Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Skuhrov (karta obce: 14904_05)
A. NÁZEV OBCE Skuhrov
Název části obce (ZSJ): Kód části obce PRVK: Název obce: Kód obce (IČOB):
3611.5301.013.03 Česká Třebová 02175 (580031)
Číslo ORP3 (ČSÚ): Název ORP3:
1279 (5301) Česká Třebová
Kód OPOU2 ČSÚ:
53011
Název OPOU2:
Česká Třebová
A.1
Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: 3611.5301.013.03
Název části obce: Skuhrov
Kód části obce PRVK:
IČOB obce obce ÚIR:
14904
580031
B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1
ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)
Ve Skuhrově (500 - 560 m n.m.), části města Česká Třebová, žije 196 trvale bydlících obyvatel a 58 rekreantů. Ve výhledu k roku 2 015 se uvažuje se 200 trvale bydlícími obyvateli a 58 rekreanty. Obec leží v CHOPAV Východočeská křída a část v Přírodní rezervaci Třebovské stěny. Sídelní jednotka má střední věkový průměr obyvatel (děti 19 %, 14-60 let 78 %), pracovní příležitosti se nacházejí mimo sídelní jednotku. Ve Skuhrově je 100 RD a 21 rekreačních objektů. Do roku 2015 se nepředpokládá výstavba většího rozsahu. Průmyslové a zemědělské podniky v sídelní jednotce: - Šlapal - klempířství
C. PODKLADY Dotazník k PRVKÚC Informace ORVOS Česká Třebová s.r.o. Provozní řád vodovodu Povolení k odběru podzemních vod
D. VODOVODY D.1
POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
Vodovod - současný stav Vlastníkem skupinového vodovodu Česká Třebová je Vodárenská společnost Česká Třebová s.r.o. a provozovatelem je Orlická vodohospodářská společnost Česká Třebová s.r.o. Vodovod zásobuje pitnou vodou obyvatele, průmysl a ostatní odběratele ve městě Česká Třebová a sídelních jednotkách Lhotka, Parník a Skuhrov. Počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel: 16 858 - z toho v České Třebové, Lhotce a Parníku: 16 662 - ve Skuhrově: 196 Počet zásobovaných rekreantů: 1 012 - z toho v České Třebové, Lhotce a Parníku: 954 - ve Skuhrově: 58 Jednotlivé řady byly uváděny do provozu v těchto letech: 1935, 1950, 1956, 1960, 1966, 1970, 1979 a po roce 1990. Z vrtu ČT-1 je voda čerpána do vodojemu Robův vodojem. Z vrtu ČT-2B, Vrbovky a případně vrtu ČT-5 je voda dopravována do akumulační nádrže, odkud je přes hlavní čerpací stanici čerpána do vodojemů Dolního tlakového pásma a vodojemu Robův kopec. Vodojem Robův kopec (horní tlakové pásmo) pásmo zásobuje Brázdov, Pod Jelenicí, Lhotku, Javorku, České dráhy, ul. Semanínskou, Borek, Armaturku a Orlík. Vodojemy Dolního tlakového pásma zásobují Parník, Staré náměstí, Bezděkov, Trávník, Rudoltičky, Křib, Benátky, Podhorku, Primonu, ÚZCHV, Korado a přes čerpací stanici Hliníky i obec Skuhrov. Z vodojemů dolního tlakového pásma je voda gravitačně přivedena do ČS Hliníky, odkud je voda čerpána do ČS Skuhrov - V lese, odkud je přečerpávána do vodojemu Skuhrov. Z vodojemu Skuhrov je voda gravitačně dopravována do spotřebiště Skuhrov. Pro zásobování samostatného sídla Habeš slouží AT stanice s akumulací, která je plněna vodou z horního tlakového pásma. Zpracovatel PRVK: OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí Aktualizováno: 30.6.2004
Stránka 1 z 5
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Skuhrov (karta obce: 14904_05) Zdroj vody - současný stav Zdrojem vody je mimořádně složitý zvodnělý systém v prostoru semanínského zlomového pásma ve střední části hydrogeologického rajónu 423 Ústecká synklinála, kdy využívané jímací objekty jsou sice zahloubeny pouze do tercierních a svrchní části střednoturonských sedimentů, ale v těchto horninových formacích se pravděpodobně druhotně akumuluje i podzemní voda hlubších zvodní, zejména. zvodně spodnoturonské a případně i cenomanské. Popis jímacích objektů: Vodovod je zásobován podzemní vodou jímanou vrtanými studněmi ČT-1, ČT-2B a původním pramenním vývěrem Vrbovka. V případě potřeby je možno připojit i vrt ČT-5. Vrt ČT-1: Vrt se nalézá v blízkosti pramenního vývěru Javorka a byl to první hlubší vrt v prostoru historického jímacího území (1973 – 74). Dosáhl hloubky 81 m. Vystrojen je ocelovou zárubnicí o průměru 529/324 mm, perforovaný úsek se nachází v hloubce 46,8 až 78 m. Hlavní přítoky vody byly dokumentovány v hloubkách 43,6, 52,0, 57,5 a 67,5 m. Hladina vody je mírně napjatá s negativní výtlačnou úrovní, nacházející se v hloubce 4,6 m od terénu. V roce 1977 byl vrt jádrovým způsobem prohlouben do hloubky 269,8 m, tj. do krystalinického podloží. Vrt ČT 2B: Vrt se nachází v blízkosti pramene Vrbovka, byl vyhlouben v roce 1974 a má obdobnou konstrukci jako vrt ČT-1. Je hluboký 80 m a vystrojen je ocelovou zárubnicí o průměru 529/324 mm s perforací ve spodní části vrtu. Vrt ČT-5: Tento vrt je situován v těsné blízkosti pramene Vrbovka, byl vyhlouben v roce 1985 a jeho cílem bylo hlubší podchycení pramene. Procházel však až do konečné hloubky 129,5 m nejprve terciérními a poté turonskými horninami, nebyl příliš vydatný (specifická vydatnost se pohybovala kolem 1 l/s/m) a byl vystrojen ocelovými zárubnicemi průměr 426/245 mm s perforovaným úsekem pouze v hloubce 84,6 až 122,9 m. Hladina podzemní vody je napjatá, s pozitivní výtlačnou úrovní několik metrů nad terén. Vrbovka: Nalézá se v oploceném areálu vodáren. Pramenní jímka Vrbovka je hluboká 3 m o průměru. 8 m. Jedná se o historický zdroj využívaný mlynářským cechem v 19. století a je to zachycený pramenní vývěr, odvodňující hlubší křídové zvodně, přestože bezprostřední podloží je tvořeno neogénními jíly. Vydatnost jímacích objektů: Vrt ČT-1: Využitelná vydatnost jímacího objektu je 50 l/s. Vrt ČT 2B: Maximální využitelná vydatnost vrtu 50 l/s, průměrný odběr činí cca 8 l/s. Vrt ČT-5: Maximální využitelná vydatnost vrtu činí 15 l/s. Zdroj se v současné době nevyužívá. Vrbovka: Vydatnost zdroje je max. 60 l/s (průměrná 40 l/s). Pramenní vývěr není osazen čerpací technikou, je využíván pouze přeliv. Jakost vody: Všechny zdroje využívají typickou křídovou vodu, středně mineralizovanou, Ca-HCO3 typu, ve všech analyzovaných složkách vyhovují vyhlášce č. 252/2004 Sb., pouze zdroj Vrbovka vykazuje občasné mikrobiologické znečištění. Obsah dusičnanů se pohybuje kolem 20 mg/l a z dlouhodobého pohledu má mírně stoupající trend. Povolení k odběru vody: Rozhodnutí: ŽP/1790/95/231.8-Dř/592 ze dne 31. 12. 1999 Množství: 60 l/s z Vrbovky a v celkovém množství pro vrty ČT-1, ČT-2B a Vrbovku 3 400 000 m3/rok Platnost: do 31.01.2011 OP: 1. stupně Platnost: na dobu neurčitou Vrt ČT-5 povolení k odběru vody nemá, ochranné pásmo není stanoveno. Úprava vody - současný stav Voda ze zdrojů je k pitným účelům používána bez úpravy. Hygienicky je zabezpečována dávkováním plynného chlóru dávkovačem typu ADVANCE v hlavní čerpací stanici. Dále je prováděno hygienické zabezpečení vody dávkováním koncentrovaného roztoku chlornanu sodného dávkovačem typu TRUTNOV ve vodojemu Skuhrov. Doprava vody - současný stav Z vrtu ČT-1 je voda čerpána do vodojemu Robův vodojem. Z vrtu ČT-2B, Vrbovky a případně vrtu ČT-5 je voda dopravována do akumulační nádrže o objemu 50 m3, odkud je přes hlavní čerpací stanici čerpána do vodojemu Dolní tlakové pásmo 3000 m3, vodojemu Dolní tlakové pásmo 900 m3 (drážní vodojem) a vodojemu Robův kopec o objemu 2400 m3. Vodojemy Dolní tlakové pásmo 3000 m3, Dolní tlakové pásmo 900 m3 a Robův kopec je možno propojit přes zásobovací řad, který je v současné době uzavřen. Vodojem Robův kopec (horní tlakové pásmo) pásmo zásobuje Brázdov, Pod Jelenicí, Lhotku, Javorku, České dráhy, ul. Semanínskou, Borek, Armaturku a Orlík. Zpracovatel PRVK: OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí Aktualizováno: 30.6.2004
Stránka 2 z 5
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Skuhrov (karta obce: 14904_05) Vodojemy Dolní tlakové pásmo 3000 m3, Dolní tlakové pásmo 900 m3 zásobují Parník, Staré náměstí, Bezděkov, Trávník, Rudoltičky, Křib, Benátky, Podhorku, Primonu, ÚZCHV, Korado a přes čerpací stanici Hliníky i obec Skuhrov. Z vodojemů dolního tlakového pásma je voda gravitačně přivedena do akumulace u ČS Hliníky, odkud je voda čerpána do akumulační jímky čerpací stanice Skuhrov - V lese, odkud je přečerpávána do vodojemu Skuhrov o objemu 2 x 25 m3. Z vodojemu Skuhrov je voda gravitačně dopravována do spotřebiště Skuhrov. Pro zásobování samostatného sídla Habeš slouží AT stanice s akumulací o objemu 50 m3. Akumulační nádrž je plněna vodou z horního tlakového pásma. AT stanice zásobuje pitnou vodou objekty č.p. 753, 501, 369, 152, přilehlou zahrádkářskou kolonii a sezónní rekreační středisko. Vrt ČT-1: - je osazen ponorným čerpadlem typu CVOU-1302, Q = 20-48 l/s, H = 67-38 m Vrt ČT-2B: - je osazen ponorným čerpadlem typu CVOU-1302, Q = 20-48 l/s, H = 67-38 m - je osazen ponorným čerpadlem typu U-BX-1/IV, Q = 8-13 l/s, H = 49-25 m Vrt ČT-5 - v současné době se nevyužívá - osazen ponorným čerpadlem typu U-BX-1/IV, Q = 8-13 l/s, H = 49-25 m Čerpací stanice Javorka na vrtu ČT-1: - rok uvedení do provozu: 1974 Čerpací stanice na vrtu ČT-2B: - rok uvedení do provozu: 1974 Čerpací stanice na vrtu ČT-5: - rok uvedení do provozu: 1985 Hlavní čerpací stanice - 2+2 s akumulační nádrží o objemu 50 m3: - pro vyšší tlakové pásmo jsou osazena 2 čerpadla typu 150 CVE, Q = 43 l/s, H = 80 m - pro nižší tlakové pásmo jsou osazena 2 čerpadla typu 150 CVE, Q = 43 l/s, H = 61 m - rok uvedení do provozu: 1956 ČS Hliníky - 1+1: - jsou osazena 2 čerpadla typu 40-CVX, Q = 3,3 l/s, H = 108 m - rok uvedení do provozu: 1986 ČS Skuhrov - V lese - 1+1: - jsou osazena 2 čerpadla typu VN-1, Q = 2 l/s, H = 135 m - rok uvedení do provozu: 1935 AT stanice Habeš s akumulační nádrží o objemu 50 m3: - jsou osazena 2 čerpadla typu VN-1/IV-D, Q = 1,33 - 2 l/s, H = 45-34 m Vodojemy - současný stav Dolní tlakové pásmo: - Dolní tlakové pásmo 3000 m3 - zemní dvoukomorový o objemu 3000 m3 (2 x 1500 m3). Vodojem byl uveden do provozu v roce 1981. Max hladina 425,92 m.n.m. Dno vodojemu 421,52 m.n.m. - Dolní tlakové pásmo 900 m3 - zemní dvoukomorový o objemu 900 m3 (2 x 450 m3). Vodojem byl uveden do provozu v roce 1934. Max hladina 426,35 m.n.m. Dno vodojemu 422,10 m.n.m. Horní tlakové pásmo: - Vodojem Robův kopec - zemní dvoukomorový o objemu 2400 m3 (2 x 1200 m3). Vodojem byl uveden do provozu v roce 1956. Max hladina 450,80 m.n.m. Dno vodojemu 447,20 m.n.m. - Vodojem Skuhrov - zemní dvoukomorový o objemu 50 m3 (2 x 25 m3). Ve vodojemu je hygienické zabezpečení vody. Vodojem byl uveden do provozu v roce 1935. Max hladina 580,89 m.n.m. Dno vodojemu 578,39 m.n.m. Vodovodní síť - současný stav Výtlačné a přívodní řady celkem: 9,957 km; Rozvodné řady Česká Třebová celkem: 46,475 km; Rozvodné řady Skuhrov celkem: 3,866 km; Celková délka vodovodní sítě Česká Třebová – Skuhrov bez přípojek činí 60,301 km. Požární voda - zajištěna z vodovodu - požární nádrž ve Skuhrově o objemu 100 m3 Zhodnocení současného stavu Množství vody ve vodních zdrojích je pro stávající počet vodou zásobovaných obyvatel dostatečné. Kvalita vody je po hygienickém zabezpečení v souladu s vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly a v souladu s vyhláškou č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně. Objem akumulované vody ve vodojemech zabezpečí pokrytí minimálně 60 % maximální denní potřeby vody. Současný stav vodovodních řadů neodpovídá platným normám po stránce technického uspořádání, možnosti manipulace na síti a vnitřních průměrů potrubí (některé řady starší více než 40 let). Vodovod je zaveden do všech částí zásobovaného města a sídelních jednotek. Provoz vodovodu je řízen radiovým dispečinkem provozovatele s využitím radiové přenosové sítě Conel.
Zpracovatel PRVK: OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí Aktualizováno: 30.6.2004
Stránka 3 z 5
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Skuhrov (karta obce: 14904_05)
D.2
ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ
Plán investic do roku 2010 ORVOS: Výstavba akumulace o objemu 500 m3 před čerpací stanicí v areálu ORVOS Česká Třebová s.r.o. - Termín realizace: 2010 - Výměna vodovodních řadů sídliště Trávník - Výstavba vodovodních řadů + AT stanice pro sídliště U Kostelíčka Navrhované řešení Zdroj vody: S ohledem na dostatečnou vydatnost zdroje vody a příznivou jakost vody nenavrhujeme, s výjimkou běžné údržby, změnu současného stavu. Úprava vody: Příznivá jakost vody umožňuje zachování současného stavu, kdy je voda ve vodovodní síti pouze hygienicky zabezpečována chlorací. Doprava vody: S ohledem na vyhovující dopravu vody nenavrhujeme, s výjimkou běžné údržby čerpacího zařízení, změnu současného stavu. Vodojemy: V důsledku nedostatečné minimálně 60 % zabezpečenosti maximální denní potřeby vody v roce 2015 navrhujeme přístavbu další komory vodojemu nebo výstavbu nového vodojemu o objemu 1000 m3. Vodovodní síť: Součástí plánovaného rozvoje skupinového vodovodu je i návrh rekonstrukce stávajících vodovodních řadů. Do tohoto navrhovaného plánu rekonstrukce vodovodní sítě jsme zařadili úseky, které byly posouzeny jako nevyhovující, s respektováním požadavků provozovatele ORVOS Česká Třebová, s.r.o. V důsledku nedostatečných dimenzí vodovodního potrubí nebo nevyhovujícího použitého materiálu potrubí se navrhuje výměna nevyhovujícího trubního materiálu za kapacitně vyhovující řady z PVC nebo v důležitých komunikacích tvárnou litinou. Jedná se o řady: - Česká Třebová LT DN 80 o délce 7,953 km - Skuhrov LT DN 80 o délce 0,744 km (2004-2015)
D.3
NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje)
V případě havárie na některém z jímacích objektů skupinového vodovodu „Česká Třebová“ bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajišťováno ostatními nepoškozenými zdroji nebo otevřením propojení se skupinovým vodovodem „Ústí nad Orlicí“. V případě větších poruch nebo havárií na vodovodním systému bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajištěno dodávkou pitné vody cisternami z vodovodu „Knapovec“ (vzdálenost do 6 km) nebo z neporušené části skupinového vodovodu v kilometráži před poruchou, případně dovozem pitné vody z vrtu BK-1 Česká Třebová (vzdálenost do 6 km).
E. KANALIZACE A ČOV E.1
POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU
Kanalizace - současný stav Ve Skuhrově, části města Česká Třebová, není veřejná kanalizace. Skuhrov využívá systémů příkopů, struh a propustků. Čištění odpadních vod - současný stav Ve Skuhrově není centrální ČOV. Je zde vybudováno cca 45 ks septiků - odpadní vody od 112 trvale bydlících obyvatel a 38 rekreantů jsou zasakovány. Je zde vybudováno cca 35 ks jímek na vyvážení (napojeno 84 trvale bydlících obyvatel a 20 rekreantů). Odpadní vody z jímek na vyvážení jsou vyváženy na pole do vzdálenosti cca 3 km. Technický stav septiků a jímek je různý. Recipientem je zde Skuhrovský potok, hydrologické pořadí 1-02-02-049.
E.2
POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU
Navrhované řešení Navrhujeme výstavbu nové splaškové kanalizace a centrální ČOV. Navržena je splašková kanalizaci PVC DN 250, 300 o celkové délce 1,5 km + ČS (do 5 l/s, výtlačná výška do 10 m) s odvedením odpadních vod od všech obyvatel obce na novou centrální mechanicko-biologickou ČOV pro 180 obyvatel, výstavba po roce 2015. Doporučujeme mechanicko-biologickou čistírnu s nízko nebo středně zatěžovanou aktivací s úplnou nebo částečnou aerobní stabilizací kalu, aktivace s jemnobublinnou aerací s předřazenou denitrifikací a nitrifikací a separací kalu v dosazovací nádrži. Výstupní garantované parametry musí splňovat nařízení vlády č. 61/2003 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod. Odtok z ČOV bude zaústěn do Skuhrovského potoka. Kal z ČOV bude odvážen k likvidaci na ČOV Česká Třebová. Odvedení dešťových vod zůstane zachováno v současné podobě. Zpracovatel PRVK: OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí Aktualizováno: 30.6.2004
Stránka 4 z 5
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Skuhrov (karta obce: 14904_05) V cílovém roce 2015 bude počet stávajících a nově napojených obyvatel: - na ČOV - 0 - na DČOV - 0 - na septiky se zemním filtrem - 114 - na jímky - 86
AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: 30.6.2004
Popis: PRVK - základní verze, červen 2004, VIS spol. s r.o. Hradec Králové
Zpracovatel PRVK: OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí Aktualizováno: 30.6.2004
Stránka 5 z 5
