2
Slovo redaktorky Nejprve bych Vás chtěla přivítat v novém kalendářním roce a doufám, že bude takový, jaký si ho všichni přejeme! S novým rokem je tu naše už čtvrté vydání Školnin! Uplynulo čtvrt roku od nápadu založit kroužek, který se vzápětí stal skutečností. Takže tímto vydáním slavíme vlastně takové malé výročí. Tento měsíc byl ve znamení rozhovorů. Oslovili jsme jednak paní učitelku z 2. stupně, pak jsme i navštívili školní družinu, a ještě jsme položili pár otázek našemu spolužákovi, rozhovor s ním najdete však v sekci „Sportovní rubrika“. Nebude ani tentokrát chybět něco z Dění z naší školy, ani naše další známé rubriky, které už čekají jen na Vaše přečtení. Přeji pěkné čtení Michaela Vyhlídalová (9. A)
3
Obsah Slovo redaktorky ................................................................... 2 Obsah ................................................................................... 3 Z dění školy ........................................................................... 4 Rozhovor s… ........................................................................ 10 Neobyčejná........................................................................... 11 Hlas ...................................................................................... 13 Tvořivý koutek ...................................................................... 14 Svět stínů .............................................................................. 15 Kdo nás učí ........................................................................... 16 Komiks .................................................................................. 17 Sportovní rubrika .................................................................. 18 Pár slov na závěr ................................................................... 20
4
Z dění školy … Tříkrálová sbírka 2014 Dne 11. Ledna 2014 proběhla Tříkrálová sbírka. Sraz se konal v 9:30 ve školní budově na prvním stupni. Sbírku organizovaly paní učitelky Iva Studničková a Zora Procházková. Sbírka probíhala tak, že jsme si nejprve zašli pro ručně vyrobené papírové koruny, na kterých bylo napsáno velkým písmenem začáteční písmeno jednoho z králů, poté jsme si šli pro prostěradlové pláště, kde byly nalepené žluté či stříbrné hvězdy a pro kasičku a pytlíky s cukry a kalendáři. Po získání instrukcí si nás paní učitelky a ostatní lidé vyfotili, a pak jsme mohli vyrazit. Já jsem byla ve skupině s Petrou Rygelovou, Petrou Lakomou a Nikolasem Tóthem, naším vedoucím byl Marek Tisoň. Naší ulicí byla ulice u Masokombinátu. Koledování probíhá tak, že na někoho zazvoníte, zazpíváte koledu, a buď vám přispějí do kasičky, někdo dokonce přidá i nějakou sladkost, nebo nepřispěje (našemu vedoucímu dali dokonce 3 cukříky a kalendář). Pokud někdo chtěl, mohli jsme mu napsat na dveře K+M+B=2014. Někdy se bohužel i může stát, že zazvoníte a buď vám obyvatelé vynadají za rušení, nebo nikdo není doma a nebo vás jednoduše ignorují. V naší skupince to dopadlo tak, že nás asi 3 nebo 4 lidé seřvali a jen asi 5 lidí nám otevřelo. Donesli jsme asi nejméně peněz ze všech skupin, protože náš výdělek nebyl ani víc jak 150Kč. Jak jsme dorazili do školy, tak si nás paní učitelky zase vyfotily a mohli jsme se jít občerstvit buď cukrovím, buchtami a nebo rohlíky namazanými pomazánkou (nejlepší pomazánka podle mě byla česneková). Po občerstvení jsme se mohli vydat domů. Všem, co se zúčastnili i těm, co přispěli na Tříkrálovou sbírku, děkujeme. Ivana Pokorná (7. A)
5
Zápis do 1. tříd Zápis se konal dne 15. 1. 2014. Téma letošního zápisu bylo „Za zvířátky do pohádky.“ Na výpomoc v kostýmech jsem se přihlásila já, Veronika Zdařilová, Michaela Kovalská a Valerie Planičková, všechny z osmé třídy. Já a Verča jsme se převlékly do obleku kohouta a kosa, zatímco se Míša s Valčou nachystaly u fotoaparátu. Zhluboka jsme se nadechly a vpustily dovnitř první děti s rodiči. Každý od nás dostal pořadovou kartičku s číslem a obrázkem zvířátka. Postupně chodili do tříd tak, jak byli volaní. Naneštěstí se jedna maminka obsloužila sama, vběhla do třídy bez zavolání a udělala nám v tom trochu binec, který jsme naštěstí po krátké chvíli napravili s pomocí pana ředitele. Celou dobu jsem se rozplývala nad roztomilostí malých dětí. A za chvíli tu konečně bylo střídání. Shodila jsem ze sebe kohoutí kostým a ráda ho předala Míše, protože v něm bylo příšerné vedro, i když venku bylo pod nulou. Verča také svůj kostým předala. Ve třídě, kde seděli rodiče s dětmi, stál na lavici zrcadlový fotoaparát. Když nechodily už žádné děti na focení, koukaly jsme se na televize, kde byl puštěný krteček a vzpomínaly na své dětství. Do školy se pořád hrnuly další a další děti s rodiči. Letos jich přišlo vážně hodně. K večeru, když se všechno už uklidnilo a škola nebyla tak narvaná, jsme jen tak odpočívaly a povídaly si. Za celý den jsme nabrali asi 44 prvňáčků. Myslím, že tento zápis byl vydařený, a doufám, že příští rok budu moct také pomáhat. Markéta Pátková (8. A)
6
"Hledáme nejlepšího mladého chemika" 3. kolo Dne 28. 1. 2014 proběhlo v prostorách Střední školy logistiky a chemie v Olomouci již 3. kolo celostátní chemické soutěže. Jelikož se jednalo o regionální finále, byla přítomna pouze dvanáctka žáků, kteří získali v předchozím kole nejvíce bodů. Tentokrát si pro nás organizátoři připravili zkoušku, která měla prověřit naše praktické zkušenosti. V Olomouckém kraji se nenachází moc škol s dostatečným vybavením či laboratoří, a tak se úkoly obešly bez složitých aparatur. Na programu byly tedy základní pomůcky jako zkumavky, kádinky, pravítka a kalkulačky, ale také na nás čekalo překvapení v podobě pyknometru, o kterém většina z nás slyšela poprvé. V první části testování jsme měli za úkol popsat, jak vypadá reakce kyseliny sírové s dalšími rozmanitými chemikáliemi, a následně zapsat plyny, které se tímto vytváří - to vše podle jejich pachu. Rozeznat chlór byla hračka, horší to už bylo s látkami, které smrděly jako zkažená vejce. Pokud jsme se bez zranění proplazili do cíle, čekal na nás ještě druhý úkol. V tomto cvičení jsme využili natisknutý graf, podle kterého jsme měli zapsat různé informace. Když těchto úmorných 70 minut skončilo, mohli jsme si dojít na svačinu. Pořadatelé nezklamali a připravili si pro nás nálož, že jsme si připadali jak v pekařství. Vybrat jsme si mohli z různých známých i neznámých druhů pečiva- já si vybrala zapečenou bagetku, a abychom nezůstali na suchu, mohli jsme si odnést pití, které mělo stejně, jako v minulém kole motiv krtečka a objem 330 mililitrů, ale tentokrát s jinou příchutí. Když se už všichni pořádně občerstvili, čekalo nás již očekávané slavnostní vyhlášení, a s tím spojené předávání cen. Všichni účastníci dostali diplom, nějaké reklamní předměty sponzorované olomouckým krajem a ještě nějakou malou, či větší drobnost. V mém případě se jednalo o vědeckou kalkulačku značky Casio. Jiní účastníci dostali ceny jakou je třeba flashka nebo nějaké jiné elektro. Do celostátního kola se pak dostali celkem tři nejlepší účastníci, kteří v červnu půjdou zkusit štěstí do Pardubic na chemicko-technologickou fakultu UPa. Já mezi ně sice nepatřím, ale to mi vůbec nevadí jet nějakých 135 kilometrů kvůli testu se mi opravdu nechce.
Monika Melzerová (9. A)
7
Návštěva vlastivědného muzea Ve středu 22 .1. 2014 navštívili žáci 6.A Vlastivědné muzeum v Olomouci výstavu: Poklady starověkého Egypta. Jako doprovod jel pan učitel Surala. Po první vyučovací hodině jsme se sbalili a šli na autobus. Vystoupili jsme na Hlavním nádraží a nastoupili jsme do tramvaje a pokračovali v jízdě až na Náměstí Republiky, kde na nás čekala paní učitelka Hefková. Jakmile jsme vešli dovnitř muzea, odložili jsme si věci do páchnoucí místnosti. Během vyřizování naší exkurze jsme se všichni pokochali věcmi, které v muzeu prodávali. Nejvíce nás asi zaujala lidská kostra, kterou tam mají vystavenou. Asi po deseti minutách čekání jsme se odebrali na výstavu. Výstava byla rozsáhlá a zajímavá. Po chvíli jsme se opět sešli a rozdělili jsme se na skupin po čtyřech nebo po třech žácích a dostali jsme desky s úkoly. Jednotlivé skupinky měly jiný první úkol. Někteří měli najít mumii a podle tabulky, která tam byla, vyplnit tabulku na svém listu. Až byli všichni hotoví, šli jsme si prohlédnout úkoly, které měly ostatní skupinky. Všichni dostali od pana průvodce velkou jedničku za splněný úkol. Další úkol už byl o něco těžší a nikomu se nepodařilo splnit poslední dva nejtěžší úkoly. Potom jsme luštili hieroglyfy, a poté nám v muzeu promítli krátký seriál o pyramidách. Pak už prohlídka skončila a všem nám zůstala jedna nevyplněná stránka a všichni teď doufají , ať ji nemusí vyplňovat ve škole. Po cestě do školy byla na nádraží sranda, protože kluci dělali vylomeniny a panu učitelovi šla hlava kolem dokola. Do školy jsme dorazili před koncem páté hodiny. Dva kluci, kteří s námi nejeli, byli za odměnu v 9.A. Lucie Stloukalová(6.A)
(zdroj: http://historicky.blog.cz/0910/o-mumiich-nejen-egyptskych-s-profesorem-eugenem-strouhalem)
8
Zeměpisná projekce „Madagaskar – příběh pradávné Lemurie“ V pátek 24. 1. 2014 se osmá a devátá třída zúčastnila projekce o Madagaskaru. Než film začal, seznámila nás nějaká paní s pánem o tom, co je to vlastně projekt Planeta Země 3000 a čím se zabývá. Poté spustili promítání, které bylo doprovázeno komentovaným výkladem, hudbou a pravými zvuky. S dobrodruhem Adamem jsme se společně podívali, jak žijí Malgaši, pozorovali jsme lemury, hledali a poznávali jsme pestrobarevné chameleóny a viděli jsme i tajemný obřad jménem Famadihana. Adam navštívil nádherný národní park Tsimanampetsosa a my „byli“ u toho. Celá výprava bylo velké dobrodružství. To, co stojí také za zmínku, jsou velice náročně sjízdné silnice, jestli se jim tak vůbec dá říkat. Když film skončil, dostali jsme dárek – časopis Koktejl, který je sponzorem projektu Planeta Země 3000. Michaela Vyhlídalová (9. A)
9
Dějepisná olympiáda V pondělí 27. ledna se konala dějepisná olympiáda. Jelikož jsem postoupil ze školního kola, tak jsem se zúčastnil. Olympiáda se konala v DDM v Olomouci. Na místo jsem přijel asi kolem půl deváté? Fakt nevím :-D Každopádně… …..jsem přijel, podepsal jsem se, vzal jsem si číslo a šel jsme si sednout ke stolu. Celá akce začínala v 9.00. Rozdali nám „testy“ a všichni začali psát. Ten, kdo dopsal, mohl odejít. Některé otázky byly lehké, ale některé byly obtížné. Celkem bylo možné získat 100 bodů, ale kolik bodů budu mít já??? To opravdu nevím. Já si myslím, že jsem to napsal celkem dobře, však uvidíme. František Mužný (8. A)
10
Rozhovor s … Tentokrát jsme se šly podívat do školní družiny za paní učitelkou Annou Hlobilovou, kterou Vám nemusíme nijak představovat. Známe ji totiž všichni ze svých „družinových“ let. Paní učitelka Hlobilová letošního roku odchází do důchodu, a tak jsme ji šly ( s jejím svolením) „vyzpovídat“ . Jak dlouho pracujete na naší škole? 29 let V jakém roce byly děti obzvlášť zlobivé? Různě, často se to mění. Líbí se Vám tu, nebo to tu mělo nějaké chyby? Moc se mi tu líbí. Řídila jste se vždy pravidlem, že děti budete mít stejně ráda? Nebo přece jenom jste měla někoho raději než ostatní děti? Snažila jsem se nedělat rozdíly, ale někdy se to nedalo vydržet. Jaká nejhorší věc se stala v družině? (smích) Když tu pracovali řemeslníci, jeden chlapec hodil z okna igelitový pytlík s vodou a trefil jednoho řemeslníka. Jakou máte vystudovanou školu? Gymnázium, ale pak jsem měla 2 roky nástavbové pedagogické studium. Jak dlouho děláte paní vychovatelku? Počkejte chvilku (paní učitelka počítá) ...... 39 let. Četla jste už nějaké vydaní Školnin? Ano. A které se Vám nejvíce líbilo? Líbí se mi všechny, musím Vás hodně pochválit. Zlobí více holky nebo kluci? Kluci. A proč? Protože to jsou kluci. (velký smích) Pracovala jste s paní učitelkou Souškovou? Ano. A rozuměli jste si? Ano, moc. Chodila jste sem do školy? Ano, od 5. do 9. třídy. Děkujeme za rozhovor a přejeme, ať se Vám i nadále daří!!! Lenka Kremplová, Sára Koryčánková (8. A)
11
Neobyčejná (příběh na pokračování) Po dlouhé době cesty Alex zastavil auto. Tereza otevřela oči a podívala se před sebe. Kristián! Tereze se vybavila vzpomínka na polibek, který darovala Kristiánovi. Hned nato ale zatřásla hlavou ve snaze přestat na ten polibek myslet. Povedlo se jí to a jen čekala, co se bude dít dál. Alex vystoupil z auta a šel rovnou ke Kristiánovi, který se na něj usmál po tom, co se podíval na překvapenou Terezu. „ Nazdárek bratříčku,“ oslovil Kristián Alexe, „ nebude ti vadit, když se k vám přidám, že?“ Alex jen zakroutil hlavou a Tereza zůstala hledět. Kristián obešel auto a sedl si na zadní sedadlo. Tereza chtěla položit těm dvěma několik otázek, ale Kristián ji předběhl. Na všechny otázky, které mu chtěla položit, jí dal odpověď. „Ahoj Terezko, vidím, že jsi mojí účastí velice nadšená. No.. Alex mě poprosil o pomoc, netušil jsem, že jde o tebe. A jednu jedinou věc jsem nečekal, že ti Alex pomůže při útěku ze školy.“ Tereza se ušklíbla: „To čekal málokdo a v tom je naše výhoda.“ Alex se podíval na Terezu a od té doby všichni mlčeli. Kristián pozoroval Terezu, která byla celá nesvá. Ještě několikrát zastavil Alex auto, aby natankoval. Tereza se ho neodvážila zeptat, kam jednou, ale to nic neznamenalo pro Kristiána, který jakoby jí četl myšlenky a zeptal se za ni. „Kam máme namířeno, šofére?“ Alex se na něj naštvaně podíval, nejraději by mu zakroutil krkem, ale kvůli Tereze se všemu vyvaroval. „Chci ji vzít do Portlandu, co nejdál od Bristolu. Jsem za ni zodpovědný a nesmí se jí nic stát, v tomhle mi budeš muset pomoct. Jakožto dcera člověka a muže z mojí rasy ji chtějí skoro všichni,“ vysvětlil Alex situaci Kristiánovi. Tereza seděla jako přimražená, dívala se před sebe a nevnímala okolí. Nadechla se a otočila se k Alexovi. „Proč nic nevím o tom, kdo jsou moji rodiče? Respektive můj otec? Kdy ses mi to chystal říct?“ „Jakmile bychom tvé rodiče zachránili,“ vyhrkl Alex. „Chtěl říct, že jsme ti to v plánu neměli říct,“ upravil Alexe Kristián. Tereza i přesto, že se chtěla o rodičích dozvědět víc, neptala se na ně. Kristián Terezu popichoval a ona se rozhodla sednout si za ním dozadu. Alex čekal nějaké facky, ale nic takového se nekonalo. Kristián Terezu rozesmával a ona nemohla přestat se smát. Tereza se zabavila a už byli v hotelu, kde měli přespat první noc. Tereza, Alex a Kristián měli společný pokoj, ale bylo to z důvodu bezpečí Terezy, jak oba tvrdili. Ona byla jediná, které byl dovolen spánek. Alex a Kristián hlídali pokoj. Alex měl službu před pokojem. Kristián zůstal s Terezou.
12
„Nemůžeš vědět, co chci,“ vyhrkla, ale stále šeptem, který Alex nemohl slyšet, ale bohužel pro ně slyšel. Když bral za kliku, Kristián si bleskurychle sedl na pohovku. Tereza si zase sedla na postel a ústa nechala vytvarovat do úsměvu. Když Alex vešel: „Slyšel jsem nějaký šramot,“ pokračoval, „ jste v pořádku?“ Porozhlédl se po pokoji a oddechl si. Potom Kristián dodal: „Myslím, že dnes už budeme hlídkovat pouze v pokoji a na balkoně.“ Významně pohlédl na Terezu, která se začervenala při vzpomínce na jejich blízkost. Nepatrně kývla na souhlas. Alex šel jako první do sprchy a jestli to ten osud dělal schválně, zase Kristián a Tereza zůstali sami v pokoji. Kristián pořád sedel v křesle, ale Tereza k němu došla, naklonila se a zašeptala: „Takovou zrůdu, jako jsi ty, bych nechtěla nikdy.“ Ačkoli Kristián snesl hodně bolesti, tohle ho od dívky, po které touží, zabolelo. Pohlédl jí hluboce do oči a neuhýbal, přitáhl si její hlavu blíž ke své a něžně se svými dotkl jejích úst. Chvíli tak setrval, a pak se odtrhl. A naznačil jí, ať se podívá směrem ke koupelně. Alex stál ve dveřích z koupelny a nevěřícně pozoroval Terezu a Kristiána. „Já ti to vysvětlím… Není to tak, jak to vypadá. Já jen… On prostě mi něco vysvětloval a já spadla na něj. Vím, zní to hloupě,“ přiznala se Tereza. „Je to hloupá výmluva. Přiznej to, přitahuje tě.“ „Jsem ve věku, kdy nevím, co chci, ale chci to zjistit,“ Tereza se slzami v očích vběhla do koupeny a zamkla za se sebou. Svlékla se a vešla do sprchy, pustila na sebe vodu a začala brečet. Cítila se mizerně kvůli Alexovi, ale nebylo to vše, co cítila. Ona chce Kristiána, teď chce být s ním. Alex byl dobrý kamarád s dobrými vzpomínkami. Kristián Byl ten špatný a lepší. Chtěl jí zabít, ale neudělal to. Chtěl mi vůbec někdy ublížit? Myšlenky se jí draly ven jako vodopád slz. (Pokračování příště….) Michalela Vyhlídalová (9. A)
13
Láska Láska je jako droga, jednou ji zkusíš a už jsi závislý. Láska je jako slza, začíná v očích a potom padá dolů k srdci. Láska je jako popel, i když zhasne, pořád nás bude hřát ve vzpomínkách. Láska je jako hrát na kytaru, nejdříve se musíte naučit hrát podle pravidel, potom už můžete hrát svým srdcem. Sára Koryčánková (8. A)
Hlas Lepivá past Nejděsivější věcí ve škole nejsou překvapivě domácí úkoly nebo testy. Jsou to obyčejné žvýkačky, které se ale přeměňují na lepivou past, jež na nás číhá zespodu lavice, topení nebo parapetu. Moje nejoblíbenější žvýkačka má melounovou příchuť, ale i tato chutná věc se mění na něco velmi nechutného. Představte si, jak se vám lepí na prsty. Brr. Nechutná představa. Už vím, proč je zakázáno mít ve škole žvýkačku. Ale i přes to občas neodolám a občas si nějakou vezmu. To ale neznamená, lepit ji někam. Nábytek má také city. Představte si, že by k vám někdo přišel a jen tak pro zábavu vám nalepil žvýkačku na záda, nebo třeba na čelo. To je ještě nechutnější představa. No ale abych to shrnula. Na žvýkačky se vyrobila věc jménem odpadkový koš. Možná ji znáte. Je to takový ten malý kyblíček, ve kterém je sáček a vyhazují se tam věci,které už nepotřebujeme, nebo nechceme. Pamatujte na to „Žvýkačkožrouti!“ Markéta Pátková (8. A)
14
Tvořivý koutek Papírová zvířátka Dnes bych chtěla prozradit, jak vyrábím zvířátka z papíru za pomoci techniky zvané Quilling. Budeme potřebovat: proužky papíru, nůžky, lepidlo, tužku, pastelky nebo fixy, vystřižená kolečka z papíru a papír. Já jsem se rozhodla, že budu vyrábět prasátko. Proto jsem vzala růžové kolečko z papíru na hlavičku a růžové proužky z papíru. Na růžové kolečko se nalepí, nebo nakreslí oči, rypáček a pusa. Proužek papíru se natočí na špejli, a pak se pustí. Vznikne spirála. Budeme je potřebovat dva. Oba je stlačíme do trojúhelníčků. Tak vzniknou uši. Hlava se nalepí na jakoukoliv jinou spirálku, klidně i nepovedenou, aby byla plastická. Samozřejmě se vše nalepí na papír. K ní se z boku přilepí i trojúhelníčky. A hele. Už máme obličej. Pod hlavou se musí nalepit další, tentokrát už co nejúhlednější spirálka. Ta bude jako tělo. Od ní se budou táhnout čtyři čáry, ať už nakreslené, nebo nalepené, jako nožky. A jednoduché prasátko je na světě. Tímto způsobem se dá udělat jakékoliv jiné zvířátko. Například zajíček, ovce nebo slon. Je to jen na vás a vaší šikovnosti. Přeji hodně štěstí. (Markéta Pátková 8.A)
15
Svět stínů 3
Nenávist ,, Nenávidím leden,“ to byla první slova, která Kim řekla, jak se probudila a uviděla rampouchy na okně. Otřásla se, i když jí nebyla zima, nikdy jí nebude zima. Ona v zimě žije jen to maskuje pitím kafe. Myšlenkou na kávu se usmála poprvé za měsíc, který tak nemá z různých důvodů ráda. V lednu se jí nikdy nestávalo nic dobrého, v lednu jí vždycky někdo objeví a ona se musí maskovat, nebo musí jít někam hodně daleko. Na poslední leden vzpomíná hodně špatně. To má z toho, že musela opustit L. A. a také přátele z FBI. Kriminální práce jí dělala dobře. Když byla namíchnutá, a poslali ji do akce, vylila si dokonale zlost, a když se jí něco nepovedlo, tak dokázala přerazit nos svému šéfovi a ten měl týden po tom červený nos, huhlal jako Huhla a pořád nadával. To jí chybí asi nejvíc, ale krom toho se v lednu pohádala se svou sestrou Katherine. To je další epizoda, píše se leden před deseti lety. Byla to hádka století, jak říká mamka, která je někdy až moc přecitlivělá. To všechno si Kim taky uvědomila v lednu. Proto leden nazývá měsíc N-E-N-Á-V-I-S-T-I a když má napsat Leden, napíše N-E-N-Á-V-I-S-T se všemi písmeny velkými a za to napíše doslova a do písmene! S velkým vykřičníkem.
I když je leden tak krásný měsíc!!!! Pokračování příště…
Lucie Stloukalová(6.A)
16
Kdo nás učí Pro tentokrát jsme pro vás vyzpovídaly paní učitelku Hefkovou. Zeptaly jsme se na učitelský i soukromý život. Chtěla jste být už odmala učitelkou? Ano, chtěla jsem být učitelkou. Do první a druhé třídy jsem chodila sem do Holice s paní učitelkou Kubíčkovou. Dobré vzpomínky mám i na paní učitelku Šnajdrovou, která nás učila český jazyk. Po maturitě jsem chtěla jít na farmacii, protože mě bavila chemie, ale bohužel se obor neotevíral, tak jsem vystudovala vysokou školu pedagogickou. Jak dlouho učíte na naší škole, učila jste i na jiné? Ano, učila jsem na jiné škole, ale jen 2 měsíce. A na této škole učím od ledna 1976. Jaké předměty učíte a proč zrovna tyto? Vystudovala jsem češtinu, dějepis a výchovné poradenství. Nyní vyučuji dějepis a informatiku. A proč? Protože mě to baví. Vzpomínáte si na nějaké žáky z minulých ročníků, co třeba zlobil, nebo byli moc hodní? To se tak nedá říct hodní, zlobiví. Ale jistěže vzpomínám moc ráda. Máte na škole nějakého oblíbeného spolupracovníka? Snažím se vycházet se všemi co nejlépe, ale favorita nemám. Mohu se zeptat i na Váš osobní život? Ano. Jste vdaná? Ne, jsem rozvedená a můj bývalý manžel zemřel. Máte děti? Pracují stejně jako vy ve školství? A máte vnoučata? Mám dva syny, nejsou učitelé. Jeden vystudoval potravinářskou střední školu a druhý syn pracuje jako aplikační technik. Vnoučata mám tři, občas je i pohlídám. Nejstarší vnučka je v první třídě a doufám, že donese na vysvědčení samé jedničky. Čtete ráda a co? Doporučila byste nám nějakou knihu k přečtení? Čtu hodně. Historické romány a teď jsem propadla módě severských detektivek a jinak si přečtu každou dobrou knihu. Na Vánoce jsem dostala knihu Stoletý stařík, který vylezl oknem a zmizel od švédského autora Jonassona. Je to humoristická kniha, kterou stojí za to si přečíst. Je to snad první kniha, při které jsem se nahlas smála. Chodíte do divadla nebo do kina? Chodím do divadla s kolegyněmi ze školy. Filmy si zvláště nevybírám, ale nikdy bych se nepodívala na horor.
Děkujeme za rozhovor. Michaela Vyhlídalová (9. A), Lucie Stloukalová (6. A)
17
KOMIKS
Anna Richterková (7. A)
18
Sportovní rubrika Šerm, tento olympijský sport nepatří mezi příliš rozšířené sporty, avšak Češi v něm excelují! Jedním z nejlepších českých šermířů v mládežnických kategorií je Jakub Jurka, žák 9. ročníku Základní školy v Holici. Nedávno jsi skončil třetí na nějakém velkém turnaji, co to bylo? Byl to evropský kadetský pohár, většinou ho najdete pod zkratkou ECC (european cadet circuit). Pořádal se v Rakousku ve městě Klagenfurth. Ve sportovní hale bylo zde přes 180 účastníků. Jak ses vlastně k šermu dostal? Začal jsem chodit na tréninky, když mi bylo asi 6 let, ale vůbec mě to zezačátku nebavilo, tak jsem ani moc netrénoval a ani moje výkony na závodech nebyly nijak zvlášťˇ dobré. Začal jsem vyhrávat až v 10 letech, to jsem na konci prázdnin vyhrál první závody, a tak od té doby chodím asi 4krát týdně na tréninky a vyhrávám každé závody ve své kategorii a většinou se dostanu do trojky i na turnajích ve vyšších kategoriích. Je to sport více pro kluky, nebo i pro holky? No samozřejmě u nás třeba na trénink chodí více než 12 holek a to nás dohromady chodí na trénink asi třicet, takže by se dalo říci, že je šerm populární i u holek, ale přece jenom to provozují hlavně chlapci. Stačí se podívat na závody u nás. Chlapců je třeba 50 a holek je někdy třeba jen 20, ale ne že by nás bylo tak málo, nás šermířů to je jenom v jedné kategorii a to je třeba těch kategorií 7, tak až od kategorie mužů a žen je třeba 120 mužů a 100 žen. Jaký je tvůj největší úspěch? No prozatím je to třetí místo v Rakousku, ale doufám, že budu vyhrávat závody i ve světě. Kolik máš doma medailí? To přesně nevím, ale pár jich tu mám a my hlavně dostáváme poháry a těch teprve mám, ale na závodech nejde o hlavní cenu, ale o pocit, že jsi něčeho dosáhl. Vaše rodina je jedna velká šermířská generace, budou v tom pokračovat i tvoji potomci? No jednou byl bych rád, aby i moje děti šermovaly, ale spíše jim to jen navrhnu a jestli to nebudou chtít dělat, tak je do toho nutit nebudu. Kde vůbec šerm vznikl? Jako abyste si nemysleli, že se tupě oháním nějakým mečem, tak vám můžu říci, že je to moderní podoba historického šermu, a myslím, že nemohu přesně říci, kdy se vlastně začalo šermovat, ale první zmínky o tomto šermu pocházejí z Anglie, proto se šermu říká sport gentlemanů. Jaký je tvůj cíl tento rok? Rád bych byl na stupínkách vítězů na mistrovství světa ve Wroclavi (Polsko) to je kategorie žáků a potom bych se chtěl dobře umístit na mistrovství Evropy v Jeruzalémě (Izrael) to je kategorie kadetů a chtěl bych se znovu stát mistrem ČR. Děkujeme a přejeme mnoho úspěchů :) Michal Nedorostek (9. A)
19
Zimní olympijské hry Jaká je historie olympijských her? První zimní olympiáda se uskutečnila v roce 1924. Přesně proběhla ve dnech od 25. ledna do 5. února, tehdy bylo pořadatelským městem francouzské město Chamonix. Je uvedeno, že ZOH v roce 1924 se zúčastnilo 16 zemí….a mezi 16 státy bylo i naše bývalé Československo. Na prvním místě skončila Kanada, druhé místo obsadily Spojené státy americké a bronzovou medaili si odvezli Britové. Kdy vůbec ZOH začínají a kde se budou konat? ZOH proběhnou ve dnech od 7. 2. do 23. 2. 2014 (bohužel už bude po jarních prázdninách, tudíž budeme sledovat hry v odpoledních hodinách. ZOH se budou konat v ruském městě Soči.
Kolik státu se celkem zúčastní ZOH? Celkem 82 států. A jaké sporty budou na olympiádě? Freestyle lyže Krasobruslení Hokej Biatlon Běh na lyžích Curling Snowboarding A mnoho dalších…… Takže se dívejte, držte palce a fanděte! Harmonogram najdete na web stránkách: http://olympijske-hry-sochi-2014.cz/ harmonogram-her Marek Tisoň (9. A)
20
Pár slov na závěr Závěrem jen pár slov… Ve čtvrtek na nás čeká vysvědčení, a pak hurá týden volna. Jedno pololetí je za námi a další nás čeká. Zdá se mi to, nebo to zase hrozně rychle utíká? Třídu 9. A čekají asi ta nejdůležitější rozhodnutí, a to podání přihlášek na střední školy. Na konec našeho vydání Vám přeji krásné jarní prázdniny a na konci února se těšte na další číslo našich Školnin!
Michaela Vyhlidalová (9. A)
P.S. Školní akce
únor 3.-7. února.......Jarní prázdniny
březen 21.března.......Klokan (matematická soutěž) 27. března......Probouzení broučků
21
Redakce Michaela Vyhlídalová (9.A) Michal Nedorostek (9.A) Marek Tisoň (9.A) Lenka Kremplová (8.A) Markéta Pátková (8.A) Sára Koryčánková (8.A) Marie Škrachová (7.A) Lucie Linhartová (7.A) Monika Purová (7.A) Anna Richterková (7.A) Ivana Pokorná (7.A) Lucie Stloukalová (6.A)
