JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ
Hudební fakulta Katedra zpěvu Zpěv
Smetanova Prodaná nevěsta na počátku 21. století Bakalářská práce
Autor práce: Jana Jelínková Vedoucí práce: prof. PhDr. Jindra Bártová Oponent práce: PhDr. Alena Borková Brno 2012
Smetanova Prodaná nevěsta na počátku 21. století Smetana´s The Bartered Bride at the beginning of 21st century JELÍNKOVÁ, Jana. Smetanova Prodaná nevěsta na počátku 21. století [Smetana´s The Bartered Bride at the beginning of 21st century]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra zpěvu, 2012. Vedoucí diplomové práce prof. PhDr. Jindra Bártová
Anotace Diplomová práce „Smetanova Prodaná nevěsta na počátku 21. století ” představuje jednoho z významných českých skladatelů (jeho život a tvorbu) a zabývá se jeho operou Prodaná nevěsta.
Annotation Diploma thesis „Smetana´s The Bartered Bride at the beginning of 21st century” represents one of the most important Czech composers (his life and work) and deals with his opera The Bartered Bride.
Klíčová slova Bedřich Smetana, opera Prodaná nevěsta, inscenace, literatura, premiéra, zfilmování, nahrávky, rozhlasové provedení
Keywords Bedřich Smetana, opera The Bartered Bride, production, literature, first appeareance, picturization, recordings, radio performance
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval/a samostatně a použil/a jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v Knihovně JAMU a používána ke studijním účelům.
V Brně, dne 3. května 2012
Jana Jelínková
Obsah Úvod ......................................................................................................... 5 1. Život Bedřicha Smetany ..................................................................... 6 2. Smetanova operní tvorba .................................................................. 8 3. Opera Prodaná nevěsta .................................................................... 11 4. Prodané nevěsta - obsah ............................................................14 - 15 4.1. První dějství .............................................................................. 14 4.2. Druhé dějství .............................................................................. 14 4.2. Třetí dějství ................................................................................ 15 5. Prodaná nevěsta v literatuře ........................................................... 16 6. Prodaná nevěsta – divadelní premiéra, zfilmování, nahrávky, rozhlasové přenosy ................................................ 20 - 21 6.1. Divadelní premiéra .............................................................. .... 20 6.2. Zfilmování ……………………………………………………. 20 6.3. Nahrávky………………………………………........………… 21 6.4. Rozhlasové přenosy ………………………………………….. 21 7. Inscenace Prodané nevěsty....................................................... 22 – 28 7.1. Televizní film - 1981 - režie František Filip - dirigent Zdeněk Košler…………......................................... 22 7.2. Národní divadlo Brno - 2006 - režie Ondřej Havelka - dirigent Petr Vronský ……………………………………… 23 7.3. Moravské divadlo Olomouc - 2010 - režie Michael Tarant - dirigent Petr Šumník ………………………………….….... 24 7.4. Národní divadlo v Praze – 2008 – režie Magdalena Švecová - dirigent Ondrej Lenárd …………………………………..... 28 7.5. Státní opera Vídeň – 1982 – režie Otto Schenk - dirigent Adam Fischer ……………………………………... 28 8. Závěr …………………………………………………………….… 30
Úvod Smetanova Prodaná nevěsta je i ve 21. století jednou z nejvýznamnějších komických oper, která je uznávána i mezinárodně. Uvádí se s Mozartovou Figarovou svatbou a s Rossiniho Lazebníkem sevillským v trojici nejlepších buff. K velké slávě jí i přispělo ocenění vídeňské kritiky na Mezinárodní hudební a divadelní výstavě roku 1892.1 A proto si chci více povšimnout celého tohoto krásného díla vytvořeného našim českým skladatelem Bedřichem Smetanou.
1
Václav Holzknecht: Bedřich Smetana. Život a dílo, str. 192
5
1. Život Bedřicha Smetany Bedřich Smetana se narodil 2. března 1824 v Litomyšli jako jedenácté dítě z osmnácti potomků a zároveň první syn v rodině sládka zámeckého pivovaru Františka Smetany a jeho manželky Barbory. Smetana se věnoval hudbě již od mala. Hrál na housle a později na klavír. Své první veřejné vystoupení absolvoval v Litomyšli v šesti letech. Studoval v Jihlavě, v Havlíčkově Brodě, Plzni. Po té odjel studovat do Prahy, ale bohužel bez finanční podpory svých rodičů. V Praze byl žákem slepého Josefa Proksche (1794-1864), u kterého studoval kompozici a virtuózní hru na klavír. Proksch byl vynikající učitel a jeho ústav byl nejuznávanější v Praze. V této době napsal klavírní kompozice jako je Luisina polka nebo Jiřinčina polka. Během studií se seznámil s Karlem Havlíčkem Borovským (1821-1856) a byli přátelé až do jeho smrti. Smetana patřil ke generaci umělců Národního divadla, kteří chtěli vytvořit národní umění. V Praze poznal svou ženu Kateřinu Kolářovou a roku 1848 spolu založili hudební ústav, kde vyučovali hře na klavír. Přivydělával si také výukou ve šlechtických rodinách. Do povědomí veřejnosti se dostával především prostřednictvím uměleckého sdružení Concordia. Umělecky reagoval na revoluční rok 1848 a psal pochody, později také polky. V roce 1855 zemřela Smetanovi jeho hudebně nadaná dcera Bedřiška. Jako upomínku na ni napsal Klavírní trio g moll, které vysoce ocenil maďarský skladatel Ferenc Liszt (1811 – 1866). Od Liszta se mu vůbec dostávalo velkého uznání a podpory. Smetana se rozhodl z finančních důvodů Prahu opustit a přijal nabídku místa v Göteborgu ve Švédsku, kde se živil pedagogickou a koncertní činností. Po roce 1860 se Smetana vrací zpět, aby pracoval ve prospěch českých umělců. Bohužel při jeho zpáteční cestě mu umírá manželka. Na rozdíl od osobního života se mu v tom profesním daří dobře. Stává se sbormistrem Hlaholu, organizuje koncerty, řídí hudební školu, roku 1866 se stává dirigentem opery Prozatímního divadla v Praze. Svými operami dosáhl skutečného ideálu české národní hudby. Jeho České tance pro klavír, dua pro housle a klavír Z domoviny, sbory Rolnická, Odrodilec, Tři 6
jezdci, Píseň na moři, mužské sbory Věno a Slavnostní sbor, tři ženské sbory Má hvězda, Přiletěly vlaštovičky, Za hory slunce zapadá a kvartet Z mého života jsou díla české hudby, které patří k národním hodnotám. Cyklus symfonických básní Má vlast, se stává typem české melodiky, na níž navazovali další skladatelé včetně Antonína Dvořáka (1841-1904). Bedřich Smetana se po svém ohluchnutí v roce 1874 uchýlil do samoty myslivny svého švagra v Jabkenicích, kde dožíval svůj smutný a bolestný život. Přesto v absolutní hluchotě dokázal vytvořit svá vrcholná díla jako je Hubička, Má vlast, České tance a Sny. Postupně si získával čestné místo jako významný reprezentant české hudby a dostalo se mu mnoha ocenění, k nimž především patří otevření Národního divadla jeho operou Libuše (11. června 1881). Svůj život dožil v Ústavu pro choromyslné v Praze. Zde 12. května 1884 zemřel a byl pochován na Vyšehradském hřbitově.
7
2. Smetanova operní tvorba Bedřich Smetana se stal mistrem národní opery. Ta pro něj byla vším. Považoval ji za mimořádně důležitý prostředek a spatřoval v ní nástroj k povznesení jak české hudby, tak i literatury a výtvarného umění. Je pozoruhodné, jak neobyčejnou galerii postav a bohaté situace dovedl skladatel vytvořit. Každá jeho opera má svůj individuální ráz. V kolekci Smetanových oper se objevují dvě základní námětové sféry. Jsou to opery s historickými náměty a opery z venkovského prostředí s náměty komickými a fraškovitými. Ve venkovských operách, z nichž komické jsou Tajemství, Hubička a Prodaná nevěsta, Smetana usiluje o víc, než jen o pouhé zobrazení komického příběhu. Jde mu hlavně o vykreslení výrazných typů českých lidí a obrazů ze života českého lidu. Mezi opery s historickými náměty patří Braniboři v Čechách na libreto Karla Sabiny (1811-1877). Děj se udává ve 13. století po smrti českého krále Přemysla Otakara II., kdy Čechy obsadila vojska Oty Braniborského. Na pozadí se odehrává příběh tří dcer pražského starosty Wolframa Olbramoviče. Smetana v opeře kladl důraz na scény, v nichž vyzdvihuje pražský lid. Ti mají působivé a dramatické sbory jako je „My nejsme lůza, my jsme lid“ a vrcholící závěrečný sbor „Již udeřila naše hodina“. Premiéra se konala v Prozatímním divadle 5. ledna 1866 pod taktovkou skladatele.2 Další operou s historickým námětem je Dalibor. Je to jediná tragická zpěvohra, kterou skladatel napsal. Hlavní hrdina, rytíř Dalibor, byl vůdcem jedné z tehdejších vzpour proti vrchnosti a za svou účast na ní byl popraven. Text napsal Josef Wenzig (1801-1875) a do češtiny přeložil Ervín Špindler. Premiéra opery se konala při slavnostech položení základního kamene k Národnímu divadlu 16. května 1868 v Novoměstském divadle, kde operu dirigoval sám skladatel, který byl již kapelníkem Prozatimního divadla.3
2 3
Hana Séquardtová: Bedřich Smetana, str. 132 Hana Séquardtová: Bedřich Smetana, str. 151
8
Pro operu Libuše si Smetana vybral jako námět starou českou pověst. Tato slavnostní opera byla komponována taktéž na Špindlerův překlad německého textu Josefa Wenziga. Hrála se k příležitosti otevření Národního divadla 11. června 1881.4 Premiéra tzv. salónní opery Dvě vdovy na libreto Emanuela Züngela (1840-1894) se konala 27. března 1874 a byla poslední, kterou skladatel dirigoval. Dílo mělo obrovský úspěch, ale Smetana zažíval zdravotní potíže.5 Opera Hubička, je první dílo, jež vzniklo po ohluchnutí skladatele. Libretistkou byla Eliška Krásnohorská, která libreto zpracovala dle novely Karoliny Světlé. Dne 29. března 1879 se uskutečnila na hudební zábavě Umělecké besedy v Konviktě premiéra. Měla velký úspěch.6 Děj opery Tajemství se odehrává v městečku Bělé koncem 18. století, kdy ji Smetana tvořil v Jabkenicích u své dcery Žofie a švagra.7 A tak si o všem, co se týkalo opery, dopisoval s libretistkou, kterou byla opět Eliška Krásnohorská. Již z této doby, kdy psal tuto operu, můžeme z dopisů zjistit, že jeho zdravotní stav se postupně velmi zhoršoval. V jednom dopise, z 2. října 1877, Elišce Krásnohorské píše: „Pracuji jak mohu, a když totiž závrať, která mne víc než souží, tomu dovolí, na naší poslední zpěvohře Tajemství. Přes 80 stránek v partituře je načisto hotovo, skorem polovice prvního jednání; zrovna dozpíval Skřivánek svoji píseň Kalinovi a Malinovi. … Bojím se však, že moje hudba není dost veselá! Odkud to mám brát, když vnitř neznám než bol a starost. … Od května nedostávám více gáží, a vzdor mým usilovným prosbám o znovuzřízení mého poměru k divadlu čekám marně po dnes na usnesení slavného družstva. – Když každodenně před sebou vidím vstříc budoucí snad nouzi a bídu, tak vskutku přejde chuť všechna k práci, alespoň veselá mysl odletí. – Vzdor všemu tomu prosím přece o brzké poslání II. jednání. Když se tak zaberu do hudebního blouznění, tak přece na chvilku zapomenu na vše, čím jsem k stáří tak krutě pronásledován…“ (Hana Séquardtová: Bedřich Smetana, str. 240).
4
Václav Holzknecht: Bedřich Smetana. Život a dílo, str. 250 Hana Séquardtová: Bedřich Smetana, str. 190 6 Hana Séquardtová: Bedřich Smetana, str. 239 7 Hana Séquardtová: Bedřich Smetana, str. 242 5
9
Opera měla premiéru v Novém českém divadle za Žitnou branou v Praze 18. září 1878. Opera se nejspíš velice líbila, jelikož byl Smetana 10krát volán.8 Romanticko - komickou operu Čertova stěna ze života středověkých rytířů, komponoval již v ústraní Jabkenické myslivny. Premiéra se konala v Novém českém divadle 29. října 1882. Bohužel dílo nemělo úspěch.9 Operu Viola, která má taktéž romanticko - komický nádech, komponoval na libreto Elišky Krásnohorské (1847-1926) podle hry W. Shakespeara Večer tříkrálový. Tu už bohužel Smetana nestihl dokončit.
8 9
Hana Séquardtová: Bedřich Smetana, str. 248 Hana Séquardtová: Bedřich Smetana, str. 287
10
3. Opera Prodaná nevěsta Dne 5. července 1863 si Bedřich Smetana zapsal do svého zápisníku: „V Obříství se Žofií. Od Sabiny jsem dostal operetu komickou ke komponování“. (Přemysl Pražák: Smetanova Prodaná nevěsta, str. 29) To je první zachytitelná stopa o Prodané nevěstě. Smetana pak sám vyprávěl o tomto jednání na přátelském večeru na počest stého provedení Prodané nevěsty dne 5. května 1882: „Prodaná nevěsta, pánové, je vlastně jen hračka. Já jsem ji skládal ne ze ctižádosti, nýbrž ze vzdoru, poněvadž se mi po Braniborech v Čechách vytýkalo, že jsem Wagnerián a že bych ani v národním, lehčím slohu nic nedovedl. Tu jsem hned běžel k Sabinovi, aby mi udělal libreto a napsal jsem Prodanou nevěstu dle tehdejšího mého zdání tak, že se jí ani Offenbach nevyrovnal; a hle, ona byla mi příčinou dne tak slavnostního“. (Přemysl Pražák: Smetanova Prodaná nevěsta, str. 23) Námět i celé jeho prvotní zpracování bylo myšlenkou libretisty Karla Sabiny. Východiskem jeho práce bylo Smetanovo přání, aby nové libreto přineslo na operní jeviště kus českého národního života. Vhodné téma pro komickou operu našel ve svém humoristickém románku z české vesnice Věčný ženich, které už měl zpracované a i vyzkoušené v ohlasu u čtenářů. 10 Zde najdeme základy některých postav, situací i slovníku Prodané nevěsty. Dne 23. dubna 1864, si Smetana zapisuje: „Tento rok jsem komponoval na komické opeře od Sabiny ve dvou jednáních. Snažil jsem se jí dát úplný ráz národní, neb děj ze života selského, kde prodá ženich svou nevěstu - ale pro sama sebe k tomu vyžaduje národní hudby“. (Přemysl Pražák: Smetanova Prodaná nevěsta, str. 26) Smetana si po paměti sepisoval vzpomínky svého života z roku 1865, protože své zápisky z toho roku ztratil. Tehdy si zapsal: „Ten rok jsem dohotovil první svoji komickou operu a dal jsem jí sám jméno Prodaná nevěsta, protože básník textu Sabina nevěděl, jak ji pojmenovat. Byla ve dvou jednáních a s prózou. Umínil jsem
10
Přemysl Pražák: Smetanova Prodaná nevěsta. Vznik a osudy díla, str. 27
11
sobě pokusit se, jestli se mi podaří lehčí sloh, na kterém jsem dosud nikdy nepracoval, všem svým odpůrcům dokázat, že umím se velmi dobře pohybovat v menších hudebních formách, co mně oni upírají, jelikož prý jsem tuze zarytý Wagnerián, abych to trefil. Též jsem hleděl všude ve všech číslech národní ráz hudby zachovati“. (Přemysl Pražák: Smetanova Prodaná nevěsta, str. 30) Ovšem tato opera prošla mnoha změnami, než se dopracovala ke tvaru, jak ji známe my. Smetana se k dílu vracel a znovu a znovu je přepracovával. Proto se prvotní Smetanova představa hudby Prodané nevěsty velmi liší od znění definitivního. Podle původního záměru skladatele, měla být opera o dvou jednáních. Spolu s předehrou měla mít opera dvacet hudebních čísel. Jednotlivá hudební čísla spojoval mluvený text. Při premiéře 30. května 1866 byla opera dvouaktová s mluvenou prózou. Chyběly tance, pijácký sbor, Mařenčina árie Ten lásky sen a recitativy. V roli Mařenky vystoupila Eleonora z Ehrenbergu, Jeníka ztvárnil Jindřich Polách, Kecala František Hynek, Vaška Josef Kysela, Krušinu Josef Paleček, Ludmilu Josefa Procházková, Míchu Vojtěch Šebesta, Hátu Marie Písařovicová, principála Jindřich Mošna a Esmeraldu Terezie Ledererová. Dekoratérem a divadelním malířem byl Josef Macourek. 11 Bohužel v této podobě se Prodaná nevěsta, ačkoliv byla provázena jen hlasy sympatickými, dožila jen dvou repríz. Přišla totiž válka a nikdo neměl náladu na divadlo. K dalšímu provedení Prodané nevěsty došlo až po válce a to 27. října 1866, kdy se stal Bedřich Smetana kapelníkem. Toto třetí představení se konalo na počest císaře Františka Josefa I., který navštívil Prozatimní divadlo. A tak se do opery vsunula baletní scéna z Braniborů v Čechách nebo tzv. „Tanec cikánů“. V této úpravě byla Prodaná nevěsta hrána pouze čtyřikrát. Třetí verze, předposlední úprava Prodané nevěsty, se obecenstvu představila 1. června 1869, kdy se přenesla z Prozatimního divadla do Novoměstského divadla.
11
Václav Holzknecht: Bedřich Smetana. Život a dílo, str. 176
12
Opera teď měla místo dvou jednání tři a hrála se devětkrát.12 Představení, které bylo provedeno 25. září 1870 zpět v Prozatimním divadle, zaznělo již v konečné podobě, tak jak ji známe i my dnes. Prózu nahradil recitativy a některým číslům opery přeměnil pořadí. Poté ještě v průběhu života upravil deklamaci.13 V tomto definitivním znění se Prodaná nevěsta dostala také poprvé za hranice. Při tom rostla obliba díla hlavně u českého lidu, kam tato opera patřila. Smetana sám dirigoval čtyřicet devět představení. Poslední představení dirigoval 22. června 1874. Poté byl postižen nervovou chorobou, ohluchl a musel se vzdát svého kapelnického postavení v divadle, které tak miloval.14
12
Václav Holzknecht: Bedřich Smetana. Život a dílo, str. 179 Přemysl Pražák: Smetanova Prodaná nevěsta. Vznik a osudy díla, str. 52 14 Přemysl Pražák: Smetanovy zpěvohry, str. 177 13
13
4. Prodaná nevěsta – obsah 4.1. První dějství Na venkovské návsi je veselo. Lid si zpívá "Proč bychom se netěšili", jen Mařenka a Jeník mají starosti. Rodiče chtějí provdat Mařenku za neznámého mladíka. A to jen proto, že její otec kvůli dluhu přislíbil svou dcerku synu svého přítele. Mařenka má, ale už dávno vybráno. Mladíka jménem Jeník. Trápí ji trochu žárlivost a to, že Jeník bývá občas nemluvný. Je to snad pro jiné děvče? A tak Jeník vysvětluje, co ho tíží. Jeho dětství bylo smutné. Otec se podruhé oženil, macecha ho neměla ráda a vyhnala ho z domu. To Mařence postačí a slíbí si s Jeníkem věčnou lásku. A už se objevuje nová postava. Dohazovač Kecal, který se snaží získat důvěru Mařenčiných rodičů a přesvědčuje je, že syn bohatého sedláka Míchy ze sousední vsi, je pro Mařenku ten nejlepší ženich. Navíc připomíná Krušinovi jeho letitý dluh vůči Míchovi a závazek, že dá svou dceru jeho synovi. Tím je Vašek. A Kecal ho vylíčí jako dokonalého muže a vzor všech ctností. Přemoženi Kecalovou výřečností Krušinovi konečně souhlasí. Jenže nikdo nepočítal s nesouhlasem Mařenky. Ta prohlašuje, že o žádné smlouvě nechce nic vědět a že už má svého ženicha. Zatím se nedá nic dělat a tak, zatímco se dává mládež do tance, Kecal slíbí, že si s Jeníkem sám promluví.
4.2. Druhé dějství V hospodě si chlapci oslavují dobré pivo, ale Jeník cení výše lásku a Kecal, přebíjí; ba ne, peníze to je nejvyšší hodnota! Pak se objeví Vašek, uvažuje nad máminým přáním, aby se oženil. Ale ztrácí k tomu chuť, když se setká s neznámým hezkým děvčetem, aniž ovšem tuší, že je to jeho předurčená Mařenka Krušinová. A ta dívka ho mazaně přemluví, že Mařenka by ho jistě otrávila, kdežto ona by ho milovala. Tak se prostomyslný Vašek dá dokonce svést k přísaze, že se Mařenky odříká. Pak se Kecal pustí do přemlouvání Jeníka, aby se oženil s jinou a upustil od Mařenky. Jeník dlouho odmítá, vždyť jeho Mařenka je pravý diamant, ale když slyší,
14
že Mařenčiným novým ženichem je Míchův syn, bleskne mu v očích šibalský nápad a on od Mařenky odstoupí za tři sta zlatých. Ale jen Míchovu synovi a s podmínkou, že dluh bude vyrovnán. Svědkové smlouvu podepíší a celá ves s opovržením vyčítá Jeníkovi, že prodal svou milou.
4.3. Třetí dějství Vaškovi leží v hlavě, že ho jeho nevěsta chce otrávit. Z úvah ho však vyruší tlupa komediantů, která předvádí svou produkci na návsi. Smůla! Ten, kdo měl představovat medvěda, se opil a komedianti, zvláště hezká Esmeralda, přemluví Vaška, aby jim vypomohl. Vašek jim to slíbí. Mezi tím dojde k rozhovoru s jeho rodiči, rodiči Mařenky a Mařenkou, která nechce věřit, že by ji Jeník opravdu prodal. Ale vidí podpis, vidí i to, že její plán s Vaškem se nezdařil a tak se těžce rozmýšlí co dělat. Odmítá Jeníka, když za ní nazpět přichází. Vyčte mu faleš a ošemetnost, zkrátka všechno je na nejhorší cestě. A když skutečně dochází k prodeji, Mařenka zoufale svoluje k svatbě s Vaškem. Jenže Jeník se objeví v pravý čas a vše se vysvětlí. On je také Míchův syn, sobě samému prodal svoji Mařenku a navíc dostal tři sta zlatých. A když se ještě objeví Vašek v převlečení za medvěda, tak jeho rodiče vidí, že jejich syn není ještě opravdu zralý pro manželství a souhlasí se svatbou Mařenky s Jeníkem. Vždyť dobrá věc se podařila a věrná láska zvítězila!
15
5. Prodaná nevěsta v Literatuře Literatury o Smetanově tvorbě je napsána celá řada. Někdo se zabývá více životem Bedřicha Smetany někdo vznikem a osudem různých jeho děl a někdo pouze hudbou. Já jsem se zaměřila na knihy, kde se autoři věnují opeře Prodaná nevěsta.
Již dříve jsem se zajímala o práci Bedřicha Smetany na Prodané nevěstě a četla na toto téma různé knihy. Zmíním například titul Prodaná nevěsta na jevištích Prozatimního divadla 1866 – 2004, publikovaný dramaturgem Janem Panenkou za spolupráce Taťány Součkové. O vzniku opery je tu napsáno jen málo a stručně. Tato kniha spíše dokumentuje historii Prodané nevěsty v Prozatimním a Národním divadle od její premiéry až po rok 2004 nejen slovem. Je také sledována množstvím černobílých i barevných obrázků a fotografií, k nimž jsou připsány komentáře. Tak jsou uvedeny chronologicky představitelé rolí na portrétech, jejich líčení, scény, divadla a také názory samotných autorů. Dokonce zde najdeme i ilustraci Prodané nevěsty, část Smetanovy rukopisné partitury k Prodané nevěstě se sextetem „Rozmysli si Mařenko, rozmysli…“, výstavní plakáty, reklamní letáky nebo samotnou kresbu od Emila Zallicha, který zachytil průvod pohřbu Bedřicha Smetany 15. května 1884, jenž právě procházel před Národním divadlem v Praze. V této knize je mnoho nových informací o Prodané nevěstě, které jsem v jiných knihách neobjevila. Kniha Přemysla Pražáka Smetanova Prodaná nevěsta, vznik a osudy díla z roku 1962, začíná popisem průběhu tří let života Bedřicha Smetany od roku 1863, kdy se poprvé setkal s libretem k Prodané nevěstě, popisem života jeho prvního libretisty Karla Sabiny a samotným vznikem a průběhem komické opery Prodaná nevěsta. Ale co mě nejvíce zaujalo na této knize? Je to osud Prodané nevěsty v cizině. Kniha z velké části popisuje její provedení na zahraničních jevištích: V ruském Petrohradě, kde nejdříve pronikla předehra a pak teprve celá zpěvohra, v Jugoslávii v Záhřebu se uchytila na delší dobu. V Rakousku, v hlavním městě Vídni, kde se konala roku 1892 mezinárodní divadelní výstava, na kterou bylo 16
pozváno naše Národní divadlo a tuto soutěž Prodanou nevěstou vyhrálo. V Německu se hrála tato inscenace s oblibou v různých městech - v Berlíně, Mnichově, Drážďanech, Lipsku, nebo Hamburku. Ve švýcarském Zürichu operu dirigoval Oskar Nedbal. Opera se hrála v Polsku ve Varšavské opeře, v Maďarsku v Budapešti, v Rumunsku v Bukurešti, v Bulharsku, v Itálii, která do té doby neprojevovala velký zájem o cizí opery, nebo také v Anglii, kde spíš byla uváděna provedení z jiných zemí. Ve Francii Prodaná nevěsta pronikla do hlavního města Paříže za podpory pěvkyně Giuseppiny Vitalli, která měla velký vliv díky svému otci, který v Paříži byl kapelníkem. A v neposlední řadě se dostala i do Ameriky, kde dokonce zazněla daleko dříve, než v celé řadě evropských zemí. Ale jak jsem se dočetla, tak zájem o Prodanou nevěstu ve většině zemí byla až po výhře na mezinárodní soutěži ve Vídni. Další kniha od Přemysla Pražáka – Smetanovy zpěvohry - je třetím svazkem čtyřdílné monografie o Smetanových zpěvohrách. Knihu mohu rozdělit do dvou částí. V první části popisuje národní politické dění od let 1848, kulturní rozvoj, počátky operní tvorby Bedřicha Smetanovy, koncertní pedagogické a kapelnické úspěchy do doby 1866, kdy se stal kapelníkem Prozatimního divadla v Praze. V druhé části se věnuje dvěma operám Braniborům v Čechách a Prodané nevěstě. V Prodané nevěstě rozebírá její vznik, postup Smetanovy práce, přípravu na premiéru, jak byla přijata, dozvuky po ní samé a úpravy ke konečnému tvaru díla. Věnuje se dirigentům, režisérům a představitelům hlavních postav jako je Mařenka, Jeník, Kecal a Vašek. Vše je opsáno velmi stručně v malých kapitolkách, které mají vždy svůj konkrétní název. Knihu Prodaná nevěsta autora Jiřího Heřmana z roku 2001 můžeme také rozdělit do dvou částí. První část pojímá Jiří Heřman jako rozhovor o Prodané nevěstě s Václavem Holzknechtem. Zabývají se otázkami politickými, jak Bedřicha Smetanu a jeho tvorbu vnímali hudební publicisté a hudebníci té doby, novináři a vedení Prozatimního dovadla. Rozebírají válčení mezi Ruskem a Pruskem, kdy pruská vojska vnikla i do Čech, obavy a únik Bedřicha Smetany z Prahy. Zabývají se myšlenkami B. Smetany na novou operu po Braniborech v Čechách, libretem,
17
deklamací i samotnou prací na Prodané nevěstě. Premiérou, úpravami, dalšími jejími reprízami, charakteristikou postav a uváděním opery v cizích zemích. Holzknechtovy odpovědi se hojně inspirují jeho knihou Bedřich Smetana, život a dílo z roku 1979, kde některé pasáže, ať už vytvořené jím samým nebo citací jiných autorů, jsou shodné. Jako například část, kde sám cituje dopis, jenž psal Chopinovi mladý básník Stefan Witwicki 6. Června 1831 „…Kéž bys jen měl neustále na mysli národnost, národnost a ještě jednou národnost! Pro průměrné skladatele je to téměř prázdný zvuk, ne však pro talent, jaký máš Ty. Existuje rodná melodie, jako existuje rodné klima. Hory, lesy, voda a luka mají svérázný, niterný hlas, třebaže ne každý jej vnímá. Jsem přesvědčen, že slovanská opera, které vdechne život opravdový talent, skladatel citlivý a myslící, zazáří jednou ve světě hudby jako nové slunce, a snad dokonce vzlétne nad všechny ostatní. Mohla by být tak zpevněná jako italská, avšak citově daleko ryzejší a nesrovnatelně myšlenkově bohatší … Napodobení přenech jiným… Ty buď svérázný, rodný: možná že Tě zprvu nepochopí, ale vytrvalost a prohloubená práce na poli, pro které ses jednou rozhodl, Ti zajistí jméno u příštích pokolení.“ (Václav Holzknecht: Bedřich Smetana, život a dílo, str. 189 nebo Jiří Heřman: Prodaná nevěsta, str. 27)
V druhé polovině knihy nám Jiří Heřman přibližuje celé dílo libretem s ilustracemi k Prodané nevěstě. Píše o životě sólistů, kteří zpívali na premiéře, je zde kapitolka o alternacích jednotlivých postav a na konci přehled nejoblíbenějších árií. Václav Holzknecht byl český klavírista, hudební spisovatel, kritik a pedagog. V letech 1946 – 1970 byl ředitelem na Konzervatoři v Praze, 1970 – 1972 šéfem opery Národního divadla v Praze, 1972 – 1973 jejím dramaturgem a 1957 – 1973 předsedou výboru mezinárodního festivalu Pražské jaro. Je autorem řady publicistických a monografických prací o životě a díle Bedřicha Smetany. Podrobně ve své knize Bedřich Smetana, život a dílo z roku 1979 rozebírá celý Smetanův život, cestu k hudbě, jeho díla a nevyhýbá se ani citlivému tématu, týkající se Smetanovy nemoci v závěru jeho života. Autor hojně využívá odborných názvů a citací. Na konci knihy je přehled veškerého díla Bedřicha Smetany a chronologie životních událostí. Pokud se někdo chce hodně dozvědět o životě a díle Bedřicha Smetany, mohu tuto knihu jedině doporučit.
18
Mirko Očadlík byl velký muzikolog a vědec, který svou kariéru zaměřoval od začátku především na tvorbu a osobnost Bedřicha Smetany. Jsou to například knihy Libuše, vznik Smetanovy opery z roku 1939, Ženy v životě Bedřicha Smetany z roku 1941, Smetanovi libretisté z roku 1948, Rok Bedřicha Smetany z roku 1950 nebo kniha Co dalo Švédsko Bedřichu Smetanovy z roku 1956. Já jsem si vyhledala knihu Smetanova Prodaná nevěsta z roku 1953, která nemá ani padesát stran a stručně nás s operou seznamuje. Líčí průběh jejího vzniku, ukazuje na rozdíly mezi prvotním výtvorem a definitivní podobu Smetanova díla. Autor zde využívá slovní i notové citace ze Smetanova zápisníku. A v neposlední řadě se věnuje i kritice Smetanových současníků. Spisovatelka a muzikoložka Hana Séquardtová byla absolventkou Učitelského ústavu v Kutné Hoře, také posluchačkou a absolventkou hudební vědy u Mirka Očadlíka na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde se ve svých pracích zabývala tématem Polka v díle Bedřicha Smetany a Konstanty a proměny ve Smetanově tvorbě. Působila jako odborná a později vědecká pracovnice v Muzeu Bedřicha Smetany v Praze, kde se podílela na smetanovské propagaci a zrealizovala několik úspěšných smetanovských expozic. Po smrti Mirka Očadlíka převzala úlohu komentátorky na smetanovských koncertních cyklech Věry Řepkové a ujala se systematického kritického vydávání Smetanova klavírního díla. Byla členkou autorského týmu, založeného Karlem Janečkem, pro přípravu a vypracování několikasvazkové kolektivní monografie o díle a životě Bedřicha Smetany. Je autorkou řady odborných statí a popularizačních článků. Její kniha Bedřich Smetana – hudební profily z roku 1988 se hodně přibližují knize Václava Holzknechta Bedřich Smetana – život a dílo z roku 1979. Jako on se věnuje Hana Séquardtová životu Bedřicha Smetany a dílu nejen opernímu, ale i symfonickému, klavírnímu aj. Na konci knihy stejně jako Václav Holzknecht má více chronologický přehled životních událostí, tvorby a soupis díla Bedřicha Smetany, na rozdíl od Václava Holzknechta se však více blíží současnosti.
19
6. Prodaná nevěsta – divadelní premiéra, zfilmování, nahrávky, rozhlasové přenosy 6.1. Divadelní premiéra Jak jsem vyčetla v knize Přemysla Pražáka, Smetanova Prodaná nevěsta, vznik a osudy díla z roku 1962, první divadelní provedení Prodané nevěsty se uskutečnilo 30. května 1866 v Prozatimním divadle v Praze. V roli Mařenky vystoupila Eleonora z Ehrenbergu, Jeníka ztvárnil Jindřich Polách, Kecala František Hynek, Vaška Josef Kysela, Krušinu Josef Paleček, Ludmilu Josefa Procházková, Míchu Vojtěch Šebesta, Hátu Marie Písařovicová, Principála Jindřich Mošna, Esmeraldu Terezie Ledererová a Indiána se ujal Josef Křtín. Dekoratérem a divadelním malířem byl Josef Macourek. Úvodní sbor „Proč bychom se netěšili“ se musel na přání diváků opakovat a Smetana byl po každém jednání přivolán třikrát.15 To dokazuje, že premiéra Prodané nevěsty, i když s menší návštěvou, vyvolala u diváků velký ohlas. Také to dokazuje telegram, který obdržel Smetana ihned po představení. „Smetana, kapelník, Praha. Slavný úspěch nevěsty. Ouvertura, každé číslo tleskáno. Polka opakována. Přítomni velkoknížata: Následník Konstantin, Vladimír Nicolai, velkokněžny, ceny nejvyšší, přeplněno, můj benefic, věnce, pátek podruhé. Sláva vám. Paleček.“ (Přemysl Pražák: Smetanovy zpěvohry, str. 245)
6.2. Zfilmování Prodaná nevěsta byla poprvé uvedena jako samostatný němý film roku 1922, který natočil režisér Oldřich Kmínek. O zfilmování měli zájem i v zahraničí. To uskutečnil například režisér Max Phuels v Německu roku 1932. Roku 1933 byla Prodaná nevěsta, jako první česká opera, zfilmována.16 Dále to byl dokumentární záznam divadelního představení z roku 1933, kde se jevištního ztvárnění ujal Jaroslav Kvapil a také filmař Svatopluk Innemann. Nejlepší zpracování, které i mně se líbí, je z roku 1962 od režiséra Václava Kašlíka. K této inscenaci přistoupil dle svých zkušeností s Prodanou nevěstou jak u nás tak i v zahraničí již poněkolikáté.
15 16
Přemysl Pražák: Smetanova Prodaná nevěsta. Vznik a osudy díla, str. 42 Přemysl Pražák: Smetanovy zpěvohry, str. 202
20
6.3. Nahrávky První nahrání na gramofonové desky se uskutečnilo roku 1933. A to světovou gramofonovou firmou His master´s voice. Pod vedením Ostrčila na nahrávce zpívali: Mařenku Ada Nordenová, Jeníka Vladimír Tomš, Vaška Jaroslav Gleich, Kecala Emil Pollert, Krušinu Jan Konstantin, Ludmilu Marie Pixová, Míchu Zdeněk Otava, Hátu Marta Krásová, komedianta Karel Hruška, Esmeraldu Ota Horáková, Indiána Václav Marek a hrál sbor Národního divadla.17
6.4. Rozhlasové přenosy Opera Prodaná nevěsta se nám také představila v rozhlase. Nejdříve formou přenosů z divadelních scén, později začalo přímé poslechové provádění opery ze studia. Rozhlasem zazněly všechny čtyři úpravy Prodané nevěsty, aby přiblížily veškeré změny na této opeře, které skladatel učinil. Rozhlas také umožnil posluchačům, kteří neměli možnost cestovat, poslech zahraničních provedení. Například v roce 1928, kdy zazněla Prodaná nevěsta v Paříži nebo v roce 1935 ve slavné milánské La Scale.18
17 18
Přemysl Pražák: Smetanovy zpěvohry, str. 204 Přemysl Pražák: Smetanovy zpěvohry, str. 205
21
7. INCENACE PRODANÉ NEVĚSTY ve 21. století O historii a vzniku Prodané nevěsty jsem se již v této práci vypsala, zbývá tedy podívat se do současnosti a zamyslet se nad tím, jaký životní oblouk Smetanova opera učinila až do dnešních dnů. Životní oblouk, který u populární a úspěšné opery, jakou Prodaná nevěsta bezesporu je, oproti nám, smrtelníkům, nikdy neskončí. Měla jsem možnost vidět „Prodanku“, jak se jí v divadlech říká, několikrát: v televizi, na jevišti i na DVD, vedla jsem o ní rozhovory s lidmi, kteří shlédli jiná představení než já i s lidmi, kteří v ní přímo účinkovali. Četla jsem kritiky a pojednání o některých současných představeních. Dovolím si tedy blíže se rozepsat o čtyřech inscenacích, které mě nejvíce zaujaly.
7.1. Televizní film – 1981 – režie František Filip – dirigent Zdeněk Košler Toto televizní zpracování nespadá sice dobou vzniku do 21. století, ale je i v něm často, většinou o svátcích, uváděno a vždy se setkává s velkým ohlasem u diváků. Dá se označit jako vrcholné provedení Prodané nevěsty s podkladem vynikající nahrávky, klasickou, čistou režií a se špičkovým obsazením hlavních rolí - triem Gabriela Beňačková, Peter Dvorský a Richard Novák. Tito pěvci byli na vrcholu svého umění a typově se do svých rolí náramně hodili. Nahrávku pořídil dirigent Zdeněk Košler s Českou filharmonií a celé hudební a pěvecké provedení je na vynikající úrovni. Režisér František Filip se ve scénickém pojetí inspiruje lidovou barokní architekturou a národními tradicemi, jeho režie je jednoduchá, až strohá, ale díky možnostem televizní techniky výsledek nepůsobí staticky. Sborové a taneční scény jsou, stejně tak jako scéna komediantů, jásavé a barevné. Herecké prostředky v tomto pojetí opery jsou jednoduché, prvoplánové, ale účinné. Režisér vede pěvce – herce prostě, jasně a srozumitelně od árie k árii a celá inscenace je milá a nabízí příjemný zážitek i prostému člověku, který není přílišným znalcem či milovníkem opery. Zajímavý byl osud Prodané nevěsty u nás ve druhé polovině minulého století, v době komunistické totality, kam spadá časově i tato inscenace, naštěstí není nikterak ideologicky poznamenaná. Nabízím malé zamyšlení Mgr. Ireny
22
Rozsypalové, operní režisérky a pedagožky operního herectví na JAMU ze dne 1. 4. 2012: V dobách dětství a mládí mé generace dozníval ještě vliv Zdeňka Nejedlého na českou kulturu. „Zdeněk Nejedlý (1878-1962) – historik, hudební vědec a kritik, kulturní a politický činitel, profesor UK a Moskevské státní univerzity, akademik, v 50. létech ministr školství, věd a umění, místopředseda vlády a člen předsednictva UV KSČ – byl oddán svým ideovým vzorům Husovi, Palackému a Smetanovi.“ (Encyklopedický slovník ČAV, ACADEMIA 1981) V hudební oblasti prosazoval a upřednostňoval Nejedlý dílo B. Smetany před jinými skladateli, že mu tím, dle mého názoru, prokázal „medvědí službu“. Smetanovy opery nám byly na školách až vnucovány, zvláště Prodaná nevěsta neustále omílána, takže pouze silné osobnosti s vřelým vztahem k hudbě tento tlak ustály a ve Smetanovi slyšely ještě něco více, než revoluční odkaz dělného lidu. Je potěšující, že koncem 20. století nám svoboda přinesla i svobodu v oblasti kulturní, že Smetanova hudba stále zní a v obrovské konkurenci českých i světových skladatelů si zachovává stálou oblibu, že i režijní uchopení jeho oper se vlivem nové doby uvolnilo a nelpí tolik na tradicích, že se i ve století 21. neustále objevuje v repertoáru českých i světových divadel v zajímavých inscenacích, zkrátka že ji komunistická ideologie nestrhla s sebou „na smetiště dějin“.
7.2. Národní divadlo Brno - 2006 - režie Ondřej Havelka - dirigent Petr Vronský Prodaná nevěsta v režii Ondřeje Havelky je inscenací 21. století. Její premiéra se setkala s velkým ohlasem, hraje se již několikátou sezónu a divadlo je stále vyprodané. Zajisté je to jednak úžasnou hudbou Bedřicha Smetany a velmi povedenou režií Ondřeje Havelky. Tato inscenace není nějakým experimentem, není přenesena vyloženě do moderní doby a nepoužívá současných kostýmů. Cítíme z ní tradici, ale zmodernizovanou. Scéna i režijní výklad pracují s rokem na vsi. Opera začíná v zimě a symbolicky se přehoupne přes všechna roční období. Neslaví se posvícení, ale masopust, taneční scény jsou účinně prokomponovány se sborem, používá se stínohry i stylizovaných pohybů, hraje se i v hledišti, divák je vtahován do hry, jsou efektně propracovány rvačky, mezi komedianty je profesionální 23
provazochodec, bohatě se využívá točny, zkrátka představení je rozehráno a nabízí divákům všech věkových skupin zajímavou podívanou. Herecké situace jsou poctivě a logicky vykresleny, používá se realistických rekvizit a zajímavých kostýmových prvků. Kromě dvou něžných árií – Mařenčiny – Ten lásky sen a Jeníkovi – Jak možná věřit – se stále něco děje. Představitelé ústřední trojice Eva Dřízgová – Jirušová, Aleš Briscein a Richard Novák pěvecky, herecky i pohybově velmi zaujali. Paní Eva Dřízgová –Jirušová je přední sólistkou opery NDMs v Ostravě a věnuje se koncertní a pedagogické činnosti. K nastudování Mařenky mi v mailové korespondenci ze dne 18. 04. 2012 sdělila: „Účinkovala jsem jako Mařenka v pěti různých nastudování Prodané nevěsty v různých divadlech. Režisér Ondřej Havelka velmi dbal na to, abychom se oprostili od divadelního klišé, od klasických operních hereckých projevů, abychom byli přirození. Vytvořil situace, vymyslel příběhy každé postavy a rozehrál je. Pracoval s hereckým střihem a tzv. zcizovacím efektem. Ale při tom důsledně ctil Smetanovu hudbu a vyplnil ji plnokrevným životem. Podařilo se mu zaujmout diváka, nenechat ho v klidu, nabídl mu vskutku komickou operu, plnou nápadů a překvapení a nás, herce, dobře vedl, inspiroval a dal nám cenné zkušenosti do další práce“.
7.3. Moravské divadlo Olomouc – 2010 – režie Michael Tarant – dirigent Petr Šumník Naposledy jsem měla možnost vidět Prodanou nevěstu v olomouckém divadle koncem roku 2011, kde zajímavě pracoval s výkladem opery režisér Michael Tarant. Prodaná nevěsta v Olomouci zazněla po devíti letech, od roku 1920 byla provedena jedenáctkrát, tato inscenace je tedy pro Olomouc dvanáctá. Premiéra se konala v pátek 10. 12. 2010 a druhá premiéra zazněla na druhý den v sobotu 11. 12. 2010 v rámci 90. výročí české olomoucké scény. Jako zajímavost Prodaná nevěsta také zazněla před premiérou na Horním náměstí v Olomouci u příležitosti zahájení Dnů evropského dědictví 9. září. V letošním roce by se měla uvést na Mezinárodním operním festivalu Smetanova Litomyšl. Nastudování Prodané nevěsty, jak už jsem napsala, se ujal režisér Michael Tarant, který v olomouckém divadle taktéž nastudoval Attilu, Nabucca, Dalibora či Carmen. Zrežíroval již více než 140 oper nejen u nás, ale i v zahraničí. Celkově se snažil režisér o netradiční pojetí z pohledu 21. století. Scénou, choreografií, kostýmy, 24
nasvícením, hereckou prácí. Velmi zajímavá scéna Dany Hávové – Zábrodské, která se během jednotlivých dějství nemění, znázorňuje jak vesnickou náves, hospodu tak i kostel s oltářem. Choreografie, vytvořená Robertem Baloghem čerpala s přirozeného projevu, byla uvolněná, netradiční. Kostýmy navržené Klárou Vágnerovou, v náznaku tradiční, krom Mařenčina a Vaškova kostýmu, v potlumené barevnosti. Poněkud zvláštně na mne zapůsobilo nasvícení, dovoluji si podotknout, že se mi modré a fialové záblesky k této opeře nehodily, ale zajisté to byl režijní záměr, který měl možná dodat snovou atmosféru, či spojení lidských osudů někde v nebesích. V každém případě bych při práci se štychy a v celkovém světelném pojetí přivítala více jasu, adekvátně k převážně jásavé hudbě. Režisér Michael Tarant je znám svým expresivním pojetím a energickým nasazením, svými neotřelými nápady a rozehranými situacemi, což vše i v tomhle nastudování uplatnil. Zajímavé bylo Věrné milování, hrané přes starší manželský pár, hra Vaška v publiku s mladými děvčaty, Mařenčin Ten lásky sen, vyprávěný věrné kamarádce, hlídání májky dvěma skupinami mladých při předehře, rybníček na návsi, příchod komediantů jako gejzír konfet, ohňostrojů, podívané, zapojení obecenstva do hry… Taktovky se ujal Petr Šumník, který si to na kole, ještě před začátkem opery, namířil přímo do orchestřiště. Všechny hlasitě pozdravil a dal povel k nástupu, což bylo velmi neočekávané. V hlavní roli Mařenky vystupuje Lea Vítková nebo hostující Marianna Pillárová, kterou jsem slyšela a byla především herecky a pohybově pro mne velmi zajímavou. Vašek v podání tenoristy Ondry Koplíka, zvládl tuto roli podat vtipně. Má mimo Vaška nastudovánu i roli Jeníka, kde se střídá s Petrem Martínkem nebo Jakubem Rouskem. A protože Ondru Koplíka osobně znám, položila jsem mu dne 16. 4. 2012 pár otázek k olomoucké Prodané nevěstě:
1. Kdy sis e poprvé setkal s Prodanou nevěstou jako divák, herec a zpěvák?
Asi před deseti lety, jako sborista v Janáčkově divadle v Brně.
25
2. Není zcela tradiční, aby jeden zpěvák - herec ztvárnil v jednom nastudování Jeníka a Vaška? V tvém případě je důvodem malý počet tenoristů v olomouckém souboru nebo tvé mimořádné pěvecké a herecké nadání?
Byl jsem obsazen do role Vaška, Jeníka jsem chtěl nastudovat z vlastní iniciativy, zatím jsem tuto roli ovšem v Olomouci nezpíval.
3. Jak by si charakterizoval obě postavy Jeníka a Vaška z pohledu 21. století?
Jsou to vesničtí kluci, myslím si, že je jedno, v jaké době se na tyto role člověk dívá, takové charaktery jsou na vesnici i dnes. Jeník je duševně vyspělý, zkušený životem, a „pálí mu to“. Zatímco Vašek je hodný bezstarostný kluk, důvěřivý a naivní, pro své koktání často bývá středem posměchu druhých, není to však „blb“ :)
4. Viděla jsem tě v roli Vaška a zaujal jsi mě svou hrou i v hledišti. Jak se cítíš mezi lidmi v hledišti, nedělá ti to problém? Máš z těchto situací nějakou zajímavou historku?
Problémem s hraním v hledišti může být snad jen horší kontakt s dirigentem, jinak osobně s tím problém nemám, naopak mě publikum a jeho individualita velice motivuje. Jednou přede mnou jedna divačka dokonce ustupovala celým hledištěm skoro až ke dveřím, když jsem se ji snažil vnutit lízátko :)
26
5. O režiséru Tarantovi je známo, že je nesmírně temperamentní někdy až agresivní, ovšem tyto jeho vlastnosti vždy slouží k výbornému výsledku. Jak se ti spolupracovalo s režisérem Tarantem?
Temperament vždy motivuje k výsledkům, na rozdíl od apatie :) S panem Tarantem si, co se pohledu na role i koncepci představení týče, velice rozumím, proto nemohu říct nic proti. Jeho režije jsou skutečně ve výsledku velice efektní.
6. Jaký je tvůj herecký vztah k partnerům? Kdo tě nejvíce inspiruje, provokuje, s kým se dobře cítíš na jevišti?
Vztahy mezi jednotlivými postavami jsou myslím jasně dané už Smetanou, co se Vaška týče a olomouckého provedení, skutečně mě nejvíce motivují diváci, se kterými ve druhém jednání komunikuji.
7. Jaký je tvůj názor na celé režijní pojetí Prodané nevěsty v olomoucké inscenaci?
Myslím si, že se jedná o velice zdařilou, živou a efektní inscenaci této opery.
27
7.4. Národní divadlo v Praze – 2008 – režie Magdalena Švecová - dirigent Ondrej Lenárd Další inscenací, o kterou jsem se zajímala, je provedení Prodané nevěsty v Národním divadle v Praze. Bohužel jsem toto představení neviděla, ale hodně o něm četla a slyšela. Tato Prodaná nevěsta byla přijata s menšími rozpaky a to nejspíše kvůli málo zkušené mladé režisérce Magdaleně Švecové, která si podle kritičky Věry Drápalové nedokázala s inscenací poradit. Věra Drápalová zkritizovala i pěvecké výkony Miroslava Dvorského v roli Jeníka a Luďka Veleho jako představitele Kecala v premiérovém obsazení. Naopak dle kritika Petra Vebera v reprízovém představení zaujala v obsazení Mařenky Petra Šimková. Dirigování orchestru Národního divadla se ujal slovenský dirigent Ondrej Lenárd. Charakteristickým prvkem v představení jsou kostýmy se zvířecími a rostlinnými motivy, kterými se nechala inspirovat kostýmní výtvarnice Zuzana Přidalová. Známá choreografka Ladislava Košíková, s kterou jsem měla tu čest také spolupracovat, vyplnila dílo energií. Tato inscenace v režii Magdaleny Švecové byla provedena v rámci Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl.
7.5. Státní opera Vídeň – 1982 – režie Otto Schenk - dirigent Adam Fischer Německy zpívaná Prodaná nevěsta zrežírovaná Ottem Schenkem ve Vídni roku 1982, kterou jsem měla možnost vidět na DVD, se mi velice líbila a zaujala mě ze všech inscenací nejvíce. I když libreto, přeložené do němčiny Maxem Kalbeckem působilo poněkud zvláštně, je dobře, že se české opery inscenují ve světě i v jiných jazycích než v češtině. Zvláště v případě Prodané nevěsty je srozumitelnost jazyka dosti podstatnou záležitostí. Jen v případě správného pochopení textu lze pochopit komický děj a ne zcela jednoduchou zápletku. Zajímavá byla také koncepce výtvarníka scény i kostýmů, obojí se velmi lišilo od našich českých pojetí. Scéna v této vídeňské inscenaci působí jako kamenné přímořské městečko s rozkvetlými stromy, když začíná jaro. Kostýmy jsou v tlumených barvách, nikoliv jásavé jak bývalo zvykem u nás. Herecké aranžmá se podobá našim představám, avšak postavy působí velmi uvolněně a přirozeně a své herecké úkoly si užívají. Celé představení je jásavé, usměvavé a velmi pohodové. Balet není vyčleněný a je promíchán se sborem 28
a tak taneční čísla jako furiant, skočná nebo polka působí celkově taktéž přirozeně a uvolněně. Zaujalo mě nejvíce obsazení Vaška v podání Hainze Zedniho. Herec byl typově podobný představiteli Jeníka, čímž bylo věrohodné, že jsou to bratři, byť nevlastní. Vídeňský Vašek využil veškeré komické prvky, která mu role nabídla. Nehraje Vaška jako infantilní dítě, ale pouze kvůli koktání, lehce zamindrákovaného muže. Díky pěveckému a hereckému výkonu Hainze Zedniho se role Vaška v této inscenaci dostala do centra pozornosti. Jeníka ztvárnil Siegfried Jerusalem. Role je, oproti našim tradicím, vyložena jinak. Působí jako nespolehlivý floutek, jehož možná právem rodiče vyhnali z domu, stále ruce v kapsách, ale při tom působí mile. Mařenka v podání Lucii Popp je typická venkovská dívka, spíše zasmušilá. Pouze zápletka s Vaškem ji rozveselí a plnému veselí se poddává až v úplném závěru. U všech těchto tří představitelů jsem nesmírně obdivovala jejich pěvecké výkony. Scéna komediantů je oproti našim inscenacím podána spíše herecky než tanečně. Ale vše je velice pěkně a vtipně propracované. Při vstupu komediantů na scénu je vše uvolněné. Inscenaci na přirozenosti přidává fakt, že Principál svou roli mluví a prokládá ji narážkami na současné dění ve společnosti, tudíž je přerušován častým smíchem v publiku a ovacemi. Skupina komediantů připomíná atrakce a dění ve vídeňském Prátru včetně divadelně vytvořených koní, kteří vypadali velice věrohodně.
29
8. Závěr Jsem nesmírně ráda, že jsem jako téma své Bakalářské práce zpracovávala život a dílo Bedřicha Smetany a jeho Prodanou nevěstu. Tímto tématem jsem několik měsíců žila, poctivě studovala a diskutovala, dívala se, poslouchala a přemýšlela. Uvědomila jsem si, co pro nás, Čechy, ale i osobně pro mne Smetanova hudba znamenala a znamená. Jak přežívá všechny národní krize a peripetie a žije si svým životem a určitě se nikdy neoposlouchá. Uvědomila jsem si, jak žije i ve světě, že i díky ní se o nás ví. Ale hlavně že Smetanova hudba umí potěšit, pohladit a povzbudit. A laškovné téma Prodané nevěsty s nosným motivem české vynalézavosti a komické příchylnosti ke lstím a podvodům? Kéž by byly tak neškodné a hravé, jako je tomu v případě Jeníka a jeho lsti. Prodaná nevěsta jako téma, Prodaná nevěsta se svou hudbou, Prodaná nevěsta jako divadelní představení má i ve 21. století své místo a její potenciál čeká i na staletí příští.
30
PRAMENY A LITERATURA
HEŘMAN, Jiří. Prodaná nevěsta. Praha, Petrklíč, 2001 HOLZKNECHT, Václav. Bedřich Smetana. Život a dílo. Praha, Panton, 1979 OČADLÍK, Mirko. Smetanova Prodaná nevěsta. Praha, Orbis, 1953 PANENKA, Jan. SOUČKOVÁ, Taťána. Prodaná nevěsta na jevištích Prozatímního a Národního divadla 1866 – 2004. Praha, Gallery, 2004 PRAŽÁK, Přemysl. Smetanovy zpěvohry. Praha, Za svobodu, 1948 PRAŽÁK, Přemysl. Smetanova Prodaná nevěsta. Vznik a osudy díla. Praha, Lidová demokracie, 1962 SÉQUARDTOVÁ, Hana. Bedřich Smetana. Praha, Supraphon, 1988
www.wikipedie.cz http://www.ndbrno.cz/ http://www.moravskedivadlo.cz/ http://www.narodni-divadlo.cz/
31
