Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Janovičky (karta obce: 19093_02)
A. NÁZEV OBCE Janovičky
Název části obce (ZSJ): Kód části obce PRVK: Název obce: Kód obce (IČOB):
3611.5314.109.02 Zámrsk 19095 (581224)
Číslo ORP3 (ČSÚ): Název ORP3:
1252 (5314) Vysoké Mýto
Kód OPOU2 ČSÚ:
53142
Název OPOU2:
Vysoké Mýto
A.1
Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: 3611.5314.109.02
Název části obce: Janovičky
Kód části obce PRVK:
IČOB obce obce ÚIR:
19093
581224
B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1
ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)
V Janovičkách (250 – 258 m n.m.), části obce Zámrsk žije 120 trvale bydlících obyvatel a 30 rekreantů. Sídelní jednotka leží v CHOPAV Východočeská křída. Ve výhledu k roku 2015 se uvažuje s 150 trvale bydlícími obyvateli a 15 rekreanty. Sídelní jednotka má střední věkový průměr obyvatel, bez pracovních příležitostí. Významnější průmyslové nebo zemědělské podniky se v této části obci nenacházejí. V Janovičkách je 43 nemovitostí (z toho 10 chalup). Do roku 2015 se nepředpokládá výstavba většího rozsahu.
C. PODKLADY Dotazník k PRVKÚC Informace MěÚ Vysoké Mýto, OÚ Slatina, Sruby, Zámrsk, Domoradice, Vraclav, Tisová, Zálší, Vračovice Orlov, České Heřmanice Informace Vak Vysoké Mýto s.r.o. Plán rekonstrukcí a oprav vodohospodářských zařízení ve správě Vodovodů a kanalizací Vysoké Mýto, s.r.o. (únor 2000) Provozní řád vodovodu Povolení k odběru podzemních vod Realizační projekt OP vodního zdroje – Pekla (12/1999) Zprávy o hydrogeologickém průzkumu Přepočet vodovodní sítě Vysoké Mýto (04/1998) Povolení k vypouštění odpadních vod Aktualizace US Zámrsk (1992)
D. VODOVODY D.1
POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
Vodovod - současný stav Vlastníkem skupinového vodovodu Vysoké Mýto je Město Vysoké Mýto, VaK Vysoké Mýto, s.r.o. a příslušné obce, v jejichž kat. územích se vodovodní řady včetně objektů nacházejí. Provozovatelem skupinového vodovodu je VAK Vysoké Mýto, s.r.o. V Tisové je provozovatelem Obec Tisová. Skupinový vodovod zásobuje pitnou vodou obyvatele, průmysl a ostatní odběratele ve městě Vysokém Mýtě, v obcích Tisová, Slatina, Sruby, Zámrsk, Domoradice, Vraclav a v sídelních jednotkách Brteč, Vanice, Sedlec, Janovičky a Nová Ves. Od roku 2001 jsou dále zásobovány pitnou vodou obce Zálší, Vračovice Orlov a sídelní jednotky Chotěšiny, Nořín a Orlov, a to přes stávající vodojem Pekárka, ke kterému byla přistavěna akumulační nádrž a dále přes nový vodojem Vračovice za spotřebištěm. Počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel: 14 879 Počet zásobovaných rekreantů: 436 Počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel / rekreantů Vysoké Mýto - 11 671 / 180 Brteč - 94 / 10 Vanice - 84 / 12 Slatina - 393 / 22 Sruby - 400 / 0 Zpracovatel PRVK: OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí Aktualizováno: 30.6.2004
Stránka 1 z 6
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Janovičky (karta obce: 19093_02) Zámrsk + Nová Ves - 580 / 0 Janovičky - 120 / 30 Vraclav, Svatý Mikuláš - 520 / 48 Sedlec - 174 / 57 Domoradice - 170 / 57 Tisová - 220 / 20 Zálší - 181 / 0 Vračovice - 78 / 0 Orlov - 74 / 0 Chotěšiny - 65 / 0 Nořín - 55 / 0 Vodovod byl uveden do provozu ve Vysokém Mýtě po roce 1900 (v 50. letech byl provedena kompletní rekonstrukce), v Tisové v roce 1990, v Brtči v roce 1998, v Zámrsku v roce 1975, v Janovičkách v roce 1975, v Nové Vsi v roce 1975, v Domoradicích v roce 1980, ve Vanicích v roce 1996, ve Vraclavi v roce 1998 a v Sedleci roce 1998. Ze studny S-1 je veden armaturní kanál do evakuační stanice. Z evakuační stanice vede násoskový řad do hlavní čerpací stanice Hrušová. Z čerpací stanice je voda čerpána do Vysokého Mýta (konec ul. Žižkova) a odtud vede souběžně se zásobními řady výtlačný řad do vodojemu Vrcha. Z vodojemu Vrcha ovládající vyšší tlakové pásmo je voda přivedena zásobním řadem do spotřebiště Vysoké Mýto (konec ul. Žižkova). V souběhu s tímto vodovodním řadem je veden další řad, který slouží jako přepouštěcí do vodojemu Pleso. Z vodojemu Pleso ovládající nižší tlakové pásmo jsou vedeny dva zásobní řady do spotřebiště Vysoké Mýto. Z vodojemu Pleso je dále veden zásobní řad do spotřebiště Slatina, který pokračuje do spotřebiště Sruby. Část obce Sruby je zásobována přes čerpací stanici. Z přečerpávací stanice v přízemí původního vodojemu Vrcha je veden výtlačný řad do vodojemu Brteč za spotřebištěm. Z výtlačného řadu je provedeno odbočení, přes které je zásobováno spotřebiště Vanice. Z výtlačného řadu je provedeno další odbočení za účelem zásobování spotřebiště Domoradice, Vraclav a Sedlec. Z vodojemu Vrcha je přes část spotřebiště Vysoké Mýto plněn vodojem Zámrsk, odkud je zásobováno spotřebiště Zámrsk, Janovičky a Nová Ves. Z hlavní čerpací stanice Hrušová je pomocí dvou čerpadel plněn vodojem Pekárka, odkud je zásobováno spotřebiště Tisová. Zdroj vody - současný stav Zdrojem vody skupinového vodovodu Vysoké Mýto je zvodeň, jejímž kolektorem jsou vápnité pískovce nejvyšší etáže středního turonu v centrální části hydrogeologického rajónu 427 Vysokomýtská synklinála v lokalitě Pekla, v prostoru nejvýraznější přírodní drenáže struktury, vyvolané existencí bočně nepropustných tektonických linií pekelské a javornické. Popis jímacího objektu: Vodovod je zásobován vodou jímanou studní S1 situovanou v prameništi Cerekvice nad Loučnou- Pekla (okres Svitavy). Z hlediska stavebního se jedná o betonovou kruhovou studnu, o světlosti 3 000 mm a hloubce 5,3 m. Okraj studny s pracovní plošinou je situován asi 1,5 m nad původním povrchem terénu a do této výšky dosahuje také umělý násyp okolo studny (288,45 m n. m.). Celý objekt je zastřešen, cihlová nástavba je asi 3,7 m vysoká. Hladina vody je limitována kótou odběrných potrubí a udržuje se ve výšce cca 286,65 m n.m. Zvláštností objektu je, že je současně využíván pro zásobování dvou samostatných vodovodních skupin, a to skupinového vodovodu Vysoké Mýto a skupinového vodovod Záhoran. Vydatnost jímacího objektu: Využitelná vydatnost jímacího objektu činí minimálně 100 l/s při snížení hladiny na stav 1,5 ode dna studny. Jakost vody: Jakost vody byla posouzena na základě výsledků laboratorních analýz, pocházejících z období testovacích prací na studni a z následného vodárenského provozu. Z chemického hlediska se jedná se o podzemní vody alkalické reakce (Ø pH 7,4), tvrdou, Ca-HCO3 typu, s celkovou mineralizací okolo 450 mg/l. Další charakteristiky vody jsou následující: - z hlediska úplných fyzikálně - chemických rozborů provedených v letech 1994 – 2003 je kvalita vody po fyzikálně chemické stránce dlouhodobě stabilní s výjimkou koncentrace dusičnanů a berylia, při nedostatku rozpuštěného kyslíku ve vodě také dusitanů a amonných iontů, popř. zinku; - koncentrace dusičnanů je sledována dlouhodobě od roku 1979. Z počáteční hodnoty cca 26 mg/l dochází k setrvalému nárůstu až na současnou koncentraci téměř 40 mg/l. Jedinou výjimkou je období let 1983 a 1984, kdy po výrazném klimatickém suchu v roce 1982 došlo k poklesu koncentrace dusičnanů až na 12 mg/l. V posledních třech letech je u vzorků odebíraných přímo ze studny sledován opětovný nárůst koncentrace dusičnanů z 33 na 38 mg/l (Ø 36 mg/l). Nejvyšší mezná hodnota pro obsah dusičnanů v pitné vodě sice nebyla ve sledovaném období nikdy překročena, ale trend je setrvale vzestupný; - v období leden až říjen 1995 došlo k výraznému snížení nasycenosti podzemní vody kyslíkem (průměrná hodnota rozborů z tohoto období činí 35,62 % oproti dlouhodobému průměru 57,93 %), současně došlo v souvislosti s více anaerobním prostředím k výraznému nárůstu koncentrace dusitanů (průměrná hodnota rozborů z tohoto období, kdy bylo naměřeno všech 5 překročení limitu pro dusitany v pitné vodě, činí 0,623 mg/l oproti dlouhodobému průměru 0,108 mg/l) a také k jedinému výkyvu v koncentraci amonných iontů, kdy dosáhla koncentrace NH4+ 0,54 mg/l; - v jisté souvislosti s koncentrací kyslíku a změnou oxidačně – redukčních podmínek je zřejmě koncentrace zinku v podzemní vodě, u kterého byly v období září až listopadu 1995 naměřeny 3 z celkových 4 nadlimitních hodnot (přes 8 mg/l); - koncentrace berylia překročila při jednom ze šesti provedených měření v průběhu let 1996 - 2003 nejvyšší meznou hodnotu a činila 260 ng/l; - jiné těžké kovy, specifické organické látky a nepolární extrahovatelné látky jsou ve vodách dokumentovány ve velmi Zpracovatel PRVK: OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí Aktualizováno: 30.6.2004
Stránka 2 z 6
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Janovičky (karta obce: 19093_02) nízkých koncentracích; - z hlediska mikrobiologického vykazuje voda občasnou mírnou závadnost (koliformní bakterie a enterokoky). Celkově hodnotíme jímanou vodu jako vyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb. v rozsahu stanovovaných chemických ukazatelů. Nezbytné je její průběžné hygienické zabezpečení. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A1. Povolení k odběru vody a ochranná pásma: Rozhodnutím bývalého VčKNV Hradec Králové, odborem vodního a lesního hospodářství a zemědělství byl povolen následující odběr podzemní vody a stanovena tato ochranná pásma: Rozhodnutí: Vod/372/90-AB ze dne 12. 7. 1990 Množství: S-1 100 l/s Platnost: neomezena PHO: 1. a 2. stupně (v současné době probíhá proces přehodnocování ochranného pásma 2. stupně podle návrhu OHGS Ústí n.O. Správní řízení je dokončeno pro k.ú. Pekla a Cerekvice n.L.) Platnost: neomezena Rozhodnutím RŽP OkÚ Svitavy došlo k následujícímu navýšení odběrného množství: Rozhodnutí: ŽP/VH/199/2000/Ra ze dne 19. 9 2000 Množství: 15 l/s (pro vodovod Záhoran), resp. 250 000 m3/rok Platnost: do 31.12.2020 OP: 1. stupně Stanovení OP: ŽP/VH/199-I/2000/Ra ze dne 6. 11. 2000 OP: část 2. stupně Rozhodnutím RŽP OkÚ Svitavy došlo k následujícímu snížení odběrného množství ze zdroje S-1: Rozhodnutí: ŽP/VH/2002/2001/Ra ze dne 8.10.2001 Množství: S-1 810 000 m3/rok Rozhodnutím RŽP MěÚ Litomyšl došlo k následujícímu zvýšení odběrného množství ze zdroje S-1: Rozhodnutí: ŽP/VH/815/2003//Ra ze dne 16.12.2003 Množství: S-1 1 200 000 m3/rok Doplňující údaje: Původní zdroje vody pro vodovod Vysoké Mýto - studny „Vinice“ jsou v současné době vyřazeny z provozu a odběr vody je zajišťován pouze z vodního zdroje S-1 - Pekla. Podobně jsou vyřazeny ze systému zásobování vrty v lokalitě „Šnakov“, které byly využívány v době nedostatku vody v předcházejících letech (velký odběr vody pro SA). V zájmové lokalitě Cerekvice - Pekla se dále nachází vrt LO-15/4, který byl v roce 2000 - 2001 úspěšně testován za účelem jeho dalšího využití jako alternativního nebo doplňujícího zdroje vody skupinového vodovodu Vysoké Mýto. Úprava vody - současný stav Voda ze zdroje je k pitným účelům používána bez úpravy. Hygienicky je zabezpečována dávkováním plynného chlóru v čerpací stanici Hrušová zařízením typu ADVANCE a ve vodojemu Brteč je osazeno dávkovací zařízení typu MAGDOS pro spotřebiště Domoradice, Sedlec, Vraclav, Brteč a Vanice. Doprava vody - současný stav Ze studny S-1 je veden armaturní kanál do evakuační stanice. Z evakuační stanice vede násoskový řad do hlavní čerpací stanice Hrušová s akumulací o objemu 800 m3. Z čerpací stanice je voda čerpána horizontálními čerpadly do Vysokého Mýta (konec ul. Žižkova) a odtud vede souběžně se zásobními řady výtlačný řad do vodojemu Vrcha o objemu 5 500 m3. Z vodojemu Vrcha ovládající vyšší tlakové pásmo je voda přivedena zásobním řadem do spotřebiště Vysoké Mýto (konec ul. Žižkova). V souběhu s tímto vodovodním řadem je veden další řad, který slouží jako přepouštěcí do vodojemu Pleso. V ulici Žižkově přecházejí oba řady z AC na litinu. Z vodojemu Pleso o objemu 1000 m3 ovládající nižší tlakové pásmo jsou vedeny dva zásobní řady do spotřebiště Vysoké Mýto. Z vodojemu Pleso je dále veden zásobní řad do spotřebiště Slatina, který pokračuje do spotřebiště Sruby. Část obce Sruby je zásobována přes čerpací stanici. Z tohoto důvodu se vodojem Sruby nevyužívá. Z přečerpávací stanice v přízemí původního vodojemu Vrcha je veden výtlačný řad do vodojemu Brteč o objemu 500 m3 za spotřebištěm. Z výtlačného řadu je provedeno odbočení a přes redukční šachtu je zásobováno spotřebiště Vanice. Z výtlačného řadu je provedeno další odbočení za účelem zásobování spotřebiště Domoradice a přes redukční šachtu spotřebiště Vraclav a Sedlec. Z vodojemu Vrcha je přes část spotřebiště Vysoké Mýto plněn vodojem Zámrsk o objemu 250 m3, odkud je zásobováno spotřebiště Zámrsk, Janovičky a Nová Ves. Z hlavní čerpací stanice Hrušová je pomocí dvou čerpadel plněn vodojem Pekárka, odkud je zásobováno spotřebiště Tisová a od roku 2001 jsou rovněž zásobovány spotřebiště Zálší, Vračovice Orlov, Chotěšiny, Nořín a Orlov. Z tohoto důvodu byla k vodojemu Pekárka přistavěna akumulační nádrž o objemu 250 m3 a byl vybudován vodojem Vračovice o objemu 250 m3 za spotřebištěm. Evakuační stanice: - strojovna je vystrojena vývěvou (2 ks) a ATS - rok uvedení do provozu: 1984 Hlavní čerpací stanice Hrušová s akumulací o objemu 800 m3 - (1+1, 1+2, 1, 1+1): Zpracovatel PRVK: OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí Aktualizováno: 30.6.2004
Stránka 3 z 6
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Janovičky (karta obce: 19093_02) - je umístěna po pravé straně silnice III. tř. Hrušová - Tisová - je rozdělena na strojovnu, pomocné provozy, chlorovnu, armaturní prostor, akumulační prostor s akumulačními nádržemi (300 m3 a 500 m3) - jsou osazena čerpadla (1+1) typu 200 AFG, Q = 100 l/s, H = 15 m - je osazeno čerpadlo typu (1 Vysoké Mýto) typu CVE 200, Q = 100 l/s, H = 100 m - jsou osazena čerpadla (1+1 Vysoké Mýto) typu CVE 150, Q = 75 l/s, H = 100 m - jsou osazena čerpadla (1+1 Tisová) typu CVX 125.8, Q = 4 l/s, H = 60 m - rok uvedení do provozu: ČS pro spotřebiště Tisová: - v hlavní čerpací stanici Hrušová jsou umístěna čerpadla pro plnění vodojemu Pekárka - rok uvedení do provozu: 1989 Čerpací stanice Vrcha - 1+1: - je osazeno čerpadlo typu 65-CVX-3-00, Q = 14 l/s, H = 90 m - je osazeno čerpadlo typu CVX 50, Q = 8 l/s, H = 90 - rok uvedení do provozu: 1997 Čerpací stanice Sruby: - je osazeno čerpadlo typu HYDROVAR s plynulou regulací otáček - rok uvedení do provozu: 1999 Vodojemy - současný stav Vodojem Vrcha (VTP): - původní vodojem - zemní tříkomorový o objemu 1 500 m3 (3 x 500 m3). Vodojem byl uveden do provozu v roce 1952. Max hladina 352,50 m n.m. Dno vodojemu 348,50 m n.m. - nový vodojem - zemní dvoukomorový o objemu 4 000 m3 (2 x 2000 m3). Vodojem byl uveden do provozu v roce 1984. Max hladina 353,60 m n.m. Dno vodojemu 348,50 m n.m. Původní a nový vodojem zásobují část Vysokého Mýta, Zámrsk, Novou Ves a Janovičky. Vodojem Pleso (NTP): - původní vodojem - zemní jednokomorový o objemu 400 m3. Vodojem byl uveden do provozu v roce 1903. Max hladina 316,16 m n.m. Dno vodojemu 312,16 m n.m. - nový vodojem - zemní jednokomorový o objemu 600 m3. Vodojem byl uveden do provozu v roce 1950. Max hladina 316,16 m n.m. Dno vodojemu 312,16 m n.m. Původní a nový vodojem zásobují část Vysokého Mýta, Slatinu a Sruby. Vodojem Brteč - zemní dvoukomorový o objemu 500 m3 (2 x 250 m3). Vodojem byl uveden do provozu v roce 1996. Max hladina 425,10 m n.m. Dno vodojemu 421,60 m n.m. Zásobuje spotřebiště Domoradice, Vraclav, Sedlec, Brteč, Vanice. Vodojem Zámrsk: Zemní jednokomorový o objemu 250 m3. Vodojem byl uveden do provozu v roce 1975. Max hladina 315,80 m n.m. Dno vodojemu 312,50 m n.m. Zásobuje spotřebiště Zámrsk, Janovičky a Novou Ves. Vodojem Sruby: Nevyužívá se Vodojem Pekárka: - původní vodojem - zemní jednokomorový o objemu 250 m3. Vodojem byl uveden do provozu v roce 1975. Max hladina není známa. Dno vodojemu není známo. - nová komora - zemní jednokomorový o objemu 250 m3. Nová komora uvedena do provozu v roce 2001. Max hladina není známa. Dno vodojemu není známo. Původní vodojem a nová komora zásobují spotřebiště Tisová, Zálší, Vračovice Orlov, Nořín, Orlov a Chotěšiny. Vodojem Vračovice: Zemní jednokomorový o objemu 250 m3. Vodojem uveden do provozu v roce 2001. Max hladina není známa. Dno vodojemu není známo. Zásobuje spotřebiště Zálší, Vračovice Orlov, Nořín, Orlov a Chotěšiny. Akumulační nádrž u ČS Hrušová o objemu 800 m3: Byla uvedena do provozu v roce 1984. Vodovodní síť - současný stav Rozvodné řady Zámrsk, Nová Ves a Janovičky celkem: 3,988 km Přípojky Zámrsk, Nová Ves a Janovičky: 220 ks Celková délka skup. vodovodu Vysoké Mýto (bez přípojek) činí 122,125 km. Požární voda - zajištěna z vodovodu. Zhodnocení současného stavu Množství vody ve vodním zdroji je pro stávající počet vodou zásobovaných obyvatel dostatečné. Kvalita vody je po hygienickém zabezpečení v souladu s vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody a v souladu s vyhláškou č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně. Výrazným rizikovým faktorem je koncentrace dusičnanů (kolem 40 mg/l) a zvyšující se tvrdost vody. Objem Zpracovatel PRVK: OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí Aktualizováno: 30.6.2004
Stránka 4 z 6
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Janovičky (karta obce: 19093_02) akumulované vody ve vodojemech zabezpečí pokrytí minimálně 60 % maximální denní potřeby vody. Současný stav vodovodních řadů neodpovídá platným normám po stránce technického uspořádání, možnosti manipulace na síti a vnitřních průměrů potrubí (použito potrubí z AC DN 300 v délce 2 x 1,600 km (VDJ Vrcha - okraj spotřebiště), z AC DN 300 v délce 2 x 0,350 km (úsek v ul. Žižkova). Průměrné stáří horního tlakového pásma je cca 60 let, řad ze Srubů do Slatiny z AC DN 150 v délce 1,450 km). Celý systém skupinového vodovodu Vysoké Mýto je napojen pomocí radiového systému Conel na centrální dispečink provozovatele vodovodu v provozní budově VaK Vysoké Mýto, s.r.o. Vodovod je zaveden do všech částí zásobovaného města, obcí a sídelních jednotek s tím, že obec Vraclav má zájem na připojení dalších obyvatel (nová výstavba 11 RD).
D.2
ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ
Zdroj vody: V důsledku podmíněně vyhovující jakosti vody ve srovnání s vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, navrhujeme postupnou náhradu stávajícího zdroje S-1 nevyužívaným zdrojem vody – vrtem LO-15/4, využívající nižší střednoturonskou zvodeň s mimořádně příznivou jakostí vody. S ohledem na nedostatečnou ochranu a zabezpečenost jímacího objektu S-1, resp. hlavní čerpací stanice Hrušová navrhujeme jejich technickou úpravu a zabezpečení (protipovodňovou ochranu). Úprava vody: I v případě navrhovaného využití vrtu LO-15/4 bude zachován současný stav, kdy je voda ve vodovodní síti pouze hygienicky zabezpečována chlorací. Doprava vody: V případě navrhovaného využití vrtu LO-15/4 budou využity stávající čerpací stanice, navíc realizovaná nová čerpací stanice o Q = 70 l/s a H = do 60 m, která bude dopravovat vodu z nového zdroje do stávající hlavní čerpací stanice Hrušová. Vodojemy: S ohledem na vyhovující stav vodojemů a dostatečnou minimálně 60 % zabezpečenost maximální denní potřeby vody v roce 2015 nenavrhujeme, s výjimkou běžné údržby, změnu současného stavu. Vodovodní síť: Současný stav vodovodní sítě v Janovičkách je vyhovující a s výjimkou běžné údržby a rekonstrukce nenavrhujeme žádné změny. S ohledem na změnu koncepce v zásobování vodovodu navrhujeme rozšíření vodovodní sítě o výtlačný řad 2 x LT DN 250 o délce 1,5 km. S ohledem na plánované rozšíření zástavby navrhujeme rozšíření vodovodní sítě v letech 2007 až 2015 o řady PVC DN 100 o délce 0,1 km.
D.3
NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje)
V případě havárie na jímacím objektu S-1 skupinového vodovodu Vysoké Mýto bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajišťováno dodávkou vody z nevyužívaného zdroje LO-15/4, pokud bude zajištěna zdravotní nezávadnost jímané vody. V případě větších poruch nebo havárií na vodovodním systému bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajištěno dodávkou pitné vody z nepoškozeného vodovodního systému s kapacitně dostatečnými zdroji, tj. z vodovodu Dobříkov, dovozová vzdálenost asi 4,5 km. V obou případech budou pro nouzové zásobování využívány i domovní studny, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě.
E. KANALIZACE A ČOV E.1
POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU
Kanalizace - současný stav V Janovičkách, části obce Zámrsk, není vybudovaná soustavná kanalizační síť. Je zde realizována dílčí stoka jednotné kanalizace odvádějící splaškové odpadní vody a dešťové vody jednou vyústí do Loučné. Produkované odpadní vody jsou do kanalizace svedeny převážně přes septiky u jednotlivých nemovitostí. Na kanalizaci je napojeno cca 56 trvale bydlících obyvatel. Vlastníkem a provozovatelem kanalizace je Obec Zámrsk. Obec v současné době nemá platné povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Jednotná kanalizace: z betonových trub DN 300 v délce cca 0,400 km Rok uvedení do provozu: 1960 Přípojky: cca 16 ks Povolení k vypouštění odpadních vod: Vod/1514/93/235/N-292 ze dne 24.05.1993 Platnost: do 31. 12. 2000 Dotčená vodoteč: Loučná Počet vyústí: 1 Povolené množství: 0,04 l/s, 162 m3/rok Povolená kvalita: (vyúsť V10) - BSK5 - 280 mg/l, NL - 184 mg/l Čištění odpadních vod - současný stav V Janovičkách není centrální ČOV. Je zde vybudováno cca 33 ks septiků - odpadní vody od 56 trvale bydlících Zpracovatel PRVK: OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí Aktualizováno: 30.6.2004
Stránka 5 z 6
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Janovičky (karta obce: 19093_02) obyvatel a 0 rekreantů jsou vypouštěny do veřejné kanalizace, od cca 60 trvale bydlících obyvatel jsou odváděny do povrchových vod. Je zde vybudováno cca 10 ks jímek na vyvážení - napojeni 4 trvale bydlících obyvatel a 30 rekreantů (odpadní vody z jímek jsou vyváženy na pole do vzdálenosti 2 km). Technický stav septiků a jímek je různý.
E.2
POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU
Aktualizace Urbanistické studie Zámrsk (1992) - odkaz na studii vypracovanou Agroprojektem Pardubice v roce 1989, navrhuje toto řešení : 1) Varianta 1 - 2 ČOV, přičemž první je pro čištění odpadních vod ze Zámrsku a Nové Vsi a druhá pro čištění odpadních vod z Janoviček a části Zámrsku u nádraží. Obě tyto ČOV jsou navrženy na březích řeky Loučné (reálná). 2) Varianta 2 - 1 ČOV umístěná na levém břehu Loučné, jižně od tratě ČS Pardubice - Česká Třebová. Při tomto řešení by se musely odpadní vody z Janoviček z prostoru západně od silnice I/35 do ČOV přečerpávat. K čerpání by muselo dojít zřejmě i ze Zámrsku - malý spád. 3) Varianta 3 - 3 ČOV, a to odpadní vody ze Zámrsku a Nové Vsi tak jako varianta1 - na pravém břehu Loučné. Další ČOV by byla pro část Zámrsku a Janoviček u nádraží a třetí ČOV pro Janovičky na levém břehu Loučné při cestě do Malejova. 4) Varianta 4 - čistit odpadní vody na ČOV Vysoké Mýto. V průběhu zpracování této studie bylo totiž konstatováno, že kapacita této ČOV po odchodu SA je nevyužita. Nevýhodou této varianty je nutnost přečerpávání odpadních vod nad obec do prostoru vedle skládky odpadů, odkud by byl přívod na ČOV gravitační. Pro Janovičky by byla samostatná ČOV. Při řešení ČOV je třeba vzít v úvahu, že navrhovaná umístění všech ČOV jsou v inundačním území. Předpokládaný návrh byl vypracován pro období do roku 2000, kdy se uvažovalo se 705 EO a celkovým množstvím odpadních vod (mimo areál společnosti BRUCK AM Zámrsk) 154,9 m3/den. Navrhované řešení Navrhujeme společné odvedení odpadních vod z obcí a sídelních jednotek Sedlec, Vraclav, Zámrsk, Nová ves, Janovičky. Slatina a Sruby na centrální ČOV Vysoké Mýto. Bude se jednat o kombinaci gravitační a tlakové kanalizace. Návrh vychází z několika získaných údajů: - velká nevyužitá kapacita ČOV Vysoké Mýto - v sídelních jednotkách Vraclav a Sedlec není vhodný recipient pro vypouštění odpadních vod (problémy jsou zde s občasným nárazový přítok z přívalových dešťů, jarního tání) - v Zámrsku by bylo nutno navrhnou centrální ČOV v záplavovém území - relativní blízkost napojovaných obcí – možnost společného výtlaku - menší náklady na provoz než při provozování několika ČOV v jednotlivých sídelních jednotkách Ve všech obcích bude po prohlídce maximálně využito stávající vhodné kanalizace, která bude doplněna o odlehčovací komory přívalových vod (OK). V případě nevyhovění stávající kanalizace požadavkům ČSN 756114 (EN 1610) Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení bude této kanalizace využito k odvedení srážkových vod. Z obce Sruby bude odpadní voda čerpána do obce Slatina výtlakem PVC DN 80 – délka 0,85 km. Z obce Slatina bude odpadní voda čerpána výtlakem PVC DN 100 – délka 0,75 km přes řeku Loučnou, kde bude provedeno napojení do společného výtlaku (PVC DN 150-200, délka 0,75 km) vedoucího ze Zámrsku na centrální ČOV Vysoké Mýto. Ze sídelních jednotek Sedlec a Vraclav bude odpadní voda dopravována výtlakem PVC DN 80 o délce 1,5 km (ze Sedlece do Vraclavi) a výtlakem PVC DN 80 o délce 2,5 km (z Vraclavi) do jednotné kanalizace Nová Ves. Z Janoviček bude odpadní voda čerpána výtlakem PVC DN 80 - délka 1,8 km do jednotné kanalizace Nová Ves. Z Nové Vsi bude odpadní voda čerpána do Zámrsku, kde budou vybudovány další dvě ČS. Jedna čerpací stanice bude dopravovat výtlakem PVC DN 100 - délka 0,6 km odpadní vodu přes řeku Loučnou, druhá výtlakem PVC DN 150 - délka 1,8 km do centrální ČOV Vysoké Mýto. Odpadní voda od všech obyvatel výše uvedených sídelních jednotek bude odvedena na centrální ČOV Vysoké Mýto. Odvedení dešťových vod zůstane zachováno v současné podobě. V Janovičkách se předpokládá nová kanalizace splašková PVC DN 300 – délka 0,7 km + ČS (2 x do 5 l/s, výtlačná výška do 10 m), výstavba v roce 2010. V cílovém roce 2015 bude počet stávajících a nově napojených obyvatel: - na ČOV - 150 - na DČOV - 0 - na septiky se zem.filtrem - 0 - na jímky - 0
AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: 30.6.2004
Popis: PRVK - základní verze, červen 2004, VIS spol. s r.o. Hradec Králové
Zpracovatel PRVK: OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí Aktualizováno: 30.6.2004
Stránka 6 z 6
