Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Běstovice (karta obce: 00323_01)
A. NÁZEV OBCE Běstovice
Název části obce (ZSJ): Kód části obce PRVK: Název obce: Kód obce (IČOB):
3611.5314.004.01 Běstovice 00323 (553760)
Číslo ORP3 (ČSÚ): Název ORP3:
1252 (5314) Vysoké Mýto
Kód OPOU2 ČSÚ:
53141
Název OPOU2:
Choceň
A.1
Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: 3611.5314.004.01
Název části obce: Běstovice
Kód části obce PRVK:
IČOB obce obce ÚIR:
00323
553760
B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1
ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)
V obci Běstovice (283 - 298 m n.m) žije 448 trvale bydlících obyvatel a 21 rekreantů (z toho v osadě Darebnice 13 trvale bydlících obyvatel a 17 rekreantů). Ve výhledu k roku 2015 se uvažuje s 475 trvale bydlícími obyvateli a 25 rekreanty (z toho v osadě Darebnice 15 trvale bydlících obyvatel a 17 rekreantů). Obec leží v CHOPAV Východočeská křída a do kat. území Běstovice zasahuje Přírodní park "Orlice" a OP vodního zdroje 1. a 2. stupně Choceň. Obec má střední věkový průměr obyvatel, pracovní příležitosti se nacházejí v obci a mimo obec. V Běstovicích je 122 nemovitostí (z toho 1 chalupa) a 5 chat. Průmyslové a zemědělské podniky v obci: - Správa a údržba silnic Ústí nad Orlicí (26 zaměstnanců) - Zemědělské služby a.s. (110 zaměstnanců) - AGROBEST s.r.o. (20 zaměstnanců) - ŽPSV a.s. Borohrádek (18 zaměstnanců) - AGRO a.s. (96 zaměstnanců) - Kastabit (25 zaměstnanců) - AG Skořenice a.s. - zemědělská výroba, 130 ks telat-v r.2007 až 200 ks telat (23 zaměstnanců)
C. PODKLADY Dotazník k PRVKÚC Informace OÚ Běstovice Informace VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. Koncepce VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. do roku 2005 Provozní řád vodovodu Povolení k odběru podzemních vod Realizační projekt OP vodního zdroje - Choceň (12/2000) Kanalizační řád Běstovice Povolení k vypouštění odpadních vod US Běstovice (1996)
D. VODOVODY D.1
POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
Vodovod - současný stav Vlastníkem a provozovatelem skupinového vodovodu Choceň je VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. Skupinový vodovod zásobuje pitnou vodou obyvatele, průmysl a ostatní odběratele ve městě Choceň, v obci Skořenice včetně Vrchoviny, Běstovice a v sídelní jednotce Dvořisko. Počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel - 9 262 - z toho v Chocni - 8 500 - v Běstovicích - 286 - ve Skořenicích včetně Vrchoviny - 300 - ve Dvořisku - 176 Počet zásobovaných rekreantů - 128 - z toho v Chocni - 120 Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 11.1.2015
Stránka 1 z 5
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Běstovice (karta obce: 00323_01)
- v Běstovicích - 0 - ve Skořenicích včetně Vrchoviny - 0 - ve Dvořisku - 8 Voda ze zdroje je násoskou stažena do studny pod ČS Choceň. Z ČS Choceň je voda čerpána do vodojemu Choceň, odkud je veden gravitační řad do spotřebiště Choceň a přes rozvodné řady v Chocni je zásobováno spotřebiště Dvořisko. Z vodojemu Choceň je dále veden samostatný gravitační řad do spotřebiště Vrchovina, odbočkou z přívodního řadu mezi vodojemem Choceň a Vrchovinou je zásobováno spotřebiště Běstovice a z odbočky přívodního řadu na Vrchovinu je zásobováno spotřebiště Skořenice. Spotřebiště Běstovice lze dále zásobovat okruhem ze spotřebiště Choceň. Zdroj vody - současný stav Zdrojem vody je kvartérní zvodeň, jejímž kolektorem jsou štěrkopískové sedimenty údolní terasy řeky Tichá Orlice. Tento kolektor obsahuje jednak primární vodu kvartérních náplavů, jednak se v něm druhotně akumuluje podzemní voda, drénovaná do údolní terasy ze severovýchodního křídla vysokomýtské synklinály v území severně od Chocně. Jímací oblast je součástí hydrogeologického rajónu 427 Vysokomýtská synklinála. Popis jímacích objektů: Jímacími objekty vodovodu jsou čtyři hydrogeologické vrty, označené JV – 1, JV – 2, JV – 3 a JV – 4. Hloubeny byly v červenci – srpnu 1968 a jsou umístěné v pravobřežní části údolní nivy Orlice severně od Chocně. Parametry jímacích objektů jsou uvedeny v následující tabulce: označení objektu // hloubka (m) // vydatnost (l/s) // snížení (m) // prům. terénu)- plné // perforované
ění zárubnice (m od
JV – 1 // 12,00 // 27,27 // 3,50 // 377 // 0 – 3,7; 10,7 – 12,0 // 3,7 – 10,7 JV – 2 // 12,20 // 28,13 // 3,50 // 377 // 0 – 3,75; 9,75 – 12,2 // 3,75 – 9,75 JV – 3 // 12,50 // 28,13 // 3,50 // 377 // 0 – 3,5; 10,5 – 12,5 // 3,5 –10,5 JV – 4 // 12,20 // 36,00 // 2,00 // 377 // 0 – 3,5; 10,5 – 12,5 // 3,5 – 10,5 Z dokumentace vrtů vyplývá geologický profil, velmi podobný ve všech vrtech. Přibližně do hloubky 2 m (ve vrtech JV – 3,4) až 4 m(vrty JV – 1,2) pod úrovní terénu se nacházejí písčité jíly až písky s proměnlivým stupněm zahlinění nebo zajílování, kryté 0,2 – 0,3 m mocnou vrstvou humusovitých hlín. Pod nimi byly do hloubky 10,0 – 10,5 m dokumentovány čisté štěrkopísky. Skalní podloží uvedených kvartérních sedimentů tvoří měkké písčité slínovce svrchnoturonského stáří. V prostoru pod čerpací stanicí byla dodatečně vybudována širokoprofilová studna z monolitického betonu (průměr 5 m, hloubka 9,5 m), která je využívána jako centrální sběrná. Vrty JV – 1 až JV – 4 jsou do širokoprofilové studny napojeny násoskou. Vydatnost jímacích objektů: Úhrnná využitelná vydatnost jímacích objektů byla stanovena na 119 l/s. Jakost vody: Jakost surové vody byla posuzována na základě statistického vyhodnocení laboratorních analýz vzorků surové vody, poskytnutého provozovatelem vodovodu. Vzhledem ke způsobu jímání podzemních vod násoskou, která propojuje všechny jímací vrty, reprezentují odebírané vzorky jakost vody po smísení ze všech objektů. Jakost vody v jednotlivých vrtech ani jejich podíl na celkovém množství jímané vody nelze zjistit. Z výsledků analýz vyplývá, že jímaná voda je dosti tvrdá, slabě alkalické až alkalické reakce, Ca-HCO3 až Ca-HCO3-SO4 typu, s průměrnou celkovou mineralizací necelých 430 mg/l. Požadavkům vyhlášky č. 252/2004 Sb. Vyhovují z chemického hlediska, až na výjimky, všechny analyzované složky. Mezi výjimky patří zvýšená hodnota amonných iontů (1 vzorek z 23), hliníku (2 vzorky z 18), olova (2 vzorky z 23), zinku (1 vzorek ze 17) a železa (1 vzorek z 19). Nejzávažnější je však současná zvýšená koncentrace atrazinu v podzemní vodě. Z hlediska mikrobiologického vykazuje voda občasnou přítomnost koliformních bakterií, enterokoků, případně živých organismů. V delších časových řadách byly hodnoceny složky, které jsou z hlediska jakosti jímané vody rizikové (např. dusičnany), nebo které mají význam pro zpřesnění geneze vody (sírany, chloridy, vodivost, tvrdost). Z těchto výsledků vyplývají následující poznatky: - koncentrace dusičnanů, jako nejvíce rizikového prvku jakosti vod, se zvyšuje z úvodních hodnost v rozmezí 10 – 20 mg/l z počátku 80-tých let na současných cca 40 mg/l s rozkyvy ± 10 mg/l. Od roku 1989 je však stav víceméně setrvalý a koncentrace dusičnanů je závislá na zákonitostech časově-prostorového režimu podzemních vod; - obdobný vývoj je pozorovatelný u ukazatele, který výrazně ovlivňuje užitkové vlastnosti vody v domácnostech, a to hodnota celkové tvrdosti. Její současná absolutní hodnota (kolem 18° N) již působí problémy při praní prádla, mytí nádobí, provozu plynových karem apod.; - hodnota vodivosti, která patří mezi geneticky významné ukazatele jakosti podzemní vody, vykazuje mírně se snižující trend s tím, že i její kolísání je závislé na časověprostorovém režimu podzemních vod; - vývoj koncentrace chloridů, které rovněž patří mezi geneticky významné složky podzemní vody, má oproti dusičnanům obrácený trend. Z úvodních 30 – 38 mg/l na počátku 80-tých let se jejich koncentrace trvale snižuje na současnou hodnotu kolem 26 mg/l a kolísání je obdobně jako v případě dusičnanů a vodivosti vázáno na zákonitosti časově-prostorového režimu podzemních vod. Celkově hodnotíme jímanou vodu jako nevyhovující až podmíněně vyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb. Z důvodů nepřípustné koncentrace atrazinu v jímané podzemní vodě Nezbytné je dále její průběžné hygienické zabezpečení. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. Zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A3. Povolení k odběru vody a ochranná pásma: Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 11.1.2015
Stránka 2 z 5
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Běstovice (karta obce: 00323_01)
Rozhodnutí: ŽP/532/99/231.8-D/130 ze dne 07.03.2000 Množství: 70 l/s, 880 000 m3/rok Platnost: do 31.12.2010 OP: 1. stupně Platnost: na dobu neurčitou Doplňující údaje: V Pelinách se nachází skupina hydrogeologických vrtů s příznivou jakostí vody, s nízkým stupněm její zranitelnosti a s vydatností přes 100 l/s. Úprava vody - současný stav Voda je k pitným účelům používána bez úpravy. Hygienicky je zabezpečována dávkováním koncentrovaného roztoku chlornanu sodného dávkovačem typu MAGDOS JESCO MK 2 do výtlaku v ČS. Doprava vody - současný stav ČS Choceň - 3: - jsou osazena 3 čerpadla - rok uvedení do provozu není znám Vodojemy - současný stav Vodojem Choceň: Podzemní jednokomorový o objemu 1500 m3. Vodojem má rozšířenou armaturní komoru pro původní plánované osazení AT stanice za účelem zásobování osady Hemže. Vodojem byl uveden do provozu v roce 1974. Max hladina 353,00 m.n.m. Dno vodojemu 348,50 m.n.m. Vodovodní síť - současný stav Délka vodovodní sítě Běstovice bez přípojek: 3,366 km Přípojky Běstovice celkem: 74 ks v celkové délce 0,963 km Celková délka vodovodní sítě skupinového vodovodu Choceň bez přípojek činí 35,668 km. Požární voda - zajištěna z vodovodu. Zhodnocení současného stavu Množství vody ve vodním zdroji je pro stávající počet vodou zásobovaných obyvatel dostatečné. Kvalita vody není po hygienickém zabezpečení v souladu s vyhláškou č. 254/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly a v souladu s vyhláškou č. 307/2002Sb., o radiační ochraně. Důvodem je vyšší koncentrace atrazinu, významným rizikovým faktorem je dále zvýšený obsah dusičnanů a vzrůstající tvrdost vody. Objem akumulované vody ve vodojemech nezabezpečí pokrytí minimálně 60 % maximální denní potřeby vody. Současný stav vodovodních řadů neodpovídá platným normám po stránce technického uspořádání, možnosti manipulace na síti a vnitřních průměrů potrubí (řad z AC DN 300 v délce 3,136 km, z rPE 6/4" v délce 0,173 km, z AC DN 200 v délce 2,470 km). Vodovod je zaveden do všech částí zásobovaného města (kromě části Křepče), obcí a sídelních jednotek. Vodovod je napojen na centrální dispečink provozovatele vodovodu. Individuální zásobování vodou V obci Běstovice je 112 trvale bydlících obyvatel a 17 rekreantů v osadě Darebnice zásobováno vodou individuálně z domovních studní. Množství vody je dostatečné o neznámé kvalitě (zřejmě vyšší obsah dusičnanů a lokálně atrazinu).
D.2
ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ
Koncepce VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. do roku 2005: Postupná rekonstrukce oplocení prameniště Choceň – Běstovice v celkové délce 1,000 km Návrh rekonstrukce: - Rozšíření akumulace stávajícího vodojemu o min. 750 m3 v souvislosti se vzrůstající potřebou vody rozšiřujícího se průmyslu. Termín realizace: 2003 – 2005 Náklady odhad: 12 000 tis. Kč - Dle sdělení provozního střediska v Chocni by bylo možno osadit ve VDJ Choceň AT stanici za účelem zásobování lokality Tocháčkův kopec. - Vybudování propojovacího řadu (zokruhování sítě) z oblasti Lhota s průmyslovou zónou ve směru na Vysoké Mýto z PVC 160 mm v délce 0,600 km - Termín realizace: 2003 - 2004 Náklady odhad: 2 200 tis. Kč Návrh VaK Jablonné nad Orlicí, a.s.: 1) Rekonstrukce výtlačného řadu z ČS do VDJ Choceň z AC DN 300 v délce 3,136 km Odůvodnění: nevyhovující materiál 2) Rekonstrukce zásobního řadu z VDJ Choceň do Vrchoviny z AC DN 200 v délce 2,470 km Odůvodnění: nevyhovující materiál 3) Rekonstrukce řadu z litiny DN 200 (ul. Ruská) Odůvodnění: nekvalitní polská litina 4) Rekonstrukce zásobního řadu z oceli DN 100 (oblast Paraple) Odůvodnění: nekvalitní materiál 5) Propojení průmyslové oblasti Dvořisko s oblastí Lhota Odůvodnění: zajištění plynulé dodávky vody 6) Propojení vodovodní sítě s průmyslovou zónou Dvořisko Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 11.1.2015
Stránka 3 z 5
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Běstovice (karta obce: 00323_01)
Městský úřad Choceň: Je potřeba rozšířit - zrekonstruovat vodovodní řady v těchto ulicích: Újezdská, Vostelčice – nové sídliště pro cca 40 RD, průmyslová oblast – budoucí tvorba průmyslové zóny. Navrhované řešení Zdroj vody: V důsledku nevyhovující jakosti vody ve srovnání s vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly, navrhujeme testovací práce na stávajících nevyužitých zdrojích Peliny a vybudování nového jímacího objektu zdroje vody o hloubce 200 m, využívajícího spodnoturonskou zvodeň. Úprava vody: V důsledku změny koncepce zásobování vodou předpokládáme na nových zdrojích novou úpravnu vody – odželeznění o kapacitě Q = do 100 l/s. Doprava vody: V důsledku změny současného stavu dopravy vody navrhujeme realizovat novou čerpací stanici o Q = do 100 l/s a H = nad 60 m, která bude vodu čerpat z nových zdrojů do vodojemu. Vodojemy: V důsledku nedostatečné minimálně 60 % zabezpečenosti maximální denní potřeby vody v roce 2015 navrhujeme přístavbu další komory vodojemu o objemu 900 m3. Vodovodní síť: Současný stav vodovodní sítě je vyhovující a s výjimkou běžné údržby a rekonstrukcí nenavrhujeme žádné změny. S ohledem na změnu koncepce v zásobování vodovodu navrhujeme rozšíření vodovodní sítě v letech 2006 až 2009 o výtlačné řady 2 x LT DN 200 o délce 1,2 km z nových zdrojů do vodojemu Choceň. S ohledem na plánované rozšíření zástavby navrhujeme rozšíření vodovodní sítě v letech 2010 až 2015 o řady PVC DN 100 o délce 1 km.
D.3
NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje)
V případě havárie na jímacím objektu skupinového vodovodu Choceň bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajišťováno dovážkou vody z nevyužívaného zdroje LO-5/4 Peliny, pokud bude zajištěna zdravotní nezávadnost jímané vody. Dovozová vzdálenost činí 3 km. V případě větších poruch nebo havárií na vodovodním systému bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajištěno dodávkou pitné vody z nejbližšího nepoškozeného vodovodního systému, v tomto případě ze skupinového vodovodu Vysoké Mýto (dovozová vzdálenost z VDJ Pleso do 8 km). Ve všech případech budou pro nouzové zásobování využívány i domovní studny, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě.
E. KANALIZACE A ČOV E.1
POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU
Kanalizace - současný stav V obci Běstovice je vybudovaná kanalizace. Je zde realizovaná dílčí stoka jednotné kanalizace odvádějící odpadní vody od jednotlivých nemovitostí do Teplického potoka. Produkované odpadní vody jsou do kanalizace vypouštěny převážně přes septiky u jednotlivých nemovitostí. Kanalizací je odváděno velké množství balastních vod. Na kanalizaci je přes septik připojeno 389 trvale bydlících obyvatel a 4 rekreanti. Vlastníkem a provozovatelem kanalizace je Obec Běstovice. V osadě Darebnice není veřejná kanalizace. Jednotná kanalizace celkem: 1,874 km Rok uvedení do provozu: 1975, 1977 Přípojky Běstovice celkem: 98 ks Na kanalizaci je vybudována ČS Běstovice, která dopravuje odpadní vodu z ČS do kmenové stoky. V ČS je osazeno čerpadlo s výtlakem 1,5 - 2 m a kapacitou 1 x 100 l/s. Výtlačný řad: litina DN 100, délka 0,005 km Dotčená vodoteč: Teplický potok, 1-02-02-067 Počet výustí: 1 Čištění odpadních vod - současný stav V Běstovicích není centrální ČOV. Je zde vybudováno 98 ks septiků - odpadní vody od 389 trvale bydlících obyvatel a 4 rekreantů jsou vypouštěny do veřejné kanalizace. Jsou zde vybudovány 2 ks jímek na vyvážení (napojeno 9 trvale bydlících obyvatel). Odpadní vody z jímek na vyvážení jsou vyváženy na pole do vzdálenosti cca 2 km. V osadě Darebnice je vybudováno 6 ks septiků - odpadní vody od 13 trvale bydlících obyvatel a 17 rekreantů jsou vypouštěny do Tiché Orlice. Technický stav septiků a jímek je různý.
E.2
POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU
Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 11.1.2015
Stránka 4 z 5
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Běstovice (karta obce: 00323_01)
US Běstovice (1996): V obci je plánována výstavba 13 RD do roku 2015, k nimž inženýrské sítě by měly být hotovy z části v roce 2000 (kanalizace z PVC DN 300, délka 330,5 m). V urbanistické studii jsou navrženy hlavní kanalizační stoky (DN 800, délka cca 2,909 km - dle sdělení starosty se jedná o 2,200 km), které budou napojeny na stávající stoku. Tato stoka bude odvádět odpadní vody na novou ČOV. Je navržena balená biologická ČOV typu MINICLAR BC 400 s fluidní filtrací. Stávající výusť do potoka bude zrušena. Navrhované řešení Navrhujeme čerpání odpadních vod na stávající ČOV Choceň, která bude intenzifikována. Navrhujeme prohlídku stávající kanalizační sítě. Její případné využití pro navrhované koncepční řešení odvedení odpadních vod je podmíněno dobrým stavebně-technickým stavem. V případě nevyhovění stávající kanalizace požadavkům ČSN 756114 (EN 1610) Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení bude této kanalizace využito k odvedení srážkových vod. Odvedení dešťových vod zůstane zachováno v současné podobě. Navržena je dostavba kmenové stoky ZB DN 800 o celkové délce 2,2 km a odlehčovacího objektu, rozšíření o splaškovou kanalizaci PVC DN 300 o celkové délce 0,33 km s odvedením odpadních vod od všech obyvatel obce. Odpadní vody budou po odlehčení čerpány z nové čerpací stanice (do 20 l/s, výtlačná výška do 15 m) výtlakem (PVC DN 150 – délka 2,3 km) na stávající centrální mechanicko-biologickou ČOV Choceň. Výstavba je navržena v letech 2004 až 2010. V cílovém roce 2015 bude počet stávajících a nově napojených obyvatel: - na ČOV Choceň - 475 - na DČOV - 0 - na septiky se zemním filtrem - 0 - na jímky - 0
AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: 11.1.2015
Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 11.1.2015
Popis: Aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje (PRVKUK) 2014/2015.
Stránka 5 z 5
