Slováci v Srbsku a v Chorvatsku - Slovaks in Serbia and Croatia

17. 06. 2016 10:43

1/8

Slováci v Srbsku a v Chorvatsku - Slovaks in Serbia and Croatia


Obrázek 1: Vlajka Srbska 1), Obrázek 2: Vlajka Chorvatska 2), Obrázek 3: Vlajka Slovenska 3)

1. ÚVOD Slovenská menšina si také leccos prožila. Velká část Slováků byla takřka nucena svoji zemi opustit v období migračních vln, které pramenily z nepříznivých hospodářských a sociálních podmínek způsobené válkou a existenční možnosti v krajích byly tak řádně zredukované. V zahraničí žije zhruba třetina lidí hlásící se k slovenské národnosti. Nezáleží však na tom, jak je slovenská komunita početná, protože nezávisle na svém počtu je schopna si udržet své kulturní zvyky a rozvíjet je mimo svou mateřskou zemi ve svém vlastním směru. Tato práce pojednává o největší organizované slovenské menšině v Srbsku a naproti tomu stojí malá menšina v Chorvatsku. Slováci v Chorvatsku jsou oficiálně uznávanou autochtonní minoritou, tedy menšina v daném místě původně žijící (není na ně nahlíženo jako na přistěhovalce) a jsou oprávněni volit svého zástupce do parlamentu. Vzniká tak ideální protichůdný příklad, jenž stvrzuje fakt, že nezáleží na celkovém počtu komunity, ale na vůli chtít, protože přes všechny strasti jako jsou snížená porodnost nebo odchod za prací do jiných zemí, Slováci skutečně chtějí a to je to, co je dělá silnou menšinou.

2. CÍL PRÁCE Cílem práce je analýza slovenské minority v Srbsku a Chorvatsku po vzoru výzkumných otázek, které povedou k určení jejich etnického uvědomění. Podotázky slouží jako vodítko k výstupu práce, což je vytvoření univerzálního obrazu Slováka, jako etnika dané země v menšinovém zastoupení. Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:23

slovaci_v_srbsku_a_slovinsku http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=slovaci_v_srbsku_a_slovinsku

Výzkumné otázky se týkají těchto pojmů k utvoření etnického uvědomění. A) Kdy se Slováci na dané území dostali a co je k tomu vedlo? B) V jakých obcích jsou Slováci dané země nejvíce zastoupeni a jaký je vývoj jejich populace? C) Mají Slováci svá vlastní divadla, muzea, knihovny, kostely? D) K jakému náboženství se Slováci dané země hlásí? E) Jaké jazyky Slováci dané země ovládají? Poté následují tyto podotázky: 1) - Jaký je pohled Slováků žijících v Srbsku, na Srby? (pohled minority na majoritu) - Jaký je pohled Srbů na Slováky, žijící v Srbsku? (pohled majority na minoritu) - Jaký je pohled Slováků žijících na Slovensku, na Slováky, žijící v Srbsku? (externí pohled) 2) - Jaký je pohled Slováků žijících v Chorvatsku, na Chorvaty? (pohled minority na majoritu) - Jaký je pohled Chorvatů na Slováky, žijící v Chorvatsku? (pohled majority na minoritu) - Jaký je pohled Slováků žijících na Slovensku, na Slováky, žijící v Chorvatsku? (externí pohled) 3) Porovnání situace mezi Slováky žijícími v Srbsku a Slováky žijícími v Chorvatsku - tedy z hlediska jazykové bariéry, vnímání danou společností a kulturních odlišností (srovnání dvou totožných minorit v odlišných zemích).

3. METODOLOGIE Ke zhotovení práce byly použity výhradně metody studie dokumentů, což je čerpání informací ze sekundárních zdrojů. Pečlivě byly vybírány články například z odborných časopisů pocházející z univerzitních databází, které se řešenou problematikou zabývají. Následují sekundární data z portálů institucí, knižních publikací a dalších internetových zdrojů. Díky častému dvojjazyčnému zpracování portálů nedošlo k velké jazykové bariéře u přejímání dat. Demografické údaje vychází z informací sčítání lidu na vládních portálech, která obsahovala kvantitativní data. Pro získání teoretických poznatků o Slovácích žijících v Srbsku a Chorvatsku byla uplatněna kvalitativní metoda v podobě polostrukturovaného rozhovoru, jelikož díky eliminované jazykové bariéře s respondenty nebyl rozhovor nijak omezen. Rozhovor začínal neřízeně, aby hned na začátek nijak respondenta nesvazoval a případně mohl náhodným objevením získat zajímavé informace. Poté se však rozhovor zúžil na výzkumné otázky. Rozhovor byl veden v českém jazyce a respondenti http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 17. 06. 2016 10:43

17. 06. 2016 10:43

3/8


odpovídali v jazyce slovenském. Ani jedna strana neměla problém s neporozuměním. Právě díky takové situaci by se dalo hovořit o tom, že tato metoda se nesetkala s nevýhodami, protože přirozená složitost takového rozhovoru nebyla nabourána žádnou překážkou a dané téma není natolik odborné, aby došlo k velmi časově náročnému zpracování dat a nebo zkreslení výsledků výzkumníkem. Druhou variantou byla kvalitativní metoda strukturovaného rozhovoru, který se týkal zástupců majority. Probíhal v anglickém jazyce písemnou formou a držel se daných otázek. Vybráni byli zástupci majority, kteří ovládali angličtinu na velmi slušné úrovni a tak nedošlo k žádným dezinterpretacím nebo neporozumění. Jako třetí metoda byla zvolena metoda opět kvalitativní a to dotazování. Cílem této metody, bylo získat externí pohled domácích Slováků na Slováky v Srbsku a Chorvatsku. Metody dotazování jsou omezené množstvím, respektive hloubkou možných získatelných informací, ale jejich výhoda spočívá v rychlém nashromáždění dat za krátký časový úsek. Jinými slovy, za stejný čas, který věnujeme polostrukturovanému rozhovoru, můžeme oslovit mnoho respondentů, data sesumarizovat a tak vytvořit obraz, který vychází z průměru názorů. Je to tak lepší, relevantnější, než spoléhat na subjektivní názor jednotlivce. Identifikační údaje respondentů pro rozhovor - Srbsko Jméno Mária Tokarčíková

Národnost Věk Slovenka

35 let

Milos Djosovic Srb

29 let

Denis Kulíček Slovák

21 let

Andjela Radujkov

21 let

Srbka

Místo původu Trstenik, Srbsko Novi Sad, Vojvodina, Srbsko Novi Sad, Vojvodina, Srbsko Novi Sad, Vojvodina, Srbsko

Zdroj kontaktu Způsob rozhovoru

Pohled

sociální síť Facebook

videohovor minority na prostřednictvím služby majoritu Skype

sociální síť Couchsurfing

chat prostřednictvím majority na sociální sítě Facebook minoritu


chat prostřednictvím minority na sociální sítě Facebook majoritu



Identifikační údaje respondentů pro rozhovor - Chorvatsko Jméno Lucia Karahutová Damir Soric

Národnost Věk 29 Slovenka let 44 Chorvat let

Kristina Josić Chorvatka

24 let

Místo původu Zdroj kontaktu Trpanj, sociální síť Chorvatsko Facebook Záhřeb, sociální síť Chorvatsko Couchsurfing Velika Gorica, sociální síť záhřebská župa, Couchsurfing Chorvatsko

Způsob rozhovoru chat prostřednictvím sociální sítě Facebook chat prostřednictvím sociální sítě Facebook


Průběh výzkumu Čerpání teoretických poznatků od zástupců majority Srbska a Chorvatska

Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Pohled minority na majoritu majority na minoritu

Last update: 06. 06. 2016 10:23


Aby takový výzkum mohl začít, bylo k tomu nutné najít respondenty. Stalo se tak prostřednictvím facebookových stránek a to: 1) Srbsko - Češi a Slováci v Srbsku 4) , 2) Slovinsko Češi a Slováci v Chorvatsku 5) a nebo skrz sociální síť Couchsurfing. Padlo vždy jen pár otázek, rozhovor komplikovaly převážně dlouhé odezvy mezi odpověďmi. Čerpání teoretických poznatků od respondentů z externí země - Slovenska Bylo dotázáno 8 lidí žijících na Slovensku prostřednictvím sociální sítě Facebook. Jednalo se o chlapce a děvčata ve věku 16 - 20 let. Dotazování trvalo v průměru 5 minut na jednotlivce.

4. LITERÁRNÍ REŠERŠE Daným tématem se zaobíralo již několik autorů, ale z hlediska zodpovězení výzkumných otázek je třeba se přiklánět i k internetovým zdrojům a také publikacím někdy psaných v cizím jazyce. V knize Slováci v srbskej Vojvodine 6) objasňuje autor včetně historie i současnost Slováků ve Vojvodině. Autorky Milina Sklabinská a Katarína Mosnáková komplexně rozepsaly slovenskou kulturu v Srbsku v díle Slováci v Srbsku: z aspektu kultúry 7) Obsah bakalářské práce zpracovaný autorkou Sedlákovou, jenž nese název Slováci nebo Srbové? Historie a současnost slovenské enklávy v srbské Vojvodině 8) dodává důležité informace ohledně jazyka Slováků v Srbsku a objasňuje všechny okolnosti s tím spjaté. Poslední doplňující informace týkající se náboženství byly čerpány z práce, která se tím alespoň z části zaobírala a jedná se o Pestrá Evropa: Slováci v Srbsku. 9) ve kterém se velmi rozepsal a nastínil tak historii Slováků v Chorvatsku pro tuto práci dostačujícím způsobem. Do historie zahrnul i náboženství. Tentokrát v tištěné formě, Andrej Kuric se v knize 140 rokov slovenskej školy v Iloku/90 rokov slovenského divadelníctva v Iloku10) věnuje slovenské kultuře v Chorvatsku, kde objasňuje i historické souvislosti s divadelnictvím a školou. 15 rokov Zväzu Slovákov v Chorvátskej repulike11) zde se autoři v jedné kapitole věnují i jazyku a vysvětlují rozdíl v dialektech, které Slováci v Chorvatsku používají.

5. VÝZKUMNÁ ČÁST

Srbská část Historie po současnost

http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 17. 06. 2016 10:43

17. 06. 2016 10:43

5/8


Historické osidlování Srbska Slováky sahá do doby, kdy bylo dnešní Slovensko ještě součástí Uherského království. Během 17. století probíhala Osmansko-habsburská válka, kdy Osmané (dnešní Turci) ovládli největší část Uherska. Protože Horní Uhry byly neustálým dějištěm ničivých válek, což způsobilo zvyšování daní a povinnou práci. Ačkoli byli roku 1718 Osmané poraženi a celé území Uherska osvobozené, životní úroveň se nezlepšovala. Uherští vlastnící půdy se snažili získat opuštěné majetky a novou půdu zúrodnit. To mělo dopad na poddané a rolníky, protože se tím zvyšovaly jejich povinnosti a bez ohledu na jejich právo na stěhovaní se, byli násilím zadržováni a vykořisťováni. Z toho důvodu lidé opouštěli zemi, tedy ti kterým se to podařilo. Slováci začali osidlovat Srbsko v 18. století, největší vlna příchodu na Dolní zem se pohybovala v letech 1715 – 1720. Osidlovali území dnešní Vojvodiny. Od té doby se jim začalo ekonomicky dařit. Stavěli kostely a školy, do kterých byli zváni slovenští knězi a učitelé. V 19. století do toho přišla výstavba knihoven, divadel a zakládaly se různé kulturní organizace či spolky. Od 20. století už vychází slovenské časopisy a noviny pro dospělé a děti. Dnes už je rozhlasové a televizní vysílání ve Slovenštině na denním pořádku a v současné době se počet přistěhovaleckých rodin na území dnešního Srbska odhaduje na 40 000 lidí. 12)

Demografické údaje Podle údajů soupisu obyvatelstva 2011 13) žije Slováků v Srbsku přibližně 52 750, přesněji 25 057 mužů a 27 693 žen. Absolutní počet Slováků převažuje na území Vojvodina s počtem 50 321, kde mají vynikající vztahy s místními a práce tedy soustředí veškerou pozornost na tuto autonomní oblast na severu Srbska. Nejvýznamnějšími městy co do počtu žijících Slováků jsou Kovačica, konkrétně 8 497 a Bački Petrovac, kde jich je 5 773. Dále stojí za zmínku například města jako: Novi Sad, Bělehrad, Padina a Lug. K dnešnímu dni tvoří slovenská menšina 0,7% celkové srbské pupulace, v roce 1948 to činilo však 1,3% a jednalo se o 73 138 Slováků.

Obrázek 4: Mapa Srbska s vyznačeným územím Vojvodiny, kde se nachází většina Slováků 14) Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:23


Obrázek 5: Vojvodina, vyznačené obce kde se sdružuje nejvíce Slováků 15)

Obrázek 6: Populační vývoj Slováků v Srbsku v letech 1948 - 2011 16) Graf znázorňuje patrný úbytek obyvatelstva, který se bohužel netýká pouze Slováků, ale celkové populace Srbské republiky. Je to způsobeno strmým propadem porodnosti, migrací obyvatelstva do západní Evropy a Spojených států za lepším životem, jenž trvá desetiletí a v neposlední řadě tzv. „odlivem mozků“, což je odchod úzce kvalifikovaného pracovníka do zahraničí za lepší pracovní příležitostí. Tento třetí případ potvrdil respondent Milos Djosovic, který je studentem IT: ,,Mám staršího kamaráda, kterému se podařilo získat pracovní pozici v německé IT firmě, která se věnuje streamovacím službám. Přestěhoval se do Německa a nastoupil jako programátor developerského týmu„. a má kamaráda, kterému se již takto za prací odcestovat podařilo. 17)

Kultura Slovenská menšina žije v Srbsku již přes 260 let a i za tak dlouho dobu se jí podařilo zachovat a pozvednout kulturní dědictví. Proto jsou Slováci v Srbsku považování za nejorganizovanější slovenskou menšinou vůbec. 18) Výsledkem tak jsou například muzea, divadla a knihovny. Muzea Prvním muzeem pro slovenskou duchovní a materiální kulturu je Národní muzeum v Báčském Petrovci založené v srpnu roku 1949. Tato samostatná instituce měla za úkol shromažďovat, zkoumat, chránit a vystavovat kulturní dějiny Slováků z celé Vojvodiny. Hlavní podstatou toho všeho je však vytvářet památku pro mladší generace. Muzeum při raném působení obsahovalo 5 složek: etnografickou, kulturně-historickou, archeologicko-numismatickou, přírodovědeckou a uměleckou sbírku. Dále mělo knihovnu, jenž čítalo 1141 knih.


Printed on 17. 06. 2016 10:43

17. 06. 2016 10:43

7/8


Obrázek 7 - 9: Čepce z roku 1840 - 1880, muzejní exponáty 19) Etnografická sbírka obsahovala především staré předměty materiální a duchovní lidové kultury a lidové oděvy. Například čepce z let 1840 až 1880.

Obrázek 10: Vrták s dřevěným držadlem, muzejní exponát 20) Vrták s dřevěným držadlem, jedná se o nejstarší exponát muzea, který je z roku 1783.

Obrázek 11: Etno-pokoj, muzejní expozice 21) Tzv. etno-pokoj je stálou expozicí muzea, kde se nachází dobové předměty jako jsou například dětská kolébka, malovaná skříň, stůl a kolovrat. 22)

Dnes lze po celé Vojvodině najít muzea spravovaná věřejně i muzea soukromá. Mezi ně patří: ● ● ●

Múzeum Vojvodiny Múzeum Kulpín Etnodom Pavla Petráša

Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:23 ● ● ●


Etnodom v Laliti Sbierka Stajkovho domu v Boľoviciach Zbierka tradičného odevu a naradia vo Vojlovici

23)

Divadla


Printed on 17. 06. 2016 10:43

Slováci v Srbsku a v Chorvatsku - Slovaks in Serbia and Croatia

Recommend Documents