2
Slovo redaktorky Milí čtenáři a milé čtenářky, jsme tu zase! Vychází naše druhé vydání školního časopisu. Současně Vám děkujeme za vaše milé kladné ohlasy, které jste nám ústně podávali po vydání našeho prvního čísla. Nevím, do až jaké míry na vás náš časopis působí, ale pro mě je tenhle časopis jako malý svět, který řídíme my sami a ne někdo, kdo má víc peněz nebo větší moc. Tady jsme si všichni rovni. Každý má to své malé „místečko“, ve kterém může psát o tom, co ho baví. Já to své „místečko“ našla v příbězích, někdo další třeba v básničkách a jiný ve sportu. Každý jsme jiný a je to tak správně. Jen se zamyslete, copak byste četli časopis, který by byl plný jen vymyšlených příběhů, nebo básniček, anebo sportu?! Asi ne. A protože vydáváme školní časopis, je v něm od každého něco (i zprávy ze světa pro nás nejsou žádnou překážkou…). Já osobně bych nikdy nevyměnila tenhle kroužek za nic jiného. Když jsem byla malá, mým snem bylo stát se spisovatelkou. Vlastně je to pořád můj sen a mně se teď plní díky školním novinám. Je to pocit k nezaplacení, když vymýšlím a píši příběhy. Mám takovou moc nad tím, co se stane hlavnímu hrdinovi nebo i úplně nejméně podstatné postavě v ději. V mých příbězích jsou mé sny, nápady a vlastně jsem se tomu oddala. I po menší časové pauze se velice ráda vracím k rozpracovaným dílům a většinou se jim i zasměji. Důvod návratu k nim je prostý, nikdy nejsem a nebudu spokojená s tím, jak jsem to napsala, a proto ho neustále upravuji až je to nezdravé. Těmi úpravami mohu zkazit vše a hlavně první myšlenku, která mě vede k napsání určitého příběhu…. Jejda, to jsem se jaksi rozepsala, omlouvám se za své myšlenky, ale trochu jsem vám chtěla přiblížit něco z mé oblíbené činnosti, tedy psaní. Tak se vrátím zpět k novinám. Oproti minulému vydání došlo k nepatrným změnám. Několik rubrik se obměnilo, pozměnilo, ubralo a přidalo. V tomto vydání vás čeká něco málo z oblasti sportu, z dění ze školy, školních úspěchů. Také jsme nemohli opomenout vyzpovídat další učitele, tentokrát pana ředitele a paní zástupkyni. Samozřejmě, že v časopise najdete daleko víc, takže končím s úvodními slovy a hurá na další stránky našich Školnin! Michaela Vyhlídalová (9. A)
3
Obsah Slovo redaktorky ..................................................................... 2 Obsah ...................................................................................... 3 Z dění školy............................................................................. 4 Neobyčejná ............................................................................. 8 Tvořivý koutek ........................................................................ 11 Kdo nás učí ............................................................................. 12 Hlas ........................................................................................ 14 Svět stínů ................................................................................. 15 Láska ....................................................................................... 16 Celebrity .................................................................................. 17 Sportovní rubrika .................................................................... 21 Něco na zahnání nudy ............................................................. 25 Pár slov na závěr ..................................................................... 26 Seznam školních akcí .............................................................. 27
4
Z dění školy... 1. MÍSTO V PLAVECKÉ SOUTĚŽI S AQUAPARKEM! Holická základní škola, jak už všem známý „soupeř“, se zapojila do další školní soutěže. Akce nesla název Záchranářská akademie aquapark. Zúčastnili se jí žáci z 8. a 9. třídy, konkrétně: Veronika Zdařilová, Michaela Kovalská, Sára Koryčánková, Markéta Pátková, Alexandr Čuri, František Mužný, Michael Huslar, Michal Nedorostek a Jakub Jurka. Ve škole jsme od paní učitelky Opravilové (naší trenérky) dostali informace. Nejprve nás však postrašila tím, že se pojede na závody autobusem v 6:07…nakonec se ale s paní z aquaparku domluvila, že můžeme přijít do 7:30, takže jsme jeli „až“ 6:29. Nicméně příjemné to nebylo, zvlášť když mi dělá problém vstát normálně do školy... Ale nějak jsme to vstávání všichni přetrpěli, jenže to nejhorší na nás čekalo venku. Hned poté, co jsem otevřel domovní dveře, málem mě odfoukl velice studený vítr. Při pomyšlení na to, že na sobě budu mít plavky a koupat se, se mi chtělo brečet zimou. Jakmile jsme přijeli na místo, paní recepční nám dala náramky s čipem a mohli jsme se jít převlíkat do šaten. Postupně nám všem začalo být teplo a těšili jsme se do vody, i když někteří byli mírně vystresovaní. I přesto jsme se rozdělili do dvou skupin. Ze začátku jsme se jmenovali Holice 1 a Holice 2. Holici 1 tvořili: Jakub Jurka, Veronika Zdařilová, Michaela Kovalská a Michal Nedorostek. Druhý tým byl tvořen zbytkem a jako náhradník byl v záloze Franta Mužný, který se pravidelně zapojoval. První disciplínou byl test, který obsahoval 13 otázek. Ten jsme zvládli celkem v pohodě, tedy aspoň myslím. Druhou disciplínou bylo šlapání vody, kterou zvládl lépe první holický tým, ze kterého vyhráli hned dva soutěžící, i když s velkými problémy. Tedy aspoň já jsem je měl. Následovalo vymýšlení názvů pro tým. Celkově tam bylo 8 týmů z různých škol. Nepamatuji si všechny názvy, ale holický tým s číslem 1 se rozhodl pro název „kosmonauti“ a tým s číslem 2 pro „plavce“. Další soutěž se specializovala na přiřazení předmětu, který byl popsán na papírku v krátkých, ale výstižných větách. Poslední disciplína před pauzou byla velice napínavá. Museli jsme ze dna pod SpaceBowlem vylovit barevné rybičky v podobě kroužků. Následovala hodinová pauza, kterou jsme mohli využít, jak jsme chtěli. Já osobně jsem nejvíce času strávil ve Whirlpoolce. Po přestávce nám byly ohlášeny prozatímní výsledky. Dozvěděli jsme se, že náš tým (kosmonauti) se drží na druhém místě a tým plavců se nacházel na uspokojujícím místě čtvrtém. Dále byla ohlášena nepříjemná zpráva v podobě příjezdu televize. Ti natočili pár záběrů při disciplíně první pomoci, kterou jsme „docela“ zvorali.
5
Další už byla jen jízda na tobogánu a poté následovala nejtěžší část, ŠTAFETA. Štafeta byla tvořena ze čtyř částí. První část byla, že jsme museli přeplavat vnitřní areál aquaparku na délku. Tam jsme předali kolík, i když ho Saša Čuri málem prokousl, tak následovala druhá část. Ta byla ze všech nejtěžší. Nejrychleji to podle mě zvládl „Holičák“ Kuba Jurka, který s červeným kruhem dokázal přeručkovat „řeku“ (takový ten proud, co jede dokola) snad nejrychleji, co jsem tam viděl. Další fáze štafety spočívala ve vyběhnutí schodů na malou klouzačku, sklouznutí, proplavání pod mostem a předání kolíku co nejrychleji dalšímu, na kterého čekal tobogán. No co říct, nervy to byly až do konce. Dále byla mini pauza, páni plavčíci museli přinést medaile a poháry. Když jsme věděli, kdo se umístil na 5. pozici, začali jsme se usmívat, protože jsme věděli, že Holice získá medaile. Tým Plavců si (ne)odvezl bramborové medaile, když obsadili skvělé 4. místo. Všichni od kosmonautů byli napětím bez sebe a při vyhlašování třetího místa jsem věřil, že by to první místo mohlo vyjít, tak jsem se vsadil, že jestli to vyhrajeme, tak skočím i s pohárem do vody. Nakonec se to opravdu stalo! Ředitel aquaparku všem medailistům poblahopřál, rozdal ceny a má „akce“ mohla začít. Skočil jsem tam, i když jsem poté byl za blbce. „Co bych to byl za vítěze, kdybych se nenapil z poháru,“ znělo v mé hlavě. Tak jsem se nakonec té chlórované vody napil. No povím vám, že to nebylo nic chutného. Už bych do toho příště nešel. Nakonec jsme se ještě vyfotili a jeli jsme s hrdostí domů. Bylo to snad poprvé za mou školní „kariéru“, kdy Holice skončila v něčem na prvním místě. SLÁVA VÍTĚZŮM, ČEST PORAŽENÝM ! Michal Nedorostek (9. A)
6
Uspávání broučků Dne 31. 10. 2013 proběhlo již po několikáté uspávání broučků. Účastníci průvodu si s sebou měli vzít nějakou lampičku nebo lampion a vyrobeného broučka. V 17:00 se lidé začali řadit do průvodu, který následně vyrazil na okruh kolem návsi. Největší radost měly malé děti, které na cestu svítily lampiony a různými lampičkami. Nad bezpečností všech zúčastněných dohlížela městská policie, která řídila provoz na všech přechodech. Zakončení průvodu proběhlo ve školním parčíku, který byl vyzdoben lampičkami a broučky, které vyrobili žáci místní školy. Bylo tam také několik stanovišť, kde jsem já osobně pomáhala vybírat obrázky broučků od dětí, které za ně dostali bonbony. Dokonce i několik paní učitelek si pochutnalo na sladkostech☺. Příští rok na jaře se bude topit Moréna v místním potůčku a broučci se budou probouzet. Na tuto akci chodím každý rok a příští uspávání nesmím prošvihnout. Marie Škrachová (7.A)
Scholaris 2013 Ve dnech 27. a 28. listopadu proběhl 18. ročník Scholarisu, který každoročně navštěvují desítky základních škol za účelem získání nových informací o oborech středních škol Olomouckého kraje. Jako každý rok, tak i tentokrát zde byli vysláni budoucí absolventi holické základní školy, kteří už povětšinou znají směr, kterým se chtějí v životě ubírat. Doprovázeni byli již tradičně žáky 8. A, kteří se byli podívat, jak takový Scholaris vůbec probíhá. Burza škol se konala v prostorech Střední školy polytechnické na Rooseveltově ulici. Zde byly k vidění stánky se studenty škol, kteří rozdávali reklamní letáčky a sdělovali bližší informace o své škole. Ovšem někteří tito "vzorní žáci" propagovali až moc horlivě a měli tendenci "strkat" vám informace, o které nemáte zájem. K vidění zde byli nejznámější střední školy jako Sigmundova střední škola strojírenská v Lutíně,"domácí hráči" z polytechnické Rooseveltovy, nebo i stará známá gymnázia jako Slovanské gymnázium a Církevní gymnázium Německého řádu. Pokud jste se ale pořádně dívali, mohli jste zahlédnout některá méně známá jména škol jako Hotelová škola Vincenze Priessnitze z Jeseníku, či Střední umělecká škola ART ECON z Prostějova. A když vás už chození unavilo, mohli jste si dát některý z míchaných koktejlů, které byly v nabídce kdejaké gastronomické školy, anebo jste si mohli jen tak sednout na lavičku a v klidu pročítat své pečlivě nastřádané letáky. 18. ročník je za námi, nicméně v příštích letech můžeme opět očekávat další burzy škol pro budoucí studenty. Monika Melzerová (9.A)
7
Neobyčejná — pokračování příběhu 1. kapitola Tereza se posadila vedle Alexeje, který zrovna snídal tak jako celý půl rok. Jen na ni jedním okem mrkl na pozdrav, protože měl v puse sousto. „Alexy,“ oslovila ho, „kdy budu moct zachraňovat lidi před zombíky?“ Alexej na ni smutně pohlédl a Tereza vytušila, co jí chce sdělit. „Neříkej mi, že se stalo něco mé rodině,“ zaprosila Tereza. „Terez, mrzí mě to. Tvé rodiče unesli trollové za pomoci zombíků,“ oznámil jí a odnesl zbytek jídla. Tereza nehybně seděla a čekala, až jí řekne, že to jsou špatné informace, ale on ji zavedl do jejího pokoje a tam ji objal. Celý půlrok se zdravili na chodbě a učil ji. Ale od té doby, co ji začal učit, ji neobjal, i když věděl, že by objetí potřebovala. „Proč mě objímáš? Proč teď?“ „Protože jde o tvé rodiče. Mně na tobě záleží, Terezo, i když to tak na hodinách nevypadá,“ oznámil. „Nejsi snad,“ na chvíli se odmlčela, „nějaký můj ztracený bratr?“ „Nejsem! Terezo, já jsem za tebe zodpovědný. A tento půl rok si se nechovala podle pravidel. Nedodržování večerky, objímání s kluky…“ „Nepotřebuji kázání,“ zakřičela na něj a otočila se k odchodu. Alexej ji střelhbitě vzal za ruku a otočil ji k sobě. Přešel tu malou vzdálenost mezi nimi a dotkl se svými rty jejich jen na malou chvíli a potom ji vášnivě políbil. V jednom polibku tolik citu. Povzdechla a zadívala se mu do očí. Vybavila si, kdy se mu poprvé takhle podívala do očí. Tu noc viděla své rodiče naposledy. „Najdu je, to ti slibuji.“ „Půjdu je hledat s tebou,“ oznámila. Daroval jí něžný polibek na tvář a s úsměvem odešel z pokoje. Tereza se znovu rozbrečela. Někdo zaklepal. Vešel dovnitř Jan, nejlepší kamarád Alexeje. „Terezko, copak je ti?“ „Rodiče,“ vykoktala Tereza. Jan přešel přes celý pokoj a sedl si k ní. Jednou rukou ji objal. „Už na tom děláme. Máme stopu. Ty máš rozmazanou rtěnku. S kým ses líbala?“ zeptal se káravě. „Honzo, když ti to řeknu, neuvěříš.“ „Takže Alexej,“ oznámil pohrdavě Honza a objal ji ještě pevněji.
8
„ Nerad to říkám, ale on tě nemiluje. Dělá to ze soucitu. Měla bys to vědět.“ Tereza hned vyhrkla: „Já ho taky nemiluji! A vypadni z mého pokoje.“ Honza se okamžitě zdekoval. Tereza si sbalila nějaké oblečení a vyšla z pokoje. Vrazila do Alexeje. „Promiňte, pane Streete. Nechtěla jsem do vás vrazit,“ omluvila se mu. „Kampak slečno? Pojďte za mnou,“ řekl a vydal se po schodech dolů. Tereza ho následovala až do nějakého hnědého pokoje. „Proč jsme zrovna tady? Chci najít rodiče.“ „Terezo“ „Už ti na to neskočím. Tak se nenamáhej.“ „Na co mi neskočíš?“ Alexej byl zaskočený. „Jak sis se mnou hrál, když jsem potřebovala utěšit. Už ti na tu hru neskočím.“ „Na jakou hru?“ zeptal se nechápavě. „Dost, už mě to nebaví,“ povzdechla a posadila se na postel. Smutně se na ni díval, ale pak spustil: „Moc mě to mrzí. Nebyla to hra, ale jen jsem se nechal unést. Teď už se to nestane,“ oznámil. Tereza byla zklamaná, že se nepokusil její tvrzení vyvrátit. „ Můžu ti říct jednu věc?“ „Povídej, ale nelži,“ varovala ho. „Jsi ta nejzvláštnější dívka, jakou jsem kdy potkal.“ Tereza se na něj usmála: „ Kdy vyrážíme na záchrannou misi?“ „Ty nikam nepojedeš!“ oznámil suše. „Ale no tak… prosím,“ škemrala Tereza. „Nikam!“ Tereza se naštvala a odešla z pokoje. Po schodech nahoru potkala mladého fešáka. „Ukaž, pomůžu ti s těmi věcmi,“ oznámil a vzal jí zavazadla. Šel hned za ní. U pokoje se na ni usmál. „Co teď?“ pomyslela si. „ Děkuji,“ „Promiň, nepředstavil jsem se. Jsem Josef, ale říkej mi Pepo.“ „Tak jo, Pepo. Půjdeš dál?“ „ Nemůžu a ty to víš.“ Otevřela dveře a Pepa jí zanesl věci do pokoje. Usmála se na něj a posadila se na gauč. „ Zůstaneš tu chvíli? Nudila bych se.“ „Rád tě poznám blíž,“ oznámil a šibalsky se usmál.
9
Po půlhodině se Tereza smála Pepovým vtipům a hodně si rozuměli. Nastal nějaký výpadek Pepova mozku a začal ji líbat. Vášnivě a naléhavě. Tereza se od začátku snažila bránit, ale jakmile zjistila, že se neubrání, přestala. Do očí se jí vlily slzy a Pepa na chvíli přestal. „ Někoho tady miluješ, že?“ „Asi jo. Prosím, nech mě být a já slibuji, že to nikomu neřeknu.“ „Tak to ne,“ řekl a začal ji líbat na krku. Najednou ucítila na kůži něco ostrého.
Špičáky. Nějak ji to bylo jedno, ale jen do té doby než ucítila, jak se jeho špičáky zabořily do její kůže. Začala křičet. Nikdo nepřicházel. Hlas jí slábnul a potom ztratila hlas úplně. Pomalu se začala smiřovat s tím, že už nikdy neuvidí Alexeje, Honzu, rodiče a dokonce ani Lenku. Smířila se s tím, že umře. Ukrutná bolest se ale zmenšovala. Pepa jí do ucha zašeptal: „ Nikomu na tobě nezáleží.“ Tereza mluvila potichu oslabením: „Záleží, ale já si umím poradit sama.“ Jakmile to dořekla, odkopla Pepu kousek od sebe. Pepa se začal sápat po jejím krku znovu, ale v tom do pokoje někdo vtrhl. Alexej. Pepa se podíval jeho směrem a usmál se na Terezu. „Přece jen jsi měla pravdu. Sice jsem chtěl jen posnídat, ale budu mít i zábavu,“oznámil a vrhl se na Alexeje. Tereza mu chtěla pomoct přemoci toho upíra, ale její oslabené tělo jí to nedovolilo. „Tahle dívka je pro tebe, Alexeji?“ Alexej odpověděl otázkou:„Jak to myslí upír bez citů?“ „Je moc fajn společnice. Je zábavná. A to říkám já, upír bez srdce,“ oznámil a chystal se na odchod. Tereza je nechápavě pozorovala a mlčela. (…..pokračování přístě) Michaela Vyhlídalová (9. A)
10
Tvořivý koutek Výroba spirálového náramku Budeme potřebovat: vlnu nebo bavlnky různých barev, nůžky a hlavně šikovné prsty. Připravíme si vlnu (bavlnky), které budeme používat. Z každé si ustřihneme zhruba půl metru tak, abychom měli čtyři provázky. Dáme je k sobě a uděláme kousek od konce uzel.
Potom kratší konec někde uvážeme nebo připneme. A konečně začneme plést. Nit, která je úplně vlevo (u mě žlutý provázek), svážeme s tou, která je hned vedle ní, obyčejným sukem, který se váže i na botě, akorát bez mašličky. Po utáhnutí můžeme zjistit, že nit, která byla úplně vlevo, se teď posunula o jedno místo doprava. A právě ten provázek (žlutý) vezmeme a svážeme ho s nití, která je vpravo od něj, stejně, jako v předešlém kroku. Totéž uděláme i s poslední. A hele. Už se nám podařilo uplést jednu řadu. A přesně takhle budeme postupovat po celou dobu. Provázky se vždy po svázání posunou doprava. Až si budete myslet, že je náramek dost dlouhý, vezměte všechny čtyři provázky a udělejte na konci jeden velký suk, stejně jako na začátku. Za sukem by měl opět zůstat kus provázku volného. Teď už stačí dvěma volnými konci přivázat na ruku a máte úžasný spirálový náramek.
Markéta Pátková (8.A)
11
Kdo nás učí? V tomto měsíci jsme pro Vás vyzpovídali pana ředitele a paní zástupkyni. Velmi nás zajímalo, kolik toho o sobě ví z hlediska profesního a soukromého.
Rozhovor s paní zástupkyní Ivanou Štenclovou 1. Kolik let učíte na této škole? Na naší škole jsem celkem 23 let, ale když bez mateřské 16 let. 2. Učíte ještě něco jiného, kromě matematiky a digitálních technologii? Ne. Ale mám vystudovanou i fyziku. 3. Který předmět ve škole Vás bavil nejvíce? A proč? Asi ta matematika. A proč? No, v matematice se různě počítá. 4. Máte nějakého koníčka? (aktivitu) No, mám...... (chvilka napětí) Cyklistiku, turistiku a ráda jezdím na běžkách. 5. Můžu se zeptat i na Váš soukromý život? Ano Jste vdaná? Ne, jsem rozvedená. A máte děti? Mám dvě dcery, Lucii a Kristýnu. 6. Učila jste i na jiné škole? Ne, tahle škola byla mým prvním místem a zůstane. 7. Hrajete na hudební nástroj? Ne, nemůžu týrat svoje okolí :-D. 8. Vždy byl Váš sen se stát paní učitelkou? My to máme v rodině, moji rodiče učili, a také má dcera Kristýna zvažuje, jestli se nestane učitelkou. A jak dobře zná paní zástupkyně pana ředitele? 1. Co dokáže pana ředitele naštvat? (smích):-D Pan ředitel je velmi hodný člověk, ale dokáže ho vytočit, když někdo mluví sprostě, chová se bezohledně a zle. 2. Oblíbené jídlo pana ředitele? Tak to nevím. :-D 3. Je pan ředitel ,, adrenalinový muž'', nebo je to typ muže, kterému je všechno jedno? Aha, pan ředitel je flegmatik. 4. Umí pan ředitel zpívat? Prý ano. Pan ředitel zpíval ve sboru, ale to se musíte zeptat ho.
12
Rozhovor s panem ředitelem Mojmírem Chytilem Pane řediteli, mohl bych Vám položit pár otázek? Ano 1. Kdy jste se rozhodl, že budete učitelem? Začal jsem studovat na vysoké škole v Žilině a po prvním velmi povedeném ročníku jsem se rozhodl, že se stanu pedagogem. Do školy mě to táhlo. Jsem z učitelské rodiny. 2. Učil jste i jinde než zde v Holici? Ano, učil. Tenkrát to byla ještě Základní škola Čajkovského. Teď už je to gymnázium. 3. Jak dlouho jste v Holici ředitelem? Nastoupil jsem sem jako zástupce. Ředitelem jsem od roku 2002. 4. Jaký nejhorší případ jste na naší škole řešil? Když spadl basketbalový koš, hned o tom věděly všechny televize. 5. Kdo bývá nejčastěji v ředitelně? Nechci jmenovat, nemám to rád. 6. Mohl bych se zeptat i na záludnější otázky? No…ano. 7. Tak tedy, jak dlouho si již pěstujete Váš pověstný knír? Knír mám už asi od osmnácti let. Jednou jsem měl dokonce i plnovous a jednou jsem ho i musel shodit, kvůli vojně. 8. Co Vás donutilo k tomu, abyste si jej začal pěstovat? Změna image. 9. Měl jste v dětství nějakou přezdívku? Ne, ale říkali mi Michal. 10. Jak dlouho Vám paní učitelka Štenclová dělá zástupkyni? Asi 11 let. 11. Myslíte si, že ji za ty roky dokonale znáte? Asi ano.
13
A jak dobře zná pan ředitel paní zástupkyni? 12. Co dokáže paní učitelku Štenclovou nejvíce naštvat? Neznalost některých žáků. 13. Jaké jídlo má paní zástupkyně nejraději? Jí všechno, snaží se jíst zdravě. 14. Je paní zástupkyně žena, která vyhledává adrenalin, nebo spíše klid? Má raději adrenalin. 15. Myslíte si, že umí zpívat? Asi ano, občas si tak pobrukuje.
Děkujeme za rozhovor a za Váš čas. Lenka Kremplová (8. A), Michal Nedorostek (9. A)
Hlas Zima školní Ve škole se objevila nová epidemie s názvem Zima školní. Je to poměrně rozšířený virus. Už se vyskytuje ve všech třídách školy. I když se ho snažíme vypudit topením, nezabírá to, protože si pořád dokola opakujeme jednu jedinou otázku. „Brát do plic vydýchaný kyslík ve třídě, nebo otevřením okna vpustit kyslík nový a zároveň i zimu?“ Většina dává přednost možnosti B. Otevřít okna. Zima školní má nejraději samozřejmě zimu, ale i podzim, který je právě teď. Naštěstí byla nalezena místnost, kde Zima školní nemůže (pokud někdo neotevře okno). Je to WC. Zde se teplo ze tříd usadilo a nikdo ho nedokáže dostat zpět. Už jsme ho zkusili i přemlouvat, ale marně. Nechce se hnout. Tvrdí, že se vrátí až na jaře a zůstane zase až do konce léta. Ale zima je nám teď! Proto tě přes tento článek prosíme. Teplo, vrať se zpět! Moc se nám po tobě stýská. Zdraví tě všichni zimomřiví žáci. Markéta Pátková (8.A)
14
Svět stínů
Svět stínů 2 Seznámení V minulém díle: Minule se Kim a její sestra Katherine usmířily po desetiletém rozporu. ,,Hm, mám nápad,“ řekla Kim polohlasně. A vylíčila Alici a Rosalií svůj plán na zítřejší odpoledne. Kluci je slyšeli a udělalo se jim na zvracení. „Tak Alici splním přání a Rosalii v podstatě taky, protože skuhrá, že cosi potřebuje.“ Řekne si v duchu a šla lovit. Další den u oběda ,,Jé, Kim. Dlouho sis k nám nesedla“ začala žvanit Jessica, jen co Kim dosedla. ,No jo, já vím. Ale není čas, je tady ségra tak to je trochu zmatený. Víš?“ řekla jí Kim. Ale věděla, že ona s jejím maličkatým mozečkem to nepochopí. A Jessica jí něco začne říkat. ,Kim, tohle je Bella“ představí jí Jessica novou holku, která seděla vedle ní. ,,Ahoj!“ řekla a zapojila se do debaty. Tak teď mi začala věřit, a po deseti minutách Kim nadhodila: ,,Nechceš se mnou, Alicí, Rosalií a s mou sestrou Katherine do města?“ zeptala se Kim Belly. ,,Jo, to by bylo super“ odpověděla jí Bella a Kim věděla, že má vyhráno. Pokračování příště Lucie Stloukalová (6. A)
15
Láska Láska je jako hrad, taky tak velká a nedobytná. Láska je jako sníh ladně a něžně se nese. Každý jsme anděl s jedním křídlem. Abychom mohli vzlétnout, musíme se obejmout. Je třeba být si trochu podobní, abychom si rozuměli, ale trochu rozdílní, abychom se milovali. Láska je hnutí, které rádo nutí, dva lidi do blbnutí. Sára Koryčánková (8. A)
16
Celebrity Šok !! Justin Bieber byl zařazen jako 7. nejoblíbenější žena Americká firma chtěla zjistit nejhledanější celebrity (ženy) na Google, a podle toho zjistit jejich oblíbenost. Justin Bieber byl sedmý v pořadí!
Nebylo by na tom nic špatného, kdyby nebyl v kategorii žen, ale mužů. Několik lidí si z něho asi vystřelilo. KDO ZABODOVAL A KDO VŮBEC NA AMERICAN MUSIC ADWARDS ? V neděli 24. 11. 2013 se v Los Angeles uskutečnilo předávání cen American Music Adwards. Podívejte se, kdo si odnesl jaké ceny a kdo zase šokoval svět!
17
Jako první na sebe strhla pozornost Miley Cyrus, která přišla v neobvyklém bílém kostýmku, což si asi dost lidí zaskočilo. Po zazpívání pro mě nejlepší její písničky Wrecking Ball, odešla z pódia bez ceny. Také Katy Perry dost překvapila svou image japonské gejši. Na sobě měla stylový účes a krásné šaty. Zazpívala svou novou píseň Unconditionally. Jako další vystoupila Kesha, Justin Timberlake, Jennifer Lopez, Riha
Ale Lady Gaga nikdy nezklame. Už je opět v sedle a to doslova. Gaga na letošní American Music Adwards přijela na umělém koni. Popová hvězda se inspirovala středověkou legendou o Lady Godivě, která prý zachránila anglické město Coventry od velké pokuty tím, že projela jeho ulicemi na koni zahalená jen do svých vlasů.
Díky bohu Lady tuto pověst nevzala až tak vážně a svou úžasnou jízdu uskutečnila oblečená Celkový dojem z téhle té celé parády nakonec celkem překazila skutečnost, že kůň byl příliš vysoký a zpěvačce nakonec musel pomoci jeden z jejich asistentů. A TEĎ, KDO SI CO ODNESL ..
18
Justin Timberlake se stal nejvíce oblíbeným mužem v kategorii Pop/Rock, oblíbený umělec v kategorii Soul/R&B, oblíbené album v kategorii Soul/R&B.
Rihanna zvítězila v kategorii oblíbená zpěvačka R & B a zároveň jako první v historii se stala ikonou AMA.
Taylor Swift si odnesla cenu za oblíbené album v kategorii Country, oblíbená zpěvačka v kategorii country, oblíbená ženská umělkyně v kategorii Pop/Rock a také se stala umělkyní roku. Macklemore & Ryan Lewis získali cenu za nejoblíbenější album v kategorii Rap/HipHop a také nejoblíbenější kapela v kategorii country a skupina.
19
Imagine Dragons se stali nejoblíbenějšími umělci v kategorii Alternativní rock.
Marc Anthony získal nejvyšší příčku v kategorii Latinskoamerické hudby. One Direction vyhráli kategorii nejoblíbenější album Pop/Rock (album Take me home) a nejoblíbenější kapelu.
Ariana Grande-Butera se stala objevem roku.
Florida Georgie Line ft. Nelly za píseň Cruise jsou písní roku, Avicii získali vítězství na pozici oblíbená elektronická a taneční hudba. Luke Bryan se stal oblíbeným mužským interpretem v kategorii Country, Maroon 5 vyhráli v kategorii starších kapel. Matthew West se stal oblíbeným umělcem a Pitch Perfect vyhráli Top soundtrack. Ivana Pokorná, Monika Purová (7. A)
20
Sportovní rubrika HOLICE NESKONČILA POSLEDNÍ NA FLORBALOVÉM TURNAJI! Ve čtvrtek 14. 11. 2013 se na Základní škole Demlově konal florbalový turnaj, kterého se zúčastnili žáci 8. a 9. třídy holické základní školy. Sraz před školou byl v 7:20, ale bylo to moc pozdě, protože někteří měli zpoždění, což ale nebylo to nejhorší, co se mohlo stát. Den před utkáním se turnaje vzdali 2 nejmenovaní. Na poslední chvíli jsem sehnal Honzu Bartoňka, který souhlasil, že bude čekat před školou, i když jsem mu účast nemohl na 100% slíbit. Od školy jsme odjeli v počtu 9 + gólman. Na nádraží jsme potkali naše spolužačky, které zrovna mířily do školy. V plné tramvaji jsme se mačkali jako v čínském vlaku. Naštěstí tato jízda netrvala dlouho a vystoupili jsme na Žižkově náměstí, odkud jsme šli pěšky až na „Demlovku“. Cestou jsme potkali ZŠ Velký Týnec, se kterými máme nevyřízené účty z fotbalu. Na místě příjezdu jsme dostali šatnu napůl s klukama ze Slovanského gymnázia. Někteří spolužáci měli trému. Hlavně Honza Šertler se bál „diváků“ v podobě nehrajících týmu a dvou slečen, které byly zapisovatelky. Po chvilce rozcvičky, kterou ignorovala část týmu, která si moc nezahrála, jsme se odklidili buď na druhé hřiště, kde se dalo trénovat, nebo jsme přihlíželi prvnímu utkání. Týmy byly rozděleny do dvou skupin. Ve skupině A byla: ZŠ HOLICE, ZŠ DEMLOVA, SLOVANSKÉ GYMNÁZIUM OLOMOUC A GYMNÁZIUM HEJČÍN. V Béčku pak: ZŠ VELKÝ TÝNEC, ZŠ HOLEČKOVA A ZŠ VELKÝ ÚJEZD. Naše první utkání po špatném začátku skončilo 1:3 v náš neprospěch. Jedinou branku dal Marek Tisoň, když se tvrdou ranou trefil přímo do odkrytého horního růžku branky soupeře. Nedělali jsme z toho vědu a v šatně jsme si něco s klukama řekli. Do druhého utkání jsme šli s čistou hlavou, protože jsme věděli, že i když prohrajeme, tak to vadit nebude. Slovan měl v týmu některé hráče patřící do prvního ročníku SŠ, a tak byli diskvalifikováni. Tentokrát jsme po první třetině vedli 2:0, když se trefil Michal Nedorostek, který si povyjel zpoza brány, naznačil pohyb do středu hřiště a překonal tak přesouvajícího se brankáře. Druhý náš gól zaznamenal hráč s číslem 14 na zádech Jan Šertler. (Nevím, kde pan učitel Bargl sehnal dresy, ale jsme mu za to vděční, protože jsme nevypadali jako vesničani v rozliškách.) Po první třetině jsme přestali běhat, přestali hrát, ale hlavně jsme zmatkovali. Nebýt výborně chytajícího Dominika Doseděla, tak utkání skončilo fiaskem. Nakonec jsme ale „ubojovali“ výsledek 5:4, když se na konec trefili Marek Tisoň, který opět „vymetl pavučinu“ v brankářově šibenici, a Michal Nedorostek, který v poslední sekundě propálil brankáře z poloviny hřiště. Stále jsme měli šanci na to postoupit do semifinále. To bychom ale museli porazit domácí školu Demlovu, kterou přišli podpořit i jejich spolužáci. Honza Š. opět trpěl silným stresem z fanoušků.
21
Po začátku rozhodujícího utkání jsme po brance Nedorostka vedli 1:0, jenže poté v obraně zaspal Alex Čuri a domácí snížili na 1:1. Jejich gól nás na chvíli srazil na kolena, ale nevzdávali jsme se. Po dlouhém boji jsme dostali ještě gól uprostřed 3. třetiny na 2:1. Nakonec však ještě vykřesal naději na výhru Honza Bartoněk, který prokázal důraz před brankovištěm a dokázal míček posunout až za brankářova záda. Šlo poznat, že rozhodčí se euforií fanoušků nechal unést a nesmyslně písknul faul asi minutu před koncem, když Demlovka byla pod velkým tlakem hostů z Holice. Michal Nedorostek poté mohl rozhodnout v prospěch Holice, když mohl zkusit štěstí do odkryté branky z ostrého úhlu, ale rozhodl se pro přihrávku na neobsazeného Šertlera na druhé straně, který jeho přihrávku nečekal a míček nedokázal usměrnit za záda domácího brankáře. Utkání skončilo pro Holici smolně remízou 2:2, ale takový je sport. V šatně jsme si vyříkali pár věcí, zanadávali na rozhodčího a připravili se na odjezd. Kvůli Dominikovi a jeho botám, jsme museli ještě 5 minut čekat před školou, než jsme se vypravili na nekonečnou cestu směr Žižkovo náměstí. I přesto bych turnaj zhodnotil kladně, protože většina hráčů na hřišti nechala celé své srdce a vydala ze sebe vše. Klukům děkuji za bojovný výkon Speciální poděkování patří Marku Tisoňovi, který odehrál utkání se zlomeným prstem, když dostal tzv.“ sekyru“ přes prst. Michal Nedorostek (9. A)
22
Michael Phelps Michael Phelps je americký zavodní plavec, který se narodil 30. června 1985. Ve svých 28 letech se stal nejlepším plavcem USA. To určitě nikdo nečekal, že Michael bude legendou plavání. Michael Phelps je držitel 22 olympijských medailí, a to 18 zlatých, 2 stříbrných a 2 bronzových. Michael Phelps byl vyhlášen nejlepším plavcem v letech 2003, 2004, 2006, 2007, 2008, 2009 a na konec 2012.
(zdroj: wikipedie.com)
Phelps je členem Projekt důvěry. V tomto projektu se sportovci nechávají testovat nad rámec povinných dopingových kontrol. Během olympiády v Pekingu a před ní byl testován více než 40krát.
(google.com) Marek Tisoň (9. A)
23
Kordista Jakub Jurka bodoval na šermířských závodech v Rakousku Šermíř Dukly Olomouc Jakub Jurka obsadil výborné třetí místo na turnaji započítávaného do Evropského okruhu kadetů v šermu kordem v rakouském Klagenfurtu. Turnaje se zúčastnilo 167 kadetů z 22 států Evropy a USA. Jakub, který je věkem ještě žák a v soutěžích kadetů může startovat ještě 2 roky, je pokračovatele slavné šermířské dynastie Jurků.
24
Něco na zahnání nudy Máme tu pro Vás něco na pobavení a pro zahnání nudy. Některé hádanky jsou velice obtížné, ale některé NAOPAK uhádnete za chvíli a nebudete nad nimi muset strávit mnoho času. Přeji pěkné poluštění. Jedna hlavička, jedna nožička, když hlavička zčervená, konec nožky to znamená. ……………………………. Které auto závodníků, ze startu je v cíli v mžiku? Tachometr na nule, nemá nikdy …..................... Prkno, co má kolečka, rychle jezdí z kopečka, děti mnoho rekordů, zvládnou na svém …......................... Má dvě až tři ručičky, ale žádné nožičky, nikdy se však nezastaví, i když bychom byli rádi. …………………………… Má je každý dům i tvrz, jen duch umí projít skrz, před sebe vždy dobře hleď, ať neprorazíš hlavou …....................................... Doufám, že se Vám podařilo všechny hádanky vyluštit, nebo jste se o to alespoň pokusili. Pokud chcete zkusit štěstí, tak nám pošlete odpovědi na emailovou adresu
[email protected]. První tři úspěšní řešitelé budou odměněni naším štědrým sponzorem MARKEM TISONĚM. Anna Richterková (7. A)
25
Pár slov na závěr Líbilo se Vám naše druhé vydání Školnin?! Jestli ano (ne), tak nám určitě napište své postřehy na emailovou adresu
[email protected] , budeme velice rádi. Tak a teď něco k našemu dalšímu novinovému číslu. Školniny vyjdou pro změnu již ve druhé polovině prosince, a to z důvodu Vánoc a Nového roku. Neradi bychom Vás ošidili o vánoční díl. Tedy v polovině prosince si pohlídejte naše internetové stránky, ať vám neunikne další díl našich novin. Michaela Vyhlídalová (9. A)
26
Seznam školních akcí Prosinec
Dne 5.12. 2013 na škole bude chodit Mikuláš.
Dne 12.12.2013 se bude konat Vánoční dílna v budově prvního stupně.
Dne 18.12.2013 bude v 16: 30 Vánoční zpěv.
Leden
Dne 15.1.2014 se mohou jít přihlásit k zápisu budoucí prvňáčci.
Dne 29.1.2014 se bude konat na naší škole Pythagoriáda.
Dne 30.1.2014 ve škole dostaneme Vysvědčení a 31.1.2014 budeme mít pololetní prázdniny!
27
Redakce Michaela Vyhlídalová (9.A) Michal Nedorostek (9.A) Marek Tisoň (9.A) Lenka Kremplová (8.A) Markéta Pátková (8.A) Sára Koryčánková (8.A) Marie Škrachová (7.A) Lucie Linhartová (7.A) Monika Purová (7.A) Anna Richterková (7.A) Ivana Pokorná (7.A) Lucie Stloukalová (6.A)
