Slezská univerzita v Opavě. Ústav informatiky

ˇ a´rka Vavrecˇkova´ S

Operacˇnı´ syste´my cvicˇenı´

ˇ a´st II: Linux C

Slezska´ univerzita v Opaveˇ Filozoficko-prˇ´ırodoveˇdecka´ fakulta ´ stav informatiky U Opava, poslednı´ aktualizace 21. cˇervna 2010

´ stavu Anotace: Tento dokument je urcˇen pro studenty druhe´ho rocˇnı´ku IVT na U informatiky Slezske´ univerzity v Opaveˇ. Obsahuje la´tku probı´ranou ve cvicˇenıćh prˇedmeˇtu Operacˇnı´ syste´my v cˇa´sti semestru veˇnovane´ Linuxu. Probı´rana´ la´tka navazuje na prˇedmeˇt Praktikum z operacˇnıćh syste´mu˚. Prˇedpokla´da´ se za´kladnı´ orientace v beˇzˇnyćh na´strojıćh s graficky´m rozhranı´m v Linuxu, adresa´rˇove´ strukturˇe, zarˇ´ızenıćh, prˇ´ıstupovyćh opra´vneˇnıćh a principu beˇhu procesu˚.

Operacˇnı´ syste´my cvicˇenı´ Cˇa´st II: Linux RNDr. Sˇa´rka Vavrecˇkova´, Ph.D. Dostupne´ na: http://fpf.slu.cz/˜vav10ui/opsys.html ´ stav informatiky U Filozoficko-prˇ´ırodoveˇdecka´ fakulta Slezska´ univerzita v Opaveˇ Bezrucˇovo na´m. 13, 746 01 Opava Sa´zeno v syste´mu LATEX Tato inovace prˇedmeˇtu Operacˇnı´ syste´my je spolufinancovańa Evropsky´m socia´lnı´m fondem a Sta´tnı´m rozpocˇtem CˇR, projekt cˇ. CZ.1.07/2.3.00/0 9.0197, „Posı´lenı´ konkurenceschopnosti vy´zkumu a vy´voje informacˇnıćh technologiı´ v Moravskoslezske´m kraji“.

Prˇedmluva

Co najdeme v teˇchto skriptech ´ stavu informatiky Slezske´ Tato skripta jsou urcˇena pro studenty informatickyćh oboru˚ na U univerzity v Opaveˇ. Ve cvicˇenıćh prˇedmeˇtu Operacˇnı´ syste´my se v prvnı´ cˇa´sti semestru probı´rajı´ operacˇnı´ syste´my z rodiny Windows a v druhe´ cˇa´sti semestru unixove´ syste´my se zameˇrˇenı´m na Linux, tato skripta se vyuzˇ´ıvajı´ pra´veˇ v druhe´ cˇa´sti semestru. Navazujeme na obdobna´ skripta z prˇedmeˇtu Praktikum z operacˇnıćh syste´mu˚, tedy prˇedpokla´dajı´ se jizˇ za´kladnı´ znalosti praće v Linuxu (alesponˇ v graficke´m prostrˇedı´), orientace v adresa´rˇove´ strukturˇe a prˇ´ıstupovyćh opra´vneˇnıćh. Na to, zˇe jde o la´tku pouze pro cˇa´st semestru, se skripta mohou zda´t znacˇneˇ rozsa´hla´. Du˚vodem je zarˇazenı´ mnoha uka´zkovyćh (rˇesˇenyćh) prˇ´ıkladu˚ a motivacˇnıćh (nerˇesˇenyćh) u´kolu˚, ktere´ majı´ pomoci prˇi pochopenı´ a osvojenı´ si ucˇiva. U neˇkteryćh prˇ´ıkazu˚ jsou uvedeny take´ jejich obvykle´ vy´stupy, take´ z du˚vodu cˇasto nedostatecˇnyćh prˇ´ıstupovyćh opra´vneˇnı´ studentu˚ v ucˇebnaćh. Neˇktere´ oblasti jsou take´ „navıć“ (jsou oznacˇeny ikonami fialove´ barvy), ty nejsou probı´rańy a ani se neobjevı´ na testech – jejich u´kolem je motivovat k dalsˇ´ımu samostatne´mu studiu nebo poma´hat v budoucnu prˇi zı´ska´vańı´ dalsˇ´ıch informacı´ dle potrˇeby v zameˇstnańı´.

Znacˇenı´ Ve skriptech se pouzˇ´ıvajı´ na´sledujıćı´ barevne´ ikony: • Nove´ pojmy, na´zvy souboru˚, obecne´ postupy, znacˇenı´ v prˇ´ıkazech, pouzˇ´ıvane´ symboly, apod. jsou znacˇeny modry´m symbolem v pozna´mce na okraj, ktery´ vidı´me take´ zde vpravo. • Konkre´tnı´ postupy a na´stroje (prˇ´ıkazy, programy, soubory, skripty), zpu˚soby rˇesˇenı´ ru˚znyćh situacı´, do kteryćh se mu˚zˇe administra´tor dostat, syntaxe prˇ´ıkazu˚ atd. jsou znacˇeny take´ modrou ikonou. iii

P $

iv

• Zelena´ je take´ ikona vyznacˇujıćı´ sekce, ktere´ jsou opakovańı´m ucˇiva z prˇedna´sˇek, jine´ cˇa´sti teˇchto skript nebo z prˇedchozı´ho semestru (prˇedmeˇtu Praktikum z operacˇnıćh syste´mu˚).

O

• Zvla´sˇt’je take´ vyznacˇen text, ktery´ je obvykle vy´stupem probı´ranyćh prˇ´ıkazu˚ (vcˇetneˇ teˇch, jejichzˇ spusˇteˇnı´ vyzˇaduje vysˇsˇ´ı prˇ´ıstupova´ opra´vneˇnı´) nebo mu˚zˇe jı´t o obsah neˇkteryćh souboru˚. Barva ikony je oranzˇova´.

M

• Neˇktere´ cˇa´sti textu jsou oznacˇeny fialovou ikonou, cozˇ znamena´, zˇe jde o nepovinne´ u´seky, ktere´ nejsou probı´rańy (veˇtsˇinou; studenti si je mohou podle za´jmu vyzˇa´dat nebo sami prostudovat). Jejich ućˇelem je dobrovolne´ rozsˇ´ırˇenı´ znalostı´ studentu˚ o pokrocˇila´ te´mata, na ktera´ obvykle prˇi vyúce nezby´va´ moc cˇasu. • Fialova´ ikona se objevuje take´ u neˇkteryćh nerˇesˇenyćh u´kolu˚. Tyto u´koly nejsou povinne´ a studenti se jimi mohou zaby´vat podle svyćh za´jmu˚ (jsou obvykle na´rocˇneˇjsˇ´ı nezˇ jine´ u´koly). ˇ lutou ikonou jsou oznacˇeny odkazy, na kteryćh lze zı´skat dalsˇ´ı informace o te´matu. • Z Mu˚zˇe jı´t o zpu˚soby zı´skańı´ na´poveˇdy, nejcˇasteˇji vsˇak u te´to ikony najdeme odkazy na internet. • Cˇervena´ je ikona pro upozorneˇnı´ a pozna´mky. Opticky (ale uzˇ ne barevneˇ) jsou odlisˇeny take´ rˇesˇene´ prˇ´ıklady a nerˇesˇene´ u´lohy. Prˇ´ıklady jsou cˇ´ıslovańy, cˇ´ısla slouzˇ´ı k jednoduche´mu odkazovańı´ na tyto prˇ´ıklady.

R

L

Prˇı´klad 0.1 Takto vypada´ prostrˇedı´ s prˇ´ıkladem. Cˇ´ıslo prˇ´ıkladu je 0.1.

´ koly U Ota´zky a u´koly, na´meˇty na vyzkousˇenı´, ktere´ se doporucˇuje prˇi procvicˇovańı´ ucˇiva prova´deˇt, jsou uzavrˇeny v tomto prostrˇedı´. Pokud je v prostrˇedı´ vıće u´kolu˚, jsou cˇ´ıslovańy.

Jak probı´hajı´ testy Na za´pocˇtovyćh testech z prˇedmeˇtu˚ ty´kajıćıćh se operacˇnıćh syste´mu˚ lze pouzˇ´ıvat pocˇ´ıtacˇ, a to na´poveˇdu a na´stroje beˇzˇneˇ dostupne´ ve standardnı´ instalaci dane´ho operacˇnı´ho syste´mu, ale bez prˇ´ıstupu na Internet. Nejsou dovoleny dokumenty vlastnı´ ani cizı´ vy´roby, ktere´ nejsou soucˇa´stı´ standardnı´ instalace, nelze pouzˇ´ıvat internetovy´ prohlı´zˇecˇ ani jiny´ zpu˚sob prˇ´ıstupu na externı´ zdroje informacı´.

C

v

Na strańkaćh prˇedmeˇtu je k dispozici orientacˇnı´ seznam ota´zek a u´kolu˚, ktere´ se mohou objevit na testu, ovsˇem v testu se mohou objevit mı´rne´ odlisˇnosti (naprˇ´ıklad v na´zvech zpracova´vanyćh souboru˚ cˇi adresa´rˇu˚, jine´ prˇepıńacˇe prˇ´ıkazu˚, apod.). Tato skripta plneˇ pokry´vajı´ odpoveˇdi na ota´zky, ktere´ se mohou objevit v za´pocˇtove´m testu cˇ. 2 (Linux) v prˇedmeˇtu Operacˇnı´ syste´my.

Obsah

1

Textovy´ rezˇim v Linuxu 1.1 Textove´ shelly a prˇ´ıkazy . . . . . . . . . . . . . 1.1.1 Kdy, kde a jak pouzˇ´ıvat textovy´ shell . 1.1.2 Skripty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1.3 Struktura prˇ´ıkazu˚ . . . . . . . . . . . . . 1.2 Za´stupne´ znaky . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Na´poveˇda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3.1 Jak volat o pomoc . . . . . . . . . . . . . 1.3.2 Manua´love´ strańky . . . . . . . . . . . . 1.3.3 Zna´m prˇ´ıkaz, chci veˇdeˇt, k cˇemu slouzˇ´ı 1.3.4 Nezna´m prˇ´ıkaz . . . . . . . . . . . . . . 1.4 Praće s adresa´rˇi a soubory . . . . . . . . . . . . 1.4.1 Adresa´rˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4.2 Soubory . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4.3 Pevne´ a symbolicke´ odkazy . . . . . . . 1.5 Prˇesmeˇrovańı´ a filtry . . . . . . . . . . . . . . . 1.5.1 Smeˇrovańı´ a deskriptory . . . . . . . . . 1.5.2 Filtry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.5.3 Prohleda´vańı´ . . . . . . . . . . . . . . . 1.5.4 Automaticke´ zpracovańı´ . . . . . . . . . 1.6 Mozˇnosti vytvorˇenı´ nove´ho souboru . . . . . . 1.7 Dalsˇ´ı prˇ´ıkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.8 Specia´lnı´ znaky pro uvozovańı´ . . . . . . . . . 1.9 Promeˇnne´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.9.1 Za´klady praće s promeˇnny´mi . . . . . . 1.9.2 Vy´pocˇty . . . . . . . . . . . . . . . . . .

vi

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1 1 1 3 4 5 5 5 6 9 11 13 13 15 17 17 17 19 22 26 28 29 30 32 32 35

vii

2

3

Skripty a programovańı´ 2.1 Konfiguracˇnı´ a dalsˇ´ı syste´move´ soubory 2.2 Skripty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.1 Co je to skript . . . . . . . . . . . 2.2.2 Parametry a na´vratove´ hodnoty 2.2.3 Dalsˇ´ı mozˇnosti pouzˇitı´ skriptu˚ . 2.3 Programovańı´ v shellu . . . . . . . . . . 2.3.1 Jednoduche´ propojenı´ prˇ´ıkazu˚ . 2.3.2 Prˇ´ıkazy pro podmıńky a cykly . 2.3.3 Jednoduche´ testovańı´ . . . . . . 2.3.4 Pole . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4 Prˇeklad programu˚ . . . . . . . . . . . . . 2.5 Dalsˇ´ı na´stroje . . . . . . . . . . . . . . . 2.5.1 Aliasy . . . . . . . . . . . . . . . 2.5.2 Konverze textovyćh souboru˚ . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

´ lohy prˇi spra´veˇ U 3.1 Uzˇivatele´ a skupiny . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.1 Informace o uzˇivatelıćh . . . . . . . . 3.1.2 Vlastnosti ućˇtu˚ a skupin . . . . . . . . 3.1.3 Prˇ´ıstupova´ opra´vneˇnı´ . . . . . . . . . 3.1.4 Navysˇovańı´ prˇ´ıstupovyćh opra´vneˇnı´ 3.2 Procesy a u´lohy . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.1 Prˇ´ıkazy pro praći s procesy . . . . . . 3.2.2 Skupiny a relace procesu˚ . . . . . . . ´ lohy a multitasking . . . . . . . . . . 3.2.3 U 3.2.4 Komunikace procesu˚ . . . . . . . . . . 3.2.5 Plańovańı´ spousˇteˇnı´ procesu˚ . . . . . 3.3 Spra´va zarˇ´ızenı´ . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.1 Pameˇt’ova´ me´dia . . . . . . . . . . . . 3.3.2 Prˇipojovańı´ a odpojovańı´ pameˇtı´ . . . 3.3.3 Program fdisk . . . . . . . . . . . . . 3.3.4 Hlavnı´ a vedlejsˇ´ı cˇ´ıslo zarˇ´ızenı´, udev 3.4 Moduly ja´dra . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5 Operacˇnı´ pameˇt’ . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.6 Sı´t’ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

37 37 38 38 39 40 40 40 41 44 45 46 47 47 48

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

49 49 49 52 55 56 59 59 61 62 65 67 70 70 72 76 77 78 79 80

viii

4

Nasazenı´ syste´mu 4.1 Pokrocˇile´ mechanismy rˇ´ızenı´ prˇ´ıstupu . . . 4.1.1 POSIX ACL . . . . . . . . . . . . . . 4.1.2 Atributy . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1.3 PAM . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1.4 Capabilities (kvalifikace) . . . . . . . 4.1.5 Chrańeˇne´ prostrˇedı´ pro beˇh procesu 4.2 Beˇh syste´mu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.1 Inicializace syste´mu a proces init . ´ rovneˇ beˇhu . . . . . . . . . . . . . 4.2.2 U 4.3 Logovańı´ provozu . . . . . . . . . . . . . . . 4.3.1 Vstup syslogu . . . . . . . . . . . . . 4.3.2 Filtrovańı´ vstupu . . . . . . . . . . . 4.3.3 Vy´stup syslogu . . . . . . . . . . . . 4.4 Firewall . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.5 Instalace aplikacı´ . . . . . . . . . . . . . . . 4.5.1 Bina´rnı´ a zdrojove´ balıćˇky . . . . . . 4.5.2 Instalace ze zdrojovyćh ko´du˚ . . . . 4.6 Bezpecˇnost syste´mu . . . . . . . . . . . . . . 4.7 Dalsˇ´ı na´stroje pro spra´vu . . . . . . . . . . .

Literatura

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

85 85 85 87 88 90 90 91 91 92 94 94 95 97 98 99 100 103 104 106 107

Kapitola

1

Textovy´ rezˇim v Linuxu Tato kapitola je u´vodem do spra´vy operacˇnıćh syste´mu˚ s ja´drem GNU/Linux (da´le Linux), veˇtsˇina postupu˚ s mı´rnou modifikacı´ platı´ i pro jine´ unixove´ (unix-like) syste´my. Podı´va´me se prˇedevsˇ´ım na praći se shellem. V unixovyćh syste´mech vcˇetneˇ Linuxu je mozˇne´ pouzˇ´ıvat neˇkolik ru˚znyćh shellu˚. My se zde budeme veˇnovat pouze shellu bash – Bourne Again Shell.

1.1 1.1.1

Textove´ shelly a prˇı´kazy Kdy, kde a jak pouzˇı´vat textovy´ shell

V unixovyćh syste´mech vcˇetneˇ Linuxu ma´me vzˇdy mimo graficke´ prostrˇedı´ mozˇnost prova´deˇt ru˚zne´ operace take´ v textove´m rezˇimu pomocı´ prˇ´ıkazu˚. Tento zpu˚sob praće se syste´mem se mu˚zˇe zda´t nepohodlny´ (a proto ho spousta uzˇivatelu˚ ani moc nepouzˇ´ıva´), ale je uzˇitecˇny´, pokud • chceme operace prova´deˇt efektivneˇ (nemusı´me se dosta´vat do urcˇite´ho okna s nastavenı´m prˇes ru˚zna´ menu a jina´ okna, ma´me vsˇechno „pohromadeˇ“, ru˚zna´ nastavenı´ prova´dı´me na jednom mı´steˇ, v okneˇ termina´lu nebo konzoly), • chceme automatizovat a zrychlit urcˇite´ operace (pro cˇasto pouzˇ´ıvane´ sledy prˇ´ıkazu˚ napı´sˇeme skript, ten vzˇdy jen spustı´me), hodı´ se take´ tehdy, kdyzˇ tata´zˇ nastavenı´ prova´dı´me na vıće zarˇ´ızenıćh, • chceme, aby urcˇite´ prˇ´ıkazy a programy spolupracovaly formou prˇeda´vańı´ vstupu˚ a vy´stupu˚, • nemu˚zˇeme najı´t v graficke´m prostrˇedı´ mı´sto, kde se urcˇita´ veˇc nastavuje (v mnoha distribucıćh je graficke´ prostrˇedı´ poneˇkud upraveno, navıć jsou vy´razne´ rozdı´ly mezi KDE/GNOME/XFce/atd.), 1

TEXTOVE´ SHELLY A PRˇI´KAZY

1.1

2

• urcˇity´ program nepracuje v graficke´m prostrˇedı´ podle nasˇich prˇedstav, • ma´me alergii na graficka´ prostrˇedı´, atd. Kdyzˇ zada´va´me prˇ´ıkazy, pracujeme vzˇdy s urcˇity´m shellem. Shell je prˇ´ıkazovy´ interpret, je to prˇedevsˇ´ım program (rozhranı´), ktery´ slouzˇ´ı ke spousˇteˇnı´ jinyćh programu˚, a to prˇedevsˇ´ım v textove´m rezˇimu. Pokud ma´me spusˇteˇno graficke´ prostrˇedı´, dostaneme se do shellu spusˇteˇnı´m konzoly (obvykle je v menu tlacˇ´ıtka obdobne´ho tlacˇ´ıtku Start ve Windows, za´visı´ na pouzˇ´ıvane´m desktopove´m prostrˇedı´) nebo spusˇteˇnı´m urcˇityćh programu˚ (naprˇ´ıklad xterm). Pu˚vodnı´ shell v Unixu byl Bourne Shell (vznikl roku 1978 a oznacˇoval se jednodusˇe sh), jehozˇ autor je Stephen Bourne. O neˇco pozdeˇji (v dobeˇ prˇepisu Unixu do jazyka C) vznikl jako alternativa C Shell (oznacˇoval se csh). Zatı´mco Bourne Shell byl urcˇen spı´sˇe pro

psanı´ skriptu˚ a umozˇnˇoval lepsˇ´ı spolupraći programu˚ (vcˇetneˇ smeˇrovańı´), C Shell hodneˇ inspirovany´ jazykem C se orientoval hlavneˇ na interaktivnı´ praći prˇ´ımo v prˇ´ıkazove´m rˇa´dku (naprˇ´ıklad pouzˇ´ıvańı´ historie pomocı´ specia´lnıćh prˇ´ıkazu˚) a take´ prˇinesl pokrocˇilejsˇ´ı spra´vu u´loh. V soucˇasne´ dobeˇ se uzˇ nesetka´me prˇ´ımo s Bourne Shellem a C Shellem, ale spı´sˇe s jejich potomky:1 • Toronto C Shell (tcsh) je rozsˇ´ırˇenı´ csh o dalsˇ´ı mozˇnosti, naprˇ´ıklad pouzˇ´ıvańı´ sˇipek prˇi praći s historiı´ prˇ´ıkazu˚, tcsh take´ odstranil neˇktere´ chyby souvisejıćı´ s cˇinnostı´ ve skriptu, ktere´ se vyskytovaly v csh, je obvykle nainstalovań v adresa´rˇi /bin/tcsh nebo /usr/bin/tcsh nebo /usr/local/bin/tcsh (za´lezˇ´ı na distribuci), • Korn Shell (ksh) – syntaxe prˇ´ıkazu˚ odpovı´da´ Bourne Shellu, ale jinak veˇtsˇinu vlastnostı´ prˇejal z tcsh, jde vlastneˇ o hybrid shellu˚ sh a tcsh, je nainstalovań v adresa´rˇi /bin/ksh nebo /usr/bin/ksh, • Bourne Again Shell (bash) je nejobvyklejsˇ´ım shellem v Linuxu a je velmi podobny´ ksh (je jednodusˇsˇ´ı, naprˇ´ıklad oproti ksh neobsahuje podporu raciona´lnıćh cˇ´ısel a vıćedimenziona´lnıćh polı´), je nainstalovań v /bin/bash nebo /usr/bin/bash nebo /usr/local/bin/bash, • Debian Almquist Shell (dash) je potomkem shellu ash (Almquist Shell) ze syste´mu FreeBSD, jak na´zev napovı´da´, mu˚zˇeme se s nı´m setkat u Debianu a jeho potomku˚ (vcˇetneˇ Ubuntu); je podobny´ shellu bash, ale mı´rneˇ osekany´ (neˇktere´ vlastnosti shellu bash nepodporuje) a rychlejsˇ´ı, • Z Shell (zsh) je naopak vybaveneˇjsˇ´ı nezˇ bash, a to smeˇrem k veˇdecky´m vy´pocˇtu˚m (je srovnatelny´ spı´sˇe s shellem ksh). V Linuxu je vzˇdy (nebo te´meˇrˇ vzˇdy) nainstalovań shell bash, a kromeˇ neˇho i neˇkolik dalsˇ´ıch. Seznam pouzˇitelnyćh shellu˚ (teˇch, ktere´ ma´me k dispozici) je v souboru /etc/shells. Mezi shelly se prˇepıńa´me prˇ´ıkazem chsh (je to zkratka z CHange SHell). 1

Peˇkne´ porovnańı´ shellu˚ (dokonce vcˇetneˇ Prˇ´ıkazove´ho rˇa´dku ve Windows) najdeme naprˇ´ıklad na strańce http://en.wikipedia.org/wiki/Comparison of command shells.

P

1.1

TEXTOVE´ SHELLY A PRˇI´KAZY

3

Prˇı´klad 1.1 Uka´zˇeme si pouzˇitı´ prˇ´ıkazu chsh. spustı´me prohlı´zˇecˇ na´poveˇdy pro prˇ´ıkaz chsh, zjistı´me si syntaxi prˇ´ıkazu, tedy jake´ parametry podporuje, program man ukoncˇ´ıme stiskem kla´vesy Q ,

man chsh

(„l“ jako „list“) vypı´sˇe seznam shellu˚, ktere´ je mozˇne´ si nastavit, tedy vypı´sˇe obsah souboru /etc/shells,

chsh -l

pra´veˇ jsme svu˚j login shell (tj. shell spousˇteˇny´ prˇi nasˇem prˇihlasˇovańı´) nastavili na Z Shell, zmeˇna se projevı´ bud’ po restartu konzoly nebo po odhla´sˇenı´/prˇihla´sˇenı´.

chsh -s /bin/zsh

Pokud je shell, ktery´ chceme takto zapnout, nainstalovań, ale prˇitom nenı´ uveden v souboru ´ pravou tohoto souboru /etc/shells, nebude to fungovat a zobrazı´ se chybove´ hla´sˇenı´. U mu˚zˇe totizˇ administra´tor zaka´zat pouzˇ´ıvańı´ teˇch shellu˚, ktere´ nepovazˇuje za bezpecˇne´ (prosteˇ jejich rˇa´dky vymazˇe), resp. povolit pouze konkre´tnı´ shelly, ktere´ sa´m urcˇ´ı.

P

Dalsˇ´ı mozˇnou prˇ´ıcˇinou selhańı´ prˇ´ıkazu je zadańı´ nespra´vne´ cesty k souboru shellu (jde prˇece o program), zde stacˇ´ı zjistit, kde konkre´tneˇ je shell nainstalovań.

Z graficke´ho rezˇimu (obvykle to by´va´ neˇktere´ z desktopovyćh prostrˇedı´ KDE nebo GNOME) spustı´me neˇktery´ termina´l nebo konzolu (naprˇ´ıklad konsole nebo xterm – program prˇedstavujıćı´ rozhranı´ pro zada´vańı´ prˇ´ıkazu˚, obvykle mu˚zˇeme mı´t najednou spusˇteˇno vıće shellu˚ – relacı´ a prˇepıńat se mezi nimi pomocı´ za´lozˇek). V KDE by´vajı´ termina´ly a konzole dosazˇitelne´ prˇes nabı´dku K , menu Termina´ly (prˇ´ıpadneˇ K ï Spustit ï napı´sˇeme konsole nebo jiny´ na´zev termina´lu cˇi konzole). V modernıćh unixovyćh syste´mech vcˇetneˇ Linuxu ma´me souborove´ manazˇery, kterˇ´ı na´m usnadnˇujı´ praći prˇedevsˇ´ım prˇi operacıćh s adresa´rˇi a soubory. Jsou to naprˇ´ıklad Midnight Commander (spousˇtı´ se prˇ´ıkazem mc) pracujıćı´ v konzoli (a tedy ve ktere´koliv distribuci s jaky´mkoliv graficky´m prostrˇedı´m), Konqueror v desktopove´m prostrˇedı´ KDE, Nautilus v desktopove´m prostrˇedı´ GNOME, atd.

1.1.2

Skripty

Skripty (skriptove´ soubory) jsou textove´ spustitelne´ soubory, ktere´ pro sve´ spusˇteˇnı´ potrˇebujı´ interpret (trˇeba neˇktery´ shell). Soubory se skripty obvykle mı´vajı´ bud’ prˇ´ıponu SH, a nebo jsou bez prˇ´ıpony (ale mu˚zˇeme se setkat i s prˇ´ıponou TXT, je to celkem jedno). Kazˇdy´ skript je psań vzˇdy pro urcˇity´ shell nebo programovacı´ jazyk (naprˇ´ıklad bash nebo perl) a v jine´m nemusı´ fungovat. Proto cˇasto by´va´ na prvnı´m rˇa´dku skriptu identifikace shellu. Tento rˇa´dek vzˇdy zacˇ´ına´ dvojicı´ znaku˚ #!, pokud ovsˇem se ve skriptu nacha´zı´. Prˇı´klad 1.2 Prvnı´ rˇa´dek skriptu mu˚zˇe vypadat trˇeba takto:

$

$

ZA´STUPNE´ ZNAKY

1.2

4

• #!/usr/bin/tcsh znamena´, zˇe skript ma´ by´t interpretovań shellem Toronto C Shell, • #!/usr/bin/bash urcˇuje skript s prˇ´ıkazy shellu Bourne Again Shell, • #!/usr/bin/perl (adresa mu˚zˇe by´t jina´, za´lezˇ´ı na umı´steˇnı´ spustitelne´ho programu perl) je skript psany´ v programovacı´m jazyce Perl.

Aby bylo mozˇne´ skript spousˇteˇt v textove´m rezˇimu napsańı´m jeho na´zvu, musı´ by´t oznacˇen jako spustitelny´, tj. je trˇeba nastavit prˇ´ıznak x v prˇ´ıstupovyćh opra´vneˇnıćh. V opacˇne´m prˇ´ıpadeˇ musı´me skript spousˇteˇt jako parametr interpretacˇnı´ho programu (naprˇ´ıklad bash soubor.sh), ale i tak je vhodne´ tento soubor oznacˇit jako spustitelny´ nastavenı´m prˇ´ıslusˇne´ho prˇ´ıznaku.

1.1.3

Struktura prˇı´kazu˚

Prˇ´ıkazy se skla´dajı´ z teˇchto cˇa´stı´: na´zev prˇı´kazu nebo prˇ´ıpadneˇ na´zev spustitelne´ho souboru, ktery´ tady pouzˇ´ıva´me jako prˇ´ıkaz, mu˚zˇe obsahovat i cestu, v opacˇne´m prˇ´ıpadeˇ je hledań v adresa´rˇ´ıch uvedenyćh v prˇ´ıslusˇne´ promeˇnne´ prostrˇedı´ (nehleda´ se v pracovnı´m adresa´rˇi, proto kdyzˇ se pra´veˇ tam nacha´zı´, pı´sˇeme ./na ´zev pr ˇı ´kazu),

P

volby (prˇepıńacˇe) zacˇ´ınajıćı´ obvykle znakem pomlcˇka, ve veˇtsˇineˇ Unixovyćh syste´mu˚ je mu˚zˇeme „shrnout“ za jedinou pomlcˇku (bez mezer samozrˇejmeˇ), pokud jsou jednopı´smenne´ (volby delsˇ´ı nezˇ jedno pı´smeno musı´me psa´t kazˇdou zvla´sˇt’, kazˇda´ z nich bude mı´t vlastnı´ pomlcˇku), volby obvykle rˇ´ıdı´ a uprˇesnˇujı´ prˇ´ıkaz; existujı´ i „vıćepı´smenne´“ volby (naprˇ´ıklad velmi uzˇitecˇna´ je volba --help), aby se odlisˇily od jednopı´smennyćh, u neˇkteryćh prˇ´ıkazu˚ zacˇ´ınajı´ dveˇma pomlcˇkami, argumenty nezacˇ´ınajı´ pomlcˇkou, obvykle prˇ´ıkazu rˇ´ıkajı´, se ktery´mi daty ma´ pracovat, naprˇ´ıklad na´zvy souboru˚. Naprˇ´ıklad u prˇ´ıkazu ls -la nejaky_adr je na´zvem rˇeteˇzec ls, volby jsou l, a (jednopı´smenne´, proto je mu˚zˇeme napsat za jedinou pomlcˇku), argument je adresa´rˇ nejaky_adr.

Interaktivnı´ prˇ´ıkazy (komunikujıćı´ s uzˇivatelem, naprˇ´ıklad filtry pro strańkovańı´ v textu) cˇasto pro sve´ ukoncˇenı´ vyzˇadujı´ stisknutı´ kla´vesy q . Termina´l nebo konzolu lze ukoncˇit prˇ´ıkazem exit nebo prˇ´ıpadneˇ zavrˇenı´m okna konzoly. Pozna´mka: Unixove´ syste´my jsou case-sensitive, tedy rozlisˇujı´ mala´ a velka´ pı´smenka, na cozˇ je trˇeba dba´t nejen u zada´vańı´ na´zvu˚ prˇ´ıkazu˚, ale i u na´zvu˚ souboru˚ a adresa´rˇu˚.

$

L

NA´POVEˇDA

1.3

1.2

5

Za´stupne´ znaky

Take´ v Unixu pouzˇ´ıva´me prˇi praći se soubory a adresa´rˇi za´stupne´ znaky, ma´me jich dokonce vıće nezˇ ve Windows. Jsou to:

P

* – jaky´koliv pocˇet kteryćhkoliv znaku ˚ , zde navıć bereme v u´vahu, zˇe prˇ´ıpona souboru a tecˇka prˇed nı´ jsou soucˇa´stı´ na´zvu souboru, a tedy * mu˚zˇe reprezentovat i tecˇku, ? – ktery´koliv znak, a to pra´veˇ jeden, vcˇetneˇ tecˇky v na´zvu, [znaky] – jeden ze znaku ˚ uvedenyćh v seznamu znaky, naprˇ´ıklad [ABa] znamena´, zˇe

na to mı´sto lze dosadit jeden ze znaku˚ A, B, a; pokud chceme reprezentovat delsˇ´ı sled znaku˚, mu˚zˇeme to udeˇlat takto: [A-Z] znamena´ vsˇechna velka´ pı´smena,lze to kombinovat: [A-Za-z0-9] znamena´ pı´smeno nebo cˇ´ıslici, [ˆznaky] – odpovı´da´ jednomu znaku, ktery´ se lisˇ´ı od vsˇech uvedenyćh v za´vorce, naprˇ´ıklad [â-kA-K] znamena´ ktery´koliv znak kromeˇ malyćh a velkyćh pı´smen v rozmezı´

od A do K, naprˇ´ıklad pı´smeno M nebo neˇktera´ cˇ´ıslice podmıńku splnˇujı´, ~ – domovsky´ adresa´rˇ, navıć sekvence ~uzivatel (bez mezery) je odkaz na domovsky´ adresa´rˇ uzˇivatele s prˇihlasˇovacı´m jmeńem uzivatel, at’se nacha´zı´ kdekoliv.

1.3 1.3.1

Na´poveˇda Jak volat o pomoc

Na´poveˇdu k prˇ´ıkazu˚m mu˚zˇeme zı´skat vıće zpu˚soby: • zobrazenı´m manua´love´ strańky prˇ´ıkazu, a to prˇ´ıkazem man, takto lze bud’ zobrazit na´poveˇdu ke konkre´tnı´mu prˇ´ıkazu nebo pomocı´ klıćˇove´ho slova zjistit, jak se hledany´ prˇ´ıkaz nazy´va´, • neˇkdy je implementovań prˇ´ıkaz apropos, ktery´ pouzˇijeme, kdyzˇ nevı´me, jak se prˇ´ıkaz nazy´va´, • prˇ´ıkaz whatis2 naopak pouzˇijeme, kdyzˇ jsme narazili na prˇ´ıkaz (spustitelny´ soubor), ale nevı´me, co prova´dı´ (vypı´sˇe se kra´tka´ informace o prˇ´ıkazu), • prˇ´ıkaz info vypı´sˇe kra´tkou informaci o prˇ´ıkazu, • v graficke´m rezˇimu v menu programu˚ vcˇetneˇ termina´lu prˇ´ıpadneˇ prˇes tlacˇ´ıtko K (graficka´ na´poveˇda je take´ spustitelna´ prˇ´ıkazem khelpcenter), existuje take´ prˇ´ıkaz xman, • v Linuxu existujı´ dokumenty HOWTO („jak na to“), a to bud’ prˇ´ımo v jednotlivyćh distribucıćh nebo na internetu, obsahujı´ prˇ´ımo rady, jak postupovat v urcˇityćh situacıćh, 2

Prˇ´ıkaz whatis pouzˇ´ıva´ vlastnı´ databa´zi o prˇ´ıkazech. Tuto databa´zi je dobre´ obcˇas aktualizovat, naprˇ´ıklad po veˇtsˇ´ı aktualizaci syste´mu, cozˇ se provede prˇ´ıkazem makewhatis.

$

NA´POVEˇDA

1.3

6

• obdobneˇ jsou k nalezenı´ dokumenty FAQ (Frequently Asked Questions) pro cˇasto pokla´dane´ ota´zky, • ve Firefoxu jsme automaticky prˇesmeˇrovańi na manua´love´ strańky, naprˇ´ıklad prˇi zadańı´ man chsh do adresnı´ho rˇa´dku (tam, kde bychom jinak zadali http://...) se na´m automaticky zobrazı´ manua´lova´ strańka prˇ´ıkazu chsh na neˇktere´m serveru prˇ´ımo urcˇene´m pro manua´love´ strańky. Na internetu je hodneˇ strańek veˇnovanyćh shellu bash, naprˇ´ıklad: • http://www.gnu.org/software/bash • http://tldp.rog/LDP/abs/html (skripty) • http://www.abclinuxu.cz/clanky/show/46130

1.3.2

Manua´love´ strańky

Na´poveˇda k prˇ´ıkazu˚m, konfiguracˇnı´m souboru˚m, skriptu˚m a funkcı´m je v unixovyćh syste´mech standardneˇ k nalezenı´ prˇedevsˇ´ım v manua´lovyćh strańkaćh. Prˇ´ıkaz man je zkratkou z anglicke´ho slova „manual“ a je obdobou windowsovske´ho prˇ´ıkazu help, i kdyzˇ je mnohem komplexneˇjsˇ´ı. Za´kladnı´ tvar prˇ´ıkazu je na´sledujıćı´: man pr ˇı ´kaz

$

vypı´sˇe manua´l (na´poveˇdu) k zadane´mu prˇ´ıkazu

Na´poveˇdu k prˇ´ıkazu man mu˚zˇeme zobrazit prˇ´ıkazem man man. Manua´ly k jednotlivy´m prˇ´ıkazu˚m (ve skutecˇnosti existujı´ i pro neˇktere´ konfiguracˇnı´ soubory a dalsˇ´ı veˇci) jsou cˇleneˇny do cˇa´stı´, kazˇda´ cˇa´st ma´ urcˇity´ vy´znam. Manua´lova´ strańka obvykle obsahuje cˇa´sti uvedene´ v tabulce 1.1 (neˇktere´ se nemusı´ vyskytovat, naopak jine´ mohou by´t navıć). Prˇı´klad 1.3 Podı´va´me se na strukturu jedne´ z manua´lovyćh strańek. Otevrˇe se automaticky pomocı´ „strańkovacˇe“ vcˇetneˇ zobrazenı´ forma´tovańı´ (to zde neuvidı´me). Po zadańı´ prˇ´ıkazu man chsh se na´m zobrazı´ tato manua´lova´ strańka (vidı´me ji take´ na obra´zku 1.1): chsh(1) NAME chsh - change login shell SYNOPSIS chsh [-D binddn] [-P path] [-s shell] [-l] [-q] [-u] [-v] [user] DESCRIPTION chsh is used to change the user login shell. A normal user may only change the login shell for their own account, the super user may change the loggin shell for any account. If a shell is not given on the command line, chsh operates in an

M

1.3

NA´POVEˇDA

7

Cˇa´st

Vy´znam

NAME SYNOPSIS

Jmeńo prˇ´ıkazu Syntaxe prˇ´ıkazu, nepovinne´ parametry jsou uzavrˇeny do hranatyćh za´vorek, polozˇky, mezi ktery´mi si mu˚zˇeme vybrat, jsou oddeˇleny symbolem „|“, polozˇky, ktere´ se mohou opakovat, jsou ukoncˇeny trˇemi tecˇkami Detailnı´ popis prˇ´ıkazu Seznam syste´movyćh souboru˚, ke ktery´m ma´ prˇ´ıkaz neˇjaky´ vztah (naprˇ´ıklad je neˇjaky´m zpu˚sobem upravuje) Vy´znam jednotlivyćh parametru˚ Prˇ´ıklady pouzˇitı´ prˇ´ıkazu Odkazy na dalsˇ´ı manua´love´ strańky, ke ktery´m ma´ tento prˇ´ıkaz neˇjaky´ vztah Vy´znam chybovyćh hla´sˇenı´ a na´vratove´ ko´dy prˇ´ıkazu Popis neocˇeka´vane´ho chovańı´ prˇ´ıkazu nebo kontakt, na ktery´ lze zaslat informaci o chybne´m chovańı´ programu licence, pod kterou je prˇ´ıkaz sˇ´ırˇen odkazy na manua´love´ strańky souvisejıćıćh prˇ´ıkazu˚ nebo souboru˚

DESCRIPTION FILES OPTIONS EXAMPLES SEE ALSO DIAGNOSTICS BUGS COPYRIGHT SEE ALSO

Tabulka 1.1: Cˇa´sti manua´lovyćh strańek interactive fashion, prompting the user with the current login shell. Enter the new value to change the field, or leave the line blank to use the current value. Enter none to remove the current value. The current value is displayed between a pair of [ ] marks. The only restrictions placed on the login shell is that toe command name must be listed in /etc/shells, unless the invoker is the superuser, and then any value may be added. An account with a restricted login shell may not change their login shell. This version of chsh is able to change the shell of local, NIS, NIS+ and LDAP accounts, if the permissions allow it. OPTIONS -D, --binddn binddn Use the Distinguished Name binddn to bind to the LDAP directory. The user will be prompted for a˜password for simple authentication. -s, --shell Specify your login shell. ... FILES /etc/passwd - user account information /etc/shells - list of valid login shells SEE ALSO

1.3

NA´POVEˇDA

8

Obra´zek 1.1: Vy´stup prˇ´ıkazu man chsh chfn(1), passwd(5), shells(5) AUTHOR Thorsten Kukuk pwdutils February 2004

chsh(1)

Cˇa´st obsahujıćı´ volby (options, prˇepıńacˇe) byla zkraćena.

Manua´love´ strańky jsou sdruzˇovańy do sekcı´, sekce obvykle´ v Linuxu jsou v tabulce 1.2. Kazˇda´ sekce sdruzˇuje prˇ´ıkazy (ale take´ na´poveˇdu ke konfiguracˇnı´m souboru˚m a funkcı´m), ktere´ majı´ neˇco spolecˇne´ho, naprˇ´ıklad sekce 1 obsahuje prˇ´ıkazy, ktere´ mu˚zˇe pouzˇ´ıvat i beˇzˇny´ uzˇivatel, naproti tomu sekce 8 obsahuje prˇ´ıkazy urcˇene´ pro administra´tora (naprˇ´ıklad roota). Uzˇitecˇna´ (i pro beˇzˇne´ho uzˇivatele) je take´ sekce 5 obsahujıćı´ forma´t konfiguracˇnıćh

NA´POVEˇDA

1.3

9

souboru˚. Cˇı´slo sekce

Obsah

0 1 2 3

Hlavicˇkove´ soubory (jazyka C), obvykle jsou k v adresa´rˇi /usr/include Prˇ´ıkazy a syste´move´ programy, ktere´ mu˚zˇe pouzˇ´ıvat i beˇzˇny´ uzˇivatel Sluzˇby ja´dra (volańı´ ja´dra, syste´mova´ volańı´) a chybove´ (na´vratove´) ko´dy Dokumentace k syste´movy´m knihovna´m (dostupne´ funkce obsazˇene´ v knihovnaćh) Specia´lnı´ soubory v /dev Forma´t konfiguracˇnıćh souboru˚ (vcˇetneˇ /etc/fstab) Hry Balı´ky maker, popis souborove´ho syste´mu, manua´lu˚ atd., na´stroje pro praći s textem Spra´va syste´mu – prˇ´ıkazy a na´stroje pouzˇ´ıvane´ rootem Dokumentace k ja´dru Nezarˇazene´ strańky

4 5 6 7 8 9 n

Tabulka 1.2: Sekce manua´lovyćh strańek Prˇ´ıkaz man -s n pr ˇı ´kaz vypı´sˇe manua´lovou strańku prˇ´ıkazu v sekci cˇ´ıslo n (tenty´zˇ prˇ´ıkaz mu˚zˇe by´t ve vıće sekcıćh, v kazˇde´ je trochu jiny´ obsah manua´love´ strańky), bez tohoto parametru vypı´sˇe prvnı´ nalezenou manua´lovou strańku. Prˇ´ıkaz man -a pr ˇı ´kaz vypı´sˇe vsˇechny manua´love´ strańky prˇ´ıkazu (ze vsˇech sekcı´).

1.3.3

Zna´m prˇı´kaz, chci veˇdeˇt, k cˇemu slouzˇı´

Pokud zna´me na´zev prˇ´ıkazu a chceme zjistit, k cˇemu slouzˇ´ı a prˇ´ıpadneˇ take´ jak se pouzˇ´ıva´ (parametry apod.), pouzˇijeme jeden z na´sledujıćıćh prˇ´ıkazu˚: man pr ˇı ´kaz

zobrazı´ se manua´lova´ strańka prˇ´ıkazu v programu man,

info pr ˇı ´kaz

jedna´ se o dokumentaci GNU Info, cozˇ je hypertextovy´ syste´m,

takto zjistı´me, ve kteryćh manua´lovyćh strańkaćh jsou k nalezenı´ podrobneˇjsˇ´ı informace o prˇ´ıkazu, zobrazı´ se take´ kra´tky´ popis prˇ´ıkazu.

whatis pr ˇı ´kaz

Prˇı´klad 1.4 Po zadańı´ prˇ´ıkazu man chsh zı´ska´me vy´stup podobny´ tomu, ktery´ vidı´me na obra´zku 1.1 na straneˇ 8, zobrazila se manua´lova´ strańka prˇ´ıkazu chsh. Pokud zada´me info chsh, ve skutecˇnosti zı´ska´me neˇco velmi podobne´ho (naprosto stejny´ obsah, jen trochu jinak forma´tovany´), protozˇe pro prˇ´ıkaz chsh neexistuje samostatna´ info strańka a bere se manua´lova´ strańka.

$

1.3

NA´POVEˇDA

10

Jina´ situace je vsˇak u pouzˇ´ıvaneˇjsˇ´ıch prˇ´ıkazu˚, jako je naprˇ´ıklad prˇ´ıkaz ls (to je obdoba prˇ´ıkazu dir ve Windows): • jestlizˇe zada´me man ls, zı´ska´me beˇzˇnou manua´lovou strańku, ktera´ se prˇedevsˇ´ım soustrˇedı´ na vysveˇtlenı´ funkce jednotlivyćh parametru˚, • po zadańı´ info ls se zobrazı´ neˇco jine´ho – info strańka soustrˇed’ujıćı´ se prˇedevsˇ´ım na vysveˇtlenı´ funkce samotne´ho programu, oproti manua´love´ strańce je poneˇkud „upovı´daneˇjsˇ´ı“, • kdyzˇ zada´me whatis ls, zı´ska´me pouze kra´tkou informaci o urcˇenı´ prˇ´ıkazu, jde naopak o velmi strucˇnou informaci. Manua´lova´ strańka prˇ´ıkazu ls (man ls) zacˇ´ına´ takto (ve skutecˇnosti je mnohem delsˇ´ı): LS(1) User commands NAME ls - list directory contents SYNOPSIS ls [OPTION]... [FILE]... DESCRIPTION List information about the FILEs (the current directory by default). Sort entries alphabetically if none of -cftuvSUX nor --sort. Mandatory arguments to long options are mandatory for short options too. OPTIONS -a, --all do not ignore entries starting with . -A, --almost-all do not list implied . and ..

M

Zjistili jsme, zˇe jde o prˇ´ıkaz, ktery´ vypisuje obsah adresa´rˇe, da´le zˇe v syntaxi jsou hned za na´zvem prˇ´ıkazu volby (options, prˇepıńacˇe) a pak na´sledujı´ na´zvy souboru˚. Souboru˚? No ano, prˇece vı´me, zˇe v unixovyćh syste´mech platı´ vsˇechno je soubor, vcˇetneˇ adresa´rˇu˚. Ze strucˇne´ho popisu (description) se da´le dovı´me, zˇe pokud neuvedeme zˇa´dny´ soubor, vypı´sˇe se obsah pracovnı´ho adresa´rˇe, polozˇky jsou rˇazeny abecedneˇ (pokud neurcˇ´ıme jinak prˇepıńacˇi). Na´sleduje popis voleb (options). Je jich pomeˇrneˇ hodneˇ, proto jsme vy´pis „usekli“. Zde na prvnı´ pohled vidı´me rozdı´l mezi pouzˇitı´m male´ho a velke´ho pı´smene – pokud napı´sˇeme „-a“, budou vypisovańy take´ polozˇky zacˇ´ınajıćı´ tecˇkou (z prˇedchozı´ho semestru jizˇ vı´me, zˇe jde o skryte´ soubory), pokud vsˇak napı´sˇeme „-A“, chovańı´ bude zdańliveˇ podobne´ (take´ budou vypisovańy skryte´ soubory), ale nevypı´sˇou se dva adresa´rˇe, ktere´ jsou take´ skryte´ (odkaz na nadrˇ´ızeny´ adresa´rˇ a odkaz na sebe sama). Info strańka prˇ´ıkazu ls (info ls) zacˇ´ına´ takto: File> coreutils.info, Node: ls invocation, Next: dir invocation, Up: Directory listing

M

1.3

NA´POVEˇDA

11

10.1 ‘ls’: List directory contents ================================== The ‘ls’ program lists information about files (of any type, including directories). Options and file arguments can be intermixed arbitrarily, as usual. For non-option command-line arguments that are directories, by default ‘ls’ lists the contents of directories, not recursively, and ommitting files with names beginning with ‘.’. Fot other non-option arguments, by default ‘ls’ lists just the file name. If no non-option argument is specified, ‘ls’ operates on the current directory, acting as if it had been invoked with a˜single argument of ‘.’. ...

V za´hlavı´ info strańky se prˇedevsˇ´ım dozvı´me na´zev info souboru, ktery´ pra´veˇ cˇteme a jeho pozici ve strukturˇe (info strańky tvorˇ´ı stromovou strukturu). Na´sledujıćı´m uzlem ve stromeˇ je prˇ´ıkaz dir (platı´ pro OpenSUSE, obecneˇ tento prˇ´ıkaz nenı´ v Linuxu ani jinyćh unixovyćh syste´mech podporovań), nadrˇ´ızeny´m uzlem je skupina prˇ´ıkazu˚ pro vy´pis adresa´rˇu˚. Da´le zjistı´me neˇco podobne´ho jako v manua´love´ strańce, tedy zˇe prˇ´ıkaz vypisuje informace o nejru˚zneˇjsˇ´ıch souborech a je uprˇesneˇno, o jake´ informace se vlastneˇ jedna´. Vyćhozı´m chovańı´m je vy´pis obsahu adresa´rˇu˚, a to ne rekurzı´vneˇ a bez skrytyćh souboru˚, standardneˇ pouze jmeńa souboru˚. Pro doplneˇnı´ – vy´stupem prˇ´ıkazu whatis ls je ls(1)

- list directory contents

Tento vy´pis je velmi kra´tky´ a jeho ućˇelem je usnadnit orientaci – narazı´me na prˇ´ıkaz (nebo si na neˇktery´ prˇ´ıkaz matneˇ vzpomeneme) a chceme veˇdeˇt, o co se vlastneˇ jedna´. Zjistili jsme, zˇe tento prˇ´ıkaz je v sekci 1 (v manua´lovyćh strańkaćh) a slouzˇ´ı k vy´pisu obsahu adresa´rˇe.

1.3.4

M

Nezna´m prˇı´kaz

Pokud nezna´me na´zev prˇ´ıkazu, ale napadajı´ na´s klıćˇova´ slova souvisejıćı´ s prˇ´ıkazem (slova, ktera´ by se mohla vyskytovat na manua´love´ strańce, nejle´pe neˇkde na jejı´m zacˇa´tku ve strucˇne´m popisu prˇ´ıkazu), mu˚zˇeme pouzˇ´ıt neˇktery´ z na´sledujıćıćh postupu˚, podle toho, ktery´ prˇ´ıkaz je nainstalovań. man -k r ˇete ˇzec apropos r ˇete ˇzec

vy´pis vsˇech dostupnyćh te´mat, ve kteryćh se nacha´zı´ zadany´ rˇeteˇzec tote´zˇ

urcˇili jsme, zˇe majı´ by´t prohledańy pouze manua´love´ strańky v sekci zadane´ cˇ´ıslem

apropos -s c ˇı ´slo r ˇete ˇzec

$

1.3

NA´POVEˇDA

12

Prˇı´klad 1.5 Nemu˚zˇeme si vzpomenout na na´zev prˇ´ıkazu, ktery´ vypisuje obsah adresa´rˇe. Vyzkousˇ´ıme neˇkolik mozˇnostı´: zı´ska´me seznam prˇ´ıkazu˚, ktere´ neˇjak souvisejı´ s adresa´rˇi, ale je jich opravdu hodneˇ (neˇkolik strańek), takzˇe vyzkousˇ´ıme neˇco jine´ho,

man -k directory

tak to je lepsˇ´ı, vypsalo se uzˇ jen pa´r prˇ´ıkazu˚, mezi

man -k ”directory contents”

ktery´mi si urcˇiteˇ vybereme, apropos ”directory contents”

tote´zˇ,

apropos -s 1 ”directory contents”

jesˇteˇ lepsˇ´ı – vypsaly se pouze prˇ´ıkazy patrˇ´ıcı´

do sekce 1 Vy´sledny´ vy´pis: dir (1) ls (1) vdir (1)

- list directory contents - list directory contents - list directory contents

M

(v ru˚znyćh distribucıćh Linuxu se vy´pis bude lisˇit).

Uzˇitecˇna´ mu˚zˇe by´t take´ kla´vesa Tab . Pokud vı´me, jak prˇ´ıkaz zacˇ´ına´, ale nevı´me jisteˇ, jak da´le pokracˇuje (anglicˇtina :-), napı´sˇeme zacˇa´tek prˇ´ıkazu (nebo trˇeba na´zvu souboru, pro ty to taky funguje) a stiskneme kla´vesu Tab .

$

Prˇı´klad 1.6 Vyzkousˇ´ıme automaticke´ doplnˇovańı´ prˇ´ıkazu˚ pomocı´ kla´vesy Tab . Vı´me, zˇe prˇ´ıkaz zacˇ´ına´ pravdeˇpodobneˇ pı´smeny „wh“, ale nevı´me, jak da´l. Napı´sˇeme wh Tab

Zobrazı´ se: whatis

whereis

which

while

who

whoami

whois

´ koly U 1. Zobrazte manua´lovou strańku prˇ´ıkazu ls. Zjisteˇte, k cˇemu se tento prˇ´ıkaz pouzˇ´ıva´, jake´ lze zadat prˇepıńacˇe, co znamena´ prˇepıńacˇ -d a podı´vejte se, pod jakou licencı´ je prˇ´ıkaz sˇ´ırˇen. Vsˇimneˇte si, zˇe za na´zvem prˇ´ıkazu v za´hlavı´ strańky je rˇeteˇzec (1), cozˇ znamena´, zˇe pracujete se strańkou ze sekce 1. 2. V prˇedchozı´m u´kolu jste zjistili, k cˇemu slouzˇ´ı prˇepıńacˇ -d. Vyzkousˇejte tento prˇepıńacˇ na prˇ´ıkazu ls -dl /boot (tj. s prˇidańı´m parametru pro dlouhy´ vy´pis – vsˇech parametru˚).

M C

1.4

PRAĆE S ADRESA´RˇI A SOUBORY

13

Da´le vyzkousˇejte prˇ´ıkaz ls -dl ~ /boot (jsou zadańy dva adresa´rˇe, z nichzˇ prvnı´ je va´sˇ domovsky´ adresa´rˇ). Jak tento prˇ´ıkaz s prˇepıńacˇem -d pouzˇijete k vypsańı´ informacı´ o pracovnı´m adresa´rˇi? 3. Zobrazte manua´lovou strańku prˇ´ıkazu mount. Vsˇimneˇte si cˇ´ısla sekce, uzˇ to nenı´ 1, ale 8. Jake´ typy prˇ´ıkazu˚ patrˇ´ı do sekce 8? Tento prˇ´ıkaz slouzˇ´ı k prˇipojovańı´ pameˇt’ovyćh me´diı´. Jak vidı´me, manua´lova´ strańka je velmi dlouha´ (vsˇimneˇte si, zˇe jsou odlisˇne´ parametry pro ru˚zne´ typy souborovyćh syste´mu˚). Na konci strańky se take´ podı´vejte, na ktere´ dalsˇ´ı strańky s podobny´mi te´maty je odkazovańo. 4. Zjisteˇte, ve kteryćh manua´lovyćh strańkaćh se pı´sˇe o souboru fstab (pozor, nezajı´majı´ na´s pouze strańky s tı´mto na´zvem, ale obecneˇji strańky, na kteryćh se tento rˇeteˇzec vyskytuje).

1.4 1.4.1

Praće s adresa´rˇi a soubory Adresa´rˇe

Zde prˇedpokla´da´me znalosti o adresa´rˇove´ strukturˇe z minule´ho semestru (prˇedmeˇt Praktikum z operacˇnıćh syste´mu˚). Pouzˇ´ıvane´ prˇ´ıkazy jsou pwd

vy´pis na´zvu pracovnı´ho adresa´rˇe (zkratka z „print working directory“) cd adresa ´r ˇ

zmeˇna aktivnı´ho adresa´rˇe (bez argumentu: prˇesun do domovske´ho adresa´rˇe) cd podrizeny prˇesun do podrˇ´ızene´ho adresa´rˇe podrizeny cd .. prˇesun do nadrˇ´ızene´ho adresa´rˇe (pozor, prˇed tecˇkami by meˇla by´t mezera) cd ../.. prˇesun o dva adresa´rˇe nahoru, vsˇimneˇte si, zˇe pro oddeˇlenı´ adresa´rˇu˚ na

cesteˇ (zde na cesteˇ nahoru) pouzˇ´ıva´me obycˇejne´ lomı´tko, nikoliv opacˇne´ cd ~ prˇesun do nasˇeho domovske´ho adresa´rˇe (naprˇ´ıklad pokud jsme prˇihla´sˇeni jako uzˇivatel hanicka, takto se prˇesuneme do adresa´rˇe /home/hanicka) cd /home/novak prˇesun do domovske´ho adresa´rˇe uzˇivatele novak cd ~novak tote´zˇ co prˇedchozı´, take´ se prˇesuneme do domovske´ho adresa´rˇe uzˇivatele novak mkdir adresa ´r ˇ

vytvorˇenı´ nove´ho adresa´rˇe rmdir adresa ´r ˇ

zrusˇenı´ pra´zdne´ho adresa´rˇe (prˇed pouzˇitı´m prˇ´ıkazu musı´me z adresa´rˇe odstranit vsˇechny polozˇky

$

1.4


14

ls [volby] [soubor]

vy´pis obsahu adresa´rˇe (adresa´rˇu˚), neˇktere´ volby: -l prova´dı´ dlouhy´ vy´pis (i s atributy vcˇetneˇ pra´v a vlastnı´ka), -a vypı´sˇe take´ skryte´ soubory (ktere´ zacˇ´ınajı´ tecˇkou, vcˇetneˇ . a ..), --sort=size serˇadı´ polozˇky podle velikosti mı´sto podle na´zvu, take´ lze serˇadit naprˇ´ıklad podle cˇasu (time), prˇ´ıpony (extension) apod. -r serˇadı´ v opacˇne´m porˇadı´ (reverse), -R provede prˇ´ıkaz rekurzı´vneˇ (recursively), atd. (parametru ˚ je velmi mnoho)

Argumentem prˇ´ıkazu mu˚zˇe by´t take´ na´zev souboru (resp. adresa´rˇe), ktery´ chceme vypsat. Prˇı´klad 1.7 Pro ls -l mu˚zˇe by´t vy´stup -rwxr-x---rwxr-x--drwxr-xr--

2 1 1

novakj novakj novakj

4 4 1 1

uzivatel uzivatel uzivatel uzivatel

elita elita users

254136 254136 150

Oct Jan Feb

12 30 14

2000 2004 1997

sezn.txt moje poznamky adr/

nebo drwxr-xr-x drwxr-xr-x -rw-r--r--rw-rw-r--

users users users users

4096 4096 150 32223208

´ uno lis lis ´ uno

9 28 29 2

00:10 22:31 14:23 00:23

Desktop/ Documents/ Pevny ´ disk C pvysl.pdf

Vyćhozı´ chovańı´ tohoto prˇ´ıkazu (stejneˇ jako jinyćh) se da´ nastavit (budeme se ucˇit pozdeˇji). Mu˚zˇeme urcˇit nejen to, ktere´ polozˇky budou vypisovańy a zpu˚sob rˇazenı´, ale take´ naprˇ´ıklad styl vy´pisu cˇasu a dalsˇ´ı parametry. Vy´znam jednotlivyćh sloupcu˚ zna´me – na zacˇa´tku rˇa´dku je typ souboru, prˇ´ıstupova´ opra´vneˇnı´, na´sleduje pocˇet pevnyćh odkazu˚ na soubor, vlastnı´k, skupina, velikost, cˇas poslednı´ zmeˇny a konecˇneˇ na´zev souboru.

´ koly U 1. Pokud nejste ve sve´m pracovnı´m adresa´rˇi, prˇejdeˇte do neˇj. Vytvorˇte podadresa´rˇ test. 2. Prˇejdeˇte do adresa´rˇe test a pro jistotu vypisˇte na´zev pracovnı´ho adresa´rˇe, abyste si oveˇrˇili, kde konkre´tneˇ v adresa´rˇove´ strukturˇe jste. Vytvorˇte podadresa´rˇ vnoreny. 3. Prˇesunˇte se do sve´ho domovske´ho adresa´rˇe a vypisˇte jeho obsah tak, aby se vypsaly i skryte´ soubory a aby byl pouzˇit dlouhy´ (sˇiroky´) vy´pis (vcˇetneˇ vlastnostı´ polozˇek). Vyzkousˇejte take´ rekurzi, porovnejte vy´pis teˇchto prˇ´ıkazu˚: • ls -lR

C

1.4


• • • •

ls ls ls ls

15

-aR * -l * -a *

4. Smazˇte adresa´rˇe, ktere´ jste vytvorˇili v prˇedchozıćh u´kolech – test a vnoreny. Nezapomenˇte, zˇe zatı´m umı´me smazat pouze pra´zdny´ adresa´rˇ.

1.4.2

Soubory

Protozˇe v unixovyćh souborech platı´, zˇe vsˇe je soubor, te´meˇrˇ vsˇechny da´le uvedene´ prˇ´ıkazy lze pouzˇ´ıt take´ na adresa´rˇe. file soubor(-y)

pokusı´ se zjistit vnitrˇnı´ forma´t souboru (jestli se jedna´ o adersa´rˇ, textovy´ soubor pro urcˇitou znakovou sadu, PNG nebo jiny´ obra´zek, PDF, . . . , prˇ´ıkaz je samozrˇejmeˇ pouzˇitelny´ i na soubory bez prˇ´ıpony nebo s „nic nerˇ´ıkajıćı´ “ prˇ´ıponou, pracuje prˇedevsˇ´ım s obsahem souboru (to je velmi du˚lezˇite´, proto na to znovu upozornı´me: v Linuxu nenı´ ani tak du˚lezˇita´ prˇ´ıpona, jako spı´sˇe skutecˇny´ obsah souboru, cozˇ je rozhodneˇ bezpecˇneˇjsˇ´ı) cp soubor1 soubor2

kopı´rovańı´ prvnı´ho souboru do druhe´ho provede archivaci zvolene´ho adresa´rˇe, tedy kopı´ruje rekurzı´vneˇ se zachovańı´m atributu˚ souboru˚ (naprˇ´ıklad vlastnı´k nebo cˇasove´ u´daje) cp -uR ˜/Documents ˜/zaloha provede rekurzivnı´ update (jen soubory, ktere´ se od poslednı´ za´lohy zmeˇnily) cp -sR *.png ./obrazkyPNG v podadresa´rˇi obrazkyPNG pracovnı´ho adresa´rˇe vytvorˇ´ı symbolicke´ odkazy na vsˇechny soubory s prˇ´ıponou PNG cp -a ˜/Documents ˜/zaloha

mv s1 s2

prˇejmenovańı´ nebo prˇesun souboru s1 na s2 (takto mu˚zˇeme prˇejmenova´vat cˇi prˇesouvat i adresa´rˇe, nejen beˇzˇne´ soubory) rm soubor

odstraneˇnı´ souboru rm soubor odstranı´ zadany´ soubor rm -fr adresa ´r ˇ rekurzı´vneˇ odstranı´ vsˇe v zadane´m adresa´rˇi, a to bez upozornˇo-

vańı´ (force) cat soubor

vypsańı´ obsahu textove´ho souboru

$

1.4


16

soubory s1, s2 a s3 prˇecˇte a zapı´sˇe do souboru s4 jejich obsah (neˇco podobne´ho jsme meˇli ve Windows u kopı´rovańı´ z konzoly)

cat s1 s2 s3 > s4 head -n soubor

vypı´sˇe prvnıćh n rˇa´dku˚ souboru, tedy jake´si „za´hlavı´ “, podle zacˇa´tku mu˚zˇeme orientacˇneˇ odhadnout zby´vajıćı´ obsah souboru zajı´ma´ na´s, k cˇemu je asi tento soubor; neˇktere´ konfiguracˇnı´ soubory majı´ na sve´m zacˇa´tku v pozna´mce strucˇny´ popis, ten takto zobrazı´me ls -la | head -1 zobrazı´me pouze prvnı´ rˇa´dek vy´pisu prˇedchozı´ho prˇ´ıkazu (trochu prˇedbı´ha´me, ale princip roury uzˇ zna´me z Windows); na prvnı´m rˇa´dku je totizˇ zobrazen celkovy´ pocˇet zobrazenyćh polozˇek, tedy zjistı´me pocˇet souboru˚ vcˇetneˇ adresa´rˇu˚ v pracovnı´m adresa´rˇi head /etc/sensors.conf

tail -n soubor

vypı´sˇe poslednıćh n rˇa´dku˚ souboru, pouzˇ´ıva´ se prˇi procha´zenı´ log souboru˚, kde jsou nove´ za´znamy prˇida´vańy pra´veˇ na konec: tail -8 /var/vysledky.log

zobrazı´ poslednıćh 8 rˇa´dku˚ zadane´ho souboru

cmp s1 s2

porovnańı´ souboru˚ s1 a s2, po nalezenı´ rozdı´lu se beˇh ukoncˇ´ı diff s1 s2

porovnańı´ souboru˚, oproti prˇedchozı´mu prˇ´ıkazu tento procha´zı´ cele´ soubory a pokousˇ´ı se najı´t odlisˇnosti dı´ky vsˇem cˇtyrˇem pouzˇity´m parametru˚m jsou ignorovańy odlisˇnosti ve velkyćh/malyćh pı´smenech, tabula´torech, pra´zdnyćh rˇa´dcıćh a mezeraćh

diff -iEBw soubor1 soubor2

touch soubor

soubor neotevrˇe, ale zmeˇnı´ datum a cˇas poslednı´ho prˇ´ıstupu na aktua´lnı´ u´daje („dotkne se“ souboru), pokud soubor neexistuje, vytvorˇ´ı ho tar

program pro archivaci souboru˚ gzip

ZIP a gz soubory, pouzˇ´ıva´ se take´ kombinace tohoto a prˇedchozı´ho s prˇ´ıponou .tar.gz compress, uncompress

komprese a dekomprese souboru, soubory s prˇ´ıponou .Z Ve veˇtsˇineˇ prˇ´ıkazu˚ mu˚zˇeme zadat i vıće souboru˚, a to trˇeba pomocı´ masky. Pak se provedou pozˇadovane´ operace pro vsˇechny tyto soubory.

1.5

PRˇESMEˇROVAŃI´ A FILTRY

1.4.3

17

Pevne´ a symbolicke´ odkazy

Z prˇedchozı´ho semestru vı´me, jaky´ je rozdı´l mezi pevny´mi a symbolicky´mi odkazy na soubor. Ted’ si uka´zˇeme, jak se s teˇmito odkazy pracuje v textove´m rezˇimu. ln zdroj [cı ´l | cı ´lovy ´_adresa ´r ˇ] vytvorˇenı´ pevne´ho odkazu cı ´l na zdroj (nebo v cı´love´m adresa´rˇi), ve vy´pisu pomocı´ ls

$

se vytvorˇeny´ odkaz projevı´ zvy´sˇenı´m cˇ´ısla pocˇtu pevnyćh odkazu˚ za prˇ´ıstupovy´mi pra´vy souboru vytvorˇ´ı pevny´ odkaz na zadany´ soubor v pracovnı´m adresa´rˇi (to je ta tecˇka na konci) ln prvni.txt druhy.txt treti.txt /home/uzivatel vytvorˇ´ı pevne´ odkazy na vsˇechny zadane´ soubory v domovske´m adresa´rˇi uzˇivatele s prˇihlasˇovacı´m jmeńem uzivatel, vytvorˇene´ pevne´ odkazy jsou v pracovnı´m adresa´rˇi ln prvni.txt druhy.txt treti.txt ˜ provede tote´zˇ (je to jiny´ zpu˚sob adresace domovske´ho adresa´rˇe tohoto uzˇivatele) ln /adr1/adr2/soub.pdf .

ln -s puvodni [cil]

vytvorˇenı´ symbolicke´ho odkazu, ve vy´pisu pomocı´ ls se vytvorˇeny´ odkaz projevı´ typem souboru l (v prvnı´m sloupci vy´pisu) zmeˇnı´ desktopove´ prostrˇedı´, ktere´ je spousˇteˇne´ automaticky po startu X Window na XFce (soubor – skript .xinitrc v domovske´m adresa´rˇi uzˇivatele urcˇuje, ktery´ soubor spousˇtı´ desktopove´ prostrˇedı´ nebo spra´vce oken pro tohoto uzˇivatele, soubor xinitrc.xfce je spousˇteˇcı´ soubor pro XFce, prˇ´ıpadneˇ to mu˚zˇe by´t textovy´ soubor, ve ktere´m je spousˇteˇcı´ prˇ´ıkaz pro toto prostrˇedı´ cˇi spra´vce oken)

ln -s /etc/X11/xinit/xinitrc.xfce ˜/.xinitrc

´ koly U 1. Vytvorˇte ve sve´m domovske´m adresa´rˇi, v podadresa´rˇi documents (nebo dokumenty) symbolicky´ odkaz na soubor /etc/fstab (pod pu˚vodnı´m na´zvem), da´le symbolicky´ odkaz na tenty´zˇ soubor s na´zvem fst. 2. Pak zde vytvorˇte pevny´ odkaz na soubor .bashrc ze sve´ho domovske´ho adresa´rˇe (~/.bashrc) pod na´zvem bashrc (bez tecˇky). 3. Vypisˇte obsah sve´ho adresa´rˇe documents v rozsˇ´ırˇene´ formeˇ, abyste videˇli oznacˇenı´ jednotlivyćh polozˇek.

1.5

Prˇesmeˇrovańı´ a filtry

1.5.1

Smeˇrovańı´ a deskriptory

Take´ v Unixu existuje standardnı´ vstup, vy´stup a chybovy´ vy´stup. Symboly <, >, >>, |, & pro prˇesmeˇrovańı´ fungujı´ jako ve Windows. Programy, ktere´ prˇes roury prˇijı´majı´ vstupy

C


1.5

18

a doka´zˇou svu˚j vy´stup take´ poslat do roury, se nazy´vajı´ filtry. Pomocı´ prˇesmeˇrovańı´ je mozˇne´ take´ „oklikou“ vytvorˇit novy´ soubor, naprˇ´ıklad zada´me prˇ´ıkaz cat > vysl.txt, da´le pı´sˇeme rˇa´dky textu (obsah souboru) a ukoncˇ´ıme kla´vesovou kombinacı´ Ctrl+D (v unixovyćh syste´mech je to znak konce souboru). Prˇesmeˇrovańı´ chybove´ho vy´stupu je trochu slozˇiteˇjsˇ´ı. Pouzˇ´ıva´me prˇi neˇm popisovacˇ souboru, ktery´ se pı´sˇe vzˇdy nalevo od symbolu prˇesmeˇrovańı´. Neˇktera´ zarˇ´ızenı´ majı´ pro tento popisovacˇ prˇirˇazeno cˇ´ıslo (jako ve Windows), na´s zajı´ma´ 0 ... STDIN 1 ... STDOUT 2 ... STDERR

Deskriptor (popisovacˇ) vstupu a vy´stupu je vlastneˇ ukazatel na mı´sto, odkud se ma´ bra´t vstup nebo kam se ma´ posı´lat vy´stup. Deskriptorem mu˚zˇe by´t soubor nebo zarˇ´ızenı´, pouzˇ´ıva´me take´ cˇ´ıselne´ oznacˇenı´ pro momenta´lnı´ vstup (0), momenta´lnı´ vy´stup (1) a momenta´lnı´ chybovy´ vy´stup (2). S cˇ´ıselny´m oznacˇenı´m se pracuje podle tabulky 1.3. Smeˇrovańı´

Vy´znam

i> soubor

prˇesmeˇrovańı´ vy´stupu pu˚vodneˇ smeˇrovane´ho na deskriptor i do souboru prˇipojenı´ vy´stupu mı´sto na deskriptor i do souboru vstup je prˇesmeˇrovań z deskriptoru i vstup je smeˇrovań mı´sto z deskriptoru i z deskriptoru j vy´stup je prˇesmeˇrovań do deskriptoru i do vy´stupnı´ho deskriptoru i je prˇirˇazen deskriptor j

i>> soubor <&i i<&j >&i i>&j

Tabulka 1.3: Praće s deskriptory Prˇı´klad 1.8 Na´sledujıćı´ dvojice prˇ´ıkazu˚ jsou ekvivalentnı´: ls -la > soubor ls -la 1> soubor

sort < soubor sort 0< soubor

(je du˚lezˇite´, aby mezi deskriptorem a smeˇrovacı´m symbolem nebyla mezera) Prˇesmeˇrujeme chybovy´ vy´stup prohleda´vańı´ adresa´rˇe /var na zarˇ´ızenı´ null, tedy do „kosˇe“: find /var -name ’*’ -print 2> /dev/null

V prˇ´ıkladu jsme videˇli vyuzˇitı´ zarˇ´ızenı´ /dev/null. Jedna´ se o „odpatkovy´ kosˇ“ ve stejne´m vy´znamu, v jake´m zna´me zarˇ´ızenı´ NUL ve Windows (pozor – dveˇ pı´smena „L“ oproti jed-

P


1.5

19

nomu, navıć v unixovyćh syste´mech se zarˇ´ızenı´ pı´sˇou obvykle maly´mi pı´smeny). Mu˚zˇeme pouzˇ´ıvat naprˇ´ıklad tato zarˇ´ızenı´: • /dev/null – vy´stupnı´ zarˇ´ızenı´ pro odstraneˇnı´ vy´pisu˚ (odpadkovy´ kosˇ)

$

• /dev/random – vstupnı´ zarˇ´ızenı´ pro na´hodna´ cˇ´ısla • /dev/urandom – tote´zˇ • /dev/zero – vstupnı´ zarˇ´ızenı´ generujıćı´ nuly • /dev/tty – vstupnı´ zarˇ´ızenı´, ktere´ znamena´ termina´l (z pohledu uzˇivatele prosteˇ kla´vesnice) • /dev/lp0 – vy´stupnı´ zarˇ´ızenı´ prˇedstavujıćı´ tiska´rnu Pokud obvykle vy´stupnı´ zarˇ´ızenı´ /dev/null pouzˇijeme jako vstupnı´ soubor (naprˇ´ıklad v prˇ´ıkazu cat /dev/null > soubor

vy´sledny´ soubor je pra´zdny´ (nebo pokud neexistoval, vytvorˇ´ı se pra´zdny´ soubor). Prˇı´klad 1.9 Uka´zky prˇesmeˇrovańı´ deskriptoru˚: prˇesmeˇrujeme chybovy´ vy´stup na stejne´ mı´sto jako standardnı´ vy´stup, tj. do zadane´ho souboru (jiny´mi slovy, standardnı´ i chybovy´ vy´stup budou v tomto souboru)

ls -la >& cely_vystup.log

prˇesmeˇruje standardnı´ vy´stup do souboru a standardnı´ chybovy´ vy´stup do deskriptoru, ktery´ je momenta´lneˇ pod &1, tedy take´ do souboru

ls /adr 1>soubor 2>&1

prˇesmeˇruje chybovy´ vy´stup na pu˚vodnı´ vy´stup a potom vy´stup na zadany´ soubor (vsˇimneˇte si zmeˇny porˇadı´ smeˇrovacıćh parametru˚)

ls /adr 2>&1 1>soubor

Neˇktere´ kombinace se mohou zda´t nesmyslne´, ale meˇjme na pameˇti, zˇe prˇesmeˇrovańı´ deskriptoru˚ platı´ pro celou u´lohu (pod tı´m si zatı´m mu˚zˇeme prˇedstavit posloupnost prˇ´ıkazu˚ propojenyćh rourami) a tedy hodnoty deskriptoru˚ „putujı´“ postupneˇ celou rourou doprava.

1.5.2

Filtry

Co je to filtr, uzˇ vı´me. Podı´va´me se na neˇkolik nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ıch programu˚, ktere´ mohou pracovat jako filtry. sort [options soubor(-y)]

setrˇ´ıdı´ rˇa´dky textove´ho souboru pokud narazı´ na dva stejne´ rˇa´dky, v setrˇ´ıdeˇne´m vy´stupu bude pouze jeden z nich (vynecha´va´ duplicitnı´ rˇa´dky)

sort -u soubor

$

1.5


20

sort -r soubor reverznı´ trˇ´ıdeˇnı´ (setrˇ´ıdı´ v opacˇne´m porˇadı´) sort < souborzdroj > souborcil program zı´skal svu˚j vstup ze souboru smeˇ-

rovańı´m, podobneˇ vy´stup je smeˇrovań do dalsˇ´ıho souboru cat soubor | sort zı´skańı´ vstupu prˇes rouru, prˇ´ıkaz pouzˇ´ıva´me jako filtr wc [pr ˇepı ńac ˇe] soubory

prˇ´ıkaz pocˇ´ıtajıćı´ pocˇet rˇa´dku˚, slov a bytu˚ souboru, pouzˇ´ıva´me prˇepıńacˇe -c (vypı´sˇe pocˇet bytu˚ souboru vcˇetneˇ forma´tovacıćh jako je konec rˇa´dku), -m (pocˇet znaku˚ v souboru), -w (pocˇet slov – rˇeteˇzcu˚ oddelenyćh bı´ly´mi znaky), -l (pocˇet rˇa´dku˚, ve skutecˇnosti pocˇet symbolu˚ konec rˇa´dku), -L (pocˇet znaku˚ v nejdelsˇ´ım rˇa´dku). vypı´sˇe pocˇet znaku˚ souboru vypı´sˇe pocˇet B (oktetu˚) souboru, cozˇ nenı´ u´plneˇ tote´zˇ jako pocˇet znaku˚ (neˇktere´ znakove´ sady ko´dujı´ znaky do vıće nezˇ jednoho B) -l soubor vypı´sˇe pocˇet rˇa´dku˚ (lines) souboru -w soubor vypı´sˇe pocˇet slov (tj. rˇeteˇzcu˚ oddeˇlenyćh netisknuty´mi znaky, trˇeba mezerami, tabula´tory, konci rˇa´dku˚) -L soubor (pozor, velke´ pı´smeno) vypı´sˇe de´lku nejdelsˇ´ıho rˇa´dku, tedy „sˇ´ırˇku“ souboru -mclwL soubor vypı´sˇe vsˇechny vy´sˇe uvedene´ u´daje; ale pozor, u´daje nejsou nijak oznacˇeny (vypı´sˇe se prosteˇ rˇada cˇ´ısel), porˇadı´ nenı´ dańo porˇadı´m parametru˚ v prˇ´ıkazu, ale je to „rˇa´dku˚ slov oktetu˚ znaku˚ de´lka_rˇa´dku“ -c soubor1 soubor2 soubor3 vypı´sˇe pozˇadovany´ u´daj postupneˇ pro vsˇechny zadane´ soubory -la | wc -l zjistı´me pocˇet polozˇek vcˇetneˇ skrytyćh v pracovnı´m adresa´rˇi (vypı´sˇe se pouze cˇ´ıslo)

wc -m soubor wc -c soubor wc wc wc wc

wc ls

Tento prˇ´ıkaz doka´zˇe take´ nacˇ´ıst na´zvy souboru˚, ktere´ ma´ zpracova´vat, ze zadane´ho souboru. pg soubor

strańkovańı´ souboru, jde o jeden z nejstarsˇ´ıch a nejjednodusˇsˇ´ıch strańkovacıćh filtru˚ more soubor

strańkovańı´ souboru mu˚zˇeme zadat pocˇet rˇa´dku˚ na obrazovce, po kteryćh se budeme pohybovat prˇi „strańkovańı´“ (prˇi prˇechodu na dalsˇ´ı strańku se vzˇdy posuneme o toto cˇ´ıslo) more -s soubor vıće pra´zdnyćh rˇa´dku˚ za sebou zobrazı´ jako jediny´ pra´zdny´ rˇa´dek (squeeze multiple blank lines into one) more +c ˇı ´slo soubor zobrazovańı´ zacˇne azˇ od rˇa´dku s tı´mto cˇ´ıslem more -c ˇı ´slo soubor

less soubor

dalsˇ´ı strańkovacı´ filtr, ktery´ je funkcˇneˇ podobny´ filtru more, ale nabı´zı´ mnohem rozsa´hlejsˇ´ı mozˇnosti ovla´dańı´ vcˇetneˇ pouzˇ´ıvańı´ kurzorovyćh kla´ves.

1.5


21

Ve veˇtsˇineˇ linuxovyćh distribucı´ se v programu man interneˇ pouzˇ´ıva´ pra´veˇ strańkovacı´ filtr less. Dalsˇ´ım strańkovacı´m filtrem je pg, ten je pro zmeˇnu znacˇneˇ jednodusˇsˇ´ı. Neˇktere´ z drˇ´ıve probı´ranyćh prˇ´ıkazu˚ se take´ dajı´ pouzˇ´ıt jako filtry, naprˇ´ıklad prˇ´ıkaz ls -la | head -10

zobrazı´ pouze prvnıćh 10 rˇa´dku˚ vy´pisu prvnı´ho prˇ´ıkazu. Na dalsˇ´ı typ filtru˚, vyhleda´vacı´, se podı´va´me v samostatne´ sekci. Nejpouzˇ´ıvaneˇjsˇ´ım vyhleda´vacı´m filtrem je grep. Prˇı´klad 1.10 Strańkovacı´ filtry vypisujı´ svu˚j vstup po strańkaćh. Naprˇ´ıklad ls -l | pg, ls -l | more, ls -l | less

Ovla´dańı´ filtru pg: Enter +

dalsˇ´ı strańka dalsˇ´ı strańka, prˇedchozı´ strańka

, −

n

prˇechod na strańku n (cˇ´ıslo)

$

prˇechod na poslednı´ strańku

q

ukoncˇenı´

Ovla´dańı´ filtru more: Mezernı´k Enter

dalsˇ´ı strańka

dalsˇ´ı rˇa´dek

?

vypı´sˇe se na´poveˇda k ovla´dańı´ interaktivnı´ho filtru

q

ukoncˇenı´

Kromeˇ toho ma´ tento filtr dalsˇ´ı mozˇnosti ovla´dańı´, ktere´ vycha´zejı´ z pouzˇ´ıvańı´ textove´ho editoru vi. Podporuje naprˇ´ıklad odskoky v textu, vyhleda´vańı´, prˇeskoky mezi soubory, ma´ take´ vlastnı´ prˇ´ıkazovy´ prompt.

´ koly U 1. Vytvorˇte soubor prvni s jaky´mkoliv obsahem. Pak tento soubor setrˇid’te, setrˇ´ıdeˇny´ vy´stup prˇesmeˇrujte do souboru druhy.

C

2. Vypisˇte obsah adresa´rˇe /dev vcˇetneˇ skrytyćh souboru˚, a to i s vlastnostmi polozˇek (tj. sˇiroky´ vy´pis), pouzˇijte neˇktery´ strańkovacı´ filtr. 3. Spocˇ´ıtejte rˇa´dky prˇedchozı´ho vy´pisu (tj. zjisteˇte, kolik polozˇek je v adresa´rˇi /dev). 4. Zjisteˇte de´lku souboru .bashrc ve vasˇem domovske´m adresa´rˇi. 5. Zjisteˇte pocˇet vsˇech uzˇivatelu˚ definovanyćh v syste´mu (na´poveˇda: jsou ulozˇeni v souboru /etc/passwd, kazˇdy´ za´znam na samostatne´m rˇa´dku).

R

1.5

1.5.3


22

Prohleda´vańı´

K prohleda´vańı´ adresa´rˇove´ struktury (hledańı´ souboru˚) pouzˇ´ıva´me prˇ´ıkaz find, k prohleda´vańı´ obsahu souboru˚ zase grep. Program grep lze pouzˇ´ıt take´ k nalezenı´ na´zvu souboru v zadane´m adresa´rˇi – stacˇ´ı na vstup programu poslat vy´pis adresa´rˇe. find

prohleda´vańı´ adresa´rˇove´ struktury, hleda´me soubory (a adresa´rˇe) se zadany´m na´zvem nebo jiny´mi parametry, take´ poskytuje mozˇnost omezene´ho zpracovańı´ souboru˚ nebo ovlivnˇovańı´ forma´tu vlastnı´ho vy´stupu find *.txt -print

vypı´sˇe vsˇechny soubory se zadanou prˇ´ıponou v pracovnı´m

adresa´rˇi vypı´sˇe vsˇechny soubory se zadanou prˇ´ıponou rekurzı´vneˇ (apostrofy jsou nutne´!) find /usr -name soubor -print hleda´ soubor v adresa´rˇi (lze pouzˇ´ıt i jednoduche´ regula´rnı´ vy´razy), prˇepıńacˇ -print zpu˚sobı´ vy´pis u´plne´ho jmeńa (prohleda´va´me adresa´rˇ /usr), pokud mı´sto -name napı´sˇeme -iname, nerozlisˇujı´ se mala´ a velka´ pı´smena find -user uzivatel -print hleda´ soubor vlastnı´ka uzivatel (prohleda´va´me pracovnı´ adresa´rˇ) find -uid 1520 -name prac* -print hleda´me soubor (rekurzı´vneˇ), jehozˇ na´zev zacˇ´ına´ zadany´m rˇeteˇzcem a jeho vlastnı´k je uzˇivatel se zadany´m UID (lze take´ zadat GID, parametr -gid) find ˜ -iname desk* -print vypı´sˇe vsˇe v pracovnı´m adresa´rˇi a jeho podadresa´rˇ´ıch, co zacˇ´ına´ rˇeteˇzcem „desk“ bez rozlisˇovańı´ malyćh a velkyćh pı´smen find -name ’*.txt’ -print

find -print find -mtime 2 -print

hleda´me soubor, ktery´ byl modifikovań (modified) naposledy prˇed pra´veˇ 2 dny (prˇesneˇji prˇed 2*24 hodinami) find -mtime +2 -print hleda´me soubor, ktery´ byl modifikovań (modified) naposledy prˇed vıće nezˇ 2 dny find -mtime -2 -print hleda´me soubor, ktery´ byl modifikovań (modified) naposledy prˇed meńeˇ nezˇ 2 dny find -atime 3 -print k souboru bylo prˇistupovańo (accessed) naposledy prˇed 3 dny; obecneˇ: mu˚zˇeme vyhleda´vat vsˇe, co bylo modifikovańo (m), prˇistupovańo (a) nebo meˇneˇno (c, change) v zadane´ dobeˇ, zde jde o dny, ale existujı´ volby i pro minuty find -type d -size +10k -print vypı´sˇou se soubory typu adresa´rˇ (d), jejichzˇ velikost je vıće nezˇ 10 kB find -type f -size -2M -print vypı´sˇou se beˇzˇne´ soubory (f), jejichzˇ velikost je meńeˇ nezˇ 2 MB (jako typ souboru je mozˇne´ pouzˇ´ıt d pro adresa´rˇ, f pro beˇzˇny´ soubor, c pro znakove´ zarˇ´ızenı´, b pro blokove´ zarˇ´ızenı´, p pro pojmenovanou rouru, l pro symbolicky´ odkaz a s pro socket)

$

1.5


23

chceme vypsat cele´ na´zvy souboru˚, v jejichzˇ prˇ´ıstupovyćh opra´vneˇnıćh je pra´vo za´pisu pro uzˇivatele A/NEBO pra´vo za´pisu pro skupinu find -perm /u+w,g+w -print chceme vypsat cele´ na´zvy souboru˚, v jejichzˇ prˇ´ıstupovyćh opra´vneˇnıćh je pra´vo za´pisu pro uzˇivatele A/NEBO pra´vo za´pisu pro skupinu find -perm -u+w,g+w -print chceme vypsat cele´ na´zvy souboru˚, v jejichzˇ prˇ´ıˇ pra´vo za´pisu ´ ROVEN stupovyćh opra´vneˇnıćh je pra´vo za´pisu pro uzˇivatele A ZA pro skupinu find / -perm -4000 -print vypı´sˇe cele´ na´zvy souboru˚ (rekurzı´vneˇ v korˇenove´m adresa´rˇi), ktere´ majı´ nastaven SUID bit (vzpomenˇte si z prˇedchozı´ho semestru, co to znamena´), SUID, SGID a Sticky bity se dajı´ zadat pouze zadańı´m cˇ´ıselne´ho mo´du souboru find -perm /u+w,g+w -print

find / $ -perm -4000 -o -perm -2000 $ -type f -exec ls -la{} \;

ted’ je prˇ´ıkaz o neˇco slozˇiteˇjsˇ´ı; vsˇ´ıma´me si vsˇech souboru˚ s nastaveny´m SUID nebo SGID bitem (takto zapisujeme disjunkci, za´vorky jsou nutne´), ma´ jı´t o beˇzˇne´ soubory (vcˇetneˇ spustitelnyćh, ne adresa´rˇe), na konci je mı´sto obycˇejne´ho vy´pisu volba na spusˇteˇnı´ prˇ´ıkazu, v jehozˇ vy´stupu zjistı´me informace o souboru grep [pr ˇepı ńac ˇe] reg_vy ´raz [soubor ...]

pro zmeˇnu prohleda´va´ textove´ soubory; vypı´sˇe rˇa´dky textove´ho souboru, ktere´ obsahujı´ zadany´ rˇeteˇzec, rˇeteˇzec je zada´vań jako regula´rnı´ vy´raz, neˇkt. prˇepıńacˇe: -i -l -n -r -o -c

nerozlisˇuje mala´ a velka´ pı´smena pouze vypı´sˇe na´zvy souboru˚, ve kteryćh nalezl shodu vypı´sˇe take´ cˇ´ıslo rˇa´dku rekurzı´vneˇ zpracova´va´ i podadresa´rˇe vypı´sˇe jen nalezeny´ rˇeteˇzec, ne cely´ rˇa´dek v souborech pouze spocˇ´ıta´ vy´skyty nalezene´ho rˇeteˇzce

V regula´rnı´m vy´razu mu˚zˇeme pouzˇ´ıvat symboly shrnute´ v tabulce 1.4. Posix sekvence jsou jake´si „zkratky“ pro konkre´tnı´ typy znaku˚. Naprˇ´ıklad mı´sto 0-9, mu˚zˇeme napsat posix sekvenci [:digit:]. Dalsˇ´ı mozˇnosti najdeme v tabulce 1.5. Protozˇe jsou posix sekvence uzavrˇeny do hranatyćh za´vorek, pak prˇi pouzˇitı´ v regula´rnı´m vy´razu jsou tyto za´vorky „zdvojeny“ – vnitrˇnı´ patrˇ´ı posix sekvenci, vneˇjsˇ´ı uzavı´rajı´ mnozˇinu, ze ktere´ se vybı´ra´ prvek. Prˇı´klad 1.11 Uka´zˇeme si pouzˇitı´ prˇ´ıkazu grep. hleda´me v souborech s prˇ´ıponou .txt slovo vypis bez rozlisˇovańı´ malyćh a velkyćh pı´smen

grep -i ”vypis” *.txt

1.5


Prvek

Vy´znam

.

Libovolny´ znak Nula nebo jeden vy´skyt prˇedcha´zejıćı´ho rˇeteˇzce Nula nebo vıće vy´skytu˚ prˇedcha´zejıćı´ho rˇeteˇzce Jeden nebo vıće vy´skytu˚ prˇedcha´zejıćı´ho rˇeteˇzce m opakovańı´ prˇedcha´zejıćı´ho rˇeteˇzce m azˇ n opakovańı´ prˇedcha´zejıćı´ho rˇeteˇzce m nebo vıće opakovańı´ prˇedcha´zejıćı´ho rˇeteˇzce Zacˇa´tek rˇa´dku Konec rˇa´dku Jaky´koli (jeden) znak z mnozˇiny v za´vorkaćh Jaky´koli znak mimo prvky mnozˇiny Jake´koli znaky v dane´m rozsahu (jeden) logicke´ nebo – bud’ rˇeteˇzec r1, nebo rˇeteˇzec r2

? * + {m} {m,n} {m,} ˆ $ [tr ˇı ´da] [ˆtr ˇı ´da] [x-y] r1 | r2

24

Tabulka 1.4: Regula´rnı´ vy´razy v prˇ´ıkazu grep hleda´me v souborech s prˇ´ıponou .txt slovo vypis bez rozlisˇovańı´ malyćh a velkyćh pı´smen, pouze vypı´sˇe na´zvy souboru˚, ve kteryćh se toto slovo nacha´zı´

grep -il ”vypis” *.txt

u kazˇde´ho souboru s prˇ´ıponou .c vypı´sˇe pocˇet vkla´danyćh souboru˚ s prˇ´ıponou .h nebo .c, a protozˇe tecˇka je vy´znamovy´ znak (urcˇuje jeden jaky´koliv symbol), musı´me prˇed ni da´t zpeˇtne´ lomı´tko, aby byla brańa jako soucˇa´st rˇeteˇzce

grep -cr ”#include.*\.[hc]” *.c

chceme pocˇet anglickyćh oslovenı´ prˇes vsˇechny soubory se zadanou prˇ´ıponou rekurzı´vneˇ v podadresa´rˇ´ıch pracovnı´ho adresa´rˇe

grep -cr ”Dear $Mr.|Ms.|Miss$” *.txt

v zadane´m souboru hleda´me rodna´ cˇ´ısla ve tvaru 123456/1234 – nejdrˇ´ıv 6 cˇ´ıslic, pak lomı´tko a trˇi nebo cˇtyrˇi cˇ´ıslice; jinak:

grep ’[0-9]\{6\}/[0-9]\{3,4\}’ soubor.txt

grep ’[[:digit:]]\{6\}/[[:digit:]]\{3,4\}’ soubor.txt

v zadane´m souboru hleda´me IP adresy ve tvaru 123.123.123.123 – cˇtyrˇi skupiny cˇ´ıslic, v kazˇde´ skupineˇ 1 azˇ 3 cˇ´ıslice; jinak: grep ’$[0-9]\{1,3\}$\{4\}’ soubor.log

grep ’$[[:digit:]]\{1,3\}$\{4\}’ soubor.log

V prˇ´ıkazech si mu˚zˇeme povsˇimnout, zˇe je nutno rozlisˇit vyhleda´vane´ znaky a „metaznaky“, ktere´ v regula´rnı´m vy´razu slouzˇ´ı k uprˇesneˇnı´ vyhleda´vacı´ho rˇeteˇzce (naprˇ´ıklad v poslednı´m prˇ´ıkazu kulate´ za´vorky).

1.5


25

Sekvence

Vy´znam

[:digit:]

cˇ´ıslice hexadecima´lnı´ cˇ´ıslice

[:xdigit:]

pı´smena pı´smena a cˇ´ıslice mala´ pı´smena velka´ pı´smena

[:alpha:] [:alnum:] [:lower:] [:upper:]

mezera a tabula´tor pra´zdne´ znaky (mezera, tabula´tor, konec rˇa´dku, . . . )

[:blank:] [:space:]

viditelne´ znaky viditelne´ znaky a mezera

[:graph:] [:print:]

Tabulka 1.5: Posix sekvence prˇi vyhleda´vańı´ Program grep je pruzˇneˇjsˇ´ı nezˇ find (uzˇ pro rozsa´hle´ mozˇnosti regula´rnıćh vy´razu˚), proto je cˇasto pouzˇ´ıvań nejen k prohleda´vańı´ textovyćh souboru˚, ale take´ k prohleda´vańı´ struktury adresa´rˇu˚ v kombinaci s prˇ´ıkazem ls. Prˇı´klad 1.12 Uka´zˇeme si mozˇnosti prohleda´vańı´ adresa´rˇove´ struktury prˇ´ıkazem grep: ls -la | grep -ic ”ˆ-”

vypı´sˇe pocˇet beˇzˇnyćh souboru˚ v pracovnı´m adresa´rˇi

vypı´sˇe vsˇechny beˇzˇne´ soubory (rˇa´dek zacˇ´ına´ pomlcˇkou), ktere´ jsou spustitelne´ (vlastnı´k ma´ pra´vo spousˇteˇnı´)

ls -la | grep ”ˆ-..x”

Prˇı´klad 1.13 Uka´zˇeme si, jaky´m zpu˚sobem vypı´sˇeme login shell neˇktere´ho uzˇivatele. Prˇedpokla´dejme, zˇe chceme zna´t shell uzˇivatele novak. Pak zada´me: cat /etc/passwd | grep ”ˆnovak:” | cut -d : -f 7

Vypada´ to trochu zvla´sˇtneˇ. V koloneˇ (rourˇe) je prvnı´ prˇ´ıkaz cat, ktery´ na svu˚j vy´stup posˇle obsah souboru /etc/passwd, cozˇ je soubor se seznamem uzˇivatelu˚ a jejich parametru˚. Dalsˇ´ı na rˇadeˇ je prˇ´ıkaz grep, ktery´ vybere pouze rˇa´dek obsahujıćı´ na sve´m zacˇa´tku jmeńo hledane´ho uzˇivatele. Trˇetı´m prˇ´ıkazem v koloneˇ je cut (pozor, neple´st si s cat), ktery´ „usekne“ rˇa´dek a zobrazı´ pouze jeho konec. Jeho prvnı´ volba, -d, stanovı´ dvojtecˇku na oddeˇlovacˇ „sloupcu˚“. Druhy´ parametr stanovı´, zˇe chceme pouze sedme´ pole v porˇadı´ (pole jsou oddeˇlena oddeˇlovacˇem zadany´m v prˇedchozı´ volbeˇ).

1.5


26

Mu˚zˇe se sta´t, zˇe sice vı´me, jak se prˇ´ıkaz nazy´va´ a jake´ ma´ parametry, a taky je jasne´, zˇe je nainstalovań, ale prˇesto ho nelze spustit. Mu˚zˇe to by´t tı´m, zˇe cesta k tomuto prˇ´ıkazu nenı´ zahrnuta v promeˇnne´ obsahujıćı´ cesty ke spustitelny´m souboru˚m. Pak je mozˇne´ spustit prˇ´ıkaz s absolutnı´ cestou, ale tu musı´me prˇedem zjistit. K tomu slouzˇ´ı prˇ´ıkaz whereis.

$

Prˇı´klad 1.14 Zjistı´me cesty k neˇktery´m prˇ´ıkazu˚m. whereis ls

zobrazı´ cestu k prˇ´ıkazu ls

zobrazı´ celkem hodneˇ cest k ru˚zny´m souboru˚m, ktere´ se takto nazy´vajı´; hned prvnı´ vypsany´ rˇeteˇzec je spra´vny´, tedy zjistı´me, zˇe prˇ´ıkaz lze spustit s absolutnı´ cestou /usr/bin/passwd (nebo jinak, mu˚zˇe se lisˇit v ru˚znyćh unixovyćh syste´mech), vypsal se take´ stejnojmenny´ konfiguracˇnı´ soubor v adresa´rˇi /etc

whereis passwd

whereis shutdown prˇ´ıkaz na vypnutı´ (restart apod.) syste´mu najdeme zjevneˇ v adresa´rˇi /sbin, protozˇe na serverech ho typicky mu ˚ zˇe pouzˇ´ıvat pouze root

´ koly U 1. Ve vy´pisu obsahu sve´ho domovske´ho adresa´rˇe najdeˇte vsˇechny polozˇky, jejichzˇ na´zev obsahuje rˇeteˇzec rc .

C

2. Najdeˇte ve sve´m domovske´m adresa´rˇi vsˇechny soubory, ktere´ obsahujı´ rˇeteˇzec (dvojznak) #! . 3. Vypisˇte pocˇet podadresa´rˇu˚ ve sve´m domovske´m adresa´rˇi. 4. Vypisˇte pocˇet vsˇech beˇzˇnyćh souboru˚ ze sve´ho domovske´ho adresa´rˇe, ktere´ jsou skryte´ (zacˇ´ınajı´ tecˇkou). 5. Vypisˇte seznam vsˇech symbolickyćh odkazu˚ ve sve´m domovske´m adresa´rˇi. 6. Sestavte prˇ´ıkaz, ktery´ prohleda´ syste´m a najde vsˇechny soubory veˇtsˇ´ı nezˇ 1024 MB, nechte zobrazit vlastnosti souboru (abyste zjistili vlastnı´ky teˇchto souboru˚), prˇ´ıpadneˇ mu˚zˇete z rˇa´dku˚ vyfiltrovat pouze u´daje o vlastnı´kovi a na´zvu souboru.

1.5.4

Automaticke´ zpracovańı´

Hromadne´ zmeˇny v obsahu souboru lze prova´deˇt vıće ru˚zny´mi programy. Z nejzna´meˇjsˇ´ıch jsou sed (Stream Editor) a awk, kde sed ma´ jednodusˇsˇ´ı syntaxi, ktera´ dovoluje naprˇ´ıklad vymaza´vańı´ vzoru˚ odpovı´dajıćıćh regula´rnı´mu vy´razu nebo jejich nahrazovańı´ jiny´mi vzory, program awk je jizˇ mnohem komplexneˇjsˇ´ı a jde vlastneˇ o programovacı´ jazyk hodneˇ podobny´ jazyku C. Zde si uka´zˇeme pouze program sed. Za´kladnı´ syntaxe:

1.5


27

sed [pr ˇepı ńac ˇe] [skript] [vstupnı ´_soubor]

zpracovańı´ vy´razu˚ v textove´m souboru, neˇktere´ prˇepıńacˇe: -e r ˇete ˇzec skript k provedenı´ (ne soubor, ale rˇeteˇzec!) -f soubor soubor se skriptem k provedenı´

Skript ma´ formu ap, kde a je adresa ve zpracova´vane´m souboru a p je prˇ´ıkaz, ktery´ se na dane´m mı´steˇ ma´ prove´st. Pro zadańı´ adresy a prˇ´ıkazu platı´ da´le nastıńeˇna´ pravidla. Adresy mohou by´t: • (bez adresy) prˇ´ıkaz se pouzˇije na vsˇechny rˇa´dky • c ˇı ´slo cˇ´ıslo rˇa´dku, ktery´ se ma´ zpracovat • c ˇı ´slo~krok vsˇechny rˇa´dky od rˇa´dku s dany´m cˇ´ıslem s na´sobkem dany´m krokem (tj. c ˇı ´slo + i*krok), naprˇ´ıklad 1~2 budou vsˇechny liche´ rˇa´dky • $ poslednı´ rˇa´dek vstupu • /regula ´rnı ´_vy ´raz/ rˇa´dky odpovı´dajıćı´ regula´rnı´mu vy´razu, lomı´tka jsou nutna´, uvnitrˇ pouzˇ´ıva´me vsˇe, co u grep, ale prˇed neˇktere´ vy´znamove´ znaky da´va´me \ (\+, \?, \{...}, \|) Pokud na´sleduje I, nerozlisˇujı´ se mala´ a velka´ pı´smena • adresa1,adresa2 vsˇechny rˇa´dky v rozmezı´ adres • adresa,+n vsˇech n rˇa´dku˚ od zadane´ adresy Prˇ´ıkazy majı´ tuto formu: • d vymazˇ nalezeny´ vzor • p vypisˇ (vytiskni) nalezeny´ vzor na vy´stup • s/co/c ˇı ´m/pr ˇepı ńac ˇe (lomı´tka jsou soucˇa´stı´ vy´razu) nahrad’ co c ˇı ´m, a to zpu ˚ sobem urcˇeny´m prˇepıńacˇi: – g nahrad’ vsˇechny vy´skyty – c ˇ´ ıslo nahrad’ jen vy´skyt s porˇadı´m c ˇı ´slo – i nerozlisˇuj mala´ a velka´ pı´smena Prˇı´klad 1.15 Na neˇkolika prˇ´ıkladech si uka´zˇeme pouzˇitı´ programu sed: sed -e ’1,5d’ soubor.txt

odstranı´ ze zadane´ho souboru prvnı´ azˇ pa´ty´ rˇa´dek sed -e ’s/<[ˆ>]*>//g’ *.html

ze vsˇech html souboru˚ v dane´m adresa´rˇi odstranı´ vsˇechny tagy <...> (vnitrˇnı´ cˇa´st zajisˇt’uje, zˇe pokud je na rˇa´dku vıće tagu˚, bude text mezi nimi zachovań), dveˇ lomı´tka za sebou jsou nutna´, protozˇe mezi nimi se vlastneˇ nacha´zı´ pra´zdny´ rˇeteˇzec c ˇı ´m – g znamena´ „nahradit vsˇechny vy´skyty“

MOZˇNOSTI VYTVORˇENI´ NOVE´HO SOUBORU

1.6

28

cat soubor.txt | sed -e ’s/\&/\&/g’ | sed -e ’s//\>/g’ > soubor.html usnadnı´ prˇevod textove´ho souboru do html formy tı´m, zˇe vsˇechny symboly & nahradı´ patrˇicˇny´m ekvivalentem v HTML ko´du, tote´zˇ udeˇla´ take´ se znameńky < a >

Prˇı´klad 1.16 Nalezene´ cˇa´sti vy´razu jsou zapamatovańy a prˇ´ıstupny pod \1, \2, atd., uka´zˇeme si na prˇ´ıkladu da´vkove´ zmeˇny prˇ´ıpony HTM na HTML: ls *.htm | sed -e ’s/$.*$\.htm/mv \1.htm \1.html/’

• prˇ´ıkaz ls vypı´sˇe obsah adresa´rˇe (jako dir ve Windows) podle zadane´ho vzoru – vsˇechny soubory s prˇ´ıponou htm, • ve skriptu pouzˇijeme prˇ´ıkaz s/co/c ˇı ´m/pr ˇepı ńac ˇe, • reg. vy´raz pro „co“ znamena´ neˇjake´ znaky (tj. $.*$) na´sledovane´ tecˇkou (\.) a pu˚vodnı´ prˇ´ıponou, • provede se volańı´ prˇ´ıkazu mv, ktery´ prˇejmenuje soubory s prˇ´ıponou HTM na tyte´zˇ soubory, ale s prˇ´ıponou HTML (cˇa´st prˇed prˇ´ıponou je zapamatovańa v \1).

´ koly U 1. Odhadneˇte, co bude vy´stupem teˇchto prˇ´ıkazu˚ (domovsky´ adresa´rˇ je ˜):

C

• ls -la | sed -e ’s/r--/---/g’ • ls -la | sed -e ’/ˆd/d’ • ls -la | sed -e ’s/ˆ[rwxdl-]*/t prava/g’ 2. Napisˇte prˇ´ıkaz podobny´ prˇ´ıkazu˚m v prˇedchozı´m u´kolu, ktery´ by v uvedene´m vy´pisu smazal vsˇe, co se nacha´zı´ za poslednı´ tecˇkou na rˇa´dku (v sekci o regula´rnıćh vy´razech pro vyhleda´vańı´ si najdeˇte zpu˚sob reprezentace konce rˇa´dku).

1.6

Mozˇnosti vytvorˇenı´ nove´ho souboru

V prˇedchozı´m textu jsme se setkali s neˇkolika mozˇnostmi vytvorˇenı´ nove´ho souboru, neˇktere´ z nich dovolujı´ za´rovenˇ do souboru neˇco ulozˇit. Takzˇe postupneˇ: • kopı´rovańı´m a smeˇrovańı´m do souboru • touch soubor

O

DALSˇI´ PRˇI´KAZY

1.7

29

• cat /dev/null > soubor • cat > soubor, napı´sˇeme pa´r rˇa´dku˚, pak stiskneme Ctrl+D S poslednı´m uvedeny´m zpu˚sobem jsme se setkali i u Windows (pouzˇitı´ prˇ´ıkazu type v kombinaci se vstupem CON). V Linuxu mu˚zˇeme vytvorˇit zcela ekvivalentnı´ prˇ´ıkaz: cat /dev/tty > soubor nebo cat < /dev/tty > soubor

ale procˇ bychom to deˇlali, kdyzˇ prˇ´ıkaz cat doka´zˇe pracovat i interaktivneˇ (proto mu˚zˇeme vynechat zadańı´ vstupu jako konzoly). Nicmeńeˇ, je to mozˇne´. Pokud si „nemu˚zˇeme zapamatovat“ ukoncˇujıćı´ sekvenci Ctrl+D , ktera´ prˇedstavuje konec souboru, ma´me mozˇnost pouzˇ´ıt tzv. vlozˇene´ soubory (here documents). Je to (te´meˇrˇ) tote´zˇ, jen navıć stanovı´me ukoncˇujıćı´ sekvenci.

P

Prˇı´klad 1.17 Vytvorˇ´ıme novy´ soubor pomocı´ vlozˇene´ho souboru, tedy stanovı´me ukoncˇujıćı´ sekvenci, po jejı´mzˇ zadańı´ bude soubor uzavrˇen, prˇ´ıkaz ukoncˇen, a tato sekvence se nestane soucˇa´stı´ vytvorˇene´ho souboru. Zada´me: cat > novysoubor.txt << KONEC

Da´le pı´sˇeme na kla´vesnici to, co chceme, aby bylo v souboru: Toto je prvnı ´ r ˇa ´dek, a ted’ pı ´s ˇeme dals ˇı ´ r ˇa ´dek. Tento r ˇa ´dek bude poslednı ´. KONEC

M

Po napsańı´ ukoncˇujıćı´ sekvence (kterou jsme urcˇili na rˇeteˇzec „KONEC“) se prˇ´ıkaz ukoncˇ´ı a soubor je vytvorˇen.

1.7

Dalsˇı´ prˇı´kazy

Podı´va´me se na neˇktere´ dalsˇ´ı jednoduche´ prˇ´ıkazy: date

vy´pis data a cˇasu, parametry mu˚zˇeme stanovit, co a v jake´ formeˇ bude vypsańo vypı´sˇe datum ve tvaru den.meˇsıć (meˇsıć bude vypsań slovneˇ, podle jazykove´ho nastavenı´ syste´mu) date +%x vypı´sˇe datum ve tvaru meˇsıć/den/rok date +%T vypı´sˇe cˇas ve tvaru hodiny:minuty:sekundy date >> log.dat tento prˇ´ıkaz umı´steˇny´ do .login, prˇ´ıpadneˇ .profile, zpu˚sobı´, zˇe prˇi kazˇde´m prˇihla´sˇenı´ se do souboru log.dat prˇida´ datum tohoto prˇihla´sˇenı´, ma´me tedy prˇehled o tom, kdy se uzˇivatel tohoto jmeńa prˇihlasˇoval

date +%d.%B

$

SPECIA´LNI´ ZNAKY PRO UVOZOVAŃI´

1.8

30

clear

smazańı´ obrazovky exec pr ˇı ´kaz

provede prˇ´ıkaz, ale teˇsneˇ prˇed tı´m ukoncˇ´ı rodicˇovsky´ proces (pokud tento prˇ´ıkaz napı´sˇeme v shellu, pak je ukoncˇen shell a pak proveden prˇ´ıkaz); hlavnı´m du˚vodem pouzˇ´ıvańı´ tohoto prˇ´ıkazu bylo drˇ´ıve omezene´ mnozˇstvı´ operacˇnı´ pameˇti, ukoncˇenı´ rodicˇovske´ho procesu zpu˚sobilo uvolneˇnı´ pameˇti jı´m pouzˇ´ıvane´, dnes se pouzˇ´ıva´ spı´sˇe jako poslednı´ spousˇteˇcı´ prˇ´ıkaz ve skriptech echo [-e] [-n] r ˇete ˇzec

tento prˇ´ıkaz byl jizˇ drˇ´ıve pouzˇ´ıvań. Jeho za´kladnı´ ućˇel je stejny´ jako ve Windows, tedy vypı´sˇe svu˚j parametr (vsˇe vcˇetneˇ mezer). Prˇepıńacˇ -n zamezı´ prˇechodu na novy´ rˇa´dek po vyhodnocenı´ prˇ´ıkazu. Pokud parametr nebo jeho cˇa´st uzavrˇeme do uvozovek, mu˚zˇeme pouzˇ´ıvat specia´lnı´ znaky (escape sekvence) (naprˇ´ıklad \n zpu˚sobı´ prˇesun na novy´ rˇa´dek – zarˇa´dkovańı´ ve vy´stupu, \t je tabula´tor), ale navıć musı´ by´t pouzˇit prˇepıńacˇ -e. Mu˚zˇeme pouzˇ´ıt i apostrofy, pak obsah nebude interpretovań (vypı´sˇe se tak jak je). Prˇı´klad 1.18 Tento prˇ´ıkaz vytvorˇ´ı na´sledujıćı´ tabulku: echo -e ”Nadpis1\tNadpis2\nObsah1\tObsah2” Nadpis1 Obsah1

Nadpis2 Obsah2

´ koly U 1. Vyzkousˇejte ru˚zne´ mozˇnosti zobrazenı´ data a cˇasu.

M C

2. Zobrazte manua´lovou strańku prˇ´ıkazu echo (v sekci 1). Zjisteˇte, jake´ prˇepıńacˇe ma´ tento prˇ´ıkaz a jake´ forma´tovacı´ rˇeteˇzce lze pouzˇ´ıvat mimo vy´sˇe uvedenyćh.

1.8

Specia´lnı´ znaky pro uvozovańı´

Ru˚zne´ typy uvozovek a dalsˇ´ıch symbolu˚ mohou meˇnit zpu˚sob zacha´zenı´ s rˇeteˇzcem. Apostrofy urcˇujı´, zˇe vsˇe, co je mezi nimi, tvorˇ´ı jednolity´ celek, i kdybychom mezitı´m klepli na kla´vesu Enter , znaky mezi apostrofy jsou obvykle brańy jako obycˇejny´ text. Jsou beˇzˇneˇ pouzˇ´ıvańy naprˇ´ıklad v teˇchto prˇ´ıpadech: • v prˇ´ıkazu echo (nebo jine´m) chceme text umı´stit do vıće rˇa´dku˚, pak na prvnı´m rˇa´dku (ktery´ zacˇ´ına´ prˇ´ıslusˇny´m prˇ´ıkazem) je jen levy´ apostrof, pravy´ je na poslednı´m rˇa´dku, ktery´ chceme do vstupu zahrnout,

P

1.8

SPECIA´LNI´ ZNAKY PRO UVOZOVAŃI´

31

• na´zvy souboru˚ obsahujıćı´ mezery uzavı´ra´me do apostrofu˚, • find / -name ’*’ -print (zde zabranˇujeme interpretaci hveˇzdicˇky; vyzkousˇejte i variantu bez apostrofu˚, obdrzˇ´ıte chybove´ hla´sˇenı´) • atd., setkali jsme se s nimi u regula´rnıćh vy´razu˚, kde urcˇovaly hranice vy´razu a zamezovaly prˇedcˇasne´ interpretaci, setka´me se s nimi take´ naprˇ´ıklad u promeˇnnyćh. Obraćene´ apostrofy naopak zpu˚sobujı´ okamzˇitou interpretaci sve´ho obsahu. Tedy obsah mezi obraćeny´mi apostrofy je nahrazen svy´m vy´stupem. Takto lze vlozˇit vy´stup jednoho prˇ´ıkazu do parametru jine´ho prˇ´ıkazu.

P

Prˇı´klad 1.19 Srovnejme (pozor, mezery kolem opera´toru jsou povinne´!!!): • expr 1 + 1 • echo Vy ´poc ˇet: ’expr 1 + 1’ • echo Vy ´poc ˇet: ‘expr 1 + 1‘ Vy´stup prvnı´ho prˇ´ıkazu je cˇ´ıslo 2 (tento prˇ´ıkaz vyhodnotı´ svu˚j argument jako aritmeticky´ vy´raz). V druhe´m prˇ´ıpadeˇ se pouze vypı´sˇe cely´ rˇeteˇzec, nic nebude vypocˇteno. V trˇetı´m prˇ´ıpadeˇ jsme do parametru prˇ´ıkazu echo vlozˇili prˇ´ıkaz pro vy´pocˇet, a to v obraćenyćh apostrofech, tedy nejdrˇ´ıv je proveden vnitrˇnı´ prˇ´ıkaz, pak je jeho vy´sledek (cˇ´ıslo 2) vlozˇen na mı´sto tohoto prˇ´ıkazu a teprve potom je vypsań cely´ rˇeteˇzec.

Zpeˇtne´ lomı´tko se narozdı´l od ostatnıćh uvozovacıćh symbolu˚ pı´sˇe pouze prˇed symbol, nikoliv za neˇj. Zpeˇtna´ lomı´tka pouzˇ´ıva´me k prˇepnutı´ vy´znamu na´sledujıćı´ho prvku (tj. bud’ vypnutı´ nebo zapnutı´, opacˇneˇ vzhledem k pu˚vodnı´mu nastavenı´). S neˇktery´mi zpu˚soby pouzˇitı´ jsme se uzˇ setkali, naprˇ´ıklad u regula´rnıćh vy´razu˚ nebo u escape sekvencı´ v prˇ´ıkazu echo. Zde je to naprˇ´ıklad \n, tedy vy´sledek nenı´ cha´pań jako pı´smeno „n“, ale escape sekvence prˇechodu na novy´ rˇa´dek. Zpeˇtne´ lomı´tko take´ umı´stı´me na konec rˇa´dku, pokud ma´ prˇ´ıkaz (jeho parametry) pokracˇovat na na´sledujıćı´m rˇa´dku. Prˇı´klad 1.20 echo prvnı ´ r ˇa ´dek\ > druhy ´ r ˇa ´dek \ > tr ˇetı ´ r ˇa ´dek

vypı´sˇe prvnı ´ r ˇa ´dekdruhy ´ r ˇa ´dek tr ˇetı ´ r ˇa ´dek

(vsˇimneˇte si chybeˇjıćı´ mezery; chybı´, protozˇe jsme ji do pu˚vodnı´ho prˇ´ıkazu prˇed konec rˇa´dku nenapsali).

P

1.9

PROMEˇNNE´

32

Uvozovky vypıńajı´ nahrazovańı´ jmen, ale prˇitom zachova´vajı´ vy´znam obraćenyćh apostrofu˚, promeˇnnyćh a znaku˚ uvozenyćh zpeˇtny´m lomı´tkem. Uvozovky vyuzˇijeme take´ jako na´hradu beˇzˇnyćh apostrofu˚, pokud je chceme vnorˇit (beˇzˇne´ apostrofy nelze vnorˇovat, proto mı´sto „vneˇjsˇ´ıch apostrofu˚“ pouzˇijeme uvozovky). ´ koly U Vyuzˇijte obraćene´ apostrofy k vy´pisu informacı´ o povolenyćh shellech, vyzkousˇejte:

P C

cat /etc/shells ls -la ‘cat /etc/shells‘

Ve vy´pisu take´ zjistı´te prˇ´ıpadne´ symbolicke´ odkazy, ktere´ jednı´m na´zvem shellu odkazujı´ na jiny´ shell.

1.9 1.9.1

Promeˇnne´ Za´klady praće s promeˇnny´mi

Promeˇnne´ se definujı´ v souboru .bashrc nebo jsou prˇeddefinovańy syste´mem cˇi v jine´m konfiguracˇnı´m souboru. Nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı jsou:

P

HOME domovsky´ adresa´rˇ uzˇivatele TERM typ termina´lu SHELL cesta k pouzˇ´ıvane´mu shellu USER prˇihlasˇovacı´ jmeńo uzˇivatele PATH seznam adresa´rˇu ˚ , ve kteryćh se hleda´ spousˇteˇny´ soubor, jednotlive´ cesty jsou oddeˇ-

leny dvojtecˇkou PS1 prompt, vy´zva prˇ´ıkazove´ho rˇa´dku konzoly nebo termina´lu PWD pracovnı´ adresa´rˇ

V promeˇnne´ PATH nenı´ ve vyćhozı´m nastavenı´ cesta k pracovnı´mu adresa´rˇi a prˇi spusˇteˇnı´ programu take´ narozdı´l od Windows nenı´ spousˇteˇny´ program hledań v pracovnı´m adresa´rˇi! Proto pokud chceme spustit naprˇ´ıklad program mujprogram umı´steˇny´ v adresa´rˇi, ktery´ je pra´veˇ nasˇ´ım pracovnı´m adresa´rˇem, provedeme to takto: ./mujprogram

Teoreticky by se tento „proble´m“ dal vyrˇesˇit prˇidańı´m adresa´rˇe „.“ do promeˇnne´ PATH, ale toto rˇesˇenı´ se z bezpecˇnostnıćh du˚vodu˚ nedoporucˇuje.3 3

Prˇedstavte si, zˇe ve vasˇem domovske´m adresa´rˇi (ktery´ velmi cˇasto by´va´ pracovnı´m adresa´rˇem) bude podstrcˇen sˇkodlivy´ software pojmenovany´ stejneˇ jako neˇktery´ z beˇzˇneˇ pouzˇ´ıvanyćh prˇ´ıkazu˚, nejle´pe prˇ´ıkazu obvykle se nacha´zejıćı´ho v adresa´rˇi /sbin, ktery´ cˇasto neby´va´ zahrnut v promeˇnne´ PATH. Pokud zarˇadı´me

$

PROMEˇNNE´

1.9

33

Existuje take´ obdoba rozdeˇlenı´ promeˇnnyćh na beˇzˇne´ a dynamicke´, s cˇ´ımzˇ jsme se setkali uzˇ ve Windows. Naprˇ´ıklad promeˇnna´ PS1 je dynamicka´. Promeˇnne´ jsou bud’ loka´lnı´ (platne´ pouze v ra´mci skriptu, prˇ´ıkazove´ho shellu nebo bloku uvnitrˇ skriptu), a nebo promeˇnne´ prostrˇedı´, ktere´ jsou viditelne´ i mimo oblast, ve ktere´ byly deklarovańy (pozor, pojem „prostrˇedı´“ ma´ v Linuxu opacˇny´ vy´znam nezˇ ve Windows). Prˇ´ıkazy pro praći s promeˇnny´mi: echo $prome ˇnna ´

vypı´sˇe obsah promeˇnne´ (vyhodnotı´ ji), pracuje s beˇzˇny´mi i dynamicky´mi promeˇnny´mi prome ˇnna ´=vy ´raz

zmeˇnı´ obsah promeˇnne´ export prome ˇnna ´

exportuje promeˇnnou do prostrˇedı´ (aby ji mohly vyuzˇ´ıvat vsˇechny skripty i prˇ´ıkazovy´ rezˇim), da´ se spojit s prˇirˇazenı´m hodnoty do promeˇnne´ env

vypı´sˇe promeˇnne´ s jejich obsahem (promeˇnne´ prostrˇedı´) set

vypı´sˇe vesˇkere´ promeˇnne´ a funkce, ktere´ jsou definovańy v dane´ oblasti, ve ktere´ pracujeme (vy´stup je pomeˇrneˇ rozsa´hly´) unset

odstranı´ promeˇnnou read prome ˇnna ´

nacˇte ze standardnı´ho vstupu rˇeteˇzec do promeˇnne´ Znak $ vyhodnotı´ vsˇe, co se za nı´m nacha´zı´ (vsˇe azˇ po prvnı´ mezeru nebo konec rˇa´dku povazˇuje za na´zev zpracova´vane´ promeˇnne´), proto kdyzˇ zada´va´me za na´zvem promeˇnne´ jesˇteˇ neˇco dalsˇ´ıho, uzavrˇeme tuto promeˇnnou do lomenyćh za´vorek: export PATH=${PATH}:/usr/TeX/bin

Kdyzˇ chceme, aby se takova´to „vnitrˇnı´ promeˇnna´“ vyhodnocovala prˇi kazˇde´m volańı´ „vneˇjsˇ´ı promeˇnne´“, uzavrˇeme vy´raz do jednoduchyćh uvozovek (apostrofu˚). Prˇı´klad 1.21 Prˇedpokla´dejme, zˇe neˇkde trˇeba ve skriptu pouzˇ´ıva´me promeˇnnou. Nejdrˇ´ıv ji vytvorˇ´ıme a inicializujeme, pak vypı´sˇeme jejı´ obsah. do promeˇnne´ PATH tecˇku, mu˚zˇeme tento sˇkodlivy´ software omylem spustit (a pokud je jeho programa´tor dost chytry´ na to, aby po dokoncˇenı´ sve´ vlastnı´ cˇinnosti spustil pu˚vodnı´ program na spra´vne´m umı´steˇnı´, tak to ani nezjistı´me). Mohlo by se zda´t, zˇe stacˇ´ı tecˇku prˇidat azˇ na konec promeˇnne´ PATH, aby vsˇechny drˇ´ıve uvedene´ adresa´rˇe meˇly prˇednost, ale toto nefunguje, pokud neˇktere´ jinak du˚lezˇite´ cesty nejsou v te´to promeˇnne´ zahrnuty.

P $

1.9

PROMEˇNNE´

34

prom=”A B C” echo $prom echo ”$prom” echo \$prom

Druhy´, trˇetı´ a cˇtvrty´ prˇ´ıkaz na´m postupneˇ dajı´ tyto vy´stupy (vsˇimneˇte si du˚sledku pouzˇitı´ uvozovek): A B C A B C $prom

Prˇı´klad 1.22 Do promeˇnne´ nemusı´me ukla´dat jen rˇeteˇzec nebo cˇ´ıslo. Jak vı´me, obraćene´ apostrofy jsou prostrˇedkem, jak vynutit vyhodnocenı´ vy´razu. Naprˇ´ıklad: prom=”Vy ´stup: ; ‘ls -la‘” echo $prom echo ”$prom”

V prvnı´m prˇ´ıkazu jsme do promeˇnne´ ulozˇili prˇ´ıkaz (vlastneˇ dva prˇ´ıkazy oddeˇlene´ strˇednı´kem, aby mohly by´t na jednom rˇa´dku) k interpretaci. Obraćene´ apostrofy uvnitrˇ uvozovek jsou zde nutne´. V dalsˇ´ıch prˇ´ıkazech vypisujeme obsah promeˇnne´, cˇ´ımzˇ vyvola´me interpretaci prˇ´ıkazu˚ v nı´ ulozˇenyćh. Vyzkousˇenı´m si mu˚zˇeme oveˇrˇit vy´znam uvozovek u poslednı´ho prˇ´ıkazu.

Prˇı´klad 1.23 Dalsˇ´ı uka´zky s promeˇnny´mi: export PS1=’$PWD’

do promeˇnne´ PS1, tj. do momenta´lnı´ho promptu, si ulozˇ´ıme pra-

covnı´ adresa´rˇ pracovnı´ adresa´rˇ bez cesty, s cestou je \w (a take´ zobrazuje domovsky´ adresa´rˇ jako vlnovku)

PS1=”\W” PS1=”\d”

promptem bude aktua´lnı´ datum

PS1=”\A”

promptem je aktua´lnı´ cˇas – jen hodiny a minuty, jine´ mozˇnosti pro cˇas jsou \t

nebo \T PS1=”\u\h\$ ” PS1=”\u\h:\w> ”

prompt je ve formeˇ uzˇivatel pocˇ´ıtacˇ$ (plus mezera) prompt je ve formeˇ uzˇivatel pocˇ´ıtacˇ: pracovnı´ adresa´rˇ¿ (plus mezera)

PS1=’pracuji tak dlouho: $SECONDS’

dynamicka´

opeˇt zmeˇnı´me prompt, promeˇnna´ SECONDS je

1.9

PROMEˇNNE´

35

vyuzˇili jsme promeˇnnou uvnitrˇ parametru prˇ´ıkazu; vsˇimneˇte si slozˇenyćh za´vorek kolem na´zvu promeˇnne´, zde jsou nutne´

mkdir $HOME/novy

Kromeˇ promeˇnne´ PS1 existujı´ obvykle jesˇteˇ dalsˇ´ı promeˇnne´ urcˇujıćı´ prompt. Veˇtsˇinou se setka´me alesponˇ se sekunda´rnı´m promptem PS2, ktery´ je zobrazovań naprˇ´ıklad prˇi psanı´ vıćerˇa´dkovyćh prˇ´ıkazu˚, prˇ´ıpadneˇ prˇi vytva´rˇenı´ here documents. Pokud chceme, aby na´mi vytvorˇena´ promeˇnna´ byla viditelna´ i mimo pracovnı´ prostrˇedı´, ve ktere´m je vytvorˇena (naprˇ´ıklad i mimo skript, nejru˚zneˇjsˇ´ım dalsˇ´ım programu˚m apod., musı´me ji exportovat: export prom

Prˇ´ıkaz set je ve skutecˇnosti mnohem silneˇjsˇ´ı, nejde jen o vypisovańı´ seznamu promeˇnnyćh a funkcı´. Mu˚zˇeme naprˇ´ıklad do promeˇnne´ prˇirˇadit vy´sledek funkce (podrobnosti najdeme v manua´love´ strańce prˇ´ıkazu set). ´ koly U 1. Vyzkousˇejte prˇ´ıkazy vypisujıćı´ promeˇnne´. Vyberte si kteroukoliv promeˇnnou a vypisˇte jejı´ obsah.

C

2. Vyzkousˇejte prˇ´ıkazy z prˇ´ıkladu 1.21. Da´le podle prˇ´ıkladu 1.22 vyzkousˇejte prˇirˇazenı´ prˇ´ıkazu do promeˇnne´. Take´ se pokuste zmeˇnit si prompt podle dalsˇ´ıho prˇ´ıkladu.

1.9.2

Vy´pocˇty

Pouzˇ´ıvańı´ promeˇnnyćh u´zce souvisı´ s prova´deˇnı´m vy´pocˇtu˚. Pro tyto ućˇely existujı´ prˇedevsˇ´ım dva za´kladnı´ prˇ´ıkazy: let ”vy ´raz”

zmeˇna hodnot promeˇnnyćh s vyhodnocenı´m vy´razu, v neˇkteryćh prˇ´ıpadech jsou uvozovky nutne´ let let let let

3 + 4 vypocˇte a vypı´sˇe vy´sledek ”prom=3+4” do promeˇnne´ je ulozˇen vy´sledek vy´razu ”prom+=4” je podporovańa „cećˇkovska´“ notace prˇirˇazovańı´ ”prom+=$prom” na prave´ straneˇ mu˚zˇe by´t take´ promeˇnna´, ale samozrˇejmeˇ

prˇ´ıslusˇneˇ oznacˇena´ symbolem dolaru, aby byla interpretovańa expr vy ´raz

dalsˇ´ı zpu˚sob, jak vyhodnotit vy´raz a prˇ´ıpadneˇ v neˇm pouzˇ´ıt promeˇnnou, cˇi do promeˇnne´ ulozˇit vy´sledek, kolem opera´toru˚ jsou povinneˇ mezery nejdrˇ´ıv vypocˇte vy´raz, pak vy´sledek prˇirˇadı´ do promeˇnne´ (kolem rovnı´tka nesmı´ by´t mezery)

prom=‘expr 3 + 4‘

1.9

PROMEˇNNE´

36

vypı´sˇe cˇ´ıslo o 1 veˇtsˇ´ı nezˇ je hodnota promeˇnne´ $prom (tj. dosadı´ za promeˇnnou, vypocˇte vy´raz a vypı´sˇe)

expr $prom + 1

Vy´sledek si mu˚zˇeme vzˇdy oveˇrˇit vypsańı´m echo $prom. Prˇı´klad 1.24 Hodnotu promeˇnne´ lze nacˇ´ıst i od uzˇivatele (promeˇnna´, do ktere´ nacˇteme vstup od uzˇivatele, nemusı´ prˇedem existovat, lze ji vytvorˇit i volańı´m funkce read): echo -n ”Zadej c ˇı ´slo: ” read prom1 echo -n ”Byla nac ˇtena hodnota ${prom1}” prom2=$prom1

Vsˇimneˇte si za´vorek kolem na´zvu promeˇnne´. Zde nejsou prˇ´ımo nutne´, ale je dobre´ si na neˇ zvyknout, protozˇe v urcˇityćh prˇ´ıpadech jsou naopak nevyhnutelne´. Cely´ vypisovany´ rˇeteˇzec take´ nemusı´ by´t v uvozovkaćh, v tomto prˇ´ıpadeˇ. prom1+=80 let ”prom2+=80 echo prom1=${prom1}, prom2=${prom2}.

´ koly U 1. Proved’te prˇ´ıkazy z prˇ´ıkladu 1.24. Zjisteˇte, jaky´ je rozdı´l ve vy´stupech prˇ´ıkazu˚, kde se k promeˇnne´ prˇicˇ´ıta´ cˇ´ıslo 80. Ve ktere´m prˇ´ıpadeˇ se s promeˇnnou zacha´zı´ vzˇdy jako s rˇeteˇzcovou? 2. Zobrazte manua´lovou strańku prˇ´ıkazu expr a zjisteˇte, jake´ vy´razy jı´m lze interpretovat. 3. Vyzkousˇejte vy´pocˇty, kde je na prave´ straneˇ vy´razu promeˇnna´. Nacˇteˇte od uzˇivatele hodnotu promeˇnne´ a vypisˇte jejı´ dvojna´sobek.

C

Kapitola

2

Skripty a programovańı´ V te´to kapitole jsou zahrnuta pokrocˇilejsˇ´ı te´mata, je vlastneˇ rozsˇ´ırˇenı´m prˇedchozı´ kapitoly. Podı´va´me se na konfiguracˇnı´ soubory, potom na dalsˇ´ı u´lohy ty´kajıćı´ se praće v shellu bash (skripty, podmıńky, cykly, pole, apod.).

2.1

Konfiguracˇnı´ a dalsˇı´ syste´move´ soubory

Veˇtsˇina konfiguracˇnıćh souboru˚ nenı´ psańa pro urcˇity´ shell, ale ma´ specia´lnı´ forma´t (samozrˇejmeˇ textovy´) srozumitelny´ prˇedevsˇ´ım tomu programu, ktery´ ma´ konfigurovat. Neˇktere´ z nich jsou skryte´ (zacˇ´ınajı´ tecˇkou). Prˇ´ıklady konfiguracˇnıćh souboru˚: /etc/fstab

seznam souborovyćh syste´mu˚, ktere´ se prˇipojujı´ prˇi startu syste´mu nebo mohou by´t prˇipojeny /etc/mtab

seznam momenta´lneˇ prˇipojenyćh (mounted) souborovyćh syste´mu˚, je dynamicky generovań syste´mem podle obsahu jednoho ze souboru˚ v adresa´rˇi /proc /etc/inittab

konfigurace programu init /etc/securetty

seznam termina´lu˚, ze kteryćh je dovoleno prˇihla´sit se na ućˇet root /etc/passwd

seznam uzˇivatelu˚ /etc/group

seznam skupin

37

P

2.2

SKRIPTY

38

Do souboru /var/log/messages se (ve vyćhozı´m nastavenı´, ktere´ mu˚zˇe by´t zmeˇneˇno) ukla´dajı´ zpra´vy o beˇhu syste´mu (co se deˇje, co se spousˇtı´ apod.), vcˇetneˇ samotne´ho startu syste´mu. Pokud chceme zjistit, zda dosˇlo k neˇjake´ chybeˇ (a prˇ´ıpadneˇ i neˇjake´ dalsˇ´ı informace), mu˚zˇeme nahle´dnout do tohoto souboru. Prˇ´ımy´ prˇ´ıstup k neˇmu ma´ vsˇak pouze root, a navıć tento soubor je hodneˇ rozsa´hly´ (dokonce uzˇ jen prˇi startu se toho deˇje strasˇneˇ hodneˇ), takzˇe musı´me zvolit vhodny´ zpu˚sob prˇ´ıstupu k tomuto souboru a navıć pouzˇ´ıt vhodny´ filtr.

P

Root pouzˇije na´sledujıćı´ prˇ´ıkaz: cat /var/log/messages | grep klı ć ˇove ´ slovo,

beˇzˇny´ uzˇivatel napı´sˇe prˇ´ıkaz dmesg | grep klı ć ˇove ´_slovo (program dmesg slouzˇ´ı k zı´skańı´ informacı´ o startu syste´mu, take´ cˇte ze souboru /var/log/messages). Beˇzˇny´ uzˇivatel mu˚zˇe takto zı´skat pouze informace ulozˇene´ do /var/log/messages beˇhem startu syste´mu, root ktere´koliv infor-

mace prˇidane´ kdykoliv prˇi beˇhu syste´mu. Kdyzˇ se prˇihlasˇujeme, postupneˇ se nacˇ´ıtajı´ tyto konfiguracˇnı´ soubory: • /etc/profile – toto je obecny´ skript platny´ pro vsˇechny profily

P

• ˜/.bash_profile, ˜/.bash_login, ˜/.profile – bere v u´vahu vzˇdy jen jeden z teˇchto trˇ´ı souboru˚ (vzˇdy ten prvnı´ podle tohoto porˇadı´, na ktery´ narazı´), obsahuje konkre´tnı´ profil platny´ pro dane´ho uzˇivatele • ˜/.bashrc – tento skript se spustı´, pokud jsme se neprˇihlasˇovali v textove´m rezˇimu, ale chceme pracovat trˇeba v konzole Prˇi odhlasˇovańı´ se pak prova´dı´ ko´d v souboru ˜/.bash_logout.

2.2 2.2.1

Skripty Co je to skript

Skripty (skriptove´ soubory) jsou textove´ spustitelne´ soubory, ktere´ pro sve´ spusˇteˇnı´ potrˇebujı´ interpret (to je neˇktery´ shell). Soubory se skripty obvykle mı´vajı´ bud’ prˇ´ıponu .sh, a nebo jsou bez prˇ´ıpony. Kazˇdy´ skript je psań vzˇdy pro urcˇity´ shell nebo programovacı´ jazyk (naprˇ´ıklad bash nebo perl) a v jine´m nemusı´ fungovat. Proto cˇasto by´va´ na prvnı´m rˇa´dku skriptu identifikace shellu. Tento rˇa´dek vzˇdy zacˇ´ına´ dvojicı´ znaku˚ #!, pokud ovsˇem se ve skriptu nacha´zı´. Naprˇ´ıklad: • #!/usr/bin/tcsh znamena´, zˇe skript ma´ by´t interpretovań shellem Toronto C Shell, • #!/usr/bin/bash urcˇuje skript s prˇ´ıkazy shellu Bourne Again Shell, • #!/usr/bin/perl (adresa mu˚zˇe by´t jina´, za´lezˇ´ı na umı´steˇnı´ spustitelne´ho programu perl) je skript psany´ v programovacı´m jazyce Perl.

P

2.2

SKRIPTY

39

Aby bylo mozˇne´ skript spousˇteˇt v textove´m rezˇimu napsańı´m jeho na´zvu, musı´ by´t oznacˇen jako spustitelny´, tj. je trˇeba nastavit prˇ´ıznak x v prˇ´ıstupovyćh opra´vneˇnıćh. V opacˇne´m prˇ´ıpadeˇ musı´me skript spousˇteˇt jako parametr interpretacˇnı´ho programu (naprˇ´ıklad bash soubor.sh). Skript pro shell bash vypada´ naprˇ´ıklad takto: #!/bin/bash echo Hello World echo znamena Ahoj svete

M

Skripty mu˚zˇeme pouzˇ´ıt pro automaticke´ za´lohovańı´, shromazˇd’ovańı´ informacı´, prˇida´vańı´ novyćh uzˇivatelu˚ a obecneˇ jakoukoliv automatizaci posloupnosti operacı´.

2.2.2

Parametry a na´vratove´ hodnoty

Parametry skriptu jsou prˇ´ıstupne´ prˇes promeˇnne´ $0 (na´zev skriptu), $1 (prvnı´ parametr), $2 (druhy´ parametr), . . . , $9 (i vysˇsˇ´ı), jejich obsahy lze posouvat a tak se dostat i k dalsˇ´ım parametru˚m pomocı´ prˇ´ıkazu shift (jako nepovinny´ parametr mu˚zˇeme pouzˇ´ıt cˇ´ıslo

P

oznacˇujıćı´ pocˇet prˇesunu˚, implicitneˇ je to 1). Skript mu˚zˇe take´ vracet na´vratovy´ ko´d, a to prˇ´ıkazem exit. Mu˚zˇeme jako nepovinny´ argument zadat cˇ´ıslo na´vratove´ho ko´du, vyćhozı´ je cˇ´ıslo 0. Na´vratova´ hodnota nemusı´ by´t konstantnı´ cˇ´ıslo, mu˚zˇeme takto prˇedat trˇeba i obsah promeˇnne´. exit exit 8

konec skriptu, vracı´me hodnotu 0 konec skriptu, vracı´me hodnotu 8

exit $prom

konec skriptu, vracı´me hodnotu obsazˇenou v zadane´ promeˇnne´

Obdobou promeˇnne´ errorlevel z Windows je v Unixu promeˇnna´ $?. Obsahuje status (stav) poslednı´ho spousˇteˇne´ho prˇ´ıkazu, cozˇ samozrˇejmeˇ mu˚zˇe by´t i skript. Beˇzˇneˇ pouzˇ´ıvane´ na´vratove´ hodnoty (chybove´ ko´dy) jsou 0 (proces probeˇhl u´speˇsˇneˇ), 1 (proces se spustil, ale probeˇhl neu´speˇsˇneˇ – nastaly chyby prˇi beˇhu), 2 (proces se nespustil), 127 (proces nebylo mozˇno spustit, protozˇe program nebyl nalezen). Prˇı´klad 2.1 Trochu prˇedbeˇhneme a pouzˇijeme cyklus until pro procha´zenı´ vsˇemi parametry, ktere´ uzˇivatel prˇi spusˇteˇnı´ nasˇeho skriptu pouzˇil. Soubor se skriptem obsahuje tento ko´d: until [ -z ”$1” ] do # # echo -n ”$1 ” shift done # echo #

”z” jako ”zero” - prova ´dı ´ se tak dlouho, dokud nebude splne ˇna podmı ńka ”prvnı ´ parametr je pra ´zdny ´” # vypı ´s ˇeme prvnı ´ parametr # posun, do prvnı ´ho parametru se dostane obsah druhe ´ho apod. konec cyklu zar ˇa ´dkova ńı ´ na konec (pra ´zdny ´ r ˇa ´dek)

M

PROGRAMOVAŃI´ V SHELLU

2.3

40

Prˇedpokla´dejme, zˇe tento na´sˇ skript je ulozˇen v souboru s na´zvem pokus.sh a uzˇivatel ho spustil s teˇmito parametry: ./pokus.sh kalendar auto 54 posledni

Pak vy´stupem bude na´sledujıćı´:

M

kalendar auto 54 posledni

V cyklu sice vypisujeme porˇa´d prvnı´ parametr ($1), ale dı´ky prˇ´ıkazu posunu se do tohoto parametru postupneˇ prˇesouvajı´ vsˇechny na´sledujıćı´. Cyklus koncˇ´ı tehdy, kdyzˇ je v prvnı´m parametru pra´zdny´ rˇeteˇzec, tj. dalsˇ´ı parametr jizˇ nenı´ zadań. Mohli bychom pouzˇ´ıt take´ cyklus for (viz da´le) – pocˇet pouzˇityćh (plnyćh) parametru˚ je totizˇ ulozˇen v promeˇnne´ $#.

2.2.3

Dalsˇı´ mozˇnosti pouzˇitı´ skriptu˚

Na prvnı´m rˇa´dku skriptu by´va´ uveden prˇ´ıkaz spousˇteˇjıćı´ shell, ktery´ ma´ prove´st interpretaci na´sledujıćıćh rˇa´dku˚. Ve skutecˇnosti tam mu˚zˇe by´t te´meˇrˇ ktery´koliv prˇ´ıkaz, ktere´mu je pak prˇesmeˇrovań zby´vajıćı´ obsah souboru jako vstup. Nahrazenı´ shellu na´sledujıćı´m skriptem zpu˚sobı´, zˇe pokud se uzˇivatel, pro ktere´ho byla zmeˇna provedena, pokusı´ prˇihla´sit do syste´mu, vypı´sˇe se mu uvedena´ hla´sˇka a uzˇivateli bude odmı´tnut prˇ´ıstup. #!/usr/bin/tail +2 Pozor, tvu ˚j ´ uc ˇet byl zablokova ń z du ˚vodu ... Pokud chces ˇ vs ˇe napravit, ...

M

Samotne´ nahrazenı´ shellu se provede prˇ´ıkazem chsh -s /.../soubor_skriptu uz ˇivatel

2.3 2.3.1

Programovańı´ v shellu Jednoduche´ propojenı´ prˇı´kazu˚

V Unixu se setka´va´me s podobny´mi mozˇnostmi propojenı´ prˇ´ıkazu˚, jake´ zna´me z Windows (ostatneˇ, odkud se to vsˇechno ve Windows asi vzalo). Mozˇnosti: pr ˇı ´kaz1 ; pr ˇı ´kaz2 ; pr ˇı ´kaz3

zvla´sˇt’na samostatnyćh rˇa´dcıćh

sekvencˇnı´ prova´deˇnı´ prˇ´ıkazu˚, tote´zˇ, jako kdyby byly

$

2.3


41

rˇeteˇzenı´ vstupu˚/vy´stupu˚, tedy roury (kolony) (pozor, to nenı´ plneˇ sekvencˇnı´ prova´deˇnı´, na´sledujıćı´ prˇ´ıkaz mu˚zˇe zacˇ´ıt zpracova´vat vstup jesˇteˇ prˇed ukoncˇenı´m prˇedchozı´ho prˇ´ıkazu, typicky strańkovacı´ filtry)

pr ˇı ´kaz1 | pr ˇı ´kaz2 | pr ˇı ´kaz3

logicke´ OR, na´sledujıćı´ prˇ´ıkaz se provede pouze tehdy, kdyzˇ prˇedchozı´ skoncˇil neu´speˇchem (tj. vra´til nenulovy´ na´vratovy´ ko´d)

pr ˇı ´kaz1 || pr ˇı ´kaz2 || pr ˇı ´kaz3

logicke´ AND, na´sledujıćı´ prˇ´ıkaz se provede pouze tehdy, kdyzˇ prˇedchozı´ skoncˇil u´speˇchem

pr ˇı ´kaz1 && pr ˇı ´kaz2 && pr ˇı ´kaz3

Vy´sˇe uvedene´ mozˇnosti lze take´ kombinovat a pracuje se s nimi stejneˇ jako ve Windows, proto je da´le nebudeme rozva´deˇt. Prˇı´klad 2.2 pgrep nejaky_proces >/dev/null && echo proces be ˇz ˇı ´ || echo proces nebe ˇz ˇı ´

Pro sdruzˇovańı´ neˇkolika prˇ´ıkazu˚ spojenyćh teˇmito symboly mu˚zˇeme pouzˇ´ıt slozˇene´ za´vorky. Navıć se takto da´ rˇesˇit proble´m poslańı´ na pozadı´ cele´ sekvence prˇ´ıkazu˚. Prˇı´klad 2.3 sleep 30; echo ”Konec prace!”

30 sekund se nic nedeˇje (ani prompt), pak se vypı´sˇe hla´sˇka sleep 30; echo ”Konec prace!” &

30 sekund se nic nedeˇje, pak se na pozadı´ provede prˇ´ıkaz { sleep 30; echo ”Konec prace!” }&

30 sekund mu˚zˇeme pracovat (je zobrazen prompt), pak se objevı´ hla´sˇka

Symbol & samotny´ na konci na´zvu prˇ´ıkazu je neˇco trochu jine´ho. Znamena´ asynchronnı´ prova´deˇnı´ prˇ´ıkazu, tedy prˇ´ıkaz na´sledovany´ tı´mto symbolem je spusˇteˇn na pozadı´ a mu˚zˇeme v shellu da´le beˇzˇneˇ pracovat. S touto mozˇnostı´ se blı´zˇe sezna´mı´me ve spra´veˇ procesu˚ a u´loh.

2.3.2

Prˇı´kazy pro podmıńky a cykly

Podmıńka if: Prˇ´ıkaz if ma´ tuto syntaxi: if [ podmı ńka ]; then pr ˇı ´kazy jaky ´koliv poc ˇet pr ˇı ´kazu ˚ fi

nebo

$

if [ podmı ńka ]; then pr ˇı ´kazy else pr ˇı ´kazy fi

M

2.3


42

Pozna´mka: Mezery uvnitrˇ hranatyćh za´vorek jsou naprosto nutne´, protozˇe ve skutecˇnosti je za´vorka [ prˇ´ıkazem a vsˇe za nı´ azˇ po strˇednı´k za symbolem ] jsou parametry tohoto prˇ´ıkazu. Mı´sto tohoto prˇ´ıkazu mu˚zˇeme ve skutecˇnosti pouzˇ´ıt jaky´koliv jiny´ prˇ´ıkaz nebo kolonu (rouru) prˇ´ıkazu˚, vyhodnocovańa bude na´vratova´ hodnota.

E

Formu podmıńky probereme po uka´zce syntaxe cyklu˚. Prˇı´kazy cyklu ˚: Cykly mu˚zˇeme prova´deˇt pomocı´ trˇ´ı druhu˚ prˇ´ıkazu˚: for, while a until. Prˇ´ıkaz for ma´ syntaxi: for i in $( seznam r ˇete ˇzcu ˚ ); do pr ˇı ´kazy echo pr ˇı ´stup k prome ˇnne ´ i je $i echo stejne ˇ jako u syste ´movy ćh prome ˇnny ćh done

M

Mu˚zˇeme take´ pouzˇ´ıvat syntaxi prˇevzatou z csh: for i in ’seznam r ˇete ˇzcu ˚’; do pr ˇı ´kazy done

M

Prˇ´ıkazy while a until majı´ tuto syntaxi: while [ podmı ńka ]; do pr ˇı ´kazy done

until [ podmı ńka ]; do pr ˇı ´kazy done

Opeˇt je nutne´ prˇida´vat mezery u hranatyćh za´vorek. Podmıńky v prˇı´kazech if, while a until: V podmıńce se pouzˇ´ıvajı´ rˇeteˇzce obvykle prˇedstavujıćı´ promeˇnne´ a da´le opera´tory reprezentovane´ teˇmito prˇepıńacˇi: Pro rˇeteˇzce: rete ˇ ˇzec -z r ˇete ˇzec ˇete r ˇzec1 = r ˇete ˇzec2 ˇete r ˇzec1 != r ˇete ˇzec2

= true, pokud je rˇeteˇzec nepra´zdny´ = true, pokud je rˇeteˇzec pra´zdny´ = true, pokud jsou rˇeteˇzce stejne´ = true, pokud jsou rˇeteˇzce ru˚zne´

Pro na´zvy souboru ˚: -f -d -r -w -x -s

soubor soubor soubor soubor soubor soubor

= true, pokud soubor existuje a je beˇzˇny´ soubor = true, pokud soubor existuje a je to adresa´rˇ = true, pokud soubor existuje a je nastaveno pra´vo cˇtenı´ = true, pokud soubor existuje a je nastaveno pra´vo za´pisu = true, pokud soubor existuje a je nastaveno pra´vo spousˇteˇnı´ = true, pokud soubor existuje a ma´ nenulovou de´lku

M

2.3


43

Pro cˇ´ısla a promeˇnne´ s cˇı´sly: c ˇı ´slo1 c ˇı ´slo1 c ˇı ´slo1 c ˇı ´slo1 c ˇı ´slo1 c ˇı ´slo1

-eq -ne -gt -lt -ge -le

c ˇı ´slo2 c ˇı ´slo2 c ˇı ´slo2 c ˇı ´slo2 c ˇı ´slo2 c ˇı ´slo2

= true, pokud cˇ´ıslo1 = cˇ´ıslo2 = true, pokud cˇ´ıslo1 <> cˇ´ıslo2 = true, pokud cˇ´ıslo1 > cˇ´ıslo2 = true, pokud cˇ´ıslo1 < cˇ´ıslo2 = true, pokud cˇ´ıslo1 ≥ cˇ´ıslo2 = true, pokud cˇ´ıslo1 ≤ cˇ´ıslo2

Skla´dańı´ vy´razu ˚: ! vy ´raz vy ´raz1 -a vy ´raz2 vy ´raz1 -o vy ´raz2 $ vy ´raz $.

negace vy´razu logicke´ AND logicke´ OR uza´vorkovańı´ vy´razu

Pokud existuje trˇeba jen mala´ pravdeˇpodobnost, zˇe v promeˇnne´ pouzˇite´ ve vy´razu by mohl by´t pra´zdny´ rˇeteˇzec, musı´ by´t na´zev promeˇnne´ (i se znakem $) uzavrˇen do uvozovek. Pokud v prˇ´ıkazu if chceme nechat prvnı´ veˇtev pra´zdnou a psa´t prˇ´ıkazy azˇ do veˇtve else, do prvnı´ veˇtve da´me alespon ˇ pra´zdny´ prˇ´ıkaz (to je „:“, dvojtecˇka). V sekvencıćh prˇ´ıkazu˚ (vcˇetneˇ podmıńek prˇ´ıkazu˚) mu˚zˇeme pouzˇ´ıvat take´ symboly pro spojovańı´ prˇ´ıkazu˚, tj. ;, &&, ||. V prˇ´ıkazech cyklu˚ mu˚zˇeme pro prˇerusˇenı´ cyklu pouzˇ´ıt prˇ´ıkaz break nebo continue. Prˇı´klad 2.4 Podı´va´me se na neˇkolik jednoduchyćh skriptu˚ vyuzˇ´ıvajıćıćh bud’ rozhodovańı´ (prˇ´ıkaz if) nebo neˇkterou formu cyklu. 1. #!/bin/bash if [ ”$PWD” = ”/” ]; then echo Pracovnı ´ adresa ´r ˇ je root, tam me ˇ nikdo nedostane! exit 1 fi

2. #!/bin/bash #pr ˇepneme se do adresa ´r ˇe docasny v domovske ´m adresa ´r ˇi cd ~/docasny #vytvor ˇı ´me prome ˇnnou (neexportujeme, pouz ˇijeme ji jen zde) souhlas=”N” pwd for i in $( ls -a ); do echo Smazat $i .... (A/N)? read souhlas if [ ”$souhlas” = ”A” || ”$souhlas” = ”a” ]; then #rekurzı ´vnı ´ maza ńı ´ souboru ˚ a adresa ´r ˇ˚ u:

M M

2.3


44

rm -fr $i if [ $? -eq 0 ]; then echo OK, soubor smaza ń else echo CHYBA pr ˇi maza ńı ´ souboru! fi else echo OK, soubor zu ˚ stane fi done

3. #!/bin/bash for c in $( 1 2 3 ); do echo c = $c done for i in $(”$HOME” ”$SHELL” ”$PS1” ); do echo $i je ‘$i‘ done

4. #!/bin/bash klavesa=”N” until [ $klavesa != ”N” ]; do echo Tak uz ˇ stiskni ne ˇjakou kla ´vesu! echo (krome klavesy N) done

5. #!/bin/bash CITAC=1 POSLEDNI=5 vysledek=1 while [ $CITAC -lt $POSLEDNI ]; do let vysledek*=2 citac+=1 done echo 2ˆ$POSLEDNI = $vysledek

2.3.3

Jednoduche´ testovańı´

Prˇ´ıkaz test prova´dı´ vyhodnocenı´ sve´ho argumentu, obvykle vracı´ hodnotu true nebo false. Umozˇnˇuje zjistit, zda jsou dva rˇeteˇzce (trˇeba obsahy promeˇnnyćh) stejne´ nebo jeden mensˇ´ı (veˇtsˇ´ı apod.) nezˇ druhy´ (prˇedevsˇ´ım pro promeˇnne´ obsahujıćı´ cˇ´ısla), zda zadany´ soubor existuje, zda je proveditelny´ (tj. program), atd. Na´zvy promeˇnnyćh se da´vajı´ do uvozovek. Syntaxe pouzˇ´ıvana´ v podmıńkaćh podmıńeˇne´ho prˇ´ıkazu a smycˇek je vlastneˇ alias pro prˇ´ıkaz test, tedy [ r ˇete ˇzce ]; je tote´zˇ jako test r ˇete ˇzce. Prˇ´ıkaz test samozrˇejmeˇ

M

M M

2.3


45

nemusı´me pouzˇ´ıvat jen ve skriptech, mu˚zˇeme vyuzˇ´ıvat mozˇnost prova´deˇt jednoduche´ vy´pocˇty a testovańı´ prˇ´ımo v prˇ´ıkazove´m rezˇimu. Prˇı´klad 2.5 Uka´zˇeme si pouzˇitı´ jednoduche´ho testovańı´ na zjisˇteˇnı´ existence adresa´rˇe. Prˇed prˇesunem do zadane´ho adresa´rˇe si mu˚zˇeme takto otestovat, zda existuje: if test -d adresar > then > cd adresar > else > ztratil(-a) jsem se!!! > fi

M

Parametr -d slouzˇ´ı k testovańı´ existence adresa´rˇe, jine´ parametry zase slouzˇ´ı k testovańı´ existence jake´hokoliv souboru, blokove´ho cˇi znakove´ho specia´lnı´ho souboru, souboru s nastaveny´m SUID bitem, je mozˇne´ testovat take´ prˇ´ıstupova´ opra´vneˇnı´, zda je adresa´rˇ pra´zdny´, atd.

2.3.4

Pole

Promeˇnne´ nemusı´ by´t jen rˇeteˇzce nebo cela´ cˇ´ısla, mohou to by´t take´ pole polozˇek. S poli pracujeme podobneˇ jako s jiny´mi promeˇnny´mi a syntaxe cˇa´stecˇneˇ vycha´zı´ z jazyka C, jen narozdı´l od C nemusı´me bra´t ohled na omezenı´ dana´ datovy´mi typy a pevnou cˇi dynamickou alokacı´. Indexace je od 0.

Prˇı´klad 2.6 Neˇkolik uka´zek praće s poli: 1. #!/bin/bash #deklarace pole: nazvyznamek=( Jednicky Dvojky Trojky Ctyrky Petky ) znamky=( 8 5 1 2 0 ) #pozor na slozene zavorky: echo Pocet jednicek: $znamky[0] echo Vsechny znamky: $znamky[*] echo Tabulka znamek: echo Znamka /tPocet #parametr prikazu for je vlastne taky pole:

M

PRˇEKLAD PROGRAMU˚

2.4

46

for z in $( 0 1 2 3 4 ); do echo $nazvyznamek[$z]: /t$znamky[$z] done #predefinovani pole: znamky=( 3 4 5 1 ) #paty prvek (znamky[4]) se prepsal na prazdny retezec!

2. #!/bin/bash

M

kapacitaletadel=( 21 3 15 ) #prikoupime letadlo, jehoz kapacita je 52: kapacitaletadel=( $kapacitaletadel[*] 52 ) #do prvniho letadla jsme prikoupili jedno sedadlo: kapacitaletadel[0]=”22”

Neˇktere´ syste´move´ promeˇnne´ jsou take´ typu pole, naprˇ´ıklad BASH_VERSINFO je pole u´daju˚ o pouzˇ´ıvane´ verzi shellu bash.

2.4

Prˇeklad programu˚

V shellu mu˚zˇeme spousˇteˇt i aplikace graficke´ho rezˇimu, existujı´ zde i textove´ programy pro u´pravu textu˚ (naprˇ. nano, pico, vi, vim, emacs, kwrite, kedit), kompila´tory jazyka C (gcc, c++, cc, . . . ) apod. Pro prˇeklad programu˚ v jazyce C (nebo take´ C++) se obvykle pouzˇ´ıva´ prˇekladacˇ gcc (GNU C Compiler). Jedna´ se opravdu o prˇekladacˇ, nikoliv editor (jako editor mu˚zˇeme pouzˇ´ıt neˇktery´ z beˇzˇnyćh textovyćh editoru˚, ale existujı´ i specia´lneˇ urcˇene´ pro programovańı´, naprˇ´ıklad Kate nebo prostrˇedı´ KDevelop). Program gcc se v jednodusˇsˇ´ım prˇ´ıpadeˇ pouzˇ´ıva´ takto: gcc -o vystupni_soubor zdrojovy.c

prˇelozˇ´ı zadany´ zdrojovy´ soubor, take´ je stano-

ven vy´stupnı´ soubor Program ma´ velmi mnoho nejru˚zneˇjsˇ´ıch voleb, cˇasto urcˇenyćh pro prˇeklad konkre´tnı´ho jazyka, neˇktere´ volby jsou hardwaroveˇ za´visle´ (pro konkre´tnı´ hardwarovou platformu). Existujı´ take´ naprˇ´ıklad volby pro prˇeklad vıćevla´knovyćh aplikacı´.

$

2.5

DALSˇI´ NA´STROJE

47

´ koly U Vytvorˇte textovy´ soubor zdroj.c s na´sledujıćı´m obsahem (naprˇ´ıklad v editoru kwrite nebo gedit, nebo prˇ´ımo v shellu prˇ´ıkazem cat > soubor.c << KONEC):

C M

#include<stdio.h> int main(void){ printf(”Hello World\n”); }

Ulozˇte do vasˇeho domovske´ho adresa´rˇe a pak prˇelozˇte: gcc -o vystupnisoubor zdroj.c

Program spust’te. Nezapomenˇte, zˇe va´sˇ domovsky´ adresa´rˇ zrˇejmeˇ nenı´ v promeˇnne´ obsahujıćı´ cesty ke spustitelny´m souboru˚m, tedy je nutne´ zadat cestu do pracovnı´ho adresa´rˇe: ./vystupnisoubor

2.5

Dalsˇı´ na´stroje

2.5.1

Aliasy

Alias je za´stupny´ na´zev pro neˇjaky´ rˇeteˇzec, obvykle prˇ´ıkaz nebo cˇa´st prˇ´ıkazu. Pro praći s aliasy existuje prˇ´ıkaz alias [zastupny=’retezec’], prˇi pouzˇitı´ bez parametru˚ vypı´sˇe vsˇechny existujıćı´ aliasy. alias

vypı´sˇe nadefinovane´ aliasy

alias md=’mkdir’

vytvorˇ´ı zkratku pro prˇ´ıkaz mkdir

od te´to chvı´le se prˇi zadańı´ prˇ´ıkazu ls (prˇ´ıpadneˇ i s dalsˇ´ımi parametry) budou vypisovat vsˇechny polozˇky vcˇetneˇ skrytyćh

alias ls=’ls -a’

vytvorˇ´ıme vlastnı´ prˇ´ıkaz (vlastneˇ ani ne tak prˇ´ıkaz jako obdobu makra), ktery´ vypı´sˇe zadany´ soubor a za´rovenˇ ocˇ´ısluje rˇa´dky. Pouzˇ´ıva´ se takto:

alias seznam=’cat -n’

seznam soubor.txt

vytvorˇ´ıme prˇ´ıkaz, ktery´ ukoncˇ´ı zadany´ proces, i kdyby byl naprˇ´ıklad zamrzly´, pouzˇitı´ pro proces s PID 2510:

alias odstrel=’kill -9’

odstrel 2510

tento prˇ´ıkaz vypisuje vsˇechny textove´ soubory v pracovnı´m adresa´rˇi, vcˇetneˇ skrytyćh

alias textove=”ls -la | grep ’.txt’” alias c+=’mount /mnt/sda1’

ne´ho disku

vytvorˇeny´ prˇ´ıkaz c+ prˇipojı´ prvnı´ oddı´l prvnı´ho pev-

$

DALSˇI´ NA´STROJE

2.5

48

Aliasy platı´ vzˇdy jen do ukoncˇenı´ syste´mu, takzˇe pokud chceme neˇktery´ za´stupny´ rˇeteˇzec pouzˇ´ıvat trvale, musı´me ho zapsat do neˇktere´ho skriptu, ktery´ se spousˇtı´ hned po startu pocˇ´ıtacˇe, prˇihla´sˇenı´ nebo startu shellu (naprˇ. ~/.bashrc).

2.5.2

Konverze textovyćh souboru˚

iconv je program pro konverzi textovyćh souboru ˚ mezi ru˚zny´mi ko´dovańı´mi (filtr), naprˇ´ı-

klad iconv -f cp1250 -t iso8859-2 < souborwin.txt > souboriso.txt

zkonvertuje soubor s Windows ko´dovańı´m cp1250 na ISO8859-2, iconv -f iso8859-2 -t utf-8 < souboriso.txt > souborutf.txt

zkonvertuje soubor v ko´dovańı´ ISO8859-2 na unicode UTF-8. Seznam vsˇech podporovanyćh ko´dovańı´ se zobrazı´ iconv -list. Programem s rozsa´hlejsˇ´ımi funkcemi je naprˇ´ıklad recode (doka´zˇe kromeˇ jine´ho take´ odstranit diakritiku ze souboru), da´le enca (doka´zˇe take´ detekovat znakovou sadu). Program cstocs je zase konvertor specializovany´ na cˇesˇtinu a slovensˇtinu: cstocs cp1250 utf-8 < soubor.txt > vysledek.txt

Program convmv doka´zˇe opravit na´zvy souboru˚, ktere´ nezodpoveˇdny´ uzˇivatel Windows pojmenoval s pouzˇitı´m haćˇku˚ a cˇa´rek a odeslal jine´mu uzˇivateli: convmv -f cp1250 -t utf8 soubor

$

Kapitola

3

´ lohy prˇi spra´veˇ U V te´to kapitole se setka´me s u´lohami prˇi spra´veˇ operacˇnı´ho syste´mu, prˇedevsˇ´ım ve spra´veˇ uzˇivatelu˚, procesu˚, zarˇ´ızenı´, sı´teˇ a dalsˇ´ıch. Podı´va´me se take´ na praći s moduly ja´dra.

3.1

Uzˇivatele´ a skupiny

3.1.1

Informace o uzˇivatelıćh

Uzˇivatele´ mohou v souvislosti se svy´mi ućˇty pouzˇ´ıvat tyto prˇ´ıkazy: users

vypı´sˇe seznam prˇihla´sˇenyćh uzˇivatelu˚ (v seznamu bude alesponˇ jeden na´zev – ućˇet, pod ktery´m jsme prˇihla´sˇeni) who

vy´pis aktivnıćh uzˇivatelu˚ (pra´veˇ prˇihla´sˇenyćh podobneˇ jako u prˇedchozı´ho prˇ´ıkazu), a to vcˇetneˇ ru˚znyćh dalsˇ´ıch informacı´ (bez parametru˚) vypı´sˇe momenta´lneˇ prˇihla´sˇene´ uzˇivatele a za´kladnı´ informace o nich (naprˇ´ıklad kdy se uzˇivatel prˇihlasˇoval) who -aH zobrazı´ se seznam vsˇech logovańı´ od startu syste´mu (kdyzˇ pouzˇijeme parametr -a nebo --all), nad sloupci se zobrazı´ za´hlavı´ who

w

takto zjistı´me, kdo je prˇihla´sˇen a co deˇla´, pracuje se souborem /var/run/utmp (docˇasny´ soubor s prˇihla´sˇeny´mi uzˇivateli), jako parametr mu˚zˇeme (nemusı´me) zadat prˇihlasˇovacı´ jmeńo uzˇivatele, jehozˇ cˇinnost na´s zajı´ma´ whoami

informace o prˇihla´sˇene´m uzˇivateli (prˇihlasˇovacı´ jmeńo)

49

$

3.1

UZˇIVATELE´ A SKUPINY

50

id

vypı´sˇe identitu uzˇivatele z vy´pisu zjistı´me sve´ UID, GID, na´zev uzˇivatele a skupiny, a da´le seznam skupin, do kteryćh patrˇ´ıme; vy´stup mu˚zˇe vypadat takto: uid=1002(uzivatel) gid=100(users) groups=16(dialout),100(users),182(pskupina) id novak vypı´sˇeme podobne´ informace o zadane´m uzˇivateli id -u novak vypı´sˇe se pouze UID uzˇivatele novak (pomocı´ parametru˚ omezujeme mnozˇstvı´ vypsanyćh informacı´) id

finger

vy´pis aktivnıćh uzˇivatelu˚ vcˇetneˇ plne´ho jmeńa, kde a kdy se prˇihla´sil apod. finger vypı´sˇe pozˇadovane´ informace ve sloupcıćh finger -l vypı´sˇe informace v „long“ – dlouhe´m forma´tu, jako seznam finger novak vypı´sˇe informace o zadane´m uzˇivateli finger novak@uctarna prˇ´ıkaz lze pouzˇ´ıvat i vzda´leneˇ (zada´va´me uzˇivatele a po-

cˇ´ıtacˇ, na ktere´m ma´ by´t prˇihla´sˇen) V souvislosti s uzˇivateli a skupinami na´s zajı´majı´ neˇktere´ soubory. O domovskyćh adresa´rˇ´ıch vı´me (domovske´ adresa´rˇe beˇzˇnyćh uzˇivatelu˚ jsou v adresa´rˇi /home, domovsky´ adresa´rˇ roota je /root, syste´movı´ uzˇivatele´ (veˇtsˇinou procesy jako je naprˇ´ıklad ftp nebo apache) zˇa´dny´ domovsky´ adresa´rˇ nemajı´. Da´le jsou du˚lezˇite´ soubory: • /etc/passwd – seznam uzˇivatelu˚, kterˇ´ı se mohou do syste´mu prˇihla´sit, forma´t rˇa´dku (za´znamu) je login:heslo:UID:GID:plne ´ jme ńo:homedir:shell

pokud na mı´steˇ hesla (druha´ polozˇka na rˇa´dku) je symbol „x“, znamena´ to, zˇe heslo je v souboru /etc/shadow, pokud je zde uveden rˇeteˇzec na mı´steˇ hesla, je sˇifrovany´ • /etc/group – seznam definovanyćh skupin, forma´t rˇa´dku (za´znamu) je login:heslo:GID:vlastnı ´k

pokud je mı´sto hesla symbol „!“, znamena´ to, zˇe heslo nenı´ definovańo (cozˇ je u veˇtsˇiny skupin), pokud je tam „x“, je heslo v souboru /etc/shadow • /etc/shadow – sˇifrovany´ soubor obsahujıćı´ hesla uzˇivatelu˚ a skupin • /etc/skel – adresa´rˇ pouzˇ´ıvany´ jako vzor („kostra“) prˇi vytva´rˇenı´ domovskyćh adresa´rˇu˚ pro nove´ uzˇivatele • /etc/login.defs – soubor s vyćhozı´mi nastavenı´mi bezpecˇnostnı´ho charakteru, naprˇ´ıklad je zde mozˇne´ nastavit metodu sˇifrovańı´ hesel (DES, MD5, SHA256, SHA5120), jak cˇasto si uzˇivatel musı´ meˇnit heslo, logovańı´ souvisejıćıćh informacı´, minima´lnı´ hodnota UID pro noveˇ vytva´rˇene´ beˇzˇne´ uzˇivatele, chovańı´ syste´mu prˇi neu´speˇsˇne´m pokusu o prˇihla´sˇenı´, hodnota promeˇnne´ PATH pro beˇzˇne´ uzˇivatele a pro roota, atd.

P

3.1


51

V prˇ´ıkazu pro vytvorˇenı´ nove´ho uzˇivatelske´ho ućˇtu mu˚zˇeme specifikovat vlastnı´ na´hradu souboru /etc/shadow nebo adresa´rˇe /etc/skel, to se mu˚zˇe hodit z du˚vodu veˇtsˇ´ı bezpecˇnosti (naprˇ´ıklad u´tocˇnı´k nevı´ prˇedem, kde sˇifrovana´ hesla hledat). Prˇı´klad 3.1 Prˇedpokla´dejme, zˇe pracujeme v graficke´m prostrˇedı´ (KDE) se spusˇteˇnou konzolou, cozˇ celkem ani nema´ vliv, da´le na prvnı´m termina´lu (tty1, Ctrl+Alt+F1 ) jsme prˇihla´sˇeni, ale pra´veˇ nema´me spusˇteˇn zˇa´dny´ interaktivnı´ prˇ´ıkaz, na druhe´m termina´lu jsme prˇihla´sˇeni a ma´me spusˇteˇn prˇikaz cat a na trˇetı´m termina´lu jsme take´ prˇihla´sˇeni a ma´me spusˇteˇn prˇ´ıkaz top (interaktivnı´ prˇ´ıkaz vypisujıćı´ stav spusˇteˇnyćh procesu˚). Po zadańı´ prˇ´ıkazu w zı´ska´me tento vy´stup: 21:24:57 up 1:11, 4 users, USER TTY LOGIN@ IDLE sarka :0 20:14 ?xdm? sarka tty1 21:20 4:35 sarka tty2 21:21 3:06 sarka tty3 21:24 18.00s

load average: 0.14, 0.09, 0.19 JCPU PCPU WHAT 40.17s 0.12s /bin/sh /usr/bin/startkde 0.08s 0.08s -bash 0.06s 0.00s cat 0.22s 0.14s top

M

V za´hlavı´ najdeme momenta´lnı´ cˇas, da´le jak dlouho beˇzˇ´ı syste´m, kolik uzˇivatelu˚ je pra´veˇ prˇihla´sˇeno a pru˚meˇrne´ doby nacˇ´ıtańı´ programu˚ v poslednıćh 1, 5 a 15 minutaćh (tyto u´daje jsou pro kazˇde´ spusˇteˇnı´ tohoto prˇ´ıkazu mı´rneˇ odlisˇne´). Dalsˇ´ı za´znamy se vztahujı´ k prˇihla´sˇeny´m uzˇivatelu˚m. Protozˇe k tomuto syste´mu se prˇihlasˇuji pouze ja´ (sı´t’ova´ karta je zneaktivneˇna), jine´ prˇihlasˇovacı´ jmeńo v seznamu nenı´. Ale zato pro jedno jsou zde cˇtyrˇi rˇa´dky, tedy uzˇivatel je prˇihla´sˇen 4×. Na rˇa´dku najdeme prˇihlasˇovacı´ jmeńo, na ktere´m termina´lu je uzˇivatel prˇihla´sˇen, kdy se prˇihla´sil, celkovou dobu necˇinnosti uzˇivatele na termina´lu, hodnota JCPU prˇedstavuje souhrn cˇasu stra´vene´ho procesy z tohoto termina´lu na procesoru (nezapocˇ´ıta´vajı´ se procesy beˇzˇ´ıcı´ na pozadı´), hodnota PCPU prˇedstavuje dobu cˇinnosti procesu, ktery´ je uveden v na´sledujıćı´m sloupci WHAT. Podle sloupce WHAT pozna´me, ktery´ proces je hlavnı´m beˇzˇ´ıcı´m procesem na dane´m termina´lu (prˇi praći v prostrˇedı´ KDE je to vzˇdy startkde se za´kladnı´m shellem, at’ma´me spusˇteˇn jaky´koliv dalsˇ´ı program).

´ koly U 1. Srovnejte vy´pis prˇ´ıkazu˚ w, who, whoami, id a finger, take´ s neˇktery´mi uvedeny´mi parametry. Ve vy´stupu ktere´ho prˇ´ıkazu zjistı´te, kdy se uzˇivatel prˇihla´sil, jake´ ma´ UID a GID, jaky´ je jeho shell, jaky´ ma´ domovsky´ adresa´rˇ? 2. Projdeˇte si obsah vsˇech konfiguracˇnıćh souboru˚ a adresa´rˇu˚ zde zmıńeˇnyćh, pokud to dovolujı´ vasˇe prˇ´ıstupova´ opra´vneˇnı´.

C

3.1


52

3. Procvicˇte si praći s termina´ly (konzolami) – zkratkou Ctrl+Alt+F1 se prˇesunˇte na tty1, prˇihlaste se (pokud to jde) a prˇ´ıkazem tty zjisteˇte na´zev termina´lu (resp. specia´lnı´ho souboru pro tento termina´l), da´le zkratkou Alt+F2 na druhy´ termina´l (procˇ zde nepouzˇ´ıva´me kla´vesu Ctrl ?), prˇihlaste se a podobneˇ i na trˇetı´m termina´lu. Na kazˇde´m z termina´lu˚ spust’te neˇktery´ interaktivnı´ prˇ´ıkaz (naprˇ´ıklad man pro neˇkterou manua´lovou strańku, samotny´ cat, yes, top a nebo strańkovacı´ prˇ´ıkaz na neˇktery´ dlouhy´ soubor). Pak vyzkousˇejte prˇ´ıkaz w. Odhla´sı´te se prˇ´ıkazem logout.

3.1.2

Vlastnosti ućˇtu˚ a skupin

Program passwd je jednı´m z nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ıch prˇ´ıkazu˚ pro nastavenı´ vlastnostı´ uzˇivatelskyćh ućˇtu˚ a skupin. Nejcˇasteˇji je pouzˇ´ıvań ke zmeˇneˇ hesla, ale take´ dalsˇ´ıch informacı´ souvisejıćıćh s ućˇtem (naprˇ´ıklad lze zadat dobu platnosti hesla, plne´ jmeńo uzˇivatele apod.), prˇ´ıkaz mu˚zˇe by´t pouzˇ´ıvań bud’ majitelem ućˇtu (ne vzˇdy) a rootem. Mozˇnosti:

$

chceme zmeˇnit heslo zadane´ho uzˇivatele, budeme dota´zańi na pu˚vodnı´ a nove´ heslo (pak pro kontrolu jesˇteˇ jednou)

passwd novak

tı´mto prˇ´ıkazem lze meˇnit heslo skupiny (ano, i skupiny mohou mı´t heslo), zmeˇnu mu˚zˇe prove´st bud’ root nebo hlavnı´ cˇlen skupiny

passwd -g skupina

passwd -f takto zmeˇnı´me „verˇejne´ u´daje“, ktere´ jsou volneˇ k zobrazenı´ v souboru /etc/passwd nebo naprˇ´ıklad programem finger (naprˇ´ıklad plne´ jmeńo, telefonnı´

cˇ´ıslo, apod.) passwd -s

zmeˇna login shellu (podobneˇ jako chsh)

vypı´sˇe nastavenı´ ućˇtu uzˇivatele (zda je ućˇet zamknuty´, je bez hesla nebo s heslem, datum poslednı´ zmeˇny hesla, jak cˇasto musı´ by´t heslo meˇneˇno apod.)

passwd -S uzivatel

nastavı´me maxima´lnı´ sta´rˇ´ı hesla na 90 dnu˚ (po uplynutı´ te´to doby musı´ uzˇivatel zmeˇnit heslo beˇhem prvnı´ho prˇihlasˇovańı´ po uplynutı´)

passwd -x 90 uzivatel

po uplynutı´ te´to doby se uzˇivateli zacˇne objevovat upozorneˇnı´, zˇe by meˇl zmeˇnit heslo

passwd -w 85 uzivatel passwd -l uzivatel

zamknutı´ (lock) ućˇtu uzˇivatele

passwd -u uzivatel

odemknutı´ (unlock) ućˇtu uzˇivatele

uzˇivatel je prˇinucen zmeˇnit heslo prˇi prˇ´ısˇtı´m spusˇteˇnı´ (pouzˇ´ıva´ se u noveˇ vytvorˇenyćh ućˇtu˚, aby si uzˇivatel vytvorˇil heslo)

passwd -e uzivatel

Pro praći s hesly skupin existuje take´ prˇ´ıkaz gpasswd. Uzˇivatele a skupiny lze prˇida´vat nebo naopak odstranˇovat. Prˇi vytva´rˇenı´ nove´ho uzˇivatelske´ho ućˇtu lze bud’ zadat vsˇechny parametry prˇ´ımo do prˇ´ıkazu, a nebo mu˚zˇeme pro implicitnı´ parametry pouzˇ´ıt soubor /etc/default/useradd.

$

3.1


53

Tento soubor mu˚zˇe vypadat trˇeba takto:

M

GROUP=100 HOME=/home INACTIVE=-1 EXPIRE= SHELL=/bin/bash SKEL=/etc/skel GROUPS=video,novaskup CREATE_MAIL_SPOOL=no SKEL (zkratka ze „skeleton“, kostra) je neˇco na zpu ˚ sob adresa´rˇe s implicitnı´m profilem.

V tomto adresa´rˇi mu˚zˇeme vytvorˇit vsˇe, co chceme, by se zkopı´rovalo do profilu prˇirˇazene´ho k noveˇ vytvorˇene´mu ućˇtu. Protozˇe cˇ´ısla UID by´vajı´ do 500 vyhrazena´ syste´movy´m uzˇivatelu˚m (root, ale take´ neˇktere´ specia´lnı´ procesy, de´mony, majı´ sve´ UID z du˚vodu vysˇsˇ´ıch prˇ´ıstupovyćh pra´v), volı´me UID vzˇdy veˇtsˇ´ı nezˇ 500 (a samozrˇejmeˇ takove´ cˇ´ıslo, ktere´ jesˇteˇ nenı´ vyhrazeno pro jine´ho uzˇivatele), obvykle dokonce nad 1000. Kazˇdy´ uzˇivatel ma´ svou hlavnı´ skupinu, jejı´ GID je uvedeno na rˇa´dku uzˇivatele v souboru /etc/passwd. Mu˚zˇe vsˇak patrˇit do vıće skupin (to jsme videˇli ve vy´stupech prˇ´ıkazu˚ z prˇedchozı´ho textu) a prˇ´ıkaz newgrp umozˇnˇuje uzˇivateli pracovat pod jinou skupinou nezˇ je jeho hlavnı´. Praće s uzˇivatelsky´mi ućˇty:

$

useradd

prˇidańı´ nove´ho uzˇivatele useradd -m novak vytvorˇ´ıme novy´ ućˇet s vyuzˇitı´m implicitnıćh parametru˚, volba -m znamena´, zˇe se ma´ automaticky vytvorˇit domovsky´ adresa´rˇ uzˇivatele useradd -m -d /home/novak -gid 180 -s /bin/bash -c ”komenta ´r ˇ” novak

neˇktere´ volby zada´va´me rucˇneˇ (domovsky´ adresa´rˇ, GID, shell a komenta´rˇ), zbyle´ budou brańy ze souboru SKEL useradd -m -f novak ućˇet je hned po vytvorˇenı´ neaktivnı´ userdel

odstraneˇnı´ uzˇivatelske´ho ućˇtu userdel novak odstranı´ zadany´ uzˇivatelsky´ ućˇet userdel -rf novak navıć odstranı´ take´ domovsky´ adresa´rˇ uzˇivatele (volba -f

znamena´ force, tedy nedba´ se na varovańı´ v prˇ´ıpadeˇ souboru˚ nevlastneˇnyćh dany´m uzˇivatelem) usermod

zmeˇna vlastnostı´ uzˇivatelske´ho ućˇtu (obvykle uzˇ existujıćı´ho) usermod --inactive 3 novak

tento prˇ´ıkaz zneaktivnı´ zadany´ ućˇet na 3 dny

3.1


54

usermod -L novak uzamkne ućˇet (nebo --lock) usermod -U novak odemkne ućˇet (nebo --unlock) usermod -c ”Nove ´ Jme ńo” novakova zmeˇna komenta´rˇove´ho rˇeteˇzce ućˇtu newusers soubor

v souboru jsou sepsańi uzˇivatele´, ktere´ je trˇeba prˇidat do syste´mu, v podobne´m forma´tu jako je v souboru /etc/passwd, prˇ´ıkaz prˇida´ vsˇechny uzˇivatele ze souboru do syste´mu groupadd

vytvorˇenı´ skupiny groupadd -gid 814 skupina

vytvorˇenı´ skupiny, mu˚zˇeme (nemusı´me) zadat GID

groupdel skupina

odstraneˇnı´ skupiny newgrp skupina

zmeˇna skupiny beˇhem praće uzˇivatele (uzˇivatel patrˇ´ı do vıće skupin) Prˇi vytva´rˇenı´ uzˇivatelskyćh ućˇtu˚ a skupin mu˚zˇeme take´ pouzˇ´ıt volby pro LDAP (tj. koexistenci s Active Directory v heterogennı´ sı´ti). Hromadne´ prˇidańı´ novyćh uzˇivatelu ˚: Vytvorˇ´ıme textovy´ soubor, kde kazˇdy´ rˇa´dek bude patrˇit jednomu uzˇivateli. Forma´t je stejny´ jako u rˇa´dku˚ v souboru /etc/passwd. Na rˇa´dku napı´sˇeme postupneˇ • prˇihlasˇovacı´ jmeńo, • heslo v nezako´dovane´m tvaru (k tomuto souboru se proto nikdo nepovolany´ nesmı´ dostat!!!), • UID nove´ho uzˇivatele (toto pole se doporucˇuje nechat pra´zdne´, pak bude vhodne´ UID vybrańo automaticky), • cˇ´ıslo vyćhozı´ skupiny, do ktere´ je uzˇivatel zarˇazen, pokud je zde cˇ´ıslo GID, ktere´ jesˇteˇ nenı´ prˇirˇazeno zˇa´dne´ skupineˇ, bude vytvorˇena nova´ skupina s tı´mto GID a s na´zvem stejny´m jako je login uzˇivatele, jehozˇ za´znam je na tomto rˇa´dku obsazˇen, • pozna´mka (obvykle se zde napı´sˇe skutecˇne´ jmeńo uzˇivatele), • domovsky´ adresa´rˇ (/home/...), • vyćhozı´ shell uzˇivatele. Pokud uvedena´ skupina nebo adresa´rˇ jesˇteˇ neexistuje, automaticky jsou vytvorˇeny. Jednotlive´ polozˇky na rˇa´dku jsou oddeˇleny dvojtecˇkou (pro zapamatovańı´: v promeˇnne´ PATH a v souborech /etc/passwd, /etc/group a dalsˇ´ıch jsou polozˇky take´ oddeˇleny dvojtecˇkou), naprˇ´ıklad komarek:px214ej:1206:506:Jan Komarek:/home/komarek:/bin/bash

Tento soubor pouzˇijeme jako atribut prˇ´ıkazu newusers, naprˇ: pokud je pojmenovan uzivatele.t, prˇ´ıkaz vypada´ newusers uzivatele.t

$

3.1


55

´ koly U 1. Zjisteˇte u´daje o sve´m ućˇtu, ktere´ se vztahujı´ k heslu. V manua´love´ strańce zjisteˇte, co ktery´ vypsany´ u´daj znamena´.

C

2. Zjisteˇte, jake´ jsou vyćhozı´ u´daje pro vytvorˇenı´ nove´ho ućˇtu (vypisˇte obsah prˇ´ıslusˇne´ho souboru).

3.1.3

Prˇı´stupova´ opra´vneˇnı´

Pro zmeˇnu parametru˚ souvisejıćıćh s opra´vneˇnı´m (vlastnı´k, skupina, rˇeteˇzec opra´vneˇnı´) pouzˇ´ıva´me tyto prˇ´ıkazy: chown uz ˇivatel soubor

zmeˇna majitele souboru, mu˚zˇe pouzˇ´ıt pouze pu˚vodnı´ majitel nebo spra´vce chgrp skupina soubor

tote´zˇ pro skupinu chmod pra ´va soubor

zmeˇna prˇ´ıstupovyćh pra´v souboru, obecneˇ mo´du souboru, pouzˇ´ıva´ se ve dvou tvarech. 1. tvar (absolutnı´): pra´va jsou trˇi cˇ´ıslice (vlastnı´k, skupina, ostatnı´), kazˇda´ z intervalu 0..7, kazˇda´ z teˇchto cˇ´ıslic je soucˇtem cˇ´ısel 4 – cˇtenı´ 2 – za´pis 1 – spousˇteˇnı´ 0 – nic Naprˇ´ıklad rw-r-xr-- ⇒ 4 + 2 + 0, 4 + 0 + 1, 4 + 0 + 0 ⇒ 654 ⇒ pouzˇijeme chmod 654 soubor rwxr-x--- ⇒ 4 + 2 + 1, 4 + 0 + 1, 0 + 0 + 0 ⇒ 750 ⇒ pouzˇijeme chmod 750 soubor

2. tvar: pouzˇijeme, kdyzˇ chceme pozmeˇnit jen neˇktera´ pra´va, Naprˇ´ıklad chmod u+rw,g-w,o-rwx soubor

takto jsme nastavili vlastnı´kovi souboru cˇtenı´ a za´pis, skupineˇ jsme odebrali pra´vo za´pisu a ostatnı´m jsme odebrali vsˇechna pra´va, chmod g+r-w soubor

skupineˇ jsme nastavili pra´vo cˇtenı´ a odebrali pra´vo za´pisu.

$

3.1


56

umask xyz

vypı´sˇe masku pra´v, ktera´ se implicitneˇ strha´vajı´ prˇi vytvorˇenı´ nove´ho souboru (standardneˇ 022, tedy se pouzˇijı´ pra´va 755). Nastavenı´ prˇı´znaku ˚ mo´du souboru: V prˇedchozı´m semestru jsme si vysveˇtlili, co znamenajı´ prˇ´ıznaky setuid, setgid a sticky. Nynı´ se podı´va´me na mozˇnost nastavenı´ teˇchto prˇ´ıznaku˚.

$

chmod u+s soubor

nastavenı´ prˇ´ıznaku setuid pro soubor chmod g+s soubor

nastavenı´ prˇ´ıznaku setgid pro soubor chmod +t soubor

nastavenı´ prˇ´ıznaku sticky pro soubor Prˇ´ıznaky rusˇ´ıme podobneˇ, jen mı´sto znaku „+“ da´me „-“. Skupina uzˇivatelu ˚ pracujıćıćh na projektu: Postupujeme takto: 1. Prˇihla´sı´me se jako root

$

2. groupadd nova_skupina 3. uzˇivatele´ u1, u2, u3, . . . jsou cˇleny skupiny users a nove´ skupiny (nastavı´me cˇlenstvı´ ve skupinaćh pro dane´ ućˇty): usermod -G users, nova_skupina u1 usermod -G users, nova_skupina u2 ...

4. mkdir /vol/novy_adresar 5. nastavı´me pro tento adresa´rˇ skupinu a vlastnı´ka (vedoucı´ho skupiny – uzˇivatele u1), da´le prˇ´ıstupova´ pra´va: chgrp nova_skupina /vol/novy_adresar chown u1 /vol/novy_adresar chmod o-rwx /vol/novy_adresar

3.1.4

Navysˇovańı´ prˇı´stupovyćh opra´vneˇnı´

Kdyzˇ potrˇebujeme navy´sˇit prˇ´ıstupova´ opra´vneˇnı´ v textove´m rezˇimu, je k dispozici alesponˇ jeden z teˇchto prˇ´ıkazu˚: su [uz ˇivatel]

zı´skańı´ pra´v jine´ho uzˇivatele (SubstituteUser), kdyzˇ nenı´ uveden zˇa´dny´ uzˇivatel, doplnı´ se automaticky root, dalsˇ´ı zada´vane´ prˇ´ıkazy jizˇ spousˇtı´me jako novy´ uzˇivatel

$

3.1


57

sudo [pr ˇı ´kaz]

„SUperuser DO“, proved’ pr ˇı ´kaz (obvykle) jako superuzˇivatel, tedy root, pokud neuvedeme prˇ´ıkaz, ve vyćhozı´m nastavenı´ platı´ zvy´sˇena´ opra´vneˇnı´ po urcˇitou omezenou dobu (5 minut) U obou prˇ´ıkazu˚ existujı´ take´ uprˇesnˇujıćı´ volby, ktere´ zde nebudeme uva´deˇt. Prˇ´ıkaz su je starsˇ´ı a prakticky nekonfigurovatelny´, v mnoha linuxovyćh distribucıćh nenı´ pouzˇ´ıvań. Naproti tomu chovańı´ prˇ´ıkazu sudo lze pomeˇrneˇ dobrˇe konfigurovat a souvisejıćı´ mechanismus se take´ nazy´va´ sudo mechanismus. Sudo mechanismus tedy znamena´ (vy´hradnı´) vyuzˇ´ıvańı´ prˇ´ıkazu sudo k zı´ska´vańı´ vysˇsˇ´ıch prˇ´ıstupovyćh opra´vneˇnı´, uzˇivatel root se obvykle ani nesmı´ prˇihlasˇovat klasicky´m zpu˚sobem. Konfigurace mechanismu je ulozˇena v souboru /etc/sudoers, ktery´ je sice textovy´, ale lze jej editovat pouze specia´lnı´m programem /usr/sbin/visudo. Pro roota je v /etc/sudoers obvykle za´znam root ALL=(ALL) ALL

Tuto konfiguraci lze pouzˇ´ıt i pro jine´ uzˇivatele, ale jen pokud jim plneˇ du˚veˇrˇujeme a sdeˇlı´me jim heslo roota. Typicky se da´ vyuzˇ´ıt pro alternativnı´ administra´tory. Obecna´ syntaxe je uz ˇivatel poc ˇı ´tac ˇ=(efektivnı ´ uz ˇivatel) pr ˇı ´kaz

Prvnı´ polozˇka znamena´ uzˇivatele, pro ktere´ho rˇa´dek platı´. Pokud chceme mı´sto uzˇivatele zadat celou skupinu, pak prˇed jejı´ na´zev napı´sˇeme symbol %, abychom odlisˇili uzˇivatele od skupiny, prˇed na´zev sı´t’ove´ skupiny oproti tomu da´va´me symbol +. Na´sleduje pocˇ´ıtacˇ, na ktere´m je toto nastavenı´ platne´ (tj. pokud je za´znam v souboru jine´ho pocˇ´ıtacˇe, neplatı´). Mu˚zˇe to by´t prˇ´ımo na´zev pocˇ´ıtacˇe, IP adresa, adresa (pod)sı´teˇ apod. V za´vorkaćh je na´zev uzˇivatelske´ho ućˇtu, ke ktere´mu se takto docˇasneˇ prˇihlasˇujeme, a poslednı´m parametrem je seznam prˇ´ıkazu˚, ktere´ takto uzˇivatel mu˚zˇe spousˇteˇt. Prˇı´klad 3.2 Uka´zˇeme si neˇkolik rˇa´dku˚, ktere´ mohou by´t v souboru /etc/sudoers. novak novakuvstroj.firma.cz = (ALL) /bin/kill,/bin/killall

zadany´ uzˇivatel mu˚zˇe na sve´m pocˇ´ıtacˇi (i vzda´leneˇ) spousˇteˇt prˇ´ıkazy pro ukoncˇovańı´ jinyćh prˇ´ıkazu˚ novak novakuvpc.firma.cz = (ALL) NOPASSWD: /bin/kill,/usr/bin/killall

tote´zˇ, navıć nebude vyzˇadovańo heslo roota %wwwadmin www.webserver.cz = (www) /usr/local/apache/bin/apachectl

cˇlenove´ zadane´ skupiny mohou na zadane´m web serveru spousˇteˇt zadany´ prˇ´ıkaz jako uzˇivatel www

P

3.1


58

pepa mailserver = /bin, !/bin/su

zadane´mu uzˇivateli na mailserveru dovolı´me spousˇteˇt cokoliv z adresa´rˇe /bin kromeˇ prˇ´ıkazu su (zde vidı´me za´pis negace), musejı´ autentizovat sami sebe (pracujı´ pod svy´m ućˇtem, nenı´ zde nic v za´vorkaćh) fileadmin ALL, !mailserver = ALL

zadany´ uzˇivatel mu˚zˇe spousˇteˇt vsˇe na vsˇech strojıćh kromeˇ mailserveru ALL = (ALL) NOPASSWD: /sbin/shutdown

vsˇichni mohou vsˇude spustit prˇ´ıkaz, ktery´ vypıńa´ pocˇ´ıtacˇ, nebude vyzˇadovańo heslo

Abychom nemuseli pokazˇde´ zada´vat dlouhe´ sekvence prˇ´ıkazu˚, je mozˇne´ definovat tzv. aliasy sekvencı´ (to nenı´ tote´zˇ co alias prˇ´ıkazu). Rozlisˇujı´ se aliasy pro uzˇivatele (User_Alias), pro pocˇ´ıtacˇ (Host_Alias), pro efektivnı´ho uzˇivatele (Runas_Alias) a pro spousˇteˇny´ prˇ´ıkaz (Cmnd_Alias). Vestaveˇny´m aliasem je naprˇ´ıklad ALL (je vytvorˇen pro vsˇechny typy aliasu˚), znamena´ „vsˇe“. Prˇı´klad 3.3 Uka´zˇeme si praći s aliasy sekvencı´ pro sudo mechanismus. User_Alias ADMINS=webadmin,mailadmin,honza

nadefinovali jsme alias pro uzˇivatele (zde administra´tory ru˚znyćh serveru˚) User_Alias SEKRETARKY=hanka,jana,pepa

podobneˇ, pro sekreta´rˇky (pokud nastoupı´ nova´ sekreta´rˇka, prˇida´me ji do tohoto seznamu) Host_Alias SERVERS=master,mailserver,wwwserver

nadefinovali jsme alias pro umı´steˇnı´ (zde ru˚zne´ servery) Runas_Alias OPERATORS=root,operator,zalohovac

tento alias je pouzˇitelny´ v „za´vorce“ Cmnd_Alias KILL=/bin/kill,/usr/bin/killall

alias pro programy, jejichzˇ spousˇteˇnı´ chceme rˇ´ıdit, zde programy pro ukoncˇovańı´ procesu˚ Cmnd_Alias KONEC=/sbin/shutdown,/sbin/reboot

alias pro programy ukoncˇujıćı´ syste´m (vypnutı´ a restart) SEKRETARKY LOCAL = NOPASSWD: KONEC

sekreta´rˇky majı´ pra´vo bez zada´vańı´ hesla ukoncˇit nebo restartovat loka´lnı´ pocˇ´ıtacˇ (LOCAL je implicitnı´ alias pro mı´stnı´ pocˇ´ıtacˇ, na ktere´m je uzˇivatel prˇihla´sˇen) novak ALL, !SERVERS = (ALL) KONEC, KILL

uzˇivatel mu˚zˇe na vsˇech pocˇ´ıtacˇ´ıch kromeˇ serveru˚ v roli vsˇech ukoncˇovat procesy a beˇh syste´mu

3.2

PROCESY A U´LOHY

59

ADMINS SERVERS = ALL

administra´torˇi mohou na serverech vsˇechno (to nenı´ zrovna bezpecˇne´)

3.2 3.2.1

Procesy a u´lohy Prˇı´kazy pro praći s procesy

S procesy mu˚zˇeme pracovat naprˇ´ıklad pomocı´ teˇchto prˇ´ıkazu˚: top

$

Prˇ´ıkaz interaktivneˇ vypisuje seznam procesu˚, ktere´ momenta´lneˇ beˇzˇ´ı, a to v pravidelnyćh intervalech. Ukoncˇ´ı se stiskem kla´vesy q (nebo jiny´m druhem ukoncˇenı´). Prˇ´ıkaz top obvykle zobrazuje pouze ty procesy, ktere´ zabı´rajı´ veˇtsˇ´ı nezˇ zanedbatelne´ mnozˇstvı´ syste´movyćh zdroju˚ (prˇedevsˇ´ım CPU). Pro rˇ´ızenı´ vy´pisu mu˚zˇeme pouzˇ´ıvat neˇktere´ kla´vesove´ zkratky, naprˇ´ıklad Shift+P setrˇ´ıdı´ procesy podle zatı´zˇenı´ CPU (Processor, mu˚zˇe odhalit procesy, ktere´ se zasekly), Shift+M podle mnoz ˇ stvı´ zabrane´ pameˇti (Memory), M zapneme nebo vypneme zobrazovańı´ informacı´ o pameˇti zabrane´ procesy, K umozˇnı´ bez nutnosti opusˇteˇnı´ programu poslat neˇktery´ signa´l vybrane´mu procesu (zada´me PID procesu a signa´l), H na ´ poveˇda.

ps

Vypı´sˇe vsˇechny momenta´lneˇ beˇzˇ´ıcı´ (running) procesy na urcˇite´m termina´lu (PID, specia´lnı´ soubor termina´lu, cˇas CPU, ktery´ proces jizˇ vyuzˇil, na´zev procesu). Mu˚zˇeme pouzˇ´ıt naprˇ´ıklad tyto prˇepıńacˇe: prˇida´ jesˇteˇ neˇktere´ informace, naprˇ´ıklad UID, PPID procesu, cˇas spusˇteˇnı´ tote´zˇ co prˇedchozı´, ale pro vsˇechny procesy v syste´mu, nejen z me´ho termina´lu (tato forma je zrˇejmeˇ nejpouzˇ´ıvaneˇjsˇ´ı) -u uzivatel vypı´sˇe procesy urcˇite´ho uzˇivatele a dalsˇ´ı informace (za´teˇzˇ CPU a RAM). -eH takto zobrazı´me take´ „stromovou strukturu“ procesu˚ -eo uid,gid,sid,nice,nlwp,cmd parametr -o umozˇnı´ vybrat sloupce, ktere´ chceme vypsat -ef --sort uid,pid mu˚zˇeme zadat krite´ria trˇ´ıdeˇnı´ (ne vsˇechny sloupce lze takto zadat) aux tato syntaxe (prˇepıńacˇe bez pomlcˇek, trochu jina´ pı´smena pro prˇepıńacˇe) se pouzˇ´ıva´ na syste´mech z rˇady BSD (naprˇ´ıklad FreeBSD), ale je pouzˇitelna´ i v Linuxu (neˇkterˇ´ı lide´ si „aux“ le´pe pamatujı´)

ps -f ps -ef ps ps ps ps ps

$

3.2

PROCESY A U´LOHY

60

pstree

vykreslı´ hierarchii procesu˚ (strom vztahu˚ rodicˇ – potomek). Mu˚zˇeme take´ pouzˇ´ıvat neˇktere´ prˇepıńacˇe, naprˇ´ıklad -c zobrazı´ vsˇechny procesy bez shlukovańı´ stejneˇ nazvanyćh, -p zobrazı´ u kazˇde´ho procesu PID, -a zobrazı´ take´ parametry, se ktery´mi byly procesy spusˇteˇny. Program pracuje v pseudograficke´m prostrˇedı´. Podobneˇ fungujıćı´ program, ale v graficke´m prostrˇedı´ (KDE), jde kpm pgrep proces

tento prˇ´ıkaz je vlastneˇ kombinace prˇ´ıkazu˚ ps a grep, vra´tı´ PID zadane´ho procesu pmap PID

podrobny´ rozpis pameˇti vyuzˇ´ıvane´ procesem (nejen vlastneˇne´), take´ zjistı´me, jestli proces vyuzˇ´ıva´ sdı´lenou pameˇt’neˇktere´ knihovny nebo jine´ho procesu. PID zı´ska´me naprˇ´ıklad pomocı´ pgrep whereis pr ˇı ´kaz

takto zjistı´me, kde konkre´tneˇ se prˇ´ıkaz nacha´zı´ whereis top

zjistı´me, kde konkre´tneˇ se nacha´zı´ prˇ´ıkaz top, vypı´sˇe se

top: /usr/bin/top /usr/bin/X11/top /usr/share/man/man1/top.1.gz

To, co hleda´me, je obvykle hned prvnı´ cesta, tj. s celou cestou bychom prˇ´ıkaz spousˇteˇli takto: /usr/bin/top whereis sudo vypı´sˇe, kde konkre´tneˇ se nacha´zı´ prˇ´ıkaz sudo (a taky jestli je nain-

stalovań, takto rychle zjistı´me, jestli je podporovań sudo mechanismus: sudo: /usr/bin/sudo /usr/lib/sudo /usr/bin/X11/sudo /usr/share/man/man8/sudo.8.gz

(vsˇimneˇte si rozdı´lu v cesteˇ u poslednı´ polozˇky – takto pozna´me take´ cˇ´ıslo sekce, ve ktere´ je manua´lova´ strańka prˇ´ıkazu, zde 8) ´ koly U 1. Spust’te interaktivnı´ prˇ´ıkaz, ktery´ v pravidelnyćh intervalech zobrazuje seznam beˇzˇ´ıcıćh procesu˚. Projdeˇte si manua´lovou strańku tohoto prˇ´ıkazu a zjisteˇte, jak lze ovlivnit de´lku intervalu, ve ktere´m jsou informace obnovovańy. 2. Zjisteˇte u´daje o procesu s PID 20 – kdo je vlastnı´kem procesu, kdo je jeho rodicˇovsky´m procesem, jak se proces nazy´va´. 3. Vypisˇte u´daje o procesu s na´zvem acpid (zajı´ma´ na´s prˇedevsˇ´ım jeho PID, PPID, cesta, se kterou byl spusˇteˇn, vlastnı´k, prˇ´ıpadneˇ dalsˇ´ı u´daje). Pro zkraćenı´ vy´pisu mu˚zˇete pouzˇ´ıt vyhleda´vacı´ filtr. 4. Zjisteˇte, jak vyuzˇ´ıva´ pameˇt’proces sshd (tj. je trˇeba nejdrˇ´ıv zjistit jeho PID). 5. Zjisteˇte, kde jsou nainstalovańy programy man, mount, gcc a ls.

C

PROCESY A U´LOHY

3.2

3.2.2

61

Skupiny a relace procesu˚

Jak vı´me, v unixovyćh syste´mech jsou procesy usporˇa´dańy ve stromove´ strukturˇe na za´kladeˇ vztahu rodicˇ–potomek, potomci byli spusˇteˇni rodicˇovsky´m procesem. Skupina procesu˚ je seskupenı´ takovyćh procesu˚, mezi ktery´mi existujı´ blı´zke´ „rodinne´“ vztahy. Je to vlastneˇ podstrom ve stromove´ strukturˇe procesu˚. Proces, ktery´ je v korˇeni tohoto podstromu, je hlavnı´m procesem skupiny. Skupina procesu˚ ma´ take´ sve´ identifikacˇnı´ cˇ´ıslo – PGID (Process Group ID). Cˇ´ıslem

P

PGID je PID hlavnı´ho procesu skupiny. Typicky tvorˇ´ı skupinu procesy spusˇteˇne´ v ra´mci jedine´ho termina´lu. Prˇı´klad 3.4 Ma´me spusˇteˇn program konsole a v neˇm (v jedne´ ze za´lozˇek) manua´lovou strańku neˇktere´ho prˇ´ıkazu. V tom prˇ´ıpadeˇ je v ra´mci konsole spusˇteˇna instance shellu, v nı´ program man, ktery´ vyuzˇ´ıva´ strańkovacˇ less. Ve vy´pisu prˇ´ıkazu ps -eHo pid,pgid,comm budou kromeˇ jine´ho i tyto rˇa´dky: PID ... 4245 4247 6466 6478 4774 6569

PGID

COMMAND

3980 4247 6466 6466 4774 6569

konsole bash man less bash ps

M

To znamena´, zˇe program less patrˇ´ı do skupiny, jejı´mzˇ hlavnı´m procesem je proces man.

Veˇtsˇina syste´movyćh procesu˚ ma´ PGID nastaveno na 0. Proces s PID 0 neexistuje, tedy nejsou zarˇazeny do zˇa´dne´ skupiny. To vsˇak neplatı´ pro vsˇechny syste´move´ procesy. Naprˇ´ıklad proces hald (de´mon zajisˇt’ujıćı´ nı´zkou´rovnˇovy´ prˇ´ıstup k hardwaru, vrstva HAL) je hlavnı´m procesem sve´ vlastnı´ skupiny procesu˚ (svyćh potomku˚). Dalsˇ´ı skupiny procesu˚ (ale uzˇ spı´sˇe v uzˇivatelske´m prostoru) jsou tvorˇeny inicializacˇnı´mi procesy grafickyćh prostrˇedı´ (naprˇ´ıklad v KDE jde o kdeinit). Relace (session, sezenı´) je obdoba skupiny procesu˚ na trochu vysˇsˇ´ı u´rovni. Relace je take´ podstrom stromu procesu˚, mu˚zˇe souviset naprˇ´ıklad s procesy jednoho prˇihla´sˇene´ho uzˇivatele (typicky souvisı´ s termina´lem, ze ktere´ho jsou procesy spousˇteˇny). Podobneˇ jako skupina procesu˚ je jednoznacˇneˇ urcˇena svy´m PGID (cozˇ je PID hlavnı´ho procesu skupiny), relace je jednoznacˇneˇ urcˇena svy´m SID (Session ID), cozˇ je PID hlavnı´ho procesu relace.

P

3.2

PROCESY A U´LOHY

62

V mnoha prˇ´ıpadech se cˇ´ıslo SID shoduje s cˇ´ıslem PGID, u syste´movyćh procesu˚ je to prakticky pravidlo. Odlisˇnosti najdeme u uzˇivatelskyćh procesu˚ spousˇteˇnyćh ze spolecˇne´ho (virtua´lnı´ho) termina´lu. Prˇı´klad 3.5 Podı´va´me se na podobny´ vy´pis jako v prˇedchozı´m prˇ´ıkladu. Ve vy´pisu prˇ´ıkazu ps -eHo pid,sid,pgid,comm budou kromeˇ jine´ho i tyto rˇa´dky: PID ... 4245 4247 6466 6478 4774 6569

SID

PGID

COMMAND

3980 4247 6447 6447 4774 6574

3980 4247 6466 6466 4774 6569

konsole bash man less bash ps

M

Vidı´me, zˇe na neˇkteryćh rˇa´dcıćh se SID a PGID lisˇ´ı. Jednotlive´ za´lozˇky konzoly (zde jsou zobrazeny dveˇ, jde o procesy bash) tvorˇ´ı samostatne´ virtua´lnı´ konzoly, v kazˇde´ konzole je jedna relace sdı´lejıćı´ spolecˇne´ SID (cozˇ je PID procesu bash, ktery´ je v korˇeni relace).

Skupiny procesu˚ se vyuzˇ´ıvajı´ prˇedevsˇ´ım z du˚vodu usnadneˇnı´ komunikace mezi procesy. Procesy v ra´mci jedne´ skupiny jednodusˇeji komunikujı´, mohou si posı´lat tzv. signa´ly. ´ cˇelem relacı´ je prˇedevsˇ´ım zjednodusˇena´ spra´va u´loh. S u´lohami pracujeme vzˇdy v ra´mci U jedne´ relace, a uvnitrˇ relace jsou jednotlive´ procesy identifikovańy kromeˇ sve´ho PID take´ tzv. cˇ´ıslem u´lohy. Kromeˇ toho se take´ vyuzˇ´ıvajı´ vy´hody snadneˇjsˇ´ı komunikace mezi procesy v ra´mci relace, naprˇ´ıklad pokud je ukoncˇovań hlavnı´ proces relace, odesˇle vsˇem svy´m potomku˚m signa´l k ukoncˇenı´, a tedy se rekurzı´vneˇ ukoncˇ´ı cely´ podstrom procesu˚. ´ koly U 1. Spust’te prˇ´ıkaz, ktery´ slouzˇ´ı k vypsańı´ identifikacˇnıćh cˇ´ısel procesu (vcˇetneˇ PGID a SID), jak jste videˇli na prˇ´ıkladech. V seznamu najdeˇte skupiny procesu˚ a relace. 2. Do vy´pisu z prˇedchozı´ho u´kolu mu˚zˇete prˇidat take´ dalsˇ´ı sloupce, naprˇ´ıklad user pro zobrazenı´ vlastnı´ka procesu.

3.2.3

´ lohy a multitasking U

V shellu bash mu˚zˇeme s procesy pracovat na vysˇsˇ´ı u´rovni – pracujeme s u´lohami. Tento styl praće souvisı´ s multitaskingem a praće s u´lohami vlastneˇ znamena´ praći v multitaskove´m rezˇimu i v textove´m shellu.

C

PROCESY A U´LOHY

3.2

63

´ loha mu˚zˇe U • beˇzˇet na poprˇedı´, pak pracujeme prˇ´ımo s nı´ a nezobrazuje se prompt, takova´ je nejvy´sˇe jedna, • beˇzˇet na pozadı´ (trˇeba neˇjaky´ delsˇ´ı vy´pocˇet), pak „nezabı´ra´ prompt“ a umozˇnˇuje na´m spustit na poprˇedı´ jinou u´lohu, • by´t pozastavena´ na pozadı´, tedy na poprˇedı´ mu˚zˇe beˇzˇet jina´ u´loha, ale tato u´loha zrovna nebeˇzˇ´ı (pozastavene´ jsou take´ ty u´lohy, ktere´ by jinak beˇzˇely na pozadı´, ale nemajı´ zrovna co deˇlat). Kla´vesove´ zkratky pro praći s u´lohami: Ctrl+C

ukoncˇenı´ u´lohy beˇzˇ´ıcı´ na poprˇedı´ (neˇktere´ programy tuto zkratku nereagujı´)

Ctrl+Z

pozastavenı´ u´lohy na poprˇedı´ (platı´ tote´zˇ)

prˇekreslenı´ obrazovky termina´lu nebo konzoly (hodı´ se naprˇ´ıklad tehdy, kdyzˇ u´loha na pozadı´ necˇekaneˇ posˇle neˇco na vy´stup)

Ctrl+L

Kdyzˇ chceme u´lohu hned spustit na pozadı´, na konec prˇipı´sˇeme jako argument symbol & (za mezeru), naprˇ´ıklad dlouhy ´_vy ´poc ˇet &

Symbol & musı´ by´t poslednı´m symbolem na rˇa´dku. Neˇktere´ u´lohy mohou beˇzˇet na pozadı´ a nezdrzˇujı´ na termina´lu uzˇivatele, ktery´ mu˚zˇe spousˇteˇt jaky´koliv pocˇet jinyćh u´loh. Kazˇda´ u´loha ma´ prˇirˇazeno identifikacˇnı´ cˇ´ıslo u´lohy, ktere´ nenı´ tote´zˇ jako PID procesu, ale cˇ´ıslovańı´ je jen v ra´mci termina´lu (konzoly) – rea´lneˇ v ra´mci relace, kde uzˇivatel pracuje (tedy mnohem nizˇsˇ´ı cˇ´ısla). Pokud chceme toto identifikacˇnı´ cˇ´ıslo pouzˇ´ıt jako parametr neˇktere´ho z na´sledujıćıćh prˇ´ıkazu˚, musı´me prˇed nı´m napsat znak %, abychom odlisˇili cˇ´ıslo u´lohy od cˇ´ısla procesu. Kazˇda´ u´loha, ktera´ beˇzˇ´ı na nasˇem termina´lu, ma´ tedy sve´ cˇ´ıslo u´lohy, cˇ´ıslo procesu a pak jesˇteˇ dalsˇ´ı cˇ´ısla (PID, SID, atd.). V prˇ´ıkazech je nutne´ rozlisˇit cˇ´ıslo u´lohy od cˇ´ısla procesu, tedy, jak bylo vy´sˇe uvedeno, prˇed cˇ´ıslo u´lohy da´va´me %. Da´le mu˚zˇeme pouzˇ´ıvat tyto prˇ´ıkazy: jobs

Vypı´sˇe vsˇechny u´lohy na termina´lu a jejich stav (beˇzˇ´ıcı´, pozastavena apod.), poslednı´ z u´loh, ktere´ jsme poslali na pozadı´, je oznacˇena symbolem „+“, prˇedposlednı´ symbolem „-“ fg [%uloha]

Prˇ´ıkazem fg posˇleme u´lohu, ktera´ je na pozadı´, zpeˇt na poprˇedı´ a zacˇnou se vypisovat take´ jejı´ vy´stupy. Pokud je takovyćh u´loh vıće a prˇ´ıkaz je pouzˇit bez parametru, je poslańa na poprˇedı´ ta, ktera´ byla jako poslednı´ „odsunuta“ (tj. ve vy´pisu u´loh je oznacˇena symbolem „+“). Jako parametr mu˚zˇeme zadat cˇ´ıslo u´lohy, ktera´ ma´ by´t prˇenesena na poprˇedı´ (nesmı´me zapomenout znak %).

3.2

PROCESY A U´LOHY

64

bg [%uloha]

Spustı´ pozastavenou u´lohu na pozadı´. Opeˇt mu˚zˇeme v parametru zadat cˇ´ıslo u´lohy. Pokud u´loha pra´veˇ nema´ co prova´deˇt, zu˚stane pozastavena´. Prˇı´klad 3.6 Uka´zˇeme si praći s u´lohami. Nejdrˇ´ıv spustı´me neˇkolik interaktivnıćh u´loh. spustı´me program yes, ktery´ nedeˇla´ nic jine´ho, nezˇ zˇe vypisuje rˇa´dky s pı´smenem „y“, tento vy´stup prˇesmeˇrujeme do souboru /dev/null, aby se nezobrazoval, symbol na konci zajistı´, zˇe proces bude prˇ´ımo smeˇrovań na pozadı´; objevı´ se rˇa´dek (cˇ´ıslo mu˚zˇe by´t jine´, zobrazuje se PID procesu):

yes > /dev/null &

[1] 5783

tento prˇ´ıkaz zna´me, ted’ jsme ho spustili na pozadı´ (nema´ co deˇlat, tak byl pozastaven), vypsalo se

cat &

[2] 5787 [2]+ Stopped

cat

M M

tento prˇ´ıkaz narozdı´l od prˇedchozı´ho vsˇe, co dostane na svu˚j vstup, obracı´ (reverze), vypsalo se

rev &

[3] 5793 [3]+ Stopped

M

chceme seznam u´loh na tomto termina´lu, vy´pis:

jobs

[1] [2][3]+

fg

rev

Running Stopped Stopped

yes > /dev/null & cat rev

M

Symboly + a - na´m rˇ´ıkajı´, ktera´ u´loha byla na pozadı´ poslańa jako poslednı´, resp. prˇedposlednı´. ted’ jsme na poprˇedı´ poslali tu u´lohu, ktera´ byla na pozadı´ poslańa jako poslednı´ tuto u´lohu jsme poslali zpeˇt na pozadı´, zobrazı´ se

Ctrl+Z

[3]+ Stopped fg %1

rev

na poprˇedı´ posˇleme u´lohu s cˇ´ıslem 1, tj. yes

Ctrl+Z

u´lohu jsme poslali zpeˇt na pozadı´

kill %1 %2 %3

ukoncˇ´ıme vsˇechny trˇi u´lohy, zobrazı´ se

[1]+ [2] [3]-

yes > /dev/null & cat rev

Terminated Terminated Terminated

M M

PROCESY A U´LOHY

3.2

65

´ koly U Vyzkousˇejte postup uka´zany´ v prˇ´ıkladu 3.6. Mu˚zˇete pracovat s interaktivnı´mi u´lohami v prˇ´ıkladu uvedeny´mi, prˇ´ıpadneˇ i s dalsˇ´ımi, naprˇ´ıklad ispell (kontrola anglicke´ho pravopisu), nslookup (interaktivnı´ prˇeklad DNS na´zvu˚ na IP adresy), apod.

C

Procvicˇte si spousˇteˇnı´ u´loh na pozadı´, vypisovańı´ u´loh, prˇena´sˇenı´ na poprˇedı´, pozastavovańı´ a ukoncˇovańı´.

3.2.4

Komunikace procesu˚

Procesy mohou vza´jemneˇ komunikovat neˇkolika zpu˚soby: • posı´lańı´m signa´lu˚, • posı´lańı´m zpra´v (IPC, InterProcess Communication), zpra´va narozdı´l od signa´lu mu˚zˇe obsahovat i data, pouzˇ´ıva´ se naprˇ´ıklad prˇi synchronizaci procesu˚, • prˇes sdı´lenou pameˇt’, do ktere´ ma´ prˇ´ıstup vıće procesu˚, • prˇes soubory, prˇ´ıpadneˇ docˇasne´ soubory, pouzˇ´ıva´ se i v mechanismu zrˇeteˇzovańı´ prˇ´ıkazu˚ pomocı´ pipes (rour) nebo socketu˚, s rourami lze zacha´zet jako se soubory. Na´s zajı´majı´ prˇedevsˇ´ım signa´ly. Beˇzˇ´ıcı´m procesu˚m a u´loha´m tedy mu˚zˇeme posı´lat signa´ly (cˇ´ısla znamenajıćı´ jednoduche´ prˇ´ıkazy), naprˇ´ıklad: 1 (SIGHUP) – tento signa´l posı´la´ ja´dro procesu˚m ve skupineˇ, jejı´zˇ hlavnı´ (rodicˇovsky´) proces byl „zaveˇsˇen“ – naprˇ´ıklad termina´l cˇi komunikacˇnı´ program ukoncˇen; typickou reakcı´ procesu na tento signa´l (prˇedevsˇ´ım u de´monu˚) je znovunacˇtenı´ konfiguracˇnıćh souboru˚, cozˇ je vlastneˇ restart procesu, neˇktere´ procesy se prˇi obdrzˇenı´ tohoto signa´lu ukoncˇujı´. Pokud chceme, aby proces spousˇteˇny´ urcˇity´m prˇ´ıkazem v takove´m prˇ´ıpadeˇ nereagoval na signa´l SIGHUP (tj. aby de´mon nenacˇ´ıtal znovu konfiguraci, resp. beˇzˇny´ proces se neukoncˇoval prˇi ukoncˇenı´ rodicˇovske´ho termina´lu cˇi neprˇesouval se mı´sto ukoncˇenı´ pod proces init), pouzˇijeme pro jeho spusˇteˇnı´ prˇ´ıkaz nohup pr ˇı ´kaz & 2 (SIGINT) – prˇerusˇenı´ procesu nebo u´lohy z kla´vesnice (ekvivalent Ctrl+C ) 9 (SIGKILL) – bezpodmıńecˇne´ ukoncˇenı´ (proces po sobeˇ neuklidı´ prostrˇedky (naprˇ. pameˇt’), zu˚stanou zabrańy, dokud nenı´ ukoncˇen rodicˇovsky´ proces 15 (SIGTERM) – implicitnı´ volba (kdyzˇ nenı´ uveden zˇa´dny´ signa´l, vybere se tento), zdvorˇile pozˇa´da´ proces, aby se ukoncˇil a da´ mu mozˇnost po sobeˇ uklidit prostrˇedky, proces mu˚zˇe tento signa´l ignorovat, pokud chceme ukoncˇit strom procesu˚ (v ra´mci jedne´ skupiny nebo alesponˇ se stejny´m – nasˇ´ım – UID), pouzˇijeme pra´veˇ tento signa´l, 19 (SIGSTOP) – pozastavenı´ u´lohy, ekvivalentnı´ pouzˇitı´ kla´vesove´ zkratky Ctrl+Z 18 (SIGCONT) – pozastavena´ u´loha mu˚zˇe pokracˇovat v cˇinnosti (continue)

P

PROCESY A U´LOHY

3.2

66

Signa´ly mu˚zˇeme posı´lat pouze svy´m vlastnı´m u´loha´m a procesu˚m, kromeˇ roota – ten mu˚zˇe signa´l odeslat komukoliv. K posı´lańı´ signa´lu˚ slouzˇ´ı prˇ´ıkazy kill, pkill a killall, neˇktere´ termina´love´ (konzolove´) programy majı´ tuto volbu take´ v menu. zaslańı´ signa´lu cˇ. 9 (SIGKILL) procesu s PID 6223

kill -9 6223

tote´zˇ

kill -KILL 6223 kill -9 %2

$

zaslańı´ te´hozˇ signa´lu u´loze cˇ. 2

pokud nezada´me signa´l, je poslań signa´l 15 (SIGTERM) pro standardnı´ ukoncˇenı´ procesu

kill %2 kill -l

vy´pis seznamu signa´lu˚ (list)

posˇle signa´l SIGTERM vsˇem procesu˚m, jejichzˇ PPID (rodicˇovsky´ proces) odpovı´da´ zadane´mu

pkill -P 5421 pkill -u 1002

ukoncˇ´ı procesy zadane´ho uzˇivatele (zada´va´me UID)

ukoncˇ´ı procesy ve skupineˇ procesu˚ se zadany´m PGID (ukoncˇ´ı cely´ podstrom, nenı´ nutne´ zvla´sˇt’ukoncˇovat jednotlive´ procesy ve skupineˇ)

killall -g 3981

Prˇı´klad 3.7 Chceme pozastavit u´lohu, jejı´zˇ PID je 3189 a cˇ´ıslo u´lohy je 3. Ma´me tyto mozˇnosti: • • • •

kill -19 3189 kill -19 %3 kill -STOP 3189 kill -STOP %3

Je jedno, kterou mozˇnost zvolı´me, fungujı´ vsˇechny.

Signa´ly se mohou lisˇit na ru˚znyćh distribucıćh Linuxu a samozrˇejmeˇ na ru˚znyćh dalsˇ´ıch unixovyćh syste´mech. Seznam nadefinovanyćh signa´lu˚ vypı´sˇeme prˇ´ıkazem kill -l. Prˇı´klad 3.8 Dosˇlo k neˇjake´ za´vadeˇ, ktera´ znemozˇnı´ odhla´sit se, potom: • prˇihla´sı´me se znovu • zjistı´me cˇ´ıslo stare´ho (beˇzˇ´ıcı´ho) shellu, ktery´ se na´m prˇedtı´m nepodarˇilo ukoncˇit odhla´sˇenı´m, a to pomocı´ prˇ´ıkazu ps • ukoncˇ´ıme tento shell prˇ´ıkazem kill -9 PID, kde za PID dosadı´me zjisˇteˇne´ cˇ´ıslo procesu.

$

3.2

PROCESY A U´LOHY

67

´ koly U 1. Spust’te prˇ´ıkaz cat bez parametru˚ a pozastavte ho ( Ctrl+Z ).

C

2. Spust’te na pozadı´ prˇ´ıkaz yes, jeho vy´stup prˇesmeˇrujte tak, aby se nevypisoval: yes > /dev/null &

3. Stejneˇ (na pozadı´) spust’te prˇ´ıkaz rev bez parametru˚. 4. Prˇ´ıkazem jobs zobrazte seznam u´loh, zjisteˇte cˇ´ısla teˇchto u´loh. 5. Obnovte proces yes na pozadı´, proces cat zastavte prˇ´ıkazem kill. Vypisˇte seznam u´loh a porovnejte s prˇedchozı´m. 6. Prˇ´ıkaz cat spust’te na pozadı´, prˇesunˇte ho na poprˇedı´ a pomocı´ kla´vesove´ kombinace ho ukoncˇete. Ukoncˇete take´ proces rev a yes.

3.2.5

Plańovańı´ spousˇteˇnı´ procesu˚

Plańovat spousˇteˇnı´ procesu˚ lze dveˇma ru˚zny´mi mechanismy – at a cron. Prvnı´ z nich je jednodusˇsˇ´ı a slouzˇ´ı spı´sˇe k jednoduche´mu jednora´zove´mu naplańovańı´ spusˇteˇnı´ u´lohy (naprˇ´ıklad za hodinu nebo stanoveny´ den v urcˇitou hodinu), druhy´ ma´ mnohem sˇirsˇ´ı mozˇnosti. Nejdrˇ´ıv se podı´va´me na jednodusˇsˇ´ı mechanismus: at

naplańovańı´ spousˇteˇnı´ programu˚ nebo skriptu˚ v zadane´m cˇase, aby plańovańı´ fungovalo, musı´ by´t spusˇteˇn de´mon atd at -l vypı´sˇe seznam naplańovanyćh u´loh at now + 2 minutes takto naplańujeme u´lohu (jako posloupnost spusˇteˇnı´ prˇ´ıkazu˚ a programu˚), po zadańı´ se objevı´ prompt PS2 (obvykle symbol >) a mu˚zˇeme

zada´vat jednotlive´ prˇ´ıkazy, ktere´ se v zadane´ dobeˇ majı´ spustit, konec zada´vańı´: kla´vesova´ zkratka Ctrl+D stejneˇ jako prˇi vytva´rˇenı´ souboru (ale mu˚zˇeme vyuzˇ´ıt take´ podobny´ postup, jaky´ zna´me z „here documents“ – strana 29) at Mon 18:00 v pondeˇlı´ 18 hodin at May 15 07:15 2010 dalsˇ´ı zpu˚sob zadańı´ cˇasu (15. kveˇtna, atd.) at -r 7 ze seznamu naplańovanyćh u´loh odebereme u´lohu cˇ´ıslo 7 (cˇ´ıslo u´lohy zjistı´me s vy´pisu seznamu u´loh) Prˇı´klad 3.9 Uka´zˇeme si praći s programem at. Nejdrˇ´ıv oveˇrˇ´ıme, zda je spusˇteˇn de´mon atd, kdyzˇ zjistı´me, zˇe ne, tak ho spustı´me (musı´me mı´t vysˇsˇ´ı prˇ´ıstupova´ opra´vneˇnı´) a na´sledneˇ naplańujeme jednoduchou u´lohu. ps -e | grep atd

vy´stup je pra´zdny´ (nenı´ vybrań zˇa´dny´ rˇa´dek)

$

3.2

PROCESY A U´LOHY

68

jsme pozˇa´dańi o heslo a pak je de´mon atd spusˇteˇn (toto funguje v takove´ linuxove´ distribuci, ktera´ pouzˇ´ıva´ sudo mechanismus; jinak bychom museli zadat prˇ´ıkaz su a pak spustit plańovacı´ho de´mona)

sudo /usr/sbin/atd

ps -e | grep atd 5140 ?

na vy´stupu bude rˇa´dek

00:00:00 atd

To znamena´, zˇe tento de´mon uzˇ beˇzˇ´ı (zrˇejmeˇ bude zobrazeno jine´ PID) at now + 2 minutes >

zacˇneme plańovat, zobrazı´ se prompt >

chceme, aby se v zadane´ dobeˇ vytvorˇil novy´ soubor v domovske´m adresa´rˇi, klepneme na Enter a pak stiskneme Ctrl+D , prompt PS2 zmizı´, jsme informovańi o ukoncˇenı´ plańovańı´ objevenı´m rˇa´dku

touch ˜/novysoubor.txt

job 1 at 2010-05-15 04:47

a objevı´ se beˇzˇny´ prompt PS1, mu˚zˇeme zada´vat dalsˇ´ı prˇ´ıkazy vypı´sˇe seznam naplańovanyćh u´loh, ta nasˇe by tam meˇla by´t (pokud jesˇteˇ neuplynuly ty dveˇ minuty)

at -l ls ˜

po dvou minutaćh si vypı´sˇeme obsah pracovnı´ho adresa´rˇe, meˇl by tam by´t noveˇ vytvorˇeny´ soubor zase budeme plańovat, ale vyuzˇijeme mechanismus „here document“, abychom nemuseli lovit v pameˇti zkratku Ctrl+D , zada´me:

at 05:01 << KONEC >

echo Napla ńova ńo

hotovo, naplańovali jsme, zˇe v zadane´ dobeˇ dostaneme zpra´vu, v te´to dobeˇ se zobrazı´ tato informace:

> KONEC

You have new mail in /var/spool/mail/sarka cat /var/spool/mail/sarka

zobrazı´me obsah zpra´vy:

From [email protected] Sat May 15 04:39:02 2010 Return-Path: <[email protected]> X-Original-To: sarka Delivered-To: [email protected] Received: by linux-2vp6.site (Postfix, from userid 1002) id 3F471485BA; Sat, 15 May 2010 04:39:02 +0200 (CEST) Subject: Output from your job 2 To: [email protected] Message-Id: <[email protected]> Date: Sat, 15 May 2010 04:39:02 +0200 (CEST) From: [email protected] (Sarka Vavreckova) Napla ńova ńo

Tı´mto zpu˚sobem je tedy uzˇivatel informovań o uda´losti v syste´mu, ktera´ se ho ty´ka´, a neplatı´ to pouze o plańovańı´.

M

SPRA´VA ZARˇI´ZENI´

3.3

69

Na´stroj cron je mnohem sofistikovaneˇjsˇ´ı. De´mon, ktery´ sleduje cˇas a spousˇtı´ naplańovane´ u´lohy, se nazy´va´ crond (aby mechanismus byl pouzˇitelny´, tento de´mon musı´ by´t spusˇteˇn). V KDE je standardneˇ prˇ´ıtomno graficke´ rozhranı´ pro pouzˇ´ıvańı´ tohoto na´stroje, kcron. Podı´va´me se na za´kladnı´ syntaxi: cron

na´stroj (je spousˇteˇn jako de´mon), ktery´ doka´zˇe plańovat take´ pravidelne´ akce, naprˇ´ıklad pravidelne´ za´lohovańı´. man crontab, man 5 crontab, man cron zı´skańı´ na´poveˇdy pro cron crontab -l zobrazı´ se aktua´lnı´ seznam naplańovanyćh u´loh (to, co dany´ uzˇivatel

ma´ pra´vo videˇt) crontab -e editace za´znamu˚ cronu, soubor se otevrˇe v editoru specifikovane´m v promeˇnne´ VISUAL nebo EDITOR (pokud je to editor vi, meˇli bychom veˇdeˇt alesponˇ to, jak ho ukoncˇit – prˇ´ıkazem :q (nebo :wq, pokud chceme prˇed ukoncˇenı´m ulozˇit svou praći), vy´znam je prˇedevsˇ´ım v tom, zˇe nemusı´me zjisˇt’ovat, do ktere´ho souboru vlastneˇ ma´me za´znam ukla´dat Naplańovane´ u´lohy jsou ulozˇeny v souborech /etc/crontab, nebo v neˇktere´m souboru adresa´rˇe /etc/cron.d, a da´le prˇedevsˇ´ım v souborech • • • • • •

/etc/crontab – za´kladnı´ soubor s naplańovany´mi u ´ lohami /etc/cron.d/ – adresa´rˇ se soubory v podobne´m forma´tu, pro ru ˚ zne´ uzˇivatele /etc/cron.daily – zde jsou u ´ lohy, ktere´ majı´ by´t spousˇteˇny denneˇ pod ućˇtem root /etc/cron.weekly – u ´ lohy spousˇteˇne´ rootem kazˇdy´ ty´den /etc/cron.monthly – u ´ lohy spousˇteˇne´ rootem kazˇdy´ meˇsıć /var/spool/cron/ – adresa´rˇ, ve ktere´m si cron udrzˇuje informace o konkre´tnıćh

plańovańıćh, do tohoto adresa´rˇe ma´ prˇ´ıstup pouze root, ale ani ten do souboru˚ nezasahuje Kazˇda´ u´loha je na samostatne´m rˇa´dku a ma´ tuto formu: minut hodin den me ˇsı ć rok pr ˇ´ ıkaz

Pokud u´daj nema´ by´t zadań, napı´sˇeme znak „*“. Prˇı´klad 3.10 Pro naplańovańı´ spusˇteˇnı´ prˇ´ıkazu pro smazańı´ docˇasnyćh souboru˚ v zadane´m adresa´rˇi, a to denneˇ v 14:05, bude v souboru /etc/crontab nebo /etc/cron.daily rˇa´dek 5 14 * * * rm -rf /home/uzivatel/*.tmp

$

3.3


3.3

Spra´va zarˇı´zenı´

3.3.1

Pameˇt’ova´ me´dia

70

Protozˇe jsou vsˇechny adresa´rˇe v jedine´m stromeˇ, odpada´ proble´m s prˇepıńańı´m mezi disky (oddı´ly na disku). Prˇesto vsˇak existujı´ prˇ´ıkazy souvisejıćı´ s disky, ktere´ na´s mohou zajı´mat. df

vypı´sˇe volne´ mı´sto na jednotlivyćh discıćh (disk free) df df

df df df

ke kazˇde´mu oddı´lu na disku se vypı´sˇou u´daje o velikosti oddı´lu, kolik je vyuzˇito (i procenta) a do ktere´ho adresa´rˇe je prˇipojen (prˇ´ıpojny´ bod) -T ke kazˇde´mu oddı´lu se vypı´sˇe take´ typ souborove´ho syste´mu (pokud ovladacˇ souborove´ho syste´mu vyuzˇ´ıva´ modul FUSE, vypı´sˇe se, naprˇ´ıklad mı´sto ntfs, u´daj „fuseblk“) -Th kromeˇ vy´sˇe uvedenyćh u´daju˚ se u´daje o mnozˇstvı´ mı´sta zobrazı´ v „lidske´m“ forma´tu vcˇetneˇ jednotek (mı´sto pocˇtu bloku˚ u´daje v KB, MB, GB) -i u´daje o dostupne´m, volne´m apod. mı´steˇ se zapisujı´ v pocˇtech i-uzlu˚ (inodes) mı´sto v pocˇtu bloku˚ (tj. ma´me prˇedstavu o pocˇtu souboru˚ a adresa´rˇu˚ na oddı´lu) -a vypı´sˇou se informace o vsˇech prˇipojenyćh souborovyćh syste´mech vcˇetneˇ mnoha virtua´lnıćh (ne vsˇech), tento vy´pis ma´ smysl naprˇ´ıklad tehdy, kdyzˇ chceme prˇehled prˇipojenyćh souborovyćh syste´mu˚

du

vypı´sˇe obsazene´ mı´sto na disku (disk usage) zabrane´ konkre´tnı´m souborem nebo adresa´rˇem (vcˇetneˇ jeho podadresa´rˇu˚, rekurzı´vneˇ) vypı´sˇe rekurzı´vneˇ vsˇechny adresa´rˇe v pracovnı´m adresa´rˇi a ke kazˇde´mu mnozˇstvı´ mı´sta, ktere´ zabı´ra´ (v blocıćh) du -a podobneˇ, ale kromeˇ adresa´rˇu˚ vypisuje i ostatnı´ soubory a mı´sto jimi zabrane´ du -h soubor.pdf pro zadany´ soubor vypı´sˇe mnozˇstvı´ mı´sta, ktere´ zabı´ra´, pouzˇity´ prˇepıńacˇ zpu˚sobı´ vy´pis v „lidskyćh“ jednotkaćh du -h ‘ls *.txt‘ vypı´sˇe mı´sto zabrane´ soubory s prˇ´ıponou TXT nacha´zejıćı´mi se v pracovnı´m adresa´rˇi; prˇ´ıkaz nepracuje jako filtr za jiny´m prˇ´ıkazem, proto mu da´me vy´stup prˇ´ıkazu ls jako parametr (obraćene´ apostrofy jsou nutne´, aby se vnorˇeny´ prˇ´ıkaz vyhodnotil drˇ´ıve nezˇ vneˇjsˇ´ı) du

lsof

vypı´sˇe seznam otevrˇenyćh souboru˚ (vycha´zı´ ze seznamu procesu˚, ke kazˇde´mu zjisˇt’uje, ktere´ soubory ma´ tento proces otevrˇene´) – list open files; zjistı´me prˇedevsˇ´ım na´zev procesu, PID, uzˇivatele, FD (bud’ cˇ´ıselny´ deskriptor beˇzˇne´ho souboru nebo identifikace typu – pracovnı´ adresa´rˇ, mem – soubor mapovany´ do pameˇti, apod., k deskriptoru by´va´ prˇipojen symbol pro typ otevrˇenı´ – r, w, apod.), typ (naprˇ. DIR pro adresa´rˇ, LINK pro symbolicky´ odkaz, IPv4 pro IPv4 socket, atd.), cˇ´ısla zarˇ´ızenı´, offset souboru, cˇ´ıslo i-uzlu a samozrˇejmeˇ na´zev souboru

$

3.3


71

vypı´sˇe vsˇechny otevrˇene´ soubory, jde o velmi dlouhy´ vy´pis (na desktopu obvykle neˇkolik tisıć polozˇek) lsof > ˜/seznamlsof.txt to uzˇ je lepsˇ´ı, vy´stup si mu˚zˇeme prohle´dnout v souboru lsof | grep ”\.so[0-9\.]$” > ˜/pouziteknihovny.txt podobneˇ jako v prˇedchozı´m prˇ´ıkazu, ale na vy´stup se dostanou pouze pouzˇ´ıvane´ soubory, ktere´ jsou knihovnami (majı´ prˇ´ıponu .SO, za prˇ´ıponou mu˚zˇe by´t jesˇteˇ cˇ´ıslo verze knihovny) lsof ˜ zı´ska´me seznam procesu˚, ktere´ pracujı´ s nasˇ´ım domovsky´m adresa´rˇem lsof -u uz ˇivatel vypı´sˇe pouze seznam souboru˚ pouzˇ´ıvanyćh procesy se zadany´m uzˇivatelem (mu˚zˇeme zadat UID nebo na´zev uzˇivatele, kdyzˇ je jich vıće, tak je oddeˇlı´me cˇa´rkami, kolem cˇa´rek nesmı´ by´t mezery) lsof | grep pipe zjistı´me, ktere´ procesy pra´veˇ komunikujı´ prˇes nepojmenovanou (anonymnı´) rouru lsof | grep socket zjistı´me, ktere´ procesy pra´veˇ komunikujı´ prˇes socket

lsof

sync

synchronizace diskovyćh oddı´lu˚ a cache pameˇtı´ fsck

kontrola vadnyćh sektoru˚ na disku (parametry najdeme v na´poveˇdeˇ), ve skutecˇnosti se pouzˇ´ıvajı´ varianty pro konkre´tnı´ souborovy´ syste´m – fsck.ext2, fsck.ext3, raiserfsck, fsck.vfat, fsck.ntfs, apod. apropos fsck takto zjistı´me konkre´tnı´ prˇ´ıkazy pro ru˚zne´ souborove´ syste´my fsck.ext3 /dev/sd9 provede kontrolu zadane´ho oddı´lu se souborovy´m syste´-

mem ext3 (oddı´l by meˇl by´t odpojen) mkfs

vytvorˇenı´ souborove´ho syste´mu (v terminologii Windows zforma´tovańı´, parametry najdeme v na´poveˇdeˇ), opeˇt existujı´ varianty pro ru˚zne´ souborove´ syste´my – mkfs.ext2fs, mkfs.ext3fs, mkfs.vfat, apod. Prˇı´klad 3.11 Po zadańı´ prˇ´ıkazu df -ah zı´ska´me tento vy´stup (notebook dualboot Windows 7 a SUSE Linux): Filesystem /dev/sda7 /proc sysfs debugfs udev devpts /dev/sda8 /dev/sda9

Size 20G 0 0 0 2.0G 0 40G 60G

Used 3.8G 0 0 0 192K 0 188M 5.1G

Avail 16G 0 0 0 2.0G 0 38G 51G

Use% 20% 1% 1% 10%

Mounded on / /proc /sys /sys/kernel/debug /dev /dev/pts /home /usr

M

3.3


/dev/sda2 /dev/sda5 fusectl securityfs none

117G 168G 0 0 0

72

30G 256M 0 0 0

87G 168G 0 0 0

26% 1% -

/mnt/winC /mnt/winD /sys/fs/fuse/connections /sys/kernel/security /proc/sys/fs/binfmt_misc

´ koly U 1. Zjisteˇte, kolik volne´ho mı´sta je na jednotlivyćh oddı´lech pevne´ho disku (vyzkousˇejte, jestli funguje i na prˇipojena´ vy´meˇnna´ me´dia, jako naprˇ´ıklad USB flash disky).

C

2. Zjisteˇte, kolik mı´sta na disku zabı´ra´ adresa´rˇ s dokumenty ve vasˇem domovske´m adresa´rˇi. Da´le zjisteˇte, kolik mı´sta na disku zabı´ra´ adresa´rˇ /var/log. 3. Zjisteˇte, ktere´ procesy pracujı´ s vasˇ´ım domovsky´m adresa´rˇem. 4. Zjisteˇte, ktere´ soubory jsou pra´veˇ pouzˇ´ıvańy procesy, jejichzˇ vlastnı´kem jste vy. 5. Zjisteˇte, kdo pra´veˇ pouzˇ´ıva´ soubor /dev/null.

3.3.2

Prˇipojovańı´ a odpojovańı´ pameˇtı´

Pro prˇipojenı´ a odpojenı´ diskove´ho oddı´lu nebo vy´meˇnne´ho pameˇt’ove´ho me´dia (na ktere´m je obvykle jediny´ oddı´l) pouzˇ´ıva´me tyto prˇ´ıkazy: mount

$

prˇipojı´ disk do syste´mu (resp. jeho souborovy´ syste´m) umount

odpojı´ disk Soubor fstab. Prˇi spra´veˇ disku˚ pracujeme opeˇt bud’ s na´stroji dostupny´mi v graficke´m prostrˇedı´, nebo pouzˇ´ıva´me prˇ´ıkazy shellu a soubor fstab a prˇ´ıkaz mount. Soubor /etc/fstab slouzˇ´ı k evidenci prˇipojitelnyćh logickyćh disku˚. Kazˇdy´ rˇa´dek odpovı´da´ ˇ a´dek se skla´da´ z teˇchto cˇa´stı´: jednomu disku nebo oddı´lu se souborovy´m syste´mem. R 1. Urcˇenı´ zarˇ´ızenı´, ktere´ se bude prˇipojovat (specia´lnı´ soubor), pro ru˚zne´ disky naprˇ´ıklad /dev/sda1, /dev/cdrom, /dev/fd0. V neˇkteryćh distribucıćh (jmenoviteˇ noveˇjsˇ´ı verze SUSE) se mu˚zˇeme setkat s poneˇkud chaoticky´m oznacˇenı´m – mı´sto /dev/sdax mu˚zˇeme najı´t naprˇ´ıklad /dev/disk/by-id/ata-vy ´robnı ´-ko ´d-disku-partx. 2. Na´zev prˇ´ıpojne´ho bodu (mounting point), prˇes ktery´ bude zarˇ´ızenı´ prˇ´ıstupne´ (/mnt/c, /mnt/cdrom, prˇ´ıpadneˇ /windows/C, /media/cdrecorder). Zde uvedeny´ adresa´rˇ mu ˚zˇeme urcˇit take´ sami, jenom ho musı´me prˇedem vytvorˇit.

P

3.3


73

3. Typ souborove´ho syste´mu na zarˇ´ızenı´. Mu˚zˇe zde by´t ext2, ext3, reiserfs nebo jiny´ linuxovy´ souborovy´ syste´m, vfat, ntfs, msdos pro disky, se ktery´mi pracujeme ve Windows, nfs je pro disky vzda´lenyćh pocˇ´ıtacˇu˚, pro CD je iso9660, pro DVD je to udf (Universal Disk Format), pro swap partition je to hodnota swap. Mu˚zˇeme se setkat s s volbou auto, to znamena´ automaticke´ rozpoznańı´ souborove´ho syste´mu prˇi prˇipojovańı´. Je to vhodne´ naprˇ´ıklad pro diskety, USB disky nebo CD/DVD. 4. Seznam parametru˚ pro mount. Nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı jsou • ro (pouze pro cˇtenı´), rw (i pro za´pis), • user (prˇipojit mu˚zˇe i beˇzˇny´ uzˇivatel, odpojit tenty´zˇ uzˇivatel), users (prˇipojit beˇzˇny´ uzˇivatel, odpojit kdokoliv, i neˇkdo jiny´), • noauto (po startu syste´mu nenı´ prˇipojen automaticky, musı´ se rucˇneˇ, typicke´ pro vy´meˇnna´ me´dia), • iocharset=iso8859-2 a code=852 (slouzˇ´ı ke spra´vne´mu nastavenı´ cˇesˇtiny, mu˚zˇe by´t i jina´ znakova´ strańka), • locale=cs_CZ.UTF-8 – podobneˇ, ale pro (Windowsovske´) disky s na´zvy souboru˚ v Unicode, dnes beˇzˇne´ na NTFS, • exec (povolenı´ spousˇteˇt na tomto oddı´lu programy), noexec (zaka´zańo spousˇteˇt na tomto oddı´lu programy, velmi doporucˇovańo pro datove´ disky), • noatime (prˇi prˇ´ıstupu k souboru – access – nebude aktualizovań cˇas poslednı´ho prˇ´ıstupu k souboru, mu˚zˇe zrychlit praći s oddı´lem), • nodev (i kdyby byl neˇktery´ soubor z tohoto oddı´lu oznacˇen jako specia´lnı´ soubor zarˇ´ızenı´, nebude s nı´m takto zacha´zeno, bude brań jako obycˇejny´ soubor; z hlediska bezpecˇnosti se doporucˇuje pro vsˇechny oddı´ly, kde se nepocˇ´ıta´ s existencı´ specia´lnıćh souboru˚, naprˇ´ıklad /home, /usr, datove´ disky), • nosuid (nastavene´ SUID a SGID bity budou ignorovańy), • sync (zarˇ´ızenı´ bude prˇi kazˇde´m za´pisu okamzˇiteˇ synchronizovańo, cache pameˇt’ se bude vyuzˇ´ıvat jen minima´lneˇ; pro SSD disky a USB flash disky je tato volba nevhodna´, zkracuje zˇivotnost disku), atd. Neˇktere´ volby jsou pouzˇitelne´ pouze pro neˇktere´ souborove´ syste´my. Podrobnosti o volbaćh najdeme v manua´lech – man fstab, man mount). Pokud jsou uplatnˇovańy ACL a rozsˇ´ırˇene´ atributy prˇ´ıstupu (o nich v na´sledujıćı´ kapitole), setka´me se u neˇkteryćh oddı´lu˚ s u´dajem acl,user_xattr. 5. Pokud je zde znak 1, bude program dump tento oddı´l za´lohovat. 6. Pokud je zde znak 1 nebo 2, bude program fsck tento oddı´l kontrolovat prˇi startu. Hodnota 1 urcˇuje veˇtsˇ´ı prioritu (zkontroluje se nejdrˇ´ıv), pouzˇ´ıva´ se pro hlavnı´ oddı´l, 2 je pro ostatnı´. Hodnota 0 se zada´va´ pro ty oddı´ly, ktere´ se nemajı´ kontrolovat (naprˇ´ıklad windows oddı´ly nebo vy´meˇnna´ me´dia).

3.3


74

Korˇenovy´ oddı´l by meˇl obsahovat v poslednıćh dvou cˇa´stech znak 1. S jeho rˇa´dkem bychom nemeˇli nic deˇlat, hrozı´ riziko kolapsu (resp. nespusˇteˇnı´) Linuxu. Prˇı´klad 3.12 Soubor /etc/fstab mu˚zˇe vypadat naprˇ´ıklad takto (zarovnańı´ do sloupcu˚ je provedeno pomocı´ tabula´toru˚): /dev/sda6 swap /dev/sda7 / /dev/sda8 /home /dev/sda9 /usr /dev/sda2 /mnt/winC locale=cs_CZ.UTF-8 0 0 /dev/sda5 /mnt/winD locale=cs_CZ.UTF-8 0 0 proc /proc sysfs /sys debugfs /sys/kernel/debug usbfs /proc/bus/usb devpts /dev/pts

swap ext3 ext3 ext3 ntfs-3g

defaults 0 0 acl,user_xattr 1 1 acl,user_xattr 1 2 acl,user_xattr 1 2 users,gid=users,fmask=133,dmask=022,

ntfs-3g

users,gid=users,fmask=133,dmask=022,

proc sysfs degubfs usbfs devpts

defaults noauto noauto noauto mode=0620,gid=5

M

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

Jak vı´me, v /etc/fstab jsou prˇipojitelne´ souborove´ syste´my, kdezˇto v souboru /etc/mtab najdeme seznam souborovyćh syste´mu˚, ktere´ jsou pra´veˇ prˇipojeny. Prˇi uvedene´m obsahu souboru /etc/fstab najdeme v souboru /etc/mtab tyto rˇa´dky: /dev/sda7 / ext3 rw,acl,user_xattr 0 0 /proc /proc proc rw 0 0 sysfs /sys sysfs rw 0 0 debugfs /sys/kernel/debug debugfs rw 0 0 udev /dev tmpfs rw 0 0 devpts /dev/pts devpts rw,mode=0620,gid=5 0 0 /dev/sda8 /home ext3 rw,acl,user_xattr 0 0 /dev/sda9 /usr ext3 rw,acl,user_xattr 0 0 /dev/sda2 /mnt/winC fuseblk rw,noexec,nosuid,nodev,allow_other, default_permissions,blksize=4096 0 0 /dev/sda5 /mnt/winD fuseblk rw,noexec,nosuid,nodev,allow_other, default_permissions,blksize=4096 0 0 fusectl /sys/fs/fuse/connections fusectl rw 0 0 securityfs /sys/kernel/security securityfs rw 0 0 none /proc/sys/fs/binfmt_misc binfmt_misc rw 0 0 /dev/sdb1 /media/disk vfat rw,nosuid,nodev,noatime,flush,uid=1000, utf8,shortname=lower 0 0

Kazˇdy´ za´znam je samozrˇejmeˇ na jedine´m rˇa´dku, zde neˇktere´ dlouhe´ za´znamy „prˇetekly“ na na´sledujıćı´ rˇa´dek (rˇa´dky koncˇ´ıcı´ cˇa´rkou). Druhy´ vy´pis se mu˚zˇe zda´t meńeˇ prˇehledny´, protozˇe jednotliva´ pole na rˇa´dku jsou oddeˇlovańa mezerou mı´sto tabula´toru. Poslednı´ vypsany´ rˇa´dek patrˇ´ı pra´veˇ prˇipojene´mu vy´meˇnne´mu zarˇ´ızenı´ (USB flash disku).

M

3.3


75

Vsˇimneˇte si vztahu mezi u´daji v teˇchto dvou souborech a mezi vy´pisem, ktery´ jsme videˇli v prˇ´ıkladu 3.11 na straneˇ 71.

Prˇipojovańı´ disku ˚. Pokud je v fstab na urcˇite´m rˇa´dku volba noauto, musı´me tento disk sami prˇipojit, abychom ho mohli pouzˇ´ıvat. Ty´ka´ se to vy´meˇnnyćh zarˇ´ızenı´, jako jsou CD, DVD, USB flash disky nebo diskety. Tento u´kol je snadno rˇesˇitelny´ v graficke´m prostrˇedı´ – v kontextove´m menu ikony prˇedstavujıćı´ pameˇt’ove´ me´dium (disketu, flash disk apod.) zvolı´me Prˇipojit (Mount), pro odpojenı´ Odpojit (UMount), v ru˚znyćh distribucıćh mohou by´t tyto polozˇky ru˚zneˇ nazvańy. Pokud na plosˇe (nebo jinde) tyto ikony nema´me, mu˚zˇeme je tam prˇidat (v nastavenı´ plochy urcˇ´ıme zobrazovana´ zarˇ´ızenı´). V shellu pouzˇijeme naprˇ´ıklad tyto prˇ´ıkazy: mount

(bez parametru˚) vypı´sˇe prˇipojene´ disky, podobneˇ jako cat /etc/mtab

pokud je tento prˇ´ıpojny´ bod uvedeny´ v souboru /etc/fstab, pro prˇipojenı´ zadane´ho oddı´lu stacˇ´ı prˇ´ıkazu mount tato informace, tedy prˇipojı´me zadany´ oddı´l

mount /mnt/winD

mount -o r /mnt/winD

prˇipojı´ syste´m pouze pro cˇtenı´

mount -o r /mnt/winD

prˇipojı´ syste´m pouze pro cˇtenı´

mount -o rw /mnt/winD mount -l -t fstype

prˇipojı´ syste´m pro cˇtenı´ i za´pis, implicitnı´ volba

zobrazı´ seznam prˇipojenyćh oddı´lu˚ se zadany´m souborovy´m sys-

te´mem prˇipojenı´ USB flash disku se souborovy´m syste´mem FAT32, zada´va´me specia´lnı´ soubor a prˇ´ıpojny´ bod

mount -t vfat /dev/sdb2 /mnt/flash

Prˇipojovańı´ a odpojovańı´ vyzˇaduje pra´va spra´vce syste´mu (pokud nepouzˇ´ıva´me kontextove´ menu v graficke´m rezˇimu), proto prˇed pouzˇitı´m prˇ´ıkazu mount nebo umount pouzˇijeme prˇ´ıkaz su nebo sudo pro zı´skańı´ pra´v superuzˇivatele. Prˇı´klad 3.13 Uka´zˇeme si prˇipojovańı´ a odpojovańı´ disku˚: mount /dev/sdb1 /home

prˇipojı´ partition 1 druhe´ho disku, na neˇm jsou domovske´ adresa´rˇe uzˇivatelu˚ (to se obvykle prova´dı´ automaticky prˇi startu syste´mu) mount /dev/sda1 /mnt/C -t ntfs

prˇipojı´ partition 1 prvnı´ho disku se souborovy´m syste´mem NTFS (tady pozor, za´lezˇ´ı, jaky´ ovladacˇ NTFS pouzˇ´ıva´me, veˇtsˇinou by to asi bylo trochu jinak)

$


3.3

76

mount /dev/sda3 /usr -t ext3fs

prˇipojı´ partition 3 prvnı´ho disku, na nı´ jsou adresa´rˇe instalovanyćh programu˚ (/usr), souborovy´ syste´m ext3 mount /dev/fd0 /mnt/floppy -t vfat

prˇipojı´ disketu se souborovy´m syste´mem FAT mount /mnt/floppy

vyuzˇitı´ pouze druhe´ho u´daje na rˇa´dku v fstab umount /mnt/cdrom

odpojenı´ CD

Pokud prˇ´ıpojny´ bod nenı´ uveden v fstab, musı´me prˇ´ıkazu mount dodat i parametry, ktere´ by jinak byly v fstab uvedeny (forma je uvedena v man mount). Prˇipojenı´ USB flash disku. Na´sledujıćı´ postup je v noveˇjsˇ´ıch distribucıćh plneˇ rˇesˇen automaticky´m prˇipojovańı´m (automount, supermount, gnome-mount, apod.), ale hodı´ se u hodneˇ staryćh distribucı´, ktere´ chceme zprovoznit na „letite´m“ hardwaru.

Kdyzˇ chceme prˇipojit USB flashdisk, nejdrˇ´ıv vytvorˇ´ıme odpovı´dajıćı´ adresa´rˇ v /mnt, pokud tam jesˇteˇ nenı´: mkdir -m 666 /mnt/flash (parametrem prˇ´ıkazu mohou by´t i prˇirˇazena´ prˇ´ıstupova´ pra´va, at’tento krok nemusı´me deˇlat dalsˇ´ım prˇ´ıkazem). Pak pro prˇipojenı´ stacˇ´ı zadat mount -t vfat /dev/sdb1 /mnt/flash (pouzˇijeme samozrˇejmeˇ spra´vny´ specia´lnı´ soubor, mu˚zˇe by´t jiny´ nezˇ zde uvedeny´). Jestlizˇe si chceme trochu zjednodusˇit prˇipojovańı´, mu˚zˇeme do fstab prˇidat rˇa´dek /dev/sdb1 /mnt/flash vfat noauto,users,sync 0 0

Pak stacˇ´ı pro prˇipojenı´ zadat jen mount /mnt/flash nebo flashdisk prˇipojı´me v graficke´m prostrˇedı´.

3.3.3

Program fdisk

Jednı´m z nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ıch programu˚ pro spra´vu disku˚ je program fdisk (podoba s Windowsovsky´m fdiskem je pouze v na´zvu a v za´kladnıćh funkcıćh). Prˇ´ıkazy pouzˇ´ıvane´ v programu jsou v tabulce 3.1. Programem fdisk je mozˇne´ vytva´rˇet i jine´ nezˇ linuxove´ partitions, dokonce i msdos a vfat, ale nedoporucˇuje se to, DOS a Windows s takto vytvorˇeny´mi partitions z neˇjake´ho du˚vodu nemusejı´ pracovat spra´vneˇ. Narozdı´l od DOSovske´ho fdisku, ktery´ umı´ vytvorˇit pouze jednu prima´rnı´ partition a ostantnı´ musı´ by´t zahrnuty v extended partition, linuxovy´ fdisk doka´zˇe vytvorˇit beˇzˇne´ 4 prima´rnı´ partitions.

P

MODULY JA´DRA

3.4

77

Prˇ´ıkaz

Vy´znam

fdisk -l /dev/hda

vypı´sˇe informace o udane´m disku zobrazı´ se okno pro praći s diskem na´poveˇda k fdisku, na´poveˇda prˇi praći s programem zobrazı´ oddı´ly disku vytvorˇ´ı novou partition (program na´s vede, obcˇas stiskneme neˇjakou kla´vesu, uda´me zacˇa´tek a velikost partition) smazˇe partition

fdisk /dev/hda man fdisk kla ´vesa M kla ´vesa P kla ´vesa N kla ´vesa D

Tabulka 3.1: Prˇ´ıkazy fdisku

3.3.4

Hlavnı´ a vedlejsˇı´ cˇı´slo zarˇı´zenı´, udev

Ja´dro nepracuje s „rˇeteˇzcovy´mi“ na´zvy zarˇ´ızenı´, ale pouze s jejich cˇ´ıselny´m oznacˇenı´m. Kazˇde´ zarˇ´ızenı´ ma´ prˇirˇazena dveˇ cˇ´ısla: • Hlavnı´ cˇ´ıslo je jedinecˇne´ pro kazˇdy´ druh zarˇ´ızenı´,

P

• Vedlejsˇ´ı cˇ´ıslo je jedinecˇne´ pro kazˇdou instanci druhu zarˇ´ızenı´. Naprˇ´ıklad kdyzˇ ma´me dveˇ sı´t’ove´ karty, budou mı´t stejne´ hlavnı´ cˇ´ıslo, ale jina´ vedlejsˇ´ı cˇ´ısla. Ve vy´stupu prˇ´ıkazu ls -las /dev jsou tato cˇ´ısla uvedena tam, kde u beˇzˇnyćh souboru˚ je jejich de´lka. Cˇ´ısla zarˇ´ızenı´ se take´ obvykle dajı´ zjistit v neˇktere´m z na´stroju˚ v graficke´m rozhranı´. Pokud je pro spra´vu zarˇ´ızenı´ mı´sto devfs pouzˇit souborovy´ syste´m udev (cozˇ je dnes obvykle´), pak jsou cˇ´ısla zarˇ´ızenı´ dynamicky generovana´. Souborovy´ syste´m udev, jak jizˇ vı´me, slouzˇ´ı ke spra´veˇ prˇ´ıstupu k zarˇ´ızenı´m. Jedna´ se o virtua´lnı´ souborovy´ syste´m, ktery´ poskytuje rozhranı´ mezi procesy a ovladacˇi zarˇ´ızenı´ beˇzˇ´ıcı´mi prˇeva´zˇneˇ v ja´drˇe. Jeho cˇinnost zajisˇt’uje de´mon udevd, ktery´ periodicky zjisˇt’uje informace ze souborove´ho syste´mu sysfs. Dı´ky tomu ma´ neusta´le prˇehled o zmeˇnaćh v seznamu prˇipojenyćh zarˇ´ızenı´ a mu˚zˇe vcˇas na tyto zmeˇny reagovat. ´ koly U Vypisˇte obsah adresa´rˇe /dev tak, aby se u kazˇde´ho specia´lnı´ho souboru zobrazilo hlavnı´ a vedlejsˇ´ı cˇ´ıslo zarˇ´ızenı´. Zjisteˇte hlavnı´ a vedlejsˇ´ı cˇ´ıslo zarˇ´ızenı´ odpovı´dajıćıćh oddı´lu˚m na vasˇem pevne´m disku.

$

P C

MODULY JA´DRA

3.4

3.4

78

Moduly ja´dra

Ja´dro Linuxu (technicky vztato, Linux je pra´veˇ ja´dro) je monoliticke´ a rozsˇirˇitelne´ pomocı´ ´ kolem modulu˚ je tedy rozsˇirˇovat funkcˇnost ja´dra. modulu˚. U Existujı´ ru˚zne´ druhy modulu˚, naprˇ´ıklad ovladacˇe zarˇ´ızenı´, ovladacˇe souborovyćh syste´mu˚, moduly zajisˇt’ujıćı´ funkcˇnost sı´teˇ (naprˇ´ıklad ovladacˇe sı´t’ovyćh protokolu˚), firewall, moduly pro sledovańı´ hardwaru vcˇetneˇ stavu baterie nebo teploty procesoru.

P

Moduly jsou ulozˇeny v souborech s prˇ´ıponou KO (kernel object). Obvykle jsou ulozˇeny v adresa´rˇi /lib/modules/...kernel/, kde najdeme podadresa´rˇe nazvane´ podle typu˚ modulu˚ (fs, net, crypto, apod.), ve kteryćh jizˇ jsou soubory s prˇ´ıponou KO. Moduly lze do ja´dra zava´deˇt za beˇhu, obvykle nenı´ trˇeba restartovat syste´m. Pokud je vsˇak modul sˇpatneˇ napsany´, mu˚zˇe se sta´t, zˇe prˇi vy´skytu chybne´ho cˇi podezrˇele´ho chovańı´ bude nastaven neˇktery´ z tained prˇ´ıznaku˚, cozˇ pra´veˇ znamena´ proble´m v ja´drˇe, a jediny´ zpu˚sob, jak se teˇchto prˇ´ıznaku˚ zbavit, je restart. Neˇktere´ z tained prˇ´ıznaku˚ jsou va´zˇne´ (naprˇ´ıklad „hardwarova´ chyba pameˇti“), jine´ se moc nerˇesˇ´ı (naprˇ´ıklad „nacˇten modul s nevyhovujıćı´ licencı´“, jako je proprieta´lnı´ nebo neuvedena´). Pro praći s moduly ja´dra mu˚zˇeme vyuzˇ´ıt naprˇ´ıklad tyto prˇ´ıkazy: /sbin/lsmod

$

(list modules) vypı´sˇe seznam modulu˚, ktere´ jsou pra´veˇ zavedeny v ja´drˇe, ke kazˇde´mu take´ jeho velikost a ky´m je pouzˇ´ıvań (zde zjistı´me take´ za´vislosti modulu˚), tento program jednodusˇe nacˇte a zforma´tuje u´daje uvedene´ v souboru /proc/modules, tedy alternativneˇ mu˚zˇeme pouzˇ´ıt prˇ´ıkaz cat /proc/modules /sbin/modprobe

slouzˇ´ı k zava´deˇnı´ modulu˚ do ja´dra nebo jejich odstranˇovańı´, take´ zjisˇt’uje za´vislosti mezi moduly a prˇi zavedenı´ kazˇde´ho modulu zavede i moduly, na kteryćh je za´visly´ /sbin/modprobe eth0 zavede do ja´dra modul eth0 /sbin/modprobe -r fuse odstranı´ z ja´dra zadany´ modul a vsˇechny moduly,

ktere´ ho pouzˇ´ıvajı´ (pokud to jde; kdyby neˇktery´ z modulu˚ byl pouzˇ´ıvań jaky´mkoliv procesem, odstraneˇnı´ by nemohlo probeˇhnout) /sbin/modprobe -l nfs* vypı´sˇe vsˇechny existujıćı´ moduly (prˇesneˇji jejich soubory) vyhovujıćı´ zadane´ masce /sbin/modprobe -l | grep bluetooth pokud se hledany´ rˇeteˇzec nenacha´zı´ prˇ´ımo v na´zvu modulu, ale naprˇ´ıklad v na´zvu adresa´rˇe, ve ktere´m je soubor modulu ulozˇen, pouzˇijeme pro vyhleda´vańı´ radeˇji grep ´ koly U 1. Zjisteˇte, ktere´ moduly jsou pra´veˇ nacˇteny v ja´drˇe. 2. Vypisˇte seznam souboru˚ modulu˚ ja´dra, ktere´ ve sve´m na´zvu obsahujı´ rˇeteˇzec „ipv4“ (tento rˇeteˇzec mu˚zˇe by´t z obou stran obklopen jaky´mikoliv znaky).

C

3.5

OPERACˇNI´ PAMEˇTˇ

79

3. Vypisˇte seznam vsˇech souboru˚ modulu˚ obsahujıćıćh rˇeteˇzec irda. 4. Zjisteˇte, ktere´ moduly se vztahujı´ k firewallu netfilter (tento rˇeteˇzec nemusı´ by´t nutneˇ v na´zvu souboru, pravdeˇpodobneˇji jej najdete v na´zvu adresa´rˇe).

3.5

R

Operacˇnı´ pameˇt’

V prˇ´ıpadeˇ operacˇnı´ pameˇti mu˚zˇeme pouzˇ´ıvat tyto prˇ´ıkazy: free

$

zobrazı´ informaci o vyuzˇ´ıvańı´ operacˇnı´ pameˇti (prˇedevsˇ´ım kolik operacˇnı´ pameˇti je volne´, jak je pouzˇ´ıvań odkla´dacı´ prostor apod.) pmap PID

vypı´sˇe seznam vsˇech souboru˚, ktere´ ma´ zadany´ proces namapovańy v pameˇti, take´ u´daje o vyuzˇ´ıvańı´ pameˇti procesem (kolik ma´ soukrome´ pameˇti pro za´pis a pro cˇtenı´, a kolik sdı´lene´), mezi polozˇkami je take´ pameˇt’za´sobnı´ku (stack) a haldy (heap) Vesˇkere´ u´daje o vyuzˇ´ıvańı´ operacˇnı´ pameˇti (vıće nezˇ prˇ´ıkazem free) zjistı´me ze souboru /proc/meminfo. Neˇktere´ u ´ daje o vyuzˇ´ıvańı´ pameˇti procesem zı´ska´me take´ prˇ´ıkazem top. Zatı´mco v tradicˇnıćh unixovyćh syste´mech se virtua´lnı´ pameˇt’ spravuje pomocı´ odkla´dańı´ (swapovańı´, tedy odkla´dańı´ cele´ho nedeˇlitelne´ho adresove´ho prostoru procesu), v Linuxu je pouzˇ´ıvańo strańkovańı´ (paging, odkla´dańı´ jednotlivyćh strańek procesu), trˇebazˇe je pro tuto cˇinnost z historickyćh du˚vodu˚ take´ pouzˇ´ıvań pojem swap. De´lka strańek, na ktere´ je rozdeˇlena virtua´lnı´ pameˇt’, je obvykle 1 kB nebo 4 kB, podle velikosti bloku˚ na disku, kam se pameˇt’odkla´da´. V Linuxu je swapovańı´ optimalizovańo tak, aby v prˇ´ıpadeˇ nutne´ potrˇeby dalsˇ´ıho volne´ho mı´sta ve fyzicke´ pameˇti byla mensˇ´ı pravdeˇpodobnost, zˇe bude potrˇeba odkla´dat neˇktere´ strańky do swapu – strańky, ktere´ se nepouzˇ´ıvajı´, i kdyzˇ jsou rezervovańy, jsou odlozˇeny, aby zbytecˇneˇ nezabı´raly mı´sto ve fyzicke´ pameˇti. Pouzˇ´ıva´ se bud’ swap soubor nebo swap partition (doporucˇuje se spı´sˇe partition), swap partition nema´ zˇa´dny´ souborovy´ syste´m (nelze ji prˇipojit), v souboru fstab ale musı´ by´t uvedena (pokud je pouzˇ´ıvańa, samozrˇejmeˇ) a mı´sto oznacˇenı´ souborove´ho syste´mu je zde rˇeteˇzec swap. Swapovacıćh souboru˚ i partitions mu˚zˇe by´t pouzˇ´ıvańo i vıće (obvykle azˇ 8). Prˇı´klad 3.14 Nove´ swap soubory mu˚zˇeme vytva´rˇet podle potrˇeby za beˇhu syste´mu, vytvorˇ´ıme soubor s urcˇity´mi vlastnostmi (musı´ to by´t soubor bez pra´zdnyćh mı´st s vhodnou de´lkou). dd if=/dev/zero of=/novy_swap bs=4096 count=65536

jeden ze zpu˚sobu˚ vytvorˇenı´ souboru vhodne´ho pro pouzˇitı´ jako swap

3.6

SI´Tˇ

80

mkswap /novy_swap

prˇevedenı´ existujıćı´ho souboru na swap soubor (na jeho zacˇa´tek se zapı´sˇou potrˇebne´ rˇ´ıdicı´ struktury, prova´dı´ se obvykle jen prˇi instalaci) swapon /novy_swap

zapnutı´ pouzˇ´ıvańı´ souboru pro swapovańı´, mu˚zˇe to by´t ktery´koliv soubor, ktery´ byl oznacˇen pomocı´ mkswap Pokud chceme pouzˇ´ıvat swap partition, stacˇ´ı, kdyzˇ je uvedena v souboru fstab s oznacˇenı´m swap (mu˚zˇe jich opeˇt by´t vıće nezˇ jedna), zapnutı´ pouzˇ´ıvańı´ teˇchto oblastı´ pro swap se prova´dı´ take´ prˇ´ıkazem swapon.

Pokud ma´me instalovańo vıće operacˇnıćh syste´mu˚, za jistyćh okolnostı´ a po provedenı´ neˇkteryćh nastavenı´ mohou sdı´let stejny´ odkla´dacı´ prostor.

3.6

Sı´t’

Prˇi praći se sı´tı´ prˇedevsˇ´ım pouzˇ´ıva´me protokoly ftp, telnet nebo ssh (ostatnı´ jsou pouzˇ´ıvańy spı´sˇe v graficke´m prostrˇedı´, naprˇ. http). Ke spusˇteˇnı´ teˇchto protokolu˚ obvykle slouzˇ´ı prˇ´ıkazy stejneˇ pojmenovane´. ftp hpoc ˇı ´tac ˇi prˇenos souboru ˚ ; je nutne´ prˇihla´sit se k pocˇ´ıtacˇi, ktery´ zada´va´me (tj. prˇi-

$

hla´sit se). Po prˇihla´sˇenı´ obvykle mu˚zˇeme zobrazit seznam prˇ´ıkazu˚, ktere´ mu˚zˇeme pouzˇ´ıvat, zadańı´m ?. telnet hpoc ˇı ´tac ˇi prˇ´ıkaz pro vzda´lene´ prˇipojenı´ k UNIXove´mu serveru, na ktere´m ma´me

konto, je vyvolańa prˇihlasˇovacı´ procedura. Pouzˇ´ıva´me vsˇechny prˇ´ıkazy vy´sˇe (i nı´zˇe) uvedene´, jakobychom sedeˇli prˇ´ımo u pocˇ´ıtacˇe, na ktery´ se prˇihlasˇujeme, vcˇetneˇ vyvolańı´ na´poveˇdy. Praći s telnetem ukoncˇ´ıme kla´vesou q . ssh <poc ˇı ´tac ˇ> podobneˇ jako telnet, ale spojenı´ je sˇifrovane´, proto bezpecˇneˇjsˇ´ı, doporu-

cˇuje se pouzˇ´ıvat mı´sto telnetu. Da´le v UNIXu samozrˇejmeˇ najdeme prostrˇedky pro komunikaci mezi uzˇivateli prˇihla´sˇeny´mi ke stejne´mu UNIXove´mu syste´mu, elektronickou posˇtu, atd. Prˇi spra´veˇ male´ sı´teˇ se mu˚zˇe pouzˇ´ıvat soubor /etc/hosts, ktery´ obsahuje domeńove´ adresy a aliasy pro urcˇite´ IP adresy v male´ sı´ti, je zde take´ naprˇ´ıklad rˇa´dek 127.0.0.1

localhost

Tento soubor je pouzˇ´ıvań protokolem IPv4 iIPv6, takzˇe na syste´mu podporujıćı´m oba protokoly zde budou i rˇa´dky pro protokol IPv6, naprˇ´ıklad ::1 fe00::0

localhost ipv6-localhost ipv6-loopback ipv6-localnet

$

3.6

SI´Tˇ

81

ff00::0 ff02::1 ff02::2 ff02::3

ipv6-mcastprefix ipv6-allnodes ipv6-allrouters ipv6-allhosts

Z nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ıch prˇ´ıkazu˚ pro praći se sı´tı´: ping [-c n] [-R] poc ˇı ´tac ˇ

$

zjisˇteˇnı´ dostupnosti a odezvy urcˇite´ IP nebo domeńove´ adresy. Funguje prakticky stejneˇ jako tento prˇ´ıkaz ve Windows. Odesı´la´ cı´love´mu pocˇ´ıtacˇi testovacı´ zpra´vy ICMP request (kazˇdou sekundu) a cˇeka´ na odezvu. Prˇ´ıkaz pracuje interaktivneˇ, jeho cˇinnost prˇerusˇ´ıme naprˇ´ıklad stiskem kla´ves Ctrl+C , pak vypı´sˇe souhrnnou statistiku (kolik paketu˚ bylo odeslańo, prˇijato, podı´l ztracenyćh, da´le odezvu cı´love´ho pocˇ´ıtacˇe – nejrychlejsˇ´ı, pru˚meˇr a nejpomalejsˇ´ı odpoveˇd’, strˇednı´ odchylka). Cı´lovy´ pocˇ´ıtacˇ zada´va´me bud’ jeho IP adresou, nebo jeho URL (tj. www.xxx.zz). Prˇepıńacˇ -c urcˇuje, kolik paketu˚ ma´ by´t odeslańo, prˇepıńacˇ -R zobrazı´ vsˇechny uzly sı´teˇ, prˇes ktere´ vedla komunikace, dalsˇ´ı volby zjistı´me z manua´lovyćh strańek. ifconfig

zjisˇteˇnı´ MAC adresy (to je hardwarova´ adresa sı´t’ove´ karty – adresa na spojove´ vrstveˇ v OSI modelu), a take´ IP adresy pro urcˇite´ rozhranı´, masky sı´teˇ, atd., prˇideˇlenı´ IP adresy urcˇite´mu rozhranı´ (naprˇ´ıklad ethernetove´ karteˇ – jako rozhranı´ pouzˇijeme eth0), je v adresa´rˇi /sbin ifconfig -a zobrazı´ informaci o vsˇech sı´t’ovyćh rozhranıćh ifconfig eth0 zobrazı´ informaci o sı´t’ove´m rozhranı´ eth0 (to obvykle by´va´ ether-

netova´ karta), vy´stup mu˚zˇe vypadat takto: eth0

Link encap:Ethernet HWaddr 00:0a:31:8a:75:72 inet addr:172.28.124.128 Bcast:172.28.124.255 Mask:255.255.255.0 inet6 addr: fe52::126a:24af:ff8b:818b/64 Scope:Link UP BROADCAST NOTRAILERS RUNNING MULTICAST MTU:1500 Metric:1 RX packets:3612 errors:3558 dropped:0 overruns:0 frame:0 TX packets:2344 errors:0 dropped:0 overruns:0 carrier:0 collisions:0 txqueuelen:1000 RX bytes:384534 (375.5 KiB) TX bytes:798863 (780.1 KiB) Interrupt:19 Base address:0x2024

ifconfig eth0 down

„shodı´“ zarˇ´ızenı´ eth0 (zneaktivnı´ tuto kartu)

M

3.6

SI´Tˇ

82

ifconfig eth0 up aktivuje zarˇ´ızenı´ eth0 ifconfig eth0 down hw ether 00:00:00:00:00:02

kromeˇ toho, zˇe zneaktivnı´ zarˇ´ızenı´ eth0, take´ mu prˇirˇadı´ MAC adresu; podprˇ´ıkaz hw ether adresa znamena´, zˇe jde o ethernetovou kartu, ktere´ prˇirˇazujeme danou adresu (prˇed podobny´mi zmeˇnami je vzˇdy nutne´ kartu zneaktivnit) ifconfig eth0 172.119.124.104 netmask 255.255.255.0 up nastavı´ IP adresu a masku podsı´teˇ pro eth0, pak je zaktivnı´ (prˇedpokla´da´me, zˇe prˇedtı´m byla tato karta neaktivnı´)

Tento prˇ´ıkaz ma´ dalsˇ´ı volby, ktery´mi lze naprˇ´ıklad urcˇovat multicast a broadcast adresy, prˇideˇlovat zdroje (I/O pameˇt’, IRQ apod.), nastavovat metriky, atd. netstat

kontroluje konfiguraci a provoz na sı´ti, velmi komplexnı´ na´stroj s ru˚zny´mi prˇepıńacˇi (pro zobrazenı´ smeˇrovacı´ tabulky, zobrazenı´ spojenı´, atd.) – pokud nepracujeme s prˇ´ıstupovy´mi opra´vneˇnı´mi roota, vypisujı´ se pouze informace o nasˇich vlastnıćh procesech a jejich spojenıćh vypı´sˇe vsˇechny nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı informace (otevrˇene´ sı´t’ove´ porty, vzda´leny´ syste´m, se ktery´m se komunikuje, stav spojenı´ netstat -natp | grep LISTEN zobrazı´ vsˇechny otevrˇene´ porty protokolu TCP (prˇepıńacˇ -t, pro UDP by byl prˇepıńacˇ -u), soucˇa´stı´ vy´pisu budou take´ procesy, ktere´ porty otevrˇely (prˇepıńacˇ -p), filtrujeme pouze naslouchajıćı´ procesy (cˇekajı´ na prˇ´ıchozı´ spojenı´) netstat -a

Implementace prˇ´ıkazu netstat se lisˇ´ı na ru˚znyćh unixovyćh syste´mech, prˇedevsˇ´ım na BSD syste´mech se setka´me s odlisˇny´mi prˇepıńacˇi nebo mı´rny´mi odlisˇnosti v mnozˇstvı´ vypsanyćh informacı´ (sloupcu˚) u tohoto prˇ´ıkazu. Neˇktere´ podobne´ informace zı´ska´me take´ z vy´stupu prˇ´ıkazu lsof, se ktery´m jsme se sezna´mili jizˇ drˇ´ıve (strana 70). arp

praće s tabulkami ARP (tyto tabulky slouzˇ´ı k rychlejsˇ´ımu prˇekladu mezi IP adresou a hardwarovou – MAC – adresou sı´t’ove´ karty) zobrazı´ ARP tabulku, druhy´ prˇepıńacˇ znamena´, zˇe vsˇechny adresy se zobrazı´ v cˇ´ıselne´m tvaru (mı´sto domeńovyćh na´zvu˚) arp -n -i eth1 zobrazı´ ARP tabulku zadane´ho sı´t’ove´ho rozhranı´ (to na´sleduje za prˇepıńacˇem -i) arp -s 123.123.123.123 -i eth1 prˇidańı´ za´znamu do ARP tabulky pro kartu eth1 arp -d 123.123.123.123 -i eth1 odebrańı´ za´znamu z ARP tabulky pro kartu eth1 arp -a -n

3.6

SI´Tˇ

83

arping [pr ˇepı ńac ˇe] poc ˇı ´tac ˇ

prˇ´ıkaz s podobnou funkcı´ jako ping, ale pouzˇ´ıva´ jiny´ typ paketu˚ (pakety posı´lane´ prˇ´ıkazem ping mohou by´t neˇktery´mi servery a firewally ignorovańy cˇi zahazovańy). Mu˚zˇeme pouzˇ´ıvat prˇepıńacˇ -c a take´ neˇktere´ dalsˇ´ı prˇepıńacˇe se stejny´m vy´znamem jako u ping, da´le naprˇ. prˇepıńacˇ -b zpu˚sobı´, zˇe vsˇechny pakety budou zası´lańy formou broadcast (bez tohoto prˇepıńacˇe pouze prvnı´ dotaz, ten slouzˇ´ı ke zjisˇteˇnı´, kde hledat uzel sı´teˇ s danou IP adresou). traceroute poc ˇı ´tac ˇ

tento na´stroj slouzˇ´ı k trasovańı´ (vypsańı´ cesty k zadane´mu pocˇ´ıtacˇi). Je obvykle v adresa´rˇi /sbin nebo /usr/sbin. Funguje podobneˇ jako ping -R, ale vy´pis je podrobneˇjsˇ´ı a mozˇnosti prˇ´ıkazu rozsˇirˇujı´ dalsˇ´ı prˇepıńacˇe (v manua´lovyćh strańkaćh). route

praće se smeˇrovacı´ tabulkou host

tento jednoduchy´ program prˇeva´dı´ IP adresu na DNS a naopak, podle toho, jaky´ parametr zada´me. Ru˚zny´mi parametry mu˚zˇeme rˇ´ıdit dalsˇ´ı zobrazovane´ informace. nslookup

kontrola cˇinnosti DNS serveru (bez parametru˚: vyhleda´ DNS servery pro danou domeńu, prˇ´ıpadneˇ mu˚zˇeme program spustit v interaktivnı´m rezˇimu (spusˇteˇnı´ bez parametru˚), ve ktere´m zada´va´me prˇ´ıkazy interpretovane´ programem nslookup, na´poveˇda se zobrazı´ prˇ´ıkazem help named

spra´va a prˇ´ıstup k DNS (jmenne´ sluzˇby), program byl pu˚vodneˇ pouzˇ´ıvań ve veˇtvi BSD, ted’ je na veˇtsˇineˇ unixovyćh syste´mu˚ vcˇetneˇ Linuxu iptables

konfigurace firewallu netfilter (cozˇ je standardnı´ firewall v Linuxu, podrobneˇji v na´sledujıćı´ kapitole), existujı´ dalsˇ´ı na´stroje vcˇetneˇ teˇch s graficky´m rozhranı´m, ktere´ zjednodusˇujı´ praći s firewallem Vybavenost unixovyćh syste´mu˚ na´stroji pro praći se sı´teˇmi je obecneˇ vysoka´, ovsˇem v kazˇde´m unixove´m syste´mu svy´m zpu˚sobem specificka´. Neˇktere´ firmy distribuujıćı´ unixove´ syste´my prˇida´vajı´ sve´ vlastnı´ typicke´ na´stroje. Odlisˇnosti jsou take´ v souborech a adresa´rˇ´ıch, ktere´ se sı´teˇmi souvisejı´. Veˇtsˇina konfiguracˇnıćh skriptu˚ obvykle by´va´ v adresa´rˇi /etc/sysconfig/network a jeho podadresa´rˇ´ıch, v neˇkteryćh linuxovyćh distribucıćh to je adresa´rˇ /etc/rc.d/rc.inet1 (Slackware), /etc/conf.d/net (Gentoo) nebo /etc/network (Debian). Dynamicke´ (momenta´lnı´) nastavenı´ sı´teˇ obvykle najdeme v podadresa´rˇ´ıch a souborech v syste´mu /proc, naprˇ´ıklad v souborech /proc/net/arp, /etc/networks, /etc/hosts, /etc/ethers.

P

3.6

SI´Tˇ

84

´ koly U 1. Projdeˇte si vsˇechny konfiguracˇnı´ soubory souvisejıćı´ se sı´teˇmi, ktere´ byly zmıńeˇny v te´to sekci a ktere´ jsou dostupne´ ve vasˇ´ı distribuci.

C

2. Zjisteˇte dostupnost serveru www.google.com. Zjisteˇte cestu prˇes smeˇrovacˇe k tomuto serveru. 3. Zjisteˇte (vypisˇte) informace o sı´t’ovyćh rozhranıćh na sve´m pocˇ´ıtacˇi. 4. Projdeˇte si manua´lovou strańku prˇ´ıkazu netstat a zjisteˇte nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı prˇepıńacˇe. Porovnejte s prˇepıńacˇi, ktere´ se pouzˇ´ıvajı´ u stejnojmenne´ho prˇ´ıkazu ve Windows.

R

Kapitola

4

Nasazenı´ syste´mu V te´to kapitole se budeme zaby´vat pokrocˇily´mi mechanismy rˇ´ızenı´ prˇ´ıstupu, popisem beˇhu syste´mu vcˇetneˇ jeho startu, na´stroji na logovańı´ provozu, firewallem, projdeme si instalaci syste´mu a aplikacı´ vcˇetneˇ prˇ´ıkazu˚ pro balıćˇkovacı´ syste´my, a v neposlednı´ rˇadeˇ se podı´va´me na mozˇnosti zabezpecˇenı´ Linuxu.

4.1 4.1.1

Pokrocˇile´ mechanismy rˇı´zenı´ prˇı´stupu POSIX ACL

V normeˇ POSIX, kterou jizˇ (alesponˇ podle jmeńa a urcˇenı´) zna´me z prˇedchozı´ho semestru, jsou definovańy take´ bezpecˇnostnı´ seznamy rˇ´ızenı´ prˇ´ıstupu, ACL (Access Control List). Samotne´ ACL se ukla´dajı´ jako metadata souborove´ho syste´mu ve formeˇ rozsˇ´ırˇenyćh atributu˚. Podobneˇ jako u ACL ve Windows nebo v sı´t’ovyćh zarˇ´ızenıćh, i zde jde o to pro vyjmenovane´ uzˇivatele nebo cˇleny skupin definovat prˇ´ıstupova´ opra´vneˇnı´ (jde o jemneˇjsˇ´ı rozdeˇlenı´ nezˇ vlastnı´k–skupina–zbytek). Princip prˇ´ıstupovyćh opra´vneˇnı´ rwx je vpodstateˇ zachovań, jen ma´me vıće mozˇnostı´ pro jejich prˇirˇazovańı´.

P

Rozlisˇujeme trˇi typy ACL: • ACL pro uzˇivatele, • ACL pro skupiny, • ACL pro ostatnı´ Pro praći s ACL slouzˇ´ı vıće ru˚znyćh prˇ´ıkazu˚. Jejich seznam (resp. seznam souvisejıćıćh manua´lovyćh strańek) mu˚zˇeme zı´skat naprˇ´ıklad takto: apropos -s 1 acl ; apropos -s 8 acl

(vypı´sˇeme prˇ´ıkazy, ktere´ v popisu obsahujı´ tuto zkratku, a to pouze z manua´lovyćh strańek v sekcıćh 1 a 8). 85

4.1

POKROCˇILE´ MECHANISMY RˇI´ZENI´ PRˇI´STUPU

86

Vy´stup mu˚zˇe vypadat takto: aclocal (1) chacl (1) getfacl (1) setfacl (1) smbcacls (1) slapacl (8) tcpdmatch (8) vfs_gpfs (8)

-

manual page for aclocal 1.10.1 change the access control list of a file or a directory get file access control lists set file access control lists Set or get ACLs on an NT file or directory names Check access to a list of attributes tcp wrapper oracle gpfs specific samba extensions like acls and prealloc

Na´s zajı´majı´ prˇedevsˇ´ım prˇ´ıkazy getfacl a setfacl, ktere´ slouzˇ´ı k zobrazenı´ a zmeˇna´m ACL seznamu˚. Existujıćı´ nastavenı´ mu˚zˇeme take´ exportovat (za´lohovat) do souboru.

M

$

Prˇı´klad 4.1 Mechanismus ACL je transparentnı´, prˇ´ıstupove´ funkce fungujı´ i v prˇ´ıpadeˇ, zˇe nenı´ zapnuty´. Naprˇ´ıklad na syste´mu s nainstalovany´mi (to je obvykle´) a vypnuty´mi ACL (nepouzˇ´ıvany´mi) prˇi zadańı´ prˇ´ıkazu getfacl ˜/.bashrc

zı´ska´me tento vy´stup: # file: .bashrc # owner: sarka # group: users user::rwgroup::r-other::r--

Pokud je na zadany´ soubor uplatneˇn ACL, naprˇ´ıklad uzˇivateli nadrizeny majı´ by´t explicitneˇ nastavena pra´va rw-, pak by zde byl jeden rˇa´dek navıć, a to user:nadrizeny:rw-

Tedy forma´t vy´pisu je celkem jednoduchy´. Nejdrˇ´ıv (zakomentovaneˇ) je uveden na´zev souboru cˇi adresa´rˇe, vlastnı´k a skupina, na´sledujı´ rˇa´dky s nastaveny´mi ACL ve formeˇ typACL:jme ńo:opra ´vne ˇnı ´

s tı´m, zˇe pokud jmeńo nenı´ uvedeno, jedna´ se o vyćhozı´ nastavenı´ (u typu pro uzˇivatele nastavenı´ pro vlastnı´ka, u typu pro skupinu nastavenı´ pro vyćhozı´ skupinu souboru, u typu „ostatnı´“ pro nevyjmenovany´ zbytek sveˇta).

Prˇı´klad 4.2 Zmeˇnu ACL provedeme takto: setfacl -m u:nadrizeny:rw-,g::rw--,g:apache:rwx,o:--- soubor

M


4.1

87

Jednomu z uzˇivatelu˚ jsme nastavili pra´vo cˇtenı´ a za´pisu, skupineˇ souboru takte´zˇ, skupineˇ vytvorˇene´ pro webovy´ server apache jsme povolili vsˇe (pozor, aby to bylo opravdu nutne´) a zbytku sveˇta jsme vsˇe zaka´zali. Vsˇimneˇte si, zˇe v poslednı´ cˇa´sti nastavenı´ ACL (pro zbytek sveˇta) nejsou dveˇ dvojtecˇky, ale jen jedna. To je zcela vporˇa´dku, u „ostatnıćh“ se ani nepocˇ´ıta´ s mozˇnostı´ zada´vat neˇcˇ´ı jmeńo.

Lze definovat take´ masku, ktera´ naprˇ´ıklad snı´zˇ´ı vsˇechna opra´vneˇnı´, ktera´ byla explicitneˇ nadefinovańa. ´ koly U V manua´lovyćh strańkaćh zjisteˇte, jak lze prˇi nastavovańı´ ACL neˇktere´ho adresa´rˇe pouzˇ´ıt rekurzi.

4.1.2

C

Atributy

Atributy v souborovyćh syste´mech. Neˇktere´ souborove´ syste´my v Linuxu dnes podporujı´ atributy. Jedna´ se prˇedevsˇ´ım o souborove´ syste´my ext2 a ext3, ale podporu atributu˚ (trochu jinak pojatyćh) najdeme take´ naprˇ´ıklad u XFS. Atributu˚ je celkem dost (a rozhodneˇ nemajı´ nic spolecˇne´ho s tı´m, co zna´me jako atributy u souborovyćh syste´mu˚ pro Windows). Kromeˇ jine´ho jsou uzˇitecˇne´ naprˇ´ıklad i soubor nelze modifikovat, smazat ani prˇejmenovat, ani na neˇj nelze vytvorˇit odkaz a soubor lze otevrˇ´ıt pouze v rezˇimu append (tj. mu ˚ zˇeme jen prˇida´vat data na konec, ale

ne modifikovat pu˚vodnı´ obsah), hodı´ se naprˇ´ıklad u du˚lezˇityćh LOG souboru˚ S (velke´ S) po provedenı´ jakyćhkoliv zmeˇn dojde k okamzˇite´ synchronizaci, tj. data jsou

okamzˇiteˇ zapisovańa na disk I (velke´ I) je nastavovań automaticky u vsˇech adresa´rˇu ˚ , ktere´ byly indexovańy pro

vyhleda´vańı´ A znamena´, zˇe u souboru nebude prˇi prˇ´ıstupu k neˇmu aktualizovańa hodnota atime

(access time), cozˇ u cˇasto otevı´ranyćh souboru˚ mu˚zˇe urychlit praći s nimi s (male´ s) je nastaven u souboru ˚ , jejichzˇ smazańı´ ma´ by´t „du˚kladne´“, bohuzˇel imple-

mentace tohoto atributu je odlisˇna´ v ru˚znyćh distribucıćh a nemusı´ by´t zcela bezpecˇna´ (naprˇ´ıklad obsah souboru mu˚zˇe by´t prˇi mazańı´ prˇepsań nulami, na´hodny´mi hodnotami, a nebo v nejhorsˇ´ım prˇ´ıpadeˇ nemusı´ by´t na neˇj vu˚bec brań zrˇetel)

P


4.1

88

S atributy pracujeme pomocı´ teˇchto prˇ´ıkazu˚: lsattr

$

vypı´sˇe nastavene´ atributy pro zadany´ soubor nebo vıće souboru˚ (na´zvy souboru˚ pouzˇijeme jako parametry prˇ´ıkazu), seznam souboru˚ (cˇi adresa´rˇu˚) mu˚zˇeme tomuto prˇ´ıkazu prˇedat i prˇes rouru (naprˇ´ıklad ls -a | lsattr) chattr

slouzˇ´ı ke zmeˇneˇ atributu˚ souboru (neˇktere´ atributy nelze meˇnit, naprˇ´ıklad atribut o indexaci), jako parametr pı´sˇeme na´zev souboru, jehozˇ atributy chceme nastavovat, da´le atribut a prˇ´ıpadneˇ dalsˇ´ı volby (naprˇ´ıklad pro rekurzivnı´ nastavenı´ atributu˚) chattr +s soubor.txt nastavenı´ atributu „s“ pro zadany´ soubor, po zadańı´ prˇ´ıkazu lsattr soubor.txt zı´ska´me tento vy´stup: s-------------- soubor.txt chattr -d souborbezzalohy.sh takto odebı´ra´me atribut (nastaveny´ atribut „d“

znamena´, zˇe soubor nebude automaticky za´lohovań, tedy odstraneˇnı´m atributu jsme zajistili, zˇe soubor bude za´lohovań, pokud je to nastaveno pro dany´ oddı´l) Rozsˇı´rˇene´ (extended) atributy. Mechanismus rozsˇ´ırˇenyćh atributu˚ umozˇnˇuje definovat vlastnı´ na´zvy atributu˚ (a samozrˇejmeˇ i jejich hodnoty). Nejsme tedy odka´zańi jen na omezenou mnozˇinu atributu˚ souvisejıćıćh se souborovy´m syste´mem. Rozsˇ´ırˇene´ atributy jsou pouzˇ´ıvańy prˇedevsˇ´ım v souvislosti se zvy´sˇenı´m zabezpecˇenı´, setka´me se s nimi naprˇ´ıklad v modulu SELinux a na nich je take´ zalozˇen mechanismus POSIX ACL.

P

Pro praći s rozsˇ´ırˇeny´mi atributy slouzˇ´ı prˇ´ıkazy getfattr a setfattr.

4.1.3

PAM

Syste´m PAM (Pluggable Authentication Modules) je mechanismus rozsˇirˇujıćıćh bezpecˇnostnıćh modulu˚ pouzˇ´ıvany´ na Linuxu, ve FreeBSD a v Solarisu. Pomocı´ PAM lze naprˇ´ıklad povolovat prˇihla´sˇenı´ jen v urcˇity´ cˇas a pouze z urcˇite´ho mı´sta (termina´lu), stanovit limity na prostrˇedky (pocˇty spusˇteˇnyćh procesu˚ na relaci, spotrˇebu pameˇti, apod., takto mu˚zˇeme do urcˇite´ mı´ry zabrańit u´toku˚m typu DoS), volit ru˚zne´ metody sˇifrovańı´ hesel, atd. Je to syste´m zalozˇeny´ na za´sobnı´ku s moduly (pam_stack) s tı´m, zˇe prˇi autentizaci uzˇivatele je za´sobnı´k procha´zen shora dolu˚ a kazˇdy´m modulem musı´ „projı´t“, tedy kazˇdy´ modul v za´sobnı´ku musı´ da´t souhlas s autentizacı´. PAM vyuzˇ´ıvajı´ ru˚zne´ sluzˇby, ke ktery´m se autentizujı´ uzˇivatele´ (kromeˇ jine´ho take´ sluzˇba prˇihlasˇovańı´ uzˇivatele do syste´mu nebo neˇktere´ de´mony pro prˇ´ıstup ke sve´ konfiguraci). Pokud sluzˇba chce vyuzˇ´ıvat PAM, vytvorˇ´ı si vlastnı´ za´sobnı´k modulu˚, ktery´ specifikuje v souboru v adresa´rˇi /etc/pam.d. Tedy celkoveˇ je trˇeba vytvorˇit v tomto adresa´rˇi vlastnı´ soubor a v neˇm specifikovat svu˚j za´sobnı´k. Pokud sluzˇba nechce vytva´rˇet vlastnı´ soubor, mu˚zˇe pouzˇ´ıt vyćhozı´ /etc/pam.d/other.

P

4.1


89

Svu˚j za´sobnı´k si sluzˇba mu˚zˇe vytva´rˇet z modulu˚ ulozˇenyćh v souborech, ktere´ se obvykle jmenujı´ stejneˇ a majı´ prˇ´ıponu .SO). Modulu˚ je celkem hodneˇ, naprˇ´ıklad: • pam_access – lze omezit mı´sta, odkud se uzˇivatel (nebo skupina uzˇivatelu˚) mu˚zˇe prˇihlasˇovat (platı´ i pro vzda´lena´ prˇihla´sˇenı´, lze zadat take´ IP adresy) • pam_time – lze omezit cˇas prˇihlasˇovańı´ uzˇivatelu˚ • pam_securetty – omezenı´ mozˇnosti prˇihla´sˇenı´ uzˇivatele root ze specifikovanyćh zarˇ´ızenı´ (definujeme „bezpecˇne´“ termina´ly pro prˇihla´sˇenı´ roota) • pam_cracklib – kontrola hesel, zda nejsou snadno prolomitelna´ tzv. slovnı´kovy´m u´tokem • pam_pwhistory – ukla´da´ se historie hesel, cˇ´ımzˇ se da´ zabrańit, aby si uzˇivatele´ (nucenı´ si obcˇas meˇnit heslo) naprˇ´ıklad nevolili cyklicky strˇ´ıdaveˇ pa´r hesel • pam_tally – tento modul sleduje mnozˇstvı´ neu´speˇsˇnyćh prˇihla´sˇenı´, ktera´ na´sledujı´ prˇ´ımo za sebou; stanovı´me hranici (naprˇ´ıklad 3) a po prˇekrocˇenı´ te´to hranice lze usoudit, zˇe jde o slovnı´kovy´ u´tok na heslo, tedy zablokujeme ućˇet • pam_userdb – prˇi autentizaci se pouzˇ´ıva´ databa´ze Berkeley DB database (je indexovańa podle prˇihlasˇovacı´ho jmeńa, ke kazˇde´mu je ulozˇeno heslo) Seznam modulu˚ zı´ska´me naprˇ´ıklad z manua´lovyćh strańek, mu˚zˇeme zadat apropos -s 8 pam

Kazˇdy´ PAM modul musı´ by´t neˇjak nakonfigurovań. Konfigurace je obvykle ulozˇena v souborech /etc/security/na ´zev.conf, naprˇ´ıklad konfigurace modulu pam_access je v souboru /etc/security/access.conf. Tyto soubory jsou obvykle dobrˇe okomentovańy, tedy pokud chceme konfiguraci zmeˇnit, obvykle neby´va´ proble´m. Prˇı´klad 4.3 Konkre´tnı´ konfigurace ale mu˚zˇe by´t uvedena take´ prˇ´ımo u na´zvu modulu. Naprˇ´ıklad do souboru /etc/pam.d/login prˇida´me rˇa´dek account

required

/lib/security/pam_tally.so deny=3 no_magic_root

To znamena´, zˇe po trˇech selhańıćh prˇihla´sˇenı´ (deny=3) bude ućˇet zablokovań, a platı´ to i pro prˇihlasˇovańı´ roota. Existujı´ take´ dalsˇ´ı parametry, ktere´ bychom zjistili v manua´love´ strańce (man pam_tally, naprˇ´ıklad doba, po kterou ma´ by´t ućˇet zamknut).

´ koly U 1. Podle na´vodu v textu vypisˇte seznam PAM modulu˚. 2. Da´le se podı´vejte do adresa´rˇe /etc/pam.d a vypisˇte si obsah neˇkteryćh souboru˚, ktere´ v neˇm najdete.

C


4.1

4.1.4

90

Capabilities (kvalifikace)

Capabilities (kvalifikace, take´ schopnosti) prˇedstavujı´ nı´zkou´rovnˇovy´ mechanismus (na u´rovni ja´dra) rˇ´ızenı´ prˇ´ıstupu. Mu˚zˇeme je cha´pat jako nı´zkou´rovnˇove´ ACL stanovene´ pro urcˇite´ typy operacı´ (ne pro objekty). Konkre´tnı´mu uzˇivateli lze prˇirˇadit nebo odebrat urcˇite´ opra´vneˇnı´ k prova´deˇnı´ stanovene´ cˇinnosti. Neˇktere´ z nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ıch kvalifikacı´: pra´vo zmeˇnit vlastnı´ka souboru

CAP_CHOWN CAP_KILL

pra´vo zası´lat signa´ly cizı´m procesu˚m

CAP_SETPCAP

pra´vo prˇena´sˇet kvalifikace na jiny´ proces (standardneˇ majı´ pouze vla´kna

ja´dra) CAP_LINUX_IMMUTABLE pra´vo nastavovat neˇktere´ vlastnosti, naprˇ´ıklad nastavovat cˇi rusˇit atribut „a“ (soubor lze otevrˇ´ıt pouze v rezˇimu append), je to jedna z ma´la mozˇnostı´

jak ochrańit nastavenı´ atributu˚ CAP_SYS_RAWIO

tato kvalifikace umozˇnˇuje prova´deˇt nı´zkou´rovnˇove´ I/O operace se za-

rˇ´ızenı´mi Pro praći s capabilities existujı´ funkce, ale lze take´ nainstalovat balıćˇek s programem lcap. Capabilities jsou sice funkcˇnı´, ale problematicky´ mechanismus (prˇedevsˇ´ım proto, zˇe procesy v uzˇivatelske´m prostoru nemohou sve´ kvalifikace volneˇ prˇeda´vat a deˇdit).

4.1.5

Chrańeˇne´ prostrˇedı´ pro beˇh procesu

Neˇkdy je vhodne´ z bezpecˇnostnıćh du˚vodu˚ omezit prostrˇedı´, ve ktere´m dany´ proces beˇzˇ´ı. Pod pojmem prostrˇedı´ se zde prˇedevsˇ´ım myslı´ dostupnost neˇkteryćh „citliveˇjsˇ´ıch“ souboru˚ a adresa´rˇu˚. Toto upravene´ prostrˇedı´ se nazy´va´ chroot (changed root). Jak vı´me, korˇenovy´m adresa´rˇem je root, oznacˇovany´ symbolem „/“. Tento adresa´rˇ vidı´ jako korˇenovy´ veˇtsˇina procesu˚. Je vsˇak mozˇne´ vytvorˇit novy´ adresa´rˇ neˇkde ve strukturˇe adresa´rˇu˚, nakopı´rovat do neˇj potrˇebne´ soubory a adresa´rˇe (jen v nejnutneˇjsˇ´ı mı´rˇe) a sdeˇlit spousˇteˇne´mu procesu, zˇe tento vytvorˇeny´ adresa´rˇ je root a tam ma´ take´ hledat vsˇe, co bude potrˇebovat. Skutecˇny´ root je pro tento proces neviditelny´, vidı´ pouze ten svu˚j, virtua´lnı´. Prˇi vytvorˇenı´ a zprovozneˇnı´ chroot prostrˇedı´ potrˇebujeme tyto prˇ´ıkazy: mkdir

je trˇeba vytvorˇit adresa´rˇ, ktery´ bude pro na´sˇ proces viditelny´ jako root cp

do tohoto adresa´rˇe musı´me zkopı´rovat soubory a adresa´rˇe, ktere´ proces potrˇebuje ke sve´mu beˇhu, protozˇe jinak by se k nim nedostal chroot

tı´mto prˇ´ıkazem spustı´me proces uvnitrˇ nasˇeho chrańeˇne´ho prostrˇedı´

P $

BEˇH SYSTE´MU

4.2

91

spusˇteˇnı´ programu v chrańeˇne´m prostrˇedı´, adresa´rˇ musı´ by´t prˇedem vytvorˇen a do neˇj take´ zkopı´rovań bina´rnı´ soubor s programem, jsou nutna´ vysoka´ prˇ´ıstupova´ opra´vneˇnı´ (tj. naprˇ´ıklad prˇedrˇadı´me prˇ´ıkaz sudo)

chroot /chranenyadresar program

ldd

tento prˇ´ıkaz na´m pomu˚zˇe zjistit knihovny, ktere´ zadany´ proces potrˇebuje ke sve´mu beˇhu vypı´sˇe se seznam knihoven, ktere´ se dynamicky linkujı´ prˇi spusˇteˇnı´ programu /bin/bash (dosadı´me svu˚j program, ktery´ chceme spousˇteˇt v chrańeˇne´m prostrˇedı´), vypsane´ knihovny musı´me zkopı´rovat do adresa´rˇe pro chrańeˇne´ prostrˇedı´ se zachovańı´m adresa´rˇove´ struktury (naprˇ´ıklad zrˇejmeˇ bude nutne´ vytvorˇit podadresa´rˇ lib pro knihovny)

ldd /bin/bash

Chrańeˇne´ prostrˇedı´ chroot nenı´ samospasitelne´. Existujı´ zpu˚soby, jak se proces uzavrˇeny´ v chroot prostrˇedı´ mu˚zˇe dostat ven, naprˇ´ıklad zneuzˇitı´m prˇ´ıkazu˚ mount nebo mknod (proces by mohl odpojit a znovu prˇipojit souborovy´ syste´m, cˇ´ımzˇ by zrusˇil izolaci, druhy´m prˇ´ıkazem by mohl vytvorˇit vlastnı´ specia´lnı´ soubor zarˇ´ızenı´ s prˇ´ımy´m prˇ´ıstupem do pameˇti, cˇ´ımzˇ by zase zı´skal prˇ´ılezˇitost zrusˇit svou izolaci). Tyto proble´my se dajı´ cˇa´stecˇneˇ rˇesˇit co nejveˇtsˇ´ım omezenı´m opra´vneˇnı´ a prˇ´ıpadneˇ vytvorˇenı´m chrańeˇne´ho prostrˇedı´ na oddı´lu prˇipojene´m s takovy´mi volbami jako je naprˇ´ıklad nemozˇnost interpretovat specia´lnı´ soubory zarˇ´ızenı´ a prˇipojenı´ pouze pro cˇtenı´.

4.2 4.2.1

Beˇh syste´mu Inicializace syste´mu a proces init

Vı´me, zˇe prˇed startem syste´mu je spusˇteˇn zavadacˇ (u Linuxu obvykle Grub nebo LILO). Tento zavadeˇcˇ nejdrˇ´ıv nabı´dne mozˇnost spusˇteˇnı´ nainstalovanyćh operacˇnıćh syste´mu˚ nebo program na kontrolu pameˇt’ovyćh modulu˚. Prˇedpokla´dejme, zˇe jsme vybrali neˇktery´ Linux. Zava´deˇnı´ syste´mu probı´ha´ takto: 1. Ja´dro je standardneˇ komprimovańo, tedy je nutne´ ho rozbalit, zave´st do pameˇti a zkontrolovat jeho integritu. Take´ se na zacˇa´tku zava´dı´ pocˇa´tecˇnı´ RAMdisk (initrd). 2. V ra´mci prˇ´ıpravy inicializace ja´dra je trˇeba vytvorˇit tabulku strańek pameˇti (protozˇe take´ ja´dro bude potrˇebovat pameˇt’) a detekovat nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı hardware (prˇedevsˇ´ım procesor). 3. Inicializace ja´dra znamena´ rea´lne´ spusˇteˇnı´ cele´ho ja´dra. Zahrnuje vytvorˇenı´ potrˇebnyćh datovyćh struktur pro spra´vu procesu˚, pameˇtı´ apod., nastavenı´ obsluhy prˇerusˇenı´, inicializaci ovladacˇu˚, ktere´ jsou zakompilovańy do ja´dra (neˇktere´ musejı´ by´t zakompilovańy, aby vu˚bec ja´dro mohlo fungovat, naprˇ´ıklad ovladacˇe disku˚), detekci

P

BEˇH SYSTE´MU

4.2

92

zarˇ´ızenı´. Pokud je nastaveno automaticke´ zava´deˇnı´ modulu˚ ja´dra, provede se take´ nynı´. 4. Vytvorˇ´ı se prvnı´ „opravdove´“ vy´pocˇetnı´ vla´kno, cozˇ je proces /sbin/init. Proces init rˇ´ıdı´ vesˇkere´ dalsˇ´ı operace v syste´mu vcˇetneˇ zbytku startu syste´mu, a je take´ ´ kolem tohoto procesu je take´ korektnı´ ukoncˇenı´ rodicˇem vsˇech ostatnıćh procesu˚. U syste´mu. 5. Proces init rˇ´ıdı´ zbytek zava´deˇnı´ syste´mu, a to pomocı´ u´rovnı´ beˇhu (viz da´le). Prova´dı´ inicializaci uzˇivatelske´ cˇa´sti syste´mu. Jsou prˇipojeny souborove´ syste´my, aktivovańy bezpecˇnostnı´ technologie, sı´t’ova´ rozhranı´, spusˇteˇny de´mony, nastaveny a nastartovańy konzoly, a nakonec take´ na jedne´ z konzol (obvykle sedme´) graficke´ prostrˇedı´.

4.2.2

´ rovneˇ beˇhu U

Unixove´ syste´my ve standardu System V prˇejı´majı´ u´rovneˇ beˇhu (v BSD se nepouzˇ´ıvajı´). ´ rovenˇ beˇhu je stav procesu init. Podle toho, ktera´ u´rovenˇ beˇhu je pouzˇita, se urcˇuje, U ktere´ cˇa´sti syste´mu majı´ by´t spusˇteˇny. 0 1 2–5 6

Zastavenı´ syste´mu (syste´m nebeˇzˇ´ı) Jednouzˇivatelsky´ rezˇim Uzˇivatelske´ rezˇimy (beˇzˇny´ provoz) Znovuzavedenı´ syste´mu (reboot)

Tabulka 4.1: Obvykle´ u´rovneˇ beˇhu syste´mu Jednouzˇivatelsky´ rezˇim je pouzˇ´ıvań pro administraci syste´mu, kdyzˇ je potrˇeba, aby se rootovi v syste´mu „nemotali“ dalsˇ´ı uzˇivatele´, zvla´sˇteˇ tehdy, kdyzˇ potrˇebuje, aby v neˇktere´m souborove´m syste´mu nebyly zˇa´dne´ soubory otevrˇene´ (naprˇ´ıklad prˇi za´lohovańı´ nebo kontrole konzistence souborove´ho syste´mu). Pro beˇzˇny´ provoz se pouzˇ´ıvajı´ uzˇivatelske´ rezˇimy, kazˇdy´ unixovy´ syste´m ma´ pro tento ućˇel stanovenu vyćhozı´ volbu (by´va´ to veˇtsˇinou 3, 4 nebo 5). Vyćhozı´ u´rovenˇ beˇhu, ktera´ je pouzˇita prˇi zavedenı´ syste´mu, je urcˇena v souboru /etc/inittab. Jinou u ´ rovenˇ mu˚zˇeme nastavit naprˇ´ıklad prˇi startu syste´mu v zavadeˇcˇi, a to spusˇteˇnı´m ja´dra s parametrem single (pro jednouzˇivatelsky´ rezˇim) nebo emergency (pro zaćhranny´ rezˇim), nebo za beˇhu syste´mu prˇ´ıkazem telinit.

Kazˇdy´ syste´m si konkre´tnı´ vy´znam u´rovnı´ 2–5 urcˇuje sa´m, cˇasto by´va´ odlisˇena praće bez graficke´ho rozhranı´ a s grafikou, prˇ´ıpadneˇ se sı´tı´ nebo bez nı´. Naprˇ´ıklad u´rovenˇ 2 by´va´ vıćeuzˇivatelsky´ rezˇim bez sı´teˇ a bez grafiky, u´rovenˇ 5 je vıćeuzˇivatelsky´ syste´m se sı´tı´ a grafikou. Prˇi spousˇteˇnı´ syste´mu je nastavena urcˇita´ u´rovenˇ beˇhu a proces init podle cˇ´ısla u´rovneˇ pozna´, co konkre´tneˇ ma´ prove´st. V souboru /etc/inittab je pro kazˇdou u´rovenˇ beˇhu

P

4.3

LOGOVAŃI´ PROVOZU

93

stanoven skript urcˇujıćı´, co prˇesneˇ se ma´ prove´st, a take´ jsou stanoveny operace, ktere´ se majı´ prove´st prˇi stisknutı´ kla´vesove´ zkratky Ctrl+Alt+Del . Naprˇ´ıklad tam mu˚zˇeme najı´t tyto rˇa´dky: # vy ćhozı ´ ´ uroven ˇ be ˇhu: id:5:initdefault: # pokud nestartujeme do za ćhranne ´ho rez ˇimu provede se na ´sledujı ćı ´: si::bootwait:/etc/init.d/boot # pro jednotlive ´ ´ urovne ˇ jsou uvedeny skripty, ktere ´ se majı ´ spustit: 10:0:wait:/etc/init.d/rc 0 11:1:wait:/etc/init.d/rc 1 12:2:wait:/etc/init.d/rc 2 13:3:wait:/etc/init.d/rc 3 14:4:wait:/etc/init.d/rc 4 15:5:wait:/etc/init.d/rc 5 16:6:wait:/etc/init.d/rc 6 # co se ma ´ prove ´st v jednouz ˇivatelske ´m rez ˇimu: ls:S:wait:/etc/init.d/rc S ˜˜:S:respawn:/sbin/sulogin # co de ˇlat pr ˇi stisknutı ´ Ctrl+Alt+Del: ca::ctrlaltdel:/sbin/shutdown -r -t 4 now ...

(cely´ soubor je celkem dlouhy´, plny´ komenta´rˇu˚). Tento soubor needitujeme, obvykle neby´va´ du˚vod. Zmeˇny se veˇtsˇinou prova´deˇjı´ spı´sˇe ve skriptech, na ktere´ je zde odkazovańo, jako je soubor /etc/rc.d/rc (jeho prvnı´ parametr by´va´ cˇ´ıslo u´rovneˇ beˇhu) a da´le skripty, ktere´ jsou z neˇj prˇ´ıpadneˇ volańy. Momenta´lnı´ u´rovenˇ beˇhu zjistı´me prˇ´ıkazem who -r

Pozna´mka: Pokud chceme restartovat syste´m naprˇ´ıklad beˇhem instalace (tı´m nenı´ mysˇlen zoufaly´ cˇin prˇi zamrznutı´ syste´mu, to se v Linuxu obvykle neprˇihodı´, ale restart z du˚vodu˚ nove´ho nacˇtenı´ vsˇech konfiguracˇnıćh souboru˚), pouzˇijeme kla´vesovou zkratku Ctrl+Alt+Del . Jedna´ se o „regule´rnı´ restart“, na ktere´m se podı´lı´ operacˇnı´ syste´m, a nebo jinou operaci, podle nastavenı´ procesu init. Technicky jde o poslańı´ signa´lu SIGINT procesu init. ´ koly U 1. Zjisteˇte, ktera´ je momenta´lnı´ u´rovenˇ beˇhu. 2. Prohle´dneˇte si obsah konfiguracˇnıćh souboru˚ zde uvedenyćh (souboru˚ /etc/inittab, /etc/rc.d/...).

M

$

E C


4.3

4.3

94

Logovańı´ provozu

Syslog je mechanismus logovańı´ a souvisejıćıćh u´loh dostupny´ na kazˇde´m zarˇ´ızenı´, na ktere´m beˇzˇ´ı (te´meˇrˇ) jaky´koliv unixovy´ syste´m vcˇetneˇ Linuxu. Ja´drem mechanismu je de´mon syslogd.

4.3.1

Vstup syslogu

De´mon syslogd cˇte svu˚j vstup ze zarˇ´ızenı´ (socketu) /dev/log. Tento vstup filtruje (vybı´ra´ to, co ho zajı´ma´) podle konfigurace, ktera´ se nacha´zı´ v souboru /etc/syslog.conf (to je tedy jeho konfiguracˇnı´ soubor) a pak podle nastavenı´ ukla´da´ hla´sˇenı´ o takto zjisˇteˇnyćh uda´lostech do jednoho nebo vıće LOG souboru˚. Data, ktera´ syslogd prˇijı´ma´, se skla´dajı´ ze trˇ´ı cˇa´stı´: • kategorie urcˇuje typ nebo odesı´latele uda´losti, existujı´ tyto kategorie: – – – – – – – – – – – – –

auth – autentizace uzˇivatelu˚, authpriv – informace o autentizaci urcˇena´ pro administra´tora, cron – zpra´vy od de´mona cron (plańovańı´ procesu˚), daemon – zpra´vy od ru˚znyćh de´monu˚, kern – zpra´vy od ja´dra (kernel), lpr – zpra´vy od tiskove´ho subsyste´mu, mail – zpra´vy ty´kajıćı´ se elektronicke´ posˇty, mark – cˇasova´ razı´tka (timestamps), ktere´ se pravidelneˇ zapisujı´ do logu, news – diskusnı´ skupiny, security – tote´zˇ co auth, syslog – vlastnı´ zpra´vy syslogu (i z jine´ho uzlu v sı´ti), user – obvykle zpra´vy od aplikacı´ v uzˇivatelske´m rezˇimu, local0–local7 – pro tyto kategorie lze definovat vlastnı´ vy´znam,

• priorita urcˇuje du˚lezˇitost uda´losti: – – – – – – – –

emerg – syste´m je nepouzˇitelny´ nebo va´zˇneˇ ohrozˇen (emergency), alert – je nutny´ okamzˇity´ za´sah, crit – kriticka´ situace, err – chyba, warning – varovańı´, notice – norma´lnı´, avsˇak vy´znamna´, zpra´va, info – informativnı´ zpra´va, debug – ladicı´ zpra´va (debugger),

• vlastnı´ text zpra´vy. Tento typ informacı´ tedy syslog zı´ska´.


4.3

4.3.2

95

Filtrovańı´ vstupu

Jak bylo vy´sˇe uvedeno, ve sve´m konfiguracˇnı´m souboru ma´ urcˇeno, co s takovy´m za´znamem prove´st. V tomto souboru jsou za´znamy ve formeˇ ´l kategorie.priorita TAB cı kategorie.=priorita TAB cı ´l ´l kategorie.!priorita TAB cı kategorie.!=priorita TAB cı ´l

(priorit mu˚zˇe by´t i vıće, oddeˇlujı´ se strˇednı´kem, tote´zˇ platı´ i o dvojicıćh kategorie.priorita). Pokud je prˇed prioritou jen tecˇka, nastavenı´ platı´ pro uvedenou a vsˇechny vysˇsˇ´ı priority. Pokud chceme nastavenı´ omezit jen na zadanou prioritu, prˇida´me prˇed ni „=“. Symbol „!“ znamena´ negaci, tedy pokud je uveden, dana´ priorita (a vsˇechny vysˇsˇ´ı) nebude zahrnuta. Lze kombinovat: „!=“, nebude zahrnuta pouze uvedena´ priorita. Mezi prioritami a cı´lem musı´ by´t vzˇdy alesponˇ jednou stisknuty´ tabula´tor, mezera nestacˇ´ı. Kategorii mu˚zˇeme zadat symbolem *. To znamena´, zˇe se konfigurace ty´ka´ jake´koliv kategorie. Cı´l urcˇuje, kam konkre´tneˇ ma´ by´t uda´lost ozna´mena, logovańa. Mu˚zˇe to by´t bud’ konkre´tnı´ log soubor (vyćhozı´ nebo jaky´koliv jiny´), nebo vy´pis na konzolu cˇi prˇeposlańı´ na jiny´ pocˇ´ıtacˇ v sı´ti. Pokud chceme, aby byla uda´lost ozna´mena vıće cı´lu˚m (naprˇ´ıklad zobrazena urcˇite´mu uzˇivateli a za´rovenˇ ulozˇena do souboru), oddeˇlı´me cı´le cˇa´rkou. Mozˇnosti: • soubor – vyćhozı´ je /var/log/messages, ale mu˚zˇeme si urcˇit na´zvy souboru˚ naprˇ´ıklad pro ru˚zne´ kategorie nebo priority, • @server.firma.cz nebo @IPadresa – uda´lost bude prˇeposlańa, • user1, user2, . . . – uda´lost bude ozna´mena zadane´mu uzˇivateli (to mu˚zˇe by´t root, admin, operator, apod., podle toho, jake´ ma´me vytvorˇene´ uzˇivatele), ale jen tehdy, kdyzˇ je uzˇivatel pra´veˇ prˇihla´sˇen, • * – uda´lost bude ozna´mena vsˇem prˇihla´sˇeny´m uzˇivatelu˚m, • @loghost – mu˚zˇeme pouzˇ´ıt, pokud v souboru /etc/hosts je definovań cı´l loghost. Lze pouzˇ´ıt take´ prˇesmeˇrovańı´ do pojmenovane´ roury, ze ktere´ pak mu˚zˇe cˇ´ıst jaky´koliv proces, ktery´ urcˇ´ıme (a pru˚beˇzˇneˇ zpracova´vat ozna´menı´ o uda´lostech), stacˇ´ı uve´st na´zev souboru a prˇed neˇj napsat symbol roury: kern.=err

|/var/log/jadro

Prˇı´klad 4.4 Takto neˇjak mohou vypadat za´znamy v souboru /etc/syslog.conf: mail.*

/var/log/maillog

⇒ Vsˇechny uda´losti z kategorie mail jsou ulozˇeny do souboru /var/log/maillog

4.3


96

security.*;security.!=debug /var/log/secure

⇒ Vsˇechny uda´losti z kategorie security kromeˇ uda´losti s prioritou debug jsou ulozˇeny do souboru /var/log/secure cron.*

/var/log/cron

⇒ Vsˇechny uda´losti z kategorie cron jsou ulozˇeny do souboru /var/log/cron (to znamena´ uda´losti souvisejıćı´ s plańovany´m spousˇteˇnı´m procesu˚) kern.debug;auth.notice

/dev/console

⇒ Uda´losti ty´kajıćı´ se ladeˇnı´ ja´dra a beˇzˇne´ a prˇesto vy´znamne´ uda´losti autentizace jsou vypsańy na syste´move´ konzoli authpriv.*

/var/log/secure

⇒ Vsˇechny „citliveˇjsˇ´ı“ uda´losti autentizace jsou ulozˇeny do souboru /var/log/secure lpr.info

/var/log/lpd-info

⇒ Informacˇnı´ zpra´vy a vsˇechny s vysˇsˇ´ı prioritou o uda´lostech z tiskove´ho subsyste´mu se ulozˇ´ı do /var/log/lpd-info *.err

admin,/var/log/errors

⇒ Vsˇechny chybove´ a va´zˇneˇjsˇ´ı zpra´vy jsou okamzˇiteˇ ozna´meny uzˇivateli admin (pokud je prˇihla´sˇen) a za´rovenˇ ulozˇeny do souboru /var/log/errors *.=crit

/var/log/messages,@loghost,root

⇒ Vsˇechny kriticke´ uda´losti jsou ulozˇeny do souboru /var/log/messages, da´le poslańy na adresu definovanou pod aliasem loghost a za´rovenˇ je okamzˇiteˇ informovań root, pokud je prˇihla´sˇen *.emerg

*,/var/log/emergency

⇒ O mimorˇa´dneˇ nebezpecˇnyćh uda´lostech jsou informovańi vsˇichni prˇihla´sˇenı´ uzˇivatele´ a za´rovenˇ je prˇidań za´znam do souboru /var/log/emergency

Pokud chceme, aby syslog prˇijı´mal zpra´vy z jinyćh syste´mu˚, musı´me spustit de´mona syslogd s parametrem -d (platı´ v Linuxu): /usr/sbin/syslogd -m 0 -r

Prˇepıńacˇ -m urcˇuje de´lku intervalu, v jake´m se syslogd ozy´va´, tj. do logu zapisuje, zˇe „zˇije“. Nastavenı´m na 0 toto chovańı´ zrusˇ´ıme. Parametr -r znamena´ „remote“, syslogd pak nasloucha´ na portu 514 a prˇijı´ma´ vsˇechny UDP pakety. Na FreeBSD je nutne´ pouzˇ´ıt jinou syntaxi: /usr/sbin/syslogd


4.3

97

(bez parametru˚, protozˇe naslouchańı´ na portu 514 je zde vyćhozı´ chovańı´). Na FreeBSD je take´ mozˇne´ urcˇit uzly v sı´ti, jejichzˇ UDP pakety budou prˇijı´mańy. Odlisˇnou syntaxi (i od te´to) majı´ syste´my OpenBSD, Solaris a jine´, je tedy trˇeba vzˇdy prostudovat manua´lovou strańku: man syslogd

Take´ je mozˇne´, zˇe budeme muset povolit naslouchańı´ sluzˇby syslogd na UDP portu. To se provede v /etc/services rˇa´dkem syslog 512/UDP, ale je pravdeˇpodobne´, zˇe tam takovy´ za´znam uzˇ je. Na zarˇ´ızenıćh, ze kteryćh jsou UDP pakety prˇijı´mańy, je pak nastaveno vy´sˇe popsany´m zpu˚sobem zası´lańı´ na tento „sbeˇrny´“ pocˇ´ıtacˇ. Pokud syslogd pra´veˇ beˇzˇ´ı a my jsme provedli zmeˇnu jeho konfigurace (v souboru /etc/syslog.conf), musı´me syslogd restartovat, aby zaregistroval zmeˇny ve sve´ konfiguraci.

4.3.3

Vy´stup syslogu

Zatı´m jsme si uka´zali, jake´ u´daje dosta´va´ syslogd na svu˚j vstup, podle cˇeho je filtruje a kam je ukla´da´. Zby´va´ podı´vat se, v jake´m forma´tu. Na vy´stupu je za´znam obsahujıćı´ • cˇas, kdy k uda´losti dosˇlo, • kategorii (kernel, mail apod.), • text zpra´vy. Soucˇa´stı´ nenı´ priorita, protozˇe ta uzˇ byla uplatneˇna prˇi filtrovańı´. Mu˚zˇe zde by´t naprˇ´ıklad za´znam: Feb 21 10:00:28 IOL kernel: device eth0 left promiscuous mode

Kdyzˇ syslog nastavujeme, hodı´ se mozˇnost vyzkousˇenı´ jeho funkcˇnosti. K tomu mu˚zˇe slouzˇit na´stroj logger. Naprˇ´ıklad uda´lost kategorie daemon a priority info se zadanou zpra´vou vygenerujeme takto: logger -p daemon.info ”testujeme syslog”

Rucˇnı´ spra´va logu˚ mu˚zˇe by´t celkem na´rocˇna´. Je trˇeba hlı´dat obsah souboru˚ a navıć sledovat jejich de´lku (vcˇas umazat starsˇ´ı za´znamy), stroj naslouchajıćı´ na UDP portu by meˇl by´t dostatecˇneˇ chrańeˇn (je zde vysoke´ riziko DoS u´toku˚, tedy firewall je rozhodneˇ na mı´steˇ). S neˇktery´mi u´lohami mohou pomoci prˇ´ıdavne´ na´stroje. Naprˇ´ıklad rotaci logu˚ (vcˇetneˇ oznacˇovańı´ cˇi odstranˇovańı´ starsˇ´ıch za´znamu˚) zvla´dne logrotate. Existujı´ take´ propracovaneˇjsˇ´ı verze syslogu, naprˇ´ıklad syslog-ng (umı´ komunikovat i prˇes TCP a zvla´dne take´ regula´rnı´ vy´razy, nejen hveˇzdicˇku, v soucˇasnyćh distribucıćh je velmi oblı´beny´), nsyslogd (komunikuje prˇes TCP/SSL), Secure Syslog, Modular Syslog a dalsˇ´ı. Volneˇ sˇirˇitelny´ program NTSyslog1 (vlastneˇ sluzˇba, kterou mu˚zˇeme instalovat), umozˇnˇuje pouzˇ´ıvat syslog take´ ve Windows (logy z Windows lze posı´lat na vzda´leny´ syste´m a tam naprˇ´ıklad 1

NTSyslog najdeme na http://ntsyslog.sourceforge.net.

4.4

FIREWALL

98

vyhodnocovat). Na´stroj logwatch2 mu˚zˇeme pouzˇ´ıt k sumarizaci logu˚, prova´dı´ analy´zu logu˚ za stanovene´ obdobı´ a vytva´rˇ´ı souhrnnou zpra´vu. Program swatch3 je uzˇitecˇny´, kdyzˇ naopak potrˇebujeme by´t o urcˇite´ uda´losti informovańi pokud mozˇno okamzˇiteˇ – detekuje na´mi definovane´ situace a stanoveny´m zpu˚sobem informuje, a protozˇe je psań v perlu, je to velmi pruzˇny´ na´stroj vyuzˇ´ıvajıćı´ regula´rnı´ vy´razy.

4.4

Firewall

V noveˇjsˇ´ıch linuxovyćh ja´drech (od verze 2.4) najdeme firewall NetFilter, cozˇ je obousmeˇrny´ stavovy´ firewall. Jedna´ se o modul ja´dra, ke ktere´mu se neprˇistupuje prˇ´ımo, ale prˇes obsluzˇny´ program iptables.4

P

Za´kladem je chain, tabulka, obsahujıćı´ pravidla uplatnˇovana´ na pakety. Standardneˇ jsou definovańy trˇi chainy, lze doplnit dalsˇ´ı. • Chain INPUT se uplatnı´ na pakety, ktere´ do syste´mu prˇicha´zejı´. • Chain OUTPUT se uplatnı´ na pakety, ktere´ ze syste´mu odcha´zejı´. • Chain FORWARD je urcˇen pro pakety, ktere´ nejsou vytvorˇeny uvnitrˇ syste´mu a ani pro neˇj nejsou urcˇeny, prˇeda´vajı´ se jen mezi rozhranı´mi syste´mu (pru˚chozı´ pakety). To je prˇ´ıpad syste´mu, ktery´ slouzˇ´ı naprˇ´ıklad jako smeˇrovacˇ (provoz smeˇrovany´ z jednoho portu na jiny´). Program iptables umozˇnˇuje pracovat s chainy (vytvorˇit nebo zrusˇit chain, nastavit vyćhozı´ politiku) a s jejich obsahem (prˇida´vat a odstranˇovat pravidla v chainu, vypsat seznam pravidel). Naprˇ´ıklad politiku (tj. hlavnı´ za´sadu) chainu nastavı´me takto: iptables -P FORWARD DROP

(velka´ a mala´ pı´smena jsou na danyćh pozicıćh du˚lezˇita´, je to prˇece Linux), cˇ´ımzˇ jsme urcˇili, zˇe pru˚chozı´ pakety, ktere´ neodpovı´dajı´ nastaveny´m pravidlu˚m v chainu FORWARD (cozˇ je chain pro pru˚chozı´ pakety), budou zahozeny. Potom samozrˇejmeˇ je nutne´ v pravidlech povolit takovy´ provoz, ktery´ ma´ by´t povolen. Aby byla konfigurace nejen platna´, ale take´ ulozˇena pro nacˇtenı´ po vypnutı´ a zapnutı´ pocˇ´ıtacˇe, je nutne´ tuto konfiguraci ulozˇit. Tento postup je odlisˇny´ pro ru˚zne´ typy distribucı´, naprˇ´ıklad v distribucıćh zalozˇenyćh na RedHat (vcˇetneˇ Mandrivy) je to prˇ´ıkaz /sbin/service iptables save

V distribucıćh zalozˇenyćh na Debianu v souboru /etc/default/iptables nastavı´me rˇa´dek enable_iptables_initd=true 2

logwatch zı´ska´me na http://www.logwatch.org. Program swatch (Simple Watch) je dostupny´ na http://swatch.sourceforge.net. 4 Ve starsˇ´ıch ja´drech, se ktery´mi se (doufejme) uzˇ nesetka´me, se pouzˇ´ıval firewall IPChains se stejnojmenny´m obsluzˇny´m programem (ipchains). 3

$

4.5

INSTALACE APLIKACI´

99

cˇ´ımzˇ ulozˇenı´ povolı´me, samotne´ ulozˇenı´ se provede prˇ´ıkazem /etc/init.d/iptables save_active

Nenı´ vzˇdy nutne´ prova´deˇt konfiguraci a jejı´ ulozˇenı´ v textove´m rezˇimu. Existuje dokonce neˇkolik ru˚znyćh grafickyćh rozhranı´ k programu iptables. V desktopovyćh distribucıćh je najdeme celkem beˇzˇneˇ, prˇ´ıpadneˇ je mozˇne´ si neˇktery´ z nich sta´hnout z repozita´rˇe a nainstalovat. V unixovyćh syste´mech zalozˇenyćh na BSD (naprˇ´ıklad OpenBSD) se cˇasto setka´me s firewallem PacketFilter (starsˇ´ı byl IPFilter), obsluzˇny´ program je pfctl.

Obra´zek 4.1: Firewall Netfilter V Linuxu se obvykle setka´me take´ s graficky´m rozhranı´m firewallu, naprˇ´ıklad na obra´zku 4.1 je rozhranı´ pro konfiguraci firewallu v SUSE Linuxu.

4.5

Instalace aplikacı´

Aplikace pro Linux jsou obvykle dostupne´ v repozita´rˇ´ıch. Repozita´rˇ je (obvykle hierarchicky) usporˇa´dana´ databa´ze balıćˇku˚ se softwarem. Mu˚zˇe se nacha´zet na internetu (typicky oficia´lnı´ repozita´rˇe zvolene´ distribuce Linuxu) nebo naprˇ´ıklad na vy´meˇnne´m pameˇt’ove´m me´diu (nebo kdekoliv jinde, kam ma´me prˇ´ıstup). Vy´hodou Linuxu oproti Windows je tedy existence jednoho nebo vıće centralizovanyćh u´lozˇisˇt’, ktera´ jsou proveˇrˇena´ a prˇedevsˇ´ım snadno a rychle dostupna´.

O


4.5

100

Pro vsˇechny na´stroje pro instalaci balıćˇku˚ (package) platı´, zˇe je trˇeba mı´t prˇedem urcˇeny repozita´rˇe. Ty jsou automaticky beˇhem instalace nastaveny na instalacˇnı´ me´dium (obvykle DVD, ze ktere´ho instalujeme Linux) a da´le na jeden nebo vıće oficia´lnıćh repozita´rˇu˚ na webu nasˇ´ı linuxove´ distribuce. Z teˇchto repozita´rˇu˚ mu˚zˇeme instalovat novy´ software, ale prˇedevsˇ´ım jsou zde zajisˇt’ovańy automaticke´ aktualizace.

4.5.1

Bina´rnı´ a zdrojove´ balıćˇky

Postup instalace se lisˇ´ı podle toho, v jake´ formeˇ jsou instalacˇnı´ soubory. Pokud to jsou bina´rnı´ balıćˇky (RPM, DEB, apod.), pouzˇijeme prˇ´ıslusˇny´ na´stroj (pro RPM je to program rpm nebo urpmi, pro DEB je to dpkg nebo apt, atd.), ve veˇtsˇineˇ distribucı´ existujı´ graficka´ rozhranı´ k teˇmto programu˚m nebo prˇ´ımo programy prova´deˇjıćı´ tote´zˇ, ale s grafickou na´stavbou (rpmDrake v Mandrake, xrpm v RedHat, YaST2 v SUSE, . . . ). S neˇktery´mi jsme se sezna´mili v minule´m semestru. Prˇı´klad 4.5 V distribuci s rpm balıćˇky (tj. v distribucıćh odvozenyćh z RedHat): rpm -i balicek.rpm (prˇ´ıpadneˇ dalsˇ´ı parametry, jsou v man rpm, nejcˇasteˇji se pouzˇ´ıva´ -ivh) – instalace zadane´ho (beˇzˇne´ho bina´rnı´ho) rpm balıćˇku (mu ˚ zˇeme pouzˇ´ıvat i jednoduche´ regula´rnı´ vy´razy, prˇedevsˇ´ım „*“) rpm -e balicek.rpm

odinstalace zadane´ho balıćˇku

rpm -rebuild balicek.rpm

$

(prˇ´ıpadneˇ dalsˇ´ı parametry) – instalace zdrojove´ho rpm

balıćˇku rpm -U balicek.rpm

aktualizace programu, pro ktery´ je balıćˇek vytvorˇen

rpm -i balicek.rpm

zobrazı´ informaci o balıćˇku

vypı´sˇe se seznam vsˇech nainstalovanyćh balıćˇku˚ (hodneˇ dlouhy´, doporucˇuje se ho neˇjak filtrovat, naprˇ´ıklad zadańı´m dalsˇ´ıch nepovinnyćh parametru˚ nebo prˇes grep)

rpm -qa

rpm -l balicek.rpm rpm -f soubor

vypı´sˇe seznam souboru˚, ktere´ jsou v balıćˇku zahrnuty

zjistı´me, ve ktere´m balıćˇku se nacha´zı´ zadany´ soubor

Z bezpecˇnostnıćh du˚vodu˚ je vhodne´ prˇed samotnou instalacı´ alesponˇ zkontrolovat digita´lnı´ podpis a kontrolnı´ soucˇet balıćˇku (pouzˇije se pouze prˇepıńacˇ --checksig). Jde o to, aby v balıćˇku bylo pra´veˇ to, co ocˇeka´va´me a co tam dal autor, a ne trˇeba trojsky´ ku˚nˇ.5 Dalsˇ´ı na´stroj v distribucıćh odvozenyćh z RedHatu je urpmi: urpmi balicek.rpm

nainstaluje balıćˇek

urpme balicek.rpm

odstranı´ balıćˇek (pozor, zmeˇna v na´zvu prˇ´ıkazu)

5

Trojsky´ ku˚nˇ je program fungujıćı´ podobneˇ jako virus – program budıćı´ dojem uzˇitecˇnosti, ale jeho ko´d byl zameˇneˇn za jiny´, poneˇkud meńeˇ „uzˇitecˇny´“.

$

4.5


urpmi.update -a

101

aktualizuje zdroje softwaru (repozita´rˇe)

urpmi --update --auto -auto-select

sta´hne a nainstaluje aktualizace softwaru

Mu˚zˇeme se take´ setkat s na´strojem yum (Fedora Core) nebo yast (SUSE).

Prˇı´klad 4.6 V distribucıćh s deb balıćˇky (odvozenyćh od distribuce Debian) se setka´me s na´strojem dpkg a prˇedevsˇ´ım velmi oblı´beny´m apt. Podı´va´me se prˇedevsˇ´ım na druhy´ z teˇchto na´stroju˚. V distribucıćh odvozenyćh z Debianu jsou adresy zdroju˚ (tedy repozita´rˇu˚) ulozˇeny v textove´m souboru /etc/apt/sources.list. Pokud chceme prˇidat novy´ repozita´rˇ, mu˚zˇeme to prove´st bud’ pomocı´ prˇ´ıslusˇnyćh na´stroju˚ pro praći s balıćˇky (vcˇetneˇ grafickyćh) nebo prˇidat na konec tohoto souboru novy´ za´znam. Prˇ´ıkazy pro praći s balıćˇky a repozita´rˇi: apt-get install balicek.deb

instalace balıćˇku

pouze simuluje instalaci, takto zjistı´me, jestli by beˇhem instalace nemohl nastat neˇjaky´ proble´m

apt-get -s install balicek.deb apt-get remove balicek.deb apt-get update

odstraneˇnı´ balıćˇku

update zdroju˚ softwaru (aktualizace souboru /etc/apt/sources.list)

aktualizace nainstalovanyćh balıćˇku˚ na nejnoveˇjsˇ´ı verze (prˇedem je trˇeba prove´st update prˇedchozı´m uvedeny´m prˇ´ıkazem), prˇepıńacˇ -u sice nenı´ nutny´, ale doporucˇuje se (budeme informovańi podrobneˇ o vsˇech balıćˇcıćh, kteryćh se aktualizace ty´ka´, jinak by nebyly vypsańy)

apt-get -u upgrade

apt-get -u dist-upgrade

aktualizace cele´ distribuce (vy´znam prˇepıńacˇe je stejny´ jako

u prˇedchozı´ho prˇ´ıkazu) zkontroluje databa´zi nainstalovanyćh balıćˇku˚ a zjistı´ prˇ´ıpadne´ nesrovnalosti (posˇkozenou instalaci, proble´my v za´vislostech mezi balıćˇky apod.), nic neinstaluje, pouze zkontroluje

apt-get check

pokud ma´me v mechanice instalacˇnı´ DVD (nebo CD), tı´mto prˇ´ıkazem bude automaticky prˇidańo ke zdroju˚m do souboru /etc/apt/sources.list

apt-cdrom add

apt-cache search gcompris gcompris

hleda´me na´zvy balıćˇku˚, ktere´ souvisejı´ s programem

chceme podrobneˇjsˇ´ı informace o balıćˇku s na´zvem gcompris (zde zada´va´me prˇ´ımo na´zev balıćˇku, v prˇedchozı´m prˇ´ıkazu sˇlo o vy´raz k vyhleda´vańı´)

apt-cache show gcompris

apt-cache depends gcompris

zjistı´me za´vislosti zadane´ho balıćˇku

$

4.5


102

Prˇı´klad 4.7 V souboru /etc/apt/sources.list najdeme (kromeˇ komenta´rˇu˚) rˇa´dky ve formeˇ deb uri distribuce komponenty deb-src uri distribuce komponenty

ˇ a´dek obvykle zacˇ´ına´ slovem deb nebo deb-src (podle toho, zda jde o bina´rnı´ nebo zdroR jove´ balıćˇky), na´sleduje adresa repozita´rˇe (mu˚zˇe to by´t server na internetu nebo trˇeba pameˇt’ove´ me´dium, ze ktere´ho jsme instalovali syste´m), na´zev distribuce (nemusı´ by´t konkre´tnı´ na´zev) a pak blizˇsˇ´ı urcˇenı´ veˇtve v repozita´rˇi (alesponˇ „main“ pro hlavnı´ veˇtev, cˇasto se setka´me se „stable“ nebo „stable/updates“).

Naprˇ´ıklad takto mu˚zˇe vypadat tento soubor v distribuci Debian, verze Etch: # Debian GNU/Linux Stable - security updates deb http://security.debian.org/ stable/updates main contrib non-free deb-src http://security.debian.org/ stable/updates main contrib non-free # Debian GNU/Linux Stable - packages deb ftp://ftp.linux.cz/pub/linux/debian stable main contrib non-free deb-src ftp://ftp.linux.cz/pub/linux/debian stable main contrib non-free deb http://ftp.cz.debian.org/debian/ stable main contrib non-free deb-src http://ftp.cz.debian.org/debian/ stable main contrib non-free #deb http://http.us.debian.org/debian stable main contrib non-free #deb-src http://http.us.debian.org/debian stable main contrib non-free deb ftp://ftp.de.debian.org/debian etch main deb http://http.us.debian.org/debian/ sarge main # Debian GNU/Linux - TeX Live deb http://www.tug.org/texlive/Debian/ deb-src http://www.tug.org/texlive/Debian/ deb http://www.tug.org/texlive/Debian/ deb-src http://www.tug.org/texlive/Debian/

pool/ pool/ updpkg/ updpkg/

# Instalac ˇnı ´ me ´dia (DVD 1-3), vs ˇe je zakomentova ńo: # deb cdrom:[Debian GNU/Linux 4.0 r3 _Etch_ - Official i386 DVD Binary-3 20080217-11:31]/ etch main # deb cdrom:[Debian GNU/Linux 4.0 r3 _Etch_ - Official i386 DVD Binary-1 20080217-11:31]/ etch contrib main # deb cdrom:[Debian GNU/Linux 4.0 r3 _Etch_ - Official i386 DVD Binary-2 20080217-11:31]/ etch main

Tento soubor lze prˇ´ımo editovat (s pra´vy roota), ale jen tehdy, pokud pra´veˇ nebeˇzˇ´ı zˇa´dny´ program pracujıćı´ s balıćˇky (naprˇ´ıklad apt-get nebo neˇktery´ z na´stroju˚ s graficky´m rozhranı´m, trˇeba Adept).

M


4.5

103

Po kazˇde´ zmeˇneˇ je trˇeba aktualizovat vnitrˇnı´ databa´zi mechanismu apt, naprˇ´ıklad prˇ´ıkazem apt-get update.

Dalsˇ´ı informace najdeme naprˇ´ıklad na • http://www.debian.org/doc/manuals/apt-howto/index.cs.html • http://www.tfug.org/helpdesk/linux/rpm.html ´ koly U Ujasneˇte si, ktery´ typ balıćˇku˚ pouzˇ´ıva´ vasˇe distribuce. Podle typu balıćˇkovacı´ho syste´mu vyzkousˇejte alesponˇ prˇ´ıkazy pro zjisˇt’ovańı´ informacı´ o balıćˇcıćh a repozita´rˇ´ıch.

4.5.2

Instalace ze zdrojovyćh ko´du˚

Protozˇe jsou tyto instalovane´ programy dostupne´ v archivech (gzip, tar, tar.gz, .tgz, .Z apod.), prvnı´m krokem je samozrˇejmeˇ rozbalenı´ archivu do neˇjake´ho vhodne´ho adresa´rˇe. Dalsˇ´ım krokem je hledańı´ souboru README mezi rozbaleny´mi soubory a prˇ´ıpadneˇ skriptu Install, v teˇchto souborech by´va´ postup instalace podrobneˇ popsań. Je zrˇejme´, zˇe kdyzˇ budeme prˇekla´dat ze zdrojovyćh ko´du˚, musı´me mı´t nainstalovań prˇekladacˇ, cozˇ je obvykle gcc. Da´le je potrˇeba upravit konfiguraci instalace (tj. podle nasˇeho syste´mu a prˇ´ıpadneˇ hardwarove´ architektury nastavit parametry prˇekladu), obvykle pomocı´ skriptu Install nebo configure (to je beˇzˇneˇjsˇ´ı). Tento skript pak mu˚zˇe mı´t parametry (ty zjistı´me vy´sˇe popsany´m zpu˚sobem, ze souboru˚ doda´vanyćh se zdrojovy´m ko´dem, jako parametry se pouzˇ´ıvajı´ cˇasto volby, ktere´ majı´ rˇ´ıdit postup instalace – co se ma´ instalovat, co ne, prˇ´ıp. konfigurace po nainstalovańı´). Abychom zajistili, zˇe se spustı´ skript v pracovnı´m adresa´rˇi a ne jiny´ stejneˇ pojmenovany´ (prˇedpokla´dejme, zˇe pracovnı´m adresa´rˇem je adresa´rˇ se zdrojovy´mi soubory), pouzˇijeme syntaxi ./configure

Pokud se jedna´ o aplikaci vyuzˇ´ıvajıćı´ graficke´ rozhranı´, bude konfigurace instalace trochu jina´. Mezi zdrojovy´mi soubory mu˚zˇe by´t naprˇ´ıklad skript Imake, pak se pro prˇeklad mı´sto make pouzˇije prˇ´ıkaz xmkmf. Instalace se prova´dı´ obvykle pomocı´ programu make. Tento program pouzˇ´ıva´ skript Makefile, ktery´ spustı´ prˇ´ıslusˇny´ prˇekladacˇ a ze zdrojovyćh souboru ˚ vytvorˇ´ı bina´rnı´. Neˇkdy je potrˇeba prove´st take´ prˇ´ıkaz make s dalsˇ´ımi parametry, naprˇ´ıklad • make install zkopı´ruje vytvorˇene´ bina´rnı´ soubory na spra´vna´ mı´sta v adresa´rˇove´ strukturˇe,

C

BEZPECˇNOST SYSTE´MU

4.6

104

• make clean odstranı´ nepotrˇebne´ objektove´ soubory, • make -p (prˇed vlastnı´ instalacı´) spustı´ pouze simulaci prˇekladu, na vy´pisech programu mu˚zˇeme sledovat, co vlastneˇ bude provedeno. Prˇı´klad 4.8 Ve veˇtsˇineˇ prˇ´ıpadu˚ stacˇ´ı posloupnost akcı´ (nacha´zı´me se v adresa´rˇi se zdrojovy´mi ko´dy): ./configure make sudo make install

Prˇ´ıkaz make install je nutne´ spustit s vysˇsˇ´ımi prˇ´ıstupovy´mi opra´vneˇnı´mi. Zde jsme pouzˇili prˇ´ıkaz sudo, ale ve skutecˇnosti se samozrˇejmeˇ budeme rˇ´ıdit tı´m, co pouzˇ´ıva´me v nasˇem syste´mu (trˇeba su).

Instalovat mu˚zˇeme bud’ do sdı´lenyćh cˇa´stı´ (adresa´rˇ /usr nebo le´pe /opt), ale pokud k instalovane´ aplikaci ma´ mı´t prˇ´ıstup pouze jeden konkre´tnı´ uzˇivatel, je vhodne´ instalovat do jeho domovske´ho adresa´rˇe (v jeho domovske´m adresa´rˇi vytvorˇ´ıme adresa´rˇ ˜/bin nebo podobneˇ, a tam instalujeme).

4.6

Bezpecˇnost syste´mu

Linux je obecneˇ povazˇovań za stabilnı´ a bezpecˇny´ syste´m. Neˇkdy se objevı´ bezpecˇnostnı´ mezera, ale narozdı´l od Windows se reakce v podobeˇ za´platy objevuje velmi rychle (cˇasto beˇhem 24 hodin). Pro bezpecˇnost ma´ velky´ vy´znam i to, zˇe uzˇivatele´ (a prˇedevsˇ´ım spra´vci) Linuxu jsou veˇtsˇinou „znalı´ problematiky“ a nezanedba´vajı´ bezpecˇnostnı´ hlediska – pouzˇ´ıvajı´ ru˚zne´ bezpecˇnostnı´ mechanismy, pravidelneˇ zjisˇt’ujı´, zda je trˇeba syste´m aktualizovat, udrzˇujı´ spusˇteˇne´ na´stroje pro zajisˇteˇnı´ bezpecˇnosti na sı´ti (firewall, apod.). Zatı´mco drˇ´ıve se hesla uzˇivatelu˚ ukla´dala spolu s ostatnı´mi informacemi o uzˇivatelıćh v zasˇifrovane´ podobeˇ (sˇifrovana´ pouze hesla) v souboru /etc/passwd, dnes se prosazuje ukla´dańı´ hesel do zvla´sˇtnı´ho souboru, /etc/shadow, takova´ „odstıńovana´“ hesla se nazy´vajı´ stıńova´ hesla (pu˚vodnı´ soubor /etc/passwd uzˇ nenı´ zasˇifrovany´, ale beˇzˇny´ uzˇivatel ho neotevrˇe). Prˇ´ırucˇka spra´vce zabezpecˇenı´ Linuxu je na http://www.securityportal.com/lasg. SELinux je projekt NSA (Na´rodnı´ agentura pro bezpecˇnost USA). Pokud linuxova´ distribuce obsahuje podporu SELinuxu (cozˇ je dnes celkem beˇzˇne´), v ja´drˇe existuje modul, ktery´ kontroluje prˇ´ıstupova´ pra´va ke vsˇem operacı´m v syste´mu u uzˇivatelu˚, procesu˚ a dalsˇ´ıch objektu˚. Omezuje prˇ´ıstupova´ pra´va prˇedevsˇ´ım procesu˚m spusˇteˇny´m ze sı´teˇ. Viry nejsou na Linuxech prˇ´ılisˇ rozsˇ´ırˇene´. Je to z mnoha du˚vodu˚ – „prave´“ viry jsou vlastneˇ u´seky programu, musı´ tedy by´t veˇtsˇinou (ne vzˇdy!) psańy pro urcˇity´ operacˇnı´ syste´m,

O

P

4.6

BEZPECˇNOST SYSTE´MU

105

a tı´m je veˇtsˇinou syste´m Windows (unixove´ syste´my jsou porˇa´d jesˇteˇ meńeˇ rozsˇ´ırˇene´ nezˇ Windows, takzˇe efekt by nebyl zase azˇ tak veliky´). Ostatnı´ druhy sˇkodlivyćh ko´du˚ fungujıćı´ na trochu jine´m principu (skripty, prˇ´ıpadneˇ viry prˇ´ımo psane´ pro unixove´ syste´my) sice teoreticky majı´ sˇanci, ale hradbou je zase obvykle vysˇsˇ´ı zabezpecˇenost unixovyćh syste´mu˚, tedy syste´m prˇ´ıstupovyćh pra´v (beˇzˇny´ uzˇivatel nemu˚zˇe zasahovat do ja´dra ani instalovat a spousˇteˇt programy, ktere´ do doka´zˇou), firewall s routerem a dalsˇ´ı mechanismy, takzˇe sˇkodlivy´ ko´d mu˚zˇe do syste´mu proniknout veˇtsˇinou jen vinou administra´tora, ktery´ zanedbal bezpecˇnostnı´ opatrˇenı´. Obdobne´ mozˇnosti majı´ vlastneˇ i syste´my Windows s ja´drem NT, i kdyzˇ mozˇna´ ne tak propracovana´ (unixove´ syste´my jsou mnohem starsˇ´ı, programa´torˇi meˇli vıć cˇasu a zabezpecˇenı´ bylo prima´rnı´ potrˇebou), zde se take´ projevuje prˇedevsˇ´ım lidsky´ faktor. Unixove´ syste´my vcˇetneˇ Linuxu si navıć instalujı´ prˇedevsˇ´ım uzˇivatele´ „znalejsˇ´ı “, kterˇ´ı veˇdı´, zˇe podcenˇovat bezpecˇnost se nevyplaćı´. Du˚lezˇita´ je take´ ota´zka bezpecˇnostnıćh chyb. V tisku (a hlavneˇ na Internetu) se objevujı´ cˇasto hla´sˇky typu „byla objevena bezpecˇnostnı´ dı´ra X v operacˇnı´m syste´mu Y, ktera´ mu˚zˇe zpu˚sobit Z“. Bezpecˇnostnı´ dı´ry se objevujı´ v kazˇde´m operacˇnı´m syste´mu (a vlastneˇ v jake´mkoliv rozsa´hlejsˇ´ım a slozˇiteˇjsˇ´ım projektu, tomu se neda´ vyhnout). Proto je du˚lezˇite´ „za´platovat, za´platovat a za´platovat“, at’se jedna´ o jaky´koliv syste´m. Bezpecˇnostnı´ za´platy jsou dostupne´ na Internetu take´ pro Linuxove´ distribuce (je mozˇne´ mı´t zapnute´ automaticke´ aktualizace, a to pro vsˇechny aplikace, nejen syste´m). I v Linuxu mu˚zˇeme pouzˇ´ıvat antivirove´ programy. Neˇktere´ firmy zna´me´ svy´mi produkty pro Windows dnes vyda´vajı´ take´ verze pro Linux, naprˇ´ıklad AVG, Kaspersky AntiVirus for Samba nebo Nod32, to jsou vsˇak komercˇnı´ produkty. Jejich vy´hodou je propracovany´ servis ze strany firmy. Existuje vsˇak antivir, ktery´ je uzˇ od svyćh zacˇa´tku˚ volneˇ sˇirˇitelny´ a prˇ´ımo urcˇeny´ pro unixove´ syste´my – ClamAV (jeho na´stavba s graficky´m rozhranı´m pro KDE je KlamAV), nabı´zı´ jak antivirovy´ scaner, tak i „rezidentnı´ “ ochranu (je spusˇteˇn de´mon) a oveˇrˇovańı´ posˇty, mu˚zˇeme aktivovat take´ automaticke´ aktualizace produktu. Zajı´mavy´ je take´ projekt SpamAssassin, ktery´ take´ ma´ verzi pro Linux. Objevujı´ se take´ na´stroje, ktere´ majı´ zvy´sˇit bezpecˇnost existujıćıćh distribucı´. Zde mu˚zˇeme zarˇadit nejen SELinux, ale trˇeba take´ Bastille Linux. Bastille Linux je na´stroj, ktery´ uzˇivateli klade ota´zky a na za´kladeˇ jeho odpoveˇdı´ meˇnı´ konfiguraci syste´mu ke kompromisu mezi bezpecˇnostı´ syste´mu a uzˇivatelskou prˇ´ıveˇtivostı´. Nastavenı´ se ty´kajı´ povolovańı´ a zakazovańı´ neˇkteryćh funkcı´, ktere´ by mohly by´t prˇ´ıpadneˇ zneuzˇity k pru˚niku do syste´mu, zakazovańı´ beˇhu neˇkteryćh funkcı´ jako de´monu˚, ukoncˇovańı´ neˇkteryćh nepotrˇebnyćh serveru˚, zabezpecˇovańı´ heslem, konfigurace firewallu (tady pozor prˇi konfiguraci prˇes sı´t’, Bastille by takto mohl na´hle prˇerusˇit svou cˇinnost a pocˇ´ıtacˇ by zu˚stal nedostupny´). Musı´me by´t samozrˇejmeˇ prˇihla´sˇeni s dostatecˇny´mi pra´vy. Projekt je dostupny´ zatı´m pro neˇktere´ nejzna´meˇjsˇ´ı distribuce a jejich klony na strańkaćh http://freshmeat.net.

$

4.7

DALSˇI´ NA´STROJE PRO SPRA´VU

106

Zaćhranny´ syste´m ma´ podobny´ vy´znam jako nouzovy´ rezˇim nebo zaćhranna´ konzola ve Windows 2000/XP. V ru˚znyćh distribucıćh ho lze spustit ru˚zneˇ, je to jedna z veˇcı´, kterou by si meˇl kazˇdy´ prˇedem nastudovat v dokumentaci. Jednou z mozˇnostı´ je pouzˇitı´ parametru emergency prˇi startu ja´dra.

$

Zaćhranny´ rezˇim znamena´ u´rovenˇ beˇhu pouze jednouzˇivatelskou, a da´le veˇtsˇinou nejsou prˇipojeny zˇa´dne´ oddı´ly kromeˇ korˇenove´ho, tedy v prˇ´ıpadeˇ potrˇeby je musı´me prˇipojit rucˇneˇ. Takte´zˇ se obvykle musı´me obejı´t bez graficke´ho rozhranı´ (ale lze je spustit).

4.7

Dalsˇı´ na´stroje pro spra´vu

Vy´borny´ na´stroj pro spra´vu syste´mu je Webmin. Je ke stazˇenı´ na http://www.webmin.com a pro jeho provoz stacˇ´ı prakticky jen internetovy´ prohlı´zˇecˇ (trˇeba Firefox nebo Mozilla) a samozrˇejmeˇ nainstalovane´ho a spusˇteˇne´ho de´mona webmin. Pracujeme v graficke´m rozhranı´ (co jine´ho v internetove´m prohlı´zˇecˇi), ke konfiguraci loka´lnı´ho pocˇ´ıtacˇe (toho, na ktere´m pracujeme) se dostaneme prˇes https://localhost:10000, k jiny´m pocˇ´ıtacˇu˚m v sı´ti prˇes jejich adresy. Mu˚zˇeme konfigurovat i to, co nenı´ v Ovla´dacı´m centru vcˇetneˇ ru˚znyćh serveru˚ (Samba, Apache, . . . ). Na adrese http://www.linuxprinting.org je mozˇne´ najı´t rˇesˇenı´ ru˚znyćh proble´mu˚ prˇi tisku v Linuxu. Polozˇka Printer Listing pro na´mi zadanou tiska´rnu zobrazı´ u´rovenˇ podpory v Linuxu (do jake´ mı´ry funguje), da´le zde najdeme i ovladacˇe pro ru˚zne´ druhy tiska´ren. Pro bezpecˇnost sı´teˇ jsou uzˇitecˇne´ na´stroje Nessus (http://www.nessus.org, vyhleda´va´ bezpecˇnostnı´ dı´ry v pocˇ´ıtacˇove´ sı´ti), Nmap (http://www.nmap.org, kontroluje sı´t’ova´ zarˇ´ızenı´ prˇes IP protokol), Snort (http://www.snort.org, monitoruje podezrˇelou cˇinnost na sı´ti, detekuje mozˇne´ pru˚niky do sı´teˇ), atd. Takovyćh na´stroju˚ je hodneˇ a s neˇktery´mi se sezna´mı´me ve cˇtvrte´m rocˇnı´ku v prˇedmeˇtu Pocˇ´ıtacˇove´ sı´teˇ a decentralizovane´ syste´my.

Literatura Existuje mnoho zdroju˚, ktere´ mu˚zˇe spra´vce syste´mu nebo sı´teˇ pouzˇ´ıt pro dalsˇ´ı sebevzdeˇla´vańı´ (a sebevzdeˇla´vańı´ je v te´to dobeˇ a tomto oboru nezbytneˇ nutne´). Na´sledujı´ neˇktere´ ze zdroju˚, ktere´ mohou by´t pro tento ućˇel pouzˇitelne´.

Informacˇnı´ porta´ly o Linuxu a internetove´ cˇasopisy: [1] http://www.tldp.org [2] http://www.linux.cz [3] http://docs.linux.cz [4] http://www.penguin.cz [5] http://www.linuxworld.cz [6] http://www.linuxzone.cz [7] http://www.linuxsoft.cz [8] http://www.abclinuxu.cz [9] http://www.root.cz [10] http://www.linuxexpress.cz [11] http://www.lpmagazine.org

Cˇlańky a ucˇebnice: [12] Ucˇebnice GNU/Linuxu [online]. ABCLinuxu.cz. URL: http://www.abclinuxu.cz/ucebnice/obsah [13] COOPER, M. Advanced Bash-Scripting Guide [online]. URL: http://www.tldp.org/LDP/abs/ [14] PATOCˇKA, M. Porovnańı´ syste´mu˚ Linux a FreeBSD (seria´l) [online]. URL: http://www.root.cz/clanky/porovnani-linux-freebsd/ 107

108

[15] STUTZ, M. The Linux Cookbook: Tips and Techniques for Everyday Use [online]. URL: http://www.dsl.org/cookbook/cookbook_toc.html [16] BROWN, M. A. Guide to IP Layer Network Administration with Linux [online]. URL: http://linux-ip.net/html/ [17] BRANDEJS, M. Vyúkove´ materia´ly k prˇedmeˇtu Unix [online]. URL: http://www.fi.muni.cz/usr/brandejs/unix [18] BRANDEJS, M. Starsˇ´ı vyúkove´ materia´ly k prˇedmeˇtu Unix [online]. URL: http://www.fi.muni.cz/usr/brandejs/unix old/pomucky/pomucky-unix.html [19] KERSˇLA´GER, M. Linux [online]. URL: http://www.pslib.cz/ke/Linux [20] ZˇEMBER, M. Exploity [online]. URL: http://www.ms.mff.cuni.cz/˜zembm2am/exploity/exploity.html [21] HA¨RING, D. Nebojte se Linuxu: plańovańı´, hierarchie a rˇ´ızenı´ procesu˚ I [online]. URL: http://www.linuxzone.cz/index.phtml?idc=252&ids=29 [22] KOVA´Rˇ, D. Procˇ ma´me /proc ? [online] URL: http://www.linuxexpres.cz/praxe/proc-mame-proc [23] KASˇPA´REK, T. Co prˇed na´mi tajı´ /proc [online]. URL: http://www.root.cz/clanky/co-pred-nami-taji-proc/ [24] GAGYI, M. Sysfs – brańa do ja´dra [online]. URL: http://www.abclinuxu.cz/clanky/system/sysfs-brana-do-jadra [25] BRADY, P. Linux Commands – a Practical Reference [online]. URL: http://www.pixelbeat.org/cmdline.html [26] MILAR, B. Seria´l o BASHi [online]. URL: http://www.linuxexpres.cz/praxe/serial-o-bashi [27] Introduction to BASH [online]. GNU.org. URL: http://www.gnu.org/software/bash [28] FUCHS, J. BASH (seria´l) [online]. URL: http://www.abclinuxu.cz/clanky/show/46130 [29] MATYS, J. Programovańı´ pod Linuxem pro vsˇechny [online]. URL: http://www.root.cz/serialy/programovani-pod-linuxem-pro-vsechny/

Pro hlubsˇı´ studium: [30] LASSER, J. Rozumı´me Unixu. Praha, Computer Press, 2002.

109

[31] JELIŃEK, L. Ja´dro syste´mu Linux: kompletnı´ pru˚vodce programa´tora. Brno, Computer Press, 2008. [32] LOCKHART, E. Bezpecˇnost sı´tı´ na maximum. Brno, Computer Press, 2005. [33] HATCH, B. – LEE, J. – KURTZ, G. Hacking bez tajemstvı´: Linux. Brno, Computer Press, 2003. [34] RAYMOND, E. S. Umeˇnı´ programovańı´ v Unixu. Brno, Computer Press, 2004. [35] SMITH, R. W. Linux ve sveˇteˇ Windows. Praha, Grada Publishing, 2006. Neˇktere´ strany dostupne´ na: http://books.google.cz/books?id=uDO_I1kIRBYC&printsec=frontcover#v=onepage [36] VYCHODIL, V. Operacˇnı´ syste´m Linux: Prˇ´ırucˇka cˇeske´ho uzˇivatele. Brno, Computer Press, 2003. Uka´zkova´ kapitola dostupna´ na: http://vychodil.inf.upol.cz/errata/download/linux-pcu-kap5.pdf [37] The Linux Foundation – publications [online]. Seznam odkazu˚ na publikace o Linuxu. URL: http://www.linuxfoundation.org/collaborate/publications [38] PRODEˇLAL, J. Ja´dro BSD [online]. URL: http://www.fi.muni.cz/˜kas/p090/referaty/2003-podzim/skupina16/kernel_xprodel.html [39] FreeBSD Handbook [online]. URL: http://www.freebsd.org/doc/en_US.ISO8859-1/books/handbook/ [40] PECHANEC, J. Programovańı´ v Unixu (v jazyce C) [online]. URL: http://www.devnull.cz/mff/pvu/

Slezská univerzita v Opavě. Ústav informatiky

Recommend Documents