé barvě, provedení vysoký lesk. V prostoru skříně nejblíže ke stěně je umístěn rozkládací stůl zkonstruovaný z DTD s dýhou wenge. Stůl lze vysunout až do délky 115 cm při šířce 65 cm, jedná se tedy o jídelní místo pro tři osoby maximálně. V horní části této skříňky je prostor pro uložení nádobí potřebného ke stolování. Vnitřní prostory skříně jsou odýhovány dýhou wenge a osvětleny světelnými policemi. Druhá část vestavné skříně je místem pro malé mycí centrum určené pro mytí nádobí určeného ke stolování obyvatel bytu. Dvířka tohoto prostoru jsou skládací a díky tomu nezabírají moc místa při plném otevření. Vnitřní prostory skříně jsou odýhovány dýhou wenge a osvětleny. Dřez s malou odkládací plochou je z umělého kamene Technistone bílé barvy v úpravě Crystal polar white. Nad dřezem je světelná police 37

sloužící jako místo pro odkládání mycích prostředků a zároveň osvětluje celý vnitřní prostor. Nad i pod mycím centrem jsou úložné prostory. V poslední části úložného prostoru je místo pro skládací židle patřící k jídelnímu stolu. Skládací židle jsou dřevěné a barvené na bílo. Jedná se pouze o příležitostné sezení. Horní linie úložných prostor je určena k ukládání věcí příležitostného užití.

7.5.

Prostor obývací části Obývací pokoj dříve sloužil jako pokoj pro přijímání návštěv a měl hlavně

reprezentativní funkci. V dnešní době už slouží spíše běžnému životu rodiny a to hlavně při sledování televize či poslechu hudby. Tato místnost může plnit i další funkce, zvlášť v malých bytech se zde objevuje např. pracovní kout nebo hrací kout dětí. V obývacím pokoji moderní západní společnosti obvykle nechybí knihovna, audiovizuální média a odpočivné sezení. Ve Védské kultuře se snižuje důležitost televize, která ani nemusí být součástí vybavení a důraz je kladen na hudební reprodukci, která je v běžném životě lidí Védské kultury velmi důležitá. Mezi běžné vybavení nepatří ani velké odpočivné sezení, které v naší kultuře může zabírat i polovinu pokoje. Sezení tradičně probíhá na polštářích na zemi, vlastnictví čalouněného sedacího nábytku však není zakázáno a je určitě příjemným doplňkem. Je-li součástí obývacího pokoje také oltář, mělo by se mu dostávat úctyhodného místa. Kolem oltáře musí být dostatek prostoru pro sedící či stojící osoby a osobu provádějící případné obřady.

7.5.1. Dispozice obývací části Obývací část společného prostoru slouží k odpočinku, meditaci a uctívání božstev. Tento prostor je řešen co možná nejvzdušněji a to z důvodu prostorové náročnosti obřadů a stravování se vsedě na zemi. Součástí prostoru není televizor, který je nahrazen oltářem. Barevné ladění je stejně jako v ostatních částech pokoje hlavně bílé doplněné zlatou a žluto barvou a celý prostor je jemně akcentován fialovými doplňky. Fialová barva je barvou ranní meditace, která bude v tomto prostoru probíhat.

38

7.5.2. Vybavení obývací části Hlavním prvkem obývací části je oltář, který se skládá z části knihovní, úložné a vlastního oltáře. Knihovní a úložná část je zhotovena z foliované bílé DTD a ve spodní části je prostor uzavřen matovanými skleněnými výklopnými dvířky bez úchytek. Vlastní oltář je zhotoven z MDF lakované na vysoký lesk ve zlaté barvě. Prvek oltáře také hloubkově vystupuje z knihovní části a upoutává na sebe veškerou pozornost už od vstupu do místnosti. Knihovní část oltáře je na pravé straně určena k ukládání náboženských textů. Na levé straně jsou uloženy potřebné věci k vlastním obřadům, neboť uctívající osoba stojí vždy zleva. V částech se skleněnými dvířky jsou uloženy věci patřící k vlastnímu oltáři a jeho výzdobě, jako je např. oděv božstev, látky na pozadí oltáře, nádoby na květiny na oltář atd. K oltáři patří také rozkládací vyřezávaný paraván, který lze složit a umístit vedle okna. Tento paraván slouží jako zástěna pro božstva, které by mělo být možné zakrýt na noc nebo během jídla obyvatel bytu. Vlastní zakrytí by však nemělo být vzduchotěsné a proto se obvykle uskutečňuje pomocí závěsů kolem celého oltáře. V našem případě bude paraván estetičtějším řešením.

Obr. 15: Oltář 39

Obr. 16: Detail otevřeného oltáře

40

Obr. 17 Uzavřený oltář Součástí obývací části je také malé odpočivné sezení zastoupené tzv. lenoškou. Sezení je provedeno v bílé barvě a doplněno fialovými polštáři se vzorem. Fialová barva byla vybrána, neboť je barvou ranní meditace, která zde bude probíhat.

Obr 18: Odpočivné sezení a vybavení obývací části 41

Hlavním sedacím prvkem celého společného prostoru jsou kulaté sedací polštáře čalouněné v jemných žlutozlatých odstínech. Rozměry polštářů jsou 400 mm v průměru o výšce cca 150 mm. Dva nejčastěji používané polštáře jsou uloženy v odkládacím stolku vedle lenošky. Ostatní polštáře jsou zavěšeny na zdi nad lenoškou, kde plní také estetickou funkci a jsou zde uloženy pro případ větší návštěvy. Malé úložné prostory obývací části tvoří odkládací stolek umístěný vedle lenošky a malá komoda pod oknem. Oba objekty jsou zhotoveny z MDF dokončené na vysoký lesk v bílé barvě a otevřený vnitřní prostor je lakován na zlatou barvu. Spodní úložný prostor malé komody je uzavřen matovanými skleněnými dvířky bez úchytky. Okna a dveře vedoucí na předzahrádku jsou opatřeny zlatými závěsy a dřevěnými žaluziemi. Osvětlení pokoje je tvořeno vestavným světlem v částečném podhledu stropu kolem celé místnosti. Toto řešení odpovídá pravidlům Vastu, které nedoporučují do středu místnosti zavěsit těžký lustr. Přídavné osvětlení je řešeno formou lampy na odkládacím stolku vedle lenošky a vnitřním osvětlením oltáře. Podlaha obývací části je taktéž z PVC v dezénu dřeva a je doplněna ještě malým kobercem částečně umístěným pod lenošku.

7.6.

Ložnice Je místností, kde trávíme nejvíce času, neboť spánkem tráví člověk až jednu

třetinu svého života. Minimálním rozměrem ložnice pro dvě osoby je 12 m2 nebo 30 m3. Ideálem je, aby se postel umístěná v ložnici dala obcházet alespoň ze tří stran a bylo tak umožněno pohodlné používání dvoulůžka aniž by se spící osoby vzájemně rušily. Vhodným doplňkem postele jsou noční stolky umožňující umístění lampiček a odložení malých předmětů, jako je např. kniha, kapesník, budík či léky. Součástí běžné ložnice bývá i úložný prostor na odkládání šatstva nebo ložního prádla. Jako zcela nevhodné se považuje používání tzv. peřináčů, které neumožňují dostatečné větrání ložního prádla. Barevné zpracování ložního prádla je také velmi důležité, neboť se jedná o velkou plochu, která může vzhled interiéru značně povýšit, ale také shodit. V ložnicích malých bytů se může objevit i pracovní místo, knihovna nebo např. televize. Je-li to však možné, neměla by ložnice sloužit k jiným činnostem než ke spánku a rozmnožování. 42

7.6.1. Dispozice ložnice Tato konkrétní ložnice má poměrně nevhodné rozměry, neboť se jedná o úzkou a dlouhou místnost neumožňující dokonalé umístění postele, kterou sice lze obcházet ze tří stran, ale ne zcela pohodlně. Velká délka pokoje, však umožňuje na její konec umístit vestavnou skříň, která v tomto pokoji tvoří hlavní barevnou dominantu a opticky tak zkracuje pokoj. Ložnice je laděna do jemné růžové barvy, která se objevuje na dveřích vestavné skříně a povlečení postele. Postel a noční stolky jsou provedeny v ořechové dýze a bílé fólii. Součástí ložnice je i malé pracovní místo laděné do bílé barvy tak, aby opticky nezatěžovalo prostor.

7.6.2. Vybavení ložnice Nejdůležitějším prvkem ložnice je samozřejmě postel. Postel v této ložnici je dvoulůžkem o rozměrech 1600 x 2000 mm. Lůžko je zhotovené z masivní borovice mořené na barvu světlý ořech. Zajímavým prvkem lůžka jsou nohy, které mají kuželovitý tvar. Na nočních stolcích náležících k lůžku se opakuje prvek kuželovitých nohou, které jsou rovněž zhotovené z masivní borovice a mořené na barvu světlý ořech. Horní část nočních stolků je z MDF v bílé barvě, dokončené na vysoký lesk. Noční stolek má otevřený úložný prostor pro odkládání malých předmětů. Velká vestavná skříň umístěná v zadní části pokoje slouží především k ukládání oblečení a ložního prádla. Korpus skříně je z bílé foliované DTD a má troje posuvné dveře, jejichž výplň je zhotovena ze skla lacobel v jemně růžové barvě. Součástí ložnice je také malé pracovní místo tvořené stolem z bílé foliované DTD a skleněné horní desky typu Matelux. Nohy stolu jsou výrobkem firmy Hettich a jsou zhotoveny z oceli. Nad pracovním místem je malý úložný prostor na papírová média zhotovený z bílé foliované DTD s pevnými výklopnými dvířky. Součástí pracovního místa je také stolní lampa, která poskytuje dostatečné osvětlení pracovnímu prostoru. K pracovnímu stolu patří také transparentní židle Louis Ghost od firmy Kartell. Celý pracovní kout je utvořen tak, aby co nejméně opticky i rozměrově zatěžoval prostor. Okno ložnice směřující do předzahrádky je opatřeno závěsy v růžové barvě a dřevěnými žaluziemi. 43

Osvětlení pokoje je stejně jako v obývacím pokoji řešeno formou vestavných světel v podhledu stropu místnosti.

Obr. 19: Ložnice

7.7.

Koupelna Koupelna je místností s čím dál větším významem. Velikost místnosti je velmi

proměnlivá a je závislá na možnostech a potřebách majitele. V panelových domech byla koupelna minimalizována na malý prostor bez oken zhotovený z umakartu, v dnešní době těmto koupelnám končí životnost a její rekonstrukce je velmi žádaná. Alespoň částečně lze koupelnu zvětšit připojením k toaletě, toto řešení však skýtá jisté hygienické nevýhody, a proto není- li to nutné je tato varianta nežádoucí. Vlastní dispoziční řešení koupelny je nutné dobře naplánovat, neboť změny dispozice nejsou jednoduché a vyžadují stavební úpravy. Koupelny malých bytů je třeba pečlivě navrhnout, aby sem bylo možné umístit všechny potřebné věci, jako je např. pračka, místo na špinavé prádlo, dostatečně velké umyvadlo a vana nebo sprchový kout. Každá koupelna by měla také obsahovat úložné prostory na umístění malých předmětů běžné potřeby. Vybavení koupelny by se mělo také podřídit množství obyvatel domácnosti a stupni zatížení jejího provozu. Pozornost je nutné věnovat dobrému osvětlení prostoru, které by mělo obsahovat minimálně centrální světlo a osvětlení zrcadla nad umyvadlem. 44

Hlavním problémem při zařizování koupelny je výběr vhodných materiálů, které musí disponovat dostatečnou odolností vůči vlhkosti a chemikáliím. Na podlahu a zdi koupelny je dobré použít obklady, které mohou určovat celý zevnějšek koupelny. Velikostí a povrchovou úpravou obkladu lze účinně ovlivňovat optické působení koupelnového prostoru. Koupelnový nábytek vytvořený z materiálů na bázi dřeva musí mít dokonalou a odolnou povrchovou úpravu, která nedovolí prostoupit vlhkosti do materiálu. Vhodným materiálem do koupelny je plast, sklo nebo kvalitně upravený kov.

7.7.1. Dispozice koupelny Koupelna panelového bytu má zcela nevhodné rozměry a její zařízení se tomu musí přizpůsobit. Barevně je řešena v bílých a žlutých tónech, doplněných světle šedým nábytkem ve vysokém lesku. Jako hlavní sanitární zařízení byl vybrán sprchový kout, a díky tomu je možné do koupelny umístit větší pračku, která je potřebným zařízením vzhledem k životnímu stylu obyvatel bytu. Žlutá barva v koupelně byla navržena vzhledem k tomu, že by správná koupelna podle Vastu měla mít okno na východ. V běžném panelovém domě koupelna nemá okna a proto je slunce a jeho paprsky suplováno alespoň žlutou barvou.

7.7.2. Vybavení koupelny Umyvadlová skříň v šedé barvě s plnými dvířky ve vysokém lesku je umístěna přímo vedlo vstupu do koupelny. Korpus je vytvořen z laminátu s jedním nástřikem PUR laku ve vysokém lesku, dvířka skříňky jsou zhotoveny z MDF lakované na vysoký lesk ve světle šedé barvě. Skříňka má dvě zásuvky, přičemž jedna je určena na ukládání hygienických potřeb a druhá zásuvka většího objemu je určena pro dočasné ukládání špinavého prádla. Celá skříňka je umístěna na nožkách o výšce 100 mm. Na skříňce je oválné umyvadlo v bílé barvě, k němuž náleží také páková baterie. Umyvadlo je dostatečně velké a zároveň ponechává místo na skříňce pro odkládání věcí, které nemusí být uloženy uvnitř skříňky. Nad umyvadlem je zrcadlo s hlubokým rámem, který umožňuje odkládání malých předmětů jako je např. parfém nebo krém atd. Zrcadlo je opatřeno směrově nastavitelným světlem. V pravém rohu koupelny je prostor pro umístění pračky, která je situována pod pultem z šedého lamina. Pult slouží jako pracovní a odkladací prostor koupelny. Nad pračkou je malý úložný prostor, určený k ukládání prostředků na praní 45

prádla a čištění koupelny. Jedná se o zavěšenou skříňku s plnými dvířky, zhotovenou z bílého lamina lakovaného PUR lakem na vysoký lesk. V koupelně je navržen sprchový kout, který umožňuje hygienické mytí těla. Koupání ve vaně je nevhodné, neboť se osoba v podstatě koupe ve vlastní špíně, zvlášť nevhodné je to ze zdravotního hlediska především pro ženy. Vedle sprchového koutu je držák na ručníky a zrcadlo v rámu. Velké zrcadlo je praktickým doplňkem koupelny neboť lidé žijící ve Védské kultuře si dělají na tělo náboženské značky pomocí posvátného jílu a je potřeba, aby na sebe dobře viděli.

Obr. 20: Koupelna

7.8.

Toaleta Toaleta je malou místností s velkým významem. Jedná se o místnost, která by

měla být vždy snadno přístupná. Je-li v bytě pouze jedna toaleta, měla by být umístěna ve společenské zóně bytu, aby byla zajištěna její snadná přístupnost i návštěvám. Výhodou je mít v bytě alespoň dvě toalety, z čehož jedna navazuje na privátní část obydlí. Umístění toalety v bytě nemůže být nahodilé, neboť toaleta nesmí přímo sousedit s kuchyní, spižírnou či jídelnou. Jedná se totiž o prostor výskytu nebezpečných bakterií. Z tohoto důvodu není vhodné ani umístění toalety přímo v prostoru koupelny. Minimální povolený rozměr taolety je 900 x 1100 mm s dveřmi o šířce 700 mm, které 46

se otvírají směrem ven. Vybavením je toaleta velice jednoduchá, protože nemusí obsahovat víc než toaletní mísu, stojan na toaletní papír, štětku na mytí mísy a prostor pro odložení hygienických pomůcek pro ženy. Ve větších toaletách může být umístěno i malé umyvadlo.

7.8.1. Dispozice a vybavení toalety Toaleta je řešena stějně jako koupelna v bílé a žluté barvě s doplňky v nerezové oceli. Vybavením této místnosti je pouze zavěšená toaletní mísa, stojan na štětku a na toaletní papír. Malá skříňka s pevnými dvířky, vyrobená z nerezové oceli, slouží k uložení hygienických potřeb.

Obr. 21: Toaleta

7.9.

Předzahrádka Propojení bytu s vnějším prostředím je vždy bráno jako pozitivní faktor.

Předzahrádka se stává prodlouženou částí obývacího prostoru a může sloužit k relaxaci, ale také jako prostor pro věšení prádla či pěstování květin. V jistém období byla snaha stavět byty bez jakékoli vazby na exteriér. Zjistilo se však, že lidé nejsou ochotni bydlet v bytech, které nemají alespoň balkon. Postupem času se tomuto prostoru přikládá větší a větší význam a výjimkou nejsou byty, jejichž terasa či zahrada má větší plochu než je plocha interiéru.

47

7.9.1. Dispozice a vybavení předzahrádky Tato předzahrádka kopíruje celou přední stěnu bytu a poskytuje dostatečný prostor pro relaxaci i pěstování rostlin ve velkých květináčích, nebo věšení prádla. Prostor je vybaven skládacím zahradním nábytkem, skýtajícím dvě židle a stůl a množstvím velkých květináčů s rostlinami.

8.

Design vybraného nábytkového prvku

8.1.

Malé pracovní místo Pracovní stůl je objektem umožňujícím lidem kvalitní duševní činnost. Touto

činností může být např. práce na počítači nebo notebooku, kreslení, psaní, studium atd. Podle převažujícího druhu činností by si člověk měl vybírat rozměr a konstrukci pracovního stolu. Každé pracovní místo by také mělo obsahovat nějaký druh úložného prostoru. Ten nemusí být přímo součástí stolu, ale může se jednat např. o přídavný kontejner na kolečkách nebo polici či knihovnu. Speciálním druhem pracovního stolu je stůl určený výhradně pro práci na počítači. S pokračující miniaturizací výpočetní techniky se zmenšuje také velikost tohoto druhu stolu. Při navrhování velikosti stolu je však také nutné přihlížet k antropometrickým hodnotám, aby nevznikal nefunkční nebo dokonce nebezpečný nábytek. Volba materiálů pro výrobu pracovních stolů je téměř neomezená a záleží především na požadavcích zákazníka nebo fantazii výrobce. Důležité je dodržovat hlavně bezpečnostní a hygienické požadavky na nábytek, jelikož dochází ke kontaktu stolu s uživatelem.

8.2.

Design malého pracovního místa Tvar, velikost a barevnost pracovních stolů je velice proměnlivá. Záleží pouze

na požadavcích a odvaze zákazníka jakou variantu zvolí. Moderní design pracovních stolů zahrnuje všechny možné styly a podoby, a díky tomu je možné vyhovět i nejnáročnějším požadavkům.

48

Design malého pracovního místa do panelového bytu je definován potřebou toto místo učinit neviditelné, jelikož je součástí ložnice. Jeho rozměry jsou také značně omezeny prostorovými možnostmi pokoje. Všechny tyto aspekty daly vzniknout pracovnímu místu určenému především pro práci na notebooku, která není prostorově náročná. Barevnost stolu byla dána jeho umístěním v rohu pokoje u bílé zdi. Je tedy řešen jako stůl s korpusem v bílé barvě se skleněnou pracovní deskou a kovovýma nohama. Bílá barva je také příznivou barvou do pracoven podle pravidel Vastu, neboť neruší uživatele pracovního místa od činnosti svou optickou výrazností. Tento stůl také obsahuje malý úložný prostor umožňující ukládání papírových médií nebo drobných věcí. Aby byla podpořena lehkost celého pracovního místa, je stůl doplněn transparentní plastovou židlí Louis Ghost od firmy Kartell.

l. Obr. 22: Pracovní stůl 49

8.3.

Základní rozměry stolu Toto pracovní místo je dimenzovánopro drobnou práci, a proto jsou jeho

rozměry pouze 1000 x 600 mm a horní plocha pracovní desky je ve výšce 760 mm od země. Světlá výška vnitřního prostoru je 130 mm.

8.4.

Stručný popis konstrukce a materiálů stolu Základem konstrukce malého pracovního místa je korpus tvořící úložný prostor

a zároveň podstavec pro skleněnou pracovní desku stolu. Tento korpus je zhotoven z lakované MDF v bílé barvě a konečné tloušťce 18 mm. Jednotlivé díly korpusu jsou k sobě přidělány a slepeny pomocí dřevěných kolíků standardního rozměru o průměru 8 x 35 mm. Skleněná pracovní deska má povrchovou úpravu Matelux, která ji činí pouze průsvitnou a chrání ji před vznikem skvrn a poškození. Deska má tloušťku 8 mm a je posazena na korpusu stolu a zajištěna proti pohybu pomocí podložky pod sklo o průměru 12 mm. Na korpus jsou přimontovány čtyři nohy čtvercového průřezu o rozměrech 24 x 24 x 600 mm pomocí vrutů o průměru 5 x 20 mm. Nohy stolu jsou opatřeny narážecími kluzáky. Stůl je dodáván v nedemontovatelném stavu pouze s nutností přišroubování nohou do předvrtaných otvorů.

8.5.

Odhad ceny stolu DTD-L:

63 Kč

Stolové nohy:

1200 Kč

Dřevěné kolíky:

3 Kč

Podložka pod sklo:

2 Kč

Skleněná deska Matelux:

1860 Kč

Cena celkem:

3128 Kč

Cena je pouze orientační a nezahrnuje práci a možné další náklady nebo slevy.

50

9.

Diskuze Globalizace našeho světa způsobuje mnohé potíže, ale také nám dává možnost

lépe se seznámit s lidmi a kulturami nám vzdálených zemí. Cestování lidí po celém světě a jejich stěhování přináší novou potřebu učit se a zkoumat nové kultury a zvyky. Je potřeba nové věci poznávat a ne se jich obávat. Proto je důležité upozornit na problematiku nových kultur i v oblasti interiérového designu. Realizace obydlí podle učení Vastu je jen jedním z mnoha směrů, které jsou západní civilizaci neznámé. Vzhledem k rozšiřující se skupině obyvatel Védského přesvědčení jsem si tento směr vybrala k bližšímu prozkoumání. Ideálním obydlím podle Vastu by byl dům konstruovaný od prvních návrhů podle těchto pravidel. Taková možnost je však přístupná jen velmi omezenému množství lidí, a proto jsem zvolila řešení interiéru, který se dotýký více obyvatel a je mnohem náročnější na vlastní řešení. Základem mé práce bylo seznámení se s prostory panelových bytů a podrobná analýza pravidel Vastu. Na základě těchto informací a poznatků bylo možné vytvořit interiér bytu pro mladý pár, který podlehl kouzlu Védské kultury a snaží se jí co nejvíce přiblížit. Celý interiér byl navržen moderně a hlavně funkčně, podle všech uskutečnitelných požadavků. Vzniklo tak příjemné místo pro bydlení lidí s jiným kulturním náhledem na svět.

51

10. Závěr Cílem práce bylo vytvoření příjemného interiéru pro bydlení mladých lidí, kteří se zajímají o kulturu Indie a učení Vastu. Vznikl návrh bytu podle existujícího půdorysu, který se snaží co nejlépe dodržovat pravidla Vastu. Byt je řešen jako vzdušný prostor s jasnými liniemi a světlými barvami. Prostor je co nejméně zahlcen nábytkem, aby byl umožněn volný a příjemný pohyb obyvatel bytu. K bytu patří také předzahrádka, která může být dobrým místem pro načerpávání sil.Nejvýraznějším prvkem celého interiéru je oltář umístěný v obývacím pokoji. K návrhu interiéru byl vypracován také návrh pracovního stolu včetně výkresové dokumentace. Návrh pracovního stolu byl určen požadavky na prostor v ložnici, kde je stůl umístěn. Jeho tvar i materiály odpovídají zařízení celého bytu. Tento byt odpovídá umístění v panelovém domě, ale zároveň nenásilně vnáší do prostoru prvek Vastu.

52

11. Summary The aim of thesis was creation of a comfortable interior for living for yuong people, which are interested in India and the leasing of Vastu. It was created a design of an apartement acording to real ground plan which is trying to be in harmony with Vastu rules. This apartement is designed like an airy place with clear lines and bright colors. This place is not overload by furniture so there is a possibility of free movement. There is also a front garden which is a good plac efor relaxation. The most expressive komponent of this apartement is an altar which také place in living room. For this apartement was designed also a work-table including drawing documentation. The design of table is influenced by bed room space solution. Table form and it’s materials correspond with interior. This apartement is a normal prefab apartement but with a little bit of Vastu.

53

12. Použitá literatura Steven J. Rosen, Skrytá sláva Indie, The Bactivedanta Book Trust International, Inc., 2006, 191 str. ISBN 978-80-903829-0-9 Bhagavad – Gíta taková jaká je,The Bactivedanta Book Trust International, Inc., 1998, 926 str., ISBN 91-7149-405-7 Marti Schmieke, Vastu indické feng shui, 1. vydání Žilinské tlačiarne a. s., 2000. 114 str. ISBN 80-88913-43-8 Václav Hájek, Ergonomie v bytě, v projektu a v praxi, 1. vydání Ing. Arch Václav Hájek, 2004. 124 str. ISBN 80-86817-00-8 Ing. Arch. Boris Hála, Interiér tvorba obytného prostoru, 1. vydání Grada, 2009, 144 str. ISBN 978-80-247-3216-9 Ing. Arch. Ludvika Kanická, CSc., Bydlení, MENDELU v Brně, 2008, 103 str. ISBN 978-80-7375-162-3

54

13. Seznam obrázků Obr. 1: Ohňový obřad

str. 12

Obr. 2: Geometrické symboly pěti živlů

str. 13

Obr. 3: Mandala

str. 13

Obr. 4: Vastu Puruša

str. 14

Obr. 5: Tři kvality hmotné přírody ovlivňující život na zemi

str. 15

Obr. 6: Tradiční pokrm

str. 17

Obr. 7: Tulasí, posvátná květina

str. 19

Obr. 8: Božstva

str. 20

Obr. 9: Půdorys bytu

str. 25

Obr. 10: Půdorys navrženého bytu

str. 26

Obr. 11: Předsíň

str. 29

Obr. 12: Dispozice společné místnosti

str. 30

Obr. 13: Kuchyňský kout

str. 34

Obr. 14: Jídelní kout

str. 37

Obr. 15: Oltář

str. 39

Obr. 16 : Detail otevřeného oltáře

str. 40

Obr. 17: Uzavřený oltář

str. 41

Obr. 18: Odpočivné sezení a vybavení obývací části

str. 41

Obr. 19: Ložnice

str. 44

Obr. 20: Koupelna

str. 46

Obr. 21: Toaleta

str. 47

Obr. 22: Pracovní stůl

str. 49

55