Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Choceň (karta obce: 41140_01)
A. NÁZEV OBCE Choceň
Název části obce (ZSJ): Kód části obce PRVK: Název obce: Kód obce (IČOB):
3611.5314.034.01 Choceň 05197 (580350)
Číslo ORP3 (ČSÚ): Název ORP3:
1252 (5314) Vysoké Mýto
Kód OPOU2 ČSÚ:
53141
Název OPOU2:
Choceň
A.1
Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: 3611.5314.034.01
Název části obce: Choceň
Kód části obce PRVK:
IČOB obce obce ÚIR:
41140
580350
B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1
ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)
Ve Chocni (285 – 297 m n.m) žije 8 764 trvale bydlících obyvatel a 120 rekreantů. Choceň má střední věkový průměr obyvatel – 43 let. Ve Chocni je 2150 nemovitostí a 200 rekreačních objektů. Obec leží v CHOPAV Východočeská křída, do katastrálního území zasahuje Přírodní park "Orlice" a OP vodního zdroje 1. a 2. stupně FIL GROUP Choceň, dále Přírodní rezervace Peliny a Přírodní park Vstavačová louka. Ve městě je několik závodů, přičemž žádný nemá více jak 300 zaměstnanců. Pracovní příležitosti se nacházejí v místních podnicích, ale v omezené míře a určitých profesí. Ve městě je mnoho malých živnostníků v oblasti obchodu a služeb. Výrazné zvýšení průmyslové a zemědělské výroby ani větší nárůst v oblasti rekreačních zařízení a turistických objektů se neplánuje. Výhledově se plánuje zavedení inženýrských sítí a vytvoření podmínek pro vznik a rozvoj průmyslové zóny mezi Dvořiskem a Chocní (mezi ulicemi Nádražní, Vysokomýtská a Průmyslová). Významnější zemědělské a průmyslové podniky ve městě: - Strojírny Choceň - výroba strojů na zpracování masa (60 zaměstnanců) - KOGEL a.s. Choceň - chladírenské přepravníky (280 zaměstnanců) - ČD s.o., železniční stanice Choceň (205 zaměstnanců) - OSEVA – UNI a.s. Choceň - nákup, prodej, výroba osiv (90 zaměstnanců) - FILOGROUP a.s. – textilní výroba, přádelna (126 zaměstnanců) - Shejbal - výroba parket - Kudos - potrubní díly, s.r.o. - strojírny (15 zaměstnanců) - VAJAX a.s. Choceň, - ZAMILK a.s. Choceň – výroba mléčných výrobků - AG Skořenice a.s.
C. PODKLADY Dotazník k PRVKÚC Informace MěÚ Choceň Informace VaK Jablonné nad Orlicí a.s. Koncepce VaK Jablonné nad Orlicí a.s. do roku 2005 Provozní řád vodovodu Realizační projekt OP vodního zdroje - Choceň (12/1999) Povolení k odběru podzemních vod Kanalizační řád Provozní řád ČOV Povolení k vypouštění odpadních vod
D. VODOVODY D.1
POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
Vodovod - současný stav Vlastníkem a provozovatelem skupinového vodovodu Choceň je VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. Skupinový vodovod zásobuje pitnou vodou obyvatele, průmysl a ostatní odběratele ve městě Choceň, v obci Skořenice včetně Vrchoviny, Běstovice, Mostek, Sudličkova Lhota, Hemže, a v sídelních jednotkách Dvořisko a Březenice. Počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel: 9 262 - z toho v Chocni: 8 589 Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 31.3.2015
Stránka 1 z 5
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Choceň (karta obce: 41140_01) - v Běstovicích: 432 - ve Skořenicích včetně Vrchoviny: 352 - ve Dvořisku: 189 - v Mostku: 170 - v Sudličkově Lhotě: 26 - Hemžích a Březenici: 14 Počet zásobovaných rekreantů: 128 - z toho v Chocni: 120 - v Běstovicích: 0 - ve Skořenicích včetně Vrchoviny: 0 - ve Dvořisku: 8 Voda ze zdroje je násoskou stažena do studny pod ČS Choceň. Z ČS Choceň je voda čerpána do vodojemu Choceň, odkud je veden gravitační řad do spotřebiště Choceň a přes rozvodné řady v Chocni je zásobováno spotřebiště Dvořisko. Z vodojemu Choceň je dále veden samostatný gravitační řad do spotřebiště Vrchovina, odbočkou z přívodního řadu mezi vodojemem Choceň a Vrchovinou je zásobováno spotřebiště Běstovice a z odbočky přívodního řadu na Vrchovinu je zásobováno spotřebiště Skořenice. Spotřebiště Běstovice lze dále zásobovat okruhem ze spotřebiště Choceň. Zdroj vody - současný stav Zdrojem vody je kvartérní zvodeň, jejímž kolektorem jsou štěrkopískové sedimenty údolní terasy řeky Tichá Orlice. Tento kolektor obsahuje jednak primární vodu kvartérních náplavů, jednak se v něm druhotně akumuluje podzemní voda, drénovaná do údolní terasy ze severovýchodního křídla vysokomýtské synklinály v území severně od Chocně. Jímací oblast je součástí hydrogeologického rajónu 427 Vysokomýtská synklinála Popis jímacích objektů: Jímacími objekty vodovodu jsou čtyři hydrogeologické vrty, označené JV – 1, JV – 2, JV – 3 a JV – 4. Hloubeny byly v červenci – srpnu 1968 a jsou umístěné v pravobřežní části údolní nivy Orlice severně od Chocně. Parametry jímacích objektů jsou uvedeny v následující tabulce: označení objektu // hloubka (m) // vydatnost (l/s) // snížení (m) // průměr ? výstroje (mm) // umístění zárubnice (m od terénu): plné // umístění zárubnice (m od terénu): perforované JV – 1 // 12,00 // 27,27 // 3,50 // JV – 2 // 12,20 // 28,13 // 3,50 // JV – 3 // 12,50 // 28,13 // 3,50 // JV – 4 // 12,20 // 36,00 // 2,00 //
377 // 0 – 3,7; 10,7 – 12,0 // 3,7 – 10,7 377 // 0 – 3,75; 9,75 – 12,2 // 3,75 – 9,75 377 // 0 – 3,5; 10,5 – 12,5 // 3,5 –10,5 377 // 0 – 3,5; 10,5 – 12,5 // 3,5 – 10,5
Z dokumentace vrtů vyplývá geologický profil, velmi podobný ve všech vrtech. Přibližně do hloubky 2 m (ve vrtech JV – 3,4) až 4 m(vrty JV – 1,2) pod úrovní terénu se nacházejí písčité jíly až písky s proměnlivým stupněm zahlinění nebo zajílování, kryté 0,2 – 0,3 m mocnou vrstvou humusovitých hlín. Pod nimi byly do hloubky 10,0 – 10,5 m dokumentovány čisté štěrkopísky. Skalní podloží uvedených kvartérních sedimentů tvoří měkké písčité slínovce svrchnoturonského stáří. V prostoru pod čerpací stanicí byla dodatečně vybudována širokoprofilová studna z monolitického betonu (průměr 5 m, hloubka 9,5 m), která je využívána jako centrální sběrná. Vrty JV – 1 až JV – 4 jsou do širokoprofilové studny napojeny násoskou. Vydatnost jímacích objektů: Úhrnná využitelná vydatnost jímacích objektů byla stanovena na 119 l/s. Jakost vody: Jakost surové vody byla posuzována na základě statistického vyhodnocení laboratorních analýz vzorků surové vody, poskytnutého provozovatelem vodovodu. Vzhledem ke způsobu jímání podzemních vod násoskou, která propojuje všechny jímací vrty, reprezentují odebírané vzorky jakost vody po smísení ze všech objektů. Jakost vody v jednotlivých vrtech ani jejich podíl na celkovém množství jímané vody nelze zjistit. Z výsledků analýz vyplývá, že jímaná voda je dosti tvrdá, slabě alkalické až alkalické reakce, Ca-HCO3 až Ca-HCO3-SO4 typu, s průměrnou celkovou mineralizací necelých 430 mg/l. Požadavkům vyhlášky č. 252/2004 Sb. vyhovují z chemického hlediska, až na výjimky, všechny analyzované složky. Mezi výjimky patří zvýšená hodnota amonných iontů (1 vzorek z 23), hliníku (2 vzorky z 18), olova (2 vzorky z 23), zinku (1 vzorek ze 17) a železa (1 vzorek z 19). Nejzávažnější je však současná zvýšená koncentrace atrazinu v podzemní vodě. Z hlediska mikrobiologického vykazuje voda občasnou přítomnost koliformních bakterií, enterokoků, případně živých organismů. V delších časových řadách byly hodnoceny složky, které jsou z hlediska jakosti jímané vody rizikové (např. dusičnany), nebo které mají význam pro zpřesnění geneze vody (sírany, chloridy, vodivost, tvrdost). Z těchto výsledků vyplývají následující poznatky: - koncentrace dusičnanů, jako nejvíce rizikového prvku jakosti vod, se zvyšuje z úvodních hodnost v rozmezí 10 – 20 mg/l z počátku 80-tých let na současných cca 40 mg/l s rozkyvy ± 10 mg/l. Od roku 1989 je však stav víceméně setrvalý a koncentrace dusičnanů je závislá na zákonitostech časově-prostorového režimu podzemních vod; - obdobný vývoj je pozorovatelný u ukazatele, který výrazně ovlivňuje užitkové vlastnosti vody v domácnostech, a to hodnota celkové tvrdosti. Její současná absolutní hodnota (kolem 18° N) již působí problémy při praní prádla, mytí nádobí, provozu plynových karem apod.; - hodnota vodivosti, která patří mezi geneticky významné ukazatele jakosti podzemní vody, vykazuje mírně se snižující trend s tím, že i její kolísání je závislé na časověprostorovém režimu podzemních vod; - vývoj koncentrace chloridů, které rovněž patří mezi geneticky významné složky podzemní vody, má oproti Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 31.3.2015
Stránka 2 z 5
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Choceň (karta obce: 41140_01) dusičnanům obrácený trend. Z úvodních 30 – 38 mg/l na počátku 80-tých let se jejich koncentrace trvale snižuje na současnou hodnotu kolem 26 mg/l a kolísání je obdobně jako v případě dusičnanů a vodivosti vázáno na zákonitosti časově-prostorového režimu podzemních vod. Celkově hodnotíme jímanou vodu jako nevyhovující až podmíněně vyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb. z důvodů nepřípustné koncentrace atrazinu v jímané podzemní vodě Nezbytné je dále její průběžné hygienické zabezpečení. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A3. Povolení k odběru vody a ochranná pásma: Rozhodnutí: ŽP/532/99/231.8-D/130 ze dne 07. 03. 2000 Množství: 70 l/s, 880 000 m3/rok Platnost: do 31. 12. 2010 OP: 1. stupně Platnost: na dobu neurčitou Doplňující údaje: V Pelinách se nachází skupina hydrogeologických vrtů s příznivou jakostí vody, s nízkým stupněm její zranitelnosti a s vydatností přes 100 l/s. Úprava vody - současný stav Voda je k pitným účelům používána bez úpravy. Hygienicky je zabezpečována dávkováním koncentrovaného roztoku chlornanu sodného dávkovačem typu MAGDOS JESCO MK 2 do výtlaku v ČS. Doprava vody - současný stav ČS Choceň - 3: - jsou osazena 2 čerpadla typu CVOV1207, Q = 33,3 l/s H= 72 m - je osazeno jedno čerpadlo typu CUBU-07710, Q = 13,4 l/s, H = 73 m Vodojemy - současný stav Vodojem Choceň: Podzemní jednokomorový o objemu 1500 m3. Vodojem má rozšířenou armaturní komoru pro původní plánované osazení AT stanice za účelem zásobování osady Hemže. Vodojem byl uveden do provozu v roce 1974. Max hladina 353,00 m n.m. Dno vodojemu 348,50 m n.m. Vodovodní síť - současný stav Délka vodovodní sítě Choceň bez přípojek: 23,527 km Přípojky Choceň celkem: 2098 ks v celkové délce 22,895 km Celková délka vodovodní sítě skupinového vodovodu Choceň bez přípojek činí 42,788 km. Požární voda - zajištěna z vodovodu Zhodnocení současného stavu Množství vody ve vodním zdroji je pro stávající počet vodou zásobovaných obyvatel dostatečné. Kvalita vody není po hygienickém zabezpečení v souladu s vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly a v souladu s vyhláškou č. 307/2002Sb., o radiační ochraně. Důvodem je vyšší koncentrace atrazinu, významným rizikovým faktorem je dále zvýšený obsah dusičnanů a vzrůstající tvrdost vody. Objem akumulované vody ve vodojemech nezabezpečí pokrytí minimálně 60 % maximální denní potřeby vody. Současný stav vodovodních řadů neodpovídá platným normám po stránce technického uspořádání, možnosti manipulace na síti a vnitřních průměrů potrubí (řad z AC DN 300 v délce 3,136 km, z rPE 6/4" v délce 0,173 km, z AC DN 200 v délce 2,470 km). Vodovod je zaveden do všech částí zásobovaného města (kromě části Křepče), obcí a sídelních jednotek. Vodovod je napojen na centrální dispečink provozovatele vodovodu. V roce 2011 byla vybudována nová vodovodní síť zásobující obce Březenice, Hemže, Sudličkova Lhota a Mostek přes ATS ve VDJ Choceň. Celkové délky nového řadu: LT DN 150 – 845 m, PVC 160 – 803 m, PVC 110 – 2 254 m, PVC 90 – 1 251 m, PE 63 – 288 m. V červenci 2005 byl uveden do provozu vrt CH-1 u VDJ Choceň. Z důvodu vyšší koncentrace železa je ze zdroje minimálně odebíráno a dochází k mísení vod z vrtů JV 1-4, z tohoto důvodu je v současné době budována nová úpravna vod, aby bylo možno odebírat plné množství z využitelné vydatnosti zdroje CH-1, která dosahuje 35 l/s. Odběr podzemní vody pro vrty JV-1 až JV-4 je povolen rozhodnutím Městského úřadu Vysoké Mýto Č.j.: 36248/2006/OŽP/Kar/231.2-024 vydaným dne 5.3.2007 na následující maximální množství s platností do 31. 12. 2031 prům.: 21 l/smax.: 70 l/s100 000 m3/rok650 000 m3/rok Odběr podzemní vody pro vrt CH-1je povolen rozhodnutím Č.j.: 18886/2006/OŽP/Kar/231.2-101vydaným dne 14. 8. 2006 MěÚ Vysoké Mýto na následující maximální množství prům.: 20 l/smax.: 35 l/s52 000 m3/rok200 000 m3/rok s platností do 31. 12. 2025 Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 31.3.2015
Stránka 3 z 5
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Choceň (karta obce: 41140_01) V současné době je budována nová úpravna vod a rozšíření VDJ Choceň o 750m3. Individuální zásobování vodou Ve městě Choceň je 170 trvale bydlících obyvatel zásobováno vodou individuálně z domovních studní. Významnější odběratelé vody Název subjektu // Zdroj vody: vodovod, vlastní // Odběr 1999 (m3/rok) // Odběr 2000 (m3/rok) // Odběr 2015 (m3/rok) // Poznámka FIL-GROUP, akciová společnost // vodovod // - // - // 5 000 // vrtaná studna // vlastní // 26 360 // 23 600 // 15 000 // KÖGEL, a.s. // vlastní // 30 000* // 30 000* // - // vrt AVIA ZAMILK s.r.o. // vodovod // 60 000* // 60 000* // - // OSEVA UNI a.s. // vodovod // 3 887 // - // - // Strojírny Choceň s.r.o. // vodovod // 1 600 // - // - // ČKD // vodovod // 915 // - // - // České dráhy s.o. // vodovod // 1 358 // - // - // Schejbal - parkety // vodovod // 438 // - // - // -
D.2
ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ
D.3
NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje)
V případě havárie na jímacím objektu skupinového vodovodu Choceň bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajišťováno dovážkou vody z nevyužívaného zdroje LO-5/4 Peliny, pokud bude zajištěna zdravotní nezávadnost vody. Dovozová vzdálenost činí cca 1-2 km. V případě větších poruch nebo havárií na vodovodním systému bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajištěno dodávkou pitné vody z nejbližšího nepoškozeného vodovodního systému, v tomto případě ze skupinového vodovodu Vysoké Mýto – dovozová vzdálenost z VDJ Pleso cca 5 km. Ve všech případech budou pro nouzové zásobování využívány i domovní či podnikové studny (FILL GROUP, ČKD), pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě.
E. KANALIZACE A ČOV E.1
POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU
Kanalizace - současný stav Ve městě Choceň je vybudována jednotná kanalizační síť se společným odváděním dešťových, splaškových a průmyslových odpadních vod. Kanalizační systém je v dobrém technickém stavu, páteřní kanalizace je nová. Převážná část produkovaných odpadních vod ve městě Choceň (99,6 %) je čištěna na ČOV Choceň. Vlastníkem a provozovatelem kanalizace je VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. Počet obyvatel připojených na kanalizaci: 9 163 - z toho zakončenou ČOV Choceň: 8512 - z toho připojených přes septik na kanalizaci vyústěnou do Tiché Orlice: 653 - z toho připojených bez předchozího čištění na kanalizace vyústěnou do Tiché Orlice: 35 Prakticky veškeré odpadní vody z výrobní činnosti, městské vybavenosti (služeb) a domácností jsou spolu se srážkovými vodami gravitačně (výtlačně) odváděny jednotnou (veřejnou) stokovou sítí na komunální čistírnu odpadních vod. Celková délka dopravních cest stokové sítě je 30, 82316 km. DN do 3 00 mm dl. 9,417 km DN 301 – 500 mm dl. 12,77918 km DN 501 – 800 mm dl. 3,773 km DN 801 – více mm dl. 4,85398 km Z toho materiál: -kamenina 0,585 km -beton 23,08816 km -plasty 7,15 km -jiné materiály 0 km Počet přípojek: 1 298 Počet ČS: 1 (ul. Jiráskova) 1x GFHU 100, Q 35 l/s Počet dešťových zdrží: 1x (pod Tocháčkovým kopcem) Čištění odpadních vod - současný stav Ve městě Choceň je centrální ČOV. Na ČOV jsou přiváděny dešťové, průmyslové a odpadní vody z města Choceň. Odpadní vody od 653 trvale bydlících obyvatel jsou vypouštěny po předčištění v septicích u jednotlivých nemovitostí do veřejné kanalizace vyústěné do Tiché Orlice. Odpadní vody od 35 trvale bydlících obyvatel jsou bez předchozího čištění vypouštěny do veřejné kanalizace vyústěné do vod povrchových. Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 31.3.2015
Stránka 4 z 5
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Choceň (karta obce: 41140_01) ČOV Choceň: Vlastník: Vak Jablonné nad Orlicí, a.s. Provozovatel: Vak Jablonné nad Orlicí, a.s. Uvedení do provozu: 1994 Odkanalizované lokality: město Choceň Druh kanalizace: jednotná Dotčený recipient: Tichá Orlice (1-03-02-056) V roce 2010 byla do trvalého provozu uvedena stavba"Intenzifikace ČOV Choceň". Kapacita intenzifikované ČOV je 27 666 EO.ČOV nově umožňuje odstraňování nutrientů. Byly vybudovány nové nádrže I. Stupně biologického čištění zahrnující anoxickou a oxickou část, nové dosazovací nádrže, nová propojovací potrubí, úpravy sdruženého stavebního objektu, úpravy hrubého předčištění a dešťové zdrže a nová skládka kalu.
E.2
POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU
AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: 31.3.2015
Popis: Aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje (PRVKUK) 2014.
Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 31.3.2015
Stránka 5 z 5
