aktivní odpočinek
Gastronomie
Stodolecká idyla aneb Víme, co jíme Usedlost Na Stodolci
Víte, že... ... v penzionu Na Stodolci se nejen dobře jí, ale také pije? Poručte si tu vychlazeného varnsdorfského Kocoura, pravou domácí citronádu, stodolecký ledový čaj nebo úplnou novinku – čerstvou zázvorovou limonádu – a uvidíte. A nezapomeňte si dát panáka Grešíkovy děčínské jeřabinky – kudy teče, tudy léčí, a ještě je to esence zdejších lesů a alejí. A víte vůbec, kdo má adresu www.nastodolci.cz?
Vlídné prostředí, poctivá kuchyně
Usedlost Na Stodolci Chřibská č.p. 40 tel.:+420 602 321 828
52
Nejlíp chutná po pořádném výletě, to je známá věc. Mám pro vás obzvláště lákavý tip: zajeďte si do Chřibské. Z náměstí se vydejte po proudu Chřibské Kamenice značenou cestou až na silničku, kterou lemují domky Dolní Chřibské. Za ní odbočuje přes říčku (u Společenského domu) úplně nově značená cesta, která byla ještě donedávna známá jen místním. Klikatá, převážně dlážděná cesta protkává krásné podstávkové domy a je vážně půvabná. Dovede vás až k Usedlosti Na Stodolci 51 . Ještě než si ho prohlédneme, řekneme si, kam vede cesta dál – přes nejkrásnější louku Českého Švýcarska (fakt, dostala za to cenu!) až do Studeného, kde si už budete (díky dvoustraně 16–17) perfektně vědět rady.
Skvělá krmě ze surovin od sousedů Teď jsme ale na Stodolci. Je to vlídný a pohledný penzion se širokým zázemím. V jedné ze stodol sídlí Café Tyjátr, kde si můžete dát kávu a něco sladkého a občas si tu vychutnat i koncert nebo divadelní představení, v ohradě pobíhají koně i poníci, na kterých se můžete vy i vaše děti projet, pod nohama se motají koťata, na slunci se vyhřívá pes, děti jsou tu u vyjevení z ovcí a koz – zkrátka venkov v té nejmalebnější podobě. Nás ale především zajímá, jak se tu vaří. Leccos už naznačí, že zdejší restaurace se v aktuálním Maurerově výběru Grand restaurant objevila na 25. místě, čímž porazila dlouhou řadu gastronomických zařízení zvučných jmen v Praze i Brně, a zároveň tu byla vyhodnocena jako 4. nejlevnější z TOP 100. Ankety…, máte možná chuť mávnout rukou, ale nedělejte to. Čekají vás totiž opravdu příjemná překvapení. Útulnost, úsměv a vlídné přijetí, velkorysý dětský koutek, krb, čisto – a z kuchyně vůně, až se hlava motá. Jídelníček není jen výčtem jídel, on s vámi přímo mluví. Vypráví o tom, že se tu vaří výhradně z čerstvých a převážně z lokálních surovin, prozradí vám, že křehké jehněčí a hovězí je z bio farmy v Lipové, čerství pstruzi od pana Pšeničky, brambory a sezonní zelenina zase od pana Růžičky, kozí sýr z vedlejší vsi, med od souseda… A jídla? Poctivá, nápaditá a současným trendům uzpůsobená česká kuchyně (mnoho jídel tu nosí prestižní značku Czech Specials). Lidsky řečeno, mně osobně tu ukrutně chutná. Vážně. Většinou si poručím zdejší nepochopitelně dobré jehněčí kolínko se špenátem a domácími bramborovými špalíčky (to maso je jako dort) anebo hovězí líčka s domácí bramborovou kaší (pohádka), případně kachnu z domácího chovu pečenou s červeným zelím a bramborovým knedlíkem (takhle má podle mě chutnat kachna). Odejít od stolu, aniž by si člověk vyšperkoval den stodoleckými domácími lívanečky tří chutí (jsou kynuté, nadýchané a hříšně dobré), se neodpouští. A okolo svatého Martina se sem každoročně vydávám na podle mě nejlepší svatomartinskou husu v Česku. Tak se tu na podzim třeba potkáme…
Centrum Českosaského Švýcarska
Zrodilo se moderní centrum Českosaského Švýcarska Křinické náměstí v Krásné Lípě 52 se za posledních šest let proměnilo k nepoznání. Začalo to stavbou Domu Českého Švýcarska, potom se převléklo do nového kabátu náměstí samo a teď je přerod dokončen uzavřením prostoru novým Aparthotelem Lípa. Kdo tu nebyl deset let a pamatuje si Krásnou Lípu jako ospalé a ošuntělé hnízdo, tomu dozajista spadne brada. K dovršení všeho je nový hotel architektonicky pozoruhodnou budovou, která příjemně ladí s rekonstruovanými objekty, jakými jsou třeba vedlejší relaxačně-sportovní hostel Lípa s relax centrem (zvaný Továrna) či památkově chráněný penzion Lípa, a harmonicky dotváří celek náměstí. Autorem projektu je renomovaný ateliér Patrika Hoffmana, který kromě jiného navrhl i novou poštovnu na Sněžce. Fasáda je tvořena dřevěnými lamelami, takže všechny tři budovy, tvořící komplex hotelu, působí přes svou masivnost lehce a vzdušně. Navíc tu vznikl nový veřejný prostor, nevelká piazzetta mezi budovami. Když jsem se byl podívat v hotelu ještě před jeho otevřením, viděl jsem zajímavou věc – tenhle hotel, přestože má kapacitu třicet tři apartmánů, bude mít docela intimní charakter. Vedle klasických hotelových pokojů tu totiž mají i moderní rodinné privátní ubytování ve studiích a apartmánech, bude tu příjemná restaurace, velkorysý parking, půjčovna a úschovna kol, kočárků, sněžnic a dalšího sportovního vybavení a dokonce dětský koutek. Kdo by si to byl před pár lety pomyslel, že se může malé opomíjené město tak rychle stát skutečně pulzujícím centrem celého Českého Švýcarska.
aktivní odpočinek
Křinické náměstí v Krásné Lípě
Praktické informace Všechno o městě Krásná Lípa, včetně sportovních nabídek, najdete na www.krasnalipa.cz. Sportovní areál Českého Švýcarska je otevřen denně po celý rok. Volejte +420 608 522 871. Masáže, saunu, solárko i fitko v relaxcentru objednávejte přímo na telefonu +420 723 925 380. Moderní, pohodlné a stylové ubytování pak rezervujte na www.lipa-resort.cz, +420 412 331 262.
Dejte si do těla podle libosti Samozřejmě, že být takovým centrem znamená uspokojovat nároky turistů, nejen pokud jde o bydlení a jídlo. Krásná Lípa už ale disponuje takovým zázemím, že to v klidu zvládá. Abychom ještě chvíli zůstali u požitků těla, brzy se na náměstí jedna z měšťanských budov změní v Křinický pivovar s lokálem. Ten obnoví ve městě po mnoha desetiletích právo várečné, a místní i turisté se tak mohou těšit na krásnolipské ležáky i příležitostné speciály. Žaludek jsme tu tedy uspokojili, v pivovaru ale chystají i nejrůznější akce pro potěchu duše. Ta se každopádně může po libosti pást na okolní úchvatné přírodě, a nám zbývá už jen touha těla po aktivním odpočinku. Na takové touhy je Krásná Lípa připravena dokonale. Velkorysý a velmi dobře vybavený členitý Sportovní areál Českého Švýcarska s několika hřišti (včetně krytých tenisových dvorců) s různými povrchy i určením – je tu například hřiště na beachvolejbal – nabízí i desetimetrovou lezeckou stěnu, dětský hrad a lanovku, prolézačky, skluzavky, ale také altánek s posezením a grilem. Jen kousek odtud je pak už zmiňovaná Továrna, multifunkční relaxační středisko s dobře vybaveným fitness centrem, spinningem, masážemi, horizontálním soláriem i saunou. A to je tu za rohem ještě kulturní dům s kinem, rekreační rybník Cimrák, velký městský park a začíná tu Köglerova naučná stezka... Krásná Lípa je na vás prostě připravená po všech stránkách.
Aparthotel Lípa
Sportovní areál Českého Švýcarska
53
aktivní odpočinek
Kde se dobře vaří Máte chuť zakousnout sklářskou pec?
Restaurace Starý klub
Praktické informace Nabídku Starého klubu včetně mnoha gastronomických i kulturních akcí najdete na www.staryklub.cz. A abych nezapomněl – otevřeno tu mají denně bez výjimek po celý rok, už od deseti ráno! Nabídka restaurací i penzionů Na Vyhlídce a Nad soutěskami je k dispozici na www.penzionnavyhlidce.eu. A jeden tajný tip navíc. Z některých pokojů obou penzionů je vidět Pravčická brána – a toho se jinde než v Mezné vážně nedočkáte!
Penzion Na Vyhlídce
50
Gastronomie
Gastronomie
V České Kamenici, v těsném sousedství poutní kaple Narození Panny Marie, stojí nádherný barokní Vrchnostenský špitál. Dnes se tu ovšem léčí především chuť k jídlu, sídlí tu totiž vyhlášená restaurace Starý klub 47 . V nádherném interiéru, který kryje vzácný původní zákopový trámový strop, se stavuju pokaždé, kdykoli má cesta vede těmito končinami. Je to totiž velmi komplexní zážitek. Uvnitř je útulno, v chladných měsících, ale i za nevlídných letních dní tu plápolá krb, ve velkém, ale nějakým zvláštním kouzlem velmi komorním sále poletují úsměvy personálu. A je-li opravdu teplo, sedávám na venkovní terase, která se tu a tam mění v letní kino, koncertní pódium, a začátkem roku dokonce v dějiště nefalšované zabijačky. Vždycky mě nadchne, jak vlídní jsou tu k dětem. Dětský koutek, připravené stolní hry, ale také samostatná stránka v menu s vynalézavými jídly – třeba taková krupicová kaše... Hm, rád se nad ní zase stávám malým klukem. Filozofie kuchyně mi velmi konvenuje – česká kuchyně s moderním šmrncem. Právem pyšní jsou tu na svou svíčkovou, úžasně křupavé vepřové koleno na prkýnku, poctivý gulášek, ale také na sklářskou pec – pozoruhodnou zapékanou směs s játry. Proslulé jsou i víkendové akce se zvěřinou ze zdejších lesů. Vůbec, na suroviny se tu velmi dbá. Polotovary tu nenajdete, dáte-li si knedlík, bude domácí. Nejen z úcty k majitelům (jmenují se Hruškovi) tradičně končím skvělou horkou hruškou v karamelu.
Pašerácká kapsa plná krásných výhledů Penzion Na Vyhlídce ve vesničce Mezná 48 leží na tak krásném místě, až srdce usedá. Kdykoli vysupím strašlivých pět set metrů ze dna soutěsek Kamenice, s ulehčením usednu na terasu zdejší restaurace a dopřávám si lahůdky pohledové i gastronomické. Kolem si děti hrají na dětském hřišti s vyřezávanými sochami, lidé se tu sluní a dívají se do kaňonu řeky a všichni se něčím krmí. Není divu. Česká kuchyně, kterou tu podávají, stojí a padá s naprosto čerstvými a kvalitními surovinami. Můžete si tu dát klidně i hranolky a smažený sýr, protože i takovému jídlu tu věnují náležitou pozornost. Já jsem si vypěstoval závislost na zdejší proslulé pašerácké kapse z vepřové kýty, pikantním gulášku na černém pivu, na neskutečné přesnídávkové česnečce i výborném cordon bleu se speciální doma dělanou omáčkou. A jejich bifteky... Ty zkrátka musíte ochutnat. Přiznám se, že odtud málokdy odejdu po svých, většinou si tu vezmu pokoj a relaxuju. A když není místo na Vyhlídce, je určitě ve vedlejším sesterském penzionu Nad soutěskami. Oba mají wifinu zdarma, půjčují tu kola, dětské cestovní postýlky, dětské cestovní krosny, a v noci, kdy je tu božský klid, civím z okna na dvacetihlavé stádo laní, kolem kterých důležitě kluše mladý jelínek. Když přidám, že se odtud dá vyrážet na nádherné okruhové výlety do národního parku a že se téhle oblasti říká vzdušné lázně, pochopíte asi mou náklonnost k tomuhle místu.
aktivní odpočinek
Panenko z terasy, dobře vím, která jsi Kyjovské údolí je jedno z nejkrásnějších míst Českosaského Švýcarska. Miluju ho po celý rok, ale vůbec nejkrásnější je na jaře, kdy se krajina vyšňoří všemi odstíny zelené, a na podzim, kdy nosí rudou, žlutou a hnědou. Dáte-li si poradit, je mimořádně příjemné ubytovat se v penzionu Kyjovská terasa 49 a podnikat odtud výlety. Majitelé vám rádi poradí, kam a kudy. Je to taková rodinná náruč, tenhle penzion, navíc je důsledně nekuřácký. Spát v tom krystalickém tichu je božské. Ale probouzet se, ještě lepší. To totiž čeká snídaně. Opulentní výběr, ale já většinou stejně skončím u domácích vajíček od kyjovských slepiček. Zdejší restaurace vypadá jako sednice rodinné chalupy. Vaří tu skvěle. Klasická česká kuchyně s poctivou svíčkovou, gulášem, kuřetem po staročesku, hojně oblíbenou panenkou bratří Tesaříků, úžasnými fazolemi (kde si je dneska dáte), škálou vegetariánských jídel – třeba křehkými pórkovými špalíčky s omáčkou z modrého sýra, ale hlavně skvělými steaky ze zdejších býčků, tedy masa zvířat z přirozené pastvy. Z těch je ostatně i zbrusu nová specialita – hovězí líčka s vídeňským knedlíkem. Pro ty, co už nevědí co by, tu zase mají třeba delikátní kachní prsíčka na švestkové omáčce se šťouchanými bramborami. Nejpozoruhodnější ale je, že se tu dlouhodobě věnují celiatikům a mají v nabídce řadu bezlepkových specialit. Já s lepkem problém nemám, ale houbařovým ragů se nacpu pokaždé. Mně osobně se tu zkrátka bydlí a jí jako u maminky.
Žijte a debužírujte jako na zámku Když si hrabě Kinský nechal v roce 1748 vystavět v Rynarticích lovecký zámeček, věděl, co dělá. To místo je naprosto kouzelné. Později tu lesní správa ustájila koně, inu, jiná doba jiné zvyky. Dnes zámeček září jasně červenou fasádou do kraje a působí, alespoň na mě, jako magnet. Hotel Zámeček 50 prostě nedokážete minout. Ať už se posadíte do interiéru, a budete si připadat jako na zámku, nebo ven na terasu, a to obzvláště doporučuju, odkud jsou opravdu jedinečné výhledy, anebo se rozhodnete několik dní tu zůstat. Byl jsem tu jednou s invalidním kamarádem a žasli jsme. Nejenže tu měli bezbariérovou toaletu a vstup do restaurace, ale nabídli nám i bezbariérový pokoj! Hotel je klidný a komfortní. Je tu bazén, sauna, pára, ping-pong, šipky..., co vás napadne. V restauraci vás ale klidně a rádi přivítají, i když jdete jen tak okolo. A pochutnáte si, vsaďte se. Máte chuť jen na něco lehkého? Velmi dobré saláty nebo jídla z ryb – třeba zámecký pstruh na víně se zeleninou – vás jistě uspokojí. Jedním z hitů je i typická kulajda. Já, přiznám se, miluju jejich svíčkovou, ta je vážně vyhlášená. Česká kuchyně je tu velmi nápaditá, moc mi chutnají i zdejší úpravy králíka (na víně, na česneku) a hlavně křehké jehněčí (á la bažant, po srbsku). A nedat si tu palačinky či štrúdl je hrubá chyba. Podstatné je ale i to, že vás tu rádi vidí a vyjdou vstříc právě té vaší chuti. Tak se tu stavte, dopřejte si dobré jídlo a k tomu grátis platinový výhled.
Penzion Kyjovská terasa
Praktické informace Všechno, co chcete vědět o Kyjovské terase, si přečtete na www.kyjovskaterasa.cz. A chcete-li radu, vymodlete si na paní domu pohankové placičky, jsou jedinečné. Hotel Zámeček hledejte na www.hotel-zamecek.cz. A tajný tip? Vyběhněte na Křížový vrch hned za hotelem – do království lilií, odkud je vidět celé Českosaské Švýcarsko. Anebo se vydejte do Pavlina údolí, do Studeného, do Jetřichovic, na Tokání, do Chřibské – tady jste prostě uprostřed všeho, co stojí za vidění.
Hotel Zámeček v Rynarticích
51
aktivní odpočinek
Lokál pivovaru Kocour zdobí měděná varna
Víte, že... ... varnsdorfské farmářské trhy se konají každou třetí sobotu v měsíci a že třikrát do roka mají bohatý doprovodný program? Veškeré informace o nich i o dalších bohulibých aktivitách MAS Šluknovsko najdete na www.mas-sluknovsko.cz.
Farmářské trhy ve Varnsdorfu
42
Varnsdorfské speciality
Varnsdorfské speciality
Pohádky o lidech, kteří zdobí Šluknovsko O MAS, tedy místních akčních skupinách, jsem nevěděl vlastně nic. Dokud jsem se ovšem ve Varnsdorfu nesetkal s Evou Hamplovou, předsedkyní MAS Šluknovsko. Nechme stranou definice – podle mě je MAS Šluknovsko prostě parta nadšených lidí, kterým není jedno, co se děje u nich v regionu, vymýšlejí projekty rozvoje oblasti, především v rámci Programu rozvoje venkova, získávají na ně evropské peníze a pak pustí mezi lidi výzvu: řekněte nám o svých nápadech, když budou v souladu s tím, co chceme pro region my, dostanete od nás příspěvek. Je až neskutečné, co všechno už podpořili – od oprav a záchrany sakrálních objektů přes dětská hřiště po nejrůznější lokální podnikatelské projekty. Tak třeba, zasazují se o návrat ovocnářství na Šluknovsko. Není to úžasné? Organizují farmářské trhy před varnsdorfskou Střelnicí. Anebo – viděli, že projekt Tolštejnské panství má obrovský potenciál, ale není rozvíjen, tak se ho ujali. Znáte tuhle úžasnou hru, ve které máte pas a putujete po panství, získáváte razítka a slevy a můžete se stát třeba i členem rytířské družiny Albrechta Berky z Dubé a nechat se pasovat na slavných Tolštejnských slavnostech? Ne? Tak rychle vyfasovat pas a vzhůru za dobrodružstvím. Teď se ale pojďme podívat na dva projekty, které mají certifikát regionálního produktu Českého Švýcarska a oba jsou podporovány MAS Šluknovsko.
O Kocourovi v půllitrech O pivovaru Kocour 31 nepíšu v Zážitcích poprvé a má to své dobré důvody. Já jsem prostě fanda lidí, kteří své nápady dotahují do konce. A kdykoli do bývalé keramičky na okraji Varnsdorfu přijedu, vidím, že to, o čem se před rokem jen mluvilo, už funguje. Vrchní Kocour Josef Šusta ale nespí na vavřínech a zase mě zahrnuje novými a novými nápady. Tenhle pivovar je v mnohém jiný. Vaří se tu více než 30 druhů piva podle receptur z celého světa. Typicky českého tu mnoho nenajdete, zato ochutnáte piva belgická,
aktivní odpočinek
irská, novozélandská, americká, japonská... A to všechno pěkně z tamějších surovin a často i pod dohledem sládka z té které země. K tomu vymazlené speciály a hlavně filozofie piva jako dokonalého partnera jídla. Když přijdete do kocouří restaurace, překvapí vás totiž nejen nádherná měděná varnička, mnohohlavá pípa s kdejakou pivní dobrotou, pozoruhodný jídelníček plný pivovarských gulášů, křehkých řízků, křupavých kolen, báječných žebírek a poctivých kachen se zelím, ale především to, že vám tu poradí, jaké pivo si ke kterému jídlu dát. Pokud ale přijdete jen na pivo, vymyslí vám na fleku systém, jak toho ze zdejší produkce ochutnat co nejvíc a mít z toho co nejskvělejší pivařský zážitek. Jestli můžu poradit, svěřte se jim do péče. Ochutnáte extra hořký Quaterback nebo Kubík, hořký Sumeček, legendární Samuraj, svrchně kvašená piva - třeba ve stylu stout s kávovými tóny, nebo bavorské pšeničné pivo typu weizen, světlé pale ale z anglických chmelů i stále oblíbenější piva s ovocnou příchutí. No, myslím, že Kocour vás prostě svou škálou zaskočí. A chystají tu úžasnou věc – bude tu možné i přespat, a to dokonce v železničním spacím voze!
O králi Větrníku a princezně Kremroli Příběh téhle cukrárny je dost neuvěřitelný. Syn montéra z varnsdorfského TOSu František Dlask se narodil v Argentině, vyrůstal ve Venezuele, na praxi po dokončení hotelovky byl na Kanárech i v Mexiku, aby se nakonec odhodlal jít za svým snem a otevřít si vlastní cukrárnu. Ani v Buenos Aires, ani v Caracasu, ale ve Varnsdorfu. Rozhodl se pro českou cukrářskou klasiku, ale ani jedna výrobna v okolí mu nedokázala dodat typické zákusky takové, aby mu chutnaly. A tak začal péct sám. Zvolil zajímavý systém – dokud mu výrobek nechutnal, nepustil ho na pult. Touhle bohužel dosti vzácnou cestou začaly vznikat nejlepší větrníky na světě (za tuhle pravdu jsem ochoten podstoupit souboj!), nepochopitelně dobré kremrole, které se nerozpadají, ale křupou, špičky vysoké jako Matterhorn, kokosky, punčáky... Kdykoli k Dlaskům vejdu, přeřadí mi slinné žlázy na čtyřku. Postupně přibyly i lokální speciality – borůvkový řez a dort tety Alenky podle rodinného receptu, oba ohodnocené certifikátem výrobku Českosaského Švýcarska, a hlavně – dezerty z celého světa. To se cukrář Dlask začetl do některé ze světových kuchařek a postupně došel k ideální receptuře. A tak si tu dnes koupíte kanadský carrot cake, irský stout cake z černého piva (pochopitelně Kocoura), americký pekanový pie nebo sametové italské tiramisu... K tomu zmrzlinu vlastní výroby z opravdických surovin, z žádných instantních prášků, ale z čerstvého mléka, šlehačky a ovoce, lusku vanilky nebo hebké čokolády, nově pak i drtivě osvěživé ledové čaje, zase tady vařené, plus pečlivě vybíranou kávu. Budete-li ve „Vanďáku“, anebo ve Šluknově, kde má firma Dlask 32 na zámku svou filiálku, zajděte si osladit život, neboť tady platí: Dlask – mlask!
Praktické informace Dobrá rada – 8. a 9. 6. 2013 se vypravte na Tolštejnské slavnosti! Jejich termín pro rok 2014 i veškeré další podrobnosti o Tolštejnském panství najdete na www.tolstejnskepanstvi.cz. Cokoli potřebujete vědět o pivovaru Kocour, najdete na www.pivovar-kocour.cz. Určitě se sem podívejte, abyste nepropásli některou z pivovarských akcí, třeba legendární Kocouří kouř! Začne-li vás honit mlsná, klikněte na www.cafe.dlask.cz.
František Dlask, mistr cukrářský
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí. Strategický plán LEADER
43
aktivní odpočinek
Kde se dobře vaří Za skvělými steaky do továrny Odjakživa tu bývala továrna, jen produkty se měnily. Děčínská restaurace Fabrika 38 zachovala mnohé z historie budovy (dokonce tu narazíte i na echt píchačky), proměnila ale někdejší industriální prostory ve vlídné a příjemné místo, kde se báječně jí. Přes oběd vám tu nabídnou velmi pestrý výběr ze čtyř poctivých a kvalitních jídel a večer před vámi rozevřou barevnou paletu výborných pokrmů. Základem menu a chloubou kuchyně jsou steaková masa. Nenakládají je, naopak, co nejčerstvější je kladou na gril a dochucují až po propečení. Ryzí chuť takového hanger steaku se smetanovou omáčkou zahuštěnou kachními játry nebo rib-eye steaku s marmeládou z červené cibule vás určitě nadchne stejně jako mě. Krom toho se můžete oblažit výborným a poctivým big burgerem, servírovaným pěkně po americku, anebo nesmyslně dobrým maxi řízkem s pařížským brambůrkem – připravují ho na sádle, které tu sami škvaří, a v opravdickém trojobalu. Anebo raději konfitované jehněčí kolínko se zadělávaným špenátem či tataráček z norského lososa, žampióny nadívané modrým sýrem či úplnou novinku – mísu voňavých gambas krevet, velkou podle toho, kolik jich dokážete oloupat a sníst? Když pak na závěr chlácholíte chuťové buňky grilovaným ananasem anebo sušenými švestkami marinovanými v armagnaku s karamelovou omáčkou a vanilkovou zmrzlinou, nezbývá než uvažovat, jak si to zařídit, aby člověk nepropásl některý z gastronomických večerů na dané téma, na které Fabrika zve hostující špičky kuchařského kumštu. Restaurace Fabrika
Kyjovská terasa
30
Gastronomie
Gastronomie
Terasa v rajském údolí Až se budete procházet Kyjovským údolím 32 , obdivovat nádherné skalní útvary a brouzdat ledovou vodou Křinice a ze zálohy vás přepadne loupežník hlad, zajděte si do Kyjovské terasy 39 . Utěšená hospůdka vás doslova obejme vlídnou a domáckou atmosférou. Začít můžete třeba utopencem v hořčičné omáčce nebo tataráčkem z pivního sýra. Máte-li s sebou ratolesti, budou nadšené výběrem z pěti dětských jídel včetně krupicové kaše. I vegetariáni zaplesají – co kupříkladu pórkové špalíčky v paprikovo-smetanové omáčce? Rozhodně byste ale neměli vynechat kuřecí maso na staročeský způsob s rozinkami, sušenými švestkami a ořechy ani zvěřinový steak se zaručeně domácí šípkovou omáčkou. To, že se tu používají výhradně bylinky ze zahrádky a v přílohách najdete třeba kuskus, nepřekvapí tolik jako nabídka bezlepkových specialit. Takové houbařovo ragú nebo pečený pstruh s bylinkovými brambůrky nadchnou chuťové buňky – a zdaleka nejen ty celiatické.
Hostina z darů Českého Švýcarska V Dolní Chřibské čeká na všechny milovníky příjemného prostředí a především výborné kuchyně Penzion Na Stodolci 40 . Člověk si tu připadá jako na farmě – za okny pobíhají koně a poníci, pasou se ovce a kozy, u dveří se Penzion Na Stodolci vám o nohy otře vrnící kočka a uvnitř to voní dřevem a pohostinností. Všechna jídla jsou výhradně z čerstvých a nadto v drtivé většině lokálních surovin. Přátelský personál vám ochotně vypoví, z čeho pro vás budou vařit – bio hovězí je z Lipové, domácí knedlíky od souseda pana Tolara, brambory a zelenina od pana Růžičky z Polep, kozí sýr z farmy za humny a čerstvé ryby sem vozí z nedaleka, pěkně na ledové tříšti. Zážitek z jídel připravených z bio masa vás dozajista překvapí – je to prostě znát. Třeba jehněčí kolínko pečené na rozmarýnu s česnekem nebo naprosto neodolatelná dušená hovězí líčka na červeném víně s kořenovou zeleninou a bramborovou kaší (přiznám se, že lepší jsem nikde nejedl). A jedeme dále – Tafelspitz – vařená květová špička jako dort, pstruh na másle či losos na šafránu, ale také poctivé české bramborové knedlíky plněné uzeným či kuřecí roláda s kozím sýrem, už legendární dobroty – stodolecké brambory a zdejší tatarák, anebo křehká a voňavá vepřová žebra v marinádě z medu a černého piva… A co teprve vyhlášené domácí kynuté knedlíky s meruňkami a domácí lívanečky tří chutí – ty voní tak neodolatelně, že je úplně jedno, jak moc jste toho zatím snědli. Stodolecké hodování, to je oslava přirozené gastronomie z místních zdrojů.
Ostrov staročeských delikates Ostrov u Tisé je úchvatné místo. Kruhová kotlina obklopená skalními městy, ráj horolezců a turistů toužících po klidu a kráse, ale také zaslíbené místo labužníků. V hotelu Ostrov 41 vsadili na staročeskou kuchyni, ale ne jen tak naoko – poctivě a do důsledků. Můžete si tu dát tradiční cibulačku zapečenou v listovém těstě, nepochopitelně křehké a šťavnaté kachní stehno s bramborovou nádivkou z kachních jater a cibulovým zelím, tradiční svíčkovou nebo nadýchané medové lívance s jablečným kompotem a zakysanou smetanou. Šéfkuchař René Tichý dbá na přípravu výhradně z čerstvých a převážně lokálních surovin. Pokud chcete radu, věřte jídelníčku. Když vám tvrdí, že jelení ragú na víně servírované s restovanou zeleninou si máte dát s domácími bramborovými plackami, udělejte to. Můj speciální tip je kachní paštika s jádry pistácií, brusinkami a křupavou bagetou, tatarák z pravé svíčkové s láskou škrábaný a ochucený, pomalu pečená špikovaná kančí kýta na domácí šípkové omáčce a vepřová pečeně s houbovým kubou a tymiánovou omáčkou. Hotel Ostrov
aktivní odpočinek
Tajné tipy Jde se na výlet, je dobré míti vydatnou svačinu. Nemůžete udělat líp, než když se vybavíte některým ze 150 výrobků Varnsdorfských uzenin 42 . Proč? Jsou vyhlášené, kvalitní, poctivé a nesmírně oblíbené. Lovecká, loupežnická nebo varnsdorfská klobása, salám Tolštýn, voňavé a po ohni volající poctivé špekáčky… Kupovat můžete buď doslova pár metrů od výrobny, ve varnsdorfské prodejně ve Východní ulici 1360, anebo v dobrých masnách po celém Šluknovském výběžku.
Že jste spíš na sladké? Hm, tak zase do Varnsdorfu. Tentokrát vyhledejte nedaleko náměstí cukrárnu Café Dlask (anebo její dvojče ve šluknovském zámku). Pekanový páj s javorovým sirupem, kanadský koláč z mrkve a ořechů, ďábelsky dobrý koláč z černého piva, schwarzwaldský dort, brownies, ale taky a především nejslavnější dobrota – gigantický a skrz naskrz poctivý větrník (jestli jste jedli lepší, dejte vědět), špičky, punčáky, laskonky a kokosky, které chutnají „jako tenkrát“, a navrch zákusky certifikované jako regionální výrobky – borůvkový řez a dort tety Alenky podle prastarého rodinného receptu.
31
aktivní odpočinek
Gastronomie
Kde se dobře vaří aneb Zážitky rázu gastronomického Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi jísti
Ve Vlčárně je útulně za každého počasí
Nad Krásnou Lípou, na začátku vesničky Vlčí Hora je na typické zdejší chalupě, jejíž kořeny sahají až někam hluboko do sedmnáctého století, nápis Hospoda Vlčárna 29 . Uvnitř najdeme vlídný a zabydlený, převážně dřevěný interiér lovecké chaty, kterému vévodí krásná kachlová kamna. Ať je venku jak chce, tady je příjemně. A voní to tu dobrým jídlem. Jídelníček je třeba číst opatrně, protože sliny se sbíhají nebezpečně rychle – třeba takový daňčí hřbet na šípkách s máslovými noky, pečená kachní prsa na listech salátu s červenou cibulkou, jehněčí nadívané kolínko na černém pivu s listovým špenátem a bramborovými špalíky, bažantí prsa na portském víně s mandlemi, pstruží filetky s citronovým přelivem anebo zdánlivě obyčejný, ale jednoduše báječný guláš pečený v troubě. Přiznám se upřímně, že jsem ochutnal skoro všechno a nechal se přemluvit ještě i na jahodový knedlíček z odpalovaného těsta s oříškovým posypem a s sebou si odvezl na míru upečený narozeninový dort podle prvorepublikové receptury. Vyrazit odtud třeba na rozhlednu na vrcholu Vlčí hory je hodně těžké. Člověk sotva jde. Ne nadarmo dekoroval zlý šéfkuchař Pohlreich zdejší kuchyni svou vzácnou hvězdičkou.
Zvěřina za humny skolená
V Pastisu se jí pod dohledem trofejí...
24
Typická gastronomie dnešního Českého Švýcarska, to je především zvěřina. A jestli si ji chcete vychutnat tak čerstvou, že je zrovna z lesa přinesená, navíc skolená majitelem restaurace, vášnivým nimrodem, v lesích za humny – pak se vydejte do vesničky Janov. Pojedete-li úžasným krpálem od Hřenska, zastavte hned u první chalupy – je to penzion Pastis 30 . Nejde jen o dobře znějící název, tady se skutečně podává lahodný pastis a nadto je tu velmi slušný výběr francouzských vín – a to v okolí pohříchu není běžné. To podstatné se ale nenosí ve sklenkách, leč na talířích. Zdejší kančí guláš nebo třeba pečená srnčí roláda, kančí steak se
... a příjemně je tu i v zimě
Gastronomie šunkou, případně zcela speciální zvěřinové plátky „Pastis“, to je jistota, která bez debat uspokojí každého milovníka zvěřiny. Velmi poctivě připravený pstruh na kmíně a másle je také doporučeníhodný. A máte-li po obědě chuť se trochu protáhnout, k dispozici je pétanquové písčité hřiště... Zkrátka francouzský esprit na dohled od Pravčické brány.
aktivní odpočinek
Tajný tip
Když vypřáhnout, tak na úrovni Na konec jsem si tentokrát nechal gastronomickou ryzost a čistotu. V děčínské restauraci Výpřež 31 , kterou najdete na kraji města u výpadovky na Českou Kamenici, se vaří podle jasně daných receptur. Nikdo vás tu nebude ohromovat vymyšlenostmi v názvech – co si přečtete, to dostanete. A suroviny jsou ty, které mají být – zdejší tatarák je vynikající hlavně proto, že je z pravé svíčkové, což bohužel jinde nebývá běžné. Obsluha je vlídná, interiér utěšený, na dřevěných rámech visí noviny, neobtěžují vás všudypřítomné reklamy, ale hlavně – jídlo je jednoduše perfektní a skvělé. Vážně – já to chutnal! Třeba špenátový krém s kousky lososa, Tatarák z pravé svíčkové výborné zadělávané dršťky se šunkou v omáčce champagne, panenka s listovým špenátem v ořechové krustě, nadívaná kuřecí prsíčka se švestkovou fáší podávaná se švestkovou omáčkou, bifteky pečené na grilu, tournedos z islandského lososa, nadstandardní těstoviny a na závěr třeba křehounký jablkový závin s vanilkovou omáčkou ke kávě, stoprocentní arabice, kterou si tu sami praží... Inu, čistému vše čisté.
V restauraci Výpřež si pochutnáte opravdu na úrovni
Penzion Na Stodolci
Až vás cesta zavede do Chřibské, podnikněte cestu, kterou málokdo zná. Je krásná, nedlouhá a má příjemný cíl. Kousek za náměstím najdete silniční odbočku na Dolní Chřibskou. Jděte po ní, až narazíte na cukrárnu Barborka, odbočte vlevo přes můstek ke Společenskému domu – a jste tam. Na klikaté, převážně dlážděné cestě kolem říčky Chřibská Kamenice se budete cítit jako v pohádkovém Hobitíně. Uvidíte snad všechny typy roubenek a podstávkových domů a potkáte tu jen místní. Cesta trvá sotva dvacet minut a ústí k Penzionu Na Stodolci 32 . A tam se věru vyplatí dojít – pivo tu mají jedna radost a zdejší kuchyně je po právu vyhlášená. Jde o jediný podnik široko daleko, kde si můžete pochutnat na mnoha specialitách z bio masa – od jehněčího (takové jehněčí kolínko, hm...) přes kuřecí (jen zkuste, jaký je to rozdíl, bio kuře) po hovězí (třeba výborný tatarák nebo dušené líčko). A všechno bude čerstvé, nic mraženého, to je zdejší filozofie. A ještě jeden tip, podzimní. Já vím, že svatomartinská husa je jen jednou do roka, ale nechat si utéct tu zdejší, to je hřích, který se při posledním soudu nepromíjí.
25
aktivní odpočinek
Kde se dobře vaří aneb Zážitky rázu gastronomického Svíčková ze zámku Nedaleko Jetřichovic, na cestě do Chřibské, leží na stráních Křížového vrchu malebná vesnička Rynartice. Dominantou, která do dálky svítí červenou fasádou, je bývalý lovecký zámeček Kinských, dnes HOTEL ZÁMEČEK 40 . Kdo se tu zastaví, může se z terasy hotelové restaurace kochat krásným výhledem přes Pavlínino údolí na majestátní zalesněný kopec Studenec, na jehož vrcholu se leskne horní plošina rozhledny 16 . A pokud není zrovna počasí na výhledy, čeká nás útulný zámecký interiér s dobovými kachlovými kamny. Zdejší kuchyně nabízí zážitky mezinárodní (například jídla čínské kuchyně) i české. Vyhlášená je zdejší svíčková, na paty jí šlape vepřová pečeně. Chybu neudělá, kdo zkusí králíka na víně, a sázkou na jistotu jsou ryby, především pečený sumeček. Hotel Zámeček
Hotel Ostrov
Gastronomie
Gastronomie
Revírníkova dobrota na dně hrnce Pokud máme náladu vypravit se za gastronomií o něco dál, je tu zaručený tip. V kopcích nad Děčínem, na cestě mezi Tisou a Sněžníkem, narazíme na odbočku do vesničky Ostrov. Pozvolna klesáme úzkou silničkou na dno jedinečného pískovcového hrnce. Tři rybníčky obklopené roubenkami a z daleka viditelný HOTEL OSTROV 41 . Je to nezvyklý pocit – zažijeme tu panorama dokonale naruby. Všude kolem nás se zvedají fantaskně tvarované pískovcové stěny a útvary – vpředu Ostrovské skály, vzadu Volské kameny. Jako bychom stáli v sopce a hleděli na úchvatné stěny kráteru. Zůstat tu na pár nocí je velmi lákavé. Do skalních měst je to kousíček – kilometr na saskou stranu, lehce přes dva do Tiských stěn, Hřebenová bouda je odtud tři kilometry a vrchol Děčínského Sněžníku s rozhlednou jen o dva dál. Vraťme se ale k dobrému jídlu. Pojďme si sednout do restaurace, dívat se, jak se slunce opírá o Popravčí kámen a Vztyčenou jehlu, a dopřejme si třeba candáta na grilu v sezamové krustě nebo kuřecí závitek nadívaný uzeným lososem anebo zdejší vyhlášené medailonky po revírnicku – opravdu lahodnou kombinaci vepřové panenky na jalovci s červeným vínem a divokých brusinek, anglické slaniny a opečeného jablíčka.
aktivní odpočinek
Rarášci a myslivecké hody Nejznámější restaurací Českého Švýcarska je STARÁ HOSPODA v Doubici 42 . Nelze ji přehlédnout, je totiž obklopena podivuhodným světem dřevěných soch, příšer a nejrůznějších kreatur. Koho to neodradí, nezalituje. Interiér roubené lovecké chaty jako by už dopředu napovídal – sem patří dobrá zvěřina. Takový jelení steak s borůvkovou omáčkou nebo daňčí steak s omáčkou hruškovou – neobvyklé a dobré. Zvěřinu se tu vyplatí jíst ve větší skupině – objednáme-li si den dopředu mysliveckou hodovní mísu nebo patronovu zvěřinovou živáňskou na šavli, bude o zážitek postaráno. Hity zdejšího jídelníčku jsou ale také doubická kaskáda nebo doubičtí rarášci v bramborákovém těstu – kdo neochutnal, nebyl v Doubici.
Domácí tataráček pro labužníky Jen o kousek dál, v Dolní Chřibské, stojí mezi roubenkami na kraji lehce svažité louky PENZION NA STODOLCI 43 . Tady nás čeká dokonale rodinná a přátelská atmosféra. V roubeném stavení je restaurace s dětským koutkem, venku se prohánějí koně a poníci, v přilehlé stodole se občas hraje divadlo. Zdejší kuchyně je proslulá nejen chutí připravených jídel, ale i kvalitou surovin. Všechno je naprosto čerstvé a domácí, převážně z regionálních zdrojů, včetně bio hovězího masa z nedaleké farmy. Z něj se připravuje i kultovní nefalšovaný tatarák, který je opravdu skvělý. Vyhlášené jsou i stodolecké brambory, pečená žebra, srnčí kýta se švestkovou omáčkou a rovnou z potoka vytažený pstruh na másle. Domácí ovocné knedlíky jsou ovšem povinnou a báječnou tečkou.
Sladké sny
Stará hospoda
Tajný tip HOSPODA U VYSKOČILŮ 45 v Kopci, asi kilometr od Brtníků, je tajným tipem gurmánů. Interiér roubenky jako by se po léta neměnil a vy jste vkročili rovnou do něčí domácnosti. Otevřou vám majitelé, manželé, kteří sami vládnou kuchyni, a zahrnou vás nečekanou a lákavou nabídkou. Vepřové koleno pečené na černém pivu a medu, zvěřina, jehněčí, kachna, těstoviny, staročeský trhanec... Prostě nečekaný zážitek v jediném místě na světě, kde teče voda do kopce. Tedy do Kopce.
Penzion Na Stodolci
Opírá se o skálu a shlíží na řeku Kamenici. HOTEL PRAHA ve Hřensku 44 . Dá se tu čtyřhvězdičkově bydlet, dobře jíst, ale co je hlavní – zdejší moučníky jsou prostě skvělé! O malinovém koláči se mluví po celém Českém Švýcarsku a není na jídelníčku sám – společnost mu dělají třeba výborný Sacher dort, jablečný závin, hrušky se zmrzlinou a horkou čokoládou, palačinky na mnoho způsobů... Kdo rád mlsá, ví, kam zajít. Hospoda U Vyskočilů
30
31
