Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Slatina (karta obce: 14968_01)
A. NÁZEV OBCE Slatina
Název části obce (ZSJ): Kód části obce PRVK: Název obce: Kód obce (IČOB):
3611.5314.080.01 Slatina 14968 (580945)
Číslo ORP3 (ČSÚ): Název ORP3:
1252 (5314) Vysoké Mýto
Kód OPOU2 ČSÚ:
53142
Název OPOU2:
Vysoké Mýto
A.1
Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: 3611.5314.080.01
Název části obce: Slatina
Kód části obce PRVK:
IČOB obce obce ÚIR:
14968
580945
B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1
ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)
V obci Slatina (325 - 385 m n.m.) žije 393 trvale bydlících obyvatel a 22 rekreantů. Ve výhledu k roku 2015 se uvažuje se 400 trvale bydlícími obyvateli a 22 rekreanty. Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Obec má střední věkový průměr, pracovní příležitosti se nacházejí mimo obec. V obci je 110 nemovitostí (z toho 4 chalupy) a 2 chaty. Do roku 2015 se předpokládá výstavba cca 30 RD. Průmyslové a zemědělské podniky v obci: - ZOD Zálší - zemědělská výroba, 9 telat, 97 krav, 103 jalovic, 20 vysokobřezích jalovic (5 zaměstnanců) - MULTIAGRO Slatina - zemědělská výroba (cca 10 zaměstnanců).
C. PODKLADY Dotazník k PRVKÚC Informace MěÚ Vysoké Mýto, OÚ Slatina, Sruby, Zámrsk, Domoradice, Vraclav, Tisová, Zálší, Vračovice Orlov, České Heřmanice Informace Vak Vysoké Mýto s.r.o. Plán rekonstrukcí a oprav vodohospodářských zařízení ve správě Vodovodů a kanalizací Vysoké Mýto, s.r.o. (únor 2000) Provozní řád vodovodu Povolení k odběru podzemních vod Realizační projekt OP vodního zdroje – Pekla (12/1999) Zprávy o hydrogeologickém průzkumu Přepočet vodovodní sítě Vysoké Mýto (04/1998) Podklady a výpočty pro povolení k vypouštění odpadních vod z veřejné kanalizace v obci Slatina
D. VODOVODY D.1
POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
Vodovod - současný stav Vlastníkem skupinového vodovodu Vysoké Mýto je Město Vysoké Mýto, VaK Vysoké Mýto, s.r.o. a příslušné obce, v jejichž kat. územích se vodovodní řady včetně objektů nacházejí. Provozovatelem skupinového vodovodu je VAK Vysoké Mýto, s.r.o. V Tisové je provozovatelem Obec Tisová. Skupinový vodovod zásobuje pitnou vodou obyvatele, průmysl a ostatní odběratele ve městě Vysokém Mýtě, v obcích Tisová, Slatina, Sruby, Zámrsk, Domoradice, Vraclav a v sídelních jednotkách Brteč, Vanice, Sedlec, Janovičky a Nová Ves. Od roku 2001 jsou dále zásobovány pitnou vodou obce Zálší, Vračovice Orlov a sídelní jednotky Chotěšiny, Nořín a Orlov, a to přes stávající vodojem Pekárka, ke kterému byla přistavěna akumulační nádrž a dále přes nový vodojem Vračovice za spotřebištěm. Počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel: 14 879 Počet zásobovaných rekreantů: 436 Počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel / rekreantů Zpracovatel PRVK: OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí, aktualizace 2010 KÚ Pard. Kraje Aktualizováno: 3.5.2012
Stránka 1 z 8
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Slatina (karta obce: 14968_01) Vysoké Mýto - 11 671 / 180 Brteč - 94 / 10 Vanice - 84 / 12 Slatina - 393 / 22 Sruby - 400 / 0 Zámrsk + Nová Ves - 580 / 0 Janovičky - 120 / 30 Vraclav, Svatý Mikuláš - 520 / 48 Sedlec - 174 / 57 Domoradice - 170 / 57 Tisová - 220 / 20 Zálší - 181 / 0 Vračovice - 78 / 0 Orlov - 74 / 0 Chotěšiny - 65 / 0 Nořín - 55 / 0 Vodovod byl uveden do provozu ve Vysokém Mýtě po roce 1900 (v 50. letech byl provedena kompletní rekonstrukce), v Tisové v roce 1990, v Brtči v roce 1998, v Zámrsku v roce 1975, v Janovičkách v roce 1975, v Nové Vsi v roce 1975, v Domoradicích v roce 1980, ve Vanicích v roce 1996, ve Vraclavi v roce 1998 a v Sedleci roce 1998. Ze studny S-1 je veden armaturní kanál do evakuační stanice. Z evakuační stanice vede násoskový řad do hlavní čerpací stanice Hrušová. Z čerpací stanice je voda čerpána do Vysokého Mýta (konec ul. Žižkova) a odtud vede souběžně se zásobními řady výtlačný řad do vodojemu Vrcha. Z vodojemu Vrcha ovládající vyšší tlakové pásmo je voda přivedena zásobním řadem do spotřebiště Vysoké Mýto (konec ul. Žižkova). V souběhu s tímto vodovodním řadem je veden další řad, který slouží jako přepouštěcí do vodojemu Pleso. Z vodojemu Pleso ovládající nižší tlakové pásmo jsou vedeny dva zásobní řady do spotřebiště Vysoké Mýto. Z vodojemu Pleso je dále veden zásobní řad do spotřebiště Slatina, který pokračuje do spotřebiště Sruby. Část obce Sruby je zásobována přes čerpací stanici. Z přečerpávací stanice v přízemí původního vodojemu Vrcha je veden výtlačný řad do vodojemu Brteč za spotřebištěm. Z výtlačného řadu je provedeno odbočení, přes které je zásobováno spotřebiště Vanice. Z výtlačného řadu je provedeno další odbočení za účelem zásobování spotřebiště Domoradice, Vraclav a Sedlec. Z vodojemu Vrcha je přes část spotřebiště Vysoké Mýto plněn vodojem Zámrsk, odkud je zásobováno spotřebiště Zámrsk, Janovičky a Nová Ves. Z hlavní čerpací stanice Hrušová je pomocí dvou čerpadel plněn vodojem Pekárka, odkud je zásobováno spotřebiště Tisová. Zdroj vody - současný stav Zdrojem vody skupinového vodovodu Vysoké Mýto je zvodeň, jejímž kolektorem jsou vápnité pískovce nejvyšší etáže středního turonu v centrální části hydrogeologického rajónu 427 Vysokomýtská synklinála v lokalitě Pekla, v prostoru nejvýraznější přírodní drenáže struktury, vyvolané existencí bočně nepropustných tektonických linií pekelské a javornické. Popis jímacího objektu: Vodovod je zásobován vodou jímanou studní S1 situovanou v prameništi Cerekvice nad Loučnou- Pekla (okres Svitavy). Z hlediska stavebního se jedná o betonovou kruhovou studnu, o světlosti 3 000 mm a hloubce 5,3 m. Okraj studny s pracovní plošinou je situován asi 1,5 m nad původním povrchem terénu a do této výšky dosahuje také umělý násyp okolo studny (288,45 m n. m.). Celý objekt je zastřešen, cihlová nástavba je asi 3,7 m vysoká. Hladina vody je limitována kótou odběrných potrubí a udržuje se ve výšce cca 286,65 m n.m. Zvláštností objektu je, že je současně využíván pro zásobování dvou samostatných vodovodních skupin, a to skupinového vodovodu Vysoké Mýto a skupinového vodovod Záhoran. Vydatnost jímacího objektu: Využitelná vydatnost jímacího objektu činí minimálně 100 l/s při snížení hladiny na stav 1,5 ode dna studny. Jakost vody: Jakost vody byla posouzena na základě výsledků laboratorních analýz, pocházejících z období testovacích prací na studni a z následného vodárenského provozu. Z chemického hlediska se jedná se o podzemní vody alkalické reakce (Ø pH 7,4), tvrdou, Ca-HCO3 typu, s celkovou mineralizací okolo 450 mg/l. Další charakteristiky vody jsou následující: - z hlediska úplných fyzikálně - chemických rozborů provedených v letech 1994 – 2003 je kvalita vody po fyzikálně chemické stránce dlouhodobě stabilní s výjimkou koncentrace dusičnanů a berylia, při nedostatku rozpuštěného kyslíku ve vodě také dusitanů a amonných iontů, popř. zinku; - koncentrace dusičnanů je sledována dlouhodobě od roku 1979. Z počáteční hodnoty cca 26 mg/l dochází k setrvalému nárůstu až na současnou koncentraci téměř 40 mg/l. Jedinou výjimkou je období let 1983 a 1984, kdy po výrazném klimatickém suchu v roce 1982 došlo k poklesu koncentrace dusičnanů až na 12 mg/l. V posledních třech letech je u vzorků odebíraných přímo ze studny sledován opětovný nárůst koncentrace dusičnanů z 33 na 38 mg/l (Ø 36 mg/l). Nejvyšší mezná hodnota pro obsah dusičnanů v pitné vodě sice nebyla ve sledovaném období nikdy překročena, ale trend je setrvale vzestupný; - v období leden až říjen 1995 došlo k výraznému snížení nasycenosti podzemní vody kyslíkem (průměrná hodnota rozborů z tohoto období činí 35,62 % oproti dlouhodobému průměru 57,93 %), současně došlo v souvislosti s více anaerobním prostředím k výraznému nárůstu koncentrace dusitanů (průměrná hodnota rozborů z tohoto období, kdy bylo naměřeno všech 5 překročení limitu pro dusitany v pitné vodě, činí 0,623 mg/l oproti dlouhodobému průměru Zpracovatel PRVK: OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí, aktualizace 2010 KÚ Pard. Kraje Aktualizováno: 3.5.2012
Stránka 2 z 8
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Slatina (karta obce: 14968_01) 0,108 mg/l) a také k jedinému výkyvu v koncentraci amonných iontů, kdy dosáhla koncentrace NH4+ 0,54 mg/l; - v jisté souvislosti s koncentrací kyslíku a změnou oxidačně – redukčních podmínek je zřejmě koncentrace zinku v podzemní vodě, u kterého byly v období září až listopadu 1995 naměřeny 3 z celkových 4 nadlimitních hodnot (přes 8 mg/l); - koncentrace berylia překročila při jednom ze šesti provedených měření v průběhu let 1996 - 2003 nejvyšší meznou hodnotu a činila 260 ng/l; - jiné těžké kovy, specifické organické látky a nepolární extrahovatelné látky jsou ve vodách dokumentovány ve velmi nízkých koncentracích, hluboko pod limitními hodnotami; - z hlediska mikrobiologického vykazuje voda občasnou mírnou závadnost (koliformní bakterie a enterokoky). Celkově hodnotíme jímanou vodu jako vyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb. v rozsahu stanovovaných chemických ukazatelů. Nezbytné je její průběžné hygienické zabezpečení. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A1. Povolení k odběru vody a ochranná pásma: Rozhodnutím bývalého VčKNV Hradec Králové, odborem vodního a lesního hospodářství a zemědělství byl povolen následující odběr podzemní vody a stanovena tato ochranná pásma: Rozhodnutí: Vod/372/90-AB ze dne 12. 7. 1990 Množství: S-1 100 l/s Platnost: neomezena PHO: 1. a 2. stupně (v současné době probíhá proces přehodnocování ochranného pásma 2. stupně podle návrhu OHGS Ústí n.O. Správní řízení je dokončeno pro k.ú. Pekla a Cerekvice n.L.) Platnost: neomezena Rozhodnutím RŽP OkÚ Svitavy došlo k následujícímu navýšení odběrného množství: Rozhodnutí: ŽP/VH/199/2000/Ra ze dne 19. 9 2000 Množství: 15 l/s (pro vodovod Záhoran), resp. 250 000 m3/rok Platnost: do 31.12.2020 OP: 1. stupně Stanovení OP: ŽP/VH/199-I/2000/Ra ze dne 6. 11. 2000 OP: část 2. stupně Rozhodnutím RŽP OkÚ Svitavy došlo k následujícímu snížení odběrného množství ze zdroje S-1: Rozhodnutí: ŽP/VH/2002/2001/Ra ze dne 8.10.2001 Množství: S-1 810 000 m3/rok Rozhodnutím RŽP MěÚ Litomyšl došlo k následujícímu zvýšení odběrného množství ze zdroje S-1: Rozhodnutí: ŽP/VH/815/2003//Ra ze dne 16.12.2003 Množství: S-1 1 200 000 m3/rok Doplňující údaje: Původní zdroje vody pro vodovod Vysoké Mýto - studny „Vinice“ jsou v současné době vyřazeny z provozu a odběr vody je zajišťován pouze z vodního zdroje S-1 - Pekla. Podobně jsou vyřazeny ze systému zásobování vrty v lokalitě „Šnakov“, které byly využívány v době nedostatku vody v předcházejících letech (velký odběr vody pro SA). V zájmové lokalitě Cerekvice - Pekla se dále nachází vrt LO-15/4, který byl v roce 2000 - 2001 úspěšně testován za účelem jeho dalšího využití jako alternativního nebo doplňujícího zdroje vody skupinového vodovodu Vysoké Mýto. Úprava vody - současný stav Voda ze zdroje je k pitným účelům používána bez úpravy. Hygienicky je zabezpečována dávkováním plynného chlóru v čerpací stanici Hrušová zařízením typu ADVANCE a ve vodojemu Brteč je osazeno dávkovací zařízení typu MAGDOS pro spotřebiště Domoradice, Sedlec, Vraclav, Brteč a Vanice. Doprava vody - současný stav Ze studny S-1 je veden armaturní kanál do evakuační stanice. Z evakuační stanice vede násoskový řad do hlavní čerpací stanice Hrušová s akumulací o objemu 800 m3. Z čerpací stanice je voda čerpána horizontálními čerpadly do Vysokého Mýta (konec ul. Žižkova) a odtud vede souběžně se zásobními řady výtlačný řad do vodojemu Vrcha o objemu 5 500 m3. Z vodojemu Vrcha ovládající vyšší tlakové pásmo je voda přivedena zásobním řadem do spotřebiště Vysoké Mýto (konec ul. Žižkova). V souběhu s tímto vodovodním řadem je veden další řad, který slouží jako přepouštěcí do vodojemu Pleso. V ulici Žižkově přecházejí oba řady z AC na litinu. Z vodojemu Pleso o objemu 1000 m3 ovládající nižší tlakové pásmo jsou vedeny dva zásobní řady do spotřebiště Vysoké Mýto. Z vodojemu Pleso je dále veden zásobní řad do spotřebiště Slatina, který pokračuje do spotřebiště Sruby. Část obce Sruby je zásobována přes čerpací stanici. Z tohoto důvodu se vodojem Sruby nevyužívá. Z přečerpávací stanice v přízemí původního vodojemu Vrcha je veden výtlačný řad do vodojemu Brteč o objemu 500 m3 za spotřebištěm. Z výtlačného řadu je provedeno odbočení a přes redukční šachtu je zásobováno spotřebiště Vanice. Z výtlačného řadu je provedeno další odbočení za účelem zásobování spotřebiště Domoradice a přes redukční šachtu spotřebiště Vraclav a Sedlec. Z vodojemu Vrcha je přes část spotřebiště Vysoké Mýto plněn vodojem Zámrsk o objemu 250 m3, odkud je zásobováno spotřebiště Zámrsk, Janovičky a Nová Ves. Z hlavní čerpací stanice Hrušová je pomocí dvou čerpadel plněn vodojem Pekárka, odkud je zásobováno spotřebiště Tisová a od roku 2001 jsou rovněž zásobovány spotřebiště Zálší, Vračovice Orlov, Chotěšiny, Nořín a Orlov. Z tohoto důvodu byla k vodojemu Pekárka přistavěna Zpracovatel PRVK: OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí, aktualizace 2010 KÚ Pard. Kraje Aktualizováno: 3.5.2012
Stránka 3 z 8
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Slatina (karta obce: 14968_01) akumulační nádrž o objemu 250 m3 a byl vybudován vodojem Vračovice o objemu 250 m3 za spotřebištěm. Evakuační stanice: - strojovna je vystrojena vývěvou (2 ks) a ATS - rok uvedení do provozu: 1984 Hlavní čerpací stanice Hrušová s akumulací o objemu 800 m3 - (1+1, 1+2, 1, 1+1): - je umístěna po pravé straně silnice III. tř. Hrušová - Tisová - je rozdělena na strojovnu, pomocné provozy, chlorovnu, armaturní prostor, akumulační prostor s akumulačními nádržemi (300 m3 a 500 m3) - jsou osazena čerpadla (1+1) typu 200 AFG, Q = 100 l/s, H = 15 m - je osazeno čerpadlo typu (1 Vysoké Mýto) typu CVE 200, Q = 100 l/s, H = 100 m - jsou osazena čerpadla (1+1 Vysoké Mýto) typu CVE 150, Q = 75 l/s, H = 100 m - jsou osazena čerpadla (1+1 Tisová) typu CVX 125.8, Q = 4 l/s, H = 60 m - rok uvedení do provozu: ČS pro spotřebiště Tisová: - v hlavní čerpací stanici Hrušová jsou umístěna čerpadla pro plnění vodojemu Pekárka - rok uvedení do provozu: 1989 Čerpací stanice Vrcha - 1+1: - je osazeno čerpadlo typu 65-CVX-3-00, Q = 14 l/s, H = 90 m - je osazeno čerpadlo typu CVX 50, Q = 8 l/s, H = 90 - rok uvedení do provozu: 1997 Čerpací stanice Sruby: - je osazeno čerpadlo typu HYDROVAR s plynulou regulací otáček - rok uvedení do provozu: 1999 Vodojemy - současný stav Vodojem Vrcha (VTP): - původní vodojem - zemní tříkomorový o objemu 1 500 m3 (3 x 500 m3). Vodojem byl uveden do provozu v roce 1952. Max hladina 352,50 m n.m. Dno vodojemu 348,50 m n.m. - nový vodojem - zemní dvoukomorový o objemu 4 000 m3 (2 x 2000 m3). Vodojem byl uveden do provozu v roce 1984. Max hladina 353,60 m n.m. Dno vodojemu 348,50 m n.m. Původní a nový vodojem zásobují část Vysokého Mýta, Zámrsk, Novou Ves a Janovičky. Vodojem Pleso (NTP): - původní vodojem - zemní jednokomorový o objemu 400 m3. Vodojem byl uveden do provozu v roce 1903. Max hladina 316,16 m n.m. Dno vodojemu 312,16 m n.m. - nový vodojem - zemní jednokomorový o objemu 600 m3. Vodojem byl uveden do provozu v roce 1950. Max hladina 316,16 m n.m. Dno vodojemu 312,16 m n.m. Původní a nový vodojem zásobují část Vysokého Mýta, Slatinu a Sruby. Vodojem Brteč: - zemní dvoukomorový o objemu 500 m3 (2 x 250 m3). Vodojem byl uveden do provozu v roce 1996. Max hladina 425,10 m n.m. Dno vodojemu 421,60 m n.m. Zásobuje spotřebiště Domoradice, Vraclav, Sedlec, Brteč, Vanice. Vodojem Zámrsk: - zemní jednokomorový o objemu 250 m3. Vodojem byl uveden do provozu v roce 1975. Max hladina 315,80 m n.m. Dno vodojemu 312,50 m n.m. Zásobuje spotřebiště Zámrsk, Janovičky a Novou Ves. Vodojem Sruby: - nevyužívá se Vodojem Pekárka: - původní vodojem - zemní jednokomorový o objemu 250 m3. Vodojem byl uveden do provozu v roce 1975. Max hladina není známa Dno vodojemu není známo - nová komora - zemní jednokomorový o objemu 250 m3. Nová komora uvedena do provozu v roce 2001. Max hladina není známa Dno vodojemu není známo Původní vodojem a nová komora zásobují spotřebiště Tisová, Zálší, Vračovice Orlov, Nořín, Orlov a Chotěšiny. Vodojem Vračovice: - zemní jednokomorový o objemu 250 m3. Vodojem uveden do provozu v roce 2001. Max hladina není známa Dno vodojemu není známo Zásobuje spotřebiště Zálší, Vračovice Orlov, Nořín, Orlov a Chotěšiny. Akumulační nádrž u ČS Hrušová o objemu 800 m3: - byla uvedena do provozu v roce 1984. Vodovodní síť - současný stav Zpracovatel PRVK: OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí, aktualizace 2010 KÚ Pard. Kraje Aktualizováno: 3.5.2012
Stránka 4 z 8
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Slatina (karta obce: 14968_01) Délka vodovodní sítě Slatina bez přípojek celkem: 4,101 km Počet přípojek: 110 ks Požární voda - zajištěna z vodovodu Zhodnocení současného stavu Množství vody ve vodním zdroji je pro stávající počet vodou zásobovaných obyvatel dostatečné. Kvalita vody je po hygienickém zabezpečení v souladu s vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody a v souladu s vyhláškou č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně. Výrazným rizikovým faktorem je koncentrace dusičnanů (kolem 40 mg/l) a zvyšující se tvrdost vody. Objem akumulované vody ve vodojemech zabezpečí pokrytí minimálně 60 % maximální denní potřeby vody. Současný stav vodovodních řadů neodpovídá platným normám po stránce technického uspořádání, možnosti manipulace na síti a vnitřních průměrů potrubí (použito potrubí z AC DN 300 v délce 2 x 1,600 km (VDJ Vrcha - okraj spotřebiště), z AC DN 300 v délce 2 x 0,350 km (úsek v ul Žižkova). Průměrné stáří horního tlakového pásma je cca 60 let, řad ze Srubů do Slatiny z AC DN 150 v délce 1,450 km). Celý systém skupinového vodovodu Vysoké Mýto je napojen pomocí radiového systému Conel na centrální dispečink provozovatele vodovodu v provozní budově VaK Vysoké Mýto, s.r.o. Vodovod je zaveden do všech částí zásobovaného města, obcí a sídelních jednotek s tím, že obec Vraclav má zájem na připojení dalších obyvatel (nová výstavba 11 RD).
D.2
ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ
Návrh VaK Vysoké Mýto, s.r.o.: 1) Vodojem Vrcha 3 x 500 m3 - rekonstrukce stavebního stavu akumulačních nádrží a vnitřních armaturních prostor vodojemu Odůvodnění: netěsnost nádrží 2) Vodojem Pleso o objemu 400 m3 - kompletní rekonstrukce stavební část, vodojemu Odůvodnění: stáří, špatný stavební stav Přepočet vodovodní sítě Vysoké Mýto (04/1998): - bylo provedeno zhodnocení akumulací (5 500 m3 - VDJ Vrcha, 1000 m3 - VDJ Pleso, 500 m3 VDJ Brteč, 250 m3 VDJ Zámrsk, 250 m3 se závěrem, že stávající akumulace svoji velikostí plně odpovídají i pro výhled Plán rekonstrukcí a oprav vodohospodářských zařízení ve správě Vodovodů a kanalizací Vysoké Mýto, s.r.o.: 1) Povodňová ochrana prameniště Pekla a ČS Podle studie "Ochrana prameniště Pekla a čerpací stanice před Q100" zpracované Agroprojekcí Vysoké Mýto v 08/1997 je navrženo vytvoření ochranných hrázek a zdí kolem prameniště a ČS a úprava stávajících šachet osazením kanálových šoupátek a vytvoření vnitřní povrchové kanalizace s přečerpáváním při zvýšených vodních stavech ve vodoteči. Termín realizace: do 2005 náklady: 2 786 tis. Kč Projektová dokumentace: zpracována 1997 2) Optimalizace jímacího území Pekla - bylo provedeno testování stávajícího vrtu LO-15/4, který je situován na jižním okraji jímacího území Cerekvice nad Loučnou - Pekla z důvodu možnosti jeho využití. 3) Rekonstrukce přívodních řadů VDJ Vrcha - Vysoké Mýto, regulace tlaku - z AC DN 300 v celkové délce 3,900 km (současný stav je vyhodnocen ve studii "Vysoké Mýto - přepočet vodovodní sítě" vypracované společností Multiaqua s r.o. Hradec Králové v 04/1998) Rozsah stavby: - úsek VDJ Vrcha - okraj spotřebiště - z LT DN 300 v délce 2 x 1,600 km - redukční šachta na okraji spotřebiště - snížení tlaku v horním tlakovém pásmu o cca 0,1 - 0,15 MPa - úsek v Žižkově ulici - z LT DN 300 v délce 2 x 0,350 km Odůvodnění: poruchovost AC potrubí, AC nemá atest pro pitnou vodu Termín realizace: do 2004 4) Zkapacitnění zásobních řadů dolního tlakového pásma vodovodu Vysoké Mýto z VDJ Pleso (současný stav je vyhodnocen ve studii "Vysoké Mýto - přepočet vodovodní sítě" vypracované společností Multiaqua s r.o. Hradec Králové v 04/1998) Rozsah stavby: - zásobovací řad z LT DN 300 v délce 1,250 km + řízené přepouštění ze sítě vyššího tlakového pásma Odůvodnění: nedostatečná kapacita zásobních řadů (tlakové ztráty činí cca 90 %), nepříznivé výškové umístění vodojemu "Pleso" Termín realizace: do 2004 5) Rekonstrukce vodovodu Vysoké Mýto - ul. Českých bratří, přepouštěcí šachta ul. Generála Závady (současný stav je vyhodnocen ve studii "Vysoké Mýto - přepočet vodovodní sítě" vypracované společností Multiaqua s r.o. Hradec Králové v 04/1998) Rozsah stavby: - řad z PVC (PE) 160 mm v délce 0,330 km - přepouštěcí šachta - bude osazena redukčním ventilem a stávající neřízené přepouštění bude zrušeno Zpracovatel PRVK: OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí, aktualizace 2010 KÚ Pard. Kraje Aktualizováno: 3.5.2012
Stránka 5 z 8
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Slatina (karta obce: 14968_01) Odůvodnění: nedostatečná kapacita zásobních řadů (tlakové ztráty činí cca 90 %), nepříznivé výškové umístění vodojemu "Pleso" Termín realizace: 2001 Dokumentace stavby: bude zpracována v roce 2001 6) Rekonstrukce vodovodní sítě Vysoké Mýto (současný stav je vyhodnocen ve studii "Vysoké Mýto - přepočet vodovodní sítě" vypracované společností Multiaqua s r.o. Hradec Králové v 04/1998) Rozsah stavby: - Rekonstrukce a opravy řadů Termín realizace: dle provozních potřeb a finančních prostředků 7) Propojení vodovodu Vysoké Mýto - Hrušová Rozsah stavby: - řad z PVC 110 mm v délce 1,600 km Termín realizace: do 2004 8) Přeložka přívodního řadu do VDJ Pleso a násoskových řadů ve Vysokém Mýtě Rozsah stavby: I. etapa - přívodní řad DN 250 v délce 0,185 km + 0,050 km - násoskový řad DN 300 v délce 0,185 km + 0,050 km II. etapa - přívodní řad DN 250 v délce 0,255 km - násoskový řad DN 300 v délce 0,255 km Termín realizace: 2004 Projektová dokumentace: zpracována 1996 9) Zásobování lokality Vysoké Mýto - Vinice (navrženy 3 varianty - nutno posoudit) Rozsah stavby: - rozvodné řady DN 50 - 80 v délce cca 2,100 km - AT stanice (Q = cca 7 m3/h, H = 30 m (např. HYDROVAR s regulací otáček) Termín realizace: v závislosti na stavu hladin a kvalitě vody v domovních studních 10) Výměna zásobního řadu z VDJ Pleso do Slatiny Rozsah stavby: - zásobní řad z PVC (PE) 160 mm v délce 1,450 km Odůvodnění: poruchovost AC potrubí, AC nemá atest pro pitnou vodu Termín realizace: 2006 11) Zásobování lokality plánované bytové výstavby mezi ulicemi Pivovarská - Rokycanova (současný stav je vyhodnocen ve studii "Vysoké Mýto - přepočet vodovodní sítě" vypracované společností Multiaqua s r.o. Hradec Králové v 04/1998) Rozsah stavby: - vodovodní řady DN 80 - 200 v délce 0,600 km Termín realizace: v závislosti na výstavbě v řešené lokalitě 12) Rekonstrukce výtlačného řadu z ČS Hrušová do VDJ Vrcha Rozsah stavby: - výtlačný řad z tvárné litiny DN 400 v délce 5,600 km Termín realizace: 2014 Navrhované řešení Zdroj vody: V důsledku podmíněně vyhovující jakosti vody ve srovnání s vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, navrhujeme postupnou náhradu stávajícího zdroje S-1 nevyužívaným zdrojem vody – vrtem LO-15/4, využívající nižší střednoturonskou zvodeň s mimořádně příznivou jakostí vody. S ohledem na nedostatečnou ochranu a zabezpečenost jímacího objektu S-1, resp. hlavní čerpací stanice Hrušová navrhujeme jejich technickou úpravu a zabezpečení (protipovodňovou ochranu). Úprava vody: I v případě navrhovaného využití vrtu LO-15/4 bude zachován současný stav, kdy je voda ve vodovodní síti pouze hygienicky zabezpečována chlorací. Doprava vody: V případě navrhovaného využití vrtu LO-15/4 budou využity stávající čerpací stanice, navíc realizovaná nová čerpací stanice o Q = 70 l/s a H = do 60 m, která bude dopravovat vodu z nového zdroje do stávající hlavní čerpací stanice Hrušová. Vodojemy: S ohledem na vyhovující stav vodojemů a dostatečnou minimálně 60 % zabezpečenost maximální denní potřeby vody v roce 2015 nenavrhujeme, s výjimkou běžné údržby, změnu současného stavu. Vodovodní síť: Součástí plánovaného rozvoje skupinového vodovodu je i návrh rekonstrukce stávajících vodovodních řadů. Do navrhovaného plánu rekonstrukce vodovodní sítě jsme zařadili úseky, které byly posouzeny jako nevyhovující, Zpracovatel PRVK: OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí, aktualizace 2010 KÚ Pard. Kraje Aktualizováno: 3.5.2012
Stránka 6 z 8
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Slatina (karta obce: 14968_01) s respektováním požadavků provozovatele VaK Vysoké Mýto, s.r.o. Stávající nevyhovující stav potrubí skupinového vodovodu se navrhuje zlepšit výměnou nevyhovujícího trubního materiálu za potrubí z PVC nebo v důležitých komunikacích tvárnou litinou. Jedná se o řady AC DN 150 o délce 1,45 km. Rekonstrukce je navržena v letech 2004 až 2015.
D.3
NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje)
V případě havárie na jímacím objektu S-1 skupinového vodovodu Vysoké Mýto bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajišťováno dodávkou vody z nevyužívaného zdroje LO-15/4, pokud bude zajištěna zdravotní nezávadnost jímané vody. V případě větších poruch nebo havárií na vodovodním systému bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajištěno dodávkou pitné vody z nepoškozeného vodovodního systému s kapacitně dostatečnými zdroji, tj. ze skupinového vodovodu Choceň – profil Choceň (popř. Dvořisko), dovozová vzdálenost asi 6 km. V obou případech budou pro nouzové zásobování využívány i domovní studny, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě.
E. KANALIZACE A ČOV E.1
POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU
Kanalizace - současný stav V roce 2010 byla v obci dokončena stavba splaškové kanalizace dle návrhu PRVK. Odpadní vody jsou dopravovány výtlakem na ČOV Vysoké Mýto.
E.2
POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU
Obec Slatina uvažuje spolu s Obcí Sruby o napojení na ČOV Vysoké Mýto. Navrhované řešení Navrhujeme společné odvedení odpadních vod z obcí a sídelních jednotek Sedlec, Vraclav, Zámrsk, Nová ves, Janovičky. Slatina a Sruby na centrální ČOV Vysoké Mýto. Bude se jednat o kombinaci gravitační a tlakové kanalizace. Návrh vychází z několika získaných údajů: - velká nevyužitá kapacita ČOV Vysoké Mýto - v sídelních jednotkách Vraclav a Sedlec není vhodný recipient pro vypouštění odpadních vod (problémy jsou zde s občasným nárazový přítok z přívalových dešťů, jarního tání) - v Zámrsku by bylo nutno navrhnou centrální ČOV v záplavovém území - relativní blízkost napojovaných obcí – možnost společného výtlaku - menší náklady na provoz než při provozování několika ČOV v jednotlivých sídelních jednotkách Ve všech obcích bude po prohlídce maximálně využito stávající vhodné kanalizace, která bude doplněna o odlehčovací komory přívalových vod (OK). V případě nevyhovění stávající kanalizace požadavkům ČSN 756114 (EN 1610) Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení bude této kanalizace využito k odvedení srážkových vod. Z obce Sruby bude odpadní voda čerpána do obce Slatina výtlakem PVC DN 80 – délka 0,85 km. Z obce Slatina bude odpadní voda čerpána výtlakem PVC DN 100 – délka 0,75 km přes řeku Loučnou, kde bude provedeno napojení do společného výtlaku (PVC DN 150-200, délka 0,75 km) vedoucího ze Zámrsku na centrální ČOV Vysoké Mýto. Odpadní voda od všech obyvatel bude odvedena na centrální ČOV Vysoké Mýto. Odvedení dešťových vod zůstane zachováno v současné podobě. - Nová kanalizace je navržena následujícím způsobem: rekonstrukce cca 1 km stávající kanalizace za PVC DN 300 PVC o délce 1 km + nová kanalizace splašková PVC DN 300 – délka 0,825 km + OK + 3 x ČS (2 x do 5 l/s, výtlačná výška do 10 m, 1 x do 10 l/s, výtlačná výška do 20 m). Realizace kanalizace se předpokládá v letech 2008 - 2012. V cílovém roce 2015 bude počet stávajících a nově napojených obyvatel: - na ČOV - 400 - na DČOV - 0 - na septiky se zem.filtrem - 0 - na jímky - 0
AKTUALIZACE - poznámky: Zpracovatel PRVK: OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí, aktualizace 2010 KÚ Pard. Kraje Aktualizováno: 3.5.2012
Stránka 7 z 8
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Slatina (karta obce: 14968_01) Datum aktualizace: 3.5.2012
Popis: Aktualizace 2010
Zpracovatel PRVK: OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí, aktualizace 2010 KÚ Pard. Kraje Aktualizováno: 3.5.2012
Stránka 8 z 8
