Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Verměřovice (karta obce: 18008_01)
A. NÁZEV OBCE Verměřovice
Název části obce (ZSJ): Kód části obce PRVK: Název obce: Kód obce (IČOB):
3611.5315.098.01 Verměřovice 18008 (581119)
Číslo ORP3 (ČSÚ): Název ORP3:
1261 (5315) Žamberk
Kód OPOU2 ČSÚ:
53151
Název OPOU2:
Jablonné nad Orlicí
A.1
Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: 3611.5315.098.01
Název části obce: Verměřovice
Kód části obce PRVK:
IČOB obce obce ÚIR:
18008
581119
B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1
ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)
V obci Verměřovice (382 - 400 m n.m.) žije 687 trvale bydlících obyvatel a 90 rekreantů. Nachází se zde 208 nemovitostí (z toho 19 chalup), 3 chaty a 1 ubytovací zařízení. K roku 2015 se předpokládá 737 trvale bydlících obyvatel a 104 rekreantů. V k.ú. Verměřovice se nachází Přírodní rezervace „Sutice“ a zasahuje sem Přírodní park „Orlice“. Obec je charakteristická zástavbou RD, má jeden 6-ti bytový dům, a několik meších podnikatelů, nachází se zde Podorlicko a.s. se zemědělskou výrobou (20 zaměstnanců), další pracovní příležitosti jsou v okolních obcích. Po roce 2004 bude dokončeno 22 nových rodinných domů (I. Etapa), dalších 20 RD je plánováno po roce 2015. Po roce 2002 je plánováno rozšíření zemědělské výroby – výstavba kravínů na jižním okraji obce směrem na Dolní Čermnou, celkem cca 400 krav.
C. PODKLADY Informace OÚ Verměřovice Informace VaK Jablonné nad Orlicí a.s. Dokumentace k ÚŘ – Rodinné domy Na Skalách (8/2000) Dotazník k PRVKÚC Generel kanalizací obcí Sdružení Orlice –Verměřovice (10/1994) ÚP obce Verměřovice (11/2000) Realizační projekt OP vodního zdroje, Orlická skupina – OP, část 1. prameniště Suchý vrch, Hynkovice a Kozinec (3/2001) Realizační projekt OP vodního zdroje, Orlická skupina – OP, část 2. jímací území Lubník, Vyšehrad a Jablonský les (3/2001)
D. VODOVODY D.1
POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
Vodovod - současný stav Jedná se o skupinový vodovod Jablonné nad Orlicí – Jamné nad Orlicí – Mistrovice – Vedralovice – Verměřovice – Šedivec – Nekoř – Bredůvka – Sobkovice, dále je „vodovod Jablonné“, který vznikl spojením vodovodních sítí „Orlické skupiny“ a Jablonného nad Orlicí. Jedná se o poměrně komplikovaný systém zásobování pitnou vodou. Celý skupinový vodovod je řízen pomocí radiového systému RADOM. Vlastníkem a provozovatelem skupinového vodovodu je VaK Jablonné nad Orlicí a.s. Velká část vodovodu byla uvedena do provozu v roce 1932, v Mistrovicích v roce 1929. Počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel / rekreantů Jablonného nad Orlicí - 3 000 / Jamné nad Orlicí - 648 / Mistrovice - 586 / 165 Zpracovatel PRVK: OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí, změna 2012 obec Verměřovice Aktualizováno: 18.12.2012
Stránka 1 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Verměřovice (karta obce: 18008_01) Verměřovice - 687 / 50 Šedivec - 184 / Nekoř - 700 / Bredůvka - 90 / Sobkovice - 115 / 6 Celkem 6 010 + 221 = 6 231 Počtem zásobovaných obcí se jedná o jeden z největších skupinových vodovodů okresu. Pro zásobování je využito několika jímacích objektů, čerpacích a přečerpávacích stanic a vodojemů. Vodovodní síť je koncipována tak, aby umožňovala operativně řešit havárie na síti a rozkolísanou vydatnost vodních zdrojů. Skupinový vodovod Jablonné nad Orlicí je zásobován prostřednictvím tří gravitačních pramenišť, označených jako prameniště Suchý vrch, prameniště Hynkovice a prameniště Kozinec. Tyto zdroje jsou doplněny dvěma trubními studnami, vyhloubenými v lokalitách s místními názvy Vyšehrad (vrt J-6) a Lubník (vrt J-8a) v Jablonném nad Orlicí. Nejvzdálenějším jímacím objektem je vrt J-1 Jablonský les, který zásobuje pouze obec Verměřovice, ale prostřednictvím přečerpávací stanice Sutice je možné jej napojit na celou soustavu Orlické skupiny. Od těchto zdrojů vody jsou vedeny hlavní řady do: - vodojemu Jablonné nad Orlicí o objemu 750 m3; - vodojemů Jamné nad Orlicí o objemech100 m3, 500 m3 a 150 m3; - vodojemu Verměřovice – Sutice o objemu 200 m3; - vodojemu Mistrovice o objemu 150 m3. Z vodojemů jsou vedeny propojovací řady sloužící k propojení celého skupinového vodovodu: - z vodojemu Jablonné nad Orlicí do vodojemu Mistrovice a naopak; - z vodojemu Mistrovice do vodojemu Nekoř 150 m3; Z jednotlivých vodojemů jsou hlavními zásobovacími řady napájeny rozváděcí řady v jednotlivých napojených obcích. Zdroj vody - současný stav Zdroje vody skupinového vodovodu Jablonné nad Orlicí: - kvartérní zvodeň (prameniště Suchý vrch, Hynkovice a Kozinec), jejímž kolektorem jsou hlinitokamenité sutě a pásmo připovrchového rozpojení puklin podložního krystalinika (hydrogeologický rajón 642 Krystalinikum Orlických hor); - spodnoturonsko-cenomanská zvodeň (vrty J-6 Vyšehrad a J-8a Lubník), jejímž kolektorem jsou sedimentární horniny jablonské synklinály, náležející k hydrogeologickému rajónu 426 Kyšperská synklinála; - střednoturonská zvodeň (vrt J-1 Jablonský les), jejímž kolektorem jsou sedimentární horniny střední části hydrogeologického rajónu 426 Kyšperská synklinála. Popis jímacích objektů: Prameniště Suchý vrch a Hynkovice: Tato prameniště jsou rozptýlena na západních svazích Suchého vrchu (kóta 994,7 m n.m.) na ploše cca 30 ha. Jímací objekty mají charakter jímacích zářezů, kterými jsou podchyceny rozptýlené pramení vývěry. Voda je svedena do pramenních a sběrných jímek. Celé jímaní bylo vystavěno počátkem 20. století. Do jedné pramenní jímky jsou zpravidla svedeny 2 až 8 zářezů. Vzdálenost těchto zářezů od jímky je až 150 m. Aktivní délka zářezů je od jednotek metrů až do 76 m. Zářezy jsou konstruovány převážně z děrovaných kameninových trubek průměru 100 mm, případně z eternitových trubek průměru 70 mm. Koncové části jsou vyloženy kameny. Předpokládaná hloubka uložení potrubí je 2 – 4 m. Pramenní jímky jsou podzemní, betonové, dělené, zpravidla uzavřené litinovým poklopem (výjimkou je jímka č. XV, která není z povrchu patrná). V terénu bylo na podkladě původní dokumentace fyzicky nalezeno a geodeticky zaměřeno celkem 14 pramenních jímek prameniště Suchý vrch a 2 pramení jímky prameniště Hynkovice. Podzemní vody jsou z jímek I až XIII svedeny přes odradonovací stanici do vodojemu pod prameništěm Suchý vrch. Podzemní vody z jímek XIV až XVI (prameniště Hynkovice jsou odvedeny gravitačním potrubím do vodojemu v Jamném nad Orlicí. Prameniště Kozinec: Podzemní voda je podchycena jímacím zářezem umístěným cca 50 m v depresi ssv. od pramenní jímky. V jímce je zároveň umístěn odkyselovací filtr. Technická dokumentace k jímacímu objektu se nedochovala. Vrt J-8a Lubník: Vrt, nacházející se na severozápadním okraji Jablonného nad Orlicí, byl vyhlouben v roce 1977 jako náhrada za dosavadní vodárenský vrt J-8, který byl ve špatném technickém stavu a docházelo ke kontaminaci křídové zvodně kvartérními vodami. Je 85 m hluboký a vystrojen je ocelovou zárubnicí průměr 377/324 mm s perforovaným úsekem v hloubce 50 – 75 m. Hladina podzemní vody je volná, zakleslá v hloubce cca 30 m pod terénem Vrt J-6 Vyšehrad: Vrt, nacházející se na jižním okraji Jablonného nad Orlicí, byl vyhlouben v roce 1962 a je hluboký 43,2 m. Vystrojen je ocelovou zárubnicí průměr 324 mm s perforací v hloubce 20 – 43,2 m. Hladina podzemní vody je volná, nacházející se v hloubce cca 6 m pod terénem. Vrt J-1 Jablonský les: Vrt se nachází cca 800 m severovýchodně od zástavby Orlice, části města Letohrad. Byl vyhlouben v roce 1976, Zpracovatel PRVK: OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí, změna 2012 obec Verměřovice Aktualizováno: 18.12.2012
Stránka 2 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Verměřovice (karta obce: 18008_01) jeho hloubka je 13,5 m a vystrojen je ocelovou zárubnicí průměr 377 mm s perforovaným úsekem v hloubce 10 – 13,5 m. Vydatnost jímacích objektů: Prameniště Suchý vrch a Hynkovice: Vydatnost obou pramenišť výrazně kolísá v závislosti na podnebních srážkách. V období zvýšených stavů podzemních vod kapacita značně převyšuje spotřebu a část vody odchází přepadem. Tato prameniště zajišťují více jak ze 2/3 produkci vyrobené vody pro vodovod „Orlická skupina“. Souhrnná vydatnost prameniště Suchý vrch kolísá od 6 – 15 l/s, u prameniště Hynkovice je to 0,2 až 0,4 l/s (maximální vydatnost může být až 3 l/s). Prameniště Kozinec: Vydatnost v závislosti na podnebních srážkách kolísá od několika desetin po cca 2 l/s. Vrt J-8a Lubník: Hydrodynamickým testováním vrtu, podchycujícího spojenou spodnoturonsko-cenomanskou zvodeň, byla stanovena využitelná vydatnost 9 l/s. Vrt V-6 Vyšehrad: Hydrodynamickým testováním vrtu, podchycujícího spodnoturonskou a cenomanskou zvodeň, byla ověřena vydatnost 4,4 – 8 l/s při snížení hladiny vody na stav 7,1 až 25,1 m. Vrt J-1 Jablonský les: Využitelná vydatnost vrtu činí 5 l/s. Jakost vody: Prameniště Suchý vrch: Jímaná voda je měkká (1,7° N), slabě mineralizovaná (50 mg/l), typu Ca – SO4 – NO3, kyselé reakce. Voda svým chemickým složením neodpovídá platné vyhlášce č.252/2004 Sb. a č. 307/2002 Sb. Kritickými složkami dlouhodobě zhoršujícími jakost vody jsou tyto ukazatele: - nejvyšší mezná hodnota – berylium (Be) - mezná hodnota – hliník (Al), radon 222(Rn), reakce vody (pH), mangan (Mn) Přítomnost těchto složek zhoršujících jakost je daná původem vody. Tyto složky jsou přírodního původu a do vody se dostávají rozpouštěním a emanací z horninového prostředí. Detekováno bylo i občasné biologické a mikrobiologické znečištění, které souvisí nejspíše s nedostatečným zabezpečením jímacích objektů, případně typem jímání. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb., zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A2, tj. vody vyžadující m.j. dezinfekci, odkyselení a odradonování. Prameniště Hynkovice: Jímaná voda je měkká (1,5° N), slabě mineralizovaná (50 mg/l), typu SO4 – HCO3 – NO3 – PO4, kyselé reakce. Voda svým chemickým složením neodpovídá vyhlášce č. 252/2004 Sb. Kritickými složkami dlouhodobě zhoršujícími jakost vody jsou tyto ukazatele: - nejvyšší mezná hodnota – berylium (Be) - mezná hodnota – hliník (Al), radon 222(Rn), reakce vody (pH), mangan (Mn) Přítomnost těchto složek zhoršujících jakost je daná původem vody. Jímaná voda je hygienicky zabezpečována chlorací a upravována odkyselením. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb., zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A2, tj. vody vyžadující m.j. dezinfekci, odkyselení a odradonování. Prameniště Kozinec: Jímaná voda je měkká (2,1° N), slabě mineralizovaná (60 mg/l), typu SO4 – HCO3 – NO3 – F, kyselé reakce. Voda svým chemickým složením neodpovídá platné vyhlášce Ministerstva zdravotnictví. Kritickými složkami dlouhodobě zhoršujícími jakost vody jsou tyto ukazatele: - nejvyšší mezná hodnota – berylium (Be) - mezná hodnota – hliník (Al), reakce vody (pH), mangan (Mn) Přítomnost těchto složek zhoršujících jakost je daná původem vody. Ve vodě jsou přítomny v nižších koncentracích i složky indikující antropogenní znečištění (dusíkaté látky, NEL). Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb., zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A1, tj. vody vyžadující dezinfekci a odkyselení. Ve všech třech případech je nejzávažnější složkou snižující jakost vody zejména berylium a hliník. Tyto látky vykazují toxické vlastnosti. Berylium způsobuje dermatózy a hliník je nebezpečný svými neurotoxickými účinky. Vzhledem k toxicitě těchto prvků bude nutné podrobné a pravidelné hydrochemické sledování jednotlivých pramenů. Na podkladě získaných údajů bude možné navrhnou potřebná opatření. Vrt J-8a Lubník: Voda jímaná vrtem J-8a Lubník je z chemického hlediska zásadité reakce, středně tvrdá, Ca-HCO3 typu, s obsahem rozpuštěných látek okolo 250 mg/l. Ostatní základní charakteristiky, případně vývojové trendy jsou následující: - průměrná reakce vody po celé hodnocené období činí pH 7,5; kolísající v rozmezí pH 7,3 – 7,7 s ojedinělými výkyvy k pH 7,3 až 8; - hodnota vodivosti se pohybuje převážně v rozmezí 29 – 34 mS/m, od roku 1995 se stálým vývojovým trendem; Zpracovatel PRVK: OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí, změna 2012 obec Verměřovice Aktualizováno: 18.12.2012
Stránka 3 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Verměřovice (karta obce: 18008_01) - průměrný obsah železa 0,64 mg/l je ovlivněn ojediněle stanovenou mimořádně vysokou koncentrací 5,42 a není zcela objektivní. Podle vzorkování prokazatelně surové vody v roce 2000 je obsah železa v jímaných vodách nízký (<0,07 mg/l Fe) a dalším sledováním je nutné vyloučit případně negativní ovlivnění sítí; - průměrná koncentrace dusičnanů za posledních pět let je cca 21 mg/l NO3-, vývoj je poměrně stálý – vyšší hodnoty, max. 35 mg/l NO3-, byly zjišťovány v období 1986-1987; - přítomnost těkavých organických látek (trichlorethylen) v podzemních vodách jímacího území Lubník, která má souvislost s kontaminací horninového prostředí a mělké kvartérní zvodně v bývalém závodě TESLA, je v současné době limitujícím faktorem jejich vodárenského využívání. Havarijní znečištění TCE bylo poprvé dokumentováno v roce 1989, při testování nově vyhloubeného vrtu J-8b. Vstupní koncentrace TCE se zde pohybovala v tisících µg/l, protože však vztah znečištění a výše vodárenského odběru je v území Jablonného nad Orlicí velmi těsný, došlo po odstavení vodárenských vrtů (J-8a Lubník a J-6 Vyšehrad) k rychlému poklesu obsahu TCE na jednotky µg/l. Za podmínky trvalého sanačního čerpání v závodě ELTES CZ došlo k poklesu a stabilizaci koncentrací TCE do té míry, že vrt J-8a může být od roku 1995 omezeně využíván, (doporučený maximální odběr je 5 l/s). Příznivý vývoj od roku 1995 byl částečně narušen v roce 1999, kdy byl TCE detekován v koncentraci do 1 µg/l, tj. s rezervou vyhovující podmínkám pro pitnou vodu. V roce 2000 nebyl TCE zjištěn; - bakteriologická závadnost byla zjištěna pouze v jenom případě, kdy nelze vyloučit chybu při vzorkování; - objemová aktivita radonu 222 je nízká (17,3 – 29 Bq/l), žádná opatření ke snížení ozáření z vody nejsou nutná. Po chemické stránce hodnotíme současnou jakost vody jímané vrtem J-8a Lubník jako vyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb. Výrazným rizikovým faktorem jsou však chlorované etény. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. zařazujeme v současné době vodu do kategorie A1. Vrt J-6 Vyšehrad: Voda jímaná vrtem J-6 Vyšehrad je chemicky stejného tylu jako podzemní voda jímacího území Lubník (vrt J-8a). Obsahuje však vyšší koncentrace dusičnanů (průměrně okolo 34 mg/l NO3-) a železa (průměr 0,5 mg/l Fe je ovlivněn ojediněle stanovenou hodnotou 4,9 mg/l). Kontaminace trichlorethylenem se od roku 1995 ustálila na hodnotách 5-10 µg/l TCE. Přibližně v 75 % vzorků je zjišťováno mikrobiologické znečištění. Po chemické stránce hodnotíme současnou jakost vody jímané vrtem J-6 Vyšehrad jako vyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb.. Výrazným rizikovým faktorem jsou však chlorované etény. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. zařazujeme v současné době vodu do kategorie A1. Vrt J-1 Jablonský les: Z chemického hlediska je voda jímaná vrtem J-1 Jablonský les zásadité reakce, tvrdá, Ca-HCO3 typu, s obsahem rozpuštěných látek cca 300 mg/l. Ostatní základní charakteristiky vody a vývojové trendy (vrt je využíván od roku 1990) jsou následující: - reakce vody obvykle kolísá v rozmezí pH 7,3 – 7,8 s ojedinělými výkyvy k pH 7; - hodnota vodivosti se pohybuje okolo 48 mS/m, patrný je vzrůstající vývojový trend; - průměrný obsah železa činí 0,28 mg/l a je ovlivněn jednorázově stanovenou vysokou hodnotou 1,3 mg/l Fe (ze 7 stanovení byla mezná hodnota dosažena nebo překročena 3x); - koncentrace dusičnanů se pohybuje obvykle mezi 18-20 mg/l, patrný je však velmi slabě vzrůstající trend; - specifické organické látky a těžké kovy jsou ve vodách dokumentovány ve velmi nízkých koncentracích, obvykle nedosahují meze detekce použitých analytických metod; - znečištění těkavými organickými látkami nebylo v těchto vodách nikdy detekováno; - ve vodě jsou obvykle přítomny psychrofilní bakterie, v množství nedosahujícím mezné hodnoty; - objemová aktivita radonu 222 je nízká (cca 11 Bq/l) a žádná opatření ke snížení ozáření z vody nejsou nutná. Po chemické stránce hodnotíme jakost vody jímané vrtem J-1 Jablonský les jako plně vyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. zařazujeme vodu do kategorie A1. Doplňující údaje: V jímacím území Lubník se nacházejí další hydrogeologické objekty: - původní vodárenský vrt J-8, proveden v roce 1962, hloubka 78 m, vydatnost cca 6 l/s, který není v současné době využíván. Jeho napojení na vodárenský systém slouží v manipulační šachtici nad vrtem k převodu čerpané podzemní vody z vrtu J-8a; - vrt J-8b byl hlouben v září 1988 - únoru 1989, hloubka 66 m, využitelná vydatnost 15 l/s (při současném odběru 9 l/s z vrtu J-8a). Pro zjištěnou kontaminaci podzemních vod trichlorethylenem nebyl vrt nikdy vodárensky vyžíván a slouží jako monitorovací; V jímacím území Jablonský les byl ve stejné době jako J-1 vyhlouben ještě jeden hydrogeologický průzkumný vrt a vystrojen jako definitivní trubní studna. Označený je J-2, hluboký je 87 m, vodárensky není napojen. Úhrnná využitelná vydatnost při současném využívání obou vrtů (J-1 a J-2, které se vzájemně ovlivňují), ověřená poloprovozní čerpací zkouškou, činí 10 l/s. Povolení k odběru vody a ochranná pásma: Rozhodnutí: ŽP/4029/2001/231.8-Vo/358 ze dne 3.7.2001 Množství: J-1 Jablonský les 10 l/s 300 000 m3/rok J-6 Vyšehrad 5 l/s 10 000 m3/rok J-8a Lubník 5 l/s 155 000 m3/rok Platnost: do 31. 12. 2011 OP: 1. stupně Zpracovatel PRVK: OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí, změna 2012 obec Verměřovice Aktualizováno: 18.12.2012
Stránka 4 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Verměřovice (karta obce: 18008_01) Platnost: na dobu neurčitou Rozhodnutí: ŽP/3800/2001/231.8-Vo/386 ze dne 13.7.2001 Množství: Prameniště Suchý vrch 15 l/s 380 000 m3/rok Prameniště Hynkovice 0,4 l/s 10 000 m3/rok Prameniště Kozinec 1,7 l/s 30 000 m3/rok Platnost: do 31. 12. 2011, pro prameniště Suchý vrch a Kozinec do 31.7.2002 OP: 1. stupně Platnost: na dobu neurčitou Úprava vody - současný stav Odkyselovací stanice Jamné nad Orlicí (Suchý vrch) – je umístěna u objektu vodojemu a je tvořena dvěma filtračními žlaby, kde byla voda původně upravována filtrací přes odkyselovací hmotu. Pro zvýšení účinnosti procesu je nahrazen původní systém odkyselení chemickým procesem, a to dávkováním vápenné vody, která je připravována ve vyklizeném filtru, kde je možno umístit jednorázově cca 200 kg vápna. Míchání nádrže je prováděno ponorným čerpadlem uvnitř nádrže, k vyrovnán nepřesnosti v dávkování slouží akumulační nádrže. Objekt byl vybudován v roce 1931, technický stav je vyhovující. Odkyselení Kozinec – je umístěna v samostatném objektu poblíž jímacího zařízení a vlastní odkyselení probíhá při filtraci gravitačně protékající vody přes mramorovou drť ve dvou betonových odkyselovacích žlabech. Kapacita úpravny je 1 l/s, vybudována byla v roce 1931, technický strav je vyhovující. Odradonování Suchý vrch – jedná se o protiproudou ventilaci v koloně se sadou skrápěných mřížek a s nuceným proděním vzduchu. Zařízení je umístěno v objektu VDJ Jamné nad Orlicí I – v samostatném objektu. Uvedeno do provozu bylo v roce 1994, kapacita úpravny je 20 l/s. Technický stav je vyhovující. Hygienické zabezpečení vody - dávkování chlornanu sodného prostřednictvím dávkovacích zařízení v objektech: - VDJ Mistrovice 150 m3 chlorátor Trutnov – nepřetržitě - VDJ Jamné nad Orlicí 500 m3 chlorátor Trutnov – nepřetržitě - VDJ Kozinec 80 m3 chlorátor Trutnov – nepřetržitě - VDJ Sutice - Verměřovice chlorátor Šléz - VDJ Nekoř přechodně chlorátor Trutnov - PČS Sobkovice přechodně chlorátor Trutnov Doprava vody - současný stav PČS u VDJ Sutice: Jedná s o samostatnou ČS osazenou 3 horizontálními čerpadly. Jako akumulace je využita jedna komora VDJ o objemu 100 m3 a voda je čerpána do VDJ Mistrovice. Objekt byl vybudován v roce 1970. ČS u vrtu J-1 Jablonský les: Objekt byl vybudován v roce 1980. Armaturní šachta a ČS Lubník I21:17:28 Jedná se o armaturní šachtu původního systému vodovodu Jablonné nad Orlicí, která je umístěna v prameništi Lubník u vrtu J-8a. Prostřednictvím této ČS je dopravována voda z vrtu J-8a do VDJ 750 m3 v Jablonné nad Orlicí. Objekt byl vybudován v roce 1985. Armaturní šachta a ČS Lubník II Jedná se o novou armaturní šachtu vybudovanou v blízkosti nevyužívaného vrtu J-8. Voda je dopravována do VDJ Mistrovice. Objekt byl vybudován v roce 1985. ČS na vrtu J-6 – Vyšehrad: Voda je čerpána do VDJ Jablonné nad Orlicí o objemu 750 m3. Objekt byl vybudován v roce 1985. Přečerpací stanice Sobkovice I: Objekt byl vybudován cca v roce 1941. Voda je dopravována (od odbočky řadu z Mistrovic do Bredůvky) do VDJ Sobkovice II (22 m3), z něj je voda dopravována do VDJ Sobkovice I (20 m3). V PČS Sobkovice I je přechodně umístěn chlorátor Trutnov. Přečerpací stanice Sobkovice II: Objekt byl vybudován cca v roce 1941. Z VDJ Sobkovice II je voda čerpána do výše položených částí Sobkovic. Skupinový vodovod Jablonné nad Orlicí (tzv. Orlická skupina) je propojen s vodovodní skupinou Líšnice – Pastviny. Propojení je však využíváno jen zcela výjimečně. Vodojemy - současný stav Celý systém zásobování Orlické skupiny je vícepásmový. Jamné na Orlicí je zásobováno dvoupásmově z lokality Suchý vrch přes vodojemy 150 m3 (horní pásmo) a 100 m3, který je doplňován z vodojemu horního pásma a zásobuje zastavěnou část pravého břehu Jamenského potoka z Hynkovických zdrojů. VDJ Jamné nad Orlicí I: Jednokomorový zemní vodojem o objemu 150 m3 je umístěn na severovýchodním úbočí suchého Vrchu nedaleko Zpracovatel PRVK: OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí, změna 2012 obec Verměřovice Aktualizováno: 18.12.2012
Stránka 5 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Verměřovice (karta obce: 18008_01) prameniště. U vodojemu je instalována odkyselovací stanice. Objekt byl vybudován v roce 1931. Technický stav je vyhovující. Max hladina 724 m n.m. Dno vodojemu není známo. VDJ Jamné nad Orlicí II: Jedná se o přerušovací jednokomorový zemní vodojem o objemu 100 m3, který je umístěn v dolní třetině obce Jamné nad Orlicí v těsné blízkosti komunikace. Objekt byl vybudován v roce 1931. Technický stav je vyhovující. Max hladina 500,20 m n.m. Dno vodojemu 495,70 m n.m. VDJ Jamné nad Orlicí: Před vodojemem 100 m3 je odbočení do vodojemu 500 m3 Jamné nad Orlicí, který je řadem PVC 225 mm a LT DN 300 propojen s vodojemem 750 m3 na opačné straně města Jablonné nad Orlicí, nad lokalitou Lubník. Vodojem Jamné nad Orlicí (2 x 250 m3) je situován na rozhraní k.ú. Jablonné nad Orlicí a Jamné nad Orlicí na okraji obce. Jedná se o dvoukomorový zemní vodojem o objemu 2 x 250 m3. Objekt byl vybudován v roce 1985. Technický stav je vyhovující. Je zde umístěno chlorovací zařízení Trutnov. Max hladina 501,70 m n.m. Dno vodojemu 497,20 m n.m. VDJ Kozinec: Zdroj Kozinec má vlastní vodojem o objemu 80 m3, který leží na úbočí vrchu Na Ovčinách severně od města Jablonného nad Orlicí a zásobuje tzv. nižší tlakové pásmo města Jablonné nad Orlicí. VDJ je zemní jednokomorový, je v něm umístěno chlorovací zařízení Trutnov. Objekt byl vybudován v roce 1951. Technický stav je vyhovující. Max hladina 452,20 m n.m. Dno vodojemu není známo. VDJ Jablonné nad Orlicí: Vodojem o objemu 750 m3 je umístěn severozápadně od města Jablonné nad Orlicí nad silnicí I/11. Jedná se o VDJ zemní jednokomorový, mimo zdrojů Jamné nad Orlicí je plněn z vrtů J-8a a J-6. Objekt byl vybudován v roce 1985. Technický stav je vyhovující. Max hladina 500,20 m n.m. Dno vodojemu 495,70 m n.m. VDJ Verměřovice - Sutice: Jedná se o zemní jednokomorový vodojem o objemu 200 m3, který leží severozápadně od Verměřovic v těsné blízkosti komunikace spojující Verměřovice a Mistrovice. Je v něm umístěno chlorovací zařízení Šléz. Vodojem je zásobován z vrtu J-1 Jablonský les. Jedna komora slouží jako akumulace pro ČS Sutice, která výtlakem plní VDJ Mistrovice 150 m3 (lze i opačně z VDJ Mistrovice do VDJ Verměřovice). Objekt byl vybudován v roce 1931. Technický stav je vyhovující. Max hladina 470,00 m n.m. Dno vodojemu není známo. VDJ Mistrovice: Jedná se o zemní jednokomorový vodojem o objemu 150 m3, který je umístěn západně od města Jablonného nad Orlicí na návrší Blažkovského kopce. Z tohoto VDJ jsou zásobovány i VDJ Bredůvka, Šedivec, Nekoř, Sobkovice a část Líšnice. Ve vodojemu je umístěno chlorovací zařízení Trutnov. Objekt byl vybudován v roce 1931. Technický stav je vyhovující. Max hladina 560,80 m n.m. Dno vodojemu 557,80 m n.m. VDJ Nekoř - Bredůvka: Jedná se o zemní jednokomorový vodojem o objemu 150 m3, který leží severně od části obce Bredůvka při silnici Bredůvka – Studené. Objekt byl vybudován v roce 1933. Technický stav je vyhovující. Přechodně je zde umístěno chlorovací zařízení Trutnov. Max hladina 522,50 m n.m. Dno vodojemu není známo. VDJ Šedivec: Jedná se o zemní jednokomorový vodojem o objemu 15 m3, který leží severozápadně od obce Šedivec nad silnicí Šedivec - Žamberk. Objekt byl vybudován v roce 1931. Technický stav je vyhovující. Max hladina 504,50 m n.m. Dno vodojemu není známo. VDJ Sobkovice I: Jedná se o zemní jednokomorový vodojem o objemu 20 m3, který se nachází na severozápadním okraji obce Sobkovice za zemědělským areálem. Objekt byl vybudován v roce 1941. Technický stav je vyhovující. Max hladina 588,50 m n.m. Dno vodojemu není známo. VDJ Sobkovice II: Jedná se o zemní jednokomorový vodojem o objemu 22 m3, který se nachází na severozápadním okraji obce Sobkovice na konci místní komunikace. Objekt byl vybudován v roce 1941. Technický stav je vyhovující. Max hladina 602,20 m n.m. Dno vodojemu není známo. Vodovodní síť - současný stav Délka vodovodní sítě Verměřovice bez přípojek celkem: 9,563 km Počet přípojek: 222 ks, jejich celková délka 2,353 km Zhodnocení současného stavu Množství vody je pro stávající počet zásobovaných obyvatel dostatečné. Vodovod je zásobován vodou z vrtů J-1 Jablonský les, J-6 Vyšehrad, J-8a Lubník, z prameniště Suchý vrch, Hynkovice a zářezů Kozinec. Voda jímaná vrtem J-1 Jablonský les vyhovuje vyhlášce č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Voda jímaní vrtem J-6 vyhovuje citované vyhlášce č. 252/2004 Sb. Surovou vodu je nutné hygienicky zabezpečovat, rizikovým faktorem zůstává obsah chlorovaných eténů. Voda jímaní vrtem J-8a vyhovuje vyhlášce č.252/2004 Sb., rizikovým faktorem však zůstává obsah chlorovaných eténů. Voda Zpracovatel PRVK: OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí, změna 2012 obec Verměřovice Aktualizováno: 18.12.2012
Stránka 6 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Verměřovice (karta obce: 18008_01) z pramenišť Suchý vrch, Hynkovice a Kozinec svým chemickým složením neodpovídá vyhlášce č.252/2004 Sb. a č. 307/2002 Sb. Kritickými složkami dlouhodobě zhoršujícími k jakost vody jsou ukazatele berylium, hliník, radon 222, reakce vody a mangan. Voda je upravována chlorací, odkyselením a v případě Suchého vrchu i odradonováním. Objem akumulované vody ve vodojemech zabezpečí pokrytí minimálně 60 % maximální denní potřeby vody. Pokrytí není zabezpečeno pro spotřebiště zásobované z VDJ Šedivec, Nekoř – Bredůvka a Sobkovice. Současný stav vodovodních řadů neodpovídá platným normám po stránce technického uspořádání, možnosti manipulace na síti, vnitřních průměrů potrubí (je používáno ocelové i skleněné potrubí). Skupinový vodovod Jablonné nad Orlicí (tzv. Orlická skupina) je propojen s vodovodní skupinou Líšnice – Pastviny. Propojení je však využíváno jen zcela výjimečně. Vodovod je napojen na radiový dispečink provozovatele vodovodu. Významnější odběratelé vody Název subjektu // Zdroj vody: vodovod, vlastní // Odběr 1999 (m3/rok) // Odběr 2000 (m3/rok) // Odběr 2015 (m3/rok) // Poznámka Podorlicko a.s., Mistrovice, středisko Verměřovice // vodovod // 3 900 // 3 900 // - // 20 zaměstnanců, 100 ks skotu, 220 ks prasat, na vlastní zdroj napojeno 300 ks skotu V roce 2008 byl vodovod Verměřovice rozšířen do nově budovaného sídliště Na Skále.
D.2
ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ
V souvislosti s předpokládanou výstavbou 22 RD (I. etapa k roku 2004, II. etapa po roce 2015 dalších 20 RD) bude na stávající vodovod napojeno dalších celkem cca 176 obyvatel. Nové kravíny by měly být napojeny na veřejný vodovod. V ÚP obce Verměřovice je navrženo: - rekonstrukce stávajících řadů, jejichž profily kapacitně nevyhovují - propojení levého a pravého břehu DN 100 přes Tichou Orlici - ve výhledu rozšíření VDJ Dle Koncepce VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. do roku 2005 je navrženo: - rekonstrukce rozvodného řadu Šedivec, délka 1 km (litina DN 100); - částečná rekonstrukce rozvodného řadu po Sobkovicích od ATS dolů po obci, délka 0,9 km, prodloužení vodovodu o 0,6 km až k OEZ, realizace v letech 2002 – 2003; - rekonstrukce rozvodného řadu Nekoř – Údolí, délka 0,5 km (výměna lPE za PVC 110 mm); - napojení VDJ a PČS Sobkovice na dispečink; - rekonstrukce svodu na prameništi Suchý vrch – od pramene č.5 k VDJ 150 m3, délka 1,2 km (PVC 160 mm), realizace 2003 – 2004; - rekonstrukce vodovodního řadu Jamné nad Orlicí – od kostela 1,45 km (PVC 110 mm), realizace 2004. Navrhované řešení Zdroj vody: V důsledku podmíněně vyhovující až nevyhovující jakosti vody ve srovnání s vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, navrhujeme: - opuštění zdrojů Suchý vrch, Hynkovice a Kozinec, resp. těch jejích částí, které se významně podílejí na nepřiznivé jakosti vod; - zlepšení podmínek ochrany zdrojů Lubník a Vyšehrad pro účely jejich zvýšeného využívání; - posílení vodovodu ze skupinového vodovodu č. 13 Letohrad, voda z nového vodojemu Letohrad bude výtlačným řadem dopravována voda do vodojemu Mistrovice – tím bude posílen skupinový vodovod č. 8 Jablonné nad Orlicí. Do vodojemu Mistrovice bude voda dopravována také z ostatních zdrojů skupinového vodovodu Jablonné nad Orlicí (J-1 Jablonský les, J-6 Vyšehrad, J-8a Lubník). Úprava vody: V důsledku změny v zásobování vodou je navrženo vybudování úpravny vody skupinového vodovodu č. 13 u vrtu LT2 Letohrad - odstranění TCE a PCE. Na zdrojích J-1 Jablonský les, J-6 Vyšehrad, J-8a Lubník je navrženo zachování současného stavu, kdy je voda ve vodovodní síti pouze hygienicky zabezpečována chlorací. Doprava vody: V důsledku změny současného stavu dopravy vody navrhujeme realizovat novou čerpací stanici o Q = 20 l/s l/s a H = 40 m, která bude umístěna na konci sítě Letohrad a bude dopravovat vodou do vodojemu Mistrovice. Dále bude v důsledku odpojení zdroje Suchý vrch nutno dopravovat vodou do horní části obce Jamné nad Orlicí. Navrženo je realizovat novou čerpací stanici o Q = 3 l/s a H = 230 m, která bude umístěna ve vodojemu Jamné nad Orlicí 2 x 250 m3 a bude dopravovat vodu zásobovacím řadem do horního vodojemu Jamné nad Orlicí I. Vodojemy: V důsledku změny koncepce v zásobování a nedostatečné minimálně 60 % zabezpečenosti maximální denní potřeby vody v roce 2015 navrhujeme přístavbu další komory vodojemu Mistrovice o objemu 250 m3. V důsledku nedostatečné minimálně 60 % zabezpečenosti maximální denní potřeby vody v obcích Šedivec, Nekoř, Zpracovatel PRVK: OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí, změna 2012 obec Verměřovice Aktualizováno: 18.12.2012
Stránka 7 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Verměřovice (karta obce: 18008_01) Bredůvka, Sobkovice v roce 2015 bude doprava vody do uvedených obcí zabezpečena i ze sítě skupinového vodovodu Jablonné nad Orlicí. Vodovodní síť: Součástí plánovaného rozvoje skupinového vodovodu je i návrh rekonstrukce stávajících vodovodních řadů. V důsledku nedostatečných dimenzí vodovodního potrubí nebo nevyhovujícího použitého materiálu potrubí se navrhuje výměna nevyhovujícího trubního materiálu za kapacitně vyhovující řady z PVC nebo v důležitých komunikacích tvárnou litinou. Jedná se o následující řady: - Jablonné nad Orlicí sklo DN 80 o délce 0,245 km, LT DN 40 až 60 o délce 3,486 km - Jamné nad Orlicí LT DN 40 až 60 o délce 4,835 km - Mistrovice LT DN 40 až 60 o délce 1,549 km - Verměřovice LT DN 40 až 60 o délce 3,059 km (v letech 2004-2015) - Šedivec LT DN 100 o délce 0,666 km, LT DN 40 až 60 o délce 1,25 km - Nekoř, Bredůvka OC DN 50 o délce 0,933 km, LT DN 40 až 60 o délce 1,788 km - Sobkovice LT DN 40 až 60 o délce 1,641 km Do navrhovaného plánu rekonstrukce vodovodní sítě jsme zařadili úseky, které byly posouzeny jako nevyhovující, s respektováním požadavků provozovatele VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. S ohledem na plánované rozšíření zástavby navrhujeme rozšíření vodovodní sítě o následující řady: - Jablonné nad Orlicí PVC DN 100 o délce 1 km - Mistrovice PVC DN 100 o délce 0,35 km - Verměřovice PVC DN 100 o délce 0,7 km (v letech 2008-2015) - Šedivec PVC DN 100 o délce 0,2 km - Nekoř PVC DN 100 o délce 1,3 km - Sobkovice PVC DN 100 o délce 0,15 km.
D.3
NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje)
V případě havárie na některém z jímacích objektů skupinového vodovodu „Jablonné nad Orlicí“ bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajišťováno ostatními nepoškozenými zdroji. V případě větších poruch nebo havárií na vodovodním systému bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajištěno dodávkou pitné vody cisternami ze skupinového vodovodu „Lanškroun“ (odběrný profil Dolní Čermná, vzdálenost do 2 km), z neporušené části skupinového vodovodu v kilometráži před poruchou, případně dovozem pitné vody z vrtu LT-2 Letohrad (vzdálenost do 4 km). Pro nouzové zásobování budou využívány i domovní studny, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě.
E. KANALIZACE A ČOV E.1
POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU
Kanalizace - současný stav V obci Verměřovice je vybudována jednotná kanalizace, která byla postavena v letech 1950 a 1970-1985. Vlastníkem i provozovatelem je Obec Verměřovice. Jedná se o 2,520 km betonového potrubí. Technický stav stok není známý. Počet přípojek je 147 ks. Odpadní vody z kanalizace odtékají do Tiché Orlice. Počet přípojek: 147 ks Celková délka kanalizace: 2,52 km. Čištění odpadních vod - současný stav V obci není centrální ČOV. Nachází se zde ČOV pro MŠ a ZŠ. Odpadní vody jsou zachycovány v 60 ks bezodtokových jímek a 151 ks septiků. Odpadní vody ze septiků jsou kanalizací odváděny do Tiché Orlice, hydrologické pořadí 1-02-02-019 (Q355 = 0,41 m3/s). Odpadní vody z jímek jsou odváženy na pole (okolí – 5 km). Technický stav jímek je různý. ČOV AS NIKKOL 6 + LAPÁK TUKU AS FAKU 2: Charakteristika: mechanicko- biologická ČOV + lapák tuku Počet připojených obyvatel: 82 Vlastník: Obec Verměřovice Provozovatel: Obec Verměřovice Uvedení do provozu: 2000 Odkanalizované lokality: MŠ a ZŠ ve Verměřovicích Druh kanalizace: splašková Dotčený recipient: kanalizace,Tichá Orlice, 1-02-02-019
Zpracovatel PRVK: OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí, změna 2012 obec Verměřovice Aktualizováno: 18.12.2012
Stránka 8 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Verměřovice (karta obce: 18008_01) Likvidace produktů ČOV: kal: v zemědělství V roce 2008 byla vybudována lokální kanalizace pro nově budované sídliště Na Skále.
E.2
POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU
Navrhované řešení Stávající jednotná kanalizace v obci (vybudovaná v akci Z) bude zrevidována, vyvložkována a i nadále bude využita jako jednotná kanalizace. Na pravém břehu Tiché Orlice bude osazen dešťový oddělovač a odpadní vody budou po oddělení dešťových vod odváděny výtlakem na centrální ČOV. Nově je navržena výstavba splaškové kanalizace o celkové délce cca 3,8 km a ČS (do 10 l/s, výtlačná výška do 10 m) s odvedením odpadních vod od většiny obyvatel obce na novou centrální mechanicko-biologickou ČOV pro 750 ekvivalentních obyvatel. Doporučujeme mechanicko biologickou čistírnu s nízko nebo středně zatěžovanou aktivací s úplnou nebo částečnou aerobní stabilizací kalu, aktivace s jemnobublinnou aerací s předřazenou denitrifikací a nitrifikací a separací kalu v dosazovací nádrži. Výstupní garantované parametry musí splňovat nařízení vlády č. 61/2003 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod. Odtok z ČOV bude zaústěn do Tiché Orlice. Kaly z ČOV budou odváženy k likvidaci na ČOV Jablonné nad Orlicí. Do vybudování nové kanalizace a centrální ČOV budou u nové bytové zástavby v severní části obce realizovány domovní ČOV a odpadní vody budou odváděny stávající kanalizací a vypouštěny do recipientu s podmínkou výhledového přepojení na nově vybudovanou centrální čistírnu odpadních vod. V cílovém roce 2015 bude počet stávajících a nově napojených obyvatel: - na ČOV - 734 - na DČOV - 0 - na septiky se zemním filtrem - 0 - na jímky - 0
AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: 18.12.2012
Popis: Změna PRVK 2012
Zpracovatel PRVK: OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí, změna 2012 obec Verměřovice Aktualizováno: 18.12.2012
Stránka 9 z 9
