Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné FINANČNÍ ANALÝZA. Petra Růčková

Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné

FINANČNÍ ANALÝZA

Petra Růčková Karviná 2005

Petra Růčková, Finanční analýza

4

OBSAH MODULU FINANČNÍ ANALÝZA 1 ÚVOD DO FINANČNÍ ANALÝZY .................................................................................................13 1.1 Členění finanční analýzy ............................................................................................................19 1.2 Původ finanční analýzy...............................................................................................................25 2 ÚČETNÍ VÝKAZY A JEJICH VYUŽITÍ VE FINANČNÍ ANALÝZE ......................................31 2.1 Rozvaha........................................................................................................................................35 2.1.1 Majetková struktura - aktiva ..................................................................................................36 2.1.2 Finanční struktura - pasíva.....................................................................................................39 2.1.3 Kapitálová struktura...............................................................................................................42 2.1.4 Problémy při analýze rozvahy ...............................................................................................45 2.2 Výkaz zisku a ztráty....................................................................................................................46 2.3 Výkaz o tvorbě a použití peněžních prostředků.......................................................................50 2.4 Vypovídací schopnost všech základních účetních výkazů a jejich vzájemná provázanost..54 2.4.1 Vypovídací schopnost základních účetních výkazů ..............................................................54 2.4.2 Provázanost základních účetních výkazů...............................................................................56 3 METODY FINANČNÍ ANALÝZY – TEORETICKÁ VÝCHODISKA ......................................65 3.1 Elementární metody finanční analýzy.......................................................................................69 3.2 Vyšší metody finanční analýzy...................................................................................................76 4 ANALÝZA ABSOLUTNÍCH UKAZATELŮ .................................................................................83 4.1 Zadání příkladu a postup při aplikaci analýzy ........................................................................85 4.1.1 Zadání modelového příkladu .................................................................................................85 4.1.2 Postup při praktické aplikaci analýzy absolutních ukazatelů ................................................86 4.2 Vertikální analýza rozvahy společnosti ZATOP, s.r.o ............................................................90 4.3 Horizontální analýza rozvahy ....................................................................................................93 4.4 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty .............................................................................95 4.5 Horizontální analýza výkazu o peněžních tocích .....................................................................97


5

5 POMĚROVÁ ANALÝZA ...............................................................................................................100 5.1 Ukazatele likvidity.....................................................................................................................104 5.2 Ukazatele rentability.................................................................................................................109 5.3 Ukazatele zadluženosti..............................................................................................................117 5.4 Ukazatele aktivity......................................................................................................................121 5.5 Ukazatele tržní hodnoty............................................................................................................122 5.6 Ukazatele cash flow...................................................................................................................125 5.7 Vypovídací schopnost poměrových ukazatelů........................................................................128 6 PRAKTICKÁ APLIKACE POMĚROVÉ ANALÝZY................................................................139 6.1 Ukazatele likvidity.....................................................................................................................141 6.2 Ukazatele rentability.................................................................................................................143 6.3 Ukazatele aktivity......................................................................................................................145 6.4 Ukazatele zadluženosti..............................................................................................................146 6.5 Ukazatele cash flow...................................................................................................................147 7 SOUHRNNÉ INDEXY HODNOCENÍ ..........................................................................................150 7.1 Pyramidové soustavy ukazatelů...............................................................................................154 7.2 Soustavy účelově vybraných ukazatelů...................................................................................155 7.2.1 Bankrotní modely.................................................................................................................156 7.2.2 Bonitní modely.....................................................................................................................160 8 PRAKTICKÁ APLIKACE SOUHRNNÝCH INDEXŮ HODNOCENÍ ....................................172 8.1 Bankrotní modely......................................................................................................................174 8.2 Bonitní modely...........................................................................................................................176 Vlastní značky, symboly, zkratky..................................................................................................185 Informativní, navigační, orientační...............................................................................................194 Ke splnění, kontrolní, pracovní .....................................................................................................194 Výkladové ........................................................................................................................................195


6

Náměty k zamyšlení, myšlenkové, pro další studium ..................................................................195


7

RYCHLÝ NÁHLED DO PROBLEMATIKY MODULU FINANČNÍ ANALÝZA Tento text slouží jako studijní opora pro distanční studium kurzu Finanční analýza v bakalářských studijních programech Slezské univerzity v Opavě, Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné. Tato studijní opora je rozdělena do 8 kapitol, které mají za úkol seznámit studenta s cíli finanční analýzy, jejími hlavními metodami a cílovými skupinami, pro které je určena. Dalším cílem tohoto materiálu je naučit studenta pracovat s pojmy základních účetních výkazů, které jsou nezbytně nutné pro praktickou aplikaci finanční analýzy. Praktická aplikace pro samostatně zvolenou firmu by měla být vyústěním studia této problematiky.

Rychlý náhled


ÚVODEM MODULU FINANČNÍ ANALÝZA Tento text slouží jako studijní opora pro distanční studium kurzu Finanční analýza, který je v bakalářských studijních programech Slezské univerzity v Opavě, Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné. V rámci tohoto modulu jsou odkazy na absolvování kurzu Firemní finance A a vychází se z toho, že student má již tyto znalosti osvojeny. Zároveň je důležité, aby student zvládal základní úkony tabulkového procesoru MS Excel, ve kterém bude zpracovávána praktická aplikace. Modul je rozčleněn do osmi kapitol, které mají studenta seznámit s podstatou finanční analýzy. Pět kapitol je teoretických, v rámci kterých si student osvojí pojmy z finanční analýzy, a tři kapitoly se týkají praktické aplikace teoretických poznatků. Ke každé kapitole je připojen rychlý náhled do problematiky, cíle kapitoly a klíčová slova. Na konci každé kapitoly je shrnutí obsahu kapitoly a také úkoly na prověření poznatků. Vzhledem k tomu, že každý student má k dispozici dvanáct studijních týdnů, doporučuji postupovat tak, že v prvních pěti týdnech zvládne student problematiku prvních třech kapitol, v následujících pěti týdnech problematiku kapitoly 4 až 6, a v posledních dvou týdnech kapitoly týkající se souhrnných indexů hodnocení, tj. kapitoly 7 a 8. První kapitola je úvodem do problematiky finanční analýzy a klade si za cíl seznámit čtenáře se základními pojmy a členěními finanční analýzy. Rovněž je zaměřena na objasnění cílových skupin finanční analýzy a také jejího historického vývoje. Druhá kapitola se týká základních účetních výkazů, které představují hlavní informační zdroj pro finančního analytika. Je důležité si uvědomit, že cílem není naučit se základní účetní výkazy sestavovat, ale pracovat s již hotovými výkazy a chápat vzájemné souvislosti jednotlivých položek. V rámci této kapitoly je vysvětlena rozvaha, výkaz zisku a ztráty a výkaz o tvorbě a použití peněžních prostředků. Zároveň je pozornost věnována úskalím, která pro finančního analytika vyplývají z nesprávného použití výkazů.

8


Třetí kapitola je zaměřena na teoretická východiska metod finanční analýzy, přičemž největší prostor je věnován finančním ukazatelům, které se využívají u metod elementární finanční analýzy. Ta je základem pro analýzu jako takovou a na ni navazují metody vyšší. Tato kapitola umožní zorientovat se v poměrně široké škále metod finanční analýzy. Čtvrtá kapitola je věnována první praktické aplikaci zjištěných poznatků z předchozích kapitol. Je v ní zmíněn modelový příklad, který bude procházet celým tímto studijním materiálem, přičemž výsledkem by měla být komplexní analýza modelové firmy. Analýza absolutních ukazatelů je provedena za pomocí běžně dostupného softwaru tak, aby umožnila zpracovat analýzu každému, kdo má přístup k běžně vybavenému počítači, a aby umožnila každému snadné použití. V kapitole je provedeno grafické zpracování analýzy absolutních ukazatelů a je rovněž provedena slovní interpretace vypočítaných výsledků, neboť číselný údaj sám o sobě má jen minimální vypovídací schopnost. Pátá kapitola obsahuje stěžejní část elementární finanční analýzy – analýzu poměrovou. Seznámíte se v ní se základními skupinami poměrových ukazatelů, které jsou využívány v teorii a praxi. V rámci této kapitoly jsou uvedeny stěžejní ukazatele, které patří k nejběžněji používaným, nebo ty, které pomohou lépe posoudit analyzovanou firmu. Šestá kapitola je druhou kapitolou s praktickou aplikací. Navazuje na kapitolu čtvrtou, neboť vychází z jejích závěrů a analyzuje hlouběji nejen problémové, ale také efektivní části konkrétní (byť fiktivní) firmy. Všechny ukazatele, ke kterým existují přístupné informace, budou opět jak graficky analyzovány, tak i slovně interpretovány. Sedmá kapitola je poslední teoretickou částí, ve které jsou zahrnuty Souhrnné indexy hodnocení finančního zdraví firmy. Ty jsou logickým vyústěním poměrové analýzy, neboť pomohou obvykle předem definovanou skupinou poměrových ukazatelů rychle, nebo poměrně rychle posoudit finanční zdraví firmy. Jsou zde prezentovány jak modely bonitní, tak modely bankrotní, a pozornost je věnována také modelům, které jsou konstruovány přímo na podmínky České republiky. Poslední kapitola je věnována praktické aplikaci tohoto tématu.

9


V rámci jednotlivých kapitol jsou zařazovány také samostatné úkoly, které student musí vyplnit pro to, aby výčet informací k tématu byl pro něj úplný. Pro snazší orientaci v textu jsou v margináliích připojeny grafické značky, které upozorňují studenta na nutnost zpracování určitého úkolu. Tyto značky se v celém textu opakují a jejich vysvětlení je připojeno na konci učebního textu. Kromě grafických značek jsou v závěru uvedeny nejčastěji používané zkratky s jejich českým i anglickým významem.

10


11

CÍL MODULU FINANČNÍ ANALÝZA Po úspěšném a aktivním absolvování tohoto MODULU Budete umět: • • • •

rozlišovat pojmy běžně používané v souvislosti s finanční analýzou; zvládnete poměrovou analýzu a soustavy ukazatelů, které umožní hodnotit finanční situaci firmy prostřednictvím MS Excelu sami zpracovat finanční analýzu a data takto napočtená, budete umět odinterpretovat; budete umět samostatně posuzovat vývoj ve firmě.

Získáte: • •

Získáte

znalosti základních účetních výkazů, resp. budete umět na ně nahlížet jako na zdroj mnoha informací, které můžete použít jako potenciální investor; znalosti týkající se různých metod finanční analýzy, které umožní převést základní (absolutní) hodnoty jednotlivých položek základních účetních výkazů do hodnot srovnatelných s jinými firmami či oborovými průměry, což vám umožní lépe analyzovat finanční situaci firmy.

Budete schopni: •

Budete umět

samostatně zpracovat finanční analýzu vámi zvolené firmy a to jak v číselném či grafickém provedení (finanční analýza klade důraz také na názornost a grafickou stránku zpracování informací), tak i ve verbálním (slovním) provedení, při kterém budete vypočítané hodnoty přivádět na skutečné hodnocení.

Budete schopni


ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU

Vaším úkolem je v rámci jednoho semestru (tedy zhruba 4 měsíců, resp. 5 měsíců včetně závěrečné zkoušky) zvládnout problematiku finanční analýzy. Půjde o základní kurz, který si neklade za cíl zvládnout problematiku vyšší finanční analýzy, ale pokud možno dokonale zvládnout problematiku elementárních metod finanční analýzy. Doporučuji pracovat průběžně a spolu s nastudovanou problematikou postupovat při zpracovávání samostatné analýzy.

PRŮVODCE STUDIEM 1

Finanční analýza je zajímavá v tom, že umožňuje vlastní úsudek ke každé situaci, která ve firemním hospodaření nastane. Každý názor tedy může být správný, je-li vhodně podložen argumenty. Z tohoto důvodu je však potřeba, aby jednotlivé vztahy byly správně pochopeny. Proto skutečně dbejte na to, abyste k dalšímu tématu přecházeli až tehdy, máte-li pocit, že je vám do té doby probraná problematika jasná. Přeji hodně úspěchů a pokud možno co nejméně tápání.

12


13

1 ÚVOD DO FINANČNÍ ANALÝZY

RYCHLÝ NÁHLED DO PROBLEMATIKY KAPITOLY ÚVOD DO FINANČNÍ ANALÝZY V současné době se ekonomické prostředí neustále mění a spolu s těmito změnami dochází ke změnám také v podnicích, které jsou součástí tohoto prostředí. Úspěšná firma se v současnosti bez rozboru finanční situace firmy neobejde. Ukazatele zpracované v rámci finanční analýzy se využívají při vyhodnocování úspěšnosti firemní strategie v návaznosti na ekonomické prostředí, tedy v návaznosti na změny tržní struktury, konkurenční pozice, resp. celkové ekonomické situace ve firmě. Finanční analýza představuje systematický rozbor získaných dat, které jsou obsaženy především v účetních výkazech. Finanční analýzy v sobě zahrnují hodnocení firemní minulosti, současnosti a předpovídání budoucích finančních podmínek. Je zřejmé, že existuje velmi úzká spojitost mezi účetnictvím a rozhodováním o podniku. Účetnictví tedy překládá přesné hodnoty peněžních údajů, která jsou však vztažena pouze k jednomu časovému okamžiku a tyto údaje jsou více méně izolované. Aby mohla být tato data využita ho hodnocení finančního zdraví podniku musí být podrobeny finanční analýze. Hlavním smyslem finanční analýze je připravit podklady pro kvalitní rozhodování o fungování podniku.

Rychlý náhled


14

CÍLE KAPITOLY ÚVOD DO FINANČNÍ ANALÝZY

Po úspěšném a aktivním absolvování této KAPITOLY Budete umět: •

Cílem této kapitoly je seznámení se základními pojmy týkajícími se finanční analýzy. Rovněž je důležité pochopení rozčlenění finanční analýzy do různých úrovní, které v sobě zahrnují jiné informace a také v různém rozsahu.

Získáte: •

Informace o podstatě finanční analýzy a cílových skupinách, pro které je analýza určena;

•

Informace o původu finanční analýzy a jejím vývoji v podmínkách České republiky

Budete schopni: •

Budete umět

Používat základní terminologii problematiky finanční analýzy, což Vám usnadní orientaci v další problematice. Množství pojmů se bude samozřejmě rozšiřovat, nicméně základ je shrnut v úvodní kapitole.

Získáte

Budete schopni


15


Celkový doporučený čas k prostudování KAPITOLY je 120 minut.

KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY ÚVOD DO FINANČNÍ ANALÝZY Finanční analýza, členění finanční analýzy, časové hledisko analýzy, cílové skupiny

Finanční analýza má v zemích s rozvinutou tržní ekonomikou dlouhodobou tradici a je neoddělitelným prvkem podnikového řízení. Také v České republice se v posledních letech stala oblíbeným nástrojem při hodnocení reálné ekonomické situace firmy. Finanční výsledky se stávají základním kritériem ekonomických rozhodnutí a podnikové finance získávají nové postavení – dostávají se do centra pozornosti všech podnikatelů. Jsou velmi významné nejen pro strategické řízení firmy, v oblasti finančního managementu, ale například i při hodnocení a výběru partnerů v obchodní oblasti. K základním cílům finančního řízení podniku je možno zařadit především dosahování finanční stability, kterou je možno hodnotit pomocí dvou základních kritérií: •

schopnost vytvářet zisk, zajišťovat přírůstek majetku a zhodnocovat vložený kapitál;

•

zajištění platební schopnosti podniku.

Finanční analýza představuje systematický rozbor získaných dat, které jsou obsaženy především v účetních výkazech, jejich položek, agregovaných dat a rozbor vztahů a vývojových tendencí. Finanční analýzy v sobě zahrnují hodnocení firemní minulosti, současnosti a předpovídání budoucích finančních podmínek.

Klíčová slova


16

Schéma č.1:Časové hledisko hodnocení informací

hodnocení minulosti

finanční poměrová analýza

zkoumání perspektiv

finanční plánování

čas

Ze schématu č. 1 je patrné, že pracujeme-li s daty ex-post, hodnotíme firemní minulost a máme podklady pro zpracování finanční analýzy. Výsledky finanční analýzy jsou pak zpravidla výchozími (vstupními) údaji pro finanční plánování. Finanční plánování pracuje s daty ex-ante a zkoumáme finanční perspektivy konkrétní společnosti. Objektivně se při zpracovávání finanční analýzy jedná o identifikaci slabin ve firemním finančním zdraví, které by mohly v budoucnu vést k problémům, a silných stránek souvisejících s možným budoucím zhodnocením majetku firmy. Například vnitřní finanční analýzy ukazují zaměstnancům, kam směřovat hodnocení firemní likvidity nebo možnosti zaměření výroby. Jiným příkladem může být to, že finanční analýzy mohou přicházet zvenčí firmy a mohou podmiňovat úvěrový nebo investiční potenciál firmy. Bez ohledu na původ analýz, jsou jejich nástroje vždy nebo téměř vždy stejné. Finanční ukazatele jsou základní nástroje finanční analýzy, neboť přinášejí Finanční ukazatele odpovědi na různé otázky související s finančním zdravím firmy. Například, úvěrový pracovník komerční banky vzhledem k poskytnutí šestiměsíčního úvěru může chtít znát míru solventnosti či míru likvidity firmy, potenciální investoři do vašich akcií mohou chtít znát ziskovost firmy a analytik firmy by se měl zajímat o přiměřenost nároků potenciálních dlužníků nebo jaké množství finančních prostředků je nutné mít či získat pro firemní expanzi. Odpovědi na tyto otázky a otázky další mohou být ukryty právě v používání různých finančních ukazatelů. S využíváním různých finančních ukazatelů souvisí i otázka, pro koho je finanční analýza důležitá.


17

Finanční analýzu si lze představit jako rozbor jakékoliv činnosti, v souvislosti s níž je možno uvažovat o čase a penězích. Finanční analýzu provádíme běžně na té nejjednodušší úrovni v rodině, my však budeme uvažovat složitější variantu na úrovni podniku. V rámci těchto analýz je finanční analýza důležitá pro management, akcionáře (resp. vlastníky), věřitele a další externí uživatele, Akcionáře zajímá především současná výnosnost akcií a její predikce. Banky v důsledku poskytování nezajištěných zdrojů, dodavatele bude zajímat nejen schopnost včas splatit fakturu za dodané zboží, ale také možnost trvalých obchodních kontaktů, odběratele bude zajímat kvalita a dochvilnost dodávek, zaměstnance bude zajímat zachování pracovních míst a mzdová ujednání atd. To, jakým způsobem se ubírá úvaha o provedení analýzy a co nejpodstatnějšího očekávají jednotlivé ekonomické subjekty, je uvedeno v následujícím schématu. Schéma č.2:Uživatelé finanční analýzy její zaměření

Uživatelé finanční analýzy Formulace cílů Zaměření analýza a výběr metod Ukazatele a jiné nástroje management provozní analýza řízení zdrojů ziskovost

vlastník ziskovost kapitálové

věřitel likvidita zadluženost

tržní ukazatele

Obecně je možno na základě tohoto schématu shrnout tyto úvahy. Management Uživatelé finanční tedy sleduje primárně platební schopnost podniku, z hlediska provozní analýzy je analýzy a její zkoumána zejména struktura zdrojů a finanční nezávislost podniku, ale je také zaměření patrné, že velmi důležitou položkou finanční analýzy je ziskovost. Kromě těchto parametrů je pro management důležité také sledování likvidity, což je ukazatel, které umožní rozhodování o realizaci dodatečného úvěru, resp. zatížení jinými finančními výdaji.


18

Vlastníci (nebo také investoři) si finanční analýzou ověřují, zda prostředky, které investovali jsou náležitě zhodnocovány a řádně využívány. Z hlediska nich je pak základním cílem maximalizace tržní hodnoty vlastního kapitálu společnosti, zajímá je vývoj tržních ukazatelů, ukazatelů ziskovosti a vztah peněžních toků k dlouhodobým závazkům. Je důležité si uvědomit, že vlastník, resp. potenciální investor, je zainteresován především na výnosech.

Vlastníci

Z hlediska věřitelského můžeme na analýzu nahlížet dvojím způsobem. Z hlediska bank jako věřitelů je důležité sledování dlouhodobé likvidity a hodnocení ziskovost v dlouhém časovém horizontu. Důležitá je rovněž schopnost tvorby finančních prostředků a stabilita jejich toků. Z hlediska krátkodobých věřitelů uvažujeme o možnosti ověřit si možnost a reálnost plnění uzavřených smluv, tedy platební schopnost, strukturu oběžných aktiv (jako možných zdrojů finančních prostředků) a krátkodobých závazků a samozřejmě také průběh cash flow. Ať už budeme brát v úvahu jakéhokoli věřitele, budou mít společný především fakt, že vyžadují vrácení vložených finančních prostředků a obě skupiny věřitelů musí brát v úvahu i riziko nesplacení finančních prostředků.

Věřitelé

Z uvedených skutečností je zřejmé, že rozhodujícím hlediskem pro volbu metody finanční analýzy bude kromě jiných aspektů také cílová skupina, pro níž jsou výsledky analýzy zpracovávány. Kromě uvedených cílových skupin by bylo možné najít i skupiny jiné, k nim například můžeme uvést dodavatele, stát a jeho orgány, konkurenty, veřejnost, zaměstnance.1

1

Zamyslete se nad tím, jakým způsobem může být prospěšná finanční analýza pro tyto další cílové skupiny.


19

1.1 Členění finanční analýzy Finanční analýzu stejně jako téměř všechny ekonomické kategorie lze členit. Způsobů, Členění jak členit, existuje celá řada, nicméně v textu máte prezentováno pouze to členění, které finanční je nezbytně nutné pro pochopení struktury analýzy. Finanční analýzu podle objektu analýzy – zkoumání může být rozdělena tak, jak je uvedeno v následujícím schématu. podle objektu zkoumání Schéma č.3:Finanční analýza podle objektu zkoumání

Finanční analýza podle objektu zkoumání

mezinárodní

národního hospodářství

odvětví

podniku

Mezinárodní analýza se zabývá analýzou aspektů nadnárodního charakteru, což je Mezinárodní v souvislosti s globalizačními tendencemi samozřejmě důležité pro správný odhad analýza vývoje zejména u těch firem, které pracují v mezinárodních vztazích. Tyto analýzy zpracovávají specializované instituce, zabývající se hodnocením (ratingem) jednotlivých ekonomik.2

2

Zjistěte na internetu (www.crarating.cz nebo na adrese www.ranking.cz) nebo v dostupném tisku, jaké je současné ratingové hodnocení České republiky a zamyslete se nad tím, zda a jak může toto hodnocení ovlivnit fungování firem v České republice. Pamatujte na to, že každá odpověď musí být zdůvodněna.


20

Analýza národního hospodářství je prováděna specializovanými institucemi nebo Analýza organizačními složkami společnosti. Je zdrojem externích informací, které prezentují národního vnější prostředí firmy. Uživatelé obvykle tyto analýzy přebírají a používají je při hospodářství analýzách svých společností. Stav ekonomiky ovlivňuje schopnosti podniků dosahovat odpovídající výnosnosti. K národohospodářským datům patří data popisující celkovou hospodářskou situaci - tedy míra ekonomického růstu, míra inflace, míra nezaměstnanosti, úroková míry (velmi důležitý makroekonomický ukazatel, neboť každá firma řeší strukturu způsobu financování – vstupují-li do podnikání úvěry jako zdroj financování, je důležité najít správné načasování použití úvěru. Rostoucí úroková míra prodražuje získání tohoto zdroje financování, znamená tedy pokles investičních příležitostí) apod. Jde o také o analýzu vývoje cen a úrokových měr, vývoje devizových kurzů (makroekonomický ukazatel, který je důležitý pro firmy se zahraničním obchodem – nízký kurz znevýhodňuje dovoz do země a znamená zvýšení možností pro domácí výrobce, o jejichž levnější výrobky by měl být v zahraničí větší zájem), měnové politiky ČNB apod.3 Tyto a další faktory přímým i nepřímým způsobem ovlivňují chování jednotlivých firem a proto je důležité, aby také vstupovaly do rozhodování o podnikatelských záměrech firmy. Navíc analýza minulého vývoje a současného stavu může pomoci vyvozovat prognózy z hlediska budoucího vývoje, tedy jak bude makroprostředí motivovat a orientovat rozhodování občanů a firem.

3

Zjistěte si aktuální informace týkající se míry inflace, míry nezaměstnanosti (www.mpsv.cz) a úrokových sazeb vyhlašovaných ČNB (www.cnb.cz).


21

Tabulka č.1: Příklad ratingového hodnocení průmyslových podniků společností CRA Rating Agency, a.s.

Příklad ratingového hodnocení

CRA Rating průmyslových podniků Datum udělení Krátkodobý (aktualizace) CRA Rating 2004-04-07 czP-2 2003-07-29 czP-1 2002-03-11 czP-2

Dlouhodobý CRA Rating Ba+ / czBaa+ Baa- / czABaa- / czBaa

2003-11-07

---

--- / czBaa-

stabilní

2002-09-11

czP-2

Ba / czBaa

Deza, a.s.

2004-05-19

czP-2

Ba / czBaa+

HOCHTIEF VSB, a.s. Hornonitrianske bane Prievidza, a.s. HOUR, s.r.o.

2004-06-07

czP-2

Baa / czA-

stabilní režim sledování stabilní

2003-07-28

skP-3

Ba- / skBaa-

stabilní

2004-01-05

skP-3

--- / skBaa-

stabilní

Subjekt

Výtah

ALTA, a.s. cz us ANECT, a.s. Belagra, a.s. * České dřevařské závody Praha, a.s. 6,00 / 10 ČSAD Příbram, s.r.o. *

Výhled stabilní stabilní stabilní

Pramen: http://www.crarating.cz/cz/4_rating/index.htm

Analýza odvětví - odvětvím rozumíme z hlediska analýzy skupinu subjektů, které jsou si z nějakého hlediska podobné, přičemž podobnost je určena provozovanými činnostmi z hlediska užití technologických postupů či z hlediska poskytovaných služeb apod. V naší praxi je členění do odvětví dáno odvětvovou klasifikací ekonomických činností z roku 1991.4 Členění odvětví je důležité mimo jiné také proto, že každé z odvětví vykazuje jinou citlivost na konjunkturální vývoj.5

4

Analýza odvětví

Viz www.mpo.cz – vyhledejte odvětvovou klasifikaci podle Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky. Znáte z kurzu Mikroekonomie, víte, že rozlišujeme odvětví cyklická (v době ekonomického růstu vykazují růst), neutrální (nemají vztah k ekonomickému vývoji) a anticyklická (vykazují největší růst v době ekonomické krize). 5


22

Při hodnocení odvětví se bere v úvahu především jeho současný stav a očekávaný vývoj včetně srovnání se zahraničím na základě ekonomických a akciových ukazatelů. V rámci odvětvové analýzy se analyzují především odbytové možnosti, stav nasycenosti domácího a zahraničního trhu, importní náročnost. Důležitými charakteristikami v rámci této analýzy jsou také investiční náročnost, citlivost na technologické změny, koncentrace kapitálu uvnitř odvětví včetně struktury majetkových vztahů a citlivost na vnější vliv (na politická opatření apod.). Je důležité si také uvědomit, že analýza odvětví je podstatná pro srovnávání firem vzájemně. Informace týkající se hlavních ukazatelů (rentabilita, likvidita, aktivita, zadluženost) je možno nalézt v agregovaných analýzách ministerstva průmyslu a obchodu a mohou sloužit jako výchozí srovnávací kritérium. Nevýhodou je, že tyto analýzy jsou k dispozici obvykle se značným časovým zpožděním.6

Analýza podniků a společností - tato analýza se provádí s ohledem na otázky, které pomocí ní mají být zodpovězeny. Je však nutno přihlédnout k postavení společnosti v rámci příslušného odvětví a národního hospodářství. V rámci jedné společnosti lze provádět pouze časová srovnání, přičemž je nutné sledovat, nedošlo-li u daného subjektu ke změnám, které by mohly toto časové srovnání ovlivnit. Analýza společnosti se soustřeďuje na stav společnosti a na její předpokládaný vývoj, přičemž se provádí jak analýza kvalitativní (image společnosti, kvalita managementu a úroveň řízení, struktura vlastnictví, likvidita akcií na kapitálovém trhu, ekologie), tak analýza kvantitativní (vychází z účetních výkazů dané společnosti). Tato úroveň analýzy bude předmětem vašeho dalšího studia.

Analýza podniků a společností

Všechny výše uvedené analýzy lze označit jako analýzy řešené metodou „top to down“ (vychází z výsledků národohospodářských analýz přes analýzu odvětví ke konkrétní společnosti). Pokud se budeme zabývat také členěním analýz, je třeba se také zmínit o analýzách, které se zabývají zkoumáním pouze určité části nebo jevu z celku. K těmto analýzám patří například analýza mezinárodního obchodu, vnitřního trhu, odbytu, zaměstnanosti, kapitálového trhu apod.

Členění analýz

6

Najděte si na webových stránkách ministerstva průmyslu a obchodu (www.mpo.cz) analýzy odvětví a zjistěte si, na které oblasti jsou zaměřeny.


23

Důležité je rovněž členění finanční analýzy na finanční analýzu externí a finanční analýzu interní. Externí analýza je analýza, která se opírá o zveřejňované a jinak dostupné finanční informace. Interní analýza je analýza, kterou lze označit jako rozbor hospodaření podniku, který vychází nejen z finančních informací, ale také z informací z manažerského (vnitropodnikového) účetnictví a z dat statistických, plánovaných a kontrolních.

Interní a externí analýza

Budeme-li chtít analyzovat podnik či odvětví, je třeba si uvědomit, že nejpodstatnější úlohu při naší analýze budou sehrávat faktory uvedené ve schématu jako faktory konkurenční síly. Působení těchto faktorů určuje potenciál zisku v odvětví, návratnost investovaného kapitálu, míru výnosů z investovaného kapitálu. Síla konkurenčních tlaků také určuje mez přílivu kapitálu - tzn. že silná konkurence v odvětví tlačí dolů míru výnosu z investovaného kapitálu, nebo jinak vyšší výnosová míra než je minimální úroveň stimuluje příliv kapitálu do odvětví. Je třeba si rovněž uvědomit (a to už je záležitost marketingová), ve které fázi životního cyklu se právě podnik nachází. Bude asi podstatný rozdíl mezi podnikem, který je ve fázi vzniku, podnikem ve fázi nasycení a podnikem, který se nachází ve fázi degenerace - tady však bývá strategie jednoznačná - stažení z trhu.

Faktory ovlivňující firmu

Schéma č.4:Faktory ovlivňující firmu v různých prostředích

Faktory prostředí Kontrolovatelné faktory

Mezoprostředí zákazníci dodavatelé konkurenti distributoři

Nekontrolovatelné faktory Makroprostředí

Mikroprostředí

legislativa výroba

ekonomický vývoj

finance

demografický vývoj kulturní vývoj vláda


24

Faktory, které ovlivňují fungování firmy v ekonomickém prostředí, je možno v zásadě rozdělit do dvou skupin. První skupinu tvoří faktory kontrolovatelné (tedy z pohledu firmy ovlivnitelné faktory) a druhou skupinu faktory nekontrolovatelné (z pohledu firmy jen velmi obtížně ovlivnitelné). Ani toto rozdělení není však možné chápat takto striktně. Je potřeba si uvědomit, že jsou prvky v systému, které můžeme ovlivňovat částečně, nebo chcete-li zprostředkovaně, a nelze je tedy jednoznačně přiřadit k ani jedné ze skupin. Do této částečně ovlivnitelné skupiny by se daly zařadit především faktory z mezoprostředí, které svým jednáním sice ovlivníme, ale rozhodně ne vždy je můžeme měnit zásadním způsobem. Finanční analýza samozřejmě bude vycházet z různých informačních zdrojů. Informační zdroje mají odlišnou dostupnost, ale obecně je možno je rozdělit na informace interní a informace externí. Interní informace se bezprostředně dotýkají analyzované firmy, nicméně ne všechny interní informace jsou veřejně dostupné. K veřejně dostupným informacím, které se běžně využívají pro zpracování základní finanční analýzy, patří data z účetní závěrky. Účetní závěrka účetních jednotek podle zákona o účetnictví zahrnuje rozvahu (bilanci), výkaz zisku a ztráty, přílohu a může zahrnout přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Kromě těchto dat patří k interním datům údaje z vnitropodnikového účetnictví, podnikové statistiky, podklady z úseku práce a mezd, vnitřní směrnice podniku apod. Mimo jiné je možno využívat také nefinanční informace, k nimž patří informace o produktivitě práce, objemové množství výrobků a služeb. Externí informace pocházejí z vnějšího prostředí a týkají se tedy nejen podniku jako takového, ale také domácího a zahraničního okolí podniku. Do této kategorie patří informace plynoucí z mezinárodních analýz, analýz národního hospodářství či odvětvových analýz, ale také informace z oficiálních statistik, burzovní informace z odborného tisku. K nefinančním informacím tohoto typu patří postavení na trhu, konkurence, opatření vlády, kvalita managementu atd.

Informační zdroje


25

1.2 Původ finanční analýzy Původ finanční analýzy je pravděpodobně stejně starý jako je vznik peněz. Vlastí finanční analýzy jsou podle dostupných pramenů Spojené státy americké, nicméně ve svých počátcích se jednalo pouze o teoretické práce, které s praktickou analýzou neměly nic společného. Prakticky jsou analýzy využívány už po několik desetiletí. Finanční analýzy se přirozeně vyvíjely podle doby, ve které měly fungovat. Struktura těchto analýz se podstatným způsobem změnila v době, kdy se do značné míry začaly využívat počítače, neboť v tom smyslu se změnily i matematické principy a důvody, které vedly k jejich sestavování.

Původ finanční analýzy

Finanční analýzy se zpočátku vyznačovaly především tím, že znázorňovaly absolutní změny v účetních výsledcích. Později se však ukázalo, že rozvaha a výsledovka jsou zdrojem kvalitních informací pro zjišťování úvěrové schopnosti podniků. Šlo především o zájem likviditu a schopnost přežít. Lze tedy říci, že Spojené státy americké jsou také kolébkou zpracování odvětvových přehledů, které jsou vytvářeny na základě rozvah a výsledovek jednotlivých společností. (Jak už jsme si řekli, odvětvové analýzy jsou základem pro srovnání výsledků jednotlivých společností). V Čechách lze za počátek finančních analýz označit počátek tohoto století, kdy se poprvé v literatuře objevuje pojem „analýza bilanční“ ve spise „Bilance akciových společností“, který sepsal prof. dr. Pazourek. Jak už z názvu vyplývá, období před druhou světovou válkou je tedy ve znamení bilančních analýz. Po druhé světové válce se pak začíná objevovat pojem finanční analýza pro rozbor finanční situace podniku, odvětví nebo státu, i když v našich podmínkách se tohoto pojmu začíná hojně používat po roce 1989. Samozřejmě že se zde projevil vliv americké a britské terminologie. V Německu se pro finanční analýzu používá i nadále pojem bilanční analýza, resp. bilanční kritika - zahrnuje hodnocení všech dokumentů, tj. rozvahy, výsledovky, příloh a výroční zprávy.

Finanční analýza v Čechách


SHRNUTÍ KAPITOLY ÚVOD DO FINANČNÍ ANALÝZY

Finanční analýza je specifickým typem analýzy, jejíž smyslem je provést zhodnocení finančního hospodaření. Finanční analýza patří k nejdůležitějším nástrojům finančního řízení. Analýza je užitečná pro prověření dat z minulosti, doplnění vypočítané hodnoty podniku při koupi takovéhoto podniku, je východiskem pro sestavování finančního plánu. Existují různé cílové skupiny uživatelů finanční analýzy. Nejběžněji využívají analýzu management, věřitelé a investoři. Podle cílové skupiny a podle účelu finanční analýzy je možno využívat různé zdroje informací. Finanční analýza vychází nejčastěji z těchto nejdůležitější informací, které jsou účetního charakteru: rozvaha, výkaz zisku a ztráty a výkaz o peněžních tocích.

Obecným úkolem u finančních analýz je především posouzení finančního zdraví firmy v několika krocích: •

krok 1: rámcové posouzení situace na základě vybraných ukazatelů;

•krok 2: podrobný rozbor, jehož cílem je posouzení orientačních poznatků z kroku 1; •

krok 3: hlubší analýza negativních jevů, ke kterým jsme dospěli v předchozích krocích;

•

krok 4: návrh na možná opatření a zhodnocení rizik

Právě seznámení s jednotlivými kroky finanční analýzy je obsahem následujících kapitol. Po celou dobu však mějme na paměti, že výběr informačního zdroje by měl být vždy v souladu s cílem finanční analýzy a s metodou, která bude využívána. Samozřejmě by měla být zajištěna důvěryhodnost dat, se kterými pracujeme.

26


Kontrolní otázky: 1. Co je postatou finanční analýzy a pro koho je finanční analýza důležitá. 2. Jak členíme finanční analýzu podle objektu zkoumání. 3. Jsou jednotlivé kategorie podle objektu zkoumání vzájemně provázány? Pokud ano, tak jak. 4. O jaké informace se opírá externí a o jaké interní finanční analýza? 5. Pro kterou cílovou skupinu je důležitější externí finanční analýza a pro kterou interní finanční analýza? 6. Kde finanční analýza vznikla a jak se vyvíjela? 7. Od kdy je využívána finanční analýza jako nástroj finančního řízení na našem území a který model byl pro naše podmínky převzat. Příklady k procvičení: Ano či ne? 1. Zdroje informací pro vypracování finanční analýzy se liší podle cílové skupiny. 2. Interní finanční analýza se opírá pouze o data získané ze základních účetních výkazů. 3. Externí analýza je důležitější než interní analýza.

27


4. Česká republika přebírá model německé bilanční analýzy. 5. Nefinanční informace jsou evidovány mimo systém účetnictví a mohou být vyjádřeny i v nepeněžních jednotkách. 6. Užší vymezení finanční analýzy postrádá komplexní přístup k problematice a zvyšuje se pravděpodobnost selhání výsledků. 7. Financování podniku je možno optimalizovat pomocí výsledků finanční analýzy. Doplňte. 1. Manažeři potřebují informace získané z finanční analýzy pro ......................................................................................... ………………………………………………………….. 2. Dalšími důležitými cílovými skupinami pro vypracování finančních analýz mohou být například ................................................................................................ ............................................................................. (uveďte alespoň 3) 3. ......................................................................... jsou ty jsou prováděny specializovanými institucemi nebo organizačními složkami společnosti a uživatelé obvykle tyto analýzy přebírají a používají při analýzách svých společností. 4. ........................................................ je analýza, která se opírá o zveřejňované a jinak dostupné finanční informace. 5. ........................................ je analýza, kterou lze označit jako rozbor hospodaření podniku, který vychází nejen z finančních informací, ale také z informací z manažerského účetnictví a z dat statistických, plánovaných a kontrolních.

28


6. Analýzy řešené ................................................................. vychází z výsledků národohospodářských analýz přes odvětví ke konkrétní společnosti. Označte správnou odpověď (odpovědi): 1.

Finanční analýza: a) pracuje pouze se základním účetními výkazy; b) vychází z výsledků finančního plánování; c) je zaměřena pouze na zpracování výsledků pro management; d) má za cíl připravit podklady pro finanční rozhodování.

2.

Management při finanční analýze by měl mít primární zájem na: a) interní analýze a ukazatelích rentability; b) externí analýze a ukazatelích rentability; c) interní analýze a ukazatelích likvidity; d) externí analýze a ukazatelích likvidity.

3.

Držitelé úvěrových cenných papírů se budou zajímat především o: a) likviditu;b) rentabilitu; c) stabilitu;d) aktivitu.

29


Klíč k řešení: Ano či ne? 1. Ano; 2. ne; 3. ne; 4. ano; 5. ano; 6. ano; 7. ano. Doplňte: 1.

provozní analýza, řízení zdrojů a zjišťování likvidity, ziskovost;

2.

vlastníci, věřitelé, zaměstnanci, stát, konkurenti, dodavatelé;

3.

analýza národního hospodářství

4.

externí analýza

5.

interní analýza

6.

metoda top to down

Označte správnou odpověď (odpovědi): 1.

c

2.

c

3.

a,b

PRŮVODCE STUDIEM 2

V této kapitole jste se dozvěděli, že pro zpracovávání finanční analýzy je nezbytně nutné získat dostatečné množství kvalitních a prověřených informací. Tyto informace totiž vytvoří základ dobře odvedenou práci při vlastní analýze. Proto, abyste byli schopni s takovými informacemi pracovat, je důležité, abyste uměli pracovat minimálně s daty ze základních účetních výkazů. Rozbor rozvahy, výkazu zisku a ztráty a výkaz o peněžních prostředcích je součástí kapitoly 2.

30


31

2 ÚČETNÍ VÝKAZY A JEJICH VYUŽITÍ VE FINANČNÍ ANALÝZE

RYCHLÝ NÁHLED DO PROBLEMATIKY KAPITOLY ÚČETNÍ VÝKAZY A JEJICH VYUŽITÍ VE FINANČNÍ ANALÝZE Tato kapitola seznámí studenta se základními účetními výkazy, které jsou využívány pro zpracovávání finanční analýzy. Patří k nim rozvaha, výkaz zisku a ztráty a výkaz o peněžních tocích. Rozvaha je stěžejním účetním dokumentem a tvoří vlastně základní osu pro ostatní účetní výkazy. Výkaz zisku a ztráty informuje o hospodaření podniku a výkaz o peněžních tocích sleduje pohyb finančních podniků v rámci firmy. U všech účetních výkazů budou zdůrazněny úskalí, na která může analytik při rozboru informací narazit a kde může vzniknout chyba při interpretaci výsledků. V pořadí, které je výše uvedeno, budou účetní výkazy probírány. Závěr kapitoly tvoří vzájemný vztah těchto účetních výkazů.

Rychlý náhled


32

CÍLE KAPITOLY ÚČETNÍ VÝKAZY A JEJICH VYUŽITÍ VE FINANČNÍ ANALÝZE


Cílem této kapitoly je seznámit vás s rozvahou a výkazem zisku a ztráty. Nebude se jednat o seznámení z hlediska účetního, ale z hlediska analytického. Nebudete se tedy učit rozvahu sestavovat, ale chápat jednotlivé položky.

•

Číst v rozvaze a výkazu zisku a ztráty, budete umět pracovat s jednotlivými položkami.

•

Naučíte se chápat výkaz o peněžních tocích.

Získáte: •

Nezbytně nutné informace týkající se základních účetních výkazů – rozvahy, výkazu zisku a ztráty.

•

Informace týkající se výkazu o peněžních tocích, který je nedílnou součástí přílohy k účetní závěrce.

Budete schopni: •

Používat údaje z těchto účetních výkazů a pracovat s nimi tak, abyste byli schopni je používat při různých analytických metodách.

Budete umět

Získáte

Budete schopni


33



KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY ÚČETNÍ VÝKAZY A JEJICH VYUŽITÍ VE FINANČNÍ ANALÝZE Účetní výkazy, rozvaha, výkaz zisku a ztráty, výkaz o tvorbě a použití peněžních prostředků, účetní závěrka, výroční zpráva, úskalí účetních výkazů, další informační zdroje.

Účetní výkazy poskytují informace celé řadě uživatelů a lze je rozdělit do dvou základních částí: účetní výkazy finanční a účetní výkazy vnitropodnikové. Finanční účetní výkazy jsou externími výkazy, neboť poskytují informace zejména externími uživatelům. Dávají přehled o stavu a struktuře majetku, zdrojích krytí, tvorbě a užití hospodářského výsledku a také o peněžních tocích. Vnitropodnikové účetní výkazy nemají právně závaznou úpravu a vychází z vnitřních potřeb každé firmy. Podstatou finanční analýzy, jak již bylo řečeno, je splnění dvou základních funkcí: prověřit finanční zdraví podniku a vytvořit základ pro finanční plán. U první funkce hledáme odpověď na otázku, jaká je finanční situace podniku k určitému datu - jde o historický vývoj a odhad toho co lze očekávat v nejbližší budoucnosti. Druhá funkce se opírá o poznatky finanční analýzy, které jsou základem pro plánování hlavních finančních veličin.

Klíčová slova


34

Vyjdeme-li z finanční analýzy, tak jejím hlavním úkolem je ověření obchodní zdatnosti podniku a tím udržení majetkově finanční stability. Pro to, abychom mohli úspěšně zpracovat finanční analýzu, jsou důležité zejména základní účetní výkazy: rozvaha, výkaz zisku a ztrát a výkaz o tvorbě a použití peněžních prostředků. Rozvaha a výkaz zisku a ztráty jsou účetní výkazy, jejichž struktura je závazně stanovena Ministerstvem financí a jsou závaznou součástí účetní závěrky v soustavě podvojného účetnictví.7 K účetním výkazů se v rámci účetní závěrky připojuje ještě příloha, která musí obsahovat údaje o příslušné účetní jednotce, informace o účetních metodách, obecných účetních zásadách a způsobech oceňování, dále musí obsahovat doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztráty a také přehled o peněžních tocích. Oproti rozvaze a výkazu zisku a ztráty výkaz o tvorbě a použití peněžních prostředků (přehled o peněžních tocích) není standardizován, což však neznamená, že by měl nižší informační hodnotu než předchozí dva výkazy. Firmy mají povinnost vyplývající z obchodního zákoníku nechat ověřit účetní závěrku auditorem a zveřejnit takto ověřené informace v obchodním věstníku do jednoho měsíce ode dne konaní valné hromady (tato povinnost vyplývá ze zákona o účetnictví). Audit znamená revizi účtů, firemních knih odbornými znalci, permanentní ověřování vykázaných aktiv a pasiv akciových a jiných typů obchodních společností. Cílem auditu je vyjádřit názor na účetní závěrku. Součástí zprávy auditora je v konečném důsledku výrok auditora o kvalitě účetní závěrky a vyjádření názoru na to, zda účetní závěrka či výroční zpráva věrně zobrazuje majetek, závazky, vlastní kapitál a výsledky hospodaření. Informace z účetní závěrky zde však figurují pouze ve zkráceném rozsahu. Kromě toho existuje povinnost u těchto firem zhotovovat výroční zprávu, což je také vhodný zdroj externích informací. Výroční zpráva informuje majitele, obchodní partnery, potenciální investory, finanční ústavy a zákazníky o majetkové, finanční a důchodové situaci. Může sloužit k propagaci společnosti. Musí obsahovat zveřejňované údaje účetní závěrky, výrok auditora týkající se účetní závěrky, údaje o důležitých skutečnostech vztahujících se k účetní závěrce a také výklad o uplynulém a předpokládaném vývoji podnikání firmy a její finanční situaci. I výroční zpráva podléhá povinnosti ověření auditorem.

7

Vyhledejte na internetu na adrese www.mfcr.cz příslušnou vyhlášku, která formálně upravuje vzhled a obsahovou náplň rozvahy a výkazu zisku a ztráty.


2.1 Rozvaha Rozvaha je účetním výkazem, který zachycuje bilanční formou stav hospodářských prostředků (aktiva) a zdrojů jejich financování (pasíva) vždy k určitému datu. Rozvaha se zpravidla sestavuje k poslednímu dni každého roku, resp. kratších období. Představuje základní přehled o majetku podniku ve statické podobě (v okamžiku účetní závěrky). Jde nám tedy o získání věrného obrazu: • • •

majetkové situaci podniku – v jakých konkrétních druzích je majetek vázán a jak je oceněn, nakolik je opotřeben, jak rychle se obrací, optimálnost složení majetku atd. zdrojích, z nichž byl majetek pořízen – o výši vlastních a cizích zdrojů financování, jejich struktuře apod. o finanční situaci podniku – jakého zisku podnik dosáhl, jak jej rozdělil, zda je podnik schopen dostát svým závazkům.

Při analýze rozvahy budeme sledovat zejména: • stav a vývoj bilanční sumy; • strukturu aktiv, její vývoj a přiměřenost velikosti jednotlivých položek; • struktura pasív, její vývoj s důrazem na podíl vlastního kapitálu, bankovních a dodavatelských úvěrů; • relace mezi složkami aktiv a pasív: tj. velikost stálých aktiv a dlouhodobých pasív, velikost stálých aktiv a vlastního kapitálu, velikost oběžných aktiv a krátkodobých cizích pasív, finanční majetek a krátkodobé pohledávky ke krátkodobým pasívům.

35


36

Jak již bylo řečeno jde nám především o majetkovou a finanční strukturu podniku. Základní členění jednotlivých položek v rozvaze je schématicky prezentováno v následující tabulce. Tabulka č.2: Struktura rozvahy Rozvaha k 31. 12. …… Aktiva (majetková struktura)

Pasíva (finanční struktura)

Stálá aktiva

Vlastní kapitál

Oběžná aktiva

Cizí kapitál

Ostatní aktiva

Ostatní pasíva

2.1.1 Majetková struktura - aktiva

Majetková struktura podniku představuje podrobnou strukturu aktiv podniku. Aktivy v širším pojetí rozumíme celkovou výši ekonomických zdrojů, jimiž podnik disponuje v určitém časovém okamžiku. Zdroje bývají označovány jako majetek podniku, jde-li o právní pojetí, také jako kapitál, jde-li o finanční stránku ekonomických zdrojů. Rozhodující je však schopnost dané položky přinést v budoucnu ekonomický prospěch podniku. Tato schopnost se může projevit dvěma způsoby: •přímo - schopnost cenných papírů přeměnit je okamžitě na hotovost; •nepřímo - položka aktiv se zapojí do výrobní činnosti podniku, postupně se přemění na hotové výrobky a prostřednictvím pohledávek se změní na peníze.

Majetková struktura


37

Základním hlediskem členění aktiv je především doba jejich upotřebitelnosti, tedy podle likvidity a to od položek nejlikvidnějších po položky nejméně likvidní v USA, kdežto v ČR je to obráceně, začínáme u položek nejméně likvidních (fixní, stálá aktiva) až k položkám nejlikvidnějším (oběžná aktiva). Tabulka č.3:

Struktura strany aktiv rozvahy

Běžné účetní období Brutto Aktiva celkem A. Pohledávky za upsané vl. kapitál B. Stálá aktiva B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek B.III. Finanční investice C. Oběžná aktiva C.I. Zásoby C.II. Dlouhodobé pohledávky C.III. Krátkodobé pohledávky C.IV. Finanční majetek D. Ostatní aktiva D.I. Časové rozlišení D.II. Dohadné účty aktivní

Korekce

Minulé účet. období Netto Netto


Stálá aktiva, u nichž je doba přeměny na hotové prostředky delší než jeden rok, rovněž to znamená, že se nespotřebovávají najednou, ale postupně, nejčastěji ve formě odpisů a svou hodnotu přenáší úměrně tomuto opotřebení do nákladů firmy. Ne všechny položky stálých aktiv však odepisujeme, nebo ne všechny mají svou peněžní hodnotu. Stálá aktiva lze rozdělit do následujících skupin: •

nehmotná aktiva - též dlouhodobý nehmotný majetek - nemají fyzickou podstatu a ekonomický prospěch z nich plynoucí je odvozen z různých práv, která jsou s nimi spojena – většinou se jedná o patenty, licence, ochranné známky, v současnosti však ještě častěji software. Za dlouhodobý nehmotný majetek se považuje také bez ohledu na výši ocenění také goodwill (kladný či záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo jeho části nabytého koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společností, goodwill se odepisuje rovnoměrně – takže přítomnost této položky pro analytika také signalizuje již provedené změny ve společnosti);

•

hmotná aktiva – též dlouhodobý hmotný majetek - obsahují položky majetku dlouhodobé povahy, které jsou pořizovány z hlediska zajištění běžné činnosti podniku. Hmotný majetek přechází do nákladů firmy prostřednictvím odpisů, neodepisujeme však například pozemky, umělecká díla či sbírky (zde se předpokládá, že se jedná o aktiva, které se v čase zhodnocují). Východiskem analýzy dlouhodobého hmotného majetku je posouzení dynamiky změn v objemu a struktuře tohoto majetku. Mělo by nás zajímat, jak je HIM využíván. Jde v podstatě o rozbor výrobních kapacit a využití jednotlivých strojů a zařízení;

•

finanční investice - jde o položky majetku dlouhodobé povahy, které jsou pořizovány nikoliv pro hospodářskou činnost, ale pro získání dlouhodobě přiměřeného výnosu, významného vlivu v jiném podniku či případně získání výnosu vyplývajícího z růstu tržní hodnoty určitých komodit. Ani finanční investice neodepisujeme.

Oběžná aktiva - peněžní prostředky a věcné položky majetku (suroviny, materiál, rozpracovaná výroba, hotové výrobky a polotovary), u nichž lze předpokládat, že se přemění na peněžní prostředky během jednoho roku. Struktura oběžných aktiv je obvykle tvořena zásobami, dlouhodobými a krátkodobými pohledávkami a finančním majetkem. Analýza oběžných aktiv musí posoudit velikost, strukturu této majetkové složky vzhledem k potřebám a zabezpečení plynulého výrobního procesu. Začíná obvykle zhodnocením objemu, struktury a vývoje oběžných aktiv a pokračuje zaměřením se na nejvýznamnější skupinu, kterou jsou zásoby.

38

Stálá aktiva

Oběžná aktiva


39

Ostatní aktiva - zachycují zejména zůstatek účtů časového rozlišení nákladů příštích období – předem placené nájemné, a příjmů příštích období – práce provedené a dosud nevyúčtované, aktivní kurzové rozdíly apod.

Ostatní aktiva

Na výši celkového majetku podniku mají vliv tři základní faktory: rozsah podnikových výkonů, stupeň využití celkového majetku a cena majetku. Růst podnikových výkonů zvyšuje požadavky na velikost majetku při stejném stupni jeho využití a stejných cenách. Lepší využití majetku snižuje potřebu tohoto majetku. Změna cen působí na výši celkového majetku přímo. Je důležité si uvědomit, že majetková struktura je velmi diferencovaná. Závisí především na technické náročnosti výroby, která ovlivňuje podíl stálého hmotného majetku (technologicky náročnější provozy chemické či energetické budou mít podíl stálého majetku vyšší než firmy spotřebního průmyslu či zemědělství), ale i podíl nehmotného a investičního majetku v podobě patentů licencí, know-how, softwaru apod. Dále je složení podnikového majetku ovlivněno stupněm rozvinutosti peněžního a kapitálového trhu – vliv na finanční majetek firmy. A v neposlední řadě je majetková struktura silně ovlivněna konkrétní ekonomickou situací podniku a orientací jeho hospodářské politiky (například snaha zajistit si větší podíl oběžného majetku se projevuje i v tom, že fixní majetek je pořizován pomocí leasingu).

Faktory ovlivňující výši celkového majetku

Pro analýzu položek majetkové struktury je charakteristické zkoumání druhu a vzájemného vztahu majetku. Mimo jiné nás také bude zajímat, jak dlouho je majetek ve firmě vázán. Z hlediska struktury je zajímavý rovněž vztah investičního majetku (vyjádřen ve stálých aktivech) a oběžného majetku. Touto problematikou se budeme zabývat v kapitole Analýza absolutních ukazatelů.

2.1.2 Finanční struktura - pasíva

Finanční struktura podniku představuje strukturu podnikového kapitálu, ze kterého je financován majetek podniku. Je zachycena v pasívech rozvahy. Strana pasív není prioritně členěna podle hlediska času jako tomu bylo u aktiv, ale z hlediska vlastnictví zdrojů financování (zdroje vlastní, cizí).


Tabulka č.4:

40

Struktura strany pasív rozvahy Stav v běžném Stav v minulém účetním období účetním období

Pasíva celkem A. Vlastní kapitál I. Základní kapitál II. Kapitálové fondy III. Fondy ze zisku IV. Hosp. výsledek minulých let V. Hosp. výsledek běžného období B. Cizí kapitál I. Rezervy II. Dlouhodobé závazky III. Krátkodobé závazky IV. Bankovní úvěry a výpomoci C. Ostatní pasíva I. Časové rozlišení II. Dohadné účty pasivní


K pasívům tedy patří •

vlastní kapitál - v něm základní kapitál, který představuje peněžní vyjádření souhrnu peněžních a nepeněžních vkladů společníků do dané společnosti, vytváří se dle obchodního zákoníku a jeho výše se zapisuje do obchodního rejstříku, kapitálové fondy, které představují emisní ážio (rozdíl mezi tržní a nominální hodnotou akcií), dary, dotace, ale také oceňovací rozdíly z přecenění majetku a oceňovací rozdíly z kapitálových účastí, fondy ze zisku, k nimž patří zákonný rezervní fond (ke krytí ztrát a k překonání nepříznivého průběhu hospodaření firmy), nedělitelný fond a ostatní fondy, hospodářský výsledek z minulých let, což je nerozdělený zisk z minulých období, případně neuhrazená ztráta z minulých let a hospodářský výsledek běžného období, tedy vykázaný zisk nebo ztráta uzavíraného účetního období.

•

cizí kapitál – představuje dluh společnosti, které musí být v různě dlouhém časovém horizontu uhrazen. Vzhledem k faktu, že si jej firma zapůjčuje je zřejmé, že za něj platí úroky a ostatní výdaje spojené se získáváním tohoto kapitálu. Je dobré si uvědomit, že zpravidla bývá levnější krátkodobý kapitál než dlouhodobý a zároveň také, že cizí kapitál je levnější než kapitál vlastní (viz. kapitálová struktura). Cizí kapitál se skládá z rezerv, které je možno rozdělit na zákonné a ostatní, dlouhodobé závazky, které obsahují závazky, které v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti delší než jeden rok, a odložený daňový závazek; krátkodobé závazky a bankovní úvěry a výpomoci,

•

ostatní pasíva - v něm časové rozlišení – výdaje a výnosy příštích období, kurzové rozdíly pasivní.

Z dynamického hlediska nám finanční struktura ukazuje strukturu přírůstku podnikového kapitálu, ze kterého je financován přírůstek majetku. Vedle pojmu finanční struktura existuje ještě pojem kapitálová struktura – ta zachycuje strukturu podnikového kapitálu, ze kterého je financován fixní majetek a trvalá část oběžného majetku. Jde tedy o strukturu dlouhodobého kapitálu.

41


42

V rámci finanční struktury je třeba analyzovat zejména relaci mezi vlastním a cizím kapitálem. Tato relace je závislá především na nákladech spojených se získáním příslušného druhu kapitálu, které jsou odvislé od doby jeho splatnosti a rizika spojeného s jeho použitím. Z teoretického hlediska se za optimální finanční strukturu považuje takové rozložení kapitálu, které je spojeno s minimalizací veškerých nákladů na jeho pořízení a které je zároveň v souladu s předpokládaným vývojem tržeb a zisku a majetkovou strukturou podniku. Kapitálová struktuře a jejímu vztahu se ziskem a ukazateli rentability bude věnována pozornost v následující subkapitole.

2.1.3 Kapitálová struktura

Jedním ze základních problémů finančního řízení podniku je vedle stanovení celkové výše potřebného kapitálu i volba správné skladby zdrojů financování jeho činnosti - to označujeme pojmem kapitálová struktura8. Kapitálová struktura se zabývá především vnitřní skladbou, která je dále ovlivňována technickou podmíněností majetkové struktury podle odvětví či oboru podnikání firmy. Pravidly financování rozumíme řízení vzájemných vazeb složek majetku, zdrojů financování a také vazeb mezi majetkovou a kapitálovou strukturou firmy. Kapitálovou strukturu můžeme hodnotit jak horizontálně, tak vertikálně.

Kapitálová struktura

Horizontální hodnocení kapitálové struktury, bývá v literatuře označováno jako „zlaté bilanční pravidlo“, říká, že investiční majetek by měl být pokryt vlastním kapitálem firmy, resp. dlouhodobě vázaný kapitál by měl být z dlouhodobých zdrojů financován. Pravidlo tedy hovoří o časovém souladu jednotlivých složek aktiv a pasív. Doba, po kterou firma disponuje s kapitálem, by měla být shodná s dobou, na kterou podnik potřebuje majetek tímto kapitálem krytý. V případě, že k financování dlouhodobého majetku dochází prostřednictvím krátkodobých zdrojů, musí firma během své životnosti žádat o nové úvěry nebo emitovat nové krátkodobé obligace. Důvodem pro toto jednání je fakt, že přeměna dlouhodobého majetku na peníze přesahuje splatnost krátkodobých zdrojů. V této situaci je firma podkapitalizována. K této situaci dochází zejména v době expanze podniku.

Hodnocení kapitálové struktury

8

S problematikou kapitálové struktury jste se již setkali v rámci kurzu Firemní finance, kde byla rovněž vysvětlena z hlediska ekonomických teorií. Podrobnosti naleznete v Roubíčková, M. Firemní finance. Karviná: OPF SU, 2004. ss. 144 – 160.


43

Vertikální analýza kapitálové struktury se týká klasické skladby kapitálu. Tato analýza by měla být v souladu s hodnocením věřitelského rizika. Čím vyšší je podíl dluhového financování, tím větší potenciální riziko představuje firma pro věřitele, což v konečném důsledku může vést k problémům při získávání dodatečných zdrojů. Kapitálová struktura tedy představuje výběr mezi rizikem a výnosem využití vyšší dluhu, který s sebou přináší zvýšené riziko spojené s dosažením budoucích firemních zisků, a zároveň vede obecně k vyšší očekávané výnosové míře.9 Z tohoto hlediska pak za optimální kapitálovou strukturu lze považovat takovou strukturu pasív, která představuje rovnováhu mezi rizikem a výnosem s cílem maximalizovat cenu akcií. Kapitálová struktura bude odlišná v různých firmách, což je ovlivněno mnoha vnitřními i vnějšími faktory. Diferencovanost může vyplývat z majetkové struktury firem, ze sezónních vlivů, ale také z celé řady jiných faktorů. Tabulka č.5:Kapitálová struktura nefinančních podniků k 31.12. 2000 (v mil. Kč a v %)

Pasíva - celkem Vlastní kapitál Celkové závazky Bank. úvěry a výpomoci

Průmysl absolutně % 2.170.052 100 935.966 43,13 744.673 34,32 341.744

15,75

Stavebnictví absolutně % 205.954 100 56.556 27,46 115.994 56,32 15.266

7,41

Obchod a služby absolutně % 2.375.543 100 838.300 35,29 1.056.217 44,46 330.753

13,92

Pramen: ČSÚ, ročenka 2002

Z tabulky č. 5 je zřejmé, že i v podmínkách České republiky je možné nalézt v základní kapitálové struktuře odlišnosti pramenící zejména z odlišného zaměření ekonomické činnosti daného odvětví. Průmysl se vyznačuje kapitálovou strukturou, která má vyrovnaný poměr mezi vlastním a cizím kapitálem, zatímco ve stavebnictví a v obchodě a službách převažuje cizí kapitál nad vlastním. To je situace obvyklá i v jiných zemích. Obecně se předpokládá, že vyrovnanější kapitálovou strukturu budou mít firmy průmyslové, zatímco obchodní firmy budou ve svých zdrojích financování preferovat cizí zdroje, které však budou vysoce obrátkové.

9

Roubíčková, M. Firemní finance. Karviná: OPF SU, 2004. s. 153

Kapitálová struktura v České republice


44

Na rozhodování o kapitálové struktuře mají vliv faktory, které jsou uvedeny v následujícím schématu č. 5.

Faktory ovlivňující kapitálovou strukturu

Schéma č.5:Faktory ovlivňující kapitálovou strukturu

Faktory ovlivňující kapitálovou strukturu

Podnikatelské riziko

Firemní daňová pozice

Finanční flexibilita

Manažerský konzervatismus a agresivita

Podnikatelské riziko je spojeno s vlastní existencí firmy v případě, že nevyužívá dluhového financování (vyšší podnikatelsko riziko znamená nižší debt ratio – viz kapitola č.5). Firemní daňová pozice souvisí s tím, že hlavním důvodem pro využití dluhu je dopočitatelnost úrokového zatížení od daňového základu daně z příjmu, což v konečném důsledku snižuje efektivní náklady cizího kapitálu. Finanční flexibilita vypovídá o schopnosti navýšit kapitál v „rozumném“ čase za nepříznivých podmínek. Nabídka kapitálu je totiž nezbytně nutná pro stabilní provoz. Manažerský konzervatismus a agresivita zase souvisí se schopností manažerů využít cizího kapitálu ve snaze zvýšit zisky. Pro řízení kapitálové struktury platí určité zásady, které lze zobecnit. První zásadou je diverzifikace zdrojů, která je pro firmu nutná z hlediska optimalizace kapitálové struktury. Finanční systém nabízí širokou škálu různě náročných způsobů financování, přičemž při výběru způsobu financování bývá rozhodující nejen cena, ale také doba splatnosti a riziko daného zdroje financování. Tady samozřejmě platí, že nevhodně zvolený způsob financování a nevhodně zvolené načasování financování může vést k zániku firmy. Při volbě způsobu financování je také důležité respektovat zaměření ekonomické činnosti firmy. Další zásadou je zohlednění daňových hledisek, neboť daňové zatížení firmy negativně působí na její ekonomickou aktivitu a proto je vhodná snaha o eliminaci tohoto problému. Pro řízení kapitálové struktury je rovněž důležité, aby kapitálová struktura odpovídala vnitřním a vnějším ekonomickým podmínkám, což znamená, že z hlediska vnitřních podmínek jde o efektivní fungování firmy jako celku a z hlediska vnějších

Zásady řízení kapitálové struktury


45

podmínek jde o posouzení vztahu k vnějšímu prostředí (vztah směrem ke státu, ostatním firmám, zákazníkům apod.) Nejčastějším důvodem pro rozdílnou kapitálovou strukturu budou bezesporu náklady, které souvisejí s využíváním jednotlivých forem kapitálu. Obecně však platí, že využívání vlastního kapitálu je dražší než využívání kapitálu cizího. Také je možné říct, že využití cizího kapitálu za určitých podmínek zvyšuje rentabilitu vlastního kapitálu. Výhodou využití cizího kapitálu může rovněž být fakt, že úroky z cizího kapitálu snižují daňové zatížení podniku, protože úrok představuje součást nákladů snižující daňový základ10. Naopak nevýhodou využívání cizího kapitálu může být fakt, že každý další dluh je dražší a je obtížnější ho získat z důvodu zvyšování věřitelského rizika pro investory. Vyšší míra zadluženosti může v konečných důsledcích vést i ke snižování finanční stability firmy. V praxi je zřejmé, že existuje celá řada možností, jak financovat firmu, nicméně se dá říct, že zdaleka ne všechny firmy se zabývají optimalizací kapitálové struktury. Nejpodstatnějším důvodem zřejmě bude fakt, že v našich podmínkách se firmy snaží o získání jakéhokoliv zdroje financování. Z toho vyplývá, že je-li věnována pozornost kapitálové struktuře, tak pouze ve firmách, které patří k firmám prosperujícím, pro něž nebývá problém získávání financí.

2.1.4 Problémy při analýze rozvahy

Rozvaha popisuje stav na základě historických cen a z toho plynou právě úskalí z hlediska vypovídací schopnosti dat:

10

•

zobrazuje stav hodnot v ní obsažených k danému okamžiku, nemůže dát informace o dynamice společnosti;

•

nepracuje s časovou hodnotou peněz, nepostihuje přesně současnou hodnotu aktiv a pasív

•

k určení realistické hodnoty některých položek musí být použito

Literatura tuto výhodu označuje jako daňový štít.

Důvody odlišností kapitálové struktury


46

odhadu, například: o skutečná kvalita stálých aktiv – stav mezi účetní hodnotou a jejich aktuální hodnotou; o zásoby – zde jsou důležité změny úrovně zásob mezi jednotlivými obdobími a příčiny jejich změny; jde hlavně o relace mezi cenami, kterými jsou zásoby oceněny a cenami aktuálními, dále je zajímavá struktura zásob a jejich přiměřenost ve vztahu k dosaženým výkonům; o cenné papíry – doporučit analýzu jednotlivých složek portfolia; opatrnost ve vztahu k málo likvidním cenným papírům; o nadhodnocené pohledávky – tj. ověření bonity pohledávek; o podhodnocené závazky.

2.2 Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty je písemný přehled o výnosech, nákladech a hospodářském výsledku za určité období. Zachycuje tedy pohyb výnosů a nákladů !nikoliv pohyb příjmů a výdajů!. I u tohoto finančního výkazu budeme při finanční analýze podniku sledovat strukturu výkazu, jeho dynamiku, resp. dynamiku jednotlivých položek. I tento účetní výkaz se stavuje pravidelně v ročních či kratších intervalech. V rámci analýzy výkazu zisku a ztráty obvykle hledáme odpověď na otázku, jak jednotlivé položky výsledovky ovlivňují nebo spíš ovlivňovaly hospodářský výsledek. Informace z výsledovky jsou tedy významným podkladem pro hodnocení firemní ziskovosti. Při slovním hodnocení vypočítaných výsledků bychom měli mít na paměti zásadu souměření nákladů a výnosů, což v praxi znamená např. je-li předmětem činnosti nákup a prodej zboží relativně malého objemu, lehce přiřadíme k tržbám z prodeje nákupní cenu zboží (třeba u automobilů). V případě výrobního podniku tento vztah nebude tak jednoznačné, neboť ne každý náklad je možné přímo přiřadit k výrobku.

Hospodářský výsledek a jeho členění


47

Ve struktuře výkazu zisku a ztráty je možno nalézt několik stupňů hospodářského výsledku. Jednotlivé hospodářské výsledky se od sebe liší tím, jaké náklady a výnosy do jeho struktury vstupují. Hospodářský výsledek členíme tak, jak je znázorněno ve schématu č. 6. Schéma č.6:Členění hospodářského výsledku Hospodářský výsledek HV provozní HV z finančních operací HV za běžnou činnost Mimořádný HV HV za účetní období HV před zdaněním

S výkazem zisku a ztrát souvisí také struktura a obsah hospodářského výsledku. Nejdůležitější položkou je hospodářský výsledek z provozní činnosti, který lze takto označit proto, že odráží schopnost firmy ze své hlavní činnosti vytvářet kladný hospodářský výsledek. Provozní hospodářský výsledek je složen z několika dílčích výsledků: •

výsledek z prodeje zboží – obchodní marže – tržby z prodeje se porovnávají s pořizovací cenou prodávaných zásob;

•

výsledek z prodeje investičního majetku a materiálu;

•

výsledek z ostatní provozní činnosti.

Důležitou položkou zde je také mezisoučet přidaná hodnota – tu vypočteme tak, že sečteme obchodní marži a výkony a odečteme od toho výkonovou spotřebu. Podobně bychom se mohli zabývat hospodářským výsledkem z finanční činnosti a mimořádným hospodářským výsledkem.

Členění provozního hospodářského výsledku

Přidaná hodnota


Základní rozdíl mezi rozvahou a výsledovkou je v tom, že zatímco rozvaha zachycuje aktiva a pasíva k určitému časovému okamžiku, výsledovka se vztahuje vždy k určitému časovému intervalu – je přehledem o výsledkových operacích za tento interval. Výsledovka obsahuje tokové veličiny , které jsou založeny na kumulativní bázi a jejich změny v čase nemusí být rovnoměrné. Velkým problémem je fakt, že nákladové a výnosové položky se neopírají o skutečné peněžní toky (příjmy a výdaje). Je tedy jasné, že výsledný čistý zisk neobsahuje skutečnou dosaženou hotovost získanou hospodařením v daném období. Problém je tedy např. v tom, že výnosy z prodeje zahrnují okamžité uhrazení v hotovosti, fakturaci a prodej odběratelům na úvěr, ale už nezahrnují inkaso plateb z prodeje, který byl realizován na úvěr v předchozím období. Dále spočívá problém v tom, že náklady nemusejí být zaplaceny ve stejném období, za jaké se objevují ve výsledovce nebo některé náklady nejsou vůbec hotovostním výdajem (odpisy, amortizace, goodwill, patentní práva). Vztah mezi náklady a výnosy a příjmy a výdaji je tedy následující: 1. náklady běžného účetního období obsahují také položky, které nebyly skutečně uhrazeny v daném účetním období, i když s ním souvisejí; 2. náklady běžného účetní období obsahují položky, které neznamenaly faktický úbytek finančních prostředků (odpisy, tvorba rezerv); 3. výnosy běžného účetního období obsahují položky, které nebyly skutečným příjmem běžného účetního období (tržby za fakturované zboží); 4. výkaz zisku a ztráty nebere na vědomí některé výdaje běžného období – tam, kde se jednalo o úbytek peněz běžného období, ale ne náklad běžného období; 5. výkaz zisku a ztráty nezohledňuje některé příjmy běžného období – přijaté nájemné předem, ale není to výnos běžného období. Z toho vyplývá následující shrnutí problémů spojených s analýzou výkazu zisku a ztráty.

48


Problémy spojené s analýzou výkazu zisku a ztrát jsou následující: •

obsahuje tokové veličiny – jejich změny v čase tudíž nemusejí být v čase rovnoměrné;

•

výnosy dosažené v určitém období a náklady s nimi spojené nemusí být vynaloženy ve stejném období – časové rozlišení výnosů a nákladů;

•

nákladové a výnosové položky se neopírají o skutečné peněžní toky – výsledný čistý zisk neobsahuje skutečnou dosaženou hotovost získanou hospodařením v daném období – příklady:

•

výnosy z prodeje zahrnují okamžité uhrazení v hotovosti, fakturaci a prodej odběratelům na úvěr;

•

do tržeb není zahrnuto inkaso plateb z prodeje, který byl realizován na úvěr v předchozím období;

•

náklady nemusejí být uhrazeny ve stejném období v jakém se objeví ve výsledovce;

•

některé náklady nejsou hotovostním výdajem – odpisy, goodwill, patentní práva.

Z výše uvedeného plyne nutnost sestavovat výkaz o tvorbě a použití peněžních prostředků, ve kterém jsou náklady a výnosy transformovány do peněžních toků. Při provádění podrobnější analýzy je pak nutné přihlédnout k tomu, jaký je vztah mezi provozním hospodářským výsledkem a peněžním tokem z provozní činnosti.

49

Problémy spojené s výkazem zisku a ztráty


50

2.3 Výkaz o tvorbě a použití peněžních prostředků Moderní a tedy i poměrně mladou metodou finanční analýzy je sledování peněžních toků. Pochází z USA a výrazně se do ekonomik různých zemí rozšířila v 70. letech minulého století. V podmínkách české republiky je tento výkaz označován jako výkaz o tvorbě a použití peněžních prostředků či výkaz cash flow. V ostatních ekonomikách se nejčastěji setkáváme s výkazem o změnách ve finanční situaci (Statement of Changes in Financial Situation) nebo také s výkazem o tvorbě a užití fondů (Statement of Sources and Applications of Funds).

Vznik výkazu

Výkaz cash flow – účetní výkaz srovnávající bilanční formou zdroje tvorby peněžních prostředků (příjmy) s jejich užitím (výdaji) za určité období. Slouží k posouzení skutečné finanční situace. Odpovídá tedy na otázku: Kolik peněžních prostředků podnik vytvořil a k jakým účelům je použil. Tento výkaz také dokládá fakt, že zisk a peníze nejsou jedno a totéž. V podmínkách České republiky jde o výkaz velmi mladý a velmi krátkou dobu používaný, neboť podle dostupných pramenů byl poprvé sestavován v roce 1993 nepřímou metodou. Firmy v České republice znamená sestavování tohoto výkazu koncipování výkazu na bázi hospodářského výsledku, který je dále upravován o operace zaznamenané v rozvaze, dále nepeněžní transakce a další operace. Přehled o peněžních tocích podává informace o peněžních tocích v průběhu účetního období. Peněžními toky rozumíme přírůstky (příjmy) a úbytky (výdaje) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Za peněžní prostředky se považují peníze v hotovosti včetně cenin, peněžní prostředky na účtu včetně případného pasivního zůstatku běžného účtu a peníze na cestě. Peněžními ekvivalenty rozumíme se rozumí krátkodobý likvidní majetek, který je možno s nízkými dodatečnými transakčními náklady přeměnit v předem známou peněžní částku a u tohoto majetku se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase. Výkaz je možno rozdělit na tři základní části: provozní činnost, investiční činnost a finanční činnost.

Peněžní toky a peněžní ekvivalenty


51

Schéma č.7:Struktura výkazu o tvorbě a použití peněžních prostředků

Výkaz o tvorbě a použití peněžních prostředků

Provozní činnost

Investiční činnost

Finanční činnost

Nejdůležitější částí tohoto výkazu je část týkající se provozní činnosti. Tato část Peněžní toky nám umožňuje zjistit, do jaké míry hospodářský výsledek za běžnou činnost z provozní činnosti odpovídá skutečně vydělaným penězům a jak je produkce peněz ovlivněna změnami pracovního kapitálu a jeho složkami. Jde nám tedy o výsledky provozní činnosti, ale také změny pohledávek u odběratelů, změny závazků u dodavatelů, změny zásob a pod. Neméně důležité jsou však i druhé dvě části.

Oblast investiční nám ukazuje nejen výdaje týkající se pořízení investičního majetku a strukturu těchto výdajů, ale také rozsah příjmů z prodeje investičního majetku, který je vykazován právě v tomto účetním výkazu. Zde už je zřejmá vzájemná provázanost jednotlivých účetních výkazů – zjistíme-li v rámci horizontální analýzy rozvahy významné změny v oblasti dlouhodobého hmotného majetku, je možné v návaznosti na výkaz cash flow a jeho analýzu, lépe interpretovat zjištěné údaje z rozvahy.

Peněžní toky z investiční činnosti

Poslední oblastí je oblast finanční, ve které hodnotíme vnější financování, zejména Peněžní toky tedy pohyb dlouhodobého kapitálu – splácení a přijímání dalších úvěrů, peněžní z finanční činnosti toky související s pohybem vlastního jmění (výplata dividend, zvyšování vlastního jmění apod.).


V tomto výkazu nalezneme celou řadu velmi užitečných údajů, patří ke standardním nástrojům používaným při finančních analýzách. Tento výkaz dává odpovědi na otázky jako například jsou: •

Odkud plynuly zisky?

•

Proč nebyly vyšší dividendy?

•

Proč byly půjčeny peníze během určitého období?

•

Jaký byl přírůstek nemovitostí a strojního zařízení?

•

Které úvěry již byly splaceny?

•

Jaké byly výnosy z obligací?

Obecně lze tedy říci, že výkaz cash-flow poskytuje informace o: •

struktuře finančních zdrojů získaných podnikem v daném období;

•

finančně hospodářské politice podniku v daném období, neboť ukazuje výsledek rozhodování podniku a číselné účinky rozhodovacích procesů umožňuje posoudit schopnost dosáhnout stanovených cílů;

•

struktuře užití finančních prostředků v daném období, přičemž jednotlivé formy užití mají různé důsledky na finanční pozici podniku. Lze říci, že rozhodující je délka vázanosti finančních prostředků v jednotlivých formách užití;

•

změnách likvidity podniku;

•

vztahu finančních zdrojů z vlastní podnikové činnosti k ostatním finančním zdrojům.

Z hlediska jevového může mít tento výkaz dvě formy: bilanční formu, která obsahuje na jedné straně tvorbu peněžních prostředků a na druhé straně jejich užití; sloupcové (retrográdní) pojetí. Cash flow se v zásadě kvantifikuje dvěma způsoby: •přímo – pomocí sledování příjmů a výdajů podniku za dané období; •nepřímo – pomocí transformace zisku do pohybu peněžních prostředků. Nejčastěji se cash flow kvantifikuje nepřímým způsobem.

52


Tabulka č.6: Struktura výkazu o tvorbě a použití peněžních prostředků Zisk po úhradě úroků a zdanění + odpisy + jiné náklady - výnosy, které nevyvolávají pohyb peněz Cash flow ze samofinancování ± změna pohledávek (+úbytek,- přírůstek) ± změna krátkodobých cenných papírů (+úbytek) ± změna zásob (+úbytek) ± změna krátkodobých závazků (+přírůstek) Cash flow z provozní činnosti ± změna fixního majetku (+úbytek) ± změna nakoupených obligací a akcií (+úbytek) Cash flow z investiční činnosti ± změna dlouhodobých závazků (+přírůstek) + přírůstek vlastního jmění z titulu emise akcií - výplata dividend Cash flow z finanční činnosti

Výhodou sestavování výkazu cash flow je, že není ovlivněn metodou odpisování majetku, neboť při použití rovnoměrného a zrychleného odpisování účetní jednotka vykáže stejné peněžní toky, ale hospodářský výsledek se může výrazným způsobem lišit, účetní odpisy nejsou spojeny s pohybem peněžních prostředků. Další výhodou je fakt, že tento výkaz není zkreslován systémem a výší časového rozlišení – ovlivňuje zejména oblast nákladů a výnosů, ale nemusí mít vliv na peněžní toky.

53


54

2.4 Vypovídací schopnost všech základních účetních výkazů a jejich vzájemná provázanost

2.4.1 Vypovídací schopnost základních účetních výkazů

I když základem finanční analýzy je získání co nejvěrnějšího obrazu o stavu společnosti, existují skutečnosti, které při interpretaci výsledků, mohou znamenat značná úskalí. K nejdůležitějším úskalím patří: Orientace na historické účetnictví – zde je problém zřejmý. Jde o oceňování majetku a závazků na principu historických cen, tj. cen, za něž byl majetek pořízen. Problém je však v tom, že takový způsob oceňování nebere v úvahu změny tržních cen majetku; ignoruje změny kupní síly peněžní jednotky, zkresluje hospodářský výsledek běžného roku. Z těchto informací vyplývá další úskalí: Vliv inflace na: 1.

rozvahu – ta se dotýká ať už přímo, či zprostředkovaně všech aktiv a pasív: •

Dlouhodobý hmotný majetek – inflace zde postihuje zejména podniky se starším vybavením, u nichž je velká část investičního majetku již odepsána, což vede k vykazování obzvláště vysokého avšak nereálného zisku. Pokud zde není část zisku držena na potřeby budoucí obnovy, manažeři rozpouštějí majetkovou podstatu firmy a omezují její reprodukční schopnost. Dalším problém je v tom, že externí uživatel výkazů nemůže objektivně posoudit budoucí finanční pozici, neboť je opomíjena současná cenová úroveň.

•

Zásoby – podobná situace: materiál se skladuje v pořizovací ceně a v této ceně se také vydává do spotřeby. Materiál na skladě je tak podhodnocen – z toho však plyne, že v konečném důsledku je podhodnoceno i ocenění nedokončené výroby a výrobků;

•

Peněžní prostředky a pohledávky – přirozený úbytek kupní síly a následné zhoršení likvidity podniku.

Orientace na účetnictví

Vliv inflace


2.

55

Výkaz zisku a ztrát – ve výkazu zisku a ztrát se „míchají“ náklady odvozené z historických cen (nákupní ceny prodávaného zboží, spotřeba materiálu, odpisy) s výnosy, které odpovídají běžným cenám platným v momentu realizace. Z toho by však plynulo, že je možné díky inflaci zvýšit prodejní ceny výrobků a tím zvýšit výnosy – ale vyšší prodejní ceny pouze tlumí inflační deformace ve výši nákladů, vykazovaného majetku a výši hospodářského výsledku.

Z tohoto pohledu se doporučuje u přesných a konkrétních analýz pracovat s přepočtem historických cen buď všeobecný indexem maloobchodních cen u všech položek majetku (předpokládá se stejný pohyb cen, což je málo pravděpodobné) nebo přepočet jednotlivých položek majetku individuálními cenovými pohyby (to je však velmi obtížné a obtížně zjistitelné). Srovnatelnost údajů v časové řadě a s ostatními podniky – hovoříme o analýze časových řad a o průřezových analýzách (jsou v podmínkách české republiky snadná, neboť ministerstvo financí normativně upravuje účetní závěrku). Problém může nastat s odlišnostmi vyplývajícími z rozdílné účetní politiky podniků (rozdílné odepisování, zařazování drobného hmotného majetku, oceňování zásob), odlišné aplikaci uznávaných účetních zásad a metodické odlišnosti.

Srovnatelnost údajů

Vliv nepeněžních faktorů, které se v účetních výkazech nemohou objevit přímo, ale je nutné je vzít v úvahu (kvalita pracovní síly, firemní značka, sociální vztahy, úroveň managementu). Těmto faktorům se přikládá váha zejména v souvislosti s posuzováním investic. Zpravidla se nepeněžní faktory hodnotí samostatně jako doplňkové faktory.

Vliv nepeněžních faktorů


56

2.4.2 Provázanost základních účetních výkazů

Je samozřejmé, že všechny tři dosud vyjmenované finanční výkazy spolu souvisejí. Souvislost je znázorněna ve schématu č. 8. Schéma č.8:Provázanost účetních výkazů Výkaz CF

Rozvaha

počáteční stav peněz

Výsledovka Vlastní kapitál

Příjmy Majetek

Náklady

Výdaje Cizí zdroje

konečný stav peněz

Peníze

Zisk

Výnosy

Zisk

Osou tohoto systému je rozvaha, přičemž ostatní bilance jsou bilancemi odvozenými. Jak již bylo řečeno rozvaha sleduje stav zdrojů financování a strukturu majetku potřebného k realizaci podnikatelské činnosti. Výkaz zisku a ztrát vysvětluje proces tvorby zisku jako přírůstku vlastního kapitálu tvořícího součást pasív a slouží k hodnocení schopnosti firmy zhodnocovat vložený kapitál. Výkaz cash flow umožňuje vysvětlení změny peněžních prostředků jako součásti aktiv, umožňuje provádět analýzu peněžních prostředků. V rámci těchto výkazů probíhají různé transakce:


•

Transakce peněžně účinné, které neovlivňují zisk a jsou součástí výkazu cash flow a strany aktiv rozvahy, nezasahují do položek výkazu zisku a ztráty;

•

Transakce ziskově účinné, které neovlivňují peněžní prostředky a jsou součástí výkazu cash-flow a výkazu zisku a ztrát;

•

Transakce ziskově i peněžně účinné probíhající prostřednictví všech tří výkazů;

•

neovlivňující zisk ani cash flow probíhající pouze v rámci rozvahy – nejčastěji změny v majetkové struktuře.

Asi nejzásadnější význam však z hlediska analytického je vztah účetního hospodářského výsledku a peněžních toků, protože již bylo řečeno, že vykázaný hospodářský výsledek nic nevypovídá o tom, jak je na tom firmy z hlediska finančních prostředků. Pro hodnocení firmy tak není důležitá pouze schopnost vytvářet kladný hospodářský výsledek, ale také zajištění dostatečného množství peněžních prostředků pro běžné fungování firmy. Budeme-li zkoumat tyto dvě položky, pak můžeme dojít ke čtyřem různým situacím: •

Hospodářský výsledek z provozní činnost je zisk, peněžní tok z provozní činnosti je kladný. Jednoznačně nejlepší varianta, jaká může nastat. Dá se předpokládat, že firma hospodaří vhodně se svěřenými finančními prostředky, ale i zde je samozřejmě nutná hlubší analýza.

•

Hospodářský výsledek z provozní činnosti je zisk, peněžní tok z provozní činnosti je záporný. Z výsledku vyplývá, že firma neinkasuje dostatečně rychle finanční prostředky. Podnik může v takovéto situaci mít problémy se zajištěním dostatečného množství finančních prostředků pro běžný chod podniku.

•

Hospodářský výsledek z provozní činnosti je ztráta, peněžní tok z provozní činnosti je kladný. Tato situace naznačuje neschopnost managementu dostatečným způsobem zhodnocovat vložený kapitál a signalizuje to také budoucí možné problémy v hospodaření firmy (neochota investorů vstupovat do firmy, která nezajistí zhodnocení finančních prostředků).

•

Hospodářský výsledek z provozní činnosti je ztráta, peněžní tok z provozní činnosti je záporný. Tato situace je nejnepříznivější, neboť oba výkazy signalizují problémy v hospodářské situaci podniku. Z dlouhodobého hlediska je jednoznačně tato firma dlouhodobě neudržitelná.

57

Vztah HV a peněžních toků


58

SHRNUTÍ KAPITOLY ÚČETNÍ VÝKAZY A JEJICH VYUŽITÍ VE FINANČNÍ ANALÝZE Úspěšnost a kvalita finanční analýzy do značné míry závisí na použitých vstupních informacích. Použité vstupní informace by měly být nejen kvalitní, ale také komplexní, aby byla podchycena pokud možno všechna data, která by mohla jakýmkoliv způsobem zkreslit výsledky hodnocení finančního zdraví firmy. Nejdůležitějším zdrojem informací pro zpracování finanční analýzy jsou základní účetní výkazy: rozvaha, výsledovka a výkaz cash flow. Rozvaha je účetním výkazem, který zachycuje bilanční formou stav hospodářských prostředků (aktiva) a zdrojů jejich financování (pasíva) vždy k určitému datu. Výkaz zisku a ztráty je písemný přehled o výnosech, nákladech a hospodářském výsledku za určité období. Zachycuje tedy pohyb výnosů a nákladů !nikoliv pohyb příjmů a výdajů!. Ve výkazu cash flow se zachycují příjmy peněz a jejich výdaje podle uskutečněných hospodářských operacích. Patří k nejdůležitějším z hlediska posouzení rizik financování. Ve finančních analýzách je výkaz cash flow využíván pro zjištění potřeby financování, k hodnocení platební schopnosti a řízení likvidity. Analýza peněžních toků si klade za cíl zachytit případné platební potíže a ohodnotit finanční situaci firmy. Z hlediska analytického je také potřeba věnovat pozornost vztahu provozního hospodářského výsledku a provozní cash flow. Samostatný úkol: Obstarejte si výroční zprávu vaší firmy nebo jakékoliv jiné firmy, kterou hodlá v rámci samostatné finanční analýzy zkoumat. Pro ty, kteří mají pocit, že k takovýmto informacím nemají přístup, zdůrazňuji, že nám jde o veřejně dostupné informace, které je možno získat na internetu. Nejjednodušší hledání je na adresách: www.sec.cz nebo www.ariadna.cz. Výsledek vašeho hledání prosím ohlašte tutorovi, aby bylo zřejmé, že jste zahájili studium tohoto kurzu.

Shrnutí


Kontrolní otázky: 1. Co je to rozvaha a jak je možné ji členit. 2. Co je to výsledovka? 3. Jaký je rozdíl mezi pojmy „výnosy a náklady“ a „příjmy a výdaje“? 4. Co je to vertikální a horizontální rozbor základních účetních výkazů. 5. Jak mohou výsledky vertikálního a horizontálního rozboru ovlivnit další postup při zpracovávání finanční analýzy? 6. O čem vypovídá výkaz cash flow. 7. V čem se odlišují jednotlivé metody sestavování výkazu cash flow. 8. Která z oblastí výkazu cash flow má rozhodující význam při interní finanční analýze a proč. 9. Čemu je podřízeno vymezení obsahu poměrového ukazatele cash flow.

59


Příklady k procvičení: Ano či ne? 1. Rozvaha je stavovým účetním dokumentem. 2. Neexistuje rozdíl mezi náklady a výnosy a příjmy a výdaji. 3. Výsledovka je stavovým účetním dokumentem. 4. Relace mezi vlastním a cizím kapitálem bývá označována jako kapitálová struktura. 5. Užší vymezení finanční analýzy postrádá komplexní přístup k problematice a zvyšuje se pravděpodobnost selhání výsledků. 6. Výkaz cash flow je dokumentem, který má závazně stanovenou strukturu. 7. Výkaz cash flow je možno rozdělit do tří základních oblastí: provozní činnost, finanční činnost a investiční činnost. 8. Nejdůležitější částí výkazu cash flow je část provozní činnosti. 9. Vypovídací schopnost všech základních účetních výkazů je omezena. 10. Mezi základními účetními výkazy probíhají pouze transakce ziskově účinné.

60


Doplňte: 1.

Rozvaha je .......................... účetním výkazem, který vypovídá o ...................................... .................................................. vždy k určitému datu zahrnující ........................................, ...................................,............................................

2.

Výsledovka obsahuje ................................... veličiny , které jsou založeny na ................................ bázi a jejich změny v čase ..................... být rovnoměrné.

3.

Při sestavování rozvahy nám jde o především o získání věrného obrazu o: a.

...................................................................................

b.

...................................................................................

c.

...................................................................................

4.

Cash flow se kvantifikují buď .............................................. , což znamená, že ......................................................................., nebo ........................................., což znamená, že ........................................................................................................... .................

5.

Analýza cash flow se obvykle zaměřuje na hodnocení .................................. a ........................... .................................... jednotlivých finančních toků.

6.

Základní struktura výkazu cash-flow je charakteristická především rozčleněním výkazu do tří oblastí: ......................................................., .................................................... a .......................................................................

61


Označte správnou odpověď (odpovědi): 1. Finanční struktura podniku představuje strukturu podnikového kapitálu, do které patří: a) vlastní kapitál, cizí kapitál, ostatní pasíva; b) fixní aktiva, oběžná aktiva, ostatní aktiva; c) náklady a výnosy za dané účetní období; d) příjmy a výdaje za dané účetní období. 2. Konkrétní formu majetku představují v rozvaze firmy: a) aktiva b) pasíva c) vlastní zdroje financování d) zisk 3. Transakce peněžně účinné jsou takové, které: a) neovlivňují zisk a jsou součástí výkazu cash flow a rozvahy b) neovlivňují peněžní prostředky a jsou součástí cash flow a výsledovky c) probíhají prostřednictví všech tří základních výkazů pro finanční analýzu d) probíhají pouze prostřednictvím rozvahy 4. Kvantifikace cash flow přímou metodou spočívá v: a) sledování příjmů a výnosů podniku v daném období; b) sledování nákladů a výdajů podniku v daném období; c) transformaci zisku do pohybu peněžních prostředků; d) sledování příjmů a výdajů podniku v daném období.

62


Klíč k řešení: Ano či ne? 1. Ano; 2. ne; 3. ne; 4. ano; 5. ano; 6. ne; 7. ano; 8. ano; 9. ano; 10. ne. Doplňte: 1.

stavovým, stavu účetních položek, struktuře aktiv, pasív a HV;

2.

tokové, kumulativní, nemusí;

3.

majetkové situaci, zdrojích, z nichž byl majetek pořízen, finanční situaci firmy;

4.

přímo, sleduje příjmy a výdaje za dané období, nepřímo, transformuje zisk do pohybu peněžních prostředků;

5.

stavu a dynamiky;

6.

provozní, finanční a investiční.


a

2.

a

3.

a

4.

d

NEZAPOMEŇ NA ODMĚNU A ODPOČINEK

Pokud jste správně odpověděli na předchozí otázky a pokud máte pocit, že jste vše pochopili, pak je čas vám poblahopřát, protože jste udělali první krok k tomu, abyste byli schopni pracovat s metodami finanční analýzy. Odměňte se nějakou drobností, protože si to určitě zasloužíte.

63


64

PRŮVODCE STUDIEM 3

Prošli jsme společně problematiku základních účetních výkazů. Je to první předpoklad pro to, abyste mohli zvládnout finanční analýzu. Je třeba, abyste tuto část zvládli pokud možno perfektně, protože bez pochopení souvislostí mezi jednotlivými položkami výkazů, ale také položkami výkazů navzájem, se budete obtížně orientovat při použití metod finanční analýzy a později také při interpretaci výsledků analýzy absolutních ukazatelů a poměrové analýzy. Proto prosím o důslednost při studiu a pokračování v problematice teprve po té, co máte pocit, že je vám ve výkazech vše jasné. Další kapitola je věnována teoretickým východiskům metod finanční analýzy. V této kapitole se dozvíte základní potřebné informace pro pozdější podrobné studium jednotlivých metod.

Prosím o důslednost


65

3 METODY FINANČNÍ ANALÝZY – TEORETICKÁ VÝCHODISKA

RYCHLÝ NÁHLED DO PROBLEMATIKY KAPITOLY METODY FINANČNÍ ANALÝZY – TEORETICKÁ VÝCHODISKA Finanční ukazatele jsou obvykle vymezovány jako formalizované zobrazení hospodářských procesů. Finančním ukazatelem budeme také rozumět číselnou charakteristiku ekonomické činnosti podniku. Finanční analýza pracuje s ukazateli, kterými jsou buď položky účetních výkazů a údaje z dalších zdrojů, nebo čísla, která jsou z nich odvozená. Je nutné si ještě uvědomit, že u finančních analýz sehrává nejdůležitější roli časové hledisko. Finanční analýza využívá v zásadě dvě skupiny metod: a to metody elementární a metody vyšší.

Rychlý náhled


66

CÍLE KAPITOLY METODY FINANČNÍ ANALÝZY – TEORETICKÁ VÝCHODISKA


Budete umět

Cílem modulu je seznámit vás s různými metodami finanční analýzy, se kterými je možno se v současnosti setkat. Může se stát, že výčet nebude zcela kompletní, neboť metody se s rozvojem výpočetní techniky rozvíjejí a vyvíjejí. Pro zvládnutí problematiky základního kurzu finanční analýzy je však výčet dostatečný.

Získáte: •

Základní teoretické znalosti, které vám umožní orientovat se v poměrně širokém spektru metod finanční analýzy.

•

Schopnost ohodnotit metody z hlediska různých kritérií členění.

Budete schopni: •

rozlišit jednotlivé metody finanční analýzy;

•

formulovat, co je to finanční ukazatel a jak je možno jej používat.

Získáte

Budete schopni


67



KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY METODY FINANČNÍ ANALÝZY – TEORETICKÁ VÝCHODISKA Finanční ukazatele, elementární metody, vyšší metody, horizontální analýza, vertikální analýza, poměrové ukazatele.

Klíčová slova

V rámci finanční analýzy existuje celá řada metod, které je možno s úspěchem Volba metody finanční aplikovat. Z metodologického hlediska je však potřeba si uvědomit, že při analýzy realizaci finanční analýzy musíme dbát na přiměřenost volby metod analýzy. Volba metody musí být učiněna s ohledem na: •

ÚČELNOST

•

NÁKLADNOST – analýza potřebuje čas a kvalifikovanou práci, což s sebou nese celou řadu nákladů, které by však měly být přiměřené návratnosti takto vynaložených nákladů, hloubka a rozsah analýzy musí odpovídat očekávanému ohodnocení rizik spojených s rozhodováním;

•

SPOLEHLIVOST

– to znamená, že musí odpovídat předem zadanému cíli. Na jednoduché otázky hledáme odpovědi na jednoduchých prostředcích analýzy. Neznamená to však, že budeme poskytovat dogmatické odpovědi. Je potřeba mít stále na paměti, že ne pro každou firmu se hodí stejná soustava ukazatelů či jedna konkrétní metoda. Interpretace musí být provedena citlivě, ale s důrazem na možná rizika;

– tu nelze zvýšit rozšířením množství srovnávaných podniků (neboť i zde máme omezené spektrum skutečně srovnatelných firem), ale kvalitnějším využitím všech dostupných dat.


68

Každá použitá metoda nejenže musí mít vždy zpětnou vazbu na cíl, který má splnit, ale zároveň by u každého analytika či analytické společnosti měla fungovat minimálně sebekontrola toho, zda skutečně použitá metoda nejlépe odpovídá vytýčenému cíli. Obecně platí: Čím lepší metody, tím spolehlivější závěry, tím nižší riziko a tím vyšší naděje na úspěch.

Kromě vlastní volby přiměřené metody finanční analýzy je důležité si uvědomit, pro koho jsou výsledky určeny a tomu přizpůsobit výslednou prezentaci. Zadavatel analýzy nezkoumá, jak se k výsledkům došlo, ale co výsledky mohou znamenat pro firmu. Pro tyto účely je také nezbytně nutná vizualizace, která umožní snazší orientaci ve výsledcích, ale i ve slovních komentářích použitých metod. Základem různých metod finanční analýzy jsou finanční ukazatele. Finanční ukazatele jsou obvykle vymezovány jako formalizované zobrazení hospodářských procesů. Finančním ukazatelem budeme také rozumět číselnou charakteristiku ekonomické činnosti podniku. Ukazatele přímo převzaté z účetních výkazů jsou vyjádřeny v peněžních jednotkách, ale aritmetickými operacemi můžeme získat výsledek i v jiných jednotkách jako například jednotkách času, v procentech. Existuje celá řada ukazatelů, které v rámci finanční analýzy fungují, a existuje také celá řada kritérií pro jejich členění. Volba typu ukazatele je dána účelem (tady jde především o nasměřování k cílové skupině, tedy tomu, komu mají výsledky sloužit) a cílem finanční analýzy (ten je zpravidla dán podnikatelským záměrem a okolnostmi, za jakých je záměr zpracován).

Finanční ukazatele

V ekonomii se obvykle rozlišují dva přístupy k hodnocení ekonomických procesů. Jsou jimi: fundamentální analýza a analýza technická. Fundamentální analýza je založena na znalostech vzájemných souvislostech mezi ekonomickými a mimoekonomickými procesy. Opírá se o značné množství informací a odvozuje závěry zpravidla bez algoritmizovaných postupů. Naproti tomu technická analýza využívá matematické, matematicko-statistické a další algoritmizované metody ke kvantitativnímu zpracování dat a následnému posouzení výsledků z ekonomického hlediska. Je však zřejmé, že oba přístupy jsou si poměrně blízké, protože hodnocení výsledků technické analýzy by bylo velmi obtížné bez „fundamentálních“ znalostí ekonomických procesů.

Fundamentální a technická analýza


69

Z výše uvedeného vyplývá, že finanční analýzu je možno zařadit do kategorie technické analýzy. Finanční analýza využívá v zásadě dvě skupiny metod: a to metody elementární a metody vyšší.

3.1 Elementární metody finanční analýzy Finanční analýza pracuje s ukazateli, kterými jsou buď položky účetních výkazů a údaje z dalších zdrojů, nebo čísla, která jsou z nich odvozená. Je nutné si ještě uvědomit, že u finančních analýz sehrává nejdůležitější roli časové hledisko. Je proto důležité rozlišování stavových a tokových veličin. Stavové veličiny jsou veličiny, které se vztahují k určitému časovému okamžiku, tokové se pak vztahují k určitému časovému intervalu. Kromě toho je potřeba si uvědomit, že z hlediska analytického je důležité vytváření časových řad, neboť jen kvalitně vedená časová řada, resp. hodnocení založené na této řadě může dát objektivní výsledky. Čím bude kratší doba, za kterou firmu posuzujeme, a čím méně informací budeme mít, tím více nepřesností se může při interpretaci výsledků objevit. Standardním členěním ukazatelů je členění na: ukazatele absolutní, rozdílové a poměrové, resp. i ukazatele speciální. K jednotlivým skupinám ukazatelů je možné říct následující: •

rozdíly - které se vypočítávají zpravidla jako rozdíl určité položky aktiv s určitou položkou pasiv - tj. např. fondy finančních prostředků, nebo čistý pracovní kapitál;

•

poměry - tvoří nejpočetnější skupinu ukazatelů a jsou definovány jako podíl dvou ukazatelů. Jeho hodnota pak vyjadřuje velikost ukazatele v čitateli na jednotku ukazatele ve jmenovateli. Pomocí poměrů se provádějí různá časová srovnání, průřezové a srovnávací analýzy apod. Někdy také slouží jako základ pro regresní a korelační metody. Seskupením takovýchto ukazatelů vznikají řetězce (tzv. soustavy paralelně řazených ukazatelů), které mohou mít vlastní ekonomickou interpretaci. U takovýchto uskupení nejsou jednotlivé skupiny spojeny formálními matematickými vazbami. Dále jsou vytvářeny pyramidové soustavy ukazatelů, které se vyznačují formalizací vztahů mezi jednotlivými podílovými ukazateli realizovanou základními matematickými operacemi.

Standardní členění ukazatelů


•

70

speciální ukazatele a pružnosti (elasticity) - zde se jedná o poměry relativních přírůstků, přičemž v čitateli je relativní přírůstek závislé veličiny. Elasticita vyjadřuje o kolik procent se zamění závislá veličina, změní-li se veličina nezávislá o 1%;

Jiným druhem členění, v současnosti však daleko více používaným, je členění ukazatelů na EXTENZIVNÍ (OBJEMOVÉ) A INTENZIVNÍ (RELATIVNÍ). V každé kategorii pak existuje ještě podrobnější členění tak, jak ukazuje schéma č. 9.

Členění finančních ukazatelů

Schéma č.9:Členění finančních ukazatelů

Finanční ukazatele

Extenzivní ukazatele

stavové

rozdílové

tokové

nefinanční

Intenzivní ukazatele

stejnorodé

různorodé

Extenzivní ukazatele informují ukazatele o rozsahu, jsou proto uváděny v přirozených (objemových) jednotkách. Intenzivní ukazatele přinášejí informace o míře, s jakou jsou zdroje využívány. EXTENZIVNÍ UKAZATELE jsou nositeli informací o rozsahu či objemu analyzované položky a představují kvantitu v přirozených (objemových) jednotkách, tzn. že v případě analýzy základních účetních výkazů jde o kvantitu v peněžních jednotkách. Do kategorie extenzivních ukazatelů patří: stavové, rozdílové, tokové a nefinanční ukazatele. Stavové veličiny jsou odrazem základní úkolu účetnictví, tzn. zachycovat stav majetku a zdrojů jeho krytí vždy ke zvolenému časovému okamžiku. Tyto veličiny vlastně tvoří základ pro vyjádření všech ostatních druhů ukazatelů. Jde nám zejména o položky rozvahy.

Extenzivní ukazatele


71

Rozdílové ukazatele představují rozdíl stavu určitých skupin aktiv či pasív vztažených vždy k témuž okamžiku. Typickým představitelem rozdílového ukazatele, které již znáte z Firemních financí, je čistý pracovní kapitál – rozdíl mezi celkovými oběžnými aktivy a celkovými krátkodobými závazky. Tokové ukazatele informují o změně extenzivních ukazatelů, k níž došlo za určitou dobu. Typickým tokovým ukazatelem, jak již bylo řečeno, je zisk, který představuje rozdíl mezi výnosy a náklady. Nefinanční ukazatele jsou nezbytnou součástí analýzy, přičemž u nich se nevychází z údajů získaných ze základních účetních výkazů, ale spíš z údajů vnitropodnikového účetnictví. Do této kategorie bychom mohli zařadit počet zaměstnanců, množství výrobků či zásob v naturálních jednotkách, spotřeba energie, produktivita práce apod. INTENZIVNÍ UKAZATELE charakterizují míru, v jaké jsou extenzivní ukazatele podnikem využívány a jak silně či rychle se mění. Jde tedy zpravidla o podíly dvou extenzivních, popř. tokových ukazatelů. Rozlišujeme stejnorodé intenzivní ukazatele a nestejnorodé intenzivní ukazatele. Stejnorodé intenzivní ukazatele jsou poměry extenzivních ukazatelů, které jsou vyjádřeny ve stejných jednotkách. V rámci těchto ukazatelů ještě rozlišujeme procentní ukazatele – které vyjadřují v procentech poměrnou změnu extenzivního ukazatele poměřovanou jiným extenzivním ukazatelem; a vztahové ukazatele – které jsou poměry dvou stavových ukazatelů vztažených k témuž časovému okamžiku. Nestejnorodé intenzivní ukazatele jsou poměrem dvou ukazatelů vyjádřených v různých jednotkách. K typickým příkladům patří obratové a rychlostní ukazatele v kategorii ukazatelů aktivity. D Důůvvooddeem m pro časté využívání intenzivních ukazatelů je fakt, že: •

umožňují provádět analýzu časového vývoje finanční situace dané firmy – používáme-li v delším časovém horizontu stále stejnou metodu finanční analýzy, vytváříme časovou řadu, která nám umožní lépe se orientovat v situaci firmy (můžeme vidět, zda je vývoj finanční situace vyvážený či nikoliv, zda jsou ukazatele, které vykazují výkyvy apod.);

•

jsou vhodným nástrojem průřezové analýzy, tj. porovnání finanční situace firmy s finanční situací podobných firem (opět používáme stejnou metodu pro hodnocení, ale tentokrát pro více firem, což nám lépe umožní srovnání než v případě, že bychom využili výsledky, které nám poskytne firma například ve výroční zprávě, důvodem pro lepší srovnání je zejména fakt, že konstrukce ukazatelů se může lišit a vypovídací schopnost údajů může být rozdílná);

Intenzivní ukazatele


•

72

mohou být vstupním údajem matematických modelů, které umožňují popsat závislosti mezi jevy, klasifikovat stavy, hodnotit rizika i předpovídat budoucí vývoj.

ELEMENTÁRNÍ METODY lze členit do několika skupin, které však jako celek ve svém důsledku znamená komplexní finanční rozbor hospodaření podniku. Pro přehlednost je opět členění nejprve uvedeno ve schématu č. 10 a následně stručně popsáno.

Popis elementárních metod finanční analýzy

Schéma č.10:Elementární metody finanční analýzy Elementární metody

Analýza stavových ukazatelů

Analýza rozdílových a tokových ukazatelů

horizontální analýza

analýza fondů

vertikální analýza

analýza cash flow

Přímá analýza inten. ukazatelů

Analýza soustav ukazatelů

ukazatele rentability pyramidové rozklady ukazatele aktivity DuPontův rozklad ukazatele zadluženosti ukazatele likvidity ukazatele kapit. trhu

Analýza stavových (absolutních) ukazatelů – zde patří: •

analýza trendů (horizontální analýza) – zabývající se časovými změnami absolutních ukazatelů. Zde je potřeba připomenout nutnost tvorby dostatečně dlouhých časových řad, neboť precizně vedené časové řady mohou znamenat méně nepřesností z hlediska interpretace výsledků propočtu. Analytik by měl rovněž při hodnocení firmy brát v úvahu prostředí, ve které funguje firma (jde tedy o vliv jak vnitřních, tak i vnějších faktorů – viz kapitola č. 1)

Analýza stavových ukazatelů


•

73

procentní rozbor (vertikální analýza) zabývající se vnitřní strukturou absolutních ukazatelů, někdy nazývaná jako analýza komponent, usnadňuje srovnatelnost účetních výkazů s předchozím obdobím a ve své podstatě také usnadňuje komparaci analyzovaného podniku s jinými firmami v tomtéž oboru podnikání. Posuzujeme při něm jak strukturu aktiv, tak strukturu pasív. Struktura aktiv má za úkol informovat o tom, do čeho firma investovala svěřený kapitál a do jaké míry při investičním procesu byla zohledňována výnosnost (zde platí, že dlouhodobější položky představují výnosnější aktivum, než položky krátkodobé). Zajištění vhodného poměru mezi stálými aktivy a aktivy oběžnými by mělo být dáno předmětem podnikání dané společnosti a také nutností zajistit potřebnou likviditu (již zde je patrné, že procentní rozbor je základem pro další podrobnější analýzu jednotlivých položek). Struktura pasív nám ukazuje, z jakých zdrojů byl majetek pořízen. S tím souvisí již zmiňovaná skutečnost, že obecně je levnější financování cizí a krátkodobé. Platí zde, že čím delší je doba splatnosti zdroje, tím je dražší. Mezi poměrně drahý způsob financování patří financování z vlastních zdrojů. Podnik by proto měl vhodným způsobem diverzifikovat (rozložit) finanční zdroje, protože takto bude také omezovat finanční riziko.

Analýza rozdílových a tokových ukazatelů – zde patří: •

analýza fondů finančních prostředků – už zmiňovaný čistý pracovní kapitál sloužící k určení optimální výše každé položky oběžných aktiv a stanovení jejich celkové přiměřené výše, ale také vhodný způsob financování oběžných aktiv;

•

analýza cash flow – záměrem této analýzy je vyjádřit a poměřit vnitřní finanční sílu podniku, tj. schopnost vytvářet z vlastní hospodářské činnosti přebytky použitelné k financování existenčně důležitých potřeb - úhrada závazků, výplata dividend či financování investic.

Přímá analýza intenzivních ukazatelů (poměrová analýza), patří k nejpoužívanějším metodám finanční analýzy a do této kategorie patří hodnocení:

Analýza rozdílových ukazatelů

Přímá analýza


•

rentability (výnosnost) – ukazatele poměřující zisk s jinými veličinami, aby se zhodnotila úspěšnost při dosahování podnikových cílů; rentabilita je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Je vlastně formou vyjádření míry zisku, která je hlavním kritériem alokace kapitálu. Je potřeba si uvědomit si, že dlouhodobě existuje velmi silná vazba mezi rentabilitou a likviditou.

•

aktivity – která měří efektivnost podnikatelské činnosti a využití zdrojů podle rychlosti obratu vybraných položek rozvahy; jejich rozbor má sloužit k hledání odpovědi na otázku, jak hospodaříme s aktivy a jaké má toto hospodaření vliv na výnosnost a likviditu.

•

zadluženosti – posuzuje se finanční struktura firmy z dlouhodobého hlediska. Slouží jako indikátor výše rizika, které firma podstupuje při určité struktuře vlastních a cizích zdrojů. Zároveň slouží jako míra schopnosti firmy znásobit své zisky využitím vlastního kapitálu;

•

likvidity – odhaluje schopnost podniku splácet krátkodobé závazky, neboť trvalá platební schopnost je jednou ze základních podmínek úspěšné existence podniku

•

ukazatelů kapitálového trhu – zabývají se hodnocením činnosti z hlediska zájmů současných a budoucích akcionářů. Tato skupina se od předchozích 4 skupin ukazatelů poněkud liší. Zatímco předchozí vycházely z údajů základních účetních výkazů, tato skupina považuje za základní informaci tržní cenu akcie, jako parametr kapitálového trhu. Některé z těchto ukazatelů jsou běžnou součástí kurzovního lístku, např. P/E.

•

ukazatelů cash flow – tyto ukazatele zpřesňují nahlížení na finanční situaci firmy, neboť pracují s reálný finančními toky, nikoliv pouze s pohybem výnosů a nákladů.

Analýza soustav ukazatelů – Podstatou soustavy poměrových ukazatelů finanční analýzy je z formálního hlediska sestavení jednoduchého modelu, jež zobrazuje vzájemné vazby mezi dílčími ukazateli vyššího řádu. Model pak vytváří souhrn ukazatelů, které lze postupně rozkládat na další dílčí ukazatele až k detailům. Model, resp. funkční model, má tři základní funkce: • vysvětlit vliv změny jednoho nebo více ukazatelů na celé hospodaření firmy • ulehčit a zpřehlednit analýzu dosavadního vývoje podniku • poskytnout podklady pro výběr rozhodnutí z hlediska firemních či externích cílů

74

Analýza soustav ukazatelů


Soustavy jsou sestavovány proto, že každý z ukazatelů hodnotí stav podniku nebo jeho vývoj jediným číslem, ale ekonomický proces má mnoho vlastností a proto jakýkoliv zásah do procesu vyvolá nejen požadovaný účinek, ale i řadu jiných důsledků. Patří zde: •

DuPontův rozklad ukazatele rentability – poprvé byl použit v nadnárodní chemické společnosti Du Pont de Nomeurs. Je založen na rozkladu, resp. odvozování ziskové marže a obratu celkových aktiv.

•

Pyramidové soustavy ukazatelů – pyramida názorně vystihuje postupné rozšiřování počtu dílčích ukazatelů v podrobnějších rozkladech. Pro rozklad se využívají dva hlavní postupy: aditivní – výchozí ukazatel se rozkládá do součtu nebo rozdílu dvou a více dalších ukazatelů; nebo multiplikativní – výchozí ukazatel se představuje jako součin nebo podíl dvou či více ukazatelů (řetězové dosazování, logaritmická metoda, funkcionální metoda).

•

Metody účelově vybraných ukazatelů – tyto metody mají společnosti přiřadit jeden výsledný hodnotící koeficient. Do této kategorie patří: bonitní modely – jsou založeny na teoretických poznatcích a umožňují posuzovat firmy s větším souborem podnikatelských subjektů, resp. s oborovými výsledky, jsou závislé na množství dat o výsledcích v daném oboru, výhodou těchto modelů je možnost stanovení pozice v oboru; bankrotní modely – mají informovat o možnosti hrozícího bankrotu v blízké budoucnosti a vychází z předpokladu, že ve firmě dochází již několik let před úpadkem k určitým anomáliím, které signalizují budoucí problémy.

75


76

3.2 Vyšší metody finanční analýzy Vyšší metody finanční analýzy nepatří k metodám univerzálním. Použití těchto metod je závislé na hlubších znalostech matematické statistiky, ale také hlubších teoretických i praktických ekonomických znalostech. K aplikaci těchto metod je zapotřebí zejména kvalitní softwarové vybavení. Tyto metody nejsou používány běžně. Použití těchto metod totiž do značné míry závisí na dostupnosti údajů a tím i naplňování modelů požadovanými daty. Těmito metodami se zpravidla zabývají specializované firmy. Vyšší metody finanční analýzy se zpravidla dělí do dvou kategorií: matematicko-statistické metody a nestatistické metody.

Matematicko-statistické metody se poměrně často využívají, ale nelze říci, že by měly univerzální použití a jejich výsledky je potřeba konfrontovat s ekonomickými úvahami. Nejvyužívanější metody jsou: •

Bodové odhady - nalezení objektu s minimálními (žádoucí pokles), či maximálními (žádoucí růst) hodnotami – tento objekt ohodnocen 100 body - ostatní v poměru k tomuto objektu. Vzorce pro výpočet: • pro růst - (hodnota daného ukazatele / nejvyšší hodnota daného ukazatele) * 100 • pro pokles - (minimální hodnota daného ukazatele / hodnota daného ukazatele) * 100 Oba vzorce signalizují počet bodů připadající na daný objekt u určitého ukazatele - počet bodů říká, kolik % z maximálního počtu daný objekt získal. VÝHODA: jednoduchost

•

Statistické testy odlehlých dat – se využívají k ověření, zda „krajní“ nebo mezní hodnoty ukazatelů ještě patří do zkoumaného souboru;

•

Empirické distribuční funkce – slouží k orientačnímu pravděpodobnosti výskytu jednotlivých hodnot ukazatelů;

•

Korelační koeficienty – slouží k posouzení vzájemné závislosti ukazatelů, posouzení hloubky paměti v časové řadě ukazatelů, k přípravě regresních a

odhadu

Matematickostatistické metody


77

autoregresních modelů ukazatelů. •

Regresní modelování – je určeno ke zhodnocení vzájemných závislostí mezi dvěma či více ukazateli, k rozčlenění ukazatelů podle jejich vlivu na výsledek a k posouzení možných důsledků různých zásahů a rozhodnutí na změnu v modelu.

•

Autoregresní modelování – využívá ekonomického systému a k prognózování;

•

Analýza rozptylu – k výběru ukazatelů, které mají rozhodující vliv na požadovaný výsledek;

•

Faktorová analýza – ke zjednodušení závislostní struktury ukazatelů;

•

Diskriminační analýza – ke stanovení významných příznaků finanční tísně a nebezpečí finančního zhroucení podniku.

•

Robustní matematicko-statistické postupy11

se

k posouzení

dynamiky

Kromě této skupiny lze v kategorii vyšších metod finanční analýzy hovořit ještě o jedné skupině a to o nestatistických metodách. Z nich k nejznámějším patří: •

metody založené na teorii fuzzy množin – kde je tzv. „černobílá-ano/ne“ příslušnost k určité množině nahrazena nabídkou bohatšího výběru stupně příslušnosti od zcela určitého ne k úplnému ano postupně. Rozhodnutí zůstává na uživateli teorie. S finanční analýzou to souvisí tak, že určujeme množinu dobrých podniků – určujeme kritéria, který podnik do takovéto množiny patří a který je nutno odmítnout.

•

metody založené na alternativní teorii množin – což je myšlenka ryze česká (dílo prof. Vopěnky) – jde o rozpracování specifické verze matematické statistiky.

11

Nestatistické metody

Více viz Kovanicová, D, Kovanic, P Poklady skryté v účetnictví. Díl II. Praha, Polygon 1999. str. 23 a dále.


•

metody formální matematické logiky – i zde existuje česká metoda pod zkratkou GUHA (metoda automatického generování logických hypotéz) – tato metoda hledá možné souvislosti i vzájemné závislosti, hodnotí a připravuje nabídku pro další zúžené a hlubší zkoumání. Využití ve finanční analýze – mezistupeň mezi soustavou ukazatelů a volbou struktury modelů.

•

expertní systémy – vytvoření báze znalostí o určité skupině jevů a expertních soudů o konkrétních jevech. Využití ve finanční analýze – systémy při posuzování finanční a hospodářské situace podniku jako podpora řadového manažera, analytika či auditora.

•

metody fraktální geometrie – nachází využití při finanční analýze ve zkoumání dynamiky trhů;

•

neuronové sítě – snaha o napodobování podmíněných reflexů živých organismů u počítačových programů. Využití u finanční analýzy - při předpovídání vývoje měnových kurzů, pohybu kapitálových trhů apod.

•

metody založené na gnostické teorii neurčitých dat.

PRŮVODCE STUDIEM 4

V rámci kapitoly Metody finanční analýzy – teoretická východiska jsme prošli široké spektrum metod, které je možno v rámci finanční analýzy použít. Ne všechny je možno v základním kurzu finanční analýzy zvládnout. Proto je potřeba zvolit ty nejpoužívanější a v daném okamžiku nejjednodušší a s nimi se naučit zacházet, abyste byli schopni zvládnout samostatnou finanční analýzu firmy. Ze zmíněných metod budou v dalším textu podrobněji vysvětleny analýza absolutních ukazatelů (kapitola 4), poměrová analýza (kapitola 5) a soustavy intenzivních ukazatelů (kapitola 6).

78


SHRNUTÍ KAPITOLY METODY TEORETICKÁ VÝCHODISKA

79

FINANČNÍ

ANALÝZY

–

Při realizaci finanční analýzy je nutno vždy přihlížet k tomu, aby volba metody finanční analýzy byla účelná, spolehlivá a v neposlední řadě, aby byla přiměřená z hlediska nákladů. Ve finanční analýze se můžeme setkat se dvěma stupni analýz: jednodušší elementární metody finanční analýzy zahrnující analýzu stavových ukazatelů, analýzu rozdílových a tokových ukazatelů, přímou analýzu intenzivních ukazatelů a analýzu soustav ukazatelů; a složitější vyšší metody finanční analýzy zahrnující matematickostatistické metody a nestatistické metody. Při analýze stavových ukazatelů je velká pozornost věnována kapitálové struktuře společnosti, neboť její struktura má souvislost i s dalšími ukazateli finanční analýzy. Přímá analýza intenzivních ukazatelů (poměrová analýza), patří k nejpoužívanějším metodám finanční analýzy. V rámci ní analyzujeme ukazatele likvidity, rentability, aktivity, zadluženosti, kapitálového trhu a ukazatele cash flow. Podstatou soustavy poměrových ukazatelů finanční analýzy je z formálního hlediska sestavení jednoduchého modelu, jež zobrazuje vzájemné vazby mezi dílčími ukazateli vyššího řádu.

Shrnutí


80

Kontrolní otázky: 1.

Jaké znáte elementární metody technické analýzy a jaké metody vyšší finanční analýzy.

2.

Proč je podle vašeho názoru při používání finanční analýzy dáván obvykle největší prostor intenzivním (relativním) ukazatelům.

3.

Jaká je podle vás pozice rozdílových ukazatelů a v čem mohou být podle vás při celkové analýze přínosné.

4.

Považujete za důležité a vertikálního rozboru? Proč.

vypracování

horizontálního

Příklady k procvičení: Ano či ne? 1. Extenzivní ukazatele jsou nositeli informací o rozsahu či objemu analyzované položky a představují kvantitu v přirozených (objemových) jednotkách. 2. Rentabilita měří efektivnost podnikatelské činnosti a využití zdrojů podle rychlosti obratu vybraných položek rozvahy. 3. Ukazatele zadluženosti slouží jako indikátor výše rizika, které firma podstupuje při určité struktuře vlastních a cizích zdrojů.. 4. Do kategorie matematicko-statistických metod vyšší finanční analýzy patří například metody založené na teorii matných „fuzzy“ množin. 5. Obecně platí: Čím lepší metody, tím spolehlivější závěry, tím nižší riziko a tím vyšší naděje na úspěch.


81

Doplňte: 1. Jaké faktory nebo aspekty je třeba zohlednit při hodnocení trendů extenzivních ukazatelů, tj. v horizontální analýze ? ……………………… …………………………………… (určete minimálně dva) 2. K analýza stavových (absolutních) ukazatelů patří ............................................... – zabývající se časovými změnami absolutních ukazatelů a ........................................... – zabývající se vnitřní strukturou absolutních ukazatelů. 3. U finančních analýz sehrává nejdůležitější roli ........................................ Je proto důležité rozlišování ................................................................. Označte správnou odpověď (odpovědi): 1. K elementárním metodám finanční analýzy patří stavových veličin. Do této kategorie patří tyto analýzy:

analýza

a) analýza trendu a procentní rozbor; b) analýza cash flow a analýza fondů finančních prostředků; c) analýza soustav ukazatelů; d) pyramidová soustava ukazatelů. 2. K vyšším metodám finanční analýzy patří: a) analýza rozdílových a tokových ukazatelů; b) analýza soustav ukazatelů; c) bodové odhady; d) diskriminační analýza.


Klíč k řešení: Ano či ne? 1. ano; 2. ne; 3. ano; 4. ne; 5. ano. Doplňte. 1. inflace, průřezová nesrovnatelnost, neaktuálnost dat, časová nesrovnatelnost; 2. analýza trendů; 3. časové hledisko, stavových a tokových veličin. Označte správnou odpověď (odpovědi): 1. a; 2. c, d

82


83

4 ANALÝZA ABSOLUTNÍCH UKAZATELŮ

RYCHLÝ NÁHLED DO PROBLEMATIKY KAPITOLY ANALÝZA ABSOLUTNÍCH UKAZATELŮ Při analýze absolutních ukazatelů budeme pracovat se všemi třemi základními účetními výkazy. Jak již bylo řečeno, jsou to rozvaha a výkazu zisku a ztráty, které jsou standardizovány Ministerstvem financí České republiky, a výkaz o peněžních tocích, který je povinně sestavován v rámci účetní závěrky, který ovšem nemá standardizovanou, pouze doporučenou podobu. S výkazy se můžete setkat v plném nebo zkráceném rozsahu. Z počátku bude pro vás přehlednější volit zkrácenou verzi, s přibývajícími zkušenostmi pak již není problém se přizpůsobit verzi plné. Plná verze poskytne větší množství informací a umožní lepší či objektivnější interpretaci výsledků propočtu. Je důležité si rovněž uvědomit, že čím více informací máte k dispozici, tím kvalitnější práci můžete odvést. Je proto vhodné kromě základních účetních výkazů použít také informace z účetní závěrky, respektive informace z výroční zprávy. V rámci praktické aplikace analýze absolutních ukazatelů využijeme modelovou firmu ZATOP, která se zabývá výrobou elektrické a tepelné energie. Analýza absolutních ukazatelů v sobě zahrnuje horizontální analýzu (rozbor trendů) a vertikální analýzu (procentní rozbor). U výkazu zisku a ztráty a výkazu o peněžních tocích provedeme pouze rozbor trendů. Nejdůležitější výsledky doprovodíme slovním komentářem. Vzhledem k tomu, že jako analytik předkládáte výsledky vašeho rozboru k nahlédnutí třetí osobě, která obvykle navíc není seznámena s technikou finanční analýzy, je také vhodné a dnes již také velmi běžné, když je analýza doplněna pro názornost grafy, popř. tabulkami. Veškeré propočty jsou součástí příloh č. 1, 2, 3 a 4. V průběhu tutoriálu si objasníme, jak je možné tuto analýzu zpracovat za pomocí tabulkového procesu MS Excel a využijeme také program specializovaný na zpracování finanční analýzy Finanční kancelář Professional.

Rychlý náhled


84

CÍLE KAPITOLY ANALÝZA ABSOLUTNÍCH UKAZATELŮ


Aplikovat informace získané ze základních finančních výkazů na dílčí metody analýzy absolutních ukazatelů.

•

Interpretovat výsledky horizontálního a vertikálního rozboru a na jejich základě doporučit postup při další analýze.

Získáte: •

Získáte

Potřebné znalosti pro realizaci analýzy absolutních ukazatelů.

Budete schopni po prostudování této kapitoly a absolvování tutoriálu: •

Budete umět

Vypracovat analýzu absolutních ukazatelů za pomocí MS Excel, graficky vyjádřit vypočítané výsledky a hodnoty odinterpretovat.



Budete schopni


KLÍČOVÁ SLOVA UKAZATELŮ

85

KAPITOLY

ANALÝZA

ABSOLUTNÍCH

Rozvaha, výkaz zisku a ztráty, výkaz o tvorbě a použití peněžních prostředků, procentní rozbor (vertikální analýza), analýza trendů (horizontální analýza)

Klíčová slova

4.1 Zadání příkladu a postup při aplikaci analýzy

4.1.1 Zadání modelového příkladu

V rámci praktické aplikace jednotlivých metod finanční analýzy budeme provádět finanční analýzu fiktivní energetické společnosti ZATOP v letech 2000 – 2001, která se zabývá výrobou elektrické a tepelné energie a která v tomto období procházela modernizací (část finančních prostředků musela investovat do modernizace systému odsíření v rámci ozdravných ekologických plánů). Jedná se o společnost s ručením omezeným, proto nebude možno provést některé analýzy, zejména pak ukazatelů kapitálového trhu. Je to firma, která již delší dobu na trhu funguje a doposud nevykazovala žádné významnější problémy. Zároveň je možné konstatovat, že se jedná o firmu střední velikosti s regionální působností. K dispozici máme všechny tři účetní výkazy (rozvahu, výkaz zisku a ztráty a výkaz o peněžních tocích) za rok 2000 a 2001.

Fiktivní firma

Je zřejmé, že pro klasickou finanční analýzu by byl časový horizont dvou let příliš krátký, ale vzhledem k faktu, že se jedná o modelovou situaci, která má umožnit přehlednou orientaci v datech a grafické interpretaci, bude tento časový úsek dostatečný. Pamatujte, že čím kratší máte k dispozici časovou řadu, tím méně přesné budou výsledky, ale také tím méně přesná může být prognóza budoucího vývoje, která by měla z analýzy vyplynout.

Úskalí

V přílohách č. 1 – 4 máte uvedeny základní účetní výkazy této firmy s výsledky hospodaření za dané účetní období. U rozvahy máte uveden propočet horizontální a vertikální analýzy. U výkazu zisku a ztráty a výkazu cash flow je uvedena horizontální analýza. V dalším textu již budou pouze graficky znázorněny nejdůležitější části analýzy (tedy ty části, které se

Zdroj informací


86

nejzásadnějším způsobem mohou promítnout do hospodaření firmy) a bude provedena slovní interpretace napočítaných výsledků. Všechny tyto části by měla mít i finanční analýza, kterou budete předkládat jako semestrální práci.

4.1.2 Postup při praktické aplikaci analýzy absolutních ukazatelů

Jak již bylo řečeno, analýza absolutních ukazatelů obsahuje procentní rozbor a analýzu trendů. Procentní rozbor představuje vertikální analýzu základních účetních výkazů. Cílem vertikálního rozboru je zjistit, jak se jednotlivé části podílely např. na celkové bilanční sumě a z hlediska časového zjištění pohybu v nastavení majetkového a finančního portfolia. Vzhledem k tomu, že vertikální rozbor je vyjadřován v procentech je možné jej využít také pro srovnání s firmami v rámci stejného oboru podnikání a nebo obecně s odvětvovými průměry. U vertikální analýzy při výpočtu postupujeme tak, že jednotlivé položky Postup při výpočtu a daného účetního období rozvahy vztahujeme k celkové bilanční sumě. interpretaci vertikální Vypočítané hodnoty je pak důležité správně interpretovat. Postupujeme od analýzy zdrojů financování (tedy kapitálové struktury – strana pasív) k majetku ze zdrojů pořízenému (tedy majetkové struktuře – straně aktiv). Kapitálová struktura vypovídá o tom, z jakých zdrojů majetek vzniká. Základním cílem kapitálové struktury firmy je vyhodnotit zdroje financování. Celková velikost zdrojů financování závisí především na velikosti firmy (čím větší firma, tím větší nároky na finance), na využití techniky a technologií, dále na rychlosti obratu kapitálu a také na organizaci prodeje. Překapitalizovaná společnost neefektivně využívá kapitál a dochází k tomu, že je dlouhodobým kapitálem kryt i oběžný majetek. Podkapitalizovaná společnost má problémy financování běžné činnosti firmy. K této situaci může dojít pouze přechodně v době expanze. Vždy by však kapitálová struktura měla být taková, aby se firma nedostávala do platební neschopnosti. Majetková struktura firmy hodnotí složení stálých a oběžných aktiv firmy a je závislá na předmětu činnosti (v obchodních společnostech převládají zásoby zboží, u výrobních firem zásoby výrobků a materiálu, u energetických společností převažuje investiční majetek). Majetková struktura je závislá také na finanční politice firmy (dává-li přednost likvidní či investiční strategii).

Vertikální analýza


87

Vždy při interpretaci dbáme na to, abychom měli na paměti obor podnikání dané firmy, neboť podle toho budou odlišné výsledky hodnocení. Průmyslová firma obecně dává přednost financování vyváženému, respektive klonícímu se k vlastnímu kapitálu. Obchodní společnost ve větší míře využívá krátkodobé zdroje financování a její kapitálová struktura je více nakloněna cizím zdrojům financování, stejně tak stavební společnosti, které však ve své struktuře dávají přednost dlouhodobým finančním prostředkům. Z hlediska financování je pro firmu výhodnější využívání krátkodobých cizích zdrojů financování, neboť dlouhodobé zdroje jsou přirozeně zároveň dražší. Krátkodobé zdroje financování jsou ale také rizikovější a můžeme se dostat do situace, kdy finanční prostředky nejsou k dispozici. Je tedy nezbytně nutné hledat co nejvyváženější strukturu vzhledem k oboru podnikání. Z hlediska majetkového je pro firmu obecně výnosnější, má-li investovány prostředky do dlouhodobějších aktiv, protože pomocí nich může dosáhnout větší výnosnosti. Důležité však je, aby firma zajistila svou likviditu, takže jsou nezbytně nutné i položky oběžného majetku. S umístěním zdrojů financování také souvisí otázka rizika. Zde platí, že čím méně rizikové bude aktivum, tím méně bude zároveň výnosné. Opět je ale nutné zdůraznit, že každá firma je jedinečná a ne vždy přináší komparace s oborovými hodnotami dokonalé srovnání. Nikdy nezapomínejme vyvodit ze slovního komentáře závěry, ze kterých vyústí doporučení. Doporučení by se mělo týkat dalšího postupu v analýze. Zejména by mělo zdůraznit problémové oblasti, na které je potřeba zaměřit svou pozornost. Nikdy však na firmě nehledáme jen chyby. Mějme na paměti, že každá pochvala motivuje k práci, takže hledáme jak slabé, tak i silné stránky, které nám pomohou slabé stránky eliminovat. Budeme-li mít ukončenu interpretaci výsledků v rámci firmy, je vhodné ji pro komplexnost výsledků doplnit o srovnání s oborovými hodnotami. Horizontální analýza firmy hledá odpověď na otázky: o kolik se změnily jednotlivé položky finančních výkazů v čase anebo o kolik % se změnily jednotlivé položky v čase. Procentuální vyjádření je výhodnější v okamžiku, kdy hodláme uskutečněný rozbor podrobit hlubšímu zkoumání – tedy oborovému srovnání, navíc procentní vyjádření nám umožní rychlejší orientaci v číslech. Vyjádření v absolutních číslech však nezavrhujeme, neboť nám umožní objektivnější pohled na jednotlivé položky z hlediska jejich absolutní důležitosti. Jak již bylo řečeno, rozbor může být zpracován buď v meziročním

Postup pro interpretaci horizontální analýzy


88

srovnání jako řetězový index, nebo může být uskutečněno srovnání s výchozím obdobím pomocí bazického indexu. Cílem horizontální analýzy je však v obou případech absolutně i relativně změřit intenzitu změn jednotlivých položek. V praxi je běžnější využití řetězových indexů, neboť meziroční srovnání má vyšší vypovídací schopnost. Při absolutním vyjádření postupujeme takto:

Výpočet hodnot při horizontální analýze

absolutní změna = hodnota v běžném období - hodnota v předchozím období

Budeme-li chtít změnu vyjádřit procentuálně, což jsme ohodnotili jako přehlednější, postupujeme podle následujícího vzorce:

% změna =

běžné období - předchozí období * 100 předchozí období

Tyto vzorce také použijeme při propočtu v rámci MS Excel12. Při interpretaci začneme tak, že u horizontální analýzy si v rámci vypočítaných výsledků zvýrazníme hodnoty, které se změnily nejvýraznějším způsobem. Jsou nejdůležitější proto, že jejich změna pravděpodobně nejzásadněji zasáhla do výsledků firmy. Budete-li analýzu provádět zjistíte, že položek, které se výrazným způsobem změnily, může být velmi mnoho. Interpretace by pak mohla být velmi nepřehledná. V takovém případě vyberete položky, které v absolutním vyjádření mají zásadnější význam (například položky ostatních aktiv bývají z hlediska absolutního vyjádření méně významnou položkou než oběžná aktiva). Každou takovouto zásadní změnu pak komentujete slovně s ohledem na vztahy k hospodaření firmy.

12

Bylo by možné použít i bazický index, ale ten se v praxi příliš nevyužívá. Kdybychom jej chtěli použít, pak v absolutním vyjádření se vypočítá: běžné období – výchozí období, a v procentuálním vyjádření podle vzorce: % vyjádření =

běžné období - výchozí období * 100 výchozí období


PRŮVODCE STUDIEM 5

Na tomto místě je nutné podotknout, že interpretace může mít celou řadu variant, neboť co hlava to názor, a dá se předpokládat, že ne vždy musí panovat shoda v názorech na analyzovanou problematiku. Je nutno však mít na paměti, že rozhodně není vhodné vytvářet kategorické soudy a každý názor je nutno podložit argumentem, který by jej podpořil. Navíc budeme postupovat od širších souvislostí k jednotlivým částem, takže interpretace by měla pokud možno vyústit do jasně deklarovaného následného postupu. Neberte tedy následující analýzu jako dogma. Variant skutečně může být víc! Má-li být provedena kvalitní finanční analýza finančního hospodaření firmy, je potřeba zahrnout dostatečné množství informací. Dostatečné je takové množství informací, které umožní analytikovi objektivní posouzení skutečného finančního hospodaření a zároveň zůstane natolik přehledné, že nebude docházet ke zkreslení situace právě z důvodu nepřehlednosti nebo spíše předimenzovanosti informací. Méně může někdy znamenat více. Pamatujte také, že každé vaše tvrzení musí být doloženo také zdůvodněním toho, co vás vedlo právě k tomuto závěru. Vždy také berte ohled na to, kdo je cílovou skupinou vaší analýzy. V průběhu praktické aplikace a také z teoretických znalostí uvidíte, že jedna a tatáž položka může být podle cílové skupiny interpretována různě. Také proto nebude tato analýza orientována pouze na jednu cílovou skupinu, ale budou uvedeny nejdůležitější náhledy na analyzovanou problematiku. V praxi je rovněž běžné, že se nepoužívají všechny metody najednou. Máme-li však kompletně pochopit elementární metody, využijeme je všechny.

89


90

4.2 Vertikální analýza rozvahy společnosti ZATOP, s.r.o Graf č.1:Vertikální analýza pasív v rozvaze společnosti ZATOP v letech 2000 - 2001

Vertikální analýza pasív v rozvaze

100 50 0

Vlastní kapitál

Cizí kapitál

Ostatní pasíva

2000

36,81330902

63,11774387

0,068947111

2001

46,50914483

53,49085517

0

Z hlediska vertikální analýzy zdrojové strany, tedy strany pasív, je možno vyvodit následující. Firma ZATOP ve své kapitálové struktuře využívá ve větší míře cizí kapitál, který v roce 2000 činil přibližně 63 % z celkového množství pasív a v roce 2001 přibližně 53,5 %. Vzhledem k vývoji je však nutné konstatovat, že podíl cizích zdrojů na celkových pasívech v čase klesá. Tato skutečnost je o to zajímavější, že v tomto období firma prochází modernizací. Finanční prostředky v kategorii vlastního kapitálu tvoří především zadržený zisk minulých období, který meziročně vzrostl téměř o 90 %. Vzhledem k tomu, že se jedná o společnost s ručením omezeným, zadržovaný zisk není příliš problémovou kategorií. Je zřejmé, že modernizace byla plánovanou akcí a firma tudíž hromadila zdroje financování reinvestováním zisku. V případě, že by se jednalo o akciovou společnost a bylo-li by zadržování zisku dlouhodobou záležitostí, jednalo by se o negativní jev, neboť nevyplácení dividend snižuje atraktivitu firmy pro potenciální investory.

Hodnocení vertikální analýzy pasív


Cizí kapitál je tvořen v obou letech především krátkodobými závazky, což bývá u energetických společností obvyklé, neboť hlavním zdrojem příjmů je zálohové placení odběru elektrické i tepelné energie jak u maloodběratelů, tak u velkoodběratelů. Pokles ve struktuře v roce 2001 byl způsoben pouze změnou poměru mezi cizím a vlastním kapitálem ve prospěch kapitálu vlastního. Společnost vůbec nepoužívá jako zdroj financování bankovní úvěry, což se na jedné straně může jevit jako výhodné, neboť nehrozí riziko nesplácení úvěrů, ale na druhou stranu to může velmi výrazným způsobem ovlivňovat rentabilitu jak celkového vloženého kapitálu, tak i rentabilitu vlastního kapitálu. V rámci hlubší analýzy je tedy potřeba se zaměřit na fakt, zda by nebylo efektivnější jako zdroj financování využívat krátkodobé bankovní úvěry než využívat vlastní kapitál. V celkové struktuře je význam ostatních pasív zcela zanedbatelný. Z hlediska celkového hodnocení kapitálové struktury je možné konstatovat, že firma nevyužívá poměr vlastního a cizího kapitálu ve struktuře obvyklé v tomto odvětví. Pokud bychom měli hodnoty v těchto letech porovnat s hodnotami vlastního a cizího kapitálu v příslušném odvětví, pak je nutné konstatovat, že v roce 2000 byl poměr vlastního kapitálu ke kapitálu cizímu v Energetice přibližně 58,2 : 39,3 a v roce 2001 59,9 : 37,513. Z těchto čísel je patrné, že odvětví energetiky preferovalo v těchto letech využití vlastního kapitálu před kapitálem cizím. Toto odvětví však obecně patří mezi ty, které obvykle generují zisk a financování činnosti je nenutí využívat jiný zdroj financování ve větším měřítku.

13

Pramen: Analýzy ministerstva průmyslu a obchodu ČR za rok 2001, www.mpo.cz

91


92

Graf č.2: Vertikální analýza aktiv v rozvaze společnosti ZATOP v letech 2000 - 2001 100 50 0

Stálá aktiva

Oběžná aktiva

Ostatní aktiva

2000

6,492148926

90,89453316

2,613317913

2001

7,750865052

90,67721206

1,571922887

Rovněž poměr stálých aktiv a oběžných aktiv není obvyklý pro typickou energetickou společnost, velmi výrazná převaha oběžných aktiv nad aktivy stálými je jevem zcela neobvyklým. Vzhledem k tomu, že se ale tato firma zabývá výrobou energie, dalo by se předpokládat, že bude ve větší míře mít uloženy finanční prostředky ve stálých aktivech, neboť výroba je na těchto aktivech zpravidla závislá. Nicméně pro zajištění chodu je také důležité, aby část finančních prostředků byla vázána v oběžných aktivech. Nicméně je důležité si také uvědomit, že oběžná aktiva představují nejméně efektivní položku z hlediska zhodnocování. V celkové struktuře oběžných aktiv firmy ZATOP navíc nejvýznamnější položku tvoří zásoby, které patří k nejméně efektivní položce aktiv, pokud je jejich doba obratu příliš dlouhá, a také krátkodobé pohledávky, resp. pohledávky z obchodního styku. Znepokojivý je rovněž fakt, že ve struktuře velmi výrazně dominuje nedokončená výroba, kterou by bylo potřeba sledovat v delším časovém horizontu, neboť tato situace nemusí být běžnou, ale pouze přechodnou, která souvisí s probíhající modernizací provozu. V hlubší analýze by bylo vhodné prozkoumat blíže strukturu a nutnost velké míry oběžných aktiv. S modernizací provozu by se však také očekával výraznější nárůst v položkách nehmotného majetku, resp. hmotného investičního majetku, neboť modernizace se týká provozu, kde by se to ve stálých aktivech mělo jednoznačně projevit, nicméně zde výraznější změna zaznamenána nebyla. Obvyklá struktura strany aktiv u energetických firem spočívá v poměru 75 % stálých aktiv k 25 % aktiv oběžných. Tato struktura je obvyklá i v analýzách Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

Vertikální analýza aktiv v rozvaze


93

4.3 Horizontální analýza rozvahy Graf č.3:Horizontální analýza strany aktiv v rozvaze společnosti ZATOP v letech 2000 – 2001 50 0 -50 změna v %

Stálá aktiva

Oběžná aktiva

Ostatní aktiva

Aktiva celkem

34,29256595

12,21493589

-32,34042553

12,48387527

Vzhledem k předchozí vertikální analýze je možno konstatovat, že vývoj v položce stálých aktiv je pozitivní, neboť došlo k nárůstu stálých aktiv o 34,3 %, nicméně i přesto zůstává jejich podíl minimální v porovnání s oběžnými aktivy, které rovněž zaznamenaly meziroční nárůst asi o 12 %. Negativní z tohoto pohledu je velmi markantní nárůst nedokončené výroby a zásob, které jednoznačně představují neefektivní uložení finančních prostředků (viz. Příloha č. 1). Z tohoto pohledu by byla zajímavá podrobná analýza zásob, toho zda struktura zásob odpovídá hlavní činnosti firmy. Pro další analýzu je možné doporučit věnovat pozornost ukazatelům aktivity (zejména době obratu zásob) a jejich hodnocení ve vztahu k obvyklým hodnotám v tomto odvětví. Stejně důležitá je analýza výkonů firmy, neboť nárůst zásob by svědčil o zvýšení tempa růstu výroby a odbytu, což by se mělo jednoznačně projevit ve výsledovce.

Horizontální analýza strany aktiv v rozvaze


94

Graf č.4:Horizontální analýza strany pasív v rozvaze společnosti ZATOP v letech 2000 – 2001 50 0 -50 -100 -150 Změna v %

Vlastní kapitál

Cizí kapitál

Ostatní pasíva

Pasíva celkem

42,10971484

-4,672469079

-100

12,48387527

Z grafu č. 4 můžeme vyčíst, že meziročně narostl vlastní kapitál o 42,12 %, v jeho rámci největší změnu zaznamenal HV minulých let, u něhož došlo k nárůstu o téměř 90 %, a rovněž HV za běžné účetní období, u kterého jsme zaznamenali meziroční pokles o 10 % (viz. Příloha č. 1). Zadržování zisku by z pohledu probíhající modernizace nemuselo znamenat problém, nicméně dlouhodobější zadržování zisku by u akciové společnosti mohlo znamenat odliv investorů a snížení tržní hodnoty firmy. U společnosti s ručením omezeným to může mít vliv spíše druhořadý. Cizí kapitál meziročně poklesl o necelých 5 %, přičemž o největší změnu se postaraly krátkodobé závazky z obchodního styku (meziroční nárůst o 48 %) a jiné krátkodobé závazky (meziroční nárůst o 123 %). K největšímu poklesu došlo u položek krátkodobých závazků vůči zaměstnancům (54,2 %) a krátkodobých závazků vůči státu (68 %). Vzhledem k faktu, že tato společnost využívá cizí zdroje ve větší míře než je v jejich oboru obvyklé, zdá se, že nárůst vlastního kapitálu je přirozeným vývojem a příklonem k oborové kapitálové struktuře. Jak již bylo řečeno při vertikální analýze, podrobnější rozbor by si však zasloužily ukazatele rentability a zadluženosti, které spolu úzce souvisejí a které by měly dát odpověď na otázku, zda současná kapitálová struktura a vývoj ve využití zdrojů financování je pozitivní či negativní skutečností.

Horizontální analýza strany pasív v rozvaze


95

4.4 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Graf č.5: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty firmy ZATOP, s.r.o – rozbor výkonů a výkonové spotřeby 70 60 50 40 30 20 10 0

%

Výkony

34,46541238

Tržby za prodej vl.výrobků a služeb

20,69404217

Výkonová spotřeba

60,23972954

spotřeba materiálu a energie

65,65726694

služby

24,94466365

Z grafu č. 5 je patrné, že výkony firmy neodpovídají výkonové spotřebě, neboť výkonová spotřeba téměř dvakrát převyšuje výkony, což potvrzuje analýzu rozvahy, že velké množství finančních prostředků je vázáno v zásobách (největší meziroční nárůst v rámci výkonové spotřeby zaznamenala spotřeba materiálu a energie – více než 65%), které ve svém tempu doplňování pravděpodobně neodpovídají výkonům. V poměrové analýze bude tedy nutné věnovat pozornost ukazatelům rentability a také ukazatelům aktivity. Vzhledem k výsledkům v provozní oblasti bude zajímavý i rozbor hospodářských výsledků za jednotlivé oblasti.


96

Graf č.6: Horizontální analýzy výkazu zisku a ztráty firmy ZATOP, s.r.o. – analýza hospodářského výsledku (hodnoty v tabulce jsou v tis. Kč) 20000 10000 0 -10000

Provoz. HV

HV z fin.

HV za běžnou

Mimoř. HV

HV za účetní

HV před

2000

12788

-350

7727

29

7756

12484

2001

11668

-456

6968

3

6971

11217

Graf č.7: Horizontální analýzy výkazu zisku a ztráty firmy ZATOP, s.r.o. – analýza hospodářských výsledků (meziroční změna) 0 -20 -40 -60 -80 -100

% změna

Provozní HV

-8,758210823

HV z finančních operací

-30,28571429

Mimořádný HV

-89,65517241

HV za účetní období

-10,12119649

HV před zdaněním

-10,14899071

Z grafů č. 6 a č. 7 vyplývá, že ve všech kategoriích hospodářského výsledku byl zaznamenán meziroční pokles. Kromě kategorie hospodářského výsledků z finančních operací, kde byla zaznamenána ztráta, byl u ostatních kategorií hospodářských výsledků zaznamenán zisk. Meziroční pokles při analýze dvou účetních období nemusí znamenat žádný výrazný problém, ale je potřeba doporučit sledovat vývoj hospodářského výsledků v delším časovém období.


97

Momentální meziroční pokles může být dán probíhající modernizací firmy, která jednoznačně představuje pro firmu velkou zátěž z pozice nákladů, které snižují zisk. Po dokončení modernizace je důležité, aby postupně docházelo k nárůstu zisku, který by měl zajistit návratnost investice. Pokud by pokles trval delší dobu, mohlo by to pro firmu znamenat poměrně výrazné oslabení finančního zdraví. Hlubší analýza by měla být provedena u ukazatelů rentability a k nim doplňkovým ukazatelů zadluženosti (tedy kapitálové struktury – zhodnocení, zda by nebylo efektivnější výraznější využití cizích zdrojů financování).

4.5 Horizontální analýza výkazu o peněžních tocích Graf č.8: Horizontální analýza výkazu o peněžních tocích firmy ZATOP, s.r.o 150 100 50 0 -50 -100 -150 -200

%

Čistý pen. tok z provozní činnosti

Čistý peněžní tok z inv. činnosti

Čisté zvýšení (snížení) cash flow

Peněžní tok na začátku úč. období

Peněžní tok na úč. konci období

-120,5139501

62,89134438

-155,3109713

101,7419125

-27,89427313

Zcela jednoznačně můžeme konstatovat, že za negativní je možno považovat fakt, že čistý peněžní tok z provozní činnosti dosáhl záporné hodnoty a jeho meziroční pokles byl velmi výrazný (o více než 120 %). Ostatní souhrnné položky výkazu cash flow jsou sice kladné, ale vzhledem k tomu, že se nám o obrat finančních prostředků starají především peněžní toky z provozní činnosti nelze tuto situaci hodnotit pozitivně.


98

Je zřejmé, že propad, který v konečném důsledky postihl i peněžní tok na konci účetního období, může být jen přechodnou záležitostí, která opět může souviset s podstupovanou renovací a modernizací systému odsíření. Proto i na základě vývoje dílčích položek výkazu o tvorbě a užití peněžních prostředků můžeme doporučit sledování položek v delším časovém horizontu a hlubší analýze podrobit ukazatele, které bezprostředně s peněžními prostředky souvisí, tzn. Že pozornost by měla být věnována ukazatelům likvidity a také ukazatelům cash flow, i když budeme-li pracovat s provozními cash flow, budou vycházet hodnoty záporné.

SHRNUTÍ KAPITOLY ANALÝZA ABSOLUTNÍCH UKAZATELŮ

Z provedené analýzy vyplývá, že firma má pravděpodobně problémy s rentabilitou, neboť vývoj hospodářského výsledku vykázal klesající tendenci, nicméně vzhledem k využívání cizích zdrojů může i tak rentabilita vykazovat pozitivní výsledky. Tuto skutečnost však musí potvrdit, či vyvrátit ukazatele rentability. V této souvislosti je možné také doporučit analýzu ukazatelů zadluženosti a zaměření pozornosti na možnost využití i jiných cizích zdrojů financování než v těchto letech firma využívala. Tedy především na možnost využití krátkodobých bankovních úvěrů. Financování modernizace z vlastních zdrojů se může z hlediska efektivnosti jevit jako nevýhodné. Vzhledem ke struktuře oběžných aktiv je důležité doporučit podrobnější analýzu ukazatelů aktivity a v nich zejména dobu obratu zásob, které zaznamenaly markantnější nárůst. Jediná oblast, která se právě ke struktuře oběžných aktiv může jevit jako bezproblémová je oblast likvidity, neboť 90 % podíl na celkových aktivech je jednoznačně výrazně vyšší než necelých 55 % celkových závazků na celkových pasívech.

Shrnutí


99

Kontrolní otázky: 1. Které oblasti se po zpracování analýzy jeví jako problémové a proč? 2. V čem je možno spatřovat silné stránky finanční situace firmy a proč? 3. K jakému účelu podle vás slouží vertikální analýzy? V čem je důležitá? 4. Co se dá vyčíst z horizontální analýzy a proč je vhodné je zpracovávat? Samostatný úkol: Zpracujte horizontální a vertikální analýzu vámi zvolené firmy. Pamatujte na možná doporučení z hlediska další hlubší analýzy.

PRŮVODCE STUDIEM 6

V rámci elementárních metod finanční analýzy jsme se dotkli tématu přímá analýza intenzivních ukazatelů. Rovněž jsme si definovali jednotlivé skupiny, které k přímé analýze patří. Vzhledem k faktu, že se jedná o nejrozsáhlejší skupinu metod finanční analýzy, bude této problematice věnována celá následující kapitola. Dá se také konstatovat, že poměrová analýza, jak bývá častěji označována přímá analýza intenzivních ukazatelů, logicky navazuje na analýzu absolutních ukazatelů, kterou jste právě absolvovali. Neboť v rámci analýzy absolutních ukazatelů zjistíte, kde se nacházejí slabé a silné stránky firmy a také zjistíte, která z oblastí by si zasloužila hlubší analýzu, která by lépe umožnila interpretovat dosažené výsledky. Proto je poměrová analýza logickým vyústěním analýzy absolutních ukazatelů.

Průchod modulem


100

5 POMĚROVÁ ANALÝZA

RYCHLÝ NÁHLED DO PROBLEMATIKY KAPITOLY POMĚROVÁ ANALÝZA Poměrová analýza patří k nejpoužívanějším metodám elementární finanční analýzy a je běžně využívaným nástrojem analýzy i v podmínkách České republiky. Je tedy nutné, abyste si také tuto metodu v rámci studia finanční analýzy osvojili. V rámci poměrové analýzy je používáno pět základních skupin ukazatelů. Patří k nim ukazatele likvidity, ukazatele rentability, ukazatele zadluženosti, ukazatele aktivity a ukazatele kapitálového trhu. V této kapitole se podrobně seznámíte s těmito skupinami ukazatelů a naučíte se s těmito skupinami ukazatelů pracovat. Kromě uvedených skupin poměrových ukazatelů je v této kapitole míněna také problematika poměrových ukazatelů tvořených za pomoci informací z výkazu o tvorbě a použití peněžních prostředků (ukazatele cash flow).

Rychlý náhled


101

CÍLE KAPITOLY POMĚROVÁ ANALÝZA


používat další metodu z metod elementární finanční analýzy;

•

rozlišovat jednotlivé ukazatele poměrové analýzy;

•

interpretovat tyto ukazatele z hlediska jejich vývojové tendence či z hlediska doporučených hodnot.

Získáte: •

Získáte

znalosti z poměrové analýzy, které vám umožní aplikovat je v praxi v kterékoliv firmě.

Budete schopni: •

Budete umět

aplikovat informace získané z této kapitoly v praxi, což znamená, že budete umět vypočítat a také interpretovat vypočítané výsledky jednotlivých poměrových ukazatelů.

Budete schopni


102



KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY POMĚROVÁ ANALÝZA Poměrové ukazatele, likvidita, rentabilita, aktivita, zadluženost, cash flow, kapitálový trh, kapitálová struktura, pákový efekt.

Klíčová slova

Poměrové ukazatele jsou nejčastěji používaným rozborovým postupem k účetním výkazům. Poměrový ukazatel se vypočítá jako poměr jednoho nebo několika účetních výkazů k jiné položce nebo k jejich skupině. Lze rozlišovat různé skupiny poměrových ukazatelů. Nejpřehledněji o nich vypovídá schéma č. 11.

Poměrové ukazatele

Schéma č.11:Členění poměrových ukazatelů


Ukazatele struktury majetku a kapitálu

Ukazatele tvorby hospodářského výsledku

Ukazatele na bázi peněžních toků


103

Toto schéma je jednou z možností, jak členit poměrové ukazatele. Toto členění je postaveno na logických základech, neboť každá skupina je zaměřena na jeden ze tří hlavních účetních dokladů, které máme k dispozici pro finanční analýzu. Ukazatele struktury majetku a kapitálu jsou konstruovány na základě rozvahy a nejčastěji se vztahují k ukazatelům likvidity, neboť zkoumají vzájemný vztah rozvahových položek, které svědčí o vázanosti zdrojů financování v různých položkách majetku. Ukazatele tvorby hospodářského výsledku vycházejí primárně z výkazu zisku a ztráty a zabývají se strukturou nákladů a výnosů (které ovlivňují velikost účetního zisku) a strukturou hospodářského výsledku podle oblasti, ve které byl tento výsledek generován. Ukazatele na bázi peněžních toků analyzují faktický pohyb finančních prostředků a bývají velmi často součástí analýzy úvěrové způsobilosti. Dalším a obvyklejším způsobem, jak členit poměrové ukazatele, vyjadřuje další schéma. Schéma č.12:Členění poměrových ukazatelů


Ukazatele likvidity

Ukazatele rentability

Ukazatele zadluženosti

Ukazatele aktivity

Na základě tohoto schématu se budeme zabývat problematikou poměrových ukazatelů v jednotlivých subkapitolách. Výše uvedené skupiny poměrových ukazatelů vychází z údajů rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Tento výčet je možno ještě rozšířit o skupinu ukazatelů kapitálového trhu a ukazatele na bázi cash flow, jichž se také v textu dotkneme a které vycházejí z jiných údajů než jsou rozvaha a výkaz zisku a ztráty. Budete-li procházet literaturu týkající se finanční analýzy zjistíte, že ne vždy jsou vzorce konstruovány stejně. Většinou záleží na subjektivním hodnocení analytika, který z údajů bude či nebude zařazen do vzorce, a také na účelu, ke kterému bude analýza sloužit.


104

PRŮVODCE STUDIEM 7

Probrali jsme stručně členění poměrových ukazatelů. Vzhledem k tomu, že nejčastějším členěním je členění právě podle účelu konstrukce, budeme toto členění dodržovat i v dalším textu. Seznámíme se s jednotlivými poměrovými ukazateli podle skupin a řekneme si, jak výsledky těchto ukazatelů interpretovat. Vzhledem k tomu, že konstruovat je možno celou řadu ukazatelů, v textu budou uváděny jen ty nejpoužívanější, resp. ty, které mohou mít nejširší vypovídací schopnost. Tuto informaci mějte na paměti a neberte výčet ukazatelů jako daný, nýbrž jako soubor, se kterým jde dále pracovat. Je také potřeba si uvědomit, že každá firma si pro interní účely vytváří zpravidla vlastní blok hodnotících ukazatelů, které nejlépe vystihují podstatu její ekonomické činnosti. V rámci každé skupiny poměrových ukazatelů se snažte pochopit především, které položky budou vstupovat do vzájemných vztahů, tzn. odkud budete čerpat, a také vzájemný vztah položek, protože ten je podstatou správné interpretace výsledků poměrové analýzy.

5.1 Ukazatele likvidity Abychom správně pochopili výklad dané problematiky, je důležité si objasnit význam pojmů, které vstupují do dané oblasti. Prvním pojmem je pojem likvidita. Samotný pojem likvidita se používá ve vztahu k: • likviditě určité složky majetku - jde o vyjádření vlastnosti dané složky majetku rychle a bez velké ztráty hodnoty se přeměnit na peněžní hotovost. Tato vlastnost bývá v některé literatuře označována jako likvidnost; • likviditě podniku - jde o vyjádření schopnosti podniku uhradit včas své platební závazky. Zdůrazňuje se tak schopnost označovaná jako okamžitá solventnost. Jde o relativně úzké vymezení likvidity k určitému dni, okamžiku. Při širším vymezení se posuzování likvidity neomezuje na stav k určitému okamžiku, ale orientuje se na vývoj v čase.

Likvidita


Literatura zdůrazňuje, že nedostatek likvidity vede k tomu, že podnik není schopen využít ziskových příležitostí, které se při podnikání objeví, nebo není schopen hradit své běžné závazky, což může vyústit v platební neschopnost a vést k bankrotu. Existuje tedy přímá závislost mezi pojmy solventnost a likvidita, nicméně není možné je ve své podstatě zaměňovat. Vzájemná závislost těchto pojmů je pak nejjednodušším způsobem vysvětlitelná na větě, že podmínkou solventnosti je likvidita. Hodnocení likvidity je důležité pro různé cílové skupiny využívající finanční analýzu: • pro vlastníky podniku - nedostatek likvidity může znamenat snížení ziskovosti, nevyužití příležitostí, ztrátu kontroly nad podnikem, částečnou nebo celkovou ztrátu kapitálových investic - dopady jsou horší u vlastníků s ručením neomezeným; • pro věřitele podniku - nedostatek likvidity může znamenat odklad inkasování úroku a jistiny, resp. jejich částečnou nebo úplnou ztrátu; • pro zákazníky a dodavatele - je omezena nebo neumožněna schopnost plnění smluv a dochází ke ztrátě vztahů. Likvidita je tedy důležitá z hlediska finanční rovnováhy firmy, neboť jen dostatečně likvidní podnik je schopen dostát svým závazkům. Na druhou stranu příliš vysoká míra likvidity je nepříznivým jevem pro vlastníky podniku, neboť finanční prostředky jsou vázány v aktivech, které nepracují ve prospěch výrazného zhodnocování finančních prostředků a „ukrajují“ tak z rentability. Je tedy potřeba hledat pokud možno vyváženou likviditu, která zaručí jak dostatečné zhodnocení prostředků, tak i schopnost dostát svým závazkům. Poměrové ukazatele likvidity jsou součástí výročních zpráv akciových společností a běžně se objevují jako součást hospodářských analýz. Použití těchto hodnot naráží na určité problémy spojené s názvem ukazatele, jeho obsahem a zejména s jeho kvantitativní hodnotou. Na základě jediného čísla se velmi obtížně (je-li to vůbec možné) vytvářejí závěry a proto se doporučuje tvorba delší časové řady.

105


106

Obecně lze říci, že ukazatele likvidity mají obecný tvar podílu toho, čím možno platit k tomu, co je nutno platit. Z hlediska názvu a obsahu ukazatelů se zpravidla používají 3 základní ukazatele:

Okamžitá likvidita =

pohotové platební prostředky dluhy s okamžitou splatností

(oběžná aktiva - zásoby) krátkodobé dluhy oběžná aktiva Běžná likvidita = krátkodobé dluhy

Pohotová likvidita =

Okamžitá likvidita bývá označována jako likvidita 1. stupně nebo také „cash ratio“, pohotová likvidita likviditou 2. stupně nebo také „acid test“, běžná likvidita likviditou 3. stupně nebo také „current ratio“. Lze říci, že v ekonomické teorii existuje více méně shoda pokud jde o vymezení ukazatelů likvidity. Větší rozdíly lze nalézt především v hospodářské praxi.To znamená, že v hospodářské praxi mohou být jednotlivé položky rozvahy zařazovány různě. Krátkodobé pohledávky mohou být sníženy o rezervu na krytí nedobytných pohledávek, v rámci oběžných aktiv jsou do zásob zahrnovány jen některé jejich položky s relativně nejvyšší likvidností (odbytové zásoby hotových výrobků). Máme-li však dostát srovnatelnosti i s jinými firmami stejného oboru, musí platit, že konstrukce ukazatelů musí být stejná. Proto do kategorie oběžných aktiv započítáváme zpravidla všechna oběžná aktiva (v rozvaze v plném rozsahu řádek číslo 028) a do kategorie krátkodobé dluhy zařadíme součet krátkodobých závazků (v rozvaze v plném rozsahu řádek č. 091), běžné bankovní úvěry (řádek č. 103) a krátkodobé finanční výpomoci (řádek č. 104) Abychom mohli nějakým způsobem pracovat s poměrovými ukazateli, očekává se, že přirozeně existují doporučované hodnoty. Není řečeno, že je to pravidlo, ale vždy je možno konstatovat, že existuje minimálně doporučený trend. U doporučovaných hodnot ukazatelů likvidity se prameny literatury z hlediska doporučených hodnot rozcházejí, ale v zásadě lze říci, že pro: • okamžitou likviditu platí hodnoty doporučovaná hodnota v rozmezí 0,9 1,1 (pro Českou republiku bývá toto pásmo rozšiřováno v dolní mezi, kde některé prameny uvádí hodnotu 0,6; podle metodiky ministerstva průmyslu a obchodu jsou hodnoty ještě nižší, a to 0,2); • pohotovou likviditu platí, že čitatel by měl být stejný jako jmenovatel, tedy poměr 1:1 případně až 1,5 : 1; • běžnou likviditu platí, že hodnoty čitatele jsou k hodnotě jmenovatele v rozmezí od 1,5 do 2,5.


107

Doporučené hodnoty jsou tedy pro tuto skupinu stanoveny. Co se týče doporučeného trendu, u ukazatelů likvidity dáváme přednost pokud možno stabilní situaci bez razantnější výkyvů, protože tato situace firmu staví do pozitivního světla jak u věřitelů, tak u investorů. Z hlediska interpretace vypočítaných hodnot u ukazatelů likvidity je důležité přihlédnout k tomu, pro kterou cílovou skupinu je analýza zpracovávána. Z hlediska věřitelského bude vhodnější, budou-li hodnoty dosahovat horní hranice pásma, vlastníci by naopak měli přivítat hodnoty blíže spodní hranici pásma.

Běžná likvidita ukazuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé

Běžná likvidita

závazky podniku, nebo také kolika jednotkami oběžných aktiv je kryta jedna jednotka krátkodobých závazků. Stručně řečeno vypovídá o tom, jak by byl podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby proměnil veškerá oběžná aktiva v daném okamžiku na hotovost. Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím je pravděpodobnější zachování platební schopnosti podniku. Vypovídací schopnost tohoto ukazatele má však také některá omezení - jedním z omezení je například fakt, že nepřihlíží ke struktuře oběžných aktiv z hlediska jejich likvidnosti a dále nebere v úvahu strukturu krátkodobých závazků z hlediska doby splatnosti. Dalším omezením je fakt, že jej lze ovlivnit k datu sestavení rozvahy odložením některých nákupů.

Pohotová likvidita - z doporučených hodnot pro tento ukazatel je patrné,

Pohotová likvidita

že pokud by byl poměr 1 : 1, podnik by byl schopen se vyrovnat se svými závazky, aniž by musel prodat své zásoby. Vyšší hodnota ukazatele bude příznivější pro věřitele, nebude však příznivá z hlediska akcionářů a vedení podniku. Značný objem oběžných aktiv vázaný ve formě pohotových prostředků přináší jen malý nebo žádný úrok. Nadměrná výše oběžných aktiv vede k neproduktivnímu využívání do podniku vložených prostředků a tak nepříznivě ovlivňuje celkovou výnosnost vložených prostředků.

Okamžitá likvidita - pod pojmem pohotové platební prostředky je nutné si představit nejen sumu peněz na běžném účtu, jiných účtech či v pokladně, ale také volně obchodovatelné cenné papíry, šeky (tedy ekvivalenty hotovosti). Tento pojem můžeme ztotožnit s pojmem finanční majetek. Součástí krátkodobých dluhů jsou i běžné bankovní úvěry a krátkodobé finanční výpomoci, které jsou v rozvaze vedeny odděleně od krátkodobých závazků v rámci bankovních úvěrů a výpomocí.

Okamžitá likvidita


108

S analýzou likvidity je spojena ještě jedna důležitá kategorie zvaná net working capital (čistý pracovní kapitál). Ukazatel čistého pracovního kapitálu z hlediska metodického členění patří do skupiny ukazatelů rozdílových, avšak velmi úzce souvisí s likviditou a proto jej k ukazatelům likvidity obecně řadíme. Pracovní kapitál se vypočítává jako rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky. Z konstrukce tohoto ukazatele vyplývá, že se jedná o ukazatel, který má nejblíže k běžné likviditě, která je konstruována na základě stejných údajů pouze jako poměrový ukazatel.

Čistý pracovní kapitál

Pracovní kapitál je část oběžných aktiv, která je financována dlouhodobými finančními zdroji a podnik s ní může volně disponovat při realizaci svých záměrů. Pracovní kapitál však můžeme také chápat jako část prostředků, které by podniku dovolily v omezeném rozsahu pokračovat v jeho činnosti, pokud by byl nucen splatit převážnou část nebo všechny své krátkodobé závazky – jde tedy o finanční polštář pro případ nouze. Pracovní kapitál je rovněž měřítkem likvidity a má úzkou návaznost na ukazatel běžné likvidity, který nepřímo vyjadřuje velikost pracovního kapitálu. Čistý pracovní kapitál nám umožní oddělit v oběžných aktivech tu část peněžních prostředků, která slouží bezprostředně k úhradě finančních závazků, od té části, která je relativně volná a může být disponibilním finančním fondem, který může manažer využít ve finanční politice firmy. Velikost čistého pracovního kapitálu je závislá na oboru podnikání. O důležitosti tohoto ukazatele svědčí rovněž fakt, že v některých zemích je vypracováván speciální výkaz o tvorbě a použití pracovního kapitálu.

Pracovní kapitál jako měřítko likvidity

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že z okamžitých hodnot nelze sestavit Interpretace ukazatelů prognózu likvidity do budoucna. Přínosnější pro analyzovaný podnik je tedy likvidity a její pouze detailní analýza vývoje likvidity daného podniku v kratších časových problémy intervalech. To v současné době není velký problém, protože většina údajů potřebných k výpočtu likvidity je ve firmách k dispozici - stav hotovosti v pokladně, stav běžného účtu, faktury splatné k danému dni, pohledávky k danému dni apod. U okamžité likvidity navíc platí, že nedodržení předepsaných hodnot ještě nemusí za každou cenu znamenat finanční problémy firmy, protože i ve firemních podmínkách se poměrně často vyskytuje využívaní účetních přetažků, kontokorentů, které nemusí být při použití z údajů z rozvahy patrné. Také proto je doporučena podrobnější analýza krátkodobých zdrojů financování.


5.2 Ukazatele rentability Rentabilita (též výnosnost vloženého kapitálu) je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. U těchto poměrových ukazatelů se nejčastěji vychází ze dvou základních účetních výkazů, a to z výsledovky a rozvahy - důraz klademe samozřejmě na výsledovku, neboť v některých pramenech bývá rentabilita zaměňována za výraz ziskovost. Ukazatele rentability jsou ukazatele, kde se v čitateli vyskytuje nějaká položka odpovídající hospodářskému výsledku (obvykle se tedy jedná o tokovou veličinu) a ve jmenovateli nějaký druh kapitálu (což je stavová veličina), resp. tržby (což je veličina toková). Obecně je totiž rentabilita vyjadřována poměrem zisku k částce vloženého kapitálu. Co lze ještě říci obecně je fakt, že ukazatele rentability slouží k hodnocení celkové efektivnosti dané činnosti. Jedná se o ukazatele, které jednoznačně budou nejvíce zajímat akcionáře a potenciální investory. Ukazatele rentability by v časové řadě měly mít obecně rostoucí tendenci. Jiné doporučené hodnoty nebývají u většiny běžně používaných ukazatelů uváděny.

Pokud bychom měli analyzovat pojmy, které do základního poměru vstupují, pak je nutno konstatovat, že ani zde není výklad ve všech podnicích či odborných pramenech stejný. Můžeme se setkat různým výkladem jak vloženého kapitálu, tak výklad zisku jako takového. Zisk je kategorie, která je sama o sobě velmi široká. V zásadě lze však hovořit o těchto kategoriích, které mohou různými způsoby vstupovat do jednotlivých ukazatelů rentability: • EBDIT - což je zkratka pro zisk před odečtením odpisů, úroků a daní • EBIT - zisk před odečtením úroků a daní - bývá také ve výročních zprávách prezentován jako provozní hospodářský výsledek; • EBT - zisk před zdaněním, tedy provozní zisk již snížený o finanční náklady; • EAT - zisk po zdanění nebo také čistý zisk (NP - net profit), jde u tu část zisku, kterou můžeme dělit na zisk k rozdělení (dividendy prioritních a kmenových akcionářů) a zisk nerozdělený (slouží k reprodukci v podniku).

109


110

Vložený kapitál je z hlediska využití v jednotlivých poměrových ukazatelích rentability rovněž rozporuplnou kategorií, nicméně jeho výklad je jasnější z toho pohledu, jaký ukazatel rentability budeme používat. Ke zjišťovaní rentability jsou používány v praxi nejvíce tyto ukazatele: • ukazatel rentability celkového vloženého kapitálu; • ukazatel rentability vlastního kapitálu; • rentabilita odbytu; • rentabilita nákladů. Měřením ROA (return on assets) nebo také ROI (return on investments) Rentabilita vyjadřujeme celkovou efektivnost firmy, její výdělkovou schopnost, nebo také celkového vloženého produkční sílu. Jako český ekvivalent se používá termín rentabilita celkového kapitálu vloženého kapitálu. ROA =

zisk celkový vložený kapitál

Odráží celkovou výnosnost kapitálu bez ohledu na to, z jakých zdrojů byly podnikatelské činnosti financovány. Ukazatel hodnotí výnosnost celkového vloženého kapitálu a je použitelný pro měření souhrnné efektivnosti. Lze o něm také hovořit jako o ukazateli hodnocení minulé výkonnosti řídících pracovníků. Finanční struktura je v tomto případě irelevantní, hodnotí se schopnost reprodukce kapitálu. Vstupují zde přirozeně také všechny oblasti podnikatelské činnosti tak, jak jsme si je vymezili v rámci výkazu cash flow, tj. běžná činnost, finanční činnost a činnost investiční. Pokud bychom měli opět interpretovat, co řadíme do kategorie zisk a co do kategorie celkový vložený kapitál, pak lze říci, že ani zde nelze interpretovat striktně a záleží na pohledu podnikového analytika. Na celkový vložený kapitál se obvykle nahlíží jako na část, která spadá do kategorií vykazovaných na straně aktiv rozvahy a pak pod pojmem celkový vložený kapitál rozumíme celková aktiva. Položka celkového vloženého kapitálu je tedy jednoznačná.

Celkový vložený kapitál

Méně jednoznačná, resp. nejednoznačná je položka zisku. Podle toho, jaký zisk bude vstupovat do vzorce, budeme interpretovat i jeho výsledek. Bude-li do vzorce vstupovat:

Zisk


111

a) zisk před zdaněním zvýšený o úroky (EBIT), takto konstruovaný ukazatel má své opodstatnění v případě, že nám jde o komparaci podniků s rozdílným daňovým prostředím; b) čistý zisk (EAT), ale před vyplacením dividend, pak jde o klasickou interpretaci rentability a jedná se o ukazatel, který je nezávislý na charakteru zdrojů financování; c) čistý zisk zvýšený o zdaněné úroky, kde od ukazatele požadujeme, aby poměřoval vložené prostředky nejen se ziskem (jako efektem z podnikatelské činnosti), ale také se zhodnocením cizího kapitálu (úkolem firmy je nejen vydělat na zisk, ale také na úroky placené z cizího kapitálu). Z ukazatele rentability celkového vloženého kapitálu, lze odvodit, ještě jiný ukazatel a to ukazatel rentability celkového investovaného kapitálu (ROCE return on capital employed).

ROCE =

Rentabilita celkového investovaného kapitálu

zisk (dlouhodobé dluhy + vlastní kapitál)

V tomto případě je potřeba na tento ukazatel nahlížet z pohledu strany pasív v rozvaze a do ukazatele nám budou vstupovat dlouhodobé dluhy, ke kterým patří emitované obligace a dlouhodobé bankovní úvěry, a také vlastní kapitál. Jde tedy o fakt, že kategorie investovaného kapitálu představuje součet prostředků dlouhodobě vložených věřiteli a prostředků od akcionářů. Nebo také jinak, jde o ukazatel, který vyjadřuje míru zhodnocení všech aktiv společnosti financovaných vlastním i cizím dlouhodobým kapitálem. Lze říci, že komplexně vyjadřuje efektivnost hospodaření společnosti. Měřením rentability vlastního kapitálu (ROE – return on equity) vyjadřujeme Rentabilita vlastního výnosnost kapitálu vloženého akcionáři. kapitálu Rentabilita vlastního kapitálu =

zisk vlastní kapitál


Jde o ukazatel, pomocí kterého mohou investoři zjistit, zda je jejich kapitál reprodukován s náležitou intenzitou odpovídající riziku investice. Růst tohoto ukazatele může znamenat například zlepšení hospodářského výsledku, zmenšení podílu vlastního kapitálu ve firmě nebo také pokles úročení cizího kapitálu. Co se týče vstupních údajů, pak vlastní kapitál je položkou zcela jednoznačnou a pro kategorii zisku platí stejná pravidla použití, resp. interpretace jako u rentability celkového vloženého kapitálu. Je-li hodnota ukazatele trvale nižší než výnosnost cenných papírů garantovaných státem, je podnik fakticky odsouzen k zániku, neboť investoři nebudou do takovéto investice vkládat své prostředky. Obecně tedy platí, že by tento ukazatel měl být vyšší než je úroková míra bezrizikových cenných papírů a rozdíl rentability vlastního kapitálu a úrokové míry bezrizikových cenných papírů14 se potom nazývá riziková prémie. S tím souvisí i další srovnávací kritérium pro rentabilitu vlastního kapitálu a tím je komparace s náklady vlastního kapitálu (re), které zjišťujeme za jednotlivé firmy, ale je možné provést srovnání i s náklady vlastního kapitálu za dané odvětví podle OKEČ. Na základě srovnávání ROE s těmito dvěma veličinami můžeme firmy rozdělit do 4 základních kategorií15: •

I. kategorie představuje firmy vytvářející ekonomickou přidanou hodnotu a hodnoty jejich rentability vlastního kapitálu jsou vyšší než hodnoty nákladů vlastního kapitálu;

•

II. kategorie představuje firmy, jejichž ROE sice není vyšší než náklady vlastního kapitálu, ale je vyšší než výnosnost bezrizikových aktiv;

•

III. kategorie jsou firmy, které mají ROE nižší než výnosnost bezrizikových aktiv, ale stále ještě vykazují kladné ROE;

•

IV. kategorie představuje firmy, jejichž rentabilita je záporná, resp. mají zápornou hodnotu vlastního kapitálu.

14

Za bezrizikové cenné papíry je možno považovat především státní obligace a státní cenné papíry. Metodika Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky.

15

112


113

Zařazení firmy do jedné z těchto kategorií už tedy samo o sobě signalizuje úroveň hospodaření firmy. Může nám v rámci externích analýz pomoci rozhodnout o kvalitě firmy. Problém však spočívá v tom, že položka nákladů vlastního kapitálu je velmi diskutabilní a rovněž poměrně obtížně zjistitelnou položkou. Náklady vlastního kapitálu jsou součástí ukazatele ekonomické přidané hodnoty (Economic Added Value – EVA), která je vysvětlena v dodatku k této kapitole. Poměr výnosnosti vlastního kapitálu k výnosnosti celkového kapitálu je označován česky jako pákový efekt (leverage – faktor). Podstatou pákového efektu u ukazatelů rentability je zjištění, do jaké míry se změní rentabilita vlastního kapitálu, změníme-li kapitálovou strukturu (tedy využijeme odlišné strukturování finančních fondů ve prospěch či neprospěch dluhového financování). Leverage - faktor vypovídá o tom, že mezi rentabilitou vlastního a celkového kapitálu existuje jakýsi vliv páky, což znamená, že je-li úroková míra cizího kapitálu nižší než rentabilita celkového kapitálu, roste rentabilita vlastního kapitálu při přílivu cizího kapitálu - tento fakt je označován jako pozitivní leverage efekt. Je-li naopak rentabilita celkového kapitálu nižší než úroková míra cizího kapitálu, klesá s rostoucím zadlužením výnosnost vlastního kapitálu - což je negativní leverage efekt. Vzorec pro Leverage faktor tedy je: ROE = ROCE *

(ROCE * cizí kapitál) − (rentabilita cizího kapitálu * cizí kapitál) vlastní kapitál

Ze vzorce vyplývá, že rentabilita vlastního kapitálu se skládá z rentability celkového kapitálu a z na vlastní kapitál vztažené diference mezi podílem připadajícím na cizí kapitál z rentability celkového kapitálu a skutečně placenými úroky za cizí kapitál.

Pákový efekt


114

Podstatu pákového efektu je možné vysvětlit na jednoduchém příkladu. Firma v současnosti využívá ke svému financování zdroje, které jsou v poměru 60 cizí zdroje, 40 - vlastní zdroje. Z rozvahy můžeme také zjistit, že společnost vykázala zisk ve výši 15 a úroky z cizího kapitálu činí 2. Tabulka č.7: Kapitálová struktura a její vliv na ROE bilanční suma

100

cizí kapitál

60

vlastní kapitál

40

celkový výnos

17

úroky z CK

2

zisk

15

ROA

17 % úroková míra

3,33 % ROE

37,5 %

Z tabulky je patrné, že existují položky, které jsme schopni si se znalostí ukazatelů rentability snadno dopočítat. Můžeme si vypočítat celkový výnos (17), rentabilitu celkového vloženého kapitálu (17 %), úrokovou míru z cizího kapitálu (3,33 %) a rentabilitu vlastního kapitálu (37,5 %). My jsme ale konstatovali, že nás bude zajímat, jak se změní rentabilita vlastního kapitálu, změníme-li poměr mezi cizím a vlastním kapitálem. Budeme také uvažovat, že se nesmí změnit rentabilita celkového vloženého kapitálu a nezmění se úroková míra z cizího kapitálu. Změníme poměr cizího kapitálu ku vlastnímu kapitálu na 70:30. Tabulka č.8: Vliv změny kapitálové struktury na ROE bilanční suma

100

cizí kapitál

70

celkový výnos

17

úroky z CK

2,33

ROA


vlastní kapitál zisk

3,33 % ROE

30 14,7 49 %

Při změně struktury použitého kapitálu je zřejmé, že větší míra využití cizího kapitálu je v tomto případě pro firmu, resp. její investory výhodnější, neboť při této kapitálové struktuře vykazuje firma rentabilitu o 11,5 % vyšší než tomu bylo při výchozí kapitálové struktuře. Evidentně se tedy jedná o pozitivní pákový efekt. Jak by se ovšem změnila situace, kdyby se při této struktuře kapitálu změnila zároveň úroková míra z cizího kapitálu na 10 %. V tomto případě je však nasnadě, že musí poklesnout celkový výnos, neboť firma je nucena nést vyšší náklady na své financování.


115

Tabulka č.9: Vliv změny kapitálové struktury na ROE bilanční suma

100

cizí kapitál

70

vlastní kapitál

30

celkový výnos

17

úroky z CK

7

zisk

10

10 %

ROE

33,33 %

ROA


Z tabulky je zřejmé, že tato situace už pro investory není výhodná, protože rentabilita vlastního kapitálu klesla sice pouze jen o 4,17 %, ale je zřejmé, že efekt z využívání cizího kapitálu by byl menší a je tedy evidentní, že výhodnější by byla původní kapitálová struktura. Jde evidentně o negativní leverage efekt, protože došlo k poklesu ROE. Je zároveň patrné, že zdražování cizího kapitálu se jednoznačně negativně projeví u používání cizího kapitálu. Rentabilita tržeb (ROS - return on sales) představuje poměry, které v čitateli zahrnují hospodářský výsledek v různých podobách a ve jmenovateli obsahují tržby, opět různým způsobem upravované podle účelu analýzy. Rentabilita tržeb =

zisk tržby

Do položky tržeb se nejčastěji zahrnují tržby, které tvoří provozní hospodářský výsledek, ale je možné zahrnout tržby veškeré, zejména použijeme-li namísto provozního hospodářského výsledku čistý zisk. Tyto ukazatele vyjadřují schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni tržeb, tedy kolik dokáže podniku vyprodukovat efektu na 1 Kč tržeb. Tomuto ukazateli se v praxi někdy také říká ziskové rozpětí a slouží k vyjádření ziskové marže. V tomto případě je nutné, aby do kategorie zisku byl dosazován zisk čistý, tedy po zdanění. Ziskovou marži je možno porovnávat s oborovým průměrem a platí, že jsou-li hodnoty tohoto ukazatele nižší než oborový průměr, pak jsou ceny výrobků poměrně nízké a náklady příliš vysoké. S tímto ukazatelem souvisí ještě ukazatel obratu celkových aktiv, který vyjadřuje schopnost podniku zajišťovat investice do aktiv při určité úrovni tržeb. Složení obou ukazatelů dohromady tedy součin těchto ukazatelů je nazýván Du Pont rovnice - jedná se v podstatě o rozklad vzorce pro výpočet rentability celkového vloženého kapitálu (je vysvětlen v kapitole 6 – Souhrnné indexy hodnocení).

Rentabilita tržeb


116

Určit jednoznačně doporučené hodnoty těchto ukazatelů není možné, neboť existují rozdíly v rámci jednotlivých odvětví. Tam, kde stavebnictví bude klást důraz na rentabilitu tržeb, tam obchod bude klást důraz na obrat celkových aktiv. Nicméně obecně lze říci, že čím vyšší je rentabilita tržeb, tím lepší je situace v podniku z hlediska produkce. Je nutné si také uvědomit, že klesá-li zisková marže v čase, je potřeba se zaměřit na analýzu nákladů, neboť právě jimi je zisková marže ovlivňována. Rentabilita nákladů (ROC - return on costs) bývá považována za doplňkový ukazatel k ukazateli rentability tržeb. Jedná se o poměr celkových nákladů k tržbám podniku. To, že se jedná o doplňkový ukazatel je nejvíce patrné na rovnici: Rentabilita nákladů = 1 -

Rentabilita nákladů

zisk ⇒ 1 - rentabilita tržeb tržby

Obecně platí, že čím je nižší hodnota tohoto ukazatele, tím lepší hospodářské výsledky podnik dosahuje, neboť 1 Kč tržeb dokázal vytvořit s menšími náklady. Je však nutné si také uvědomit, že ke zvýšení absolutní částky zisku lze dojít nejen snižováním nákladů, ale také zvyšováním odbytu.

Při analýze nákladů lze mimo tohoto poměru použít také poměr zisku před zdaněním a úroky k celkovým nákladům nebo podíl pohledávek k tržbám, což je ukazatel, který představuje objem nerealizovaných tržeb (za uspokojivé lze označit hodnoty okolo 20 %). Pokud bychom se měli zmínit ještě o některém ukazateli, souvisejícím s rentabilitou tržeb a který jsme si ve členění ukazatelů označili jako speciální, pak je potřeba zmínit elasticitu provozních nákladů, což je podíl relativního přírůstku provozních nákladů (nebo jejich složky) a relativního přírůstku provozních výnosů. Jde o veličinu, která nám udává o kolik procent se změní provozní náklady, změní-li je provozní výnosy o jedno procento.

Další ukazatele rentability


5.3 Ukazatele zadluženosti Pojmem zadluženost vyjadřujeme skutečnost, že podnik používá k financování svých aktiv ve své činnosti cizí zdroje, tedy dluh. V reálné ekonomice u velkých podniků nepřichází v úvahu, že by podnik financoval veškerá svá aktiva z vlastního anebo naopak jen z kapitálu cizího.

Použití výhradně vlastního kapitálu totiž jednoznačně s sebou přináší snížení celkové výnosnosti vloženého kapitálu. Naopak financování výhradně z cizích zdrojů by bylo pravděpodobně spojeno s obtížemi při jeho získávání. Faktem ovšem je, že tuto situaci ani zákon nepřipouští, neboť musí existovat určitá výše vlastní kapitálu - zákon ji vyžaduje.16 Jedním ze základních problémů finančního řízení podniku je tedy vedle stanovení celkové výše potřebného kapitálu i volba správné skladby zdrojů financování jeho činnosti. Podstatou analýzy zadluženosti je hledání optimálního vztahu mezi vlastním a cizím kapitálem – hovoříme o kapitálové struktuře.

Kapitálová struktura bývá v různých pramenech finančních teorií definována jako struktura dlouhodobého kapitálu, ze kterého je financován dlouhodobý majetek. Kapitálová struktura byla vysvětlena již v dodatku ke kapitole 4, kde jsme v rámci vertikální analýzy rozvahy, strany pasív narazili na poměr vlastního a cizího kapitálu. Zde je ovšem na místě tuto problematikou připomenout, neboť konstrukce ukazatelů zadluženosti nápadně kopíruje právě vertikální rozbor. Z hlediska kapitálové struktury se má samozřejmě za to, že do kategorie dlouhodobého kapitálu přirozeně patří nejen cenné papíry, ale také vlastní kapitál a dlouhodobé závazky, z nichž patrně tou nejdůležitější položkou (z hlediska stability zdroje financování) jsou dlouhodobé bankovní úvěry. Pro hodnocení kapitálové struktury je však nejpodstatnější, že hodnotíme poměr mezi vlastními zdroji financování a cizími zdroji financování. Kapitálová struktura má zásadní význam pro kvalitní rozvoj podniku a rovněž podmiňuje jeho zdravý finanční rozvoj.

16

Nastudujte v obchodním zákoníku výši základního kapitálu u různých forem právních subjektivit.

117


118

Existují různé pohledy na kapitálovou strukturu podle zainteresovanosti, nicméně nejpodstatnějšími jsou pohledy: • věřitelů, neboť zde platí, že riziko věřitele je tím vyšší, čím vyšší je podíl cizího kapitálu na celkovém kapitálu. Jakmile si podnik stále více půjčuje, vzrůstá riziko neplnění závazků a věřitelé by měli od takovéto firmy požadovat vyšší úrokové sazby; • akcionářů, kteří rovněž nesou riziko v závislosti na rozsahu dluhového financování. Čím větší je podíl dluhového financování, tím rizikovější jsou akcie. Při analýze finanční struktury firem se používá celá řada ukazatelů zadluženosti, které jsou odvozeny z především z údajů v rozvaze. Analýza zadluženosti porovnává rozvahové položky a na základě toho zjistí, v jakém rozsahu jsou aktiva podniku financována cizími zdroji. V následujícím textu jsou uvedeny základní poměrové ukazatele, ale v praxi může být poměrových ukazatelů zadluženosti mnohem více. Základním ukazatelem, kterým se zpravidla vyjadřuje celková zadluženost, je poměr celkových závazků k celkovým aktivům, který se nazývá také ukazatel věřitelského rizika (debt ratio). Debt ratio =

cizí kapitál celková aktiva

Obecně platí, že čím je vyšší hodnota tohoto ukazatele, tím je vyšší riziko věřitelů. Tento ukazatel je však nutno posuzovat v souvislosti s celkovou výnosností podniku a také v souvislosti se strukturou cizího kapitálu. Vysoká hodnota tohoto ukazatele může být z hlediska držitelů kmenových akcií příznivá tehdy, je-li podnik schopen dosáhnout vyššího procenta rentability než je procento úroků placené z cizího kapitálu. Věřitelé obecně preferují nízké hodnoty tohoto ukazatele. Platí však také, že u finančně stabilního podniku může dočasný růst zadluženosti vést ke zvýšení celkové rentability vložených prostředků, což jsme si ukazovali na příkladu pákové efektu v subkapitole 5. 2. v rámci ukazatelů rentability.

Ukazatel věřitelského rizika


119

K měření zadluženosti se dále používá poměru vlastního kapitálu k celkovým aktivům - koeficient samofinancování (equity ratio), což je doplňkový ukazatel k ukazateli věřitelského rizika a jejich součet by měl dát přibližně 1 (rozdíl může být způsoben nezapočtením ostatních pasív do jednoho z ukazatelů).

Equity ratio =

Koeficient samofinancování

vlastní kapitál celková aktiva

Tento ukazatel vyjadřuje proporci, v níž jsou aktiva společnosti financována penězi akcionářů. Je považován za jeden z nejdůležitějších poměrových ukazatelů zadluženosti pro hodnocení celkové finanční situace, nicméně opět je důležitá jeho návaznost na ukazatele rentability. Dalším poměrovým ukazatelem ze skupiny ukazatelů zadluženosti je poměrový ukazatel označovaný jako debt-equity ratio, což je poměrový ukazatel velmi úzce navazující na předchozí poměrové ukazatele. Jde o poměr cizího kapitálu k vlastnímu kapitálu firmy, nicméně mnohem častěji se využívá jeho převrácená hodnota, která měří míru finanční samostatnosti podniku. U tohoto ukazatele ale platí, že při finanční analýze musíme přihlédnout také k leasingovému financování, které by mělo být k cizímu kapitálu přičteno v rámci objektivizace výsledků míry finanční samostatnosti. POZOR – leasingové financování nevyčtete z rozvahy!

Míra zadluženosti

Proto, aby firma zjistila, zda je pro ni ještě dluhové zatížení únosné, je konstruován ukazatel úrokového krytí.

Ukazatel úrokového krytí

Ukazatel úrokového krytí =

EBIT nákladové úroky

Ukazatel úrokového krytí nám udává, kolikrát je zisk vyšší než úroky. Úrokové krytí ukazuje, jak velký je bezpečnostní polštář pro věřitele. V zahraničí jsou za doporučené hodnoty označovány hodnoty dosahující trojnásobku nebo i více. Tyto hodnoty jsou doporučovány proto, že je potřeba myslet na fakt, že po zaplacení úroků z dluhového financování by měl zůstat ještě dostatečný efekt pro akcionáře. Podmínka takto vysoké úrovně úrokového krytí je logická, neboť podniky, které dosahují vyššího růstu tržeb jsou schopny v mnohem větším rozsahu využívat cizí kapitál, protože budou schopny platit fixní částku úroku. Neschopnost platit úrokové platby ze zisku může být znakem blížícího se úpadku.


120

Pro lepší posouzení možnosti zadlužení, resp. dalšího zadlužení je možno použít ještě další dva ukazatele. Prvním je maximální úroková míra. Maximální úroková míra =

Maximální úroková míra

EBIT (vlastní kapitál + bankovní úvěry + obligace)

Sám o sobě by ukazatel nebyl až tak zajímavý, začíná být zajímavý až při jeho porovnání s rentabilitou vypočtenou poměrem mezi EBITem a celkovými aktivy. Komparací získáme ukazatel podmínek pro zadlužení, tedy druhý ukazatel. Platí, že je-li rentabilita vyšší než maximální úroková míra, existují podmínky pro další zadlužování firmy. V opačném případě se další zadlužování nedoporučuje z důvodu zvyšování rizika insolventnosti. Z hlediska zadluženosti obecně platí, že čím je vyšší objem závazků, tím více je potřeba v budoucnosti věnovat pozornost tvorbě prostředků na jejich splácení. Všechny ukazatele zadluženosti umožňují firmám určit, v jakém rozsahu jsou aktiva dané společnosti financována cizími zdroji. V podstatě nelze ani jednoznačně určit jakékoliv kritérium optimality, neboť je důležité si znovu uvědomit, kdo tyto ukazatel posuzuje a v jakém oboru firma podniká. Tento problém byl již zmíněn v kapitole 2 v rámci kapitálové struktury, ale také při analýze absolutních ukazatelů vertikálním rozborem. Obecně se soudí, že průmysl využívá vyváženější poměr mezi vlastním a cizím kapitálem a kloní svou strukturu spíše na stranu vlastního kapitálu, zatímco stavebnictví a obchod kloní svou strukturu k méně vyváženému poměru a k cizím zdrojům financování. Rozdíl mezi stavebnictvím a obchodem a službami ještě spočívá v tom, že stavebnictví v cizím kapitálu obvykle disponuje dlouhodobějšími zdroji financování, zatímco obchod klade důraz na vysoce obrátkové cizí zdroje financování. Z pohledu zadluženosti je však důležité také hodnocení rizika, přičemž pro účely finanční analýzy je nejvhodnější členění rizika na provozní a finanční. Rizikem provozním (někdy též podnikatelským) rozumíme možnost, že dosáhneme jiný hospodářský výsledek, než jaký byl očekáván. Toto riziko jste si označili ve Firemních financích jako riziko jedinečné (nesystematické), neboť se jedná o riziko příznačné pro daný podnik nebo obor činnosti. Konstrukce koeficientu provozního rizika vyplývá z příčinné závislosti, že čím vyšší je podíl stálých aktiv, tím vyšší je podíl fixních nákladů, tím vyšší je hranice rentability a citlivost zisku na změnu výroby či odbytu a to také vyjadřuje vyšší míru provozního rizika. Nejtypičtějším metodou z tohoto pohledu je analýza bodu zvratu.

Analýza rizika


121

Finanční riziko nám vyplývá ze způsobu financování dané firmy. U tohoto rizika platí, že vyšší zadlužení přinese o to větší výhodu, čím větší bude rozdíl mezi úroky z dluhů a rentabilitou aktiv. Pro posouzení míry finančního rizika slouží koeficient finančního rizika, což je poměr změny EAT ku změně EBITu. V užším pojetí je finanční riziko takové, které vyplývá z různé úrovně zadlužení, ze skladby zdrojů financování tak, jak mají nárok na pořadí jejich úhrady. V širším vymezení lze za finanční riziko považovat dodatečnou proměnlivost zisku na akcii, což vyplývá z použití takových forem financování firmy, které si vynucují fixní platby bez ohledu na výši vytvořeného zisku. Celkové riziko je pak součinem výše uvedených koeficientů. Je tedy nutné vyjádřit jak riziko provozní, tak riziko finanční. Kromě těchto dvou kategorií rizik vstupují do podnikatelské činnosti ještě tržní (systematická) rizika, která jsou důsledkem změn ekonomického prostředí a ovlivňují všechny podniky stejným způsobem.

5.4 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity měří schopnost společnosti využívat vložených prostředků a měří vázanost jednotlivých složek kapitálu v jednotlivých druzích aktiv a pasív. Tyto ukazatele nejčastěji vyjadřují počet obrátek jednotlivých složek zdrojů nebo aktiv nebo dobu obratu - což je reciproká hodnota k počtu obrátek. Jejich rozbor slouží především k hledání odpovědi na otázku, jak hospodaříme s aktivy, jejich jednotlivými složkami a také jaký má toto hospodaření vliv na výnosnost a likviditu (což jsou ukazatele, které už jsme probrali).

To, že tyto ukazatele mají návaznost na ukazatele rentability, je nejvíce patrné Obrat celkových aktiv na ukazateli obratu celkových aktiv, bývá též označován jako vázanost celkového vloženého kapitálu. Tento ukazatel je vyjádřen jako poměr tržeb k celkovému vloženému kapitálu (z aktiv v bilanci) a je součástí klasického pyramidového rozkladu ukazatele rentability vlastního kapitálu. Dalším ukazatelem je ukazatel obratovosti zásob - rychlost obratu zásob, což Rychlost obratu zásob je poměr tržeb a průměrného stavu zásob. Odvozeným ukazatelem je doba obratu zásob, což je poměr 365 dní ku obratovosti zásob. Tento ukazatel nám udává, jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Obecně platí, že čím je vyšší obratovost zásob a kratší doba obratu zásob, tím lepší je situace. Je však potřeba pamatovat na optimální velikost zásob.


122

Obdobným způsobem lze vypočítat obratovost pohledávek, která je vyjadřována jako poměr tržeb k pohledávkám. Doplňkovým ukazatelem je opět doba obratu pohledávek - tedy 365 dní ku obratovosti pohledávek tento ukazatel vypovídá o tom, jak dlouho je majetek podniku vázán ve formě pohledávek, respektive za jak dlouho jsou pohledávky v průměru splaceny. Doporučovanou hodnotou je samozřejmě běžná doba splatnosti faktur, neboť většina expedovaného zboží je fakturována a každá faktura má svou dobu splatnosti. Je-li doba obratu pohledávek delší než běžná doba splatnosti faktur, znamená to nedodržování obchodně úvěrové politiky ze strany obchodních partnerů. Avšak v současnosti je poměrně běžné, že je doba úhrady faktury delší než deklarovaná. Rozhodně je v tomto případě důležité přihlédnout k tomu, jaká je velikost analyzované firmy, neboť pro malé firmy delší doba splatnosti pohledávek může v konečném důsledku znamenat značné finanční problémy, zatímco velké firmy jsou z finančního hlediska schopny tolerovat delší dobu splatnosti. Časový horizont, který by mohl být považován za optimální, by měl však splňovat kritéria obchodní politiky firmy.

Rychlost obratu pohledávek

Jako poslední z této skupiny ukazatelů je obratovost závazků. Tento ukazatel je poměrem tržeb k závazkům. K tomuto ukazateli můžeme vypočítat také dobu obratu závazků – 365 ku obratovosti závazků. Ukazatel vypovídá o tom, jak rychle jsou spláceny závazky firmy. Obecně je možno konstatovat, že doba obratu závazků by měla být delší než doba obratu pohledávek, aby nebyla narušena finanční rovnováha ve firmě. Nicméně tento ukazatel může být velmi užitečný pro věřitele, či potenciální věřitele, kteří z něj mohou vyčíst, jak firma dodržuje obchodně úvěrovou politiku.

Rychlost obratu závazků

5.5 Ukazatele tržní hodnoty Ukazatele tržní hodnoty (market value ratios, v češtině také ukazatele kapitálové trhu) se od předchozích skupin poměrových ukazatelů odlišují jednou skutečností, pracují totiž s tržními hodnotami. Tyto ukazatele tedy vyjadřují hodnocení firmy pomocí burzovních ukazatelů. Jsou důležité zejména pro investory či potenciální investory z hlediska hodnocení návratnosti investovaných prostředků. K nejdůležitějším ukazatelům této skupiny patří účetní hodnota akcií, čistý zisk na akcii, dividendový výnos, ukazatel P/E a poměr tržní ceny akcie k účetní hodnotě.


123

Účetní hodnota akcií odráží uplynulou výkonnost firmy. Pro tento ukazatel Účetní hodnota akcií platí, že by měl v čase vykazovat rostoucí tendenci, neboť pak se firma pro potenciální investory jeví jako finančně zdravá. Účetní hodnota akcie =

vlastní kapitál počet emitovaných akcií

Podstatou propočtu je porovnání účetní hodnoty akcie s hodnotou tržní a také zjištění minulé výkonnosti podniku. Zisk, který je reinvestován, se projeví jako přírůstek vlastního kapitálu a je tak základem pro možnou expanzi firmy. Čistý zisk na akcii (earnings per share, EPS) informuje akcionáře o velikosti zisku na jednu kmenovou akcii. Tato informace je zajímavá především proto, že zisk je zpravidla rozdělován na dvě základní části: na zisk určený pro výplatu dividend a zisk reinvestovaný. Akcionář, resp. investor se tak může přesvědčit, s jakou intenzitou je pracováno s jeho svěřenými prostředky a jaká případná dividenda by mohla být vyplacena, pokud by firma část zisku nereinvestovala. Je tedy zřejmé, že nám tento ukazatel rozhodně neumožní zjistit konkrétní výši dividendy. To může určit pouze valná hromada. Čistý zisk na akcii =

Čistý zisk na akcii

Čistý zisk počet emitovaných kmenových akcií

Někdy se v literatuře označuje tento poměr jako rentabilita na 1 akcii. U tohoto ukazatele je potřeba si uvědomit, že se jen velmi těžko bude odhadovat trend budoucího vývoje, neboť výnosy se chovají zcela náhodně a zisk je účetní položkou, která může být účetní politikou velmi významně ovlivňována. Dividendový výnos je oproti předchozímu ukazateli poměr, který jednoznačně udává zhodnocení vložených finančních prostředků, neboť hlavní motivací pro investory je pravděpodobně rostoucí příjem z dividend. Dividendový výnos =

Dividendový výnos na 1 akcii *100 Tržní cena akcie

Zadržením zisku nevznikne pro akcionáře okamžitý užitek a akcie jsou méně atraktivní. V případě tohoto poměrového ukazatele nelze jednoznačně nadefinovat trend, neboť vzhledem ke konstrukci ukazatele, ve kterém ve jmenovateli figuruje tržní hodnota akcie, může nastat situace, že dividendový výnos bude klesat, i když se dividenda nezmění.

Dividendový výnos


124

Dividendové krytí vypovídá o tom, kolikrát je dividenda kryta ziskem, který na ni připadá. Dividendové krytí =

Dividendové krytí

EPS Dividenda na akcii

Tento ukazatel je také důležitý pro potenciální investory, neboť vypovídá o tempu růstu podniku. Investory, kteří neinvestují do akcií primárně kvůli dividendám, očekávají zejména nárůst tržní ceny akcie a z toho plynoucí kapitálový výnos. Tyto investory bude zajímat například ukazatel P/E (price-earning ratio). P/E =

Ukazatel P/E

tržní cena akcie zisk po zdanění na 1 akcii

Z ukazatele vyplývá, kolik jsou akcionáři ochotni zaplatit za 1 Kč zisku na akcii. Pro tento ukazatel platí, že čím je ukazatel v čase nebo v porovnání s jinými akciemi nižší, tím je pravděpodobnější, že je akcie podhodnocena a pro investora levnější, znamená tedy vhodnou investiční příležitost. Nízká hodnota tohoto ukazatele při relativně vysokém zisku také může znamenat, investoři odhadují trend snižování zisku firmy a tím i očekávaných příjmů v budoucnosti. Toto pravidlo je však pouze orientační. Správné načasování nákupu cenného papíru je problematika mnohem složitější.17 Kromě ukazatele P/E se využívá také ukazatel M/B (market to book ratio), což je ukazatel poměru tržní ceny akcie k její účetní hodnotě. M/B ratio =

tržní cena akcie účetní hodnota akcie

Je-li hodnota tohoto ukazatele vyšší než 1, znamená to, že tržní hodnota firmy je vyšší než je ocenění vlastního kapitálu v rozvaze. Problém nastává, je-li hodnota výrazně nižší než jedna, neboť v takovém případě není potenciální reprodukční schopnost firemních aktiv hodnocena jako dostatečná vzhledem k objemu akciového kapitálu a výší rizika s ním spojeného.

17

Touto problematikou se budete zabývat v kurzu Akciové a portfoliové analýzy.

Ukazatel M/B


125

5.6 Ukazatele cash flow Úkolem analýzy peněžních toků je zachytit jevy, které signalizují platební potíže a posoudit, k jakému výsledku spěje finanční situace firmy. Některé varovné signály vyplývají ze samotné struktury peněžních toků a také ze vzájemného poměru příjmů a výdajů z finanční činnosti. Podstatnou vypovídací schopnost mají ukazatele, které poměřují finanční toky z provozní činnosti k některým složkám výsledovky či rozvahy. Vymezení obsahu ukazatele je podřízeno účelu jejich použití. U ukazatelů cash flow je jejich účel dán potřebou vyjádření vnitřního finančního potenciálu podniku, resp. jeho vnitřní finanční síly. Takto vymezený ukazatel cash flow je pak mírou schopnosti podniku tvořit z vlastní hospodářské činnosti finanční přebytky použitelné k financování existenčně významných potřeb: investic, dividend a závazků. Základní vztah pro výpočet cash flow v podobě vnitřního finančního potenciálu vyjadřuje rovnice: Cash flow = zisk + odpisy ± změna dlouhodobých rezerv. Obratová rentabilita nám udává finanční efektivitu podnikového hospodaření, Obratová rentabilita jedná se o ukazatel finanční rentability obratu.

Obratová rentabilita =

cash flow z provozní činnosti obrat

Obrat v tomto ukazateli představuje příjmy z běžné činnosti podniku. Ve finanční analýze prezentuje výše ukazatele a jeho vývoj v čase schopnost podniku vytvářet z obratového procesu finanční přebytky nutné pro další posilování pozice podniku, k udržení či opětovnému získání finanční nezávislosti a k obsluze kapitálu. Jeho vypovídací schopnost se zvyšuje v kombinaci s obrátkou kapitálu (obrat /celkový kapitál). Součin obou ukazatelů vypovídá o finanční efektivitě nasazeného kapitálu: Fin. efektivita kapitálu =

cash flow z provozní činnosti obrat * obrat vložený kapitál

Z této rovnice vyplývá, že podmínkou tvorby cash flow je schopnost produktivně využívat celkový vložený kapitál za účelem obratu. Čím bude schopnost využití kapitálu vyšší, tím nižší bude obratová rentabilita při neměnné

Finanční efektivita nasazeného kapitálu


126

finanční rentabilitě kapitálu. Stupeň oddlužení - jde o poměr mezi financováním cizím kapitálem a schopností podniku vyrovnávat vzniklé závazky z vlastní finanční síly.

Stupeň oddlužení =

Stupeň oddlužení

cash flow z provozní činnosti cizí kapitál

Ukazatel je indikátorem racionality finanční politiky podniku. V praxi bývá tento ukazatel interpretován jako převrácená hodnota doby návratnosti úvěru. Za rozumnou velikost ukazatele oddluženosti bývá považována hodnota mezi 20 a 30 %. Větší vypovídací schopnost však má vývoj tohoto ukazatele v čase, přičemž klesající hodnota indikuje rostoucí finanční napjatost finanční pozice podniku. Modifikovaný ukazatele oddlužení - jde o ukazatel, který vypovídá o velikosti „volného“ finančního potenciálu k úhradě nového úvěru. Modifikovaný stupeň oddlužení =

Modifikovaný ukazatel oddlužení

disponibilní cash flow nové úvěry

Disponibilní cash flow jsou cash flow z obratového procesu snížené o nezbytně nutné využití finančních prostředků. Ve jmenovateli je tzv. „nový úvěr“, což je úvěr potřebný k financování podnikových potřeb. Stupeň samofinancování investic, jde o ukazatel, který charakterizuje míru finančního krytí investic z vlastních interních finančních zdrojů.

Stupeň samofinancování investic =

cash flow z provozní činnosti investice

Je-li jeho hodnota vyšší než 100 %, pak to umožňuje alternativní využití volných finančních prostředků. Je-li hodnota nižší vede to k nutnosti externího financování investic. Rozdíl mezi velikostí cash flow a investicemi se může projevit takto: jsou-li cash flow vyšší než investice, může to znamenat zvýšení finančního fondu nebo využití finančního fondu na splátky, jsou-li cash flow nižší než investice, znamená to zmenšení finančního fondu a nutnost krytí schodku externími finančními zdroji.

Stupeň samofinancování investic


127

Finanční využití vlastního kapitálu, což je ukazatel hodnotící vnitřní finanční potenciál vlastního kapitálu.

Finanční využití vlastního kapitálu =

Finanční využití vlastního kapitálu

cash flow z provozní činnosti vlastní kapitál

Tento ukazatel představuje při časovém a mezipodnikovém srovnání účelový doplněk k rentabilitě vlastního kapitálu tak, jak jsme si ji prezentovali u leverage efektu u ukazatelů rentability. Kdybychom měli přepsat vzorec na vzorec finanční rentability vlastního kapitálu, pak by vzorec vypadal:

cash flow cash flow cizí kapitál cash flow úrokovévýdaje = + * − vlastníkapitál celkovýkapitál vlastníkapitál celkovýkapitál cizí kapitál Doplňkovým ukazatelem k pákovému efektu je podíl cash flow po úrocích ke cash flow před úroky, toto je faktor, který může signalizovat neúnosné riziko zadluženosti. Budeme-li tento ukazatel sledovat v čase, pak pokles tohoto ukazatel signalizuje vyšší zadluženost nebo snižující se výtěžek z nasazení cizího kapitálu. Finanční rentabilita finančního fondu je ukazatel, který vyjadřuje míru Finanční rentabilita schopnosti podniku reprodukovat z vnitřních zdrojů hodnotu finančního fondu. finančního fondu

Finanční rentabilita finančního fondu =

cash flow z provozní činnosti finanční fond

Finanční fond je čistý pracovní kapitál, který se může zvyšovat ve sledovaném období i v důsledku externích finančních toků. Proto se využívá ještě doplňkový ukazatel k tomuto ukazateli a tím je poměr cash flow/celkovým příjmům finančního fondu, který ukazuje velikost podílu přebytků získaných z obratového procesu nad výdaji v celkových příjmech. Obecně by měly tyto ukazatele nabývat vyšších hodnot, neboť pokles cash flow v celkových příjmech predikuje buď vyšší objem externích finančních zdrojů, nebo pokles vnitřního finančního potenciálu firmy.


128

Posledním ukazatelem, v jehož struktuře jsou cash flow ve jmenovateli, je ukazatel cash flow na akcii. cash flow na akcii =

Cash flow na akcii

cash flow počet emitovaných kmenových akcií

Ukazuje, jaká je výnosnost investice do cenných papírů v podobě akcií. Tento ukazatel má odpovídající vypovídací schopnost především v časové řadě a díky němu je možné i mezifiremní srovnání. Dosud jsme se zabývali ukazateli, které mají cash flow ve jmenovateli, nicméně Úvěrová způsobilost se využívají také poměrové ukazatele, které mají cash flow ve jmenovateli. Tím z cash flow nejvýznamnějším je úvěrová způsobilost z cash flow. Úvěrová způsobilost z cash flow =

cizí zdroje cash flow z provozní činnosti

Jeho hodnota vyjadřuje, kolikrát musí podnik vytvořit sumu finančních zdrojů, aby vlastními silami pokryl všechny závazky. Čím je hodnota tohoto ukazatel vyšší, tím více musí podnik vydat na splátky úvěrů a tím méně zůstává na investování a rozvoj.

5.7 Vypovídací schopnost poměrových ukazatelů Závěry ohledně vypovídací schopnosti poměrových ukazatelů je možno shrnout do následujících několika bodů: 1. Je téměř vyloučené, aby podnik byl mimořádně dobrý ve všech ukazatelích. Nejčastěji se různým způsobem kombinují dobré a horší výsledky v různých oblastech. Vzniká nám tak metodický problém souhrnného ocenění a syntéza výpovědi více ukazatelů. Těmito otázkami se budeme zabývat v tématu Souhrnné indexy hodnocení, kapitola 7. 2. Určitá hodnota ukazatele nic nevypovídá o tom, zda je situace v podniku v dané chvíli dobrá nebo ne. Vysoká hodnota ukazatele běžné likvidity může stejně dobře znamenat vysokou likvidit, ale také velký rozsah nesplacených pohledávek.


129

3. Je otázkou, zda má smysl počítat všechny poměrové ukazatele také pro velké firmy. Je totiž velmi obtížné získat srovnávací hodnoty, neboť struktura činnosti každé společnosti je naprosto jedinečná. 4. Poměrové ukazatele lze účelově vylepšovat. Jde to zejména proto, že mají statickou povahu. Tento vliv může mít například leasing, který může vylepšit ukazatel využití aktiv.

SHRNUTÍ KAPITOLY POMĚROVÁ ANALÝZA

V rámci této kapitoly jste se dozvěděli informace o základních poměrových ukazatelích, které je možno využívat při realizaci finanční analýzy konkrétní firmy. Poměrové ukazatele jsme rozčlenili do základních skupin, v rámci nichž jsme uvedli nejvýznamnější poměrové ukazatele. Obecně je největší význam připisován poměrovým ukazatelům rentability a likvidity. K dalším skupinám patří ukazatele zadluženosti, aktivity, ukazatele kapitálové trhu a ukazatele cash flow. Neznamená to, že by tyto ukazatele měly menší vypovídací schopnost, je to jen logické vyústění toho, co nejvíce zajímá akcionáře (tedy zisk, resp. dividendy), a toho, co nejvíce zajímá management (je rovněž zainteresován na tvorbě zisku a zároveň musí zajistit stabilní finanční pozici firmy, o čemž vypovídají poměrové ukazatele likvidity). Rentabilita je vyjadřována poměrem zisku k částce vloženého kapitálu. Co lze obecně ještě říci je fakt, že ukazatele rentability slouží k hodnocení celkové efektivnosti dané činnosti a jde o ukazatele, které jednoznačně nejvíce budou zajímat akcionáře a potenciální investory. Ukazatele rentability by v časové řadě měly mít obecně rostoucí tendenci. Ke zjišťovaní rentability jsou v praxi používány nejvíce tyto ukazatele: ukazatel rentability celkového vloženého kapitálu, ukazatel rentability vlastního kapitálu, rentabilita odbytu, rentabilita nákladů.

Shrnutí


Samotný pojem likvidita se ve finanční analýze používá ve dvou významech: jako likvidita určité složky majetku (jde o vyjádření vlastnosti dané složky majetku rychle a bez velké ztráty hodnoty se přeměnit na peněžní hotovost; tato vlastnost bývá v některé literatuře označována jako likvidnost) a likvidita podniku (jde o vyjádření schopnosti podniku uhradit včas své platební závazky; zdůrazňuje se tak schopnost označována jako okamžitá solventnost, jde o relativně úzké vymezení likvidity k určitému dni, okamžiku; při širším vymezení se posuzování likvidity neomezuje na stav k určitému okamžiku, ale orientuje se na vývoj v čase). Nedostatek likvidity vede k tomu, že podnik není schopen využít ziskových příležitostí, které se při podnikání objeví, nebo není schopen hradit své běžné závazky. To může vyústit v platební neschopnost a vést k bankrotu. Podmínkou solventnosti je likvidita. Z hlediska zadluženosti obecně platí, že čím je vyšší objem závazků, tím více je potřeba v budoucnosti věnovat pozornost tvorbě prostředků na jejich splácení. Všechny ukazatele zadluženosti umožňují firmám určit, v jakém rozsahu jsou aktiva dané společnosti financována cizími zdroji. V podstatě nelze ani jednoznačně určit jakékoliv kritérium optimality, neboť je důležité si znovu uvědomit, kdo tyto ukazatele posuzuje. Analýzy doby obratu zkoumají intenzitu využití prostředků zpravidla vyjádřenou ve dnech. Ukazatele aktivity měří efektivnost podnikatelské činnosti a využití zdrojů podle rychlosti obratu vybraných položek rozvahy. K základním ukazatelům patří relativní vázanost stálých aktiv, doba obratu zásob, doba obratu pohledávek a doba obratu dluhů. Zrychlení doby obratu se pokládá za příznivý jev, je však nutné pracovat s delším časovým horizontem, aby bylo zajištěno srovnání v časové řadě. Důležitá je rovněž analýza ukazatelů cash flow, neboť nám umožní komplexnější pohled na likviditu.

130


Kontrolní otázky: 1. Co je to likvidita a proč je důležité pro firmu její sledování. 2. Jaké druhy likvidity v rámci poměrových ukazatelů rozlišujeme? 3. Která z vámi uvedených likvidit je podle vašeho názoru nejpodstatnější pro posouzení finanční situace firmy. Proč? 4. O čem vypovídá rozdílový ukazatel čistého pracovního kapitálu? 5. Je rozdíl mezi pracovním kapitálem a čistým pracovním kapitálem? Pokud ano, jaký. 6. Vysvětlete pojmy solventnost a likvidita. 7. Co je to kapitálová struktura, vysvětlete její význam z hlediska financování firmy. 8. Existuje rozdíl mezi finanční strukturou a kapitálovou strukturou? Pokud ano, jaký? 9. Jaké faktory mohou ovlivnit firmu při rozhodování o způsobu financování (tedy při rozhodování mezi vlastními a cizími zdroji financování)? 10. Co je to optimální kapitálová struktura, jak byste ji charakterizovali? Je možné ji zobecnit v konkrétním poměru? Svou odpověď zdůvodněte. 11. Jaký je rozdíl mezi obratovostí a obrátkami? 12. V jakých jednotkách je podle vás přehlednější vyjadřování ukazatelů aktivity? 13. Který z ukazatelů aktivity považujete za nejdůležitější z hlediska fungování firmy a proč?

131


132

Příklady k procvičení: Ano či ne? 1.

Podmínkou likvidity je solventnost.

2.

Likvidita určité složky majetku se rozumí vyjádření schopnosti podniku uhradit včas své platební závazky.

3.

Běžná likvidita ukazuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku, nebo také kolika jednotkami oběžných aktiv je kryta jedna jednotka krátkodobých závazků.

4.

Pracovní kapitál je část oběžných aktiv, která je financována dlouhodobými finančními zdroji a podnik s ní může volně disponovat při realizaci svých záměrů.

5.

Z hlediska zadluženosti obecně platí, že čím je vyšší objem závazků, tím více je potřeba v budoucnosti věnovat pozornost tvorbě prostředků na jejich splácení.

6.

Základním pravidlem kapitálové je pravidlo vertikální kapitálové struktury, které říká, že vztah cizího a vlastního kapitálu by měl být 1 : 1, neboť vlastníci podniku by měli přispívat alespoň stejným dílem na financování jako věřitelé.

7.

Obecně platí, že čím je vyšší obratovost zásob a kratší doba obratu zásob, tím lepší je situace firmy.

8.

Hodnota poměrových v časových jednotkách.

9.

Cílem ukazatele doby obratu pohledávek je stanovení průměrného počtu dní, po něž nám odběratelé zůstávají dlužni.

10.

U zásob je potřeba najít optimální vztah mezi velikostí zásob a rychlostí obratu zásob.

ukazatelů

aktivity

se

vyjadřuje

Doplňte. 1.

............................................................ se vypočítává rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky.

jako

2.

Nadměrná výše oběžných aktiv vede k ....................................... využívání do podniku vložených prostředků a tím ovlivňuje celkově


....................................................................................... 3.

Ukazatele likvidity mají obecný tvar podílu ...................................................................................... k tomu, co ..................................................................

4.

Pro ukazatel věřitelského rizika platí, že u finančně stabilního podniku může .................................................................... zadluženosti vést ke ..................................... celkové rentability vložených prostředků.

5.

Ukazatele aktivity nejčastěji vyjadřují ......................................... jednotlivých složek zdrojů nebo aktiv nebo ............................................. - což je reciproká hodnota.

6.

Na základě výpočtu obratu pohledávek zjišťujeme, zda se podniku daří dodržovat .......................................................... ………………………………………………

133


Označte správnou odpověď: 1.

Doporučovaná hodnota v rozmezí 0,9 - 1,1 platí pro ukazatel: a) b) c) d)

2.

běžné likvidity; pohotové likvidity; okamžité likvidity; čistého pracovního kapitálu. Pohotová likvidita je vyjadřována podílem mezi:

a) pohotovými platebními prostředky a závazky s okamžitou splatností; b) oběžnými aktivy sníženými o položku zásoby a krátkodobými závazky; c) oběžnými aktivy a krátkodobými závazky; d) cizím kapitálem a oběžnými aktivy. e) 3.

Pro ukazatel věřitelského rizika platí, že: a) čím nižší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je věřitelské riziko; b) čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je věřitelské riziko; c) čím vyšší je hodnota celkových aktiv, tím vyšší je hodnota tohoto ukazatele; d) čím nižší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je tržní riziko.

4.

Celkové riziko je: a) b) c) d)

součinem rizika provozního a rizika finančního; součtem rizika provozního a rizika finančního; rozdílem rizika provozního a rizika finančního; podílem rizika provozního a rizika finančního.

134


Klíč k řešení: Ano či ne? 1. ne; 2. ne; 3. ano; 4. ano; 5. ano; 6. ano; 7. ano; 8. ano; 9. ano; 10. ano. Doplňte: 1.

čistý pracovní kapitál;

2.

horšímu (méně efektivnímu), rentabilitu;

3.

čím možno platit, je nutno platit;

4.

dočasný růst, zvýšení;

5.

počet obrátek, dobu obratu;

6.

obchodně úvěrovou politiku.


c

2.

b

3.

b

4.

a

135


136

DODATEK KE KAPITOLE POMĚROVÁ ANALÝZA – EKONOMICKÁ PŘIDANÁ HODNOTA

Ústřední myšlenkou ekonomické přidané hodnoty18 je fakt, že investice vytváří svým investorům hodnotu pouze v tom případě, že její očekávaná výnosnost přesáhne její kapitálovou nákladovost. EVA rozvíjí náklady kapitálu směrem k oceňování ekonomické výkonnosti. Firma vytváří hodnotu tehdy, je-li čistý provozní hospodářský výsledek (NOPAT) vyšší než náklady použitého kapitálu (tedy součet úroků placených a vyplacených dividend). Tuto definici je možné převést také do následující rovnice:

Ekonomická přidaná hodnota

EVA = EBIT * (1 - daňová sazba v % ) - WACC * C

EBIT … provozní hospodářský výsledek; WACC … vážený průměrné náklady kapitálu; C …firmou použitý kapitál (to jsou peníze investované do podniku věřiteli a vlastníky firmy). První část vzorce bývá označována jako čistý provozní hospodářský výsledek (NOPAT), neboť do součinu vstupují pouze provozní hospodářský výsledek a výše daňové sazby. Cílem čistého provozního hospodářského výsledku je přiblížit v maximální možné míře účetní pojetí firemního zisku pojetí investorů. Druhá část vzorce se zabývá celkovým investovaným kapitálem, který je zpoplatněn a váženými průměrnými náklady kapitálu. Vážené průměrné náklady kapitálu vypočítáme podle následujícího vzorce: WACC = rd * (1 − d) * D/C + re * E/C rd … náklady na cizí kapitál (úroky placené); d … sazba daně z příjmů právnických osob; D … cizí kapitál C … celkový dlouhodobě investovaný kapitál re … náklady vlastního kapitálu

18

Pozor není možné zaměňovat ekonomickou přidanou hodnotu za přidanou hodnotu, která je součástí výsledovky. Přidaná hodnota v pojetí výkazu zisku a ztráty vyjadřuje, co firma vyrobila bez vlivu spotřeby materiálu.


WACC se tedy skládají z nákladů na cizí kapitál a nákladů na kapitál vlastní. Teorie ekonomické přidané hodnoty vychází z toho, že firma má jeden z hlavních cílů maximalizaci ekonomického zisku. Nejde tedy firmě o maximalizaci zisku účetního, který je běžně vykazován v rozvaze rozdílem mezi výnosy a náklady. Rozdíl mezi těmito dvěma pojmy spočívá především v položce nákladů, které u ekonomického zisku zahrnují také alternativní náklady (náklady ušlých příležitostí), z čehož vyplývá že klasické vyjádření zisku ignoruje především náklady vlastního kapitálu, neboť náklady na cizí kapitál (úroky placené) ve výsledovce zahrnuty jsou. Problémovou kategorií jsou tedy náklady na vlastní kapitál. Jejich odhad není snadný. Společnosti totiž neslibují napřed míru zhodnocení investovaných prostředků běžným akcionářům. Při nejběžnějším vyjadřování nákladů vlastního kapitálu se vychází z bezrizikové úrokové sazby (rf - rate of return risk-free security), kterou navýšíme o přirážku za riziko, které vyplývá z investice do akcie. V případě odhadu rizika se zpravidla vychází z vývoje výnosnosti akcií v předchozích letech a tu porovnáme s výnosností bezrizikových státních obligací. Součet úrokové sazby státních obligací a rozdílu výnosností z předchozích let je výsledná výše nákladů vlastního kapitálu. Tento způsobem zjišťování nákladů vlastního kapitálu je zjednodušením. Ve skutečnosti se názory na zjišťování nákladů vlastního kapitálu velmi výrazným způsobem odlišují a jsou předmětem sporů ekonomů při zjišťování ekonomické přidané hodnoty. Ekonomický zisk každopádně vzniká až v okamžiku, kdy účetní zisk převýší jak klasické náklady, tak i náklady ušlých příležitostí. Na první pohled by se zdálo, že dosáhnout vyšší ekonomické přidané hodnoty můžeme tak, že využijeme dluhové financování, které je levnější19. Avšak větší využití dluhu, zvyšuje rizikovost investice pro akcionáře, kteří obvykle mají averzi k riziku, a ti pak budou požadovat zvýšení výnosnosti investice. Což jednoznačně znamená, že dluhové financování zároveň zvyšuje náklady vlastního kapitálu.

19

Na tuto problematiku jsme již narazili při vysvětlování pákového efektu u ukazatelů rentability v této kapitole.

137


138

Podle různých teorií atraktivita tohoto ukazatele spočívá v tom, že v sobě obsahuje základní funkce managementu: rozpočtování kapitálu, oceňování firemní výkonnosti a stimulativní odměňování. Ekonomická přidaná hodnota by tak mohla nahradit celou řadu běžně počítaných poměrových ukazatelů jako je ROA, EPS, čistá současná hodnota, vnitřní výnosové procento a podobně. Výše ekonomické přidané hodnoty a její změny umožňují měřit výkonnost firmy, ale právě fakt obtížného zjišťování nákladů vlastního kapitálu vede k tomu, že ukazatel EVA se v naší ekonomické praxi ještě příliš nezabydlel. Dalším problémem je také to, že ekonomická přidaná hodnota se vyjadřuje absolutně a není tedy možné zajistit srovnání tohoto ukazatele s jakoukoliv jinou firmou, či snad oborovým průměrem.20

PRŮVODCE STUDIEM 8

Vzhledem k tomu, že již znáte základní poměrové ukazatele a pochopili jste, jak s nimi pracovat, je potřeba si teoretické znalosti podpořit praktickou zkušeností. V následující kapitole tedy budeme pokračovat v započatém příkladu firmy Zatop a provedeme nyní poměrovou analýzu. Vyjdeme ze závěrů analýzy absolutních ukazatelů a na problémové oblasti se zaměříme důsledněji.

20

Průchod modulem

Více k výpočtu a interpretaci Ekonomické přidané hodnoty viz. Kislingerová, E. a kol. Manažerské finance. Praha: C.H.Beck 2004, str. 94 nebo také metodika EVA Ministerstva průmyslu a obchodu ČR na www.mpo.cz v rubrice analýzy.


139

6 PRAKTICKÁ APLIKACE POMĚROVÉ ANALÝZY

RYCHLÝ NÁHLED DO PROBLEMATIKY KAPITOLY PRAKTICKÁ APLIKACE POMĚROVÉ ANALÝZY

V rámci předchozí kapitoly jsme si objasnili jednotlivé kategorie poměrových ukazatelů. V této části si opět na příkladu firmy ZATOP vyzkoušíme praktickou aplikaci poměrové analýzy. Budeme postupovat stejně jako v předchozí kapitole, to znamená, že zachováme strukturu, avšak bude vynechána část týkající se kapitálového trhu, neboť firma není obchodována na kapitálových trzích. Potřebné informace k propočtu naleznete v přílohách, které obsahují základní účetní výkazy. Součástí příloh je i tabulka s napočítanými hodnotami jednotlivých ukazatelů. Tato část bude součástí společného tutoriálu, v rámci kterého si vysvětlíme, jak vypracovat poměrovou analýzu pomocí MS Excel.

Rychlý náhled


140

CÍLE KAPITOLY PRAKTICKÁ APLIKACE POMĚROVÉ ANALÝZY

Po úspěšném a aktivním absolvování této KAPITOLY Budete umět:

•

Interpretovat výsledky jednotlivých poměrových ukazatelů.

•

Dosadit příslušné položky základních účetních výkazů do poměrových ukazatelů.

•

Zdůvodnit interpretaci výsledků, případně doporučit řešení.

Získáte:

•

Budete umět

Získáte

Potřebné znalosti pro uskutečnění poměrové analýzy.

Budete schopni po absolvování tutoriálu a této kapitoly:

•

Samostatně zpracovat poměrovou analýzu za pomoci MS Excelu a zpracovat ji graficky.

•

Samostatně odinterpretovat výsledky poměrové analýzy.

Budete schopni


141



KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY PRAKTICKÁ APLIKACE POMĚROVÉ ANALÝZY

Ukazatele likvidity, ukazatele rentability, ukazatele zadluženosti, ukazatele aktivity, ukazatele cash flow, vývojový trend, doporučené hodnoty, oborové hodnoty.

6.1 Ukazatele likvidity Graf č.9: Hodnocení likvidity ve společnosti ZATOP v letech 2000 – 2001

2 1,5 1 0,5 0


Pohotová likvidita

Běžná likvidita

2000

0,406635139

1,296861565

1,464173116

2001

0,307738588

1,121380763

1,724449124

Klíčová slova


142

U okamžité likvidity z hlediska doporučených hodnot, které jsou v České republice definovány mezi hodnotami 0,2 až 1, musíme konstatovat, že hodnoty se v doporučeném rozmezí pohybují, nicméně je potřeba říci, že v pořádku není klesající trend. Pohotová likvidita je rovněž v doporučeném rozmezí a to v obou analyzovaných letech, ale podobně jako u okamžité likvidity, i zde je trend vývoje příslušné likvidity klesající. Tento trend se jeví jako pozitivní pro vlastníky firmy, neboť firma neváže finanční prostředky zbytečně položkách, které nepřinášejí žádné zhodnocení. Naopak jako negativní by se tento trend mohl jevit věřitelům, protože klesá zajištění jejich finančních prostředků. Běžná likvidita vykázala rostoucí trend, což by se pravděpodobně vlastníkům, resp. investorům jevilo jako negativní, neboť finanční prostředky jsou u této firmy ve velkém rozsahu vázány v zásobách, což je nerentabilní položka, navíc tento nárůst nebyl kompenzován nárůstem odbytu v podobném rozsahu.

Hodnocení likvidity dle doporučených hodnot

Porovnáme-li hodnoty jednotlivých likvidit s hodnotami, které vykazovalo odvětví energetiky v příslušných letech, dojdeme k následujícím závěrům. Hodnota okamžité likvidity za odvětví energetiky byla v roce 2000 0,25 a v roce 2001 0,2221. Okamžitá likvidita firmy ZATOP se tedy pohybuje nad úrovní hodnot za celé odvětví, což je pro firmu pozitivní. Stejná situace je u druhých dvou ukazatelů, kde firma převyšuje odvětvové hodnoty více než dvakrát. Hodnoty pohotové likvidity byly v roce 2000 0,53 a v roce 2001 0,52 a hodnoty běžné likvidity byly v roce 2000 i v roce 2001 na úrovni 0,71.

Hodnocení likvidity porovnání s oborovými hodnotami

K ukazatelům likvidity jsme přiřadili rovněž čistý pracovní kapitál (NWC), který sice patří do kategorie rozdílových ukazatelů, ale hodnotí likviditu společnosti. Čistý pracovní kapitál firmy ZATOP je možno hodnotit pozitivně, neboť v obou sledovaných obdobích je v kladných číslech a jeho tendence je růstová, dokonce v meziročním nárůstu firma vykázala růst tohoto ukazatele o více než 48%. Tato situace je příznivá zejména pro věřitele, kteří na základě těchto zjištěných skutečností mohou považovat firmu z hlediska likvidity za poměrně bezpečnou. Problém ukazatele čistého pracovního kapitálu spočívá v tom, že je vyjádřen v absolutní hodnotě a není tudíž možné zajistit jeho srovnání.

Hodnocení NWC

21

Pramen: Analýza průmyslu a stavebnictví 2001, www.mpo.cz


143

6.2 Ukazatele rentability Graf č.10: Ukazatele rentability společnosti ZATOP v letech 2000 - 2001

1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 ROA

ROA s EBIT

ROCE

ROE

ROS

ROC

2000 0,17250122 0,28441795 0,46858386 0,46858386 0,05121433 0,94878567 2001 0,1378349 0,23070687 0,29636085 0,29636085 0,03795187 0,96204813

Z grafu č.10 je patrné, že tendence vývoje ukazatelů rentability není příliš příznivá, neboť všechny ukazatele mají tendenci poklesu. Rentabilita celkového vloženého kapitálu vypočtená z provozního zisku je na úrovni 28 haléřů v roce 2000 a 23 haléřů v roce 2001, což sice nejsou příliš výrazné úspěchy, ale ve srovnání s hodnotami za téže období v oborových průměrech je zhodnocení uspokojivé, neboť v roce 2000 dosáhla rentabilita celkového vloženého kapitálu za obor Energetika hodnoty 5,25 haléřů na 1 Kč a v roce 2001 5,93 haléřů na 1 Kč celkového kapitálu. V rámci oboru však dochází k nárůstu rentability, což pro firmu ZATOP neplatí. Je však možné, že se jedná o pokles dočasný, neboť firma v tomto období investovala prostředky do modernizace provozu, což může znamenat dočasný pokles rentability z důvodu vyšších nákladů. Z těchto konstatování vyplývá tedy doporučení: sledovat další vývoj ROA, nemělo by v dalším období docházet k dalšímu poklesu rentability, neboť by firma mohla ztratit důvěru potenciálních investorů. Vzhledem k nízké rentabilitě je možné také doporučit podrobnější analýzu ukazatelů zadluženosti a pokusit se zjistit, zda neexistují mezery v dostatečném využití různých zdrojů financování, tedy neexistuje-li prostor pro dluhové financování.

Hodnocení ROA


144

Z hlediska vlastnického můžeme hodnotit rentabilitu vlastního kapitálu jako průměrnou, neboť na jednu korunu vloženého vlastního kapitálu máme efekt v podobě 47, resp. 30 haléřů. Nicméně máme-li tyto hodnoty porovnat s oborovými hodnotami, pak firma vykazuje výsledek nadprůměrný, neboť obor v tutéž dobu vykazuje hodnoty 4,43; resp. 5,48 haléřů na jednu korunu investovaného vlastního kapitálu. I u ROE je možné doporučit další sledování vývoje položek vstupujících do tohoto ukazatele, který by po dokončení modernizace měl mít opět vzestupnou tendenci, aby se tato investice vyplatila.

Hodnocení ROE

S ukazatelem rentability vlastního kapitálu souvisí také její porovnání s náklady vlastního kapitálu, příp. s bezrizikovou úrokovou sazbou. Oborové hodnoty nákladů vlastního kapitálu činily v roce 2000 10,56 a v roce 2001 9,63, z čehož vyplývá, že firmu by bylo možné zařadit mezi společnosti, které vytvářejí ekonomickou přidanou hodnotu (podle rozdělení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR podnik zařazený do kategorie I.), neboť hodnota ROE je vyšší než náklady vlastního kapitálu i bezriziková úroková sazby (hodnota bezrizikové úrokové sazby byla v příslušných letech 6,5, resp. 6,3). Pro potenciální investory to tudíž znamená informaci, že firma má vhodně nastavenou finanční politiku a je schopna za pomocí dlouhodobého vlastního i cizího kapitálu vytvářet ekonomickou přidanou hodnotu.

Porovnání ROE s re a rf

Mnohem méně přesvědčivá je situace u rentability tržeb, kde je patrné, že na Hodnocení rentability jednu korunu vloženou do podnikání byl efekt v odbytu pouze 5, resp. 4 tržeb a rentability haléře. Firma by se v tomto případě měla zaměřit na skladbu nákladů, neboť nákladů výpočtem rentability nákladů bylo zjištěno, že na 1 Kč realizované produkce připadá 95, resp. 96 haléřů nákladů. V takovéto skladbě se výroba jeví jako téměř nerentabilní a je tedy nutné přehodnotit strukturu nákladů, které s výrobou i realizací (prodejem) produkce souvisejí.


145

6.3 Ukazatele aktivity Graf č.11: Hodnocení ukazatelů aktivity společnosti ZATOP v letech 2000 – 2001 (vyjádřeny ve dnech)

Ukazatele aktivity

100 50 0

Obrátka zásob

Obrátka pohledávek

Obrátka závazků

2000

11,25546414

59,8877458

67,27248716

2001

31,86993685

42,99798563

52,8463088

Ukazatel obrátky zásob (viz graf výše) vzrostl v průběhu jednoho roku z 11 dní na téměř 32 dní. Vzhledem k faktu, že se jedná o energetickou firmu zabývající se produkcí elektrické a tepelné energie, je možné říci, že tento časový horizont odpovídá náročnosti odvětví. Nicméně došlo k nárůstu o 21 dní, poklesu rentability a firmu by tedy mělo zajímat, jaká je struktura zásob, a zda zásoby, které se hromadí, zbytečně neváží finanční prostředky v aktivu, které nepřináší žádné zhodnocení. Doporučením pro firmu je hlubší analýza položky zásob a přehodnocení nutnosti vázat v nich finanční prostředky.

Hodnocení ukazatele obrátky zásob

Ukazatel obrátky pohledávek vysoce převyšuje doporučenou hodnotu 14 – 21 dnů, které vyplývají z dodavatelsko-odběratelských vztahů (úhrada faktur). Pozitivem je, že se daří tuto dobu snižovat a že naši odběratelé zlepšili platební morálku. Zlepšení platební morálky odběratelů umožnilo zlepšit platební morálku firmy ZATOP, která zkrátila obrátku svých závazků o 15 dní. Opět je však nutné podotknout, že do doporučené hodnoty mají výsledky této společnosti ještě daleko. Doporučení: sledovat strukturu pohledávek a závazků, zjistit, zda se ve struktuře nenachází pohledávky či závazky po lhůtě splatnosti a pokud se nacházejí snažit se vylepšit obchodní politiku.

Hodnocení ukazatelů obrátky pohledávek a závazků


146

6.4 Ukazatele zadluženosti Graf č.12: Hodnocení ukazatelů zadluženosti společnosti ZATOP v letech 2000 – 2001

3 2 1 0 Debt ratio

Equity ratio

Finanční páka

Debt/equity ratio


2000

0,631177439

0,36813309

2,716408893

1,714536008

0,772595457

2001

0,534908552

0,465091448

2,150114786

1,150114786

0,496046255

Z pohledu kapitálové struktury je možné konstatovat, že poměr vlastního kapitálu ke cizímu kapitálu odpovídá struktuře energetického podniku. V roce 2001 můžeme téměř hovořit o vyrovnané kapitálové struktuře. V meziroční změně však pokleslo financování prostřednictvím cizího kapitálu, což může mít negativní důsledky (pravděpodobně také má) na rentabilitu. Nicméně porovnáním maximální úrokové míry a poměru EBITu ku celkovým aktivům (ukazatel podmínek zadlužení) můžeme říci, že již neexistuje prostor k dluhovému financování. ROA s EBITem je v obou letech nižší než maximální úroková míra. Doporučení: kapitálová struktura je tedy přizpůsobena stávajícím finančním možnostem firmy a v daném okamžiku není možné doporučit další dluhové financování, jinými slovy ve firmě v tomto období neexistovaly podmínky pro zadlužení. V delším časovém horizontu se doporučuje sledování vztahu ROA a maximální úrokové sazby a v případě, že bude ROA vyšší hledat možnosti využití dluhového financování, které by mohlo zvýšit nejen rentabilitu celkových aktiv, ale také rentabilitu vlastního kapitálu.



147

6.5 Ukazatele cash flow Graf č.13: Hodnocení ukazatelů cash flow společnosti ZATOP v letech 2000 2001

0,8 0,6 0,4 0,2 0 -0,2 -0,4

Obratová rentabilita

Stupeň oddlužení

Fin. využití vlastního kapitálu

Fin. rentabilita fin. fondu

2000

0,04496771

0,239966172

0,411430643

0,6

2001

-0,007605618

-0,051639375

-0,059391208

-0,170698925

Hodnocení ukazatelů cash flow je jednoznačně negativní, neboť v provozní oblasti se v průběhu jednoho roku dostaly hodnoty do kategorie záporných čísel a tento negativní vývoj nebyl kompenzován ani v jiné oblasti (tedy ani v oblasti finanční, ani v oblasti investiční). Tendence obratové rentability, finanční rentability finančního fondu, ale i finančního využití vlastního kapitálu by měla být jednoznačně rostoucí, což tato firma nesplňuje. I tuto negativní situaci ale mohly přechodně způsobit investiční náklady spojené s modernizací firmy. Doporučení: sledovat vývoj cash flow i v návaznosti na investice a zajistit návrat do kladných čísel.

Ukazatele cash flow


SHRNUTÍ ANALÝZY

KAPITOLY

148

PRAKTICKÁ

APLIKACE

POMĚROVÉ

Negativním faktem zpracované poměrové analýzy je tendence vývoje jednotlivých poměrových ukazatelů, neboť u většiny ukazatelů je možné zaznamenat klesající trend. Pravděpodobně nejproblematičtější kategorií se v této analýze jeví ukazatele rentability, které vykazují poměrně nízké hodnoty a u ukazatele rentability nákladů se velmi výrazně hodnoty blíží 1, což znamená, že firma produkuje se stále vyššími náklady. S ukazateli rentability souvisí také ukazatele zadluženosti, které hodnotily především kapitálovou strukturu. U této analýzy však výsledky potvrdily, že již neexistuje další prostor k dluhovému financování, neboť vztah maximální úrokové míry a EBITu k celkovým aktivům ukazuje, že rentabilita je nižší než maximální úroková míra a firma by tedy nebyla další dluhy schopna financovat. Řešením by mohlo být usměrnění obchodně úvěrové politiky. Ukazatele aktivity vykazují značné mezery z hlediska doby obratu jak zásob, tak pohledávek či závazků. Zlepšit situaci by tedy mohlo především zajištění zkrácení doby obratu pohledávek. Za nejzávažnější problém z hlediska finanční politiky firmy je možné považovat velmi nepříznivý vývoj u peněžních toků a tedy i ukazatelů cash flow. Firma v roce 2001 v provozní činnosti generovat záporný peněžní tok, což je možné vzhledem k zaměření činnosti považovat za velmi znepokojující. Doporučení z hlediska dalšího vývoje: • kontrola vývoje peněžních prostředků a s nimi spojených oblastí (především likvidity), • kontrola vývoje rentability firmy – zastavení jejich poklesu po dokončení modernizace; • změna obchodně úvěrové politiky firmy.

Shrnutí


149


Jak mohou hodnoty ukazatelů aktivity ovlivnit fungování firmy ZATOP, s.r.o?

2.

Který z ukazatelů aktivity považujete z hlediska hlavní činnosti firmy ZATOP, s.r.o za nejzásadnější a proč?

3.

Jaký mají vztah ukazatele rentability a zadluženosti? Projevil se tento vztah také v případě firmy ZATOP, s.r.o?

4.

Mohou způsobit hodnoty ukazatelů likvidity firmy ZATOP, s.r.o problémy z hlediska finančního zdraví firmy?

5.

Jaký je vztah ukazatelů cash flow a ukazatelů likvidity? Mohou se negativní peněžní toky projevit v ukazatelích likvidity?

Samostatný úkol: Vypracujte poměrovou analýzu pro firmu, kterou jste si zvolili pro samostatnou analýzu. Zpracujte ji také graficky a nezapomeňte na slovní interpretaci vypočítaných výsledků.

PRŮVODCE STUDIEM 9

Poměrová analýza umožňuje komplexně zhodnotit finanční situaci firmy. Technicky a také z časového hlediska je však nemožné, aby firma vždy hodnotila veškeré ukazatele. Pro tyto účely jsou sestavovány jednočíselné charakteristiky – souhrnné ukazatele hodnocení finančního zdraví firmy, které umožní rychle zhodnotit situaci ve firmě.

Průchod modulem


150

7 SOUHRNNÉ INDEXY HODNOCENÍ

RYCHLÝ NÁHLED DO PROBLEMATIKY KAPITOLY SOUHRNNÉ INDEXY HODNOCENÍ

Dílčí analýzy bez kontextů mají samy o sobě jen poměrně malou vypovídací schopnost. Pokud chceme z finanční analýzy získat kvalitní výstupy, pak je důležité, abychom s finančními analýzami pracovali v časových řadách, které umožní kvalitnější práci s informacemi. V praxi však mimo jiné existuje snaha pracovat s formálně uspořádanými soustavami ukazatelů. Smyslem jejich využívání je kvalitativně zobrazit důsledky různých rozhodnutí pro realizaci cílů podniku. Celá řada autorů se snaží nalézt jediný syntetický ukazatel, který by soustřeďoval všechny silné a slabé stránky finančního zdraví firmy. Souhrnné indexy hodnocení mají za cíl vyjádřit souhrnnou charakteristiku celkové finančně ekonomické situace a výkonnosti podniku pomocí jednoho čísla. Snaha o definování závěrů o finanční situaci podniku může vést k rozporným závěrům, proto byla snaha vyvinout jednočíselné indexy hodnocení. Jejich vypovídací schopnost je však nižší a jsou vhodné pouze pro rychlé a globální srovnání řady podniků. Mohou sloužit jako orientační podklad pro další hodnocení.

Rychlý náhled


151

CÍLE KAPITOLY SOUHRNNÉ INDEXY HODNOCENÍ


•

Rozlišovat různé varianty souhrnných indexů, které slouží k rychlému zhodnocení ekonomické situace ve firmě.

•

Používat bankrotní a bonitní modely a jejich výsledky budete schopni posoudit.

Získáte:

•

Budete umět

Získáte

Informace týkající se různých souhrnných indexů hodnocení ekonomické situace ve firmě.

Budete schopni:

• Získané informace aplikovat na konkrétní firmu a budete umět na základě výsledků posoudit finanční zdraví firmy.



Budete schopni


152

KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY SOUHRNNÉ INDEXY HODNOCENÍ

Souhrnné indexy hodnocení, model, pyramidové rozklady, bankrotní modely, bonitní modely, bankrot, prosperita, šedá zóna.

Klíčová slova

Finanční analýza slouží nejen k vyhodnocení finanční situace firmy v minulosti, ale také k predikci budoucnosti firmy a zejména k tomu, zda sledovaná firma je schopna přežít. Snaha o definování závěrů o finanční situaci podniku z mnoha dílčích poměrových ukazatelů může ale vést k rozporným závěrům. Celá řada autorů se snaží nalézt jediný syntetický ukazatel, který by soustřeďoval všechny silné a slabé stránky finančního zdraví firmy. Souhrnné indexy hodnocení mají za cíl vyjádřit souhrnnou charakteristiku celkové finančně ekonomické situace a výkonnosti podniku pomocí jednoho čísla. Jejich vypovídací schopnost je však nižší a jsou vhodné pouze pro rychlé a globální srovnání řady podniků a mohou sloužit jako orientační podklad pro další hodnocení. K posouzení celkové finanční situace firmy se tedy vytváření soustavy ukazatelů a je možné říci, že rostoucí počet ukazatelů umožňuje detailnější zobrazení situace ve firmě. Může se však také stát, že příliš velký počet ukazatelů v soustavě ztíží orientaci a tím může vést analytika ke zkreslení pohledu na firmu. Nicméně podstatou konstrukce soustavy poměrových ukazatelů je z formálního hlediska sestavení jednoduchého modelu, jež zobrazuje vzájemné vazby mezi dílčími ukazateli vyššího řádu. Model pak vytváří souhrn ukazatelů, které lze postupně rozkládat na další dílčí ukazatele až k detailům. Model, resp. funkční model, má tři základní funkce: • vysvětlit vliv změny jednoho nebo více ukazatelů na celé hospodaření firmy • ulehčit a zpřehlednit analýzu dosavadního vývoje podniku • poskytnout podklady pro výběr rozhodnutí z hlediska firemních či externích cílů.

Model


Techniky vytváření soustav ukazatelů je možné rozdělit do dvou základních skupin: o Soustavy hierarchicky uspořádaných ukazatelů, u nichž existuje matematická provázanost. K typickým výkladům těchto soustav patří pyramidové soustavy, jejichž podstatou je stále podrobnější rozklad ukazatele, který představuje vrchol pyramidy. Tyto rozklady se velmi často prezentují v grafické podobě, neboť v tomto vyjádření je rozklad přehlednější. Při rozkládání se používají dva základní postupy: o aditivní, při němž se ukazatel rozkládá do součtu nebo rozdílu dvou a více ukazatelů; o multiplikativní, při němž je výchozí ukazatel rozkládán pomocí součinu či podílu dvou a více ukazatelů. o

Účelově vybrané skupiny ukazatelů, jejichž cílem je kvalitně diagnostikovat finanční situaci firmy, resp. předpovědět její další vývoj na základě jednočíselné charakteristiky. o bankrotní modely, které odpovídají na otázku, zda podnik do určité doby zbankrotuje. Do této skupiny například patří:

Altmanovo Z-skóre

Tafflerův model

model „IN“ Index důvěryhodnosti

o bonitní modely, které se snaží bodovým hodnocením stanovit bonitu hodnoceného podniku a zařadit firmu z finančního hlediska při mezifiremním srovnání. Do této skupiny například patří:

Soustava bilančních analýz podle Rudolfa Douchy

Tamariho model

Kralickův Quicktest

Modifikovaný Quicktest

153

Techniky vytváření soustav


154

7.1 Pyramidové soustavy ukazatelů Pyramidové soustavy ukazatelů rozkládají aditivní nebo multiplikativní metodou vrcholový ukazatel. Cílem pyramidových soustav je na jedné straně popsání vzájemné závislosti jednotlivých ukazatelů a na straně druhé analyzování složitých vnitřních vazeb v rámci pyramidy. Jakýkoliv zásah do jednoho ukazatele se pak v projeví v celé vazbě.

Pyramidové soustavy ukazatelů

Poprvé byl použit pyramidový rozklad v chemické společnosti Du Pont de Nomeurs a dodnes zůstává nejtypičtějším pyramidovým rozkladem právě Du Pont rozklad. Du Pont rozklad je zaměřen na rozklad rentability vlastního kapitálu a vymezení jednotlivých položek vstupujících do tohoto ukazatele. Schéma č.13:Du Pont rozklad

Rentabilita vlastního kapitálu

ROA

*

Rentabilita tržeb

EAT

/

/ tržby

Aktiva celkem /vlastní kapitál

obrat celkových aktiv

tržby

/

aktiva celkem

Pravá strana Du Pont rozkladu je ukazatel pákové efektu čili převrácené hodnoty k equity ratio. Z přítomnosti tohoto ukazatele je zřejmé, že budeme-li ve větším rozsahu využívat cizí kapitál, můžeme za určitých okolností dosáhnout vyšších hodnot rentability vlastního kapitálu (to již bylo vysvětleno v kapitole 5). Pozitivní vliv zadluženosti se projeví pouze tehdy, bude-li firma v rámci své produkce generovat takový zisk, aby vykompenzoval vyšší nákladové úroky.

Du Pont rozklad


Ze schématu č. 13 je zřejmé, že vrcholový ukazatel je možno dále členit. Ani v takovéto podobě však ještě není rozklad dokončen. Čistý zisk je možno dále rozložit na rozdíl tržeb a celkových nákladů, do kterých patří například úroky, odpisy, ostatní náklady, ale také daň ze zisku. Obdobným způsobem můžeme rozložit ještě celková aktiva, o nichž už víme, že se skládají ze stálých aktiv, oběžných aktiv a ostatních aktiv (každou tuto položku můžeme dále strukturovat). Podobným způsobem můžeme pracovat s rozkladem rentability celkového vloženého kapitálu, tedy ROA. Ta je však již obsažena v Du Pont rozkladu a není tedy nutné ji znovu rozkreslovat. Obvykle se však uvádí rozklad rentability vlastního kapitálu bez uvedení rentability celkového vloženého kapitálu (i když ukazatele, které vstupují do ROE, odpovídají právě tomuto ukazateli) jako součin tří ukazatelů: rentability tržeb (možná lépe ziskové rozpětí – pracujeme totiž s čistým ziskem), obratu celkových aktiv a finanční páky (převrácená hodnota k equity ratio). Příkladů pro rozklad vrcholového ukazatele na dílčí ukazatele by se v praxi dala najít celá řada. Dá se však říci, že vzhledem k tomu, že jedním ze stěžejních cílů firem je dosahování zisku, pak právě hlubší analýza ukazatelů rentability právě pomocí pyramidových ukazatelů, na nichž je nejvíce patrný vliv změn, je pro většinu cílových skupin finanční analýzy nejzajímavější.

7.2 Soustavy účelově vybraných ukazatelů Do kategorie soustav účelově vybraných ukazatelů patří bonitní a bankrotní modely. Není možné říci, že by mezi těmito dvěma skupina existovala striktně vymezená hranice, neboť obě skupiny modelů si kladou za cíl přiřadit firmě jednu jedinou číselnou charakteristiku, na základě níž posuzují finanční zdraví firmy. Rozdíl mezi nimi tedy spočívá především v tom, k jakému účelu byly vytvořeny. Bankrotní modely mají informovat uživatele o tom, zda je v dohledné době firma ohrožena bankrotem. Vychází se totiž z faktu, že každá firma, která je ohrožena bankrotem, již určitý čas před touto událostí, vykazuje symptomy, které jsou pro bankrot typické. K těm nejčastějším symptomům patří problémy s běžnou likviditou, výší čistého pracovního kapitálu, problémy s rentabilitou celkového vloženého kapitálu.

155


156

Bonitní modely jsou založeny na diagnostice finančního zdraví firmy, což znamená, že si kladou za cíl stanovit, zda se firma řadí mezi dobré či špatné firmy. Je proto zřejmé, že musí umožňovat srovnatelnost s jinými firmami. Jde o komparaci firem v rámci jednoho oboru podnikání. Problémem v obou skupinách pak zůstává fakt, že většina takto vytvořených soustav pracuje s výzkumy ekonomických podmínek, které nejsou identické s českým ekonomickým prostředím. To tedy znamená, že bychom při využívání těchto modelů měli být opatrní při interpretaci výsledků. Je však namístě také poznamenat, že i pro podmínky České republiky byly vytvořeny specifické soustavy a to jak u bankrotních, tak i u bonitních modelů.

7.2.1 Bankrotní modely

Altmanův model Typickým příkladem souhrnného indexu hodnocení je „Altmanův index finančního zdraví podniku“ nebo také „Altmanův model“. Vychází z propočtu globálních indexů, resp. indexů celkového hodnocení. Mimořádná oblíbenost tohoto modelu v podmínkách České republiky vychází pravděpodobně z jednoduchosti výpočtu. Tento výpočet je stanoven jako součet hodnot pěti běžných poměrových ukazatelů, jimž je přiřazena různá váha, z nichž největší váhu má rentabilita celkového kapitálu. Záměrem původního Altmanova modelu bylo zjistit, jak by bylo možné odlišit velmi jednoduše firmy bankrotující od těch, u nichž je pravděpodobnost bankrotu minimální. Altman použil k předpovědi podnikatelského rizika diskriminační metodu, což je přímá statistická metoda spočívající v třídění pozorovaných objektů do dvou nebo více definovaných skupin podle určitých charakteristik. Na základě této metody určil váhu jednotlivých poměrových ukazatelů, jež jsou zahrnuty jako proměnné do tohoto modelu. Je možné říci, že stejně jako se mění ekonomická situace v jednotlivých firmách a zemích, musel se i tento model v průběhu své existence přizpůsobovat.

Altmanův model


Altmanův model pro společnosti, které patří do skupiny firem veřejně obchodovatelných na burze, je možné vyjádřit rovnicí:

Z = 1,2 X1 + 1,4 X2 + 3,3 X3 + 0,6 X4 + 1 X5 kde: X1 … podíl pracovního kapitálu k celkovým aktivům X2 … rentabilita čistých aktiv X3 … EBIT / aktiva celkem X4 … tržní hodnota ZJ / celkové závazky nebo průměrný kurz akcií / nominální hodnota cizích zdrojů X5 … tržby / aktiva celkem Vypočtený výsledek je možno interpretovat podle toho, do jakého spektra jej můžeme zařadit. Je-li hodnota vypočítaného indexu vyšší než 2,99, jedná se o firmu, jejíž finanční situace je uspokojivá. Jsou-li výsledky v rozmezí 1,81 až 2,98, hovoříme o šedá zóně, což znamená, že firmu nelze jednoznačně označit za úspěšnou, ale stejně tak ji nemůžeme hodnotit jako firmu s problémy. Hodnoty pod 1,81 signalizují poměrně výrazné finanční problémy a tedy i možnost bankrotu. Není-li společnost veřejně obchodovatelná na burze, má Altmanův index tvar podobný tomu, který měly společnosti veřejně obchodovatelné, a liší se pouze částečně. Odlišnost spočívá v hodnotách vah jednotlivých poměrových ukazatelů do Altmanova modelu vstupujících:

Z = 0,717 X1 + 0,847 X2 + 3,107 X3 + 0,42 X4 + 0,998 X5 V čem se rovněž liší, je interpretace výsledků, neboť hraniční hodnoty jsou zde posunuty o něco níže. Interpretace výsledků: o hodnoty menší než 1,2 … pásmo bankrotu o hodnoty od 1,2 do 2,9 … pásmo šedé zóny o hodnoty nad 2,9 … pásmo prosperity

157


158

Použití Altmanova modelu není v podmínkách České republiky ničím jiným než výpočtem koeficientu, jeho vypovídací schopnost o možnostech bankrotu je velmi diskutabilní. Altmanův model řadíme mezi techniky jednoduché finanční analýzy. Pomineme-li funkci predikce finanční tísně společnosti, lze Altmanův model považovat za možnost rozvíjení běžně užívané poměrové finanční analýzy a stále ještě je považován za nejlepší a nejefektivnější prostředek k odhalení nepřiměřených úvěrových rizik. Altmanův model je tedy vhodný dodatek finanční poměrové analýzy. Nicméně je možné konstatovat, že Altmanův model lze použít s úspěchem pouze u firem střední velikosti, neboť velké podniky v našich podmínkách bankrotují zřídka a malé neposkytují dostatek informací k provedení takovéto analýzy.

Model „IN“ Index důvěryhodnosti Tento model byl zpracován manžely Neumairovými a jeho snahou je vyhodnotit finanční zdraví českých firem v českém prostředí. Jde o výsledek analýzy 24 významných matematicko-statistických modelů podnikového hodnocení a praktické zkušenosti z analýz více než jednoho tisíce českých firem. Model IN je stejně jako Altmanův model vyjádřen rovnicí, v níž jsou zařazeny poměrové ukazatele zadluženosti, rentability, likvidity a aktivity. Každému z těchto ukazatelů je přiřazena váha, která je váženým průměrem hodnot tohoto ukazatele v odvětví. Z toho vyplývá, že tento model více než model předchozí přihlíží ke specifikům jednotlivých odvětví. Váhy pro jednotlivá odvětví jsou součástí příloh.

IN = V1*A/CZ + V2* EBIT/U + V3* EBIT/A + V4*(T/A) + V5*OA/(KZ+KBU) + V6*ZPL/T; kde: A … aktiva, CZ … cizí zdroje, U … nákl. úroky, T … tržby, OA … oběžná aktiva, KZ … krátkodobé závazky, KBU … krátk. bank. úvěry, ZPL … závazky po lhůtě splatnosti, Vn … váhy, které vyjadřují podíl významnosti ukazatele ke kriteriální hodnotě ukazatele.

Model IN


159

Hodnocení výsledků IN: o Je-li index IN vyšší než 2, pak se jedná o podnik s dobrým fin. zdravím. o Nachází-li se index IN v intervalu 1-2, jde o firmu s nevyhraněnými výsledky a s potenciálními problémy, nachází-li se hodnoty v nižším pásmu spektra. o Jsou hodnoty indexu IN nižší než 1, jde o projev finanční neduživosti a firma se velmi pravděpodobně ocitne v existenčních problémech.

Tafflerův model Dalším modelem sledujícím riziko bankrotu společnosti je Tafflerův model. Byl poprvé publikován v roce 1977. Tafflerův model existuje v základním a v modifikovaném tvaru a podle toho se interpretují vypočtené hodnoty ukazatelů a celkové bodové hodnocení. Obě verze však využívají 4 poměrové ukazatele. Základní tvar Tafflerova modelu:

ZT(z) = 0,53*EBT/KD + 0,13*OA/CZ + 0,18*KD/CA + 0,16*(FM-KD)/PN; kde: EBT… zisk před zdaněním, KD … krátkodobé dluhy (krátkodobé závazky + běžné bankovní úvěry + krátkodobé finanční výpomoci), OA … oběžná aktiva, CZ … cizí zdroje, CA … celk. aktiva, FM … finanční majetek, PN … provozní náklady Hodnocení Tafflerova modelu:

je-li výsledek nižší než nula znamená to velkou pravděpodobnost bankrotu;

je-li výsledek vyšší než nula znamená to malou pravděpodobnost bankrotu.

Tafflerův model


Modifikovaná verze Tafflerova modelu počítá s tím, že nemáme k dispozici podrobnější údaje, a liší se pouze v poslední položce:

ZT(z) = 0,53*EBT/KZ + 0,13*OA/CZ + 0,18*KZ/CA + 0,16*T/CA Hodnocení Tafflerova modifikovaného modelu:

je-li výsledek menší než 0,2 znamená to velkou pravděpodobnost bankrotu;

je-li výsledek větší než 0,3 znamená to malou pravděpodobnost bankrotu. 7.2.2 Bonitní modely

Bonitní modely se snaží bodovým ohodnocením stanovit bonitu hodnoceného podniku. Jsou velmi silně závislé na kvalitě zpracování databáze poměrových ukazatelů v odvětvové skupině srovnávaných firem.

Soustava bilančních analýz podle Rudolfa Douchy Jde o soustavu ukazatelů koncipovanou tak, aby bylo možné tuto analýzu využit v jakémkoliv podniku bez ohledu na jeho velikost. Dává možnost velmi jednoduchým způsobem ověřit rychlým testem fungování podniku. Tato soustava byla vytvořena v podmínkách České republiky, takže je možné říct, že bude bez zkreslení jiným ekonomickým prostředím poskytovat spolehlivé výsledky. V základních variantách analýz se vychází pouze z analýzy rozvahy a výsledovky, v nejsložitějších analýze jsou přidány základní ukazatele cash flow. Bilanční analýza je rozpracována ve třech úrovních jako Bilanční analýza I., Bilanční analýza II. a Bilanční analýza III.

160


161

Bilanční analýza I. - soustava čtyř základních ukazatelů a jeden ukazatel celkový = tato analýza je nevhodná při zásadních rozhodnutích a na srovnávání různých podniků, jde pouze o orientační pohled na situaci v podniku. ukazatel stability S =

ukazatel likvidity L =

Bilanční analýza I.

vlastní kapitál stálá aktiva

(finančin majetek + pohledávky) 22 2,17 * krátkodobé dluhy

ukazatel aktivity A =

výkony 2 * pasíva celkem

ukazatel rentability R =

8 * EAT vlastní kapitál

Celkový ukazatel za celý systém je pro Bilanční analýzy I. i II. zcela totožný a je možné jej definovat jako vážený průměr hodnot dosažených u celkových ukazatelů jednotlivých skupin: celkový ukazatel C =

Celkový ukazatel za systém

(2 * S + 4 * L + 1* A + 5 * R ) , 12

přičemž dosahuje-li hodnot nad 1 je systém považován za dobrý, hodnoty mezi 0,5 a 1 jsou považovány za únosné a hodnoty pod 0,5 jsou považovány za špatné. Za povšimnutí stojí fakt, že největší váha je přirozeně přiřazena ukazatelům rentability a likvidity, nejmenší váha je přiřazena ukazateli aktivity. Oproti našemu původnímu členění se zde vyskytují ukazatele stability, což je ovšem pouze formulační rozdíl, neboť se jedná o poměrové ukazatele zadluženosti.

22

V ukazateli likvidity se vyskytuje položka krátkodobé dluhy. Je součetem krátkodobých závazků, krátkodobých finančních výpomocí a běžných bankovních úvěrů. V bilanční analýze se bude tento pojem opakovat a vždy bude zahrnovat všechny tři položky rozvahy.


162

Bilanční analýza II. - soustava 17 ukazatelů, čtyř dílčích ukazatelů a jednoho ukazatele celkového, jde o soustavu ukazatelů hodnotících podnik ve čtyřech základních směrech, v každém okruhu je 3-5 ukazatelů, jež jsou konstruovány tak, že jejich zvyšující se hodnota znamená zlepšující se stav v podniku. Většina koeficientů je opatřena přepočtovým násobitelem, který zajistí, že za výchozí stav je považována 1. Lze jej použít i tam, kde je nutné mít informace sice rychlé, ale i seriózní.

Ukazatele stability:

Bilanční analýza II.

Ukazatele stability S1 = S2 =

vlastní kapitál *2 stálá aktiva

S3 = S4 =

vlastní kapitál stálá aktiva

vlastní kapitál cizí zdroje

celková aktiva krátkodobé dluhy * 5

S5 =

celková aktiva zásoby *15

Celkový koeficient stability S je vážený průměr všech koeficientů stability:

S=

(2 * S1 + S2 + S3 + 2 * S5) 7


163

Ukazatele likvidity

Ukazatele likvidity

L1= L2 =

2 * finanční majetek krátkodobé dluhy

finanční majetek + pohledávky krátkodobé dluhy L3 =

L4 =

oběžná aktiva krátkodobé dluhy

pracovní kapitál * 3,33 pasíva celkem

Celkový ukazatel za skupinu ukazatelů likvidity potom činí: L=

(5 * L1 + 8 * L2 + 2 * L3 + L4) 16

Ukazatele aktivity

Ukazatele aktivity

tržby celkem A1=

2 pasíva celkem

tržby celkem A2 = A3 =

4 vlastní kapitál

přidaná hodnota * 4 tržby celkem

Celkový ukazatel za ukazatele aktivity stanovíme jako vážený průměr: A=

(A1 + A2 + A3) 3


164


Ukazatele rentability R1 =

R2 =

8 * EAT vlastní kapitál

R3 =

20 * EAT pasíva celkem

R4 = R5 =

10 * EAT přidaná hodnota

40 * EAT (tržby + výkony)

1,33 * provozní HV (provozní HV + finanční HV + mimořádný HV )

Celkový ukazatel za skupinu ukazatelů rentability opět stanovíme jako vážený průměr:

R=

(3 * R1 + 7 * R2 + 4 * R3 + 2 * R4 + R5) 17

Stejně jako u Bilanční analýzy I. i u Bilanční analýzy II. se posuzuje finanční zdraví firmy z jediné hodnoty, kterou vypočteme pomocí celkového ukazatele:

celkový ukazatel C =

(2 * S + 4 * L + 1* A + 5 * R ) 12

,

Celkový ukazatel za Bilanční analýzu II.


a stejně jako v předchozím případě i zde je hodnocení stejné, tedy hodnoty nad 1 jsou považovány za dobré (jedná se tedy o firmu s dobrým finančním zdravím a proto bonitní firmu), hodnoty mezi 0,5 a 1 jsou výsledky v šedé zóně, u kterých není možno jednoznačně určit možný vývoj firmy z hlediska financí, a hodnoty pod 0,5 signalizují problémy v hospodaření firmy. Nejvíce alarmující je situace, v níž vykazuje firma záporné hodnoty. Podle konstrukce ukazatelů a také podle toho, že největší váha je přikládána rentabilitě, je potom zřejmé, že firma není schopna zhodnocovat svěřené finanční prostředky a je tedy zpravidla odsouzena k zániku, neboť je pro ni obtížné získávat další zdroje financování. Bilanční analýza III. - soustava tvořící nadstavbu bilanční analýzy II. Vzhledem k tomu, že obsahuje větší množství ukazatelů je podrobnější, přesnější a měla by poskytovat objektivnější výsledky nahlížení na finanční zdraví firmy. Oproti Bilanční analýze II. dochází k úpravě některých ukazatelů na základě předem stanovených parametrů a navíc Bilanční analýza III. v sobě zahrnuje výkaz cash flow, takže částečně umožňuje sledovat pohyb finančních prostředků. I u této soustavy je možné doporučit sledování vývoje firmy v čase, sám autor této aplikace doporučuje sledování ve čtvrtletních intervalech nejméně po dobu dvou let.

Na základě uvedených skutečností je zřejmé, že čím rychlejší a jednodušší bude systém analýzy, tím nepřesnější a o to optimističtější bude hodnocení situace v podniku. To může být velmi nebezpečné zejména při slovním hodnocení podniku a na místě je spíše skepse než optimismus. Analytik by měl klást důraz na kontrolu podkladů, neboť je důležité, aby pracoval s kvalitními a seriózními informacemi.

165


166

Kralickův Quicktest Kralickův Quicktest se skládá podobně jako Douchova analýza ze soustavy 4 rovnic, na základě nichž pak hodnotíme situaci v podniku. První dvě rovnice hodnotí finanční stabilitu firmy, druhé dvě rovnice hodnotí výnosovou situaci firmy. R1 = R2 =

Soustava hodnotících rovnic

vlastní kapitál aktiva celkem

(cizí zdroje - peníze - účty u bank ) provozní cash flow R3 = R4 =

EBIT aktiva celkem

provozní cash flow výkony

Výsledkům, které vypočítáme, přiřadíme bodovou hodnotu podle následující Bodování výsledků tabulky č. 10. Kralickova Quicktestu Tabulka č.10:Bodování výsledků Kralickova Quicktestu 0 bodů

1 bod

2 body

3 body

4 body

R1

<0

0 -0 ,1

0 ,1 -0 ,2

0 ,2 -0 ,3

> 0 ,3

R2

< 3

3 -5

5 -1 2

1 2 -3 0

> 30

R3

< 0

0 -0 ,0 8

0 ,0 8 -0 ,1 2

0 ,1 2 -0 ,1 5

> 0 ,1 5

R4

< 0

0 -0 ,0 5

0 ,0 5 -0 ,0 8

0 ,0 8 -0 ,1

> 0 ,1


167

Hodnocení firmy je pak provedeno ve třech krocích. Nejprve zhodnotíme Hodnocení finanční stabilitu: Hodnocení finanční stability - součet bodové hodnoty R1 a Kralickova Quicktestu R2 dělený 2; následně zhodnotíme výnosovou situaci: Hodnocení výnosové situace – součet bodové R3 a R4 dělený 2; a v posledním kroku hodnotíme situaci jako celek: Hodnocení celkové situace – součet bodové hodnoty finanční stability a výnosové situace dělený 2. Interpretace bodového hodnocení se pak podobá předchozím soustavám. V tomto případě hodnoty pohybující se nad úrovní 3 prezentují firmu, která je bonitní, hodnoty intervalu 3-1 prezentují opět šedou zónu, hodnoty nižší než 1 signalizují potíže ve finančním hospodaření firmy. Tamariho model Tamariho model vychází z bankovní praxe hodnocení firem. Vzhledem k faktu, že se jedná o model převzatý ze zahraničí, nelze při aplikaci na české firmy jednoznačně konstatovat složitost finanční situace firmy či optimismus z hlediska finančního zdraví firmy. V Tamariho modelu je bonita podniku hodnocena bodovým součtem výsledků ze soustavy rovnic. Jednotlivé rovnice hodnotí finanční samostatnost (T1), vázanost vlastního kapitálu a HV (T2), běžnou likviditu (T3) a tři další rovnice zabývajících se provozní činností.

T1 =

vlastní kapitál cizí kapitál

T2 =

EAT celková aktiva

T3 =

oběžná aktiva krátkodobé dluhy

T4 =

výrobní spotřeba prům. stav nedokončené výroby

T5 =

tržby prům. stav pohledávek

T6 =

výrobní spotřeba pracovní kapitál

Rovnice Tamariho modelu


168

Všem vypočteným výsledkům jsou přiřazeny bodové hodnoty, přičemž maximem je 100 bodů. Tabulka č.11:Tamariho bodová stupnice Ukazatel

Interval hodnot

T1

0,51 a více 0,41 – 0,5 0,31 – 0,4 0,21 – 0,3 0,11 – 0,2 Do 0,10

T2

T3

Posledních 5 let kladné Větší než horní kvartil

Větší než medián jinak 2,01 a více 1,51 – 2,0 1,11 – 1,5 0,51 – 1,1 Do 0,50

Bo dy 25 20 15 10 5 0 25 10 5 0 20 15 10 5 0

Ukazatel

Interval hodnot

T4

Horní kvartil a více Medián až horní kvartil Dolní kvartil až medián Dolní kvartil a méně Horní kvartil a více Medián až horní kvartil Dolní kvartil až medián Dolní kvartil a méně Horní kvartil a více Medián až horní kvartil Dolní kvartil až medián Dolní kvartil a méně

T5

T6

Bo dy 10 6 3 0 10 6 3 0 10 6 3 0

Čím vyšší je dosažené číslo, tím vyšší je bonita sledované firmy v oboru. Tamariho model byl konstruován v šedesátých letech, ale zachoval si svou vypovídací schopnost dodnes. Je tomu tak především proto, že vychází ze skutečného rozložení hodnot ve skupinách použitím statistických metod.

SHRNUTÍ KAPITOLY SOUHRNNÉ INDEXY HODNOCENÍ

Existující souhrnné indexy hodnocení je možné rozdělit do dvou základních skupin: bankrotní modely a bonitní modely. Bankrotní modely odpovídají na otázku, zda podnik do určité doby zbankrotuje. Do této skupiny patří: Altmanovo Z-skóre, Tafflerův model, model „IN“ Index důvěryhodnosti. Bonitní modely se snaží bodovým hodnocením stanovit bonitu hodnoceného podniku. Do této skupiny patří: soustava bilančních analýz podle Rudolfa Douchy, Tamariho model, Kralickův Quicktest, Modifikovaný Quicktest. Cílem souhrnných indexů hodnocení je umožnit v co nejkratším časovém horizont získat co nejpřesnější pohled na finanční zdraví podniku.

Shrnutí


169


Proč jsou konstruovány souhrnné indexy hodnocení finančního zdraví firmy?

2.

V čem spatřujete charakteristik?

3.

Je podle vás možné z jediného syntetického ukazatele vyvodit závěry ohledně finančního zdraví firmy?

4.

Myslíte si, že je nutné provádět jak poměrovou analýzu, tak i hodnocení podle souhrnných indexů hospodaření? Svou odpověď zdůvodněte.

důležitost

a

slabiny

jednočíselných

Příklady k procvičení: Ano či ne? 1.

Souhrnné indexy hodnocení mají za cíl vyjádřit souhrnnou charakteristiku celkové finančně ekonomické situace a výkonnosti podniku pomocí jednoho čísla.

2.

Vypovídací schopnost jednočíselných charakteristik je vyšší než u poměrových ukazatelů a jsou vhodné pro rychlé a globální srovnání řady podniků a mohou sloužit jako orientační podklad pro další hodnocení.

3.

Altmanův model lze použít s úspěchem pouze u firem velké velikosti, neboť střední podniky v našich podmínkách bankrotují zřídka a malé neposkytují dostatek informací k provedení takovéto analýzy.

4.

Bonitní modely jsou velmi silně závislé na kvalitě zpracování databáze

poměrových

srovnávaných firem.

ukazatelů

v odvětvové

skupině


170

Doplňte: 1.

............................................................................ jeho snahou je vyhodnotit finanční zdraví českých firem v českém prostředí.

Jde

o

výsledek

analýzy

24

významných

matematicko-statistických modelů podnikového hodnocení a praktické zkušenosti z analýz více než jednoho tisíce českých firem. 2.

............................................................................... soustava 17 ukazatelů, čtyř dílčích ukazatelů a jednoho ukazatele celkového, jde o soustavu ukazatelů hodnotící podnik ve čtyřech základních směrech.


Který z následujících modelů vychází z podmínek českého ekonomického prostředí: a) Altmanovo Z-skóre; b) Tamariho model; c) Tafflerův model; d) model IN.

2. Do kategorie bankrotních modelů nepatří: a) Altmanovo Z-skóre; b) Tamariho model; c) Tafflerův model; d) model IN.


171

Klíč k řešení: Ano či ne? 1. ano; 2. ne; 3. ne; 4. ano Doplňte. 1. Model IN; 2. Bilanční analýza II. Označte správnou odpověď. 1. d; 2. b

PRŮVODCE STUDIEM 10

Stejně jako tomu v předchozích kapitolách, kdy po vysvětlení teoretických aspektů následovala praktická aplikace, dodržíme tento postup i zde. Provedeme tedy aplikaci souhrnných indexů hodnocení na naši fiktivní energetickou firmu ZATOP. Všechny získané výsledky doplníme názornými grafy a zcela samozřejmě slovním komentářem s odůvodněním.

Průchod modulem


172

8 PRAKTICKÁ APLIKACE SOUHRNNÝCH INDEXŮ HODNOCENÍ

RYCHLÝ NÁHLED DO PROBLEMATIKY KAPITOLY PRAKTICKÁ APLIKACE SOUHRNNÝCH INDEXŮ HODNOCENÍ

Cílem souhrnných indexů hodnocení je rychlá analýza finančního zdraví firmy. V praktickém životě bychom nevyužili všechny dostupné indexy hodnocení, nicméně v této kapitole aplikujeme znalosti většiny souhrnných indexů na firmu ZATOP, s.r.o. Vzhledem k tomu, že již známe složení jednotlivých indexů, je zřejmé, že ne všechny indexy je možné na tuto firmu aplikovat. V rámci praktické aplikace bychom měli obezřetně volit takový souhrnný index, ke kterému máme dostatečné množství co nejpřesnějších informací, aby nemohlo dojít ke zkreslení ukazatele. Čím přesnější data vkládáme do indexu, tím přesnější nám může poskytnout výsledky a o to důsledněji můžeme situaci ve firmě vyhodnotit. Pozor na úskalí, na která jste byli upozorněni v předchozí kapitole. Stejně tak jako u praktické aplikace poměrové analýzy, i praktická aplikace souhrnných indexů hodnocení bude součástí společného tutoriálu, kde budou tyto indexy zpracovány pomocí MS Excel a Finanční kanceláře.

Rychlý náhled


173

CÍLE KAPITOLY PRAKTICKÁ APLIKACE SOUHRNNÝCH INDEXŮ HODNOCENÍ


•

Aplikovat jednotlivé modely souhrnných indexů na informace plynoucí ze základních účetních výkazů.

•

Po absolvování tutoriálu zpracovat modely pomocí MS Excel a interpretovat výsledky jednotlivých modelů.

Získáte:

•

Získáte

Informace týkající se aplikace různých souhrnných indexů hodnocení ekonomické situace ve firmě.

Budete schopni:

•

Budete umět

Samostatné analýzy pomocí souhrnných indexů hodnocení, tj. včetně grafického znázornění a slovní interpretace napočítaných výsledků.



Budete schopni


174

KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY PRAKTICKÁ SOUHRNNÝCH INDEXŮ HODNOCENÍ

APLIKACE

Rozvaha, výsledovka, výkaz cash flow, finanční zdraví firmy, bonitní modely, bankrotní modely, pásmo prosperity, šedá zóna, zóna bankrotu.

Klíčová slova

8.1 Bankrotní modely Graf č.14:Aplikace Altmanova Z-skóre na firmu ZATOP, s.r.o.

6 5 4 3 2 1 0 X1

X2

X3

X4

X5

Celkový Altman

2000 0,2881544 0,4685839 0,284418 0,5832482 3,3682221 5,0936337 2001 0,3809392 0,2963609 0,2307069 0,8694784 3,6318339 5,2307085

Z Altmanových Z-skóre jsme zvolili vzorec, který je koncipován pro firmy, které nejsou obchodovány na burze, v němž jsou váhy jednotlivých indexů nižší. Altmanovo Z-skóre potvrdilo výsledky vyplývající z analýzy pomocí poměrových ukazatelů, neboť firma z hlediska interpretace celkových výsledků výrazně překročila hranici, která ze zdola ohraničuje zónu prosperity. Připomeňme, že výsledky nad hodnotu 2,9 představují firmu, která je prosperující a která není v nejbližší době ohrožena bankrotem.

Altmanovo Z-skóre


175

Řekli jsme si však, že u Altmanova Z-skóre musíme brát ohled především na fakt, že není konstruován pro podmínky České republiky a proto není možné jednoznačně konstatovat pozitivní výsledek. Bude vhodnější výsledek potvrdit modelem, který je na české podmínky, české podniky, konstruován. Graf č.15: Aplikace Indexu IN na firmu ZATOP, s.r.o.

30 20 10 0

IN

2000

24,80682562

2001

13,70955472

Index IN zohledňuje české podnikatelské prostředí, proto je zajímavé tento model aplikovat na firmu ZATOP. Z přílohy č. 6 jsme si zjistili váhy k jednotlivým poměrovým ukazatelů, které jsou vypočítány pro obor Energetika. Vzhledem k faktu, že za hraniční hodnotu je pro zónu prosperity považována hodnota 2, je možné konstatovat, že firma rozhodně patří mezi firmy prosperující. Zároveň je však nutné konstatovat, že firma má v tomto ohledu velmi výraznou sestupnou tendenci, což nelze hodnotit pozitivně. Firma by si měla kontrolovat dosažené hodnoty a dbát na to, aby propad nebyl pod úroveň prosperity.

Index IN


Graf č.16:

176

Aplikace modifikované verze Tafflerova modelu na firmu ZATOP, s.r.o.

Modifikovaná verze Tafflerova modelu

1,3 1,2 1,1

Taffler

2000

1,140213038

2001

1,201961281

Stejně jako tomu bylo u předchozích modelů i u Tafflerova modelu je možné konstatovat, že firma ZATOP dosáhla nadprůměrných výsledků. Pro velmi malou pravděpodobnost bankrotu je potřeba, aby vypočítané hodnoty překročily hranici 0,3, což v případě firmy ZATOP byla hodnota několikanásobně vyšší. Zajímavé rovněž je, že oproti předchozímu modelu v modelu Tafflerově můžeme stejně jako u Atmanova modelu zaznamenat nárůst velikosti vypočítaných výsledků a tedy zlepšení situace. Nicméně jsme konstatovali, že oba modelu jsou přebrány ze zahraničí (včetně hodnot vah) a neodpovídají podmínkách české ekonomiky.

8.2 Bonitní modely Graf č.17:Douchova analýza I. fy ZATOP

Douchova analýza I.

8 6 4 2 0

ukazatel stability ukazatel likvidity ukazatel aktivity

ukazatel

2000

5,670435081

0,597632058

1,565143899

3,748670855

2001

6,000510204

0,627250733

1,87100346

2,370886829


177

Z Douchovy analýzy I. vyplývá, že v oblasti zadluženosti poklesl podíl cizích zdrojů financování, neboť celá tato analýza je koncipována tak, že nárůst ukazatele představuje trend pozitivní a obráceně. Otázkou by v případě, že bychom neměli provedenu předchozí analýzu, zůstávalo, zda právě klesající podíl cizích zdrojů financování je pozitivním efektem. Diskutabilní by to bylo i v souvislosti s klesajícími hodnotami ukazatele rentability, neboť meziroční pokles představoval přibližně 37 %. Ostatní ukazatele vykazují rostoucí tendenci, což odpovídá doporučeným trendům. Vzhledem k předchozím faktům by bylo zajímavé, jak se budou vyvíjet jednotlivé ukazatele při hlubší analýze pomocí Douchovy analýzy II., jejíž kompletní výsledky jsou součástí přílohy č. 8. Graf č.18:Douchova analýza II. fy ZATOP

Douchova analýza II.

4 3 2 1 0

celk. ukazatel S

celk. ukazatel L

celk. ukazatel R

celk. ukazatel A

2000

3,552981401

0,657694516

3,15760535

1,840875974

2001

3,66747542

0,531192838

2,232159724

1,769981652

Při podrobnější analýze firmy ZATOP pomocí Douchovy analýzy II. se výsledky poněkud změnily, neboť ukazatele likvidity a aktivity již nevykazují rostoucí tendenci, jako měly u analýzy I., avšak problémové analýza týkající se rentability se potvrdila – rentabilita měla i při analýze II. klesající trend, což je jednoznačně negativní záležitost. Stejně tak klesající trend likvidity a aktivity signalizuje určité problémy. U likvidity jsme již v rámci předchozích analýz upozorňovali na velmi vysokou míru zásob, která neodpovídá míře zvýšení odbytu. U aktivity jsme upozorňovali na stejný problém a mimo to i na poměrně dlouhý časový horizont úhrady pohledávek.


178

Graf č.19: Celkové ukazatele Douchovy analýzy I. a II.

Celkové ukazatele Douchovy analýzy I. a II.

4 2 0

Douchova analýza I.

Douchova analýza II.

2000

2,836658047

2,280470299

2001

2,352955079

1,865875205

Obě Douchovy analýzy, tedy jak rychlá analýza I., tak podrobnější analýza II., potvrdily, že se jedná o stabilní firmu, která nemá problémy s finančním zdravím firmy. V obou analýzách a obou sledovaných obdobích jsou výsledky vysoko nad hraniční hodnotou pro pásmo prosperity. Negativní skutečností však zůstává klesající tendence hodnot. Situace v těchto obdobích může být do značné míry ovlivněna probíhající modernizací. Je možné firmě doporučit věnování pozornosti problémovým oblastem, kterými jsou podle Douchovy analýzy především rentabilita a likvidita (pozor těmto hodnotám je zároveň přiřazena nejvyšší váha), a snažit se udržet hodnoty v pásmu prosperity. Určité mezery je možné spatřovat zejména v oblasti likvidity, kde je neúměrně mnoho finančních prostředků vázáno v zásobách (tedy položce neefektivní).

Graf č.20: Aplikace Kralickova Quicktestu na firmu ZATOP, s.r.o. 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0

Finanční situace

Výnosová situace

Celková situace

2000

2

2,5

2,25

2001

2

2

2

Kralickův Quicktest


179

Asi nejméně přesné výsledky přináší aplikace Kralickova Quicktestu, protože bez ohledu na faktické hodnoty jednotlivých ukazatelů (viz příloha č.7) je jednotlivým oblastem přiřazována bodová hodnota a výsledná jednočíselná charakteristika je pouze aritmetickým průměrem bodových hodnot. I přes tento nedostatek Kralickův Quicktest potvrdil výsledky předchozích indexů hodnocení – firma patří ke společnostem pohybujícím se v zóně prosperity. I v tomto případě jsou vyšší hodnoty dosahovány v roce 2000 a meziroční trend je opět klesající. Doporučení by tedy byla stejná jako u předchozích modelech.

SHRNUTÍ KAPITOLY PRAKTICKÁ APLIKACE SOUHRNNÝCH INDEXŮ HODNOCENÍ

Firmu je možno z pohledu všech souhrnných indexů hodnocení zařadit mezi firmy bonitní, neboť všechny výsledků propočtů se nacházejí nad hranicí pásma prosperity. Negativním jevem ovšem je, že zejména v českých modelech v čase vykazují výsledky sestupnou tendenci. Znovu je možno konstatovat, že to může být jev dočasný, spojený s modernizací firmy a zvýšenými náklady. Je proto důležité doporučit další sledování firmy v delším časovém období, zejména ukazatelů rentability a ukazatelů likvidity. Pozornost je možné také věnovat ukazatelům aktivity, v rámci nichž je patrné, že má firma rezervy z hlediska doby obratu využití finančních prostředků.

Kontrolní otázky: 1. Který z aplikovaných modelů nejpřesvědčivější výsledky a proč?

dává

podle

Vás

2. V čem spatřujete výhody či nevýhody modelu IN či Douchovy analýzy? 3. V čem spatřujete důvody negativní trendu (trendu poklesu) u všech aplikovaných modelů a jaké byste doporučili řešení?

Shrnutí


180

Samostatný úkol: Aplikujte Douchovu analýzu II. a jeden vámi zvolený souhrnný index hodnocení na vybranou firmu. Při výběru souhrnného indexu dbejte na dostupnost informací a jeho vypovídací schopnost.

SHRNUTÍ MODULU FINANČNÍ ANALÝZA

Finanční analýza je specifickým typem analýzy, jejíž smyslem je provést zhodnocení finančního hospodaření. Finanční analýza patří k nejdůležitějším nástrojům finančního řízení. Analýza je užitečná pro prověření dat z minulosti, doplnění vypočítané hodnoty podniku při koupi takovéhoto podniku, je východiskem pro sestavování finančního plánu. Úspěšnost a kvalita finanční analýzy do značné míry závisí na použitých vstupních informacích. Použité vstupní informace by měly být nejen kvalitní, ale také komplexní, aby byla podchycena pokud možno všechna data, která by mohla jakýmkoliv způsobem zkreslit výsledky hodnocení finančního zdraví firmy. Nejdůležitějším zdrojem informací pro zpracování finanční analýzy jsou základní účetní výkazy: rozvaha, výsledovka a výkaz cash flow. Rozvaha je účetním výkazem, který zachycuje bilanční formou stav hospodářských prostředků (aktiva) a zdrojů jejich financování (pasíva) vždy k určitému datu. Výkaz zisku a ztráty je písemný přehled o výnosech, nákladech a hospodářském výsledku za určité období. Ve výkazu cash flow se zachycují příjmy peněz a jejich výdaje podle uskutečněných hospodářských operacích. Patří k nejdůležitějším z hlediska posouzení rizik financování. Ve finančních analýzách je výkaz cash flow využíván pro zjištění potřeby financování, k hodnocení platební schopnosti a řízení likvidity.

Shrnutí modulu


Při realizaci finanční analýzy je nutno vždy přihlížet k tomu, aby volba metody finanční analýzy byla účelná, spolehlivá a v neposlední řadě, aby byla přiměřená z hlediska nákladů. Ve finanční analýze se můžeme setkat se dvěma stupni analýz: jednodušší elementární metody finanční analýzy zahrnující analýzu stavových ukazatelů, analýzu rozdílových a tokových ukazatelů, přímou analýzu intenzivních ukazatelů a analýzu soustav ukazatelů; a složitější vyšší metody finanční analýzy zahrnující matematickostatistické metody a nestatistické metody. Pro účely základního kurzu Finanční analýzy jsme se zaměřili na metody elementární analýzy. Analýza absolutních ukazatelů obsahuje procentní rozbor a analýzu trendů. Procentní rozbor představuje vertikální analýzu základních účetních výkazů. Cílem vertikálního rozboru je zjistit, jak se jednotlivé části podílely např. na celkové bilanční sumě a z hlediska časového zjištění pohybu v nastavení majetkového a finančního portfolia. Vzhledem k tomu, že vertikální rozbor je vyjadřován v procentech, je možné jej využít také pro srovnání s firmami v rámci stejného oboru podnikání a nebo obecně s odvětvovými průměry. Horizontální analýza firmy hledá odpověď na otázky: o kolik se změnily jednotlivé položky finančních výkazů v čase anebo o kolik % se změnily jednotlivé položky v čase. Procentuální vyjádření je výhodnější v okamžiku, kdy hodláme uskutečněný rozbor podrobit hlubšímu zkoumání – tedy oborovému srovnání, navíc procentní vyjádření nám umožní rychlejší orientaci v číslech. Vyjádření v absolutních číslech však nezavrhujeme, neboť nám umožní objektivnější pohled na jednotlivé položky z hlediska jejich absolutní důležitosti. Poměrové ukazatele jsme rozčlenili do základních skupin, v rámci nichž jsme uvedli nejvýznamnější poměrové ukazatele. Obecně je největší váha připisována poměrovým ukazatelům rentability a likvidity. K dalším skupinám patří ukazatele zadluženosti, aktivity, ukazatele kapitálové trhu a ukazatele cash flow.

181


182

Neznamená to, že by tyto ukazatele měly menší vypovídací schopnost, je to jen logické vyústění toho, co nejvíce zajímá akcionáře (tedy zisk, resp. dividendy), a toho, co nejvíce zajímá management (je rovněž zainteresován na tvorbě zisku a zároveň musí zajistit stabilní finanční pozici firmy, o čemž vypovídají poměrové ukazatele likvidity). Existující souhrnné indexy hodnocení je možné rozdělit do dvou základních skupin: bankrotní modely a bonitní modely. Bankrotní modely odpovídají na otázku, zda podnik do určité doby zbankrotuje. Do této skupiny patří: Altmanovo Z-skóre, Tafflerův model, model „IN“ Index důvěryhodnosti. Bonitní modely se snaží bodovým hodnocením stanovit bonitu hodnoceného podniku. Do této skupiny patří: soustava bilančních analýz podle Rudolfa Douchy, Tamariho model, Kralickův Quicktest, Modifikovaný Quicktest. Cílem souhrnných indexů hodnocení je umožnit v co nejkratším časovém horizont získat co nejpřesnější pohled na finanční zdraví podniku.

KLÍČOVÁ SLOVA MODULU FINANČNÍ ANALÝZA

Finanční analýza, členění finanční analýzy, časové hledisko analýzy, cílové skupiny, účetní výkazy, rozvaha, výkaz zisku a ztráty, výkaz o tvorbě a použití peněžních prostředků, účetní závěrka, výroční zpráva, úskalí účetních výkazů, další informační zdroje, finanční ukazatele, elementární metody, vyšší metody, horizontální analýza, vertikální analýza, poměrové ukazatele, procentní rozbor (vertikální analýza), analýza trendů (horizontální analýza), likvidita, rentabilita, aktivita, zadluženost, cash flow, kapitálový trh, kapitálová struktura, pákový efekt, vývojový trend, doporučené hodnoty, oborové hodnoty, souhrnné indexy hodnocení, model, pyramidové rozklady, bankrotní modely, bonitní modely, bankrot, prosperita, šedá zóna.

Klíčová slova


183

POUŽITÉ ZDROJE

DOUCHA, R. Bilanční analýza. Praha: Grada Publishing, 1995. ISBN 8085623-89-7 DOUCHA, R. Finanční analýza podniku. Praha: Vox Consult, 1996. 224 s. ISBN 80-902111-2-7 GRüNWALD, R.; TERNER, T.; HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování. Praha: VŠE, 1999. ISBN 80-7079-587-5 HIGGINS, RC Analýza pro finanční management. Praha: Grada Publishing, 1997. 399 s. ISBN 80-7169-404-5 KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. Praha: C.H.Beck, 2004. 714 s. ISBN 80-7179-802-9 KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví I. Praha: Polygon, 1998. ISBN 80-85967-73-1 KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví II. Praha: Polygon, 1998. ISBN 80-85967-88-X MAŘÍK, M. Určování hodnoty firem. Praha: Ekopress, 1998. 206 s. ISBN 8086119-09-2 MAŘÍK, M. Finanční analýza a plánování v obchodních podnicích. Praha: VŠE, 1996. 219 s. ISBN 80-7079-487-9 RŮČKOVÁ, P. The Role of capital structure and financial ratios in firms’ management. The Proceedings of the Third International Symposium on Business Administration In The Competition Power of the European Union after the Enlargement. Gelibolu: Canakkale Onsekiz Mart University, 2004, s. 773 – 778. ISBN 9758100394 RŮČKOVÁ, P. Hodnocení kapitálové struktury a její vliv na rentabilitu vlastního kapitálu. In: Ekonomika firiem 2004. Michalovce: EU Bratislava, 2004. SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera. Finanční analýza v řízení firmy. Praha: Computer Press, 1998. 195 s. ISBN 80-7226-140-1 SEKERKA, B. Finanční analýza společnosti na bázi účetních výkazů. Praha: Profess, 1996. 152 s. ISBN 80-85235-40-4 VALACH, J. Finanční řízení podniku. Praha: Ekopress, 1997. 247 s. ISBN 80901991-6-X

Použité zdroje


184

VORBOVÁ, H. Výkaz cash flow a finanční analýza. Praha: Linde nakladatelství, s.r.o, 1999. 159 s. ISBN 80-86131-09-2 www.mpo.cz www.crarating.cz www.cnb.cz www.sec.cz www.ariadna.cz

Web


185

Vlastní značky, symboly, zkratky Zkratka

Český termín

Anglický termín

A

Aktiva

Assets

BÚ

Bankovní úvěry

Bank Loan

BV

Účetní hodnota

Book Value

C

kapitál

Capital

CF

Peněžní toky

Cash Flow

CK

Cizí kapitál

Debt

D

Daň z příjmu právnických osob

EAT

Čistý zisk, zisk po zdanění

Earnings after Taxes

EBIT

Zisk před zdaněním a úroky

Earnings before Interest and Taxes

EBT

Zisk před zdaněním

Earnings before Taxes

EPS

Zisk na akcii

Earning per Share

EVA

Ekonomická přidaná hodnota

Economic Value Added

NOPAT

Čistý provozní hospodářský výsledek

Net Operating Profit after taxes

NWC

Čistý pracovní kapitál

Net Working Capital

P

Pasíva

Liabilities

P/E

Tržní cena akcie/zisk na akcii

Price/Earnings ratio

re

Náklady vlastního kapitálu

Cost of common equity capital

rf

Bezriziková úroková míra

Rate of return on a risk-free security

ROA

Rentabilita celkového vloženého kapitálu

Return on Assets

ROE

Rentabilita vlastního kapitálu

Return on Equity

ROS

Rentabilita tržeb

Return on Sales

VK

Vlastní kapitál

Equity

WACC

Průměrné vážené náklady kapitálu

Weighted Average Cost of Capital


186

PŘÍLOHA Č. 1: ROZVAHA FIRMY ZATOP K 31.12. 2001 (V TIS. KČ), STRANA AKTIV Horizontální analýza Stálá aktiva Nehmotný investiční majetek

2000

2001

absolutně

2000

2001

2919

3920

1001

34,29

6,49

7,75

71

280

209

294,37

0,16

0,55

Zřizovací výdaje

%


0

Nehmotné výsledky výzkumu

0

Software

21

50

29

138,10

0,05

0,10

Nedokončené nehmotné investice

50

230

180

360,00

0,11

0,45

27,81

6,33

7,20

Ocenitelná práva Hmotný investiční majetek

0 2848

3640

Pozemky Budovy, haly a stavby Samostatné movité věci

792 0

83

81

-2

-2,41

0,18

0,16

2670

2964

294

11,01

5,94

5,86

526,32

0,21

1,18

Pěstitelské celky

0

Jiný hmotný majetek

0

Nedokončené hmotné investice

95

595

500

Poskytnuté zálohy na HIM

0

Finanční investice

0

CP s rozhodujícím vlivem

0

CP s podstatným vlivem

0

ostatní investiční papíry

0

Oběžná aktiva

40868

45860

4992

12,21

90,89

90,68

Zásoby

4670

16038

11368

243,43

10,39

31,71

Materiál

3982

4551

569

14,29

8,86

9,00

685

10974

10289

1502,04

1,52

21,70

Nedokončená výroba Výrobky

0

Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby

0 3

513

510

17000

0,01

1,01

Krátkodobé pohledávky

24848

21638

-3210

-12,92

55,26

42,78

Pohledávky z obchodního styku

24827

21613

-3214

-12,95

55,22

42,73

0,00

0,05

Pohledávky ke společníkům

0

Pohledávky v podn. s rozh.vlivem

0

Pohl. v podn. s podstat. vlivem

0

Stát - daň. pohledávky Jiné pohledávky Finanční majetek Peníze

0

23

23

21

2

-19

-90,48

0,05

0,00

11350

8184

-3166

-27,89

25,24

16,18

128

215

87

67,97

0,28

0,43

11222

7969

-3253

-28,99

24,96

15,76

Ostatní aktiva

1175

795

-380

-32,34

2,61

1,57

Časové rozlišení

1147

795

-352

-30,69

2,55

1,57

Náklady příštích období

1147

795

-352

-30,69

2,55

1,57

Účty v bankách krátkodobý fin. majetek

0

Příjmy příštích období

0

Kurzové rozdíly aktivní Dohadné účty aktivní Aktiva celkem

0 28 44962

50575

-28

-100,00

0,06

0,00

5613

12,48

100,

100


187

PŘÍLOHA Č. 2: ROZVAHA FIRMY ZATOP K 31.12. 2001 (V TIS. KČ), STRANA PASÍV Horizontální analýza Vlastní kapitál

2000

2001

absolutně

16552

23522

6970


%

2000

2001

42,11

36,81

46,51

Základní kapitál

120

120

0

0,00

0,27

0,24

Základní jmění

120

120

0

0,00

0,27

0,24

Vlastní akcie Kapitálové fondy Emisní ážio Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění Oceňovací rozdíly z kapit. účastí Fondy ze zisku

12

12

0

0,00

0,03

0,02

zákonný rezervní fond

12

12

0

0,00

0,03

0,02

nedělitelný fond statutární a ostatní fondy HV minulých let

8664

16419

7755

89,51

19,27

32,46

nerozdělený zisk

8664

16419

7755

89,51

19,27

32,46

0,00

0,00

7756

6971

-785

-10,12

17,25

13,78

neuhrazená ztráta HV běžného období Cizí kapitál

28379

27053

-1326

-4,67

63,12

53,49

Rezervy

467

459

-8

-1,71

1,04

0,91

zákonné

467

459

-8

-1,71

1,04

0,91

Krátkodobé závazky

27912

26594

-1318

-4,72

62,08

52,58

- z obchodního styku

11322

16762

5440

48,05

25,18

33,14

na kurzové ztráty ostatní Dlouhodobé závazky - k podnikům s rozh. vlivem - k podnikům s podst. vlivem dlouhodobě přijaté zálohy emitované dluhopisy dlouhodobé směnky k úhradě jiné dlouhod. závazky

- ke společníkům a sdružením

1500

-1500

-100

3,34

0,00

- k zaměstnancům

3349

1534

-1815

-54,20

7,45

3,03

- ze sociál. zabezpečení

3471

2398

-1073

-30,91

7,72

4,74

6573

2101

-4472

-68,04

14,62

4,15

1697

3799

2102

123,87

3,77

7,51

- k podnikům s podst. vlivem Stát - daň. závazky a dotace

0,00

odložený daň. závazek jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci bankovní úvěry dlouhodobé běžné bankovní úvěry krátkodobé fin. výpomoci Ostatní pasíva

31

-31

-100

0,07

0,00

Časové rozlišení

13

-13

-100

0,03

0,00

Výdaje příštích období Výnosy příštích období Kurzové rozdíly pasívní

13

-13

-100

0,03

0,00

Dohadné účty pasívní

18

-18

-100

0,04

0,00

-5613

-12,48

100

100

Pasíva celkem

44962

50575


188

PŘÍLOHA Č. 3: VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY FIRMY ZATOP K 31.12. 2001

2000

Horizontální analýza absolut 2001 ně %

2000

Tržby za prodej zboží

Tržby z prodeje CP a vkladů

Náklady vynaložené na prodané zboží

Prodané CP a vklady

Obchodní marže

Výnosy z finančních investic

Tržby za prodej vl.výrobků a služeb

14074 4 14777 2

178352

30580

20,69

Změna stavu VP zásob vl. výroby

-7384

10290

17674

-239,36

356

610

254

Výkonová spotřeba

78088

125128

47040

60,24 Zúčtování rezerv do fin. výnosů

spotřeba materiálu a energie

67697

112145

44448

65,66 Tvorba rezerv na finanční náklady

služby

10391

12983

2592

Přidaná hodnota

62656

64124

1468

Osobní náklady

50098

53049

2951

5,89 Výnosové úroky

mzdové náklady

37158

39378

2220

5,97 Nákladové úroky

Výkony

Aktivace

189252

odměny členům orgánů náklady na sociál. zabezpečení

Odpisy NIM a HIM

48508

- z CP a vkladů v podn. ve skupině - z invest. CP a vkladů - z ostat.finančních investic

71,35 Výnosy z krátkodob. fin. majetku

24,94 Zúčtování opr.položek do fin. výnosů Zúčtování opr.položek do fin. 2,34 nákladů 146

101

68

134

66

97,06

33

8

-25

-75,76

5,65 Ostatní finanční náklady

360

476

116

32,22

13671

731 0

Převod fin. výnosů

0

35

49

14

40,00 Převod fin. nákladů

0

449

726

277

5328

1658

Zůstat. cena prod. invest. maj. a mat.

2836

3682

846

Zúčtování rezerv a ČR prov.výnosů

440

53

-387

Tvorba rezerv a čas. rozl. prov. nákladů

341

-341

4

25

21

52

201

149

Ostatní provozní výnosy

3

82

79

Ostatní provozní náklady

174

237

63

61,69 HV z finančních operací

-350

-456

-106

30,29

45,18 Daň z příjmu za běžnou činnost

4711

4244

-467

-9,91

29,83

4711

4244

-467

-9,91

7727

6968

-759

-9,82

60

54

-6

-10,00

-87,95

- splatná - odložená

-100,00 HV za běžnou činnost 525,00 Mimořádné výnosy 286,54 Mimořádné náklady 2633,33 Daň z příjmu z mimořádné činnosti 36,21

- splatná

Převod provozních výnosů

0

- odložená

Převod provozních nákladů

0

Mimořádný HV

12788

11668

224,44

Ostatní finanční výnosy

3670

Provozní HV

45

0

Tržby z prodeje inv.majetku a mat.

Zúčtování opr.pol.do prov. výnosů Zúčtování oprav.položek do prov.nákladů

34,47

12940

sociální náklady Daně a poplatky

Horizontální analýza absolu 2001 tně %

-1120

-8,76 HV za účetní období HV před zdaněním

0

13

49

36

276,92

18

2

-16

-88,89

18

2

-16

-88,89

0 29

3

-26

-89,66

7756

6971

-785

-10,12

12484

11217

-1267

-10,15


189

PŘÍLOHA Č. 4: VÝKAZ O PENĚŽNÍCH TOCÍCH FY ZATOP, S.R.O K 31.12. 2001 (V TIS. KČ) 2000 Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku úč. období Účetní zisk z běžné činnosti před zdaněním. Úpravy o nepeněžní operace Odpisy stálých aktiv Změna stavu opr. položek, rezerv a změna zůst.přechodných účtů Zisk z prodeje stálých aktiv Výnosy z dividend. Podílů Vyúčtované úroky : nákladové úroky : výnosové úroky Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, změnami pracovního kapitálu a mimořádnými položkami Změny pracovního kapitálu Změna stavu pohledávek z provozní činnosti Změna stavu krátkodobých závazků Změna stavu zásob Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním a mimořádnými položkami Výdaje z plateb úroků s výjimkou.kap. úroků Přijaté úroky Zaplacená daň z příjmu a doměrky Příjmy a výdaje spojené s mim. úč.případy Čistý peněžní tok z provozní činnosti Nabytí stálých aktiv Nabytí HIM změna stavu investičních úvěrů změna stavu kurz. rozdílů aktivních změna stavu investičních závazků Příjmy z prodeje stálých aktiv Výnosy z prodeje HIM a NIM Výnosy z prodeje finančních investic Čistý peněžní tok z investiční činnosti Změna stavu závazků změna stavu dlouhodobých úvěrů změna stavu závazků z nekomerčního styku Dopady změn VJ na peněž. Prostředky zvýšení peněžních prostředků. při zvýšení VK nebo RF vyplácení podílu na VJ společníkům vyplacené dividendy včetně zaplacené daně Čistý peněžní tok z finanční činnosti Čisté zvýšení (snížení) cash flow a ekvivalentů Stav peněžních prostředků a ekviv. na konci období

Horizontální analýza 2001 absolutně %

5626 12438 965 450 492

11350 11212 1233 728 517

5724 -1226 268 278 25

101,7419 -9,85689 27,77202 61,77778 5,081301

23

-12 -12

-35 -12 -23

-152,174

13405 -907 -7752 -780 7625

12445 -9589 3091 -1255 -11425

-960 -8682 10843 -475 -19050

-7,16151 957,2216 -139,874 60,89744 -249,836

12496 -68 45 -5710 47 6810 -1086

2856 -134 146 -4270 5 -1397 -1769

-9640 -66 101 1440 -42 -8207 -683

-77,1447 97,05882 224,4444 -25,2189 -89,3617 -120,514 62,89134

-1086

-1769

-683

62,89134

5724

-3166

-8890

-155,311

11350

8184

-3166

-27,8943

23


190

PŘÍLOHA Č. 5: HODNOTY POMĚROVÝCH UKAZATELŮ FY ZATOP Ukazatele likvidity

2000

2001


0,4066

0,3077

Pohotová likvidita

1,2969

1,1214

Běžná likvidita

1,4642

1,7244

Pracovní kapitál

12956

19266

Obrátka pracovního kapitálu

11,689

9,5339

2000

2001

ROI = EAT / celková aktiva

0,1725

0,1378

ROI = EBIT / celková aktiva

0,2844

0,2307

ROCE = EAT / dlouh. závazky + vlastní kapitál

0,4686

0,2964

ROE = EAT / vlastní kapitál

0,4686

0,2964

Rentabilita tržeb = EAT / tržby

0,0512

0,038

Rentabilita nákladů = 1 - (rentabilita tržeb)

0,9488

0,962

Obrat celkových aktiv = tržby / celková aktiva

3,3682

3,6318


2000

2001

Obratovost zásob = tržby / zásoby

32,429

11,453

Obrátka zásob = 365 / obratovost zásob (ve dnech)

11,255

31,87

Obratovost pohledávek = tržby / pohledávky

6,0947

8,4888

Obrátka pohledávek = 365 / obratovost pohledávek (ve dnech)

59,888

42,998

Obratovost závazků = tržby/ závazky

5,4257

6,9068

Obrátka závazků = 365/ obratovost závazků (ve dnech)

67,272

52,846

Ukazatele aktivity

2000

2001

Debt ratio = celkové závazky / celková aktiva

0,6312

0,5349

Equity ratio = vlastní kapitál / celková aktiva

0,3681

0,4651


Finanční páka = celková aktiva / vlastní kapitál

2,7164

2,1501

Debt/equity ratio = celkové závazky / vlastní jmění

1,7145

1,1501

Úrokové krytí = (EBIT + úroky placené) / úroky placené

114,63

53


0,7726

0,496

Ukazatel cash flow

2000

2001

Obratová rentabilita = provoz.CF / obrat

0,045

-0,0076

0,24

-0,0516

0,4114

-0,0594

0,6

-0,1707

Stupeň oddlužení = provoz. CF / cizí zdroje Fin. využití vlastního kapitálu = provoz. CF / VK Fin. rentabilita fin. fondu = provoz. CF / finanční fondy


191

PŘÍLOHA Č. 6: VÁHY K INDEXU IN – INDEX DŮVĚRYHODNOSTI OKEČ A B C CA CB D DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN E F G H I Ekonomika

Název odvětví Zemědělství Rybolov Dobývání nerostných surovin Dobývání energetických surovin Dobývání ostatních surovin Zpracovatelský průmysl Potravinářský průmysl Textilní a oděvní průmysl Kožedělný průmysl Dřevařský průmysl Papírenský a polygrafický průmysl Koksování a rafinerie Výroba chemických výrobků Gumárenský a plastikářský průmysl Stavební hmoty Výroba kovů Výroba strojů a přístrojů Elektrotechnika a elektronika Výroba dopravních prostředků Jinde nezařazený průmysl Elektřina, voda a plyn Stavebnictví Obchod a opravy motor.vozidel Pohostinství a ubytování Doprava, skladování, spoje Ekonomika ČR

V1 0,24 0,05 0,14 0,14 0,16 0,24 0,26 0,23 0,24 0,24 0,23 0,19 0,21 0,22 0,20 0,24 0,28 0,27 0,23 0,26 0,15 0,34 0,33 0,35 0,07 0,22

V2 0,11 0,11 0,11 0,11 0,11 0,11 0,11 0,11 0,11 0,11 0,11 0,11 0,11 0,11 0,11 0,11 0,11 0,11 0,11 0,11 0,11 0,11 0,11 0,11 0,11 0,11

V3 21,35 10,76 17,74 21,83 5,39 7,61 4,99 6,08 7,95 18,73 6,07 4,09 4,81 5,87 5,28 10,55 13,07 9,50 29,29 3,91 4,61 5,74 9,70 12,57 14,35 8,33

V4 0,76 0,90 0,72 0,74 0,56 0,48 0,33 0,43 0,43 0,41 0,44 0,32 0,57 0,38 0,55 0,46 0,64 0,51 0,71 0,38 0,72 0,35 0,28 0,88 0,75 0,52

V5 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1

V6 14,57 84,11 16,89 16,31 25,39 11,92 17,36 8,79 8,79 11,57 16,99 26,93 17,06 43,01 28,05 9,74 6,36 8,27 7,46 17,62 55,89 16,54 28,32 15,97 60,61 16,80


192

PŘÍLOHA Č. 7: HODNOTY VYBRANÝCH SOUHRNNÝCH INDEXŮ FY ZATOP, S.R.O. Altmanovo Z-skóre

X1 X2 X3 X4 X5 Celkový Altmanův index

2000 0,28815 0,46858 0,28442 0,58325 3,36822 5,09363

2001 0,38094 0,29636 0,23071 0,86948 3,63183 5,23071

2000 1,58434 188,059 0,28442 3,36822 1,46417 0 24,8068

2001 1,86948 87,0746 0,23071 3,63183 1,72445 0 13,7096

2000 0,447263 1,440079 0,983544 3,368222 1,140213

2001 0,421787 1,695191 0,983033 3,631834 1,201961

Index IN

A/CZ EBIT/U EBIT/A T/A OA/(KZ+KBU) ZPL/T IN Modifikovaná verze Tafflerova modelu

EBT/KZ OA/CZ KZ/CZ T/CA Taffler


193

PŘÍLOHA Č. 8: APLIKACE DOUCHOVY ANALÝZY FY ZATOP, S.R.O. Douchova analýza I. ukazatel stability S = vl.jmění/stálá aktiva ukazatel likvidity L = (finan.majetek + pohledávky) / (2,17*krátkodobý cizí kapitál) ukazatel aktivity A = celkové výkony/ 2*celková pasíva ukazatel rentability R = 8*HV / vlastní jmění

2000 5,670435 0,597632 1,565144 3,748671

2001 6,0005102 0,6272507 1,8710035 2,3708868

Celkový ukazatel Douchovy analýzy I.

2,836658 2,3529551

Douchova analýza II. Ukazatele stability S1 = vlastní jmění / stálá aktiva S2 = (vlastní jmění/stálá aktiva) * 2 S3 = vlastní jmění / cizí zdroje S4 = celková aktiva /(běž.bank.úvěry+krátk.fin.výpomoci+krátk.závazky) *5 S5 = celková aktiva / (zásoby *15) S = 2*S1+S2+S3+S4+2*S5/ 7

2000 5,670435 11,34087 0,583248 0,32217 0,641856 3,552981

2001 6,0005102 12,00102 0,8694784 0,380349 0,2102299 3,6674754

Ukazatele likvidity L1 = 2*fin.majetek/krátk.cizí zdroje L2 = (fin.majetek + pohledávky/ krátk.cizí zdroje) / 2,17 L3 = (oběžné prostředky/ krátk.cizí zdroje) / 2,5 L4 = (provozní kapitál / celková pasíva) *3,33 L = (5*L1+8*L2+2*L3+L4)/16

2000 0,81327 0,597632 0,585669 0,504366 0,657695

2001 0,6154772 0,5167653 0,6897796 -0,091982 0,5311928

Ukazatele rentability R1 = (EAT * 10)/ přidaná hodnota R2 = (EAT * 8) /vlastní jmění R3 = (EAT * 20) / celková pasíva R4 = (EAT * 40) / (tržby +výroba) R5 = (EBIT * 1,33) / (provozní zisk + fin.zisk + mimořádný zisk) R = (3*R1 + 7*R2 + 4*R3 + 2*R4 + R5) / 17

2000 1,23787 3,748671 3,450024 2,148268 1,331814 3,157605

2001 1,0871125 2,3708868 2,756698 1,4330353 1,3302372 2,2321597

Ukazatele aktivity A1= [(tržby + výroba)/2] / celková pasíva A2 = [(tržby + výroba)/4] / vlastní jmění A3 = (4*přidaná hodnota)/(tržby + výroba) A = (A1+A2+A3) / 3

2000 1,605956 2,181217 1,735455 1,840876

2001 1,9236777 2,0680639 1,3182033 1,7699817

Celkový ukazatel Douchovy analýzy II. C = (S*2 + L*4 + A*1 + R*5) / 12

2000 2001 2,28047 1,8658752


194

SEZNAM POUŽITÝCH ZNAČEK, SYMBOLŮ A ZKRATEK Informativní, navigační, orientační Průvodce studiem Průvodce textem, podnět, otázka, úkol Shrnutí Tutoriál Čas potřebný k prostudování Nezapomeň a odpočinek

na

Ke splnění, kontrolní, pracovní Kontrolní otázka Samostatný úkol Test a otázka Řešení návody

a

odpovědi,

Korespondenční úkoly

odměnu


Výkladové K zapamatování Řešený příklad Definice Věta

Náměty k zamyšlení, myšlenkové, pro další studium Úkol k zamyšlení Část pro zájemce Další zdroje

195

Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné FINANČNÍ ANALÝZA. Petra Růčková

Recommend Documents