Směřování výuky operní režie na evropských školách 21. století

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra kompozice, dirigování a operní režie Operní režie

Směřování výuky operní režie na evropských školách 21. století Diplomová práce

Autor práce: BcA. Tomáš Pilař Vedoucí práce: MgA. Tomáš Studený Oponent práce: Mgr. Václav Málek

1

Brno 2013 Bibliografický záznam PILAŘ, Tomáš. Směřování výuky operní režie na evropských školách 21. století [Educational Trends of Opera Direction at the European Academies in the 21th Century]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební Fakulta, Katedra kompozice, dirigování a operní režie, rok. 2013, s.59, Vedoucí diplomové práce MgA. Tomáš Studený.

Anotace Diplomová práce „Směřování výuky operní režie na evropských školách 21. století“ je výsledkem ročního výzkumu na téma výuky operní režie a režie hudebního divadla. Obsahuje základní srovnání evropských škol, kde se tento obor vyučuje, a to jak pohledem statistickým, tak zahrnutím subjektivních názorů studentů. Druhá část práce srovnává pohledy na směřování výuky operní režie očima evropských umělců.

Annotation Diploma thesis “Educational Trends of Opera Direction at the European Academies in the 21th Century“ is a result of a research in the field of musical theatre and opera direction education. It contains a comparison of European academies teaching this programme from the statistic point of view and by subjective opinions of students. The second part of the text compares opinions on the educational trends of European artists.

Klíčová slova Opera, hudební divadlo, výuka, výzkum, vzdělání, studijní plán, curriculum, režie, operní režie

Keywords Opera, musical theatre, educaion, research, curriculm, direction, opera direction

2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu. Tomáš Pilař

V Liberci, dne 28.4.2013

3

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval svému vedoucímu Tomáši Studenému za cenné informace, podněty a podporu v nelehkých fázích výzkumu. A dále Vendule Novákové a Pamele Howard za zprostředkování množství kontaktů.

4

Obsah PŘEDMLUVA ...................................................................................................................................... 6 ÚVOD .................................................................................................................................................... 7 1

VÝZKUM .................................................................................................................................. 11 1.1 EVROPSKÉ ŠKOLY VYUČUJÍCÍ OPERNÍ REŽII ............................................................................ 11 1.1.1 Berlín – Německo ......................................................................................................... 13 1.1.2 Hamburk – Německo .................................................................................................... 16 1.1.3 Mnichov – Německo ..................................................................................................... 19 1.1.4 Londýn – Velká Británie ............................................................................................... 22 1.1.5 Stockholm – Švédsko .................................................................................................... 24 1.1.6 Vídeň – Rakousko ......................................................................................................... 26 1.1.7 Praha – Česká republika .............................................................................................. 29 1.1.8 Brno – Česká republika ................................................................................................ 32 1.1.9 Krakov – Polsko ........................................................................................................... 35

2

DOTAZNÍK MEZI UMĚLCI ................................................................................................. 38 2.1 OTÁZKA PRO UMĚLCE ............................................................................................................. 38 2.1.1 Jiří Nekvasil.................................................................................................................. 38 2.1.2 Alexander Medem ......................................................................................................... 39 2.1.3 Pamela Howard............................................................................................................ 40 2.1.4 Magdalena Krčková Švecová ....................................................................................... 40 2.1.5 Rocc .............................................................................................................................. 41 2.2 KAM TEDY VÝUKA OPERNÍ REŽIE SMĚŘUJE? ........................................................................... 42

ZÁVĚR ................................................................................................................................................ 46 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE ............................................................................................... 47 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................ 49 PŘÍLOHY ........................................................................................................................................... 50

5

Předmluva Za dobu mého studia operní režie na JAMU nevycestoval ani jeden z mých spolužáků za stáží na školu, která by operní režii vyučovala, a nevím ani o jiném akademickém kontaktu mezi studenty JAMU a těchto škol. Dokonce si ani nejsem vědom, že by o výuce operní režie v Evropě panovalo v našich studentských kruzích nějaké bližší povědomí. Vzhledem k tomu, že nastala doba, kdy je profesní existence operního režiséra podmíněna zahraničním působením, rozhodl jsem se, že se porozhlédnu po Evropě a pokusím se zjistit, jak se to má s výukou tohoto oboru, a kam výuka operní režie směřuje. Záměrem přitom není jen získat sadu informací, ale také navázat kontakty se studenty ostatních škol, kteří se téměř jistě dříve či později stanou našimi evropskými kolegy.

6

Úvod Jak jsem zmínil, cílem této práce není jen vytvořit přehled údajů o vysokých školách ze statistického hlediska, nýbrž i z pohledu studentů uměleckých škol, a zároveň z pohledu mého – studenta a praktikujícího začínajícího umělce. Mým záměrem bylo získat veškeré informace nejen ze vzdělávacích plánů, ale také z odpovědí pedagogů a studentů jednotlivých škol, abych tak mohl více porozumět skutečnosti, co je při výuce operní režie důležité, čeho si studenti nejvíce cenní a co nejvíce využijí ve své budoucí praxi. Byl jsem si samozřejmě vědom určitého subjektivního zabarvení celého tohoto záměru, ale považoval jsem jej za větší přínos, než abych jen porovnával údaje a data. Kromě toho je nutné brát v potaz, že sám studuji na jedné ze škol zařazených do výzkumu, a tudíž je i můj pohled subjektivní. I z tohoto důvodu bylo bezpředmětné ptát se zdejších pedagogů na to, jak se zde operní režie učí, proto jsem na JAMU tento krok vynechal. Stejně tak jsem na pražské AMU vynechal některé části výzkumu (informační dopis studijnímu oddělení, unifikovaný dotazník pro pedagogy), neboť se s většinou zdejších studentů i pedagogů znám osobně. Můj výzkum začal hned v prvním týdnu září 2012 tím, že jsem si obstaral informace o vzdělávacích institucích (tedy ne jen vysokých školách), na kterých se operní režie v současnosti vyučuje. Využil jsem pro to několik metod – nejprve jsem prošel dostupné seznamy vyučovaných oborů všech evropských uměleckých vysokých škol, čehož jsem velmi jednoduše docílil přes jejich internetové stránky, a u několika škol, které tyto informace na internetu neposkytovaly, jsem vznesl dotaz na jejich studijní oddělení. Dále jsem pátral v životopisech evropských operních režisérů, kde jsem však k žádným dalším novým institucím nepřišel. Následně jsem pomocí internetového vyhledavače nalezl jeden kurz zaměřený na operní režii, který se pravidelně koná v Itálii, a konečně jsem obeslal své kolegy a přátele žijící v evropských metropolích, ve kterých jsem dosud žádné školy vyučující operní režii nenašel (Paříž, Barcelona, Madrid…), zda jsem se nezmýlil a tento obor v jejich městě nepřehlédnul. Potvrdili mi, že ani jim není známo, že by se tam operní režie vyučovala. Vzhledem k tomu, že jsem nenalezl další, objektivnější způsob, jak dohledat případné další školy, kde by se tento obor vyučoval, uzavřel jsem tuto první část výzkumu tezí, že se v této práci budu zabývat všemi školami, které jsou mi známy a které jsou mými prostředky dohledatelné.

7

V této první fázi jsem se také musel rozhodnout, jak široké spektrum vyučovaných oborů budu v této práci považovat za relevantní – vzhledem k jazykové různorodosti jsem usoudil, že obory jako Opera direction, Musical theatre direction1 a Musiktheater Regie spadají pod cílové zaměření této práce, ale už nikoliv Režie show a varieté2 Musikpädagogik: Musiktheater Regie3, činoherní režie s volitelnými předměty zaměřenými na hudbu4, ani Theater5. Další fáze proběhnula také v září, kdy jsem na studijní oddělení všech nalezených škol rozeslal elektronický dopis s prosbou o zapojení se do tohoto výzkumu6. Bylo docela zajímavé sledovat, jak rychle a jakou formou školy reagovaly, dokonce se odvážím tvrdit, že to hned z prvního dojmu to vypovědělo mnohé o jejich výuce, kterou jsem později rozkrýval. Bohužel mi na tento první dopis neodpověděly všechny školy a i přes několikanásobné ověření správnosti adresy, na kterou jsem dopis odesílal, jsem od některých neobdržel žádnou reakci ani do data dokončení této práce (Například z Moskvy7 a Krakova). Přičemž podotýkám, že jsem svoji prosbu opakoval několikrát v průběhu celého akademického roku. Vzhledem k tomu, že cílem této magisterské práce byl výzkum na dálku (na rozdíl od např. disertace, která by vyžadovala návštěvu zkoumaných lokalit), uvážil jsem, že absence některých dat pro tuto práci není ohrožující. Rozhodl jsem se, že o školách, které mi na žádnou z výzev neodpověděly, se pokusím dohledat maximum informací jinými cestami. Následující fáze zahrnovala kontaktování konkrétních profesorů a studentů. Bohužel jen málo studijních oddělení mi poskytnulo kontakty na studenty. Proto jsem studijní oddělení těchto škol obeslal s prosbou, aby distribuovala svým studentům můj dopis V překladu „Režie hudebního divadla“ nikoliv režie muzikálu Vyučující se v různých jazykových obměnách. 3 Obor vyučovaný na univerzitě v Norimberku zaměřený na dovednosti výuky zpěvu, tance a herectví, nikoliv na operní režii jako takovou 4 Tento obor vyučuje Беларуская дзяржаўная акадэмія мастацтваў - Běloruská státní akademie umění. 5 Obor vyučovaný na Hochschule der Künste Bern, který zahrnuje operní režii jako předmět, ale vzhledem k celkovému zaměření studia jako „teoretického poznání vzniku divadelního díla“, jsem se rozhodl jej do výzkumu nezařadit. 6 Viz. Příloha č. 1: Dopis rozeslaný v září na studijní oddělení všech dohledaných univerzit 7 Moskevská GITIS poskytuje elektronicky bohužel jen minimum informací, a proto jsem ji vzhledem k ne-komunikaci musel vynechat v sumarizaci informací o školách, která je jádrem této práce. 1 2

8

s žádostí o pomoc8, avšak tento krok zůstal bohužel bez jakékoliv odezvy. Tuto fázi jsem ještě jednou zopakoval v lednu, ale výsledek byl stejný. V říjnu jsem rozeslal pedagogům a studentům, na které jsem měl kontakty, dotazník sestavený tak, aby bylo možné vytvořit si představu o tom, jak je výuka na jejich školách koncipována9. Tuto emisi jsem opakoval třikrát v těch případech, kdy se mi nedostalo odpovědi - naposledy to bylo v březnu. K mému překvapení mi od pedagogů dorazila jen jediná odpověď - od profesora Faasche z Hamburku, který mě odkázal na své studenty. Zde jen připomínám, že JAMU a HAMU jako domácích škol se tento krok netýkal. Od studentů mi odpovědi přicházely v průběhu celého akademického roku a některé z nich zmíním níže, přímo v textu samotného výzkumu. V této fázi výzkumu jsem vážně přemýšlel, kudy svou práci vést, když selhalo množství potenciálních zdrojů informací, ze kterých tento text měl čerpat. Zde mě napadnula možnost analogie s absolventskými pracemi studentů vědeckých oborů. Z tohoto důvodu jsem oslovil Prof. Ing. Aleše Procházku CSc, vedoucího výzkumné skupiny číslicového zpracování signálů a obrazů Fakulty chemicko-inženýrské pražské Vysoké školy chemicko-technologické, zda by mi objasnil postup, který přichází na řadu v okamžiku, kdy dospěje exaktní výzkum do stádia, ve kterém pro dokončení schází potřebné množství údajů, popřípadě není možné potvrdit vstupní hypotézu, a proto je zamýšlený cíl nedosažitelný. Odpovědí mi bylo, že u vědeckých (tedy i diplomových) prací, je i negativní výsledek výzkumu správným řešením práce, tj. pokud výzkum nedosáhne cíle, je doporučeno detailně popsat výzkumný postup a snažit se v jednotlivých dílčích výsledcích výzkumu nalézt motivy, které by mohly mít vědecký přínos. Abych parafrázoval: pokud má student chemicko-technologické školy v rámci diplomového výzkumu za úkol syntetizovat novou látku, a následně v polovině výzkumu zjistí, že tuto látku za daných podmínek syntetizovat nelze, je správným řešením práce závěr, že tuto látku za daných podmínek skutečně syntetizovat nelze. Ovšem je vhodné, aby se v dílčích závěrech svého výzkumu pokusil nalézt co nejvíce informací, jejichž rozvedení je pro vědu přínosem. Viz. Příloha č. 2: Dopis určený studentům škol, jejichž studijní oddělení mi odmítnula poskytnout jejich kontaktní údaje 9 Viz. Příloha č. 3: Dotazník určený studentům oboru operní režie; Příloha č. 4: Dotazník určený pedagogům hlavního oboru 8

9

Stejně tak i já jsem se rozhodnul, že zpracuji informace, které mám k dispozici a pokusím se najít co nejpřesnější odpověď na otázku „jaké má být směřování výuky operní režie na evropských školách 21. století“. Proto jsem vytvořil další dopis, který jsem rozeslal uměleckým a manažerským osobnostem evropského operního světa, ve kterém jsem položil záměrně velmi obecnou otázku, na kterou jsem požadoval co nejsubjektivnější odpověď v rozsahu od jednoho slova do jednoho odstavce: „jaké má být směřování výuky operní režie na evropských školách 21. století?“10 Jednotlivé emise proběhly v lednu, březnu, dubnu a skutečně mi s většími či menšími prodlevami dorazilo 14 odpovědí. Na doporučení Pamely Howard, kterou jsem poprosil o laskavou korekturu anglické verze tohoto dopisu, jsem zahrnul ujištění, že pokud mi dotyční respondenti neposkytnou souhlas, tak nebudu zveřejňovat jejich jména a jejich odpovědi budu považovat za součást anonymního výzkumu. Ti, kteří mi souhlas poskytnuli, budou ocitováni přímo v textu práce. Samotného mě překvapilo, jak zdlouhavé bude některé dotázané přimět k odpovědi, a jak náročný a bez nadsázky řečeno namáhavý výzkum bude. Nicméně jak bylo popsáno, proces to byl velice napínavý a dobrodružný. Dokonce jsem několikrát sám zaváhal, zda bude technicky možné v něm vůbec pokračovat, ale informace a zkušenosti, které mi přinesl, považuji za velmi hodnotné a inspirativní. 10

Viz. Příloha č. 5: Dopis určený uměleckým a manažerským osobnostem evropského operního světa

10

1 Výzkum 1.1 Evropské školy vyučující operní režii Hned první data, která z výzkumu vzešla, mě velmi překvapila. Režie hudebního divadla či operní režie se totiž v Evropě vyučuje na pouhých deseti (!) akademiích, a z toho pouhé čtyři školy tento obor vedou pod označením „Operní režie“. Celkem to jsou Berlín, Mnichov, Hamburk, Londýn, Stockholm, Krakov, Moskva, Vídeň, Praha a Brno, z toho mají „Operní režii“ ve Stockholmu, Berlíně, Praze a v Brně. Je překvapivé, že zrovna Česká republika je takovouto baštou operní režie, neboť v přepočtu na počet obyvatel má mezi ostatními státy největší četnost těchto akademií na osobu. Pro úplnost dodejme, že Brno je co do počtu obyvatel nejmenším městem v Evropě (a možná i na světě), kde se tento obor vyučuje. Naopak Moskva je největší a hned po ní následuje Londýn. Překvapující je skutečnost, že ani v Paříži, či v Římě – v městech tradičně spojených s kanonickými událostmi v historii opery – se dle dostupných informací operní režie ani režie hudebního divadla nevyučuje. Zaneseme-li naše zkoumaná města na mapu, můžeme jednoznačně tvrdit, že výuka těchto oborů je specifická pro střední Evropu, vezmeme-li v potaz, že ve Velké Británii je režie hudebního divadla vyučována jen jako nástavbový obor pro studenty zpěvu, a ve Stockholmu se vyučuje jen jako dvouletý magisterský program. Tudíž se ty pro nás nejdůležitější školy nalézají právě ve střední Evropě. Kladu si otázku, proč je tomu právě tak, a proč se žádná taková škola nenalézá na Jih od Alp? A naopak právě v České Republice se vyučuje hned na dvou školách? Zde bych navrhnul hypotézu, že to souvisí s praxí, jak se v minulosti uplatňovali konkrétní operní režiséři. V Česku teprve nedávno zmizela stálá místa angažmá kmenových režisérů, která zajišťovala široké skupině režisérů pravidelný příjem, zatímco například v Itálii nejsou v operních domech téměř žádná stálá místa pro umělce a všechny inscenace se provozují v režimu stagiony. Německo sice od stálých míst režisérů již upustilo, ale je zde velké množství operních domů, ve kterých mohou němečtí - domácí režiséři pracovat. Proto se domnívám, že obory operní režie vznikaly na školách v závislosti na tom, jakou formou a v jakém množství se mohli režiséři na domácí půdě uplatnit.

11

Studentka akademie v Hamburku Friederike Blum zmínila zajímavé a velmi důležité kritérium, které zohledňovala při výběru školy, a totiž kulturní milieu města, ve kterém se chystala studovat. Je pravda, že studium operní režie není jen samotná výuka a praxe, ale ve velké míře také pobyt v místě, které má samo o sobě určitou praxi provozování oper, jsou v něm zavedeny určité dramaturgické trendy a je pravděpodobné, že zde studenti po dobu svého studia budou navštěvovat operní představení daleko častěji než v jiných městech. Následující kapitoly proto budou shrnovat základní informace o jednotlivých školách, a v několika slovech přiblíží i operní nivó těchto měst v sociokulturním kontextu.

12

1.1.1 Berlín – Německo Berlín, hlavní město Spolkové republiky Německo patří s 3,4 miliony obyvatel k největším evropským metropolím. 14% stálých obyvatel města tvoří cizinci, což tvoří z Berlína přirozeně multikulturní město. Současnost města dozajista určuje i nedávná dramatická politická minulost a dlouholeté rozdělení města na Východní a Západní Berlín. Na poli kultury je toto město známé především rozsáhlými muzejními a galerijními sbírkami, Berlínská filharmonie patří mezi ty nejprestižnější světové symfonické orchestry a pro Berlín typický je také světoznámý filmový festival.11 Z hudebních festivalů zmiňme Musikfest Berlin, MaerzMusik a z divadelních festivalů Theatertreffen. V Berlíně působí tři kamenné opery, Staatsoper, Deutsche Oper a Komische Oper, které zaujmou především svou vyhraněnou profilací a velmi přesně zaměřenou dramaturgií. Staatsoper je tradiční historickou scénou a její operní soubor je členem dvousouborového divadla, společně s baletem. Dramaturgicky se opírá o velké tituly tradičního operního repertoáru a dvanáct z dvaceti současných repertoárových představení zde režírovali němečtí režiséři. Soudě dle recenzí a fotografií z inscenací se zde nedělají inscenace s nijak radikálním inscenačním názorem. Deutsche oper patří s osmi velkými a pěti komorními premiérami za sezonu mezi nejproduktivnější evropské opery a její repertoár nyní zahrnuje 31 titulů. Mezi nimi jsou jak klasická velká díla, tak soudobá opera, představení pro děti a množství romantických oper, které se běžně v jiných operách prakticky neuvádějí. Mezi režiséry je zastoupeno velké množství mladých a začínajících inscenátorů, což je vzhledem k tématu této práce důležitá informace. Komische Oper není typickým mainstreamovým divadlem, jak by si mohl leckdo myslet z názvu, který lze skutečně přeložit jako „komická opera“. Kromě několika „populárně“ zpracovaných inscenací klasického repertoáru uvádí zejména díla nová, popřípadě neznámé historické opery ve velmi progresivních a vyhraněných inscenačních koncepcích. V inscenačních týmech nalezneme převážně světová jména operní avantgardy a právě mladé režiséry. 11

(Dostupné z www.berlin.de [cit. 5.3.2013])

13

1.1.1.1 Hochschule für Musik Operní režie se zde vyučuje jako dvouletý magisterský kurs. V bakalářském stupni se jedná o tříleté studium režie činoherní (ovšem i v rámci tohoto tříletého kurzu činoherní režie se vyskytují předměty ryze hudebního charakteru). Dá se tedy říci, že záměrem školy je, aby profilace absolventa bakalářského stupně činoherní režie zprostředkovala základní přehled o režii operní. Mezi vyučované předměty na obou stupních patří režie jako individuální výuka, v bakalářském stupni povinný klavír, jeden rok sborového zpěvu a cizí jazyky. Velkou váhu zde má scénografie a kostým, která se vyučuje jako jeden předmět po celou dobu studia bakalářského i magisterského s dotací šedesáti hodin za akademický rok, z nichž část může být samostatná práce. Po celou dobu studia se také vyučuje předmět osvětlení – tedy pět let, což je mezi evropskými školami nejvíce, a hned na začátku bakalářského studia se vyučuje estetika, psychologie hudby, kulturní antropologie a historie umění (což je například naopak než na JAMU, kde se obdobné předměty zařazují až na konec studia). V bakalářském i magisterském studiu se povinně vyučuje televizní a filmová režie se zaměřením na operu, což je obor, který se mi dále povedlo dohledat pouze v Praze. Kromě klavíru mají studenti bakalářského programu povinné tři semestry hry na nástroj nebo zpěv. Během studia je povinná praxe, která může zahrnovat asistenci svému pedagogovi při školních nebo profesionálních operních projektech, anebo klauzurní práce se studenty zpěvu. Sylaby jednoznačně neuvádějí, zda je závěrečná práce realizována jako veřejné operní představení, nebo zda se jedná jen o koncepci, a nepodařilo se mi ani dohledat konkrétní studentské realizace. Z dotazníku mezi studenty vyplynulo, že mezi třemi německými školami má právě ta Berlínská pověst spíše avantgardní a novátorské akademie razící experimentální přístup k operní režii. I přes velké množství hudebních předmětů (nástroje, sborový zpěv…) jsou prý studenti vedeni k činoherní práci a hudební složka inscenace zde rozhodně nehraje nadřazenou roli, čemuž by ostatně nasvědčovala i skutečnost, že se na bakalářské úrovni učí režie nazvaná jako činoherní. Dalším důležitým rysem je důraz na technologickou složku režisérské práce, což odpovídá i zmíněné vysoké hodinové dotaci scénografie a osvětlení. Mimoto jsou anotace jednotlivých předmětů ve výukovém plánu prodchnuty požadovanými

14

technickými dovednostmi jako „práce s půdorysem“ „orientace v jevištní technologii“ a podobně. Zajímavostí je, že ačkoliv se program nazývá „Operní režie“, tak hlavní obor nese název „Režie hudebního divadla“. 12 12

(dostupné z http://www.hfm-berlin.de/en/Study.html [cit. 1.12.2012])

15

1.1.2 Hamburk – Německo Hamburk, druhé největší německé město, je tradičním střediskem velkých univerzit. Vzhledem k tomu, že je významným dopravním uzlem, pochází třetina jeho obyvatel ze zahraničí. Z rozhovorů se studenty vyplynul názor, že je zde centrum německé populární kultury a jezdí se sem za muzikály. Pozornost upoutává blížící se dokončení stavby Elbephilharmonie, velkolepé avantgardní koncertní síně postavené na základech přístavního doku. 13 V Hamburku působí dva stálé operní soubory: Staatsoper Hamburg a Opernloft, které na první pohled profiluje extrémní hrací prostor – obrovská Staatsoper s 1200 místy a Opernloft jako komorní scéna s místy sto dvaceti, tedy přesně desetkrát menší. Staatsoper je dramaturgicky velice pestrá scéna se širokým záběrem. 16 titulů na repertoáru je složeno z různých operních žánrů a velmi různorodých režijních přístupů. Opernloft je alternativní, ba možná až klubová operní scéna s variabilním sálem a taktéž velmi pestrou dramaturgií. Doma jsou zde zejména mladí tvůrci a dle informací od studentů je toto divadlo populární i mezi hamburskou mládeží.

1.1.2.1 Hochschule für Musik und Theater Když jsem rozesílal první prosbu o pomoc s výzkumem na studijní oddělení škol, tato univerzita byla vůbec první, která mi odpověděla. Zdejší Profesor Faasch byl také jediný, kdo mi odpověděl na mail určený pedagogům, a laskavě mě odkázal na studenty, jejichž kontakty mi také poskytnul. Z komunikací se studenty vzešly dvě velmi zajímavé a rozsáhlé sady odpovědí od dvou místních studentek (je zvláštní, že v celém výzkumu odpovídali studenti buďto nejstručnějšími možnými způsoby, anebo naopak takto rozsáhlými), jejichž části uvádím v příloze14. V Hamburku se režie hudebního divadla vyučuje jako osmisemestrální bakalářský kurz, který otevírá jednu třídu ročně a přijímá průměrně tři studenty do ročníku. 13

14

(dostupné z http://www.hamburg.de/ [cit. 14.2.2012]) Viz Příloha č. 7: Výběr z dotazníků vyplněných studentkami Hamburské akademie.

16

Z curricula, které mi škola poskytnula, vyplývá, že velkou většinu vyučovaných předmětů si student vybírá sám, a řadí je do modulů, které musí povinně absolvovat. Kromě těchto volitelných prvků jsou zde povinné moduly Režie, Hudba, Teorie a Drama. Kromě stálých pedagogů zde funguje i instituce hostujících docentů, což je jev mezi školami v tomto výzkumu ojedinělý (totéž se praktikuje v Londýně, jenže tam se jedná o pedagogy zpěvu), nicméně se jedná o praxi dlouhodobě zavedenou například ve výuce architektury nebo designu. Tento systém má za úkol přivést na školu pedagogy, kteří mají velmi aktivní samostatnou uměleckou činnost, a úvazek na škole by pro ně nepřipadal v úvahu. Proto je škola najme jen na pár týdnů nebo měsíců, kdy jsou studentům k dispozici, a vedou intenzivní výuku, nebo dohlížejí nad vznikem konkrétního díla. Dle informací od studentů je hlavní obor vyučován v prvním ročníku formou čtyřhodinového bloku jednou týdně a v dalších letech už má praktickou podobu při práci na konkrétních inscenacích. V současnosti studuje ve čtvrtém ročníku původem česká studentka Vendula Nováková, která k výuce napsala: „Předpokladem pro přijetí na HfMT v Hamburku je bezpodmínečná zkušenost v divadle. Nejdřív jsem asistovala, hospitovala v oboru režie, abych se vůbec na školu mohla hlásit. Praktické vzdělání je poměrně v popředí studia, kromě praktických workshopů, pohybových a choreografických průprav, výuky režie s pěvci, musí každý student během studia samostatně inscenovat. Celkem čtyři projekty za studium ve čtyřech letech. Ten poslední je tzv. závěrečná inscenace. Každý projekt má svého "dohlížejícího" profesora nebo hostujícího docenta. Během studia v profesionálních divadlech neasistuji, je to časově prakticky nezvladatelné, jediná možnost je o prázdninách, kdy ale většinou není divadelní sezona. Asistovala jsem, jak jsem již zmínila, před studiem. Možná v posledním ročníku to půjde také, tehdy už nemám tolik výuky.“ I další studenti oceňují silně praktické zaměření výuky. Studentka z pátého ročníku Friederike Blum napsala, že během studia již realizovala čtyři projekty, a z toho se jeden hrál ve veřejném divadelním provoze. Táž studentka uvedla subjektivní srovnání dalších dvou německých škol a rakouské akademie, na které se též hlásila a konstatovala, že Hamburská akademie má ze všech čtyř nejširší zaměření (i vzhledem k tomu, že se obor z velké části vyučuje společně pro operní i činoherní

17

režiséry), ale i přes šíři zaměření mají studenti prostor pro profilaci vlastní cesty ve vzdělávání.

18

1.1.3 Mnichov – Německo Mnichov je třetí největší německé město, hlavní město Bavorska, velikostí infrastruktury srovnatelné s Prahou. Je střediskem vědy a výzkumu a domovem hlavních německých univerzit. Je známé pořádáním mnoha kulturních (Münchner Opern-Festspiele) a sportovních události světového významu (včetně olympijských her v roce 1972) Zajímavá je skutečnost, že zde stojí sedm velkých divadel určených k provozování opery.15 Přesto, že je zde zmíněných sedm operních divadel, pravidelný operní provoz funguje ve třech z nich. Prinzregenten Theater je velká (1029 míst) scéna s unikátní organizací provozu. Střídají se zde totiž Bayerische Staatsoper, Staatstheater am Gärtnerplatz a Bavorská akademie zde uvádí některá studentská představení. Je zde tedy možné vidět široké spektrum inscenací od nejrůznějších tvůrců. Technologicky připomíná divadlo Festspielhaus v Bayreuthu, proto je vhodné zejména pro velká operní díla. Gärtner Platz Theater je čtyřsouborové (opera, opereta, muzikál, balet) hudební divadlo zaměřené na hostování a zájezdy. Operu chápe spíše jako populární žánr, výběrem titulů i inscenačním pojetím se evidentně snaží zaujmout spíše publikum středního proudu. Bayerische Staatsoper je jedním ze dvou souborů Bavorského národního divadla. Její repertoár čítá 42 titulů, a to výhradně z těch světově nejhranějších a nejpopulárnějších. Jediné méně obvyklé dílo na současném repertoáru je Cavalliho opera Calisto. V kontrastu se značně populárně zaměřenou dramaturgií jsou kontroverzní a progresivní inscenační týmy, které opery připravují (režiséři Kušej, Warlikowski, Alden…)

1.1.3.1 Bayerische Theaterakademie Na této škole se vyučuje režie činohry a hudebního divadla v jednom studijním programu. Ten je osmisemestrální – magisterský – a organizačně členěný do dvou dvouletých stupňů – základní studium a hlavní studium. V rámci hlavního studia se lze zaměřit na hudební divadlo nebo na činohru. 15

(dostupné z http://www.muenchen.de/ [cit. 14.2.2012])

19

Studium začíná v prvním ročníku výukou teoretických předmětů. Ve druhém ročníku mají studenti povinnou praxi v divadle, kde si musejí obejít „kolečko“ u jednotlivých technicko uměleckých složek – po dvou týdnech u jevištní techniky, v dílnách, v krejčovnách, u zvukařů, čtyři týdny u osvětlovačů, další čtyři u výpravy a na závěr osm týdnů u produkce. V dalších letech studenti pracují jako asistenti nejdříve ve školních inscenacích a v rámci absolutoria jako asistenti v profesionálním divadle. První dva roky studia zahrnují tyto předměty: Hlavní obor se vyučuje střídavě formou seminářů a individuální výuky. Z hudebních předmětů se vyučuje Hudební teorie, Zpěv, Klavír, z teoretických Historie opery, Historie divadla, Dramaturgie činohry, Dramaturgie hudebního divadla, z výtvarných poté Scénografie a kostým a Osvětlení. Zajímavostí je dvouletá Nauka o provozu firmy. V těchto prvních dvou letech navštěvují studenti mnoho předmětů společně se studenty herectví a zpěvu. Jsou to Dechová výchova, Tvorba postav a situací, Tělesné cvičení rytmu a muzikálnosti, šerm a deseti (!) hodinami týdně dotovaný Základ pro studium vyučovaný v prvním semestru, který obnáší základy herectví, improvizaci a další dovednosti společné pro tyto tři obory. Zvláštností je, že jediný povinný jazyk je Italština vyučovaná ve třech posledních semestrech. V rámci navazujícího dvouletého hlavního studia se skladba předmětů mění – zůstává jen Hlavní obor, Italština, Dějiny divadla a Dramaturgie. Přibývá Pohybová výchova, Herectví, Dějiny umění a Základy psychologie. Zbytek studia je v těchto letech praktický a zahrnuje zmíněnou povinnou asistenci. Studium je zakončeno diplomovou prací, za kterou je považována vypracovaná režijní kniha, inscenací ve studentském divadle (nikoliv v Prinzregenten Theater, kde režírují profesionální režiséři) a „absolventskou asistencí“ v profesionálním divadle. Tato škola je zajímavá zejména propojením výuky pro různé studijní obory, které mi subjektivně dává smysl a považuji jej za přínosné a logické. Zároveň je zde patrný důraz na praktické sbírání zkušeností na poli skutečného divadelního světa, a to v různých odvětvích. Není zde však patrné, že by škola od studentů kromě

20

absolventského představení vyžadovala samostatnou režijní práci a spíše je podporuje v tom, aby odkoukávali při asistenci a praxích v divadle.

21

1.1.4 Londýn – Velká Británie Londýn patří mezi nejdůležitější světové metropole. Je tradičním historickým kulturním a v současnosti i ekonomickým centrem.16 Jedním z výrazných rysů jeho kulturní politiky je snaha o maximální dostupnost kultury. Sídlí zde např. 240 muzeí a galerií, které jsou veřejnosti přístupny zdarma. Londýnský West End je světoznámým střediskem populárního divadla a zejména pro hudební divadlo jsou důležité scény jako Lyceum Theatre, Prince Edward Theatre nebo Globe Theatre, které jsou signifikantní pro celoevropský vývoj populárního hudebního divadla.17 Podotkněme, že právě Londýn byl domovem alžbětinského divadla Globe, jež bylo pro evropské drama kanonickou scénou. V Londýně jsou dvě kamenná operní divadla a doma je zde také English Touring Opera, která zde ovšem vystupuje jen zřídkakdy. Kromě toho zde sídlí množství komorních a klubových scén, jako například Second Movement. Známou letní openair scénou je Opera Holland Park. Royal Opera House, operní dům nazývaný též Covent Garden je tradiční repertoárovou operní scénou orientovanou na zavedené a renomované umělecké osobnosti. Její repertoár se skládá jak z dlouho uváděných inscenací v dobovém inscenačním pojetí, tak i z inscenací současných, mezi nimiž ovšem nenalezneme žádné příliš progresivně pojaté opery. Její komorní scéna Linbury studio uvádí široký operní repertoár v inscenacích začínajících umělců. Zde si dovolím poznamenat, že umělecká profilace Královské opery je mi ze všech evropských operních domů nejbližší. English National Opera je složkou tradičního třísouborového divadla. Svou budovu sdílí s baletem (činohra je uváděna jinde) a funguje v režimu stagiony. Zakládá si na zařazování velkých oper klasického repertoáru a zve si režiséry s širokým radiem uměleckého zaměření. Z rozhovoru se zdejší studentkou scénografie jsem se dozvěděl, že každá premiéra je zde velkým překvapením, jaké inscenační pojetí to bude tentokrát.

16 17

SASSEN Saskia.The Global City: New York, London, Tokyo (dostupné z http:// http://www.officiallondontheatre.co.uk [cit. 13.4.2012])

22

1.1.4.1 Royal academy of music Hned v úvodu musím neformálně poznamenat, že komunikace se zdejším studijním oddělením byla nejrychlejší ze všech škol a nesla se ve velmi otevřené a přátelské atmosféře. Bohužel žádný ze zdejších pedagogů nereagoval na mé dopisy. Na Královské akademii se režie hudebního divadla studuje postgraduálně. Nicméně je určena primárně studentům zpěvu a při bližším pohledu do osnov zjistíme, že většina vyučovaných předmětů je zaměřena na ovládnutí pěvecko-hereckých dovedností v hudebním divadle a režie jako taková je zahrnuta zcela okrajově. Zajímavé přitom je, že se na této škole vyučuje zpěv odděleně na katedře zpěvu, a katedra hudebního divadla zahrnuje předmět „hudební divadlo“, které ovšem při bližším pohledu také obnáší především výuku zpěvu. Vzhledem k tomu, že se pod názvem kurzu „opera direction“ v informačních brožurách několikrát vyskytuje i podtitul „opera direction and coaching“, lze soudit, že cílem tohoto postgraduálního studia není vychovat ze zpěváka operního režiséra, ale umožnit zpěvákovi, aby ve své budoucí pedagogické praxi byl schopen i hereckého vedení studentů zpěvu. Zajímavé je nahlédnout do archivů Královské opery a podívat se, odkud vlastně pocházejí režiséři zdejších inscenací. Zjistíme, že ti, kteří se narodili ve Velké Británii, nemají většinou žádné pěvecké vzdělání a k režii se dostali z nejrůznějších škol (Nicholas Hytner vystudoval Angličtinu, David McVicar herectví…) Závěrem lze říci, že potenciální zájemci o reálnou profesionální práci operního režiséra by měli vyhledat jinou školu, než Královskou akademii v Londýně.

23

1.1.5 Stockholm – Švédsko Stockholm je, co do počtu obyvatel, metropole srovnatelná s Prahou. Pro zdejší kulturu je důležité výrazně levicové nastavení země s vysokými dotacemi živého umění (dotace kultury jsou v poměru ke státnímu rozpočtu ve Švédsku zhruba dvojnásobné18 než v Česku). Na rozdíl od předchozích evropských metropolí zde nenalezneme tolik význačných architektonických památek a kultura se zde soustředí spíše do živého sektoru.19 Kunglyga operan – královská opera – kromě několika málo titulů klasického operního repertoáru (v současnosti jsou to jen Trubadůr a Tosca, popřípadě připočítejme ještě operetního Netopýra) uvádí zejména komponované večery a současnou operu. Vše v režii umělců z celého světa. Soudě dle fotografií mám subjektivní dojem orientace na inscenace s velmi výraznou vizuální složkou. Folkoperan je scéna, která uvádí opery výhradně ve Švédštině a funguje na principu stagiony. Zaměřuje se na známé a osvědčené operní tituly, ale uvádí je v progresivním inscenačním pojetí. Je považována za umělecký protipól královské opery. 20

1.1.5.1 The University College of opera Na této škole se režie hudebního divadla vyučuje jako dvouletý magisterský program, přičemž se doporučuje, aby před tím studenti vystudovali bakalářský program nějak spojený s hudbou. K tématu samotného průběhu vzdělávání mám k dispozici jen jediný text, který mi škola poskytnula, a protože je velice obecný, uvedu jej přeložený v doslovné citaci, neboť by bylo zavádějící jej parafrázovat. „Hlavními předměty studia jsou: Jazyk velkého jevištního prostoru, rozbor hudebního dramatu a četba partitury, lekce režie ve spolupráci s pěvci a dirigenty, týmové projekty spojující studenty různých oborů a fakult zaměřené na uvádění nových děl, plánování velkých operních inscenací, základy manažerské práce, Dle dat Ministerstva financí České republiky a Ministerstva zahraničních věcí (dostupné z http://www.mzv.cz/jnp/ a http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/ [cit. 13.4.2012]) 19 dostupné z http://international.stockholm.se/ [cit. 13.4.2012] 20 Dostupné z http://folkoperan.se/in-english a http://en.wikipedia.org/wiki/Folkoperan [cit. 13.4.2012] 18

24

podnikání v umělecké sféře, dramaturgie a koncepce, historie opery a výzkum v odvětví umění. Během studia jsou organizovány návštěvy evropských operních domů a semináře hostujících švédských i zahraničních profesorů. University College of Opera je partnerskou univerzitou University of Cape Town Opera a v rámci tohoto programu dává studentům příležitost spolupráce s Kapským městem.“ Poznamenávám, že po tomto partnerském programu jsem pátral a jediné, co jsem zjistil je, že mezi obsazením rolí v Cape Town Opera se vyskytuje množství severských jmen a na fotografiích ze zdejších inscenací dochází ke vtipným kontrastům sboru rodilých Afričanů a světlých severských sólistů. Internetové stránky této univerzity uvádějí, že „završením studia je práce ve švédské opeře“, což je velice vágní tvrzení, které si vykládám tak, že ve druhém ročníku studia mají studenti povinnou praxi na asistentské pozici v profesionální opeře, neboť z repertoáru místních oper lze vyloučit, že by zde studenti v absolventských ročnících režírovali. Z těchto informací si lze vytvořit jen matnou představu o studiu na švédské University college of opera, nicméně i tato matná představa vykresluje školu jako spíše tradiční a nepřekvapující nějakou inovativní koncepcí studia.

25

1.1.6 Vídeň – Rakousko Vídeň byla v 18. a 19. století nejvýznamnějším kulturním střediskem západního světa21 a významnou roli na tomto poli má i dnes. Sídlí zde největší rakouské univerzity a nachází se zde některé ze světově nejcennějších uměleckých kolekcí (Kunsthistorisches Museum, Gemäldegalerie)22. Vídeňská filharmonie patří mezi nejprestižnější světová symfonická tělesa. Město má systém volných vstupů na umělecké produkce pro studenty příslušných oborů.23 V současnosti se hraje na třech místech, přičemž Theater an der Wien ve své struktuře zahrnuje navíc ještě soubor Kammeroper Wien. Wiener Staatsoper je reprezentativní vídeňskou scénou se širokou repertoárovou základnou a její inscenace stavějí na přítomnosti světových špiček jak mezi interprety tak v inscenačním týmu. Množství inscenací je na repertoáru desítky let a dovoluji si tvrdit, že po tak dlouhé době již nenesou výraznější známky režijní práce. Naopak nové inscenace jsou - zejména v posledních letech - ve znamení výrazných režijních řešení. Volksoper Wien je měšťanská scéna uvádějící operu, operetu, muzikál a balet. Operní dramaturgie se zaměřuje především na osvědčené a populární tituly, které však svěřuje renomovaným režisérským osobnostem. Zajímavostí je enormně početný repertoár, což je překvapivé zejména vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o divadlo čtyřsouborové. Theater an der Wien je stagiona se širokým záběrem nasazovaných titulů. Vzhledem ke stagionovému provozu si zakládá na obsazování světových pěveckých hvězd a mezi hostujícími režiséry jsou převážně osobnosti německy hovořícího světa. Dle osobního rozhledu soudím, že se jedná o scénu, která je kritiky dlouhodobě hodnocena jako evropská špička mezi progresivními operními divadly.

21

Viz. Bled Gombrich 23 (dostupné z http://www.wien.gv.at/ [cit. 12.4.2012]) 22

26

1.1.6.1 Universität für Musik und darstellende Kunst Wien Tato univerzita mi poskytnula základní curriculum, studijní plány a příručky pro studenty. Soukromou cestou jsem docílil krátkého neformálního setkání se studenty této školy, z nichž jeden byl i studentem oboru Režie hudebního divadla. Režie hudebního divadla se zde vyučuje na katedře společně se zpěvem, což se promítá i do skladby povinných předmětů - například zde studenti musejí povinně absolvovat předmět zaměřený na práci s dechem při zpěvu společně se svými spolužáky z oboru zpěv, což subjektivně považuji za bizarní. Z rozhovoru se studenty vyplynulo, že se těmto předmětům nelze vyhnout a jejich pedagogové trvají na splnění docházky. Studium je zde magisterské a zahrnuje osm semestrů, které dle informací studentů nelze kontrahovat, ale pokládá se za běžné, že splnění povinností za těchto osm semestrů trvá pět let. Hlavními předměty jsou Tvorba režijní koncepce a Realizace scénického díla. Oba dva jsou to předměty vyučované po celou dobu studia se souhrnnou dotací osmi hodin týdně. Zahrnut je rozsáhlý arzenál předmětů souvisejících s výtvarnou stránkou režijní práce. Jeden semestr se vyučují jevištní technologie, a následně čtyři semestry scénografie. Jeden rok probíhá intenzivní kurz svícení. Následuje roční kurz kostýmu a jednosemestrální maska. Rozsáhlé jsou i požadavky na jazykové vzdělání. Dva roky povinné italštiny a dva další roky dalšího jazyka jsou doplněny o kurzy ruské a francouzské fonetiky – vždy po jednom roce. Dle informací od studentů jsou tyto předměty společné i pro obor zpěvu. Rok se vyučuje zmiňovaná Práce s dechem a čtyři semestry dokonce povinná hlasová výchova – dle informací v internetové databázi vyučovaná pedagogy zpěvu. Opět si kladu otázku, zda jsou pro režisérovu praxi znalosti z těchto předmětů nutné? Studenti opět tvrdili, že i tyto předměty mají povinnou docházku, na které je trváno. Teoretické předměty jsou zastoupeny dramaturgií, znalostí libret, právem, dějinami umění, historií dramatu a literatury a metodikou vědecké práce. Praxe na této škole je výhradně klauzurní. Studenti režie hudebního divadla v rámci studia asistují profesionálním režisérům, kteří se studenty zpěvu připravují inscenace 27

pro Institut zpěvu a hudebního divadla – což je reprezentativní scéna této školy. Jejich závěrečné práce jsou veřejné a jsou nazývány „dílnami“. Není mi známo, do jaké míry se jedná o inscenaci v klasickém slova smyslu a do jaké míry jsou spíše jen náhledem do výuky. V každém případě je zajímavé, že studenti musejí v rámci své absolventské zkoušky předvést komisi, jak režírují. Z těchto informací soudím, že metody výuky režie hudebního divadla na Vídeňské akademii jsou velmi konzervativní a zdejší curriculum klade prvořadý důraz na práci se zpěvákem jako hlavním prvkem hudebního divadla.

28

1.1.7 Praha – Česká republika Praha je čtrnácté největší město Evropy, jehož přirozená kulturní orientace byla v minulosti úzce spojena s německým a rakouským prostředím, a tyto vlivy jsou zde přítomny dodnes. Neméně důležitá je skutečnost, že již pětadvacet let nespadá ČR do východního bloku, ale množství kulturních institucí teprve nyní prochází restrukturalizací. Zajímavá je mimořádně velká koncentrace divadel – je jich 6824. V roce 2000 byla Praha evropským městem kultury. Mezi léty 2007 a 2008 proběhlo přerozdělení magistrátních prostředků určených pro divadla, což byl krok, který zejména menší scény výrazně ohrozil. V současné době probíhá transformace pražských operních scén, které započalo v roce 2012 z iniciativy Ministerstva kultury. Dnes existuje jeden operní soubor se dvěma orchestry, dvěma sbory a umělecko-technickým personálem náležícím pěti lokalitám, kde se opera hraje – jsou to budovy Státní opera, Národní divadlo, Stavovské divadlo, Palác Kolowrat a Nová scéna, kde je operní provoz teprve plánován a v současnosti jej zastává Dětská opera Praha. Opera Národního divadla, jak se nyní sloučený soubor nazývá, těží z dramaturgické koncepce nastolené tehdejším uměleckým šéfem Jiřím Heřmanem (2007 až 2011), a jejím cílem je pokrývat kompletní repertoárový prostor české i světové opery (během sezony má být premiérována minimálně jedna opera česká, jedna světová, jedna barokní, jedna soudobá, popřípadě opera dvacátého století a z toho vždy jedna, která bude mít komorní charakter), a doplňuje ji o dlouhodobou koncepci Státní opery zaměřené na světový (zejména italský) repertoár. Současný repertoár vznikl sloučením obou domů a nenese známky žádné užší profilace ani výběrem inscenačních týmů, což lze říci i o plánech pro nadcházející sezonu.

1.1.7.1 Hudební fakulta Akademie múzických umění Vzhledem k tomu, že osobně znám studenty i některé pedagogy této školy, čerpal jsem v této kapitole mimo veřejných informacích fakulty také z rozhovorů s nimi. Studium je zde dvoustupňové – tříleté bakalářské a dvouleté magisterské. V posledních letech se obor otevíral jednou za dva roky a přijímaly se různé počty 24

(Dostupné z http://www.urm.cz [cit. 12.4.2012])

29

studentů, přičemž nyní tento obor studují dva studenti – jeden v bakalářském a jeden v magisterském oboru.

Skladba předmětů je z části volitelná. Mezi povinnými předměty jsou Režie opery jako hlavní obor, Praxe v operním studiu, během které mají studenti možnost praktické práce se studenty zpěvu, Seminář operní režie, Dějiny divadla a opery, Dějiny hudby, Dramaturgie opery, Jevištní řeč, Rozbor oper, Teorie skladby, Úvod do filosofie, Jazyk, a jako jediná z evropských škol nasazuje pražská AMU povinnou tělesnou výchovu. Zajímavostí je předmět TV a filmová operní režie, kterou dále nabízí jen univerzita v Berlíně. Ve druhém ročníku přibývá Choreografie pro operní režii, Dějiny výtvarného umění, a ve třetím Estetika, Seminář estetiky a Seminář scénografie. Bakalářské absolventské představení mělo v posledních létech pokaždé jinou podobu. Z pravidla se jedná o inscenaci se studenty zpěvu AMU a hostujícím profesionálním orchestrem. Různá bývají místa uvedení, stejně jako provoz a vznik těchto představení, různý rozpočet, i různí přizvaní členové inscenačního týmu. Dle informací od studentů zde velmi závisí na přístupu konkrétních absolventů a velké množství rozhodnutí, ale i zodpovědnosti a do určité míry i produkční práce je na nich. Některá představení se reprízují po více sezon (studenti nižších ročníků zde obnovují starší inscenace v rámci svého studia), přičemž informace od studentů hovoří o deseti představeních operního studia za semestr. Studenti mají k dispozici prostor Divadla Inspirace, kde se i některá představení odehrávají, nicméně je nutné podotknout, že se nejedná o prostor primárně určený k provozování divadla. V magisterském studiu zůstává kmen rozvrhu stejný – Praxe v operním studiu, Režie opery, Seminář operní režie, TV a filmová režie, Tělesná výchova a Jazyk, který se ovšem musí lišit od jazyka studovaného v bakalářském oboru. Přibývá Organizace a řízení uměleckého provozu divadla, Poetika interpretačního výkonu, Hudební estetika a zůstává nabídka volitelných předmětů. Magisterská absolventská inscenace zůstává v podobném režimu jako inscenace bakalářská. 30

Zajímavá je absence technických předmětů, a naopak přítomnost tělesné výchovy po celou dobu studia. Studenti tvrdí, že výuka je výrazně orientovaná na muzikologii a její znalosti jsou vyžadovány po celou dobu studia. Z rozhovorů se studenty vyplynulo, že je pedagogové podporují v mimoškolní umělecké praxi, a že jsou s praktickou stránkou výuky spokojeni. Je nutné poznamenat, že současný garant oboru MgA. Martin Otava je v českém prostředí považován za jednoho z nejvytíženějších operních režisérů a některé aktivity jeho současných i minulých studentů napovídají, že velké množství jejich praktické práce závisí na příležitostech, které jim zprostředkoval právě on. Za zmínku stojí výrok studenta tohoto oboru, kterým popisuje směřování zdejší výuky: „Naučit se nedá jen milování opery, hudebního divadla a nalezení osobitého pohledu na svět. Vše ostatní je řemeslo.“ V příloze také uvádím zajímavý rozhovor se studentkou druhého ročníku Mladou Šerých, která mi poskytnula souhlas s jeho uvedením.25

25 Viz. Příloha č. 6: Rozhovor se studentkou druhého ročníku operní režie na pražské Hudební fakultě Akademie múzických umění Mladou Šerých

31

1.1.8 Brno – Česká republika Brno je nejmenším evropským městem, ve kterém se operní režie vyučuje. V rámci České republiky se řadí k demograficky nejmladším, vzhledem k téměř devadesáti tisícům studentů, kteří zde studují26. Je významně ovlivněné rakouským kulturním prostředím, i vzhledem ke své poloze. Ze subjektivního pohledu je brněnské akademické prostředí v obecném povědomí vedeno jako avantgardnější a progresivnější, než akademické prostředí pražské. Kromě několika uskupení bez stálé scény (Ensemble Opera Diversa či Wopera sérija, působící pod hlavičkou JAMU), působí v Brně kamenné třísouborové Národní divadlo Brno, jehož zřizovatelem je ovšem město Brno, nikoliv Ministerstvo kultury. Janáčkova opera Národního divadla Brno je co do počtu zaměstnanců druhá největší v České Republice a její domovská scéna, Janáčkovo divadlo, je vůbec největším operním domem v Česku. Vzhledem k tomu, že se za posledních jedenáct let vystřídalo v jejím vedení jedenáct uměleckých šéfů, nejeví její repertoár, ani skladba inscenačních týmů, ani charakter inscenací, nijakou známku profilace. Ze subjektivního pohledu vnímám současný repertoár jako nevyvážený a kromě několika málo inscenací posledních let, které byly kritikou hodnoceny jako zajímavé, se úroveň zdejší inscenační praxe pohybuje pod evropským standardem.

1.1.8.1 Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění Vzhledem k tomu, že na této škole pátým rokem studuji, bude můj popis nutně ovlivněn osobním pohledem. Operní režie se zde studuje stejně jako v Praze ve dvou stupních – tříletém bakalářském a dvouletém magisterském. Množství studentů se v posledních letech měnilo, nicméně lze říci, že stabilně zde studuje průměrně pět studentů (dohromady ve všech ročnících). Zajímavé jsou nedávné změny zařazení tohoto oboru do organizační struktury školy. Nyní se obor vyučuje na Katedře kompozice, dirigování a operní režie. Vyučované předměty se dělí na povinné, povinně volitelné a volitelné, přičemž velká většina je vyučována individuálně. Základem je Režie jako hlavní obor, Brno v číslech 2001 (dostupné z http://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/magistrat_mesta_brna/OVV/cisla2010.pdf) 26

32

z teoretických předmětů Dějiny opery, a Dějiny divadla vyučované na divadelní fakultě, Rozbor a dramaturgie oper, Základy hudební akustiky a Zvukové aspekty interpretace. Z výtvarných předmětů čtyřsemestrální Scénografie a čtyřsemestrální Kostým. Povinný je jeden Cizí jazyk, ale v rámci volitelných předmětů jsou jazyky ohodnoceny relativně vysokým počtem kreditů, takže zde funguje motivační prostředí pro studium cizích jazyků. K režijním dovednostem má vést Práce s hercem, které se účastní také studenti zpěvu, po celou dobu studia se navštěvuje Seminář operní režie. Předměty Metodika, Psychologie a Pedagogika jsou zakončeny státní závěrečnou zkouškou a jejich obsah se týká spíše základů pedagogického vzdělání než operní režie jako takové. V kategorii povinně volitelných předmětů musí student během bakalářského stupně povinně absolvovat tři ze čtyř nabízených předmětů, kterými jsou dějiny hudby tří různých historických epoch a chrámová hudba. Ryze volitelné předměty se týkají divadelní praxe paradoxně více, než předměty povinné (Divadelní provoz, choreografie, jevištní řeč, scénické technologie…). V magisterském stupni se spektrum povinných předmětů zužuje na Estetiku, Filosofii umění, Operní režii v historickém vývoji, Hlavní obor a Seminář operní režie. I nabídka volitelných předmětů se poté dále vyvíjí. Při každé semestrální zkoušce student obhajuje jednu realizovanou inscenaci (pokud takovou nemá, tak alespoň nerealizovanou koncepci). Výuka operní režie se na JAMU opírá o rozsáhlou uměleckou praxi. Akademie využívá moderní studentské hudební Divadlo na Orlí, ve kterém své inscenace hraje Komorní opera HF JAMU. Jedná se o jednu inscenaci za semestr uvedenou ve stagionovém provozu s nízkou reprízovostí (čtyři až šest veřejných uvedení). Režiséry těchto inscenací jsou výhradně studenti (na rozdíl od mnoha jiných škol, na kterých studenti jen asistují), a stejně tak i kompletní umělecký i realizační tým se skládá ze studentů (samozřejmě pod příslušným pedagogickým vedením), a to včetně výtvarníků, produkce či instrumentalistů, což je v Evropě unikum. Dodávám, že

33

rozpočty nově vznikajících inscenací se mnohdy blíží standardu výrobních rozpočtů českých regionálních operních divadel. Menší studentskou scénou je Studio Devítka, které je organizačně začleněno jako klauzurní scéna, nicméně určitá tradice zde umožňuje hrát operu i veřejně. Zde vzniká od dvou do pěti inscenací ročně a jedná se především o výstupy ze studia nižších ročníků. V současnosti běží na HF JAMU také doktorandský grantový projekt s názvem Výzkumné centrum hudebního/operního divadla (VCHOD), jehož cílem je zkoumání a rozšiřování hereckých výrazových prostředků a v němž rovněž vznikají jednou za rok operní inscenace. Dodávám, že míra samostatné umělecké praxe při vytváření nových inscenací patří mezi nejvyšší v Evropě, neřku-li že je zcela nejvyšší. Studium jako takové je z mého pohledu hodně orientované na praxi v rámci studia a mimoškolní praxi podporuje v bakalářském studiu jen v některých případech. Naopak celé magisterské studium jsem kvůli množství mimoškolních projektů absolvoval v rámci individuálního studijního plánu a setkával jsem se s maximální podporou ze strany pedagogů i vedení školy.

34

1.1.9 Krakov – Polsko Krakov je druhé největší město Polska a je tradičně považován za hlavní město polské kultury.27 Mimo to je hlavním turistickým cílem Polska. Vzhledem k množství vysokých škol je průměrný věk obyvatel velmi nízký. Zajímavé je, že zde jsou hned čtyři velké historické divadelní budovy, ve kterých se hraje činohra, což je ve městě jen o polovinu větším, než je Brno, překvapivé. Opera Krakowska je dvousouborová instituce (oper a balet), jejímž současným uměleckým šéfem je Ladislav Adamik – režisér slovenského původu. Dvě třetiny současného repertoáru jsou tvořeny operami autorů italského romantismu a verismu, zbytek jsou díla polského původu a operety. Více než polovina repertoáru byla režírována současným uměleckým šéfem, ostatní tituly byly svěřeny polským inscenačním týmům. Jednotlivé inscenace, které jsem měl možnost zhlédnout, všeobecně tíhnou k východoslovanské estetice a patosu a jejich režijní pojetí se pohybovalo od vyhraněných koncepcí (Halka), až po kašírovanou dekorativní polokoncertní režii (Tosca).

1.1.9.1 Panstwowa wysza szkola teatralna Tato škola mi bohužel neodpověděla na žádný z dopisů. Mimoto má velmi stručnou a neaktuální webovou prezentaci28 (mimochodem je to jediná škola z mého výzkumu, která má své webové stránky pouze v mateřském jazyce bez anglické verze). Informace o studiu zde mi poskytnula španělská asociace Artea, která v roce 2011 provedla podrobnou analýzu vzdělávání na polských uměleckých školách. Už samotná udávaná profesní profilace absolventů této školy napovídá, že je zde výuka tohoto oboru pojata velmi široce – absolvent má mít možnost uplatnit se jako režisér hudebního divadla stejně jako i dramatu, televizní a filmový režisér, scénárista či dramatik. Obor se zde studuje jako čtyřletý bakalářský program, ve kterém se do ročníku přijímá šest až devět studentů. V základní specifikaci tohoto oboru uváděné agenturou Artea je kladen důraz na individuální přístup ke studentům a maximální množství individuální výuky, přičemž 27 28

Dostupné z http://www.krakow.pl/kultura/9,glowna.html [cit. 18.4.2012] http://www.pwst.krakow.pl/

35

skupinová výuka je uplatňována pouze u předmětů, které mají vést k týmové práci. Studenti nejsou hodnoceni metodami, které by umožňovaly jejich vzájemné srovnávání. Výuka je zde zaměřena na praxi a škola všemožně podporuje mimostudijní uměleckou činnost. Zajímavostí je záměrné kontaktování se zahraničními studenty zpěvu a scénografie při pořádaných workshopech a festivalech, které mají za úkol vyzbrojit kandidáty režie na současnou evropskou operní praxi, ve které je nutné spolupracovat s množstvím zahraničních umělců a při vzniku inscenace překonávat kulturní a jazykovou bariéru. Výuka zahrnuje 27-30 hodin týdně (dle ročníku). Předměty, které se zde vyučují, mají velmi neobvyklou skladbu a progresivně pracují s rozličnými výukovými metodami. Hlavní obor se zde nazývá “Režie a inscenace“ a je vyučován tři roky (čtvrtý rok se z něj stává předmět související s přípravou absolventského projektu). Začíná prací s textem v prvním semestru, jeho analýzou a interpretací, pokračuje druhým semestrem prací se sebou samým jako hercem, a zbylé čtyři semestry prací se studenty zpěvu a herectví jako modely. Dá se tedy říci, že hlavní obor je zde velmi praktický. Propedeutika režie je dvousemestrální kurz zaměřený na historii dramatu a režie. Jeho metodou je četba původních textů a pedagogem moderovaná skupinová diskuse mezi studenty. Čtyřsemestrální Seminář dramaturgie je zaměřen na zevrubnou analýzu uměleckého díla napříč žánry. Tedy například i filmu, plastiky nebo instalace. Poslední tři roky studia se vyučuje Design, tedy scénografie, kostým a vizualita jako taková. Při výuce se jako pedagogové střídají praktikující profesionální výtvarníci. Ve spolupráci se studenty ostatních fakult zde vznikají výstavy a site-specific projekty v ulicích Krakowa. Tři osmisemestrální předměty se zabývají historií umění. Světové drama a Polské drama se vyučují formou četby dramat a sekundární literatury a následnou skupinovou diskusí. Předmět Historie umění a hmotné kultury je terénním kurzem vyučovaným v ulicích města, galeriích a muzejích.

36

Hudba v divadle, čtyřsemestrální kurz, je praktický předmět, ve kterém je sledování záznamů představení hudebního divadla či dokumentů o hudbě v divadle následováno diskusí. Roční Filosofie a estetika nemá za úkol vzdělat studenty v tomto oboru jako takovém, ale zabývá se výhradně spojitostí těchto disciplín a režie hudebního divadla a cílem je, aby si studenti osvojili dovednost „vytvořit vizi charakteru dramatu“. Ve třetím ročníku se vyučuje předmět Psychologie a psychiatrie, jehož cílem je naučit se efektivně pracovat s hercem pod heslem „režisér je psycholog“ a zároveň umět vytvořit funkční a propracovaný psychologický profil jednající dramatické postavy. Divadelní management a správa se vyučuje po celou dobu studia a zahrnuje jak právní, tak i administrativní a ekonomické aspekty. Od třetího ročníku výše připravují studenti vlastní klauzurní režijní projekty v rámci předmětu „Workshop“, jehož časová dotace je z poloviny samotnou realizací těchto projektů a z poloviny analýzou vlastní režijní práce. Kromě těchto předmětů musejí studenti jednou za dobu studia absolvovat osmdesát hodin praxe v divadle a vytvořit absolventskou inscenaci. K absolventské inscenaci se mi nepodařilo dohledat bližší informace, než že na ní spolupracují studenti herectví a zpěvu, a že pro ni škola neposkytuje žádný rozpočet. Je tedy pravděpodobné, že se nebude jednat o reprezentativní inscenace školy, ale absolventská představení budou mít spíše charakter klauzury. V souhrnu považuji za paradoxní, že ač se výuka na této škole profiluje jako extrémně praktická, interaktivní a zaměřená na užitnost v oboru, nemají studenti možnost pracovat na studentských inscenacích, které by simulovaly reálný provoz operního divadla. Kromě toho mě překvapil pouze jeden výhradně hudební předmět, který se zde vyučuje. Dá se ovšem předpokládat, že jedná-li se o obor nazvaný Režie hudebního divadla, bude se výuka hudby dotýkat alespoň z části ve všech ostatních předmětech, které třeba na první pohled s hudbou úplně nesouvisejí.

37

2 Dotazník mezi umělci 2.1 Otázka pro umělce Jak jsem poznamenal v úvodu, oslovil jsem umělecké a manažerské osobnosti evropského operního světa s otázkou „jaké má být směřování výuky operní režie na evropských školách 21. století?“. Z došlých odpovědí jsem vybral několik, které považuji za zajímavé, a které zde uvedu a vztáhnu ke kontextu této práce.

2.1.1 Jiří Nekvasil Jiří Nekvasil, současný ředitel Národního divadla moravskoslezského a etablovaný český operní režisér, mi odpověděl zasláním své koncepce studijního oboru Operní režie a dramaturgie určené Ostravské univerzitě. Zde uvádí, že absolvent tohoto oboru se má být schopen uplatnit „v oblasti hudebního divadla event. televize a dalších audiovizuálních forem, jako režisér operních a hudebních představení, jako režisér hudebních forem v televizi, jako dramaturg operních divadel, odborný pracovník managementu zejména operních souborů“ což je relativně široké zařazení vyžadující rozsáhlé teoretické znalosti. Ve své koncepci akcentuje vyváženost teoretických a praktických složek výuky a považuje za důležité navázání spolupráce školy a místního operního domu, kde mají mít studenti možnost pravidelné praxe jako součásti výuky. V jeho koncepci mě zaujalo zařazení výuky hudební publicistiky a kritiky, což je profilace, se kterou jsem se na žádné ze zkoumaných škol nesetkal. Musím uznat, že z mé dosavadní režijní praxe plyne jednoznačný a velmi důležitý aspekt nutnosti režisérovy dovednosti práce se slovem. Režisér dnes musí být schopný dramaturgických úprav, zásahů do textů, měl by si umět i napsat vlastní scénář, případně teoreticky obhájit svou uměleckou činnost a kromě toho mnoho divadel vyžaduje od režisérů nejen texty do programu, ale i nejrůznější propagační texty a anotace, na nichž mnohdy závisí marketingová tvář inscenace a právě režisér je tím, který primárně tyto texty poskytuje.

38

2.1.2 Alexander Medem Operní režisér Persko-německého původu vystudoval muzikologii ve Vídni a divadelní režii v Londýně. Na moji otázku, kam má výuka operní režie směřovat, mi odpověděl takto: Psychologické vedení, získání sociálního kapitálu, vyjadřovací schopnosti a etika. Tyto prvky tvoří životně nutnou základnu práce operního režiséra tak, aby byl schopen získat práci, udržet si ji a zároveň nikoho jiného nepoškodil. Režisér, který se svojí prací nutně vyjadřuje k lidství, musí pěstovat své lidské kvality tak, aby je vnášel do metod svojí práce a zároveň sloužil jako vzor a příklad.29 Je zajímavé, že Alexander Medem akcentuje více složku výchovnou než vzdělávací. S dovednostmi, které zmiňuje, se člověk samozřejmě nestane operním režisérem – jeho text je nutné chápat především jako nasměrování, kudy se má ubírat výuka z východiska současného stavu. Otevírá zde velice důležité téma umění jako takového – režisér může být jakkoliv vzdělaný a sečtělý člověk, ale je to jeho osobnost, která z něj dělá živého umělce. A mám-li přidat vlastní názor, jsem přesvědčen o tom, že naprostým jádrem divadelního představení je souhra kolektivu, atmosféra v tvůrčím týmu a soulad tvůrčích osobností, které se na něm podílejí. Z inscenace je často čitelné, za jaké atmosféry vznikala. Zejména na repertoárových představeních je vidět, do jaké míry jsou interpreti srozuměni se svojí akcí a do jaké míry konají jen prázdné instrukce, proti kterým se vnitřně vymezují, a které se logicky v repertoárovém provozu vytratí. Proto souhlasím s Alexandrem Medemem, že důležitou složkou výuky operní režie má být i výchova. Aby byl absolvent zralý k dospělé práci s uměleckými osobnostmi, aby byl morálně vyspělý, a aby dovedl komunikovat způsobem, který umožní podpořit tvůrčí prostředí.

29

Originální text: „Psychological mentoring, networking, rhetorics and ethics. The last three elements

form a vital part in the assets of an opera director so that he/she has the abilities to get a job, keep it and yet not knock anybody down. A director who makes statements in his work about humanity etc. should him/herself remain humane in order to make the system more humane, in order to serve as an idol to everyione else!“

39

2.1.3 Pamela Howard Operní režisérka, pedagožka a výtvarnice Pamela Howard pochází z Velké Británie. Je spoluautorkou curricula na mnoha evropských uměleckých školách včetně pražské AMU. Na moji otázku odpověděla takto: Operní režiséři by se měli učit pracovat se scénickým prostorem z pohledu porozumění jeho dynamice. Měli by inscenovat v různých alternativních prostorách, velkých i malých. A naučit se, že pracovat úsporně a imaginativně je hlavní zbraní divadelníka jednadvacátého století.30 Jak mi před léty vykládal provozní manažer Královské opery v Londýně David Pritchard, operní publikum se ve dvacátém prvním století daří rozšiřovat jen velmi pozvolna, ale pokud to jde, tak se tomu daří především nasazováním titulů uváděných v netradičních prostorách – továrnách, pod širým nebem, na vodních plochách nebo historických interiérech. A všechny tyto netypické prostory vyžadují poněkud odlišnou režijní práci, než klasické kukátkové divadlo, kde se opera posledních čtyři sta padesát let převážně hraje. Pamela Howard na tuto skutečnost zřejmě upozorňuje také. Z jejího názoru je zřejmé, že pojímá režijní osobnost v širším slova smyslu jako divadelníka – „Theatre artist“ – který má mít dovednosti i technické, výtvarné a v operním divadle dozajista i hudební. A mimo to zmiňuje nutnost úsporné režijní práce, což může být narážka jak na trend, který z ekonomických důvodů zkracuje inscenační proces přípravy premiér v evropských divadlech31, tak i na nutně finančně úsporný ekonomický provoz divadel jako takový.

2.1.4 Magdalena Krčková Švecová Jedna z absolventek operní režie na JAMU, která se v současné profesní praxi operní režií zabývá, mi odpověděla takto:

30

V originále: Opera Directors should study the use of space from the point of view of understanding

the dynamics of the architecture. Staging in different alternative spaces, large or small, working economically and imaginatively, is the arsenal for the 21st Century theatre artist. 31

Informace z osobních rozhovorů

40

„Student operní režie má mít  přehled o současném operním divadle doma i ve světě, pochopitelně v návaznosti na historii  přehled o všech ostatních formách divadla, cirkusu, výtvarném umění, hudbě  znalost psychologické práce, práce s hercem a specifiky operního herectví  hledání vlastního názoru a samostatného jevištního vyjádření, vlastní syntézy všech oborů, do kterých operní režie může zasahovat“ V této odpovědi je uveden jeden z aspektů režijní práce, který je klíčový, a to jakási režijní schopnost intertextuality. Režisér, který vytváří komplexní umělecké dílo, které je vždy vázáno na přítomný okamžik a není jej možné vidět „zpětně“, nutně musí být obeznámen s co nejširším kulturně antropologickým kontextem svého vlastního bytí. Musí mít co nejdetailnější přehled o tématech současného světa, o sociálně politickém dění, o současné společenské náladě, stejně jako přehled o kulturním dění ve všech sférách a žánrech – neboť opera má už z principu tyto sféry spojovat. Magdalena Krčková Švecová zde předjímá názor, se kterým se hluboce ztotožňuji, a to, že hlavním uměleckým prostředkem operního režiséra je jeho vlastní osobnost, jeho komunikační dovednosti, jeho schopnost sebereflexe a sebeaktualizace32.

2.1.5 Rocc Bývalý šéf Janáčkovy opery v Brně, Státní opery a Opery Národního divadla v Praze, absolvent operní režie na JAMU se profiluje také jako výtvarník. Jeho odpověď zní: „Výuka "operní režie" se má do budoucna obsahově rozšířit na výuku "hudebnědivadelního inscenování" s přesahem do všech oblastí hudebního divadla (opera, opereta, muzikál, ale i inscenování baletu a tanečních projektů) včetně nových a experimentálních hudebně-divadelních forem (performance, happening apod.), ale též ryze komerčních projektů (videoklip, event apod.). Formálně by se mohla výuka v 1. fázi studia (Bakalář) zaměřit na všechny oblasti "hudebně-divadelního inscenování" (režie, scénografie, choreografie, dramaturgie, Sebeaktualizace je pojem spojovaný s psychologem A.H.Maslowem popsatelný jako potřeba využití svého potenciálu, seberozvoje, individuace a seberealizace. 32

41

management včetně marketingu a produkce) a posléze v 2. fázi studia (Magistr) by umožnila specializaci na jednotlivé dané obory.“ Stejně jako Pamela Howard vnímá i Rocc operního režiséra spíše jako všestranného divadelníka, což je názor, se kterým se též ztotožňuji. Zajímavé je ovšem i to, že ve své odpovědi zmínil zařazení komerčních žánrů do struktury výuky operní režie. Na jednu stranu jsou tyto žánry (mimo zmiňovaných i opereta, muzikál, show, kabaret, varieté, revue, férie, komponovaný večer, ples…) tradičně považovány za něco, co s ryze uměleckou činností souvisí jen málo (za vše hovoří jejich označení jako nonartificiální). Na druhou stranu však mohou být považovány za zdroj inspirace a dovedností, které by i ryze operní režisér měl rozhodně ovládat. Stejně jako filmoví režiséři, kteří prošli tvorbou reklam, tvrdí, že je tento druh práce obohatil o schopnosti použít dramatickou zkratku, vytvořit přesný sémantický řez, který divákovi naservíruje dokonale formulovaný vzkaz od tvůrce, tak i pro operního režiséra mohou populární žánry sloužit jako cenný materiál. Kromě toho musím dodat, že v současném českém operním prostředí představuje práce na komerčních projektech velkou část potenciálních možností obživy operních režisérů.

2.2 Kam tedy výuka operní režie směřuje? Jak lze usoudit z předešlých řádků, jednotlivé školy spojuje především důraz na praktickou část výuky – ať se již jedná o asistence, stáže v divadlech, nebo práci na vlastních projektech. To samozřejmě souvisí s charakterem režijní práce jako takové. Nicméně praktickou výukou lze nazvat i zajímavý jev vyskytující se zejména v Krakovské

akademii,

který

bych

pracovně

označil

jak

výuku

„fenomenologickou33“. Studenti zde s pedagogy chodí městem a vykládají si o architektuře, která je obklopuje, diskutují o tom, jaký na nich umělecká díla zanechávají dojem, a co cítí při sledování záznamů divadelních představení, což následně se svými pedagogy zařazují do uměleckohistorického kontextu. Tedy nesedí na přednáškách a neposlouchají teoretický výklad, nýbrž jsou motivováni k aktivnímu poznávání, popisu a analýze pozorovaných jevů. 33

Fenomenologie je metoda, která neodvozuje poznání z teorie, ale přímo z popisu konkrétního jevu.

42

Vzhledem k tomu, že vnímání divadla – a umění vůbec – je v první řadě procesem fenomenologickým, považuji tuto metodu výuky za přiléhavou i pro obor operní režie. Kromě toho ji považuji za vhodný způsob, jak kromě rozšíření znalostí tříbit i osobnostní profil studenta, a jak rozšířit obzor jeho všeobecného přehledu. Nicméně to hovořím o metodě, nikoliv o konkrétních předmětech a obsahu výuky. Ten se dá v případě evropských škol rozdělit do několika kategorií vyučovacích předmětů, které navrhuji takto:  Je to hlavní obor – vyučovaný individuálně v různých rozsazích. V něm je student veden konkrétní pedagogickou osobností, a tudíž obsah tohoto předmětu závisí v první řadě na tomto konkrétním pedagogovi a samozřejmě i potřebách a profilaci studenta.  Obory umělecky teoretické zahrnují historii hudby, umění, vokální hudby, operní režie, divadla, (částečně i dramaturgii, která ovšem sama osobně teoretickým předmětem není). Jak jsem poznamenal výše, považuji za ideální, pokud mají tyto obory vazbu na praktickou výuku a studenti se nezabývají prostou historií umění, nýbrž její filosofií a možnostmi, jak ji propojit se svojí uměleckou praxí.  Obory divadelně praktické zahrnující práci s hercem, ale i samotné herectví. Na některých školách se režiséři učí improvizaci a sem by mohla spadat i dramaturgie.  Obory s vazbou na produkci a management mohou zahrnovat základy práva, time management, divadelní produkci a organizaci. Samozřejmě se může jednat i o základy ekonomie.  Obory související s jevištním pohybem – ať již choreografie nebo různé vyučované metody herectví, popřípadě na pražské AMU vyučovaná tělesná výchova – učí režiséra dovednosti, na které si sice může ve své praxi přizvat choreografa, ale rozhodně považuji za užitečné, ovládá-li základní dovednosti tohoto řemesla i on.  Jsou to obory vizuální – vyučované v různém rozsahu a intenzitě. Nemám teď na mysli historii výtvarného umění, nýbrž scénografii, kostým, masku a světelný design. Všeobecně v nich jde o to, aby student ovládl základy vizuálního jazyka a samozřejmě se seznámil i se základními metodami a 43

technologiemi jeho konkrétního divadelního použití.

I přesto, že se

předpokládá, že bude režisér spolupracovat s výtvarníky, je to on, kdo má hlavní slovo ve výtvarné podobě inscenace a logicky musí mít i znalosti o činnosti, kterou za něj i třeba bude výtvarník později dělat. Zde bych doplnil subjektivní přesvědčení, že by režisér měl být schopný základů kostýmní a scénické kresby.  Dále to jsou obory technologické, ať to je již práce se světlem, jevištní technologií nebo technologií výrobní. Zde zařazují dvě školy i praktickou výuku v podobě stáže na příslušných pracovištích, kterou rozhodně považuji za přínosnou.  Obory pedagogicko psychologické mohou být dvojího druhu. Mohou buďto připravovat studenty na konkrétní pedagogickou praxi a umožní jim získat nezbytné minimum potřebné pro vykonávání funkce pedagoga (jako je to například v případě JAMU), anebo se mohou vztahovat k pěstování komunikačních a psychologických dovedností režisérovy osobnosti jako takové (například v Krakově). Za všech okolností považuji oba přístupy za důležité a jejich zařazení do curricula by mělo být samozřejmostí.  Obory související s hlasovou výchovou, které nabízí většina škol alespoň volitelně, mohou být pro režiséra zajímavou sondou do práce zpěváků, se kterými následně budou profesně přicházet do styku. Nicméně by se mělo jednat o hlasovou výchovu zaměřenou na režisérskou práci – například by si studenti mohli osvojit metody, jak docílit dramatického účinku různou prací s hlasovým rejstříkem, nebo by mohli cíleně zkoušet, za jakých situací a v jakých polohách lze zpívat, aby následně měly váhu jejich skutečné požadavky na zpěváky.  Hra na hudební nástroj je obor ustupující s érou elektronicky zaznamenané hudby do pozadí. Dříve bylo pro práci režiséra nutné, aby uměl přehrát na klavír partituru, zatímco dnes mu stačí nahrávka. I po staletí však zůstává neměnný faktor hudební inteligence a schopnosti hudební analýzy, který se hrou na nástroj přirozeně prohlubuje a který je režisérovi hudebního divadla dozajista zapotřebí. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že sedm let studia kompozice a přidruženého obligátního klavíru mě připravilo na relativně

44

rychlou orientaci v sémantice hudebního proudu, stejně jako umožnilo její pohotovou interpretaci.  Znalost cizích jazyků je v dnešní operní Evropě takřka životní nutností. Nejen, že je běžné za prací cestovat do zahraničí, ale i české operní domy najímají množství zahraničních hostů, se kterými je pochopitelně ideální komunikovat bez bariéry tlumočníka. Otázkou zůstává, v jakém množství a v jaké hloubce je jednotlivé školy nabízejí. Za připomenutí stojí akademie ve Vídni, kde se studenti učí základy fonetiky hned několika jazyků.  Obory související s přesahem hudebního divadla do jiných žánrů – jako TV a filmová operní režie na pražské AMU nebo Roccem navrhovaná režie komerčních projektů se vyskytují na evropských školách spíše nepravidelně. Subjektivně soudím, že by jádrem jejich výuky nemuselo být pouhé seznámení se se zmíněným příbuzným žánrem, ale že by to měla být metoda přenosu režijních dovedností tohoto žánru do praxe operního režiséra.  Obory rozvíjející osobnost režiséra. Jak jsem zmínil výše, tak by v ideálním případě měla formovat osobnost režiséra výuka jako taková, nicméně do této kategorie lze zahrnout předměty jako filosofie, etika, komunikace a psychologie – ovšem jen v případě pojetí některých škol, které je cílí skutečně na osobnost studenta a nejsou jen přehledem historie daného oboru. Sem by mohly náležet i předměty pěstující schopnost efektivně se orientovat v současném prostředí operní praxe.

45

Závěr Výuka operní režie v jednadvacátém století jednoznačně směřuje k rozsáhlé studijní praxi, integraci různých oborů, rozšiřování dovedností režiséra a tříbení jeho osobnosti. Ze srovnání škol nevychází vítězové ani poražení, a každá z nich se jeví jako jedinečná a vyprofilovaná pro svou vlastní cílovou skupinu. Já sám studuji na škole, která mi umožňuje asi největší množství samostatné práce, zahrnuje mě rozsáhlým humanitním vzděláním, ale na druhou stranu mě nesměruje ke hlubšímu technickému a výtvarnému vzdělání. A sám za sebe odpovídám na tutéž otázku, jako mnou oslovení umělci: Výuka operní režie ve 21. století má směřovat k praktickému pojetí výuky režie, vizuální komunikace, teorie a historie umění, produkce a managementu, psychologie, cizích jazyků, hudby, technologie, má přesahovat do široké škály sousedních žánrů, vychovávat a rozvíjet osobnost režiséra, který se v tomto století musí stát inspirovaným i inspirujícím umělcem i člověkem.

46

Použité informační zdroje BLED, Jean-Paul. Wien. Residenz, Metropole, Hauptstadt.

Wien : Böhlau,

2002. ISBN 3-205-99077-3 BROCK, Hella, Musiktheater in der Schule, Breitkopf und Härtel, 1960 BURIAN, Karel Vladimír, Světová operní divadla, Supraphon, 1973 FELSENSTEIN, Walter, Musiktheater, Reclam 1976 GOMBRICH, Ernst, Příběh umění. Praha: Argo 1997, ISBN: 80-7203-143-0 NICHOLSON,

Louise, Londýn

–

Velký

průvodce.

National

Geographic,

Nakladatelství Computer Press, a.s., ISBN 8025112748, PEŠEK, Jiří. Od aglomerace k velkoměstu. Praha a středoevropské metropole 18501920. Praha : Scriptorium, 1999. ISBN 80-86197-09-3. POKROVSKIJ, Boris

Alexandrovič,

Úvahy o opeře, Státní

pedagogické

nakladatelství 1989 PUJMAN, Ferdinand, Operní režie, Vyšehrad 1940 SASSEN Saskia.The Global City: New York, London, Tokyo. Princeton university press, 2001 ISBN: 9780691070636 SPURNÁ, Helena, Hudební divadlo jako výzva – interdisciplinární texty, Národní divadlo v Praze 2004, ISBN 80-7258-161-9 Brno v číslech 2001 (dostupné z

http://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/

sprava_mesta/magistrat_mesta_brna/OVV/cisla2010.pdf http://www.berlin.de [cit. 5.3.2013] http://www.hfm-berlin.de/en/Study.html [cit. 1.12.2012] http://www.hamburg.de/ [cit. 14.2.2013] http://www.muenchen.de/ [cit. 14.2.2013] http://www.officiallondontheatre.co.uk [cit. 13.4.2013] http://www.mzv.cz/jnp/ a http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/ [cit. 13.4.2013]

47

http://international.stockholm.se/ [cit. 13.4.2013] http://folkoperan.se/in-english [cit. 13.4.2013] http://www.wien.gv.at/ [cit. 12.4.2013] http://www.urm.cz [cit. 12.4.2013] http://www.krakow.pl/kultura/9,glowna.html [cit. 18.4.2013] 1http://www.pwst.krakow.pl/ [cit. 18.4.2013]

48

Seznam příloh  Příloha č. 1: Dopis rozeslaný v září na studijní oddělení všech dohledaných univerzit  Příloha č. 2: Dopis určený studentům škol, jejichž studijní oddělení mi odmítnula poskytnout jejich kontaktní údaje  Příloha č. 3: Dotazník určený studentům oboru operní režie  Příloha č. 4: Dotazník určený pedagogům hlavního oboru  Příloha č. 5: Dopis určený uměleckým a manažerským osobnostem evropského operního světa  Příloha č. 6: Rozhovor se studentkou druhého ročníku operní režie na pražské Hudební fakultě Akademie múzických umění Mladou Šerých  Příloha č. 7: Výběr z dotazníků vyplněných studentkami Hamburské akademie.

49

Přílohy Příloha č. 1: Dopis rozeslaný v září na studijní oddělení všech dohledaných univerzit Dear Madame or Sir,

My name is Tomas Pilar and I am the student of opera direction at the Janacek academy in Czech Republic. My diploma thesis contains a small research in the field of musical theatre education in Europe so I would like to ask you if you could refer me to some person responsible for education of this field at your academy or to give me some contact of students studying this discipline.

Thank you very much for your help which is much appreciated

Sincerely yours

Tomas Pilar www.tomaspilar.com [email protected]

50

Příloha č. 2: Dopis určený studentům škol, jejichž studijní oddělení mi odmítnula poskytnout jejich kontaktní údaje Dear students of Musical theatre direction, My name is Tomas Pilar and I am the student of opera direction at the Janacek academy in Czech Republic. My diploma thesis contains a small research in the field of musical theatre education in Europe and I need some students of your university to fill in a short questionnaire.

Please be so kind and let me know at [email protected]

Thank you very much in advance!

Tomas Pilar www.tomaspilar.com

51

Příloha č. 3: Dotazník určený studentům oboru operní režie

Dear (oslovení)

My name is Tomas Pilar and I am a student of opera direction at JAMU in Brno – Czech Republic As a part of my Diploma-thesis I make a small research between students of opera/musical theatre direction in Europe. I was given your contact by (zdroj kontaktu) and I would like to ask you to answer me a few questions below.

Thank you very much!!

What is your age? What is your grade? Do you know some other schools teaching opera/musical theatre direction? Why have you chosen the your one? What is your “former” education? What is the most usual “former” education of your “colleagues”? Do you have some work experience in professional musical theatre/opera? Do your colleague motivate you to become an assistant director for professional directors? Is the practical education offered by your academy suitable for you? Would you prefer to have more of it? How many of your own directions have you done before? (Professional or the school ones?) Could you describe in a few sentences what your artistic goals are? Which genre or musical period is your favorite? What is the most important thing in the educational process of opera-direction?

52

Is there something special at your academy? What would you change? Is there something that is not possible to be taught?

Thank you for your time, which is much appreciated!!!! All the best

Tomas Pilar

53

Příloha č. 4: Dotazník určený pedagogům hlavního oboru Dear Madam or Sir

My name is Tomas Pilar and I am a student of opera direction at JAMU in Brno – Czech Republic As a part of my Diploma-thesis I make a small research between professors of opera/musical theatre direction in Europe. I was given your contact by (zdroj kontaktu) and i would like to ask you to answer me a few questions below.

Thank you for your help which is much appreciated

My principal and the most important question is: Please do you have some educational plans/intentions you could send me? How many students do approximately apply for study of opera/musical theatre direction, how many do you accept every year? Do the students have some practical education? Do they direct their own productions at school? (And how much?) Do they assist? Do you have some information about your “former” students’ career? Do they usually stay in their field? Are the students taught some specific subjects? Choreography? Scenography or costume design? Direction of drama? Light design? Psychology? Do you accept students directly coming from the secondary school? Do you need some artistic experience from them?

All the best

Tomas Pilar

54

Příloha č. 5: Dopis určený uměleckým a manažerským osobnostem evropského operního světa

Dear (oslovení), I was given your contact by (zdroj kontaktu)

I am a practicing Opera Director in the Czech Republic and at the same time completing my Master Degree in Opera Direction at the Janacek Academy of Music (JAMU) in BRNO. Please see attached my CV. I am now completing my dissertation which is entitled "Educational Trends of Opera Direction at the European Academies in the 21th Century" As part of this I am asking

for very short replies to this question that is part of my

study: Where the education of opera-direction should be focussed in the 21th century Europe? Would you be kind enough to give me a very short opinion? I will not include your name or contacts. Thank you very much for helping a very serious young opera director!

Sincerely

Tomas Pilar

References: Professor Pamela Howard OBE ([email protected]) ROCC (Opera Director/Scenographer) [email protected] Karel Drgac (Opera Director, intendant of Opern Air Gars) [email protected]

55

Příloha č. 6: Rozhovor se studentkou druhého ročníku operní režie na pražské Hudební fakultě Akademie múzických umění Mladou Šerých Kolik Vám je let a ve kterém jste ročníku? 33 let v II. ročníku. Znáte nějaké jiné evropské školy, na kterých se operní režie/režie hudebního divadla učí? Proč jste si zvolil/a právě tuto? Myslím, že jsem na stáži ve Stuttgartu zaslechla něco o Master class v Berlíně, ale popravdě nevím nic bližšího. Pro studium v ČR jsem se rozhodla vzhledem k tomu, že první vysokou školu jsem vystudovala v zahraničí a měla jsem potřebu přivézt své zkušenosti zpět do vlasti. Jaké je Vaše předchozí vzdělání? Jaké je obvyklé předchozí vzdělání Vašich spolužáků? Česko- italské gymnázium a Dott. di scenografia, absolvent Accademia di Belle Arti di Brera Milán, Itálie (u nás Mgr. v oboru Scénografie) Spolužáci většinou vystudovali zpěv, nebo muzikál na konzervatoři. Máte nějaké zkušenosti s prací v profesionálním divadle/opeře? Podporuje Vás škola v praktickém vzdělání? Asistujete v profesionálním divadle? V Itálii rok a půl dlouhé působení na pěti inscenacích Lucy Ronconiho, produkční, asistentka scénografie a odpovědná asistentka scénografie za představení Lo Specchio del diavolo (Torino 2006-2007) Čechy: 6 inscenací Opery, ve které jsem působila jako kostýmní výtvarnice, 3 inscenace v Národním divale, kde jsem působila jako asistent scénografie a kostýmů pro zahraniční inscenátory ( Yoshi Oida, Ursula a Karl-Ernst Herrmann, Robert Wilson). Spolupráce s divadlem Bratří Formanů., scénografie pro taneční představení Titán… Nabízí Vám škola přímo praktickou výuku, resp. dostanete se k režii už v rámci výuky? V jakém množství? Stačí Vám to? Ano dostanu se k režii, prakticky bych mohla dělat jeden projekt ročně / v loňském roce se nepovedlo, vzhledem k magisterskému a bakalářskému projektu kolegů.

56

Kolik máte za sebou vlastních hotových inscenací? 0, pracuji na první. Můžete v pár větách popsat své umělecko-profesní cíle? Rád/a byste dělala něco konkrétního? Vždy mě lákala operní režie, scénografie byl první krok k tomuto cíli. Co je podle Vás nejpřínosnější ve výuce operní režie/režie hudebního divadla? Znalost hudby, která' je na HAMU vyžadována dost důsledně, praxe v operním studiu, spolupráce se zpěváky, dirigenty, korepetitory a kolegy ve škole, hodiny operní režie a dramaturgie opery. Co je konkrétně na Vaší škole výjimečné? Hudební prostředí, kdy mám možnost potkat své kolegy, utvořit inscenační tým. Co se naučit nedá? Zkušenosti z práce v divadle, které je tak specifickým organismem.

57

Příloha č. 7: Výběr z dotazníků vyplněných studentkami Hamburské akademie.

Z dotazníku Venduly Novákové …Divadlo dělám, jelikož je to mocné médium, ve smyslu... můžeš něco ve spoustě lidech najednou vzbudit či probudit. Můj osobní cíl je, ač to může znít banálně, rozdávat širší uchopení a pochopení lásky a krásy. Jsem také přesvědčená o tom, že hudba vzbuzuje v lidech pravdivost emocí, proto mi nestačí činoherní divadlo... slovo pro mě nemá stejnou sílu a moc otevírat emoce jako to má hudba. Jsem také přesvědčená, že operní žánr v podobě klasickém... (oddělené orchestřiště od scény, oddělené hudební dění od scénického, naturalistické ztvárnění situace na scéně)... není v současném světě možné, prakticky neexistuje. To co se dějě na scéně nemá relevanci se současností... principy chápání dění na scéně se během sta let po objevení filmu a v době multimediálních možností radikálně změnily. Po dlouhé fázi postmoderního divadla, odkrytí všeho na divadle, nahých scén a přiznání všeho co se na scéně odehrává, klopýtá opera a hudební divadlo pomalu za činohrou a snaží se prorážet ledy cestami starými přes dvě stě let. Přitom právě hudební divadlo svou formou, hudba sama, nabízí naprosto radikální možnosti stylizace, obrazotvornosti a metafory. Je to svět, který, více než kterákoliv jiná forma divadla, skýtá nesčetné možnosti fantastických a nových obrazů. Jelikož každý obraz v konotaci s hudbou skýtá divákovi ojedinělý vhled do nového světa…

…Nejpřínosnější je práce s pěvci, kontakt s pěvci a hudebníky v jiných výukách. Herecká výchova dohromady s pěvci a tím pochopení jejich problematiky a speciálnosti. A samozřejmě inscenovat, inscenovat, dělat, pracovat... v praxi se člověk skutečně naučí nejvíce. (za předpokladu, že u něj existuje teoretická báze, znalosti a orientace v kulturních odvětvích). Rozhovory s profesorem, nejen profesní ale i osobní. Výchova režiséra jako osobnosti, která se dennodenně staví před x párů očí, které chtějí slyšet, chápat, být kreativní a chtějí být vidět a slyšet. Labilita a stabilita takové osobnosti byla a je tématem v mé výuce režie. A v neposlední řadě, jak mluvit ke svému týmu, jak vysvětlím svému ensemblu, co od něj požaduji? Jak mluvím s dramaturgem, co řeknu scénografovi, jak komunikuji s dirigentem, jak mluvím se skladatelem?... 58

Z dotazníku Friederike Blum …My artistic goal is very hard to describe because I am still trying to figure that out. I myself am deeply moved my music theatre (much more than from theatre with "just" speach) and I hope to translate the music to the audience so they as well can be moved by it. So it is more about beeing able to feel certain emotions than about a certain message I have. I dont have a particular genre I am mostly interested. The pieces I like to direct often concern how things like death, finiteness or time are beeing handled. I am very interested in mythology or modern adaptions of ancient myths. But there is no favorite composer or anything like that...

…The most important thing for becoming an opera director is to be able to have your own fantasies about the music you are working on and be able to translate them into a picture that is accessable to others….

59