Slyší jen připomínky, které slyšet chtějí

Chceme řešit 3 problémy, které se nahromadily

Dobré víno URY T KUL Z nikdy 9 nezestárne...

Moskva 11 23. a 24. É DOV OSU ŽIKY srpna 1968 M

OKA

Marta Semelová, předsedkyně KV KSČM Praha

ROČNÍK 24 ČÍSLO 198 CENA 12 Kč

www.halonoviny.cz

PONDĚLÍ 25. SRPNA 2014

Ze zahraničí

V pozadí se rýsuje Katar 8 Ze sportu

Kvitová 14 a Rosol mají titul

Slyší jen připomínky, které slyšet chtějí Sobotkova koalice respektovala jedinou z připomínek KSČM ke služebnímu zákonu. Ten se nemá vztahovat na místopředsedu Českého statistického úřadu. Finální text už má opozice od pátku k dispozici. »Požadujeme však, aby z působnosti byly vyjmuty také ostatní hlavy správních úřadů (nezávislých regulátorů), které jsou voleny nebo do funkce jmenovány, ať vládou nebo prezidentem republiky. Jde o šéfy Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, Českého báňského úřadu, Úřadu průmyslového vlastnictví, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Správy státních hmotných rezerv. Pokud je totiž umožněna výjimka např. u Českého statistického úřadu nebo Energetického regulačního úřadu, je dle našeho názoru logické, aby se služební zákon nevztahoval ani na ostatní hlavy a zástupce hlav u výše uvedených dalších ústředních orgánů státní správy, jak je vymezuje kompetenční zákon. Na zaměstnance těchto úřadů se však zákon vztahovat bude,« informoval včera Haló noviny poslanec Jan Klán, který se v poslaneckém klubu KSČM této problematice věnuje a klub také zastupoval v pracovní skupině k zákonu.

Veto zřejmě přijde

Zemědělci ze Zlínského kraje slavili v sobotu v Kroměříži konec žní dožínkovou slavností.

ZÍTRA

FOTO – ČTK/Dalibor GLÜCK

ČTĚTE

Receptem pro zdraví je plavání a cyklistika, doporučuje přední slovenský kardiochirurg profesor Viliam Fischer. Více na stránce Zdraví. Sledování srdce na dálku mohou hradit pacientům s poruchami srdečního rytmu všechny zdravotní pojišťovny.

Za rekordní ebolu může léčitelka.

Evropská komise pochlubila Erasmem.

se

Nevěrníci pozor, může vás prozradit váš hlas!

Zažít město jinak – to jsou města plná lidí, kultury, sportu a místních jídel. Dělníci objevili skrytou historickou zdviž.

»Pokud jde o prostupnost do státní správy, je to v předloženém návrhu poměrně propracované a hlásit se na určité nižší pozice do státní správy mohou i lidé z akademické sféry s patřičným vzděláním a lidé ze soukromé sféry, kteří mají osmiletou praxi, což si myslím je docela dobré. Jinak se mohou hlásit i lidé z nižších samo-

správ, což byl i náš požadavek. Ten však měli téměř všichni,« dodal Klán. Návrh novely stále počítá s politickými náměstky, s čímž nesouhlasí prezident Miloš Zeman. Je velmi pravděpodobné, že bude zákon vetovat, jestliže v něm političtí náměstci zůstanou. Komunisté požadují, aby bylo jasně stanoveno, jakou agendu budou tito lidé vykonávat. Třeba, že politický tajemník musí být vždy přítomen na jednání výborů a komisí v parlamentu. »Jinak je tato funkce zbytečná a jedná se o trafiku. Ke zvážení je, zda by nestačil jeden politický náměstek. Proč zrovna dva? Politickou agentu může rovněž vykonávat ředitel sekretariátu ministra,« reagoval k této věci Klán.

Kdo se bojí Zemana? Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) doufá, že si koalice s prezidentem věc vyjasní. Požádal proto Miloše Zemana o schůzku. Nad finálním textem by se koalice mohla sejít ještě dnes s opozicí. Ve středu se novelou bude znovu zabývat sněmovna, poslanci by zákon měli vrátit do druhého čtení. Předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák sdělil, že dohoda na tomto postupu zatím není uzavřena. Případné prezidentské veto by ovšem mohlo definitivní přijetí zákona, který má platit od ledna 2015, pozdržet.

Kompromisní návrh dohodnutý mezi vládní koalicí a pravicovou opozicí vypouští ze zákona například původně navrhovaný institut generálního ředitele státní služby, který se nelíbil ODS a TOP 09. Většina kompetencí připadne ministerstvu vnitra, kde vznikne funkce náměstka pro státní službu. »Myslím si, že kdyby už dávno došlo k vrácení předlohy do druhého čtení, posunuli jsme se mnohém dál.

Klán: Ke zvážení je, zda by nestačil jeden politický náměstek. Proč zrovna dva? Ostatně ono vrácení jsme ihned iniciovali,« sdělil Klán. Pokud jde o legislativní proces, nejideálnější by podle něj bylo, kdyby někdo z poslanců na opakovaném druhém čtení přednesl návrh, aby se tisk vrátil výborům k novému projednání. »To by bylo nejčistší řešení. Osobně se mu nebráním, hlasoval bych pro něj, ale musíme tuto variantu ještě probrat na jednání poslaneckého klubu,« řekl Klán. Sněmovna by se pak opět sešla na mimořádné schůzi svolané na žádost části poslanců.

KSČM: Náš postoj je rezervovaný Druhé čtení by se podle Sklenáka mohlo uskutečnit v úterý 2. září a závěrečné v pátek poté. To se ovšem v Praze koná kongres ODS. Je proto možné, že třetí čtení by se konalo až další středu 10. září. (Pokračování na str. 2)

Policejní kopyta dupala po lidech

Nejméně tři lidé v sobotu utrpěli vážná zranění při zásahu jízdní policie proti účastníkům demonstrace na jihu Švédska. Policejní mluvčí podle agentury AP uvedla, že policisté na koních ve městě Malmö pronásledovali demonstranty, kteří házeli kameny a způsobovali výtržnosti. V třetím největším švédském městě se v sobotu konala demonstrace proti volebnímu mítinku krajně pravicové Strany Švédů před zářijovými parlamentními volbami. Protestní akce se zúčastnilo zhruba 1000 lidí. Švédská média zveřejnila fotografie, na kterých lidé leží na zemi a přes ně se ženou policejní koně. Podle policie byl čtvrtý člověk lehce zraněn, když jej zasáhla policejní dodávka. Kvůli násilnostem či rušení pořádku úřady zadržely šest lidí. Nebylo bezprostředně zřejmé, zda budou obviněni. Parlamentní volby se ve Švédsku konají (čtk) 14. září.

Demonstranti pod kopyty koní, to byl výsledek sobotní akce švédské jízdní policie v Malmö.

FOTO – ČTK/AP

Z D O M O VA

STRANA 2 

PONDĚLÍ  25. SRPNA 2014

HDP prý rostl kvůli intervencím

Asi tři stovky amatérských výtvarníků zaplnily v sobotu nádvoří zámku v Červené Řečici na Pelhřimovsku. Konal se tam 18. ročník letního festivalu Slámování. FOTO – ČTK/Luboš PAVLÍČEK

KORUPCE

ČMKOS Josefa Středuly poškodily intervence tuzemské zaměstnance bez toho, aby se vyplnil jeden ze slibů ČNB - vytvoření až 30 tisíc pracovních míst. Tomšík však tvrdí, že první dopady intervencí na zaměstnanost v ČR vidět jsou. Nevzrostla nezaměstnanost a snížil se počet částečných pracovních úvazků ve prospěch celých úvazků. ČNB rovněž v ekonomice začíná vidět první signály ukazující nárůst nominálních mezd. Obecně každý nárůst hrubého národního produktu o 1 % znamená nárůst zaměstnanosti o 2 %, dodal viceguvernér. ČNB koncem července zlepšila odhad vývoje HDP pro letošek na 2,9 %. Naopak pro příští rok odhad růstu HDP zhoršila na 3 %. Registrovaná nezaměstnanost v ČR v červenci činila 7,4 %, před (ku) rokem byla o desetinu vyšší.

UNESCO snad přijde k rozumu

LÉKAŘŮ VESELE BUJÍ

Stát prakticky přestal postihovat farmaceutické firmy za příliš štědrou motivaci lékařů, aby předepisovali právě jejich medika menty. Upozornila na to Česká televize (ČT). Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) podle ČT potrestal od roku 2011 pouze jedinou společnost dvěma pokutami celkem za 300 000 korun. Přesto ale uznává, že problém nezmizel, jen se mu nevěnovala pozornost. »Ten problém nebyla taková vůle řešit,« uvedl ředitel SÚKL Zdeněk Blahuta, který do čela ústavu nastoupil v únoru. V posledních třech letech tak byla potrestána za příliš štědré dary lékařům jen firma Abbott Laboratories. První pokutu dostala podle televize firma loni v listopadu za to, že měla při propagaci svého léku pořádat pro lékaře příliš štědrý večírek. Druhou pokutu dostala za to, že zaplatila jednomu z lékařů taxi z Plzně do 614 kilometrů vzdálené tatranské osady Podbanské. Za cestu taxislužby tam a zpět utratila přes 15 000 (ste) korun. Ani proti jedné z pokut se firma neodvolala.

Odhadovaný růst ekonomiky o tři procenta je důsledkem loňské intervence České národní banky a oslabení koruny. V ČT to včera uvedl viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík. Banka podle něj kurz koruny hodlá hlídat i po roce 2016, kdy chce s udržováním kurzu nad 27 korunami za euro skončit. »I po exitu budeme sledovat vývoj kurzu a v případě mimořádně vysoké volatility (kolísavost kurzu) na trh vstoupíme a zastabilizujeme kurz,« řekl Tomšík v Otázkách Václava Moravce. Banka zasáhne i tehdy, pokud by koruna začala po skončení intervencí prudce posilovat, což však ČNB nepředpokládá. Podle Tomšíka by v takovém případě opět mohla hrozit deflace, přílišné posilování by dále poškodilo tuzemské exportéry. Kroky ČNB v souvislosti s intervencemi dlouhodobě kritizují odbory. Podle předsedy

UNESCO nejspíše nebude trvat na vymístění otáčivého hlediště z barokní zahrady v Českém Krumlově. Svitla naděje na postavení nového demontovatelného otáčivého hlediště bez vyškrtnutí města z prestižního seznamu světového dědictví. Po víkendové návštěvě komisařek UNESCO to řekl ředitel Jihočeského divadla Jiří Šesták. Zahrada se ocitla na seznamu v roce 1992 spolu s centrem města a památkáři řadu let usilovali o odstranění otáčivého hlediště ze zahrady. Někdejší vedení ministerstva kultury UNESCO slíbilo, že do roku 2015 bude točna odstraněna. Zástupkyně UNESCO podle Šestáka vůbec poprvé navštívily točnu v sezoně a zhlédly divadelní představení. V pětihodinovém jednání vyslechly argumenty všech zúčastněných stran. Své stanovisko pošlou do dvou měsíců, rozpracovat požadovaly podmínky pro vypsání architektonické soutěže na novou točnu. Podle Šestáka by divadelní sezona v Krumlově nemusela být vůbec přerušena. Příští rok tam divadlo plánuje odehrát čtyři plenérové premiéry. Pak

by se nejspíše požádalo o prodloužení nájmu pro stávající točnu. Nová točna by se potom mohla vyrábět mimo sezonu a namontovat. »Z mého laického pohledu

lze novou točnu postavit mimo divadelní sezonu. Minulé točny postavili během dvou měsíců, až na poslední, která se stavěla jako raketové silo se zázemím pět metrů pod zemí, ta trvala

čtyři roky,« řekl Šesták. Pokud jde o demontovatelný model, rozhodující bude podle něj rychlost. »Ne že se bude pět měsíců bourat a pět měsíců sta(ste) vět,« řekl.

Úspěšným pokusem o překonání českého rekordu v počtu slétnuvších se letadel na jednom místě zahájil 25. ročník Horáckého leteckého dne. Na letiště se slétlo 11 velkých letadel, 149 ultralightů, 30 rogal, sedm vírníků, devět větroňů, tři historické letouny a jeden vrtulník. FOTO – ČTK/Luboš PAVLÍČEK

Slyší jen připomínky, které slyšet chtějí

Dobrý voják Josef Švejk se po 130 letech vrátil do jihočeské Putimi. Turisté jeho bronzovou sochu nově najdou za kamenným mostem. Dílo akademického sochaře Františka Svátka bylo odhaleno při příležitosti stého výročí zahájení FOTO – ČTK/Tomáš BINTER první světové války.

(Dokončení ze str. 1) Je proto možné, že třetí čtení by se konalo až další středu 10. září. »Jde-li o rychlé schvalování na začátku září, myslím si, že část ČSSD se bojí prezidenta Miloše Zemana, který je svojí podmínkou drží v šachu. Proto tak chvátají, aby se případné prezidentovo veto stihlo přehlasovat. Do toho všeho ještě může vstoupit Senát, kde podle mých informací nemají nic předjednáno. Navíc se blíží volby, které pravděpodobně překreslí politickou mapu v Senátu,« připomněl Klán. Hovoříme-li o lhůtách, vypadá to podle komunistického poslance, jakoby prezi-

dent rozehrál pěknou hru, kterou se služebním zákonem hraje již od konce minulého roku. »Dává si samé krásné podmínky. Nejprve ta, že nejmenuje Andreje Babiše ministrem financí, pokud se zákon neprojedná alespoň v prvém čtení. Nyní podmínka, že musí zmizet trafiky (političtí tajemníci) na ministerstvech, jak s tím návrh počítá. My se zřízením funkce politického tajemníka nesouhlasíme,« zdůraznil Klán. Připomněl, že služební zákon z roku 2002, který byl schválen za Zemanovy vlády, s těmito tajemníky nepočítá, proto nyní prezident hraje hru. »Je to přece

přímo volený prezident, a je vidět, že koalice má z něj strach,« podotkl komunistický poslanec. Ale stále není jasné, jak dlouho bude druhé čtení trvat. Může vystupovat mnoho řečníků. I Klán se na to připravuje – chce v něm vysvětlit postoj a připomínky KSČM. Jak se komunističtí poslanci zachovají ve třetím čtení? »Uvidíme až podle toho, co bude v novém pozměňovacím návrhu. Nicméně od samého začátku se k této podobě služebního zákona stavíme velice rezervovaně. Už jen proto, jakým způsobem byl předložen a projed(ku) náván,« vysvětlil Klán.

Být ostražití před hnědými výhonky!

S e d m d e s á t é v ý ro č í S l o v e n s k é h o národního povstání, ve kterém bojovalo se zbraní v ruce proti fašistům a nacistům s příslušníky 27 národů a n ár o d n o s tí t a k é m n o h o Č ec h ů , Moravanů a Slezanů, bylo v sobotu ústředním tématem 24. ročníku set kání občanů a mládeže na slovenskomoravském pomezí, letos ve slovenském městě Holíč v oblasti Záhoří. Účastníci prošli průvodem za tónů dechovky a vystoupení mažoretek městem, kde položili věnce a kytice květů k památníku padlých a památníku hrdiny SNP Mirka Nešpora. V moravských Vnorovech na Hodonínsku se též uskutečnil pietní akt u památníku Marušky Kudeříkové. Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik (na snímku) varoval před bujením hnědých výhonků téměř ve všech zemích Evropy, které nyní vyrostly na Ukrajině v podobě Pravého sektoru a podob-

ných společenství. Jako vedoucí delegace ÚV KSČM Kováčik pozdravil přítomné k jubileu SNP, ve kterém 20 000 partyzánů 27 národů a národností a 60 000 vojáků společně bránilo osvobozené území proti velké přesile nacistických vojsk. Vázali je ve slovenských horách a pomohly tak k uspíšení konce 2. světové války v Evropě. »Národně-osvobozenecký zápas Čechů a Slováků s antifašistickým odbojem a vydatnou pomocí Rudé armády měl výrazný podíl na porážce fašistů. Ti však přečkali a zkušenosti dnes nabádají k trvalé ostražitosti. Varují čestné a poctivé lidi s demokratickým smýšlením, aby nedovolili hnědým výhonkům opět se ujmout moci,« řekl Kováčik a připomněl blížící se komunální a senátní volby v ČR s tím, aby lidé přemýšleli a dobře vybrali své zástupce v orgánech radnic i Senátu. Předseda ÚV Komunistické strany

Slovenska Jozef Hrdlička uvedl svůj projev slovy »Čest práci, Československo!« Navázal tezí, že čs. republika byla demokratický humanisticky orientovaný stát, jehož národy měly zájem žít společně. Jeho čelní politici ale dali přednost národně-státním zájmům před zájmy občanskými, sociálními a federaci rozbili. »Stojí za to vyzdvihovat socialistickou tradici Československa. Dnešní mladá generace už neví, o čem socialismus byl. Na společném setkávání si lidé říkají, že socializmus v Československu měl mnoho chyb, deformací a věcí, kterým se dnes smějeme nebo je odsuzujeme. Avšak byl to historický zázrak, kterého lidstvo na této planetě dosáhlo. Československý model socializmu neměl podmínky ke své realizaci, měl však velkou hodnotu pro hledání budoucí sociální alternativy, kterou se lidstvo musí vydat,« podtrhl Hrdlička.

Dnes podle Hrdličky stojí lidstvo před možností největšího válečného konfliktu ve své historii. V amfiteátru v Holíči tisíce účastníků setkání vyslechly i pozdrav české senátorky Marty Bayerové a poté pro-

jev místopředsedy Trnavského kraje a primátora Holíče Zdenko Čambaly, který ocenil, že vztahy Čechů a Slováků jsou dnes lepší, než byly před rozdělením čs. federace. Čambal zdůraznil, že před 70 lety se československý lid zbavil přívlastku satelitu fašistického Německa a povstal se zbraní v ruce proti útlaku, nesvobodě a fašismu. Ani po 70 letech fašismus nezmizel, ale řádí v okolních zemích. Při současné vyspělé technice je velmi mobilní a akceschopný. Je potřeba, aby se jeho odpůrci setkávali, drželi pospolu a ukazovali lhostejným lidem, že je tady síla, která chce zabránit opakování neblahé historie. V holíčském amfiteátru k československému shromáždění občanů promluvili též za mladé slovenské komunisty Martin Babuš a za českou levicovou mládež Filip Zachariaš. (vž) FOTO - Václav ŽALUD

Číslo 33

Přečtěte si...

25. srpna 2014 www.halonoviny.cz



Nad návrhem rozpočtu SFDI na rok 2015



Může být uděleno Františku Krieglovi čestné občanství Prahy 2?



Poznámky k možnému svatořečení kardinála Stepinace

Rozhovor s předsedkyní Krajského výboru KSČM Praha Martou Semelovou

Chceme řešit problémy, které se zde během střídajících se koalic a stran nahromadily Volby jsou za dveřmi. Jak se na ně v Praze připravujete? Kromě voleb do městských částí a do Senátu jsou v Praze také volby do Zastupitelstva hl. m. Prahy, takže příprava byla o to náročnější. Pro voliče jsme vytiskli stručný i podrobný volební program, máme podané kandidátky, na nichž jsou zkušení zastupitelé, ale i mladí členové a sympatizanti s neotřelými nápady a samozřejmě ženy a muži nejrůznějších profesí, opírající se o odborné zázemí pražské stranické organizace a další levicové experty. Před prázdninami jsme se s kandidáty několikrát sešli, abychom probrali jednotlivá témata volebního programu a řešení hlavních problémů metropole. Pokud jde o kampaň, je založena na každodenním kontaktu s občany, s nimiž diskutujeme o problémech, které je pálí, a o tom, co jako strana nabízíme. S tím se ostatně mohou seznámit i v propagačních materiálech, kde nejen představujeme kandidáty, ale také priority, s nimiž jdeme do voleb. Patří k nim i Volební Haló noviny, v nichž skládáme účet z naší práce v zastupitelstvu. O co jsme usilovali, čeho se nám podařilo dosáhnout, čeho ne a proč. Lidé by měli vědět, že se zastupitelé za KSČM snaží plnit to, co před volbami slíbili, ale i to, jak se chovali zastupitelé z ostatních politických stran.  Čím se však, kromě toho, co jste říkala, pražské volby liší od těch v ostatních krajích a obcích? Z hlediska ekonomiky má Praha zcela výsadní postavení v rámci celé ČR. Kromě všech hlavních orgánů státní správy zde sídlí většina finančních institucí a zahraničních firem. Je tak největším regionálním trhem práce v zemi. Dlouhodobě si drží nízkou úroveň nezaměstnanosti a průměrné mzdy zde dosahují výrazně vyšších hodnot než v ostatních krajích. Navíc je velmi pravicová a také antikomunismus, podporovaný médii, různými organizacemi a zpěváky, kteří se, zvlášť před volbami, zaměřují na lehce manipulovatelnou mládež bez sociální zkušenosti a historického povědomí, tu má své silné zázemí. Na druhou stranu je Praha městem značných kontrastů. Na jedné straně luxus, moc a peníze, na straně druhé chudoba, bezdomovci a žebráci. Na 

jedné straně aféry, korupce a arogance, na straně druhé obavy z budoucnosti, rezignace, strach. To se pochopitelně odráží i ve volbách. Navíc v hlavním městě kandiduje velký počet stran a hnutí. Všechny přicházejí s plakáty, letáky, billboardy, reklamami, inzeráty. Na každém rohu vás zastavují najatí brigádníci s volebními materiály, populární tvářičky z uměleckých a sportovních sfér přesvědčují, že jsou to právě ony, které spasí svět, kandidáti se podbízejí voličům, aby den po volbách na ně zapomněli. V takovéto atmosféře není jednoduché působit, zvlášť když média zablokují veškeré informace o tom, co pro lidi děláme.  S jakým programem jdou do nich vlastně pražští komunisté? Chceme řešit problémy, které se zde během střídajících se koalic a stran nahromadily. Možnost spolurozhodovat o zásadních otázkách by přitom měli mít i občané. Ve volebním programu máme opatření proti korupci, rozprodávání majetku města a předraženým zakázkám, ale také proti upřednostňování zájmů developerů, kteří pro své zisky zastavějí každou zelenou plochu kancelářemi, luxusními obchody a rozsáhlými bytovými komplexy, určenými pro boháče. Už dnes jsou v Praze tisíce prázdných bytů, pro normálního člověka nedostupné. Přitom mladé rodiny nemají kde bydlet a seniorům hrozí ztráta střechy nad hlavou, protože nemají peníze na horentní nájmy. Bytový fond je zprivatizován, chybí byty startovací a sociální. Jejich výstavba a snížení nákladů na bydlení patří mezi naše priority, stejně jako výstavba jeslí a navýšení kapacit mateřských škol. V oblasti vzdělání podpoříme učňovské a technické školy a jejich spolupráci s firmami. Je potřeba sladit vzdělávací systém s potřebami pracovního trhu. Zaměřit se chceme také na tvorbu pracovních míst pro občany nad 50 let věku, pro rodiče po mateřské dovolené a na chráněná místa pro zdravotně postižené. Zvlášť ohroženou skupinou jsou senioři. Je nehorázné, když mnozí z nich se musí rozhodovat, jestli z nízkého důchodu zaplatí nájem, jídlo, nebo nutné léky. Zdravotní a sociální péče musí být dostupná všem, kdo ji potřebují. Jedním z problémů, který tíží obyvatele i návštěvníky metropole, je pak otázka

bezpečnosti. Zaměříme se na boj proti drogám, kriminalitě a hazardu. Chceme zvýšit počet strážníků a policistů v ulicích. Zvláštní kapitolou je doprava hromadná i individuální, která souvisí se stavem životního prostředí. Praha je zacpaná auty, na mnoha místech se nedá dýchat, hluk zatěžuje obyvatele mnohých městských částí. Řešení dopravy proto patří k důležitým úkolům. Naším cílem je urychlená dostavba silničních okruhů, vytlačení kamionů z města, omezení automobilové dopravy, výstavba dalších tras metra a zavedení městské hromadné dopravy zdarma. S tímto požadavkem jsme spolu s Komunistickým svazem mládeže přišli už před deseti lety a vyvinuli jsme v tom smyslu značné aktivity. Tenkrát se nám představitelé ostatních politických stran vysmáli, dnes s tím přicházejí různá volební seskupení jako s novinkou. Občané, kteří se s naším požadavkem ztotožní, mohou podepsat petici, kterou najdou u našich předvolebních stánků či na stranických sekretariátech. Konkrétních opatření je v našem volebním programu pochopitelně mnohem víc, nezapomínáme ani na kulturu a sport pro všechny.  Když hodnotíte minulé volební období v pražském zastupitelstvu, co byste v něm hodnotila pozitivně a co negativně? To pozitivní hodnocení je dost obtížné. Po minulých volbách, kdy Praha byla rozdělena na sedm volebních obvodů, jsme byli z celkového počtu 63 zastupitelů tři za KSČM, 20 mandátů získala ODS, 26 křesel TOP 09 a 14 ČSSD. Po celé volební období převažovaly na pražském zastupitelstvu hádky, spory, politické intriky, nestabilita a chaos. Od počátku, kdy vládla koalice ODS-ČSSD, přes další ODS-TOP 09, až po současnou TOP 09, která pod taktovkou jednoho z obžalovaných, tedy primátora Tomáše Hudečka, řídí Prahu. Problémy se nediskutují, neřeší, zakrývají se, tisky se neprojednávají ve

výborech, o největších kauzách se dozvídáme jako zastupitelé z médií. A že jich tady je! Tunel Blanka, Opencard, předražený nákup tramvají, metro A do Motola, územní, respektive metropolitní plán, privatizace bytového fondu, vyvádění veřejných prostředků do soukromých kapes najímaných externích právních a dalších firem, neprůhledné zakázky…  Podařilo se vůbec komunistům něco na pražské radnici prosadit? To určitě ano. Podařilo se nám např. zabránit zvyšování jízdného v MHD, zastavit nekoncepční rušení a slučování středních škol, prosadit peníze na odměny učitelům, zasadit se o to, aby peníze z prodeje bytů šly zpátky do bytového fondu na opravy, rekonstrukce, výstavbu apod. Usilovali jsme také o uvolnění dotací městským částem na výstavbu jeslí a rozšiřování kapacit mateřských škol, což se ke konci volebního období na některých místech podařilo. Po celé volební období jsme byli v kontaktu s různými odborovými svazy a řadou občanských sdružení, jimž jsme se jako zastupitelé snažili pomáhat. Tuto formu práce považuji za nesmírně důležitou. Na každém zastupitelstvu také zaznívaly naše interpelace. Prosadili jsme, že při nich, ale i při projednávání jednotlivých bodů progra-

Ojetiny stále zaplňují silnice Poslední týden prázdnin bývá dobou velkých motoristických přesunů. Jaká auta však zaplňují naše silnice? Překvapivou informaci nedávno přineslo Sdružení automobilového průmyslu. Stáří registrovaných osobních aut je průměrně 14,2 roku, což je více než před dvaceti lety! Podle stejného zdroje u dovezených ojetin stoupá podíl vozidel starších deseti let. V zemi se silným automobilovým průmyslem se to zdá téměř neuvěřitelné. Nelze přitom poukazovat jen na to, že nízkou kupní sílu řady obyvatel ovlivnila hospodářská krize. Dovoz ojetin byl totiž mimořádně vysoký v letech 2005-2008, kdy jejich podíl u první registrace v ČR dosahoval více než 50 procent. Stěží lze předpokládat, že by si mnozí řidiči radši nekoupili nový vůz. Jenže pokud chtějí, aby

byl jakž takž vybavený a měl silnější motor, ve sněmovně, podle vlády nečekaně, prošel pak zpravidla sáhnou po starší ojetině. V rekla- tento návrh i díky podpoře části zákonodárců mách na nová auta se občas objevuje jejich z ČSSD, zamkli představitelé této strany jednacena uvedená od určité částky. Podle některých cí řád hluboko do šuplíku a silou protlačili zájemců o koupi to s nadsázkou znamená, že změnu. Protože posléze ustoupila TOP 09 vozidlo má čtyři kola. Za všechno další, třeba a ODS při jednáních o služebním zákonu, klimatizaci, je třeba připlácet. možná z mraku ústavní stížnosti halasně ohlaStáří vozového parku šované pravicí nezaprší. u nás je dalším dílkem do Tyto veletoče vedou NA AKTUÁLNÍ TÉMA skládačky o tom, co si lze za mnoho občanů k tomu, že průměrný plat vůbec pořídit. Přitom auto je cítí ještě větší znechucení z politiky. Hledají často nezbytné pro cestu do práce, zejména někoho, kdo by jim dal naději a zajímal se v oblastech, kde se zrušila řada spojů hromad- o osudy těch, kteří poctivě pracují, podnikají či né dopravy. Tak jako v jiných oblastech, nabíd- pobírají důchod, a přitom obracejí v dlani kažka nových aut je pestřejší než před dvaceti lety, dou korunu. Podle nedávného průzkumu veřejale mnozí si je prostě nemohou dovolit koupit ného mínění tak stouply preference KSČM, ani na »výhodné splátky«. Kromě toho musejí která uplatňuje zásadovou politiku. přece počítat s tím, že opravdu vysoké sumy S tím je třeba ovšem něco udělat, že? Jistěže zaplatí za benzin. Z návrhu poslance ČSSD se nebude v provládních sdělovacích prostředUrbana, který měl snížit daň a tím i cenu za litr cích zdůrazňovat, že velká skupina obyvatel benzinu, se nakonec stala trapná fraška. Když žádný »polistopadový zázrak« nezažila. Na-

mu, mohou vystupovat přímo občané. Bohužel křesla zastupitelů v průběhu interpelací zela, s výjimkou našich tří, prázdnotou.  A nyní k radnicím v městských částech. Jak byste hodnotila práci tamějších zastupitelů KSČM? Práce našich zastupitelů v městských částech je vesměs hodnocena pozitivně, a to jak z hlediska odbornosti, tak pokud jde o účast na jednáních a jejich aktivitu. Řeší, bez politikaření a se znalostí věci, konkrétní problémy lidí v dané městské části a usilují o její rozvoj v zájmu občanů. O své práci informují na setkáních s nimi a tam, kde je to možné, i v radničních novinách. Každý měsíc v pondělí po jednání Zastupitelstva hl. m. Prahy také mohou napsat o své činnosti do Haló novin, které KV KSČM kupuje a členové pražské stranické organizace je rozdávají přes den v ulicích města a odpoledne pak na setkáních s občany za účasti zastupitelů a poslanců.  Liší se jejich programy od těch centrálních, tedy do Zastupitelstva hlavního města Prahy? V žádném případě nejsou vzájemně v rozporu. Jsou však zaměřeny na konkrétní problematiku dané městské části. Nejde nám o laciné nic neříkající fráze, ale o řešení toho, co je kde potřeba.  Kolik vlastně nabízíte voličům zastupitelů? Kromě kandidátky do Zastupitelstva hl. m. Prahy, která je naplněna, a zahrnuje tak 65 kandidátů, jsme kandidátku postavili v 26 městských částech, ve třech dalších máme kandidátku společnou. Celkově tak v Praze kandiduje za KSČM víc jak 700 kandidátů.  Jaké předvolební akce vůbec chystáte? Jak jsem už řekla v úvodu, realizujeme kontaktní kampaň mezi lidmi. Denně jsme v ulicích a na náměstích. Předvolební bude i letošní Slavnost Haló novin 20. září od 10 hodin na pražském Výstavišti, kde spolu s šéfredaktorem Petrem Kojzarem představíme naše kandidáty a volební program. Podpořit nás přijde i předseda strany Vojtěch Filip a hosté ze zahraničí. Na samý závěr kampaně se sejdeme 9. října tradičně u Anděla, kde nám předvolební odpoledne zpříjemní kapela JT BAND. Jaroslav KOJZAR

opak se s »oslavami« 17. listopadu 1989 začalo s několikaměsíčním předstihem, aby se lidem vštípila myšlenka, jak je všechno v pořádku. A pokud není, tak přece máme svobodu. Třeba další zdůrazňovaný údaj z letošního léta zní, že stoupá počet zájezdů do exkluzivních destinací, například na Seychely nebo Maledivy. Takže se máme vlastně dobře. Jenže i tady platí ono známé: jak kdo! Propastný rozdíl mezi úzkou skupinou bohatých a většinou s průměrnými a podprůměrnými příjmy se nijak nezmenšuje. Navíc nezaměstnaných je stále hodně a nabízená místa leckdy výší platu neumožňují ani zaplatit základní životní potřeby, jako náklady na bydlení, jídlo, ošacení, hygienické potřeby. To pak ani na tu ojetinu nezbývá. Je ale skutečností, že tlak většiny sdělovacích prostředků na ovlivnění postojů občanů-voličů je enormní. Proto považuji za zásadní úkol vysvětlovat, že lidé mají své zájmy a že by se i ve volbách měli rozhodovat podle nich, nikoli podle toho, co zrovna oslavují v televizních pořadech. Josef ŠENFELD, poslanec (KSČM)

DISKUSE •        

 

POLITIKA

Nad návrhem rozpočtu SFDI na rok 2015

Pracovní návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infra struktury (SFDI) na stránkách Hospodářské komory, dato vaný 31. července 2014, nese tradiční problémy návrhu roz počtů SFDI minulých let. O jaké jde? Především pokračuje hrubé zanedbávání údržby. Ač důvodová zpráva návrhu rozpočtu SFDI tvrdí, že údržbě, opravám a rekonstrukcím stávajících komunikací věnují velikou pozornost, současně přiznává narůstající rozpor mezi hlavními a ostatními pozemními komunikacemi, na kterém se nemá nic měnit. Předpokládá pokračovat v nezabezpečování dostatečné údržby a oprav silnic, železnic a dnes již i dálnic, takže zejména odlehlejší venkov je stále více dopravně izolován, a tím i dopravně ničen. Již více let se uvádí, že v údržbě a opravách stávajících silnic, dálnic a železnic chybí úhrnně asi bilion korun, z toho v silniční dopravní infrastruktuře asi 800 mld. korun a v železniční dopravní infrastruktuře asi 200 mld. korun. Tento dluh má v silniční dopravě dál narůstat. Nejzávažnější část dluhu je v silnicích 2. a 3. třídy, jejichž hrubě podfinancovanou údržbu stát před lety »vyřešil« přesunem na kraje, aniž by jim zvýšil zjevně nedostatečné finanční prostředky. V železniční dopravě tento dluh může snížit rekonstrukce některých regionálních tratí v rámci snahy vyčerpat disponibilní dotace z EU pro léta 2007-13.

podjezdných výšek mostů, úprava plavební komory Srnojedy apod.). Výše uvedené stavby dopravní infrastruktury mají být vesměs spolufinancovány z fondů EU. Prostě, hazard s unijními dotacemi má pokračovat. SFDI se sice snaží tyto fondy maximálně čerpat, a to i za cenu realizace četných náhradních projektů, ale prosazováním špatně připravených, dále dopravně neodůvodně-

škodlivého vlivu na životní prostředí, zejména u staveb dálnic a rychlostních silnic. Metodika hodnocení efektivnosti staveb železniční dopravní infrastruktury má jen menší nedostatky, vesměs společné s metodikami měření efektivnosti staveb vodní a silniční dopravní infrastruktury. Všechny tři uvedené metodiky počítají zisky z přetažení dopravních proudů z konkurenčních oborů dopravy, ale nepočítají ztráty těchto konkurenčních oborů dopravy z tohoto FOTO - archiv přetažení. Efektivnost jednotlivých dopravních staveb tak významně nadhodnocují. Kritériem efektivnosti dopravních staveb nemůže být tzv. evropský význam. Problematický je i používaný dopravní model, který je i podle vyjádření příslušných expertů s to hodnotit efektivnost výstavby či modernizace jen ucelených dopravních tahů, ale ne menších dopravních staveb. Tím ucelené dopravní tahy významně zvýhodňuje, resp. menší dopravní stavby znevýhodňuje. Přitom vesměs zahrnují četné významné dopravní uzly, důležité pro tvorbu integrovaných dopravních systémů, významné zkracující spojky železničních tratí ad.

Nízké zpoplatnění dopravních cest zůstane

Pokračování v problematických dopravních stavbách Návrh rozpočtu počítá s financováním staveb vodní a silniční dopravní infrastruktury, které by neměly být realizovány vůbec nebo v prosazované podobě. V důsledku toho pak chybí peníze na stavby potřebné, mimo jiné na údržbu a opravy silnic a železnic. Je pravda, že některé dopravně neodůvodněné nebo z hlediska ochrany veřejného zdraví a životního prostředí neúnosné stavby dopravní infrastruktury v návrhu rozpočtu SFDI na rok 2015 nejsou. Jde zejména o R43 přes Brno-Bystrc, R1 přes Prahu-Suchdol, R35 přes Český ráj. Problém je, že i nadále se mají připravovat, viz příslušné přílohy z ŘSD a z ŘVC. V železniční dopravě se má připravovat a v roce 2017 zahájit dopravně chybný a pro veřejné zdraví a životní prostředí škodlivý záměr odsunout hlavní osobní železniční nádraží z dopravně optimální polohy v centru Brna na hlavním uzlu tramvají a další veřejné dopravy do dopravně odlehlé polohy v záplavovém území. Už jednou ho v Brně odmítlo celoměstské referendum. Druhé se bude konat v termínu komunálních voleb, přes odpor tamních radních. Může ho zamítnout, leč rekonstrukce stávajícího zchátralého nádraží ve stávající poloze se nepřipravuje. Mají se začít realizovat dopravně neodůvodněné dálnice R52 (Pohořelice – Mikulov), R6 (Nové Strašecí - Karlovy Vary), R49, přinejmenším část od Zlína na hranice Slovenska, R3 (České Budějovice – Dolní Dvořiště) ad. Podobně je dopravně neodůvodněná většina velkých investic do infrastruktury vodní dopravy, v prvé řadě lodní výtah na Orlík, vodní díla Přelouč a Děčín, přístav Pardubice a investice s nimi spjaté (zvyšování

           

Kdo lže, ten krade a do pekla se hrabe

To je staré moudré přísloví, které mi často říkával v dětství dědeček, když se mi snažil vysvětlit, že lhát se nemá, protože je to nečestné, zbabělé a špatné. Protože děda byl skvělý a čestný člověk, který se tohoto přísloví sám držel, neměl jsem žádné pochyby o tom, že lhát je opravdu špatné, a naivně jsem si myslel, že lžou a kradou pouze potetovaní zločinci a raubíři, kteří za to po právu skončí v kriminále, kde si své zločiny tvrdě odpracují, aby se z nich poučili. Jenže tehdy byla jiná doba a tomuto přísloví se skutečně dalo, když se člověk rozhlédl kolem sebe, věřit. Podniky, ve kterých lidé pracovali, patřily všem občanům země a stát je pouze spravoval. Peníze, které tyto podniky vydělaly, pak stát investoval tak, aby lidé měli od narození jistou bezplatnou zdravotní péči, bezplatnou školní docházku a jistotu zaměstnání, díky které se nemuseli bát založit rodinu a mít děti, protože stát se o ně za jejich práci ve všech směrech postaral. Všichni lidé, včetně mě, to brali jako úplnou samozřejmost a vůbec si neuměli představit, že o tyto životní jistoty mohou nějakým způsobem přijít. Lidé mysleli úplně jinak než dnes, ve škole, v práci i v médiích nám tenkrát říkali, že důležité je podporovat kolektivního ducha a cítit solidaritu s těmi méně nadanými a slabšími. Podle tehdejších morálních norem byla každá práce stejně dobrá a prospěšná a nikdo neměl právo se vyvyšovat nad druhé. Lidem se žilo mnohem klidněji, beze strachu ze ztráty zaměstnání nebo střechy nad hlavou. Systém měl bohužel i své chyby, v důsledku kterých se nakonec zhroutil a kterých je potřeba se v budoucnu vyvarovat. Těmi největšími bylo

II. (4)

ných či jinak hrubě závadných staveb dopravní infrastruktury na základě špatného politického zadání je tento neúnosný stav opakovaně vytvářen.

Počítá se i se špatně připravenými stavbami

Můj náz or

Návrh rozpočtu opět počítá s financováním staveb dopravní infrastruktury špatně připravených, které se pak nemohou realizovat, zpožďují se a prodražují. Prosazování špatně připravených staveb dopravní infrastruktury má neúnosné rozměry u staveb vodní a silniční dopravní infrastruktury. Činnost Ředitelství vodních cest (ŘVC) a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) je dlouhodobě mimořádně nekvalitní a žádá radikální změny. U ŘVC se jede dlouhodobě mimořádně špatně, výsledek četných personálních změn na ŘSD se dosud pozitivně neprojevil. Leccos napovídají tristní zjištění kontrol, zejména NKÚ. Hrubě neobjektivní je také používaná metodika měření efektivnosti staveb vodní dopravní infrastruktury, viz šetření NKÚ z roku 2005. Nemá větší vypovídací schopnost, vykazovaný efekt ze snížení tarifů nákladní silniční dopravy je chiméra. Značně neobjektivní je také metodika měření efektivnosti staveb silniční dopravní infrastruktury. Vymyšlené jsou zejména přínosy pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu a pro snížení

Stát pokračuje v politice velmi nízkého zpoplatnění užívání dopravních cest, zejména ve vodní dopravě (poskytována bezplatně) a v silniční dopravě (poskytována velmi levně, navíc s tolerancí ježdění přetížených nákladních aut). Užívaný systém zpoplatnění má zjevné deformace. I proto jsou vlastní příjmy SFDI nedostatečné. Problematická je i snaha stimulovat nákladní železniční dopravu na úkor osobní železniční dopravy příslušnou úpravou poplatků za užívání železniční dopravní cesty. Velmi nízké zpoplatnění užívání silnic a dálnic má být zachováno, ač situace žádá zásadní zvýšení. O žádném se ale neuvažuje. Je třeba požadovat zejména: - zvýšení sazeb silniční daně alespoň o inflaci cca 150 procent, resp. 2,5krát proti roku 1992, kdy byly stanoveny; - zvýšení sazeb elektronického výkonového zpoplatnění; - odstranění enormní výše úlev vozidlům splňujícím vyšší emisní normy euro. Klíčovou by měla být zásada, že sazby silniční daně, dálniční známky a sazby elektronického výkonového zpoplatnění mohou zvýhodňovat vozidla nejvyšších tříd euro jen asi tři roky a jen ve výši 10 procent platných sazeb. Současný rozsah zvýhodnění emisně šetrných vozidel má charakter státem zavedeného tunelování zpoplatnění užívání silnic a dálnic v ČR. Léta uplatňovaná politika levné dopravy je značně problematická. Návrh rozpočtu SFDI na rok 2015 má i hodnocení rizik jeho realizace. Zatímco ocenění rizik zamýšlených železničních staveb dopravní infrastruktury je děláno kvalifikovaně, hodnocení rizik zamýšlených silničních staveb dopravní infrastruktury je hrubě odbyto. Značné závady má i hodnocení rizik zamýšlených staveb vodní dopravní infrastruktury. Jan ZEMAN

Tak to vidím já

určitě omezování svobody volby odejít ze země a práva veřejně vyjádřit svůj nesouhlas se systémem. Nikdo totiž nemá právo nikoho nutit žít v sebelepším systému nebo společnosti proti jeho vůli. Takovým počínáním se úplně zbytečně vytváří vnitřní nepřítel, který nenávidí toho, co ho proti jeho vůli v takovém systému uvěznil. Nikdo také nemá právo nikoho trestat za odlišný názor, pokud svůj postoj nedává najevo pácháním trestných činů proti jiným občanům, špionáží nebo hospodářskou kriminalitou. Vraťme se však, jak se říká, k jádru pudla. Umíte si tedy jistě představit, jaké bylo mé překvapení, které později přerostlo v totální znechucení, když jsem viděl, jak se po roce 1989 totálně, naprosto veřejně a ještě s oslavnou pompou rozkrádá a rozdává státní majetek, který do té doby patřil nám všem, cizím firmám, českým podvodníkům a tunelářům či rodinným příslušníkům a kamarádíčkům těch, kteří se tehdy dostali k moci. V němém úžasu jsem čekal, že se musí něco stát, že někdo přijde a řekne: to nesmíte, to, co děláte, je špatné a budete za to po zásluze potrestáni! Čekal jsem, že policie tyto lidi obviní, soudy je odsoudí, a dveře věznic se za nimi na mnoho let s hlasitým duněním zabouchnou. Nebyl jsem duševně připraven na tento svět dravců bez pravidel, kde nikdo z nových mocných nebere na nikoho ohled a každý se stará jen sám o sebe. Trvalo mi opravdu dlouho, než jsem pochopil, že dokud nám budou vládnout úplatní zloději a sobci, nic se k lepšímu nezmění.

Letošek: otevřená podpora fašistů Naši politici za těch 25 let projevili takovou

 číslo 33/2014

FOTO - archiv

dávku morální zkaženosti, patolízalství a servility k našim novým západním spojencům, že jsem myslel, že mě již nemohou překvapit. Netušil jsem však, jak hluboce se mýlím. To, co předvádí naše politická reprezentace tento rok, mně doslova vyrazilo dech. Otevřená podpora fašistů, kteří se krvavým ozbrojeným pučem zmocnili moci na Ukrajině, když podporováni západními a našimi politiky svrhli ve svobodných volbách zvolenou vládu a prezidenta, a schvalování genocidy té části obyvatelstva, která se odmítla podrobit diktátu těchto nikým nezvolených banditů, je totiž zločinem proti lidskosti, proti veškeré morálce a výsměchem spravedlnosti a mezinárodnímu právu. Vlády všech zemí, které prostřednictvím prodejných médií lžou, překrucují fakta a podporují a schvalují činy nové nezákonné kyjevské moci,

se dopouštějí zločinu podpory nacismu a fašismu a měly by být občany každé jednotlivé země svrženy a postaveny před soud za podíl na genocidě civilního obyvatelstva na jihovýchodní Ukrajině. Poučen uplynulými 25 lety však vím, že se nic takového nestane, vím, že až uspořádám zase nějaký mítink nebo demonstraci, přijde sotva pár stovek lidí, a to ještě pouze v případě, že nebude zrovna pršet nebo v televizi nepoběží fotbal. Jediným opravdovým zadostiučiněním mi tak zůstává, že přece jen existuje jeden velký národ, jehož duch ještě není zlomen a který vede muž pevných nervů, vysoké inteligence a morálních hodnot z doby, ve které jsem vyrůstal. Rusko a jeho současný prezident Putin se tak stávají poslední nadějí na změnu pro Evropu tonoucí ve tmě morálního úpadku, sobectví a osobní zbabělosti se tomuto zlu postavit… Ladislav KAŠUKA

           

SVĚT

A MY

Muž, který roste s úkoly Patnáct let kariéry Vladimira Vladimiroviče Putina

Devátého srpna 1999 se stal ruským premiérem dosud neznámý člověk z »Pitěru«, tedy Sankt-Petěrburgu, Vladi mir Putin a prezident Boris Jelcin jej ze své svobodné vůle označil jako svého nástupce. Když na konci roku nemocný »car Boris« odstupoval, úřadujícím prezidentem se po něm stal opravdu Putin. Vědělo se o něm, že je to muž »silovi ků«, tedy armádních a bezpečnostních struktur, a že díky vojenské službě v NDR umí německy. Měl spořádanou rodinu, se svou ženou Ludmilou se zúčastňoval všech oficiálních akcí a dával najevo úctu k pravoslavné tradici. Pro charakteristiku Putina uvedu dva příklady. První: když na jedné slavnostní večeři bývalý premiér Primakov vyzval všechny přítomné, aby povstali ti, kteří se cítí být čekisty, Putin si stoupl také (ČEKA- sovětská bezpečnostní služba. Její zakladatel Dzeržinskij tvrdil, že čekista má čisté ruce a horoucí srdce). Druhý: Putin označil rozpad Sovětského svazu za jednu z největších geopolitických tragédií dvacátého století. Na Západě mu sice tento výrok dodnes vyčítají, ale nezapomínejme, že v ozbrojených konfliktech, které vypukly po rozpadu SSSR, zahynulo 750 tisíc lidí. Putin ale nemůže být podezříván z toho, že by chtěl Sovětský svaz obnovit: vyjádřil se dokonce, že ten, kdo by jeho rozpadu nelitoval, nemá srdce, ale ten, kdo by ho nyní chtěl obnovit, nemá rozum. Když Putin nastoupil do úřadu, vyšla kniha jeho rozhovorů Ot pěrvogo lica (Od první osoby). Upřímně, po jejím přečtení jsem měl pochybnosti o Putinově intelektuální kapacitě. Ale brzo se ukázalo, že jsem se mýlil. Putin se nejdříve tvrdě vypořádal s čečenskou vzpourou. Na jedné straně se okázale přátelil s kazaňským muftím, na druhé straně tvrdě zatočil s islamisty. Kdo ví, třeba to byl varovný prst pro všechny, kteří by chtěli narušit územní integritu Ruské federace (plánovaná čečenská

Boris Jelcin

republika Ičkeria měla sahat od Kaspického moře k Černému moři). Při střetech s teroristy se Putin nikdy nebál vzít na sebe osobní odpovědnost. Spolehl se na armádu a na bezpečnostní struktury (sedm základních správních oblastí země odpovídalo sedmi základním vojenským okruhům). Skoncoval s tříštěním země, kdy se kdejaký papalášek řídil Jelcinovou výzvou »proglotitě stoľko suverenitěta, skoľko vy chotitě« – spolkněte tolik suverenity, kolik chcete. Každý oligarcha si dělal, co chtěl. Někteří, třeba Chodorkovskij, se už cítili povoláni k tomu, aby vládli Rusku jako celku. Ale všichni se přepočítali: Putin byl ve věci jednoty Ruska a moci nesmlouvavý a Chodorkovskij skončil za mřížemi. Nový vládce Ruska využíval a dodnes využívá toho, že ropa i plyn jsou na vyšší cenové úrovni, než byly za Jelcina. Tyto peníze, které byly jakoby navíc, začal investovat do obnovy Ruska, zejména do energetické infrastruktury. Je jasné, že není dlouhodobě udržitelné, aby 70 procent současného exportu tvořila ropa a plyn (na konci osmdesátých let to bylo »jen« 40 procent), ale Putin si touto cestou začal vytvářet finanční polštář pro krizové situace, pro investice do nových odvětví (investice do vědy a výzkumu poklesly za Jelcina na 1,09 procenta HDP!) a pro oddlužení. Za dobu Putinova prezidentování Rusko splatilo své dluhy a dnes má dluh jen sedm procent HDP, zatímco USA přes 90 procent, řada evropských zemí je v pásmu nad 110 procenty HDP a Japonsko má údajně dluh 293 procent HDP! (ČR kolem 60 procent.) Putin sice stabilizoval zemi autoritářskými metodami, ale v daných podmínkách těžko byly k dispozici jiné. Přes toto autoritářství Západ Putina v prvních dobách přivítal. Nepil, na jednání byl vždy připraven, vystupoval kultivovaně, nedával najevo své emoce, byl zdrženlivý, ale přitom rozhodný, byl sportovně založený (judo, jízda na koni, rybolov atd.). Oproti Jelcinovi se snažil i o jistou komunikaci s ruskou veřejností. Jistě, řada věcí, třeba přímé přenosy ze zasedání vlády, byly »potěmkinskými vesnicemi«, ale přece jen to byla proti vulgárnímu opilci Jelcinovi výrazná změna. Problémů k řešení měl tolik, že si posteskl, že má pocit, že oral jako nevolník od rána do večera. To vyslovil, když mu v roce 2008 končil druhý mandát. Po něm dodržel literu ústavy, když se dohodl s Medveděvem a jako šéf vítězné strany Jednotné Rusko nastoupil už podruhé do úřadu premiéra. Tuto roli plnil stejně disciplinovaně jako tu prezidentskou. Po prezidentském období Medveděva se opět přihlásil o prezidentské angažmá.

Vysoká podpora veřejnosti FOTO - archiv (2)

Podporu veřejnosti měl Putin v celém dlouhém období nestálou, ale nyní je nesmírně vysoká. Rusové

Vladimir Putin vidí, že jejich prezidentovi není Rusko lhostejné a že poctivě hájí jeho zájmy. Po relativně dlouhém váhání Putin souhlasil s připojením Krymu k Ruské federaci (když hrozilo reálné nebezpečí, že Rusko přijde o sevastopolskou námořní základnu). Řada jeho návrhů, třeba jednotný ekonomický a humanitární prostor od Lisabonu po Vladivostok, budou doceněny teprve později. Zaujal mne nedávný průzkum v USA, podle něhož 80 procent Američanů pokládá Putina za státníka, zatímco Obamu jen 45 procent. V článku Demokratická tradice?, uveřejněném v Parlamentních listech, jsem psal o důvodech, proč Putina chtějí Američané svrhnout, a k tomuto účelu dokonce připravili návrh zákona č. 2277. Ekonom Glazjev (ekonomický šéfporadce Putinova týmu) ví, že prozápadní pátá kolona číhá na svou příležitost a finančníci jako Kudrin nebo Gref a mnozí další už vystartovali s tvrzeními, jak fatálně Rusku ublíží hospodářské sankce. Už jsem přiznal, že jsem zpočátku Putinovy schopnosti podceňoval. Určitě to není žádný oslnivý intelektuál, ale nikdo mu nemůže upřít vynikající organizační schopnosti a mimořádné umění hledat a nalézat nečekaná řešení. Řekl bych, že je to muž, který roste s úkoly, které jsou na něj kladeny. Čím náročnější úkoly řeší, tím větší výkony podává. Kdybych hledal jeho obraz v krásné literatuře, našel bych ho v románu Miky Waltariho Egypťan Sinuhet. Vždy jsem srovnával faraóna Achnatona z tohoto románu s Michailem Gorbačovem. S tím jsem mluvil ve svém životě dvakrát. Byl unesen vlastními myšlenkami a vlastním projevem, ale v každé jeho větě byl logický rozpor. Uchvacoval se ideály humanismu jako Waltariho Achnaton. Věřil, že když odzbrojí, udělají to i další, že když on nastaví hruď, ostatní budou jednat stejně. Výsledkem byl rozvrat a úpadek Egypta i Sovětského svazu. Politika je krutá a politici by si měli uvědomit, že za jejich omyly platí obyčejní lidé a celá země, za kterou mají z titulu své funkce zodpovědnost. Po Achnatonovi musel přijít autoritářský generál Haremheb, aby zavedl pořádek a relativně normální poměry. Ruským Haremhebem je asi Vladimir Putin. A pak že romány jsou jen předmětem zábavy! Putin roste svými úkoly a Západ se ho jen tak nezbaví. Miloslav RANSDORF, poslanec Evropského parlamentu

         

Fenomén čestné občanství a podobné pocty

           

Příspěvek k projednávanému zákonu o státní službě

V Praze máme další bouři ve sklenici vody – může být museli aspoň na okamžik projevit takovou statečnost a nezištuděleno MUDr. Františku Krieglovi čestné občanství nost, jakou celý život prokazoval MUDr. František Kriegel. Prahy 2? Představitelé Prahy 2 (zatím jen rada) rozhodli, že Zákon totiž stanoví, co se smí říkat, a současní mocipáni rozhon es m í , a ú d a jn ě s te j n ý n áz o r p r o j ev i l a dují o tom, jaký názor kdo může říci, aniž by za i Naděžda Kavalírová. Zdá se, že zápas něj byl stíhán. Markantním potvrzením tohoto Tak to vidím já poznání je vyhrožování poslankyni za KSČM o tuto »poctu« in memoriam nekončí a že předkladatel návrhu Michal Uhl bude ve Martě Semelové za odpověď – osobní vyjádření – svém úsilí pokračovat. k procesu s JUDr. Miladou Horákovou a o několik dní starší staObjektivní zhodnocení osobnosti typu MUDr. F. Kriegla, novisko uvedené na internetu (Jan Berwid-Buquoy), kde se spejakož i celého období vlády KSČ, je úkolem nezaujatých histo- kuluje dokonce o možnosti jejího dvojího špiónství a následném riků – ty ale asi zatím nemáme, anebo máme, ale bohužel by jejím beztrestném »uklizení«, které zcela zapadlo. Je evidentní,

Snažím se již delší dobu sdělovat své názory do médií včetně tisku, dosud jsem neuspěl, resp. velice omezeně. Řada redakcí nemá ani tu elementární slušnost, aby potvrdila přijetí příspěvku, natož sdělila, že zvažuje jeho uveřejnění nebo s přispěvatelem diskutovala. Bohužel zde žádná d e mo k ra ci e n e n í , a l e v y s o k á ce n z u ra , a p o d l e m éh o n áz o ru j e p o ru š o v án a i samotná Ústava, dle níž má každý právo prezentovat svůj názor. To mohou pouze někteří. Ale to není téma, o kterém chci něco napsat. Jsem spoluautorem prvého návrhu zákona o státní službě, předkládaného na počátku 90. let, ještě před vznikem ČR, který byl spolu s lustračním zákonem předmětem jednání v tripartitě. Za prosazování tohoto zákona a za kritiku obsahu návrhu lustračního zákona jsem byl protiprávním pučem svržen v roce 1992 z funkce federálního předsedy jednoho z odborových svazů. Puč byl iniciován údajně OF a vznikající pravicovou stranou a intrikujícími

osobami v odborovém svazu. Minulost ale nechme spát. Přítomnost je však úděsná. Ani po 20 letech není zákon o státní službě uplatňován. Pokrytectví a cynismus pravicových stran jsou naprosto hnusné. Stávající návrh není sice zcela dokonalý, má řadu nevyjasněných paragrafů, tak jak na to poukazuje např. KSČM, ale určitě jde o naději, že do budoucna budou státní úředníci nadstraničtí, profesionální a slušní, sloužící opravdu tomuto státu a hlavně občanům. Mohu v rámci rodiny předložit kdykoliv důkaz a svědectví několika osob, jak se prosazovali členové ODS a dalších pravicových stran a jejich sympatizanti do mnoha funkcí ve státní správě anebo v krajské samosprávě. ČSSD nebyla nikdy v těchto procesech příliš pozadu. Jak např. ředitelé útvarů byli schopni vyhazovat své podřízené úřednice před odchodem do důchodu, jen aby dostali některé ze svých milenek na jejich místo. Podle toho také státní správa a samospráva doposud vypadá. Profesionalita a odbornost až na posledním místě. Bohužel ani zkoušky uchazečů

že naší elitě nejde o tragédii JUDr. M. Horákové, ale o sprostý obchod, manipulaci s jejím osudem. Vyčítat MUDr. Františku Kriegelovi jeho minulost »autoritami« typu Mgr. J. Černochové nebo N. Kavalírové, je směšné. Co občané tohoto typu ve svém životě předvedli v okamžicích, kdy jim zdaleka nešlo o život, ale jen o společenský post či snadnější naplnění »bachoru«? U MUDr. Kriegela vnímám motivaci k jeho konání poznáním a přesvědčením – humanitou, solidaritou a svědomím. Evžen SMRKOVSKÝ, kandidát KSČM do Zastupitelstva městské části Dolní Počernice

o zaměstnání ve státní správě nic nevyřeší, mohou být pouze základní podmínkou. Zaměstnanec státní správy a samosprávy se stává opravdovým úředníkem až po cca sedmi letech činnosti a musí být kromě odbornosti i výborným analytikem a polospisovatelem, navíc schopný komunikace a dobrý organizátor. Dalším a podstatným důvodem setrvávajícího stavu neúčinnosti služebního zákona byla snaha do některých útvarů dosadit své lidi, aby se dalo korumpovat a krást vnitřní zdroje i zdroje z EU. O tom nejsou žádné pochybnosti, důkazy můžeme sledovat každým dnem. Sám jsem trochu skeptický při prosazování vzniku nějakého GŘ státní služby, stačily by nějaké útvary na MF a zejména MV, jde spíše o principy, jaké budou pravomoci a nadstranickost vedoucích představitelů... ale čas ukáže, je-li to užitečné a jde-li o nadstranickou brzdu některým nevhodným procesům. Pokud se opozice, zejména z řad ODS a TOP 09, po čerstvých jednáních domnívá, že zvítězila, když by její požadavky měly být akcepto-

vány, tak jde o zcela falešné mámení. Opozice nezvítězila, jen se zviditelnila, což byl i účel před komunálními volbami. Nic víc, nic míň. Doplňovat do vedoucích funkcí lidi z podnikatelské sféry nebo sféry akademické je zcela nesmyslné, neprofesionální, i vedoucí státní úředník musí byt přednostně vychován postupně zevnitř, nikoliv přijat z vnějšího prostředí. Ale to snad budoucí vrchní personalisté budou vědět, že je to nesmysl a velmi nebezpečné pro nadstranickost vedení, protože to je metoda, jak do státní správy infiltrovat lidi z podnikatelsko-mafiánské sféry a z lobbistických akademiků. Proto, resp. přes tyto výhrady, by měl být, i když ne třeba dokonalý, zákon o státní službě přijat co nejrychleji a platit nejpozději od 1. ledna 2015, a to nejen proto, že nás do toho tlačí EU. Vyhodnotit, jak přijaté principy fungují za dva roky od jeho účinnosti, bude jistě Petr GREGOR, potřebné opatření. zastupitel za KSČM – bezpartijní, Lysá nad Labem

číslo 33/2014 

III. (5)

 

HISTORIE                   

Poznámky k možnému svatořečení kardinála Stepinace

Chorvatský kardinál Alojzije Stepinac (1898 až 1960) své teologické studie zahájil až v roce 1924. Za světové války byl jako rakousko-uherský voják v Itálii v roce 1918 zraněn a zajat, hlásil se jako dobrovolník do Jihoslovanské legie, do srbské armády, účastnil se průlomu soluňské fronty. Při demobilizaci v roce 1919 byl důstojníkem v záloze Armády Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Po přechodném studiu zemědělství začal své bohoslovecké studium v Římě na Universitas Gregoriana, zakončené doktorátem. Stal se asistentem záhřebského arcibiskupa (jako soluňský dobrovolník měl podporu krále Alexandra), arcibiskupem se stal v roce 1937 – roce, kdy pro nesouhlas srbské pravoslavné církve a veliké nepokoje v Bělehradě parlament nepřijal konkordát s Vatikánem. Arcibiskup toto ostře kritizoval. Když byla po agresi Německa, Itálie, Maďarska a Bulharska (1941) zničena Jugoslávie, arcibiskup Stepinac 10. dubna 1941 – když německé tanky byly vítány kvítím v Záhřebu – podpořil utvoření Nezávislého státu Chorvatsko (NDH, Nezávisná država Hrvatska) a jeho ustašovského režimu. Stepinac navštívil už 12. dubna, ještě před kapitulací armády Jugoslávie, ustašovského předáka Kvaternika a pak i jednoho z největších válečných zločinců »vůdce« Ante Paveliće. Stal se vikářem armády i ustašovců NDH. Během války a masové genocidy Srbů v ustašovském Chorvatsku byl jedním ze tří organizátorů násilného pokatoličťování pravoslavných Srbů, takže arcibiskup Stepinac mohl hlásit 18. května 1943 papeži Piovi XII. (někteří ho dodnes nazývají »Hitlerův papež«), že bylo: »…240 tisíc pravoslavných Srbů převedeno na katolictví, z toho téměř 100 tisíc už v roce 1941«. Tento přechod na katolictví část Srbů a jejich rodin udělala, aby si zachránila život, mnozí ale i přesto byli i s rodinami ustašovci povražděni. V té době nazývali pravoslavné Srby schizmatiky. Pod pojmem genocidy Srbů v NDH, kterému Hitler a Mussolini přidali i Bosnu a Hercegovinu (BaH), větší část Sremu, se rozumí vyvraždění minimálně až 800 tisíc lidí, snad až milionu. Ty chybějící statisíce Srbů byly vidět i při sčítání lidu po konci války, po osvobození Jugoslávie za Titova režimu, po roce 1945. Pro OSS (Kancelář strategických služeb – Office of Strategic Services, předchůdce dnešní CIA) vypracoval Chorvat S. Krizman údaje, že ustašovci od dubna 1941 do srpna 1942 vyvraždili na 600 tisíc Srbů (je to jeho známá »Mapa smrti«). Hitlerův »létající diplomat« pro Balkán H. Neubacher uváděl srbské ztráty kolem 750 tisíc. Podobné údaje o genocidě Srbů chorvatskými ustašovci a částí bosensko-hercegovských muslimů uvádějí někteří němečtí generálové včetně toho, jak se ustašovští velitelé chlubili počty povražděných, prý je dokonce i zveličovali.

»Továrna na smrt« - Jasenovac Ustašovské Chorvatsko mělo i celý rozsáhlý systém likvidačních táborů pro Srby, Židy, Romy. Nejznámější z těchto »továren smrti« byl asi 100 km jihovýchodně od Záhřebu tábor Jasenovac, kde bylo povražděno více set tisíc Srbů, do 25-30 tisíc Židů a údajně až 80 tisíc Romů. NDH měl takové likvidační tábory i pro děti. V horském masivu Velebitu, pod Gospićem, vzniklo po příchodu ustašovců v hlubokých krasových jámách popraviště Jadovno, hlav-

Pod čarou



Pod čarou



ně Srbů a Židů, kde za tři čtyři měsíce jeho existence, než Italové přinutili ustašovce jej zavřít, bylo zavražděno 38 010 Srbů, 1998 Židů… a dva Češi. V krasových jámách našlo smrt i 54 pravoslavných kněží, mezi nimi dva biskupové, a také autorův strýček, pravoslavný kněz Bogdan Lalić (dnes svatý kněz mučedník) popravený se svým synem Mirou 12. července 1941.

Podporoval vrahy Arcibiskup Stepinac byl zřejmě hodný a bohabojný člověk, nikoho nezavraždil, ale s ustašovci se denně stýkal, těšil se jejich přízni, jedl jejich chleba, žádnou známou větší akci proti statisícovým vraždám Srbů nepodnikal, podporoval násilné pokatoličťování. Významný chorvatský intelektuál, univerzitní profesor Viktor Novak, napsal po válce rozsáhlou knihu (má přes tisíc stránek!), vyšla v roce 1948: Magnum Crimen (Veliký zločin) – Půl století klerikalismu v Chorvatsku. Přes 600 katolických kněží a řádových bratrů kolaborovalo s ustašovci, mnoho z nich se účastnilo protisrbských a protižidovských akcí, pogromů, někteří z nich i osobně vraždili. Jedna z hrozných událostí se například stala v Bosně na předměstích Banja Luky Drakulić, Šargovac, Motike, dne 7. února 1942, kdy Stepinac byl arcibiskupem. Toho dne ustašovci z osobní Pavelićovy gardy, i místní fašisté, povraždili během dne přes 2300 Srbů, včetně kolem 500 (!) dětí i přímo ve školách. Autor byl opakovaně v jejich kostnici. V pravoslavném chrámu v Drakulići jsou stovky jejich jmen vytesány a pozlaceny v mramoru. Ustašovské vrahy přivedl z místního katolického kláštera Petrićevac a k vraždění nabádal a osobně i vraždil řádový bratr Vjekoslav (Miroslav) Filipović-Majstorović a jeden z vůdců ustašovců v Bosně, »stožernik« Gutić. Píše o tom podrobně i Viktor Novak v Magnum Crimen. Jan Pavel II. navštívil toto notoricky známé ustašovské hnízdo, Petrićevac, 22. června 2003, sloužil tam i mši svatou, aniž by jednoznačně přiznal hroznou roli tamního kléru při masakrech 7. února 2003. Jen apeloval na nutnost usmíření, lásky mezi lidmi. Hned nedaleko Medjugorje, kde se prý zjevovala Bohorodička, je hrozné místo, hluboká krasová jáma a ustašovské popraviště Golubinka,, kde ustašovci, Chorvati i muslimové povraždili 4. srpna 1941 na 2000 lidí z okolních srbských vesnic a Mostaru spolu s ještě zbývajícími Židy, a mrtvé i polomrtvé naházeli do Golubinky. Jejich kosti byly slavnostně za účasti patriarchy Pavla vytaženy teprve za 50 let, až 4. srpna 1991, protože to Tito za svého života nechtěl povolit, aby se prý nejitřily vzpomínky. I toto vraždění se dělo za arcibiskupa Stepinace v Záhřebu… Byli nicméně i katoličtí kněží, kteří své srbské bratry bránili, možno říci i za cenu života. Bylo jich však nepoměrně méně. Zářným bodem zde zůstává katolický biskup Alfréd Pichler z Banja Luky, který v roce 1963, po návratu z II. vatikánského sněmu, citoval ve Vánočním poselství slova papeže Pavla VI: »…že jsme v minulosti hřešili proti lásce…, aby nám naši bratři pravoslavné víry odpustili, jako Ježíš na kříži všem odpustil…«.

Blahoslavený kolaborant Po skončení války byl arcibiskup Stepinac odsouzen za kolaboraci s fašistickou zločineckou organiza-

Pod čarou

Na nás, tedy na naše myšlení, vědomí, je každodenně veden frontální útok. Právě ve zpravodajství o ukrajinských událostech se ukazuje, že v režimní propagandě má naše republika k vyváženosti a objektivitě pohříchu daleko, a že dokonce byly ze šuplíků vytaženy osvědčené nástroje mediální manipulace. Minulý týden ve čtvrtek v podvečer uspořádaly občanské iniciativy konferenci, na níž mohli promluvit ti odborníci, kteří – samozřejmě s výjimkou našeho listu a některých internetových serverů – nemají šanci promluvit k věci ani slovíčko. Zkušený mediální odborník Petr Žantovský, jehož naši čtenáři znají z několika rozhovorů, rozebíral fenomén frontálního útoku »hlavních« médií na diváky, posluchače, čtenáře. Pracuje se totiž s emocionalitou, ne racionalitou. Volí se konstrukce, které mají vyvolat v lidech emoce, jež zabraňují rozumovému posuzování jevů, a mezi emocemi je nejsilnější strach. A dále už to znáte: kdo se bojí, je ovladatelný, poddajný, lehčeji se přizpůsobí tomu, kdo tlak vyvíjí. A když se pak vyloženě straší, no tak to má teprve účinek! Přátelé, to je přesně to, co někteří z nás



Pod čarou



cí ustašovců na 16 let do vězení, kde však strávil jen pět let. Papež Pius XII. ho jmenoval v roce 1952 kardinálem. Sama katolická církev se snažila udělat z něho mučedníka. Papež Jan Pavel II. dne 3. října 1998 v chorvatském posvátném chrámu Marija Bistrica prohlásil na doporučení záhřebského kardinála Franji Kuhariće, po obvyklých procedurách, kardinála Stepinace za blahoslaveného, což znamená i možnost jeho svatořečení. A o tom se intenzivně letos jedná. V historii rozbití Jugoslávie hrál kardinál Kuharić také svou roli. Patřil mezi ty, se kterými šéf německé zpravodajské služby (BND) a budoucí ministr zahraničí Klaus Kinkel a jeho

superagent Klaus Dörner sehráli, spolu s Rakouskem, roli rozbíjení státu a vytvoření za pomoci zahraničních ustašovců, církve a nacionálů samostatného Chorvatska. Píše o tom přesvědčivě bývalý německý důstojník Erich Schmidt-Eenboom (Der Schattenkrieger – Klaus Kinkel und der BND; Válečník ve stínu - Klaus Kinkel a BND, ECON, 1995). Byl by kardinál, blahoslavený Alojzije Stepinac, takový, jaký byl, jako svatý dobrým prostředníkem mezi lidmi a Bohem? Pro mnohé už i jeho blahořečení nebylo ospravedlnitelné. Příliš dlouho kolaboroval se zločinci, i když sám zločiny nepáchal. Rajko DOLEČEK

Následníci statečných činů dědů a otců Při příležitosti 70. výročí osvobození Běloruska Rudou armádou od německých fašistických uchvatitelů se v Minsku konala vojenská přehlídka. Jsme rádi, že se jí mohla zúčastnit i delegace Slovanského výboru z České republiky. Přehlídky se v jednolitém šiku zúčastnili po boku běloruských obránců vlasti i ruští vojáci. Celkem více než 3700 mužů a 240 kusů bojové techniky, včetně dvou tanků–veteránů. Světu dala zřetelně najevo to, že Bělorusové a Rusové jsou hrdými dědici a následníky statečných bojovníků Rudé armády ve druhé světové válce a jsou odhodláni i dnes, pokud by to bylo nutné, opět bojovat bok po boku na obranu svých zemí stejně tak, jako se bili s nepřítelem jejich tátové a dědové před 70 roky. To dokazovaly i historické vojenské prapory vítězných sovětských jednotek, které pochodující vojáci v Minsku nesli a vezli. Tyto jednotky se v roce 1944 vyznamenaly při Operaci Bagration. Operace vedla k osvobození Běloruska, při níž nacistická armáda utrpěla zdrcující porážku a započala tím zvonit hrana konečné a totální porážce hitlerovského Německa. Při této příležitosti hlava státu prezident Lukašenko řekl, že lid Běloruska nezapomněl na fašistické hrůzy, a připomněl, že v současnosti se vynořily nové cílené hrozby a tendence globální nestability! Zdůraznil, že tragické události zemi pobízejí k upevňování ozbrojených sil, a to i vzhledem k tomu, co se děje na bratrské Ukrajině, kde jsou oběti bojů, degradace ekonomiky. Bělorusko se zasazuje o uplatňování norem mezinárodního práva a spolupráce jak mezi východními, tak i západními státy. Po jeho vystoupení nad hlavami tisíců lidí proletěly vrtulníky s rozsvícenými světly. A to již pochodovali vojáci minského suvorovského učiliště. Partyzáni s kalašnikovy a puškami v dobových šatech civilistů, v jakých se bili s fašistickými vetřelci nejen v hlubokých běloruských lesích a bažinách. Následovali pskovští parašutisté z 234. gardového výsadkářského úderného pluku 76. gardové Černigovské výsadkářské divize. Právě tato divize osvobozovala Bělorusko. Defilovaly i mechanizované síly doprovázené

písní Vstavaj strana ogromnaja, vstavaj na směrtnyj boj. Projel i lehčí tank s vlajícím praporem, zlatě lemovaným, s hvězdou, srpem a kladivem. Byl na něm zobrazen portrét Lenina. Následovaly těžší tanky, obři, natření maskovací khaki barvou. Další tanky s radary. Spatřili jsme raketové systémy a samohybnou dělostřeleckou techniku 2S1 Gvozdika a 2S5 Hyacint, protitankové a protiletadlové raketové systémy Konkurs a Osa, protiletadlový samohybný systém Tunguzka. Zraky přihlížejících zvláště zaujaly mohutné zbrojní komplexy ruské provenience, umístěné na obřích běloruských podvozcích. Bylo to osm nejmodernějších protiraketových systémů S-400 Triumf a osm vozidel s taktickými raketami Iskander. Pak nastala druhá část přehlídky. Připomínala prvomájový průvod. Bělorusko tím ukázalo světu touhu po mírovém životě a podalo ruce k mezinárodní spolupráci. Zatímco na sousední Ukrajině se válčí a umírají vojáci i civilisté, na minském prospektu Mašerova namísto smrtících explozí granátů přívětivě šelestila kola zemědělské a stavební techniky, zabezpečující práci a chléb, byty a prosperitu pro národnosti Běloruska, jejichž vlast je kouzelným smaragdem čisté přírody, plné šťavnatých luk a březových hájů, průzračných jezer a čapích hnízd, vsazeném do čelenky Evropy. Plochu před tribunou zaplavila i děvčata v červených, modrých a bílých úborech. Mládež v lidových krojích. Mezi ně napochodovali partyzáni a frontoví rudoarmějci. Šli umělci, sportovci, vojáci a nad hlavou jim promlouval transparent: Město hrdina Minsk. Přehlídka vyvrcholila pestrobarevnou fontánou či pyramidou z těl mladých sportovců vedle protilehlé tribuny. Spíše se však tato odvážná stavba podobala sugestivnímu květu, jenž se rozvinul k sedmdesátiletému jubileu svobodné země. A do noci se pak rozzářil prskající a bouchající ohňostroj. K nebi vylétly balónky. Všechno jsme mohli shrnout v mohutný chorál: My, Bělorusové, jsme lidé míru, srdcem oddaní rodné zemi… JAN JELÍNEK FOTO – Josef BÍNA

Pod čarou

denně vídáme, slýcháme, čteme. Jako první informace, jakýsi vykřičník, který se nám otiskne do podvědomí, zazní zpráva, že – například – ukrajinskou hranici přešla tisícovka ruských ozbrojenců s těžkou technikou. Až vzápětí se dodá, že »to říká Kyjev«. Takže prý! A co se nedodá vůbec, jsou důkazy. Přesto již semínko bylo zaseto a klíčí. Do lidí se vnesla obava, neklid, lidé cítí nebezpečí. Funguje to, zvláště když se spekulace zopakuje padesátkrát za den... V jednom z rozhovorů pro náš list Žantovský vysvětlil, že se v mediální manipulaci uplatňuje také tzv. efekt třetí osoby. To je takové to »ví to každý, říká se to«, aniž by se konkretizoval původce onoho názoru. Nikdo nic nezdůvodňuje. Z toho pak plyne, že by si nikdo neměl myslet nic jiného než to, co »se říká«. Takový drzoun se brzy musí vyčlenit z davu, no považte... Jak bojovat proti těmto útokům, které sledují jasný cíl? Nezbývá nic jiného, než emocím nepodléhat (valí se na nás opravdu ze všech stran!), a nevěřit nekriticky všemu, co nám kdo nakuká. Hledat si alternativní zdroje a používat hlavu. Mo n i k a H O Ř EN Í

Používat hlavu

IV. (6)

 číslo 33/2014

Bělorusko uspořádalo 3. července u příležitosti 70. výročí mírového života vojenskou přehlídku.

                               Naše PRAVDA – společensko-politická příloha Haló novin. Kontaktní adresa: Redakce Haló novin, Politických vězňů 9, 111 21, Praha 1, tel: 222 897 256, e-mail: [email protected]. Odpovědný redaktor: Jaroslav Kojzar. Grafická úprava: Studio FUTURA. Nevyžádané příspěvky se nevracejí ani nehonorují. Vyšlo dne 25. srpna 2014

PONDĚLÍ  25. SRPNA 2014

ZE ZAHRANIČÍ

 STRANA 7

Nemístná vojenská přehlídka

Ukrajinský prezident Petro Porošenko přislíbil v letech 2015 až 2017 vynaložit 40 miliard hřiven (přes 60 miliard Kč) na přezbrojení armády, která se už déle než čtyři měsíce snaží potlačit povstání na východě země. Porošenko promluvil včera v centru Kyjeva na oslavách Dne nezávislosti Ukrajiny. Odehrála se mohutná vojenská přehlídka, první po pěti letech. Námořní část přehlídky se konala v Oděse. »Mnozí lidé na Ukrajině mají pocit, že je nemístné pořádat vojenskou přehlídku za situace, kdy během konfliktu na východě země zahynulo více než 2000 lidí a více než 330 000 lidí muselo opustit své domovy,« poznamenal ve své ruské verzi britský server BBC. Povstalci - snad jako odpověď na přehlídku v Kyjevě, anebo jako reminiscence moskevské přehlídky německých válečných zajatců v červenci 1944, předvedli davu v Doněcku na východě Ukrajiny několik desítek válečných zajatců. »Fašisté, fašisté!« skandoval dav na Leninově náměstí na adresu vesměs

Ukrajinská armáda včera bombardovala obytné čtvrtě Doněcku, podle zpráv zasáhla i místní FOTO – ČTK/AP supermoderní fotbalový stadion.

neoholených a neupravených ukrajinských vojáků. Ještě předtím povstalci oznámili, že při úspěšné protiofenzivě obklíčili dvě seskupení vládních jednotek. V jednom »kotli« bylo prý obklíčeno asi 5000 ukrajinských vojáků, v druhém asi dvě tisícovky příslušníků dobrovolnických praporů, a to i s desítkami tanků, obrněných vozidel, děl, raketometů a minometů. Vyhrocení situace na bojištích a vítězná hlášení povstalců podle listu Moskovskij komsomolec nejspíše souvisejí se zítřejší schůzkou v Minsku, kde mají jednat prezidenti Vladimir Putin a Petro Porošenko. Úspěch povstalců by oslabil Porošenkovy argumenty v podobě armádních vítězství. »Situace v Luhansku zůstává nezměněna - 22. den zcela chybí elektřina, voda i spojení,« oznámila včera místní radnice. »Ostřelování města neustává a každý den výbuchy granátů poškozují obytné domy a městskou infrastrukturu,« dodala. V sobotu se do Ruska v pořádku vrátily kamiony, které v pátek přivezly do Luhanska humani(čtk) tární pomoc.

Lidský řetěz kvůli uhlí Osm kilometrů dlouhý lidský řetěz v sobotu vznikl na hranicích Německa a Polska v rámci protestní akce proti rozšiřování uhelných dolů. Sedm a půl tisíce lidí, mezi nimi i 250 Čechů, se zapojilo do kampaně ekologické organizace Greenpeace v Dolní Lužici, asi 100 km od českých hranic. Řetěz začínal u kostela v německé obci Kerkwitz a končil před školou v polské Grabici, informovala organizace ve své tiskové zprávě. Více než šesti tisícům lidí v německo-polské Lužici hrozí podle Greenpeace ztráta domova kvůli povrchovým dolům. Hnědé uhlí by se

mělo těžit přímo pod jejich obcemi, kde leží miliardy tun této horniny. Švédská společnost Vattenfall a polská PGE tam plánují otevřít pět povrchových dolů, upozorňují aktivisté. Zničena má být také řada vesnic obývaných Lužickými Srby, kteří proti úřady plánované ztrátě domova protestují již delší dobu. Ačkoliv se akce konala za hranicemi České republiky, dorazilo i mnoho zástupců z oblastí postižených těžbou uhlí v ČR. Akce se zúčastnili lidé z takřka 30 zemí. Kromě Evropy tam byli zastoupeni i dobrovolníci z Argentiny či (pe, čtk) Jihoafrické republiky.

Sopka dál zlobí

Okolí islandské sopky Bárdarbunga včera zasáhlo dvojí ze m ě t ř es e n í , j e d n o o s íle 5,3 a druhé 5,1 stupně. Jde o dosud nejsilnější zaregistrované otřesy. Tamní úřady nezaznamenaly známky erupce vulkánu, snížily proto varování z nejvyššího červeného stupně na oranžový. Island oznámil i zrušení bezletové zóny, kterou preventivně vyhlásil kolem místa hrozící erupce. Stále ale existuje možnost, že sopka v následujících dnech vybuchne, uvedla agentura AP. Nejvyšší stupeň varování

před erupcí vyhlásila země v sobotu, kdy upozornila letecké společnosti, že lze případně očekávat silné znečištění ovzduší sopečným popelem. Bárdarbunga tvoří největší vulkanický systém na Islandu a s nadmořskou výškou 2009 metrů je druhým nejvyšším vrcholem této ostrovní země. Sopku pokrývá ledovec Vatnajökull. Seizmologové v okolí sopky zaznamenali za poslední týden tisíce drobných otřesů. Seizmické údaje podle vulkanoložky Melissy Pfefferové

naznačují, že magma rozpouští led pod příkrovem ledovce. Není prý ale jasné, zda nebo kdy kvůli erupci roztaje vrstva ledu, která je 100 až 400 metrů silná, a sopka do atmosféry vychrlí páru a popel. Jeden z největších evropských ledovců by ale také erupci mohl zadržet. Islandské úřady tento týden kvůli možné erupci nařídily evakuaci turistů z okolí sopky. Oblast ležící více než 200 kilometrů východně od hlavního města Reykjavíku není obydlená, je však oblíbe(čtk) ná mezi turisty.

V americkém Fergusonu o víkendu pokračovaly protesty proti zabití neozbrojeného mladíka policistou. Demonstrace proběhla také v New Yorku. Akce byly poměrně klidné, dnes se však koná pohřeb zastřeleného Michaela Browna, nelze FOTO – ČTK/AP vyloučit nové propuknutí násilností.

ŘEŠENÍM JE FEDERACE Německý vicekancléř a min is t r h o s p o d á ř s t v í S i g m a r Gabriel se v novinovém interview vyslovil pro federalizaci Ukrajiny. Pomohlo by to prý ukončit konflikt mezi vládou v Kyjevě a povstalci na východě země. S odvoláním na vicekancléřovo interview v nedělním vydání listu Welt am Sonntag o tom informuje agentura AFP. Federalizaci Ukrajiny, k níž s ohledem na silnou ruskojazyčnou komunitu na východě země nabádala Moskva, Kyjev až dosud odmítal. Podle Gabriela by se úsilí německé diplomacie mělo soustředit hlavně na to, aby »všemi prostředky zabránilo přímému vojenskému střetu mezi Ukrajinou a Ruskem«. »Územní celistvost Ukrajiny lze zachovat jen v případě, že se udělá nabídka regionům s ruskojazyčnou většinou,« řekl Sigmar Gabriel.

LETECKÉ ÚTOKY V TRIPOLISU Libyjská metropole Tripolis se včera znovu stala terčem leteckých útoků. Není jasné, kdo za nimi stojí, namířeny jsou ale zřejmě proti islamistické milici Fadžr Libya, která v sobotu po dlouhých bojích údajně převzala kontrolu nad mezinárodním letištěm v Tripolisu. Milice, která sdružuje bojovníky z Misuráry, z leteckých úderů obvinila Egypt a Spojené arabské emiráty. Káhira ale své zapojení do libyjského konfliktu podle zahraničních agentur popřela. K předchozím sobotním útokům se přihlásil bývalý generál Chalífa Haftar, který je spojencem milic ze Zintánu. Stojí přitom i za útoky, které se odehrály v pondělí. Milice ze Zintánu byla v sobotu vytlačena z letiště.

ÍRÁN

PŘEDSTAVIL

NOVÉ ZBRANĚ Írán včera představil novou generaci střel krátkého doletu a dvě nová bezpilotní letadla. Prezident Hasan Rúhání během doprovodné ceremonie řekl, že země neusiluje o získání jaderných zbraní. Nebude si ale nevšímat hrozeb od blíže nejmenovaných mocností. Střela Ghadír s doletem 100 kilometrů je určena k ničení námořních cílů, uvedla oficiální tisková agentura IRNA. Druhou střelou je řízená střela Nasrí Basír. Média o jejím doletu neinformovala, je ale prý schopna fungovat »v tichosti«. Teherán kromě tohoto představil dvě nová bezpilotní letadla, stroj nazývaný Karrar-4, který je schopen sledovat nepřátelské letecké stroje, a bezpilotní letadlo Mohadžer, které může pomáhat s vytvářením vojenských i civilních map.

FARC jedná s vojáky

CENTRÁLNÍ CHILE

Zástupci kolumbijské armády v pátek v Havaně poprvé jednali s vedením Revolučních o zb r o j en ý ch s il K o l u m b ie (FARC). Rozhovory tak podle agentury AP vstoupily do rozhodující fáze, i když o uzavření příměří se zatím oficiálně nejedná. Debatuje se o možném způsobu ukončení konfliktu, pokud oba tábory v budoucnu dosáhnou dohody. Jednání se zástupci FARC se v Havaně konají od roku 2012. Mají ukončit vnitrostátní konflikt, který zemi sužuje už půl století. Znovu zvolený kolumbijský prezident Juan Manuel Santos vyslal do kubánské metropole přední armádní představitele, aby zahájili neformální rozho-

Centrální část Chile zasáhlo v sobotu odpoledne místního času silné zemětřesení. Americký geologický ústav USGS informoval, že otřesy měly sílu 6,6 stupně. Případné oběti a škody zatím nebyly hlášeny, uvedla agentura Reuters. Došlo jen k výpadku elektřiny, mimo jiné i v chilské metropoli Santiagu. Epicentrum zemětřesení bylo asi 50 kilometrů severovýchodně od přístavního města Valparaíso v hloubce 32 kilometrů. Místní média informovala, že kvůli otřesům zaznamenaly problémy telefonní a mobilní sítě. Bez elektřiny se ocitlo asi 100 000 lidí v Santiagu a další obyvatelé měst Temuco a Valparaíso, uvedl vládní úřad pro krizové situace ONEMI.

vory o tom, jak by mohl být konflikt v budoucnu ukončen. Pokud se podaří najít řešení, čeká obyvatele Kolumbie zřejmě referendum, ve kterém rozhodnou o přijetí případné dohody. Hlavní vyjednávač za FARC, Iván Márquez, přítomnost armády na jednáních považuje za »skvělou zprávu«, která dokazuje, jak rozhovory pokročily. Zapojení armády si vysloužilo kritiku exprezidenta Álvara Uribeho, který je odpůrcem mírového procesu. Kolumbie se už půl století potýká s vnitřním ozbrojeným konfliktem, do kterého je zapojena armáda, levicoví partyzáni, polovojenské milice a zločinecké (čtk) skupiny.

SE TŘÁSLO

Izrael podle agentury AP používá při bombardování Gazy novou taktiku, kdy se zaměřuje na velké budovy. V sobotu padl za oběť leteckého úderu třináctipatrový obytný dům v Gaze (na snímku). Ve městě Rafáh na jihu Pásma včera zničil izraelský nálet sedmipatrovou adminisFOTO – ČTK/AP trativní budovu. Po dalším náletu vyhořelo nedaleké obchodní centrum.

ZE ZAHRANIČÍ

STRANA 8 

PONDĚLÍ  25. SRPNA 2014

V pozadí se rýsuje Katar

Egyptu se nepodařilo zprostředkovat další příměří mezi Izraelem a Hamásem. O tom, zda zavládne klid zbraní, se ale zřejmě nerozhoduje v Káhiře, nýbrž v bohatém Kataru, vzdál e n é m e x p l o z í m i p r a c hu z bojiště. Právě Katar má totiž největší vliv na palestinské hnutí Hamás a není v jeho zájmu, aby Egypt sklízel chválu za urovnání konfliktu. Tvrdí to agentura AP. Exilové vedení Hamásu sídlí od roku 2012 v Kataru a Dauhá se stalo hlavním finančníkem Pásma Gazy. Byl to zřejmě Katar, kdo zmařil dohodu o trvalejším příměří. Naznačil to člen palestinské strany Fatah, podle něhož se minulý týden v Káhiře zdálo, že je dohoda na dosah. Když se ale delegace Hamásu vrátila po konzultacích v Kataru, stanovila nové podmínky a rozhovory pak začal komplikovat rovněž Izrael. Podle tohoto palestinského zdroje nemá Katar zájem o úspěch jednání v Egyptě. Je spojencem tamního Muslimského bratrstva a jeho hlavním cílem je co nejvíce poškodit současnou egyptskou vládu, která Muslimské bratrstvo zařadila k teroristickým organizacím.

Podle panarabského listu AlHaját šli Katařané dokonce tak daleko, že pohrozili vyhoštěním exilového vůdce Hamásu Chálida Mišala, pokud přistoupí na egyptské návrhy příměří. Lidé z Hamásu pak začali požadovat, aby Káhira zaručila Kataru slovo v jednáních o Gaze, což Egypt odmítl, dokud se Katar neomluví za protiegyptskou politiku. Mluvčí Hamásu prohlásil, že je to »nesmysl« a že to není správný výklad vztahů mezi Hamásem a Katarem. Nejmenovaný představitel izraelské vlády je přesvědčen, že Katar nepřímo rozhovory zmařil. Přitom Katar měl v minulosti nadstandardní vztahy s Izraelem a umožnil mu na svém území otevřít obchodní agenturu, což byla v arabském světě výjimka. Agentura musela z Kataru odejít v roce 2008, kdy se rozpoutal vážný konflikt v Pásmu Gazy. Někdejší šéf tohoto úřadu Eli Avidar nepochybuje o tom, že má Katar na Hamás mimořádný vliv a že Mišala nutí k tvrdosti. »Katar je hlavním problémem. Tamní vládnoucí rodina by si měla uvědomit, že hraje nebezpečnou hru,« odpověděl Avidar na dotaz AP.

Emír Hamad bin Chálifa Sání (vlevo) při návštěvě Gazy v říjnu 2012

FOTO – ČTK/AP

Katar přitom nemá potíže jen s Egyptem, ale i v sousedství. Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Bahrajn z Dauhá v březnu odvolaly své velvyslance, protože Katar podle nich přestal dodržovat bezpečnostní dohodu podporou skupin, které ohrožují regionální stabilitu. Ačkoli katarská diplomacie trvá na tom, že nepodporuje Hamás, nýbrž občany Pásma Gazy, faktem je, že to byl emír Hamad bin Chalífa Sání, kdo jako vůbec první státník roku 2012 přijel za Hamásem do Gazy na státní návštěvu. Zahájil tam projekty za 400 milionů dolarů (více než osm miliard Kč). Palestinci ze Západního břehu Jordánu se Kataru zastávají - podporuje prý všechny Palestince. Také USA přiznávají Kataru vliv na skupiny, s nimiž Washington jednat nemůže. Byli to Katařané, kdo pomohl letos vyjednat výměnu amerického vojáka Bowea Bergdahla za pět členů Tálibánu. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Marie Harfová minulý týden hovořila o Kataru jako o »klíčovém partnerovi« v jednání o míru v Pásmu Gazy. (čtk)

Mocenské šachy kyjevských figurek Gruzie a Moldavsko dávno ratifikovaly asociační dohody s E U, ukr a jin ský pr e z ide nt Porošenko ukrajinskou smlouvu ještě ani nepředložil parlamentu k posouzení. Navíc parlament rozpouští. Kyjevští pravicoví komentáři bijí na poplach. »Porošenko oddaluje podpis ratifikační dohody, je agentem Moskvy,« napsal v listu The Kiev Times politolog Oleh Soskyn. Jenže – kdyby USA a EU podpis chtěly, Porošenko by ho ochotně poskytl. Takže se zdá pravděpodobné, že Brusel se k žádné asociaci s Ukrajinou nehrne. Na jaře všechno vypadalo jinak. Byla vyhlášena válka, Brusel předpokládal, že bude krátká a vítězná, hned po ní se Kyjev přidá k EU. Válka probíhá dosud a podle šéfredaktora odborného ruského časopisu Národní obrana Igora Korotěnka se může ještě protáhnout, pokud povstalci opustí taktiku obrany měst a dají přednost partyzánskému způsobu boje. Ukrajinská armáda disponuje asi 75 000 vojáky (bez započítání fašistů z Národní gardy a dobrovolnických oddílů magnáta Ihora Kolomojskyho), je

v desetinásobné převaze, povstalci nemají šanci ubránit města, mohou však ze zálohy ukrajinské jednotky účinně

napadat. Navíc mohou získat výhodu, kdyby se jednotlivé ukrajinské armády pustily do sebe.

Fašistický šéf Dmytro Jaroš nedávno pohrozil Porošenkovi, že stáhne své oddíly z východu Ukrajiny a potáhne s nimi na

Předminulou neděli zorganizoval miliardář Kolomojsky v Kyjevě přísahu nových dobrovolníků bataFOTO – ČTK/AP lionu Azov. Podle komentátorů posiluje pro privatizační boj.

Kyjev. O co šlo? Policisté přistihli v první polovině srpna nejméně 10 vozidel s fašisty, které jely z východu do vnitrozemí a byly plné zbraní. Fašisté se »předzásobili«, začali si dělat po celé Ukrajině zbrojní sklady. Jejich vyhlídky v podzimních parlamentních volbách vypadají mizerně, průzkumy jim dávají jedno až dvě procenta, zbraně by asi měly umožnit chopit se moci násilím. Kyjevské ministerstvo vnitra vydalo příkaz uvěznit fašisty doprovázející zásilky zbraní, Jaroš se rozhodl pro hrozbu. Za den se omluvil, prý byl v afektu, nicméně celá historka dala nahlédnout do rozložení sil v Kyjevě. Korotěnko tvrdí, že Jaroš »to má spočítané«. Je tu však silnější figura, dněpropetrovský multimilionář Ihor Kolomojsky, který financuje dobrovolnické bataliony Azov a Dněpr. Teď je posílily i Jarošovy jednotky, fašista si rychle spočítal, pod jaká ochranná křídla se má uchýlit. Kolomojskymu nejde o nic menšího, než ovládnout a privatizovat Donbas. To by ale chtěl i Porošenko a další milionáři. V Kyjevě se tiše při-

pravuje velká privatizace elektrárenství včetně rozvodných soustav, oborů veřejných služeb jako je vodohospodářství a teplárenství, najdou se i další velká sousta včetně železnice. Podle ukrajinské poslankyně Natalyje Vytrenkové z národně-socialistické strany v zemi nevládnou zákony, kromě zákona silnějšího. Kdo má za sebou nějaké ozbrojené síly, ten se zúčastní boje v privatizaci. Bude se při něm pravděpodobně i střílet. Ale zpět k asociační dohodě. Dlouhá válka změnila pozice Bruselu. K čemu dohoda, když Ukrajinu stále tíží boje a nelze tam vozit nadbytečné zboží, protože kupní síla obyvatelstva prudce klesla. A platit obnovu Ukrajiny? Díky ne, soudí Brusel. Washington sice může tisknout dolary, co hrdlo ráčí, ale cpát je do černé díry jménem Ukrajina se mu asi také nechce. Musel by to dělat léta. Navíc se objevilo nebezpečí v Iráku. Velice reálné a silné. Washington se bude muset soustředit na boj s ním tím spíše, že veřejné mínění v USA zaskočila islamistická poprava Američana. (jo)

KLDR o možnostech korejského sjednocení

Jeden z mluvčích obranného výboru KLDR označil v minulém týdnu amerického ministra zahraničí Johna Kerryho za »vlka převlečeného za ovci«. Americký ministr zahraničí čelil kritice Pchjongjangu kvůli svému výroku, že USA chtějí mír na Korejském poloostrově - tato slova jsou podle Pchjongjangu v rozporu s tím, že Američané právě pořádají vojenské manévry s Jižní Koreou. KLDR již dříve požadovala jejich zrušení. »Jeho počínání znovu plně odhalilo zarytě pokryteckou povahu USA, které lidstvo podvádějí a vysmívají se mu různými triky,« řekl nejmenovaný severokorejský mluvčí o Kerrym v prohlášení, které zveřejnila státní tisková agentura KCNA. Korejský poloostrov je technicky stále ve válečném stavu, korejská válka v 50. letech minulého století skončila jen příměřím a nikoli mírovou smlouvou. Obě země odděluje demilitarizovaná zóna, která je ve skutečnosti přísně vojensky střeženou hranicí. V Jižní Koreji je umístěno téměř 30 000 amerických vojáků.

Překonat napětí Vláda KLDR vydala k nedávnému výročí příměří z roku 1953 prohlášení, v němž vysvětluje, že vychází z touhy zlepšit vztahy Severu s Jihem a zahájit novou fázi nezávislého znovusjednoce-

ní. Sever a Jih by měly ukončit nemilosrdné nepřátelství a otevřít cestu k míru, usmíření a jednotě. Vážná situace, v níž dokonce i jediná poznámka, čin a nepatrné napětí mohou vést k nebezpečnému konfliktu a ke zničení národa, která převažuje na Korejském poloostrově, ukazuje, jak nepřátelství a konfrontace dosáhly do extrémů. Neměli bychom nadále zůstávat pasivním divákem této tragické situace, v níž vyčerpávající politický spor mezi krajany může zavinit nedozírnou katastrofu v době, kdy by všichni Korejci měli spojit své síly. Sever a Jih by měly otevřít cestu ke zlepšení vztahů z nového výchozího bodu a postavit se za osud národa, zdůrazňuje prohlášení. Jihokorejské úřady by měly zavrhnout anachronistický koncept nepřátelství a učinit smělé rozhodnutí a změnit svou politiku konfrontace s krajany na politiku spojenectví a usmíření s jihem. Měly by zastavit všechny druhy vojenských cvičení, zaměřených na válku se Severem, jež provádějí se silami zvenčí jako přímý produkt proti svým krajanům ze Severu. Kdyby byli opravdu ochotni vztahy se Severem zlepšit, rozhodli by se respektovat a naplnit existující smlouvy mezi Severem a Jihem.

Pchjongjang nabízí federaci

Sever i Jih by měly vyřešit všechny problémy svým vlastním úsilím ve společném zájmu národa, z postoje »národ nade vše«, kladením důrazu na národ a na dosažení národní jednoty. Sever ani Jih by nikdy neměly tolerovat nesmyslné akty vměšování do vnitřních problémů národa, ale měly by jim čelit společným úsilím. Podáme si ruce se všemi, včetně jihokorejských úřadů, zaujmou-li postoj urovnání problému vztahů Severu s Jihem a problému znovusjednocení země v souladu s touhou a přáním národa. Sever a Jih by měly hledat rozumné návrhy na sjednocení, jež by podpořili všichni Korejci a jež by národu zaručily společnou prosperitu. Narůstá požadavek krajanů dosáhnout znovusjednocení federálním uspořádáním v Koreji, kde existují různé ideologie a společenské systémy.

Existují témata k jednání Deklarací z 15. června Sever a Jih uznaly, že existují společné body v Severem navržené nízkoúrovňové federaci a v Jihem navržené konfederaci, a souhlasily, že budou v budoucnu pracovat na znovusjednocení v tomto směru. Sever a Jih by měly specifikovat návrhy na fede-

raci a konfederaci a vyvinout úsilí k jejich realizaci a tudíž aktivně prosazovat spoluexistenci, společnou prosperitu a společné zájmy. Sever a Jih by měly vytvořit atmosféru, příznivou pro zlepšování vztahů Severu s Jihem. Je nezbytné začít tím, že učiníme konec pomluvám a hanění všeho druhu, jež vyvolávají nepochopení a nedůvěru mezi krajany.

Široká cesta pro kontakty, návštěvy, spolupráci a dialog Právní a institucionální opatření, jež blokují příbuzenské vazby a krajanské cítění mezi Severem a Jihem, by měla být odstraněna a měla by být otevřena široká cesta pro kontakty, návštěvy, spolupráci a dialog. Vbrzku by měla skončit taková nenormální situace v Jižní Koreji, kde touha lidí všech vrstev a povolání po znovusjednocení je oslabována a nepřátelství vůči KLDR je podněcováno pomocí povyku za »eliminaci sil, poslouchajících Sever«. Kdyby byl dodržen výše zmíněné zásadový postoj KLDR a jí v dobré víře přijatá opatření, byla by poskytnuta epochální příležitost k normalizaci horšících se vztahů Severu a Jihu, k ulehčení situace na Korejském poloostrově a k dosažení (za) národního usmíření a jednoty.

PONDĚLÍ  25. SRPNA 2014

K U LT U R A



K I N A A D I VA D L A

 STRANA 9

Dobré víno nikdy nezestárne... (...a nestárne ani dokonalé umělecké mistrovství!)

Dva vytrvale aktivní významní herečtí »bardi« stále pravidelně obohacují představení na scénách Městských divadel pražských (MDP). Společně s loňským neuvěřitelně vitálním devadesátníkem Lubomírem Lipským zanedlouho oslaví své (kolikáté?) narozeniny i známá herečka Květa Fialová. Přestože se u dam od jistého vročení obvykle již věk neuvádí, snad nám to stále čilá herečka laskavě promine... V živé paměti máme ještě loňské dubnové oslavné benefiční představení k poctě vskutku již legendárního Lubomíra Lipského. A jak je tento »nestárnoucí elegán« stále čiperný - na jevišti stejně jako i v běžném životě!

ciálním vydání inscenace plné překvapení, hostů a gratulantů se herečka představí 5. září. Současně tak zahájí novou divadelní sezonu MDP. Ve foyeru nedalekého Divadla ABC, kde začínala své dlouholeté pražské působení,

ských. To jen u nás jsme se v posledním čtvrtstoletí – leckdy vskutku až netaktně! – zbavovali

hereckých osobností, jež svým mistrovstvím mohou mladší generace diváků přímo přitahovat. A herečtí souputníci mohou od svých zkušenějších kolegů přejímat to, co divadlo dělá divadlem, tedy dokonalý jevištní »fortel«. Oba čelní protagonisté MDP – paní Fialová i pan Lipský - jsou přímo typickým příkladem hereckého mistrovství, ale i životního nadhledu. Jsou strhujícími představiteli svých jevištních postav, protože je prožívají s moudrostí svému věku vlastní, aniž by snad přitom jakkoliv ustrnuli v logickém scénickém vývoji. Po roce 1989 se například stala velkou hvězdou pražského Národního divadla (ale i snad všech tehdejších médií) herečka Vlasta Chramostová, nepochybně vynikající představitelka zejména heroicky dramaticky vypjatých rolí. Uplynulo však nemnoho let, aby společnost i na tuto kdysi tak vyhledávanou umělkyni (a nejen po roce 1990!) málem zapomněla. Podobný osud zapomínání však naštěstí nepotkal ani Lubomíra Lipského, ani Květu Fialovou. Jsou stálicemi, na něž stále rádi chodíme a jejichž herecké mistrovství trvale obdivujeme. Je dobře, že se z jejich neutuchajícího charismatického projevu můžeme stále těšit. Tomáš HEJZLAR FOTO – archiv

Lubomír Lipský Také je neuvěřitelně společenský a slušný. Nejen stále galantní k ženám, ale noblesní i k »obyčejné« obci novinářské. Za každý - byť sebemenší - článek totiž pan Lipský dokáže vždy velmi slušně poděkovat. To se běžně nestává!

Fialové Květy štěstí Paní Květa Fialová oslaví své nadcházející narozeniny 1. září. Vedení MDP jí k této příležitosti připravuje dárek v podobě obnovené premiéry její divácky stále úspěšné a vyhledávané benefice »Fialové Květy štěstí« v pražském Divadle Rokoko. Ve spe-

zase mohou její obdivovatelé navštívit retrospektivní výstavu. Mapuje hereckou dráhu této úspěšné umělkyně a noblesní dámy v tom nejlepším slova smyslu. Na českých (ale i moravských) pódiích už jen málokdy vídáme v rolích postarších jevištních postav herce věkově jim odpovídajícím i když ve světě je respektování takové specifikace přímo zásadním pravidlem. A nejen v duchu nezapomenutelného Stanislavského, ale i dalších světových divadelních tradic a směrů. Na jevištích ruských stejně jako západoevrop-

Herečka Květa Fialová se narodila 1. září 1929 ve slovenských Veľkých Dravcích. Po skončení druhé světové války se jako šestnáctiletá přihlásila k divadlu v Českém Těšíně. Získala tam své první jevištní zkušenosti například v Kvapilově Princezně Pampelišce. V letech 1946-50 se mladá herečka připojila k prvním absolventům brněnské JAMU. Studiem získané poznatky poté rozvíjela v Opavě, v Českých Budějovicích, v Kolíně a ve slovenském Martině. Tam ji v roce 1958 pro pražské Divadlo ABC angažoval národní umělec Jan Werich. Paní Fialová o tomto období hovoří jako o zázraku. »Bylo to pro mne něco neočekávaného a velmi ráda na to i s odstupem let vzpomínám,« přiznala se mi před několika lety. Pražské Divadlo ABC se ovšem zanedlouho stalo součástí Městských divadel pražských (MDP), jež však citlivě a s porozuměním i praktickou prozřetelností vedl zkušený Ota Ornest. Herečka ovšem právě prožívala životní radosti v rámci své mateřské dovolené. V roce 1963 od nové sezony nastoupila sice na stejnou scénu, ovšem už coby členka MDP. Její první rolí se stala po tomto návratu na jevištní prkna Lékařka ve hře Krásná neznámá (1963) podle stejnojmenné románové předlohy v příběhu o mladém muži, který se zamiluje do neznámé dívky, byť rodinné povinnosti mu velí oženit se se zachovalou dámou, navíc ještě bohatou dědičkou. Ve stálém angažmá MDP paní Fialová zůstala až do roku 1991. Odehrála desítky různorodých rolí. Publikum obdivovalo zejména její přirozený šarm i jemný smysl pro ironii a parodickou nadsázku. Týkalo se to především rolí komediálního a konverzačního charakteru (Don Juan, Charleyova teta, Nezapřeš nikdy ženy své, Postarej se o Amálku, Tak málo, Vajíčko apod.). S MDP herečka Květa Fialová nepřerušila spolupráci ani po odchodu »do důchodu«. Přes sto repríz odehrála například v úspěšné inscenaci Jezinky bezinky, podobně zaujala i ve hře Harold a Maude. S kultovní rolí optimisticky vyzařující dámy Maude se pohostinsky opakovaně představila, ba vždy přímo zazářila také v Mladé Boleslavi a nedávno také na scéně Slováckého divadla v Uherském Hradišti. V hlavní roli Návodu na přežití ji na pražské scéně obdivoval sám autor hry Mayo Simon. Před pěti lety vzniklo v pražském Divadle Rokoko její benefiční představení Fialové Květy štěstí. Kromě MDP umělkyně již několik desítek let pravidelně vystupuje i mimo Prahu, zejména v rámci představení organizovaných agenturou Harlekýn. Mnohé z těchto úspěšných inscenací režíroval její manžel Pavel Háša (Ryba ve čtyřech, Tři na lavičce, Víš, že neslyším, když teče voda). Ve filmu se Květa Fialová poprvé objevila ve 40. letech. Od té doby sehrála desítky postav nejen na »stříbrném plátně« (Adéla ještě nevečeřela, Fantom Morrisvillu, Limonádový Joe aneb Koňská opera, Partie krásného dragouna, Slaměný klobouk, Účastníci zájezdu, Ženu ani květinou neuhodíš ad.), ale také v původních televizních inscenacích a seriálech. Nedávno se objevila po boku Václava Cílka v dokumentárním seriálu České televize Magické hory.

Filmy »do kapsy« – světla i stíny technického vývoje Novodobá technika ve svém vývoji úzce ovlivňuje také kinematografii. Nejen její záznamové a tradiční reprodukční techniky s využitím filmových pláten, ale rovněž v oblasti mobilní miniaturizace. Tradiční kina v současnosti procházejí po celém světě – právě vlivem novodobých trendů – o své někdejší dominantní postavení. Ovšem je naopak stále mnoho těch, kteří si uvědomují, že sebelepší progresivní změny a novinky nemohou nahradit onu neopakovatelnou atmosféru klasických filmových projekcí v tradičních kinech či v přírodních amfiteátrech. I proto dochází ve vyspělých zemích k technicky náročné digitalizaci záznamů, aby skutečně kultovní snímky byly uchovány i pro budoucnost. Zachráněny tak budou ukázky kulturních děl převážně 20. století. Ovšem naopak zejména mladá generace se stále více orientuje na nové možnosti reprodukce kinematografických výdobytků, zejména prostřednictvím »chytrých mobilů«. Například nová

aplikace IVIO nabízí majitelům tabletů a chytrých telefonů firmy Samsung unikátní filmovou knihovnu. Jedná se o první a jediné »on-line kino« v České a Slovenské republice, tedy nejen s legálně snímatelným obsahem, ale navíc zdarma. Tedy - zatím! »Uživatelé chytrých zařízení Samsung si tak mohou vybrat a zhlédnout tisíce hodin filmů a seriálů, z nichž mnohé nikdy nevyšly ani na DVD,« seznámil nás s novým projektem Jiří Janeček, který firmu mediálně zastupuje. O přednostech systému se mediátor firmy Jan Vaníček domnívá, že »tato aplikace jedinečným způsobem spojuje výhody videopůjčovny a kina současně, protože každý si může prakticky kdykoli a kdekoli, tedy podle své nálady a vkusu, vybrat ze stovek filmových titulů«. Kromě filmů a seriálů z domácí

i zahraniční produkce uživatelé mají i u nás k dispozici také produkci známého amerického studia Walt Disney. »Navíc při prvním spuštění aplikace získají majitelé tabletu Tab S po dobu tří měsíců Prémium účet zdarma, majitelé ostatních zařízení na jeden měsíc,« dodal. Oba názory doplnil generální ředitel společnosti Holywood Classic Entertainment Martin Paleček. Uvedl, že mobilní zařízení Samsung tak posouvají našim divákům zážitky z filmů a seriálů ještě dál. »Mohou sledovat filmy nejenom doma, ale i kdekoli jinde, neunikne jim žádná naše novinka anebo žádný díl ze seriálů,« dodal.

Přednosti i stíny »Filmy do kapsy« skýtají jistě neuvěřitelnou možnost zejména v rámci současného hektického způsobu života mnohých z nás. Nicméně – v duchu myšlení spisovatele Karla Čapka i dalších novodobých myslitelů – ani tyto

novinky nemohou nahradit to, čím se atmosféra biografů vyznačovala po více než celé století své existence. Jde o bezprostřední, většinou nerušenou koncentraci v sálech jednotlivých (často i archi-

výsostných předností zbavuje, ale navíc nás stále se vyvíjející moderní výdobytky přímo nutí kinematografii vnímat už spíše jako jakousi doplňkovou kulisu, zbavenou tudíž i jejího uměleckého pro-

Internetový projekt IVIO, který představuje společnost Hollywood Classic Entertainment, podle názoru vývojových pracovníků firmy »jedinečným způsobem spojuje výhody videopůjčovny a kina a zároveň nabízí vítanou alternativu ke stahování ’načerno’«. Divák má tedy k dispozici bezprostředně (on-line) knihovnu mimořádného rozsahu a obsahu. Může systém aplikovat po tisíce hodin individuálního promítání filmů a seriálů různých žánrů a z různých zemí. Mnohé z nich dokonce na DVD nikdy nevyšly. Systém IVIO je rychlý a uživatelsky velmi jednoduchý. Zahraniční filmy jsou navíc dabovány do češtiny, ovšem možné je i jejich přehrání v původním znění (více na www.ivio.tv.). tektonicky ojedinělých) kin, leckdy samozřejmě i po boku blízkých lidí. Film tedy kdysi plnil rovněž svou funkci komunikativní. Významně tím napomáhal rozvoji sociálních (interpersonálních) vazeb. Moderní odcizování jedince před okolím a torzovitost obvykle nekoncentrovaného sledování filmů nejenže kinematografii těchto

žitkového dosahu. Výhoda technické bezprostřednosti nás tedy zbavuje předností hlubokých estetických vjemů, jimiž se filmy v každé době vyznačovaly velmi výrazně. Dějová akčnost má tudíž v »mobilových« projekcích svou logiku, ovšem obvykle na úkor vyšších uměleckých hodnot. Inu, něco za něco... (the)

SERVIS

STRANA 10 

05.59 Studio 6. Zpravodajský náskok do nového dne 08.45 Dům U tří vlaštoviček 09.35 168 hodin 10.05 Josef Škvorecký - 90 let: Případy detektivní kanceláře. Ostrozrak (1/6) 11.05 Profesionálové (33/57). Bodie se mstí 12.00 Zprávy ve 12 12.20 Předpověď počasí. Sportovní zprávy. Události v regionech plus 12.30 Případy podporučíka Haniky 13.15 Záchranáři. Noc na zrcadlové stěně 14.05 Okouzlení II (21/32) 15.00 Bydlení je hra 15.25 Svět rekordů a kuriozit - speciál 16.20 Vše o vaření 16.40 Cestománie. Keňa - Žádný problém? 17.10 Všechnopárty 17.55 Události v regionech za okamžik a počasí 18.00 Události v regionech 18.25 AZ-kvíz. Soutěž pro každého 18.55 Události za okamžik a počasí 19.00 Události 19.50 Branky, body, vteřiny 20.00 Eden. Bruslaři. Pozor na sponzorské dary a nezákonné odposlechy mobilů! 20.55 Kluci v akci - letní speciál 21.25 Reportéři ČT. Kauzy a reportáže 22.08 Losování Šťastných 10 a Šance milion 22.10 Profesionálové (34/57). Na útěku. Bodie, Doyle a Cowley z CI5 v akci. Britský kriminální seriál (1980) 23.00 Kriminálka Paříž (33/92). Přesný zásah 23.50 Velká rána. Jiří Bartoška v roli vyšetřovatele v napínavém detektivním příběhu (1984) 00.55 AZ-kvíz 01.20 Sváteční slovo jezuity Miroslava Herolda 01.25 Z metropole. Týden v regionech 01.55 Hodinový manžel 02.15 Dobré ráno 04.50 Etiketa

05.59 Dobré ráno 08.30 Vše o vaření 08.50 Route 66 - Splnit si svůj sen 10.10 Taxikářem v New Yorku 11.05 Zázračný ostrov: Čas chaosu 11.55 Operace Navy SEALs (7/7) 12.50 Československý filmový týdeník 1964 13.00 Tajemství pohlaví: Láska. Závěr cyklu BBC 13.55 Putování časem paní Marie Malé 14.20 Objevování pravdy: Cesta do mayského podsvětí 15.10 Věda na vlastní kůži. Francouzský dokumentární cyklus 16.00 CIA proti teroristům: Hon na strůjce 11. září 16.50 Svatý Grál v Americe (2/2). Americký dokument 17.25 Moje rodina II (5/13). Výlet na pohřeb 17.55 Objevování pravdy: Ztracený kmen Izraele, Lembové 18.45 Večerníček. Pohádky z mechu a kapradí 18.55 Pán času IV (5/13). Otrávené nebe 19.40 Postřehy odjinud 19.50 Zprávy v českém znakovém jazyce 20.00 Konec přehlídky (5/5). Britský seriál s Benedictem Cumberbatchem a Rebeccou Hallovou v hlavních rolích, natočený podle scénáře Toma Stopparda 21.00 Nejvýznamnější továrny americké armády 21.50 Velikáni filmu: Sophie Marceauová. D’Artagnanova dcera. Francouzský dobrodružný film (1994) 23.55 Noční filmový klub: Tři barvy: Modrá. Francouzsko-polský film oceněný Zlatým lvem na MFF v Benátkach (1992) 01.30 Náš venkov:Vesnická »Beverly Hills« 01.50 Putování časem paní Marie Malé 02.15 Divnopis 02.20 Zjizvená tvář měst 02.40 Z očí do očí 03.10 Inventura písniček pod rentgenem



TV PROGRAMY

05.59 Snídaně s Novou.Váš náskok po celý den 08.55 Novashopping 09.15 Ulice (2645). Možná je to vaše ulice. Možná jste to vy. Původní český seriál 10.10 Jurský park 3. Americký dobrodružný film 11.50 Tescoma s chutí 11.55 Mike a Molly IV (8) 12.20 Vražedná čísla III (2). Vražedná série 2.část 13.20 Beze stopy VII (22). Oddanost 14.20 Zákon a pořádek: Zločinné úmysly VII (22). Past. Závěr sedmé řady amerického krimi seriálu 15.15 Ordinace v růžové zahradě 2 (98). Vlastního bratra! Nové příběhy oblíbených hrdinů populárního seriálu TV Nova (2009) 16.30 Dva a půl chlapa (13). Americký seriál 17.00 Odpolední Televizní noviny. Sportovní noviny. Počasí 17.25 Kriminálka Las Vegas XII. Znovu a lépe. Dvanáctá řada amerického kriminálního seriálu 18.25 Ulice (2646). Možná je to vaše ulice. Možná jste to vy. Původní český seriál (2014) 19.30 Televizní noviny. Sportovní noviny. Počasí 20.20 Doktoři z Počátků (56). Masopust patří maskám 21.40 Mentalista V (18). Za rudou oponou. Pátá řada amerického krimi seriálu (2012) 22.35 Kriminálka Miami (10). Učitel. Americký seriál (2002) 23.30 Zákon a pořádek: Útvar pro zvláštní oběti XIII (15). Loviště 00.20 Kriminálka Las Vegas XII 01.05 Zákon a pořádek: Zločinné úmysly VII (22) 01.45 Novashopping 02.15 Mike a Molly IV (8)

Pohled do asijského života Ve Smetanově síni Obecního domu v Praze se v neděli 31. srpna představí korejská Pučchonská filharmonie. Je jednou z mnoha souča s n ý c h r ep r ez e n t at i v n í c h a s i js k ý ch t ěl e s . Tímto pražským koncertem těleso zahájí své nadcházející evropské turné. Pučchonská filharmonie působí ve městě Pučchon, vzdáleném asi pětadvacet kilometrů od Soulu. Orchestr se také systematicky věnuje výchově nejmladších posluchačů ke klasické hudbě. Pravidelně nabízí programy pro rodiny, a to i v dopoledních hodinách. V domácím prostředí se tato filharmonie řadí k prestižním tělesům. »Již pětadvacet let je jejím šéfdirigentem Hun-Joung Lim, jenž má hlavní zásluhu na jeho pověsti umělecky stále se zkvalitňujícího tělesa s neotřelou, až průkopnickou dramaturgií,«

Houslistka Clara-Jumi Kang

SPOLEČENSKÁ

06.20 Walker, Texas Ranger III (7). Cesta do Black Bayou 1/2. Americký akční seriál (1993) 07.35 Alf III (18). Cyrano z Melmeku 08.10 MASH (156). Americký válečný seriál (1972 – 1982) 09.05 To je vražda, napsala VI (6) 10.05 Walker, Texas Ranger III (8). Cesta do Black Bayou 2/2 11.05 Julie Lescautová VIII (4). Poslední plavba 13.05 Wolffův revír III (8). Dezertér. Německý kriminální seriál (1996) 14.10 Siska VII (12). Všechno se dá koupit. Německý kriminální seriál (2007) 15.25 Rizzoli & Isles. Vraždy na pitevně II (6). Americký kriminální seriál (2011) 16.25 Návrat komisaře Rexe IX (4). Nauč se řemeslu. Po předčasném penzionování se Rex opět aktivně zapojuje do policejní práce, tentokrát v ulicích Říma. Pro svého nového páníčka komisaře Fabbriho je neocenitelným osobním strážcem a parťákem při řešení složitých kriminálních případů... Rakouskoitalský kriminální seriál (2009) 17.30 Odpolední zprávy 18.00 Prostřeno! 18.55 Zprávy FTV Prima 19.25 Krimi zprávy 19.40 Divácké zprávy 19.55 VIP zprávy 20.15 Cesty domů III (280). Nestandardní léčba. Úspěšný rodinný seriál (2014) 21.30 TOP STAR magazín 22.40 Partička. Improvizační show, kde je zábava tak hustá, že by se dala krájet 23.25 Fenomén. Americký film (1996) 01.55 Vraždy v Kitzbühelu V (7) 02.55 Siska VII (12) 03.55 Wolffův revír III (8)

Z

PONDĚLÍ  25. SRPNA 2014

05.55 Láska a pomsta (16). Závěr italského romantického seriálu 07.00 Animáček 08.55 Columbo (55) 11.15 Láska bez máty. Německý romantický film (2011) 13.20 Červené růže (108). Německý romantický seriál 14.20 Vražedné pobřeží (21) 15.25 Capri III (5). Pokračování italského romantického seriálu (2010) 16.35 Jake a Tlusťoch (88). Americký krimi seriál (1987-92) 17.40 Tajemství Radoslava Brzobohatého 18.30 Naše zprávy 19.00 Velkolepé století II (38). Druhá řada tureckého výpravného seriálu (2011-2012) 20.10 Kurňa, co to je? 21.15 Sejdeme se na Cibulce 22.20 Ona a on. Ženská logika a mužská zásadovost v praxi! Kateřina Brožová s Markem Vašutem v komediálním seriálu 22.50 Zákon a pořádek: Útvar pro zvláštní oběti V (1/25). Případy elitní jednotky detektivů, která se zaměřuje na zločiny newyorského podsvětí. Americký krimi seriál (2003-04) 23.45 Promiň, jsi ženatý! Steve Martin a Goldie Hawn nemají spolu mnoho společného, přesto svému okolí tvrdí, že jsou manželé. Tím však kolotoč lží teprve začíná, protože se postupně mění v pravdu... Americká komedie (1992) 01.50 Křivé svědectví 03.15 Na plac! 04.00 Vražedné pobřeží (21) 04.50 Pauline a Leonard (26)

ROZHLAS 9.00 – 12.00 Dopolední Radiožurnál/ Lucie Výborná 10.00 – 11.00 Host Radiožurnálu 12.00 Hlavní zprávy 12.30 – 15.00 Odpolední Radiožurnál/ Petr Král 15.00 – 19.00 Odpolední Radiožurnál 17.06 Dvacet minut Radiožurnálu 18.00 Hlavní zprávy 19.00 – 24.00 Večerní Radiožurnál 21.05 Stalo se dnes 23.05 Večerní host Radiožurnálu ČRo 2 – PRAHA – 12.00 Hlavní zprávy 12.05 Dvanáct ve dvanáct 13.00 Odpoledne s Dvojkou 14.00 Zprávy 14.45 Minutová hra: Zdena Bratršovská a František Hrdlička: Kdo leze na půdu 16.00 Zprávy 16.05 Jak to vidíte? 17.00 Hlavní zprávy 17.05 Kolotoč 17.10 Porada nutná 18.30 Stopy, fakta, tajemství 19.00 Klub Rádia Junior 19.45 Hajaja: Jak hradní vrátný zachránil princeznu Hedu 20.00 Zprávy 20.05 Kontakt Dvojky 21.00 Klub osamělých srdcí seržanta Pepře 22.00 Četba na pokračování: Vladimíra Klimecká: Druhý život Marýny G. (6/10) 22.30 Noční Mikrofórum ČRo 3 – VLTAVA – 12.00 Zprávy 12.10 Hudební galerie 13.00 Důvěrná sdělení 15.05 Psáno kurzívou 15.20 Trylek 15.50 Rok české hudby. Století českého interpretačního umění (1/10) 16.00 Zprávy 16.00 Mozaika 16.45 Výlety s Vltavou 17.00 Slovo o literatuře 17.30 Zprávy 17.45 Jazzový podvečer 18.30 Četba na pokračování: Miron Białoszewski: Památník z Varšavského povstání (3/10) 19.01 Čajovna 20.00 Koncertní sezóna 22.00 Moderní povídka: Moderní povídka. Gustaw Herling-Grudziński: Suor Strega 22.30 Album týdne: Lili Marlene: Vrány a havrani) 22.50 Rok české hudby. Století českého interpretačního umění (1/10) 23.00 Stránky na dobrou noc: Janet Frameová: Laguna (7/10) 23.15 Hudební fórum

HISTORIE

1394 v Písku vydána nejstarší královská listina psaná česky – ka pražského sdělilaa Haló novinám manažerk týkala se sporu Václava IV. vystoupení Soyung Yu. a Panské jednoty V Praze se orchestr představí společně s fenomenální houslistkou Clarou-Jumi Kang v Čajkovského slavném Houslovém koncertu D 1859 nar. Václav Lev ANDERLE, český malíř (zemř. dur. Kromě toho těleso uvede Brahmsovou 27. 6. 1944) 4. symfonii e moll a ve světové premiéře rovněž skladbu Krédo pro orchestr od současného 1924 nar. Radim KOVAL, český divadelní herec a režisér korejského skladatele Sangjick Juna. Z Prahy (zemř. 3. 3. 1985) odcestují asijští filharmonici do mnichovského 2009 zemř. E d wa r d Mo o r e Herkulova sálu a vídeňského Musikvereinu. KENNEDY, americký poli»Sedmadvacetiletá houslistka Clara-Jumi Kang patří k mimořádně nadaným houslistkám. tik a právník (nar. S hrou na housle se začala seznamovat coby 22. 2. 1932) ‚zázračné dítě‘ již ve třech letech v německém Mannheimu, později studovala i na proslulé newyorské Juilliard School. Tam se kdysi vzdělával také náš houslista Pavel Šporcl. Umělkyně hraje na nástroj slavného italského houslaře Giuseppe Guarneriho del Gesú z roku 1725,« doplnila Soyung Yu. Orchestr uvede také světovou premiéru skladby Krédo pro orchestr, a to za osobní účasti autora, tedy korejského skladatele Sangjick Juna. Hudební kritici oceňují, že u něj převažuje neúnavné zaujetí pro brilantní hudební formu nad snahou o emocionální zásah publika. Jeho tvorba má totiž daleko od entuziasmu či romantic(the) FOTO - archiv ké estetiky.

KOUPÍM

KRONIKA

Dnes se dožívá významného životního jubilea 70 let soudruh  Koupím staré gramodesky, Radomír RAFAJA, předseda MěV KSČM Zlín. Za jeho práci mu odznaky a staré pohledy. Tel.: R214334 upřímně děkujeme a do dalších let přejeme hlavně pevné zdraví, 602 336 945. R214340 spoustu sil a osobní pohody. MěV a OV KSČM Zlín. 

POČASÍ DNES bude polojasno, během dne od západu postupně přibývání oblačnosti a večer místy déšť. Teploty 19 až 23 °C. Mírný jihozápadní vítr 2 až 5 m/s. ZÍTRA bude zataženo až oblačno, na většině území déšť. Noční teploty 13 až 9 °C, denní 16 až 20 °C. Jihozápadní vítr 3 až 7 m/s. Ve středu bude oblačno až zataženo, občas přeháňky. Postupně protrhávání oblačnosti a ustávání srážek. Noční teploty 12 až 8 °C, denní 18 až 22 °C. Severozápadní vítr 4 až 8 m/s. Ve čtvrtek bude polojasno až oblačno, ojediněle přeháňky. Noční teploty 12 až 8 °C, denní 19 až 23 °C. Jihozápadní vítr 1 až 5 m/s. V pátek bude oblačno až polojasno, místy přeháňky. Noční teploty 12 až 8 °C, denní 20 až 24 °C. Jihozápadní vítr 1 až 3 m/s.

DEVIZOVÉ

KURZY

ČNB

Platné od 22. srpna Stát měna Bulharsko lev Čína renminbi EMU euro Chorvatsko kuna Maďarsko forint Polsko zlotý Rumunsko nové leu Rusko rubl Švýcarsko frank USA dolar V. Británie libra

množství 1 BGN 1 CNY 1 EUR 1 HRK 100 HUF 1 PLN 1 RON 100 RUB 1 CHF 1 USD 1 GBP

kurz 14,232 3,411 27,835 3,649 8,879 6,649 6,311 57,920 23,000 20,981 34,781

SVÁTEK

MÁ DNES RADIM ZÍTRA LUDĚK

Vydává FUTURA, a. s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1. Šéfredaktor: Petr Kojzar, zástupce šéfredaktora: Iva n Ci nk a. Adresa redakce: Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1, tel.: ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256, e-mail: [email protected]. Příjem inzerce: tel.: 222 897 320, e-mail: [email protected]. Tiskne NOVOTISK , spol. s r. o. Rozšiřuje společnost holding PNS. Distribuci pro předplatitele provádí v zastoupení vydavatele Česká pošta. Příjem objednávek a reklamace – bezplatná linka tel.: 800 300 302. Objednávky pro předplatitele na Slovensku: PressMedia spol. s r. o., tel.: 244 459 353, e-mail: [email protected]. Smluvní vztah mezi vydavatelem a předplatitelem se řídí Všeobecnými obchodními podmínkami pro předplatitele. Nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí a nehonorují. MK ČR E 5828, ISSN 1210-1494. Neoznačené materiály jsou převzaty ze servisu ČTK. Haló noviny vycházejí denně kromě neděle, jsou distribuovány po celém území ČR.

Tajenka ze čtvrtka: Flumserberg

RECEPT

PRO TENTO DEN

Houby na smetaně Potřebujeme: 80 dkg hub, 8 dkg másla, 8 dkg cibule, sůl. Na omáčku: 5 dkg másla, 4 dkg hl. mouky, lžičku cukru, trochu octa, 1/4 l kysané smetany a 1/4 l vývaru z kostky, petrželku nebo pažitku. V kastrole na rozehřátém másle zpěníme nadrobno nakrájenou cibuli, pak k ní přidáme na nudličky nakrájené houby a dusíme. Připravíme světlou jíšku, kterou postupně podléváme studenou smetanou a vývarem a za stálého míchání ji uvaříme. Do hotové omáčky vložíme houby a podle chuti osolíme, okyselíme a přisladíme. Na talíři ozdobíme pažitkou nebo petrželkou a podáváme s vařenými brambory. Zaslal Pavel Holý z Frýdku-Místku Dobrou chuť! (soutěžní recept č. 198)

PONDĚLÍ  25. SRPNA 2014

OSUDOVÉ OKAMŽIKY

 STRANA 11

Moskva – večer, noc a dopoledne 23. a 24. srpna 1968 Ten den, byl pátek, jsem dostal za úkol, protože spojení neexistovalo, zajet svým trabantem do jižních Čech, do Jihočeských dřevařských závodů, ověřit, zda naše podniky mají dostatek kulatiny na pokračování práce. Muselo se počítat se vším. Jako vedoucí oddělení na generálním ředitelství Dřevařského průmyslu jsem byl jedním z těch, kteří směřovali na všechny strany repub liky do všech našich poboček. Měli jsme se vrátit obratem a v sobotu dopoledne se sejít všichni ‚vyslanci‘ u generálního ředitele, kde se mělo všechno sumarizovat a rozhodnout, co dál. Nepočítalo se s tím, že se hned začne pracovat, ale spoje byly přerušeny a mohlo i několik dnů trvat, než se nový materiál dostane do pilnic a dalších zpracoven dřeva. Jistě, bylo v tom dost rizika. Podle rozhlasových informací se všude mělo střílet, napětí bylo stále nemalé a vedení státu paralyzované. Sice jsme mnohde diskutovali se sovětskými vojáky a měli jsme většinou docela dobré zkušenosti s jejich mírumilovností, bylo však třeba se obávat. Zkušenost prvních dnů po jejich vstupu na naše území tu byla a stačilo, aby nějaký blázen cosi vyprovokoval a pak... I v sovětských tancích byli mladí lidé bez zkušeností a malá jiskra, jak jsme věděli z hořící Vinohradské ulice v prostoru rozhlasu, mohla zažehnout plamen. Jeli jsme tedy. Ve dvou. Se mnou pracovník technického úseku. Cesta až do Soběslavi probíhala v klidu. Jako by tady nebyla vojska Varšavské smlouvy, jež byla připravena na »kontrarevoluční válčiště«. Mezi Soběslaví a Veselím nad Lužnicí nás však zastavil sovětský voják, který vystou pil z lesa, kde zřejmě byli jeho druzi. Samopal pověšený na rameni. Nikoli tedy v bojové poloze. Kam jedeme? Ptal se. Proč? Zeptal se. Řekl jsem mu to. Ať otevřu kufr, nařídil, aby se podíval dovnitř auta. Udělal jsem to. Také jen zběžně kufrový prostor prohlédl. Nebylo v něm nic. Byl prázdný. Pak pokynul rukou a my mohli odjet. Co hledal? Nevěděli jsme. Navečer jsme se vraceli. Už nás nestavěl nikdo. Poslouchali jsme tranzistor. Rozhlasové zpravodajství udržovalo však stále napětí. Tady na trase České Budějovice – Praha byl však klid. Zřejmě nikoli jen tady... Druhý den dopoledne jsme se sešli v kanceláři generálního ředitele. Předali hlášení. Zatím to vypadalo, že naše výrobně hospodářská jednotka je schopna bez dodávek vydržet i více než týden... Taková byla má zkušenost. V Praze se zatím sešel bez slovenských delegátů tzv. Vysočanský sjezd a volil »nové orgány strany«.. Někteří vedoucí činitelé státu a strany se skryli, domnívajíce se, že právě oni jsou ve středu zájmu vojenských či policejních jednotek (Antonín Kapek, Čestmír Císař). Zřejmě nebyli. A v Moskvě?

»Rozhodl jsem se« »Prezident mi ve večerních hodinách sdělil, že přijal pozvání sovětských představitelů do Moskvy a že po dobu jeho nepřítomnosti v zemi přecházejí všechny jeho pravomoci na československou vládu. Denně jsem byl povi-

Vasil Biĺak nen prezidenta telefonicky informovat do Moskvy o situaci v zemi. Zároveň mě prezident požádal, aby vláda vybrala jednoho ze svých členů, který by ho doprovázel na moskevská jednání. Vláda na můj návrh schválila a pověřila tímto úkolem svého místopředsedu dr. Gustáva Husáka...,« píše ve své vzpomínkové knize Lubomír Štrougal, jenž vládu v té době vedl (Paměti a úvahy). V titulku uvedenými slovy měl pak komentovat své rozhodnutí, když ještě na letišti v Praze byl zástupci parlamentu (kým?) vyzván, aby nikam neletěl. Řekl prý: »Rozhodl jsem se, že odletím jednat se soudruhem Brežněvem. Považuji to za správné a od tohoto rozhodnutí mě neodvrátí ani Národní shromáždění.« (Vasil Biĺak: Až po mé smrti). S prezidentem Svobodou, který své rozhodnutí oznámil již předchozího dne po jednání některých československých představitelů u velvyslance Červoněnka, o němž ho jednající přijeli informovat na Pražský hrad, odletěli. Podle jeho rozhodnutí ho měli doprovázet za předsednictvo ÚV KSČ Vasil Leonid Brežněv

Biĺak, Jan Piller, Alois Indra, za vládu Gustáv Husák a ministr obrany Martin Dzúr, za Národní frontu pak Bohuslav Kučera. Kromě toho odletěli i Svobodův zeť velvyslanec Milan Klusák, vedoucí prezidentské kanceláře Ladislav Novák a další. V Moskvě byl uvítán na vysoké úrovni, připravena byla čestná jednotka, po cestě desetitisíce občanů města s československými vlaječkami. Informace vysílané čs. rozhlasem o jeho chladném přijetí neodpovídaly pravdě.

První jednání Začalo v 19 hodin. Zahájil je Leonid Brežněv. Zvláště zdůraznil, že věří v jeho úspěšnost. Zmínil se především o tom, že podle názoru sovětského vedení »funkce stranických a státních orgánů i organizací v Československu převzaly na mnoha místech nepřátelské síly, vzniká chaos, násilí a kontrarevoluční živly stupňují duševní a fyzický teror« (Vasil Biĺak: Až po mé smrti). Pak mluvil Ludvík Svoboda. Přiznal, že závazky, které československá strana v průběhu roku 1968 přijala, nebyly plněny. Přesto zdůraznil nutnost, »aby zadržení členové předsednictva ÚV KSČ mohli rychle nastoupit na svá místa, aby se zúčastnili našeho společného jednání...« (viz Vasil Biĺak). Oněmi zadrženými byli A. Dubček, O. Černík, F. Kriegel, J. Smrkovský, B. Šimon a tajemník Špaček. Dál hovořili G. Husák a V. Biĺak. »Husák ve svém úvodním vystoupení v Kremlu odmítl nelegální okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. To vzbudilo u sovětských představitelů zjevný nesouhlas a zároveň dotazy, jakého

člověka to vlastně přivezl prezident do Moskvy...« (Lubomír Štrougal: Paměti a úvahy). Biĺak se postavil spíše na obhajobu sovětských postojů, i když podle svého názoru se pokoušel napravit dojem z vystoupení prezidenta. Nechme stranou osobní kontakt Brežněv – Husák i další průběh jednání. Stručně řečeno, nevedlo zatím nikam.

Kreml

Byla i další jednání Po Svobodovi a jeho doprovodu se vedla jednání i s Dubčekem. Prý o tom, že Svoboda je v Moskvě, jak píše ve svém životopisu Naděje umírá poslední, Alexandr Dubček údajně nevěděl. Mluvilo se

Alexandr Dubček i o Vysočanském sjezdu. »Z toho jsem mohl vyvodit i některé širší závěry: že sovětský plán nahradit legální orgány strany a státu selhal a že po celé zemi musí být široce rozvinutý pasivní odpor...« Jednání trvalo dvě hodiny a nevedlo prý nikam. Když skončilo, sovětští představitelé přítomní na schůzce prý zůstali sedět a Ale-

»Ludvík Svoboda mi řekl, že Dubček leží a nemůže se účastnit jednání, že mě však k němu zavede. Ležel v jedné z místností, které Svobodovi a jeho doprovodu byly přiděleny v Kremlu. Vedl mě asi přes dvě sousední místnosti a já jsem uviděl Dubčeka. Ležel v posteli pod přikrývkou, bylo však horko, a proto si přikrývku shrnul. Byl do půl těla nahý a ležel bezvládně, zřejmě pod vlivem nějakých uklidňujících léků. Na čele měl menší, leukoplastem zalepenou ranku, v obličeji nepřítomný výraz člověka omámeného drogami. Když jsem vešel, přece se však probral, otevřel oči a usmál se. V tu chvíli se mi v mysli vybavily obrázky svatého Šebestiána, který se usmívá při mučení. Dubček měl stejný trpitelský výraz a linie, které se paprskovitě rozbíhaly po velkém bílém polštáři, nahrazovaly chybějící svatozář...« (Zdeněk Mlynář: Mráz přichází z Kremlu). Je tu však ještě jeden pohled, a to Vasila Biĺaka: »Dubček řekl, že by se nerad vracel do vily (po nočním jednání – pozn. aut.) a chtěl zůstat v Kremlu. Obrátil se na mne, abych to zařídil... Za chvíli jsem zjistil, že to není tak jednoduché. Bylo pozdě po půlnoci a tajemník ÚV KSSS K. F. Katušev, jehož jsem ještě zastihl, mi řekl, že Dubček má kde spát a že není třeba z Kremlu dělat noclehárnu. Dubček se musel vrátit do vily. Druhý den zvolil jinou taktiku – ‚hodil se marod‘ a zůstal ležet v Dzúrově apartmá.« (Vasil Biĺak: Až po mé smrti). 

Ludvík Svoboda xandra Dubčeka odvedli do předsálí, kde k svému překvapení uviděl členy Svobodovy delegace. Rozhovor mezi Svobodou a Dubčekem, k němuž pak došlo, nebyl údajně příliš vřelý. Dubček totiž odmítal, alespoň podle svého tvrzení, každý kompromis, což bylo nejen Svobodovo, ale i Husákovo, Černíkovo a Smrkovského stanovisko. V té době byly tři ráno a Dubček se necítil dobře. Odvezli ho tedy spát. Podle vlastního svědectví spal skoro celý den. Pozdě odpoledne ho opět zavezli do Kremlu. Tady ho čekali českoslovenští představitelé. Následného jednání se měl účastnit i on. Údajně odmítl.

Dubčekův přístup Většiny jednání se první tajemník neúčastnil. Jednali za něj jiní. »Stále jsem přemýšlel o tom, jak získat čas. Sověti zřejmě potřebovali rychlé řešení a já jsem kalkuloval, že odklady nám mohou pomoci získat nějaké ústupky...« (A. Dubček: Naděje umírá poslední). Tak Alexandr Dubček zdůvodňoval svou neschopnost postavit se k situaci čelem. Vše zůstalo na prezidentu Svobodovi. »Když jsem odpočíval, sovětští vedoucí činitelé narychlo přijali můj požadavek a přivezli do Moskvy šest dalších funkcionářů - Mlynáře, Lenárta, Barbírka, Jakeše, Riga a Švestku. Zdeněk Mlynář se přišel na mne podívat...« (viz výše).

Následovalo projednávání všemožných protokolů. Různé verze byly vraceny a přepracovávány. Většinu konkrétních jednání o nich vedli z československé strany Černík, Smrkovský, Švestka, Lenárt, Šimon a Mlynář, ze sovětské Kosygin, Suslov, Ponomarjov. Byla i separátní jednání. Různé pokusy vyhnout se závazným dokumentům, jež přece jen odpovídaly situaci, vyvolaly v jeden okamžik rozčilení prezidenta. Zdeněk Mlynář Zaznamenal ho Zdeněk Mlynář: »Zase jen žvaníte a žvaníte. Už jste se dožvanili až k tomu, že máte obsazenou zem! Tak se chovejte podle toho a jednejte. Já jsem v životě už viděl hory mrtvých a nedopustím, aby kvůli vašim řečem zahynuly tisíce lidí.« Nakonec se přece jen všichni dobrali k cíli, jenž na léta měl ovlivnit život v naší socialisticJaroslav KOJZAR ké zemi.

PŘÍŠTÍ 5. září

TÉMA: Hitlerův projev

MOZAIKA

STRANA 12-13 

Nová školka v Plzni-Slovanech

Ve čtvrtek byla slavnostně otevřena nová mateřská škola ( M Š) v Ús l av s k é u l i ci v Plzni–Slovanech. Nová škol ka nazvaná Vlnka se nachází v t ě s n é b l í z ko s t i p l a v e c k é h o bazénu. Nová MŠ je dokladem toho, že město Plzeň kladně reaguje na populační změny. Primátor města Plzně p. Baxa ve svém projevu při otevírání mimo chvály řekl, že po r. 1989 došlo k poklesu porodnosti, čímž u tehdejší vládnoucí garnitury vznikl dojem, že MŠ nebudou potřebné. »Za pouhé 4,5 měsíce vyrostl na prázdném pozemku vedle bazénu moderní stavební komplex, který poskytne nově přijatým žákům příjemné prostředí pro hraní, vzdělání i sport,« představil projekt člen zastupitelstva ve Slovanech a kandidát do Senátu za KSČM Karel Kvit. Zastupitelstvo se rozhodlo stavbu MŠ řešit jako montovanou dřevostavbu. Díky zvolené technologii se podařilo postavit školu v krátkém časovém inter-

FOTO – Karel KVIT

valu i za přijatelné finance. Stavba MŠ vyšla zhruba na 21,3 milionů korun. Na jejím financování se podílel Magistrát města Plzně částkou 14 milionů Kč, zbytek jsme hradili z prostředků městského obvodu. Školka je navržena jako přízemní budova s dispozicí celkem třech tříd o kapacitě 25 dětí. Součástí mateřské školky je i kompletně vybavená kuchyně, kde se pro děti budou vařit domácí jídla. Ve školce je zabudované podlahové vytápění, které přispěje ke komfortnímu užití budovy. Děti tak budou stále v příjemném teplém prostředí v kteroukoli roční dobu. Školka disponuje poměrně rozlehlou zahradou. Vznikla tři pískoviště, okolní plocha byla nově osetá travou. Na zahradě byly v co největší míře zachovány vzrostlé stromy, aby dětem v létě poskytovaly stín. Rozloha pozemku zahrady se rozprostírá na zhruba 2500 m2, školka má také samostatnou budovu výměníkové stanice.

Nová školka se nachází nedaleko oblíbeného parku Chvojkovy lomy, který tak děti budou moci často využívat a navštěvovat. Nová školka je umístěna dost daleko od frekventovaných ulic, čímž se na maximum snížila hlučnost a prašnost. »O prvních dětech, které budou novou mateřskou školu navštěvovat, je již rozhodnuto. Již se uskutečnil zápis a přijato bylo 78 žáčků. Kapacita školky je tedy zcela naplněna. K zápisu do nové mateřské školky podalo přihlášku celkem 81 uchazečů. Na všechny bohužel místo nezbylo, což se řešilo operativně zápisem do jiné MŠ na Slovanech,« sdělil Haló novinám Kvit. U mateřské školky v Úslavské ulici nechybí ani parkoviště, což určitě přivítají rodiče školáčků. Bylo vybudováno parkoviště se 16 parkovacími místy. Jedno místo je vyhrazeno pro osoby tělesně postižené. Nová školka má také bezbariérový (ste) přístup.

Rychlebské stezky prodlouženy Lesy ČR o víkendu otevřely dva nové úseky Rychlebských stezek pro cyklisty v délce sedm kilometrů. Jejich stavba přišla asi na 2,5 milionu korun. Trasy o šířce jeden metr, jejichž povrch je tvořen zhutněným drceným kamenivem, mohou absolvovat i rodiny s dětmi. V jednom z úseků je vytvořen 270 metrů dlouhý okruh pro děti, řekl mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík. První stezka je u Černé Vody v lokalitě na Špici směrem k Velkému rybníku, která měří necelé čtyři kilometry. Další úsek dlouhý přes tři kilometry se nachází v oblasti Vidnavska. Provozovatelem úseků je spolek Rychlebské stezky.

»Panuje shoda v tom, že je potřebné síť Rychlebských stezek více zpřístupnit cyklistickým začátečníkům. Právě otevírané trasy ukazují, jak zábavné a poučné mohou tyto lehčí stezky být i pro začínající a mírně pokročilé cyklisty,« poznamenal jednatel spolku Pavel Horník. Jednosměrné stezky maximálně využívají konfiguraci terénu, nenarušují okolní krajinu ani životní prostředí. Na trasách se nachází několik dřevěných lávek a informačních tabulí. Celková délka Rychlebských stezek dnes dosahuje téměř 70 kilometrů. Loni stezky v tomto horském regio(ste) nu navštívilo kolem 30 000 cyklistů.

ŽALOBA

NA DOPRAVNÍ PODNIK

Majitel Paláce Koruna v centru Prahy podal žalobu na pražský dopravní podnik kvůli tomu, že mu neplatí za prostory pro dva výstupy z metra, které v jeho budově ústí. Podle Tomáše Plachého, který dům v dolní části Václavského náměstí vlastní, dopravní podnik využívá soukromé prostory neprávem bez úplaty. Marek Moravec, ředitel firmy, která objekt spravuje a patří Plachému, serveru řekl, že výstupy z metra zabírají v paláci minimálně 200 metrů čtverečních, které by mohly být pronajímá(s t e ) ny.

Zdeněk Beňo, kandidát KSČM do Senátu v obvodě Olomouc, předává ceny na hasičské soutěži v Moravském Berouně.

FOTO – Josef MÁDR

Tvrdě omezme továrny na lidské neštěstí

Ukázku historického boje na téma mobilizace v roce 1938 zhlédli v sobotu v Králíkách na Orlickoústecku návštěvníci letošního ročníFOTO – ČTK/David TANEČEK ku vojensko-historické akce Cihelna.

A

nalytická společnost CRIF včera zveřejnila údaje o zadluženosti statutárních měst a obcí v ČR. Statutární města, kterých je v ČR bez Prahy 25, měla loni dvojnásobný dluh na jednoho obyvatele ve srovnání s průměrem za všechna města v ČR. Zatímco u statutárních měst činil dluh 12 421 korun na jednoho obyvatele, celkový průměr byl 6239 korun. Zároveň mají statutární města vyšší příjmy v přepočtu na obyvatele, a to loni 25 207 korun proti celkovým 20 816 korunám. V 25 statutárních městech, mezi kterými není zařazena Praha, loni žilo 2,3 milionu obyvatel, tedy více než pětina celkového počtu obyvatel ČR. Celkové příjmy statutárních měst loni byly přes 58 miliard korun, o rok dříve necelých

Občané v okolí heren mívají vykopané dveře, poškozená okna, vykradené byty či sklepy. Často jsou očitými svědky drogového dealerství. Legální »továrny na neštěstí« se nacházejí v ulicích: Běloveská 120, Hurdálkova 152, Kamenice 114, Kostelecká 1204, Masarykovo náměstí 68, Masarykovo náměstí 69, Parkány 413, Plhovská 1098, Plhovské náměstí 1101, Polská 105. Hazard je stejně vážný jako alkoholismus, jeho vedlejším produktem je zchudnutí naivně

57 miliard. Na dani z nemovitosti získala tato města loni přes dvě miliardy, o rok dříve 1,93 miliardy korun. Celkový dluh těchto měst loni stoupl o zhruba 300 milionů korun na 28,6

věřících lidí, že vyhrají. Pokud se podíváme na psychologii gamblerství, tak výherní, spíše proherní automat je počítač naprogramovaný na bázi modelu hry disponující dvěma úrovněmi. Hráč může vyhrané body ponechat ve hře a znovu je vložit do rizikové hry, kde se zvyšuje možnost jeho výhry. Spodní úroveň tedy dává, na druhou stranu ona riziková hra své dávání logicky vykompenzuje. Základním kvalitativním kritériem je progresivita, kdy se člověk seznámí s přístrojem a je při své závislosti ochoten riskovat svoje peníze, rodinu i kariéru. Nadcházející fází je nerespektování prohry a půjčování si financí na další hraní. Dalším faktorem je

Plzeň, Prostějov, Přerov, Teplice, Ústí nad Labem a Zlín. Celkové příjmy obcí v přepočtu na obyvatele v posledních letech klesaly, loni naopak opět začaly růst. Zatímco

když od roku 2010 do roku 2012 klesaly a loni opět mírně stouply. Zatímco v roce 2010 byly průměrné výdaje obcí 23 411 korun, loni to bylo 19 404 korun. Největší výdaje loni měly obce

Zadlužení měst roste

miliardy. V roce 2010 byl přitom o zhruba tři miliardy korun nižší. Mezi statutární města patří vedle Prahy, která má zároveň příjmy i jako kraj, Brno, České Budějovice, Děčín, Frýdek-Místek, Havířov, Hradec Králové, Chomutov, Jablonec nad Nisou, Jihlava, Karlovy Vary, Karviná, Kladno, Liberec, Mladá Boleslav, Most, Olomouc, Opava, Ostrava, Pardubice,

v roce 2010 byl průměrný příjem obcí na obyvatele 23 261 korun, loni to bylo 20 861 korun. Největší příjmy přitom loni vykázaly obce v Plzeňském kraji následované obcemi v Jihomoravském a Moravskoslezském krajem, naopak nejnižší celkové příjmy měla města ve Zlínském kraji. Stejným způsobem se vyvíjejí i výdaje obcí na jednoho obyvatele,

impulzivita, jakmile člověk slyší podobnou hudbu, co vydává automat, tak ihned odchází hrát. Konečná a finální fáze je otázka dluhů a krádeží, a tím analogicky zvýšení kriminality v Náchodě. Je to vskutku donebevolající, aby naše náchodská radnice svoji vyhláškou tento výnosný »byznys« tolerovala a na ziscích od závislých a nešťastných lidí ještě dále profitovala. Proti hernám je nutné tvrdě zasáhnout, a to můžu, pokud dostanu důvěru v komunálních volbách, občanům Náchoda slíbit. Pavel JANEČEK, kandidát do Zastupitelstva města Náchoda

v Plzeňském kraji, Moravskoslezském a Jihomoravském, naopak nejméně opět ve Zlínském kraji. V případě dluhu na obyvatele je ovšem situace u obcí odlišná. Největší dluh loni měly obce v Libereckém kraji, a to téměř 10 000 korun. Následuje Moravskoslezský kraj (8903 Kč) a Jihomoravský kraj (7992 Kč). Dluhy se vyvíjí přitom nerovnoměrně. I když

obce v Libereckém kraji poslední čtyři roky zadlužení snižují, je stále nejvyšší v ČR. Naopak zadlužení obcí v Moravskoslezském kraji trvale roste. Celkově činil loni dluh obcí ve všech krajích na obyvatele 6239 korun, zatímco v roce 2010 lehce přes 6000 korun. Pod šestitisícovou hranici průměr u všech krajů dostal za poslední čtyři roky jen v roce 2011. Obce a města v průměru získala na dani z nemovitosti v posledních letech podle statistiky CRIF v průměru 860 až 970 korun. Nejvíce na obyvatele získaly loni na dani z nemovitosti města a obce ve Středočeském kraji, a to 1138 korun. Naopak nejméně byl příjem z daně v případě Moravskoslezského kraje, a to 786 korun na jednoho (ste) obyvatele.

Z REGIONŮ

PONDĚLÍ  25. SRPNA 2014

Jince zvyšují kapacitu své mateřinky

Městys Jince reaguje na stále se zvyšující poptávku rodičů po umístění dětí do mateřské školy, jejímž je zřizovatelem. Proto v rámci projektu Regionálního operačního programu (ROP) regionu soudržnosti Střední Čechy vybuduje nástavbu nového podlaží na stávající objekt MŠ Jince. Realizace akce byla právě nastartována, na jejím konci bude zvýšení kapacity školky o čtvrtinu. »Vznikne tak 24 nových míst v jedné třídě pro děti, a to nejen z Jinec a okolí, ale i rodičůvojáků 13. dělostřeleckého pluku, kteří dojíždějí na brzkou ranní hodinu do našeho městyse za pracovními povinnostmi a nemají možnost v místě svého bydliště – což je například v Plzni, v Rokycanech – své dítě umístit,« řekl Haló novinám starosta městyse Josef Hála (KSČM) a současně kandidát do Senátu ve volebním obvodu č. 18 - Příbram. »Je to projev konkrétní spolupráce městyse s armádou,« poznamenal.

Starosta podepsal smlouvu o dílo na provedení stavebních prací a pořízení vybavení mateřské školy v Jincích 2. srpna. Kromě nástavby bude také rekonstruována stávající kuchyně, zakoupeno zařízení a vybavení pro zvýšení kvality výuky v mateřské škole, vytvořena nová parkovací stání a renovováno dětské hřiště v areálu MŠ. Akce bude dokončena v březnu příštího roku. »Partnery projektu, kteří přispěli svojí prací k úspěchu této akce, jsou Základní a Mateřská škola Jince a Mateřské centrum Jinečáček, o. s., kterým za to patří velké poděkování,« doplnil Hála. Celkové náklady činí téměř 16,78 mil. Kč, přičemž až 13,16 mil. Kč poskytne ROP Střední Čechy. Zbylá částka bude zajištěna z rozpočtu městyse. »Máme radost z toho, že rozšíření kapacity budeme moci uskutečnit. Bez získání finanční podpory by to nebylo možné,« uzavřel starosta. (mh)

V Mutěnicích řádila voda

V Mutěnicích na Hodonínsku uklízejí bahno a kamení z ulic, které do téměř čtyřtisícové obce přinesla sobotní večerní velká voda z přívalových srážek. Lidé měli zatopené sklepy, voda se dostala i do školních šaten. Během hodiny zde napadlo 80 milimetrů srážek. Starosta Dušan Horák očekává, že úklid a vyčíslení škod potrvá zhruba týden. Podle zprávy hasičů bylo nutné odčerpávat večer vodu

zhruba z 20 sklepů či garáží, museli také pomoci autu, které uvízlo ve vodě. »Voda spadla tak rychle, že s tím nešlo nic dělat,« sdělil Horák. »Uklízíme zatím hrubé nečistoty. Zjistili jsme, že voda natekla i do školních šaten, takže uklízíme i v nich. Do příštího týdne, než začne školní rok, by mělo být uklizeno,« doplnil Horák. Zda a jak moc se přívalový déšť podepsal i na stavu silnic,

zatím není jasné. »Někde se silnice vzdula. Je otázka, jestli jsou cesty podemleté. Škody na soukromém majetku už v obci monitorují lidé z pojišťoven,« popsal aktuální situaci Horák. V sobotu večer pršelo při přechodu studené fronty na celém území kraje, jinde však voda problémy nezpůsobila. Ojedinělé výjezdy kvůli čerpání ze sklepů měli hasiči ještě na Břec(ste) lavsku.

FOTO - HZS Jihomoravského kraje

Mateřská škola Jince projde rekonstrukcí s přístavbou.

FOTO – Miroslav MARŠÁLEK

Zlín špatně investoval Zlínský magistrát v končícím volebním období málo a chybně investoval, tvrdí zlínští zastupite lé KSČM, kteří jsou v opozici. Městu oproti roku 2010 loni vzrostly daňové příjmy o téměř 80 milionů korun, naopak se o stamiliony snížila částka z přijatých dotací. Podle zastupitelky za KSČM Dagmar Butnikošarovské ne každé zdržení či odložení realizace plánované akce bylo vždy vinou vedení radnice. Komunisté ale kritizují především účelnost vynaložených prostředků. »Například nepodařený renovovaný podchod hodnotíme jako vyloženě špatnou investici, kritice také podrobujeme vybudování cyklostezky na třídě T. Bati na úkor parkovacích míst a plynulosti provozu,« uvedla Butnikošarovská. Radní nebyli schopni proinvestovat peníze určené na investiční akce. Zásadní stavby byly rozhodnuté už v minulém volebním období, nové vedení také nezískalo skoro žádné dotace. Náměstek primátora Bedřich Landsfeld (Zlínská volba), který má finance na starost, hospodaření města hájí. »Z pohledu ekonoma se nemáme za co stydět,« řekl Landsfeld. Pokles investic je podle něj způsoben například nižšími příjmy z prodeje městského majetku a oproti minulým letům menšími možnostmi při získávání dotací.

Tvrdí také, že se příprava investičních akcí zkomplikovala v souvislosti se zavedením veřejných soutěží, které prý jednotlivé termíny prodloužily řádově o několik měsíců ve srovnání s dobou, kdy se veřejné soutěže neprováděly. Zatímco minulé vedení radnice podle údajů ze závěrečných účtů města v letech 2007 až 2010 proinvestovalo asi 1,975 miliardy korun, nová politická reprezentace Zlína v letech 2011 až 2013 investovala asi 751 milionů. Na letošek plánuje investice za dalších 550 milionů korun. Zadlužení magistrátu zůstalo na stejné úrovni. Ke konci roku 2010 činilo 375 milionů korun a ke konci loňského roku 396 milionů Kč. Končící volební období se zapíše do historie Zlína kvůli tomu, že zastupitelé neschválili závěrečný účet za rok 2013. To se od roku 1989 ještě nestalo. Podle opozice je to doklad toho, že koalice nefunguje. Koalice TOP 09 a STAN, hnutí za Morální Očistu Radnice (M.O.R), KDU-ČSL, Zlínské hnutí nezávislých a Věci veřejné se v podstatě rozpadla a přišla o většinu v zastupitelstvu. Odešlo několik radních, rozštěpilo se hnutí M.O.R, část odešla do opozice, druhá část zůstala ve vedení města a přejmenovala se na Zlínskou volbu. Někteří členové (ste) TOP 09/STAN vytvořili hnutí Zlín 21.

Před 40 lety vyhořel Veletržní palác

V polovině srpna tomu bylo 40 let, co zničujícímu požáru podlehl praž s k ý V e l e t rž n í p a l á c , n ě k d e j š í r e p r e zentativní objekt Pražských vzorko vých veletrhů , po druhé světové válce s ídl o ř ady podni ků z ahra nič ního obc hodu. U příležitosti kulatého výročí probíhá v Mezaninu paláce výstava Skleněné peklo, která doplňuje již probíhající výstavu Příběh Veletržního paláce. Pro zájemce o dějiny urbanismu rozhodně možno doporučit, neboť osud této raně funkcionalistické budovy je pozoruhodný. Hlavním exponátem je sám Veletržní palác. Na začátku příběhu paláce byla vize jednoho podnikavého muže. Jeho snem bylo vytvořit v Praze reprezentativní objekt, kde by firmy prezentovaly zákazníkům vzorky své produkce. Ze

soutěže vyšly vítězně projekty architektů Oldřicha Tyla a Josefa Fuchse. Velkolepá budova, kterou obdivoval i slavný Le Corbusier (v plánu byla dokonce celá veletržní čtvrť, k čemuž nedošlo), byla otevřena při příležitosti desátého výročí vzniku ČSR v roce 1928. Zároveň mohla veřejnost poprvé vidět Slovanskou epopej Alfonse Muchy. Avšak jen na deset dnů. (Jak symbolické, Muchova sbírka zde momentálně nalezla dlouhodobé útočiště.) Budova sloužila veletrhům, v mezidobí probíhaly výstavy; byly zde restaurace, kavárny, v přízemí fungovalo kino pro 600 diváků; v kójích v patrech sídlily některé redakce. Veletrhy se konaly i v době protektorátu, a to ještě do roku 1941. Pak však válečné události vzaly chuť i možnosti pro pořádá-

Vstup do expozice k 40. výročí požáru Veletržního paláce

Veletržní palác v Praze-Holešovicích ní těchto akcí. Poslední veletrh v poválečném období se konal v roce 1951 a pro další dvě desetiletí se palác definitivně proměnil v kancelářskou budovu. Veletržní palác sloužil až do osudné noci ze 14. na 15. srpna 1974. Příčinou požáru bylo náhodné vzplanutí ohně v místnosti lakýrníků, úmyslné zavinění se neprokázalo. Samotné hašení bylo velmi dramatické. S podrobnou informací, jak šel čas od ohlášení ohně (14. srpna ve 21.33 hodin) až po finál-

ní uhašení, se mohou návštěvníci seznámit na výstavě.

Sídlo Národní galerie Požár budovu poničil tak, že se uvažovalo o jejím zbourání. Jenže uchování jedinečné architektury pro budoucí generace převážilo. Těm, kterým se budova zdá běžná či nezajímavá, prozradíme třeba toto: Uvnitř možno obdivovat dvě rozdílné dvorany; jedna je rozlehlá a vysoká přes tři podlaží, druhá je k ní kolmo postavená, a ač

malá půdorysně, výšku má na šest pater. Taková architektura prý není v Evropě hned tak k vidění. Díky iniciativě architektů ze Stavoprojektu Liberec se podařilo palác uchovat. V roce 1980 po dlouhých diskusích, co s palácem dále, bylo rozhodnuto, že propříště bude sloužit sbírkám Národní galerie, a tak se také stalo (otevřen 1995). Hlavním architektem rekonstrukce byl Miroslav Masák. Výstava se koná v rámci Roku Veletržního paláce. (mh) FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ

Z E S P O RT U

STRANA 14 

PONDĚLÍ  25. SRPNA 2014

Pro Kvitovou je New Haven bonus

Pro tenistku Petru Kvitovou je turnaj v New Havenu místem zaslíbeným. V sobotu tam získala titul podruhé za uplynulé tři roky, ale to hlavní teprve přijde. Americká mise je především o hlučném US Open, pro Kvitovou nejhorším grandslamu, na kterém by chtěla jednou prorazit. »Z vítězství v New Havenu tady daří. Přijedu sem a vždy mi mám radost, vyhrála jsem letos to dodá sebevědomí, protože vím, po Wimbledonu druhý titul, ale že tady umím hrát. A možná je uvědomuju si, že to, oč tady tady něco podobného jako ve kráčí, je přede mnou,« řekla Wimbledonu,« uvažovala. »Kurt Petra Kvitová. »Jela jsem do mi docela sedí, je rychlejší, město Ameriky kvůli US Open. Jsem je klidné a výborně se o nás stararáda, že jsem odehrála zápasy, jí. Cítím se tady dobře.« Ze své hry měla svěřenkyně co jsem potřebovala, tohle mi trenéra Davida Kotyzy radost doufám pomůže.« Čtyřiadvacetiletá Kvitová obecně. »Šlo mi hodně dobře neztratila ve čtyřech zápasech podání, výměny jsem nezakonv New Havenu ani set a získala čovala hekticky, pár míčů jsem třináctý vavřín v kariéře na okru- doběhla a i voleje byly super, hu WTA. »Moc nehraju na šťast- když už jsem se dostala na síť, ný a nešťastný čísla. Jsem hlavně takže vše dobrý,« hodnotila. ráda, že jsem po ne úplně dobrých turnajích v Montrealu Na úspěch na US Open a Cincinnati zabrala, hrála dobře, stále čeká což je největší bonus,« vyzdvihla. Ve druhém největším městě Sama zmínila dobrý servis. státu Connecticut má Kvitová za Například v semifinále proti uplynulé tři ročníky bilanci 12 Australance Sam Stosurové dala výher a jedné porážky loni ve jedenáct es a třemi uzavřela finále. »Těžko říct, proč se mi první set. »Když mi podání

LOS

ČESKÝCH TENISTŮ A TENISTEK NA US OPEN Bachinger (Něm.) - ŠTĚPÁNEK (ČR) Wawrinka (3-Švýc.) - VESELÝ (ČR) ROSOL (ČR) - Čorič (Chorv.) BERDYCH (6-ČR) - Hewitt (Austr.) KAROLÍNA PLÍŠKOVÁ (ČR) - Meusburgerová (Rak.) KVITOVÁ (3-ČR) - Mladenovicová (Fr.) KOUKALOVÁ (ČR) - CETKOVSKÁ (ČR) ZÁHLAVOVÁ-STRÝCOVÁ (30-ČR) - Bartyová (Austr.) ŠAFÁŘOVÁ (14-ČR) - Babosová (Maď.) KRISTÝNA PLÍŠKOVÁ (ČR) - Dulgheruová (Rum.) SMITKOVÁ (ČR) - Puigová (Portor.)

chybí, tak jsem poloviční, ale teď mi pomáhá v důležitých chvílích, což je určitě velké plus. Díky tomu se někdy nemusím dřít ve výměně a můžu si to vzít do svých rukou,« řekla. Z New Havenu se rychle přesouvala do New Yorku. Klidný New Haven vystřídá rušný život velkoměsta a turnaj, který příliš nemusí. »Ve srovnání s Wimbledonem je US Open úplně nebe a dudy. Nejsem člověk vyhledávající americkou show, já jsem wimbledonská, mám ráda klid a pohodu,« porovnala. Její slova dokumentuje fakt, že Wimbledon letos podruhé vyhrála, na Roland Garros i na Australian Open už byla v semifinále, zatímco na US Open se dosud nedostala přes čtvrté kolo. Dříve ji ve Flushing Meadows trápilo i astma, ale to se zlepšilo. »Snad by mě to nemělo omezovat,« doufala. Oproti New Havenu se na US Open liší i odskoky míče, které jsou na grandslamu vyšší. »Než bych si přála, ale je to stejný pro všechny. Když se to sejde, mohla bych na US Open někdy uhrát hezký výsledek,« řekla. V 1. kole se Kvitová střetne s Kristinou Mladenovicovou. S Francouzkou (73. na žebříčku WTA) má bilanci 1:1 a loni s ní prohrála na halovém turnaji v Paříži. »Střílí to a má výborný servis. Dokáže se vyhecovat na hráčky z desítky, takže si musím dát opravdu velký pozor. Bude to těžký zápas o psychice,« oče(mak, čtk) kává Kvitová.

Vítězka turnaje v New Havenu Petra Kvitová (vlevo) a poražená finalistka Slovenka Magdalena FOTO – ČTK/AP Rybáriková

Rosol má druhý titul v kariéře Tenista Lukáš Rosol vyhrál turnaj v americkém Winston-Salemu a těsně před grandslamovým US Open slaví druhý titul v kariéře, ale první na tvrdém povrchu. Finále s Polákem Jerzym Janowiczem otočil i díky dvěma odvráceným mečbolům ve vítězství 3:6, 7:6 a 7:5. Devětadvacetiletý rodák z Brna už měl před finálovým duelem jistotu, že se poprvé v kariéře posune do elitní třicítky světového žebříčku. V něm si nyní polepší až na 27. příčku. Souboj o trofej Rosol lépe začal. Jako prvnímu se mu povedl brejk, ale při vedení 2:1 nechal Jakowicze otočit úvodní sadu. Pak

se dlouho finále vyvíjelo ve prospěch Janowicze, jenže Rosol zvládl několik kritických momentů. Například v 11. gamu za stavu 5:5 při vlastním servisu prohrával už 0:40, ale hru získal pro sebe a vzápětí tie-break ovládl 7:3. V závěru třetího dějství zase měl Janowicz dva mečboly, jenže i tentokrát Rosol odvrátil konec, načež soupeři sebral servis a při vlastním podání po dvou hodinách a 11 minutách esem dramatickou bitvu završil. »Ve třetím setu jsem našel energii, což mi pomohlo doservírovat zápas a vyhrát,« řekl Lukáš Rosol na (čtk) tiskové konferenci.

Moravec si dojel pro další prvenství

Ondřej Moravec válel na olympijských hrách, teď i na letním světovém šampionátu. FOTO - archiv

Ondřej Moravec získal na mistrovství světa v letním biatlonu v Rusku ve druhém závodu druhou zlatou medaili. Ve čtvrtek přispěl k vítězství smíšené štafety a v sobotu vyhrál sprint na 10 kilometrů. S jedním trestným okruhem na kolečkových lyžích byl nejrychlejší ze 47 startujících a na konto české výpravy přidal už čtvrté zlato. Moravec, největší česká hvězda biatlonových soutěží na vydařené olympiádě v Soči se třemi cennými kovy, v sobotu porazil o 6,5 sekundy druhého Michaela Rösche reprezentujícího Belgii. Třetí skončil Slovák Martin Otčenáš. Michal Šlesingr byl pátý a Jaroslav Soukup se třemi chybami při střelbě čtyřiadvacátý. Z trojice českých žen dopadla nejlépe šestá Jitka Landová, hned za ní sprintovala Veronika Vítková a Gabriela Soukalová své šance pohřbila na střelnici. Minula hned čtyřikrát, i tak obsadila

16. místo. Zlato převzaly za shodný čas Slovinka Teja Gregorinová a Krystyna Palkaová z Polska.

Stíhačka přinesla dvě medaile juniorů Závěrečné stíhací závody přinesly na konto českého týmu další dvě medaile zásluhou juniorů. Z úspěšných olympioniků na stupně vítězů nedosáhl nikdo, nejlepší byla čtvrtá Gabriela Soukalová. Vítěz sprintu Moravec se propadl s šesti trestnými okruhy na konečnou 7. příčku. Pro třetí zlato si v Ťumeni na Sibiři doběhl junior Tomáš Vojík, který vyhrál všechny své závody. Nejprve byl členem vítězné smíšené štafety, v pátek ovládl sprint a včera i stíhačku. V té vybojovala bronz Jessica Jislová. Česká reprezentace tak na letním MS posbírala celkem pět zlatých medailí, jedno stříbro a jeden bronz. (toj, čtk)

Judistovi Krpálkovi los přál

Judistovi Lukáši Krpálkovi los mistrovství světa v Čeljabinsku poměrně přál. V úvodních kolech se vyhne největším soupeřům a může na ně narazit až v bojích o medaile. Naopak ostatní čeští reprezentanti tolik štěstí neměli. Jaromír Musil narazí hned v prvním zápase na světovou jedničku. Michal Horák se pak může utkat s největší současnou hvězdou juda Teddym Rinnerem. Dvojnásobný mistr Evropy Krpálek, který obhajuje bronzovou medaili, má jako světová jednička v prvním kole volný los. Ve druhém narazí na vítěze duelu mezi Bulharem Danielem Dičevem a Brazilcem Lucianem Correou. »Correa je mistr světa z roku 2007, je to šikovný borec, ale už trochu postarší a jeho výkonnost šla dolů, takže by ho Lukáš při standardním výkonu měl přejet,« řekl reprezentační trenér Petr Lacina. V dalších kolech se Krpálkovi jako soupeř nabízí Ukrajinec Artěm Blošenko, kterého český šampion pravidelně poráží. Dále jsou v jeho skupině Belgičan Tome Nikiforov, Egypťan Ramadan Darwish či Švéd Martin Pacek. »Egypťan je nepříjemný a se Švédem se Lukáš nechce moc prát.

Ale není to úplně špatný los, zatímco pod ním se to sešlo,« poukázal Lacina na náročnost druhé části pavouka. V ní jsou Ázerbájdžánec Elmar Gasimov, bronzový medailista z loňského MS Dimitri Peters z Německa, mistr světa z roku 2011 Tagir Chajbulajev a Nizozemec Henk Grol. »Těžko říct, kdo z toho vyleze pro případné semifinále. Tam se to asi pěkně semele,« dodal Lacina. Poměrně přijatelný los má v kategorii do 73 kilogramů i Jaromír Ježek, naopak ostatní reprezentanti to budou mít na šampionátu těžké. Musil se ve váze do 81 kilogramů hned utká se světovou jedničkou Gruzíncem Avtandilim Črikišvilim. Ve váze do 60 kilogramů má David Pulkrábek v prvních třech kolech pokaždé soupeře ze světové dvacítky, jeho zkušenější kolega Pavel Petřikov může ve druhém kole narazit na nasazenou trojku Rusa Beslana Mudranova. »Ještě nikdy ho neporazil, ale teď se o to musí pokusit na jeho domácí půdě. Jinak jede domů,« řekl Lacina. Šampionát v Čeljabinsku začne v pondělí zápasy ve váze do 60 kilogramů. Těžké váhy jsou na (čtk) programu v sobotu.

MLADÍ

VÝSLEDKY Z RUSKA SPRINT – muži, 10 km: 1. Moravec (ČR) 24:30,8 (1 tr. okruh), 2. Rösch (Belg.) -6,5 (2), 3. Otčenáš (SR) -12,9 (1), ...5. Šlesingr -32,5 (1), 24. Soukup (oba ČR) -2:52,1 (3). Ženy - 7,5 km: 1. Gregorinová (Slovin.) a Palkaová (Pol.) obě 21:41,2 (1), 3. Tchang Ťia-ling (Čína) -5,3 (1), ...6. Landová -12,8 (1), 7. Vítková -16,4 (1), 16. Soukalová (všechny ČR) -1:00,5 (4).  STÍHACÍ ZÁVODY - muži (12,5 km): 1. Rösch (Belg.) 32:53,1 (2 tr. okruhy), 2. Bauer (Slovin.) -26,8 (3), 3. Anev (Bulh.) -32,0 (0), ...7. Moravec -1:44,1 (6), 8. Šlesingr 1:46,0 (4), 29. Soukup (všichni ČR) -8:34,3 (10). Ženy (10 km): 1. Gregorinová (Slovin.) 29:07,8 (1), 2. Valj Semerenková (Ukr.) -21,6 (3), 3. Tchang Ťia-ling (Čína) -47,3 (2), 4. Soukalová -1:02,2 (2), ...10. Landová -1:56,3 (4), 17. Vítková (všechny ČR) -3:51,5 (6). Junioři (12,5 km): 1. Vojík (ČR) 35:47,6 (4), 2. Tyščenko (Ukr.) -50,5 (1), 3. Jelisejev (Rus.) -1:29,4 (9), ...6. Václavík -2:11,0 (5), Tolar (oba ČR) nedokončil. Juniorky (10 km): 1. Ilčenková (Rus.) 32:31,2 (6), 2. Višněvská (Kaz.) -26,9 (2), 3. J. Jislová -1:22,1 (3), ...8. Charvátová -3:02,3 (10), 12. Černá (všechny ČR) -4:04,3 (8). 

CYKLISTÉ MAJÍ ZLATO

Smíšená štafeta cyklistů vybojovala na olympijských hrách mládeže v Číně první zlatou medaili pro českou výpravu. Ke svému stříbru přidaly nejcennější kov Barbora Průdková s Nikolou Noskovou, s nimiž si pro těsný triumf ve společné soutěži dojeli Jan Rajchart a Roman Lehký. O vítězství Noskové nad italskou soupeřkou rozhodla až cílová kamera. Bronz získali rychlostní kanoista Kryštof Hájek a výškařka Michaela Hrubá, juniorská vicemistryně světa z nedávného šampionátu v Eugene. Tam překonala 191 cm, včera v Nankingu se šestnáctiletá atletka zastavila na výšce 185 cm. Hrubou předčily vítězná Ukrajinka Julia Levčenková a Nawal Menikerová z Francie. Český tým má pět cenných kovů. Cyklistická štafeta byla kombinací cross country a silniční časovky. Bikerské úseky absolvovali Průdková a Rajchart, silniční okruh Lehký s Noskovou, která Italku Sofii Begginovou porazila o centimetry. »Hrozně jsem se bála, protože Italka je velice silná závodnice. Navíc nechtěla střídat a začala se na nás dotahovat skupinka. Tak jsem za to vzala,« řekla Nikola Nosková, nejmladší členka týmu. Bronzem se pyšní kanoista Hájek, jenž byl nejen rychlý, ale i obratný. Trať dlouhá 320 metrů byla totiž ve tvaru osmičky, takže i se dvěma ostrými zatáčkami. Navíc po rozjížďce vodáci jeli vyřazovacím způsobem jen proti jednomu soupeři. Zbývající českou medaili - stříbrnou - v Číně na hrách mládeže už během týdne získali veslaři na dvojce bez kormidelníka Miroslav Jech, Lukáš Helešic.

LEZEC ONDRA

Lukáš Krpálek v Praze na tiskové konferenci českých judistů před odjezdem na mistrovství světa v Čeljabinsku FOTO – ČTK/Vít ŠIMÁNEK

MISTREM SVĚTA

Sportovní lezec Adam Ondra vyhrál poprvé mistrovství světa v boulderingu a do své sbírky přidal už šestou medaili ze světových šampionátů. Zlato vybojoval v Olympijském stadionu v Mnichově, další příčky za jednadvacetiletým Čechem v šestičlenném finále obsadili Slovinec Jernej Kruder a Němec Jan Hojer. Z boulderingu už měl Ondra stříbro z MS z roku 2011 z Arca, v lezení na obtížnost je vicemistrem světa z roku 2009 z Číny a má ještě dva bronzy. Právě v této královské disciplíně by rád vybojoval titul v polovině září na šampionátu ve španělském Gijónu. Mezi ženami se stala mistryní světa v boulderingu domácí Juliane Wurmová. Soutěže se zúčastnilo na 200 lezců z více než 40 zemí.

Z E S P O RT U

PONDĚLÍ  25. SRPNA 2014

 STRANA 15

Česká výprava se vrátí bez medaile

Česká prsařka Petra Chocová neobháji la titul mistryně Evropy z před dvou let v Debrecínu. Na šampionátu v Berlíně obsadila na své nesilnější trati 50 metrů prsa šesté místo v času 31,13 sekundy. Česká výprava se tak vrátí z ME bez medaile, nejlepším výsledkem je čtvrté místo Barbory Závadové v polohovém závodu na 400 metrů. Chocová byla ve finále Závadová nejprve zvládla rozv Berlíně podruhé, na dvojná- plavbu na 400 metrů volný sobné trati skončila sedmá. způsob za 4:13,18 minuty a po Svým výkonem zaostala 15 letech vymazala z rekordo čtyři setiny za semifinálo- ních tabulek Hanu Černouvým časem a o 82 setin za Netrefou, vzápětí padlo i nejvlastním českým rekordem starší národní maximum. Pavel z loňského roku. Janeček v dlouhé polohovce Závod vyhrála Ruta Meilu- dohmátl v čase 4:21,15 tyteová z Litvy, která do Berlí- a sebral první místo v historicna přiletěla na poslední chvíli kých tabulkách Josefu Hladkéz Olympijských her mládeže mu, kterému patřilo od roku v čínském Nankingu. Český 1983. rekord by Chocové stačil na Do finále se však noví čeští druhé místo. rekordmani stejně nedostali. Závadová obsadila 12. místo, Padly alespoň rekordy Janeček byl v konkurenci 31 polohovkářů třináctý. Přímo Sice bez medaile, ale padly do finále postoupila vždy jen dva dlouholeté české rekordy. nejrychlejší osmička.

Dvacetiletý Janeček vylepšil národní rekord o více než dvě vteřiny, majitel několika medailí z ME Hladký před 31 lety zaplaval dlouhou polohovku za 4:23,52. O rok starší Závadová pokořila čas Černé (4:14,14) bezmála o vteřinu.

Ani české štafety v polohovém závodu na 4x100 metrů do finále neprošly. Ženské kvarteto Baumrtová, Moravčíková, Závadová, Kolářová obsadilo 11. místo v čase 4:06,90 a Baďura, Bartůněk, Havránek, Verner byli čtrnáctí (3:43,61). »Je pocta překonat takový čas. Snažil jsem se ho překonat celý rok a teď to nakonec vyšlo,« řekl Pavel Janeček Radiožurnálu. (toj, čtk)

Petra Chocová při pózování

1. Czerniak (Pol.) 51,38, 2. Cseh (Maď.) 51,89, 3. Sankovič (Běl.) 51,92, ...v rozplavbách 22. Šefl 53,61, 48. Havránek (oba ČR) 55,43. 400 m pol. záv.: 1. Verrasztó (Maď.) 4:11,89, 2. Pavoni (Brit.) 4:13,75, 3. Turrini (It.) 4:14,15, ...v rozplavbách 13. Janeček (ČR) 4:21,15 - český rekord, 4x200 m v. zp.: 1. Německo (Backhaus, Lebherz, Rapp, Biedermann) 7:09,00, 2. Rusko 7:10,29, 3. Belgie 7:10,39, ...v rozplavbách 13. ČR (Micka, Hav ránek, Verner, Kunčar) 7:28,21. 4x100 m pol. št.: 1. Británie (Walker-Hebborn, Peaty, Barrett,

Proud) 3:31,73, 2. Francie 3:32,47, 3. Maďarsko 3:33,11, ...v rozplavbách 14. ČR (Baďura, Bar tůněk, Havránek, Verner) 3:43,61.  ŽENY - 50 m v. zp.: 1. Halsallová (Brit.) 24,32, 2. Sjöströmová (Švéd.) 24,37, 3. Ottesenová (Dán.) 24,53, ...v rozplavbách 23. Kolářová (ČR) 25,87, 200 m v. zp.: 1. Pellegriniová (It.) 1:56,01, 2. Hosszúová (Maď.) 1:56,69, 3. Heemskerková (Niz.) 1:56,81, ...v rozplavbách 32. Kolářová (ČR) 2:07,07. 400 m v. zp: 1. Carlinová (Brit.) 4:03,24, 2. Rouwendaalová (Niz.) 4:03,76, 3. Belmonteová (Šp.) 4:04,01, ...v

rozplavbách 12. Závadová (ČR) 4:13,18 - český rekord. 1500 m v. zp.: 1. Belmonteová (Šp.) 15:57,29, 2. Kapásová (Maď.) 16:03,04, 3. Caramignoliová (It.) 16:05,98, ...v rozplavbách 19. Elhenická 17:06,29, 23. A. Benešová 17:28,34, 24. Picková 17:30,36, 25. A.-M. Benešová (všechny ČR) 18:15,11. 50 m znak: 1. Halsallová 27,81, 2. Daviesová (obě Brit.) 27,82, 3. Nielsenová (Dán.) 27,87, ...v semifinále 12. Baumrtová (ČR) 28,64. 50 m prsa: 1. Meilutyteová (Lit.) 29,89, 2. Johanssonová (Švéd.) 30,52, 3. Nijhuisová

VÝSLEDKY ME 

MUŽI - 50 m v. zp.: 1. Manaudou (Fr.) 21,32, 2. Czerniak (Pol.) 21,88, 3. Liukkonen (Fin.) 21,93, ...v rozplavbách 41. Verner (ČR) 23,24, 50 m prsa: 1. Peaty (Brit.) 27,00, 2. Titenis (Lit.) 27,34, 3. Dugonjič (Slovin.) 27,48, ...v semifinále 13. Bartůněk 27,91, v rozplavbách 40. Baďura 29,67, 41. Svěcený (všichni ČR) 29,68. 200 m znak: 1. Kawecki (Pol.) 1:56,02, 2. Diener (Něm.) 1:57,16, 3. Balog (Maď.) 1:57,42, ...v semifinále 14. Dmytrijev 2:01,45, v rozplavbách 26. Kun čar (oba ČR) 2:03,96. 100 m mot.:

Ani štafety neprošly

FOTO - petrachocova.cz

(Niz.) 30,64, ...6. Chocová 31,13, v semifinále 15. Moravčíková 31,80, v rozplavbách 31. Jordová 32,79, 46. Chrápavá (všechny ČR) 34,16. 200 m mot.: 1. Belmonteová 2:04,79, 2. Ignaciová (obě Šp.) 2:06,66, 3. Hosszúová (Maď.) 2:07,28, ...v semifinále 14. Závadová 2:13,10 - český rekord, v rozplavbách 25. A. Benešová (obě ČR) 2:21,08. 4x100 m pol. št.: 1. Dánsko (Nielsenová, Pedersenová, Ottesenová, Blumeová) 3:55,62, 2. Švédsko 3:56,04, 3. Británie 3:57,97, ...v rozplavbách 11. ČR (Baumrtová, Moravčíko vá, Závadová, Kolářová) 4:06,90.

Sparta vyhrála podruhé venku Hokejisté Sparty vyhráli i druhé utkání v Lize mistrů, když v zápase základní skupiny G uspěli na ledě Växjö 5:2. O vítězství Pražanů se zasloužila zejména druhá útočná formace vedená Lukášem Pechem, který dvě branky vstřelil a na dvě přihrál. Čtyři kanadské body si připsal i Petr Kumstát. Dalšímu českému týmu Pardubicím se na severu Evropy tolik nedařilo. Po pátečním nezdaru na ledě Linköpingu Východočeši podlehli v základní skupině F TPS Turku 1:2. Utkání ve Finsku rozhodl v 58. minutě v přesilové hře český útočník Radek Smoleňák. Sparta ve čtvrtek uspěla po nájezdech na ledě KalPy, včera už získala tři body a gólově se o to zasloužila zejména druhá formace ve složení

Kumstát, Pech, Rolinek. Byla na ledě při všech pěti brankách Pražanů, dvakrát se hosté prosadili v přesilových hrách. Zápas Pardubic podruhé za sebou skončil stejným výsledkem. Zatímco v Linköpingu se hosté střelecky prosadili až za stavu 0:2, v Turku se jim podařilo dostat se do vedení. Ve 12. minutě překonal brankáře Lassilu útočník Semorád. Druhý gól ale český tým nepřidal a více práce než finský gólman měl jeho slovinský protějšek Kristan v brance Pardubic. V 35. minutě hostům ještě pomohla tyč, na začátku třetí části ale TPS již vyrovnalo. Rozhodující moment přišel v 57. minutě, kdy byl vyloučen Čáslava a Turku desátý menší trest Východočechů týmu gólově potrestalo. (čtk)

Nečekaným vítězem Kasim

Barbora Špotáková přišla o neporazitelnost, kterou hájila po návratu k závodům po mateřské pauze. Na mítinku Diamantové ligy v Birminghamu skončila druhá výkonem 62,89 metru, přesto navýšila vedení v celkovém hodnocení disciplíny. Na stupně vítězů se prosadila také Denisa Rosolová, která doběhla třetí v závodu na 400 metrů překážek. Špotáková se sice dostala prvním hodem do vedení (62,54), ale ve druhé sérii ji nečekaně přehodila Kanaďanka Elizabeth Gleadleová. Česká mistryně Evropy na její výkon 64,49 už nedokázala odpovědět a svůj nejdelší hod předvedla také ve druhém pokusu. Bronzová byla stejně jako na ME Němka Linda Stahlová, která hodila o 14 cm méně než Špotáková. Nejrychlejší sprinter světa Jamajčan Usain Bolt ukončil FOTO – ČTK/AP sezonu, aby neriskoval další zranění.

KOLIZE

NAHRÁLA

Třetí kvalifikační dostih na 124. ročník Velké pardubické, Cenu firmy Chládek a Tintěra, vyhrál v sobotu v městě perníku devítiletý hnědý valach českého chovu Kasim (ž. Marcel Novák, tr. Přemek Kejzlar). Třebaže byl reprezentant Stáje Kejzlar loni v kvalifikaci i v samotné Velké úspěšný, navíc se zaručenou účastí v letošním »finále« po třetím místě v červno-

SKIFAŘI

vé kvalifikaci, neměl důvěru sázejících (10:1). Vyhrál jistě o jednu a půl délky před osmiletým Gaunerem Danonem (Matuský), jehož výkon byl mnohem větším překvapením (17:1). Třetí a čtvrté místo patří svěřencům Josefa Váni – Soros (ž. Váňa ml., 10:1) přespurtoval Tiumena (ž. Váňa st.; 5,5:1). Páté místo patří Sherardovi (Kubík, 70:1). Čas vítěze 7:31,23. Celkem splnilo kvalifikační pod-

ZAČALI VÝHRAMI

Skifaři Ondřej Synek i Miroslava Knapková vstoupili vítězně do programu MS ve veslování v Amsterodamu. Úřadující mistr světa i olympijská šampionka z Londýna ovládli své úvodní rozjížďky a postoupili do čtvrtfinále. Třetí místo stačilo Kateřině Kopecké a Martině Stillerové k postupu do semifinále v kategorii dvojka bez kormidelnice. Čtvrtfinálovou účast si zajistil i dvojskif lehkých vah ve složení Ondřej Vetešník, Jan Vetešník. Dvojskif lehkých vah Daniela Nacházelová, Ricky Nencini byl stejně jako párová čtyřka David Jirka, Jakub Houska, Petr Buzrla, Martin Basl třetí; čtyřka bez kormidelníka Matyáš Klang, Milan Doleček, Jakub Podrazil, Jan Pilc byla čtvrtá.

RICCIARDOVI

Australan Daniel Ricciardo vyhrál VC Belgie formule 1. K třetímu vítězství v sezoně mu napomohla vzájemná kolize pilotů dosud dominantní stáje Mercedes, při níž hned v úvodu lídr MS Nico Rosberg z Německa při nešikovně načasovaném manévru poškodil pneumatiku Lewisi Hamiltonovi z Británie. Rosberg pak na nejdelší trati seriálu ve Spa-Francorchamps skončil druhý, třetí místo vybojoval Fin Valtteri Bottas z Williamsu. Ricciardo navázal na triumf z minulé Grand Prix Maďarska, vyhrát předtím dokázal i v Kanadě a je stále jediným jezdcem, který narušuje letošní nadvládu Mercedesu. Drží se ve hře o titul, na třetím místě celkového pořadí se přiblížil k Hamiltonovi na rozdíl 35 bodů.

FIASKO

mínky devět koní, kromě jmenovaných ještě Moula, Renard Argente, Marl Bora a Marinus. Zklamali favorité – Nikas (již kvalifikovaný), Cherwick opět nepřekonal Irskou lavici. Do cíle se nedostali ani Rubín, Zulejka, Templář, Silver Regent, zatímco Tropic De Brion byl diskvalifikován. Belmont se nezúčastnil. Josef Váňa st. si věří, a Velkou pojede s největší pravděpodobností (vhk) i letos.

SUVERÉNA

SERVIS

BASKETBAL

 KVALIFIKACE ME 2015 – skupina E, muži: Portugalsko - ČR 61:75 (37:42). Gruzie - Maďarsko 79:59 (45:30). 1. 2. 3. 4.

ČR Maďarsko Gruzie Portugalsko

5 5 5 5

4 3 3 0

1 2 2 5

378:317 319:308 383:371 294:378

9 8 8 5

CYKLISTIKA

 SP (Méribel/Fr.) – cross country: Muži: 1. Schurter (Švýc.) 1:33:06, 2. Absalon (Fr.) -13, 3. Fumic (Něm.) -37, ...22. Cink -5:45, 33. Škarnitzl 6:52, 76. Tvrdík -2 kola, 89. Vobecký -3 kola, Kulhavý (všichni ČR) nedokončil. Konečné pořadí (po 7 závodech): 1. Absalon 1490 b., 2. Schurter 1330, 3. McConnell 970, ...19. Cink 416, 30. Kulhavý 259, 35. Škarnitzl 218, 78. Hynek 52, 85. Nesvadba 40, 95. Ulman 30, 106. Eberl 21, 126. Novák (všichni ČR) 8. Ženy: 1. Neffová (Švýc.) 1:36:19, 2. DahleováFlesjaaová (Nor.) -14, 3. FerrandováPrévotová (Fr.) -54, ...12. Nash -3:57, 29. Huříková -9:47, 40. Štěpánová 13:45, 46. Škarnitzlová -1 kolo, 53. Veselá (všechny ČR) -2 kola. Konečné pořadí (po 7 závodech): 1. Neffová 1300, 2. Pendrelová 940, 3. Žakeljová (Slovin.) 856, ...17. Nash 465, 19. Huříková 451, 39. Štěpánová 159, 48. Škarnitzlová 126, 79. Veselá 42, 89. Šulcová 26, 104. Bulisová (obě ČR) 9. Muži do 23 let: 1. Sarrou (Fr.) 1:21:31, ...9. Vastl -2:49, 17. Paprstka -5:05, 36. Skalický 7:56, 48. Stošek -9:55, 89. Šeller 1 kolo, Bogar (všichni ČR) nedokončil. Konečné pořadí (po 7 závodech): 1. Sarrou 570, ...15. Vastl 107, 43. Paprstka 9, 70. Bogar 1. Ženy do 23 let: 1. Grobertová (Něm.) 1:23:52, ...13. Machulková (ČR) -7:17. Konečné pořadí (po 7 závodech): 1. Bělomojná (Ukr.) 400, ...11. Machulková 102.  VUELTA - 2. etapa: Algeciras San Fernando (174,4 km): 1. Bouhanni (Fr./FDJ.fr) 4:01:30, 2. Degenkolb (Něm./Giant), 3. Ferrari (It./Lampre). Průběžné pořadí: 1. Valverde (Šp./Movistar) 4:15:43, 2. Quintana (Kol./Movistar), 3. Amador (Kost./Movistar).

DNES NA ČT SPORT 8.00 Panorama 8.30 Cyklistika: Vuelta 8.55 Rally Německo 09.25 Fotbal: Slavia – Plzeň. Z 11.10 Dohráno 11.55 Cyklotoulky 12.05 Panorama 12.25 Zprávy 12.50 Letectví: MS v bezmotorovém létání 13.10 Kanoistika: MS 13.40 Basketbal: Portugalsko – Česko. Z 15.20 OH mládeže 16.25 Sportovní zprávy 16.45 S ČT sport na vrchol 17.00 Jezdectví: Světové hry 17.10 Sport ve světě 18.05 Fotbal ve světě 18.25 Horská kola: SP. Z 20.05 Horská kola: SP. Z 21.45 Cyklistika: Vuelta 22.15 Zprávy 22.30 Olympijské hry mládeže 2014 Čína 23.30 Jezdectví: ČP. VYHRÁLI

Německá rallye skončila stejně jako před rokem fiaskem týmu Volkswagen, které přineslo premiérový triumf Belgičanovi Thierrymu Neuvilleovi a značce Hyundai. Šestadvacetiletý Neuville se v mistrovství světa dočkal vítězství po pěti třetích a čtyřech druhých místech. Dosavadní suverén sezony tým Volkswagen, jehož jezdci vyhráli všech osm předchozích rallye a v Německu si mohli s předstihem zajistit titul v hodnocení značek, zažil nepovedený víkend. Už v pátek přišel o naděje na dobrý výsledek mistr světa a lídr pořadí MS Sébastien Ogier z Francie, v sobotu po druhé nehodě pak musel odstoupit úplně.

VÝSLEDKOVÝ



JSTE?

ŠŤASTNÝCH DESET (22. 8.): 1 - 3 - 5 - 8 - 11 - 14 - 16 - 20 - 21 – 22 - 28 - 33 - 39 - 62 - 63 - 66 - 68 - 70 - 77 – 80. Šance milion: 040 137. Královské číslo: 3.  ŠŤASTNÝCH DESET (23. 8.): 2 - 14 - 15 - 16 - 20 - 21 - 27 - 31 33 – 38 - 50 - 53 - 54 - 55 - 62 - 69 - 71 - 75 - 76 – 80. Šance milion: 694 429. Královské číslo: 69.  ZLATÝCH 11 (23. 8.): 2 - 5 - 15 - 23 - 32 - 33 - 36 - 37 - 40 - 44 46 - 47 - 48 - 55 - 57 - 70 - 72 - 78 - 79 – 80. Denní číslo: 711 367.  ZLATÝCH 11 (24. 8.): 1 - 6 - 10 - 11 - 13 - 22 - 23 - 25 - 29 - 30 31 - 34 - 41 - 50 – 59 - 69 - 71 - 77 - 79 – 80. Denní číslo: 743 467.  SPORTKA (24. 8.) – I. tah: 1. tah: 5 - 6 - 8 - 32 - 34 – 45, dodatkové číslo 43. II. tah: 3 - 8 - 23 - 33 - 36 – 49, dodatkové číslo 44. Šance: (Bez záruky) 213 912.

Z E S P O RT U

STRANA 16 

PONDĚLÍ  25. SRPNA 2014

Plzeň byla lepší, přesto v Edenu padla

Fotbalisté pražské Slavie v pátém kole první ligy zdolali Plzeň 1:0 gólem mladíka Jaromíra Zmrhala. Jihlava prohrála v Jablonci 0:2, nebodovala ani v pátém zápase nové sezony a zůstává poslední. Premiérová vítězství v ligovém ročníku si připsali nováčci České Budějovice a Hradec Králové. Plzeň měla v přímém soubo- a nebyly šance. Pak jsme dali ji o první místo víc šancí, dva- gól a to byl signál pro Plzeň, krát v Edenu trefila brankovou aby vystupňovala obrátky. konstrukci, ale jediný gól Postupný útok umí velmi utkání vstřelil v 66. minutě dobře. Bylo tam několik situazáložník Pražanů Jaromír cí, kdy jsme něco řešili se štěsZmrhal. Slavia vyhrála i třetí tím, někdy nás podržel gólman. domácí ligový duel a připravi- Nakonec z toho bylo vítězství la Viktorii první porážku v nej- vůle, pracovitosti,« řekl. vyšší soutěži. Trenérovi Viktorie Miroslavu Koubkovi nevyJihlava šel návrat na Slavii, z jejíž opět nebodovala lavičky byl v březnu odvolán. Jihlavští svěřenci Petra »Kdyby mi někdo před sezonou řekl, že po pátém kole Rady nedokázali bodovat ani povedeme tabulku po výhře na pátý pokus. Favorizovanénad Plzní, tak bych si myslel, mu Jablonci zajistil třetí výhru že mi vypráví nějakou pohád- v sezoně dvěma góly obránce ku. Je to opravdu parádní Filip Novák. Vysočina znovu vstup do sezony,« řekl Jaromír dohrávala zápas v početním Zmrhal. »Od doby, co jsem do oslabení, v 57. minutě dostal Slavie přišel, jsme hráli každý druhou žlutou kartu Slovák rok jen o sestup. Teď je to Vladimír Kukol. »Nerodilo se to lehce, protoopravdu skoro jako ta pohádka. Uvidíme, jak to bude že jsme se rozjížděli pomalu. Vstřelili jsme branku, ale bylo pokračovat,« dodal. Trenér Slavie Miroslav tam málo pohybu a pomalu Beránek děkoval svým svěřen- jsme kombinovali,« upozorcům za výdrž. »Hráli jsme proti nil trenér Jablonce Jaroslav vynikajícímu týmu, který byl Šilhavý. fotbalově lepší. To viděli všichni. První poločas jsme Hradec protrhl pustili do jediné šance Pilaře, střelecké trápení kdy nás stejně jako v celém Hradec Králové konečně zápase podržel Hrubeš. V druhém poločase jsme do toho protrhl střelecké trápení, které gólu měli kompaktní blok trvalo 806 minut, a porazil

ZRCADLO SYNOT

Slavia - Plzeň 1:0 Branka: 66. Zmrhal. Roz hodčí: Zelinka - Jiřík, Hock. ŽK: Nitrianský, Baéz, Latka, Milan Škoda, V. Vukadinovič Procházka, Hořava, R. Hubník. Poločas: 1:0. Diváci: 11 003. SLAVIA: Hrubeš - Nitrianský, Latka, Bílek, Juhar - Baéz (90. Kodr) - V. Vukadinovič (85. Petr), Zmrhal, Gecov (62. Dobrotka), M. Černý - Milan Škoda. PLZEŇ: Kozáčik Řezník, R. Hubník, Procházka, Limberský - Hořava (71. Vaněk), Hrošovský - Petržela, D. Kolář, Pilař (85. Tecl) Chramosta (63. Bakoš).

Jablonec - Jihlava 2:0 Branky: 24. a 50. F. Novák. Rozhodčí: Kocourek - Wilczek, Arnošt. ŽK: Kučera, Kukol (oba Jihlava). ČK: 57. Kukol. Poločas: 1:0. Diváci: 3318. JABLONEC: V. Hrubý Romera, Kysela, Pernica, F. Novák - Hübschman, Rossi Kopic (83. Moulis), M. Pospíšil, Crnkič (77. Čížek) - Martin Doležal I. (70. Kubista). JIHLAVA: Hanuš - Vidlička (71. Mlakič), Tlustý, J. Krejčí, Marek - Kučera, Jánoš Kukol, Jungr (90.+1 Fulnek), Vaculík - Harba (90.+1 Duba).

Budějovice - Boleslav 2:1 Branky: 9. Machovec, 73. Benát - 4. Mehanovič. Roz hodčí: Proske - Peřina, Vysloužil. ŽK: Podstavek, Vošahlík, Linhart - Bořil, Tavares, Wágner, Magera. ČK: 23. Podstavek. Poločas: 1:1. Diváci: 2886. BUDĚJOVICE: Křížek Klesa, Lengyel, Podstavek, Machovec - Vošahlík, Benát, Volešák, Koreš (25. P. Novák), Hora (87. Funda) - Linhart (71. Michal Škoda). BOLESLAV: Hruška - Bartl, Smejkal (46. Magera), Rosa, Bořil - Ščuk, Tavares - Mehanovič (61. M. Vukadinovič), Ďuriš, Skalák (74. Lalkovič) - Wágner.

Příbram - Bohemians 2:3 B r a nk y : Švancara Moravec, Ro z h o dč í :

23. Fillo, 90.+1 51. Mosquera, 66. 88. E. Brabec. Lerch - Pelikán,

LIGY

– 5.

Machovec a v oslabení ve druhé půli rozhodl Petr Benát. »Skvělé, vydřené, vybojované. Kluci si mákli. Zápas jsme měli zase špatně rozehraný, upozorňujeme na to a ve finále dostaneme ve 4. minutě gól. V lize jsme počtvrté prohrávali a potřetí jsme to dotáhli. Všechna čest. Zaplaťpánbůh brzy jsme dali gól, vyrovnali a tím pádem jsme se zvedli,« řekl trenér Českých Budějovic Luboš Urban.

Příbram ani Liberec se nedočkaly

Hráči Slavie se radují z vítězného gólu. Slovácko 2:0. Hrdinou »Votroků« se stal Pavel Dvořák, jenž nejprve otevřel skóre a následně připravil druhý gól pro Emira Haliloviče. »Všem se nám hrozně ulevilo. Nejen mně, ale i celému mančaftu. Už bylo na čase. Doufám, že teď už budeme střílet góly pravidelně a nebudeme zase čekat pět kol,« řekl Pavel Dvořák po utkání. »Hradec byl lepší, zaslouženě vyhrál, my jsme posledních

FOTO – ČTK/Michal KAMARYT

čtrnáct dní začali se ,srandováním’, které jsme si přenesli na hřiště. Je to i moje chyba, tohle musím jako trenér ukočírovat,« mrzelo trenéra Slovácka Svatopluka Svatopluka Habance. »Byli jsme připraveni na silnou přechodovou fázi Hradce, ale prakticky jsme v tom vyhořeli. Ve druhém poločase jsme navíc nevystřelili na branku. To je součet našeho fotbalu bez jakékoliv přímočarosti,« dodal.

Premiérové vítězství Budějovic Premiérové vítězství zaznamenal i druhý nováček z Českých Budějovic. Dynamo doma porazilo 2:1 Mladou Boleslav, přestože hrálo od 23. minuty bez vyloučeného Mateje Podstavka. Ve čtvrté minutě otevřel skóre Bosňan Mirzad Mehanovič, už za pět minut ale srovnal Jaroslav

Příbram prohrála 2:3 s Bohemians 1905 a stále čeká na první ligovou výhru v sezoně. Proti »Klokanům« přitom domácí vedli, když Fillo hlavou zužitkoval dlouhý aut Nevese. Jenže Pražané po změně stran otočili skóre góly Mosquery, Moravce a Brabce a stali se po Spartě prvním týmem, který od loňského října v Příbrami vyhrál. Švancara v nastavení už jen snižoval. Na pátý pokus se výhry nedočkal ani Liberec. Ten už v pátek zachránil dvě minuty před koncem v Teplicích remízu 2:2 a dosáhl čtvrtého nerozhodného výsledku v ročníku. Před víkendem také Ostrava doma zdolalo 1:0 Brno. Stránku připravil Martin KALOUS

KOLO

Kubr. ŽK: Tarczal, Hájovský, Zápotočný, Sus - Šmíd, Mosquera. Poločas: 1:0. PŘÍBRAM: Boháč - Sus, Hájovský (69. Slepička), Zápotočný, Neves - Hnaníček, Tarczal - Pilík, Fillo, Danoski (59. Zeman) - Řezníček (77. Švancara). BOHEMIANS: Švenger - Pauschek, E. Brabec, Šmíd, Engelmann - Jindřišek, J. Rada - Moravec (90.+2 Cseh), Mosquera, Bratanovič (79. Krch) Mikuš (68. Lietava).

Hradec - Slovácko 2:0 Branky: 39. P. Dvořák, 71. Halilovič. Rozhodčí: Houdek Kordula, Štěrba. ŽK: Chleboun, P. Mareš - T. Rada, Košút. Diváci: 3125. HRADEC: Koubek - Holeš, Chleboun, Rolko, P. Mareš Kotiš, Križko - Štípek (71. Malinský), A. Čermák, Halilovič (80. Hable) - P. Dvořák (87. Prokeš). SLOVÁCKO: Heča - Reinberk (73. Havlík), Košút, T. Rada, Kuncl - Kerbr, Šumulikoski, Kalouda (87. Haša), Valenta, Diviš - Došek.

Teplice - Liberec 2:2 Branky: 63. Vůch, 79. Krob z pen. - 52. Hadaščok, 88. Luckassen. Rozhodčí: Hrubeš - Pospíšil, Urban. ŽK: Pimpara, Hadaščok, Fleišman, Frýdek, Šural, Luckassen (všichni Liberec). Poločas: 0:0. Diváci: 5720. TEPLICE: Grigar - Matula (73. Vondrášek), Lüftner, Jablonský, Krob - Takács (46. Táborský), Ljevakovič - Vůch, Litsingi, Nivaldo - Mahmutovič (55. Kapolongo). LIBEREC: Kolář - Coufal, Pokorný, Pimpara, Fleišman - Hadaščok (81. Luckassen), Obročnik (65. Dydowicz), Ďubek, Sackey (65. Pavelka), Frýdek - Šural.

Ostrava - Brno 1:0 Branka: 20. vlastní Jugas. Rozhodčí: Jílek - Paták, Kříž. ŽK: Byrtus, Mensah - Zavadil. ČK: 60. Jugas. Poločas: 1:0. Diváci: 4091. OSTRAVA: Pavlenka - Frydrych, Baránek, Stronati, Holzer - Mensah, Greguš - Kukec (87. Petrus), Lindpere (70. Šichor), Štěpán - De Azevedo (77. Byr-

tus). BRNO: Hladký - Hyčka (46. Malík), Košťál, Jugas Buchta, Kaščák, Zavadil, Fischer (79. Mezlík) - Vávra, Markovič (46. Pašek), Sýkora. DALŠÍ PROGRAM 6. kolo, pátek, 18.00: Brno Teplice (ČT sport), 20.15: Jihlava – Č. Budějovice (Slovak Sport). Sobota - 17.00: Bohemians – H. Králové, Slovácko Příbram, Liberec - Ostrava, 20.15: M. Boleslav - Slavia (ČT sport). Neděle - 15.45: Sparta Jablonec (ČT sport), 17.00 Plzeň - Dukla. 

II. LIGA NOVÁČEK BEZ

BODU

Nováček z Kolína prožívá nepovedený vstup do Fotbalové národní ligy. Středočeský celek prohrál ve 4. kole druhé nejvyšší soutěže doma se Sokolovem vysoko 1:4 a zůstal bez bodu na posledním místě tabulky. Soupeř se naopak posunul na třetí příčku o bod za vedoucí duo Znojmo, Opava. Kolín hrál potřetí doma a podruhé inkasoval čtyři branky. Mezi pátou a osmou minutou se Sokolov díky trefám Poučka a Hofmanna ujal dvoubrankového vedení, pak sice z penalty za ruku snížil Svátek, ale brzy po změně stran zvýšil na 3:1 pro hosty Ouedraogo a skóre za dalších pět minut uzavřel Červenka. Kolín navíc dohrával bez vyloučeného Kabeleho. 4. KOLO: Žižkov - Varnsdorf 3:0 (3:0), Kolín - Sokolov 1:4 (1:2), Pardubice - Zlín 0:0, Třinec - Opava 2:1 (0:1), Olomouc - Znojmo 0:2 (0:1), Táborsko Karviná 1:1 (0:0), Vlašim - Frýdek-Místek 0:2 (0:0), Ústí nad Labem - Most 1:3 (1:1). 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.

Znojmo Opava Sokolov Karviná Zlín Žižkov Třinec Vlašim Táborsko Pardubice Most Frýdek-Místek Olomouc Varnsdorf Ústí n./L. Kolín

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

3 3 2 2 2 2 2 1 0 0 1 1 1 0 0 0

0 0 2 2 2 1 1 2 4 4 1 1 0 3 1 0

1 1 0 0 0 1 1 1 0 0 2 2 3 1 3 4

9:4 8:4 9:5 6:3 5:3 8:5 6:6 5:5 4:4 2:2 6:8 5:7 6:7 2:5 3:7 2:11

9 9 8 8 8 7 7 5 4 4 4 4 3 3 1 0

Budějovičtí hráči slaví, Boleslav na kolenou.

ZWOLLE

FOTO – ČTK/Václav PANCER

UKÁZALO SÍLU

Fotbalisté Zwolle v generálce na čtvrteční odvetu 4. předkola Evropské ligy na hřišti pražské Sparty zvítězili v nizozemské lize 2:1 nad Arnhemem. Tým, v jehož základní sestavě odehrál hodinu český útočník Tomáš Necid, tak vyhrál i třetí ligové utkání v sezoně. Zwolle ale včera s Arnhemem muselo otáčet nepříznivé skóre. Od 24. minuty prohrávalo a vývoj zápasu zlomilo v poslední půlhodině. Minutu poté, co Necida vystřídal Stef Nijland, vyrovnal v 65. minutě Maikel van der Werff. Dvě minuty před koncem řádné hrací doby pak právě Nijland vstřelil vítězný gól. Trenér Ron Jans, jehož svěřenci v prvním duelu EL proti Spartě doma remizovali 1:1, dal příležitost sestavě: Boer - Van Polen, Van der Werff, Broerse (80. Sainsbury), Lam - Saymak, Rienstra - Moro (64. Thomas), Dros, Lukoki - Necid (64. Nijland).

Čelůstka rozšíří českou enklávu v Norimberku

Fotbalový reprezentant Ondřej Čelůstka se po ukončení smlouvy v Trabzonsporu domluvil na angažmá v Norimberku. S týmem druhé bundesligy včera podepsal smlouvu a stane se spoluhráčem Jana Poláka, Ondřeje Petráka a Tomáše Pekharta. Délka smlouvy nebyla zveřejněna. Pětadvacetiletý odchovanec Zlína přestoupil v roce 2011 ze Slavie do Trabzonsporu. V minulé sezoně hostoval v Sunderlandu a nyní v létě s ním turecký celek ukončil smlouvu stejně jako s dalšími šesti hráči. Všichni doplatili na příchod zahraničních posil a omezený počet cizinců na soupisce. Původně měl Čelůstka zamířit do Itálie, kde v minulosti už působil při hostování v Palermu, ale nakonec vyhrála nabídka z Německa. »Ondra měl

po ukončení kontraktu v Turecku nabídky z Itálie i Anglie. Jsme rádi, že došlo k dohodě s Norimberkem, kterému by chtěl pomoci k co nejrychlejšímu návratu do nejvyšší soutěže. Jde o velký, tradiční klub, Ondrovo přání vždy bylo působit v Německu,« řekl hráčův agent Viktor Kolář. Norimberk v minulé sezoně spadl z první bundesligy, ale chce se ihned vrátit zpět. Proto se snaží udržet co nejsilnější kádr a přivést adekvátní posily. »Čelůstka je univerzální obránce, který přináší kvalitu do našeho kádru. Má zkušenosti z předních lig a je pro nás určitě posilou,« řekl pro klubový web sportovní ředitel Martin Bader. »Pozorovali jsme ho již delší dobu a nyní se naskytla možnost ho získat díky tomu, že byl bez smlouvy,« dodal.