Slovo starosty. - rekonstrukce vozovek a chodníkù èásti Riegrovy, celé Smetanovy ulice a rekonstrukce pøedpolí ZŠ v hodnotì

roèník XXIX

hlumecké listy

èasopis chlumeckého regionu

1

2000

Z OBSAHU ÈÍSLA: Pøístup k informacím

Aèkoli zemøel žije dál

Chlumecký znak má 600 let

Polabská liga - JUDO

Chlumec nad Cidlinou dne 27.1.2000

Slovo starosty Vážená ètenáøko, vážený ètenáøi, sedím si tu takhle bìhem silvestrovského dopoledne u poèítaèe a pøemýšlím, co zajímavého napsat do Chlumeckých listù ve svém Slovì starosty. Hlavou se mi honí o tomto historicky pozoruhodném dni samozøejmì všelicos a vše mì svádí k tomu, abych pøedevším zbilancoval právì uplynulý rok, to pøedevším po stránce zajímající obyvatele našeho mìsta a spravovaných vesnic. Pøedevším bych rád podìkoval za kvalitnì odvedenou celoroèní práci výkonnému orgánu obce, tedy mìstské radì, kterou jsem svolal 27 krát a také našemu zastupitelstvu, které zasedalo v dùležitých záležitostech 8 krát. S velkou radostí konstatuji, že 21 èlenné zastupitelstvo pøi svých jednáních stoprocentnì preferuje spoleèný cíl, kterým je pøedevším rozvoj Chlumce nad Cidlinou a nevkrádá se do nìj snad ani stín náznaku rozdílných politických názorù tak, jak je tomu bohužel v mnoha jiných obcích. Jednoduše øeèeno, já a vlastnì naprostá vìtšina obèanù máme štìstí na to, že v tomto na ètyøi roky zvoleném veledùležitém orgánu našeho mìsta pracují pøedevším slušní a schopní lidé. Práce zastupitelstva je velmi dobøe doplòována i mravenèí prací poradních orgánù mìstské rady - komisí, kde funguje více než 70 našich obèanù. A také mìstský úøad v èele s tajemníkem pracuje snad velmi kvalitnì. Toto mé dosavadní hodnocení je tøeba z toho dùvodu, že pracuji dennì také pro mìsto Chlumec nad Cidlinou, možná subjektivní, ale to již musíte posoudit pøedevším Vy sami, dle vlastních zkušeností. Nezapomeòte však pøi svém soudu na to, že právì v takové „demokracii v plenkách“, která prozatím je aplikována v našem státì, se velice uplatòuje charakteristické pøísloví: „neexistuje na zemi èlovìk ten, který by se zalíbil lidem všem“. A ještì jedna pochvala, kterou si neodpustím: jistì neuniklo Vaší pozornosti, že pravidelný zpravodaj, který držíte právì ve své ruce, doznal bìhem roku 1999 významných zmìn, tj., že je vydáván minimálnì 12 krát do roka, a stále je co psát a informovat o lecèems zajímavém. Kvalitu èasopisu usvìdèuje dùkaz nad dùkazy: mì-

2

síènì se prodá témìø 1000 kusù výtiskù. Také na OkÚ Hradec Králové se o nìm již mluví s uznáním a slouží názornì za pøíklad i pro jiná a vìtší mìsta. Takže ctìná Rado Chlumeckých listù, má poklona a a se Vám daøí podobnì i v roce 2000. Nyní již tak trochu letem svìtem shora zmínìná bilance za rok 1999: A) investièní výstavba a finance související - dokonèení fasády ZŠ jako historického objektu v hodnotì 10.300.000,- Kè - pokraèující plynofikace v nejžádanìjších lokalitách mìsta v hodnotì 4.000.000,- Kè - rekonstrukce vozovek a chodníkù èásti Riegrovy, celé Smetanovy ulice a rekonstrukce pøedpolí ZŠ v hodnotì 4.200.000,- Kè - protipovodòová opatøení v lokalitì „u nádraží“ a u kladrubského mostu (v režii VaK Hradec Králové, jehož jsme druhým nejvìtším akcionáøem) v hodnotì 5.300.000,- Kè - výstavba hokejbalového høištì v hodnotì 607.000,- Kè, která je doplnìna o sponzorské dary mìstu na mantinely a zázemí v hodnotì více než 100.000,- Kè. Nejvìtšími sponzory byli pan J. Ryba a firma Kovoplast a.s. Hokejbalový klub se stal správcem høištì a odvádí na nìm spoustu pracovních hodin zdarma - chodník ke høbitovu v hodnotì 260.000,- Kè. S povdìkem kvitují pøedevším starší lidé po stránce bezpeènosti - údržba bytového fondu a nebytových prostor v majetku mìsta v celkové èástce cca 1.200.000,- Kè - èásteèná rekonstrukce vozovek recyklinem v ulicích Krkonošská, Žižkova a U staré brány v souètové hodnotì 230.000,- Kè - elektrifikace lokality Bejkovka, pøíprava veøejného osvìtlení, související nut- foto Ant. Fibigr

né výkupy a úpravy terénu proti povodòovým stavùm v této lokalitì v celkové èástce 700.000,- Kè - výkupy pozemkù v Rooseveltovì ulici - jeho scelení se stávajícími pozemky mìsta za úèelem výstavby rodinných domù v hodnotì 720.000,- Kè - vypracování kompletní provádìcí dokumentace na výstavbu 10 ti bytových jednotek s peèovatelskou službou na objekt bývalé prádelny a kotelny v areálu nemocnice v hodnotì 400.000,- Kè - vydražení pozemku na námìstí (bývalá prodejna Kvìt) za úèelem pøemístìní mìstské tržnice za cenu 400.000,- Kè. Následným cílem je nabídnutí lukrativního pozemku v centru námìstí zajímavým investorùm za úèelem vybudování objektù, nabízejících pøedevším služby obèanùm - splácení uzavøených úvìrù na pùjèky od bankovních domù a SFŽP ÈR (víceúèelové vozidlo Mercedes Benz se strojními nástavbami, rekultivace skládky za Destou, nástavba støechy na 1. stupni ZŠ a plynofikace ZŠ) v celkové výši 2.820.000,- Kè - dále pak øada drobnìjších investièních akcí v k.ú. Chlumec nad Cidlinou Poznámka: Aritmetickým souètem uvedených hodnot se dostáváme k pøíliš velkému èíslu, které pøevyšuje znaènì možnosti mìstského rozpoètu do oblasti pøímých investic, ale rùzným manévrováním na institucích typu MF ÈR, VèP HKa.s., VaK HK, OkÚ HK apod. se nám postupnì podaøilo získat navíc velmi slušné peníze pro rozvoj mìsta.

B) oblast kultury - hlavní akce - uspoøádání mezinárodního pìveckého festivalu sborových zpìvù „Jaro se otvírᓠza úèasti 600 úèinkujících v mìsíci kvìtnu. Prezentováno velikým ohlasem v odborných èeských i zahranièních publikacích - uspoøádání 100. let oslav otevøení základní školy v Chlumci nad Cidlinou. 6.000 úèastníkù shlédlo opravenou a vyzdobenou školu a úèastnilo se pestrého doprovodného programu - probìhl 52. roèník Klicperova Chlumce v podzimním øíjnu a listopadu za zvýšené úèasti divákù oproti minulým nìkolika roèníkùm. Potìšitelné, je že vìkový prùmìr diváckého publika prudce poklesl asi na 30 let. Jako by se zaèal projevovat vznešený odkaz paní uèitelky Jiøiny Novákové - byl vybrán nový nájemce Øíhova domu, zaèínáme registrovat opìt zvýšený zájem o pestré akce v tomto kulturním domì - bylo založeno obèanské sdružení „Mìsto v zahradách“, které si vytklo za cíl získávat finanèní prostøedky na rozvoj mìsta v oblasti kultury, sportu a záchrany historických památek pøedevším z vyhlášených grantù, které dosud naše mìsto vùbec nevyužilo

- uspoøádání velkolepého silvestrovského ohòostroje za finanèní spoluúèasti podnikatelské sféry - mìsto prostøednictvím mìstské rady a zastupitelstva prùbìžnì rozdìlilo 300.000,- Kè na podporu místních sportovních, zájmových a kulturních organizací. Tento vstøícný krok ze strany mìsta se setkal s povdìkem pøedevším u rodièù dìtí, kteøí vìdí lépe než kdo jiný, kolik stojí vybavení, pomùcky a startovné na rùzných akcích. I do pøíštího rozpoètu roku 2000 poèítáme s podobnou finanèní èástkou - mnoho místních organizací zorganizovalo bez pøímé úèasti mìsta spoustu úspìšných akcí a díky jim se o Chlumci nad Cidlinou mluví i daleko za hranicemi našeho regionu v republice, ale i v zahranièí Vážené ètenáøky a ètenáøi, provedl jsem takovou základní bilanci pouze ve dvou stìžejních bodech, které by Vás snad mohly nejvíce zajímat. Kdybych mìl podrobnì rozepisovat všechny akce smìøující k rozvoji našeho mìsta, psal bych za prvé hodnì dlouho a za druhé by vzhledem k rozsahu èasopisu nezbývalo mnoho prostoru

na další autory. O tom, co bychom chtìli z investièních akcí „rozjet“ v roce 2000, Vám urèitì napíši v dalším èísle Chlumeckých listù. Domnívám se, že vyjde-li naše snažení v tomto smìru ze 100 %, mohl by se Chlumec nad Cidlinou od roku 2000 zaèít slušnì dynamicky rozvíjet. Má k tomu všechny pøedpoklady V závìru mi dovolte popøát Vám všem obèanùm našeho mìsta a spravovaných obcí pøedevším pevné zdraví v nadcházejícím roce 2000, vzájemné porozumìní ve Vašich rodinách, mnoho úspìchù v zamìstnání, žáèkùm a studentùm nejnižší možný známkový prùmìr vèetnì známky z chování, dùchodcùm pohodu na zaslouženém odpoèinku a obèánkùm, kteøí v roce 2000 teprve pøijdou na svìt, aby spatøili ty nejperfektnìjší a milující rodièe, vždy jsem to upøímnì pøál mnoha snoubencùm osobnì i na svatebních obøadech u nás na radnici a na chlumeckém zámku. Do roku 2000 zdraví všechny lidi dobré vùle Ing. Miroslav Uchytil starosta mìsta

Informace z radnice Od uzávìrky posledního èísla Chlumeckých listù s datem 1999 probìhlo jedno zasedání mìstského zastupitelstva a dvì zasedání mìstské rady.

Dopravní obslužnost Ohòostroj Ø Na Silvestra 1999 se v areálu zámku Karlova Koruna uskuteènil slavnostní ohòostroj. Tento ohòostroj zajišovala firma SEN Liberec a náklady èinily 88.000,- Kè. Z této èástky 30.000,- Kè vìnovalo Mìsto Chlumec nad Cidlinou a o èástku 58.000,- Kè se podìlili následující sponzoøi: Moravec a spol. v.o.s., Kovoplast a.s., Stavos s.r.o., Selgen a.s., SH Kinských, Building Plast spol. s r.o., Nirosta s.r.o., Cortelazzi, Eprom Hlídek, Projekèní kanceláø Zima, PRO AUTO LOUDA a Desta a.s.

Vzhled mìsta a integrovaných obcí Ø Mìstské zastupitelstvo souhlasilo s projednání zmìn ÚPO na základì tìchto došlých žádostí: Dr. Pio Kinský dal Borgo - SH Chlumec n.C. (pozemky parc. è. 1005/7 a 1005/2 v k.ú. Chlumec n.C.), Ivo Rödl (pozemky èíslo 882/1 a 882/61), Ing. Jiøí Oliva (pozemek è. 583) a Ing. Jiøí Kašpar (pozemky è. 526/6, 526/7 a 526/8). Ø Mìstské zastupitelstvo vzalo na vìdomí informaci o darovací smlouvì a jejím zapsání do KN. Pøedmìtem daru jsou lesy, které jsou historickým majetkem Mìsta a v minulosti pøešly do vlastnictví Vojenských lesù a statkù ÈR. Zároveò vzalo na vìdomí smlouvu o nájmu pozemkù - èást lesa parc.è. 816 o výmìøe 10 ha (semenný sad).

Ø Mìstské zastupitelstvo souhlasilo se zvýšením pøíspìvku obcí na 1 obyvatele ze 60,- Kè na 80,- Kè pro dopravní obslužnost na rok 2000. Zároveò souhlasilo se vstupem Mìsta Chlumec nad Cidlinou do zájmového sdružení obcí okresu Hradec Králové, jehož cílem bude zajištìní dopravní obslužnosti na území okresu.

Nadaèní fond Ø Mìstské zastupitelstvo schválilo následující složení správní a dozorèí rady „Nadaèního fondu - Obnova Základní školy v Chlumci n.C. jako kulturní památky“: správní rada - PaedDr. Zdenìk Horák, Ing. arch. Jan Zima, Mgr. Miroslav Jezbera, Zdenìk Solar, Jaroslav Holan, Ing. Milan Havlíèek dozorèí rada - Mgr. Jana Bernartová, Ing. Rudolf Rožec, Ing. Jaroslav Špièák Mandát konèí 31.12. 2002.

Vyhlášky Ø Mìstská rada schválila zmìnu Pøílohy è. 3 k vyhlášce è. 2/98 - Ceník poplatkù za sbìr, svoz a likvidaci komunálního odpadu a pronájem sbìrných nádob pro kalendáøní období od 1.3. 2000 do 28.2. 2001. Ceník poplatkù je rovnìž uveøejnìn v tomto èísle Chlumeckých listù.

3

PØÍSTUP K INFORMACÍM Mìsto Chlumec nad Cidlinou, jako povinný subjekt dle § 2 zák. è. 106/1999 Sb., o svobodném pøístupu k informacím, v souladu s § 5 cit.zák. zveøejòuje dle § 5 odst. 1 písm. a) zákona: Mìsto Chlumec nad Cidlinou (dále jen mìsto) vzniklo ke dni 23. 11. 1990 jako územní samosprávná jednotka v souladu s § 1 a § 2 zákona è. 367/1990 Sb., o obcích, v platném znìní a dle § 4 tohoto zákona vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovìdnost z tìchto vztahù vyplývající, tedy je právnickou osobou ve smyslu § 18 odst. 2 písm. c) zákona è. 40/1964 Sb., obèanského zákoníku, v platném znìní, a to právnickou osobou s plnou právní subjektivitou. Posláním mìsta je zajištìní veøejné správy na svém území, pøípadnì výkon státní správy v územním obvodu, za podmínek stanovených zákony (viz zejména hlava sedmá Ústavy ÈR, § 14 a § 21 zákona o obcích). Základní identifikaèní údaje: název: Mìsto Chlumec nad Cidlinou sídlo: Klicperovo námìstí 64/I, 503 51 Chlumec nad Cidlinou statutární orgán: starosta Ing. Miroslav Uchytil zástupce starosty Eduard Haspra IÈO 00268861

§

§

§

dle § 5 odst. 1 písm. b) zákona: Nejvyšším orgánem mìsta je mìstské zastupitelstvo a výkonným orgánem v oblasti samostatné pùsobnosti je mìstská rada. Tyto orgány jsou volené; rozsah jejich pravomocí je dán zákonem o obcích. Mìstská rada zøídila jako své iniciativní, poradní a kontrolní orgány následující komise: finanèní, kontrolní, investièní, zdravotní, majetkovou, kulturní a školskou, sociální a bytovou, bezpeènostní a poøádkovou, životního prostøedí, obchodní a cest. ruchu, a komisi pro zájmovou èinnost a sport. Se souhlasem OkÚ vykonává pøenesenou pùsobnost komise k projednávání pøestupkù. K plnìní úkolù v samostatné i v pøenesené pùsobnosti je zøízen mìstský úøad, v jehož èele stojí starosta. Obecní úøad tvoøí starosta, zástupce starosty, tajemník a další pracovníci. Základní údaje o mìstském úøadu: název: Mìstský úøad v Chlumci nad Cidlinou sídlo: Klicperovo námìstí 64/I, 503 51 Chlumec nad Cidlinou starosta: Ing. Miroslav Uchytil zástupce starosty: Eduard Haspra tajemník: Ing. Èenìk Kodejška úøední hodiny: pondìlí a støeda od 7.00 do 17.00 hod. s polední pøestávkou 30 min. telefon: 0448 / 594 515, 594 535, 594 545 fax: 0448 / 595 904 e-mail: mesto.chlumec@ nb.czcom.cz starosta.chlumec@ nb.czcom.cz Mìstský úøad se èlení na odbory: § Odbor správní s oddìlením sociálním vede agendy: ohlašování pobytu a evidence obyvatel, matrika, svatby, ovìøování podpisù, ohlašování shromáždìní, pøestupky,

4

§

poskytování sociálních dávek, péèe o dùchodce a zdravotnì postižené obèany, péèe o rodiny s dìtmi, správa majetku mìsta, správa informaèního systému MìÚ, podatelna (pøíjem podání a poskytování základních informací). Odbor finanèní vede agendy: rozpoèet mìsta, úèetnictví mìsta, mzdovou, správu místních poplatkù, povolování a evidenci výherních hracích pøístrojù, vymáhání pohledávek, statistická hlášení. Odbor obecní živnostenský úøad vede agendy: povolování a evidence živností ohlašovacích volných, evidenci samostatnì hospodaøících zemìdìlcù, kontrolu výše uvedených subjektù, nájem nebytových prostor, nájemní smlouvy na dlouhodobé umístìní stánkù na mìstské tržnici Odbor výstavby a životního prostøedí vede agendy: územní øízení, stavební øízení (stavební práce na ohlášení, povolování staveb, kolaudaèní rozhodnutí, státní stavební dohled), umísování a povolování reklamních zaøízení, ochrany pøírody, ochrany vod a ovzduší, ochrany zemìdìlského pùdního fondu, vydávání rybáøských lístkù, povolování zvláštního užívání komunikací (pøekopy), pøestupky na úseku stavebního zákona a statistika a výkaznictví v dané oblasti, správu technické mapy mìsta, komplexní zajišování investièních akcí mìsta vèetnì výbìrových øízení Odbor technický s oddìlením bytového hospodáøství vede agendy: údržba místních komunikací, údržba majetku obce vèetnì mìstských bytù, nájemní smlouvy a nájemné z bytù, provoz sídlištní kotelny, správa mìstského koupalištì, provoz veøejných WC, správa a údržba mìstského høbitova, správa a údržba veøejné zelenì a parkù, veøejné osvìtlení, likvidace komunálního odpadu vèetnì evidence a statistiky vybraných složek odpadù, vylepování plakátù a údržba výlepových ploch, požární ochrana, civilní ochrana, vojenská a civilní služba, havarijní a povodòový plán.

Mìsto je zøizovatelem tìchto zálohovaných organizací, které jsou pøímo napojeny na rozpoèet mìsta: Mateøská škola Beruška, ul. Pod Loretou Mateøská škola, ul. Podìbradova mìstská knihovna mìstské kino Ve mìstì je zøízena mìstská policie. Místo a zpùsob získávání informací: A) ústnì - u kteréhokoli pracovníka MìÚ v rámci jeho pùsobnosti B) písemnì - poštou nebo osobním doruèením žádosti o informaci na podatelnu MìÚ (sekretariát starosty), nebo vedoucímu odboru MìÚ; vyøízení žádosti a poskytnutí informace buï nahlédnutím do dokumentu s požadovanou informací, nebo písemnì s pøípadnou úhradou podle dále uvedeného ceníku Místo a zpùsob podávání stížností: dle platné smìrnice pro vyøizování stížností pøijme písemnou stížnost podatelna MìÚ každý pracovní den v pracovní dobì. Smìrnice je k nahlédnutí na podatelnì, u ve-

doucího správního odboru a u tajemníka MìÚ a obsahuje postup a termíny pro vyøizování stížností. Místo a zpùsob pro podání žádosti, návrhu, podnìtu èi jiného dožádání: písemnì poštou nebo osobním doruèením na podatelnu MìÚ nebo vedoucímu odboru MìÚ Rozhodnutí lze obdržet: A) rozhodnutí vydávaná podle správního øádu se doruèují dle § 24-26 správního øádu B) rozhodnutí vydávaná mimo správní øízení se doruèují jako doporuèené zásilky prostøednictvím Èeské pošty, nebo se doruèují do rukou adresáta doruèovatelem MìÚ proti podpisu, nebo je adresát pøevezme proti podpisu na tom odboru, který rozhodnutí vydal. dle § 5 odst. 1 písm. c) zákona: Podávání opravných prostøedkù proti rozhodnutí (dále jen R) A) u rozhodnutí vydaných ve správním øízení je pouèení o odvolání povinnou souèástí každého takového rozhodnutí B) u rozhodnutí vydávaných mimo správní øízení: a) pokud jde o rozhodnutí vydané podle § 14 odst. 3 zák. 106/1999 Sb., žadatel se domáhá zmìny R výhradnì písemným podáním k mìstské radì ve lhùtì do 15 dnù od doruèení R b) pokud jde o R, které vydal odbor MìÚ v rámci jeho pravomoci, žadatel se domáhá zmìny výhradnì písemným podáním k mìstské radì ve lhùtì 15 dnù od doruèení R c) pokud jde o R v majetkoprávních záležitostech, které je v kompetenci mìstské rady, žadatel se domáhá zmìny výhradnì písemným podáním k mìstskému zastupitelstvu ve lhùtì 15 dnù od doruèení R Žadatel se domáhá zmìny rozhodnutí písemnou žádostí o zmìnu rozhodnutí k uvedenému orgánu. Žádost se podává volnou formou a musí obsahovat údaj, kdo je žadatelem, adresu žadatele, oznaèení napadeného rozhodnutí a jeho èíslo jednací, o jakou zmìnu žádá, pøípadnì jaké jiné øešení navrhuje. Vzhledem k volné formì se formuláøe nevydávají. O žádosti rozhodne nejbližší zasedání mìstské rady nebo mìstského zastupitelstva, pokud je žádost doruèena MìÚ nejpozdìji v pondìlí do 15 hodin v týdnu pøedcházejícím termínu zasedání rady nebo zastupitelstva. V pøípadì pozdìjšího doruèení žádosti rozhodne o ní nejbližší následující zasedání pøíslušného orgánu. Proti opatøením mìstské rady nebo mìstského zastupitelstva v samostatné pùsobnosti, která odporují zákonu, lze podat ústnì èi písemnì návrh na pozastavení výkonu tohoto opatøení Okresnímu úøadu v Hradci Králové. Proti opatøením mìstské rady nebo mìstského zastupitelstva v pøenesené pùsobnosti, která jsou nesprávná, lze podat ústnì èi písemnì návrh na zrušení Okresnímu úøadu v Hradci Králové. V obou pøípadech se návrh podává prostøednictvím MìÚ v Chlumci n. Cidlinou Proti ostatním úkonùm orgánù mìsta opravné prostøedky nejsou. Došlo-li rozhodnutím odboru èi orgánu mìsta ke zkrácení práv fyzické èi právnické osoby, lze podat v souladu s § 247 a násl. zákona è. 99/1963 Sb, obèanského soudního øádu, v platném znìní žalobu k pøíslušnému obecnému soudu, pøípadnì v souladu s èl. 87 odst. 1 písm. d/ Ústavy ÈR ústavní stížnost k Ústavnímu soudu.

dle § 5 odst. 1 písm. d) zákona: a) postup a lhùty pro vyøizování stížností jsou uvedeny ve smìrnici pro vyøizování stížností b) postup pro vyøizování žádostí, návrhù a podání, které podléhají øízení podle zák. è. 71/1967 Sb., o správním øízení, je uveden v tomto pøedpise vèetnì lhùt c) postup pøi vyøizování žádostí, návrhù a podání, které nepodléhají øízení podle správního øádu, ale podléhají øízení podle jiných speciálních pøedpisù (napø. zákona o pøestupcích, zákona o správì daní a poplatkù apod.) se øídí tímto speciálním pøedpisem vèetnì lhùt d) postup pøi vyøizování žádostí, návrhù a podání, které nepodléhají øízení podle správního øádu, ani øízení podle jiného speciálního pøedpisu (napø. žádosti o pronájem nebo odprodej nemovitostí ve vlastnictví mìsta) se øídí „Smìrnicí pro vyøizování ostatních žádostí, návrhù a jiných dožádání“ Mìstského úøadu v Chlumci n.C. dle § 5 odst. 1 písm. e) zákona: Pøehled nejdùležitìjších pøedpisù je uveden v pøíloze. Pøedpisy jsou k nahlédnutí v úøedních hodinách u vedoucího správního odboru nebo u tajemníka MìÚ. Nahlížení je povoleno jen v prostorách MìÚ, zapùjèení se nepovoluje. Žadatel si mùže bezplatnì poøizovat výpisky. V pøípadì požadavku na kopie se úètuje v souladu s dále uvedeným ceníkem. Výstupy z elektronické podoby Sbírky zákonù (ASPI) se neposkytují ani v elektronické, ani v papírové podobì. dle § 5 odst. 1 písm. f) zákona: Sazebník úhrad za poskytování informací na základì žádosti ústní i písemné. Sazebník se vztahuje i na informace povinnì zveøejòované podle § 5 zák. 106/1999 Sb., jestliže žadatel trvá na jejich pøímém poskytnutí podle § 6 odst. 2 zákona nìkterou z forem, uvedených v ceníku. 1) kopírování 1 strana formátu A4 2 Kè 1 list oboustrannì formátu A4 3 Kè 1 strana formátu A3 4 Kè 1 list oboustrannì formátu A3 6 Kè 2) tisk na inkoustové nebo laserové tiskárnì 1 strana formátu A4 5 Kè 3) náhrada za odeslání v pøípadì zaslání informace poštou dle hmotnosti zásilky a podle platného tarifu Èeské pošty; náhrady se zaokrouhlují na celé koruny smìrem dolù 4) poskytnutí informace na disketì 3,5“ za jednu disketu 20 Kè kopírování na disketu žadatele je nepøípustné! 5) telekomunikaèní poplatky vyvolá-li žádost o poskytnutí informace nutnost použít telefon nebo fax, bude náhrada úètována podle platných tarifù. Informace z INTERNETU se neposkytují; k tomu úèelu je zøízena placená služba v informaèním støedisku mìstské knihovny 6) úkony úøedníka k získání informace v rozsahu do 2 hodin pracovního èasu zdarma, tøetí a každá další i zapoèatá hodina èasu se zpoplatní sazbou 70 Kè/hod. 7) nahlížení do spisù a dokumentù s poøizováním výpiskù je zdarma 8) úlevy poplatkù: kopie do rozsahu 2 stran jednostranné kopie A4, 1 listu oboustranné kopie A4 jsou zdarma úkony úøedníka v rozsahu do dvou hodin trvání jsou zdarma

5

pokud je požadovaná informace vìtšího objemu, mùže žadatel požádat písemnì s uvedením dùvodu o snížení èi prominutí poplatku. O této žádosti rozhodne vedoucí odboru nebo tajemník u poplatkù do výše 200 Kè; starosta spolu s vedoucím odboru nebo tajemníkem u poplatkù v rozmezí 201 až 499 Kè; mìstská rada u poplatkù v rozmezí 500 až 5000 Kè a mìstské zastupitelstvo v pøípadì poplatku vyššího než 5000 Kè. 9) výši úhrady stanoví pøedbìžnì vedoucí odboru, který bude žádost vyøizovat a sdìlí ji bezodkladnì žadateli. V pøípadì poplatku vyššího než 300 Kè si vyžádá zálohu v pøedpokládané plné výši poplatku 10) informace se poskytne až po zaplacení poplatku Poplatek se platí v hotovosti do pokladny mìsta nebo bezhotovostním pøevodem na úèet mìsta. Èíslo úètu sdìlí na požádání finanèní odbor MìÚ. V Chlumci n. Cidl. 1.1.2000

Ing. Miroslav Uchytil starosta mìsta

Pøíloha è. 1: Pøehled

nejdùležitìjších pøedpisù pro jednání a rozhodování mìsta

Mezi nejdùležitìjší pøedpisy, podle nichž mìsto jedná a rozhoduje, patøí: - zák. è. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zøízení) - zák. è. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích - zák. è. 71/1967 Sb., o správním øízení - zák. è. 200/1990 Sb., o pøestupcích - zák. è. 268/1949 Sb., o matrikách - vyhl. Ústøedního úøadu pro vìci národních výborù èíslo 97/1961 Sb., o názvech obcí, oznaèování ulic a èíslování domù - zák. è. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích - zák. è. 138/1973 Sb., o vodách - zák. è. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním øádu - zák. è. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu obèanù - zák. è. 135/1985 Sb., o požární ochranì - zák. è. 114/1988 Sb., o pùsobnosti orgánù ÈR v sociálním zabezpeèení - zák. è. 37/1989 Sb., o ochranì pøed alkoholismem a jinými toxikomaniemi - zák. è. 84/1990 Sb., o právu shromažïovacím - zák. è. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor - zák. è. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách - naø. vlády ÈR è. 475/1990 Sb., kterým se urèují povìøené obecní úøady - zák. è. 564/1990 Sb., o státní správì a samosprávì ve školství - zák. è. 565/1990 Sb., o místních poplatcích - zák. è. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaøení s rozpoètovými prostøedky - zák. è. 125/1997 Sb., o odpadech - zák. è. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání - zák. è. 482/1991 Sb., o sociální potøebnosti - zák. è. 553/1991 Sb., o obecní policii - zák. è. 563/1991 Sb., o úèetnictví - zák. è. 570/1991 Sb., o živnostenských úøadech - zák. è. 582/1991 Sb., o organizaci a provádìní sociálního zabezpeèení

6

- zák. è. 114/1992 Sb., o ochranì pøírody a krajiny - zák. è. 143/1992 Sb., o platu a odmìnì za pracovní pohotovost v rozpoètových a nìkterých dalších organizacích a orgánech - naø. vlády è. 253/1992 Sb., o platových pomìrech zamìstnancù orgánù státní správy, nìkterých dalších orgánù a obcí - zák. è. 256/1992 Sb., o ochranì osobních údajù v informaèních systémech - zák. è. 337/1992 Sb., o správì daní a poplatkù - zák. è. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí - zák. è. 368/1992 Sb., o správních poplatcích - naø. vlády ÈR è. 397/1992 Sb., kterým se stanoví podrobnìjší úprava vztahù Policie ÈR k orgánùm obcí a obecní policii - zák. è. 41/1993 Sb., o ovìøování shody opisù nebo kopie s listinou a o ovìøování pravosti podpisu obecními úøady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úøady - vyhl. Min. financí è. 176/1993 Sb. o nájemném z bytu a úhradì za plnìní poskytovaná s užíváním bytu - zák. è. 111/1994 Sb., o silnièní dopravì - zák. è. 199/1994 Sb., o zadávání veøejných zakázek - naø. Vlády ÈR o odmìnách èlenùm zastupitelstev èíslo 262/1994 Sb. ve znìní pozdìjších pøedpisù (23/1999) - vyhl. MV è. 231/1996 Sb., kterou se stanoví paušální èástka nákladù øízení o pøestupcích - obecnì závazné vyhlášky mìsta Chlumec nad Cidlinou - jednací øád mìstské rady a mìstského zastupitelstva

Pøíloha è. 3 k vyhlášce è. 2/98

Ceník poplatkù za sbìr, svoz a likvidaci komunálního odpadu a pronájem sbìrných nádob pro kalendáøní období od 1. 3. 2000 do 28. 2. 2001 se mìní takto:

1.A) Poplatky za svoz komunálního odpadu pro fyzické osoby (obèany): svoz 110 l nádoby - 52 svozù roènì - èervená známka - 42 svozù roènì - zelená známka - 26 svozù roènì - žlutá známka svoz 1100 l nádoby (kontejner) - 52 svozù roènì - 26 svozù roènì poplatek za zakoupení 1 ks PE pytle (likvidace v rámci pravidelných svozù)

1 100 Kè 920 Kè 660 Kè 9 000 Kè 5 800 Kè 50 Kè

1.B) Poplatky za svoz komunálního dopadu pro právnické osoby a fyzické osoby oprávnìné k podnikání, které na základì písemné dohody využívají systém sbìru a tøídìní komunálního odpadu stanovený obcí, jsou cenami sjednanými v dohodì s obcí dle § 10 odst. 2 zák. è. 125/1997 Sb., o odpadech: svoz 110 l nádoby - 52 svozù roènì - èervená známka - 42 svozù roènì - zelená známka - 26 svozù roènì - žlutá známka svoz 1100 l nádoby (kontejner) - 52 svozù roènì - 26 svozù roènì Pozn.:

1 930 Kè 1 600 Kè 1 030 Kè 12 300 Kè 7 900 Kè

v uvedených poplatcích je zahrnuta cena za roèní pronájem sbìrné nádoby.

Ze služební knihy Mìstské policie l Neoprávnìný odbìr elektrické ener-

gie byl zjištìn hlídkou MP na mìstském tržišti na Klicperovì námìstí, a to nevyhovujícím kabelem, taženým po zemi, ze zahrady rodinného domu, sousedícího s tržnicí, do prodejního stánku vietnamského obchodníka. Vzhledem k tomu, že hrozilo poranìní osob el. proudem, byli oba aktéøi této pøinejmenším podivné transakce vyzváni k okamžitému stažení kabelu z tržnice. Celou záležitost øešila inspekce VÈE. l Pøi jedné z pravidelných pochùzek objevila hlídka MP zaparkovaný osobní automobil u prodejny Veèerka, kde jej jeho majitel zanechal s klíèky zasunutými v zámku dveøí. Vozidlo bylo hlídkou zajištìno a klíèe odevzdány majiteli. l Hlídkou zjištìn propadlý poklop kanalizace uprostøed silnice E 67, pøi

výjezdu z mìsta smìrem na Hradec Králové. Vzhledem k tomu, že se jednalo o velmi nebezpeènou situaci, kde mohla být ohrožena bezpeènost a plynulost sil. provozu, místo hlídka zabezpeèila dopravním zaøízením a zajistila okamžité odstranìní závady. l Hlídka MP byla požádána o pomoc zamìstnanci železnièní stanice Chlumec n. C. v záležitosti týkající se neznámého muže neupraveného zevnìjšku, který již nìkolik dnù obývá místní èekárnu pro cestující. Na místì bylo zjištìno, že muž, nacházející se v èekárnì bez platné jízdenky, je bezdomovec, který zde pøespává. Obèan byl vyzván hlídkou MP, aby toto místo opustil, což uèinil. l Hlídce MP bylo obsluhou benzinové èerpací stanice oznámeno, že

prostoru pro zákazníky této èerpací stanice volnì pobíhá Nìmecký ovèák, který tyto zákazníky obtìžuje. Na místì samém hlídka MP psa odchytla a zajistila pøedání jeho majitelce. l Hlídky MP se stále setkávají s øidièi, kteøí se dopouští opakovaných dopravních pøestupkù, odmítají zaplatit blokové pokuty a na výzvy za stìraè vozidla nereagují v domnìní, že postihu uniknou. Tady to však nekonèí, pøestupky jsou odesílány k vyøízení i s fotodokumentací z místa pøestupku na dopravní inspektorát, kde je jim jejich jednání vysvìtleno a mnohdy si zaplatí ještì víc, než by udìlil strážník na místì samém. Za Mìstskou policii Chlumec n. C. Miloslava Venclová

Víte, že... n ve vìtšinì kalendáøù jsou chybnì

oèíslovány týdny? Opravte si: týden od 3. do 9. ledna 2000 je èíslo 1 n v Kozelkovì ulici je zrušena prodejna „Elektro“ (vedle školy) a místo ní bude prodejna pro chovatele - krmiva a rùzné pomùcky

n v Kozelkovì ulici je otevøen penzion

ORION (druhý dùm od pošty) n krásný ohòostroj na zámku v první hodinì roku 2000 shlédlo nìkolik set obèanù mìsta a okolí n v Klicperovì ulici (proti hotelu Astra) bude otevøena lékárna

n Východoèeská energetika se pøe-

stìhovala ze svého dosavadního pùsobištì v ulici Rooseveltova do ulice U starého hradu 74/I, telefon 595 205, úøední hodiny: støeda 8.00 - 12.00 hodin (bývalý Bytový podnik)

foto Ant. Fibigr

7

Jsme opravdu tak nemoderní?

Ptáte se proè? Proè mne napadla tato otázka? No to je velice jednoduché. Naše krásné mìsto nedávno slavilo ukonèení rekonstrukce základní školy, zmìnilo se nìkolik vìcí které bych tady nechtìl rozebírat, a kde se o tom øadový obèan doète nebo dozví, když všechen svùj èas tráví v pracovním procesu mimo Chlumec, domù jezdí jen na víkendy, nebo tøeba jednou za mìsíc. A nesmím zapomenout na naše obèany, kteøí vlivem minulé ètyøicetileté vlády byli donuceni se odstìhovat na daleký západ nebo východ. Jak oni mají s námi prožívat naše výsledky dlouholeté píle nìkterých našich obèanù? Já Vám to tedy øeknu, je tu jediná možnost, která dokáže vyøešit všechny otázky, zde položené - Internet. Nedávno jsem na této nekoneèné, a dnes velmi rozšíøené síti narazil na adresu která mi na malou chvíli zatajila dech. Bylo tam celé jméno „Chlumec nad Cidlinou“, Internet je poèítaèová sí, která pøinese v budoucnu nedozírné možnosti v oblastech podnikání, školství, kultury a spoleèenského života vùbec. Každý den jsem nucen ve svém zamìstnání vyhledat pro svého šéfa nìco na internetu, a než bych požadované informace získal poštou…, ale to patøí jinam. V dnešní dobì už existuje internetový obchod, objednáte si zboží, nabídnete zboží, nemate-li èas nìkomu posílat nebo ukazovat a popisovat Vᚠceník, dáte mu prostì Vaší adresu na internetu a ostatní je

vlastnì zaøízeno, Vᚠzákazník i vybere co potøebuje, vyplní formuláø, odešle a Vy mu vše jen zabalíte a pošlete. No ale k vìci. Na již zmínìné adrese je tolik možností pro chlumecké podnikatele, místo na odkazy pro úøady, dùm dìtí a mládeže, a další a další. Nepoèítám možnost pøímého a okamžitého umístìní nejnovìjších událostí v Chlumci, napøíklad svatby, výroèí, kulturní akce, zasedání mìstské rady, sraz motorkáøù, pátrání mìstské policie, volná pracovní místa, reklama, v neposlední øadì úspìchy naší Základní umìlecké školy? Nebo napøíklad cokoli co se nevešlo do chlumeckých listù atd.

Nejsme tak nemoderní!

Stránka, o které se pan Goga zmiòuje, je urèena pøedevším pro podnikatele, i když nabízí zveøejnìní informací i obcím. Mìsto o ní ví. Chlumec nad Cidlinou má již od dubna 1999 svoji www stránku na adrese http://www.czcom.cz/pub/chlumec. Na ní jsou uveøejnìny základní informace (v okamžiku, kdy ètete tyto øádky, nejsou nìkteré již aktuální, protože bylo rozhodnuto tuto stránku již neaktualizovat). Na jejím základì jsem odpovídal v èervenci t.r. na elektronický dotaz obèanky USA, pùvodem Èešky z vesnice u Podìbrad. V souèasnosti má mìsto uzavøenou smlouvu na vytvoøení dynamické

Nová kniha chlumeckého autora

Tìsnì pøed Vánocemi vyšla dvojdílná historická esej dr. Karla Richtra Èeši a Nìmci v zrcadle dìjin objasòující historii èesko-nìmeckých vztahù od nejstarších dob až po dnešní èasy. (l. díl od úsvitu dìjin do kvìtna 1938, 2. díl od kvìtna 1938 do dnešní doby.) Tato dùkladná práce, kterou lektor a recenzent doc. PhDr. Václav Kural, CSc. z Ústavu mezinárodních vztahù vysoce hodnotí ja-

8

No a nakonec, blíží se konec století, a kde je o Chlumci nìco na informaèním stánku, který je dostupný ze všech konèin svìta? Na nejvìtší a nejnavštìvovanìjší informaèní databázi, kde v dnešní dobì všichni nìco hledají. Proè není možné pøevést Chlumecké listy do digitální podoby, dát možnost si je pøeèíst odkudkoli? Je asi nejvyšší èas, zamyslet se nad tím, jestli není naše mìsto tak trochu pozadu za svìtovým vývojem a vstupem do Evropy. No a co nakonec? Je to jednoduché, tìsnì pøed pøedáním tohoto èlánku se mi dostala do rukou informace, že Mìsto Chlumec má na Internetu svoji stránku, proto bych byl pro, o uveøejnìní její adresy. Juraj Goga

ko významný pøínos k dialogu o sudetonìmecké otázce, zkoumá a objasòuje soudobé problémy èesko-nìmeckých vztahù v kontextu souvislého sledu historických epoch. Vytváøí tak pøedpoklady k pochopení pøíèin i následkù dìjinných konfrontaèních situací vèetnì pouèení, která z nich plynou pro souèasnost i budoucnost. Pomáhá správnì chápat složité otázky, jakou je napøíklad starý

www stránky, která bude dohotovena a umístìna na internetu v prùbìhu ledna 2000. Na ní postupnì budou zveøejòovány všechny informace z mìsta vèetnì informací, které má mìsto povinnost zveøejòovat podle zákona è. 106/19999 Sb., o svobodném pøístupu k informacím. Nìkteré podniky a organizace z Chlumce již své www stránky mají (napø. Kovoplast, Desta, Motobrouci). Nedomnívám se, že bychom byli v porovnání se srovnatelnými mìsty v ÈR bùhvíjak pozadu za svìtovým vývojem a že by to ohrožovalo nᚠvstup do Evropy. Tajemník MìÚ

požadavek práva na vlast a sebeurèení, který Sudetonìmecký Landsmannschaft vytrvale pøedkládá na svých každoroèních srazech vyhnancù v Mnichovì a který nelze, jak K. Richter pøesvìdèivì argumentuje, „vnímat jinak než jako snahu, aby èeské pohranièí bylo vyhlášeno za sudetonìmecký územní majetek, který si sudetští Nìmci budou mít právo znovu osídlovat a o nìm rozhodovat tak, jak se toho od roku 1918 vytrvale dožadovali.“ Nová kniha Karla Richtra, o nìmž se dozvídáme, že byl místo nedávno zemøelého dr. Miroslava Ivanova zvolen pøedsedou Klubu autorù literatury faktu pøi Obci spisovatelù, byla navržena na udìlení letošní literární ceny E. E. Kische. J. Vosáhlo

Abyste si nohy neubìhali Mìstský úøad Chlumec n. C.

tel. 594 515, 594 535, tel. 594 545 fax 595 904

úøední hodiny: Po, St 8.00 - 17.00 hod. Technický odbor Mìsta Chlumec n. C. úsek bytové hospodáøství úøední hodiny: Po St

tel. 596 092 tel. 595 390

7.00 - 14.00 hod. 7.00 - 17.00 hod.

Okresní úøad Hradec Králové, referát státní sociální podpory, kontaktní místo Chlumec n. C., Pražská ul. tel. 599 011 úøední hodiny: Po, St 8.00 - 12.00 a 13.00 - 17.00 hod. Finanèní úøad Chlumec n. C., Pražská ul.

tel. 571 303 fax 571 398

úøední hodiny: Po, St 8.00 - 17.00 hod. pokladna: Po, St 8.00 - 12.00 a 13.00 - 16.00 hod. Èeská spoøitelna a.s., Chlumec n. C., Kozelkova ul. tel. 595 201, 596 567, 596 568, 596 569 otevøeno:

Po Út St Èt Pá

8.30 - 17.00 hod. 8.30 - 12.00 hod. 8.30 - 17.00 hod. 8.30 - 17.00 hod. 8.30 - 12.00 hod.

Pracovní úøad, Chlumec n. C., Klicperovo nám. (budova MìÚ)

úøední hodiny: Po, St 8.00 - 17.00 hod. Út, Èt 8.00 - 11.30 hod. Pá zavøeno Èeská pošta s.p. Chlumec n. C., Kozelkova ul. vedoucí: tel. 595 131, 595 139 vedoucí provozu: tel. 595 137 sdružená pøepážka: tel. 595 132 penìžní pøepážka: tel. 595 135 pokladna: tel. 595 133 výpravna: tel. 595 136 otevøeno:

Okresní nemocnice Nový Bydžov

Domov dùchodcù „V Podzámcí“, Chlumec n. C., Øíhova ul. tel. 595 104, 596 995 Železnièní stanice Chlumec n. C.

tel. 594 503

Èistírna odpadních vod Chlumec n. C.

tel. 595 705

otevøeno:

Po - Pá 8.00 - 17.00 hod.

Po Út St Èt Pá

tel. 595 916

8.00 - 12.00 a 14.00 - 17.00 hod. 8.00 - 12.00 hod. 8.00 - 12.00 a 14.00 - 17.00 hod. 8.00 - 12.00 a 14.00 - 17.00 hod. 8.00 - 12.00 hod.

Èeská kooperativa, pojišovna a.s. Chlumec n. C., Jungmannova ul. tel. a fax 595 917 otevøeno:

Po, St 8.00 - 12.00 a 13.00 - 17.00 hod. Út, Èt, Pá 8.00 - 12.00 a 13.00 - 16.00 hod.

Mìstská knihovna, Chlumec n. C., Kozelkova ul. otevøeno:

SOS Telefony SOS

Po 8.00 - 12.00 a 13.00 - 17.00 hod. Út - Pá 8.00 - 12.00 a 13.00 - 16.00 hod.

Èeská pojišovna, Chlumec n. C., ul. 9. kvìtna

Po Út St Èt Pá

tel. 520 321

ÈSAD BUS Chrudim, Nový Bydžov tel. 22851, 520 349

Komerèní banka, Chlumec n. C., tel. 594 553, 594 505 Klicperovo nám. fax 594 507 otevøeno:

Po - Pá 8.00 - 12.00 a 13.00 - 17.00 hod. So 8.00 - 10.00 hod.

Okresní správa silnic, provoz Nové Mìsto tel. 597 140

Investièní a poštovní banka Chlumec n. C., Klicperovo nám. tel. 594 556, 594 567 fax 594 578 otevøeno:

tel. 595 529, 595 739

tel. 595 318

9.00 - 11.00 hod. 8.00 - 11.00 a 13.00 - 18.00 hod. 9.00 - 11.00 a 12.30 - 15.00 hod. 8.00 - 11.00 a 13.00 - 18.00 hod. 9.00 - 11.00 hod.

Lékaøská pohotovost

tel. 520 321

Záchranná lékaøská služba

tel.

155

Policie ÈR

tel.

158

Hasièská zbrojnice Chlumec n. C.

tel. 595 580

Mìstská policie Chlumec n. C.

tel. 595 333

Poruchy:

elektrický proud plyn plyn - stálá služba HK voda telefon

Lékárna, Pražská ul.

tel. 521 121 tel. 22459 049/5532931 049/5410102 tel. 129 tel. 595 219

Lékárna, Nádražní ul.

tel. 957 220

Informace - telefony

tel.

120

INFORMACE Od 1. 1. 2000 se uvolnila vývìsní informaèní skøíòka v Jungmannovì ulici (jedná se v poøadí o desátou skøíòku zleva). Roèní poplatek za pronájem skøíòky èiní 400,- Kè. Bližší informace podá tajemník MìÚ.

9

Aèkoli zemøel žije dál (K poctì Josefa Rumlera) Když jsem se pøed šesti mìsíci chystal napsat medailonek básníka Josefa Rumlera, chlumeckého rodáka, vytoèil jsem jeho pražské telefonní èíslo, abych ho požádal o fotografii jako ilustraci k textu. Øekl mi: „Chystám se zrovna do nemocnice, kdy se vrátím domù, nevím, ale nìjakou fotku snad najdu. Žena ti ji pošle, dej mi adresu.“ Fotografii jsem dostal. Otiskli jsme ji v èísle šest, aniž jsme tušili, že básník, na nìhož je Chlumec právem hrdý, má osudem vymìøeno již jen stìží pùl roku života. 20. èervence mu bylo sedmdesát sedm let. Nejsem si jistý, jestli staèil své narozeniny oslavit, jak náleží. 1. listopadu zemøel. Svým básnickým dílem ovšem zanechal za sebou tak hlubokou stopu, že smrt, zvl᚝ pro nás Chlumeèany, neznamená konec jeho života. Zùstalo po nìm dílo, které žije. Trojdílný soubor veršù Líbánky s èeštinou, jehož vydáním mìsto Chlumec pøed šesti lety oslavilo dvousté výroèí narození našeho slavného rodáka Václava Klimenta Klicpery, zrcadlí v dokonalé zøetelnosti Rumlerovy citové prožitky, jak se v nìm vrstvily od studentských èasù až po období životní zralosti. Je tudíž - dodateènì konstatováno - zároveò i oslavou Rumlerových básnických schopností, jež zasvìtil zpìvné chvále svého rodného mìsta i kraje. Ve svých jímavých lyrických verších se pøedstavil, zmoudøelý a pøitom stále naplnìný zemitým èlovìèenstvím, tøebaže nejednou zranìný bodlinami køivd. Bez ohledu na promìny èasu a životních situací si uchoval v plné míøe niternou vnímavost k okolnímu svìtu, k lidem, k životu vùbec. Schopnost rezonovat jej lahodnì zpìvným nástrojem své básnivosti. Okolnost, že se narodil v našem mìstì a že tu prožil své pøedškolní dìtství, nezùstala jen podružným životopisným detailem údobí jeho životní nezralosti. Kupodivu urèujícím zpùsobem zformovala a inspirovala jeho vrozený dar poetického vidìní reality. Starými koøínky staèila jeho lyricky zjitøená duše prorùst do pùdy rodného kraje a dychtivì a vdìènì vstøebávat jeho etnický svéráz, ale i živnou vláhu literárních a vùbec umìleckých a kulturních tradic vyznaèených pro všechny èasy jmény Bartolomìje Klareta, Vác-

10

lava Klimenta Klicpery, chlumeckého rodáka po matce F. X. Šaldy, jehož pradìd Kleiner byl prvním radním v Chlumci, spisovatele Jaroslava Havlíèka, jehož matka, dcera nadlesního Knye, rovnìž pocházela z Chlumce, velkého malíøe Vincence Beneše, rodáka z nedalekých Lišic, malíøe Vojtìcha Sedláèka, jehož rod sahá po mamince do obce Vápno i Václava Špály, taktéž spøíznìného s Chlumeckem. V Rumlerovì obraznosti, která se ovšem naplno rozvinula až za studentských èasù v rušném a umìlecky kypícím prostøedí literární Prahy, pod vlivem poezie Tomanovy a Halasovy, ale i veršù Seifertových a Nezvalových zaznìl i mohutný podnìt zdravého venkovanství jihoèeského básníka Jana Èarka, který se sám od sebe narouboval na vrozené venkovanské instinkty chlumeckého rodáctví Rumlerova. Po letech literárního pokusnictví, jak to sám skromnì nazývá, vstoupil posléze do oblasti skuteèné literární tvorby na podzim 1937 svou spoluprací se Studentským èasopisem. Pøiøadil se k literátùm, kteøí zde rovnìž s úspìchem zkoušeli nosnost svých umìleckých køídel, jako Voskovec a Werich, Drda, Hrubín, Orten, Kainar. Jeho verše již tenkrát ocenil pozdìjší laureát Nobelovy ceny Jaroslav Seifert, gigant èeské lyriky. Rumler se uplatnil skvìle i jako literární kritik. Z pozice odborného redaktora nakladatelství Èeskoslovenský spisovatel se chvályhodnì zasloužil o reedice èeské klasické literatury. Tady lze hledat zdroj silného vlivu Máchy a Erbena v jeho vlastní tvorbì. Byl duší Klubu pøátel poezie. Svou vlastní básnickou tvorbou bez nejmenší nadsázky obohatil pokladnici èeské pováleèné lyriky. Líbánky s èeštinou jsou dùkazem. Již v úvodní sbírce nazvané Chlumecké besedování pøi krupièné kaši obnažuje koøeny svého životního pocitu, své èeskosti, svého vlastenectví: klenot klicperovských mlýnù na Cidlinì, staré selství „z tìch rovin u nás na Chlumecku, u nás nad Cidlinou, kde nebesa sahají až na zem“, svatozáø žní, kynoucí tìsto, pokrevní dìdictví pøedchozích generací… V tomto vidìní hodnot je Rumler naprosto pùvodní a jedineèný, zcela svùj.

Následující sbírka Hrnek ranního mléka dospívá ještì dál v hledání stability lidského zakotvení v rodné zemi a nachází ji symbolikou vesnických nedìlí, zemì s vùní heømánku, obrazù mlýnic, špejcharù, ale i prachu na pøízkách starých knih, pecnu voòavého chleba, až posléze objevuje obrazový klíè k pocitu domova a z nìho odvozené víry v dobrý konec všeho dìní, které nás unáší prostorami èasu. Tím klíèem je vize teplého chléva, kde za rozbøesku usedá na nízkou stolièku dìveèka a sklání se k štìdrému vemenu kravky živitelky. Životodárný cvrkot mléka je pro básníka Rumlera všezahrnujícím vyjádøením plnosti života a optimistické víry v jeho nezdolnost. Ponuré politické pomìry padesátých let jej donutily se odmlèet. Teprve v období nadìjnì rašícího Pražského jara 1968 se opìt Josef Rumler chopil svého lyrického nástroje a sbírkou Vynášení houslí vyslovil pocit životní radosti v oèekávání demokratické obrody spoleènosti. Literární bonzové normalizaèní éry, titulem národního umìlce ovìnèený Ivan Skála a Jan Pilaø, jej oznaèili za kacíøe, ostouzeli jej za údajné jinotaje i za sympatie k tehdy exkomunikovanému básníkovi Jaroslavu Seifertovi, pozdìji licomìrnì oslavovanému laureátu Nobelovy ceny. Ten mu v roce 1976 napsal: „Dobøe vím, jak jste se exponoval pro mou knížku a jak to po vás dopadlo. Nikdy vám to nezapomenu. Bylo málo takových. VᚠSeifert.“ Do sbírky Ten chlumecký zámek Josef Rumler zahrnul verše, do nichž v tìžkých chvílích svého života v onìch normalizátorských sedmdesátých letech stejnì jako dávno pøedtím i dávno potom uložil své životní jistoty, opìrné pilíøe vznosné klenby svých veršù. Jedním z nich, ne-li vùbec tím nejmohutnìjším, je pro nìj zase svìt rodného kraje se siluetou zámku Karlova Koruna i s rodem Kinských (z nichž František Josef byl vášnivým obhájcem výbornosti èeského jazyka a Oktavián, ten ztøeštìný žertéø, suknièkáø a znamenitý jezdec a chovatel koní, zamìstnával Rumlerova dìda jako štolbu, s domem panského sládka Daòka (dnes smutnì chátrajícím), kde tak ráda pobývala Božena Nìmcová (kterou tehdy vídal pøes plot a uctivì zdravil student a pozdìjší univerzitní profesor a pøední èeský historik Jaroslav Goll), se štítskou myslivnou, kde trávil dny odpoèinku postonávající básník Antonín Sova… To všechno mìl Josef Rumler natrvalo v krvi a to také vstoupilo do jeho poetických snù a vidin.

Nutno øíci, že jako básník ovládal svou lyru s virtuozitou koncertního mistra. Umìl lehce preludovat volným veršem, stejnì jako peèlivì vybrnkávat rytmicky vyvážené veršové kadence zakonèené štìpnými rýmy, vìtšinou sdruženými nebo støídavými. Neváhal však porušit rýmové schéma, aby ètenáøe èi posluchaèe pøinutil zbystøit pozornost pøed ostøím myšlenky. Sám sebe Rumler pokládal za básníka s duší baroknì obstarožního støihu. Tuto charakteristiku však nelze brát doslova. Umìl svùj verš baroknì podkasat, ba dokonce ornamentálnì vyzdobit básnickými novotvary. Mìl k tomu celou nùši nejrozmanitìjších slov i patøiènì bohatou imaginaci. Avšak pozor, do chrámu svého barokního veršování byl schopen zcela neèekanì vpustit nevázané pachole, rozverné slùvko, jed-

noduchý veršík ve stylu lidového popìvku, jak to mìl rád Fráòa Šrámek, ba dovolil si sem tam i špetku smyslné necudnosti, ale všechno jen vyváženì, tak aby nepøekryl myšlenku, ale naopak, aby ji prokrvil a dal jí sytì zaznít. Na závìr svého souboru Líbánek s èeštinou umístil Rumler své poetické vyznání. Dal tu nahlédnout do své literární dílny. Vzdal hold svým uèitelùm a vzorùm, prozradil zøídlo své tvorby, vyznal se ze svých slabostí ale hlavnì: opìt se pøihlásil k svému rodnému mìstu a kraji jako k dominantì své poetiky. Jeho dílo, prismatem lásky k rodnému Chlumci a Chlumecku vyjadøuje národní hrdost v jejich nejprvotnìjších a nejryzejších podmìtech. V tomto smyslu je Rumler pokraèovatelem tradice Václava Klimenta Klic-

pery, který z tých zdrojù rodáckého patriotismu vyrostl v dramatika celonárodní mohutnosti. Rumlerova poezie je rozvinutím Klicperova odkazu rodákùm a krajanùm všech epoch, aby hledìli být užiteèní každý podle svých sil a na svém osudem vykázaném místì, mìstu, kraji, národu, vlasti. Nemohu než opakovat, co jsem svého èasu napsal v recenzi Rumlerova básnického díla: „Mùžeme být hrdi, že máme básníka, jako je Josef Rumler. I Václav Kliment by tomu byl jistì rád.“ Aèkoliv ... co øíkám byl? Vždy jsou tam teï nìkde nahoøe spolu a jistì mu øekne: „Tak vás vítám, Jozífku, na Parnas!“ A my tady dole? Sdílíme smutek s rodinou, ale uvìdomujeme si, že i když zemøel, jak je souzeno všem lidem, ve svém díle nepøestává žít. Karel Richter

Chlumecký znak má 600 let

Mìstská peèe s pùvodní podobou mìstského znaku z roku 1644 reprodukce Ant. Fibigr

Je to prvotní podoba starého románského kostelíka z XII. století, který stál pod návrším Chlum. Zde býval tehdy støed mìsta spolu s farou a školou. Pod zdivem dnešního, v podstatì gotického kostela N. Trojice, na úboèí zámeckého kopce, byly roku 1975 sondami zjištìny románské opukové základy. Povìdomost o tomto románském kostele se datuje již z roku 1734, kdy byl v jeho místì vykopán kámen a podle nápisu na nìm, uplynulo od zbudování pùvodního kostela 600 let. Potvrzuje to shora uvedené XII. století. To vše by bylo možné prokázat pouze hloubkovým prùzkumem zdiva kostela, který by dosavadní znalosti o románském kostele i vývoji kostela dnešního upøesnil. K tomu je i význaèná pøíležitost. Chlumeckému znaku je právì 600 let,

Rozkazem Ministra Obrany ÈR è. 74 ze dne 13. dubna 1999 byl nᚠspoluobèan Dr. Norbert Kinský mimoøádnì povýšen do hodnosti podplukovníka v.v. Dr. Norbert Kinský sloužil po konci války v II. tankovém praporu 1. èsl. Samostatné Obrnìné Brigády (západní). Vyøazen z Tankového uèilištì v Milovicích v èervenci 1946 byl pøeložen jako instruktor k 1. Jezdecké brigádì v Pardubicích. Po únoru 1948 byl zbaven hodnosti. Blahopøejeme!

a tak by si upøesnìní svého pùvodu jistì zasloužil. Znak chlumeckým povolil Otto z Bergova roku 1400, který chlumecké panství koupil 4. èervna 1394 od Štìpána z Opoèna. Tito noví pánové projevili i veliké pochopení pro své poddané. Pøi témìø dvì desetiletí trvajících husitských válkách se ani Pocidliní nevyhnulo velkému drancování, vraždìní, vypalování a jímání. V dùsledku tìchto strastí Bergové listem z roku 1445 osvobodili Chlumecké od všech robot, kromì pomoci pøi zajeèích honech. Tato pokroková privilegie však nemìla dlouhého trvání. Poslední mužský potomek tohoto rodu Jan z Bergova zemøel roku 1458. Ing. Matys V.

Øádková inzerce STØEŠNÍ OKNA. TEL. 040-6921552, 0602653294 MODELÁŽ NEHTÙ 3-fázové gelování Blažena Iblová, Nepolisy 108 tel. 0448/591 491

11

KDO JE KDO v Chlumci n. C.?

Dr. Radslav Kinský Nejmladší z trojice potomkù hrabìte Zdenka Radslava Kinského z jeho šastného manželství s krásnou Eleonorou hrabìnkou Clam-Gallasovou, pozdìji ovdovìlou knìžnou Schwarzenbergovou. Narodil se 14. èervna 1928 v Chlumci nad Cidlinou, pøesnìji øeèeno na zámeèku v Oboøe, ve stejném loži jako pøed dvaatøiceti lety jeho otec. Vyrùstal v høejivém rodinném prostøedí spolu s dvìma vlastními a dalšími dvìma nevlastními sourozenci z maminèina prvního manželství s knížetem Karlem Schwarzenbergem. (Syn staršího z nich byl po sametové revoluci nìjakou dobu kancléøem prezidenta Václava Havla.) „My jsme nebyly nìjaké divoké dìti,“ vzpomíná dr. Kinský s úsmìvem na svá mladá léta, „ale obèas od otce nebo od našich domácích uèitelù nìjaký ten pohlavek padl. Rodièe nás vychovávali dost pøísnì. Urèitì nás nerozmazlovali. Tøeba na Vánoce jsme mívali pod stromeèkem míò dárkù než dìti našich zamìstnancù. Nedostávali jsme skoro žádné peníze, napøíklad bratr Norbert mìl na gymnáziu vždycky nejmenší kapesné z celé tøídy. V emigraci jsme otci jednou øekli, že nám mohli dávat víc a on na to odpovìdìl: ’Víte, hoši, mùj systém výchovy byl stejnì nejlepší, ponìvadž jste se tak povedli‘.“ Stejnì jako Norbert i Radslav dojíždìl dennì do bydžovského gymnázia. Znám ho z tìch èasù a mohu dosvìdèit, že se k nám všem spolustudentùm vždycky choval kamarádsky, jako rovný k rovným, bez nejmenší stony nì-

12

jakého spoleèenského vyvyšování, že je z hrabìcího rodu a bydlí na zámku. Sám si vzpomínám, jak mì jednou pøi školním celodenním pochodovém cvièení, když jsem zmeškal ranní vlak na Bydžov, ochotnì nabídl, že mì na místo srazu v lese u Lukové sveze na koni. Ani profesoøi ho, pokud vím pro jeho šlechtickou pøíslušnost nijak nešanovali. Z dob kvìtnového povstání v roce 1945 mi v pamìti uvízl následující zážitek. Bylo pondìlí 7. kvìtna, kdy se v Praze rozhoøely nejtvrdší boje. V èasných ranních hodinách projíždìla Chlumcem skupina amerických obrnìných vozidel a džípù s parlamentáøi, kteøí mìli vyjednávat s nìmeckým maršálem Schörnerem v jeho hlavním stanu v Lázních Velichovkách, o kapitulaci. Jeden z džípù na kopci pøed mìstem najel na høebík. Místní automechanik pan Blažek pøispìchal, aby Amerièanùm rychle spravil dìravou pneumatiku. Jako všeteèný kluk jsem nechybìl mezi zvìdavci, kteøí se nahrnuli kolem. Od zámku pøes luka a pole pøicválali na plavácích sedmnáctiletý Radslav s otcem. Dali se s vojáky do hovoru, nebo umìli perfektnì anglicky. Za chvíli pøijela i Ženilda a její manžel, fešácký Toši Dobrzenský... Zpoèátku èas pøinášel slibné události. Všichni, kdo tu dobu pamatujeme, jsme žili v radostném oèekávání, že máme pøed sebou šastnou budoucnost. Pokud jde o Radslava Kinského, stojí za zmínku èervenec 1946. V Pardubicích se konaly jezdecké závody, steeple chase, jako pøíprava na øíjnovou Velkou pardubickou. Závod mìl vysokou sportovní hodnotu, nebo v nìm startovali všichni budoucí soupeøi svìtovì proslulého závodu. První dojela do cíle pøedváleèná vítìzka Lata Brandysová na koni Kinského chovu Noøe, následována Ženildou na Normì a Radslavem na mladém høebci Nurmim. (Loòského vítìze - podplukovníka Svobodu postihl pád a závod nedokonèil.) Ministr zahranièí Jan Masaryk, který pøihlížel závodu z diplomatické lóže, nadšenì volal na svého pøítele Zdenka Radslava: „To byla èistì rodinná záležitost!“ Nadcházelo však mraèné údobí politické krize. Rodièe s Ženildou v lednu 1948 na nìjaký èas pøesídlili do Prahy. Norbert dlel v Itálii a Radslav si odbýval základní vojenskou službu v Pardubicích.

Pøišel 25. únor. Komunistická strana se chopila moci a nastolila diktaturu podle sovìtského vzoru. Rodina Kinských ztratila perspektivu klidné a dùstojné existence. Rodièe s velkými obtížemi získali souhlas úøadù k cestì do Itálie na svatbu syna Norberta. Zpìt se už, jak známo kvùli zhoršeným podmínkám ve vlasti nevrátili. Ženilda ilegálnì opustila republiku a s obtížemi si zakládala nový život v cizinì. Usadila se ve Švýcarsku, pracovala jako komorná v hotelu, nìjaký èas dokonce jako zamìstnankynì pohøebního ústavu. Bez pracovního povolení se jen tìžce protloukala s malým výdìlkem, odkázána na pomoc pøátel, kteøí jí pohlídali dìti, aby mohla chodit do práce. Hrdost jí nedovolovala prosit o finanèní podporu majetnìjší pøíbuzné. Po èase odjela autostopem do Øíma, kde si našla zamìstnání jako hlasatelka èeského vysílání italského rozhlasu. Posléze zakotvila ve službách skandinávské letecké spoleènosti jako recepèní. Radslav, který byl v létì 1948 propuštìn z vojenské služby, se staèil ještì rozlouèit s rodièi pøed jejich odjezdem do Itálie. Stal se zamìstnancem Státního høebèína, k nìmuž byl pøièlenìn zámecký chov koní v Chlumci. Jen tìžko hledal nìjakou pøijatelnou koexistenci s režimem. Dvakrát brigádnicky pracoval na stavbách mládeže. S pøítelem Janem Zimou založil jezdecký oddíl Sokola a každý rok poøádali dostihy na lukách u Kladrub. Sám se jich zúèastnil, jednou na klisnì Noøe, tøikrát na Èingischánovi. Pokaždé zvítìzil. Pøebýval v malém kumbálku, který mu vyhradili v jedné z budov zámeckého areálu, ústaviènì špiclován a podezírán jako „tøídní nepøítel“. Na základì povolení z nejvyšších míst se v období chrušèovovského oteplení dostal na Vysokou školu zemìdìlskou. Byl si ovšem vìdom toho, že jako pøíslušník „vykoøisovatelské tøídy“ bude mít vždycky jen omezené možnosti uplatnit své vzdìlání a schopnosti. Po marných pokusech o získání úøedního souhlasu k návštìvì rodièù se mu koncem roku 1958 s pomocí øeditele biologického ústavu ÈSAV, kde po absolvování vysoké školy pracoval, pøece jen podaøilo vycestovat do Francie. Po deseti letech odlouèení se koneènì setkal s rodièi a sourozenci. Do republiky už nemìl pochopitelnì chu se vracet. Brzy se zasnoubil s princeznou gruzínského pùvodu Tamarou Amilakhvary, jejíž otec, plukovník armády de Gaulleových Svobodných Francouzù padl jako váleèný hrdina

za bojù v Africe. Generálu de Gaulleovi, který se o nìm pochvalnì zmiòuje ve svých váleèných pamìtech, jenom dùležité diplomatické jednání v Nìmecku zabránilo pøijet na svatbu. Nevìstu vedl k oltáøi místo otce jeho nadøízený z války generál Koenig. V následujících letech Radslav Kinský pracoval v Paøíži v oboru zdravotnictví. Na slavné Sorbonnì získal doktorát pøírodních vìd a vzdìlání si doplnil ještì specializací v oboru imunologie a genetiky. Od roku 1960 zastával funkci vedoucího vìdeckého pracovníka Národního ústavu zdraví a lékaøského výzkumu (INSERN) v Paøíži. Významnými pracemi obohatil vìdecké poznatky v imunologii rozmnožování. Absolvoval øádu stáží nejenom ve Francii, ale i ve skotském Edinburgu, v USA i v Nìmecku. Pøednášel v Tunisku, Alžírsku i v Maroku. V kvìtnu 1966 došlo k smutné rodinné události. Ve Vídni tiše - zesnula vzácná žena, velká èeská vlastenka Eleonora hrabìnka Kinská, vroucnì milovaná a milující manželka a maminka (manžel ji pøežil o více než osm let. Ještì o Vánocích 1974 absolvoval s pøáteli projížïku na koni v okolí Øíma, kde bydlel. Potìšil se z návštìvy svého vnuka Konstantina. Usedl ke starému klavíru a spoleènì zpívali èeské písnièky. Smrt jej zastihla nenadále 1. ledna 1975. Vnuci Venda a Harry, synové dcery Ženildy, kteøí bydleli ve stejném domì, pøivedli knìze, shodou okolností krajana, takže modlitba nad zesnulým témìø symbolicky znìla v èeském jazyce.) Život šel dál. Sedmnáctý listopad 1989 otevøel Kinským po mnoha letech cestu k návratu domù. Norbert se v restituci ujal chlumeckého majetku, jejž odevzdal svému synovi Giovannimu, zatímco Radslav pøevzal dìdictví po matce, rybníky, lesy, polnosti i zámek ve Žïáru nad Sázavou. Jeho manželka pracovala dlouhá léta až donedávna v misi OSN, takže si byli vzácní. Oba doufají, že nyní ve Žïáru na sebe koneènì budou mít víc èasu. „Líbí se jí tady,“ øíká dr. Radslav Kinský, „a jsem rád, že jsem ji už ve Francii nauèil èesky. O to snadnìji zde zapustí koøeny.“ Novináøe zajímalo, v jakém stavu pøevzal zámek. „V ne pøíliš dobrém, protože nebyl pravidelnì udržován. Pøedevším jsme museli obnovit støechy, okapy a fasády...“ Být zámeckým pánem není nijak snadné. Musí mít hodnì trpìlivosti a schopnost rozhodovat se. Umìt si stanovit, co døíve a co pozdìji, protože na všechny potøebné vìci nejsou peníze. Žádné dotace nedostává, všechny prostøed-

ky musí s rozmyslem vkládat do rozvoje hospodáøství. Náklady na údržbu historicky a kulturnì cenných objektù si nanejvýš mùže odeèíst z daní. Lidé ho tu mají rádi. Uctivì ho zdraví, øíkají mu „pane hrabì“, i když sám ve smyslu pøedváleèného zákona o zrušení šlechtických titulù svùj dìdièný rodový titul neužívá a ani si na nìj nepotrpí. Ochotnì se s lidmi zastaví, nabídne cigaretu, pøátelsky s každým pohovoøí. K zamìstnancùm se v duchu rodinných tradic chová s nepøedstíranou

srdeèností a zájmem o jejich osobní problémy a potøeby. Jako by patøili k rodinì. Je zajímavé naslouchat jeho názorùm na hospodaøení. Obdìlání veškeré naší pùdy vèetnì skliznì mùže zabezpeèit pár lidí, v podstatì jedna rodina, kterou ovšem dobøe zaplatíme a které poskytneme tu nejmodernìjší techniku. Lesy? Za socialismu velice utrpìly. Kácet stromy je nutno promyšlenì. Velké mýtiny les oslabují, èiní jej ménì odolným vùèi vichøicím. I zalesòování musí probíhat uvážlivì, nutno volit nejvhodnìjší druhy stromù vzhledem k pùdì a vhodnì je kombinovat, aby se dosáhlo optimální harmonie a soudržnosti porostu. I lesní cesty se musí zøizovat s náležitou rozvahou, aby les zpøístupòovaly vzhledem k hospodáøským potøebám, ale aby jej zbyteènì nenarušovaly nadmìrným èlenìním a poškozováním životního prostoru zvìøe. Na zvìø se musí myslet i tak, že se v blízkosti lesa musí pamatovat na setbu takových zemìdìlských kultur, které poslouží lesní zvìøi k výživì. I meze - kdysi s velkou slávou rozo-

rávané, je užiteèné obnovovat, protože prospívají pohybu a vùbec životu zvìøe... Rod Kinských býval vždy proslulý chovem koní. I Radslav, jak víme, se horlivì vìnoval ošetøování koní i jezdeckému sportu. Vyhrával èetné dostihy. „Na koni jezdím rád i dnes,“ øíká „protože se tak dostanu i do míst, kam nemohu autem. Tìší mì, že teï nìkolik nadšencù v èele s panem Pulpánem na farmì Ostrov znovu obnovilo chov konì Kinského. Dokonce mì zvolili doživotním pøedsedou spoleènosti pøátel tohoto konì. Poøádali jsme chlumeckou steeple chase na poèest 150. výroèí prvního dostihu v Èechách. Uspoøádal ji prastrýc Oktavián Kinský, zakladatel Velké pardubické. Málokdo dnes už ví, že se první dostihy konaly na Lulkách v Chlumci a teprve potom byly položeny základy dostihové tradice v Pardubicích.“ Jako úèastníka Hubertových loveckých jízd a øeditele jezdeckých závodù vídáme dr. Kinského i u nás v Chlumci, k nìmuž pøirostl jako k svému rodnému mìstu, i když jeho domovem se stal Žïár. Na otázku, èemu ve svém utìšenì prosperujícím hospodáøství, které po nìm jako rodinnou štafetu pøevezmou synové Konstantin a Karel, zatím ještì pracující ve francouzských bankách, pøikládá nejvìtší význam, dr. Radslav Kinský odpovídá: „Samozøejmì lesnictví. To je základ našeho hospodaøení. Obhospodaøujeme více než pìt tisíc hektarù lesní pùdy. Dùležité jsou i rybníky. Jeden z nich, Konvent, je dokonce nejstarším pùvodním rybníkem v Èechách.“ Chovu ryb vìnuje dr. Kinský rovnìž velkou péèi: „Máme tady hybrid kapra, který je køížencem mezi pùvodním žïárským kaprem z Vysoèiny a kaprem z Petrohradu. Je prokázáno, že vzniklý hybrid je odolnìjší vùèi nemocem a má lepší pøírùstky než oba pùvodní kapøi. Zavedli jsme také chov mníka jednovousého, pìkné ryby, která na Vysoèinì témìø vymøela. Kromì toho máme v rybnících tradièní sladkovodní ryby. Úspìšnì je exportujeme pøedevším do Nìmecka, Itálie a Rakouska.“ Životní i podnikatelské úspìchy našeho chlumeckého rodáka jsou zajisté dùvodem k radosti. Pøejeme mu hodnì zdraví, rodinného štìstí, neúnavného elánu a trvalých úspìchù v práci, kterou podøizuje rodovému heslu Kinských, jak jej hlásá erb s tøemi kanèími zuby v rudém poli: Bùh, èest, vlast. Karel Richter

13

Chlumecká škola se hlásí Ve vánoèním èísle Chlumeckých listù jsme Vás seznámili s úspìchy našich žákù v literární soutìži. Otiskli jsme pro Vás nìkteré práce a zároveò jsme Vám slíbili, že Vám další „ètení“ budeme pøinášet v letošním roèníku našeho èasopisu. Zde jsou.

Poslali jsme do literární soutìže 1.

Mùj sen

Jednou veèer jsem zase ulehla do své postele a na nic nemyslela. Zrána se mi zjevil sen a ten bych vám chtìla vyprávìt. Zdálo se mi, že jsem byla se svou matkou u zubního lékaøe v nìjakém velkém mìstì. Když jsme vyšly z ordinace, pršelo. „Budeme si muset vzít taxi,“ øekla matka. Jezdilo jich hodnì, ale žádný nebyl volný. V tu chvíli k nám pøistoupil malý muž, tak okolo sedmdesáti let, s deštníkem v ruce. Øekl: „Promiòte, chtìl bych vás požádat o malièkost. Potøebuji pomoct.“ Moje matka se na nìho podívala odmìøenì. Já jsem jí však øekla: „Je to velmi starý muž, má nìjaké potíže, pomùžeme mu.“ „Nikdy jsem nic nezapomnìl,“ øekl. „Co jste nikdy nezapomnìl?“ optala se matka. „Svoji penìženku. Musel jsem ji nechat v jiném kabátì.“ „Vy chcete peníze?“ zeptala se matka. „Ne, nabízím vám svùj deštník, který vás ochrání, když mi dáte sto korun na taxi, abych se dostal domù. Je to velmi pìkný hedvábný deštník, stál víc, než mi dáte, ale já se potøebuji nutnì dostat domù.“ Matka zanaøíkala, pak mu dala peníze. On podìkoval a odešel. Pøešel silnici, zahnul doleva a šel rychle dál. „To je zvláštní, neshání taxi a strašnì spìchá,“ øekla jsem. Vyrazily jsme za ním. Dost pršelo, ale my jsme mìly deštník. Zahlédla jsem ho, jak skoro bìží. „Zmizel!“ vykøikla matka. „Do tìchto dveøí,“ ukázala jsem. Byla to malá zakouøená restaurace a nᚠmuž stál pøímo u baru. Právì platil pití. „To je drahé pití,“ øekla matka. Potom velmi rychle pøešel k místu, kde visely kabáty, z vìšáku vzal jeden mokrý deštník. „Vidìla jsi?“ zašeptala matka. Nevidìl nás. Otevøel svùj nový deštník a vyšel na ulici. Šly jsme pomalu za ním a vidìly jsme, jak zastavuje neznámého muže a vymìòuje deštník za peníze a rychle mizí. V tom mi zazvonil budík a já musela vstát do ošklivého rána a jít do školy. Stále se mi vrací nezodpovìdìná otázka: „Proè se mi zdál tak nešetrný sen?“ Jana Oldøichová, 14 let

14

2.

Jeden krásný sen

V poslední dobì si nejvíce ze všeho pøeji dostat od rodièù malou motorku. Po získání øidièského prùkazu bych se na motocyklu Simson projíždìl s vìtrem o závod. Každý den listuji v katalogu jednostopých vozidel a sním o tom, že až budu dospìlý, jednu z tìch krásných nablýskaných motorek si koupím. Z té touhy se mi stala zvláštní vìc. V noci se mi zdál neuvìøitelný sen. Náhle jsem se ocitl v obchodu s motorovými vozidly, vše bylo barevné a živé jako ve skuteènosti. S kapsami plnými penìz si prohlížím jedny z nejkrásnìjších motorek na svìtì. Ale ouvej! Nemohu si vybrat. Oèi mi bloudí z jednoho stroje na druhý. Až jsem ji spatøil! Stála úplnì poslední v øadì, celá èerná, lesklá, pøesnì taková, jakou jsem si pøál. Èekala jen na mì. Slyšel jsem, jak køièím: „Tu chci a žádnou jinou. Vezmìte si všechny mé peníze.“ Nasedl jsem na ni, nastartoval a už se øítil tak lehce, jako plave ryba ve vodì. Byla to nádhera. Klukùm se má motorka líbila. Napadlo mì pro ni jméno „Èerný blesk“. Nastal však problém. Nevlastnil jsem garáž, do které bych si svùj uskuteènìný sen schoval. Byl jsem nucen strávit u nìj celou noc o žízni a hladu, v zimì a ve strachu pøed pøípadnými zlodìji. Brzy mì to pøestalo bavit. Víèka se mi klížila a zimou jsem necítil ruce ani nohy. Náhle se trhnutím probouzím. Vše byl jen sen. Pøišel jsem o „Èerného bleska“, ale mohu zase klidnì spát. Nemusím se bát, že mi ho nìkdo ukradne. Milan Vaòura 3.

Mastný sen

Rád jím. Dalo by se øíct, že je to mùj koníèek. Obèas se mi o jídle i zdá, jako jednou po veèeøi na oslav tetiných narozenin. Usínám a vzpomínám na všechny dobroty, které jsem spoøádal. Vzpomínání se promìnilo v sen. Sedìl jsem na svém trùnu ve Sladkém království. Náhle pøibìhl posel se vzkazem, že nám Klobása, král Slané-

ho království, vyhlašuje válku. Nechal jsem hned svolat všechny trubièky a vìtrníky. Bitva mohla zaèít. První úder dalo Slané království svými masovými koulemi. Sice jsme odolali, ale náletùm peèených hus už nebylo možné èelit. Rozhodl jsem se jasnì, jdu do boje! Zaèal jsem se prokousávat vojskem kuøecích stehýnek a karbanátkù, prokousal jsem se až k pevnosti, kde mìla údajnì sídlit králova vojska. Musela se tu samozøejmì nacházet kuchynì Slaného království. Odtud vzešel nejvìtší poèet smažených vojákù. Z hradeb pevnosti naštìstí visely vìtve špagetových keøù. Vyšplhal jsem po nich a rychle snìdl hlídku na hradbách. Pomalinku jsem se vplížil do pevnosti. Na konci jedné chodby ètu nápis na dveøích: „PØIJMEME KUCHAØE.“ To nemùže být nic jiného než kuchyò! Jsem první Sladký, který vidìl nìco tak strašného! Všude byl samý omastek, sùl a maso. Snad tisíc nedopeèených a nepovedených vojákù jedoucích do drtièe odpadkù na mì koukalo smutnýma oèima. Nevydržel jsem ten pohled a chtìl utéct. Ale v tom se objevil oddíl špenátu a dušené mrkve. Jen to ne! Špenát mì zavalil a já se zaèal dusit. Probudil jsem se pod polštáøem celý zpocený. Bitvu jsem asi nevyhrál. Škoda. Martin Buèina, 9.A

4.

Mùj pìkný sen

Jednou, když jsem šel spát, jsem pøemýšlel o prožitém odpoledni, kdy jsme s kamarády hráli basketbalový zápas proti starším chlapcùm. Moc mi to nešlo, zápas jsme prohráli, a to hlavnì kvùli mnì, protože jsem nastøílel nejménì košù. Byl jsem mrzutý, a proto jsem se ani nedíval na televizi a hned po veèeøi jsem šel spát. Myslím, že hned co jsem ulehl, v zápìtí jsem usnul. Byl jsem strašnì vyèerpaný a potøeboval jsem získat novou energii a sebedùvìru. Zdálo se mi, že opìt hrajeme s kamarády basket, ale tentokrát nám hra opravdu jde. Vedeme už 26:2 a já dávám vìtšinu košù! Kamarádi hrají také velmi dobøe, ale byl to „mùj“ sen, asi proto jsem byl nejlepší. Po zápase jsme to s hochy chtìli oslavit a já je všechny pozval na zmrzlinu. Zrovna když jsme byli u stánku se zmrzlinou, zaèal zvonit ten protivný budík a já mìl po snu. Za nìkolik

dní jsme šli s kamarády na basketbalové høištì trošku si zahrát. Po chvíli pøišli nìjací kluci s dotazem, jestli si nechceme zahrát zápas. My tuto výzvu samozøejmì rádi pøijali. Nejdøív byli ve vedení oni, ale pak jsme se do toho

jak se øíká opøeli a otoèili zápas na naši stranu. Já jsem sice nedal nejvíce košù, ale i tak jsem, myslím, pøispìl k zaslouženému vítìzství. Po skonèení zápasu byla již skoro tma, a tak jsme se rozjeli do svých domovù. Doma

Prázdniny na školách 31. ledna 2000 - dostanou dìti pololetní vysvìdèení a za odmìnu je v úterý 1. února èekají jednodenní pololetní prázdniny. 7. únoru vypuknou týdenní jarní prázdniny, které si školy v pùsobnosti jednotlivých školských úøadù budou vybírat podle ministerského rozpisu až do 17. bøezna. Další volno èeká na studující v dubnu - na ètvrtek a pátek 20. a 21. dubna pøipadnou velikonoèní prázdniny. A pak už èekají na dìti jen ty hlavní letní prázdniny, které budou trvat od pondìlí 3. èervence do pátku 1. záøí 2000.

Polabská liga - JUDO Nᚠoddíl se 11. 12. 1999 zúèastnil závìreèného VI. kola 12. roèníku Polabské ligy. V tomto kole se našich dìtí pralo 17. Díky jejich výborným výkonùm se nám podaøilo vyhrát a nechali jsme za sebou i velké kluby jako jsou Podìbrady, Kolín a Nový Bydžov, který je nejpoèetnìjší. Osmi dìtem se podaøilo své kategorie vyhrát a porazit všechny soupeøe (Hajský, Chárová, Kubánková, Fölkl P. a L., Steklý, Uchytil). Druzí skonèili - Horák, Kubánek a Hrubý. Tøetí pøíèku vybojoval Lihan. Za tento vynikající výkon bych chtìl všem dìtem podìkovat. vedoucí oddílù P. Èernohorský

Kdy budou jarní prázdniny ve školním roce 1999/2000 Termín prázdnin

Školy spadající pod školské úøady

7. 2. - 11. 2. Praha 1 až 5, Domažlice, Tachov, Louny, Havlíèkùv Brod, Svitavy, Hodonín, Vsetín, Zlín, Prostìjov, Karviná 14. 2. - 18. 2. Praha 6 až 10, Nymburk, Jindøichùv Hradec, Cheb, Litomìøice, Dìèín, Uherské Hradištì, Bøeclav, Pøerov, Frýdek - Místek 21. 2. - 25. 2. Praha - východ, Praha - západ, Mìlník, Rakovník, Plzeò mìsto, Plzeò - sever, Plzeò - jih,

jsem o tom pøemýšlel a øíkal si: „Kdyby se mi tak každý sen vyplnil!“ Ludìk Celler Zpracoval kabinet èeského jazyka (Vá, Km) Hradec Králové, Teplice, Kromìøíž, Vyškov, Nový Jièín, Bruntál 28. 2. - 3. 3. Kladno, Kolín, Kutná Hora, Písek, Prachatice, Karlovy Vary, Liberec, Jablonec nad Nisou, Náchod, Žïár nad Sázavou, Brno mìsto, Brno - venkov, Tøebíè 6. 3. - 10. 3. Mladá Boleslav, Pøíbram, Tábor, Èeský Krumlov, Strakonice, Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Jièín, Rychnov nad Knìžnou, Pardubice, Chrudim, Pelhøimov, Olomouc, Šumperk, Opava, Jeseník 13. 3. - 17. 3. Benešov, Beroun, Rokycany, Èeské Budìjovice, Klatovy, Sokolov, Èeská Lípa, Semily, Trutnov, Ústí nad Orlicí, Jihlava, Blansko, Znojmo, Ostrava Pramen: ministerstvo školství

Ohlédnutí za rokem 1999 V tomto roce se dìti zúèastnily rekordních 26 soutìží a celkem startovaly 142 krát. Z tohoto poètu startù získaly 93 medailí (zlato 45 krát, støíbro 27 krát, bronz 21 krát). V družstvech jsme v loòském roce vybojovali dva rekordy. V 6 kolech 12. roèníku Polabské ligy jsme celkovì obsadili vynikající druhé místo za Novým Bydžovem (a pøed Kolínem a Podìbrady atd….). V dvoudenní soutìži Bohemia cup v Jihlavì jsme vybojovali vynikající 18. místo z 90 oddílù ze 6 státù. Pìt našich dìtí si vybojovalo postup na Mistrovství republiky. Nejlépe si vedli Lihan Pavel 5. místo dorostenci do 50 kg, Tùma Jiøí starší žáci do 42 kg také 5. místo. Alexandøe Kubán-

kové soupeøky vzdaly. Dále se probojovali, ale neuspìli Uchytil Filip, Riegerová Pavlína. Za tento úspìšný rok bych chtìla podìkovat dìtem za jejich vynikající reprezentaci našeho mìsta a za finanèní dar sponzorùm: Mìsto Chlumec n. C., p. Mikšovský, p. Rieger - fi Cipir a trenérùm p. Èernohorskému, p. Tichému, p. Zimovi. M. Èernohorská

Trocha humoru Lékaø pøijde navštívit pacienta: „Vy pijete pivo pøi jídle? To je vašemu zdraví škodlivé!“ Pacient: „To já nevìdìl. Stará dej to jídlo pryè!“ „Víš jaký je rozdíl mezi cyankáli a manželstvím?“ „Nevím.“ „Cyankáli otráví èlovìka jen jednou.“

Námìstek øeditele si zavolal svého kolegu. „Z pøíkazu øeditele máme snižovat stav administrativních sil, ale poraï jak. Nováková je reprezentativní, Koleèková je žena námìstka, Boháèková moje neteø, tak asi tu Maškovou, ta je jenom pracovitá .“ LV

15

Nᚠrozhovor Chlumecké listy si velmi váží vlastní tvorby svých ètenáøù. Pro nì je vyhrazeno vždy èestné místo na našich stránkách. Patøí mezi nì i básnì. Zvláštì si ceníme pøíspìvkù od nastupující mladé generace. Dnes Vám chceme pøiblížit nìkoho, komu jsme již nìkolikráte zveøejnili jeho pøíspìvky, které nás zaujaly. A podle kladných ohlasù i Vás, naše ètenáøe.

Systém, ten ve své tvorbì žádný nemám. Prostì mì napadne myšlenka, pak všemu dám nìjakou formu a napíšu to. „Hned za velikým básníkem je ten, kdo mu dovede porozumìt.“ Longfellow Jak reagují vrstevníci na Vaše básnì, kdo je jejich kritikem a obdivovatelem? O moje básnièky mají nejvìtší zájem spolužáci a má kamarádka Lenka Sejkorová. S ní básnì rozebírám a na její názor hodnì dám. Moc mi to pomáhá. Na Lence hned poznám, zda se báseò bude líbit, nebo ne. Nejvìtším obdivovatelem jsou opìt moji spolužáci. Velkou oporou mi je tøídní profesorka paní Magistra Hrubá, vždy mi ochotnì poradí. V neposlední øadì je to samozøejmì moje maminka a celá øada ètenáøù Chlumeckých listù. „Poezii se èlovìk neoddává, on se jí obìtuje.“ Coctran Pøevládá psaní poezie nad Vašimi ostatními zájmy? To rozhodnì ano, je to moje nejvìtší záliba.

Je to Soòa Chloupková, chlumecká rodaèka, absolventka chlumecké devítileté školy a nyní studentka tøetího roèníku støední ekonomické školy COP v Nymburce. Nᚠrozhovor zaèínáme mottem od koho jiného než od A. S. Puškina: „Nikde nenajdete poezii, jestliže ji nenosíte v sobì“. Soòo, kdy jste napsala první báseò? „Myslím, tak ve tøinácti letech, urèitì to bylo o lásce. Hlavním tématem mých souèasných básní je ale život se vším co pøináší - radosti, smutek, nadìji, zklamání, úspìch… Jsou vìtšinou odrazem mé duše, jak se zrovna cítím, na co myslím, co mì zaujme, tøeba lidé, pøíroda, a tak rùznì.“ „Tøi dni neèti a ústa zhrubnou. Tøi dni nepiš a ruka zeslábne.“ Èínské pøísloví Kolik básní jste složila, máte nìjaký systém práce? Mám již celkem pìt sbírek svých básní, napsaných od svých zaèátkù až po dnešek.

16

„Cílem umìní není sen, nýbrž život.“ Rolland Jak Vám poezie pomáhá v životì? Hodnì. Zvláštì v t잚ích chvílích, kdy pøemýšlím o životì a hledám sama sebe. Má být poezie obrazem života? Podle mì rozhodnì ano. Poezie je projevem mého vlastního já - je to urèitý zpùsob vyjádøení mých životních pocitù. „Vyber si autora, jako si vybírᚠpøítele.“ Sládek Jaké jsou Vaše literární vzory? Mým životním vzorem je Lawrence Ferllingheti. Zaujala mì i sbírka básní od Sádecké a pak je to též Filip Topol. Jsou to ti nejbližší. „Každý básník je do jisté míry reformátor, který se snaží zachránit svìt pøed høíchem ošklivosti.“ Byron Mohou podle Vás básnì zmìnit svìt? Samozøejmì ano, ale pouze tìm lidem, kteøí je ètou.

Svojí tvorbou bych chtìla pøedevším lidi potìšit. Sama budu mít radost, pokud se budou i mé básnì èíst. Co byste chtìla svým ètenáøùm sdìlit závìrem? Pøedevším to, aby se v tom neustálém shonu dokázali na chvilièku zastavit, rozhlídnout se kolem sebe a každý den najít nìco krásného. Život za to jistì stojí. Pro jedno malé zastavení pøipojuji nìco ze svých sbírek:

Na pùlnoèní Èlovìk jenž nám promluvil do duše slovy která mu snad andìl šeptal tichým hlasem a obklopená køehkým krásnem vnímala jsem malého chlapce stojícího u zpovìdnice a pøišlo mi líto že i jemu èas zanechá na srdci šrámy a høíšné myšlenky s dìtskou oddaností a vírou a já jsem se smíøila s životem

Vánoèní Vánoèní èas vnukl nám touhu odpouštìt, doufat a milovat každièké pøání v pùlnoèní hodinu v dobré vùli splnilo se snad Pomalu hoøel plamínek svíèky za naše blízké, jenž místo našli v nebi a rozhostil se klid a mír po celièké naši zemi

PF 2000 Naše myšlenky se mìní v led a sníh pokryl vrcholky hor pùlnoc už minula ta v které naposled pozvedli jsme sklenky a pøivítali nové milénium. A všechna pøedsevzetí zmìní se v prázdnotu èi dojdou naplnìní bude èas kráèet po špièkách a pak svùj krok zrychlí po setmìní. za redakci rozhovor pøipravil Ing. Václav Matys

Svatý Valentýn - svátek zamilovaných Starobylý pohanský svátek pøipadající na 14. února pøejali køesané a spojili jej se svìtcem. Valentýnem, který byl císaøem Claudiem II. odsouzen k smrti za neuposlechnutí zákazu oddávat milence. Sám knìz Valentýn se pøed svou smrtí v žaláøi zamiloval a vzkaz, který dívce tìsnìkdy staèí mít jen nì pøed popravou napsal, zasrdce na dlani... konèil slovy: „Od Tvého Valentýna.“ - Tak dal vzniknout dnešním „valentýnkám“. Je to svátek, který se tìší nejvìtší oblibì pøedevším v Anglii a Americe, ale pronikl i do Evropy a jeho obliba každým rokem stoupá i v Èeské republice. Pøedevším mladí lidé chtìjí své city vyjádøit k èlovìku, kterého mají rádi, a tak jak chlapci, tak i dìvèata, vìnují svým protìj-

škùm tzv. valentýnky. Nejèastìji to bývá kvìtina, jiný rád pøijme nìjakou

sladkost, anebo nìjaký „šikulka“ vyrobí dokonce nìco sám.

Prosperující svatojánské láznì už dávno patøí minulosti Pøekvapující je zjištìní, že Chlumec nad Cidlinou mìl v první polovinì 18. století léèebné Svatojánské láznì. O jejich otevøení v roce 1731 se pøièinil vrchní regent chlumeckého panství, rytíø František Antonín Trippenbach. Jihozápadnì od námìstí v Chlumci nad Cidlinou vyvìral pod Krašovskou strání pramen, jehož voda se již v 16. století užívala k léèení rùzných neduhù. U tohoto pramene vznikly Svatojánské láznì. Jejich zakladatel F. A. Trippenbach byl nemocný èlovìk a pøi svých cestách po chlumeckém panství mnohdy nemohl ani chodit. Nechával se tedy nosit na zvl᚝ upraveném lehátku. A právì on se stal iniciátorem založení lázní. Poznal blahodárný úèinek pramene a jako svìdomitý zamìstnanec Františka Ferdinanda Kinského vytušil i další zdroj penìz pro vrchnostenskou pokladnu. Na vlastní náklady nechal u pramene postavit ze døeva malý veøejný lázeòský dùm, kde se zaèalo léèit vodou ve ètyøech vanách - a zøejmì úspìšnì i pøièinìním samotného zakladatele,

který láznì neúnavnì doporuèoval všem pøátelùm a známým. Dochoval se i údaj, že za necelé tøi mìsíce se tu léèilo 1028 lidí. Každý léèený pøi odchodu podával písemné svìdectví o úspìchu léèby. Záhy bylo jasné, že malá budova a ètyøi vany nestaèí. F. F. Kinský proto nechal døevìnou stavbu zboøit a nahradil ji prostornou, architektonicky pohlednou zdìnou budovou s dobrým vybavením a mnohonásobnou kapacitou. Bylo tu jedenáct van a panská lázeò. Ve zvláštní místnosti se ohøívala voda v mìdìné pánvi a železném kotli. Oslabení pacienti mohli po koupeli odpoèívat ve ètyøech pokojích. Byla tu zøejmì také èekárna prostorná síò se stoly a židlemi, nechybìl ani sklep, komora v podkroví a záchod. Dbalo se i na okolí lázeòské budovy. O listnatý les zaèalo být peèováno jako o sad. Kdo mìl zájem, mohl tu provádìt rozmanité cviky èi zábavné hry. Je paradoxem, že právì lázeòský ruch byl pøíèinou uzavøení lázní. Jak k tomu došlo? Syn F. F. Kinského Leopold byl v roce 1744 jmenován

A už se rozhodnete pro jakýkoliv dárek, vìøte ale, že ženu nejvíce potìší kvìtina. Víte ale, co kvìtinou øíkáte? Napoví vám jistì tato kvìtomluva: fialky - „Nechtìl jsem Tì zranit. Vìnuj mi své srdce.“ hortensie - „Jsem z Tebe úplnì vedle.“ hyacinty - „Jsi skvìlá, mìli bychom to spolu oslavit.“ karafiáty - „Mrzí mì, že jsi nerozhodná. Prosím neotálej už tak dlouho.“ konvalinky - „Chtìl bych si Tì co nejdøíve vzít.“ kopretiny - „Mezi námi je volný a zatím nekomplikovaný vztah.“ lilie bílá - „Zdobí Tì skromnost a nevinnost.“ narcisy bílé - „Tvá hrdost Tì èiní smìšnou.“ orchideje - „Vášnivì Tì miluji.“ rùže èervená - „Miluji Tì nadevše.“ rùže žlutá - „Jsi moje kamarádka, nic víc.“ tulipány èervené - „Pøál bych si, aby nᚠvztah byl pevnìjší.“ tulipány žluté - „Chci Ti jen udìlat radost.“ A nyní již jen vyberte tu vhodnou kvìtinu. vh

zástupcem nejvyššího lovèího království a bažantník z lužické obory si mu stìžoval na hluk lázeòských hostù, kteøí prý trvale ruší bažanty v okolí lázní. Nakonec se Leopold Kinský i díky své funkci, v níž mìl peèovat o lovnou zvìø, rozhodl v roce 1746 pøemís-

tit láznì do odlehlých Kosièek a lázeòskou budovu nechal zboøit. Tak skonèila patnáctiletá historie Svatojánských lázní. V Kosièkách láznì krátce živoøily a posléze zanikly. Text a foto: JAROSLAV DUCHOÒ Pøetištìno z „Víkendového ètení“

17

Nech zùstávají Vánoce v nás Tak tedy Vánoce jsou už za námi. Leckdo možná øekne: Zapla pánbùh! Traduje se, že to jsou svátky míru a pokoje. Ale pravdou je, že se èlovìk za celý rok tolik nenastará, nenapøemýšlí a nenabìhá a nakonec i nenaplatí tolik jako v dobì Vánoc. Co komu z dìtí dát pod stromeèek, aby se nehádaly? Rukavice? Kulicha? Svetr? Kombinézu na lyže? Boty? Co manželovi? Zase kravatu? Co manželce, když nemám èas lítat po krámech? Nejspíš nìjakou stovku do obálky, a si sama koupí, co se jí líbí. A je tu ještì babièka s dìdeèkem, nebo dokonce dvì babièky a dva dìdeèkové - A jim dá pánbùh hodnì zdraví! Co jim nadìlit, když baèkory dostali už loni? Ježiši, tìch penìz! Napsat a odeslat gratulaèní pohledy všem pøíbuzným a známým. Tahle zvyklost pøijde i se známkami taky aspoò na stovku. Není to blbost? Stejnì všechny ty pohledy skonèí nakonec v kamnech nebo v odpadkovém koši. Nemáme se na to vykašlat? Pøece vìdí, že jim pøejeme všechno nejlepší. Ale uvažujme! Èlovìka potìší, že si na nìj nìkdo vzpomene a pøeje mu zdraví, štìstí spokojenost. Udìlá mu to radost. Máme-li možnost udìlat nìkomu radost, stojí to rozhodnì za tìch pár korun, které za to vydáme. Nelze ovšem popøít, že Vánoce jsou obrovským náporem všelijakých starostí. Nìkdo z rodiny musí z mìsta pøitáhnout smrèek èi jedli, nejlépe borovièku, ta dlouho vydrží, oøíznout dole kmínek, aby se vešel do podstavce. Ve vhodnou dobu na stromek, uchovávaný na balkonì nebo v komoøe, rozvìsit ozdoby a cukrovinky a upevnit svíèky… Chválabohu, že dneska už je kromì penìz všeho dost, takže jeden nemusí jako kdysi stát fronty na pomeranèe a shánìt šunku nebo uherák èi cokoliv. Kapr?

S tím jsou stejné potíže jako kdysi bývaly a zøejmì vždycky budou. Je-li pøinesen kvùli dìtem domù živý, nechá se den nebo dva plavat ve vanì. Dìti si s ním zaènou hrát, dají mu jméno, tøeba Mireèek... A pak jim zkuste vysvìtlit, že Mireèka je tøeba zabít. V nìkterých rodinách z tìchto dùvodù kupují ryby dvì, jednu na zabití a usmažení, zatímco druhou pro potìšení své ratolesti obøadnì vypustí do øeky. Moc jí tím zrovna neprospìjí, nebo kapøi z chovných rybníkù prý v øece zahynou, když ne vinou neèistoty ve vodì, pak jistì z té pøíèiny, že si neumìjí hledat potravu, na kterou byli od rybáøù zvyklí. Když pak koneènì rodina usedne k štìdroveèernímu stolu, stává se, že èlovìk z pøemíry chuti na bohatý sled pokrmù, jejichž pøíprava byla tak pracná a které nikdy bìhem roku nechutnají tak znamenitì jako na Štìdrý den veèer, naplní si žaludek zcela nezøízenì, takže zbytek veèera bez nálady a jakékoli chuti na cokoli provzdychá v køesle nebo prosedí na WC anebo zcela udolán usne u televizoru. Stává se ovšem taky, že z hostiny nemá vùbec nic, nebo hned v jejím úvodu spolkne rybí kost a je vezen na pohotovost k nepøíjemnému zákroku. Z tohoto zorného úhlu se Vánoce pøirozenì nejeví jako nìco, naè bychom mìli dùvod se tìšit. Ale, zkusme na nì pohlížet z jiné stránky. Již v dobì, kdy se naše poštovní schránky plní pohlednicemi, ale hlavnì pak pøed rozzáøeným stromkem pøi rozbalování dárkù, které jsme dostali, i tìch, které jsme sami dali, cítíme radost a tìšíme se i z radosti našich drahých, o niž jsme se pøièinili nebo kterou jsme pøímo zpùsobili. Dokonce ještì øadu dní po Vánocích býváme tak trochu namìkko. Zmocòuje se nás jakési zvláštní dojetí. Máme sklon k lítosti nad tím, že nìkdo nemá domov, že leží v nemoc-

nici, nebo je nìkde daleko od rodiny sám, opuštìný, nebo že už vùbec není... A jsme najednou rádi na svìtì, proniká námi, zaplavuje nás pocit štìstí, o nìž jsme ochotni se rozdìlit nejenom se svými drahými, ale i s cizími lidmi, na nìž se nedostalo. Máme najednou sklon odpouštìt, být shovívaví i k tìm, kteøí nám ublížili, konat dobré skutky... Chce se nám jít do kostela na pùlnoèní. Takové nutkání mají najednou i neznabozi a zpívají tam vskutku zbožnì s pocitem høejivého tepla v srdci a s hlubokým prožitkem Narodil se Kristus Pán, veselme se... Tak tohle je ten mír a klid Vánoc. Panuje v duších lidí. Rozhošuje se tam jakoby sám od sebe, protože všichni lidé, snad s výjimkou ubohých otrlcù neváhajících páchat zloèiny i v tento èas, cítí, jak se v nich uvolòuje a dere ke svìtlu všechno, co je v nich dobré, laskavé, lidumilné, soucitné a láskyplné. A ježto snad v každém èlovìku je pøinejmenším aspoò kousek dobra, je to pocit všemi vespolek sdílený a uvìdomovaný. Vítejme proto Vánoce jako èas, kdy se tohle, právì tohle v èlovìku projeví. Alespoò u tìch lidí, kterým duše návykem špatnosti nezkornatìla pøespøíliš. Ty loòské Vánoce jsou tedy za námi. Zapomeòme na starosti, námahu i utracené peníze. Pokud se vám za cenu vynaloženého úsilí podaøilo nìkomu udìlat radost, nic nebylo zbyteèné. Nièeho nelitujte! Tìšme se na Vánoce letošní. Zdá se, že jsou ještì daleko, ale vìøte, budou tady co nevidìt. Karel Richter

Životní moudra Kde by byla moc žen, nebýt ješitností mužù. M. von Elner - Eschenbachová

Je lepší být krásná než chytrá, protože prùmìrný muž lépe vidí, než myslí. Matka Murphyová

Muži tvrdí, že všechny ženy jsou stejné. Ale musí se o tom stále pøesvìdèovat. N.N.

Muži se žení z nezkušenosti, rozvádìjí z netrpìlivosti a znovu žení ze zapomnìtlivosti. N.N.

18

Jestli hledᚠmuže, který je pøitažlivý, vtipný, chytrý, sebevìdomý, citlivý, sexy, nìžný a romantický, jdi do kina. Matka Murphyová LV

VÝROÈÍ SVATBY 1. rok - bavlnìná 2. rok - papírová 3. rok - kožená 4. rok - kvìtinová 5. rok - døevìná 6. rok - železná 7. rok - vlnìná 8. rok - bronzová 9. rok - mìdìná nebo hlinìná 10. rok - cínová 11. rok - ocelová 12. rok - hedvábná 13. rok - krajková

14. rok - slonovinová 15. rok - køišálová 20. rok - porcelánová 25. rok - støíbrná 30. rok - perlová 35. rok - korálová 40. rok - rubínová 45. rok - safírová 50. rok - zlatá 55. rok - smaragdová 60. rok - diamantová 65. rok - kamenná 70. rok - platinová

Nevíte, jaký dárek dáte právì letos k Vašemu výroèí svatby? Výroèí uvedená na této stránce Vám jistì napoví. Napøíklad po prvním roce manželství vìnujeme bavlnìné trièko, po osmi letech bronzového konì v životní velikosti a na nìj se bude hodit po deseti letech cínový vojáèek. Po tøinácti letech je tøeba trošku vyladit zabìhnutý stereotyp a manželce vìnujeme krajkové prádélko, po patnácti letech køišálovou kouli, aby nám øekla, jestli to spolu ještì vydržíme nebo jestli na dalších dárcích ušetøíme. Hodnì vzájemné lásky, tolerance a pohody Vám (opravdu právì Vám) v manželství pøeje Vaše kuøe

Mléko do naší výživy rozhodnì patøí Mléko patøí mezi jednu z nejvýživnìjších potravin a má i další nezanedbatelné pøednosti - je totiž nejdùležitìjším zdrojem vápníku ze všech potravin. Tento prvek je prevencí nejen proti osteoporóze, ale i vysokému krevnímu tlaku, srdeèním chorobám, rakovinì tlustého støeva a koneèníku, ale i proti zvýšené kazivosti zubù ap.

Vápník chrání nᚠorganismus pøed osteoporózou Vápník obsažený v mléce je dùležitý pro všechny vìkové kategorie. Jeho dostateèná konzumace v potravì podmiòuje právì dobrou stavbu kostí a obratlù. Naopak nedostatek vápníku vede až k osteoporóze. Ta se u nás zaèíná vyskytovat stále èastìji a ohrožuje každého desátého èlovìka. Souvislost se snížením potøeby mléka je tedy více než zøejmá. Doporuèený pøíjem vápníku pro dìti èiní dle vìk 800 - 1200 miligramù na den. Tato hodnota není v našich podmínkách naplòována. Dìti by proto mìly konzumovat dennì pøibližnì tøi porce mléka a mléèných výrobkù (za jednu porci považujeme napøíklad 250 mililitrù mléka nebo 150 ml jogurtu èi 50 gramù tvarohu nebo sýra). Mìlo by se jednat o mléko tekuté a za mimoøádnì vhodné se považují zejména zakysané mléèné výrobky, sýry a tvaroh. Zakysané výrobky mají navíc kromì zajímavé a pestré chuti i ochranný význam právì pøed nádory tlustého støeva a koneèníku.

Zakysané mléèné výrobky nevadí ani seniorùm Pokud se jedná o starší vìkovou kategorii, pøevládá nìkdy názor, že

mléko v tomto období života zpùsobuje støevní potíže. Vysvìtlení je na místì: s vyšším vìkem se v organismu snižuje množství fermentu laktázy, která rozkládá mléèný cukr - laktózu. Tím dochází k intoleranci na mléko a mléèné výrobky. Lze tomu ovšem snadno zamezit požíváním již právì zmínìných zakysaných mléèných výrobkù, sýrù a tvarohu, z nichž je laktáza fermentována. Z jídelníèku nelze vynechat mléko ani kvùli obsahu dalších dùležitých prvkù - hoøèíku, draslíku, sodíku, fosforu, zinku a jódu. Kromì toho obsahuje vitamíny A, øady B, D, PP, E a K, železo, enzymy, protilátky a hormony, které jsou dùležité pro trávení, rùst a tvorbu protilátek.

V odtuènìném mléce vìtšina živin zùstává Mléko jako základní komodita v naší výživì se uplatòuje u dìtí i dospìlých specificky svými nutrièními dopady do nejrùznìjších dìjù metabolického procesu. Nejcennìjší složkou jsou bílkoviny, které jsou dobøe vstøebatelné a využitelné ke stavbì svalové hmoty, nezatìžují játra a jsou tedy významné pøedevším ve výživì kojencù a dìtí a jsou opodstatnìné i pro výživu dospìlých. Energetickou hodnotu tvoøí obsah tuku, kterému je nutno se v dospìlosti bránit, neplatí to však pro dìti. Navíc pøíjem tuku z mléka a mléèných výrobkù tvoøí z celkového denního množství pøijatelného tuku pouze 15 procent. Je však dùležité, aby byl na obalech jasnì vyznaèen obsah tukù a lidé byli dobøe informováni, jak jej èíst a jak si vybírat výrobky s nižší tuèností. Tento aspekt je závažný zejména v dospìlosti, proto by dospìlí mìli pít

mléko s maximálním obsahem tuku do dvou procent a preferovat sýry do 30 procent tuku v sušinì. Odtuènìné mléko má ve srovnání s plnotuèným mlékem stejného objemu polovièní kalorickou hodnotu. Obsah vìtšiny ostatních živin si však zachovává. I tady je tøeba zdùraznit, že napøíklad koncentrace vápníku v mléce a mléèných výrobcích nesouvisí s obsahem tuku!

Dìti by mìly vìdìt, co je pro nì zdravé Odstøedìním tuku se v nízkotuèném mléce mírnì zvyšují koncentrace ve vodì rozpustných vitamínù øady B a minerálních látek. Odstøedìné (odtuènìné) i plnotuèné mléko pak obsahuje cenná množství tiaminu (vitamín B1), riboflavinu (vitamín B2), niacinu, vitamínu B6 a B12, fosforu a zinku. Pøi odstøedìní se spolu s tukem ztrácí i vitamín A rozpustný i v tucích, a proto je nutné doplnit tento vitamín z jiných zdrojù. Jak odstøedìné, tak i plnotuèné mléko obsahuje železo, vitamín C a D pouze ve stopových množstvích. Na závìr lze øíci, že mléko je nezastupitelnou potravinou pøedevším ve výživì dìtské populace a je jedním z pilíøù kojenecké a dìtské výživy. Je samozøejmé, že by dìti mìly být komplexnìji vedeny jak rodinou, tak školou k osvojování si správných stravovacích návykù. Pamatujme tedy na to, že mléku se vyhýbáme pouze v pøípadì, jestliže trpíme alergií na mléènou bílkovinu nebo nám lékaø konzumaci mléka zakázal. Jinak by však mìly mléèné výrobky a mléko patøit k naší každodenní stravì. MUDr. MARTA TMÌJOVÁ Pøetištìno z „Víkendového ètení“

19

CENTRUM KULTURY - ØÍHÙV DÙM ÚNOR 2000 1. 2.

Textil Ostrava - od 10.00 hodin

3. 2. - 4. 2.

HOŠEK - prodej levného textilu

5. 2.

Dìtský maškarní karneval - s diskotékou - od 14.00 hodin

12. 2.

DISCO - od 19.00 hodin

17. 2.

John Lennon - Výpovìï osobnosti - audiovizuální poøad - uvádí V. Müller

19. 2.

DISCO - od 19.00 hodin

21. 2.

Etcimex - prodej levného textilu

26. 2.

DISCO - od 19.00 hodin

Centrum kultury pøijímá pøihlášky do kurzu tance a spoleèenské výchovy pro pokroèilé. Je urèen zejména absolventùm nedávno ukonèeného základního kurzu. Vyuèují opìt manželé Raabovi. Pøedpokládaný termín zahájení je 12. února. Dále pøijímáme pøihlášky do tìchto kurzù: Kurz snižování nadváhy - 12 lekcí po 3 hodinách, vždy støedy od 18.30 hod. - od dubna Kurz nìmeckého jazyka - 21 - 26 lekcí po 2 hodinách - pondìlí od 15.30 hod. Kurz znakové øeèi - 26 lekcí po 3 hodinách - soboty Všechny výše jmenované kurzy se uskuteèní pouze v pøípadì, že bude naplnìn minimální poèet zájemcù požadovaný lektory. Termín jednotlivých kurzù bude možný ihned po naplnìní kurzu. V souèasné dobì registrujeme již nìkolik pøihlášek do jednotlivých kurzù. Veškeré informace dalším zájemcùm podáme na tel. èíslech: 0604 915 583 nebo v Øíhovì domì - 0448/595 507, 595 853. Pro zájemce je možné uskuteènit i kurz jógy a Taichi.

CENTRUM KULTURY - ØÍHÙV DÙM pøedstavujeme pøipravované programy

Poøad zaznamenal velký zájem hlavnì mezi školní mládeží a v sou-

JOHN LENNON - Výpovìï osobnosti Tento více jak dvouhodinový audiovizuální program patøí k ojedinìlým projektùm tohoto druhu. Je koncipován jako jediný živý vstup moderátora, který má na zvukovém pásu smíchány autentické výpovìdi Johna Lennona a jeho spolupracovníkù i exklusivní výpovìdi jeho sestry Julie Bairdové, zpìváka Johnyho Gentlea, kterého Beatles doprovázeli na turné po Skotsku v roce 1960 a prvního manažera Beatles Allena Williamse. Se všemi tìmito lidmi se setkal Václav Müller v Liverpoolu na Beatles Convention, kde natoèil tyto unikátní rozhovory.

V programu zazní ukázky ze všech sólových desek Johna Lennona i nìkteré legendární skladby Beatles. Vše je doplnìno diapozitivy s autentickými zábìry Lennona, jeho perokresbami, reáliemi míst a pøeklady textù. Cílem poøadu je podat zprávu o umìlcovì životì, který se mimo jiné i výraznì angažoval v mírovém hnutí. Po hudební stránce je sestaven tak, aby v nìm zaznìly všechny typy skladeb tohoto všestrannì talentovaného umìlce. Obsahuje jak lyrické balady, tak hutné rockové songy i politické protest songy.

Zpráva pro zájemce o literaturu faktu Koncem ledna vyjde l. èíslo 4. roèníku dnes již znaènì populární revue literatury faktu Pøísnì tajné s tímto obsahem: O. Klobas, Hrabì ze St. Leu (bratr Napoleona Bo-

20

èasné dobì je napø. v Hradci Králové produkován i pro veøejnost. M. Zmítko

naparte) v Lázních Teplice, D. Uhlíø, Polepšení loupežníka Babinského, O. Šuleø, Valašský poslanec TGM, M. Hulík, Naše hroby v Paøíži, Jiøí Novák, Námoøní bitva u Visu, K. Richter, Zavinil to Beneš? (Falešné obvinìní maršála Tuchaèevského) a J. Marek, Naši parašutisté ve Skotsku, R. Cílek, Plameny nad Treblinkou, J. Bauer, Sovìtský vliv v únoru 1948, J. Bílek, Smrt maršála Lin Pia, K. Pacner, Vyzvìdaèi z nadzemských výšin, R. Ströbinger, Zkomolená historie. K dostání ve stánku na nádraží a v Zimovì ulici.

Zlaté Èeské ruèièky (Zamyšlení nad poslední chlumeckou mezistìnkou) Pøed nìkolika lety, v dobì kdy vìtšina vèelaøù vèelstva rušila nebo omezovala, jsem zdìdil 10 vèelstev. Tím jsem se ve svých 45 letech stal prakticky nejmladším vèelaøem naší organizace. Vìdomosti jsem postupnì získával od starších pøátel vèelaøù a z literatury. Ke vèelaøinì jsou, mimo jiné, tøeba i tzv. mezistìnky. V období mých zaèátkù nebylo problémem sehnat velmi kvalitní. S pøáteli vèelaøi jsme se prostì domluvili, jeden z nás naložil auto voskem i s tak zvaným „voštím“ a dojel do Chlumce nad Cidlinou. Výmìnou pøivezl mezistìnky požadovaných rozmìrù za rozumnou cenu. Všichni jsme to považovali za samozøejmost. Vše se však zmìnilo, když chlumecká firma zabývající se zpracováním vosku ukonèila svoji èinnost. Vosk samozøejmì zpracovává nìkolik dalších firem po celé Èeské republice. Prakticky žád-

ná však nechce vykupovat voští. Jeden pøítel ho dokonce pálí. A kvalita? Ve vèelaøských potøebách jsem nakoupil mezistìnky, ale ty byli natolik nekvalitní, že je vèely vykusovali a vynášeli z úlu ! Rozhodnì to už nebyly ty krásné, voòavé a èiré „chlumecké“ mezistìnky. Pøitom nᚠmed je i v zahranièí znám svou kvalitou a nízkým obsahem škodlivin. K udržení této kvality je však nutno vèelám pøipravit ty nejlepší podmínky. To znamená i používat kvalitní mezistìnky. Ty chlumecké vedou na celé èáøe i po té co jsem vyzkoušel další tøi výrobce. Nejlepší pøátele jsem také pøed vánocemi vždy obdaroval svíèkou ruènì dìlanou právì z mezistìnky. Ty však jsou bohužel u jiných výrobcù vyrábìny podle zákonù tržního hospodáøství. Jsou tak mnohem silnìjší (èlovìk se

NAŠE ZDRAVÍ

Rok 2000 je prvním rokem nového století a zároveò posledním rokem starého tisíciletí. Nebojme se pøivítat 21. století s otevøenou náruèí a otevøeným srdcem. „Ze století do století jdem,“ zpívali Voskovec a Werich a my tento pøechod zažíváme. Je to nová startovní èára pro každého. Zamyslete se jak žijete. Staøí filozofové považovali tìlo za dùm, kde sídlí duše. Bylo by dobré tento dùm oèistit, aby se oèistila i duše. Proto jsem zvolila jako téma pro své èlánky v tomto roce: Poznej sám sebe, peèuj sám o sebe a budeš sám se sebou spokojen. Mìsíc obíhá okolo Zemì a mìní z našeho pohledu stále svou podobu - dorùstá do úplòku a couvá do novoluní. Tak jako má Mìsíc vliv na zemskou pøitažlivost, tak má vliv na naše tìlo. Nejvíce to pociujeme pøi úplòku. Je to nejvýraznìjší fáze, která zatìžuje organismus, a záleží na psychice a kondici každého z nás, jak se s ní vyrovná. Nìkdo špatnì spí, jiného bolí hlava a neklid se dá pozorovat i u zvíøat.

Moderní medicína dokázala lidstvo zbavit infekcí, dokázala, že žijeme déle, že jsme vìtší a silnìjší než naši pøedkové. Objevují se však alergie, nemoci se stávají chronickými a mnozí lidé trpí únavovým syndromem. Zdá se, že ke zdravému, spokojenému a šastnému životu potøebujeme nìco víc. Naši pøedkové žili v souladu s pøírodou, vnímali její krásu a dokonalost. Obdivovali tajemství pøírody, krásy barev a vùní. Zkusme vnímat východ a západ Slunce, sledovat mìnící se Mìsíc a hvìzdy na noèní obloze. Najít si èas na procházku lesem, najít si èas na sebe a své blízké. Naše tìlo a duše žije podle rytmu Mìsíce. S pohybem Mìsíce je v našem tìle svázána èinnost 12 orgánu, které jsou energeticky propojeny. Každý z tìchto orgánu je jednou za 24 hodin na 2 hodiny uveden do pracovní èinnosti a za 12 hodin se dostane na 2 hodiny do útlumu. Pøílivové vlny obìhnou Zemi dvakrát za 24 hodin. Voda po 12 hodinách stoupá a po stejnou

nesmí divit - neprodávají se pøece na kusy, ale na kilogramy). Pøi balení praskají jako by byli z tvrdého tìsta a ne z vosku. To se u chlumeckých mezistìnek stát nemohlo. O letošních vánocích nám tedy u stromeèku naposledy vonìla ta úplnì poslední svíèka z poctivé mezistìnky. Zùstanou skuteènì i v tomto pøípadì zlaté èeské ruèièky, fortel a vztah k dobré práci zapomenuty, nebo se najde nìkdo kdo by navázal na tuto tradici? Pokud ne tak bych touto ces-

tou rád podìkoval všem, kteøí se na zpracování vosku v Chlumci podíleli. Na stejnì dobré mezistìnky si asi budeme muset poèkat. A to je škoda. Josef Machota

dobu klesá. Je to tedy pøíliv a odliv, prokrvení a odkrvení. Aktivní èinnost orgánu bìhem 24 hodin podle èínské medicíny Plíce 3 - 5 hodin Tlusté støevo 5 - 7 hodin Žaludek 7 - 9 hodin Slezina a slinivka 9 - 11 hodin Srdce 11 - 13 hodin Tenké støevo 13 - 15 hodin Moèový mìchýø 15 - 17 hodin Ledviny 17 - 19 hodin Dráha obìhu 19 - 21 hodin (obal srdce, krev, emoce, sex) Dráha tøí ohòù 21 - 23 hodin (dýchání, trávení, vyluèování) Žluèník 23 - 1 hodin Játra 1 - 3 hodin Necítíte-li se pravidelnì v nìjakém èase dobøe nebo se budíte v urèitou hodinu ze spaní, podívejte se, který orgán zrovna pracuje a dává Vám najevo, že není úplnì v poøádku. Jana Luòáková

21

A. Lauterbach

ŠASTNÝ DÌDIC (Groteska neskuteèná) Scéna pøedstavuje chodbu v èinžáku s dvìma pokoji. Vpravo pokoj Václava Máka, vlevo Josefa Máka. Revuálka, na níž je namalovaná ulice mìsta, støídavì zatahuje podle dìje ten èi onen pokoj. Na chodbì jako ozdoba visí kordy s bambitky. Tentokrát se v této grotesce pan autor neodvážil vystoupit pøed oponu, radìji zùstal skryt za kulisami, aby zas nebyl vyveden jako v té pøedcházející silvestrovské. Rozhodl se totiž, že své figurky pošle na scénu, aby se pøedstavily samy. Od toho jsou pøece herci. Jednotlivé aktéry seøadil již podle dùležitosti, a jakmile se zvedla opona, prvního hned poslal na scénu. Josef: Pøíjemný dobrý veèer. Jmenuji se Josef Mák, novopeèený inženýr, který právì pøed mìsícem slavnostnì promoval. Jsem doposud bez zamìstnání, prožívám sladké nicnedìlání v oèekávání vìcí pøíštích. Bydlím v Dlouhé ulici èíslo popisné 882 a tuto adresu vám nabízím k laskavému zapamatování. Chtìl bych pøece jenom a na to kladu hlavní dùraz, vás všechny ještì jednou upozornit, že se jmenuji Josef Mák. Jsem totiž jednou z nejdùležitìjších postav, kolem níž se to všechno motá a toèí. Václav: Jsem záhadný muž. Ale i pøesto jsem dostal jméno Václav Mák. Vzácná shoda jmen, že. Pøíkøe jsem se ohradil proti tak smìšnému jménu, ale pan autor, jeho strùjce, trval na svém. Jseš Mák a basta, povídal, nebudeš mi fušovat do øemesla, kterému nerozumíš, jinak celá zápletka je v háji. Nakonec jsem to uznal a dal mu za pravdu. Tedy Václav Mák. Halabala: Všichni mì znají pod jménem Vendelín Halabala. Jsem øeditelem zdejší banky a jako takový mám závažný úkol najít Šastného dìdice. Vìøím v sedmou velmoc - tisk, kde jsem patøiènou zprávu nechal otisknout. Pøidám-li k tomu trochu detektivního instinktu, v galérce by øekli fízlovského èuchu, jistì ho co nejdøíve dopadnu. Eh, chtìl jsem øíct najdu. Nita: Nita Halabalová, prosím. (Klaní se.) Pravá a nefalšovaná vlastní dcera svého otce. Jsem vášnivì zamilovaná do svého Josífka. Otec, který doposud o tom neví a jemuž to co nejdøíve hodláme povìdìt, mi pøedhazuje svého disponenta, nanicovatého a k tomu ještì takhle (ukáže) pravého ètyøicátníka. A si ho nechá. Svatosvatì pøisahám. Se svým Pepíèkem na život a na smrt. Iška: Iška. Mám sice nejkratší jméno, které si pro mì autor vymyslel, ale zato nejdelší trápení, jaké mùže mladou ženskou potkat. Pìt let jsem marnì hledala mužskýho a ne a ne o nìj zavadit. Takovou jsem mìla smùlu. Kdybych nebyla k svìtu. No podívejte se. Nejsem èupr holka? Ráda bych se vdala. Podala jsem si proto inserát. No a vidíte, zase smùla. Uchytil se bohužel jenom jeden. Ale lepší nìco, nežli nic. Jdu za ním. Dnes s ním mám první rande. Držte mi palce. Vomáèka: Pokøtìn jsem byl jménem Serafín. Nevím, kde mí rodièe toto jméno vyštrachali, možná že v Peèírkovì ka-

22

lendáøi, ale jedno vím zcela urèitì, že jsem v životì s ním mnohdy prožil krušné chvíle. A potom k tomu ještì Vomáèka. Žáci mì pøejmenovali na Sós. Tak tedy Serafín Vomáèka, profesor. Tetièka: Jako tetièka Šastného dìdice se nesmírnì tìším na shledání s ním. Tolik rokù jsme se nevidìli, snad až do té doby, co zaèal studovat na toho inženýra. Jestlipak mì hoch ten pozná. Jen aby si nemyslel, že od nìho nìco chci. Taxikáø: Venca Volnobìh. Jako taxikáø si troufám øíct, že jsem osobou stejnì dùležitou, jako nìkterá z tìch, co se tu právì pøed vámi producírovaly. No to koneèné budete moct posoudit sami. Budu totiž zachraòovat prekérní situaci. A pro rychlý zásah budu nucen pøedjet se svým fárem. Kolportér: Noviny - zvláštní vydání... Hledá se Šastný dìdic. Ano, jistì jste mì poznali, ani bych se nemusel pøedstavovat. Ale bonton to vyžaduje a autor se na mì dívá za kulisou, abych se neulil. Až na to své - Noviny - toho mnoho nenamluvím. Karel Noha - kolportér. Metaø: I neøíkejte. I malé role jsou velké role. Já tu napøíklad hraju jen vobyèejnýho metaøe Francka Smetáka, sice skoro ani neceknu, ale rejža mi øíkal, že to musím hlavnì dobøe vyhrát a pohybovì ztvárnit, aby to diváka chytlo. Proto jsem zapøáh i céru. Božka, poï sem. Božka: (Vjede s koèárkem.) Božka Smetákové, prosím. Pøedstavte si, že já hraju chùvu. Velkou roli. Metaø: I kuš! Božka: Proto jsem pozvala i svého šamstra Lojzu. A také jednou vidí nìco pìknýho. Tak se hezky dívej, Lojzíèku. Ahoj. (Mává mu do hledištì.) Metaø: Božka, žádný cukrbliky, jedeme. Gong! (Zazní gong. Oba odjedou. Rozhrne se pùlka revuálky a odkryje pokoj Václava Máka a chodbu. Pøed jeho pokojem truhlík na uhlí. Viditelné visitky na dveøích obou pokojù - Václav Mák a Josef Mák. Václav si nese kávu. Notuje si písnièku.) Václav: Kávu si osladím o trochu víc. - Tak kolik? Tøi. (Poèítá.) Jedna, dvì, tøi. (Sladí kávu kostkami, míchá ji. Bere noviny.) Copak nám nabízí rubrika Seznámení? Peníze docházejí. Nutno najít pomalu nový zdroj. (Ète.) Bezdìtná vdova 61, hledá osamìlého muže, kutila do 70 let atd. Auto vítáno. Podívejme, autem by se to chtìlo vozit. 51 letá vdova, silnìjší postavy nabízí pøátelství, nìhu a lásku hodnému… (zasmìje se) tak a to nabízí tomu hodnému, taky nic pro mì. Hernajs a samá vdova. No jako tady. Inteligentní vdova 65 bez závazku hledá... s tìma bych to chytil, ty by naopak dovedly èlovìka pøivíst na mizinu. No dneska je v tìch novinách ale lautr samý… Do prkýnka, no to je bomba. (Ète.) Zvláštní oznámení. Hledá se Šastný dìdic Josef Mák, jehož místo pobytu není úøadùm známo, zdìdil závratné dìdictví po babièce v hodnotì tøí milionù korun. Jmenovaný nech se pøihlásí u øeditele Halabaly, jehož banka byla povìøena vyplacením této èástky.

- Hrome, èet jsem to správnì? No jo. Josef Mák. - Sakra to by šlo. Výborný nápad. (Vyjde na chodbu a vymìní visitky na dveøích, takže Josef Mák je vlastnì nyní Václav Mák a naopak. Vrací se do pokoje, strojí se a odchází. Zamkne pokoj. Rozhrne se levý pokoj. Josef a Nita sedí u stolu a pijí víno. Nitina kabelka leží na stole.) Josef: Tvého otce postavíme pøed hotovou vìc. Chodíme spolu už dost dlouho a teï, když jsem koneènì promovanej, mìli bychom mu vyložit karty na stùl. Nita: Nevím, jak to pøijme. Víš pøece, že poèítá s tím svým disponentem. Josef: Vidìlas ho? Líbí se ti? Nita: Teprve dvakrát. Otec to vždycky zaøídil tak, aby ho pan disponent musel vyhledat v bytì a mì také zdržoval doma, snad proto, abych si ho dobøe prohlédla a zaèala si pomalu na nìj zvykat. Jenomže já jsem mu tu jeho hru prokoukla a hned jsem si to s ním vyøídila. Josef: Cos mu øekla? Nita: Že jsem už dospìlá a že v tìhle vìcech mám plné právo rozhodovat sama a ten disponent že se mi nelíbí, že je pro mì dost starý s hlavnì malý a tak dále a tak dále. No prostì jsem ho s tím nápadníkem poslala k vodì. Josef: O nás dvou ses nezmínila? Nita: Mìla jsem v úmyslu. Ale když jsem vidìla ten jeho pohled, odvaha mì pøešla. Josef: Co kdybychom dnes... Nita: Poèkej, miláèku, nech to na mnì. Otec má teï nìjaké tìžkosti, vidím to na nìm. Josef: Naše hra na schovávanou trvá už dost dlouho, nezdá se ti? Je tøeba už do toho øíznout. Nita: Poèkám, až bude otec na mìkko, jak se øíká, a pak to s ním sehraju jedna nula. Josef: Tak na to, aby to bylo co nejdøíve... (uká si s Nitou. Nita se pøi tom podívá na hodinky.) Nita: Pro boha. Už jsem mìla být doma. Slíbila jsem to. Zvláštì dnes mi otec kladl na srdce, abych byla dochvilná a nikde se dlouho nezdržovala. No nechci to vidìt. To bude zas. (Obléká se. Spìchá ke dveøím, ve spìchu zapomene kabelku.) Josef: Poèkej, doprovodím tì. (Bere kabát a oba odcházejí. Josef zamyká. Revuálka se zatáhne celá.) Halabala: (Nese kuføík s pøíslušnou sumou. Setká se s Vomáèkou.) No ne, je to možné? Jsi to ty, Serafíne? Vomáèka: Vendelíne. Halabala: Nikdy bych neøek, že tì po tolika letech potkám tady v tomhle mìstì. Vomáèka: Po ètyøiceti letech, Vendelíne. To to utíká, že. Halabala: A co dìláš? Vomáèka: Uèím na gymnasiu. A ty? Halabala: Jsem øeditelem zdejší banky. Teprve pìt let. Jinak po studiích jsem pracoval v Olomouci. Vomáèka: Já tìch štací prošel trochu víc, než jsem zakotvil v tomto mìstì, a že potkám tebe tady, to mì ve snu nenapadlo. A jak jinak? Mᚠspojení na nìkoho z naší tøídy? Halabala: Co tì nemá. To jsme se tak nìjak všichni po maturitì rozutekli po vlastech èeských, že teï tìžko nìkdo z nás sežene adresy. Vomáèka: No, nìco bych mìl. Halabala: Jestlipak žije Emil Hluèný, mùj soused z lavice, výborný latináø, od kterého jsem opisoval komposice. Vomáèka: Tak o tom ti náhodou mohu øíct, že dìlá faráøe nìkde v Podkrkonoší, ale kdybys mì zabil, neøeknu ti kde.

Halabala: A co primus tøídy Oto Špik? Vomáèka: Ten žije v Praze. Jeho adresu jsem zjistil v telefonním seznamu a po rozhovoru s ním mi dal nìkolik dalších jmen. Poèkej, mám je v notesu. Ruda Lapil, Honza Klaus, Franta Pavlín, Eman Mudrc, Jarka Koula, Pepík Jirásek. Poslyš, Vendelíne, co myslíš, nemìli bychom se my dva pokusit sezvat je? Umíš si to pøedstavit? Mušketýøi po ètyøiceti letech. Tìch nìkolik adres, které jsem ti èetl, mám už k disposici. Halabala: A tady mᚠmoji. I s telefonním èíslem. (Vstoupí kamelot a vyvolává Noviny.) Vomáèka: Mùj telefon si snadno zapamatuješ. 654321. Halabala: Radìji si to napíšu. 654321. Vomáèka: To je domù. Kdybys volal do školy, tak na èíslo 874150. (Halabala opakuje a èíslo si píše. Vejdou Nita a Josef.) Nita: (Zdìšenì.) Mùj otec. (Josef se maskuje tím, že po rychlé dohodì s kolportérem pøevezme èást jeho novin a vyvolává Noviny.) Halabala: (Spatøí Nitu.) Kde se tu bereš? Proè nejsi doma? Nita: Ale, tati, pøece víš... Halabala: Nic mi nevykládej. Slíbilas mi pøece, že budeš vèas doma. Èekám pokrývaèe na opravu støechy a doma nikdo. Vomáèka: Tak já pùjdu. Nebudu rušit. Nashledanou, Vendelíne, a nezapomeò. Nashledanou, sleèno. Nita: Nashledanou. Halabala: Ahoj, Serafíne, a nezlob se. (Profesor si koupí noviny u Josefa. Halabala k Nitì.) Halabala: Tos mi to pìknì zavaøila. Co mi to dalo práce, než jsem pokrývaèe sehnal a teï tohle. Kdybych aspoò nemìl na krku ten zpropadený pøípad, sedìl bych teï doma a èekal na nìj. Nita: Už tì pozoruju delší dobu, musí to být veledùležitý pøípad. Halabala: Taky že ano. Ale brzo tomu udìlám konec. Už ho mám. Už jsem zjistil koneènì jeho adresu. Nita: Koho, tati. Halabala: Koho. To je taky otázka. Josefa Máka. Ten bude pøekvapený, až se u nìho objevím. Právì k nìmu letím. Nita: Ale poèkej, tati, všechno ti vysvìtlím. Nebudu nic zapírat. My... Halabala: Nemám teï na tebe èas. Nezdržuj mì. Musím za ním a ty pospíchej domù, tøeba mistra ještì zastihneš. (Odejde.) Nita: (Bìží k Josefovi.) Slyšels? Josef: Slyšel. Až se mi kolena rozklepala. Tak on už na to pøišel. Nita: A bude snášet na tvou hlavu hromy blesky, bude tì nutit, abys pomìr se mnou pøerušil, abys na mì prostì zapomnìl, protože on má pro mì nìkoho jiného ..... ha. (Vykøikne.) Josef: Co se dìje? Nita: Moje kabelka. Zapomnìla jsem si ji u tebe na stole. To je korpus delikti. Pojï rychle. Nadejdeme otci a hodíš mi ji oknem. (Josef pøedá noviny kolportérovi, jedny si koupí a oba utíkají za Halabalou. Na scénu vjede metaø s károu a zaène uklízet. Za ním Božka s koèárkem. Josef a Nita se spìšnì vracejí.) Josef: Nevíš, proè se vrací? Nita: Nevím, rychle, maskuj se. (Josef uchopí jedno koštì v káøe a utíká s ním pøes jevištì, aby se podíval, jak daleko je Halabala.) Metaø: Hergot, vy chlape zlodìjská, vy ste mi ukrad zrovna to nejlepší koštì. Tak už i košata se kradou.

23

Josef: (se vrací) Ale ne, jak bych moh. Chci vám jenom trochu pomoct. Metaø: To sou mi vìci. A já vás mìl málem za zlodìje. Tak to vemte z týhle strany. (Josef zaène s úklidem, pøi tom dává znamení, že se blíží Halabala, Nita se hluboce nakloní do koèárku. Halabala si koupí noviny, prohlíží je, spokojenì kývne hlavou, když zjistí, že ta zpráva je v novinách a odejde. Kolportér taky.) Nita: Už je pryè. Rychle za ním. Snaž se dostat domù døív než on a odstraò kabelku. Josef: Víš co? Zajedu tam, to bude rychlejší. Taxi, taxi. (Na kolobìžce nebo na dvojkole pøijede taxikáø a zasalutuje.) Taxi: K službám, vašnosti. Kam to bude? Josef: Dlouhá ulice èíslo 882. Taxi: Prosím, raète nasedat. (Oba odjedou. Nita jim mává. Vejde Iška, v jedné ruce kuføík, v druhé papírek s adresou. Osloví metaøe.) Iška: Prosím vás, pane, je tohle Dlouhá ulice? Metaø: Strašnì dlouhá, panièko, to vám mùžu dát písemnì. Víte, že mi trvá plnejch vosum a pùl hodiny, než ji pøejedu? Jo. Tak je dlouhá. A tuhle maršrutu dìlám každej den. Veèír ji cejtím v nohách. Iška: To byste moh znát pana Máka. (Nita zbystøí.) Metaø: To bych moh, ale neznám. Znal jsem òákýho Máka, kominíka, ale ten bydlel na druhým konci mìsta.

Iška: Toho nehledám. (Ukazuje papírek.) Já hledám pana Máka v Dlouhé ulici èíslo popisné 882. Metaø: Nemohu sloužit, panièko. Víte, já si musím hledìt silnice a ne èumìt, kde kdo bydlí. Jak pak bych si moh pamatovat všechny ména, to bych musel mít hlavu jako slovník nauènej. Já z téhle ulice znám akorát Vozába, to je hostinskej, a když k nìmu dorazím na pivo, tak vím, že mám pùl šichty za sebou. A toho voni nehledaj. Iška: Co byste mi radil. Metaø: Jaký ste to øíkala èíslo popisný? Iška: 882 Metaø: Jo, v tomhle bych vám moh poradit a hledání usnadnit. Heleïte. Na pravý stranì ulice bìžej èísla lichý a na druhej sudý. Budete se tedy držet levý strany a nìkde na konci Dlouhej ulice padnete na èíslo 882. Jasný? A tam toho Máka najdete. Jó, moment. Nepudete po levý stranì, ale po pravý a udìláte vlevo hleï. Levá je totiž momentálnì rozkopaná. Kladou tam novej elektrickej kabel. Iška: Dìkuji vám, byl jste moc hodnej. (Odchází.) Metaø: Rádo se stalo. Adió. Božka. Tady sem už hotovej. Vemu tì do vleku. (Odjedou.) Nita: Zdál se mi být upøímný a vìrný. A hleïme, milánka. Má milenku. Musím za ním. (Odbìhne.)

V mateøské škole se radujeme z každé vloèky snìhu Je úterý ráno a dìti z III. tøídy Mateøské školy Podìbradova se zaèínají scházet. Každé z nich si s sebou nese kluzák na sníh. Dnes je èeká „Malá zimní olympiáda“. Od zaèátku týdne si vyprávíme o zimì a zimních sportech, a tak si nìkteré z nich dnes vyzkoušíme. Jako správní sportovci se rozcvièíme ve tøídì a po vydatné svaèinì vycházíme ven. Kopec v zámeckém parku se mìní v závodní dráhu. Nìkolikrát sjíždíme „jen tak“, a pak už se zaèíná mìøit èas. Jízda je dost napínavá - nìkdo jede pozadu, jinému ujel kluzák... Následuje další disciplína hod snìhovými koulemi do dálky. Zde vynikají hlavnì chlapci, ale dìvèata se jim vyrovnávají pøi spoleèné stavbì snìhové pøekážkové dráhy. Vzájemné povzbuzování nutí dìti k co nejrychlejšímu bìhu. Poslední stisknutí stopek a je dobojováno. Nyní zbývá jen vyhlásit výsledky a rozdat medaile. Dopoledne plné zdravého pohybu je za námi. Tak zase za rok... dìti a uèitelky z III. tøídy MŠ Podìbradova

24

Pokraèování pøíštì.

ADVENTNÍ NADÍLKA V PODZÁMÈÍ Stejnì jako v minulých letech, pøipravili jsme i letos pro naše obyvatele vánoèní program. Ještì pøed první adventní nedìlí pøišla k nám do Podzámèí paní Pergmanová, aby nám ukázala, jak se dìlají slamìné ozdoby. Na Mikuláše se pøevlékli tøi pracovníci domova do oblekù Mikuláše, èerta a andìla a vyrazili s mikulášskou nadílkou po domovì. Letos se rozdávala tradièní koleda, vizovické vìneèky a stolní kalendáøe, které nám vìnovaly Kolínské tiskárny a.s. Mentálnì postižená dìvèata se zúèastnila Mikulášské besídky v Hradci Králové v Novém Adalbertinu. I tento rok nás pøišly potìšit dìti se svým programem. Dìkujeme tímto ZŠ Osice, MŠ Beruška Chlumec n.C. a MŠ Klamoš. V pùli prosince jsme napekli cukroví za vydatné pomoci samotných obyvatelek. Bylo toho ze 7,5 kg tìsta. Hned další den se jeli nìkteøí z obyvatel do Tøebechovic podívat na svìtoznámý betlém. Téhož dne se konala výstavka výrobkù obyvatel. Velké oblibì se tìší program Univerzity III. vìku. 15. 12. se uskuteènila jedna z nejúspìšnìjších pøednášek prvního semestru „Pamì a demence v seniorském vìku.“ Pøednášejí-

napekli. Pøed Štìdrým dnem pøišel k nám do domova navštívit obyvatele pan starosta Ing. Uchytil. Jeho povídání se tìšilo velké pozornosti. Nìkteré obyvatelky i zaslzely, když jim pan starosta osobnì popøál do nového roku a pøedal malou kytièku. Štìdroveèerní veèeøe byla s tradièním bramborovým salátem a smaženým kaprem nebo øízkem, kdo co chtìl. Dìkujeme Rybáøství Chlumec n. C. a.s. za darované kapry. Štìdroveèerní veèeøe se zúèastnil jako každý rok i pan øeditel a vrchní sestra. O svátcích byla pro vìøící obyvatele pøipravena bohoslužba. Na závìr roku jsme se sešli na Silvestrovském posezení. Pøipraven byl bohatý soutìžní program, který zahájila pantomima Èert a Káèa v podání pìti pracovníkù DD. Už v prùbìhu dne se prodávaly losy do silvestrovské tomboly, kde 2/3 losù vyhrávaly a cena byla lidová, pouhá 1,- Kè. Dìkujeme tímto sponzorùm tomboly: Èeské spoøitelnì, IPB bance, Èeské pojišovnì, pojišovnì Kooperativa, obyvatelce paní Helenì Lášové i zamìstnancùm DD. Závìrem dìkujeme firmì Aleš Jerie a syn za sponzorský dar na zakoupení elektronických šipek.

cím byl známý odborník Doc. MUDr. Miloš Vojtìchovský, CSc. Mimo jiné pøipomenul i Mezinárodní rok deprese. V zápìtí jsme pøipravili setkání s pøíbuznými, na kterém jsme informovali všechny návštìvníky o dìní v domovì. 17. 12. pøišly dìti ze Základní umìlecké školy v Chlumci n. C. z akordeonového oddìlení pøedvést nám, jak umí hrát na harmoniky. Vystoupení se moc líbilo, dìkujeme všem úèinkujícím a paní uèitelce Procházkové za pøípravu. Poslední pøedvánoèní sobotu se naše mentálnì postižená dìvèata zúèastnila Setkání na Hrádku u Nechanic. 20.12. pøišlo pìt dívek „se zlatem v hrdle“ potìšit naše obyvatele vánoèními písnìmi a koledami. Dìkujeme paní Michaele Suchánkové, sleènám Janì Šimákové, Evì Forejtové, Petøe Hlaváèkové a Slávce Pìchoèové za vytvoøení pøekrásné vánoèní nálady. Odpoledne pøijel herec Jan Bílek z divadla Drak s loutkovým pøedstavením Princ Bajaja. Na 22. 12. pøipravil zdravotní úsek našeho personálu Malou vánoèní besedu s vánoèním povídáním, písnìmi, koledami. Po programu se podávalo vánoèní cukroví, které jsme pøedtím

Za Domov dùchodcù V Podzámèí Daniela Lusková

Dùm dìtí a mládeže v Chlumci nad Cidlinou Nabídka akcí na únor 2000 Pololetní 4. 2. 2000 (pátek)

Zájezd do plaveckého bazénu AQUACENTRUM v Hradci Králové

Odjezd: Poplatek: Návrat: S sebou: 19. 2. 2000 (sobota)

prázdniny

v 8.00 hodin od lovèické prodejny na námìstí dìti 115,- Kè, dospìlí 130,- Kè kolem 13.00 hodin plavky, ruèník, mýdlo, svaèinu

Balada pro banditu - èeský muzikál napsaný na motivy románu I. Olbrachta „Nikola Šuhaj Loupežník“. Pøíbìh vìèných dvojic milencù je doprovázen pøekrásnými melodiemi.

Místo: Odjezd: Poplatek: Návrat: Pøipravujeme:

Klicperovo divadlo v Hradci Král. v 16.15 hodin od lovèické prodejny na námìstí dìti i dospìlí jednotnì 130,- Kè kolem 20.30 hodin

Bruslení na zimním stadionu v Hradci Králové - krytý stadion, hudba, obèerstvení - pøesný termín bude vèas oznámen

Pøihlášky na zájezdy si mùžete vyzvednout v DDM (( 595 357 ) nebo každou støedu ve škole v jazykové uèebnì od 9.30 do 10.00 hodin. Zájezdù se mohou zúèastnit i rodièe.

25

Lékárna informuje

Bolesti v krku

Jak nad nimi vyzrát V lékárnì je k dostání nespoèet lékù na léèbu bolestí v krku. Povíme vám, jak rostlinná léèiva a protizánìtlivé pøípravky pùsobí.

Pouhé vyèkávání, pití èaje a tlustá šála vaše útrapy nezkrátí

Pøi nachlazení - když viry pronikají z nosu smìrem k prùduškám - vás vìtšinou také rychle zaène bolet v krku. Jaký je úèinek rùzných prostøedkù, které mùžete k léèbì bolestí v krku použít?

Léèivé rostliny Léèivé rostliny, které se používají pøi zánìtech krku, mírní obtíže dvojím zpùsobem: Nìkteré chrání postiženou sliznici a jiné svým dezinfekèním úèinkem pùsobí proti virùm. Léèivky jako napøíklad islandský mech (pukléøka) potáhnou sliznice v hrtanu ochrannou vrstvou slizu, která brání dalšímu podráždìní hrdla a urychluje léèbu. Název této léèivé rostliny je ponìkud zavádìjící - nejedná se totiž o mech a rostlina ani nepochází z Islandu. Cetraria islandi-

26

ca, jak zní její latinský název, je spíše lišejník, který se vyskytuje v severní Evropì. Léèivé rostliny s éterickými oleji dezinfikují sliznice. Pøi bolestech v krku se osvìdèily pøedevším oleje z tymiánu, anýzu a fenyklu. Mnoho pøípravkù proti bolestem v krku obsahuje navíc mátový olej nebo látku, která se vyskytuje v mátì - mentol. Velmi úèinná je pøi bolestech v krku šalvìj. Obsahuje látky, které sliznici ponìkud znecitlivují. Tyto takzvané tøísloviny se ukládají na bílkovinová tìlíska na povrchu sliznice. Sliznice se tak znecitliví vùèi podráždìní zvenèí, navíc se ztíží pronikání bacilù do sliznice. Kromì tohoto úèinku, oznaèovaného odborníky jako adstringentní, má šalvìj ještì pøímý dezinfekèní úèinek díky obsahu éterického oleje.

Homeopatická komplexní léèiva Bolesti v krku bývají stejnì jako jiné obtíže provázející nachlazení v devadesáti procentech pøípadù zpùsobeny viry. Ke zdolání virù potøebuje tìlo výkonný imunitní systém. Homeopatické léky, které posilují obranyschopnost organismu, bývají proto pøi potížích velmi úèinné. Tyto pøípravky obsahují ve velmi silném zøedìní napøíklad omìj, atropinsulfát a rtu.

Dezinfekèní látky Dezinfekèní látky mají pøi bolestech v krku dvojí význam - jednak usmrcují viry, jednak brání tomu, aby se na podráždìné a zanícené sliznici hrtanu usazovaly další patogenní mikroorganismy, napøíklad bakterie a plísnì. Dezinfekèní látky jako benzalko-

niumchlorid, cetylpyridiniumchlorid, chlorhexidingluconat, cetrimoniumchlorid nebo dichlorbenzenmenhol pùsobí proti širokému spektru rùzných mikroorganismù.

Lokálnì pùsobící antibiotika Antibiotika sice nepùsobí pøímo proti virùm, které bolesti v krku primárnì vyvolávají, ale pøi zánìtu v krku je obranyschopnost hrtanové sliznice snížena a pokud se zánìt v krku nezaène vèas léèit, nahromadí se u šedesáti až sedmdesáti procent pacientù v krátké dobì v místì zánìtu bakterie, které proces léèby naruší.

Lokálnì pùsobící léky proti bolesti Tyto prostøedky, oznaèované také jako lokální anestetika, mírní bolesti a obtíže pøi polykání. Pøípravky, které obsahují lokální anestetikum, byste však bez lékaøského doporuèení nemìli užívat déle než tøi až pìt dní. Užívají-li se delší dobu, mùže se stát, že se nepozorovanì rozvine tìžká infekce. Jdìte proto bezpodmíneènì k lékaøi, pokud bolesti v krku za nìkolik dní nepominou, nebo pokud se pøidá horeèka. V tom pøípadì se totiž z bolestí v krku mohla rozvinout hnisavá angina, která mùže mít, není-li léèena, nepøíznivý vliv na ledviny nebo srdce. Vèasným podáním antibiotik lze takovým následkùm bezpeènì pøedejít. V pøípadì, že bolesti v krku už léèíte pomocí lékù, mìli byste dbát tìchto rad: Pijte dostateèné množství tekutin, dbejte na pøíjemné klima v místnosti, dýchejte nosem. Je-li nos ucpaný, pomohou nosní spreje na zmírnìní otokù nosní sliznice.

Kloktadlo nebo cucavé pastilky? Vìtšina zmínìných lékù proti bolestem v krku je k dostání v podobì cucavých pastilek a kloktadel. Kloktání je velmi efektivní, protože roztok úèinné látky se dostává obzvl᚝

intenzivnì do kontaktu s infikovanou sliznicí. Kromì toho kloktání vyplavuje bacily také mechanickou cestou. Cucavé pastilky mají tu pøednost, že se dají pohotovì použít a diskrétnì. Existují také lidé, kterým se chce pøi kloktání zvracet. Cucavé pastilky

podnìcují kromì toho bìhem cucání tvorbu slin, což má pøíznivý úèinek na obranyschopnost sliznic dutiny ústní a hrtanu. A úèinné látky zùstávají déle ve styku se sliznicí. Èlánky pøetištìny z èasopisu ZDRAVÝ ŽIVOT

Chlumec na zaèátku a na konci století...

27

Co psaly Chlumecké listy pøed 60 lety 10. 2. 1940

Záslužná èinnost Okresní péèe o mládež

Státoprávní pomìry naší milé vlasti, o jejíž blaho a osud se, bohudík, více zajímáme a k níž více lásky projevujeme, dotkly se i sociálního postavení každého èlena našeho národa. Øeší se sociální otázky. Nemívalo vždy dobrý zvuk slovo sociální. Byly i doby, kdy to slovo budilo pøedstavu ozbrojené útoèící osoby. Dnes chápe se pravý význam tohoto slova ve všech smìrech. A sociální èinnost jeví se jako nutnost, abychom byli zdraví, schopni života a práce pro svébytnost našeho milovaného národa. Je to v podstatì prakticky uskuteèòovaná láska a soucit k bližnímu, lidumilnost èili altruismus. Veškerý zøetel obrací se dnes k mládeži. V ní tkví budoucnost národa. V dìtech a jen v dìtech je národ vìèný. A o každé dítì nám musí jíti, nebo jsme národem poèetnì malým. Organisovaná péèe o mládež jest soustøedìna u nás v Okresní péèi o mládež v Chlumci n. C. K její rozsáhlé èinnosti, jako jsou poradny pro matky a kojence v nìkolika obcích na Chlumecku, dále ošacovací akce, vyvaøování pro dìti nemajetné, umísování sirotkù v dobrých rodinách, pøibyla též péèe o uènì. Nová doba pøináší stále a stále nové úkoly. Pro chlumeckou okresní péèi o mládež jeví se potøeba nových místností pro stále rozvìtvovanou èinnost. Proto se tato rozhodla postaviti v Chlumci n. C. sociální dùm. - dìtský domov. V nìm kromì kanceláøe pro správu a ordinaèní místnost pro matky a kojence, budou i místnosti pro doèasný útulek dìtí - sirotkù a takových, jejichž výchova v nesvìdomitých rodinách byla by ohrožena, a to tak dlouho, dokud by tyto dìti nebyly umístìny v prostøedí vhodnìjším. Po této stránce ulehèeno bude i obcím, jimž tato péèe pøináleží. Ve svém zájmu obrátí zøetel k této nové èinnosti Okresní péèe a doufáme, že nás budou v každém smìru co nejvíce podporovati. Zmínìný dìtský útulek bude postaven na bývalém tržišti v místech, kde obývaly koèovné spoleènosti. Zemské ústøedí péèe o mládež v Praze se rozhodlo zadati stavbu domu chlumeckému staviteli p. Václavu Petrovickému.

28

S pøípravnými pracemi se již zapoèalo. Stavìti se bude ve 2 etapách (dílech). Letos postaví se 1. etapa. Zámožným se tu naskýtá pøíležitost osvìdèiti lidumilnost tím, že zøídí nadaci pro vydržování 1 až více dítek v útulku. Okresní péèe v Chlumci n. C. dìkuje všem pøíznivcùm za jejich podporu a souèinnost. 17. 2. 1940

Stavební plány mìsta Chlumce

Po uplynutí lhùty urèené k vyložení obecního rozpoètu na rok 1940 koná se koneènì rozpoètová schùze mìstského zastupitelstva. Zdržení pøíprav rozpoètu má však jednu pøíznivou okolnost, že je možno zahrnouti do programu po pøesnìjším urèení a náležitém pøedbìžném projednání též nìkteré plány, kterými alespoò z èásti splatíme dluh svému mìstu. Mimoøádný rozpoèet mìsta Chlumce n. C. na rok 1940 zahrnuje pìt významných podnikù. Pro ulehèení v bytové tísni a s pøedpokladem organisace služby železnièní správy na chlumecké stanici budou postaveny dva èinžovní domy pro železnièní zamìstnance nákladem 1,800.000 K. Domy mají státi na otevøeném prostranství bývalého tržištì, prùèelím k námìstí. Byty jsou plánovány zpùsobem vyhovujícím požadavkùm moderního bydlení pøi propoètu úspornosti, aby èinže byly pøístupné. Budou-li všechny okolnosti stavbì pøíznivé, poèítá se se zapoèetím práce z jara. Druhým významným podnikem je umístìní živnostenské školy. Je již známo, že bylo rozhodnuto koupiti bývalou továrnu Vulkán, která má býti pøestavbou zmìnìna v budovu živnostenské školy. I tato stavba je v koneèném stadiu plánování. Na adaptaèní práce s pøestavbou a na doplnìní zaøízení školy je poèítáno s nákladem 1,000.000 K. Souèasnì s touto stavbou se doèkáme koneèné úpravy Nádražní ulice. Bude v ní provedena úprava kanalisace, chodník bude posunut k budovám a rozšíøená vozovka bude vydláždìna. K rozšíøení stanice dráhy bude postoupeno místo as do poloviny dosavadní vozovky. Ètvrtým podnikem je úprava øeèištì Cidliny od kamenného mostu ke

splavu. Není sice jisté, dojde-li k uskuteènìní této práce, ale dnešní stav si to v zájmu ušetøení hospodáøských škod pøímo vynucuje. Na tuto investici se poèítá s pøíspìvkem obce ve výši 25.000 K. Koneènì se v mimoøádném rozpoètu pamatuje obnosem 200.000 K na výdlažbu nové okresní silnice ke Kladrubùm a okresní silnice k nemocnici. Plány zde tedy jsou. Záleží jen na správì obce a na všech faktorech, jež ovšem nejsou v moci obecní správy, ale odvislé od souèasných možností, aby se nìco uskuteènilo. Mìsto Chlumec n. C. má ještì mnoho povinností, nebo v uplynulých letech zùstalo velmi mnoho možností nevyužito. Psalo se a mluvilo již po léta o kanalisaci, o vodovodu. Regulaèní plán je také kapitolou ještì neuzavøenou. Doba není sice pøíznivá velkým plánùm, ale odpovìdnost zavazuje obecní správu, aby se koneènì jednou s nìjakým plánem zapoèalo. 17. 2. 1940

Zpropitné

V restauracích, hostincích a hotelích pøestalo se platit zpropitné, které bylo nahrazeno pøirážkou k cenì jídla, nápojù, pokojù atd.. Tím zase v jednom oboru byla rozøešena otázka, která dlouho byla pøedmìtem rùzných úvah i sporù. Hlavní námitkou proti zpropitnému vždy bylo, že je vìcí zamìstnavatele, aby platil své zamìstnance a že zpropitné závislé na dobré vùli a uznání zákazníka nemùže zamìstnanci nahraditi stálý a pevný plat; jinou podstatnou námitkou proti zpropitnému bylo, že odmìny se dostává èasto ne tìm, kteøí zákazníkovi skuteènì posloužili, ale jen tìm, kteøí - na pøíklad pøi placení - s ním pøicházejí do styku. Proto již v minulém století nìkteré odborové organisace usilovaly o zrušení zpropitného. Dnes již málokdo si vzpomene, že také na pražských tramvajích se dávalo zpropitné. O tom, že tato otázka byla velmi živá, svìdèí skuteènost, že již dávno u nás vyšla v pøekladu velmi bystrá Iheringova monografie: „O zpropitném“, která snesla dùvody proti zpropitnému.

Elektøinou proti mrazu

Silné mrazy v poslední dobì v èetných domácnostech, ale i jinde zpùsobily, že na nìkterých místech zamrz-

lo vodovodní potrubí. I tu se dnes hlásí elektøina jako pomocník. Na zamrzlé potrubí pøipevní se na jeho koncích elektrické pøívody, do nichž se zavede elektrický proud. Potrubí klade elektrickému proudu pomìrnì znaèný odpor. Elektøina mìní se v teplo a za chvilku potrubí rozmrzne. Neužívá se pøi tom elektrického proudu o napìtí, jakým svítíme. Jsou k tomu zvláštní transformátory, které znaènì sníží napìtí elektrického proudu. Toto použití elektrického proudu k rozmrzování zamrzlého potrubí je znaèným krokem vpøed a znamená velké výhody, zejména pak tu, že není tøeba bourat zdi nebo že není potøebí použíti jiného, obtížnìjšího zpùsobu vyhøívání. 24. 2. 1940 5,000.000 rozpoèet mìsta Chlumce n. C.

Schùze mìstského zastupitelstva

Témìø bez zájmu se konala v sobotu 17. února schùze mìstského zastupitelstva v Chlumci n. C. Zastupitelský sbor, sestávající ze zástupcù dle kandidátních listin z voleb pøed devíti lety, je shromáždìní z vìtšiny již dosti starých obèanù, abychom mohli omluviti nezájem. Až na výjimky jsou to v takové schùzi obèané, jimž na tváøích èteme mimovolnì výèitku, proè zde sedí. Nìkterý jako bùhví kolikátý náhradník za ty, kteøí ho dali za svá pøední místa na kandidátní listinu jistì ve víøe, že to devìt let trvat nebude. A tito bezdìèní nástupci sedí dnes ve schùzi jen proto, aby byl naplnìn pøedpis. Aby vyslechli a - odešli. Tøi ètvrtì hodinová schùze o rozpoètu èinila nutnì tento trapný dojem. Zastupitelskou schùzi, na níž se pracnì podaøilo sehnati kvalifikovanou vìtšinou 21 èlenù (ze 30) k pøijetí rozpoètu, øídil starosta br. František Jiroutek. Po pøeètení zápisu o poslední schùzi byly bez debaty pøijaty tyto zprávy k zastupitelstvu z mìstské rady: Zprávy k zastupitelstvu: Název mìsta jest stanoven Chlumec nad Cidlinou - Chlumetz a. d. Zidlina. - Za obsluhu jezu na Cidlinì stanovena M. Stehlíkovi odmìna 50 K mìsíènì. - Do okresního sboru samosprávného delegován starosta a radní Josef Sýkora. Do okresní péèe o mládež radní Jar. Žák. - Organisace polic. stráže nahradila mìstu výlohy sporu strážníkù v I. instanci obnosem 5.489 K. - Podniknuty kroky k udržení provozu v továrnì firmy Jos. Stutz. - Usneseno vydati prohlášení ministerstvu nár. obrany v likvidaci, že mìsto vrátí obnos 34.448.60 K za zøízenou studni na projektovaném staveništi kasáren, kdy-

by mìstu byl tento obnos nahrazen jiným èinitelem a že výplatou této èástky jsou veškeré nároky mìsta ze zrušené smlouvy úplnì uspokojeny a že se mìsto vzdává pro budoucnost uplatòování jakýchkoliv dalších nárokù z tohoto titulu. - K obstarání vyživovací služby atd. byli mìstu pøidìleni Jos. Peterka, resp. fin. stráže a Vlèek Karel, dozorce fin. stráže. Náklad osobní hradí stát. - Min. vnitra pøidìlilo mìstu 4 býv. zamìstnance vojenské správy, resp. délesloužící. Mìsto podalo rozklad a záležitost jest v projednání. Od pøidìlení zvìrolékaøe do služeb mìsta bylo min. financí upuštìno. Rozpoèet na rok 1940 Rozpoèet byl rozdán cyklostylovaný a schválen ve všech bodech tak jak byly podle jednotlivých hlav pøeèteny koneèné sumy pøedpokládané potøeby a úhrady. Rozpoèty vedlejší: Rozpoèet místní školní rady vykazuje øádnou a mimoøádnou potøebu v èástce 49.365.90, která bude uhrazena rozvrhem dle daòového základu školních obcí: Chlumec n. C. 44.590.90 Olešnice 1.900.Kladruby 1.742.Levín 1.133.Rozpoèet školního újezdu vykazuje øádnou potøebu 92.188.20 K a mimoøádnou potøebu 10.400 K. Úhrada øádné potøeby se rozvrhuje po jedné tøetinì na zemi, na okres a na školní újezd, mimoøádná na následující obce tyto povinné kvóty: Chlumec n. C. 6.873 K, Levín 174 K, Nové Mìsto 674 K, Stará Voda 249 K; Pøevýšov 321 K, Luèice (Kladruby) 629 K, Lišice 330 K, Písek 376 K a Nepolisy 774 K. Rozpoèet jednoroèních bìhù (IV. roèníkù) pøi m욝anských školách vykazuje schodek K 15.090, témìø stejný jako dosud. Rozpoèet chudinský vykazuje též nezmìnìnou témìø výši schodku, 23.900 K. Rozpoèet pohøebního ústavu vykazuje v potøebì vyšší položky na náhradu za pøípøeže a opravu inventáøe. V úhradì se pøedpokládá na to výnosem z poplatkù za pohøby dle tøíd, takže je pøebytek jen nepatrnì menší a sice 1.170 K proti loòskému pøedpokladu 1.500 K. Rozpoèet návìštního ústavu pøedpokládá pøebytek 1.600 K, o 1000 K ménì proti loòsku. Rozpoèet elektrárenského podniku i když je zpracován dosavadním zpùsobem, vykazuje vyšší pøebytek v èástce 1.100 K.

Øádný rozpoèet: I. Ústøední správa II. Obecní jmìní III. Obec. podniky výdìl. IV.Obecní pøirážky a dávky V. Státní pøídìly VI. Bezpeènost VII. Zdravotnictví VIII. Komunikace IX. Zemìdìlství X. Sociální péèe XI. Školství XII. Dluhy

Potøeba

Úhrada

171.160.259.400.-

25.000 359.986

880.-

4.770

1.650.- 176.500 -59.000 167.312.34.000 30.450.36.450 58.000.9.900 --23.900.-143.042.3.050 375.603.26 183.660 1,231.397.26 892.316

Schodek øádného rozpoètu èiní K 339.081.26, (proti loòskému roku více o 37.001.26 K) a bude uhrazen obecní pøirážkou k daním pøímým. K èinžovní dani pøirážkou v dosavadní výši t.r. 138 proc., k daním ostatním zvýšenou pøirážkou 400 procent (dosud 350 procent). Podstatnìjšími položkami rozpoètu, jež jsou pøíèinou zvýšení schodku jsou zvýšené potøeby na ústøední správu v dùsledku nové platové úpravy, vyšší náklady na školství a úroky výlohy z pùjèek navrhovaných na nové investice. Pomìry sotva opravòují k nadìji na vyrovnání rozpoètového schodku; nebylo to docíleno ani v pøíznivìjších letech. Proto bude velmi záležeti na hospodaøení a již je rozpoèet tak nebo onak sestaven. Doba ukládá obcím velké povinnosti a mnoho prací zatìžuje dosavadní agendu, ale obèanstvo má právo žádati i za tìch okolností bylo obecní hospodáøství vedeno tøeba s vypìtím všech sil u nás dobøe honorovaných zamìstnancù k obecnému prospìchu. Mimoøádný rozpoèet: V posledním èísle jsme již informovali své ètenáøe o stavebních plánech mìsta Chlumce. Informaci doplòujeme dle zprávy pøednesené k obecnímu zastupitelstvu. Nejvìtším podnikem mimoøádného rozpoètu je stavba dvou domù pro železnièní zamìstnance. Domy budou postaveny v nové ulici ke Kladrubùm, proti zbudovaným již èinžovním domùm. Každý bude o 24 bytech s moderním pøíslušenstvím. Stavebníkem a majitelem domù bude mìsto, které je povinno postaviti domy podle plánù ministerstva železnic. Mìstu bude zaruèen z 75 procent bytù nájem na 25 let; byty budou obsazeny železnièními zamìstnanci. 25 procent bytù bude zadávati mìsto. Pøed-

29

nostní právo na byt budou míti pojištìnci Ústøední sociální pojišovny, tedy zamìstnanci nižších kategorií. Je tedy tato podnikaná stavba sociálním èinem ve prospìch zamìstnancù s nižšími platy, jimž bude umožnìno zdravé bydlení. Další podniky: koupì a adaptace budovy pro Živnostenskou školu, výdlažba Nádražní ulice, regulace øeky Cidliny a dlažba ulic kladrubské a k nemocnici, jsou zajištìny výpùjèkami u místních penìžních ústavù a pøíslušnými pøíspìvky. Pøedpokládaná potøeba na podnikané práce èiní úhrnem 3,525.000 K. Návrhy mìst. rady k rozpoètu: K rozpoètu byly pøedloženy a schváleny tyto návrhy: Záležitosti osobní: Pragmatikálním zamìstnancùm pøiznány drahotní pøídavky dle vlád. naø. èís. 299-1939 Sb. zák. a naø. a pensistùm pokud mají nárok. Smluv. zamìstnancùm a dìlníkùm zvýšen plat dle naøízení vesmìs o 20 procent. - Jos. Hubenýmu se odvolává vyplácení pøídavku 250 K mìs. za vedení mìst. dùchodu od 1. 1. 1940. Témuž zvýšen pùvodní plat rovnìž o 20 procent. - Jos. Rubešovi se pøiznává úøední titul mìstský úèetní ad-

30

junkt, Josefu Starému, mìstský asistent (dle zákona èís. 103-1927) a Josefu Hubenýmu úøední titul správce mìstského dùchodu. - Polic. inspektoru Frant. Starému zaøazen postup od 1. 7. 1940 do 10. stupnì, I. plat. stupnice. - Polic. nadstr. Linhartu Solfronkovi pøiznán postup do 6. stupnì, II. plat. stupnice od 1. 1. 1940 a od 1. 1. 1940 vzhledem k obìžníku zem. úøadu pohotovostní pøídavek roèních 1.800 K do výslužného nezapoèitatelný. - K návrhu právní komise byl polic. strážník Jar. Kukla od 1. 1. 1940 ustanoven definitivním a zaøazen do III. platové stupnice, stupnice I. - základ. plat 6.300 K, èinovné 2.100 K, drahotní pøídavek 1.500 K, celkem 9.900 K roènì. Dávky z piva, karet atd. usneseno spoleèenstvu hostinských paušalovati jako dosud. Usneseno bylo vybírati dále dávky z karet, kùželníkù a kuleèníkù, jelikož musí býti opìt o povolení k vybírání požádáno. Schválen byl návrh na zavedení poplatkù stavebních, tj. za stavební komise v sazbách stanovených podle vzorných pravidel. Na návrh finanèní komise bylo schváleno odepsati 38.957 K nedobyt-

ných pohledávek z nájmù a pachtù. Tato èástka zahrnuje nìkteré položky staré i 20 let. Èlen finanèní komise br. vedoucí dr. Papík podává k návrhu vysvìtlení a doporuèuje, aby napøíštì vždy se závìreèným úètem byly mìstské radì pøedkládány výkazy nedoplatkù, o nichž by každoroènì bylo rozhodnuto. K rozpoètu mimoøádnému byl dán souhlas k uzavøení zápùjèek u Ústøední sociální pojišovny, u mìstské spoøitelny v Chlumci nad Cidlinou a o pøijetí úèelového vkladu První èeské vzáj. pojišovny, dle sdìlených podmínek. Návrh na doplòovací volbu do výboru spoøitelny byl vzat z programu. Schváleno bylo odprodati od pozemkù è. k 270 a 279 Okresní péèi o mládež místo na tržišti za obnos 3.244 K k stavbì sociálního domu. Staviteli panu Em. Brádlemu bylo udìleno povolení k rozdìlení pozemkù v místech u nádraží na stavební místa dle navrženého plánu. Námitky majitelù sousedících pozemkù se odkazují na poøad práva civilního. Navržené parcelování na 11 stavebních míst vyhovuje veøejnému zájmu a je v souhlase s regulaèním plánem.

Z matriky Mìstského úøadu

Narozené dìti s trvalým bydlištìm v Chlumci nad Cidlinou: TomᚠRákoš Lenka Trhoòová

nar. 3. 12. 1999 nar. 8. 12. 1999

Štìpánka Vilgošová

nar. 7. 1. 2000

Sòatky uzavøené v obøadní síni MìÚ Chlumec n. C.: 11. 12. 1999 Ing. Josef Nožièka Pavla Starcová

Milovice Praha 5

Z našich øad odešli: Miroslav Sláma Vladislav Bendásek Josef Pøerovský Marie Zimová

* 2. 7. 1929 * 29. 5. 1922 * 14. 7. 1964 * 22. 7. 1912

+ 29. 11. 1999 + 7. 12. 1999 + 13. 12. 1999 + 27. 12. 1999

Anna Slavíèková Vladimír Valenta

* 30. 4. 1930 * 6. 9. 1934

+ 30. 12. 1999 + 10. 1. 2000

Ivana Fölklová, matrikáøka MìÚ

Výroèí narození - únor 2000: 80 let Paní Zdeòka Perntová nar. 10. 2. 1920 bytem Vrchlického 600/IV., Chlumec nad Cidlinou 85 let Paní Antonie Tvrzká nar. 12. 2. 1915 bytem Èelakovského 42/I., Chlumec nad Cidlinou Paní Emilie Blažková nar. 14. 2. 1915 Domov dùchodcù-Øíhova 365/IV., Chlumec n. Cidl. Paní Vìnceslava Rašková nar. 17. 2. 1915 bytem Zámostecká 26/II., Chlumec nad Cidlinou

Paní Františka Noøížová nar. 21. 2. 1915 bytem Èelakovského 37/I., Chlumec nad Cidlinou 90 let Paní Marie Sacherová nar. 19. 2. 1910 bytem Kozelkova 362/IV., Chlumec nad Cidlinou Všem jubilantùm pøejeme hodnì zdraví a spokojenosti do dalších let. Za sociální oddìlení Mgr. Zdena Valentová

Dìkujeme všem, ktøí se pøišli rozlouèit s naším tatínkem, panem

Dìkujeme všem pøátelùm a známým za projevy soustrasti, kvìtinové dary a úèast na posledním rozlouèení s paní

Vladislavem BENDÁSKEM

Annou SLAVÍÈKOVOU

a zároveò dìkujeme za kvìtinové dary a projevy soustrasti.

Zvláštì podìkování patøí zamìstnancùm MALVY, p. faráøi církve øímsko-katolické p. Vágnerovi a za poskytnuté služby p. Netíkovi.

dìti s rodinami

manžel

31

KINO Panorama Chlumec nad Cidlinou ÚNOR 2000 2. února støeda 17.30 hod. 20.00 hod.

118 min.

NEVÌSTA NA ÚTÌKU

Širokoúhlý americký film. Romantická komedie. Tøikrát utekla svým ženichùm od oltáøe. Bude ètvrtý ženich ten pravý? Režie: Garry Marshall. Hrají: Julia Roberts a Richard Gere, Joan Cusack, Hector Elizondo, Rita Wilson aj.

Vstupné: 40,- a 43,- Kè 5. února sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

120 minut

KONEC SVÌTA

Americký širokoúhlý thriller. Kdo z lidí se mùže postavit samotnému Satanovi? Arnold Schwarzenegger! Ten pravý konec tisíciletí v akèní podívané roku. Režie: Peter Hyams Hrají: Arnold Schwarzenegger, Gabriel Byrne, Robin Tunneyová, Kevin Pollak ad.

Vstupné: 45,- a 48,- Kè

9. února støeda 17.30 hod. 20.00 hod. 115 minut

90 minut

Èeský širokoúhlý dramatický film, pøíbìh, který je nahlížen oèima malého hrdiny. Režie: Jaroslav Brabec Hrají: K. Roden, A. Geislerová, V. Cibulková, V. Chramostová, L. Kostelka, D. Mórová ad.

130 min.

Americká animovaná pohádka v èeském znìní. Legendární král džungle ve filmu studia Walta Disneye. Režie: Kevin Lima a Chris Buck Mládeži pøístupný

NÁHODNÉ SETKÁNÍ

Americký film. Milostný pøíbìh s Harrisonem Fordem a Kristin Scott Thomasovou. Režie: Sydney Pollack Hrají: Harrison Ford, Kristin Scott Thomasová, S. Dutton, Bonnie Huntová ad.

Vstupné: 45,- a 48,- Kè

32

Mládeži od 12-ti let pøístupný

TARZAN

Vstupné: 45- a 48,- Kè 16. února støeda 17.30 hod. 20.00 hod.

Mládeži od 12-ti let pøístupný

KUØE MELANCHOLIK

Vstupné: 40,- a 43,- Kè

12. února sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

Mládeži pøístupný

Mládeži pøístupný

19. února sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

120 minut

PEL͊KY

Èeská rodinná komedie podle knížky Petra Šabacha „Hovno hoøí“ a vzpomínek Petra Jarchovského. Režie: Jan Høebejk Hrají: M. Donutil, S. Stašová, B. Polívka, S. Zázvorková, E. Holubová, J. Kodet ad.

Vstupné: 41,- a 44,- Kè 23. února støeda 17.30 hod. 20.00 hod. 107 minut

AFÉRA THOMASE CROWNA

Americká kriminální komedie. Širokoúhlý film. Milionáøi kradou s noblesou. Režie: John Mc Tiernan Hrají: Pierce Brosnan, Rene Russoová, Denis Leary, Faye Dunawayová ad.

Vstupné 40,- a 43,- Kè

26. února sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

119 minut

Mládeži pøístupný

Mládeži od 12-ti let pøístupný

NOTTING HILL

Širokoúhlý film Velké Britanie - romantická komedie. Mùže se obyèejná filmová hvìzda zamilovat do obyèejného knihkupce? Od autora komedie „Ètyøi svatby a jeden pohøeb“. Režie: Roger Michell Hrají: Hugh Grant, Julia Robertsová, Richard Mc Cabe, James Dreyfus ad.

Vstupné: 42,- a 45,- Kè

Mládeži pøístupný