Sluchové stimulátory. České vysoké učení technické v Praze

Sluchové stimulátory

České vysoké učení technické v Praze

Zvuk „ „

jedna z forem energie (k šíření potřebuje médium) vzduchem se šíří jako pravidelné tlakové změny = vlny „ „ „

vlnová délka amplituda frekvence

Sluch „

„

vzduchové vlnění či vibrace → ucho → elektrické nervové impulsy → mozek rozsah slyšitelných tónů u člověka „

20 – 20 000 Hz

Ucho „

„

zvuková vlna → mechanické vibrace → elektrické nervové impulsy ucho: „ „

zevní – zachycuje a shromažďuje zvukové vlny střední – přenos signálu do vnitřního ucha (zvyšuje citlivost sluchové soustavy)

„

„

vnitřní – transformace na elektrické nervové signály

ušní boltec = svádí zvukové vlny do zevního zvukovodu

Mechanismus ucha

Ticho

Rozvinutý hlemýžď

Zvuk

Ztrácíme sluch „

„

uzávěr zvukovodu nadměrným množstvím mazu protržení membrány „

„

v důsledku náhlého intenzivního zvukového signálu – drobné otvůrky – zajizvení středoušní záněty – rozsáhlejší zajizvení → snížení citlivosti bubínkové blány → operabilní vytvoření nové membrány

Ztrácíme sluch „

pokročilý věk – omezení pohyblivosti kůstek

⇒

Nutnost zesílení přicházejících zvuků před vstupem do ucha

Sluchové stimulátory „ „ „ „

sluchové protézy umělé střední ucho sluchadla kochleární implantáty

Sluchové protézy „

vyšetřovací „

„

např. kousek celofánu (dočasná náhrada za bubínek)

trvalé „

„

chirurgicky implantované do středního ucha a natrvalo se ponechávají náhrady za kladívko třmínek a kovadlinku – Schuknechtova protéza (silikon, teflon, keramika)

Umělé střední ucho „

„

protéza = náhrada celého středního ucha pouze u některých pacientů (záleží na míře poškození a kvalitě prostředí – např. suché střední ucho)

„

nejdříve odlitek → vytvoření duté pružné protézy (venkovní strana – pružné blanky = bubínek)

Sluchadla „

„

korekce nebo kompenzace vady (nelze léčit nebo operovat) elektroakustické přístroje zesilující zvuky z okolí

„ „ „ „

závěsná zvukovodová kapesní brýlová

Základní komponenty sluchadel „ „ „ „ „ „ „

mikrofon zesilovač s regulátorem hlasitosti filtr automatické řízení zisku regulace maximálního výstupu reproduktor baterie

Mikrofon „

„ „

mění zvukové vlny na elektrický signál (analogie vlasových buněk) základní součást – elektroakustický měnič základní charakteristiky: „ „ „ „

citlivost frekvenční charakteristika směrová charakteristika vnitřní impedance

Mikrofon „

různé druhy: „

elektrodynamické – nejčastěji jako cívkové

(pohybující se kmitající cívka v poli permanentního magnetu) „

„

elektromagnetické – pro akusticky méně náročná zařízení (malé rozměry a hmotnost) uhlíkové – odporový elektroakustický měnič

(pouzdro kruhového tvaru je naplněno uhlíkovým prachem, přední stěna = pružná vodivá membrána) „

kondenzátorové – elektrostatické měniče

Závěsné sluchadlo „

„

nejužívanější typ

(vhodné pro všechny typy sluchových ztrát)

první volba při nedoslýchavosti

(zisk, vysoká výstupní intenzita, estetičnost) „

„

sluchadlo je zavěšené za uchem zvuk se přivádí plastickou trubičkou k bubínku

Závěsné sluchadlo „

„

mikrofon → zesilovač → zvukovod → bubínek ušní vložka „ „

individuální otisk ze silikonu → forma se vyplní plastickým nebo gumovým materiálem

(akrylát, silikon, fotoplasty …) ušní vložka

Zvukovodové sluchadlo „ „ „

umístěné přímo v uchu zachovává funkci boltce (rozpoznání směru) dvě provedení: „ „

konchální – větší zesílení, silnější výstup zvukovodové – malé provedení (miniaturní baterie, reproduktor → limitované zesílení)

Kapesní sluchadlo „ „

„

„

relativně velké velké zesílení → používá se při těžkých nebo velmi těžkých poruchách lehčí ovládání → používají jej děti a staří lidé kablíkové připojení sluchátka = estetická nevýhoda

Brýlové sluchadlo „

„

„

konstrukčně blízké závěsným sluchadlům mikrofon a reproduktor je zabudován do nožičky brýlí nevýhoda kombinace sluchových a zrakových ztrát → vytrácejí se z trhu

Kochleární implantáty „

Kochleární implantát je elektronická funkční smyslová náhrada, která zprostředkuje sluchové vjemy neslyšícím jedincům přímou elektrickou stimulací sluchového nervu uvnitř hlemýždě vnitřního ucha.

Kochleární implantáty „

výběr pacientů: „ „

„

pacient je úplně hluchý pacient má dostatečný počet funkčních nervových vláken sluchového nervu

kritéria výběru kandidátů: „ „ „ „ „ „ „

stav sluchu stav sluchového nervu celkový zdravotní stav pacienta vyhodnocení z hlediska chirurgického výkonu psychologický stav pacienta komunikační schopnosti (rehabilitace) výsledek možné implantace

Ztráta sluchu Podle tónů

Ztráta sluchu

audiometrie

podle Fowlera (v %)

lehká

> 35 dB

25%

středně těžká

> 50 dB

55%

těžká

> 65 dB

80%

praktická hluchota

> 80 dB

85%

hluchota

> 90 dB

100%

Kategorie poruchy sluchu

Hluchota 1.

2.

3.

kongenitální – od narození, pacienti ovládají pouze znakovou řeč pre-linguální – ztráta sluchu v ranném dětství před ovládáním řeči post-linguální – ztráta sluchu po ovládnutí řeči

Kochleární implantáty „

„

„

umožňuje hluchým lidem vnímat zvuk a někdy porozumět řeči implantáty přenášejí signály přímo do sluchového nervu implantát převádí zvuk na digitální signály, které jsou vysílány sluchovým nervem do mozku, kde jsou rozpoznávány jako zvuky

Kochleární implantáty „

vnitřní část „

přijímací stimulátor

(soustava elektrod – 8, 12 nebo

22 individuálních elektrod)

„

vnější část „

řečový procesor – mikrofon a externí vysílač (pacient jej nosí v kapse)

Činnost kochleárního implantátu 1. 2. 3. 4. 5.

zvuk je přijímán mikrofonem v horní části řečového procesoru tam je zvuk zpracován do zakódovaných signálů, které jsou vedeny do vysílací cívky vysílací cívka vysílá signály přes kůži do implantátu (přijímače/stimulátoru), kde jsou převedeny na elektrické impulsy impulsy jsou poslány do svazku elektrod v hlemýždi, kde stimulují vlákna sluchového nervu sluchový nerv vede výslednou informaci do vyšších sluchových drah a dále do mozku, který je rozeznává jako zvuk

Činnost kochleárního implantátu Vnitřní část kochleárního implantátu se skládá z přijímače– stimulátoru, který je umístěn do jamky skalní kosti a jemného svazku 22 (24) elektrod, který je zaveden do hlemýždě vnitřního ucha.

Činnost kochleárního implantátu Vnější část je tvořena řečovým procesorem a mikrofonem s vysílací cívkou, které jsou umístěny za boltcem a slouží k přenosu informace a energie do vnitřního přijímače.

Kochleární implantáty „

operace „

„

„

programování „

„

„

zavedení kochleárního implantátu provádí zkušený kofochirurg pomocí operačního mikroskopu operace trvá přibližně 3 hodiny za 4 – 6 týdnů po operaci je poprvé zapojen a naprogramován řečový procesor pacienta opakované programování (cca 10x za rok) – stabilní nastavení procesoru

rehabilitace „ „

záleží na míře předchozího postižení pacient se učí rozpoznávat zvuky, slova …