Mensa gymnázium, o. p. s. Praha 6 – Řepy, Španielova 1111
SMĚRNICE ŠKOLY MANUÁL PRO STUDENTY Vypracoval:
Mgr. Magda Kindlová
Schválil:
Mgr. Magda Kindlová
Pedagogická rada projednala dne:
30. 8. 2013
Školská rada projednala dne:
21. 11. 2013
Směrnice nabývá platnosti ode dne:
1. 9. 2013
Směrnice nabývá účinnosti ode dne: 1. 9. 2013 Změny ve směrnici jsou prováděny formou číslovaných písemných dodatků, které tvoří součást tohoto předpisu.
Manuál, kterým se rozpracovávají základní ustanovení Školního řádu gymnázia I. Hodnocení 1.1.
1.2.
1.3. 1.4.
1.5.
Specifikem školy je písemné vysvědčení se slovním hodnocením, které studenti dostávají na konci každého pololetí. Součástí slovního hodnocení je jasné vyjádření dosažené úrovně vzdělání studenta uvedením stupně prospěchu (tj. výborný, chvalitebný, dobrý, dostatečný, nedostatečný). Při ukončení povinné školní docházky, po absolvování posledního ročníku gymnázia, popř. při ukončení studia na gymnáziu, studenti obdrží klasické vysvědčení se známkami, a to na žádost zletilého studenta, zákonného zástupce nezletilého studenta, nebo školy, do které student přestupuje. K tomu, aby student z předmětu prospěl, musí dosáhnout alespoň 30 bodů; maximum je 100 bodů. Nedosáhne-li student na konci školního roku z některého předmětu 30 bodů, musí z něj vykonat opravnou zkoušku. Tato zkouška je komisionální. Termín zkoušky a složení komise určí ředitel. Nesplní-li tuto podmínku student některého ročníku kvarty až oktávy, nemůže pokračovat ve studiu. Pro převod bodového hodnocení na známky (přihlášky na VŠ, ukončení studia atd.) platí následující orientační převodník: 100 - 85 .......... 84 - 65 ............ 64 - 45 ............ 44 - 30............. 29 - 0 ..............
1.6.
1.7.
1.8.
1- výborný 2- chvalitebný 3 - dobrý, 4 - dostatečný 5 - nedostatečný
Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů studenta. Při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči studentovi. Průběžné hodnocení je hodnocením dílčích výsledků a projevů studenta v jednotlivých předmětech. Vyučující sleduje a hodnotí, jak si student osvojil látku daného předmětu. Proto studenty zkouší ústně či písemně, diskutuje s nimi, zadává jim různé úkoly ve škole i domů nebo hodnotí výkony studenta ve výcvikových kurzech a cvičeních. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.
1.9.
1.10.
1.11. 1.12.
1.13.
1.14.
1.15.
1.16.
1.17. 1.18.
1.19.
1.20.
1.21.
1.22.
Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž student dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží vyučující k věkovým zvláštnostem studenta i k tomu, že student mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti studenta, k jeho individuálním schopnostem a zájmům. Celkový prospěch se zásadně neurčuje pouze na základě průměru klasifikace za příslušné období. Ředitel školy působí při sjednocování klasifikačních měřítek všech vyučujících. Pokud je ředitelem školy nařízeno v daném předmětu napsání komparativního testu, musí vyučující v celkové klasifikaci v daném pololetí přihlédnout k výsledku tohoto testu. Zákonní zástupci nezletilých studentů nebo rodiče zletilých studentů jsou o prospěchu studenta informováni průběžně, zpravidla jedenkrát za 14 dní, vyučujícími jednotlivých předmětů prostřednictvím elektronické podoby v systému Škola OnLine, případně na vyžádání i jinou formou Vyučující na začátku roku nebo každé pololetí specifikuje své požadavky ke klasifikaci, o každé klasifikaci studenta ve svém předmětu vede evidenci. Důležitou součástí hodnocení studentů je jejich sebehodnocení, neboť se jím posiluje jejich sebeúcta a sebevědomí. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci jsou povinni vést studenty ke komentování jejich výkonů a výsledků, o chybě vyučující se studentem hovoří; studenti mohou některé práce sami opravovat, chyba je tak brána jako důležitý prostředek učení. Při sebehodnocení se student snaží popsat, co se mu daří, co mu ještě nejde a jak bude pokračovat dál. U studentů se speciálními vzdělávacími potřebami způsob hodnocení a klasifikace studenta vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje jeho postižení. Při způsobu hodnocení a při klasifikaci studijních výsledků studentů pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které student zvládl. Při klasifikaci studentů se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním studentům ve třídě podstatu individuálního přístupu, způsobu hodnocení a klasifikace studenta. Student zařazený do zdravotní tělesné výchovy při částečném osvobození nebo při úlevách doporučených lékařem se klasifikuje v tělesné výchově s přihlédnutím k druhu a stupni postižení i k jeho celkovému zdravotnímu stavu.
II. Odložená klasifikace 2.1. 2.2.
2.3. 2.4.
2.5.
Odložená klasifikace se koná z důvodu nedostatku podkladů pro hodnocení v pololetí a závěru školního roku. Odložená klasifikace je zkouška zahrnující svým rozsahem učivo příslušného období, kterého se nedostatek podkladů pro hodnocení týká. Student ji může vykonat u příslušného vyučujícího pedagoga nebo před komisí. O komisionální zkoušku může požádat buď sám student, nebo jeho zákonný zástupce, nebo vyučující pedagog. V pololetí může být klasifikace odložena nejpozději do 2 měsícůkonce června po skončení prvního pololetí, na konci školního roku do konce září následujícího školního roku. Termín odložené klasifikace určí ředitel školy. Změnu termínu může ze závažných důvodů povolit ředitel školy. Zkouška z důvodůu odložené klasifikace ve druhém pololetí je zpoplatněna částkou uvedenou ve smlouvě o studiu. III. Třídní schůzky
3.1.
Rodiče jsou zváni na třídní schůzky, které se konají nejméně 2x za školní rok. Nemohou-li se dostavit, jsou povinni alespoň 1x za pololetí kontaktovat třídního učitele. IV. Absence a neomluvené hodiny
4.1.
4.2.
4.3.
4.4.
4.5. 4.6. 4.7. 4.8.
4.9.
V případě nepřítomnosti se zletilý student nebo zákonný zástupce nezletilého studenta neprodleně, nejpozději do 24 hodin, omluví telefonicky nebo elektronicky nav sekretariátu školy, třídnímu učiteli nebo vedení školy. Po návratu do školy odevzdá omluvenku třídnímu učiteli do tří vyučovacích dnů. V případě nepřítomnosti třídního učitele odevzdá omluvný list komukoli z vedení školy. Bez uvedení konkrétního důvodu lze studenta omluvit maximálně na 2 dny v jednom školním roce. I tyto omluvy však musí být zaznamenány v omluvném listě. Absence, kterou student do 3 dnů neomluví předložením omluvného listu, se automaticky považuje za neomluvenou. O prominutí lhůty pro omluvu absence rozhoduje třídní učitel. Na jednotlivou vyučovací lekci studenta uvolňuje vyučující daného předmětu. Předem ohlášenou absenci v maximálním rozsahu 1dne povoluje třídní učitel. Absenci delší než 1 den povoluje na písemnou žádost pouze ředitel školy. Student, jehož absence přesahuje 25 % za pololetí v určitém předmětu, nemusí být klasifikován, student, jehož absence přesahuje 50%, nebude klasifikován. V případě dlouhodobé lékařským potvrzením podložené absence může být studium upraveno individuálním vzdělávacím plánem.
4.10. Tři pozdní neomluvené příchody kratší než 15 minut se počítají jako 1 neomluvená hodina. 4.11. Neomluvený pozdní příchod delší než 15 min se považuje za neomluvenou hodinu. 4.12. Při překročení limitu 5 neomluvených hodin za pololetí může být student podmíněně vyloučen ze školy. O podmíněném vyloučení rozhoduje na návrh pedagogické rady ředitel školy. 4.13. Bude-li mít podmíněně vyloučený student v příštím klasifikačním období další neomluvené hodiny, může být vyloučen ze studia. O tomto vyloučení rozhoduje na návrh pedagogické rady ředitel školy. 4.14. Podmíněné vyloučení, resp. vyloučení ze školy se netýká žáků plnících povinnou školní docházku. 4.15. V případech, ve kterých to bude ředitel školy považovat za nutné, nařídí konkrétnímu studentovi, aby své absence ze zdravotních důvodů omlouval výhradně potvrzením příslušného lékaře. O tomto rozhodnutí bude student, resp. jeho zákonný zástupce, informován písemně. V. Hodnocení chování a výchovná opatření 5.1. 5.2. 5.3. 5.4.
5.5.
5.6.
5.7.
Klasifikaci chování studentů navrhuje třídní učitel po projednání s pedagogy, kteří ve třídě vyučují, případně s ostatními vyučujícími. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování školního řádu během klasifikačního období. Nedostatky v chování studentů se projednávají na pedagogické radě. Zákonní zástupci studenta jsou o jeho chování informováni třídním učitelem a vyučujícími jednotlivých předmětů na konci každého čtvrtletí, v případě závažných nedostatků okamžitě. Chování studenta se na konci pololetí hodnotí těmito stupni: 1 - velmi dobré, 2 - uspokojivé, 3 - neuspokojivé, kde znamená: 1 - velmi dobré - student dodržuje školní řád nebo se ojediněle v rozporu s jeho ustanoveními dopouští málo závažných přestupků 2 - uspokojivé - student v podstatě dodržuje školní řád, ale dopustil se závažného přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků proti ustanovením školního řádu 3 - neuspokojivé - student ve škole nebo na školních akcích hrubě porušuje ustanovení školního řádu nebo obecně závazných právních předpisů, nebo se opakovaně dopustil závažného přestupku Výchovná opatření jsou studentům udělována buď pochvalná (za mimořádnou iniciativu), nebo kárná (za porušení povinností stanovených školním řádem). Jednotlivými pochvalnými výchovnými opatřeními jsou: pochvala třídního učitele za příkladné chování, za mimořádné studijní výsledky, které mohou být příkladem pro ostatní, za mimoškolní úspěchy či propagaci školy na městské, resp. okresní úrovni;
pochvala ředitele školy za mimořádný projev lidskosti, záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou mimoškolní úspěšnou činnost, za mimoškolní úspěchy či propagaci školy na úrovni kraje či republiky. 5.8. Jednotlivými kárnými výchovnými opatřeními jsou: napomenutí třídního učitele za opakované méně závažné porušení školního řádu; třídní důtka za závažnější porušení školního řádu nebo za častěji opakovaná méně závažná porušení školního řádu; důtka ředitele školy za závažné porušení školního řádu, časté neomluvené absence a za opakované pozdní příchody; podmínečné vyloučení nebo vyloučení ze studia – rozhodne o nich ředitel školy v případě závažných přestupků proti obecným normám slušného chování. 5.9. Výchovné opatření stanoví, popř. navrhne pedagogické radě třídní učitel na základě závažnosti kázeňského přestupku. 5.10. V průběhu studia může být student maximálně dvakrát podmínečně vyloučen. Při třetím podmínečném vyloučení nemusí být smlouva o studiu pro následující školní rok uzavřena. -
VI. Individuální vzdělávací plán 6.1.
6.2.
6.3.
Zákonní zástupci nezletilého studenta nebo zletilý student, který má zájem o individuální vzdělávací plán, předloží písemnou žádost vedení školy, které s konečnou platností může tuto žádost schválit, resp. zamítnout. Je-li žádost o individuální vzdělávací plán doporučena školským poradenským zařízením a ředitelem schválena, je student povinen splnit veškeré požadavky stanovené IVP, tj obsahovou náplň a harmonogram konzultací a zkoušek stanovených příslušným vyučujícím. V případě nesplnění některých ze stanovených podmínek bude IVP v nejbližším možném termínu ukončeno. VII. Konzultace
7.1.
7.2.
7.3.
Pokud něčemu z probírané látky student v hodině neporozumí a není to schopen pochopit ani doma, může požádat o konzultaci příslušného vyučujícího. Pedagog může jeho žádost odmítnout jenom ze závažných důvodů. Konzultace nejsou určeny k tomu, aby vyučující znovu vykládal to, co bylo vyloženo v hodině a student látku nepochopil prokazatelně z toho důvodu, že nedával pozor. Konzultace mj. umožňují studentovi, aby se s vyučujícím poradil o problémech, které s předmětem má, a aby společně nalezli řešení; konzultace v neposlední řadě slouží k tomu, aby si student prohloubil v daném předmětu své vědomosti.
VIII. Seminární práce Seminární práce je nepovinná roční samostatná práce, která má studentovi pomoci prohloubit si znalosti z předmětu, který ho zajímá. Ve školním vzdělávacím plánu je ale stanoven povinný počet seminárních prací za nižší a vyšší stupeň gymnázia, který je student povinen dodržet. V případě nesplnění tohoto povinného počtu prací na nižším stupni gymnázia mu hrozí nepostoupení do vyššího stupně gymnázia, v případě vyššího stupně gymnázia nemusí být student připuštěn k maturitě. 8.2. Témata seminárních prací jsou povinni vypsat vyučující těchto předmětů: čeština, matematika, fyzika, chemie, biologie, literatura, dějepis, zeměpis, (vyučuje - li předmět více pedagogů, dohodnou se, zda vypíší témata společně nebo každý zvlášť). U ostatních předmětů je vypsání témat pro seminární práce na zvážení příslušného vyučujícího. 8.3. Téma seminární práce je stručné zadání spolu s pokyny pro vypracování, doporučenou literaturou apod. Podobá se zadání diplomové práce. Zadaná témata oznámí vyučující řediteli v termínu dle Organizace školního roku. Student si zvolí své téma seminárních prací v termínu dle Organizace školního roku. Formulář s tématem práce, osnovou a podpisem konzultanta odevzdá do kanceláře školy v termínu dle Organizace školního roku. 8.4. Pokud chce student vypracovat seminární práci z předmětu, ze kterého nejsou témata vypsána, požádá o jejich vypsání příslušného vyučujícího. Pokud student navrhuje téma vlastní, nechá si jej tímto vyučujícím schválit. 8.5. Student je oprávněn zvolit si v jednom školním roce maximálně 4 seminární práce. 8.6. Součástí zadání je také orientační bodové hodnocení ve formě podle uvážení zadávajícího. Maximálně může student dosáhnout 50 bodů. 8.7. Zásadním požadavkem pro vypracování seminární práce je, aby na ní student pracoval průběžně po celé pololetí. Studentům se proto doporučuje setkávat se s vyučujícími na pravidelných konzultacích dle Organizace školního roku. Vyučujícím se doporučuje považovat konzultace za nutnou podmínku přijetí seminární práce. 8.8. Student je povinen odevzdat seminární práci v písemné i elektronické formě. Student, resp. jeho zákonní zástupci podpisem smlouvy o studiu výslovně souhlasí, že jeho práce může být zveřejněna. 8.9. Hotovou práci příslušnému pedagogovi musí odevzdat studenti v termínu dle Organizace školního roku. Ohodnocené práce vyučující odevzdá vedení školy v termínu dle Organizace školního roku. V tomto hodnocení je uvedeno jméno konzultanta, předmět, třída a jméno studenta, slovní a bodové hodnocení. 8.10. Pokud bude mít práce úroveň nižší než jednu polovinu maximálního hodnocení, je automaticky zamítnuta a student ji musí přepracovat. 8.11. Každá seminární práce musí obsahovat stručný obsah v angličtině. 8.1.
8.12. Student musí svou práci před komisí obhájit. Obhajoby se konají v termínu dle Organizace školního roku. Obhajoba je zahrnována do celkového hodnocení stanoveného za seminární práci. 8.13. Výsledek seminární práce se započítává do komplexního bodového hodnocení studenta. IX. Komplexní bodové hodnocení Komplexní bodové hodnocení slouží jako podklad k uznání nároku na stipendium a k výpočtu jeho výše. 9.2. V souladu se ŠVP je součástí komplexního bodového hodnocení studenta i jeho iniciativa při nepovinných a nadstandardních úkolech. Komplexní bodové hodnocení se proto skládá z následujících položek: 9.2.1. Klasifikace v jednotlivých předmětech. 9.2.2. Hodnocení seminárních prací. 9.2.3. Hodnocení dalších mimořádných aktivit studenta, které přispívajících k jeho odbornému růstu a propagaci školy. Jedná se především o výsledky dosažení v rámci olympiád a dalších studentských a školních soutěží a o získání certifikací na základě mezinárodně platných zkoušek. O přidělení bodů za tyto aktivity rozhoduje na návrh třídního učitele ředitel školy. 9.3. Ve druhém pololetí příslušného školního roku nesmí student dosáhnout méně než 30 bodů z více než dvou předmětů. 9.4. Dosáhne-li student ve druhém pololetí příslušného školního roku z jednoho nebo dvou předmětů méně než 30 bodů, stanoví mu ředitel termín opravné zkoušky tak, aby se tato konala nejpozději do 30. 9. příslušného roku. Uspěje-li při opravné zkoušce, započítává se studentovi do jeho komplexního bodového hodnocení hodnota 30 bodů. 9.1.
9.6.9.5. Opravná zkouška je zpoplatněna částkou uvedenou ve smlouvě o studiu.
X. Stipendijní řád 10.1. Stipendium je studentům vypláceno v závislosti na výsledcích dosažených v komplexním bodovém hodnocení. 10.2. Do 31. 8. každého školního roku provede škola vyhodnocení komplexního bodového hodnocení; hodnota označená v tabulce níže jako průměr bodů je podíl mezi dosaženým celkovým počtem bodů – výpočet viz ust. 11.2.5. tohoto předpisu a počtem předmětů vyučovaných v příslušném ročníku. 10.3. Na základě těchto výsledků se stanoví výše stipendia na příští školní rok. 10.4. Stipendia budou vyplácena měsíčně v následující výši:
kategorie
průměr bodů
D C B A
80-84 85-89 90-99 100 a více
výše stipendia (prima–kvarta) 50,- Kč 75,- Kč 100,- Kč 150,- Kč
výše stipendia (kvinta-oktáva) 75,- Kč 100,- Kč 150,- Kč 200,- Kč
10.5. Stipendium je vypláceno vždy ve stanovený den v měsíci a v čase určeném vedením školy. 10.6. Nárok na stipendium zaniká v těchto případech: student nedosahuje předepsaného minima v některém z povinných předmětů a ředitel školy schválí návrh vyučujícího na neudělení stipendia v příštím pololetí ředitel školy rozhodne o nevyplacení stipendia na příští měsíc studentovi, který porušil ustanovení školního řádu po dobu, po kterou je student podmínečně vyloučen ze studia. Tento Manuál byl schválen pedagogickou radou dne 301. 8. 2013 a školskou radou dne 21. 11. 2013 a nahrazuje všechny předchozí verze Manuálu Mensa gymnázia, o.p.s. Mgr. Magda Kindlová ředitelka školy
